(pokračuje Jiří Barták)

64.
Návrh usnesení Poslanecké sněmovny k odsouzení týrání zvířat

Prosím, aby se slova ujala navrhovatelka, poslankyně Lucie Šafránková, která bude-li souhlasit, se stane zároveň i zpravodajkou. (Poslankyně Šafránková kýve na souhlas.) Souhlasí. (Hluk v sále).) A dávám vám slovo a pouštím vám i pouštím vám i mikrofon a prosím o klid v jednací síni. Abychom se mohli pustit do úvodního slova.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vám na úvod nejprve všem poděkovala, že se dnešní schůze věnuje opravdu tomuto mimořádně důležitému bodu, jako je odsouzení týrání zvířat a posílení jejich ochrany v České republice.

Já jsem moc ráda, a to zdůrazňuji, jsem opravdu velmi ráda, že na základě naší koaliční iniciativy má i opozice zájem o tomto tématu jednat. A doufám, že alespoň na tomto tématu budeme všichni ve shodě. Ochrana zvířat proti týrání je důležitý bod našeho vládního programu. Jde o téma, které hluboce zasahuje každého z nás, kteří věříme v etické hodnoty, lidskost a odpovědnost vůči těm nejzranitelnějším.

K tomuto tématu mě osobně vede celý život. Zvířata jsou od mého narození přirozenou součástí, ať už jde o hospodářská nebo domácí. Vždy jsem považovala humánní zacházení s nimi za samozřejmost a prioritu, i proto jsem pak vystudovala střední veterinární školu. Péče o zvířata pro mě nikdy nebyla jen otázkou odbornosti, ale především otázkou hodnot a také velké dávky empatie. Bohužel realita, kterou nejenom dneska vidíme, je znepokojivá.

V médiích se čím dál častěji objevují případy, které šokují veřejnost a které by nás jako zákonodárce měli přimět k jasné a důrazné reakci. Před několika dny jsme byli svědky brutálního případu v Litoměřicích. Dva mladíci zavřeli bezbrannou kočku do sušičky, spustili ji, nechali ji trpět a celé její umírání si natáčeli a následně nechali její bezvládné tělo ještě pokousat psem. To není krutost, to je chladná exhibice násilí - a právem tento případ vyvolalo obrovské pobouření veřejnosti.

V Teplicích se právě projednává případ utýraného jezevčíka. Malý pes, zcela odkázaný na člověka, dlouhodobě zbavovaný potravy a vody, zavřený na balkoně postupně chřadl a slábl, až zemřel. Jeho případ dnes řeší soud.

Máme i případy, kdy už soudy rozhodly. Žena, která umučila dva psy zavřené v klecích bez vody, potravy a napadené infekcí až zemřeli velmi trýznivou smrtí hlady a žízní ve vlastních výkalech, byla odsouzena k jednomu roku vězení. Při kontrole množírny...

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, já vám jenom do toho skočím. Opravdu prosím, aby všichni, kteří se nacházejí v sále, snížili hlasitost svých hovorů, případně ty hovory šli vyřídit do předsálí, protože ta hladina hluku je to opravdu vysoká. Děkuji.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám, pane předsedající. Při kontrole množírny koček v Brně, kde desítky zvířat žily v otřesných podmínkách, byly veterinární inspektorky fyzicky napadeny a jedna z nich byla kopnuta do hlavy.

Lidé, kteří se snaží chránit zvířata, dnes někdy riskují i vlastní bezpečí, a to nejsou ojedinělé případy. Veterinární orgány evidují každoročně stovky podnětů na možné týrání zvířat - od domácích mazlíčků přes množírny až po hospodářská zvířata. A vedle těch mediálně známých existují i případy, o kterých se nemluví. Tisíce zvířat mohou trpět v nevhodných podmínkách, za zdmi bytů, na dvorech, ve stájích, v klecích - bez kamery, bez svědků, bez hlasu, bez možnosti se bránit.

Troufám si říct, že i dnes, právě teď v tuhle chvíli, jsou v některých koutech naší republiky místa, kde zvířata trpí v tichosti opravdu v hrůzostrašných podmínkách.

A k tomu už nemůžeme a nesmíme přece dál mlčet. Naše společnost si nemůže dovolit být k těmto věcem lhostejná. Tolerance k týrání zvířat netrápí jen bezbranné tvory. Podle mnoha odborníků je krutost vůči zvířatům často předstupněm dalšího násilného a asociálního chování. Způsob, jakým zacházíme se zvířaty, vypovídá o úrovni naší civilizace. Dnešní usnesení proto necílí jenom na symbolické, byť důrazné odsouzení týrání zvířat, ale má být jasným signálem, že chceme systémovou změnu a že už připravujeme konkrétní a komplexní opatření, jako je zpřísnění trestů za týrání zvířat tak, aby skutečně odpovídaly závažnosti jejich utrpení, rychlejší a efektivnější postupy orgánů činných v trestním řízení, posílení kapacit a pravomocí veterinárních inspektorů a zvýšení jejich bezpečnosti při kontrolách, širší preventivní programy a osvětové kampaně v celém vzdělávacím systému, protože vzdělávání je klíčem k dlouhodobému zlepšení.

Nebo zavedení mechanismů pro rychlé odebrání zvířete z nevhodných podmínek bez zbytečných průtahů, což je opravdu nesmírně důležitý bod. Dále kastrace opuštěných koček na obcích, posílení náhradní péče o týraná zvířata a také konečně dokončený registr psů a koček. Tato opatření nejsou rozhodně přehnaná, ani nejsou emotivní reakcí, jsou nezbytná. A již tady měla být dávno. A já jsem nesmírně ráda, že naše vládní koalice se na tomto tématu shodla, že neváhá okamžitě jednat a že už nyní i s panem ministrem zemědělství, panem Šebestyánem, pracujeme na jednotlivých konkrétních opatření ch, která povedou k maximální eliminaci těchto odporných činů.

Proto vás chci požádat o podporu tohoto usnesení, protože ochrana zvířat přece není okrajové téma. Je to otázka hodnot , odpovědnosti a také je to otázka toho, jakou společností chceme být. Jinak já v podrobné rozpravě, jak už jsem avizovala, navrhnu usnesení, které zní: Poslanecká sněmovna za prvé jednoznačně odsuzuje všechny formy týrání a nepřijatelného zacházení se zvířaty, za druhé vyjadřuje hluboké znepokojení nad bezohledným jednáním osob, které týrají a způsobují extrémní utrpení zvířat a současně apeluje na orgány činné v trestním řízení, aby takové případy rychle, důsledně a efektivně prošetřily a vyvodily odpovídající důsledky. Za třetí zdůrazňuje, že tolerance k týrání a krutému zacházení se zvířaty často vede k další eskalaci asociálního chování a je v rozporu se základními etickými hodnotami naší společnosti. Za čtvrté podporuje a zdůrazňuje význam prevence a osvěty zaměřených na humánní zacházení se zvířaty, a to v rámci celého vzdělávacího systému. A za páté vyjadřuje respekt a podporu pomáhajícím organizacím i jednotlivcům, kteří se snaží o důslednou ochranu zvířat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji paní zpravodajce. Než postoupíme dál, mám tady další omluvu. Od 14.30 hodin z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Jana Černochová. A navíc prosím o načtení následující informace. Předseda klubu KDU-ČSL Tom Philipp v době své omluvy z jednání Poslanecké sněmovny, to znamená 11. 2. a 12. 2. celý den, 11. 2. od 11 hodin pověřil ve všech záležitostech klubu KDU-ČSL zastupováním včetně přednostních práv pana poslance Mariana Jurečku.

Nyní zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se přihlásili následující poslanci s přednostním právem. Prvním přihlášeným je předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Máte slovo.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové. Zpřísnění trestů za týrání zvířat je pro mě jedno ze zásadních témat, které dlouhodobě prosazujeme. Proto jsme navrhli tento bod na schůzi Poslanecké sněmovny, protože je pro nás, pro vládní koalici i pro mě osobně, nepřijatelné, aby kdokoliv ubližoval někomu, kdo se nemůže a nedokáže bránit. Týrání zvířat je nutné důrazně odsoudit, trestat a nedovolit. Proto máme v programovém prohlášení naší vládní koalice uvedeno, že prosazujeme ochranu zvířat proti týrání. A právě proto ihned poté, co získala naše vláda důvěru Poslanecké sněmovny, tak neotálíme a na tomto tématu ihned pracujeme a pracujeme na rychlém a komplexním řešení. Konkrétně po mně vystoupí ministr zemědělství Martin Šebestyán, který má přípravu zákona v gesci a spolupracuje s poslankyní Lucií Šafránkovou a dalšími lidmi z koalice na tom, abychom tento návrh co nejdříve komplexně předložili.

Co se týče těch konkrétních kontur námi připravovaného zákona. Chceme zpřísnění trestů za týrání zvířat tak, aby skutečně odpovídaly závažnosti jejich utrpení. Chceme rychlejší a efektivnější postupy orgánů činných v trestním řízení. Chceme posílení kapacit a pravomocí veterinárních inspektorů a zvýšení jejich bezpečnosti při kontrolách. Chceme širší preventivní programy a osvětové kampaně v celém vzdělávacím systému, protože vzdělání je klíčem k dlouhodobému zlepšení. Chceme zavedení mechanismů pro rychlé odebrání zvířete z nevhodných podmínek bez zbytečných průtahů, chceme také kastrace opuštěných koček na obcích, posílení náhradní péče o týraná zvířata, dokončení registru psů a koček, a tak dále.

V této fázi je již náš legislativní záměr při přípravě zákona tak daleko, že jsme v podstatě ho schopni předložit do zákona v rámci projednávání ve Sněmovně v řádu již týdnů, velmi krátké době. A teď diskutujeme o tom, kdy a jak to tedy předložíme. Takže jsme připraveni, máme v podstatě hotovo a toto téma je pro nás zcela zásadní, protože jsme zásadně proti týrání zvířat a prosazujeme zpřísnění trestů za týrání zvířat.

V tomto smyslu je také formulováno usnesení, které navrhujeme za vládní koalici tady do Poslanecké sněmovny a o kterém budeme za chvíli hlasovat. Je to usnesení odsuzující týrání zvířat.

Za prvé. Chceme, aby Poslanecká sněmovna jednoznačně odsoudila všechny formy týrání a nepřijatelného zacházení se zvířaty. Za druhé chceme vyjádřit hluboké znepokojení nad bezohledným jednáním osob, které týrají a způsobují extrémní utrpení zvířat a současně apelujeme na orgány činné v trestním řízení, aby takové případy rychle, důsledně a efektivně prošetřily a vyvodily odpovídající důsledky. Také zdůrazňujeme, že tolerance k týrání a krutému zacházení se zvířaty často vede k další eskalaci asociálního chování a je v rozporu se základními etickými hodnotami naší společnosti. Zároveň podporujeme a zdůrazňujeme význam prevence a osvěty zaměřených na humánní zacházení se zvířaty, a to v rámci celého vzdělávacího systému a také zároveň vyjadřujeme respekt a podporu pomáhajícím organizacím, jednotlivcům, kteří se snaží o důslednou ochranu zvířat.

Závěrem, jak jsem říkal, toto usnesení, které naše vládní koalice navrhuje a které bude dnes tedy přijato našimi hlasy, většinovými hlasy, vládní koalice, tak to nebudou jenom prázdné teze, protože jak jsem říkal, zákon je v podstatě připraven. Pro nás je to prioritní téma. To, je toho důkazem. A prosím i ostatní poslance, jak opozici. Doufám, že aspoň v tomto nás podpoříte, abychom rychle podpořili zvýšení trestů za týrání zvířat a ochránili bezbranná zvířata. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane předsedo. Dalším přihlášeným s přednostním právem je ministr zemědělství Martin Šebestyán. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Děkuju za slovo, pane předsedající. Tak jak už tady řekla paní kolegyně Šafránková i pan předseda Poslanecké sněmovny, dovolte mi na ně navázat, upřesnit a doplnit, co je podstatou návrhu změn zákona na ochranu zvířat a dalších předpisů v návaznosti na aktuální kauzy a týrání zvířat.

Česká republika patří z pohledu chovu zvířat, musíme si říct, k těm odpovědným státům v rámci Evropského unie a vůbec světa. Naše podmínky z pohledu welfare chovu hospodářských zvířat jsou na vysoké úrovni. A my bychom ale rádi se zaměřili na problematiku zejména psů a koček a dalších typů zvířat, kde ten welfarový standard není povinný i z pohledu dotačních politik.

Takže v tom našem balíčku budeme navrhovat, jak už tady předřečníci uvedli, rozšíření práva vstupu Policie ČR v případě podezření na týrání zvířete. V současné době má policie podle § 40 odst. 2 písm. c) zákona o policii právo vstup do jiného prostoru nebo na pozemek, má-li důvodné podezření, že se tam nachází týrané zvíře.

Nově by mělo být rozšířeno právo vstupu v případě podezření na týrání zvířete také do obydlí. Co se týče vlastního zákona na ochranu zvířat, chceme zvýšit spodní hranici pokut za týrání zvířat a zejména nově stanovit spodní hranice pokuty i v případě týrání jednoho zvířete, což teď není v rámci této normy zavedeno, a to jak u fyzických osob, tak u podnikajících fyzických osob nebo právnických osob.

Dále navrhujeme prodloužení doby zákazu chovat zvíře nebo budeme navrhovat. V případě týrání zvířat je možné v současné době uložit trest zákazu chovu až na dobu pěti let, budeme navrhovat uložit trest zákazu chovu až na dobu 10 let. Dále zavedení možnosti zakázat pořízení nových zvířat již před skončením řízení o přestupku. V současné době je možné uložit trest zákazu chovu zvířat až po skončení řízení o přestupku. Rádi bychom novelizovali, že v době přestupkového řízení si tak chovatel nebude moci pořídit další zvířata, přestože mu byla ta předchozí odebrána za týrání zvířat, a nově nastavit to tak, aby existovalo předběžné opatření, která zakáže chovateli pořídit si další zvířata před skončením řízení o přestupku. Dále povinnost toho, komu byla zvířata odebrána, hradit zálohy na zajištění péče o zvíře již před skončením řízení.

Chceme, aby byla zavedena povinnost, aby ten, komu byla odebrána ta týraná zvířata, hradil obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností pravidelné platby, neboli zálohy na zajištění předběžné náhradní péče o týraná zvířata již v době před skončením řízení o přestupku nebo trestního řízení.

Dalším návrhem je zavedení možnosti, aby se zvířata odebraná chovateli stala majetkem státu z důvodu neplacení záloh na zajištění předběžné náhradní péče, a to již před skončením řízení o přestupku nebo trestném činu, pokud tyto zálohy nejsou placeny. Další věc, kastrace opuštěných koček a koček bez pána. Nově bude, nově navrhujeme zavést povinnost obcí zajišťovat kastraci, případně sterilizaci koček, které nikomu nepatří. To tak, abychom vlastně dokázali tento rostoucí problém nějakým způsobem zkrotit.

Rozšíření možností, kam umisťovat týrané velké šelmy. Pro řadu obcí poměrně velký problém. V současné době může probíhat předběžná náhradní péče o týrané velké kočkovité šelmy pouze v záchranných centrech provozovaných podle zákona o obchodování s ohroženými druhy. Ale nově budeme navrhovat, aby ta péče mohla probíhat i v dalších zařízeních. Posílení institutu zvláštního opatření náhradní péče o týrané zvíře. Ten návrh je založen na základě judikaturu Nejvyššího správního soudu. Bude výslovně stanoveno, že podmínkou rozhodnutí o zvláštním opatření umístění týraných zvířat do náhradní péče není pravomocné skončené řízení o přestupku či trestném činu ohledně chování pachatele.

Další věc, která by v tomto balíčku samozřejmě měla taky být, je doplnění nebo novela občanského zákoníku péče o opuštěná zvířata. V občanském zákoníku bychom navrhovali zavedení povinnosti obce postarat se o opuštěné zvíře, které není zdivočelé a které si nikdo nepřivlastnil. V současné době podle občanského zákoníku platí, že zvíře, které vlastník opustil, protože ho nechce jako své držet, nikomu nepatří, zvíře, které nikomu nepatří, si každý může přivlastnit, je ale třeba řešit, kdo se o zvíře postará. Pokud nikdo neprojeví zájem si toto opuštěné zvíře přivlastnit, tato povinnost by se ale nevztahovala samozřejmě na zdivočelé kočky. Celý tento blok návrhů samozřejmě je připravován i v souvislosti s kapacitami krajských veterinárních stanic a vlastně optimalizací jejich výkonu tak, aby opravdu část těch kapacit byla zajištěna i z pohledu dohledu nad welfare psů a koček. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře. Máme tady dvě faktické poznámky, s tou první paní poslankyně Helena Válková.

Ještě než přijde, tak je tady další omluva, pan poslanec Vojtěch Munzar od 11 do 14.30 z pracovních důvodů. Tak, vaše dvě minuty jsou.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, já bych jenom chtěla - samozřejmě už to tady zaznělo i za hnutí ANO - jasně deklarovat, že jsme se podíleli i na tom usnesení, že jsme ještě tu původní, takovou tu trošku bohatší verzi společnými silami připravili tak, aby byla přijatelná pro všechny, kterým jde opravdu o ochranu zvířat. A za to chci tedy poděkovat. A současně tady chci zdůraznit, že to, co říkal pan ministr, vnímám a ráda jsem si to ještě jednou poslechla vcelku jako komplexní opatření, protože jenom zvýšit tresty, to obzvlášť ti, kteří v praxi působí, tak ví by vůbec nebylo účinné. My musíme důsledně dbát o to hlavně, aby už to, co je v trestním zákoníku, v přestupkovém zákoně, ve správních předpisech, se aplikovalo tak, jak se aplikovat má, protože jinak to bude jenom takové gesto rozmáchnutí a bude to vypadat dobře, že chceme tu ochranu posílit, ale ve skutečnosti se nic moc nestane, protože se to bude aplikovat špatně jako dosud, takže tam ruku v ruce s tím musí jít i proškolení těch příslušných orgánů činných v trestním řízení a správních orgánů. Osvěta, výchova, vzdělávání. A to přesně v těch pěti bodech, které tady paní poslankyně Lucie Šafránková, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, přečetla je. A navíc máme ideální příležitost, protože se teď bude otevírat stejně trestní zákoník, protože byť ten nález Ústavního soudu, řekněme, ústavnosti toho současného znění neoprávněné činnosti v cizí... neoprávněná činnost ve prospěch cizí moci respektujeme, tak raději si uděláme to konkrétní znění sami jako zákonodárci a nenecháme to na aplikační praxi, na judikatuře. (Předsedající: Čas.) To bychom čekali velmi dlouho. Takže ta příležitost v trestním zákoníku teď bude. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Čas nám uplynul. Děkuji. Já mám obrovskou prosbu, jestli by opravdu bylo možné, aby ten hluk v sále se snížil a případné rozhovory se vedly v předsálí. Opravdu ten hluk je tady velký na to, že je nás tady tak málo, opravdu je velký. Tak dál s faktickou poznámkou paní poslankyně Jana Hanzlíková. Vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem využila pouze faktické poznámky, protože se chci krátce připojit k tomu, co tady bylo řečeno mými předřečníky. Nedá mi to, abych tady nevyslovila jasný souhlas s usnesením, protože jako hnutí ANO se stavíme proti týrání zvířat jako něčemu, co není přípustné a co je naprosto zavrženíhodné ve společnosti. Já jako členka školského výboru samozřejmě myslím na to, že je potřeba se na tuto oblast podívat komplexně. Ono to tady zaznívalo i od pana ministra zemědělství a jsem tomu ráda, že zvýšení trestů za týrání zvířat bude pouze prvním krokem, ale že se podíváme právě i na ten systém kastrací koček. Patří sem norování lišek, myslím tím zákaz norování lišek, kterým jsem se zabývala v minulém období a opravdu je to obrovská oblast a zaslouží si pozornost. A já tady chci jenom říct, ona to tady zmiňovala již paní poslankyně Šafránková, že jsem vděčná za tu skupinu lidí, kteří stojí na té druhé straně, a těm opuštěným týraným a nemocným zvířatům pomáhají většinou za své vlastní finanční hodnoty, a ve svém vlastním čase.

Takže jsem velmi ráda, že týrání zvířat jsme odsoudili a máme kroky jak v programovém prohlášení, tak se na tom pracuje a je to pouze začátek. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. A další s přednostním právem je přihlášený pan poslanec Marian Jurečka.

 

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já bych k tomuto tématu chtěl také říci pár za mě poměrně důležitých bodů. Myslím si, že v minulosti vlády, minimálně poslední tři, se snažily nějakým způsobem dělat změny zákonů pro to, abychom přispěli k tomu, abychom dokázali hospodářská i drobná zvířata v České republice lépe chránit, zamezit jejich týrání a podobně. Bohužel, přes celou řadu změn, které byly provedeny, se nedaří tu situaci dostat do podoby, kde bychom mohli říct, že jsme spokojeni a můžeme říct, že máme hotovo, což asi ani dlouho nebude.

Ale já bych možná tady k tomu záměru chtěl říci to, že nebývá úplně obvyklé, aby Sněmovna projednávala takhle speciálním bodem záměr, který se má stát a se kterým vládní koalice počítá ve svých legislativních pracích. Ale nic proti tomu, to vůbec ne. Je to v pohodě, OK. Pokud to třeba budeme dělat i někdy příště, mně to v zásadě v principu nevadí. Jenom jsem chtěl říct k těm věcem, které tady byly pojmenovány. Velmi obtížně dosáhneme cílového stavu, pokud budeme více ty věci směřovat na řešení důsledků a nebudeme se soustředit daleko více na příčiny. Popíšu to v konkrétních příkladech.

Ano, klidně zvažme ještě úpravy z hlediska trestů. Klidně řešme rychlejší a operativnější dostupnost třeba při vstupu do objektů. Samozřejmě je to nějaký zásah do svobod těch lidí a tak dále. Ale už dneska, když veterinární správa chce, vyžádá si součinnost policie, není s tím problém. Je to spíš otázka kapacit a rychlosti v čase, ale to pořád není ten největší problém.

Ten největší problém v praxi máme - já jsem to zažíval jako ministr zemědělství - když takovéto podněty přijdou, tak kam ta zvířata umístit. Kam umístit třeba 10, 20, 30 velkých hospodářských zvířat? To jsme řešili opakovaně a prostě to v tom systému bohužel ošetřeno není. Kdo ponese ty náklady? Kterému chovateli nebo kterému zařízení uložíme, že ta zvířata musí přijmout? Kdo to bude platit a jak dlouho po dobu životnosti zvířat, které klidně mohou žít 20 let, když se třeba budeme bavit, já nevím, o koních? Já jenom chci na těchto příkladech - ještě jich pár řeknu - ilustrovat, že ano, ten záměr je správný, pojďme tím směrem, ale bude to znamenat docela velké systémové změny a také nemalé finanční náklady.

Když se budeme bavit třeba o otázce psů a koček. To téma se tady vrací opakovaně. Pokud to má opravdu fungovat, tak musí být registr, ale celostátně funkční, s jednou autoritou, povinné čipování u všech těch zvířat. U části ho máme, ale neumíme ta data mezi sebou propojit a neumíme jasně to zvíře, pokud ho najdeme, spárovat naprosto jednoznačně s tím daným majitelem. Tak upozorňuji, že to je další místo, které v tom systému zatím nemáme funkční a bude to stát poměrně velké finanční náklady a musí se vyřešit, jak to vlastně udělat, protože někde na úrovni měst a obcí ty systémy jsou, čipování běží, většina zvířat to čipování má.

Pak chci upozornit ještě na další věc, když to tady zaznělo. Myslím si, že to tady popisoval před chvilkou pan Tomio Okamura. Tak když se budeme bavit například o těch zákazech - nebo pan ministr Šebestyán to říkal - tak se musí domyslet. Bude to zákaz na tu osobu nebo na všechny osoby v domácnosti? Protože často to, že tam je týrání, nesouvisí s tím, že řekneme: Tady tento dospělý člověk je zrovna majitel a ostatní dospělí lidé se na tom nespolupodíleli. Tak jenom chci upozornit, že pokud to opravdu má být řešení, které bude koncepční a doručí ten výsledek, tak pak musíme říct, ano, ten zákaz, aby to zvíře tady mohlo být, by mělo platit na všechny dospělé osoby v té domácnosti, které byli u toho, když to zvíře třeba bylo týráno.

To jsou další věci, které do té mozaiky je podle mě nutné doskládat, abychom opravdu mohli říct za dva, za tři, za čtyři roky, když se ten systém takto, podle těch námětů, které tady padly - já za ně děkuju a určitě za nás lidovce chceme taky podpořit tady tyto věci, Marek Výborný jako bývalý ministr třeba udělal důležitý krok, zavedení povinných kamerových systémů na jatkách - abychom opravdu byli schopni jasně říct - dochází k týrání, anebo nedochází? I o tom byly dlouhé a velké debaty.

Tak jenom prosím pěkně, když se budou tyto změny dělat, tak ať neřešíme tu část na konci toho příběhu, ale daleko důsledněji a lépe se podívejme na ty věci, které jsou na začátku, kde jsou ty příčiny. Proč to opakovaně tito lidé dělají? Proč máme množírny, byť proti nim bojujeme taky dlouhé roky? Pořád se nám to vrací. Ta zvířata jsou odebraná a za pár měsíců stejný člověk, jenom někde jinde, v jiném objektu, nám prostě dělá množírnu, v případě třeba psů.

Tolik za mě stručné poznámky. Doufám, že věcně se podaří je nějakým způsobem do těch změn zakomponovat. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Je tady faktická. (O slovo se hlásí ministr Tejc s přednostním právem.) Aha, tak vystoupení s přednostním právem, což ještě můžete, protože stále jsme v tom dobrém místě. Prosím, pane ministře.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, děkuji za slovo. Omlouvám se, že zneužívám přednostního práva, ale myslím, že je asi vhodné, aby ve chvíli, kdy se bavíme o trestech za týrání zvířat, vystoupil k tomuto bodu i ministr spravedlnosti. Jsem si vědom závazku, který vyplývá mimo jiné z programového prohlášení vlády, a samozřejmě také jako milovník zvířat a dříve majitel několika pejsků, které jsme si vzali z útulku, jsem seznámen s tou problematikou. Určitě se přihlašuji k tomu, že bych rád, a společně s kolegy na ministerstvu budeme spolupracovat s vámi na tom, aby se ten stav zlepšil.

Chci ale podotknout - a možná trošku dát i historický exkurz, o němž hovořil pan poslanec Jurečka - už tedy došlo v minulých obdobích k řadě úprav, které byly ve prospěch, tedy v neprospěch těch, kteří zvířata týrají a ve prospěch těch, kteří je chtějí chránit. Zdůrazňuji, že v roce 2020 jsme zákonem č. 114/2020 Sb. už upravili trestní represi. Došlo k rozšíření trestněprávní ochrany i na jednání, která do té doby byla trestána pouze jako přestupek. Dříve totiž bylo trestné pouze zvlášť surové a trýznivé chování nebo trýznivé týrání. Ta ochrana byla zvýšena tím, že slovo zvlášť závažné, zvlášť surové, bylo odstraněno. To znamená, už je trestnost vyšší. Došlo ke zpřísnění trestních sazeb za utýrání zvířete dokonce na dvojnásobek, ze tří na šest let. U toho zvlášť surového týrání na trojnásobek, to znamená ze dvou na šest let.

