Předcházející zahájení jednacího dne schůze

 

(Jednání zahájeno v 9.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 7. schůze Poslanecké sněmovny. Všechny vás tady vítám, krásnou středu vám přeji.

Aby byla zaznamenána naše účast, nejprve vás všechny odhlásím a prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami, případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Zatím nikdo takový nebyl.

V této chvíli přečtu omluvy. O sdělení, že se omlouvají z dnešního jednání, požádali tito poslanci a poslankyně: Jan Bartošek celý jednací den – zdravotní důvody, Lucie Bartošová do 15 hodin – pracovní důvody, Jana Černochová od 10.30 do 12.30 – pracovní důvody. Zatím ještě není 10.30, jste tady, paní poslankyně. Stanislav Fridrich celý jednací den – zdravotní důvody, Matěj Gregor celý jednací den – pracovní důvody, Libor Hoppe celý jednací den – zdravotní důvody, David Kasal celý jednací den – osobní důvody, Martin Kolovratník celý jednací den – rodinné důvody, Vojtěch Krňanský do 15.30 – pracovní důvody.

Já vás poprosím o klid. Já vím, že to není tak zábavné, ty omluvy, ale přečíst to tady musím.

Marie Kršková celý jednací den – rodinné důvody, Michal Kučera celý jednací den – pracovní důvody, Hubert Lang celý jednací den – zdravotní důvody, Zuzana Majerová celý jednací den – zahraniční cesta, Lenka Španihelová Martínková celý jednací den – rodinné důvody, Anežka Nedomová celý jednací den – zdravotní důvody, Patrik Pařil do 11 hodin – pracovní důvody, Jana Pastuchová od 9.30 do 14.30 – zdravotní důvody, Vladimír Pikora od 9 do 10.30 – pracovní důvody, Jindřich Rajchl do 12 hodin – pracovní důvody, Štěpán Slovák celý jednací den – pracovní důvody, Jiří Strýček celý jednací den – zdravotní důvody, Michaela Šebelová celý jednací den – osobní důvody, Markéta Šichtařová do 11 hodin – zdravotní důvody, Josef Váňa celý jednací den – zdravotní důvody, Marek Výborný celý jednací den – rodinné důvody a Renáta Zajíčková do 10 hodin – zdravotní důvody.

Z členů vlády: Andrej Babiš celý jednací den – zahraniční cesta, Ivan Bednárik do 13 hodin – pracovní důvody, Oto Klempíř celý jednací den – pracovní důvody, Zuzana Mrázová od 16.45 – pracovní důvody, Robert Plaga celý jednací den – pracovní důvody, Martin Šebestyán celý jednací den – pracovní důvody a Jaromír Zůna celý jednací den – zahraniční cesta.

Poprosím o klid, abychom se slyšeli.

Dnešní jednací den bychom měli zahájit včera přerušeným bodem 2 z bloku Zákony – první čtení, sněmovní tisk 72, to je novela zákona o jednacím řádu, a poté bychom pokračovali dalšími body dle schváleného pořadu schůze. Připomínám, že na 11. hodinu máme pevně zařazené body 61, 63 a 1, ty se týkají projednávání rozpočtu na rok 2026.

V této chvíli je prostor pro změny programu. Vy tady jste všichni takhle v očekávání, tak buďte trpěliví, protože přihlášku má Taťána Malá, poté Martin Kupka, poté tady vidím s přednostním právem Borise Šťastného a pak další poslanci. Připomínám, že už jsme v druhém dnu jednání, takže můžete tak činit do 9.30 a už bude pětiminutové omezení. Paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Taťána Malá: Dobré ráno. Děkuji za slovo, pane předsedající. Já už tradičně tady z opatrnosti si dovolím načíst procedurální návrh, a to abychom dnes jednali, meritorně i procedurálně hlasovali po 19. i 21. hodině. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Dobře. Svolal jsem tedy poslance z chodeb. Vidím, že se počet ustálil. Je tady zájem, abych vás odhlásil? Já jsem vás před chvilkou přihlásil. Ne.

Zahajuji tedy hlasování o tomto návrhu předsedkyně Taťány Malé. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 44, přihlášeno bylo 109 poslanců, pro 95, proti 6. Návrh byl přijat.

 

Dále vystoupí Martin Kupka s přednostním právem... Je tady pan předseda.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nerad bych vás nudil opakováním nového návrhu bodu, ale vzhledem k tomu, že jste ho nezařadili včera a uplynul další den od okamžiku, kdy měl Andrej Babiš vyřešit svůj střet zájmů a stále ho nevyřešil, tak musím prostě znovu navrhnout bod, který se jmenuje Kdy a jak vyřeší Andrej Babiš svůj střet zájmů, protože zatím jenom zůstává pachuť jeho vystoupení v oslovení českých voličů a českých občanů, ve kterém sliboval, že všechno vyřeší navždy. Ale známe ten citát z Pelíšků a zatím to vypadá, že to nevyřešil vůbec, protože ještě stále jsou všechny jeho firmy vedené na něj, na nikoho jiného. Vedle toho vláda vesele rozhoduje o úpravě dotací pro agrobarony. Je to téma, u kterého se nutně musí Motoristé čertit, ale čertí se málo a jenom naoko. Slibovali, že Andreje Babiše pohlídají, nepohlídali nic. Ve výsledku vidíme návrh rozpočtu, ve kterém nejvíc přibývá právě peněz pro agrobarony. Ti budou na výkrmu s touto vládou hnutí ANO, Motoristů a SPD. To je špatná zpráva pro všechny české občany. Znovu tedy navrhuju jako další bod dnešního jednání to, jak Andrej Babiš vyřeší svůj střet zájmů. Je to důležitá věc nejenom ve vztahu k možným rizikům, které by Českou republiku ohrožovaly, pokud by to nevyřešil...

