(pokračuje Jiří Barták)

64.
Návrh usnesení Poslanecké sněmovny k odsouzení týrání zvířat

Prosím, aby se slova ujala navrhovatelka, poslankyně Lucie Šafránková, která bude-li souhlasit, se stane zároveň i zpravodajkou. (Poslankyně Šafránková kýve na souhlas.) Souhlasí. (Hluk v sále).) A dávám vám slovo a pouštím vám i pouštím vám i mikrofon a prosím o klid v jednací síni. Abychom se mohli pustit do úvodního slova.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vám na úvod nejprve všem poděkovala, že se dnešní schůze věnuje opravdu tomuto mimořádně důležitému bodu, jako je odsouzení týrání zvířat a posílení jejich ochrany v České republice.

Já jsem moc ráda, a to zdůrazňuji, jsem opravdu velmi ráda, že na základě naší koaliční iniciativy má i opozice zájem o tomto tématu jednat. A doufám, že alespoň na tomto tématu budeme všichni ve shodě. Ochrana zvířat proti týrání je důležitý bod našeho vládního programu. Jde o téma, které hluboce zasahuje každého z nás, kteří věříme v etické hodnoty, lidskost a odpovědnost vůči těm nejzranitelnějším.

K tomuto tématu mě osobně vede celý život. Zvířata jsou od mého narození přirozenou součástí, ať už jde o hospodářská nebo domácí. Vždy jsem považovala humánní zacházení s nimi za samozřejmost a prioritu, i proto jsem pak vystudovala střední veterinární školu. Péče o zvířata pro mě nikdy nebyla jen otázkou odbornosti, ale především otázkou hodnot a také velké dávky empatie. Bohužel realita, kterou nejenom dneska vidíme, je znepokojivá.

V médiích se čím dál častěji objevují případy, které šokují veřejnost a které by nás jako zákonodárce měli přimět k jasné a důrazné reakci. Před několika dny jsme byli svědky brutálního případu v Litoměřicích. Dva mladíci zavřeli bezbrannou kočku do sušičky, spustili ji, nechali ji trpět a celé její umírání si natáčeli a následně nechali její bezvládné tělo ještě pokousat psem. To není krutost, to je chladná exhibice násilí - a právem tento případ vyvolalo obrovské pobouření veřejnosti.

V Teplicích se právě projednává případ utýraného jezevčíka. Malý pes, zcela odkázaný na člověka, dlouhodobě zbavovaný potravy a vody, zavřený na balkoně postupně chřadl a slábl, až zemřel. Jeho případ dnes řeší soud.

Máme i případy, kdy už soudy rozhodly. Žena, která umučila dva psy zavřené v klecích bez vody, potravy a napadené infekcí až zemřeli velmi trýznivou smrtí hlady a žízní ve vlastních výkalech, byla odsouzena k jednomu roku vězení. Při kontrole množírny...

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, já vám jenom do toho skočím. Opravdu prosím, aby všichni, kteří se nacházejí v sále, snížili hlasitost svých hovorů, případně ty hovory šli vyřídit do předsálí, protože ta hladina hluku je to opravdu vysoká. Děkuji.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám, pane předsedající. Při kontrole množírny koček v Brně, kde desítky zvířat žily v otřesných podmínkách, byly veterinární inspektorky fyzicky napadeny a jedna z nich byla kopnuta do hlavy.

Lidé, kteří se snaží chránit zvířata, dnes někdy riskují i vlastní bezpečí, a to nejsou ojedinělé případy. Veterinární orgány evidují každoročně stovky podnětů na možné týrání zvířat - od domácích mazlíčků přes množírny až po hospodářská zvířata. A vedle těch mediálně známých existují i případy, o kterých se nemluví. Tisíce zvířat mohou trpět v nevhodných podmínkách, za zdmi bytů, na dvorech, ve stájích, v klecích - bez kamery, bez svědků, bez hlasu, bez možnosti se bránit.

Troufám si říct, že i dnes, právě teď v tuhle chvíli, jsou v některých koutech naší republiky místa, kde zvířata trpí v tichosti opravdu v hrůzostrašných podmínkách.

A k tomu už nemůžeme a nesmíme přece dál mlčet. Naše společnost si nemůže dovolit být k těmto věcem lhostejná. Tolerance k týrání zvířat netrápí jen bezbranné tvory. Podle mnoha odborníků je krutost vůči zvířatům často předstupněm dalšího násilného a asociálního chování. Způsob, jakým zacházíme se zvířaty, vypovídá o úrovni naší civilizace. Dnešní usnesení proto necílí jenom na symbolické, byť důrazné odsouzení týrání zvířat, ale má být jasným signálem, že chceme systémovou změnu a že už připravujeme konkrétní a komplexní opatření, jako je zpřísnění trestů za týrání zvířat tak, aby skutečně odpovídaly závažnosti jejich utrpení, rychlejší a efektivnější postupy orgánů činných v trestním řízení, posílení kapacit a pravomocí veterinárních inspektorů a zvýšení jejich bezpečnosti při kontrolách, širší preventivní programy a osvětové kampaně v celém vzdělávacím systému, protože vzdělávání je klíčem k dlouhodobému zlepšení.

Nebo zavedení mechanismů pro rychlé odebrání zvířete z nevhodných podmínek bez zbytečných průtahů, což je opravdu nesmírně důležitý bod. Dále kastrace opuštěných koček na obcích, posílení náhradní péče o týraná zvířata a také konečně dokončený registr psů a koček. Tato opatření nejsou rozhodně přehnaná, ani nejsou emotivní reakcí, jsou nezbytná. A již tady měla být dávno. A já jsem nesmírně ráda, že naše vládní koalice se na tomto tématu shodla, že neváhá okamžitě jednat a že už nyní i s panem ministrem zemědělství, panem Šebestyánem, pracujeme na jednotlivých konkrétních opatření ch, která povedou k maximální eliminaci těchto odporných činů.

Proto vás chci požádat o podporu tohoto usnesení, protože ochrana zvířat přece není okrajové téma. Je to otázka hodnot , odpovědnosti a také je to otázka toho, jakou společností chceme být. Jinak já v podrobné rozpravě, jak už jsem avizovala, navrhnu usnesení, které zní: Poslanecká sněmovna za prvé jednoznačně odsuzuje všechny formy týrání a nepřijatelného zacházení se zvířaty, za druhé vyjadřuje hluboké znepokojení nad bezohledným jednáním osob, které týrají a způsobují extrémní utrpení zvířat a současně apeluje na orgány činné v trestním řízení, aby takové případy rychle, důsledně a efektivně prošetřily a vyvodily odpovídající důsledky. Za třetí zdůrazňuje, že tolerance k týrání a krutému zacházení se zvířaty často vede k další eskalaci asociálního chování a je v rozporu se základními etickými hodnotami naší společnosti. Za čtvrté podporuje a zdůrazňuje význam prevence a osvěty zaměřených na humánní zacházení se zvířaty, a to v rámci celého vzdělávacího systému. A za páté vyjadřuje respekt a podporu pomáhajícím organizacím i jednotlivcům, kteří se snaží o důslednou ochranu zvířat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji paní zpravodajce. Než postoupíme dál, mám tady další omluvu. Od 14.30 hodin z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Jana Černochová. A navíc prosím o načtení následující informace. Předseda klubu KDU-ČSL Tom Philipp v době své omluvy z jednání Poslanecké sněmovny, to znamená 11. 2. a 12. 2. celý den, 11. 2. od 11 hodin pověřil ve všech záležitostech klubu KDU-ČSL zastupováním včetně přednostních práv pana poslance Mariana Jurečku.

Nyní zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se přihlásili následující poslanci s přednostním právem. Prvním přihlášeným je předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Máte slovo.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové. Zpřísnění trestů za týrání zvířat je pro mě jedno ze zásadních témat, které dlouhodobě prosazujeme. Proto jsme navrhli tento bod na schůzi Poslanecké sněmovny, protože je pro nás, pro vládní koalici i pro mě osobně, nepřijatelné, aby kdokoliv ubližoval někomu, kdo se nemůže a nedokáže bránit. Týrání zvířat je nutné důrazně odsoudit, trestat a nedovolit. Proto máme v programovém prohlášení naší vládní koalice uvedeno, že prosazujeme ochranu zvířat proti týrání. A právě proto ihned poté, co získala naše vláda důvěru Poslanecké sněmovny, tak neotálíme a na tomto tématu ihned pracujeme a pracujeme na rychlém a komplexním řešení. Konkrétně po mně vystoupí ministr zemědělství Martin Šebestyán, který má přípravu zákona v gesci a spolupracuje s poslankyní Lucií Šafránkovou a dalšími lidmi z koalice na tom, abychom tento návrh co nejdříve komplexně předložili.

Co se týče těch konkrétních kontur námi připravovaného zákona. Chceme zpřísnění trestů za týrání zvířat tak, aby skutečně odpovídaly závažnosti jejich utrpení. Chceme rychlejší a efektivnější postupy orgánů činných v trestním řízení. Chceme posílení kapacit a pravomocí veterinárních inspektorů a zvýšení jejich bezpečnosti při kontrolách. Chceme širší preventivní programy a osvětové kampaně v celém vzdělávacím systému, protože vzdělání je klíčem k dlouhodobému zlepšení. Chceme zavedení mechanismů pro rychlé odebrání zvířete z nevhodných podmínek bez zbytečných průtahů, chceme také kastrace opuštěných koček na obcích, posílení náhradní péče o týraná zvířata, dokončení registru psů a koček, a tak dále.

V této fázi je již náš legislativní záměr při přípravě zákona tak daleko, že jsme v podstatě ho schopni předložit do zákona v rámci projednávání ve Sněmovně v řádu již týdnů, velmi krátké době. A teď diskutujeme o tom, kdy a jak to tedy předložíme. Takže jsme připraveni, máme v podstatě hotovo a toto téma je pro nás zcela zásadní, protože jsme zásadně proti týrání zvířat a prosazujeme zpřísnění trestů za týrání zvířat.

V tomto smyslu je také formulováno usnesení, které navrhujeme za vládní koalici tady do Poslanecké sněmovny a o kterém budeme za chvíli hlasovat. Je to usnesení odsuzující týrání zvířat.

Za prvé. Chceme, aby Poslanecká sněmovna jednoznačně odsoudila všechny formy týrání a nepřijatelného zacházení se zvířaty. Za druhé chceme vyjádřit hluboké znepokojení nad bezohledným jednáním osob, které týrají a způsobují extrémní utrpení zvířat a současně apelujeme na orgány činné v trestním řízení, aby takové případy rychle, důsledně a efektivně prošetřily a vyvodily odpovídající důsledky. Také zdůrazňujeme, že tolerance k týrání a krutému zacházení se zvířaty často vede k další eskalaci asociálního chování a je v rozporu se základními etickými hodnotami naší společnosti. Zároveň podporujeme a zdůrazňujeme význam prevence a osvěty zaměřených na humánní zacházení se zvířaty, a to v rámci celého vzdělávacího systému a také zároveň vyjadřujeme respekt a podporu pomáhajícím organizacím, jednotlivcům, kteří se snaží o důslednou ochranu zvířat.

Závěrem, jak jsem říkal, toto usnesení, které naše vládní koalice navrhuje a které bude dnes tedy přijato našimi hlasy, většinovými hlasy, vládní koalice, tak to nebudou jenom prázdné teze, protože jak jsem říkal, zákon je v podstatě připraven. Pro nás je to prioritní téma. To, je toho důkazem. A prosím i ostatní poslance, jak opozici. Doufám, že aspoň v tomto nás podpoříte, abychom rychle podpořili zvýšení trestů za týrání zvířat a ochránili bezbranná zvířata. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane předsedo. Dalším přihlášeným s přednostním právem je ministr zemědělství Martin Šebestyán. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Děkuju za slovo, pane předsedající. Tak jak už tady řekla paní kolegyně Šafránková i pan předseda Poslanecké sněmovny, dovolte mi na ně navázat, upřesnit a doplnit, co je podstatou návrhu změn zákona na ochranu zvířat a dalších předpisů v návaznosti na aktuální kauzy a týrání zvířat.

Česká republika patří z pohledu chovu zvířat, musíme si říct, k těm odpovědným státům v rámci Evropského unie a vůbec světa. Naše podmínky z pohledu welfare chovu hospodářských zvířat jsou na vysoké úrovni. A my bychom ale rádi se zaměřili na problematiku zejména psů a koček a dalších typů zvířat, kde ten welfarový standard není povinný i z pohledu dotačních politik.

Takže v tom našem balíčku budeme navrhovat, jak už tady předřečníci uvedli, rozšíření práva vstupu Policie ČR v případě podezření na týrání zvířete. V současné době má policie podle § 40 odst. 2 písm. c) zákona o policii právo vstup do jiného prostoru nebo na pozemek, má-li důvodné podezření, že se tam nachází týrané zvíře.

Nově by mělo být rozšířeno právo vstupu v případě podezření na týrání zvířete také do obydlí. Co se týče vlastního zákona na ochranu zvířat, chceme zvýšit spodní hranici pokut za týrání zvířat a zejména nově stanovit spodní hranice pokuty i v případě týrání jednoho zvířete, což teď není v rámci této normy zavedeno, a to jak u fyzických osob, tak u podnikajících fyzických osob nebo právnických osob.

Dále navrhujeme prodloužení doby zákazu chovat zvíře nebo budeme navrhovat. V případě týrání zvířat je možné v současné době uložit trest zákazu chovu až na dobu pěti let, budeme navrhovat uložit trest zákazu chovu až na dobu 10 let. Dále zavedení možnosti zakázat pořízení nových zvířat již před skončením řízení o přestupku. V současné době je možné uložit trest zákazu chovu zvířat až po skončení řízení o přestupku. Rádi bychom novelizovali, že v době přestupkového řízení si tak chovatel nebude moci pořídit další zvířata, přestože mu byla ta předchozí odebrána za týrání zvířat, a nově nastavit to tak, aby existovalo předběžné opatření, která zakáže chovateli pořídit si další zvířata před skončením řízení o přestupku. Dále povinnost toho, komu byla zvířata odebrána, hradit zálohy na zajištění péče o zvíře již před skončením řízení.

Chceme, aby byla zavedena povinnost, aby ten, komu byla odebrána ta týraná zvířata, hradil obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností pravidelné platby, neboli zálohy na zajištění předběžné náhradní péče o týraná zvířata již v době před skončením řízení o přestupku nebo trestního řízení.

Dalším návrhem je zavedení možnosti, aby se zvířata odebraná chovateli stala majetkem státu z důvodu neplacení záloh na zajištění předběžné náhradní péče, a to již před skončením řízení o přestupku nebo trestném činu, pokud tyto zálohy nejsou placeny. Další věc, kastrace opuštěných koček a koček bez pána. Nově bude, nově navrhujeme zavést povinnost obcí zajišťovat kastraci, případně sterilizaci koček, které nikomu nepatří. To tak, abychom vlastně dokázali tento rostoucí problém nějakým způsobem zkrotit.