Tím neříkám, že bychom se neměli zabývat výší trestních sazeb. Určitě o tom diskusi povedete a povedeme společně. Jen upozorňuji na to, že ten prostor už tam není tak veliký, jak by se dalo očekávat. Ukazuje se, že bohužel sama o sobě výše trestu některé pachatele neodradí. Musíme tedy řešit - už to tady padlo - nejen ty následky, ale také to, jak zabránit tomu, aby se vůbec ta zvířata nebo vůbec celá společnost do takové situace dostávali.

Vidím prostor u zvýšení spodních hranic sazeb - to myslím, že je věc, která je k diskusi - tak, aby skutečně za některé činy bylo možné ve větší míře uložit nejen podmíněný trest, ale i další alternativní tresty. Myslím, že výchovné, docela hodně výchovné, kromě zákazu samozřejmě chovu zvířat, je i domácí vězení, které by mohlo být funkční a omezovat toho pachatele na to, aby si uvědomil, co činil a věnoval se pouze své práci a následně byl doma. Pokud možno tedy bez zvířátek, protože to by asi nesplnilo účel tohoto trestu.

Proto říkám, je třeba, abychom důsledně školili i soudce a orgány činné v trestním řízení. Mimochodem, ministerstvo se chystá rozvíjet a více rozvinout povinné vzdělávání soudců v různých oblastech a myslím, že i oblast toho, jak přistupovat k podobným osobám, které bohužel většinou u týrání zvířat začínají a potom postupují s tou brutalitou dál vůči lidem, ať už vůči dětem nebo dospělým lidem, je třeba.

Ještě došlo k jedné změně. V minulosti byl zaveden nový trestný čin - chov zvířat v nevhodných podmínkách. Ten reagoval na vznik množíren. Takže i tady máme relativně čerstvou a nevím jestli úplně funkční úpravu v tom praktickém výkonu, úpravu trestního práva. Tady hrozí trest odnětí svobody až 4 roky a u těch kvalifikovaných skutkových podstat, to znamená, například při úmyslu získat prospěch alespoň ve výši milion korun, až 8 let nebo dokonce 10 let, pokud dojde ke smrti většího počtu zvířat nebo se jedná o mezinárodní organizovanou skupinu.

Takže vidíte, že ani takto vysoké výše trestů evidentně neodrazují pachatele. Já se proto přimlouvám, abychom v té debatě - a jsem za to rád, že to tady padlo i v těch předchozích vystoupeních - nezůstali pouze u snahy zvýšit tresty, zejména ty horní hranice v trestním zákoníku, ale abychom se snažili dívat na to komplexně, abychom dokázali lépe detekovat takové jednání, objasňovat ho v činnosti policie. Možná, kde vidím prostor pro zvýšení sankcí, je v oblasti správního postihu a samozřejmě v kompetenci kolegů ministrů, jako je například Ministerstvo zemědělství. Ale o tom už pan ministr hovořil. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji ministru spravedlnosti Jeronýmu Tejcovi. A v tuto chvíli zde nemám žádnou písemnou přihlášku s přednostním právem ani se nikdo nehlásí a můžeme přejít ke stanoviskům klubů. Za klub poslanců TOP 09. Byl pověřen přednesením stanoviska klubu pan poslanec Jiří Pospíšil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vystoupil za klub TOP 09 a okomentoval i tu debatu, která zde probíhá, a řekl k tomu ještě několik postřehů.

Za prvé, my vítáme, že toto téma, které třeba ve srovnání s rozpočtem pro někoho může být, říkám ten kondicionál, může být subtilní, je na půdě Sněmovny a že zde je prostor se o tom tématu věcně pobavit, aniž by zde byly pouze politické a stranické preference. Protože téma ochrany zvířat, alespoň já doufám, je nepolitické, nadstranické, je to otázka etiky, etického vnímání, nikoliv nějaké politické preference.

Já se tématu ochrany zvířat zabývám mnoho let. Podporuji různé týmy. Sám můj tým ročně řeší desítky případů týraných zvířat a měl jsem i 2,5 roku na starosti jako radní hlavního města Prahy Animal welfare a pražský útulek. Tedy mé postřehy, které tu budu říkat, vycházejí z mé konkrétní praxe a z praxe mých lidí, kteří opravdu ročně vyřeší desítky případů týraných zvířat.

Já jsem přesvědčen a jsem rád, že to tady zaznělo, že pokud to nemá být pouze politické defilé dneska, jak máme rádi zvířata, ale má to k něčemu vést, tak je třeba si uvědomit, že se jedná o naprosto komplexní problém. Nejedná se o to, jestli sazba v trestním zákoně se posune o jeden rok tam či o jeden rok někam jinam. Chybí legislativa, chybí kapacity státu pro určité typy zvířat a chybí peníze. To jsou tři oblasti.

To znamená, pokud někdo chce tento problém opravdu řešit, tak musí přijmout komplexní změnu legislativy, nikoliv pouze trestního zákoníku, případně občanského zákoníku - za chvíli o tom ještě pohovořím. Musí řešit kapacity, protože tento stát není schopen umístit týraná zvířata charakteru velké šelmy, vlci, tygři, případně hospodářská zvířata. Už to tady padlo.

My jsme v Praze řešili případ šesti týraných vlků v nevhodném chovu. Dva roky trvalo státu za pomoci dobrovolníků mého týmu, než jsme našli pro takovouto malinkou skupinu vlků vhodné umístění. A nakonec ti vlci šli do zahraničí. Česká republika na to není vůbec připravena.

Ještě v době, kdy jsem byl radní hlavního města Prahy, tak se na mě obrátil stát, zástupci Ministerstva, myslím, životního prostředí, s tím, jestli Praha není schopna vytvořit takovéto zařízení, kam by velké šelmy, zvláště tygři, lvi, vlci a tak dále, mohli být umisťovány. Praha má své útulky, řeší své problémy, není schopna toto pojmout.

To znamená, tohle je obrovský problém. Protože dneska, když máte skupinku několika speciální šelem, které jsou týrány již nevhodným chovem, nebo zajistíte množírnu, kde je třicet psů, nemáte ta zvířata kam dát. A pokud tohle stát nevyřeší, tak zkrátka může být sebelepší legislativa.

A třetí téma jsou peníze. Já jsem rád, že pan ministr tak plamenně hovořil. Já teď připravuji - pošlu mu to - písemnou interpelaci, kdy si některé útulky stěžují na to, jak úředníci jeho ministerstva proplácejí náklady útulkům za to, jak se starají o týraná zvířata. Je to velký problém. A převládá tam u některých zástupců Ministerstva zemědělství, některých dam, které to mají na starosti, bohužel vůči těmto útulkům spíše z mého pohledu šikana, než pochopení a respekt.

My tady dneska můžeme přijmout usnesení, že máme pochopení a podporujeme neziskový sektor, ty, kteří dobrovolně ve volných chvílích pečují o zvířata. Ale bohužel moje zkušenost, teď ta jedna konkrétní z jižní Moravy, je, že když potom tito lidé žádají o podporu státu, konkrétní úředníky na Ministerstvu zemědělství, setkávají se s nepochopením.

A já to popíšu, jedno věcné řešení, nechci to tady politizovat, je mi jasné, že pan ministr o té jedné konkrétní věci nemůže vědět. (Hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, že vás přerušuji. Prosím opravdu o klid v jednacím sále. Děkuji.

 

Poslanec Jiří Pospíšil: Když dovolíte, já tedy okomentuji ta tři témata, která považuji za důležitá a kde je třeba udělat ty změny.

První téma, jak jsem řekl, je legislativa. Co tady řekli předřečníci, já v zásadě se vším souhlasím. Myslím si však, že je možné zpřísnit tresty a zpřísnit samotnou primární úpravu jak v trestním zákoníku, tak v zákonech správního práva, zákon proti týrání zvířat, které popisují přímý postih za nezákonné nakládání se zvířaty, za týrání.

Za prvé, je třeba vyhodnotit, co s tím trestním zákonem udělala poslední novela na konci minulého volebního období, která rozvolnila a zmírnila trestání v duchu - máme moc vězňů. A řekněme si otevřeně, podle odborníků to má i dopad na postihování týrání. Nemůžeme před rokem říci - rozvolňujeme, máme moc vězňů ve věznicích, a rok poté - zpřísňujeme. Respektive můžeme to říci, ale taková diskontinuita trestní politiky státu není příliš na místě.

Já jsem to tehdy kritizoval před tím rokem. Myslím si, že to nebyla cesta úplně správným směrem a myslím si, že je třeba se nad legislativou zamyslet. Protože co je realita? Pojďme se bavit o realitě - že většina pachatelů trestné činnosti týrání zvířat dostává podmíněné tresty. Je naprosto mimořádné a výjimečné - já vám můžu dát statistiky, protože to analyzujeme s mým týmem - pouze výjimečně jsou lidé za ty nejbrutálnější formy týrání zvířat odsuzováni přímo do vězení natvrdo, to znamená bez podmínky, dostávají tedy reálný flastr, reálný trest.

Asi je na panu ministrovi spravedlnosti, já ho tedy prostřednictvím pana předsedajícího přímo můžu oslovit. Poslouchal jsem pozorně jeho vystoupení, aby se fakt udělala analýza, proč česká justice dává tak mírné tresty. Jestli to je tím, že soudci a státní zástupci podceňují míru společenské nebezpečnosti nebo chcete-li společenské závažnosti této trestné činnosti a aniž by bylo třeba novelizovat trestní zákoník, by mohli ukládat přísnější tresty, anebo je to dáno tím, jak je česká legislativa napsána. Já to nechci hodnotit, ale takováhle solidní úvaha je podle mě na místě a prosím pana ministra, pokud tady slova vládních představitelů, a já tomu věřím, já jsem rád za tu debatu, zdůrazňuji, tak je dobré toto asi udělat. Protože dokud bude v téhle společnosti převládat názor, že někdo za týrání zvířete brutální formou dostane podmínku, tak zkrátka ten odstrašující charakter trestního práva tady nenastupuje.

Takže zcela přátelsky v téhle věcné debatě dávám ke zvážení, abychom zanalyzovali, proč těch trestů, kdy člověk končí ve vězení i u brutálního týrání, je tak málo. Velmi často jsou případy, kdy soud prvního stupně dá dotyčnému nepodmíněný trest a ten odvolací, nevím, proč ty odvolací soudy, jsou nějak benevolentnější, dává pouze samotnou podmínku.

Takže já se přikláním k tomu - a určitě se jako opoziční poslanec rád zapojím věcně do té debaty, pokud vláda připraví zpřísnění skutkových podstat, je to jak správní právo, zákon na ochranu zvířat proti týrání, tak trestní zákoník. Ale je třeba zanalyzovat i to, jestli to není i o vzdělávání a školení. A děkuji panu ministrovi, že to tu zmiňoval.

Já jsem v téhle věci oficiálně dal s nejvyšší státní zástupkyní doktorkou Bradáčovou, kde jsem vyzýval, aby v rámci školení se státní zástupci zaměřili na tuto tématiku. Takže možná i tahle oblast toho školení, vzdělávání a toho, že ta míra společenské nebezpečnosti je závažná, tak i třeba povede k tomu, že budou justiční orgány ukládat v rámci už existujícího práva vyšší tresty.

K těm ostatním legislativní úpravám, co tady padlo a co bych já teda chtěl podtrhnout.

Obrovský problém praxe dneska je odebírání a nakládání se zvířetem, pokud se začne vyšetřovat, že je s tím nevhodně nakládáno nebo že je týráno.

A tady moc prosím vládu, odborníky, aby zanalyzovali, nakolik ta česká úprava možnost odebrat týrané zvíře a dát ho jinému vlastníkovi, nakolik je dneska v pořádku a odpovídá soudobým trendům. Já se domnívám, že úplně ne, že ta česká úprava příliš chrání vlastnické právo tyrana a málo bere v potaz zájem samotného zvířete. Protože zkrátka je-li předmětem trestného činu zvíře, tak to není, jako když někdo ukradne almaru a almara může deset let stát někde v depozitáři uložená a nic se neděje. Ale já vám tady umím vyjmenovat hromady případů, kdy zvíře je odebráno, odloženo do útulku, je v jakémsi právním vakuu, protože probíhá trestní nebo správní řízení s tyranem. A v takovém vakuu stráví roky, protože není možné najít nového vlastníka pro něj. Já chápu, že dokud není pravomoci rozhodnuto, tak asi není úplně správné to zvíře vždycky úplně natrvalo odebrat. Ale já na to upozorňuji, že třeba německá právní úprava - a tady nabízím inspiraci vládě - tohle řeší efektivněji.

Mám případy nebo znám případy, kauza na Příbramsku, odebráno 30 psů v roce 2023.  Dva roky se ta kauza táhla, těch 30 psů po tu dobu muselo být v útulku, nemohli se najít noví vlastníci. Mezitím se těm 30 psům narodilo 15 štěňat, ta byla také celou dobu v útulku. A jaký je to tedy život toho zvířete, když z týraného prostředí se dostane do klece v útulku? Kladu to jako etickou otázku. Zvažme to. Myslím, že bychom měli najít jiný režim na odebírání věci a jiný režim na odebírání zvířete. Zvíře žije, zvíře stárne. Zatímco ta skříň, která byla někomu ukradena, může 10,15 let ležet v policejním depozitáři a nic se neděje.

Takže já toto považuji z praxe a na to je největší nářek aktivistů, s kterými jsem v permanentnímh kontaktu, pojďte vymyslet, jak zvíře, které je odebráno, policie vyšetřuje množírnu. Zabaví věci, jak ho co nejdříve dát do nějaké jiné trvalé péče a ne ho umístit do útulku. To pro to zvíře není řešení, být v útulku.

Další věc, kterou chci tady zmínit vedle odebírání věcí, je už téma pozice orgánů. Zmínil to pan ministr, děkuju mu za to, že je ochoten bavit se o posílení pravomocí orgánů. Ono to často naráží na ten problém, abychom neposilovali státní orgány na úkor občanských svobod, ale já jsem také pro posílení pozic orgánů, které se zabývají touto protiprávní činností. Na rozdíl od pana ministra ale uvidíme detail až v konkrétním návrhu zákona, pokud přijde do Sněmovny, tak já si myslím, že bych posiloval nejen pozici policie, ale i pozici krajských veterinárních správ.

Xkrát jsem řešil kauzu, kdy inspektor veterinární správy přijde před obydlí, kde evidentně jsou týraná zvířata, majitel mu otevře, ukáže mu dva psy a zamává mu. Protože dámy a pánové, ten inspektor, ač je orgánem státní moci, nemá žádné pravomoci vstupovat do takovéhoto obydlí a zkrátka tu kauzu reálně vyšetřit. To jsou reálné prožitky, opravdu mnoho kauz skončí na tom, že než tam potom přijde policie, po tom inspektorovi, tak ten tyran ty psy odveze, vyhodí, nedejbože zabije a tím se zlikvidují stopy trestného činu. Takže zvažme, byť já chápu, že to pro někoho citlivé, já to dám jako řečnickou otázku, některé státy to mají, jestli nejen policie, ale i ty odborné státní orgány by za určitých okolností třeba rozhodnutími soudu neměly mít právo vstoupit do obydlí a tu věc zkrátka efektivně vyšetřit. Dávám to ke zvážení, protože chápu, že to někomu může vadit, může to narážet. Ale jenom vám říkám, že nemalá část kauz skončí na tom, že ta Krajská veterinární správa, když zasahuje, tak zkrátka zasáhnou úplně nemůže.

Naposledy v Plzni, dva psi týraní v Plzni-Slovany. Je to 14 dní stará kauza. Než jsme se byli schopni tam dostat, tak zkrátka ti psi zmizeli. Takže opravdu ty věci mají velmi specifický charakter tím, že předmětem trestného činu není skříň, almara, peníze, ale živá bytost, která potřebuje nějaké zázemí, stárne a nějak se vyvíjí.

Já teď dávám další podněty panu ministrovi spravedlnosti jako dárek z mé letité praxe. Je velký problém, pane ministře, zvířata v dědickém řízení. Přečetů jsem mnoho kauz, kdy tady se dědicové hádají o dědictví a mezitím pes je umístěn, stárne v útulku, roky čeká, kráva, jiný dobytek, jiné zvíře, protože zkrátka dědicové nejsou schopni se domluvit a notář není povinen to ukončit.

Řešme tedy, pane ministře, já jsem měl nějaké návrhy k tomu, rád se na tom budu podílet, fakt to říkám naprosto přátelsky, nechci, kdo tady mohl, co nemohl udělat, já jsem ve vládě 15 let nebyl nebo kolik, tak pojďme se podívat na to dědictví. To je velký problém, jak vyřešit dědictví, když tam máte zvíře umístěné. A co s tím?

Těch témat je celá řada. Teď jsem řešil nedávno v Praze kauzu, zvíře, mám to tady popsané a nechci vám to tady detailně říkat, ale pes strávil šest let v útulku jenom proto, že jeho majitel byl opakovaně trestně stíhaný. A zatímco zahraniční státy mají úpravu, že když jste ve výkonu trestu a zavřou vás, tak o toho psa přijdete, tak u nás o psa nepřijdete. A pokud ten pachatel, co sedí v base, nevydá souhlas s tím, aby ten pes mohl být dán do jiné péče, tak ten pes v zásadě podstupuje taky alternativní v uvozovkách výkon trestu v našem útulku v kleci. A máme přitom lidi, kteří by se toho psa rádi ujali.

Já jsem to říkal už paní předsedkyni ÚPV, to je drobná novela, jedna věta, třeba i napíšeme, já to mám taky připravené, ať zkrátka ten, kdo je ve výkonu trestu, i když je to za jinou trestnou činnost, má psa, zvíře, a to je v útulku, ať je povinen nějakým způsobem rozhodnout a pokud se nerozhodne, ať ten pes třeba po třech měsících, nějaké době propadne. A my mu najdeme - teď mluvím trochu za ten útulek, pražský útulek - my mu najdeme rádi jiného vlastníka.

A takovýchto drobností, vychytávek mám celou řadu. A moc se tedy těším a říkám to fakt přátelsky a jsem rád za to, že to vláda chce dělat, když je budeme moci dát dohromady, protože já budu šťastný, když to projde a je to vládní návrh, přeji to vládě vavříny, protože to pomůže zkrátka zvířatům.

Druhý bod, který jsem zmínil, to je ta legislativa. Je fakt třeba komplexně se na ni podívat. Není to pouze skutková podstata. Uvedl jsem některé případy, to jsou ty kapacity útulků. V zásadě u nás dneska máte útulky jenom na domácí mazlíčky. To si otevřeně řekněme. A to ještě většina útulků, to je třeba status našeho pražského útulku, že se jedná o zvířata, která jakoby nemají vlastníka, která jsou nalezena. Tak co s ním? Dá se do útulku. A kdybychom my v Praze nebyli velkorysí i po dohodě s panem primátorem, tak bychom vůbec nemuseli přijímat týraná zvířata. Vždyť ta mají vlastníka, ta mají toho tyrana, bohužel. A než se to rozhodne, což je roky, to správní nebo trestní řízení, jak jsem popisoval, tak toho zločince dál mají jako vlastníka.

My jsme v tomhle směru ale velkorysí, takže děláme maximum pro to, abychom každé zvíře, které potřebuje pomoc od města, tak aby tu pomoc dostalo. Takže přebíráme i zvířata z množíren a od tyranů.

Ale teď případ, v Praze jsme minulý rok zachytili dvě množírny koček. Jednou 30, podruhé 40 zvířat - no, nebyli jsme schopni najít pořádně na ně kapacity. Náš kočičí útulek byl úplně plný, a to ta Praha je bohaté město s velkými kapacitami. Jinými slovy, já mám x případů, bohužel, kdy lidé nebo představitelé obcí tuší, že na jejich území mohou být množírny nebo něco takového, ale nic nedělají v hrůze s tím, kam ta zvířata dají a kdo té obci zaplatí ty náklady! To jsou přátelé při takovém počtu miliony v součtu, to nejsou drobné. A to zkrátka pro tu obec je velký problém. Tak trochu reagují na poznámku tady někoho z pléna, kdo říkal množírny, ale furt se nové, nové. No, jsou furt nové a nové, protože ten stát to není schopen pořádně řešit, protože legislativa, kapacity, kam zabavená zvířata a kdo to bude platit. Takže to je ta triáda, která platí a která tady bohužel je. Takže měli bychom o tom se bavit.

Není to jenom o zařízeních pro hospodářská zvířata, pro velké kočkovité šelmy, pro vlky, kteří se u nás bohužel také vyskytují v chovech, ale je to i o tom, když zabavíte dneska někomu 30 koček. Je to velký problém je někam umístit. Moji lidé se v tom angažují a často sháníme po celé republice a po malých skupinkách ta zvířata rozdělujeme. Takže prosím, pane ministře, podívejte se na to, pojďme finančně podpořit útulky, protože dokud nebudeme mít možnosti, kam s nimi, s těmi týranými zvířaty, jak by řekl klasik Neruda, tak ten příběh nikdy nevyřešíme. To může mít tady trojnásobné sazby. Když je nebudeme moci odebrat, zbavit tyrana vlastnického práva a najít těm zvířatům konečného vlastníka.

Ta infrastruktura bohužel, bohužel tady není. Česká republika - u té infrastruktury ještě - bohužel má jeden smutný primát. My jsme tady prosadili v minulém - myslím - předminulém volební období omezení chovu velkých šelem. V České republice, dámy a pánové, nevím, jestli to víte, je v soukromých chovech 400 až 500 velkých šelem. Já sám - nebudu to město jmenovat, mám tam příbuzné - tak vedle mých příbuzných na okresním městě, bydlí chlápek, který na zahradě chová pumy a tygry. Ti tam vyjí, koukají, koukají... A teď jsou všichni jako zděšeni v okolí a modlí se, aby ta zvířata neutekla a někomu něco nezpůsobila. Takže na jedné straně je velká obava lidí, co s tím, ale ta zvířata jsou sama v pasti, protože vytvořit vhodné podmínky pro chov tygrů a pum a těchhle typů zvířat je mimořádně nákladné. Přijmeme-li tezi, že i výrazně nevhodné podmínky pro chov jsou týrání u toho zvířete, což zkrátka tak je, tak na jedné straně jsou to týrané velké šelmy, které trpí někde na zahradě, a pak sousedé okolo, kteří se toho bojí. A těch případů máte v České republice hromady. Nebudu jmenovat chovatele na Vysočině, který má desítky takovýchto zvířat, je to obrovský problém, zvířata se tam množí, ale stát neví, co s tím. Pojmenujme si to. To jsou konkrétní kauzy a já rozumím, nikdo to neřeší, tohle - jestli pan ministr pro něco udělá, rád budu tleskat a děkovat za to, že vláda s tím něco udělá.

Takže zvířata, velké šelmy, v tom je Česká republika unikát. (Nesrozumitelné) na počet obyvatel není evropská země, která by měla v soukromých chovech tolik lvů, tygrů, jako má Česká republika, jo - tady se to volně množilo, někteří cirkusáci a tak dále, ono to je fajn a tak dále - nebudu mluvit o trestních podezřeních, že některá zvířata mizí někde bohužel využita na výrobu tuku a tak dále, to prošetřuje policie, o tom nechci hovořit, ale bohužel až takhle tragické ty důsledky mohou být. Takže v žádném případě to není sranda.

My potřebujeme aspoň jedno zařízení v této zemi, kam odebraného tygra nebo lva umístíme. Není to a ta zařízení nejsou ani v zahraničí. Takže dokud aspoň tohle jedno zařízení tady nebude, tak si můžeme nechat zdát o tom, že pomůžeme nějakému nevhodně chovanému tygru nebo lvu - zvláště tygři jsou zvlášť módní v určitých společenských kruzích a tak dále. Tak to je problém, který zkrátka nevyřešíme.

Já děkuju za to, že zde - myslím - pan ministr nebo někdo zmínil, že se už konečně spustí evidence, centrální registr psů, jo. To je téma, které x let tady leží, všichni, co se tím zabývají, lidi v praxi, hrozně volají. Kdyby se to podařilo, bylo by to úplně skvělé, budu tomu tleskat. Tam je třeba opět - ďábel je v detailu - udělat kvalitní prováděcí předpis, legislativu, vyhlášku, aby to opravdu pomáhalo těm, kteří bojují proti množírnám, aby zkrátka se zde evidovala fakta, informace o psech, kteří jsou v České republice takto chováni. Když se to podaří, bude to skvělé a určitě tomu všichni zatleskají - důležitá věc.

No, dámy a pánové, poslední téma jsou peníze. Bylo by skvělé - mohlo to být už v minulosti - já to samozřejmě uznávám, já to fakt říkám teďka spíš za ochránce, s kterými komunikuji - kdyby se podařilo na ministerstvech více posílit kapitolu - peníze určené právě těm, kteří pečují o odebraná zvířata z množíren a z nevhodných chovů a tak dále. Dnes režim je takový, že většinou jsou v tom činné obce v přenesené působnosti, pak se jim něco na ministerstvu proplácí, jsou kolem to různé otázky - já to panu ministrovi pošlu v písemné interpelaci, nechci z toho dělat divadlo, ať se to opravdu věcně prověří, jestli to je pravda nebo ne. Ty útulky občas mají pocit, že se po státu doprošují toho, aby stát jim pomohl zaplatit náklady na zvířata, která jsou odebraná právě z množíren a z nevhodných chovů, kdy tady soukromý sektor, ta občanská společnost, pomáhá státu, vykrývá problém státu a přitom má občas občanský sektor pocit, že stát potom jaksi se chová k němu malinko macešsky. Takže když se to trochu prověří a uvolní se tam nějaké peníze, říkám, bylo by to úplně skvělé, pomohlo by to.

A já pomalu asi budu končit. Snažil jsem se okomentovat a přinést do debaty své konkrétní postřehy a poznatky jako člověka, který vede tým lidí, kteří fakt se tomu věnují a nasazují dnes a denně obrovské množství času v těchhle otázkách. Když vláda pro to něco udělá, já budu šťastný, děkuju za to (Otáčí se do vládních lavic.), tak vystupuji tady pozitivně, jde o zvířata a jsem připraven ty věci potom připomínkovat a poskytnout své další know-how, když to bude tady v projednávacím procesu.

Jsem připraven to usnesení a kolegové za TOP 09 (nesrozumitelné) stanovisko podpořit, dovolil bych si však doplnit ještě bod 6, to znamená, těch prvních - myslím, (nesrozumitelné) paní navrhovatelka pět bodů - bod 6. (Píšu?) to naprosto jaksi konstruktivně, klidně a přátelsky, aby to nebyla pouhá deklarace, ale byl z toho nějaký výstup. Doufám, že to bude pouhá formalita, když tady zástupci vládní koalice říkají, že návrhy zákonů - některé - jsou už připravené a já tomu tleskám, tak bych si dovolil doplnit bod 6, ať to má nějaký závěr. Ten by zněl: Vyzývá vládu - myšleno tím Poslanecká sněmovna - aby připravila komplexní legislativní změny, které povedou k efektivnějšímu boji proti týrání zvířat.