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pane předsedo, já jenom... Pardon, já vás přeruším.

Poprosím o klid v sále vlevo i vpravo. Poprosím kolegy vpravo, jestli by mohli pokračovat v té diskusi mimo sál, aby bylo slyšet.

 

Poslanec Martin Kupka: Jenom stručná rekapitulace, aby bylo jasné, co ten střet zájmů znamená. Ohrožení evropských dotací pro všechny, kteří by je měli právo v České republice využívat. Další důležitý bod je v tuhle chvíli pořád nevyřešené vrácení těch neoprávněně vyplacených dotací pro společnosti Andreje Babiše a to, jaký bude jejich osud. Další významné riziko je zpochybnění toho, že v České republice platí podmínky pro všechny stejně. To je o základní důvěře české veřejnosti v to, že stát funguje normálně a že funguje spravedlivě.

Tohle všechno je ve hře, proto je namístě, aby Andrej Babiš svůj střet zájmů opravdu vyřešil. Znovu tedy volám po tom, aby předstoupil před Poslaneckou sněmovnu a řekl, jak to má v úmyslu udělat, protože – znovu opakuji – dnes je 11. února. Termín, který měl ze zákona k vyřešení střetu zájmů uplynul 8. ledna, od té doby je to tedy měsíc a 3 dny a pořád ještě žádné řešení ve skutečnosti na stole nemáme. Prosím, navrhuji na pořad dnešní schůze bod Kdy a jak vyřeší Andrej Babiš svůj střet zájmů? (Potlesk opozičních poslanců.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane předsedo. Pardon, jako první bod? (Poslanec Kupka souhlasí.) V této chvíli jsem viděl z místa s přednostním právem Boris Šťastný.

Pardon, pane poslanče, ještě než přijdete, s náhradní hlasovací kartou číslo 1 bude hlasovat Jiří Mašek. (Poslanec Mašek reaguje mimo mikrofon.) Číslo 1, ano? Číslo 2, tak pardon, číslo 2.

Ještě jedna omluva: Barbora Urbanová do 10.30 z pracovních důvodů.

Pane předsedo, máte slovo.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Hezké dobré ráno, vážený pane předsedající, vážená vládo, poslankyně a poslanci. Nejprve, než předložím návrh na změnu pořadu, tak to souvisí i s vystoupením mého předřečníka, pana předsedy ODS Kupky, který chce navrhovat bod týkající se údajného střetu zájmů Andreje Babiše. V této věci bych si dovolil, vaším prostřednictvím, pane předsedající, pana poslance Kupku... mu doporučit prostudování platného zákona o střetu zájmů, protože Andrej Babiš v žádném střetu zájmů není, protože ani být nemůže, protože není statutárním orgánem žádných společností, není osobou samostatně výdělečně činnou, není zaměstnán a tak dále, jako člen vlády, čili v tomto ohledu není. Co se týče dotací, o kterých jste hovořil, tak tam je to zcela výslovně v daném paragrafu napsáno, že nejprve by musely ty dotace být přiděleny, to znamená, je zcela tato věc lege artis, takže o tomto hlasovat je zbytečné.

Co se týče mého návrhu, tak já bych chtěl předložit návrh, který je smysluplnější, a to je pevné zařazení sněmovního tisku 3, vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Rámcová úmluva (smlouva?) mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby podepsaná v Praze dne 4. července 2025.

Stručné zdůvodnění: Touto materií se zabýval výbor pro zdravotnictví. Myslím, že je tady jednoznačná shoda napříč Sněmovnou. Jde o velice důležitou věc, kdy záchranáři potřebují mít možnost v případě zásahu někde na pomezí jednotlivých států spolupracovat, mít možnost přejezdů, mít možnost koordinace a tak dále. Dnes ráno na výboru pro zdravotnictví i ze strany opozice – konkrétně paní předsedkyně Šebelové – byla tato věc urgována. Já bych chtěl za to poděkovat. Myslím, že to je velmi důležité projednat.