Rozšíření možností, kam umisťovat týrané velké šelmy. Pro řadu obcí poměrně velký problém. V současné době může probíhat předběžná náhradní péče o týrané velké kočkovité šelmy pouze v záchranných centrech provozovaných podle zákona o obchodování s ohroženými druhy. Ale nově budeme navrhovat, aby ta péče mohla probíhat i v dalších zařízeních. Posílení institutu zvláštního opatření náhradní péče o týrané zvíře. Ten návrh je založen na základě judikaturu Nejvyššího správního soudu. Bude výslovně stanoveno, že podmínkou rozhodnutí o zvláštním opatření umístění týraných zvířat do náhradní péče není pravomocné skončené řízení o přestupku či trestném činu ohledně chování pachatele.

Další věc, která by v tomto balíčku samozřejmě měla taky být, je doplnění nebo novela občanského zákoníku péče o opuštěná zvířata. V občanském zákoníku bychom navrhovali zavedení povinnosti obce postarat se o opuštěné zvíře, které není zdivočelé a které si nikdo nepřivlastnil. V současné době podle občanského zákoníku platí, že zvíře, které vlastník opustil, protože ho nechce jako své držet, nikomu nepatří, zvíře, které nikomu nepatří, si každý může přivlastnit, je ale třeba řešit, kdo se o zvíře postará. Pokud nikdo neprojeví zájem si toto opuštěné zvíře přivlastnit, tato povinnost by se ale nevztahovala samozřejmě na zdivočelé kočky. Celý tento blok návrhů samozřejmě je připravován i v souvislosti s kapacitami krajských veterinárních stanic a vlastně optimalizací jejich výkonu tak, aby opravdu část těch kapacit byla zajištěna i z pohledu dohledu nad welfare psů a koček. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře. Máme tady dvě faktické poznámky, s tou první paní poslankyně Helena Válková.

Ještě než přijde, tak je tady další omluva, pan poslanec Vojtěch Munzar od 11 do 14.30 z pracovních důvodů. Tak, vaše dvě minuty jsou.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, já bych jenom chtěla - samozřejmě už to tady zaznělo i za hnutí ANO - jasně deklarovat, že jsme se podíleli i na tom usnesení, že jsme ještě tu původní, takovou tu trošku bohatší verzi společnými silami připravili tak, aby byla přijatelná pro všechny, kterým jde opravdu o ochranu zvířat. A za to chci tedy poděkovat. A současně tady chci zdůraznit, že to, co říkal pan ministr, vnímám a ráda jsem si to ještě jednou poslechla vcelku jako komplexní opatření, protože jenom zvýšit tresty, to obzvlášť ti, kteří v praxi působí, tak ví by vůbec nebylo účinné. My musíme důsledně dbát o to hlavně, aby už to, co je v trestním zákoníku, v přestupkovém zákoně, ve správních předpisech, se aplikovalo tak, jak se aplikovat má, protože jinak to bude jenom takové gesto rozmáchnutí a bude to vypadat dobře, že chceme tu ochranu posílit, ale ve skutečnosti se nic moc nestane, protože se to bude aplikovat špatně jako dosud, takže tam ruku v ruce s tím musí jít i proškolení těch příslušných orgánů činných v trestním řízení a správních orgánů. Osvěta, výchova, vzdělávání. A to přesně v těch pěti bodech, které tady paní poslankyně Lucie Šafránková, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, přečetla je. A navíc máme ideální příležitost, protože se teď bude otevírat stejně trestní zákoník, protože byť ten nález Ústavního soudu, řekněme, ústavnosti toho současného znění neoprávněné činnosti v cizí... neoprávněná činnost ve prospěch cizí moci respektujeme, tak raději si uděláme to konkrétní znění sami jako zákonodárci a nenecháme to na aplikační praxi, na judikatuře. (Předsedající: Čas.) To bychom čekali velmi dlouho. Takže ta příležitost v trestním zákoníku teď bude. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Čas nám uplynul. Děkuji. Já mám obrovskou prosbu, jestli by opravdu bylo možné, aby ten hluk v sále se snížil a případné rozhovory se vedly v předsálí. Opravdu ten hluk je tady velký na to, že je nás tady tak málo, opravdu je velký. Tak dál s faktickou poznámkou paní poslankyně Jana Hanzlíková. Vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem využila pouze faktické poznámky, protože se chci krátce připojit k tomu, co tady bylo řečeno mými předřečníky. Nedá mi to, abych tady nevyslovila jasný souhlas s usnesením, protože jako hnutí ANO se stavíme proti týrání zvířat jako něčemu, co není přípustné a co je naprosto zavrženíhodné ve společnosti. Já jako členka školského výboru samozřejmě myslím na to, že je potřeba se na tuto oblast podívat komplexně. Ono to tady zaznívalo i od pana ministra zemědělství a jsem tomu ráda, že zvýšení trestů za týrání zvířat bude pouze prvním krokem, ale že se podíváme právě i na ten systém kastrací koček. Patří sem norování lišek, myslím tím zákaz norování lišek, kterým jsem se zabývala v minulém období a opravdu je to obrovská oblast a zaslouží si pozornost. A já tady chci jenom říct, ona to tady zmiňovala již paní poslankyně Šafránková, že jsem vděčná za tu skupinu lidí, kteří stojí na té druhé straně, a těm opuštěným týraným a nemocným zvířatům pomáhají většinou za své vlastní finanční hodnoty, a ve svém vlastním čase.

Takže jsem velmi ráda, že týrání zvířat jsme odsoudili a máme kroky jak v programovém prohlášení, tak se na tom pracuje a je to pouze začátek. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. A další s přednostním právem je přihlášený pan poslanec Marian Jurečka.

 

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já bych k tomuto tématu chtěl také říci pár za mě poměrně důležitých bodů. Myslím si, že v minulosti vlády, minimálně poslední tři, se snažily nějakým způsobem dělat změny zákonů pro to, abychom přispěli k tomu, abychom dokázali hospodářská i drobná zvířata v České republice lépe chránit, zamezit jejich týrání a podobně. Bohužel, přes celou řadu změn, které byly provedeny, se nedaří tu situaci dostat do podoby, kde bychom mohli říct, že jsme spokojeni a můžeme říct, že máme hotovo, což asi ani dlouho nebude.

Ale já bych možná tady k tomu záměru chtěl říci to, že nebývá úplně obvyklé, aby Sněmovna projednávala takhle speciálním bodem záměr, který se má stát a se kterým vládní koalice počítá ve svých legislativních pracích. Ale nic proti tomu, to vůbec ne. Je to v pohodě, OK. Pokud to třeba budeme dělat i někdy příště, mně to v zásadě v principu nevadí. Jenom jsem chtěl říct k těm věcem, které tady byly pojmenovány. Velmi obtížně dosáhneme cílového stavu, pokud budeme více ty věci směřovat na řešení důsledků a nebudeme se soustředit daleko více na příčiny. Popíšu to v konkrétních příkladech.

Ano, klidně zvažme ještě úpravy z hlediska trestů. Klidně řešme rychlejší a operativnější dostupnost třeba při vstupu do objektů. Samozřejmě je to nějaký zásah do svobod těch lidí a tak dále. Ale už dneska, když veterinární správa chce, vyžádá si součinnost policie, není s tím problém. Je to spíš otázka kapacit a rychlosti v čase, ale to pořád není ten největší problém.

Ten největší problém v praxi máme - já jsem to zažíval jako ministr zemědělství - když takovéto podněty přijdou, tak kam ta zvířata umístit. Kam umístit třeba 10, 20, 30 velkých hospodářských zvířat? To jsme řešili opakovaně a prostě to v tom systému bohužel ošetřeno není. Kdo ponese ty náklady? Kterému chovateli nebo kterému zařízení uložíme, že ta zvířata musí přijmout? Kdo to bude platit a jak dlouho po dobu životnosti zvířat, které klidně mohou žít 20 let, když se třeba budeme bavit, já nevím, o koních? Já jenom chci na těchto příkladech - ještě jich pár řeknu - ilustrovat, že ano, ten záměr je správný, pojďme tím směrem, ale bude to znamenat docela velké systémové změny a také nemalé finanční náklady.

Když se budeme bavit třeba o otázce psů a koček. To téma se tady vrací opakovaně. Pokud to má opravdu fungovat, tak musí být registr, ale celostátně funkční, s jednou autoritou, povinné čipování u všech těch zvířat. U části ho máme, ale neumíme ta data mezi sebou propojit a neumíme jasně to zvíře, pokud ho najdeme, spárovat naprosto jednoznačně s tím daným majitelem. Tak upozorňuji, že to je další místo, které v tom systému zatím nemáme funkční a bude to stát poměrně velké finanční náklady a musí se vyřešit, jak to vlastně udělat, protože někde na úrovni měst a obcí ty systémy jsou, čipování běží, většina zvířat to čipování má.

Pak chci upozornit ještě na další věc, když to tady zaznělo. Myslím si, že to tady popisoval před chvilkou pan Tomio Okamura. Tak když se budeme bavit například o těch zákazech - nebo pan ministr Šebestyán to říkal - tak se musí domyslet. Bude to zákaz na tu osobu nebo na všechny osoby v domácnosti? Protože často to, že tam je týrání, nesouvisí s tím, že řekneme: Tady tento dospělý člověk je zrovna majitel a ostatní dospělí lidé se na tom nespolupodíleli. Tak jenom chci upozornit, že pokud to opravdu má být řešení, které bude koncepční a doručí ten výsledek, tak pak musíme říct, ano, ten zákaz, aby to zvíře tady mohlo být, by mělo platit na všechny dospělé osoby v té domácnosti, které byli u toho, když to zvíře třeba bylo týráno.

To jsou další věci, které do té mozaiky je podle mě nutné doskládat, abychom opravdu mohli říct za dva, za tři, za čtyři roky, když se ten systém takto, podle těch námětů, které tady padly - já za ně děkuju a určitě za nás lidovce chceme taky podpořit tady tyto věci, Marek Výborný jako bývalý ministr třeba udělal důležitý krok, zavedení povinných kamerových systémů na jatkách - abychom opravdu byli schopni jasně říct - dochází k týrání, anebo nedochází? I o tom byly dlouhé a velké debaty.

Tak jenom prosím pěkně, když se budou tyto změny dělat, tak ať neřešíme tu část na konci toho příběhu, ale daleko důsledněji a lépe se podívejme na ty věci, které jsou na začátku, kde jsou ty příčiny. Proč to opakovaně tito lidé dělají? Proč máme množírny, byť proti nim bojujeme taky dlouhé roky? Pořád se nám to vrací. Ta zvířata jsou odebraná a za pár měsíců stejný člověk, jenom někde jinde, v jiném objektu, nám prostě dělá množírnu, v případě třeba psů.

Tolik za mě stručné poznámky. Doufám, že věcně se podaří je nějakým způsobem do těch změn zakomponovat. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Je tady faktická. (O slovo se hlásí ministr Tejc s přednostním právem.) Aha, tak vystoupení s přednostním právem, což ještě můžete, protože stále jsme v tom dobrém místě. Prosím, pane ministře.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, děkuji za slovo. Omlouvám se, že zneužívám přednostního práva, ale myslím, že je asi vhodné, aby ve chvíli, kdy se bavíme o trestech za týrání zvířat, vystoupil k tomuto bodu i ministr spravedlnosti. Jsem si vědom závazku, který vyplývá mimo jiné z programového prohlášení vlády, a samozřejmě také jako milovník zvířat a dříve majitel několika pejsků, které jsme si vzali z útulku, jsem seznámen s tou problematikou. Určitě se přihlašuji k tomu, že bych rád, a společně s kolegy na ministerstvu budeme spolupracovat s vámi na tom, aby se ten stav zlepšil.

Chci ale podotknout - a možná trošku dát i historický exkurz, o němž hovořil pan poslanec Jurečka - už tedy došlo v minulých obdobích k řadě úprav, které byly ve prospěch, tedy v neprospěch těch, kteří zvířata týrají a ve prospěch těch, kteří je chtějí chránit. Zdůrazňuji, že v roce 2020 jsme zákonem č. 114/2020 Sb. už upravili trestní represi. Došlo k rozšíření trestněprávní ochrany i na jednání, která do té doby byla trestána pouze jako přestupek. Dříve totiž bylo trestné pouze zvlášť surové a trýznivé chování nebo trýznivé týrání. Ta ochrana byla zvýšena tím, že slovo zvlášť závažné, zvlášť surové, bylo odstraněno. To znamená, už je trestnost vyšší. Došlo ke zpřísnění trestních sazeb za utýrání zvířete dokonce na dvojnásobek, ze tří na šest let. U toho zvlášť surového týrání na trojnásobek, to znamená ze dvou na šest let.

Tím neříkám, že bychom se neměli zabývat výší trestních sazeb. Určitě o tom diskusi povedete a povedeme společně. Jen upozorňuji na to, že ten prostor už tam není tak veliký, jak by se dalo očekávat. Ukazuje se, že bohužel sama o sobě výše trestu některé pachatele neodradí. Musíme tedy řešit - už to tady padlo - nejen ty následky, ale také to, jak zabránit tomu, aby se vůbec ta zvířata nebo vůbec celá společnost do takové situace dostávali.

Vidím prostor u zvýšení spodních hranic sazeb - to myslím, že je věc, která je k diskusi - tak, aby skutečně za některé činy bylo možné ve větší míře uložit nejen podmíněný trest, ale i další alternativní tresty. Myslím, že výchovné, docela hodně výchovné, kromě zákazu samozřejmě chovu zvířat, je i domácí vězení, které by mohlo být funkční a omezovat toho pachatele na to, aby si uvědomil, co činil a věnoval se pouze své práci a následně byl doma. Pokud možno tedy bez zvířátek, protože to by asi nesplnilo účel tohoto trestu.

Proto říkám, je třeba, abychom důsledně školili i soudce a orgány činné v trestním řízení. Mimochodem, ministerstvo se chystá rozvíjet a více rozvinout povinné vzdělávání soudců v různých oblastech a myslím, že i oblast toho, jak přistupovat k podobným osobám, které bohužel většinou u týrání zvířat začínají a potom postupují s tou brutalitou dál vůči lidem, ať už vůči dětem nebo dospělým lidem, je třeba.

Ještě došlo k jedné změně. V minulosti byl zaveden nový trestný čin - chov zvířat v nevhodných podmínkách. Ten reagoval na vznik množíren. Takže i tady máme relativně čerstvou a nevím jestli úplně funkční úpravu v tom praktickém výkonu, úpravu trestního práva. Tady hrozí trest odnětí svobody až 4 roky a u těch kvalifikovaných skutkových podstat, to znamená, například při úmyslu získat prospěch alespoň ve výši milion korun, až 8 let nebo dokonce 10 let, pokud dojde ke smrti většího počtu zvířat nebo se jedná o mezinárodní organizovanou skupinu.