Tam je důležitá ta komplexnost, že to fakt není pouze sazba, o které někteří hovořili, že to je soubor opatření, která jsem tu naznačil a která by k tomu všemu mohla pomoci. Byla by to, myslím, taková hezká koruna po těch pěti bodech, kde deklarujeme nějakou naši etickou pozici, tak by bylo hezké přidat bod 6, kdy tedy žádáme, vyzýváme vládu, aby tyhle věci předložila. Pokud to předloží, já jsem připraven se podílet a rád pomohu, bude-li zájem - když ne, tak budu dělat vše pro to, aby to prošlo, protože myslím, že to je téma, které, jak už jsem řekl, není politické, nemělo by nás politicky rozdělovat, ale je etické a myslím, že všichni slušní lidé tohle téma by měli vnímat jako významné. Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče, a děkuji za předání znění. Vystoupení vyvolalo tři faktické poznámky.

Ještě, než zavolám paní poslankyni Moniku Hubíkovou s první faktickou poznámkou, tak, prosím, další omluvy. Paní poslankyně Monika Brzesková od 12 do 12.45 z pracovních důvodů, pan poslanec Tomáš Doležal od 14 do 16 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec a ministr Aleš Juchelka od 16.30 hodin z pracovních důvodů a pan ministr Martin Šebestyán od 12 do 14.30 hodin a potom od 16.50 z pracovních důvodů.

Paní poslankyně, vaše dvě minuty jsou zde.

 

Poslankyně Monika Hubíková: Děkuji. Dobré ráno - nebo vlastně dobré poledne, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, já velmi děkuju, že můžu vystoupit po panu poslancovi Pospíšilovi a poděkovat mu za to, jak shrnul celou tady tu problematiku a hlavně ukázal to, co trápí občany, co trápí starosty, místostarosty a co trápí všechny lidi v naší zemi, kteří mají rádi zvířata a touto problematikou se zabývají. Já vám moc děkuju za to shrnutí. A já ještě včera jsem přemýšlela, jestli to tady ty čtyři roky vydržím. Musím říct, že jsem zvyklá na jiné tempo, pracovní nasazení, jsem zvyklá na jinou efektivitu práce, ale mám dneska hroznou radost, protože konečně jsem našla smysl toho, proč tady jsem. A jsem strašně ráda, kdyby se našlo více témat, kde se shodneme všichni, koalice i opozice, a budeme takhle vystupovat. A já vám moc děkuju a děkuju i ministru zemědělství, že tuto problematiku pojal takhle komplexně, a budu se těšit na spolupráci vás všech. Doufám, že jako členka podvýboru budu moct přispět svými zkušenostmi a znalostmi, a děkuju vám všem, že se problematikou týrání zvířat zabýváte. Děkuju.

 

Poslanec Petr Hladík: Děkuji. Dalším s faktickou poznámkou je pan poslanec Petr Hladík. Jenom vydržte vteřinu, já vás musím nastartovat s těmi dvěma minutami. Prosím.

 

Poslanec Petr Hladík: Děkuju. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já chci jenom fakticky reagovat na svého ctěného kolegu pana poslance Pospíšila prostřednictvím pana předsedajícího, jenom lehce korigovat jeho slova, se kterými plně souhlasím - ale jenom chci upozornit, že problematika záchranných stanic, především na kočkovité šelmy, které jsou opravdu zakázány množit a přesto se tak děje, tak jsme za mého ministrování intenzivně na ministerstvu řešili a 6. září 2025 bylo otevřeno první záchranné centrum pro lvy v České republice, a to v rámci zoologické zahrady ve Zlíně. Tak jenom jsem chtěl poupravit to, že není takové zařízení - takové zařízení už existuje a loni bylo otevřeno. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. A nyní s faktickou poznámkou je paní poslankyně Lucie Šafránková. Já se jenom ptám, vy jste se zároveň hlásila i jako zpravodajka, tak s faktickou? S faktickou. Dobře. Takže vaše dvě minuty startují teď.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Já budu opravdu velmi krátká, protože mi velmi záleží, aby tento bod byl projednán a aby Poslanecká sněmovna opravdu přijala usnesení, kterým důrazně odsoudí jakékoliv týrání zvířat, plus ty další body, jako je osvěta.

Já bych si ráda dovolila zareagovat na svého předřečníka, který tady mluvil o těch nízkých trestech, že to není všespásné. Ano, my to víme. Ty tresty, ta horní hranice je nastavena vysoko, ale problém je skutečně ten, že ty tresty se dávají velmi nízké a jsou zcela neadekvátní. Na tom se shodneme. A my na to reagujeme. My na to reagujeme opravdu velmi rychle. Já se nechci vracet k tomu, co tady bylo, co se za ty roky neudělalo a mělo se dělat, že jste byli u vlády. Je to jedno v tuhle chvíli. Pojďme se soustředit na to, ať co nejrychleji přijmeme opravdu soubor komplexních změn, kterým urgentně rychle pomůžeme těm nevinným tvorům, kteří si takovéhle trýznění opravdu nezaslouží, a myslím si, jako společnost to musíme jasně odsoudit.

A já jsem tady říkala na začátku všechna ta opatření, která je potřeba přijmout. U mnoha z nich jsme spolu v naprosté shodě a na těchto opatřeních opravdu s Ministerstvem zemědělství i s Ministerstvem spravedlnosti velmi intenzivně pracujeme. Takže jsem velmi ráda, že se na tom chcete podílet a že na tomto tématu se snad konečně opravdu najde shoda. Děkuju za to.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. A nyní s přednostním právem je přihlášen předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, mě také trochu vyprovokoval k tomu mému vystoupení pan kolega, pan poslanec Jiří Pospíšil, ale paradoxně, možná se budete divit, v tom dobrém slova smyslu, protože to, co říká, je pravda. Já tady nemám žádný papír, ani jsem nehodlal vystupovat, ale nicméně musím říct, že jsem byl asi šest let předsedou ústřední komise na ochranu zvířat proti týrání, byl jsem mnoho let místopředsedou Českomoravské kynologické unie. Vím, jak to všecko funguje. Vím, které věci jsme tam řešili a pravdou je to, co řekla i moje předřečnice paní poslankyně Šafránková, a to, co říkal pan poslanec Jiří Pospíšil, že vždycky, když byl nějaký problém z týráním zvířat, tak přišli poslanci a zvedli tresty, ale u těch soudů se nic nezměnilo. Prostě pořád jim dávali, pořád těm lidem dávali podmínky, pořád jako by se nic nedělo a poslanci v těch dobách před námi měli pocit, že tím je vlastně všechno vyřešeno a že se zasadili o to, aby to bylo jinak. Nebylo.

A já si myslím, že je pravdou, že bychom měli předložit novelu, která by byla souborem komplexních opatření v tom, co říkal Jiří Pospíšil. Z právního hlediska má naprostou pravdu. Ti psi jsou zachráněni v uvozovkách od těch tyranů, zachráněni a předáni do útulku, kde prostě ten život pro ně není úplně takový, jaký bychom si představovali a jak bychom si představovali, že by zachráněný pes měl strávit například zbytek života a podobně.

Takže těch problémů je spousta a myslím si, že by to chtělo komplexní novelu, že by to chtělo, abychom se na tom všichni podíleli, protože to je věc, kterou bychom těm zvířatům mohli dát, a ona si to určitě zaslouží. Takže, pane Pospíšile, prostřednictvím pana předsedajícího, absolutní podpora a děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuju, pane předsedo. S faktickou poznámkou se přihlásili dva poslanci. Tím prvním je pan poslanec Vlastimil Válek, druhým pan poslanec Michal Zuna. Jenom prosím, upozorňuji, že paní zpravodajka si musela odskočit, tak pokud by směřovala řeč na ni, tak tady není v tuhle chvíli.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Ne, já budu velmi stručný, pane předsedající. Jenom bych chtěl upozornit, ve dvě hodiny, do dvou bychom to měli stihnout, protože to je velmi důležité, a proto budu extrémně stručný. Nejedná se jenom o týrání zvířat, ale jedná se o daleko širší problém. Ve Spojených státech... (Poslankyně Malá: Do jedné.) Do jedné. Ve Spojených státech existují poměrně robustní studie, které ukazují, a to byl důvod, proč zpřísnili tresty a proč začali daleko více sledovat týrání zvířat, že pokud dochází k týrání zvířat, dochází většinou i k domácímu násilí. Je to velmi provázané a naopak americká legislativa přistoupila k tomu, že na základě odhalení týrání zvířat daleko jednodušeji odhalí domácí násilí.

To znamená, ta záležitost je velmi komplexní. Já jsem na to upozorňoval, když jsem byl, měl tu čest být členem slovutného zemědělského výboru. Zdravím členy zemědělského výboru. A chtěl bych, aby tento aspekt nezapadl. Je velmi důležitý.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A dalším s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Michal Zuna. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuju za slovo, pane předsedající. Pan kolega Válek mi vzal, co jsem chtěl říct, že ta problematika je opravdu propojená. A když jsem poslouchal pana předsedu Fialu, tak se mi velmi rychle propojila. Když jsme tady v minulém volebním období, a já doufám, že to nezapadne a budeme i v tomto funkčním období řešit problematiku domácího a sexualizovaného násilí, že ta problematika není pouze v té legislativě, ale je to společenská problematika, kdy část společnosti ten problém přehlíží nebo bagatelizuje, a je to také problematika v soudní rovině a aplikační praxe soudců a státních zástupců, kde potom padají takto nízké tresty, ať už to je za týrání zvířat, nebo za násilné trestné činy v oblasti domácího a sexualizovaného násilí.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Máme tady další omluvu. Od 13 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan předseda a poslanec Ondřej Matěj Havel.

V tuto chvíli tady mám pověření pro poslankyni Janu Patkovou od poslaneckého klubu Piráti k přednesení stanoviska klubu. Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Patková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ráda bych rovnou využila a skrz vás bych poděkovala paní poslankyni Šafránkové, která tohleto téma zvedla, a mě těší, že se tady dneska scházíme konečně u nějakého tématu, kde máme shodu napříč politickými kluby.

Než začnu svou řeč, tak bych ráda využila čas a načetla návrh doplnění usnesení bodu 64, který budeme předkládat, a to v tomto znění:

Za prvé, Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby zajistila vznik specializovaného policejního útvaru, který zajistí vymahatelnost platných zákonů v oblasti ochrany zvířat a přírody.

Za druhé, Sněmovna podporuje vládu ve snaze zajistit vznik funkčního systému péče o toulavé kočky, včetně čipování, kastrací a jasné odpovědnosti obcí.

A za třetí, Sněmovna vyzývá vládu, aby přestala útočit na neziskový sektor, který hraje v ochraně zvířat nezastupitelnou roli.

A rovnou požádám, abychom potom o těchto jednotlivých bodech hlasovali zvlášť.

A teď už k tomu, co nás k tomu vede a co vidíme jako důležité za náš klub. Odsouzení týrání zvířat je naprosté minimum, na kterém se naštěstí dokážeme shodnout, jak už jsem říkala. Nikdo z nás přece nechce žít ve společnosti, která zavírá oči před krutostí, tím spíš, že dlouhodobé zkušenosti z oblasti kriminalistiky ukazují, že krutost vůči zvířatům bývá varovným signálem a často i předstupem dalšího násilí ve společnosti celkově. Komu přijde normální, nebo dokonce i snad vtipné utrpení bezbranného tvora, posouvá hranici přijatelného chování i v dalších oblastech, a to je něco, co bychom jako zákonodárci neměli přehlížet.

To, co je dnes před námi, je proto jen první krok. Samotné odsouzení nestačí. Pokud nechceme, aby zůstalo jen u slov, musíme se bavit o tom, co reálně funguje a co dnes selhává, a proto přicházíme s konkrétními dalšími body, které situaci zvířat zlepší.

Jedním z nejkřiklavějších příkladů jsou množírny. Místa, kde jsou zvířata držena často v otřesných podmínkách, bez odpovídající péče, nemocná, podvyživená, zavřená v klecích, žijící ve vlastních výkalech, bez pohybu, bez kontaktu. Feny, kočky a další samice rodí opakovaně, dokud jim na to fyzické síly stačí. Pro majitele množíren jsou to jen výrobní jednotky na další mláďata a příslib rychlého zisku. Nikoliv živé bytosti. Často jde o organizované a výnosné činnosti a proti organizovaným a výnosným činnostem nestačí nahodilé řešení. Tyto případy vyžadují odbornost, koordinaci a důslednost.

Proto navrhujeme vznik specializovaného policejního útvaru, který se bude systematicky věnovat ochraně zvířat a přírody. Bez odborníků, kteří se těmto případům věnují, zůstává vyšetřování často nedostatečné, podceňované a roztříštěné. Proto chceme dát vymahatelnosti práva odpovídající strukturu.

A druhé téma, jak už jsem zmiňovala, jsou toulavé kočky. Naším cílem je zamezit tomu, aby opuštěné kočky živořily na ulicích a přimrzaly na polích, hladověly v průmyslových areálech nebo se stávaly obětí krutého zacházení. Dnes často chybí jasná odpovědnost, chybí systémová podpora kastračních programů, chybí koordinace mezi obcemi. Výsledkem jsou nekontrolované kolonie a opakující se utrpení. Chceme zavést čipování, kastrace, jasné vymezení odpovědnosti obcí a spolupráci s těmi, kdo už tuto práci dnes odvádí, zkrátka dlouhodobou prevenci, která je levnější, efektivnější a především humánnější než následné řešení krize.

A zde chci zdůraznit, že nikdo nechce zakazovat lidem mít koťata, pokud se o ně dokáží hezky postarat a adekvátně. Chceme ale předejít opakovanému utrpení.

A tím se dostávám ke třetí věci. O opuštěná zvířata se dnes ve velké míře starají dobrovolníci, azylové domy, útulky a lidé poskytující dočasnou péči, lidé, kteří věnují vlastní čas, peníze i energii tomu, aby napravili selhávání systému a aby se postarali o zvířata, která nikoho jiného nezajímají.

Od vlády však od začátku tohoto období slyšíme urážky a okopávání neziskového sektoru. Přitom stát na práci těchto lidí a organizací spoléhá. Mělo by se tedy s nimi jednat s respektem a ideálně jako s partnery. Bez nich by se systém péče o opuštěná a týraná zvířata jednoduše zhroutil.

Naše doplňující body jsou praktické a konkrétní řešení specializace, prevence a systém s respektem k těm, kdo už v něm dnes velkou část práce odvádějí. Pokud má být dnešní usnesení víc než morální deklarací, která je samozřejmě také potřeba, pojďme ho doplnit o konkrétní závazky. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pěkný den. My jsme se vystřídali v řízení schůze. Děkuji za vaše vystoupení. V této chvíli vystoupí se stanoviskem klubu STAN Zdena Kašparová.

A poté vystoupí ti, kteří jsou na obrazovce. Mezitím tady naskočila jedna faktická. Tak se omlouvám, Jiřina Klčová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jiřina Klčová: Krásné poledne, já děkuji. Budu velice stručná. Dovolím si pouze reagovat na moji předřečnici, kdy se dá samozřejmě souhlasit s tím, že je potřeba, abychom měli systematická opatření k tomu, aby se veškeré týrání a špatné zacházení se zvířaty vymáhalo. Ale nesouhlasím s tím a i s kolegy, se kterými jsme to debatovali, aby se zřizovala další speciální jednotka policie k tomu, aby toto stíhala. Myslím, že bude mnohem vhodnější, pokud budeme dávat třeba pravomoce Městské policii nebo státní policie bude moci vymáhat efektivně to, co už se děje, a finance, které by stály zřízení nové jednotky, věnujeme a přesně vymezíme útulkům anebo třeba i záchranným stanicím, které dneska nemají jasné financování, a přesto s tímto problémem velmi pomáhají. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji za dodržení času. Vaše faktická vyvolala další faktickou poznámku. Poprosím Janu Patkovou.

 

Poslankyně Jana Patková: My už jsme se, děkuju za vaše slova, o tomhletom bavili právě s kolegyní Šafránkovou prostřednictvím pana předsedajícího. A já si myslím, že opravdu policejní takovýhle útvar je potřeba, a to hlavně z toho důvodu, že policie teďka je dost roztříštěná a má spoustu vlastní práce a na tohleto vlastně jim nezbývá čas, kromě toho, že samozřejmě na to nemají potřebná právní opatření nebo prostě právní páky, aby se k tomu dostávali včas, ale od samostatného útvaru si slibuji to, že by se tomu opravdu někdo věnoval přímo celistvě a opravdu specializovaně. Jenom takhle krátce. Díky moc.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji za dodržení času. Faktické poznámky nejsou, takže poprosím paní poslankyni Kašparovou se stanoviskem klubu STAN. Tak na druhý pokus, pardon.

 

Poslankyně Zdena Kašparová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, my jsme se tu dnes dotkli bodu, který je velmi citlivý. A já tady přicházím se stanoviskem našeho poslaneckého klubu, abych tu ukázala i trochu jinou perspektivu, kterou bychom chtěli vyzdvihnout. Ten případ, který se v nedávné době stal, námi všemi otřásl, a ne proto, že by šlo o politiku, ale proto, že se dotkl něčeho základního v nás, našeho citu pro spravedlnost a ochranu slabších.

Víte, násilí a krutost se nedají škatulkovat, agrese je vždy stejná, ať už zvednete ruku na zvíře nebo na člověka, ať už způsobíte bolest fyzickou nebo tu psychickou, která mnohdy není vidět, ale bolí stejně. Agresivita do naší společnosti se vkrádá potichu a my si na ni nesmíme zvyknout.

My, kteří tu dnes sedíme, máme obrovskou zodpovědnost. Lidé se na nás dívají, měli bychom to být my, kdo jasně ukáže, že síla se neprojevuje křikem ani krutostí, ale schopností chránit, že skutečná frajeřina je soucit a laskavost, ne hrubost, že každý živý tvor si zaslouží důstojnost a bezpečí a že bychom měli nastavit legislativu tak, abychom násilné jednání mohli postihovat spravedlivě a důsledně.

Pojďme tedy dnes společně říct, že pro agresivitu a ubližování tady není místo obecně. Ne jako koalice nebo opozice, ale jako lidé, kteří nechtějí žít ve světě, kde je násilí normou. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, paní poslankyně. A v této chvíli přistupujeme k dalším řečníkům. Poprosím Jiřího Pospíšila. Já to tady odmazané nemám, tak pardon. Michal Zuna, ten nebyl, ne všichni předsedající odmazávají. Tak, pane poslanče, máte slovo a rovnou vás odmažu.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuju za slovo, pane předsedající. Já se pokusím být stručný, protože i v mém zájmu je, aby to navrhované usnesení dnes prošlo. Jen pro začátek také poděkování. Já si myslím, že i problematika týrání zvířat je velmi důležitá.

To usnesení tak, jak je navrženo za vládní koalici, tak si myslím, že je nekonfliktní. A jak už říkal můj kolega Jiří Pospíšil, taky za klub TOP 09, tak ho podpoříme.

Já chci jen upozornit ještě na jeden nešvar a jednu problematiku, kterou jsem zde zmiňoval i v minulém volebním období, a to, když tady padaly konkrétní návrhy na různá legislativní opatření, tak je tady problematika, která se dotýká velké části domácností, řekněme, nějakých 30 - 40 procent domácností, které chovají domácí kočky nebo domácí psy a jak dobře víme, tak takové zvíře je nedílnou součástí rodiny, je tam nějaká emoční a citová vazba k tomu zvířeti, ale bohužel dochází velmi často, jsou to desítky případů, kdy takové zvíře je usmrceno mysliveckou stráží v rámci jejich výkonu myslivosti, a jsou tato zvířata zbytečně zastřelena, protože zákon o myslivosti, ministr zemědělství tady není, zákon o myslivosti jim to umožňuje.

A jelikož se bavíme o jednotlivých zvířatech, která se občas zatoulají někde na hranici intravilánu obce a lesa a někteří myslivci potom takové zvíře zastřelí, kde potom dochází k té velké citové ztrátě v rámci té vazby na to zvíře, tak si myslím, že to je činnost, která je zbytečně velmi krutá a necitlivá. A i zákon o myslivosti by si zasloužil v této věci úpravu.

Myslím si, že Česká republika, nebo jsem přesvědčen o tom, že Česká republika není místem, kde bychom měli problémy jako v některých zemích typu Turecko nebo Egypt, kde jsou nějaké toulavé smečky psů nebo koček, které by byly nějakým vážným ohrožením pro volně žijící žijící zvířata. Proto si dovolím navrhnout doplnění toho usnesení, a to jako další bod v pořadí, nevím, jak to bude vycházet, který je, myslím si, také konstruktivní. Není tam žádná výzva ve smyslu neprodlenosti nějakých časových limitů a tak dále, ale pouze deklaratorně o úpravu tohoto zákona, to znamená, že ten návrh usnesení by zněl:

To znamená, že ten návrh usnesení by zněl, že Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky, aby předložila novelu zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti, která jednoznačně odstraní dosavadní problematické oprávnění myslivecké stráže umožňující usmrcování toulavých psů a koček. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. Jenom poprosím, jestli můžete ten návrh usnesení dát zpravodajce, ano, písemně, která nás pak bude provázet hlasováním o jednotlivých usnesení. Ne všechna tady mám, tak, aby je měla zpravodajka a navrhovatelka v jedné osobě. V této chvíli mám tady jednu faktickou poznámku - Pavel Růžička. Spouštím vaše dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Růžička: Dobrý den, děkuji. Já bych se do té diskuse taky zapojil, protože my bychom si měli ujasnit a říct si nějaké priority o tom, které zvířátko je pro nás prioritní. Tady kolega Zuna říká, že pokud zaběhne pes k lesu a myslivec ho odstřelí, tak samozřejmě ten myslivec ho neodstřelí jen tak, jako že si tam běhá - ale většinou, že štve nějakou zvěř. A co má teda větší hodnotu? Jestli ten pes, nebo to srnčí? A to samé - co má větší hodnotu? Liška, anebo slepice? Pro vás? To by mě zajímalo. Jestliže mně vleze liška do kurníku a zlikviduje mi 20 slepic, tak je ta slepice živý tvor? Může se týrat slepice? Anebo liška má prioritu, to bychom si tady měli ujasnit. Tomu, že máme dělat nějaké specializované útvary policie, to já nejdu komentovat, protože ten, kdo to tady říká, vůbec neví, o čem mluví.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Žádná faktická poznámka není. Poprosím tedy pana poslance Václava Pláteníka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Pláteník: Děkuju mockrát. Já budu extrémně stručný. Jsem nadšen tou diskusí tady, ale stejně si ji dovolím maličko zostřit, protože si myslím, že to za to stojí. Malý citát: "Kdy domluvíš, aby jí zastřelili toho psa?" Není to citát ze stenozáznamu, je to autentický citát - z nahrávky, kterou zveřejnily Seznam Zprávy - někdejší poslankyně hnutí ANO paní Balaštíkové, když svoje domácí spory řešila objednáním - nebo snahou objednat - zabití psa svého expartnera. A nebyla jediná.

Další článek z konce minulého roku - nebo začátku. "Poslanec ANO spustil ohňostroj přímo nad stájí se závodními koňmi, rachejtle létající nad stájí a popudili profesionální drezurní jezdkyni a trenérku."

Tohle není záměr být pichlavý, ale ukázat na to, že hrubost a násilí pochopitelně se netýká nějaké malé části nebo nějakého okrajového jevu, ale je to skutečně fenomén, se kterým musíme pracovat komplexně a já velmi oceňuju přístup tady.

Původně jsem si totiž myslel, když jsem se seznámil s těmito zprávami, že SPD tady předkládá návrh usnesení na ochranu zvířat před poslanci hnutí ANO - to samozřejmě taky podporuju - ale vidím, že debata tady je opravdu myšlena vážně a hluboce a já si toho nesmírně vážím. Proto zmíním dvě věci, které si myslím, že za to stojí a ještě tady nepadly.

Problematika mezinárodního obchodu se zvířaty, zejména s některými vzácnými druhy, což je taky velký problém, a Česká republika jako v mnoha jiných případech bývá tranzitní zemí právě s nedokonalostí kontroly, přístupu a podobně.

Druhou oblastí je osvěta, která tady byla několikrát zmiňována, konkrétně třeba v možnostech domácích mazlíčků, domácích zvířat, jako třeba dárků nevyžádaných, kdy se potom točí ten koloběh stále. Chci tady taky zmínit, že oceňuji předkladatelku, že se přímo zastává občanské společnosti. Občanská společnost skutečně má svoji nezastupitelnou roli, ať už je formovaná jako jednotlivci nebo v takzvaných - nebojím se to říct - v politických neziskovkách. Škoda, že to tady neslyší pan Macinka, byl by jistě potěšen, jak přínosné můžou neziskové organizace a občanská společnost být.

Na závěr jedna poznámka. Protože skutečně si myslím, že ta debata tady byla výjimečná. Vyzývám a prosím, abychom takto otevřenou mysl a otevřená srdce měli i při dalších příležitostech, kdy půjde o ochranu slabších nebo boj proti násilí. Ne vždycky se to tady daří - když Hayato Okamura se zastává občanské společnosti v Íránu, v jiné příležitosti trpících jinde nebo onde. Nebo až přijde na přetřes třeba sociálně-právní ochrana dětí a podobně. Všude tam bude potřeba mít otevřené mysli a srdce a zastávat se těch slabších podobnou vervou jako tady. Děkuji za pozornost a velmi se těším, až budu moct ty zákonné návrhy podpořit. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče, děkuji i za tu stručnost. Dále je na řadě paní poslankyně Gabriela Svárovská.

Než sem doběhne, jedna omluva: Jeroným Tejc od 12.30 do 13.15 hodin -pracovní důvody.

Máte slovo, paní poslankyně

 

Poslankyně Gabriela Svárovská: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní poslankyně, vážení kolegové, kolegyně, asi tady není v téhle Sněmovně nikdo, kdo by schvaloval týrání zvířat. Ti, co by případně něco takového schvalovali, byli zavčas vyřazeni z kandidátek. Takže tohle si dovolím přeskočit. Ano, týrání zvířat je nepřijatelné a každá společnost, která bere vážně vlastní morální základy, musí brát vážně i utrpení všech cítících bytostí.

Úkolem vlády a vládní většiny a samozřejmě celé této Sněmovny není vyzývat k něčemu úřady, aby rychle a důsledně postupovaly. Úkolem je vytvořit podmínky, aby to skutečně dělat mohly. Aby měly kapacity, erudici, metodiku, specializaci a aby systém prevence fungoval dřív, než dojde k utrpení nebo smrti. Ráda jsem od paní poslankyně Šafránkové slyšela, co všechno v téhle věci podniká a co všechno už se děje. K tomu mám několik poznámek.

Všichni jsme pochopitelně připraveni morálně odsoudit týrání zvířat a já se k tomu znovu připojuji. Ale nemělo by zůstat bez pozornosti, že někteří politici zároveň dlouhodobě podkopávají právě ty nástroje, které mají bránit násilí a krutosti. Občanskou společnost, neziskové organizace, osvětu, práci s dětmi, environmentální vzdělávání. Bez prevence se budeme donekonečna tvářit přísně a účastně až poté, co se něco stane. A to je apel na kolegy a kolegyně z vládních, jsou zde představitelé vládních stran, kteří opakovaně, hrubě útočí na nevládní a neziskové organizace, označují je nevybíravými výrazy jako ekoteroristé a podobně. To jsou i ochránci zvířat. Etické hodnoty nejsou výběrové, jsou nedělitelné, stejně jako lidská práva. Nejde hlásat, jsou sice zvířaty a současně stavět politickou popularitu na ponižování lidí, spoluobčanů, cizinců, uprchlíků a podobně.