Jenom chci moc poprosit, abychom se k tomu dostali, tak abychom jednali konstruktivně. Zatím ta Sněmovna moc konstruktivně nejedná. Jsou tady hodiny projevů a nemůžeme pracovat, tak já doufám, že to stihneme, a proto si dovoluji dnes to zařadit pevně na 10.30. Pak nám zbude zbývat ještě 30 minut do zahájení projednávání státního rozpočtu. Vzhledem k velké shodě nad touto materií myslím, že bychom to mohli stihnout. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, mám napsáno. Přihlásil se s přednostním právem předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Děkuji, tak já jsem se teď tady od pana ministra Šťastného dozvěděl tedy, že Andrej Babiš není ve střetu zájmů, tak to je pro mě překvapením. Já měl za to, že když si tedy Motoristé psali na ty billboardy „pohlídáme Babiše“, tak to jsem netušil, že ta věta pokračuje „pohlídáme Babiše, aby neříkal, že má střet zájmů“, protože pan Babiš se přece přiznal k tomu, že má střet zájmů. Jednak, když kdysi říkal „mám střet zájmů, ale nezneužívám ho“, tak potom se ukázalo, že ho tedy zneužívá. Dokonce tady jsou soudní rozsudky o tom, že je tedy ve střetu zájmů, že má vrátit ty peníze, takže znovu se ptáme, kdy tedy vrátí těch 7,5 miliardy korun. My jsme mu na to udělali ten QR kód. No a potom připomenu, že pan Babiš sám přiznal, že je v tom střetu zájmů, když sliboval všem – v prvé řadě panu prezidentovi a následně tedy všem občanům České republiky – že ten svůj střet zájmů vyřeší, sliboval také konkrétně, jak ho vyřeší, a tento svůj slib nesplnil.

To znamená, tady tedy zjevně vidím, že Motoristé sobě selhávají v tom pohlídat pana Babiše. To je asi ale k nějaké úvaze Motoristů nad sebou samými, jo, že nedokážete pohlídat Babiše tedy ani u toho jeho střetu zájmů, ani u toho úplně bezbřehého populismu, u státního rozpočtu a podobně. To znamená, já určitě podporuju to, abychom tady zařadili ten bodík, který tady načetl před chvílí pan předseda Kupka.

Co se týče té smlouvy na to přeshraniční, respektive na ty záchranky přeshraniční, o kterých taky mluvil pan ministr Šťastný, určitě podporuju – my jsme to projednali – ale mám za to, že na mezinárodní smlouvy tohoto typu je vždy historicky tradičně určený ten bod ve čtvrtek, kde se schvalují ty mezinárodní smlouvy, no, tak pojďme tady respektovat nějaké zvyklosti a schválit tady tohleto v ten čtvrtek, když se to tady tak dělalo celou dobu. Nechápu, proč by to tedy mělo ausgerechnet teďka být jinak, jo? Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. V této chvíli přečtu další omluvu: David Pražák do 9.30 ze zdravotních důvodů.

Přečtu vám, kdo je přihlášen k návrhu na změnu pořadu: Marian Jurečka, Ivan Bartoš, Jan Papajanovský, dvakrát Zdeněk Hřib, Olga Richterová. V této chvíli poprosím Mariana Jurečku. Spouštím vám pět minut, pane poslanče.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, vážený pane předsedající. Členové vlády, kolegyně, kolegové, já si dovolím dnes opět navrhnout za všechny opoziční strany, tedy za ODS, TOP 09, STAN, KDU-ČSL a Piráty bod Návrh na odvolání Tomia Okamury z funkce předsedy Poslanecké sněmovny, protože jsme opakovaně, jasně řekli, že to nehodláme vymlčet. Nehodláme vymlčet to, jakým způsobem se vyjadřuje coby předseda této Sněmovny v rozporu s tím, co tady sliboval, v rozporu s tím, co nám tvrdil ve svém projevu, že chce být reprezentantem celé Poslanecké sněmovny. To, co převedl ve svém projevu na přelomu roku, rozhodně tomu neodpovídalo a myslíme si, že rozhodně takovýto člověk s takovýmito opravdu extremistickými, lživými, nenávistnými výroky nemá v čele Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky co pohledávat. Tudíž – tuto výzvu podepsalo 92 poslankyň a poslanců – já to za tyto poslanecké kluby navrhuji dnes jako druhý bod, za ten bod, který načetl pan předseda Martin Kupka, který se tady v tom bodu pozastavoval nad nevyřešeným střetem zájmů.

K tomu si dovolím také ještě stručný komentář. Nechápu a není mi jasné to vystoupení předsedy Borise Šťastného, který tady tedy tvrdí, že Andrej Babiš lže. Jestliže Andrej Babiš říkal dva měsíce na podzim loňského roku, že bude řešit svůj střet zájmů, tak evidentně asi ve střetu zájmů je. Tak si to, pane Šťastný, vyjasněte mezi sebou, jak to tedy je, kdo z vás dvou tedy lže. Děkuji za pozornost. (Potlesk opozičních poslanců.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, děkuji i za dodržení času. Dále poprosím Ivana Bartoše.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. My budeme dnes jednat – doufám, že tedy začneme přesně včas – o rozpočtu České republiky. Když prší dotazy na jednotlivé kapitoly rozpočtu, často se nejen novináři, ale lidé ptají, kde se na to vezme. Ta jednoduchá otázka a bohužel smutná odpověď je evidentně na dluh. Ten schodek rozpočtu je vyšší, než navrhovala vláda Petra Fialy, přesto na ty důležité kapitoly, jako je bydlení – a to už tady zaznělo – chybí.