Takže vidíte, že ani takto vysoké výše trestů evidentně neodrazují pachatele. Já se proto přimlouvám, abychom v té debatě - a jsem za to rád, že to tady padlo i v těch předchozích vystoupeních - nezůstali pouze u snahy zvýšit tresty, zejména ty horní hranice v trestním zákoníku, ale abychom se snažili dívat na to komplexně, abychom dokázali lépe detekovat takové jednání, objasňovat ho v činnosti policie. Možná, kde vidím prostor pro zvýšení sankcí, je v oblasti správního postihu a samozřejmě v kompetenci kolegů ministrů, jako je například Ministerstvo zemědělství. Ale o tom už pan ministr hovořil. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji ministru spravedlnosti Jeronýmu Tejcovi. A v tuto chvíli zde nemám žádnou písemnou přihlášku s přednostním právem ani se nikdo nehlásí a můžeme přejít ke stanoviskům klubů. Za klub poslanců TOP 09. Byl pověřen přednesením stanoviska klubu pan poslanec Jiří Pospíšil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vystoupil za klub TOP 09 a okomentoval i tu debatu, která zde probíhá, a řekl k tomu ještě několik postřehů.

Za prvé, my vítáme, že toto téma, které třeba ve srovnání s rozpočtem pro někoho může být, říkám ten kondicionál, může být subtilní, je na půdě Sněmovny a že zde je prostor se o tom tématu věcně pobavit, aniž by zde byly pouze politické a stranické preference. Protože téma ochrany zvířat, alespoň já doufám, je nepolitické, nadstranické, je to otázka etiky, etického vnímání, nikoliv nějaké politické preference.

Já se tématu ochrany zvířat zabývám mnoho let. Podporuji různé týmy. Sám můj tým ročně řeší desítky případů týraných zvířat a měl jsem i 2,5 roku na starosti jako radní hlavního města Prahy Animal welfare a pražský útulek. Tedy mé postřehy, které tu budu říkat, vycházejí z mé konkrétní praxe a z praxe mých lidí, kteří opravdu ročně vyřeší desítky případů týraných zvířat.

Já jsem přesvědčen a jsem rád, že to tady zaznělo, že pokud to nemá být pouze politické defilé dneska, jak máme rádi zvířata, ale má to k něčemu vést, tak je třeba si uvědomit, že se jedná o naprosto komplexní problém. Nejedná se o to, jestli sazba v trestním zákoně se posune o jeden rok tam či o jeden rok někam jinam. Chybí legislativa, chybí kapacity státu pro určité typy zvířat a chybí peníze. To jsou tři oblasti.

To znamená, pokud někdo chce tento problém opravdu řešit, tak musí přijmout komplexní změnu legislativy, nikoliv pouze trestního zákoníku, případně občanského zákoníku - za chvíli o tom ještě pohovořím. Musí řešit kapacity, protože tento stát není schopen umístit týraná zvířata charakteru velké šelmy, vlci, tygři, případně hospodářská zvířata. Už to tady padlo.

My jsme v Praze řešili případ šesti týraných vlků v nevhodném chovu. Dva roky trvalo státu za pomoci dobrovolníků mého týmu, než jsme našli pro takovouto malinkou skupinu vlků vhodné umístění. A nakonec ti vlci šli do zahraničí. Česká republika na to není vůbec připravena.

Ještě v době, kdy jsem byl radní hlavního města Prahy, tak se na mě obrátil stát, zástupci Ministerstva, myslím, životního prostředí, s tím, jestli Praha není schopna vytvořit takovéto zařízení, kam by velké šelmy, zvláště tygři, lvi, vlci a tak dále, mohli být umisťovány. Praha má své útulky, řeší své problémy, není schopna toto pojmout.

To znamená, tohle je obrovský problém. Protože dneska, když máte skupinku několika speciální šelem, které jsou týrány již nevhodným chovem, nebo zajistíte množírnu, kde je třicet psů, nemáte ta zvířata kam dát. A pokud tohle stát nevyřeší, tak zkrátka může být sebelepší legislativa.

A třetí téma jsou peníze. Já jsem rád, že pan ministr tak plamenně hovořil. Já teď připravuji - pošlu mu to - písemnou interpelaci, kdy si některé útulky stěžují na to, jak úředníci jeho ministerstva proplácejí náklady útulkům za to, jak se starají o týraná zvířata. Je to velký problém. A převládá tam u některých zástupců Ministerstva zemědělství, některých dam, které to mají na starosti, bohužel vůči těmto útulkům spíše z mého pohledu šikana, než pochopení a respekt.

My tady dneska můžeme přijmout usnesení, že máme pochopení a podporujeme neziskový sektor, ty, kteří dobrovolně ve volných chvílích pečují o zvířata. Ale bohužel moje zkušenost, teď ta jedna konkrétní z jižní Moravy, je, že když potom tito lidé žádají o podporu státu, konkrétní úředníky na Ministerstvu zemědělství, setkávají se s nepochopením.

A já to popíšu, jedno věcné řešení, nechci to tady politizovat, je mi jasné, že pan ministr o té jedné konkrétní věci nemůže vědět. (Hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, že vás přerušuji. Prosím opravdu o klid v jednacím sále. Děkuji.

 

Poslanec Jiří Pospíšil: Když dovolíte, já tedy okomentuji ta tři témata, která považuji za důležitá a kde je třeba udělat ty změny.

První téma, jak jsem řekl, je legislativa. Co tady řekli předřečníci, já v zásadě se vším souhlasím. Myslím si však, že je možné zpřísnit tresty a zpřísnit samotnou primární úpravu jak v trestním zákoníku, tak v zákonech správního práva, zákon proti týrání zvířat, které popisují přímý postih za nezákonné nakládání se zvířaty, za týrání.

Za prvé, je třeba vyhodnotit, co s tím trestním zákonem udělala poslední novela na konci minulého volebního období, která rozvolnila a zmírnila trestání v duchu - máme moc vězňů. A řekněme si otevřeně, podle odborníků to má i dopad na postihování týrání. Nemůžeme před rokem říci - rozvolňujeme, máme moc vězňů ve věznicích, a rok poté - zpřísňujeme. Respektive můžeme to říci, ale taková diskontinuita trestní politiky státu není příliš na místě.

Já jsem to tehdy kritizoval před tím rokem. Myslím si, že to nebyla cesta úplně správným směrem a myslím si, že je třeba se nad legislativou zamyslet. Protože co je realita? Pojďme se bavit o realitě - že většina pachatelů trestné činnosti týrání zvířat dostává podmíněné tresty. Je naprosto mimořádné a výjimečné - já vám můžu dát statistiky, protože to analyzujeme s mým týmem - pouze výjimečně jsou lidé za ty nejbrutálnější formy týrání zvířat odsuzováni přímo do vězení natvrdo, to znamená bez podmínky, dostávají tedy reálný flastr, reálný trest.

Asi je na panu ministrovi spravedlnosti, já ho tedy prostřednictvím pana předsedajícího přímo můžu oslovit. Poslouchal jsem pozorně jeho vystoupení, aby se fakt udělala analýza, proč česká justice dává tak mírné tresty. Jestli to je tím, že soudci a státní zástupci podceňují míru společenské nebezpečnosti nebo chcete-li společenské závažnosti této trestné činnosti a aniž by bylo třeba novelizovat trestní zákoník, by mohli ukládat přísnější tresty, anebo je to dáno tím, jak je česká legislativa napsána. Já to nechci hodnotit, ale takováhle solidní úvaha je podle mě na místě a prosím pana ministra, pokud tady slova vládních představitelů, a já tomu věřím, já jsem rád za tu debatu, zdůrazňuji, tak je dobré toto asi udělat. Protože dokud bude v téhle společnosti převládat názor, že někdo za týrání zvířete brutální formou dostane podmínku, tak zkrátka ten odstrašující charakter trestního práva tady nenastupuje.

Takže zcela přátelsky v téhle věcné debatě dávám ke zvážení, abychom zanalyzovali, proč těch trestů, kdy člověk končí ve vězení i u brutálního týrání, je tak málo. Velmi často jsou případy, kdy soud prvního stupně dá dotyčnému nepodmíněný trest a ten odvolací, nevím, proč ty odvolací soudy, jsou nějak benevolentnější, dává pouze samotnou podmínku.

Takže já se přikláním k tomu - a určitě se jako opoziční poslanec rád zapojím věcně do té debaty, pokud vláda připraví zpřísnění skutkových podstat, je to jak správní právo, zákon na ochranu zvířat proti týrání, tak trestní zákoník. Ale je třeba zanalyzovat i to, jestli to není i o vzdělávání a školení. A děkuji panu ministrovi, že to tu zmiňoval.

Já jsem v téhle věci oficiálně dal s nejvyšší státní zástupkyní doktorkou Bradáčovou, kde jsem vyzýval, aby v rámci školení se státní zástupci zaměřili na tuto tématiku. Takže možná i tahle oblast toho školení, vzdělávání a toho, že ta míra společenské nebezpečnosti je závažná, tak i třeba povede k tomu, že budou justiční orgány ukládat v rámci už existujícího práva vyšší tresty.

K těm ostatním legislativní úpravám, co tady padlo a co bych já teda chtěl podtrhnout.

Obrovský problém praxe dneska je odebírání a nakládání se zvířetem, pokud se začne vyšetřovat, že je s tím nevhodně nakládáno nebo že je týráno.

A tady moc prosím vládu, odborníky, aby zanalyzovali, nakolik ta česká úprava možnost odebrat týrané zvíře a dát ho jinému vlastníkovi, nakolik je dneska v pořádku a odpovídá soudobým trendům. Já se domnívám, že úplně ne, že ta česká úprava příliš chrání vlastnické právo tyrana a málo bere v potaz zájem samotného zvířete. Protože zkrátka je-li předmětem trestného činu zvíře, tak to není, jako když někdo ukradne almaru a almara může deset let stát někde v depozitáři uložená a nic se neděje. Ale já vám tady umím vyjmenovat hromady případů, kdy zvíře je odebráno, odloženo do útulku, je v jakémsi právním vakuu, protože probíhá trestní nebo správní řízení s tyranem. A v takovém vakuu stráví roky, protože není možné najít nového vlastníka pro něj. Já chápu, že dokud není pravomoci rozhodnuto, tak asi není úplně správné to zvíře vždycky úplně natrvalo odebrat. Ale já na to upozorňuji, že třeba německá právní úprava - a tady nabízím inspiraci vládě - tohle řeší efektivněji.

Mám případy nebo znám případy, kauza na Příbramsku, odebráno 30 psů v roce 2023.  Dva roky se ta kauza táhla, těch 30 psů po tu dobu muselo být v útulku, nemohli se najít noví vlastníci. Mezitím se těm 30 psům narodilo 15 štěňat, ta byla také celou dobu v útulku. A jaký je to tedy život toho zvířete, když z týraného prostředí se dostane do klece v útulku? Kladu to jako etickou otázku. Zvažme to. Myslím, že bychom měli najít jiný režim na odebírání věci a jiný režim na odebírání zvířete. Zvíře žije, zvíře stárne. Zatímco ta skříň, která byla někomu ukradena, může 10,15 let ležet v policejním depozitáři a nic se neděje.

Takže já toto považuji z praxe a na to je největší nářek aktivistů, s kterými jsem v permanentnímh kontaktu, pojďte vymyslet, jak zvíře, které je odebráno, policie vyšetřuje množírnu. Zabaví věci, jak ho co nejdříve dát do nějaké jiné trvalé péče a ne ho umístit do útulku. To pro to zvíře není řešení, být v útulku.

Další věc, kterou chci tady zmínit vedle odebírání věcí, je už téma pozice orgánů. Zmínil to pan ministr, děkuju mu za to, že je ochoten bavit se o posílení pravomocí orgánů. Ono to často naráží na ten problém, abychom neposilovali státní orgány na úkor občanských svobod, ale já jsem také pro posílení pozic orgánů, které se zabývají touto protiprávní činností. Na rozdíl od pana ministra ale uvidíme detail až v konkrétním návrhu zákona, pokud přijde do Sněmovny, tak já si myslím, že bych posiloval nejen pozici policie, ale i pozici krajských veterinárních správ.

Xkrát jsem řešil kauzu, kdy inspektor veterinární správy přijde před obydlí, kde evidentně jsou týraná zvířata, majitel mu otevře, ukáže mu dva psy a zamává mu. Protože dámy a pánové, ten inspektor, ač je orgánem státní moci, nemá žádné pravomoci vstupovat do takovéhoto obydlí a zkrátka tu kauzu reálně vyšetřit. To jsou reálné prožitky, opravdu mnoho kauz skončí na tom, že než tam potom přijde policie, po tom inspektorovi, tak ten tyran ty psy odveze, vyhodí, nedejbože zabije a tím se zlikvidují stopy trestného činu. Takže zvažme, byť já chápu, že to pro někoho citlivé, já to dám jako řečnickou otázku, některé státy to mají, jestli nejen policie, ale i ty odborné státní orgány by za určitých okolností třeba rozhodnutími soudu neměly mít právo vstoupit do obydlí a tu věc zkrátka efektivně vyšetřit. Dávám to ke zvážení, protože chápu, že to někomu může vadit, může to narážet. Ale jenom vám říkám, že nemalá část kauz skončí na tom, že ta Krajská veterinární správa, když zasahuje, tak zkrátka zasáhnou úplně nemůže.

Naposledy v Plzni, dva psi týraní v Plzni-Slovany. Je to 14 dní stará kauza. Než jsme se byli schopni tam dostat, tak zkrátka ti psi zmizeli. Takže opravdu ty věci mají velmi specifický charakter tím, že předmětem trestného činu není skříň, almara, peníze, ale živá bytost, která potřebuje nějaké zázemí, stárne a nějak se vyvíjí.

Já teď dávám další podněty panu ministrovi spravedlnosti jako dárek z mé letité praxe. Je velký problém, pane ministře, zvířata v dědickém řízení. Přečetů jsem mnoho kauz, kdy tady se dědicové hádají o dědictví a mezitím pes je umístěn, stárne v útulku, roky čeká, kráva, jiný dobytek, jiné zvíře, protože zkrátka dědicové nejsou schopni se domluvit a notář není povinen to ukončit.

Řešme tedy, pane ministře, já jsem měl nějaké návrhy k tomu, rád se na tom budu podílet, fakt to říkám naprosto přátelsky, nechci, kdo tady mohl, co nemohl udělat, já jsem ve vládě 15 let nebyl nebo kolik, tak pojďme se podívat na to dědictví. To je velký problém, jak vyřešit dědictví, když tam máte zvíře umístěné. A co s tím?

Těch témat je celá řada. Teď jsem řešil nedávno v Praze kauzu, zvíře, mám to tady popsané a nechci vám to tady detailně říkat, ale pes strávil šest let v útulku jenom proto, že jeho majitel byl opakovaně trestně stíhaný. A zatímco zahraniční státy mají úpravu, že když jste ve výkonu trestu a zavřou vás, tak o toho psa přijdete, tak u nás o psa nepřijdete. A pokud ten pachatel, co sedí v base, nevydá souhlas s tím, aby ten pes mohl být dán do jiné péče, tak ten pes v zásadě podstupuje taky alternativní v uvozovkách výkon trestu v našem útulku v kleci. A máme přitom lidi, kteří by se toho psa rádi ujali.