Společnost se nerozpadá jen krutostí ke zvířatům, rozpadá se stejně tak šířením nenávisti vůči lidem. A mimochodem předseda SPD Tomio Okamura je v této chvíli v trestní věci kvůli podezření z podněcování nenávisti. Prosím pana kolegu Okamuru, prostřednictvím pana předsedajícího, aby se nad tím zamyslel.

A teď k věci. Máme opakovaně zkušenosti, že trestné činy a přestupky vůči zvířatům se v praxi podceňují, špatně kvalifikují a protahují. A nejde o to, že by policie nechtěla. Problém je, že často chybí specializace a znalosti. Tahle agenda se typicky pohybuje na pomezí kriminality, ochrany přírody, veterinárních otázek, správních řízení, důkazů v terénu a práce se znalci. A když ji řeší útvary, které se primárně zaměřují na jiné typy kriminality, výsledek je bohužel předvídatelný.

Proto navrhuji doplnit usnesení o bod číslo 6, který podle mě dává smysl, je konkrétní a měřitelný. Bod 6 ocituji. Doporučuje zřízení speciálního útvaru Policie České republiky pro potírání kriminality vůči zvířatům, podobně jako ve Slovenské republice. A k tomu doplním, že takový útvar má mít jasné kompetence, metodiku, školení, kontakty na znalce a funkční spolupráci se Státní veterinární správou, záchrannými stanicemi i s orgány ochrany životního prostředí tam, kde se věci prolínají. Smyslem toho útvaru není jenom v uvozovkách vyšetřovat případy týrání zvířat v užším slova smyslu, ale pokrýt celou škálu kriminality, která souvisí se zvířaty. Od týrání zvířat v lidské péči a navázání na nelegální činnosti, jako jsou nelegální množírny, obchod se zvířaty, pytláctví a takzvaný Wildlife crime, tedy nelegální nakládání s ohroženými druhy a obchodování s nimi, často s mezinárodním přesahem. Součástí by proto měla být i koordinace složitějších kauz a systematický monitoring obchodu například na internetu.

Specializovaný útvar policie, a byl tady o to nějaký spor, paní kolegyně Klčová, prostřednictvím pana předsedajícího, a další kolegové mají pochybnosti o efektivitě tohoto řešení. Já dodávám zkušenosti z praxe. Dnes je agenda kriminality vůči zvířatům roztříštěná. Je zároveň odborně náročná a často končí improvizací z neznalosti a zbytečnými průtahy. Specializovaný útvar, anebo alespoň jasně vymezená specializace v rámci stávajících struktur znamená metodiku, know how, práci se znalci a koordinaci složitých kauz, včetně zmíněného on-line monitoringu a přeshraniční kriminality. To ve výsledku šetří čas i peníze, protože se věci řeší rychleji a kvalitněji. A navíc v téhle oblasti se podle podkladů často objevují i vazby na ten organizovaný zločin, praní peněz a daňové úniky.

Ještě jednu věc si dovolím říct zcela jasně, nepodporuji zvyšování trestních sazeb. Represe sama o sobě není řešení a výše trestů má mít vnitřní logiku a přiměřenost, mimo jiné i ve vztahu k násilí a týrání lidí. Víme z kriminologie, že pro odrazující efekt je důležitá jistota a rychlost odhalení a postihu než samotné přitvrzování trestů. A samozřejmě nejdůležitějším cílem má být násilí a týrání předcházet a právo vymáhat účinně a rychle. Takže ještě jednou, pojďme se zaměřit na prevenci, podporu záchranných stanic a kapacit péče, vzdělávání dětí a práci s rizikovými jevy. Protože nejlepší trest je ten, ke kterému vůbec nemusí dojít, protože se krutosti předešlo.

Předložila jsem tedy ten bod číslo 6 o specializovaném policejním útvaru a současně vás vyzývám a prosím, abychom se přestali tvářit, že citlivý, ohleduplný a láskyplný postoj k cítícím bytostem - zvířatům nemá žádnou souvislost s respektem a ohleduplností mezi lidmi. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, paní poslankyně. Poprosím opět, jestli můžete ten návrh usnesení dát paní zpravodajce. Dobře. Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Petr Hladík. Než přijde, přečtu jednu omluvu. Michaela Opltová celý jednací den - zdravotní důvody. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Hladík: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, páni poslanci. Já se krátce chci dotknout jedné věci, která tady zatím nebyla příliš reflektována, a to jsou volně žijící druhy živočichů. My dneska máme opravdu obrovský problém s volně žijícími druhy živočichů, které jsou v záchranných stanicích. Škoda, že tady nesedí pan ministr Macinka, protože ten váš svatý boj proti neziskovým organizacím právě vede proti tomu, abychom efektivním způsobem dokázali některé věci řešit. Máme tady záchrannou síť pro volně žijící druhy zvířat. Česká republika ji z rozpočtu Ministerstva životního prostředí podporuje, ale nedostatečně. Nastavil se tady systém, jakým způsobem podporovat záchranné stanice.

Vy zase v tom rozpočtu prostě ty peníze berete, protože váš svatý boj proti neziskovým organizacím... Ano, jsou to neziskové organizace, které to dělají, které dělají ta záchranná centra a které se věnují této problematice. Tak já budu navrhovat a pevně doufám, že paní poslankyně, kolegové, kteří tady dneska vystupovali z vládních řad, že podpoří změnu v rámci rozpočtu, aby do kapitoly Ministerstva životního prostředí mohly být přidány finanční prostředky, protože já si zrovna myslím, že záchranné stanice prostě tyto finanční prostředky potřebují.

To samé jste prostě škrtli finanční prostředky do ZOO. Tak ZOO jsou těmi záchrannými centry, já jsem tady zmiňoval, ZOO Zlín, kde jsou naopak umisťována třeba citesová zvířata, to znamená zvířata, která ve volné přírodě nežijí, která tady jsou chována buďto legálním způsobem, nebo jsou dovezena či chována nelegálním způsobem. Ta spolupráce mezi Ministerstvem životního prostředí, zemědělství je tady nastavena, my jsme ji velmi zintenzivnili to minulé volební období s panem kolegou Markem Výborným. Já jsem moc rád, že v tom budete pokračovat. Za to děkuji, ale poprosil bych, jestli byste se fakt mohli věnovat jak citesovým druhům zvířat. Máme tady... A pan poslanec Pospíšil a další, prostřednictvím pana předsedajícího, o tom hovořil... nelegální množírny.I když to máme v zákoně už od roku 2021 zakázáno, tak se pořád množí velké šelmy, pořád se tady prostě rozmnožují lidoopi. A tohle je ten největší problém.

Z tohoto důvodu i z celé řady dalších já budu navrhovat zvýšení kapitoly Ministerstva životního prostředí a uvědomte si, že tenhle tupý boj proti neziskovému sektoru, tak přesně jdete proti všem těm spolkům a lidem, kteří prostě dělají ochranu zvířat, kteří dělají záchranná centra, kteří dělají záchranné stanice, kteří dělají další věci.

Proto navrhnu jedno doporučující usnesení. Já jsem teď zjistil, že je velmi podobné, byť je trošku jiné, jako od kolegů z Pirátské strany. Protože dneska je to tak, že Policie České republiky nemá vyčleněné úplně specialisty, kteří by byli vzdělaní, vyškolení, měli na to kvalifikaci, zkušenosti, byli ve spolupráci s veterináři, s Českou inspekcí životního prostředí. Není tady pořádná návaznost. A to si myslím, že je velký úkol MŽP, MZE, vnitro a spravedlnost, návaznost od policie na státní zastupitelství a soudy tak, aby státní zástupci a soudci rozuměli problematice environmentální trestné činnosti.

Nejedná se jenom o nelegální množírny třeba psů, velkých šelem, ale jedná se třeba o trávení orlů, kde tady je problematika trávení velkých dravců jako obrovský problém. Já jsem rád, že myslím, že v minulém nebo předminulém roce poprvé v České republice byl odsouzen konkrétní člověk právě za tuto trestnou činnost. Ale bez toho, aniž bychom tady měli specialisty na Policii České republiky, tak se nedostaneme k dalším takovýmto rozsudkům.

Proto chci navrhnout - a po konzultaci s kolegy z vládní koalice - nebudu vyzývat vládu a pana ministra vnitra, ale budu doporučovat vládě České republiky a ministru vnitra, aby po vzoru Německa a Slovenska zřídil v rámci Policie České republiky samostatnou jednotku pro řešení environmentální trestné činnosti.

Já se většinou neinspiruji na Slovensku, ale tady jsem se inspiroval, protože tohle je zrovna oblast, která na Slovensku funguje. Když se podíváte na odhalené trestné činnosti v oblasti právě týrání zvířat, zacházení špatně se zvířaty, otrav zvířat, nelegálního lovu a dalších a dalších, tak opravdu Slovensko a slovenská policie má tvrdá data, která, když porovnáte s daty Policie České republiky tak objektivně jsou na tom líp, jsou prostě lepší. Tak se inspirujme. Dělají to tak i v Německu. Tak zaveďme... Já nechci žádnou novou organizaci nebo nový útvar. V žádném případě. Ale chci specialisty na krajských ředitelstvích Policie České republiky, aby tam byli prostě profíci, kteří se budou touto trestnou činností zabývat.

Tak poprosím, dávám to jako návrh, abyste zvážili, je to měkké, doporučujeme, ale bude fajn, když se tomu pan ministr vnitra bude také věnovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za vaše vystoupení. Pane poslanče, zase poprosím, tak jestli to má, já to takhle hlídám, aby pak nebyl zmatek u toho hlasování.

Teď vám jenom řeknu informace, jak bude to dál probíhat, na četné dotazy. My dojedeme tento bod hlasováním, pak bude pauza, pak budou ústní interpelace, abychom si rozuměli, jsou poslední dva poslanci, pak bude podrobná rozprava, hlasování o usnesení.

Poprosím tedy Ester Weimerovou a máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Ester Weimerová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, teď zde mluvím jako poslankyně, ale jsem také psycholožka a chtěla bych přispět pohledem, který znám z psychologie zvířat. Často se zdá, že tvorové, kteří nedokážou myslet tak komplexně, jako lidé, trpí méně než my, protože svou bolest tolik neprožívají. Ono je to ale spíše naopak, i když si to neuvědomujeme, máme mnohé zdroje, jak utrpení zvládat. Můžeme si například říkat, že to brzy přejde, můžeme se snažit myslet na něco jiného, můžeme se snažit naši bolest nějakým způsobem zredukovat, zvířata ale obecně tyto zmíněné zdroje postrádají a trpí jednoduše tady a teď intenzivně a bez možnosti svou bolest jakkoliv zmírnit silou vůle. O to důležitější je, je před takovým utrpením bránit, a to více než usnesením a nejlépe i vlastním příkladem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji, paní poslankyně, to bylo rychlejší, než jsme si to tady stačili říct. Poprosím tedy poslední přihlášenou - Renatu Veseckou. Tak máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Renata Vesecká: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, mohu v podstatě navázat na všechny své předřečníky a mohu uvést, že pokud hovoříme o Sněmovně jako legislativním orgánu, tak činnost jak v minulosti, tak doufám, že i do budoucna v oblasti ochrany zvířat rozhodně není malá. Svědčí o tom zákon, samostatný zákon na ochranu zvířat. Svědčí o tom úprava občanského zákoníku, trestního zákoníku, veterinární zákony, zákon o myslivosti, o ochraně přírody, takže vidíte, že ta legislativa je poměrně široká a někdy právě i to je problém, protože legislativa v rámci ochrany zvířat je poměrně rozšířená a je to v souvislosti s tím i řešeno otázkou, jak Ministerstva životního prostředí, tak otázkou Ministerstva vnitra, otázkou Ministerstva spravedlnosti, otázkou dalších institucí. Takže v tomto směru vlastně je to ten prvek negativity, roztříštěnost, roztříštěnost, neucelenost právní úpravy.

A pokud byste, dámy a pánové, chtěli hodit opravdovou bombu do ochrany zvířat, tak musíme... (V sále je hluk.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak pardon, pardon, pardon, prosím, vám do toho skočím, prosím o klid v jednacím sále. Děkuji.

 

Poslankyně Renata Vesecká: Tak musíme vyjít z naprostého základu, a to je vlastně definice zvířete, protože to je pojem, který je právní a který je upravován legislativou a naše legislativa upravuje zvíře, děkujeme, že už, myslím, od roku 2014 to není pouhá věc, že to je živý tvor, ale pořád je to předmět vlastnického práva a z toho vyplývají ty zásadní problémy, z toho vyplývají ty problémy, o kterých hovořil doktor Pospíšil, kdy nemůžeme jednoduše odebrat zvíře, nemůžeme zamezit eventuálně jeho převodu a podobně. Jsou země, které šly výrazně za tuto definici a definují zvířata jako právní osobu. Takže to je to, co říkám, to je opravdová potom bomba do legislativy. A nepředpokládám, opravdu nejsem naivní a nejsem takový optimista, abych si myslela, že posuneme v našem období definici zvířete na definici právní osoby, protože tam už se jedná o osobu právní, osobu, která disponuje do určité míry svými právy, na které je nutné, nezbytné vždycky přihlížet. Takže v tomto směru by to samozřejmě ochraně zvířat pomohlo, ale nemyslím si, že bychom asi na tom nalezli shodu.

Takováto úprava také v podstatě není v rámci Evropské unie. Najdeme ji třeba v Indii, v Argentině a podobně. Od legislativy bych očekávala, že bude také snadno vymahatelná, ale opak je pravdou. A opět bych navázala zase na svého předřečníka doktora Pospíšila, který tady právě zmínil ty problémy, které jsou. Jsou problémy, které legislativa třeba vůbec neřeší a tady byly zmíněny, tuším, některou z kolegyní, třeba otázky výcviku psů k norování, kdy není řešena tedy dostatečným způsobem ochrana zvířat, k tomu zneužívaných. Není dostatečně řešen třeba vstup do obydlí nebo do výrobních prostor, kde se nacházejí zvířata, kde je podezření z trestného jednání, je nezbytné absolvovat byrokratické postupy v rámci ať už správního řízení nebo trestního řízení. Problémy jsou rovněž například týkající se nedostatečné evidence, tak, jak zde bylo řečeno - evidence koček, registr psů a podobně.

Ale zároveň vedle těchto neexistujících nebo obzvláště problematických možností je velký problém i v aplikaci norem v praxi, přestože máme existující právní úpravy, tak stále dochází k hrubému zacházení, například při přepravě zvířat, dochází k problémům a hrubému zacházení při usmrcování zvířat, projevuje se například i určitá laxnost právě veterinární správy při odebírání zvířat a podobně. Takže v tomto směru rozhodně právní úpravu sice máme, ale nemáme dostatečnou vymahatelnost práva. V souvislosti s tím se dá hovořit i o otázkách trestního práva, ono zde to již zaznělo od kolegů, kteří hovořili o tom, že zvýšení trestní hranice, trestní sazby nemá žádný vliv a žádný dopad. Já nejsem o tom přesvědčená, myslím si, že pokud se týká horní hranice trestní sazby, tak v minulosti upravená legislativa dosahuje hranice až šesti let odnětí svobody.

Rozhodně to není malá hranice, ale za celou dobu svého profesního života v právu jsem nezažila, že by byl uložen trest vyšší než tři roky, pokud se týká ochrany týrání zvířat. Takže horní hranice není dostatečně využívána. A pokud hovoříme o spodní hranici trestní sazby, tak je zde hranice šest měsíců, je to hranice, kdy můžeme ukládat právě podmíněné tresty, kdy soudy, pokud už tedy dojde k tomu, že v rámci trestního řízení je projednávána takováto otázka, tak soudy vesměs uplatňují právě tyto spodní hranice a ukládají do uvozovky řečeno, toliko nevýznamné tresty odnětí svobody jako určitý zvednutý prst u pachatelů do budoucna. Takže podle mne cesta při zpřísňování není při horní hranici, ale rozhodně bych ráda usilovala v rámci tohoto volebního období o zvednutí spodní hranice zákonné trestní sazby u trestného činu týrání zvířat. Jsou také státy, které mají daleko přísnější legislativu, která opravdu dopadá na pachatele a která se týká peněžitých trestů.

Poslední novela trestního zákoníku sice umožnila ukládání peněžitých trestů jako trestů samostatných, ale myslím si, že opět v ochraně zvířat tento druh trestu není dostatečně využíván. Sankce, kterou je možné ukládat, by měla být citelná, měla by být taková, že se bude pohybovat ve statisících, nebude to částka pouze 10 000, 20 000, 50 000, ale opravdu citelné peněžité tresty se rozhodně musí pohybovat nad statisíci.

A pokud se týká dalších možností, tak třeba Velká Británie umožňuje zákaz doživotního chovu zvířat. Nic takového naše právní úprava opět neumožňuje. Umožnili jsme v rámci opět zranitelných objektů, jako jsou zvířata, tak samozřejmě velmi zranitelné objekty jsou děti, a u dětí jsme umožnili ochranu v rámci pedofilních pachatelů zavedení doživotní evidence takovýchto pachatelů trestného činu. Myslím si, že zavedení doživotního zákazu chovu je také otázkou, která by měla být řešena.

Dámy a pánové, o ochraně zvířat by se dalo opravdu hovořit velkou dobu, koneckonců je to zřejmé i z dnešního jednání. A já jsem velice ráda, tak jak zde již zaznělo, že opravdu toto téma nachází velmi společných bodů jak v rámci koalice, tak ale zejména i koalice a opozice.

Dovolila bych si v tomto směru pouze zareagovat ještě na kritiku, která zaznívala ve vztahu k Motoristům. Chtěla bych zdůraznit, že ochrana zvířat byla v rámci jejich volebního programu jedno z důležitých témat. A pokud jsou zmiňovány nějaké kroky ve vztahu k neziskovým organizacím a určité invektivy k tomu, jak se Motoristé chovají, tak tady bych chtěla říci, že se nejedná o ochranu zvířat. Jedná se o ochranu veřejných financí, které by stát vynakládal na neziskové organizace, které vytvářejí politickou strukturu, které vytvářejí politickou činnost. Ochrana zvířat není politickou činností. Ochrana zvířat je povinností celé společnosti.

A v tomto směru tedy rozhodně odmítám to, že by Motoristé byli jakoukoliv organizací, která by se nechtěla na ochraně zvířat podílet. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk koaličních poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. A s faktickou poznámkou se přihlásila paní poslankyně Gabriela Svárovská. Vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Gabriela Svárovská: Když ochrana zvířat není politickou činností, proč má ochranu zvířat ve svém programu politická strana? Proč to projednává politické grémium Poslanecké sněmovny? Protože to je politická agenda. A organizace, kterým leží na srdci ochrana zvířat, dělají advocacy, chodí za politiky a snaží se prosazovat svoje vize, svůj program, který spočívá v ohleduplnějším vztahu ke zvířatům a ke všem politickým řešením, které musí vycházet ze zákonů, metodik, pravidel a podobně.

Já jsem přesvědčená, že paní kolegyně Šafránková je v kontaktu se spoustou neziskových organizací, které ji přesvědčují, dodávají jí materiály a ona jim naslouchá, protože stejně jako ony se domnívá, že řeší nějakou důležitou agendu. V tom spočívá politická činnost neziskové organizace. To se jmenuje advocacy a to je samotné jádro té věci.

A představy o politických strukturách, to je z roviny konspiračních teorií. Tohle je prostě běžná činnost neziskových organizací, kterým se o něco jedná, shromažďují materiály, analyzují, chodí za politiky a snaží se svoji kauzu prosazovat. To je přece úplně přirozené a není potřeba to démonizovat.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. A opravdu prosím o klid. S další faktickou poznámkou se přihlásila paní poslankyně Helena Válková. Vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Abych se usměrnila, tak já se budu snažit jenom poděkovat za tu politologickou přednášku. Myslím, že každému z nás bylo úplně jasné, milá paní poslankyně Svárovská, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, že zde moje kolegyně, paní poslankyně Vesecká nemyslela striktně v politologickém smyslu slova - protože z veřejné politiky je vlastně všechno, co se týká veřejného života - tuto oblast. Ona myslela politické organizace, jejíž hlavní náplní je politická činnost ve prospěch určité konkrétní politické strany. Já jsem to aspoň takhle pochopila.

Takže je smutné, že na závěr jednání zase do toho vnášíme nějakou politiku. Tady šlo jenom o vysvětlení.

Já si myslím, že všem nám jde o ochranu zvířat a že bychom mohli na chviličku, jako třeba nám to tady velmi hezky demonstroval pan poslanec Pospíšil, vaším prostřednictvím, zapomenout, zda jsme členkou té či oné strany, ale spíše hlasovat pro to, co obsahově zvířatům pomůže. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. Vaše vystoupení vyvolalo další dvě faktické poznámky. S tou první přichází pan poslanec Jan Bureš a s druhou potom bude následovat paní poslankyně Gabriela Svárovská. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuji, pane místopředsedo, několik malých poznámek.

K paní kolegyni Válkové, vaším prostřednictvím, jsem chtěl říct, že o té politice tady začala mluvit paní doktorka Vesecká, o těch politických neziskovkách.

Měl bych jednu tedy dvě velké prosby. Měl bych velkou prosbu právě asi na paní doktorku Veseckou, prostřednictvím vás, pane místopředsedo, aby se když tak zkusila poptat pana ministra Macinky, který škrtnul 14 milionů na neziskovky. Ministr přece určuje, jaká bude tedy politika toho ministerstva. A je to správné. On přece může říct, že těch 14 milionů, které škrtnul v rozpočtu na letošní rok pro neziskovky, nepůjde třeba na ty politické neziskovky, jak jste je tady vy označila, ale že půjde třeba na ochranu zvířat, na to téma, o kterém tady dneska mluvíme. Zkuste s ním o tom promluvit. To není ve zlém, to, prosím, není nějaký útok, nějaká ironie. Opravdu to myslím upřímně.

A pak mám druhou prosbu na kolegyně, které tady navrhují, aby se tu zřídily zvláštní policejní útvary, a pana kolegu exministra. Zkuste nejdřív zajít na krajská policejní ředitelství a poptejte se u těch krajských policejních ředitelů, jak jsou oni na tom s personálním stavem, jak oni mají plné ruce práce s řešením té běžné kriminality, kterou častokrát nezvládají, jak tady řeší ty násilné trestné činy, to domácí násilí, násilí na dětech a tak dále. A jestli by oni se přimlouvali za to, aby se jim z toho počtu policistů vyčlenil ten budget, nějakých pár policistů na to, aby se věnovali těmto trestným činům. Zkuste si s nimi promluvit. Každý pocházíme z nějakého regionu. A pak uvidíme, jestli skutečně tady nějaká taková vůle je.

Já vám říkám, že u nás v regionu je hluboký podstav policistů. A ještě aby se z těchto policistů vytvářel speciální útvar, který bude řešit tyto trestné činy, tak mě by asi u nás v našem regionu, kdybych pro tohle zvednul ruku, hnali svinským krokem. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou tedy přichází paní poslankyně Gabriela Svárovská. Vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Gabriela Svárovská: Děkuji. Opravdu nebylo mým záměrem tady otvírat téma politických neziskovek, ale bylo potřeba odpovědět na to, co otevřela skutečně paní kolegyně Vesecká. Ty nevládky označované za ekoteroristy, to jsou skutečně právě ochránci přírody a ochránci zvířat a podobně. Tak se nesnažme tomu unikat. Pojďme se nad tím zamyslet, kdo jsou naši spojenci v tom, co všichni tady máme dnes na srdci, a to je zlepšení vztahu ke zvířatům a větší respekt k žijícím bytostem, které nejsou lidmi a podobně.

K tomu speciálnímu policejnímu útvaru. Já jsem se to tady snažila vysvětlit. Tam jde skutečně o tu dodatečnou znalost, o metodiku, o přístup k informacím a o know-how, které je trochu jiného typu, než kterým typicky policejní útvary, které dnes vyšetřují tento typ trestné činnosti, disponují. Čili to není na to ptát se krajských ředitelů: Chtěli byste se učit ještě něco nového? Chtěli byste vyšetřovat tento typ trestné činnosti? Nevadilo by vám, kdybyste se v tom měli dále vzdělávat a vyčleňovat na to nějaké kapacity? To je přece otázka politického zadání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. Opravdu opět prosím o to, abychom snížili hladinu hluku. A s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Jan Bureš.

 

Poslanec Jan Bureš: Ne, děkuju, já fakt jenom jednu poznámku. Prosím vás, představte si, že ti policajti se musí jít někam školit. Ten čas, který se budou školit v rámci své pracovní doby, nemohou věnovat jiné činnosti, kterou ta policie má na starosti. Nebudou se školit ve svém volném čase, protože si ho chtějí taky užít. Prosím vás, nevytvářejme tady tlapkovou patrolu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. V tuto chvíli já nemám do všeobecné rozpravy nikoho přihlášeného. Když se rozhlížím, tak se ani nikdo nehlásí s přednostním právem. Končím tedy všeobecnou rozpravu a prosím o závěrečné slovo navrhovatelku a zpravodajku, paní poslankyni Lucii Šafránkovou.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám, pane předsedající. Už vzhledem k pokročilému času to nechci zdržovat. Chtěla bych opravdu všem poděkovat za to, že diskutovali opravdu věcně a důležitosti tomuto tématu. Opravdu si toho velmi vážím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji vám. Nyní tedy přistoupíme k rozpravě podrobné. Mám zde tím pádem s přednostním právem přihlášenou paní navrhovatelku a zpravodajku Lucii Šafránkovou. Máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Ještě jednou děkuji. Já si dovolím navrhnout usnesení, které jsem už i odůvodnila v obecné rozpravě a které zní:

Usnesení Poslanecké sněmovny, odsuzující týrání zvířat. Poslanecká sněmovna

I. Jednoznačně odsuzuje všechny formy týrání a nepřijatelného zacházení se zvířaty;

II. Vyjadřuje hluboké znepokojení nad bezohledným jednáním osob, které týrají a způsobují extrémní utrpení zvířat. A současně apeluje na orgány činné v trestném řízení, aby takové případy rychle, důsledně a efektivně prošetřily a vyvodily odpovídající důsledky;

III. Zdůrazňuje, že tolerance k týrání a krutému zacházení se zvířaty často vede k další eskalaci asociálního chování a je v rozporu se základními etickými hodnotami naší společnosti;

IV. Podporuje a zdůrazňuje význam prevence a osvěty zaměřených na humánní zacházení se zvířaty, a to v rámci celého vzdělávacího systému;

V. Vyjadřuje respekt a podporu pomáhajícím organizacím i jednotlivcům, kteří se snaží o důslednou ochranu zvířat.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Do podrobné rozpravy se přihlásil pan poslanec Jiří Pospíšil. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně, pane předsedající, já se přihlásím k návrhu, který jsem již představil v obecné rozpravě. Je to v zásadě bod VI. Ten můj návrh by byl doplněním k tomu, co předložila paní zpravodajka. To znamená, že není kontra ale vedle jako další případně bod usnesení. A navrhuji zde: poslanecká sněmovna

VI. Vyzývá vládu, aby připravila komplexní legislativní změny, které povedou k efektivnějšímu boji proti týrání zvířat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Michal Zuna. Máte slovo.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuju za slovo. Já se tímto přihlašuji k návrhu usnesení, které jsem navrhoval jako usnesení další v pořadí, nikoliv jako protinávrh. A znění má paní zpravodajka v písemné podobě.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Další přihlášenou do podrobné rozpravy je paní poslankyně Gabriela Svárovská.