Já bych chtěl proto navrhnout zařadit na dnešní jednání schůze dva body. Jedná se o... Teď, pardon... (Obrací se k předsedajícímu.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano, já to tady vidím. (Poslanec Bartoš: Body 25...) Ne, vy jste tady označil sněmovní tisk 6 a 7 (Poslanec Bartoš: Je to sněmovní tisk...), což jsou body 30 a 31, jestli se dobře dívám.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Ano, ano, pardon. Je to 6 a 7 dle těch bodů, jak tady říká pan předsedající. Jsou to věci, který se týkají boje proti korupci. Když se podíváme na informace, které jdou z různých institucí, které měří míru korupce v České republice, tak pokud sečteme dohromady korupci a hospodářskou kriminalitu, tak Česko ročně přichází zhruba o půl bilionu korun. Kdyby se nám podařilo zadržet nebo respektive zachránit peníze z těchto dvou oblastí, byť jen v malých procentech, nemuseli bychom řešit tento šílený schodek, byly by peníze na dostupné bydlení, podporu vzdělávání pedagogů a dalších a nemuseli bychom jet na dluh.

My jsme předložili tyhlety dva tisky. Říkáme tomu pracovně pirátský protikorupční balíček a on přináší jednu z nejdůležitějších změn v České republice pro boj s korupcí. Nám se podařilo v tom předchozím volebním období schválit několik zákonů, které po nás požadovala i Evropská komise, aby právě nedošlo k zastavení čerpání dotací, o kterých tady hovořil například Zdeněk Hřib nebo pan předseda Kupka, ať už to byla evidence konečných majitelů, aby bylo jasné, kdo je beneficientem; úprava zákona o zadávání veřejných zakázek, aby se v nich méně podvádělo. Tento protikorupční balíček míří na další, řekl bych, problematické body, právě které jsou v české justici. Ten balíček sjednocuje protikorupční agendy. Ano, vzniká tam jeden nezávislý ústřední úřad, zpřís... Ale samozřejmě stahuje pod sebe agendu, kterou v tuto chvíli kontrolují – a ne příliš kvalitně kvůli značné defundaci a personální zaostalosti – i další úřady, jako například Úřad pro kontrolu hospodaření (dohled nad hospodařením) politických stran, ale bavme se třeba i o kontrole lobbingu a dalších.

Když vezmu jenom příklad, co ten balíček obsahuje: zpřísnění majetkových přiznání politiků, úředníků, vedení státních městských firem; jak již jsem zmínil, vznik nezávislého protikorupčního úřadu s kompetencí vyšetřovat střet zájmů i nelegální financování stran; povinnost transparentních účtů u politických stran a zákaz darů s nejasným původem; rozšíření pravomoci NCOZ na korupci a hospodářskou kriminalitu na obraně – ostatně rozpočet armády, si myslím, že bude velmi diskutovaným tématem, pokud se budeme bavit o rozpočtu, protože tam dochází ke krácení 21 miliard – ale i přísnější tresty za korupci, včetně nemožnosti podmínečného propouštění před odpykáním dvou třetin trestu.

Zásadní je taky... To si myslím, že je smutná vizitka zejména konce vlády Petra Fialy. My jsme v souladu i s evropskými požadavky schválili zákon proti lobbingu, akorát se tam dostaly do té míry výjimky, že například elektronická stopa, která má propojit ty lobbistické organizace na finální znění těch pozměňovaných zákonů – myslím, že to byl tenkrát návrh paní poslankyně, místopředsedkyně poslaneckého klubu Evy Decroix, který tedy napsala jedna vlivná lobbistická organizace a zanechali tam i metadata – tak vrátit zpátky tu evidenci lobbingu bez výjimek do toho původně zamýšleného návrhu, s kterým přišli Piráti.

Jsou to tedy dva tisky, jak už zde zmínil pan předsedající Nacher. Chtěl bych je zařadit jako první a druhý bod na dnešní schůzi, neboť tyto tisky spolu souvisejí. Říkáme tomu pracovně pirátský protikorupční balíček. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano, děkuji, pane poslanče, mám to zaznamenáno. V této chvíli poprosím o vystoupení Jana Papajanovského. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Papajanovský: Díky za slovo. Dámy a pánové, dobré ráno. My tady zatím projednáváme, respektive zazněly návrhy na zařazení bodů, které bych označil jako takzvaná velká témata: střet zájmů, rozpočet, protikorupční balíček a tak dále. Já jsem si připravil bod, o kterém bych chtěl diskutovat a který navrhuji zařadit, který je tématem z celostátního pohledu menším, ale zároveň jsem přesvědčen o tom, že je velmi důležitý pro region, ze kterého pocházím, pro Ústecký kraj, a zároveň jde o téma, které je velmi aktuální. Navrhuji do programu jednání Sněmovny zařadit bod s názvem Jak bude Česká republika nahrazovat občanům Ústeckého kraje škody způsobené těžbou lithia. Stručně to uvedu, nechci příliš zdržovat.

My jsme tento týden na krajském zastupitelstvu v Ústí nad Labem definitivně schválili projekt těžby lithia v Ústeckém kraji. Možná někteří z vás o tom slyšeli. Na Cínovci by se mělo těžit lithium. Diskutovali jsme v minulosti o tom, jestli výnos z něj bude 2 000 miliard, 1 000 miliard, 500 miliard nebo o něco méně, ale je to projekt, který byl tedy definitivně krajským zastupitelstvem odsouhlasen v podobě odsouhlasení změn zásad územního rozvoje kraje. Teď už pojedou, poběží všechny ty úřední procesy k tomu, aby se lithium u nás v kraji mohlo těžit. Ústecký kraj byl v minulosti, já bych si troufl říct, vydrancován, protože uhlí, které se zde vytěžilo, a těžký průmysl, který jsme u nás v kraji měli a do jisté míry stále ještě máme, tvořil základ prosperity České republiky.