Já jsem to říkal už paní předsedkyni ÚPV, to je drobná novela, jedna věta, třeba i napíšeme, já to mám taky připravené, ať zkrátka ten, kdo je ve výkonu trestu, i když je to za jinou trestnou činnost, má psa, zvíře, a to je v útulku, ať je povinen nějakým způsobem rozhodnout a pokud se nerozhodne, ať ten pes třeba po třech měsících, nějaké době propadne. A my mu najdeme - teď mluvím trochu za ten útulek, pražský útulek - my mu najdeme rádi jiného vlastníka.

A takovýchto drobností, vychytávek mám celou řadu. A moc se tedy těším a říkám to fakt přátelsky a jsem rád za to, že to vláda chce dělat, když je budeme moci dát dohromady, protože já budu šťastný, když to projde a je to vládní návrh, přeji to vládě vavříny, protože to pomůže zkrátka zvířatům.

Druhý bod, který jsem zmínil, to je ta legislativa. Je fakt třeba komplexně se na ni podívat. Není to pouze skutková podstata. Uvedl jsem některé případy, to jsou ty kapacity útulků. V zásadě u nás dneska máte útulky jenom na domácí mazlíčky. To si otevřeně řekněme. A to ještě většina útulků, to je třeba status našeho pražského útulku, že se jedná o zvířata, která jakoby nemají vlastníka, která jsou nalezena. Tak co s ním? Dá se do útulku. A kdybychom my v Praze nebyli velkorysí i po dohodě s panem primátorem, tak bychom vůbec nemuseli přijímat týraná zvířata. Vždyť ta mají vlastníka, ta mají toho tyrana, bohužel. A než se to rozhodne, což je roky, to správní nebo trestní řízení, jak jsem popisoval, tak toho zločince dál mají jako vlastníka.

My jsme v tomhle směru ale velkorysí, takže děláme maximum pro to, abychom každé zvíře, které potřebuje pomoc od města, tak aby tu pomoc dostalo. Takže přebíráme i zvířata z množíren a od tyranů.

Ale teď případ, v Praze jsme minulý rok zachytili dvě množírny koček. Jednou 30, podruhé 40 zvířat - no, nebyli jsme schopni najít pořádně na ně kapacity. Náš kočičí útulek byl úplně plný, a to ta Praha je bohaté město s velkými kapacitami. Jinými slovy, já mám x případů, bohužel, kdy lidé nebo představitelé obcí tuší, že na jejich území mohou být množírny nebo něco takového, ale nic nedělají v hrůze s tím, kam ta zvířata dají a kdo té obci zaplatí ty náklady! To jsou přátelé při takovém počtu miliony v součtu, to nejsou drobné. A to zkrátka pro tu obec je velký problém. Tak trochu reagují na poznámku tady někoho z pléna, kdo říkal množírny, ale furt se nové, nové. No, jsou furt nové a nové, protože ten stát to není schopen pořádně řešit, protože legislativa, kapacity, kam zabavená zvířata a kdo to bude platit. Takže to je ta triáda, která platí a která tady bohužel je. Takže měli bychom o tom se bavit.

Není to jenom o zařízeních pro hospodářská zvířata, pro velké kočkovité šelmy, pro vlky, kteří se u nás bohužel také vyskytují v chovech, ale je to i o tom, když zabavíte dneska někomu 30 koček. Je to velký problém je někam umístit. Moji lidé se v tom angažují a často sháníme po celé republice a po malých skupinkách ta zvířata rozdělujeme. Takže prosím, pane ministře, podívejte se na to, pojďme finančně podpořit útulky, protože dokud nebudeme mít možnosti, kam s nimi, s těmi týranými zvířaty, jak by řekl klasik Neruda, tak ten příběh nikdy nevyřešíme. To může mít tady trojnásobné sazby. Když je nebudeme moci odebrat, zbavit tyrana vlastnického práva a najít těm zvířatům konečného vlastníka.

Ta infrastruktura bohužel, bohužel tady není. Česká republika - u té infrastruktury ještě - bohužel má jeden smutný primát. My jsme tady prosadili v minulém - myslím - předminulém volební období omezení chovu velkých šelem. V České republice, dámy a pánové, nevím, jestli to víte, je v soukromých chovech 400 až 500 velkých šelem. Já sám - nebudu to město jmenovat, mám tam příbuzné - tak vedle mých příbuzných na okresním městě, bydlí chlápek, který na zahradě chová pumy a tygry. Ti tam vyjí, koukají, koukají... A teď jsou všichni jako zděšeni v okolí a modlí se, aby ta zvířata neutekla a někomu něco nezpůsobila. Takže na jedné straně je velká obava lidí, co s tím, ale ta zvířata jsou sama v pasti, protože vytvořit vhodné podmínky pro chov tygrů a pum a těchhle typů zvířat je mimořádně nákladné. Přijmeme-li tezi, že i výrazně nevhodné podmínky pro chov jsou týrání u toho zvířete, což zkrátka tak je, tak na jedné straně jsou to týrané velké šelmy, které trpí někde na zahradě, a pak sousedé okolo, kteří se toho bojí. A těch případů máte v České republice hromady. Nebudu jmenovat chovatele na Vysočině, který má desítky takovýchto zvířat, je to obrovský problém, zvířata se tam množí, ale stát neví, co s tím. Pojmenujme si to. To jsou konkrétní kauzy a já rozumím, nikdo to neřeší, tohle - jestli pan ministr pro něco udělá, rád budu tleskat a děkovat za to, že vláda s tím něco udělá.

Takže zvířata, velké šelmy, v tom je Česká republika unikát. (Nesrozumitelné) na počet obyvatel není evropská země, která by měla v soukromých chovech tolik lvů, tygrů, jako má Česká republika, jo - tady se to volně množilo, někteří cirkusáci a tak dále, ono to je fajn a tak dále - nebudu mluvit o trestních podezřeních, že některá zvířata mizí někde bohužel využita na výrobu tuku a tak dále, to prošetřuje policie, o tom nechci hovořit, ale bohužel až takhle tragické ty důsledky mohou být. Takže v žádném případě to není sranda.

My potřebujeme aspoň jedno zařízení v této zemi, kam odebraného tygra nebo lva umístíme. Není to a ta zařízení nejsou ani v zahraničí. Takže dokud aspoň tohle jedno zařízení tady nebude, tak si můžeme nechat zdát o tom, že pomůžeme nějakému nevhodně chovanému tygru nebo lvu - zvláště tygři jsou zvlášť módní v určitých společenských kruzích a tak dále. Tak to je problém, který zkrátka nevyřešíme.

Já děkuju za to, že zde - myslím - pan ministr nebo někdo zmínil, že se už konečně spustí evidence, centrální registr psů, jo. To je téma, které x let tady leží, všichni, co se tím zabývají, lidi v praxi, hrozně volají. Kdyby se to podařilo, bylo by to úplně skvělé, budu tomu tleskat. Tam je třeba opět - ďábel je v detailu - udělat kvalitní prováděcí předpis, legislativu, vyhlášku, aby to opravdu pomáhalo těm, kteří bojují proti množírnám, aby zkrátka se zde evidovala fakta, informace o psech, kteří jsou v České republice takto chováni. Když se to podaří, bude to skvělé a určitě tomu všichni zatleskají - důležitá věc.

No, dámy a pánové, poslední téma jsou peníze. Bylo by skvělé - mohlo to být už v minulosti - já to samozřejmě uznávám, já to fakt říkám teďka spíš za ochránce, s kterými komunikuji - kdyby se podařilo na ministerstvech více posílit kapitolu - peníze určené právě těm, kteří pečují o odebraná zvířata z množíren a z nevhodných chovů a tak dále. Dnes režim je takový, že většinou jsou v tom činné obce v přenesené působnosti, pak se jim něco na ministerstvu proplácí, jsou kolem to různé otázky - já to panu ministrovi pošlu v písemné interpelaci, nechci z toho dělat divadlo, ať se to opravdu věcně prověří, jestli to je pravda nebo ne. Ty útulky občas mají pocit, že se po státu doprošují toho, aby stát jim pomohl zaplatit náklady na zvířata, která jsou odebraná právě z množíren a z nevhodných chovů, kdy tady soukromý sektor, ta občanská společnost, pomáhá státu, vykrývá problém státu a přitom má občas občanský sektor pocit, že stát potom jaksi se chová k němu malinko macešsky. Takže když se to trochu prověří a uvolní se tam nějaké peníze, říkám, bylo by to úplně skvělé, pomohlo by to.

A já pomalu asi budu končit. Snažil jsem se okomentovat a přinést do debaty své konkrétní postřehy a poznatky jako člověka, který vede tým lidí, kteří fakt se tomu věnují a nasazují dnes a denně obrovské množství času v těchhle otázkách. Když vláda pro to něco udělá, já budu šťastný, děkuju za to (Otáčí se do vládních lavic.), tak vystupuji tady pozitivně, jde o zvířata a jsem připraven ty věci potom připomínkovat a poskytnout své další know-how, když to bude tady v projednávacím procesu.

Jsem připraven to usnesení a kolegové za TOP 09 (nesrozumitelné) stanovisko podpořit, dovolil bych si však doplnit ještě bod 6, to znamená, těch prvních - myslím, (nesrozumitelné) paní navrhovatelka pět bodů - bod 6. (Píšu?) to naprosto jaksi konstruktivně, klidně a přátelsky, aby to nebyla pouhá deklarace, ale byl z toho nějaký výstup. Doufám, že to bude pouhá formalita, když tady zástupci vládní koalice říkají, že návrhy zákonů - některé - jsou už připravené a já tomu tleskám, tak bych si dovolil doplnit bod 6, ať to má nějaký závěr. Ten by zněl: Vyzývá vládu - myšleno tím Poslanecká sněmovna - aby připravila komplexní legislativní změny, které povedou k efektivnějšímu boji proti týrání zvířat.

Tam je důležitá ta komplexnost, že to fakt není pouze sazba, o které někteří hovořili, že to je soubor opatření, která jsem tu naznačil a která by k tomu všemu mohla pomoci. Byla by to, myslím, taková hezká koruna po těch pěti bodech, kde deklarujeme nějakou naši etickou pozici, tak by bylo hezké přidat bod 6, kdy tedy žádáme, vyzýváme vládu, aby tyhle věci předložila. Pokud to předloží, já jsem připraven se podílet a rád pomohu, bude-li zájem - když ne, tak budu dělat vše pro to, aby to prošlo, protože myslím, že to je téma, které, jak už jsem řekl, není politické, nemělo by nás politicky rozdělovat, ale je etické a myslím, že všichni slušní lidé tohle téma by měli vnímat jako významné. Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče, a děkuji za předání znění. Vystoupení vyvolalo tři faktické poznámky.

Ještě, než zavolám paní poslankyni Moniku Hubíkovou s první faktickou poznámkou, tak, prosím, další omluvy. Paní poslankyně Monika Brzesková od 12 do 12.45 z pracovních důvodů, pan poslanec Tomáš Doležal od 14 do 16 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec a ministr Aleš Juchelka od 16.30 hodin z pracovních důvodů a pan ministr Martin Šebestyán od 12 do 14.30 hodin a potom od 16.50 z pracovních důvodů.

Paní poslankyně, vaše dvě minuty jsou zde.

 

Poslankyně Monika Hubíková: Děkuji. Dobré ráno - nebo vlastně dobré poledne, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, já velmi děkuju, že můžu vystoupit po panu poslancovi Pospíšilovi a poděkovat mu za to, jak shrnul celou tady tu problematiku a hlavně ukázal to, co trápí občany, co trápí starosty, místostarosty a co trápí všechny lidi v naší zemi, kteří mají rádi zvířata a touto problematikou se zabývají. Já vám moc děkuju za to shrnutí. A já ještě včera jsem přemýšlela, jestli to tady ty čtyři roky vydržím. Musím říct, že jsem zvyklá na jiné tempo, pracovní nasazení, jsem zvyklá na jinou efektivitu práce, ale mám dneska hroznou radost, protože konečně jsem našla smysl toho, proč tady jsem. A jsem strašně ráda, kdyby se našlo více témat, kde se shodneme všichni, koalice i opozice, a budeme takhle vystupovat. A já vám moc děkuju a děkuju i ministru zemědělství, že tuto problematiku pojal takhle komplexně, a budu se těšit na spolupráci vás všech. Doufám, že jako členka podvýboru budu moct přispět svými zkušenostmi a znalostmi, a děkuju vám všem, že se problematikou týrání zvířat zabýváte. Děkuju.

 

Poslanec Petr Hladík: Děkuji. Dalším s faktickou poznámkou je pan poslanec Petr Hladík. Jenom vydržte vteřinu, já vás musím nastartovat s těmi dvěma minutami. Prosím.

 

Poslanec Petr Hladík: Děkuju. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já chci jenom fakticky reagovat na svého ctěného kolegu pana poslance Pospíšila prostřednictvím pana předsedajícího, jenom lehce korigovat jeho slova, se kterými plně souhlasím - ale jenom chci upozornit, že problematika záchranných stanic, především na kočkovité šelmy, které jsou opravdu zakázány množit a přesto se tak děje, tak jsme za mého ministrování intenzivně na ministerstvu řešili a 6. září 2025 bylo otevřeno první záchranné centrum pro lvy v České republice, a to v rámci zoologické zahrady ve Zlíně. Tak jenom jsem chtěl poupravit to, že není takové zařízení - takové zařízení už existuje a loni bylo otevřeno. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. A nyní s faktickou poznámkou je paní poslankyně Lucie Šafránková. Já se jenom ptám, vy jste se zároveň hlásila i jako zpravodajka, tak s faktickou? S faktickou. Dobře. Takže vaše dvě minuty startují teď.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Já budu opravdu velmi krátká, protože mi velmi záleží, aby tento bod byl projednán a aby Poslanecká sněmovna opravdu přijala usnesení, kterým důrazně odsoudí jakékoliv týrání zvířat, plus ty další body, jako je osvěta.

Já bych si ráda dovolila zareagovat na svého předřečníka, který tady mluvil o těch nízkých trestech, že to není všespásné. Ano, my to víme. Ty tresty, ta horní hranice je nastavena vysoko, ale problém je skutečně ten, že ty tresty se dávají velmi nízké a jsou zcela neadekvátní. Na tom se shodneme. A my na to reagujeme. My na to reagujeme opravdu velmi rychle. Já se nechci vracet k tomu, co tady bylo, co se za ty roky neudělalo a mělo se dělat, že jste byli u vlády. Je to jedno v tuhle chvíli. Pojďme se soustředit na to, ať co nejrychleji přijmeme opravdu soubor komplexních změn, kterým urgentně rychle pomůžeme těm nevinným tvorům, kteří si takovéhle trýznění opravdu nezaslouží, a myslím si, jako společnost to musíme jasně odsoudit.

