Neautorizováno!
(12.20 hodin)
(pokračuje Karel Haas)
Teď si dovolím z toho stanoviska... Opravdu jsem pro úplnost vybral podle mého názoru to, co je na stanovisku Parlamentního institutu to klíčové. Parlamentní institut jednoznačně uvádí, že úprava státní služby nebo právního poměru - já to zobecním - právního poměru státních zaměstnanců ke státu není ve vztahu ke členským státům přímo regulována přímo (?) vynutitelnými a přímo aplikovatelnými akty Evropské unie. Tak tomu není, nicméně ze stanoviska Parlamentního institutu - a teď jsem zhruba ve druhé třetině toho stanoviska - vyplývá... Teď zase začíná citace: "Z předchozích zkušeností lze dovodit, že v souvislosti s požadavkem depolitizace budou i nyní přezkoumávána pravidla týkající se systemizace. Dále lze předpokládat, že pozornost Komise bude zaměřena i na postavení a práva státních zaměstnanců, včetně postupů při ukončování jejich pracovních poměrů a možností jejich soudní ochrany. EU nemá konkrétně zakotvenou" - to je to, co jsem shrnoval před chviličkou - "pravomoc zasahovat do záležitostí veřejné správy členských států, nicméně určité kvality státní správy - kromě výše uvedeného též například opatření k zabránění střetu zájmů a korupce či k podpoře whistleblowerů a podobně - mohou být relevantní z hlediska hodnocení stavu vlády, práva v daném členském státě - rule of law - nebo například případy, když jsou státní zaměstnanci zapojeni do sdílení řízení unijního rozpočtu." Tolik raději upozorňuju na stanovisko Parlamentního institutu - a opravdu se dotýká i věcí, které tady někteří řečníci - já je za to vůbec nijak nekritizuju, byl bych pak subjektivní a to si jako zpravodaj nemohu dovolit - tyto aspekty někteří řečníci ještě před otevřením dnešního programu uváděli.
Posouvám se k samotnému představení klíčových změn, které návrh zákona přináší. Aktuálně platná, účinná úprava státní služby v naší zemi je obsažena v zákonu o státní službě (č.) 234/2014 Sb. Za 11 let - vlastně před pár dny jsme dovršili 11 let účinnosti zákona - tak je to nepochybně doba, kdy lze objektivně - a v zásadě bych to mohl říct o jakémkoli právním předpisu - hodnotit nastavení správnosti té právní regulace, v tomto případě správnost nastavení právní úpravy státní služby v České republice. Tato objektivní hodnocení... V zásadě jsou vypracována - my jsme si nějak naše vystoupení neslaďovali, ona byla zmiňovaná i zástupcem skupiny navrhovatelů přede mnou - tak ta objektivní hodnocení minimálně tří velmi různorodých institucí a vnějších institucí nevyplývají k fungování českého systému státní služby vůbec dobře. Byly tady opravdu zmiňovány: analýza KPMG z roku 2018, průběžné - ono to není o jedné zprávě - ale průběžné hodnotící zprávy Evropské komise anebo analýza Univerzity Karlovy, kterou si objednala vláda v předchozím volebním období v průběhu roku 2022.
Cílem návrhu podle předkladatelů - teď opravdu zase to není můj subjektivní názor - je tedy reflexe a napravení nedostatků dosavadního nastavení systému státní služby z pohledu toho, jak to vnímají navrhovatelé. Toho se má podle návrhu zákona dosáhnout - teď vlastně zaklápím ten sněmovní tisk 76 do tří klíčových principů - za prvé, překlopením dosavadního systému státní služby na právní vztah státních zaměstnanců, který by měl být primárně nově postaven na smluvním principu, byť s výraznými veřejnoprávními prvky, nikoli na správním principu - to je první, řekněme, taková ta, řeknu, věc stojící před závorkou - za druhé by měl být ten právní vztah pracovním poměrem a za třetí by měl být ten právní vztah státních zaměstnanců postaven na principu subsidiarity té nové právní úpravy se zákoníkem práce a samozřejmě logicky tím pádem občanským zákoníkem. Tak to je vytknuto před závorku nebo vytknuty před závorku tři parametry, které se v zásadě jako červené nitě táhnou celým návrhem zákona.