 

Poslankyně Gabriela Svárovská: Děkuji. Můj návrh spočívá ve zřízení speciálního policejního útvaru Policie České republiky pro potírání kriminality vůči zvířatům. Text má rovněž k dispozici paní zpravodajka, děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Další přihlášenou do podrobné rozpravy je paní poslankyně Jana Patková.

Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Patková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Tak já už jsem taky představovala náš návrh, který je doplnění k tomu návrhu číslo 64, který dneska předkládá návrh usnesení Poslanecké sněmovny k odsouzení týrání zvířat. Doplňujeme tam teda ty tři body a prosím o hlasování po jednotlivých bodech. Děkuji a také už jsem předala svůj materiál. Díky.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A posledním přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Petr Hladík.

 

Poslanec Petr Hladík: Také se přihlašuji ke svému návrhu, který dávám ne jako protinávrh, ale jako návrh na doplnění bodu dalšího v pořadí k usnesení, které navrhla paní navrhovatelka. A nedá mně to, protože musím znovu asi zřejmě odůvodnit, proč ten návrh dávám.

Já tady doporučuji, aby po vzoru Německa a Slovenska se v rámci Policie České republiky zřídila samostatná jednotka pro řešení environmentální trestné činnosti. Slováci ji mají, Němci to mají. Funguje to, data na to jsou a já jenom nechápu, jestli chceme opravdu něco s touto trestnou činností začít dělat, tak to prostě bez těch specialistů a bez těch profíků nepůjde.

Já jsem s policisty jednal o tom, mluvili jsme o tom ještě v době, kdy jsem byl ministr, a je to o tom, jestli tomu, a to je opravdu politická otázka, otázka vlády, proto to doporučuji vládě, jestli se na toto chtějí zaměřit nebo nechtějí zaměřit.

Mě by přišlo pokrytecké, pokud bychom přijali tohleto usnesení, ale nemělo to provazbu právě na řešení těchto trestných činů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. V tuto chvíli do podrobné rozpravy nemám nikoho přihlášeného. S přednostním právem předsedkyně klubu ANO 2011, paní poslankyně Malá.

 

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo, pane předsedající, dobré odpoledne. Já si dovolím požádat o přestávku na poradu klubu hnutí ANO v délce pěti minut. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Tak v tuto chvíli vyhlašuji přestávku v délce pěti minut, to znamená, že jednání bude pokračovat ve 13.30 hodin.

 

(Jednání přerušeno ve 13.25 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 13.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Dámy a dámy a pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení zástupci vlády, skončila nám pětiminutová přestávka.

Já, než budeme pokračovat, tak ještě přečtu další omluvu. Omlouvá se poslankyně Adriana Chochelová - celý jednací den ze zdravotních důvodů.

Nyní se tedy vracím zpět. Vidím, že se mi nikdo s přednostním právem již nehlásí, končím tedy podrobnou rozpravu a prosím o závěrečné slovo navrhovatelku a zpravodajku Lucii Šafránkovou a zároveň prosím i o sdělení, jakým způsobem bude probíhat hlasování.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo ještě jednou dneska, vážený pane místopředsedo. Já bych si už dovolila pouze navrhnout proceduru. A procedura byla zněla následovně. Hlasovali bychom všechny návrhy tak, jak byly načteny v podrobné rozpravě.

To znamená, že bychom začali prvním návrhem, kterým je náš návrh, který jsem načetla za naši koalici, pokračovali bychom návrhem na doplnění pana poslance Jiřího Pospíšila, následně usnesení pana poslance Michala Zuny, následně paní poslankyně Gabriely Svárovské, pokračovali bychom usnesením paní poslankyně Jany Patkové a jako poslední bychom hlasovali návrh pana poslance Petra Hladíka.

A nyní se, prosím, obracím na vás, pane místopředsedo, zdali byste nechal hlasovat. Pakliže nebude žádný návrh na změnu v hlasování v této proceduře, tak abychom si tento návrh odhlasovali.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Ptám se, zda má někdo nějaký návrh k této proceduře? Nemá. (Ťukání karet do lavic.) Pro jistotu, protože byla přestávka, tak vás, prosím, všechny odhlásím a znovu se, prosím, přihlaste. (Předsedající se odmlčí.) Vypadá to, že už se nám počet ustálil.

 

Nechávám tedy hlasovat o schválení navržené procedury projednávání. Kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 66, přítomno 138 poslanců, pro 130 (na tabuli 136), proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám, pane místopředsedo. A nyní bychom tedy hlasovali usnesení, které jsem načetla za vládní koalici. Obsahuje pět bodů. Pakliže ho všichni máte před sebou, já už bych ho znovu nečetla a mohli bychom ho hlasovat toto usnesení en bloc. (Odmlčí se.) Děkuji, prosím o zahájení hlasování.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tím pádem hlasujeme o usnesení en bloc.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Zvedne ruku, zmáčkne tlačítko.

Hlasování číslo 67, přítomno 140 poslanců, pro hlasovalo 139, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji. A nyní bychom hlasovali návrh na doplnění pana poslance Jiřího Pospíšila, který chce doplnit za římskou šest a vyzývá vládu, aby připravila komplexní legislativní změny, které povedou k efektivnějšímu boji proti týrání zvířat.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Zahajuji tedy hlasování. Kdo je pro? Zvedne ruku, zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 68, hlasovalo 140 poslanců, 60 bylo pro, nikdo proti. Návrh byl zamítnut.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji. A nyní bychom hlasovali další usnesení pana poslance Michala Zuny, který vyzývá vládu České republiky, aby předložila novelu zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, která jednoznačně odstraní dosavadní problematické oprávnění myslivecké stráže umožňující usmrcování toulavých psů a koček.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 69, hlasovalo 140 poslanců, pro 38 poslanců, proti 3 poslanci. Návrh byl zamítnut.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Jako další budeme hlasovat návrh paní poslankyně Gabriely Svárovské na doplnění bodu číslo 6. A doporučuje zřízení speciálního útvaru Policie České republiky pro potírání kriminality vůči zvířatům, obdobně jako ve Slovenské republice.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je (Hlasování nefunguje.) - nic se neděje. (Výsledky hlasování se objevují na tabuli.)

Považuji toto hlasování (číslo 70) za zmatečné.

 

Nějakým způsobem tady špatně fungoval dotyk na obrazovce.

 

A budeme hlasovat, prosím, ještě jednou.

Tedy opět zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 71, hlasovalo 140 poslanců, 36 poslanců bylo pro, 13 bylo proti. Návrh byl zamítnut.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Následně budeme hlasovat usnesení, které navrhla paní poslankyně Jana Patková, která navrhuje doplnění tří bodů. A přála si, abychom je hlasovali jednotlivě po bodech.

Takže budeme hlasovat jako první bod: Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby zajistila vznik specializovaného policejního útvaru, který zajistí vymahatelnost platných zákonů v oblasti ochrany zvířat a přírody.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 72, přihlášeno 141 poslanců, 45 poslanců pro, 17 proti. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Nyní budeme hlasovat druhý bod jejího návrhu, kdy Sněmovna podporuje vládu ve snaze zajistit vznik funkčního systému péče o toulavé kočky, včetně čipování, kastrací a jasné odpovědnosti obcí.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 73, (přihlášeno 140), pro 127 poslanců, proti 6. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: A nyní budeme hlasovat. Třetí bod jejího návrhu, kdy Sněmovna vyzývá vládu, aby přestala útočit na neziskový sektor, který hraje v ochraně zvířat nezastupitelnou roli.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 74, hlasovalo 140 poslanců, 53 poslanců pro, 75 poslanců proti. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: A jako poslední budeme hlasovat návrh usnesení pana poslance Petra Hladíka, který doporučuje vládě České republiky a ministru vnitra, aby po vzoru Německa a Slovenska zřídili v rámci Policie České republiky samostatnou jednotku pro řešení environmentální trestné činnosti.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti, zmáčkne tlačítko a zvedne ruku.

Hlasování číslo 75, hlasovalo 141 poslanců, pro 49, proti 8. Návrh nebyl přijat.

Děkuji, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Já bych si ještě ráda dovolila opravdu všem naposledy poděkovat, protože jsme jako Poslanecká sněmovna opravdu dali důrazný symbol, že opravdu týrání zvířat do naší společnosti nepatří, a nyní budou následovat ty důležité komplexní legislativní kroky. Takže díky za ty, co se věnují pomoci zvířatům, a díky za všechna zvířata.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji paní navrhovatelce a zpravodajce, končím projednání tohoto bodu.

A pro ty, co neutečou a budou chvilku poslouchat, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, připomínám, že na základě dohody z grémia bude 7. schůze dnes po vyčerpání ústních interpelací přerušena do pátku 13. února. Pokračovat v ní budeme cca pět minut po skončení či přerušení 9. schůze, která bude zahájena v 9 hodin ráno. Zároveň připomínám, že se zde sejdeme ve 14.30 hodin na ústní interpelace. Děkuji.

(Po chvíli.) Ještě prosím pro záznam, přibyla zde jedna omluva. Z osobních důvodů od 14.30 hodin se omlouvá Andrea Hoffmannová, poslankyně Andrea Hoffmanová. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno v 13.44 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení zástupci vlády, dalším bodem našeho jednání jsou ústní interpelace, které jsou určeny předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatelek vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše, či potom na Vládu České republiky a poté na ostatní členy vlády. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí byly publikovány na webových stránkách Poslanecké sněmovny.

Upozorňuji interpelující poslance i interpelované členy vlády, že ihned po skončení interpelací na omluveného předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády, čímž připomínám, že předseda vlády Andrej Babiš byl omluven z důvodu zahraniční cesty.

Nyní dávám slovo poslanci Jiřímu Vojáčkovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Andreje Babiše a připraví se poslankyně Lucie Bartošová.

 

Poslanec Jiří Vojáček: Hezký den, vážení kolegové a kolegyně, vážený pane předsedající. Dovolte mi, abych tedy přednesl interpelaci na pana premiéra.

Vážený pane premiére, obracím se na vás s interpelací ve věci veřejně prezentovaných úvah člena vaší vlády, ministra zemědělství, o možném zavedení kvót na podíl českých potravin v obchodech. Tyto jeho návrhy a úvahy zazněly v médiích a vyvolaly oprávněné obavy jak spotřebitelů, tak i mezi odbornou veřejností. Zavedení povinných kvót na potraviny totiž představuje závažný zásah do volného trhu a je spojeno s reálným rizikem růstu cen potravin, omezení nabídky a zhoršení postavení spotřebitelů, zejména nízkopříjmových domácností.

Zároveň nelze přehlédnout skutečnost, že oblast potravinářství a zemědělství je dlouhodobě spojena s vaším podnikatelským působením a v této souvislosti vzniká vážná pochybnost, zda návrhy na zavedení kvót nemohou fakticky zvýhodnit velké domácí producenty.

Veřejnost má právo na jasnou odpověď, zda vláda činí kroky v zájmu občanů, nebo zda prosazuje opatření, která mohou mít selektivní ekonomický přínos pro úzký okruh subjektů. Proto se vás táži - považujete návrhy na zavedení kvót na české potraviny v obchodech za oficiální politiku vlády České republiky, nebo se jedná o individuální iniciativu ministra zemědělství? Jaké konkrétní analýzy má vláda k dispozici ohledně dopadů těchto kvót na ceny potravin, dostupnost zboží a kupní sílu českých domácností?

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Čas, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Vojáček: Můžete Poslanecké sněmovně jednoznačně sdělit, zda vláda garantuje, že případná opatření v oblasti podpory českých potravin nepovedou ke zdražování potravin? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Vyčerpal jste čas. Děkuji.

Tak já jenom prosím doplnění pro sledující i pro sledující u obrazovek. To, že není přítomen pan předseda vlády, neznamená, že na ty interpelace nebude reagovat, má tam povinnost, aby na ně reagoval potom písemně.

Já, než přijde paní poslankyně Lucie Bartošová, tak prosím ještě omluvy. Martin Baxa od 14.30 hodin - pracovní důvody, poslanec Benjamin Činčila bere zpět svou omluvu, poslanec Petr Hladík od 14 do 16 hodin bude nepřítomen z pracovních důvodů, poslanec Jan Skopeček do 16 hodin z pracovních důvodů, poslankyně Vendula Svobodová od 11 do 11.30 - osobní důvody a od 14.30 rodinné důvody, poslanec Lukáš Vlček od 14 hodin pracovní důvody a poslanec Marek Ženíšek z osobních důvodů. Děkuji.

A paní poslankyně, máte slovo. Zatím se může připravit pan poslanec Jan Bureš.

 

Poslankyně Lucie Bartošová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vaše vláda veřejně oznámila shodu na zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas od 1. ledna 2027. Jde o jeden z nejzásadnějších zásahů do fungování médií veřejné služby od jejich vzniku. Přesto jste dodnes ale nepředstavili žádný konkrétní model, jak mají tyto instituce po zrušení poplatků být financovány, v jakém objemu, ani s jakými garancemi nezávislosti. V praxi tak oznamujete revoluční změnu, aniž byste předložili její parametry.

Pokud by financování mělo být navázáno na státní rozpočet bez pevných zákonných pojistek, znamenalo by to vytvoření přímé politické páky na média veřejné služby. Takový model by byl systémovým rizikem pro jejich nezávislost a důvěryhodnost. Ostatně prezident republiky vládu veřejně vyzval, aby jasně sdělila zdroje, objem financování a mechanismy ochrany nezávislosti. Tyto odpovědi však stále chybí.

Současně zde existuje zcela praktický problém. Česká televize ani Český rozhlas nemohou fungovat v rozpočtovém vakuu. Programová výroba, investice i personální plánování se připravují dlouhodobě a první rozpočtové rámce na další rok vznikají už během léta. Pokud má od roku 2027 platit nový model, musí být jeho podoba známá s výrazným předstihem. Jinak nevytváříte reformu, ale nejistotu, která ohrožuje stabilitu těchto institucí.

A proto se vás ptám, pane premiére, z jakých konkrétních zdrojů budou po zrušení poplatků financovány Česká televize a Český rozhlas, v jakém objemu a podle jakého mechanismu rozdělování, jaké přesné legislativní garance doloží vaše vláda, aby financování nebylo každoročním politickým vyjednáváním a nemohlo být použito jako nástroj tlaku na obsah vysílání, dokdy nejpozději poskytnete České televizi a Českému rozhlasu závaznou informaci o budoucích příjmech, aby mohly nejpozději v létě připravit realistické rozpočty? A za čtvrté, kdy konkrétně představíte legislativní návrh nového systému financování tak, aby proběhla nadstandardní odborná a parlamentní debata, nikoliv schvalování na poslední chvíli. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní vystoupí poslanec Jan Bureš a připraví se poslanec Marian Jurečka.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuji. Vážený pane nepřítomný premiére, dovolím si začít otázkami a poté jejich zdůvodněním. Chci se zeptat naprosto konkrétně. Souhlasíte se závazným cílem 90 procent do roku 2040? To je ten cíl, který schválil v úterý Evropský parlament. Konkrétně ano nebo ne? Pokud ne, proč ho vaše politické hnutí, reprezentované poslancem ANO Ondřejem Knotkem v klíčové roli zpravodaje v Evropském parlamentu nedokázalo zastavit tam, kde mělo nejsilnější pozici?

Chci se také zeptat, pokud zpravodaj nedokáže prosadit politickou linii vlastního hnutí, je otázka, proč tuto roli vůbec přijal? Považujete práci pana Knotka za úspěšnou nebo za selhání?

V tomto týdnu Evropský parlament bez rozpravy schválil návrh, který stanovuje právně závazný cíl snížení emisí o 90 procent do roku 2040. Jde o jeden z nejtvrdších klimatických závazků v historii Evropské unie s přímými dopady na ceny energií, konkurenceschopnost průmyslu i životní náklady českých domácností. Předpokládám, a nemám důvod o tom pochybovat, že europoslanci hnutí ANO v samotném hlasování hlasovali proti.

To ale není jádro problému. Jádro problému je, co se stalo před tímto hlasováním. Váš politický subjekt měl v Evropském parlamentu zpravodaje pana Ondřeje Knotka a zpravodaj má dvě základní povinnosti. Buď se pokusit zásadně změnit obsah návrhu, nebo - pokud to není možné - navrhnout jeho zamítnutí a otevřít politický střet.

Pane premiére, pan Knotek neudělal nic. Ani jedno. Návrh zůstal v jádru stejný, přesto jako zpravodaj nepodal návrh na zamítnutí a návrh tak prošel bez skutečného politického boje. Vy přitom v České republice opakovaně říkáte, že tento cíl je špatný už ve své podstatě.

A proto se ptám, jak si mají lidé vysvětlit, že doma tvrdíte: tohle je špatné už od začátku - ale v Bruselu váš vlastní zpravodaj fakticky umožnil schválení tohoto návrhu? Děkuji za odpověď. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Pouze připomínám, že lhůta pro písemnou odpověď je 30 dnů. S další interpelací vystoupí pan poslanec Marian Jurečka a připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar.

 

Poslanec Marian Jurečka: Dobré odpoledne. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já si dovolím svoji interpelaci přednést i na nepřítomného pana premiéra. Budu očekávat písemnou odpověď. A jde mi o otázku střetu zájmů, protože už uplynulo dávno 30 dnů od jmenování Andreje Babiše premiérem České republiky a včera tady byla na půdě Sněmovny taková zajímavá situace, kdy ve vztahu k tomu, že pane premiére, vy jste vystupoval ještě na konci loňského roku i ve veřejném vystoupení ve svém videu - vy jste popisoval velmi vážně to, jak chcete ten střet zájmů jednou provždy vyřešit, jak ty kroky budou nevratné. A včera váš kolega, člen vlády Boris Šťastný tady vystoupil a řekl, že v žádném střetu zájmů nejste.

Proto si dovolím položit naprosto jednoduché, ale jasné otázky a prosím o jasnou odpověď na tyto otázky.

Za prvé, nacházíte se tedy v současné době ve střetu zájmů? Podle zákona o střetu zájmů? Ano, nebo ne? Je výrok ministra Šťastného oficiálním stanoviskem Vlády? Ano, nebo ne? Třetí otázka: existuje jednotné právní stanovisko vlády k vašemu postavení jako konečného beneficienta svěřeneckých struktur? Za čtvrté můžete jednoznačně potvrdit, že žádná ekonomická entita, u níž jste konečným uživatelem výhod, aktuálně nepobírá žádné veřejné prostředky, ani se nepodílí na veřejných zakázkách? Ano, nebo ne? Případně které a která? Pátá otázka: považujete současný stav za plně slučitelný s principem prevence střetu zájmů, jak vyžaduje český právní řád? A poslední otázka, pokud jste ve střetu zájmů, tak kdy tento střet zájmů bude vyřešen? Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Také, děkuji.

Přibyla nám jedna omluva: od 14.30 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jiří Pospíšil.

Nyní vystoupí pan poslanec Vojtěch Munzar a připraví se pan poslanec Václav Pláteník.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Vážený nepřítomný pane premiére. V pořadu televize Nova jste označil Národní rozpočtovou radu za zbytečnou instituci. Přitom jste ji navrhl a zřídil vy ještě jako ministr financí. Co se změnilo, pane premiére? Proč jste ji tedy zřizoval, když ji dnes považujete za zbytečnou? Národní rozpočtová rada je nezávislou odbornou institucí, která střeží udržitelnost veřejných financí a kontroluje dodržování rozpočtových pravidel. Neoznačil jste ji náhodou za zbytečnou, protože se vám teď její nezávislé hodnocení nehodí do krámu? Nelíbí se vám snad její zdrcující kritika vámi předloženého rozpočtu? Protože když jste byli v opozici, tak jste její vyjádření rádi používali, když kritizovala předchozí vládu. Nestojí za zrušením například Národní ekonomické rady vlády podobný důvod - obava z kritickým hlasů?

A jednu otázku mám na vás, pane premiére. Víte, co jste tehdy řekl, když jste ještě jako ministr financí zřízení Národní rozpočtové rady navrhoval? Já vás ocituji: "Takže já bych byl strašně rád, abychom konečně už tu rozpočtovou odpovědnost schválili hlavně pro budoucnost těch rozpočtově neodpovědných." A věta druhá, kterou si vám dovolím ocitovat, zase vaše: "Nezávislé fiskální instituci také vytváří předpoklad pro plnění požadavků fiskální smlouvy." To jsou vaše slova při zřizování Národní rozpočtové rady a já se vás chci zeptat, proč je dnes popíráte? Děkuji za odpověď. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další interpelací na předsedu vlády vystoupí pan poslanec Václav Pláteník, připraví se paní poslankyně Michaela Moricová.

 

Poslanec Václav Pláteník: Děkuju za slovo, pane předsedající. Vážený pane - nepřítomný pane premiére. A to je obecně škoda, že vy sem tak moc nechodíte. A já se na vás obracím ve věci zdraví našich dětí. Konkrétně rozsáhlé oblasti veřejného zdraví, která se týká školního stravování a záměru vlády vyjádřeném prohlášeními některých jejich členů. Namátkou právě vámi, případně ministrem sportu a dřepů Borisem Šťastným, se záměrem zrušit novou vyhlášku o školním stravování, která je v účinnosti teprve několik měsíců.

Tato vyhláška nevznikla nahodile, ani ideologicky, ale byla výsledkem několikaleté odborné práce Státního zdravotního ústavu a dalších rezortů a především řady odborníků a zástupců dotčených profesí, rodičů a dalších a také pilotního projektu. Jejím cílem bylo jediné: po 30 letech modernizovat takzvaný spotřební koš a systém školního stravování, omezit cukr, sůl a průmyslově zpracovávané potraviny, které jsou do škol dodávany ve velkém a ty nahradit širokou nabídkou skutečných potravin. A taky udělat přítrž různým podvodům, za které rodiče ve školách platili - jako že se 1 kilogram kaše v prášku vykazuje jako sedm kilo brambor.

Během celého procesu se aktéři, kteří finančně profitují z toho starého systému a sdružují v různých asociacích a komorách, snažili skrze mediální a lobbingové útoky šířit mýty o této vyhlášce, o veganské revoluci a podobně. Já se vás tedy, pane premiére, ptám, jaké odborné argumenty hodláte brát v úvahu při uvažování o dalším osudu této vyhlášky, jaké kroky vláda podnikne k podpoře nastavené změny a personálu? A jakým způsobem budete bránit komerčním zájmům v oblasti školního stravování? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další interpelací vystoupí poslankyně Michaela Moricová a připraví se poslanec Vít Rakušan.

 

Poslankyně Michaela Moricová: Já vám děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný premiére, vláda opakovaně mluví o tom, že chce rozlišovat mezi běžnými neziskovými organizacemi a takzvanými politickými neziskovkami. Zároveň ale dodnes není jasné, podle jakých konkrétních veřejně známých a předem daných kritérií má takové rozlišení probíhat. Ostatně i samotní zástupci vlády připouští, že definice politické neziskové organizace se teprve hledá. Současně sledujeme praxi, kdy jsou některé neziskové organizace nebo jejich představitele veřejně označováni za problematické či nežádoucí, zatímco jiné neziskové organizace se bez potíží podílí na přípravě veřejných politik, případně působí v poradních orgánech ministerstev. To přirozeně vyvolává pochybnosti o rovnosti pravidel a o tom, zda se o politickosti nerozhoduje spíše podle názorové blízkosti k vládě, než podle transparentních a férových principů. Proto se vás ptám napřímo, jakým konkrétním způsobem a podle jakých jasných, předem stanovených kritérií bude vláda určovat, že nezisková organizace je politická? Jak zajistíte, aby tato pravidla platila skutečně pro všechny stejně, a to bez ohledu na to, zda jsou vládě názorově blízké nebo ji naopak kritizují? Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Také děkuji.

Než dám slovo panu poslanci Rakušanovi, máme zde další omluvu: poslanec Jiří Vojáček od 12.30 do 13.10 - z osobních důvodů a od 14.50 dál z rodinných důvodů.

S další interpelací vystoupí poslanec Vít Rakušan, připraví se poslanec Karel Dvořák.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane nepřítomný premiére, měli jsme tady velkou diskusi o služebním zákonu. To, že chcete z mého pohledu dát státní službu na politické vodítko, vyhazovat si podle libosti, oslabit možnost bránit se úředníkům proti libovůli a politické zlovůli těch, kdo zrovna vládnou - ale vy jste při té argumentaci tady vycházeli ze studie KPMG někdy z roku 2017. Potom jste tady vycházeli ze studie akademiků Univerzity Karlovy z roku 2022. Předkládáte narychlo poslanecký návrh a trošku jste asi zapomněli na to, že máte v rámci projektu vytvoření akčního plánu pro rozvoj státní služby mít analýzy, které byly placeny z Národního plánu obnovy a ty analýzy mají být teď někdy hotové. A já vůbec nevím, proč vycházíte z něčeho, co už je překonáno i naší novelou služebního zákona? Proč nepočkáte na tu analýzu, abyste potom rozhodli?

Je už ta analýza hotová nebo není? Tajíte ji, schováváte ji nebo na ni nechcete počkat z nějakého důvodu? Proto vás žádám i v rámci této interpelace a určitě to doručíme i písemně, abyste podle § 11 jednacího řádu Poslanecké sněmovny mi zaslal zpracované dopadové studie k novému nastavení státní služby, které byly vytvořeny v rámci projektu vytvoření akčního plánu pro rozvoj státní služby. My jsme za ně platili, platili jsme za ně ze zmíněného Národního plánu obnovy. Pokud zatím tyto materiály nemáte k dispozici, žádám o jejich okamžité zaslání, jakmile je k dispozici mít budete. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další interpelací vystoupí poslanec Karel Dvořák a připraví se poslankyně Olga Richterová. Opět připomínám, že v souladu s jednacím řádem předseda vlády, který je omluven, odpoví do 30 dnů písemně. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Dvořák: Děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný premiére. Opakovaně v médiích tvrdíte, že po převedení holdingu Agrofert do svěřenského fondu už s ním nebudete mít nic společného. Taky jste uvedl, že, cituji: "stejně tak mé děti ani manželka nebudou mít na Agrofert žádný vliv, ani nebudou čerpat žádný finanční prospěch." Když jsem se vás na tomto místě ptal naposledy, řekl jste, že o věci nic nevíte. Proto jsem si - když vy jste zůstal pasivní - vyžádal statut toho svěřeneckého fondu přímo ze soudu. Oficiální dokument. Stačí, to lze chtít. A tento dokument říká něco jiného. Statut výslovně stanoví, že po skončení vaší funkce člena vlády nastoupí takzvaná rodinná zpráva a obmyšlenými se stanou vaše děti. Ekonomický prospěch z prosperity skupiny je tedy určen vaší nejbližší rodině.

Já vám to všechno přeju, pane premiére. Ale čl. 61 finančního nařízení Evropské unie mluví nejen o přímém ekonomickém zájmu, ale i o rodinných vazbách a nepřímém osobním zájmu. A evropská praxe říká, že stačí i objektivně vnímaný střet zájmů. Pokud by Evropská komise dospěla k závěru, že střet přetrvává, může to mít důsledky pro čerpání evropských prostředků pro Českou republiku. V krajním případě i finanční korekce nebo pozastavení plateb.