A já jsem tady říkala na začátku všechna ta opatření, která je potřeba přijmout. U mnoha z nich jsme spolu v naprosté shodě a na těchto opatřeních opravdu s Ministerstvem zemědělství i s Ministerstvem spravedlnosti velmi intenzivně pracujeme. Takže jsem velmi ráda, že se na tom chcete podílet a že na tomto tématu se snad konečně opravdu najde shoda. Děkuju za to.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. A nyní s přednostním právem je přihlášen předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, mě také trochu vyprovokoval k tomu mému vystoupení pan kolega, pan poslanec Jiří Pospíšil, ale paradoxně, možná se budete divit, v tom dobrém slova smyslu, protože to, co říká, je pravda. Já tady nemám žádný papír, ani jsem nehodlal vystupovat, ale nicméně musím říct, že jsem byl asi šest let předsedou ústřední komise na ochranu zvířat proti týrání, byl jsem mnoho let místopředsedou Českomoravské kynologické unie. Vím, jak to všecko funguje. Vím, které věci jsme tam řešili a pravdou je to, co řekla i moje předřečnice paní poslankyně Šafránková, a to, co říkal pan poslanec Jiří Pospíšil, že vždycky, když byl nějaký problém z týráním zvířat, tak přišli poslanci a zvedli tresty, ale u těch soudů se nic nezměnilo. Prostě pořád jim dávali, pořád těm lidem dávali podmínky, pořád jako by se nic nedělo a poslanci v těch dobách před námi měli pocit, že tím je vlastně všechno vyřešeno a že se zasadili o to, aby to bylo jinak. Nebylo.

A já si myslím, že je pravdou, že bychom měli předložit novelu, která by byla souborem komplexních opatření v tom, co říkal Jiří Pospíšil. Z právního hlediska má naprostou pravdu. Ti psi jsou zachráněni v uvozovkách od těch tyranů, zachráněni a předáni do útulku, kde prostě ten život pro ně není úplně takový, jaký bychom si představovali a jak bychom si představovali, že by zachráněný pes měl strávit například zbytek života a podobně.

Takže těch problémů je spousta a myslím si, že by to chtělo komplexní novelu, že by to chtělo, abychom se na tom všichni podíleli, protože to je věc, kterou bychom těm zvířatům mohli dát, a ona si to určitě zaslouží. Takže, pane Pospíšile, prostřednictvím pana předsedajícího, absolutní podpora a děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuju, pane předsedo. S faktickou poznámkou se přihlásili dva poslanci. Tím prvním je pan poslanec Vlastimil Válek, druhým pan poslanec Michal Zuna. Jenom prosím, upozorňuji, že paní zpravodajka si musela odskočit, tak pokud by směřovala řeč na ni, tak tady není v tuhle chvíli.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Ne, já budu velmi stručný, pane předsedající. Jenom bych chtěl upozornit, ve dvě hodiny, do dvou bychom to měli stihnout, protože to je velmi důležité, a proto budu extrémně stručný. Nejedná se jenom o týrání zvířat, ale jedná se o daleko širší problém. Ve Spojených státech... (Poslankyně Malá: Do jedné.) Do jedné. Ve Spojených státech existují poměrně robustní studie, které ukazují, a to byl důvod, proč zpřísnili tresty a proč začali daleko více sledovat týrání zvířat, že pokud dochází k týrání zvířat, dochází většinou i k domácímu násilí. Je to velmi provázané a naopak americká legislativa přistoupila k tomu, že na základě odhalení týrání zvířat daleko jednodušeji odhalí domácí násilí.

To znamená, ta záležitost je velmi komplexní. Já jsem na to upozorňoval, když jsem byl, měl tu čest být členem slovutného zemědělského výboru. Zdravím členy zemědělského výboru. A chtěl bych, aby tento aspekt nezapadl. Je velmi důležitý.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A dalším s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Michal Zuna. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuju za slovo, pane předsedající. Pan kolega Válek mi vzal, co jsem chtěl říct, že ta problematika je opravdu propojená. A když jsem poslouchal pana předsedu Fialu, tak se mi velmi rychle propojila. Když jsme tady v minulém volebním období, a já doufám, že to nezapadne a budeme i v tomto funkčním období řešit problematiku domácího a sexualizovaného násilí, že ta problematika není pouze v té legislativě, ale je to společenská problematika, kdy část společnosti ten problém přehlíží nebo bagatelizuje, a je to také problematika v soudní rovině a aplikační praxe soudců a státních zástupců, kde potom padají takto nízké tresty, ať už to je za týrání zvířat, nebo za násilné trestné činy v oblasti domácího a sexualizovaného násilí.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Máme tady další omluvu. Od 13 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan předseda a poslanec Ondřej Matěj Havel.

V tuto chvíli tady mám pověření pro poslankyni Janu Patkovou od poslaneckého klubu Piráti k přednesení stanoviska klubu. Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Patková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ráda bych rovnou využila a skrz vás bych poděkovala paní poslankyni Šafránkové, která tohleto téma zvedla, a mě těší, že se tady dneska scházíme konečně u nějakého tématu, kde máme shodu napříč politickými kluby.

Než začnu svou řeč, tak bych ráda využila čas a načetla návrh doplnění usnesení bodu 64, který budeme předkládat, a to v tomto znění:

Za prvé, Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby zajistila vznik specializovaného policejního útvaru, který zajistí vymahatelnost platných zákonů v oblasti ochrany zvířat a přírody.

Za druhé, Sněmovna podporuje vládu ve snaze zajistit vznik funkčního systému péče o toulavé kočky, včetně čipování, kastrací a jasné odpovědnosti obcí.

A za třetí, Sněmovna vyzývá vládu, aby přestala útočit na neziskový sektor, který hraje v ochraně zvířat nezastupitelnou roli.

A rovnou požádám, abychom potom o těchto jednotlivých bodech hlasovali zvlášť.

A teď už k tomu, co nás k tomu vede a co vidíme jako důležité za náš klub. Odsouzení týrání zvířat je naprosté minimum, na kterém se naštěstí dokážeme shodnout, jak už jsem říkala. Nikdo z nás přece nechce žít ve společnosti, která zavírá oči před krutostí, tím spíš, že dlouhodobé zkušenosti z oblasti kriminalistiky ukazují, že krutost vůči zvířatům bývá varovným signálem a často i předstupem dalšího násilí ve společnosti celkově. Komu přijde normální, nebo dokonce i snad vtipné utrpení bezbranného tvora, posouvá hranici přijatelného chování i v dalších oblastech, a to je něco, co bychom jako zákonodárci neměli přehlížet.

To, co je dnes před námi, je proto jen první krok. Samotné odsouzení nestačí. Pokud nechceme, aby zůstalo jen u slov, musíme se bavit o tom, co reálně funguje a co dnes selhává, a proto přicházíme s konkrétními dalšími body, které situaci zvířat zlepší.

Jedním z nejkřiklavějších příkladů jsou množírny. Místa, kde jsou zvířata držena často v otřesných podmínkách, bez odpovídající péče, nemocná, podvyživená, zavřená v klecích, žijící ve vlastních výkalech, bez pohybu, bez kontaktu. Feny, kočky a další samice rodí opakovaně, dokud jim na to fyzické síly stačí. Pro majitele množíren jsou to jen výrobní jednotky na další mláďata a příslib rychlého zisku. Nikoliv živé bytosti. Často jde o organizované a výnosné činnosti a proti organizovaným a výnosným činnostem nestačí nahodilé řešení. Tyto případy vyžadují odbornost, koordinaci a důslednost.

Proto navrhujeme vznik specializovaného policejního útvaru, který se bude systematicky věnovat ochraně zvířat a přírody. Bez odborníků, kteří se těmto případům věnují, zůstává vyšetřování často nedostatečné, podceňované a roztříštěné. Proto chceme dát vymahatelnosti práva odpovídající strukturu.

A druhé téma, jak už jsem zmiňovala, jsou toulavé kočky. Naším cílem je zamezit tomu, aby opuštěné kočky živořily na ulicích a přimrzaly na polích, hladověly v průmyslových areálech nebo se stávaly obětí krutého zacházení. Dnes často chybí jasná odpovědnost, chybí systémová podpora kastračních programů, chybí koordinace mezi obcemi. Výsledkem jsou nekontrolované kolonie a opakující se utrpení. Chceme zavést čipování, kastrace, jasné vymezení odpovědnosti obcí a spolupráci s těmi, kdo už tuto práci dnes odvádí, zkrátka dlouhodobou prevenci, která je levnější, efektivnější a především humánnější než následné řešení krize.

A zde chci zdůraznit, že nikdo nechce zakazovat lidem mít koťata, pokud se o ně dokáží hezky postarat a adekvátně. Chceme ale předejít opakovanému utrpení.

A tím se dostávám ke třetí věci. O opuštěná zvířata se dnes ve velké míře starají dobrovolníci, azylové domy, útulky a lidé poskytující dočasnou péči, lidé, kteří věnují vlastní čas, peníze i energii tomu, aby napravili selhávání systému a aby se postarali o zvířata, která nikoho jiného nezajímají.

Od vlády však od začátku tohoto období slyšíme urážky a okopávání neziskového sektoru. Přitom stát na práci těchto lidí a organizací spoléhá. Mělo by se tedy s nimi jednat s respektem a ideálně jako s partnery. Bez nich by se systém péče o opuštěná a týraná zvířata jednoduše zhroutil.

Naše doplňující body jsou praktické a konkrétní řešení specializace, prevence a systém s respektem k těm, kdo už v něm dnes velkou část práce odvádějí. Pokud má být dnešní usnesení víc než morální deklarací, která je samozřejmě také potřeba, pojďme ho doplnit o konkrétní závazky. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pěkný den. My jsme se vystřídali v řízení schůze. Děkuji za vaše vystoupení. V této chvíli vystoupí se stanoviskem klubu STAN Zdena Kašparová.

A poté vystoupí ti, kteří jsou na obrazovce. Mezitím tady naskočila jedna faktická. Tak se omlouvám, Jiřina Klčová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jiřina Klčová: Krásné poledne, já děkuji. Budu velice stručná. Dovolím si pouze reagovat na moji předřečnici, kdy se dá samozřejmě souhlasit s tím, že je potřeba, abychom měli systematická opatření k tomu, aby se veškeré týrání a špatné zacházení se zvířaty vymáhalo. Ale nesouhlasím s tím a i s kolegy, se kterými jsme to debatovali, aby se zřizovala další speciální jednotka policie k tomu, aby toto stíhala. Myslím, že bude mnohem vhodnější, pokud budeme dávat třeba pravomoce Městské policii nebo státní policie bude moci vymáhat efektivně to, co už se děje, a finance, které by stály zřízení nové jednotky, věnujeme a přesně vymezíme útulkům anebo třeba i záchranným stanicím, které dneska nemají jasné financování, a přesto s tímto problémem velmi pomáhají. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji za dodržení času. Vaše faktická vyvolala další faktickou poznámku. Poprosím Janu Patkovou.

 

Poslankyně Jana Patková: My už jsme se, děkuju za vaše slova, o tomhletom bavili právě s kolegyní Šafránkovou prostřednictvím pana předsedajícího. A já si myslím, že opravdu policejní takovýhle útvar je potřeba, a to hlavně z toho důvodu, že policie teďka je dost roztříštěná a má spoustu vlastní práce a na tohleto vlastně jim nezbývá čas, kromě toho, že samozřejmě na to nemají potřebná právní opatření nebo prostě právní páky, aby se k tomu dostávali včas, ale od samostatného útvaru si slibuji to, že by se tomu opravdu někdo věnoval přímo celistvě a opravdu specializovaně. Jenom takhle krátce. Díky moc.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji za dodržení času. Faktické poznámky nejsou, takže poprosím paní poslankyni Kašparovou se stanoviskem klubu STAN. Tak na druhý pokus, pardon.

 

Poslankyně Zdena Kašparová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, my jsme se tu dnes dotkli bodu, který je velmi citlivý. A já tady přicházím se stanoviskem našeho poslaneckého klubu, abych tu ukázala i trochu jinou perspektivu, kterou bychom chtěli vyzdvihnout. Ten případ, který se v nedávné době stal, námi všemi otřásl, a ne proto, že by šlo o politiku, ale proto, že se dotkl něčeho základního v nás, našeho citu pro spravedlnost a ochranu slabších.

Víte, násilí a krutost se nedají škatulkovat, agrese je vždy stejná, ať už zvednete ruku na zvíře nebo na člověka, ať už způsobíte bolest fyzickou nebo tu psychickou, která mnohdy není vidět, ale bolí stejně. Agresivita do naší společnosti se vkrádá potichu a my si na ni nesmíme zvyknout.

My, kteří tu dnes sedíme, máme obrovskou zodpovědnost. Lidé se na nás dívají, měli bychom to být my, kdo jasně ukáže, že síla se neprojevuje křikem ani krutostí, ale schopností chránit, že skutečná frajeřina je soucit a laskavost, ne hrubost, že každý živý tvor si zaslouží důstojnost a bezpečí a že bychom měli nastavit legislativu tak, abychom násilné jednání mohli postihovat spravedlivě a důsledně.

Pojďme tedy dnes společně říct, že pro agresivitu a ubližování tady není místo obecně. Ne jako koalice nebo opozice, ale jako lidé, kteří nechtějí žít ve světě, kde je násilí normou. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, paní poslankyně. A v této chvíli přistupujeme k dalším řečníkům. Poprosím Jiřího Pospíšila. Já to tady odmazané nemám, tak pardon. Michal Zuna, ten nebyl, ne všichni předsedající odmazávají. Tak, pane poslanče, máte slovo a rovnou vás odmažu.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuju za slovo, pane předsedající. Já se pokusím být stručný, protože i v mém zájmu je, aby to navrhované usnesení dnes prošlo. Jen pro začátek také poděkování. Já si myslím, že i problematika týrání zvířat je velmi důležitá.

To usnesení tak, jak je navrženo za vládní koalici, tak si myslím, že je nekonfliktní. A jak už říkal můj kolega Jiří Pospíšil, taky za klub TOP 09, tak ho podpoříme.

Já chci jen upozornit ještě na jeden nešvar a jednu problematiku, kterou jsem zde zmiňoval i v minulém volebním období, a to, když tady padaly konkrétní návrhy na různá legislativní opatření, tak je tady problematika, která se dotýká velké části domácností, řekněme, nějakých 30 - 40 procent domácností, které chovají domácí kočky nebo domácí psy a jak dobře víme, tak takové zvíře je nedílnou součástí rodiny, je tam nějaká emoční a citová vazba k tomu zvířeti, ale bohužel dochází velmi často, jsou to desítky případů, kdy takové zvíře je usmrceno mysliveckou stráží v rámci jejich výkonu myslivosti, a jsou tato zvířata zbytečně zastřelena, protože zákon o myslivosti, ministr zemědělství tady není, zákon o myslivosti jim to umožňuje.