Když shrnu to, jakým způsobem má být Ústecký kraj kompenzován za to, že v něm má být založena i nová prosperita České republiky – protože o lithiu se mluví jako o surovině budoucnosti, potřebujeme ji pro baterky elektroaut, potřebujeme ji pro řadu dalších průmyslových odvětví – tak když se podíváme, jakým způsobem má být Ústecký kraj kompenzován za to, že se u nás bude těžit lithium za ty 2 000, 1 000 nebo o něco méně miliard, no, tak se zdá, že jsme se z minulosti a z drancování našeho regionu nepoučili.

Já tady uvedu konkrétní čísla. Hornina, která se vytěží nebo výnos toho projektu je v současné době při současných cenách lithia odhadován někde mezi 50 a 100 miliardami korun a z toho by náš kraj měl získat na výnosech z vytěžené horniny 10 milionů korun ročně, obec, na jehož území se to lithium bude těžit, by měla získat dalších 30 milionů korun ročně. To znamená projekt, který má celé České republice přinést desítky, možná stovky miliard korun a z vytěžených nerostů, z poplatků z vytěžených nerostů, u nás v Ústeckém kraji zůstane v součtu 40 milionů korun ročně. Podobné je to z hlediska daňových výnosů. Zase, ten projekt, který bude znamenat desítky, možná stovky miliard korun ekonomické hodnoty, která vznikne v České republice, tak pro obce v Ústeckém kraji bude znamenat v rámci rozpočtového určení daní výnos ve výši 100 milionů korun, ale vzhledem k tomu, jak víme, že rozpočtové určení daní není vázáno na ekonomickou aktivitu v místě, kde se ta ekonomická aktivita odehrává, tak zbytek České republiky na těžbě lithia vydělá miliardu korun na daních, odvodech a tak dále a zároveň stát, to znamená státní rozpočet, na těžbě lithia vydělá 2 miliardy korun, takže 100 milionů korun zůstane v České republice na daních a 3 miliardy korun odtečou buď do státního rozpočtu, nebo do obecních a krajských rozpočtů ve zbytku České republiky.

Já si myslím, že protože, řeknu upřímně, naše krajské zastupitelstvo nezvládlo vyřešit otázku, jakým způsobem bude Ústecký kraj za tu těžbu kompenzován – neuzavřeli jsme žádnou plánovací smlouvu, neuzavřeli jsme žádnou závaznou smlouvu s investorem, takže všechno zůstalo v rovině nějakých dobrovolných slibů, darů a tak dále – tak já bych rád tuto otázku otevřel i zde na plénu Poslanecké sněmovny, tak abychom mohli diskutovat, jakým způsobem bude celá Česká republika kompenzovat Ústecký kraj za to, že tam bude probíhat ta těžba, za to, že se znova rozjede do jisté míry, byť doufám, že ne v takové míře, to drancování, kterého jsme byli svědky v minulosti. Pokud se má rozjet – a já chápu, že je to nějaký strategický zájem České republiky – pak bych žádal jako poslanec za Ústecký kraj, aby za to alespoň náš kraj byl dostatečným způsobem kompenzován.

Proto navrhuji tento bod. Navrhuji ho – to jsem neřekl, byť na papíru je to poznamenané – jako první bod v pořadí. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zejména zprava.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane poslanče. Napsal jste to úplně dokonale, takže jsem si to přepsal z té přihlášky. V této chvíli poprosím o vystoupení Zdeňka Hřiba se svojí první přihláškou.

Mezitím, než přijde, přečtu omluvu: Marie Pošarová do 10 hodin ze zdravotních důvodů.

Já vám spouštím, pane poslanče, pět minut.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Jo, děkuji. Já bych chtěl navrhnout, abychom tady předřadili dva bodíky, které jsou velice významné zejména pro motoristy. Nemyslím teď jenom Motoristy sobě, ale obecně všechny motoristy, protože jde o tu EIA na pražský vnitřní městský okruh. Konkrétně tady jsou teďka v té frontě dva návrhy, které směřují tím směrem, aby Praha nepřišla o tu EIA, kterou už má, ale potřebuje ji prodloužit tak, aby stihla v době její platnosti vydání toho povolení záměru, tedy aspoň nepravomocného. Potom se už nemusí ohlížet na dobu platnosti té EIA.

Tohleto je tedy záležitost, kterou když neschválíme včas, tak to bohužel může znamenat, že se stavba toho vnitřního městského okruhu odloží o nějakých třeba deset let, takže z tohohle důvodu bych chtěl navrhnout předřazení dvou bodů, které směřují k prodloužení té EIA, respektive k tomu, aby Praha dostala možnost stejně jako všechny ostatní obce prodlužovat EIA na tento typ stavby, to znamená na místní komunikace I. třídy. Konkrétně tedy jde o bod 34, to je tisk 42, což je návrh, který k nám sem dorazil do Sněmovny od Zastupitelstva hlavního města Prahy. To je tedy novela zákona 416/2009, o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, tedy takzvaný liniový zákon. Tohleto bych chtěl navrhnout, že bychom zařadili na dnešek jako první bod.