To nejsou vaše peníze, pane premiére, to jsou peníze Česka. Proto jsem komisi požádal o posouzení, zda vystavujete Česko takovému ekonomickému riziku, když vy se tváříte, že vás se tento problém netýká. Ptám se vás tedy, proč jste statut nezveřejnil sám? Proč je rozdíl mezi tím, co říkáte veřejnosti a slibujete prezidentu republiky a tím, co je napsáno ve statutu? A jak konkrétně garantujete, že podle čl. 61 finančního nařízení nehrozí České republice žádné riziko? Protože já bych se, pane premiére, opravdu nerad dožil té situace, že kvůli chybné konstrukci vašeho svěřenského fondu přijde Česko o evropské prostředky. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. S další interpelací na předsedu vlády vystoupí poslankyně Olga Richterová a připraví se poslankyně Barbora Urbanová. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Vážený pane nepřítomný premiére. Moje otázka je na to, jak jste spokojen s tím, koho si vybral váš ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka za hlavního poradce právě na tom ministerstvu, které vede. Jde o pana Jana Gregora. Zajímá mě, jakou má kvalifikaci pro tuto pozici? Pochází totiž z na gender zaměřeného spolku Aliance pro rodinu. Já tuto organizaci považuju za organizaci směřující fanatickým směrem, která chce lidem předepisovat, jak mají žít. Ano, pan Gregor je právník, advokát, ale na tomto postu hlavního poradce v minulosti působili lidé, lidé se zkušenostmi, například ze sociálních služeb, s trhem práce, prostě s oblastmi z agendy ministerstva. Vážený pane premiére. Jakou kvalifikaci má Jan Gregor pro roli hlavního poradce, který koordinuje obrovské množství aktivit na celém Ministerstvu práce a sociálních věcí?

Mě zajímá, zda nebude chtít třeba osekat podporu pro samoživitelky, sólo rodiče nebo dostupnou péči i o děti od dvou let věku. Protože ačkoliv toto lidé potřebují a pro skutečnou svobodu volby to má Ministerstvo práce a sociálních věcí podporovat a zajišťovat, tak je z organizace, která spíše té skutečné svobodě volby brání a působí, že chce lidem předepisovat, jak mají žít. A třeba ta podpora dostupných dětských skupin, školek i pro děti dvou let věku tam, kde to lidé potřebují a kde o to stojí, je něco, kde se obávám, že tomu bude házet klacky pod nohy a rozvoj takovéto péče a skutečné svobody volby pro rodiny bude brzdit. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji, paní poslankyně. S interpelací na předsedu vlády vystoupí poslankyně Barbora Urbanová, připraví se pan poslanec Petr Hladík.

 

Poslankyně Barbora Urbanová: Vážený pane nepřítomný premiére. Já se na vás obracím ve věci, která zásadním způsobem ohrožuje nejen dobré jméno České republiky v zahraničí, ale především bezpečnost a životy lidí, kteří ve světě bojují za demokracii a lidská práva. My jsme tady včera v prvním čtení schválili rozpočet České republiky a já jsem slyšela včerejší odůvodnění rozpočtu ministerstva zahraničí přímo od pana ministra Macinky. Obracím se však na vás, protože nás všechny čeká druhé čtení, v rámci kterého můžeme přesouvat různé peníze mezi kapitolami rozpočtu, a jenom připomínám, že na zemědělské dotace jste vaše vláda přidali 7,5 miliardy, ale na humanitární pomoc, což je kapitola ministerstva zahraničí, jste dali o 115 milionů korun nižší rozpočtovou položku, než jak navrhovala naše vláda.

Já se vás chci zeptat, zda nechcete toto rozhodnutí ještě zvážit, protože nejde o to, jaké projekty v rámci této rozpočtové kapitoly podporujete, to si skutečně vy i pan ministr Macinka můžete vybrat. Jde o to, že vy úplně ničíte tento program, který Česká republika budovala po celou dobu své existence. Navazovali jsme na takovou tu havlovskou tradici našeho bývalého pana prezidenta, že opravdu lidem na různých kontinentech se má pomáhat a víme, že je to potřeba ve Venezuele, v Gruzii, na Ukrajině samozřejmě. Takže vás prosím o zvážení tohoto rozhodnutí a těším se na vaši odpověď do 30 dnů.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. S další interpelací na předsedu vlády vystoupí poslanec Petr Hladík. Poslanec Petr Hladík není přítomen. To znamená, že... Aha, máme tedy znovu. Tady máme ještě jednou vylosovanou. Takže s další interpelací na předsedu vlády vystoupí opět paní poslankyně Barbora Urbanová, zatím se opět připraví poslanec Petr Hladík.

 

Poslankyně Barbora Urbanová: Vážený pane nepřítomný premiére. Já se na vás znovu obracím ve věci rozpočtu na rok 2026, protože vy jste hlava naší vlády a vy i můžete rozhodovat o tom, zda v druhém čtení opět uděláme nějaké přesuny v rámci různých kapitol. Tedy nemusíme vůbec zvedat náš státní dluh, ale můžeme si přesunout peníze z jedné kapitoly do druhé. My to rozhodně navrhneme i ve věci škrtů na volnočasové aktivity dětí.

Organizace sdružené v České radě dětí a mládeže, to znamená skauti, mladí hasiči, táborníci, turisté a dalších 100 organizací, které dohromady pracují s více než čtvrt milionem dětí a mladými lidmi v celé republice, upozorňují, že navrhované snížení státní podpory na práci s dětmi a mládeží o 50 milionů korun výrazně ohrozí jejich fungování. A já se ptám proč? Protože o naši budoucí generaci by nám všem mělo jít nejvíce..

My všichni víme, že právě ty volnočasové aktivity dětem pomáhají v tom, aby se neuchylovaly, ať už k násilí nebo třeba k návykovým látkám. A myslím si, že opravdu ohrozit právě tyto organizace je v této době, kdy řešíme zákaz sociálních sítí pro děti, kdy řešíme, že tráví čas na mobilu, kdy řešíme bohužel vzrůstající kriminalitu a násilí dětí, může výrazně ohrozit to, jakým způsobem ten volný čas tráví. Proto vás také žádám o zvážení tohoto škrtu a o zvážení změn v rámci projednávání rozpočtu. Těším se na odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. S další interpelací na předsedu vlády vystoupí poslanec Petr Hladík. I tato druhá interpelace pana poslance Petra Hladíka propadá. S Interpelací na předsedu vlády vystoupí poslanec Marian Jurečka, připraví se poslankyně Olga Richterová.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane nepřítomný premiére, obracím se na vás s interpelací ve věci rozhodnutí Ministerstva životního prostředí pozastavit Program Nová zelená úsporám, který byl jedním z nejúspěšnějších programů vůbec v historii, fungoval 16 let přes několik období různých vlád různého politického složení. Díky tomuto programu jsme dokázali pomoci 650 000 domácností v České republice, bylo zatepleno přes 153 000 rodinných domů, přes 10 000 bytových domů, instalováno přibližně 240 000 fotovoltaik na střechy a celková úspora energie odpovídá spotřebě zhruba 1,5 milionu domácností, a díky tomu jsme třeba dokázali ušetřit emise celodobě (?) ve výši zhruba 4 milionů tun. Jen program NZÚ Light, u kterého jsem já stál tehdy coby ministr životního prostředí, pomohl víc jak 100 000 zranitelných nízkopříjmových domácností, rodičům malých dětí, lidí s handicapem, seniorů a podobně.

A já se vás chci tedy zeptat v tom ohledu, když je to teď zastaveno, na jednoduché otázky: Kdo konkrétně rozhodl o pozastavení Programu Nová zelená úsporám, a na základě jaké analýzy a proč? Je toto rozhodnutí dočasné nebo se vláda chystá program zásadně omezit či fakticky ukončit, případně, kdy tento program bude znovu spuštěn a v jakém rozsahu. Kolik žádostí je aktuálně pozastaveno a jaký je jejich finanční objem? Jaké dopady očekává vláda na domácnosti, zejména seniory a nízkopříjmové rodiny, které počítaly se zálohovou podporou? Jaký bude dopad na malé a střední stavební firmy, řemeslníky a výrobce technologií, existuje k tomu ekonomická analýza? Plánuje vláda zachovat alespoň podprogram NZÚ Light pro zranitelné skupiny obyvatel? Z jakých zdrojů má být případně program do budoucna financován, pokud ne z dosavadních? A je vláda připravena garantovat kontinuitu programu, aby domácnosti i firmy měly předvídatelné prostředí, jak jste slibovali v programu hnutí ANO?

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Připomínám, že předseda vlády je omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

S další interpelací vystoupí poslankyně Olga Richterová a připravit se může pan poslanec Marian Jurečka. Máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Vážený pane nepřítomný premiére, moje otázka zní úplně jednoduše a jako byznysmen to jistě oceníte: Kolik přesně vydělají firmy z vašeho holdingu na vašich změnách rozpočtu? Ano, státního rozpočtu České republiky, toho rozpočtu, který by měl pomáhat českým domácnostem, českým občanům. Jenže celý ten rozpočet, když si člověk projde změny, které udělala vaše vláda a Alena Schillerová, působí jako velká domů právě pro Agrofert. Je tam třeba osmimiliardové navýšení zemědělských dotací, ale ne pro malé a střední podniky, pro agromamuty zejména a na tom je vidět, že to právě pro Agrofert může být velice výhodné. Nebo to odpuštění 17 miliard na poplatcích za obnovitelné zdroje, takzvané POZE, to pomůže zejména energeticky náročným provozům. Jasně. Průměrné domácnosti to může ušetřit zhruba 1 500 korun ročně. Patnáct set, ale půjde to k tíži nám všem. A pro konkrétní energeticky vysoce náročné provozy to můžou být úspory mnoha a mnoha desítek milionů v součtu. To pro vaše firmy můžou být klidně stovky milionů korun za ten rok, takže to by nás zajímalo, kolik vydělají firmy z vašeho holdingu na těch změnách, co jste vy, pane nepřítomný premiére, v rozpočtu udělal. Lidé by měli vědět, co to znamená, když máte heslo řídit stát jako firmu, tedy svoji firmu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Také děkuji. S další interpelací na předsedu vlády vystoupí poslanec Marian Jurečka a připraví se pan poslanec Petr Hladík.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane premiére, já si vás dovolím interpelovat ve věci otázky postupu plánování ze státního rozpočtu ve věci vůbec budoucího zdraví veřejných financí, tedy chci se vás zeptat na své konkrétní otázky. O který konkrétní paragraf platného zákona č. 23/2017 Sb., opírá vláda tvrzení, že se na návrh státního rozpočtu na rok 2026, který jste předložili, nevztahují pravidla rozpočtové odpovědnosti?

Za druhé, existuje k tomuto výkladu oficiální právní stanovisko Ministerstva financí nebo Úřadu vlády či Ministerstva spravedlnosti? Pokud ano, prosím ji doložit.

Požádala vláda o stanovisko Národní rozpočtovou radu k tomuto postupu? Považujete za slučitelné s principem právního státu, aby vláda selektivně aplikovala zákon podle aktuální rozpočtové situace nebo spíše mým pohledem nerespektovala platné právní předpisy? Přijde vám to v pořádku, aby se takto v právním demokraticky vyspělém státě postupovalo? Ano, nebo ne?

Dále mám otázky k plánovanému schodku a budoucímu zadlužení. Jaký je aktuální odhad vaší vlády k výši schodku státního rozpočtu pro rok 2027? Jaký bude podle současných vládních projekcí celkový nárůst státního dluhu České republiky za období vlády Andreje Babiše mezi roky 2026 až 2029? Jaký bude podíl dluhu na HDP na konci roku 2029 podle vašich vládních predikcí a vašich strategií?

Vy jste, pane premiére, kdysi na začátku svého vstupu do politiky pronesl větu, že kdyby vám váš podřízený ve firmě přinesl deficitní rozpočet, tak ho vyhodíte. Stojíte si i dnes za tímto výrokem? Ano nebo ne? Pokud ano, jak hodnotíte rozpočtovou politiku své vlády v situaci, kdy máme ekonomický růst, nízkou nezaměstnanost, a vy tady roztáčíte rozpočtový mejdan. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další interpelací vystoupí poslanec Petr Hladík. Není přítomen. To znamená, že interpelace propadá.

S další interpelací na předsedu vlády vystoupí poslanec Marian Jurečka, pan poslanec bude mít i následující interpelaci a tímto, prosím, upozorňuji i zástupce vlády, že po panu poslanci Marianu Jurečkovi se přesuneme k interpelování členů vlády. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane premiére, chtěl bych se vás zeptat na vaše klíčové priority vás, vaší vlády, pokud jde o zahraniční a bezpečnostní politiku. Chci se zeptat, jestli tuto oblast vnímáte jako jednu z priorit vaší vlády, je pro vás důležitá a chcete opravdu, aby aktivně Česká republika plnila své závazky v rámci Severoatlantické aliance? Chci se zeptat, jestli je pro vás důležité to, aby závazek, který byl Českou republikou potvrzen, že chceme postupně zvyšovat na obranu a bezpečnost výdaje nad dvě procenta HDP je pro vás, pro vaši vládu závazkem, který respektujete a budete na něm pracovat. Chci se vás také zeptat, zdali například při vaší poslední zahraniční návštěvě a setkání s prezidentem Macronem ve Francii jste hovořil i o situaci na Ukrajině a na možnostech řešení, které by vedly k tomu, aby byl na Ukrajině, jak vy i sám často říkáte, nastolen trvalý mír?

Pokud jste o této otázce nejednali, prosím, pane premiére, kdybyste mi mohl říct, proč jste toto téma vy sám neotevřel aktivně, když u české veřejnosti i na půdě českého parlamentu, tak často mluvíte o tom, že chcete být tím, kdo aktivně k tomuto přispěje. Pokud jste o tom, pane premiére, hovořil, tak prosím, abyste uvedl do kontextu to, proč jste říkal, že velvyslanec nemluvil pravdu a že takovéto téma na jednání s prezidentem Macronem vůbec nebylo.

Pak se vás chci, pane premiére, zeptat, jakou roli vidíte v rámci koalice ochotných? Byl jste na tomto setkání lídrů těchto států? Jak si představujete přístup České republiky? Jestli třeba v případě dohody o příměří nebo o nastolení míru na Ukrajině jste připraven za českou vládu a Českou republiku nějakým způsobem aktivně participovat na tom, aby ten stav míru byl na Ukrajině potom následně udržitelný. Děkuji za odpověď na tyto otázky.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče, prosím, neodcházejte. Já jenom upozorňuji, že nynější vystoupení je poslední interpelací na předsedu vlády, který je omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Pane poslanče, můžete se svou interpelací vystoupit.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane premiére, já bych chtěl interpelovat vás ve věci postupu vlády České republiky, postupu Ministerstva obrany a postupu vaší vládní koalice ve věci letounů L-159, které mohly být poskytnuty Ukrajině na podporu sestřelování dronů a raket, které na území Ukrajiny dopadají z Ruska. Chci se vás zeptat, na základě jaké konkrétní analýzy jste se rozhodli tyto letouny Ukrajině neposkytnout?

Chci se zeptat, jestli jste obdržel stanovisko nebo slyšel či četl vyjádření náčelníka generálního štábu, pana generála Řehky, který jasně popisoval, že čtyři letouny L-159 Armáda České republiky poskytnout může. Pokud jste toto vyjádření slyšel, tak proč jste se rozhodl dále nepracovat s variantou možnosti poskytnout tyto letouny ukrajinské straně? Pokud jste to prohlášení neslyšel, tak bych chtěl vědět, jestli jste se zajímal o nějaké podrobnosti, jestli jste s generálem Řehkou o této situaci mluvil a s jakým výsledkem?

Pak se také chci zeptat, jestli jste zaznamenal po vaší návštěvě v Čáslavi informace, které se veřejně objevily, že část letounů L-159 česká armáda nevyužívá ke své pravidelné aktivitě, že část letounů je dlouhodobě uzemněná, nejsou na ně údajně kapacity pilotní, nejsou na ně případně náhradní díly. Pokud jste tuto informaci zaznamenal, prosím pěkně o reakci na tato tvrzení a znovu vás prosím, zdali poté, po tom všem, co zaznělo ve veřejném prostoru, byste nebyli jako vláda ochotni znovu zvážit poskytnutí L-159, čtyř letounů, případně vícero, Ukrajině. Případně jestli jednáte o nějaké formě podpory, aby na Ukrajinu mohla směřovat letadla L-39 Next Generation jako podpora napadené zemi. Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Upozorňuji Poslaneckou sněmovnu, že byly vyčerpány všechny přihlášky na předsedu vlády a nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. K tomu ještě připomínám, že omluvený předseda vlády odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Prosím tedy poslankyni Barboru Pipášovou, aby přednesla interpelaci na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagu, který je omluven z dnešního jednání, a zahájila tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se poslanec Václav Pláteník.

 

Poslankyně Barbora Pipášová: Vážený pane nepřítomný ministře Plago, je mi líto, že tu nejste, protože jsem vás chtěla v úvodu velmi pochválit. Chtěla bych ocenit, že současný rozpočet v kapitole školství napravuje předchozí stav, kdy byly v některých důležitých kapitolách nuly. To bylo neudržitelné. Oceňuji, že jste situaci korigoval a posunul rozpočet směrem k větší odpovědnosti. Je fér to říct otevřeně.

Nyní k samostatné interpelaci. V aktuálním rozpočtu Ministerstva školství jsem nenašla takzvanou indexaci ve výši jedné miliardy korun pro školy, které vzdělávají vyšší podíl žáků se sociálním znevýhodněním. Tento nástroj byl pilotován v rámci Národního plánu obnovy a umožňoval financovat školní psychology, sociální pedagogy, asistenty pedagoga, doučování či snídaňové kluby. Školám pomáhal zvládat zvýšenou pedagogickou zátěž a dětem dával reálnou šanci uspět v běžném vzdělávacím proudu.

Nicméně, závažnější problém je, že v České republice v souvislosti s dlouhodobým neplněním unijní směrnice o rasové rovnosti hrozí vážné právní a finanční sankce ze strany EU. Indexace byla jedním z mála konkrétních opatření, které mělo prokazatelný záměr podporovat školní úspěšnost romských dětí v nesegregujícím prostředí. Vzhledem k tomu, že jde o dlouhodobý problém, který vyústil v zahájení řízení o porušení povinnosti, takzvaný infreachment, kdy České republice hrozí žaloba Soudního dvora Evropské unie a vysoké finanční pokuty, Evropská komise s Českem ztratila trpělivost. Pokud Evropská komise usoudí, že nápravná opatření nejsou dostatečná, podá na Českou republiku žalobu u Soudního dvora Evropské unie. To už se stalo Maďarsku, Slovensku a čeká to i nás. (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) Ano. Proto se ptám, jaké zákonné závazky v oblasti podpůrných pozic a indexace jsou plně kryty rozpočtem? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Připomínám, že není-li interpelovaný člen vlády přítomen, odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Nyní dávám slovo poslanci Václavu Pláteníkovi k přednesení ústní interpelace na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, který je rovněž omluven.

 

Poslanec Václav Pláteník: Děkuju za slovo, pane předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře, obracím se na vás ve věci zdraví našich dětí, konkrétně rozsáhlé oblasti veřejného zdraví, která se týká školního stravování a záměru vlády - vyjádřením některých jejích členů, jako je pan ministr Šťastný, případně pan premiér Babiš - zrušit novou stravovací vyhlášku, která je v platnosti teprve několik málo měsíců. Tato vyhláška nevznikla nahodile ani ideologicky, ale byla výsledkem několikaleté odborné práce vašich lidí, vašich odborníků ze Státního zdravotního ústavu, ale i dalších rezortů a především řady odborníků a zástupců dotčených profesí, rodičů, a taky po ověření v pilotním projektu.

Jejím cílem bylo jediné. Po 30 letech modernizovat systém školního stravování, aktualizovat takzvaný spotřební koš, omezit cukr, sůl a průmyslově zpracovávané potraviny, které jsou do škol aktuálně dodávány ve velkém a nahradit je širokou nabídkou skutečných potravin. Taky udělat přítrž různým podvodům, za které rodiče při platbě za obědy svých dětí platili, jako, že se třeba jeden kilogram kaše v prášku vykazuje jako sedm kilo brambor nebo slazené sirupy se vykazují jako ovoce.

Během celého procesu se aktéři, kteří finančně profitují ze starého systému a sdružují se do různých asociací či přímo komor skrze najaté mediální a lobbingové služby, snaží hanit novou vyhlášku a šíří mýty o veganské revoluci a podobné nesmysly.

Vážený pane ministře, dovolte mi vám položit několik otázek. Za prvé, budete bránit odbornou několikaletou práci svých lidí z MZD a Státního zdravotního ústavu? Za druhé, jaké kroky vláda podnikne k podpoře nastavené změny a personálu? Za třetí, jakým způsobem budete bránit komerčním zájmům v oblasti školního stravování? Děkuji za pozornost a za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Nyní dávám slovo poslanci Janu Burešovi k ústní interpelaci na vicepremiéra a ministra Petra Macinku. Pouze připomínám, že pan vicepremiér a ministr Petr Macinka je omluven na celý jednací den. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Bureš: Vážený pane nepřítomný ministře, Evropský parlament v tomto týdnu bez rozpravy schválil návrh, který stanovuje právně závazný cíl snížení emisí o 90 procent do roku 2040. Jde o jeden z nejtvrdších klimatických závazků, jaké kdy byly přijaty, s přímými dopady na ceny energií, průmysl i životní náklady domácností v České republice.

Hnutí ANO přitom v České republice dlouhodobě říká, že tento cíl je špatný už ve své podstatě. Přesto mělo v Evropském parlamentu zpravodaje, pana Ondřeje Knotka, který si návrh nepohlídal, zásadně ho nezměnil a nenavrhl jeho zamítnutí. Výsledkem je, že návrh byl schválen a platí. Pane ministře, vy jste členem vlády za stranu Motoristé sobě, která před volbami slibovala, že bude hlídat Andreje Babiše. Právě teď se ale ukázalo, že nikdo nehlídal nic. V Bruselu prošel návrh, který ANO doma kritizuje a jeho vlastní zpravodaj ho fakticky kryl tím, že neudělal vůbec nic.

Proto se ptám, kde byli Motoristé sobě v okamžiku, kdy se schvaloval závazek, který může zásadně zdražit energii a urychlit útlum fosilních paliv v České republice? Druhá otázka. Považuje vláda, jejímž jste členem, závazný cíl 90 procent do roku 2040 za realistický a spravedlivý pro Českou republiku nebo se s tím smířila jen proto, že ho v Bruselu nikdo neuhlídal? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Nyní dávám slovo poslankyni Zdeně Kašparové k přednesení ústní interpelace na vicepremiéra a ministra Petra Macinku. Může se připravit pan poslanec Petr Hladík.

 

Poslankyně Zdena Kašparová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, byť tu nejste, tak bych i tak ráda tuto interpelaci podala a obracím se na vás ve věci budoucnosti programu Nová zelená úsporám. V posledních týdnech jsme totiž svědky nejasné komunikace ohledně toho, jakou formou bude mít podpora energetických úspor pro české domácnosti v letošním roce směr. Tato situace vytváří značnou nejistotu jak u občanů, tak u realizačních firem. Zatímco z vyjádření z minulého týdne vyplynulo, že státní podpora by se měla nově orientovat primárně na systém zvýhodněných úvěrů se státní zárukou, pan premiér Babiš tento týden deklaroval snahu o zachování dotačního modelu, který považuje za klíčový pro motivaci domácností.

Proto mě i občany zajímá, jestli existuje v rámci vládní koalice shoda na finálních parametrech pokračování programu Nová zelená úsporám a jestli ty nově přijaté projekty, které čekají na podpis ministra, budou dále podepisovány.

Děkuji a děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. Nyní dávám slovo poslanci Petru Hladíkovi k ústní interpelaci na vicepremiéra a ministra Petra Macinku. (Poslanec Hladík není přítomen.) Pan poslanec Petr Hladík zde není a jeho interpelace propadá. Nyní dávám slovo poslanci Františku Talířovi k přednesení ústní interpelace na ministra kultury Oto Klempíře. Máte slovo.

 

Poslanec František Talíř: Pane ministře, jako předseda mediálního výboru se vás jdu zeptat na to, jaký je váš plán na financování České televize a Českého rozhlasu. A neptám se sám, ptají se zaměstnanci těchto institucí, ptá se naše česká veřejnost.

Jediné totiž, co jsme zatím od vás slyšeli, je to, že jste otočil a už vám vlastně nevadí rušení poplatků, naopak je podporujete. Nikde ale zatím neříkáte, čím je vlastně chcete nahradit.

A jestli vám sem jezdí radit slovenská kolegyně ministryně Šimkovičová, tak se přiznám, že všechny kontrolky v hlavě mně teďka blikají a ptám se, jestli tím skutečným důvodem zrušení poplatků nakonec není cíl destabilizovat Českou televizi a Český rozhlas, podrobit si je a přes nový způsob financování si vytvořit páku, abyste mohli na vedení těchto institucí každý rok tlačit a říkat jim, jaký pořad vám vadí nebo jaký redaktor by měl třeba odejít. Jsou to redaktoři, kteří prostě dělají jenom dobře svoji novinářskou práci, a proto je legitimní vám položit tyto dotazy:

Pane ministře, jaký je skutečný důvod tlaku na zrušení koncesionářských poplatků? Kdo za ním stojí, když vy jste byl původně proti? Proč s tím tak chvátáte? Co vám vlastně konkrétně na České televizi a Českém rozhlasu vadí? A ve finále to nejpodstatnější, čím tedy chcete koncesionářské poplatky nahradit?

Čekáme na vaše odpovědi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Slovo má ministr kultury Oto Klempíř.

 

Ministr kultury ČR Oto Klempíř: Vážený pane předsedo, vážení kolegové, vážený pane Talíři, prostřednictvím vaším (obrací se k předsedajícímu), děkuju za dotazy.

Mně nezbývá, než si otevřít - abych nějak začal - programové prohlášení vlády České republiky, kde v kapitole Veřejnoprávní média stojí: Zajistíme transparentní kontrolu hospodaření České televize a Českého rozhlasu prostřednictvím NKÚ, naší prioritou však je zachování jejich nezávislosti. Zrušíme poplatky za veřejnoprávní média, čímž snížíme zátěž pro občany a firmy. Na základě analýz připravíme další legislativní změny, které povedou k aktualizaci definování veřejnoprávní služby, efektivnějšímu využívání zdrojů a odstranění duplicitních nákladů.

No, proč to děláme, jste se ptal. Podle výzkumu společnosti Kantar z podzimu 2025 zrušení poplatků a jejich nahrazení přímými platbami ze státního rozpočtu by uvítalo, jak zde stojí, 60 procent dotázaných občanů a více než dvě třetiny respondentů se domnívají, že sloučení přinese finanční úsporu.

Děláme práci za předchozí vládu, která se pokusila si koupit vděk veřejnoprávních institucí tím, že jim navýšila poplatky, ale nedala na ně žádné nové konkrétní úkoly.

Chceme lidem ušetřit za placení poplatku za Českou televizi 150 korun za měsíc a 55 korun za měsíc za poplatky za Český rozhlas. To znamená, že lidi ušetří téměř 2 500 korun za rok, což při průměrném důchodu 21 tisíc korun měsíčně nám nepřijde tak málo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu ministrovi a táži se pana poslance, chce-li položit doplňující otázku? Ano. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Talíř: Nevím, jestli doplňující otázku, já chci zopakovat ty otázky, které jsem řekl, a ani na jednu z nich nepřišla odpověď:

Jaký je skutečný důvod tlaku na zrušení těch koncesionářských poplatků? Kdo za tím stojí, když vy, pane ministře, jste byl původně proti tomu? Proč s tím tak chvátáte? Co vám na České televizi a Českém rozhlasu vlastně vadí? A čím chcete ty poplatky nahradit?