A jelikož se bavíme o jednotlivých zvířatech, která se občas zatoulají někde na hranici intravilánu obce a lesa a někteří myslivci potom takové zvíře zastřelí, kde potom dochází k té velké citové ztrátě v rámci té vazby na to zvíře, tak si myslím, že to je činnost, která je zbytečně velmi krutá a necitlivá. A i zákon o myslivosti by si zasloužil v této věci úpravu.

Myslím si, že Česká republika, nebo jsem přesvědčen o tom, že Česká republika není místem, kde bychom měli problémy jako v některých zemích typu Turecko nebo Egypt, kde jsou nějaké toulavé smečky psů nebo koček, které by byly nějakým vážným ohrožením pro volně žijící žijící zvířata. Proto si dovolím navrhnout doplnění toho usnesení, a to jako další bod v pořadí, nevím, jak to bude vycházet, který je, myslím si, také konstruktivní. Není tam žádná výzva ve smyslu neprodlenosti nějakých časových limitů a tak dále, ale pouze deklaratorně o úpravu tohoto zákona, to znamená, že ten návrh usnesení by zněl:

To znamená, že ten návrh usnesení by zněl, že Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky, aby předložila novelu zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti, která jednoznačně odstraní dosavadní problematické oprávnění myslivecké stráže umožňující usmrcování toulavých psů a koček. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. Jenom poprosím, jestli můžete ten návrh usnesení dát zpravodajce, ano, písemně, která nás pak bude provázet hlasováním o jednotlivých usnesení. Ne všechna tady mám, tak, aby je měla zpravodajka a navrhovatelka v jedné osobě. V této chvíli mám tady jednu faktickou poznámku - Pavel Růžička. Spouštím vaše dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Růžička: Dobrý den, děkuji. Já bych se do té diskuse taky zapojil, protože my bychom si měli ujasnit a říct si nějaké priority o tom, které zvířátko je pro nás prioritní. Tady kolega Zuna říká, že pokud zaběhne pes k lesu a myslivec ho odstřelí, tak samozřejmě ten myslivec ho neodstřelí jen tak, jako že si tam běhá - ale většinou, že štve nějakou zvěř. A co má teda větší hodnotu? Jestli ten pes, nebo to srnčí? A to samé - co má větší hodnotu? Liška, anebo slepice? Pro vás? To by mě zajímalo. Jestliže mně vleze liška do kurníku a zlikviduje mi 20 slepic, tak je ta slepice živý tvor? Může se týrat slepice? Anebo liška má prioritu, to bychom si tady měli ujasnit. Tomu, že máme dělat nějaké specializované útvary policie, to já nejdu komentovat, protože ten, kdo to tady říká, vůbec neví, o čem mluví.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Žádná faktická poznámka není. Poprosím tedy pana poslance Václava Pláteníka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Pláteník: Děkuju mockrát. Já budu extrémně stručný. Jsem nadšen tou diskusí tady, ale stejně si ji dovolím maličko zostřit, protože si myslím, že to za to stojí. Malý citát: "Kdy domluvíš, aby jí zastřelili toho psa?" Není to citát ze stenozáznamu, je to autentický citát - z nahrávky, kterou zveřejnily Seznam Zprávy - někdejší poslankyně hnutí ANO paní Balaštíkové, když svoje domácí spory řešila objednáním - nebo snahou objednat - zabití psa svého expartnera. A nebyla jediná.

Další článek z konce minulého roku - nebo začátku. "Poslanec ANO spustil ohňostroj přímo nad stájí se závodními koňmi, rachejtle létající nad stájí a popudili profesionální drezurní jezdkyni a trenérku."

Tohle není záměr být pichlavý, ale ukázat na to, že hrubost a násilí pochopitelně se netýká nějaké malé části nebo nějakého okrajového jevu, ale je to skutečně fenomén, se kterým musíme pracovat komplexně a já velmi oceňuju přístup tady.

Původně jsem si totiž myslel, když jsem se seznámil s těmito zprávami, že SPD tady předkládá návrh usnesení na ochranu zvířat před poslanci hnutí ANO - to samozřejmě taky podporuju - ale vidím, že debata tady je opravdu myšlena vážně a hluboce a já si toho nesmírně vážím. Proto zmíním dvě věci, které si myslím, že za to stojí a ještě tady nepadly.

Problematika mezinárodního obchodu se zvířaty, zejména s některými vzácnými druhy, což je taky velký problém, a Česká republika jako v mnoha jiných případech bývá tranzitní zemí právě s nedokonalostí kontroly, přístupu a podobně.

Druhou oblastí je osvěta, která tady byla několikrát zmiňována, konkrétně třeba v možnostech domácích mazlíčků, domácích zvířat, jako třeba dárků nevyžádaných, kdy se potom točí ten koloběh stále. Chci tady taky zmínit, že oceňuji předkladatelku, že se přímo zastává občanské společnosti. Občanská společnost skutečně má svoji nezastupitelnou roli, ať už je formovaná jako jednotlivci nebo v takzvaných - nebojím se to říct - v politických neziskovkách. Škoda, že to tady neslyší pan Macinka, byl by jistě potěšen, jak přínosné můžou neziskové organizace a občanská společnost být.

Na závěr jedna poznámka. Protože skutečně si myslím, že ta debata tady byla výjimečná. Vyzývám a prosím, abychom takto otevřenou mysl a otevřená srdce měli i při dalších příležitostech, kdy půjde o ochranu slabších nebo boj proti násilí. Ne vždycky se to tady daří - když Hayato Okamura se zastává občanské společnosti v Íránu, v jiné příležitosti trpících jinde nebo onde. Nebo až přijde na přetřes třeba sociálně-právní ochrana dětí a podobně. Všude tam bude potřeba mít otevřené mysli a srdce a zastávat se těch slabších podobnou vervou jako tady. Děkuji za pozornost a velmi se těším, až budu moct ty zákonné návrhy podpořit. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče, děkuji i za tu stručnost. Dále je na řadě paní poslankyně Gabriela Svárovská.

Než sem doběhne, jedna omluva: Jeroným Tejc od 12.30 do 13.15 hodin -pracovní důvody.

Máte slovo, paní poslankyně

 

Poslankyně Gabriela Svárovská: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní poslankyně, vážení kolegové, kolegyně, asi tady není v téhle Sněmovně nikdo, kdo by schvaloval týrání zvířat. Ti, co by případně něco takového schvalovali, byli zavčas vyřazeni z kandidátek. Takže tohle si dovolím přeskočit. Ano, týrání zvířat je nepřijatelné a každá společnost, která bere vážně vlastní morální základy, musí brát vážně i utrpení všech cítících bytostí.

Úkolem vlády a vládní většiny a samozřejmě celé této Sněmovny není vyzývat k něčemu úřady, aby rychle a důsledně postupovaly. Úkolem je vytvořit podmínky, aby to skutečně dělat mohly. Aby měly kapacity, erudici, metodiku, specializaci a aby systém prevence fungoval dřív, než dojde k utrpení nebo smrti. Ráda jsem od paní poslankyně Šafránkové slyšela, co všechno v téhle věci podniká a co všechno už se děje. K tomu mám několik poznámek.

Všichni jsme pochopitelně připraveni morálně odsoudit týrání zvířat a já se k tomu znovu připojuji. Ale nemělo by zůstat bez pozornosti, že někteří politici zároveň dlouhodobě podkopávají právě ty nástroje, které mají bránit násilí a krutosti. Občanskou společnost, neziskové organizace, osvětu, práci s dětmi, environmentální vzdělávání. Bez prevence se budeme donekonečna tvářit přísně a účastně až poté, co se něco stane. A to je apel na kolegy a kolegyně z vládních, jsou zde představitelé vládních stran, kteří opakovaně, hrubě útočí na nevládní a neziskové organizace, označují je nevybíravými výrazy jako ekoteroristé a podobně. To jsou i ochránci zvířat. Etické hodnoty nejsou výběrové, jsou nedělitelné, stejně jako lidská práva. Nejde hlásat, jsou sice zvířaty a současně stavět politickou popularitu na ponižování lidí, spoluobčanů, cizinců, uprchlíků a podobně.

Společnost se nerozpadá jen krutostí ke zvířatům, rozpadá se stejně tak šířením nenávisti vůči lidem. A mimochodem předseda SPD Tomio Okamura je v této chvíli v trestní věci kvůli podezření z podněcování nenávisti. Prosím pana kolegu Okamuru, prostřednictvím pana předsedajícího, aby se nad tím zamyslel.

A teď k věci. Máme opakovaně zkušenosti, že trestné činy a přestupky vůči zvířatům se v praxi podceňují, špatně kvalifikují a protahují. A nejde o to, že by policie nechtěla. Problém je, že často chybí specializace a znalosti. Tahle agenda se typicky pohybuje na pomezí kriminality, ochrany přírody, veterinárních otázek, správních řízení, důkazů v terénu a práce se znalci. A když ji řeší útvary, které se primárně zaměřují na jiné typy kriminality, výsledek je bohužel předvídatelný.

Proto navrhuji doplnit usnesení o bod číslo 6, který podle mě dává smysl, je konkrétní a měřitelný. Bod 6 ocituji. Doporučuje zřízení speciálního útvaru Policie České republiky pro potírání kriminality vůči zvířatům, podobně jako ve Slovenské republice. A k tomu doplním, že takový útvar má mít jasné kompetence, metodiku, školení, kontakty na znalce a funkční spolupráci se Státní veterinární správou, záchrannými stanicemi i s orgány ochrany životního prostředí tam, kde se věci prolínají. Smyslem toho útvaru není jenom v uvozovkách vyšetřovat případy týrání zvířat v užším slova smyslu, ale pokrýt celou škálu kriminality, která souvisí se zvířaty. Od týrání zvířat v lidské péči a navázání na nelegální činnosti, jako jsou nelegální množírny, obchod se zvířaty, pytláctví a takzvaný Wildlife crime, tedy nelegální nakládání s ohroženými druhy a obchodování s nimi, často s mezinárodním přesahem. Součástí by proto měla být i koordinace složitějších kauz a systematický monitoring obchodu například na internetu.

Specializovaný útvar policie, a byl tady o to nějaký spor, paní kolegyně Klčová, prostřednictvím pana předsedajícího, a další kolegové mají pochybnosti o efektivitě tohoto řešení. Já dodávám zkušenosti z praxe. Dnes je agenda kriminality vůči zvířatům roztříštěná. Je zároveň odborně náročná a často končí improvizací z neznalosti a zbytečnými průtahy. Specializovaný útvar, anebo alespoň jasně vymezená specializace v rámci stávajících struktur znamená metodiku, know how, práci se znalci a koordinaci složitých kauz, včetně zmíněného on-line monitoringu a přeshraniční kriminality. To ve výsledku šetří čas i peníze, protože se věci řeší rychleji a kvalitněji. A navíc v téhle oblasti se podle podkladů často objevují i vazby na ten organizovaný zločin, praní peněz a daňové úniky.

Ještě jednu věc si dovolím říct zcela jasně, nepodporuji zvyšování trestních sazeb. Represe sama o sobě není řešení a výše trestů má mít vnitřní logiku a přiměřenost, mimo jiné i ve vztahu k násilí a týrání lidí. Víme z kriminologie, že pro odrazující efekt je důležitá jistota a rychlost odhalení a postihu než samotné přitvrzování trestů. A samozřejmě nejdůležitějším cílem má být násilí a týrání předcházet a právo vymáhat účinně a rychle. Takže ještě jednou, pojďme se zaměřit na prevenci, podporu záchranných stanic a kapacit péče, vzdělávání dětí a práci s rizikovými jevy. Protože nejlepší trest je ten, ke kterému vůbec nemusí dojít, protože se krutosti předešlo.

Předložila jsem tedy ten bod číslo 6 o specializovaném policejním útvaru a současně vás vyzývám a prosím, abychom se přestali tvářit, že citlivý, ohleduplný a láskyplný postoj k cítícím bytostem - zvířatům nemá žádnou souvislost s respektem a ohleduplností mezi lidmi. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, paní poslankyně. Poprosím opět, jestli můžete ten návrh usnesení dát paní zpravodajce. Dobře. Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Petr Hladík. Než přijde, přečtu jednu omluvu. Michaela Opltová celý jednací den - zdravotní důvody. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Hladík: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, páni poslanci. Já se krátce chci dotknout jedné věci, která tady zatím nebyla příliš reflektována, a to jsou volně žijící druhy živočichů. My dneska máme opravdu obrovský problém s volně žijícími druhy živočichů, které jsou v záchranných stanicích. Škoda, že tady nesedí pan ministr Macinka, protože ten váš svatý boj proti neziskovým organizacím právě vede proti tomu, abychom efektivním způsobem dokázali některé věci řešit. Máme tady záchrannou síť pro volně žijící druhy zvířat. Česká republika ji z rozpočtu Ministerstva životního prostředí podporuje, ale nedostatečně. Nastavil se tady systém, jakým způsobem podporovat záchranné stanice.

Vy zase v tom rozpočtu prostě ty peníze berete, protože váš svatý boj proti neziskovým organizacím... Ano, jsou to neziskové organizace, které to dělají, které dělají ta záchranná centra a které se věnují této problematice. Tak já budu navrhovat a pevně doufám, že paní poslankyně, kolegové, kteří tady dneska vystupovali z vládních řad, že podpoří změnu v rámci rozpočtu, aby do kapitoly Ministerstva životního prostředí mohly být přidány finanční prostředky, protože já si zrovna myslím, že záchranné stanice prostě tyto finanční prostředky potřebují.

To samé jste prostě škrtli finanční prostředky do ZOO. Tak ZOO jsou těmi záchrannými centry, já jsem tady zmiňoval, ZOO Zlín, kde jsou naopak umisťována třeba citesová zvířata, to znamená zvířata, která ve volné přírodě nežijí, která tady jsou chována buďto legálním způsobem, nebo jsou dovezena či chována nelegálním způsobem. Ta spolupráce mezi Ministerstvem životního prostředí, zemědělství je tady nastavena, my jsme ji velmi zintenzivnili to minulé volební období s panem kolegou Markem Výborným. Já jsem moc rád, že v tom budete pokračovat. Za to děkuji, ale poprosil bych, jestli byste se fakt mohli věnovat jak citesovým druhům zvířat. Máme tady... A pan poslanec Pospíšil a další, prostřednictvím pana předsedajícího, o tom hovořil... nelegální množírny.I když to máme v zákoně už od roku 2021 zakázáno, tak se pořád množí velké šelmy, pořád se tady prostě rozmnožují lidoopi. A tohle je ten největší problém.

Z tohoto důvodu i z celé řady dalších já budu navrhovat zvýšení kapitoly Ministerstva životního prostředí a uvědomte si, že tenhle tupý boj proti neziskovému sektoru, tak přesně jdete proti všem těm spolkům a lidem, kteří prostě dělají ochranu zvířat, kteří dělají záchranná centra, kteří dělají záchranné stanice, kteří dělají další věci.