Pokud by vám přišel tenhleten návrh příliš obecný, třeba z nějakého důvodu, protože chápu, že mezi námi mohou být nějací právní puristé, kteří by vnímali tenhleten návrh Zastupitelstva hlavního města Prahy (jako) příliš obecný, tak tady máme ještě takový osekanější návrh, řekněme kompromisní, který předkládám já a ještě pražské poslankyně další. Je to bod 36 sněmovní tisk 49, který bych chtěl tedy druhým hlasováním navrhnout, že bychom zařadili také jako první bod dneška. Tam to je tedy o změně zákona 100/2001, o posuzování vlivu na životní prostředí, tedy ten zákon vlastně o EIA. Ta odlišnost je vlastně v tom, jak se vymezuje to, kde všude se dají platné EIA prodlužovat na ty místní komunikace I. třídy. Vždycky je to o místních komunikacích I. třídy, to se nemění, akorát ten pražský návrh je obecný, že se to dá dělat všude, v tom návrhu kompromisním – to je ten bod 36, sněmovní tisk 49 – je to o tom, že se to dá dělat pouze v těch rozvojových metropolitních územích, což je nějaký terminus technicus definovaný v zákoně. Vychází to z toho, že když jsme blahé paměti s panem ministrem Kupkou dohodli a prosadili úpravu těch takzvaných mezitímních rozhodnutí, tak aby i obce to mohly používat právě tady u těch místních komunikací I. třídy, což samozřejmě se vztahuje i na ty zejména pražské stavby, ale dá se to použít všude jinde v naší zemi, tak právě tam bylo požadováno právníky Ministerstva dopravy, aby to bylo omezené pouze na ty metropolitní rozvojové oblasti, aby to nebylo extrémně obecné, protože přece jenom to je nějaký významný zásah do toho... Je to prostě poměrně silné oprávnění těch mezitímních rozhodnutí tedy, o která tehdy šlo, že jo, protože to souvisí s vyvlastňováním, takže to chtěli takhle omezit, takže pokud by vám přišel ten návrh Zastupitelstva hlavního města Prahy příliš obecný, tak je tady podobné zpřesnění v tom kompromisním návrhu, který tedy předkládám já, takže tohleto budou dvě samostatná hlasování.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vás... (Poslanec Hřib odchází od pultíku.) Pane poslanče, moment. Já vás tady trochu poopravím. Je to sněmovní tisk 42, ale je to bod 37, a tam je to sněmovní tisk 49, bod 38, ale to je drobnost. Beru to tak, že jeden dáváte jako první bod a ten druhý jako druhý bod nebo jako jeden první bod počítáte (nesrozumitelné)?

 

Poslanec Zdeněk Hřib: To je spíš jako alternativa, to znamená, obojí jako první bod. Tam se počítá s tím, že kdyby neprošlo jedno, tak by mohlo projít druhé, takže vlastně obojí je návrh jako první bod, ale pochopitelně, protože to budeme hlasovat postupně, tak ono se to nějak seřadí. (Předsedající: Dobře.) Jo, jde o sněmovní tisk 42 a sněmovní tisk 49. (Předsedající: 49, ano.) Jo, díky.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ono se posunulo to číslo bodu, už je 37, 38. V  pořádku. (Poslanec Hřib: Rozumím, děkuji.) Dobře. Tím jste vyčerpal tedy i tu přihlášku následující. Děkuji.

V této chvíli je na řadě Olga Richterová. Prosím, máte slovo. (Ministr Macinka k poslankyni Richterové: Dobrý den.)

 

Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den. (K ministru Macinkovi.)

Děkuji pěkně, srdečně zdravím přítomné členy a členky vlády. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení spoluobčané, proč tu jsem, je návrh zákona o doplňkovém penzijním spoření. Je to sněmovní tisk 71, to číslo bodu bude asi taky o maličko posunuté od toho bodu 40, co bylo na začátku schůze.

Proč předkládáme návrh na předřazení zákona o doplňkovém penzijním spoření, konkrétně náš návrh z pirátského pera týkající se poplatků? Protože mě osobně a nás dlouhodobě trápí ty mizerné výsledky, které penzijní spoření v Česku má pro české střadatele, často nepokrývá inflaci. Lidem, kteří si spoří, tak peníze ve výsledku ubývají. Reálně na tom při srovnání vyspělých zemí v rámci OECD patříme na úplný chvost, a to spolu s Tureckem, takže jsme mezi těmi úplně nejhoršími v dlouhodobých přínosech penzijního spoření pro lidi, kteří jsou zodpovědní, ty peníze odkládají a v důchodu si chtějí pak přilepšit.

Proto jsme to řešení už předložili i v minulém volebním období, konkrétně v květnu 2025. Byl to tehdy komplexní pozměňovací návrh a napříč spektrem to zde bylo odmítnuto. Já vnímám, že teď konečně se ty diskuse obnovily, že to zvažuje paní ministryně financí, nicméně to konkrétní řešení už dávno hotové je. Zbytečně vysoké správní poplatky lze omezit snadno. Je ten sněmovní tisk 71, který jsme předložili, a ten bod asi nebude 40, asi to bude také maličko posunuto.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ne, je to 40, tohleto zůstalo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Supr, takže navrhuji, aby se předřadil tento tisk, doplňkové penzijní spoření. Věcně jde o úpravu limitů pro poplatky pro penzijní fondy, aby ty poplatky v Česku neužíraly tak obrovskou část úspor lidem. Navrhuji to buď jako první bod dnes, anebo jako druhý bod zítra, ve čtvrtek.