To zajímá mě, to zajímá opozici, to zajímá českou veřejnost. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Jenom zopakuji to, co možná někteří přemýšlejí, jak je to s časy. Interpelující poslanec - dvě minuty, interpelovaný ministr nebo předseda vlády má na odpověď pět minut, doplňující otázka poslance - jedna minuta, doplňující odpověď ministra - dvě minuty. Prosím.

 

Ministr kultury ČR Oto Klempíř: Proč to děláme, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího? No, děláme to proto, že chceme nastavit férové financování veřejné služby. Zadavatelem služby je stát, a tak tuto službu tedy taky musí platit stát. Ne občané nějakou zvláštní platbou.

Následujeme trend v celé Evropské unii, kde v současné době nějakou formou platí média veřejné služby už 18 jednotlivých států. Médiím to dává větší stabilitu.

Jak je to s penězi? V době, kdy šetří stát, šetří domácnosti, šetří firmy, je na místě, aby se uskromnila i média veřejné služby. Není v pořádku, že všichni šetří a tato média nemusí. Tato média dlouhodobě nezveřejňují informace o svém hospodaření a nejsou kontrolovány ani NKÚ. Z řady výpovědí, ale i článků to přitom vypadá, že tato média se vlastně chovají nehospodárně.

Ty poplatky jsou zastaralá metoda, je to de facto daň, protože tento poplatek musí platit de facto všichni občané České republiky a náklady na výběr poplatků se pohybují u ČT i u ČRO mezi 100 a 150 miliony korun. Je rozumnější podle nás tyto náklady využít účelněji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře. Prosím poslance Jana Berkiho, aby přednesl interpelaci na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagu. Pouze připomínám, že pan ministr není přítomen, je omluven a v souladu s jednacím řádem odpoví písemně do 30 dnů. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Berki: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, když se dojednávala odkladová novela, tak součástí toho vyjednávání byly i kroky, které měly doprovodit tu novelu, byly nelegislativní povahy, byly to podpůrné kroky. A mě v tuto chvíli zajímá, jak ministerstvo pokračuje v jejich naplňování nebo jejich přípravě?

Stačí mi odpověď alespoň rámcová, nemusíte do úplných podrobností, ale abychom věděli, že se vůbec na těch krocích, které jsou nutné pro to, aby ta novela v oblasti odkladů proběhla dobře, tak jestli se vůbec na nich pokračuje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Prosím poslankyni Pavlu Pivoňka Vaňkovou k přednesení ústní interpelace na ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelku. Zatím se může připravit pan poslanec Ivan Bartoš.

 

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Děkuji. Vážený pane přítomný ministře, díky za to. Opakovaně mluvíte o podpoře rodin a ohrožených dětí jako o klíčové roli vašeho rezortu. A o to víc mě znepokojují vaše kroky.

Stopnul jste projekt sociálního bydlení s přímým dopadem na rodiny v bytové nouzi. U pokračování projektu pro ohrožené děti visel dva měsíce otazník. Zkušení odborníci nevěděli, zda budou moci dál pracovat a nakonec skončili na úřadech práce.

Díky projektům v oblasti bydlení bylo zabydleno 2 180 dětí a celkem 3 732 lidí. To jsou rodiny, které by bez podpory zůstaly na ubytovnách, nebo by skončily na ulici.

To jsou děti, které bez této pomoci mohly skončit v ústavní péči. Tyto projekty byly financovány z evropských prostředků a státní rozpočet zatěžovaly jen minimálně. Zajišťovaly, že zkušenosti z obcí a z terénu se promítly do zákona o podpoře bydlení. Současně ale vláda tento zákon oslabuje a v rozpočtu MPSV i MMR je na jeho spuštění nula.

Pane ministře, rušíte funkční nástroje pomoci dětem a rodinám. Bydlení je základ a vy ho neberete vážně. Je to oslabování rodin a těch nejzranitelnějších. Proto se vás chci zeptat, proč zastavujete projekty s prokazatelným dopadem na tisíce dětí a rodin? A jak konkrétně jejich pomoc nahradíte? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. Slovo má ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Já moc děkuji, vážený pane předsedající, vážené, paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená paní poslankyně Pavlo Pivoňka Vaňková, já vám moc rád odpovím. Ten dotaz Zachování funkčních nástrojů sociální politiky je velmi důležitý, protože nástroj sociální politiky, jak v oblasti pojistných, tak i nepojistných dávek i sociálních služeb je zásadní pro stabilitu jakéhokoliv systému sociální ochrany a také vlastně je důležité pro schopnost státu, aby reagoval na všechna možná sociální rizika, včetně bydlení a včetně i ohrožených dětí.

Já se chci zaměřit, a to jste řekla správně, na komplexní a dlouhodobou pomoc rodinám. Tak, jak já to deklaruji, opravdu, řekl bych, celou svou politickou kariéru, která nebude omezena ale pouze na dávkové systémy. Již dnes je zřejmé, že rodiny lze podporovat cíleně a velmi adresně. Ne vždy musí jít o finanční dávku, která bude třeba prohlubovat i závislost na dávkách, omezovat motivaci třeba k práci a nezaručuje také nějaké efektivní využití tady těchto peněz, které se často mohou rozplynout i v jiných výdajích než na co byly určeny. Například u přídavku na dítě.

Efektivnější může být například poskytnutí nějaké služby nebo úhrada konkrétního nákladu, pokud rodina tu službu nějak využije.

V důchodové oblasti potom budeme klást důraz v rámci funkčnosti těch sociálních politik i na sociální situaci těch skupin, které se třeba například týkají i bydlení. Připravujeme opatření, kde rozšíříme podporu seniorů například ve vysokém věku, zvyšovat důchod budeme již od 80 let takzvanými valorizacemi podle věku. A také vrátíme podíl růstu reálných mezd ve valorizaci z jedné třetiny na jednu polovinu, a to je velmi důležité i z hlediska bydlení,

Pokud jde například o vůbec systém procesu změn v sociálních službách, včetně transformace, která tady všude samozřejmě je, a to i u transformace ohrožených dětí a posilování komunitních forem podpory, tak MPSV zdůrazňuje, že tyto kroky nejsou zaměřeny na omezování pomoci, ale naopak na ještě větší individualizaci a udržitelnost.

Současně také MPSV reaguje na potřebu větší provázanosti sociální politiky s dalšími veřejnými politikami, například v oblasti u stárnutí populace je to se zdravotnictvím, u ohrožených dětí je to určitě se školstvím. U bydlení je to určitě s Ministerstvem pro místní rozvoj. A v tomto kontextu jsou samozřejmě rozvíjeny všechny ty nástroje sociální politiky, které umožní lépe vyhodnocovat potřeby obyvatel, sledovat dopady přijatých opatření a samozřejmě také zabrání oslabování té dostupné podpory pro všechny ty osoby, které tu pomoc potřebují.

Takže veškeré připravované změny budou vždycky posuzovány na základě dat, na základě faktů, s ohledem na dopady na ty cílové skupiny i na stabilitu systému jako celku a budou realizovány nejen státem, ale také kraji a obcemi, což je velmi důležité, poskytovateli sociálních služeb, neziskovým sektorem, dalšími relevantními partnery.

Takže závěrem si dovoluji ujistit vás, že MPSV považuje zachování funkčních nástrojů sociální politiky za jednu ze svých priorit.

Co se týče těch dvou konkrétních projektů u sociálního bydlení, my máme před prvním čtením zákon o podpoře bydlení. V tuto chvíli ten projekt na podporu bydlení, tak dle mého názoru nemusíme utrácet 55, 60 milionů korun, nebo kolik tady tento projekt stál. To si nechme potom na později. Já jsem ho chtěl redesignovat i z toho důvodu, že například u tohoto projektu bylo zkoumáno bezdomovectví. To bezdomovectví jako entita přešlo na rilsu (?) což je Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Ti ho budou také mapovat a mají to ve své výzkumné činnosti na rok 2026, a to z hlediska plátců zdravotního pojištění. Ti, kteří zůstanou bez domova a jsou plátci zdravotního pojištění.

Co se týká SPODu 4, tak já už jsem tady na to interpelován byl. Ten jsme nechali redesignovat skutečně tak, aby cílil více do terénu a více pomohl ohroženým dětem. Protože u mě byla takovým lakmusovým papírkem rozhodování z roku 2023 zpráva NKÚ, která říká v krátkosti, bylo vynaloženo 701 milionů korun z peněz daňových poplatníků a neudělalo to nic v systému o ohrožené děti v České republice.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu ministrovi a táži se paní poslankyně, chce-li položit doplňující otázku. Podle toho, že přichází, tak vidím, že ano.

 

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Tak já děkuji za odpověď a chci se teda zeptat. Takže žádný konkrétní nástroj, který byste měl teď namyšlený, aby pokračoval v zabydlení lidí v území, nemáte. Případně, kdy ho teda plánujete mít? A pokud vůbec, plánujete tuto věc nahradit? Protože se prokazatelně ukázalo, že to pomáhá právě tam, kde je pomáhat potřeba.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, máte slovo, pane ministře.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Tak zabydlování lidí v území, kteří třeba mají nějaké sociální problémy nebo nějaké sociální potřeby nejsou primárně v gesci samozřejmě státu. My během šesti týdnů, kdy jsme vlastně u vlády, tak já se moc omlouvám, ale nepostavili jsme ani metr čtvereční, to ani by nešlo. Nebo jsme nemohli udělat žádnou další věc jako legislativu a samozřejmě obce jsou těmy, které primárně řeší bydlení pro všechny možné skupiny obyvatel i pro ty, kteří jsou sociálně vyloučeni i v rámci nějakého sociálního začleňování, třeba ve vyloučených lokalitách, aby ony nabídly samozřejmě, protože jsou nejblíže těm lidem, kteří to potřebují, nějaké bytové kapacity.

My máme velmi promyšlenou politiku, která se týká bydlení. Opravdu od stavby kolejí, stavby sociálních bytů, dostupného bydlení jako takového, výstavby, nejen například utrácení peněz za to, že někdo někam bude přeskupovat byty v rámci třeba nějakých zákonů. Máme velmi promyšlenou podporu například rodin, mladých rodin s dětmi, které bychom chtěli podporovat v rámci jejich prvního bydlení, které mají s rodinami. Plánujeme samozřejmě podporu družstevního bydlení. To všechno najdete v našem programovém prohlášení vlády, na kterém se tato koalice shodla a na kterém určitě Ministerstvo pro místní rozvoj pracuje a my v tom budeme velmi pomáhat právě pro ty obyvatele, kteří jsou primárně v rámci sociálního vyloučení v nedostupném bydlení. Například u podpory SASek, u podpory neziskového sektoru, jako je Charita České republiky u nás pro ty, kteří žijí ve vyloučených lokalitách.

Bohužel do té doby to tady nefungovalo, protože i některé sociální politiky, které stály miliardy korun za poslední roky, naopak nepomohly těm lidem a zvýšil se počet vyloučených lokalit. Taková je realita. Tu chceme změnit.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, děkuji panu ministrovi. Než pozvu dalšího poslance, je tady omluva. Pan vicepremiér a ministr Karel Havlíček od 16.30 hodin z pracovních důvodů. Tak nyní prosím poslance Ivana Bartoše, aby přednesl interpelaci na ministra zemědělství Martina Šebestyána. Máte slovo.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já děkuji za slovo. Vážený pane ministře, koncern Agrofert získal v době první vlády Andreje Babiše více jak 7 miliard korun nezákonných zemědělských dotací. A zemědělský fond se pokusil z této částky vymáhat pouze jedinou dotaci ve výši 1,6 milionu korun, a to pouze z důvodu, že byla obsažena v auditu Evropské komise ke střetu zájmů a de facto tak fond žádnou jinou možnost neměl.

Investigativní novinářka Českého rozhlasu Tereza Čemusová informovala minulý týden o rozsudku Městského soudu v Praze, dle kterého Zemědělský fond začal s vymáháním pozdě, a proto toto vymáhání bylo nezákonné. Rozsudek uvádí, že Zemědělský fond o jeden měsíc zmeškal lhůtu, a proto toto vymáhání již bylo promlčené. Nechce se mi přitom věřit, že Zemědělský fond nevěděl, jakým způsobem se vymáhají dotace, které nejsou uznané. Proto (si) vám dovolím položit dvě otázky: Kdo konkrétně je odpovědný za to, že při tomto vymáhání jedné dotace ve výši 1,6 milionu korun nebyl dodržen ten řádný proces? A moje druhá otázka: Jsou nějaké další dotace z těchto 7, 7,5 miliardy, které jsem zmiňoval a které by taktéž měly být vymáhány, promlčené? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má ministr zemědělství Martin Šebestyán. Jenom prosím, připravit se s další interpelací může paní poslankyně Barbora Urbanová.

 

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Děkuji, pane předsedající. Než se dostanu k riziku promlčení, tak bych velice rád upřesnil několik faktů. Jediná vymáhaná dotace, o které jste teď tady mluvil, to znamená za těch 1,6 milionu, položka (Schrom Farms?), byla vymáhána, protože všechny dotace, které byly označeny jako v rozporu s legislativou střetu zájmů, byly včas zastaveny a fondem nikdy nebyly poskytnuty. To je důležité. Další jiné dotace, ani nárokové platby, o kterých teď jste tady hovořil, nikdy nebyly zpochybněny ze strany Evropské komise a byly v plné výši Evropskou komisí refundovány. Ten nový právní názor přišel až v pozdějších letech, to znamená, v roce 2004 až 2005, a přišel prostřednictvím českých soudů.

Co se týká rizika promlčení, tak dlouhodobě - i vlastně tak to bylo za působení vašeho předsedy dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu pana kolegy Michálka, SZIF i ministerstvo prosazují tento právní názor. To znamená, že Městský soud v Praze opomenul posoudit zásadní právní otázku vztahu mezi § 11 zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu, čl. 3 odst. 3 nařízení Rady 2988/1995, o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, v platném znění. Uvedené nařízení umožňuje členským státům stanovit vlastní, delší lhůty pro zahájení řízení, než je ta základní čtyřletá promlčená (promlčecí?) lhůta, o které jste hovořil, pro zahájení řízení ode dne zjištění nesrovnalosti. Přičemž český zákonodárce této možnosti využil a my jsme se do toho § 11 odst. 1 zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu zavedli desetiletou lhůtu pro zahájení řízení o vrácení dotace ode dne jejího vyplacení. Takže ten napadený rozsudek se s touto argumentací nevypořádal, a proto byla podána kasační stížnost ze strany Ministerstva zemědělství. A proto se domnívám, že nelze uzavřít, že by pro uplatnění čtyř let byl jakýkoliv postup státu automaticky vyloučen a nelze tak bez posouzení vztahu k § 11 zákona o SZIF v současné době hovořit o reálném riziku promlčení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Děkuji panu ministrovi a táži se pana poslance, chce-li položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já děkuji. Já jenom, jestli jsem tedy dobře porozuměl odkazu na daný paragraf. Vy jste tím automaticky tedy zodpověděl i moji druhou otázku. Pokud tedy budeme platit, že je možnost zahájit to řízení až deset let od momentu proplacení, tak ta zmiňovaná částka, o které jsem mluvil, 7, 7,5 miliardy, vlastně u ní to promlčení nehrozí, protože ta doba je výrazně v tuto chvíli ještě delší.

Já bych si dovolil tedy ještě jednu dodatečnou otázku. Já jsem zaznamenal tedy ujišťování Zemědělského fondu, že na vymáhání je čas do roku 2027 - to už bylo vámi objasněno. Můžete nám, prosím, sdělit, kdy se začnou třeba i dělat kroky k vymáhání těch zbylých - nebo těch 7 miliard korun, o kterých vlastně je řeč v období 2017, respektive o rok později, až 2021, což bylo to období, kdy byl Andrej Babiš premiérem České republiky vlastně poprvé? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Já zopakuji to, co jsem několikrát říkal. Tou odpovědnou institucí je Státní zemědělský intervenční fond. Státní intervenční fond provádí analýzy, v jakém rozsahu a co bylo soudními rozhodnutími z roku 2024 a 2025 zpochybněno. Takže rozhodně bych nepoužíval ty částky, které uvádíte vy, a do mediálního prostoru se dostaly na základě toho, že bylo řečeno, že existuje nějaká právní analýza, kterou - už jsem několikrát řekl, že prostě nebyla dohledána, takže nevím, jaký je přesný rozsah této zpochybněné částky. A nakonec i pan exministr Výborný uznal, že vlastně to takhle úplně není, že ten materiál neexistuje. A říkám, pokud by to bylo tak jasné, Státní zemědělský intervenční fond by bezpochyby začal vymáhat už před nástupem nové vlády. Já jsem s kolegy domluven, že prostě jakmile dodělají svoje právní analýzy, mají být v řádu dnů, tak o tom Státní zemědělský intervenční fond, o svém postupu, bude informovat veřejnost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře.

Nyní dávám slovo poslankyni Barboře Urbanové k ústní interpelaci na ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce.

 

Poslankyně Barbora Urbanová: Vážený pane ministře, ráda bych se zeptala v návaznosti na diskusi, kterou jsme tady vedli v minulém volebním období, která se týkala takzvané rozvodové novely. Ta mířila na úpravu jednodušších rozvodů, které ovšem jsou takzvaně bezkonfliktní neboli - nebo bezrozporné. A já jsem potom na podzim se pokusila tu rozvodovou novelu odložit, odložit její účinnost, nicméně vzhledem k tomu, že nebylo v prosinci svoláno jednání Poslanecké sněmovny, tak jsme to projednat nemohli. A Ministerstvo spravedlnosti tehdy ještě pod vedením paní dnešní poslankyně Evy Decroix ve své tiskové zprávě uvedlo, že si je vědomo toho, že takzvané vysoce konfliktní rozvody, to znamená, rozvody, kde je nějaký veliký konflikt mezi rozvádějícími se manželi, upraveno dostatečně není, respektive z mého pohledu to může vést skutečně i k nějakým problematickým kauzám, zejména ve vztahu k svěření dětí do péče. Jenom připomínám, že vysoce konfliktní rozvody, to jsou takové, kde třeba mezi manželi byla nějaká historie týkající se domácího násilí.

Já se vás chci zeptat, pane ministře, jestli pod vaším vedením ministerstvo chystá nějakou novelizaci v tomto směru, která by právě pomohla pomoci těmto konfliktním rozvodům, a případně nabídnout i spolupráci nás jako opozice, protože si myslím, že to je přesně to téma, na kterém se můžeme všichni shodnout a pracovat, aby ta situace byla lepší. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má ministr spravedlnosti Jeroným Tejc, zatím se může připravit s interpelací pan poslanec Jan Papajanovský.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jeroným Tejc: Vážená paní poslankyně, děkuji za ten dotaz. Přiznám se, že mě trošku překvapil, protože jsem si musel načíst historii, protože jsem tady poslední čtyři roky nebyl. Mě překvapilo, že zaznívá od vás, protože jsem se díval, že vlastně i vy jste hlasovala pro původní návrh tedy - a mohu to říct i z vlastní zkušenosti a berte to jako i mou kritiku - někdy práce kvapná málo platná, mám s tím zkušenost. Myslím si, že je to poučení pro celou Sněmovnu do budoucna, bychom se pokusili i nejen poslanecké, ale i některé vládní návrhy projednat, byť tlak veřejnosti na to, aby to bylo schváleno, bylo to před koncem volebního období, je silný. Já tady určitě nebudu teď poučovat, nastudoval jsem si tu novelu a jsem si vědom toho, co říkáte - určitě se shodneme. Ty vysoce konfliktní rozvody tak, jak je ta novela napsána, nejsou řešeny. My skutečně musíme najít cestu, jak bránit situacím, kdy je v rodině domácí násilí, kdy je tam skutečně konflikt, kde bohužel, jak už i má zkušenost advokáta - říkám, to jsou ty nejhorší rozvody, kde nejde o nic jiného než o princip - tak v těchto případech musíme zabránit tomu, aby to mělo dopad na děti.

Já jsem už projednal tuto věc s řadou odborníků z justice, jak z Nejvyššího soudu, tak ze soudů okresních. My jsme už uskutečnili jednání se soudci, kteří teď už přednáší tu novelu na Justiční akademii, stejně tak se zástupci rodinněprávních a opatrovnických soudů, takže máme poměrně jasnou představu, kterou bych tady nastínil. Čas ještě nějaký mám.

V současné době tedy chceme zdůraznit, že bude-li se někdo dopouštět, jeden z rodičů, domácího násilí, tak soud bude mít prostě povinnost zvážit zásah do rodičovské zodpovědnosti. Budeme se bavit tady ve Sněmovně a myslím, že to je ta správná půda, ještě před tím, než ten návrh předložíme, jestli ta povinnost bude obligatorní, jestli se tím zabývat, anebo bude muset ten krok učinit.

Další věc je otázka legislativního zakotvení a podpory existence fungování mezioborových týmů. To se ukazuje v praxi jako věc, která je nutná, to znamená spolupráce a výměna informací mezi OSPODem, psychology, policií, státním zastupitelstvím v případě, že tady tam je domácí násilí, protože tam musíme ze zákona prolomit mlčenlivost. To je asi největší problém dnes.

Zvažujeme možnost, že by byla možnost rozvodu bez nařízení jednání, to znamená tak, když jsou ty konflikty takové, aby skutečně nemusel jeden z těch partnerů zažívat to trauma. A chceme upřesnit pojem nejlepšího zájmu dítěte, o kterém se diskutuje, asi vždy bude hodně definic, tak snad se tady na nějaké správné opravdu ve prospěch dětí, která bude i v souladu s judikaturou Ústavního soudu, shodneme.

A v neposlední řadě musíme vyjasnit i věci týkající se rozhodování o poměrech dítěte, to znamená například to, že by soud nemusel upravit péči jednoho z rodičů, pokud dítě daného rodiče ze závažných důvodů to odmítá. Ale nedotkneme se jen těch teoretických věcí, které mají dopad na praxi, dotkneme se i praktických. Bohužel ta novela, tak jak byla napsána legislativou, tak obsahuje i ustanovení, že v případě odvolání se platí v podstatě dva soudní poplatky. Platí se jak za péči, tak za řízení ve věcech výživy, což podle mého názoru nebyl záměr, a tak jsem to i konzultoval. Takže to jsou věci, které bohužel vznikly v legislativním procesu, a já slibuji, že učiníme co nejdříve pokrok v tom jednání. Já bych chtěl na jaře, nejpozději na přelomu jara a léta předložit tuto novelu do připomínkového řízení a děkuji za tu nabídku a využiji ji. A budeme tu věc konzultovat i na půdě Sněmovny ještě před tím, abychom se ujistili, že ten směr, kterým se chceme vydat, je směr, který nám odsouhlasí Sněmovna, protože zase to by byla marná práce, pokud bychom s tím přišli a nemělo by to ten efekt ve výsledku. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu ministrovi a táži se paní poslankyně, chce-li položit doplňující otázku. Vidím, že ano, máte slovo.

 

Poslankyně Barbora Urbanová: Vážený pane ministře, my jsme totiž ty věci udělali dvě. Jedna z nich byla ta rozvodová novela a druhá byla jiná novelizace občanského zákoníku, bylo to doplnění definice domácího násilí do občanského zákoníku, která tam chyběla. Nutno říct, že ta věc druhá, to znamená definice domácího násilí, byla z mého pohledu jako poslankyně této Sněmovny mnohem více diskutována napříč spektrem, takže ta prodiskutovanost tam nastala a myslím si, že to práce byla kvalitní. Nicméně chci se vás dotázat, jestli řešíte právě to, jestli ta definice vlastně funguje, jestli máte nějaké kasuistiky, zda ta definice nám pomáhá v těch řešeních, o kterých se tady bavíme, aniž bych zmiňovala konkrétní případy, případně zda tu definici není třeba rozšířit, to znamená třeba na přihlížející děti, kterých by se to případně týkalo, a myslím si, že tam bychom si pomohli asi nejvíce.

A druhá věc, kterou bych chtěla říci, je možná spíše na pana ministra Juchelku. (Předsedající: Čas, paní poslankyně!) Myslím si, že my potřebujeme propojit dvě aktivity (Předsedající: Čas!), a to, jak tady řešíme ohrožené děti. Já se asi k té interpelaci na vás zřejmě nedostanu, je asi padesátá, a právě tyhle vysoce konfliktní rozvody, protože se nám ukazuje v praxi, že ty dvě věci spolu bohužel souvisí.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jeroným Tejc: Já se pokusím ušetřit ten čas. Mám ho víc, to je výhoda interpelací na ministry. Rozhodně v tuhle chvíli jsem zavalen podněty, jak to nefunguje, jak je praxe komplikovaná. Upřímně řečeno, máme teprve únor, takže já se snažím jaksi dívat se na to objektivně a je mi jasné, že to, jestli to je funkční, nefunkční a jak moc je ten problém velký, uvidíme, si myslím, nejdříve někdy za tři čtyři měsíce. Bohužel tedy to uvidíme na příkladech dětí, kterých se to může dotknout. Takže proto chci spěchat, proto chci, abychom se dohodli i na těch definicích. Vůbec nemám problém s tím, co jste řekla. To znamená to, kde se to násilí dotýká dítěte, byť to není násilí na dítěti, to je určitě věc, která má nějaký vliv, ale musíme najít tu správnou hranici, kde budeme poměřovat zájem toho dítěte na tom vídat biologického rodiče a současně ho netraumatizovat. Takže vždycky to nakonec z velké části bude na rozhodnutí soudu. My soudu musíme dát manévrovací prostor a já myslím, že i to vzdělávání, které v té věci probíhá, tomu může pomoct.

Takže určitě ta novela má nějaké kladné stránky, má bohužel i ta rizika, která jsou zmíněna, a já budu usilovat o to, aby ta novela tady byla projednána na jaře a aby nejpozději do léta byla v připomínkovém řízení, abychom na podzim o ní mohli jednat tady ve Sněmovně. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře. A já si myslím, že dokonce jste věnoval úplně ten přesný čas. Tak.

Nyní dávám slovo poslanci Janu Papajanovskému k ústní interpelaci na prvního místopředsedu vlády a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Papajanovský: Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já se omlouvám, budu se trochu opakovat, protože na podobnou věc jsem se ptal už včera, ale pan ministr tady nebyl, což není výčitka, to je jenom konstatování, že se budu prostě trošku opakovat.

Můj dotaz směřuje k těžbě lithia v Ústeckém kraji, což je jeden ze strategických projektů, který by měl být i strategicky podporován z rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu. Je to rozhodnutí, které bylo učiněno v předcházejícím volebním období ještě za ministrování našeho ministra, takže já ho tady rozhodně nebudu zpochybňovat. Ale věc, na kterou se chci zeptat, je kompenzace pro občany Ústeckého kraje, protože ta těžba lithia bude jistě zatěžující pro životní prostředí v našem kraji, přinese i zvýšenou zátěž sociální a tak dále a ty částky, které by náš kraj měl obdržet jako kompenzaci, tak to nejsou částky velké. Dostali jsme informaci, že Ústecký kraj jako takový by měl obdržet z vydobytých nerostů 10 milionů korun, obec, na jejímž území by ta těžba měla probíhat, by měla ročně obdržet 30 milionů korun, do státního rozpočtu by mělo poté natéci něco přes 50 milionů korun ročně, přičemž objem té těžby, to znamená výnos z té těžby by měl být v řádu miliard, možná dokonce i přes 10 miliard ročně. Záleží samozřejmě, jak se budou pohybovat ceny lithia.