Proto navrhnu jedno doporučující usnesení. Já jsem teď zjistil, že je velmi podobné, byť je trošku jiné, jako od kolegů z Pirátské strany. Protože dneska je to tak, že Policie České republiky nemá vyčleněné úplně specialisty, kteří by byli vzdělaní, vyškolení, měli na to kvalifikaci, zkušenosti, byli ve spolupráci s veterináři, s Českou inspekcí životního prostředí. Není tady pořádná návaznost. A to si myslím, že je velký úkol MŽP, MZE, vnitro a spravedlnost, návaznost od policie na státní zastupitelství a soudy tak, aby státní zástupci a soudci rozuměli problematice environmentální trestné činnosti.

Nejedná se jenom o nelegální množírny třeba psů, velkých šelem, ale jedná se třeba o trávení orlů, kde tady je problematika trávení velkých dravců jako obrovský problém. Já jsem rád, že myslím, že v minulém nebo předminulém roce poprvé v České republice byl odsouzen konkrétní člověk právě za tuto trestnou činnost. Ale bez toho, aniž bychom tady měli specialisty na Policii České republiky, tak se nedostaneme k dalším takovýmto rozsudkům.

Proto chci navrhnout - a po konzultaci s kolegy z vládní koalice - nebudu vyzývat vládu a pana ministra vnitra, ale budu doporučovat vládě České republiky a ministru vnitra, aby po vzoru Německa a Slovenska zřídil v rámci Policie České republiky samostatnou jednotku pro řešení environmentální trestné činnosti.

Já se většinou neinspiruji na Slovensku, ale tady jsem se inspiroval, protože tohle je zrovna oblast, která na Slovensku funguje. Když se podíváte na odhalené trestné činnosti v oblasti právě týrání zvířat, zacházení špatně se zvířaty, otrav zvířat, nelegálního lovu a dalších a dalších, tak opravdu Slovensko a slovenská policie má tvrdá data, která, když porovnáte s daty Policie České republiky tak objektivně jsou na tom líp, jsou prostě lepší. Tak se inspirujme. Dělají to tak i v Německu. Tak zaveďme... Já nechci žádnou novou organizaci nebo nový útvar. V žádném případě. Ale chci specialisty na krajských ředitelstvích Policie České republiky, aby tam byli prostě profíci, kteří se budou touto trestnou činností zabývat.

Tak poprosím, dávám to jako návrh, abyste zvážili, je to měkké, doporučujeme, ale bude fajn, když se tomu pan ministr vnitra bude také věnovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za vaše vystoupení. Pane poslanče, zase poprosím, tak jestli to má, já to takhle hlídám, aby pak nebyl zmatek u toho hlasování.

Teď vám jenom řeknu informace, jak bude to dál probíhat, na četné dotazy. My dojedeme tento bod hlasováním, pak bude pauza, pak budou ústní interpelace, abychom si rozuměli, jsou poslední dva poslanci, pak bude podrobná rozprava, hlasování o usnesení.

Poprosím tedy Ester Weimerovou a máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Ester Weimerová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, teď zde mluvím jako poslankyně, ale jsem také psycholožka a chtěla bych přispět pohledem, který znám z psychologie zvířat. Často se zdá, že tvorové, kteří nedokážou myslet tak komplexně, jako lidé, trpí méně než my, protože svou bolest tolik neprožívají. Ono je to ale spíše naopak, i když si to neuvědomujeme, máme mnohé zdroje, jak utrpení zvládat. Můžeme si například říkat, že to brzy přejde, můžeme se snažit myslet na něco jiného, můžeme se snažit naši bolest nějakým způsobem zredukovat, zvířata ale obecně tyto zmíněné zdroje postrádají a trpí jednoduše tady a teď intenzivně a bez možnosti svou bolest jakkoliv zmírnit silou vůle. O to důležitější je, je před takovým utrpením bránit, a to více než usnesením a nejlépe i vlastním příkladem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji, paní poslankyně, to bylo rychlejší, než jsme si to tady stačili říct. Poprosím tedy poslední přihlášenou - Renatu Veseckou. Tak máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Renata Vesecká: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, mohu v podstatě navázat na všechny své předřečníky a mohu uvést, že pokud hovoříme o Sněmovně jako legislativním orgánu, tak činnost jak v minulosti, tak doufám, že i do budoucna v oblasti ochrany zvířat rozhodně není malá. Svědčí o tom zákon, samostatný zákon na ochranu zvířat. Svědčí o tom úprava občanského zákoníku, trestního zákoníku, veterinární zákony, zákon o myslivosti, o ochraně přírody, takže vidíte, že ta legislativa je poměrně široká a někdy právě i to je problém, protože legislativa v rámci ochrany zvířat je poměrně rozšířená a je to v souvislosti s tím i řešeno otázkou, jak Ministerstva životního prostředí, tak otázkou Ministerstva vnitra, otázkou Ministerstva spravedlnosti, otázkou dalších institucí. Takže v tomto směru vlastně je to ten prvek negativity, roztříštěnost, roztříštěnost, neucelenost právní úpravy.

A pokud byste, dámy a pánové, chtěli hodit opravdovou bombu do ochrany zvířat, tak musíme... (V sále je hluk.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak pardon, pardon, pardon, prosím, vám do toho skočím, prosím o klid v jednacím sále. Děkuji.

 

Poslankyně Renata Vesecká: Tak musíme vyjít z naprostého základu, a to je vlastně definice zvířete, protože to je pojem, který je právní a který je upravován legislativou a naše legislativa upravuje zvíře, děkujeme, že už, myslím, od roku 2014 to není pouhá věc, že to je živý tvor, ale pořád je to předmět vlastnického práva a z toho vyplývají ty zásadní problémy, z toho vyplývají ty problémy, o kterých hovořil doktor Pospíšil, kdy nemůžeme jednoduše odebrat zvíře, nemůžeme zamezit eventuálně jeho převodu a podobně. Jsou země, které šly výrazně za tuto definici a definují zvířata jako právní osobu. Takže to je to, co říkám, to je opravdová potom bomba do legislativy. A nepředpokládám, opravdu nejsem naivní a nejsem takový optimista, abych si myslela, že posuneme v našem období definici zvířete na definici právní osoby, protože tam už se jedná o osobu právní, osobu, která disponuje do určité míry svými právy, na které je nutné, nezbytné vždycky přihlížet. Takže v tomto směru by to samozřejmě ochraně zvířat pomohlo, ale nemyslím si, že bychom asi na tom nalezli shodu.

Takováto úprava také v podstatě není v rámci Evropské unie. Najdeme ji třeba v Indii, v Argentině a podobně. Od legislativy bych očekávala, že bude také snadno vymahatelná, ale opak je pravdou. A opět bych navázala zase na svého předřečníka doktora Pospíšila, který tady právě zmínil ty problémy, které jsou. Jsou problémy, které legislativa třeba vůbec neřeší a tady byly zmíněny, tuším, některou z kolegyní, třeba otázky výcviku psů k norování, kdy není řešena tedy dostatečným způsobem ochrana zvířat, k tomu zneužívaných. Není dostatečně řešen třeba vstup do obydlí nebo do výrobních prostor, kde se nacházejí zvířata, kde je podezření z trestného jednání, je nezbytné absolvovat byrokratické postupy v rámci ať už správního řízení nebo trestního řízení. Problémy jsou rovněž například týkající se nedostatečné evidence, tak, jak zde bylo řečeno - evidence koček, registr psů a podobně.

Ale zároveň vedle těchto neexistujících nebo obzvláště problematických možností je velký problém i v aplikaci norem v praxi, přestože máme existující právní úpravy, tak stále dochází k hrubému zacházení, například při přepravě zvířat, dochází k problémům a hrubému zacházení při usmrcování zvířat, projevuje se například i určitá laxnost právě veterinární správy při odebírání zvířat a podobně. Takže v tomto směru rozhodně právní úpravu sice máme, ale nemáme dostatečnou vymahatelnost práva. V souvislosti s tím se dá hovořit i o otázkách trestního práva, ono zde to již zaznělo od kolegů, kteří hovořili o tom, že zvýšení trestní hranice, trestní sazby nemá žádný vliv a žádný dopad. Já nejsem o tom přesvědčená, myslím si, že pokud se týká horní hranice trestní sazby, tak v minulosti upravená legislativa dosahuje hranice až šesti let odnětí svobody.

Rozhodně to není malá hranice, ale za celou dobu svého profesního života v právu jsem nezažila, že by byl uložen trest vyšší než tři roky, pokud se týká ochrany týrání zvířat. Takže horní hranice není dostatečně využívána. A pokud hovoříme o spodní hranici trestní sazby, tak je zde hranice šest měsíců, je to hranice, kdy můžeme ukládat právě podmíněné tresty, kdy soudy, pokud už tedy dojde k tomu, že v rámci trestního řízení je projednávána takováto otázka, tak soudy vesměs uplatňují právě tyto spodní hranice a ukládají do uvozovky řečeno, toliko nevýznamné tresty odnětí svobody jako určitý zvednutý prst u pachatelů do budoucna. Takže podle mne cesta při zpřísňování není při horní hranici, ale rozhodně bych ráda usilovala v rámci tohoto volebního období o zvednutí spodní hranice zákonné trestní sazby u trestného činu týrání zvířat. Jsou také státy, které mají daleko přísnější legislativu, která opravdu dopadá na pachatele a která se týká peněžitých trestů.

Poslední novela trestního zákoníku sice umožnila ukládání peněžitých trestů jako trestů samostatných, ale myslím si, že opět v ochraně zvířat tento druh trestu není dostatečně využíván. Sankce, kterou je možné ukládat, by měla být citelná, měla by být taková, že se bude pohybovat ve statisících, nebude to částka pouze 10 000, 20 000, 50 000, ale opravdu citelné peněžité tresty se rozhodně musí pohybovat nad statisíci.

A pokud se týká dalších možností, tak třeba Velká Británie umožňuje zákaz doživotního chovu zvířat. Nic takového naše právní úprava opět neumožňuje. Umožnili jsme v rámci opět zranitelných objektů, jako jsou zvířata, tak samozřejmě velmi zranitelné objekty jsou děti, a u dětí jsme umožnili ochranu v rámci pedofilních pachatelů zavedení doživotní evidence takovýchto pachatelů trestného činu. Myslím si, že zavedení doživotního zákazu chovu je také otázkou, která by měla být řešena.

Dámy a pánové, o ochraně zvířat by se dalo opravdu hovořit velkou dobu, koneckonců je to zřejmé i z dnešního jednání. A já jsem velice ráda, tak jak zde již zaznělo, že opravdu toto téma nachází velmi společných bodů jak v rámci koalice, tak ale zejména i koalice a opozice.

Dovolila bych si v tomto směru pouze zareagovat ještě na kritiku, která zaznívala ve vztahu k Motoristům. Chtěla bych zdůraznit, že ochrana zvířat byla v rámci jejich volebního programu jedno z důležitých témat. A pokud jsou zmiňovány nějaké kroky ve vztahu k neziskovým organizacím a určité invektivy k tomu, jak se Motoristé chovají, tak tady bych chtěla říci, že se nejedná o ochranu zvířat. Jedná se o ochranu veřejných financí, které by stát vynakládal na neziskové organizace, které vytvářejí politickou strukturu, které vytvářejí politickou činnost. Ochrana zvířat není politickou činností. Ochrana zvířat je povinností celé společnosti.

A v tomto směru tedy rozhodně odmítám to, že by Motoristé byli jakoukoliv organizací, která by se nechtěla na ochraně zvířat podílet. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk koaličních poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. A s faktickou poznámkou se přihlásila paní poslankyně Gabriela Svárovská. Vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Gabriela Svárovská: Když ochrana zvířat není politickou činností, proč má ochranu zvířat ve svém programu politická strana? Proč to projednává politické grémium Poslanecké sněmovny? Protože to je politická agenda. A organizace, kterým leží na srdci ochrana zvířat, dělají advocacy, chodí za politiky a snaží se prosazovat svoje vize, svůj program, který spočívá v ohleduplnějším vztahu ke zvířatům a ke všem politickým řešením, které musí vycházet ze zákonů, metodik, pravidel a podobně.

Já jsem přesvědčená, že paní kolegyně Šafránková je v kontaktu se spoustou neziskových organizací, které ji přesvědčují, dodávají jí materiály a ona jim naslouchá, protože stejně jako ony se domnívá, že řeší nějakou důležitou agendu. V tom spočívá politická činnost neziskové organizace. To se jmenuje advocacy a to je samotné jádro té věci.

A představy o politických strukturách, to je z roviny konspiračních teorií. Tohle je prostě běžná činnost neziskových organizací, kterým se o něco jedná, shromažďují materiály, analyzují, chodí za politiky a snaží se svoji kauzu prosazovat. To je přece úplně přirozené a není potřeba to démonizovat.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. A opravdu prosím o klid. S další faktickou poznámkou se přihlásila paní poslankyně Helena Válková. Vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Abych se usměrnila, tak já se budu snažit jenom poděkovat za tu politologickou přednášku. Myslím, že každému z nás bylo úplně jasné, milá paní poslankyně Svárovská, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, že zde moje kolegyně, paní poslankyně Vesecká nemyslela striktně v politologickém smyslu slova - protože z veřejné politiky je vlastně všechno, co se týká veřejného života - tuto oblast. Ona myslela politické organizace, jejíž hlavní náplní je politická činnost ve prospěch určité konkrétní politické strany. Já jsem to aspoň takhle pochopila.

Takže je smutné, že na závěr jednání zase do toho vnášíme nějakou politiku. Tady šlo jenom o vysvětlení.

Já si myslím, že všem nám jde o ochranu zvířat a že bychom mohli na chviličku, jako třeba nám to tady velmi hezky demonstroval pan poslanec Pospíšil, vaším prostřednictvím, zapomenout, zda jsme členkou té či oné strany, ale spíše hlasovat pro to, co obsahově zvířatům pomůže. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. Vaše vystoupení vyvolalo další dvě faktické poznámky. S tou první přichází pan poslanec Jan Bureš a s druhou potom bude následovat paní poslankyně Gabriela Svárovská. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuji, pane místopředsedo, několik malých poznámek.

K paní kolegyni Válkové, vaším prostřednictvím, jsem chtěl říct, že o té politice tady začala mluvit paní doktorka Vesecká, o těch politických neziskovkách.

Měl bych jednu tedy dvě velké prosby. Měl bych velkou prosbu právě asi na paní doktorku Veseckou, prostřednictvím vás, pane místopředsedo, aby se když tak zkusila poptat pana ministra Macinky, který škrtnul 14 milionů na neziskovky. Ministr přece určuje, jaká bude tedy politika toho ministerstva. A je to správné. On přece může říct, že těch 14 milionů, které škrtnul v rozpočtu na letošní rok pro neziskovky, nepůjde třeba na ty politické neziskovky, jak jste je tady vy označila, ale že půjde třeba na ochranu zvířat, na to téma, o kterém tady dneska mluvíme. Zkuste s ním o tom promluvit. To není ve zlém, to, prosím, není nějaký útok, nějaká ironie. Opravdu to myslím upřímně.