Opravdu co se týče toho návrhu, je to velice střízlivé, proto to má i neutrální vládní stanovisko. Vlastně nemá s tím problém Česká národní banka, protože tak, jak jsme navrhli tu redukci poplatků pro fondy, tak to stále samozřejmě umožňuje, aby měly normální zisky. V okolních zemích jsou ty správní poplatky na srovnatelné úrovni a pak je řada zemí, kde jsou ty poplatky výrazně nižší, takže ty fondy mají ty marže výrazně nižší, ale taky je tam vyšší ochota lidí spořit, protože prostě vidí tu výhodnost. To je nakonec to, co bych ráda zdůraznila. Ta situace může být win-win. Když ty penzijní fondy budou lépe nastavené, pro lidi výhodnější, když skutečně, bude-li si člověk spořit 2 000 měsíčně po dobu 30 let, tak potom mu přibude ten půlmilion na tom naspořeném účtu, bude mít měsíčně reálnou možnost si vybrat měsíčně k důchodu o 2 000 korun víc – a tohle je podstata toho našeho návrhu – tak v ten okamžik prostě více lidí do toho systému vstoupí. Nebudou investovat samostatně nebo do nemovitostí, ale půjdou do té možnosti spořit si na důchod skrz penzijní fondy. Právě to se stalo v řadě těch jiných zemí, že zkrátka narůstá v čase ten počet střadatelů, protože to tam je výhodné.

My bychom si přáli, aby úplně stejné podmínky a možnosti měli i střadatelé v Česku. Je to tedy tento návrh na doplňkové penzijní spoření. Připravili jsme ho už v minulém období, už ho znáte vy, kteří jste v této Sněmovně seděli v minulém období. Tím, jak ještě přispěla i řada dalších ekonomů do té debaty... Vybavuji si studii, myslím, institutu CERGE, která opět ukázala, jak obrovsky nevýhodné jsou české penzijní fondy právě i v důsledku toho, jak jsou nastavené ty správní poplatky. Je to další příspěvek do té veřejné debaty, která by třeba mohla přesvědčit i vás, abyste tento návrh podpořili, a to dnes buď jako první bod, anebo zítra ve čtvrtek jako bod druhý. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, mám zapsáno. Poslední přihláška ke změně pořadu, Zdeněk Hřib.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Děkuji. Já bych chtěl navrhnout na ten dnešní program ještě jeden bod. My se budeme tady bavit za chvíli o rozpočtu, tak já... Samozřejmě to, že ten rozpočet má spoustu populistických výdajů, tak to už víme, ale stále tam chybí ty peníze na dostupné bydlení, těch 14 miliard, které potřebuje naše země k tomu, aby tahle země byla i pro mladé. To je samozřejmě velice důležité, právě podpořit to dostupné bydlení, a těch 14 miliard by odbrzdilo ty projekty za celkem 60 miliard, co už mají obce připravené, mimo jiné i kvůli těm programům, které odstartoval Ivan Bartoš. (Větší množství poslanců vchází do sálu, v sále je hluk.) Já poprosím možná, jestli by šlo zajistit trošku víc klidu.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano, poprosím všechny příchozí do sálu, aby tak činili v klidu. (Poslanec hřib: Jo.) Také poprosím o ztišení.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Děkuji. Z tohohle důvodu, abychom zajistili o něco větší zdroje v tom rozpočtu na příjmové straně, tak bych chtěl navrhnout bod, který se právě bude... (Odmlka pro hluk v sále.) Který se právě bude zaobírat tou příjmovou stránkou. Konkrétně jde o těch 7,5 miliardy korun, o které se obohatil pan Babiš neoprávněně, na těch neoprávněných dotacích a nezákonných zakázkách. To jsou peníze, které teď chybí v našem státním rozpočtu, chybí právě na to dostupné bydlení. Konkrétně, když Andrej Babiš vrátí těch 7,5 miliardy, o které se obohatil neoprávněně, no, tak to pokryje přibližně polovinu z těch 14 miliard, které jsou potřeba na to dostupné bydlení, takže to si myslím, že by výrazně mohlo zlepšit tu bilanci rozpočtu na té příjmové stránce, protože jedna věc samozřejmě je, že Andrej Babiš nevyřešil svůj střet zájmů, že tady vodí za nos nejenom prezidenta, ale vlastně i více než 10 milionů obyvatel České republiky, kterým slíbil, že vyřeší svůj střet zájmů. Teď tedy se ukazuje, že ve skutečnosti nic nevyřešil, a že dokonce ani to řešení, které vlastně navrhnul nebo představil, tak nakonec ve skutečnosti realizuje úplně jinak, že k těm společnostem z toho jeho trustu, který je všechno jenom ne slepý, tak ve skutečnosti se dostane jeho rodina hned, jak skončí v politice, tedy nikoliv po jeho smrti, jak nám dramaticky oznamoval v těch svých videích, takže je zjevné, že Andrej Babiš lhal, když sliboval řešení toho střetu zájmů do budoucna.