Teď už telegraficky... O tom pak bude nepochybně ta podrobná diskuse v rámci obecné rozpravy, takže již vypíchnu pouze telegraficky konkrétní dílčí právní instituty, které návrh zákona o státních zaměstnancích obsahuje. Jdu v zásadě chronologicky nebo systematicky po návrhu zákona. Návrh zákona z těch dílčích institutů upravuje organizaci zaměstnávání státních zaměstnanců, specifické aspekty pracovního poměru státních zaměstnanců, za třetí proces obsazování pracovních míst státních zaměstnanců, postup jmenování, odvolávání z funkce či případně vzdání se funkce vedoucích státních zaměstnanců, speciální úpravu některých práv a povinností státních zaměstnanců, úpravu odměňování státních zaměstnanců, právní úpravu úřednické zkoušky státních zaměstnanců, organizační záležitosti týkající se vlastně fungování té nové právní úpravy v rámci ministerstev a Úřadu vlády, informační systém o právních poměrech ve státních úřadech jako nově definovaný informační systém veřejné správy a konečně, řekněme, soubor pravidel pro elektronizaci či digitalizaci komunikace mezi správními úřady coby zaměstnavateli a státními zaměstnanci teď v obou směrech. Tolik shrnutí dílčích právních institutů, které návrh zákona obsahuje.
Tolik i obsah mé zpravodajské zprávy. Věřím, že jsem zachoval nutnou zpravodajskou objektivitu a snad jsem vám slíbil i stručnost a přehlednost. Skutečně po dohodě se zpravodajem - a věřím, že toto je úplně apolitický návrh, který směřuje jenom k efektivitě jednání této Sněmovny - tak podle § 54 odst. 8 jednacího řádu podávám tak, aby to tady zaznělo na mikrofon, návrh na sloučení obecné rozpravy ke sněmovním tiskům 76 a 77. Velmi stručné, jednovětné odůvodnění: To odůvodnění je naprosto logické a tím důvodem je naprosto bezprostřední a přímá právní i věcná provázanost obou sněmovních tisků, takže pak je velmi logické sloučit z těchto důvodů obecnou rozpravu k nim. Děkuju vám mnohokrát za pozornost.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Jak bylo avizováno v této chvíli, já jsem přivolal poslance do sálu, abychom mohli odhlasovat sloučení těch vzájemně navazujících tisků 76, 77. Pokud to odhlasujeme, poté otevřu tisk 77 a opět vystoupí zástupce předkladatelů a zpravodaj a teprve poté se otevře obecná rozprava.
Pro nově příchozí, budeme hlasovat o sloučení rozpravy - zároveň vás odhlašuji - sloučení rozpravy u tisků 76, 77. Přihlašte se svými identifikačními kartami.
Pokud není námitek, tak bych nechal v této chvíli hlasovat o tom, kdo souhlasí, abychom tyto dva tisky, které jdou za sebou - 76, 77 - abychom je sloučili.
Zahajuji hlasování. Zvedněte ruku a stiskněte tlačítko. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 3, přihlášeno 130 poslanců, pro 127, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Rozprava je sloučená.
Já si tedy dovolím v této chvíli otevřít následující tisk.
2.
Návrh poslanců Radka Vondráčka, Renaty Vesecké, Libora Vondráčka a Zuzany Ožanové
na vydání zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím
zákona o právních poměrech státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech (zákon o státních zaměstnancích)
/sněmovní tisk 77/ - prvé čtení
Poprosím, aby předložený návrh opět uvedl zástupce navrhovatelů, poslanec Radek Vondráček, poté o totéž poprosím zpravodaje Karla Haase. Pak otevřu sloučenou rozpravu k oběma tiskům, jo? Takhle, abychom věděli, jaký bude postup. Pane poslanče, máte slovo. ***