A pak mám druhou prosbu na kolegyně, které tady navrhují, aby se tu zřídily zvláštní policejní útvary, a pana kolegu exministra. Zkuste nejdřív zajít na krajská policejní ředitelství a poptejte se u těch krajských policejních ředitelů, jak jsou oni na tom s personálním stavem, jak oni mají plné ruce práce s řešením té běžné kriminality, kterou častokrát nezvládají, jak tady řeší ty násilné trestné činy, to domácí násilí, násilí na dětech a tak dále. A jestli by oni se přimlouvali za to, aby se jim z toho počtu policistů vyčlenil ten budget, nějakých pár policistů na to, aby se věnovali těmto trestným činům. Zkuste si s nimi promluvit. Každý pocházíme z nějakého regionu. A pak uvidíme, jestli skutečně tady nějaká taková vůle je.

Já vám říkám, že u nás v regionu je hluboký podstav policistů. A ještě aby se z těchto policistů vytvářel speciální útvar, který bude řešit tyto trestné činy, tak mě by asi u nás v našem regionu, kdybych pro tohle zvednul ruku, hnali svinským krokem. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou tedy přichází paní poslankyně Gabriela Svárovská. Vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Gabriela Svárovská: Děkuji. Opravdu nebylo mým záměrem tady otvírat téma politických neziskovek, ale bylo potřeba odpovědět na to, co otevřela skutečně paní kolegyně Vesecká. Ty nevládky označované za ekoteroristy, to jsou skutečně právě ochránci přírody a ochránci zvířat a podobně. Tak se nesnažme tomu unikat. Pojďme se nad tím zamyslet, kdo jsou naši spojenci v tom, co všichni tady máme dnes na srdci, a to je zlepšení vztahu ke zvířatům a větší respekt k žijícím bytostem, které nejsou lidmi a podobně.

K tomu speciálnímu policejnímu útvaru. Já jsem se to tady snažila vysvětlit. Tam jde skutečně o tu dodatečnou znalost, o metodiku, o přístup k informacím a o know-how, které je trochu jiného typu, než kterým typicky policejní útvary, které dnes vyšetřují tento typ trestné činnosti, disponují. Čili to není na to ptát se krajských ředitelů: Chtěli byste se učit ještě něco nového? Chtěli byste vyšetřovat tento typ trestné činnosti? Nevadilo by vám, kdybyste se v tom měli dále vzdělávat a vyčleňovat na to nějaké kapacity? To je přece otázka politického zadání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. Opravdu opět prosím o to, abychom snížili hladinu hluku. A s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Jan Bureš.

 

Poslanec Jan Bureš: Ne, děkuju, já fakt jenom jednu poznámku. Prosím vás, představte si, že ti policajti se musí jít někam školit. Ten čas, který se budou školit v rámci své pracovní doby, nemohou věnovat jiné činnosti, kterou ta policie má na starosti. Nebudou se školit ve svém volném čase, protože si ho chtějí taky užít. Prosím vás, nevytvářejme tady tlapkovou patrolu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. V tuto chvíli já nemám do všeobecné rozpravy nikoho přihlášeného. Když se rozhlížím, tak se ani nikdo nehlásí s přednostním právem. Končím tedy všeobecnou rozpravu a prosím o závěrečné slovo navrhovatelku a zpravodajku, paní poslankyni Lucii Šafránkovou.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám, pane předsedající. Už vzhledem k pokročilému času to nechci zdržovat. Chtěla bych opravdu všem poděkovat za to, že diskutovali opravdu věcně a důležitosti tomuto tématu. Opravdu si toho velmi vážím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji vám. Nyní tedy přistoupíme k rozpravě podrobné. Mám zde tím pádem s přednostním právem přihlášenou paní navrhovatelku a zpravodajku Lucii Šafránkovou. Máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Ještě jednou děkuji. Já si dovolím navrhnout usnesení, které jsem už i odůvodnila v obecné rozpravě a které zní:

Usnesení Poslanecké sněmovny, odsuzující týrání zvířat. Poslanecká sněmovna

I. Jednoznačně odsuzuje všechny formy týrání a nepřijatelného zacházení se zvířaty;

II. Vyjadřuje hluboké znepokojení nad bezohledným jednáním osob, které týrají a způsobují extrémní utrpení zvířat. A současně apeluje na orgány činné v trestném řízení, aby takové případy rychle, důsledně a efektivně prošetřily a vyvodily odpovídající důsledky;

III. Zdůrazňuje, že tolerance k týrání a krutému zacházení se zvířaty často vede k další eskalaci asociálního chování a je v rozporu se základními etickými hodnotami naší společnosti;

IV. Podporuje a zdůrazňuje význam prevence a osvěty zaměřených na humánní zacházení se zvířaty, a to v rámci celého vzdělávacího systému;

V. Vyjadřuje respekt a podporu pomáhajícím organizacím i jednotlivcům, kteří se snaží o důslednou ochranu zvířat.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Do podrobné rozpravy se přihlásil pan poslanec Jiří Pospíšil. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně, pane předsedající, já se přihlásím k návrhu, který jsem již představil v obecné rozpravě. Je to v zásadě bod VI. Ten můj návrh by byl doplněním k tomu, co předložila paní zpravodajka. To znamená, že není kontra ale vedle jako další případně bod usnesení. A navrhuji zde: poslanecká sněmovna

VI. Vyzývá vládu, aby připravila komplexní legislativní změny, které povedou k efektivnějšímu boji proti týrání zvířat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Michal Zuna. Máte slovo.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuju za slovo. Já se tímto přihlašuji k návrhu usnesení, které jsem navrhoval jako usnesení další v pořadí, nikoliv jako protinávrh. A znění má paní zpravodajka v písemné podobě.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Další přihlášenou do podrobné rozpravy je paní poslankyně Gabriela Svárovská.

 

Poslankyně Gabriela Svárovská: Děkuji. Můj návrh spočívá ve zřízení speciálního policejního útvaru Policie České republiky pro potírání kriminality vůči zvířatům. Text má rovněž k dispozici paní zpravodajka, děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Další přihlášenou do podrobné rozpravy je paní poslankyně Jana Patková.

Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Patková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Tak já už jsem taky představovala náš návrh, který je doplnění k tomu návrhu číslo 64, který dneska předkládá návrh usnesení Poslanecké sněmovny k odsouzení týrání zvířat. Doplňujeme tam teda ty tři body a prosím o hlasování po jednotlivých bodech. Děkuji a také už jsem předala svůj materiál. Díky.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A posledním přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Petr Hladík.

 

Poslanec Petr Hladík: Také se přihlašuji ke svému návrhu, který dávám ne jako protinávrh, ale jako návrh na doplnění bodu dalšího v pořadí k usnesení, které navrhla paní navrhovatelka. A nedá mně to, protože musím znovu asi zřejmě odůvodnit, proč ten návrh dávám.

Já tady doporučuji, aby po vzoru Německa a Slovenska se v rámci Policie České republiky zřídila samostatná jednotka pro řešení environmentální trestné činnosti. Slováci ji mají, Němci to mají. Funguje to, data na to jsou a já jenom nechápu, jestli chceme opravdu něco s touto trestnou činností začít dělat, tak to prostě bez těch specialistů a bez těch profíků nepůjde.

Já jsem s policisty jednal o tom, mluvili jsme o tom ještě v době, kdy jsem byl ministr, a je to o tom, jestli tomu, a to je opravdu politická otázka, otázka vlády, proto to doporučuji vládě, jestli se na toto chtějí zaměřit nebo nechtějí zaměřit.

Mě by přišlo pokrytecké, pokud bychom přijali tohleto usnesení, ale nemělo to provazbu právě na řešení těchto trestných činů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. V tuto chvíli do podrobné rozpravy nemám nikoho přihlášeného. S přednostním právem předsedkyně klubu ANO 2011, paní poslankyně Malá.

 

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo, pane předsedající, dobré odpoledne. Já si dovolím požádat o přestávku na poradu klubu hnutí ANO v délce pěti minut. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Tak v tuto chvíli vyhlašuji přestávku v délce pěti minut, to znamená, že jednání bude pokračovat ve 13.30 hodin.

 

(Jednání přerušeno ve 13.25 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 13.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Dámy a dámy a pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení zástupci vlády, skončila nám pětiminutová přestávka.

Já, než budeme pokračovat, tak ještě přečtu další omluvu. Omlouvá se poslankyně Adriana Chochelová - celý jednací den ze zdravotních důvodů.

Nyní se tedy vracím zpět. Vidím, že se mi nikdo s přednostním právem již nehlásí, končím tedy podrobnou rozpravu a prosím o závěrečné slovo navrhovatelku a zpravodajku Lucii Šafránkovou a zároveň prosím i o sdělení, jakým způsobem bude probíhat hlasování.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo ještě jednou dneska, vážený pane místopředsedo. Já bych si už dovolila pouze navrhnout proceduru. A procedura byla zněla následovně. Hlasovali bychom všechny návrhy tak, jak byly načteny v podrobné rozpravě.

To znamená, že bychom začali prvním návrhem, kterým je náš návrh, který jsem načetla za naši koalici, pokračovali bychom návrhem na doplnění pana poslance Jiřího Pospíšila, následně usnesení pana poslance Michala Zuny, následně paní poslankyně Gabriely Svárovské, pokračovali bychom usnesením paní poslankyně Jany Patkové a jako poslední bychom hlasovali návrh pana poslance Petra Hladíka.

A nyní se, prosím, obracím na vás, pane místopředsedo, zdali byste nechal hlasovat. Pakliže nebude žádný návrh na změnu v hlasování v této proceduře, tak abychom si tento návrh odhlasovali.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Ptám se, zda má někdo nějaký návrh k této proceduře? Nemá. (Ťukání karet do lavic.) Pro jistotu, protože byla přestávka, tak vás, prosím, všechny odhlásím a znovu se, prosím, přihlaste. (Předsedající se odmlčí.) Vypadá to, že už se nám počet ustálil.

 

Nechávám tedy hlasovat o schválení navržené procedury projednávání. Kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 66, přítomno 138 poslanců, pro 130 (na tabuli 136), proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám, pane místopředsedo. A nyní bychom tedy hlasovali usnesení, které jsem načetla za vládní koalici. Obsahuje pět bodů. Pakliže ho všichni máte před sebou, já už bych ho znovu nečetla a mohli bychom ho hlasovat toto usnesení en bloc. (Odmlčí se.) Děkuji, prosím o zahájení hlasování.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tím pádem hlasujeme o usnesení en bloc.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Zvedne ruku, zmáčkne tlačítko.

Hlasování číslo 67, přítomno 140 poslanců, pro hlasovalo 139, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji. A nyní bychom hlasovali návrh na doplnění pana poslance Jiřího Pospíšila, který chce doplnit za římskou šest a vyzývá vládu, aby připravila komplexní legislativní změny, které povedou k efektivnějšímu boji proti týrání zvířat.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Zahajuji tedy hlasování. Kdo je pro? Zvedne ruku, zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 68, hlasovalo 140 poslanců, 60 bylo pro, nikdo proti. Návrh byl zamítnut.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji. A nyní bychom hlasovali další usnesení pana poslance Michala Zuny, který vyzývá vládu České republiky, aby předložila novelu zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, která jednoznačně odstraní dosavadní problematické oprávnění myslivecké stráže umožňující usmrcování toulavých psů a koček.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 69, hlasovalo 140 poslanců, pro 38 poslanců, proti 3 poslanci. Návrh byl zamítnut.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Jako další budeme hlasovat návrh paní poslankyně Gabriely Svárovské na doplnění bodu číslo 6. A doporučuje zřízení speciálního útvaru Policie České republiky pro potírání kriminality vůči zvířatům, obdobně jako ve Slovenské republice.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je (Hlasování nefunguje.) - nic se neděje. (Výsledky hlasování se objevují na tabuli.)

Považuji toto hlasování (číslo 70) za zmatečné.

 

Nějakým způsobem tady špatně fungoval dotyk na obrazovce.

 

A budeme hlasovat, prosím, ještě jednou.

Tedy opět zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 71, hlasovalo 140 poslanců, 36 poslanců bylo pro, 13 bylo proti. Návrh byl zamítnut.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Následně budeme hlasovat usnesení, které navrhla paní poslankyně Jana Patková, která navrhuje doplnění tří bodů. A přála si, abychom je hlasovali jednotlivě po bodech.

Takže budeme hlasovat jako první bod: Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby zajistila vznik specializovaného policejního útvaru, který zajistí vymahatelnost platných zákonů v oblasti ochrany zvířat a přírody.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 72, přihlášeno 141 poslanců, 45 poslanců pro, 17 proti. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Nyní budeme hlasovat druhý bod jejího návrhu, kdy Sněmovna podporuje vládu ve snaze zajistit vznik funkčního systému péče o toulavé kočky, včetně čipování, kastrací a jasné odpovědnosti obcí.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 73, (přihlášeno 140), pro 127 poslanců, proti 6. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: A nyní budeme hlasovat. Třetí bod jejího návrhu, kdy Sněmovna vyzývá vládu, aby přestala útočit na neziskový sektor, který hraje v ochraně zvířat nezastupitelnou roli.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 74, hlasovalo 140 poslanců, 53 poslanců pro, 75 poslanců proti. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: A jako poslední budeme hlasovat návrh usnesení pana poslance Petra Hladíka, který doporučuje vládě České republiky a ministru vnitra, aby po vzoru Německa a Slovenska zřídili v rámci Policie České republiky samostatnou jednotku pro řešení environmentální trestné činnosti.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti, zmáčkne tlačítko a zvedne ruku.

Hlasování číslo 75, hlasovalo 141 poslanců, pro 49, proti 8. Návrh nebyl přijat.

Děkuji, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Já bych si ještě ráda dovolila opravdu všem naposledy poděkovat, protože jsme jako Poslanecká sněmovna opravdu dali důrazný symbol, že opravdu týrání zvířat do naší společnosti nepatří, a nyní budou následovat ty důležité komplexní legislativní kroky. Takže díky za ty, co se věnují pomoci zvířatům, a díky za všechna zvířata.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji paní navrhovatelce a zpravodajce, končím projednání tohoto bodu.

A pro ty, co neutečou a budou chvilku poslouchat, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, připomínám, že na základě dohody z grémia bude 7. schůze dnes po vyčerpání ústních interpelací přerušena do pátku 13. února. Pokračovat v ní budeme cca pět minut po skončení či přerušení 9. schůze, která bude zahájena v 9 hodin ráno. Zároveň připomínám, že se zde sejdeme ve 14.30 hodin na ústní interpelace. Děkuji.

(Po chvíli.) Ještě prosím pro záznam, přibyla zde jedna omluva. Z osobních důvodů od 14.30 hodin se omlouvá Andrea Hoffmannová, poslankyně Andrea Hoffmanová. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno v 13.44 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení zástupci vlády, dalším bodem našeho jednání jsou

Aktualizováno 7. 3. 2026 v 16:36.