Ale to by nás nemělo rozhodně odvést od podstaty toho, že tady stále ještě nemá Andrej Babiš vyřešen svůj střet zájmů, který měl dříve, v době, kdy byl poprvé, respektive podruhé ve vládě, protože tam stále Babiš visí českému státu, potažmo všem jeho daňovým poplatníkům, tedy vlastně nám všem, těch 7,5 miliardy, takže já bych chtěl navrhnout nový bod na dnešek se zněním Kdy Andrej Babiš vrátí 7,5 miliardy Kč, aby bylo na dostupné bydlení? Otazník. Tento bod bych navrhoval zařadit jako první bod dneška, protože přece jenom nějak musíme tu státní kasu nejprve naplnit, než ji budou chtít populisti celou utratit a utratit i peníze, které vlastně nemají. To je ten základní problém, takže abychom se vyhnuli zadlužování našich dětí a dětí jejich dětí, tak by bylo fajn, aby nejdřív Andrej Babiš vrátil ty peníze, o které se neoprávněně obohatil. Děkuji. (Potlesk z řad Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. To byla poslední přihláška do rozpravy. V této chvíli tedy se s tím popasujeme, s těmi návrhy, hlasováním a budeme hlasovat postupně, tak jak přišly ty návrhy. Já vás radši, než mi tady budete ťukat, všechny odhlásím. Ještě jsem raději ještě jednou zagongoval a jdeme na to.

 

První návrh, Martin Kupka, Kdy a jak vyřeší Andrej Babiš svůj střet zájmů?

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 45, bylo přihlášeno 155, pro 67, proti 88. Návrh nebyl přijat. (Hluk v sále.)

 

Já vás poprosím opravdu o klid, abychom pak věděli, o čem hlasujeme, nebylo zmatečné hlasování. (Hluk neustává.) Tak já počkám.

 

Druhý návrh je návrh Borise Šťastného, který chce předřadit tisk číslo 3, číslo bodu 43 z bloku Smluv, jde o Smlouvu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou týkající se záchranářů, dnes pevně na 10.30.

Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 46, přihlášeno 156 poslanců, pro 153, proti 2. Návrh byl přijat.

 

Dneska budeme mít pevný bod v 10.30.

 

Třetí návrh, Marian Jurečka, Odvolání Tomia Okamury z funkce předsedy Poslanecké sněmovny.

Dávám hlasovat. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 47, přihlášeno 156 poslanců, pro 67, proti 88. Návrh nebyl přijat.

 

V této chvíli zde máme... Já to budu brát jako dva návrhy Ivana Bartoše, protože jsou to dva různé tisky, tak to budu dvě hlasování, byť spolu souvisí.

 

Číslo tisku 6, číslo bodu 30, zkráceně úřad pro prevenci, korupci, jako první bod dnešního jednání.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 48, přihlášeno 157, pro 67, proti 89. Návrh nebyl přijat.

 

Ten druhý návrh se týká sněmovního tisku 7, číslo bodu 31. To je návazný bod na úřad pro prevenci, korupci.

Nechávám hlasovat, zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 49, bylo přihlášeno 157 poslanců, pro 51, proti 88. Návrh nebyl přijat.

 

Dalším návrhem je zařazení nového bodu od pana poslance Papajanovského: Jak bude Česká republika nahrazovat občanům Ústeckého kraje škody způsobené těžbou lithia?

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 50, přihlášeno 159, pro 51, proti 80. Návrh nebyl přijat.

V této chvíli budeme hlasovat o dvou návrzích Zdeňka Hřiba.

 

První je sněmovní tisk 42, číslo bodu 37, takzvaný liniový zákon, zařadit ho dnes jako první bod.

Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 51, přihlášeno 159 poslanců, pro 68, proti 87. Návrh nebyl přijat.

 

Ten druhý návrh je sněmovní tisk 49, číslo bodu 38, posuzování vlivu na životní prostředí, jako první bod dnešního jednání.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 52, přihlášeno 159, pro 69, proti 88. Návrh nebyl přijat.

 

Olga Richterová navrhuje zařadit sněmovní tisk 71, číslo bodu 40, doplňkové penzijní spoření. Máme tady dva návrhy, alternativně jako první bod dnešního jednání. Nechám o tom hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 53, přihlášeno 158, pro 55, proti 88. Návrh nebyl přijat.

 

Alternativně paní poslankyně navrhuje jako druhý bod ve čtvrtek. Mám to napsané správně? Ano, jest tak.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 54, přihlášeno 158, pro 48, proti 89. Návrh nebyl přijat.

 

Poslední změna je návrh Zdeňka Hřiba na zařazení nového bodu Kdy Andrej Babiš vrátí 7,5 miliardy, aby bylo na dostupné bydlení?

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 55, přihlášeno 158, pro 67, proti 87. Návrh nebyl přijat.

 

Tím jsme se vypořádali s dnešními návrhy na změnu pořadu schůze.

 

V této chvíli si tedy dovolím otevřít přerušený bod ze včerejška. Tyká se to

 

Následující zahájení jednacího dne schůze

Aktualizováno 31. 3. 2026 v 10:36.