Takže můj dotaz směřuje na to, zda Ministerstvo průmyslu zvažuje nějakou legislativní iniciativu, která by posílila výnosy z té těžby směrem do regionů, ať už skrze změny toho systému úhrad z nerostů, nebo například nějakou diskusí o rozpočtovém určení daní tak, aby více zohledňovala ekonomický přínos toho projektu pro daný region, aby zkrátka více peněz v tom regionu zůstávalo. Takže to je můj dotaz.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Slovo má první místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Zatím se může připravit na interpelaci pan poslanec Samuel Volpe.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Hezký den, vážený pane předsedající, a děkuji panu poslanci Papajanovskému za dotaz. Ano, lithium je velké téma. Určitě si vzpomínáte na tu historii, když přeskočím dobu, kdy vlastně měl ten těžař - potenciální, ten, kdo měl tu licenci pod kontrolou - zahraničního vlastníka, tak vlastně v roce 2021 jsme udělali na Ministerstvu průmyslu a obchodu naprosto klíčové rozhodnutí, a to takové, že tedy to získá pod sebe stát, což se podařilo. Je to samozřejmě tedy nepřímo prostřednictvím společnosti ČEZ. Takže první dobrá zpráva je ta, že míč je na naší straně a můžeme kontrolovat těžbu lithia.

Od té doby se intenzivně pracuje na několika rovinách. Ad jedna tedy na tom, jestli se vůbec bude těžit ve smyslu logistiky té těžby, což už samo o sobě bylo poměrně náročné, protože se to prodiskutovávalo s těmi dotčenými obcemi, a možná proto, že jste z regionu, tak si i vybavujete, jaká měla být ta původní logistika, jak se to mělo těžit, a poté právě po dohodě s obcemi, protože měly obavy, tak se to přesunulo tak, že vlastně ten zpracovatelský závod nakonec bude v Prunéřově, což si myslím, že je v zásadě racionální a dobré rozhodnutí, a rozhodně se těm obcím vyšlo velmi vstříc.

Samozřejmě teď se to vyhodnocuje ještě z toho ekonomického úhlu pohledu a současně i z toho technologického. Nechci teď chodit do detailu, ale řeší se to, jak se oddělí slída od toho lithia. A pokud se toto všechno prokáže a vypadá to, že to vypadá velmi dobře, tak by se v roce 2027 mohlo začít těžit a následně zpracovávat.

Je to samozřejmě velmi zajímavý projekt, který by nejenom vyztužil odolnost České republiky, troufám si tvrdit, že je to i pro evropskou odolnost přínosný projekt. Samozřejmě zasahuje do toho prostředí, nicméně ČEZ to dělá hodně šetrně a snaží se opravdu vycházet rozumně vstříc.

Co se týká těch benefitů, které budou pro ten region, tak těch je několik. Za prvé to bude pochopitelně to, že tam opět bude pracovní síla. Víte, že ten region je náročný s ohledem na pracovní sílu, je tam vyšší míra nezaměstnanosti, takže to je jedna důležitá věc.

Další důležitá věc je ta, že tam samozřejmě se budou odvádět všechny, řekněme, přirozené daně, jako je daň z nemovitosti, půjdou tam logicky odvody všeho charakteru, které se toho regionu týkají v momentě, kdy tam vzniká takto významný projekt, s tím, že v tuto chvíli se tam neplánuje žádné specifické odškodňování, to znamená, není v tuhletu chvíli důvod, protože udělalo se to, že se to dalo na jiné místo, myslím tím to zpracování, logistika se vyřešila, je to ve shodě s obcemi, a teď už tam vlastně vzniká spíš příležitost. A ta příležitost bude logicky vykoupena tím, v tom dobrém slova smyslu pro ty místní obyvatele, že tam budou mít pracovní příležitost a že tam nepochybně bude i určitý obchodní ruch z toho vyplývající. Tak to samozřejmě se na to váže. Hovořím o službách a tak dále, maloobchod atd.

Takže v dané chvíli, pokud já mám správnou informaci, tak se tam nic mimořádného nechystá. To, co vy jste naznačoval, že by se třeba mohlo z toho dobývání těch nerostů jaksi odvádět více pro ten daný region, tak to je Pandořina skříňka. V momentě, kdy tohleto uděláme, tak samozřejmě přijde jiný region, který bude zatížen těžbou něčeho jiného, takže se snažíme prolomit limity těžby stavebního kamene, štěrku, štěrkopísku a tak dál, a zase tam bude prostě nějaká snaha z toho něco vyzískat.

Ten zákon jsme dost lopotně dávali dohromady, to ještě bylo za mě někdy v roce 2021, udělali jsme tam řadu kompromisů, které šly právě ve prospěch regionu, a proto já bych teda do toho se úplně nepouštěl.

Nicméně kdyby tam hrozila nějaká újma, něco, co by skutečně zásadním způsobem nebo ve větší míře ohrozilo tu lokalitu, tak pochopitelně i ten investor i stát jsou připraveni jednat. My to řešíme s regionem, s krajem.

Ano, máte pravdu, že tam byla poskytnuta v tuto chvíli ta pobídka strategického charakteru až do výše, tuším, 8 miliard korun, já říkám, že to "až do výše" záleží na tom ještě, jak se to celé spustí, což z mého pohledu je správně. Je to dobře, nemluvě o tom, že ještě vyjednáváme s Němci, kteří v uvozovkách mají pod kontrolou třetinu toho kopce, dvě třetiny jdou za Českou republiku, což si rovněž myslím, že je zajímavá příležitost.

Takže není definitivní, že se tam bude těžit, spěje to k tomu, že ta šance tam je, pokud to ekonomicky vyjde s ohledem na cenu lithia a návratnosti, to znamená přes vnitřní nosné (?) procento nebo jak to nazveme, prostě tu ziskovost toho projektu v horizontu, dejme tomu, 20 až 30 let, tak poté se domnívám, že ta šance je poměrně slušná.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane vicepremiére a ministře, a táži se pana poslance, chce-li položit doplňující otázku. Ano, prosím.

 

Poslanec Jan Papajanovský: Já děkuji panu vicepremiérovi za informace k tomu projektu. Já bych pouze navázal na tu ekonomickou kompenzaci. Ten můj dotaz nesměřoval k tomu, že bych si myslel, že tady ten projekt má specificky získat nějaké jaksi odškodnění mimo ten běžný zákonný režim, který se týká právě těch nerostů, ale já osobně se domnívám, že pokud by Česká republika byla ochotna změnit způsob jaksi kompenzace, to znamená obecně navýšit ty peníze, které těm regionům, kde se těží, jdou, a to se může týkat třeba i toho štěrkopísku, kamene a tak dále, takže by to byla věc, která by možná nějakým způsobem pomohla odblokovat nejen tento projekt, ale třeba jiné projekty.

Ta informace, že s tím ty obce souhlasí, z mého pohledu není úplně přesná. Ony jsou samozřejmě spokojenější, než byly spokojené historicky, protože máte samozřejmě pravdu, že ten Prunéřov je určitý posun, ale v pondělí na krajském zastupitelstvu byly znovu delegace těch obcí, znovu s tím měly problém a myslím si, že posun právě v té ekonomické části, to znamená, aby významnější část toho miliardového, možná desetimiliardového výnosu, zůstala přímo v tom regionu a platilo to obecně potom pro celou Českou republiku, tak to si myslím, že je něco, co by mohlo pomoci.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Děkuji. Tak teď už rozumím. Já jsem předtím to chápal tak, že vlastně míříte specificky na ten region, aby tam dostal nějakou mimořádnou tu, pak by to samozřejmě znamenalo ale jako zásadní změnu tedy toho zákona, protože víte, že tam se vlastně o to v uvozovkách dělí všichni, o ty výnosy z těch nerostů nebo tady o ty poplatky, které jsou.

Jak říkám, dělali jsme to už před pár lety, bylo to hodně citlivé, vzpomínám si na to, jak jsme to projednávali, každý na to má svůj názor a každý samozřejmě má kus své pravdy. Bylo to hodně o lobbingu, takže já teď říkám na rovinu, my se nechystáme to teď udělat. Já netvrdím, že se někdy nedá třeba na to opět sednout a vyhodnotit třeba i s ohledem na to, že Česká republika bude posilovat surovinovou soběstačnost. A já tedy budu velkým průkopníkem toho, protože jsem přesvědčen, že musíme v této věci zabojovat více například tím stavebním kamenivem, štěrkem, štěrkopískem, lithiem a tak dále.

A může to budit emoce, s tím souhlasím, čili jestliže zvyšujeme tu aktivitu, tak pojďme se o tom bavit, bude-li to rozumné, bylo by to fér a zklidní-li to ty regiony, tak to je vždycky věc, která pokud úplně fatálně nezasahuje státní rozpočet, ale na druhou stranu zase, ať je to spravedlivé, to znamená, nesmí se to pak vychýlit tak, že to bude pouze ve prospěch toho regionu a ten stát vlastně na tom nebude mít to, co třeba očekával.

Takže jo, ale není to podle mého názoru něco, co by bylo politickým tabu a že bychom se o tom nebyli schopni bavit a jsme připraveni o tom s vámi samozřejmě diskutovat.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuju panu prvnímu vicepremiérovi a ministru Karlu Havlíčkovi.

Máme zde dvě omluvy. Od 16 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Václav Pláteník, od 14.30 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Jan Richter.

A já si tímto dovoluji pozvat a dát slovo poslanci Samueli Volpemu k ústní interpelaci na ministra vnitra Lubomíra Metnara a zároveň si tady s panem místopředsedou Skopečkem předáváme i řízení schůze. Máte slovo.

 

Poslanec Samuel Volpe: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci nastavení důstojných podmínek práce příslušníků bezpečnostních sborů, které budou motivační, atraktivní a zastaví odchody zkušených a důvěryhodných policistů či například celníků.

V programovém prohlášení vláda deklaruje záměr zvýšit nástupní platy příslušníků Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru na úroveň 50 000 korun českých. Dle mého názoru je nutné kromě zvýšení platů nastavit rovněž jejich valorizaci, která je mnohem lepší než pouze jejich skokové navýšení.

Ovšem důstojné podmínky práce nejsou pouze o platu. Důležité je motivační nastavení kariérního řádu, nahrazení zastaralé techniky moderními nástroji pro práci, snížení byrokracie, vyřešení zastaralých IT systémů, psychologická podpora a tak dále.

Proto si dovolím položit dvě následující otázky. Jakým konkrétním mechanismem hodlá Ministerstvo vnitra zajistit dosažení nástupního platu ve výši 50 tisíc korun českých u nově nastupujících policistů a hasičů? A od jakého data bude tento závazek reálně naplněn?

Druhá otázka zní, zajistí Ministerstvo vnitra reformu kariérního řádu policie tak, aby postup kariérou závisel zejména na skutečném výkonu, odbornosti, výsledcích a méně na hodnocení nadřízeného?

Budou vytvořené motivační podmínky, aby příslušníci policie či celníků absolvovali specialistické kurzy a doplňovali si vzdělání? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně, pane poslanče. A poprosím pana ministra vnitra Metnara, aby vám odpověděl. Tak prosím, pane ministře.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane poslanče, k vašemu dotazu ve věci nástupních platů uvádím, že jde o oblast, která je pro naši vládu opravdu prioritou, kterou v konkrétních detailech ještě připravujeme. To potom můžeme detailněji, protože těch variant může být víc.

Z mého pohledu je však dosažení nástupního platu ve výši 50 000 korun u nově nastupujících policistů a hasičů nejefektivněji dosažitelné plynulým, řekněme rozpočtově udržitelným víceletým růstem platů, kdy v průběhu tohoto volebního období bude nástupní plat policisty po absolvování základní odborné přípravy právě těch zmiňovaných 50 000 korun, to znamená policista, jak absolvuje tuto základní přípravu, to je třetí tarifní třída, první stupeň.

Co se týče řekněme toho dalšího, té udržitelnosti z hlediska rozpočtu, jedná se o formu víceletého předvídatelného růstu služebního příjmu, který je velmi důležitý také z hlediska stabilizace stávajících příslušníků bezpečnostních sborů, aby věděli, bylo to očekávatelné, předvídatelné a pro náš rozpočet postupně rostoucí a realizovatelné.

K druhé otázce uvádím, že jednou ze zásadních priorit policie je nasazení takzvaného kompetenčního modelu Policie České republiky, který popisuje všechny nezbytné a žádoucí předpoklady, kterými lze popsat jednotlivé pracovní pozice. Součástí modelu jsou jasně nastavitelné znalosti, kompetence a další dovednosti pro konkrétní policejní pozici, potřebné kontrolní mechanismy. A také dojde k modernizaci a digitalizaci procesu služebního hodnocení, včetně řízeného rozvoje kompetencí policistů. V návaznosti na realizaci modelu budou současně efektivně plánované kapacity a témata policejního vzdělávání, které s tím úzce souvisí.

V pilotním provozu bude systém zprovozněn nejprve pro nejvyšší tarifní třídy, devátou a desátou tarifní třídu, a to od začátku příštího roku. Proč devátá a desátá? Potřebujeme zkvalitnit ne ten úplně nejvyšší, ale ten střední management, ředitele, včetně náměstků.

Poslední dotaz k otázce týkající se metropolitního příplatku. Tento zákon o služebním poměru nezná tento výraz, ale jeho plnohodnotnou obdobou je existující stabilizační příplatek, který policie využívá pro věkovou, ale také pro teritoriální stabilizaci. V případě teritoriální stabilizace jsou upřednostňovány lokality, které trpí personální nedostatečností. A v případě hlavního města je ten příplatek využíván v největším rozsahu, to znamená Praha 1 000 až 4 000. Současně je pro obdobný účel využitý institut zvláštního příplatku, který je pro hlavní město Praha nastaven výše než u ostatních krajských ředitelství ve výši 9 000. Personální situaci se však daří teď poslední dobou zlepšovat i na území metropole a další navyšování rozdílu mezi regiony tak nad rámec současného stavu nepovažuji v tuto chvíli za žádoucí.

Ale ještě abych doplnil a využil tu chvíli k tomu, ono stabilizovat personální situaci není jenom o těch penězích, nebude to jenom o tom kariérním řádu, ale bude to o těch benefitech, které jsme říkali. Musíme policistům vrátit FKSP, hodně přišli o tom školkovném. Když jsme se o tom bavili, tak taková průměrná mladá rodina s dvěma dětmi přicházela ročně, plat nerostl, až o 50 000 korun. A to bude, jak připravujeme, teď sbíráme řekněme podněty a budeme je analyzovat. Musíme otevřít i služební zákon. Tam, co mě nejvíce vadí, ty nemorální vysoké renty, které jsou, musíme je udělat spravedlivě, ale říkám až pro nově nastupující policisty. Nechci je strašit, protože vytvořit v bezpečnostních sborech chaos je velice jednoduché - nebo nějakou nestabilitu, a to určitě není mým zájmem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Ptám se, zda je zájem o doplňující otázku. Prosím, pane kolego, vaše minuta.

 

Poslanec Samuel Volpe: Děkuji, pane ministře, za podrobné odpovědi. Na mnohém se shodnu. Vy jste mě předběhl, já jsem ještě nestihl položit tu třetí dodatečnou doplňující otázku. Tak jenom pro případné diváky, co sledují naše jednání, tak tedy zopakuji. S ohledem na to, že zvlášť velký nedostatek policistů je v Praze, tak jestli plánujete zavedení metropolitního příplatku?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak jestli pan ministr má chuť odpovědět?

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar: Děkuji opět za doplňující otázku. Už jsem se o tom krátce zmínil. Ne, zatím ne, protože tento příplatek - opravdu jeho obdobou je ten řekněme zvláštní stabilizační příplatek. A potom zvláštní bude otázkou toho, jak se nám bude dařit řekněme najít ten ideální model, který je, protože já jenom řeknu, dosažení těch 50 000 je několik, může být několik forem. Do tarifu, největší zátěž nebo do příplatku, anebo kombinace. A to by znamenalo, jak tady tohle budeme připravovat v rámci řekněme zlepšení těch podmínek policistů, tak si myslím, že i tady budeme přemýšlet, jak vylepšit ty stabilizační příplatky nebo otevřít tu jejich šíři. Protože co si budeme říkat, ano, největší metropole, největší podstavy. Ostatním krajům se to nelíbí, protože tady de facto chodí na výpomoc příslušníci z jiných krajů. Řešíme to. Ale co je dobré, pozitivní, ono se to mírně zlepšuje. Ale myslím, že k tomu zlepšení dojde, protože maximálně co je, tak řekněme u těch mladých lidí je to, aby byli, jak se říká, finančně dostatečně zabezpečení. Potom uvidíme. Ale konkrétní otázka, neplánujeme rozšiřovat ty příplatky, protože byla celá řada příplatků, máme celou řadu položek. Čím to bude jednodušší, čím to bude přehlednější, ten plat policisty, tím si myslím, že to bude pro ně lepší.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju panu ministrovi. A nyní bych pozval k přednesení interpelace na pana ministra Klempíře paní kolegyni Weimerovou Ester. A teď se omlouvám, jestli komolím vaše jméno.

 

Poslankyně Ester Weimerová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, jistě jste zaznamenal výzvu generálních ředitelů České televize a Českého rozhlasu adresovanou přímo vám, ve které tito zástupci našich médií veřejné služby vyjádřili znepokojení nad zamýšlenými změnami v jejich financování a vyzvali vás k vytvoření pracovní skupiny, která by se budoucností veřejnoprávních médií a důsledky změn jejich fungování zabývala.

Já jsem za přibližně týden od zveřejnění této výzvy nezaznamenala žádnou oficiální odpověď vás jako ministra, ani Ministerstva kultury jako celku a zachytila jsem jen vyjádření, že je pro vás v první fázi plánování změn důležitější dohoda v rámci koalice. Chtěla bych se proto zeptat: Znamená to, že tato pracovní skupina nebude zřízena? A pokud nebude zřízena nebo pokud bude zřízena až po představení konkrétních návrhů ze strany koalice, proč nechcete zapojit odborníky už do přípravy změn nebo případně do konzultace, zda by jakékoliv změny byly ve veřejném zájmu? Říkáte, že by podoba veřejnoprávních médií měla odpovídat aktuální době a situaci. Kdo jiný by mohl ministerstvu pomoci identifikovat ideální řešení než právě pracovní skupina doporučená samotnými řediteli dotčených médií? Předem děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně. A nyní dám slovo panu ministrovi Klempířovi, aby vystoupil v rámci odpovědi na interpelaci paní kolegyně. Pane ministře, prosím.

 

Ministr kultury ČR Oto Klempíř: Pane předsedo, děkuji za slovo. No, milá kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího, my určitě nový model i definici veřejnoprávních médií představíme odborné široké veřejnosti. Ale dokud není shoda v rámci koaliční skupiny na výsledném řešení, tak vlastně jakákoliv debata jak odborná, tak politická, je zbytečná. Protože tyto změny jsou politické téma. Diskuse a debata bude probíhat ve Sněmovně tady s vámi všemi na politické úrovni. My se tomu nebráníme, naopak vítáme, že tady spolu můžeme tohleto závažné téma, kterého jsou plná média, včetně nevybíravých útoků na nás i na moji osobu, obviňující nás z toho, že chceme náhubkovat, zničit, vzít peníze těmto médiím veřejné služby, což je nepravdivé. Takže tuhletu debatu tady povedeme určitě velice zevrubně a hluboce.

Téma je to žhavé. Nepochybuji, že i média budou mít a mají dost prostoru k tomu, abychom mohli náš návrh dostatečně vysvětlit. Ale v programovém prohlášení vlády se dočtete, že zrušíme poplatky za média veřejné služby. Odpovídající zákon bude, jak jsem říkal, široce projednáván ve Sněmovně, tedy jakákoliv odborná skupina teď ve světle událostí vlastně mi přijde nadbytečná.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Chce paní kolegyně dát doplňující otázku, tak prosím.

 

Poslankyně Ester Weimerová: Děkuji za odpověď. Jenom bych chtěla říct, že možná právě proto, že ještě není nějaký konkrétní plán, tak by bylo o to vhodnější nějakou tu skupinu zřídit. Abyste mohli v rámci té koalice projednávat už na základě nějakých těch postřehů odborníků, kteří by v té skupině byli. Nepřijde vám to jako dobrý nápad?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Doplňující odpověď, prosím, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Oto Klempíř: Milá kolegyně, dobrým nápadům se meze nekladou, ale tenhle nápad v současné situaci, kdy hledáme teprve koaliční řešení, mi zas tak dobrý nepřijde, protože jeho čas a čas jakýkoliv veřejné i sněmovní diskuse opravdu přijde a bude velmi široký. Zatím je to takhle. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. A přejdeme k další interpelaci, kterou přednese pan poslanec Schrek na ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelku. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Vítězslav Schrek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážený pane ministře, přicházím se svou interpelací a s úsměvem na rtu, jak je mým zvykem, škoda, že tady nesedí pan vicepremiér - by to ocenil.

K mé interpelaci. Vaše vláda rozhodla 22. ledna roku 2026 svým nařízením o platech, o navýšení základních platových tarifů od 1. 4. u pracovníků zajišťujících sociální služby, a to jak u sociálních pracovníků, pracovníků v sociálních službách a také zdravotních sester, to znamená pracovníků uvedených v příloze číslo 2, a to o 5 procent a i u ostatních pracovníků uvedených v příloze číslo 1 o 9 procent. Toto navýšení však není nijak zohledněno v návrhu rozpočtu na rok 2026. Respektive není obsaženo v částce, která se týká státních dotací pro poskytovatele sociálních služeb. Na tuto skutečnost vás už upozornily některé střešní organizace poskytovatelů sociálních služeb, které vyčíslily ten finanční dopad za jednotlivé kraje na částku pohybující se kolem 3,5 miliardy korun.

Já už mám čísla za Vysočinu, za náš kraj, kde se zatím ta čísla týkají pouze zmíněných platů - to znamená, není v nich třeba vůbec zohledněna potřeba a nutnost dalšího rozvoje sociálních služeb, zejména budování a zařazování nových lůžek v pobytových zařízeních. A ten finanční propad činí jenom pro náš kraj třeba 100 milionů korun.

Můj dotaz je tedy jednoduchý: z jakých zdrojů bude tento deficit plynoucí z rozhodnutí vlády saturován? To znamená, kdo tyto peníze lidem pracujícím v sociálních službách zaplatí? A rovnou se ptám, zda předpokládáte, že tuto odpovědnost přehodíte na kraje, případně na místní samosprávy? A pokud ano, tak zda jste s nimi tuto záležitost již projednal? A samozřejmě mě zajímá s jakou odezvou? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji,pane poslanče. Nyní odpoví pan ministr práce a sociálních věcí Juchelka. Pane ministře, prosím.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Já děkuji, vážený pane předsedající. Já jsem opravdu rád a jsem hrdý na to, že se nám podařilo domluvit v rámci tripartity navýšení platů i těm, kteří pracují jako sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách. Skutečně od 1. 9. budou mít o 5 + 1 procento navýšené své platy. To se týká tady toho, co jsme řekli, plus těch zdravotnických služeb nebo pracovníků ve zdravotnictví.

Těch 9 procent + 1 procento, tak to se týká všech těch ostatních, jako jsou nepedagogičtí pracovníci, to znamená uklízečky, kuchaři, školníci a další, a nám se to podařilo vyjednat skutečně tady v tomto - protože během těch - v tom minulém volebním období - během těch čtyř let, tak skutečně jim bylo navýšeno pouze jednou, a to, jakým způsobem nám klesaly reálné mzdy, tak se museli opravdu nějakým způsobem sanovat právě proto, aby nám ti, kteří pečují o ty naše nejbližší, neodcházeli do jiných sektorů, například třeba k soukromým poskytovatelům a tak dále, kteří je přeplatí.

My, co se týká toho samotného rozpočtování, tak na rok 2026 máme úplně stejné finanční prostředky, jak to bylo za minulé vlády plus něco navíc. Takže v tuto chvíli tam 28,77 - a dalších - miliardy korun, to je celková částka na sociální služby. 26,157 miliardy je v té áčkové síti. 1,9 miliardy je v béčkové síti a na individuálních projektech je tam 620 milionů korun.

My v tuto chvíli budeme jednat s kraji právě v příštím měsíci o tom, že budeme přeskupovat některé prostředky, abychom navýšili tu áčkovou síť, abychom ji posílili ještě nad rámec toho, co předložila minulá vláda. Také jsem napsal v minulém týdnu dopis všem hejtmanům, kde jsem je poprosil, aby mi řekli své potřeby a své požadavky, protože jim chceme finančně pomoci také z programu OPZ+ na investicích, které - když mají připraveny, tak můžou některé prostředky samozřejmě dát taktéž na platy. Část z toho samozřejmě půjde ze státního rozpočtu. Například jenom na úhradách, které v tuto chvíli jsou, tak tam je 1 miliarda korun, která půjde z úhrad, z úhradové vyhlášky, a z prvního a druhého stupně tak, jak byl navýšen, což je také ze státního rozpočtu, tak tam v tom objemu 1,2 miliardy korun půjde například na pobytové služby odhadem dalších 100 milionů korun.

Takže my jsme se snažili právě navázat na ten minulý rozpočet tím, že jsme navýšili některé prostředky právě proto, aby kraje mohly být i tady v tomto důsledku sanovány. To, že část toho, aby jim skutečně neodcházeli z těch příspěvkových organizací pracovníci, bude na bedrech krajů a obcí, tak s tím samozřejmě se počítá právě v té áčkové síti. Myslím si, že to je strašně důležité, že i ony s tím samozřejmě nějak počítají a to, že to je na financování jenom na bedrech státu, to znamená ta áčková síť, hlavně samozřejmě ta béčková, tak to je jasné, ale takhle to fungovat nemůže. Musí se podílet všichni na tom, pokud chceme pečovat o naše blízké, aby právě v těch příspěvkovkách tam na platy bylo.

Takže já to ještě jednou zopakuju. Ten průměrný návrh na navýšení je 1 685 korun u těch 5 procent, přes 2 500 korun je to u těch 9 procent. Část toho, jak jsem řekl, je rozložená právě v té položce sociální služby, u těch 28,7 miliardy korun, respektive na áčkovou síť 26,157 (miliardy) tak, jak jsme to přijali z té vlády minule, plus to ještě samozřejmě posílíme o další finanční prostředky a jednat o tom budu a ty prostředky hledáme. Například z opézetka plus. A ten dopis šel zhruba před osmi dny a už na něj mám některé ohlasy. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane ministře. Ptám se, zda je zájem o doplňující otázku? Ano, tak prosím, pane poslanče, vaše minuta na doplňující otázku.

 

Poslanec Vítězslav Schrek: Děkuju za odpověď, pane ministře, já jsem pracoval jako manažer v sociálních službách dlouho, takže vím, že je potřeba lidi odměňovat. Na tom se shodneme. Na druhou stranu jako manažer, který je zároveň vždy zodpovědný za okno, za ekonomiku, vím, že na to musím mít nějaké peníze, když je někomu chci dát. Takže já se jenom ujistím - já jsem tam rozdíl 3,5 miliardy korun po navýšení těch platů nenašel v rozpočtu. Takže se ptám, jestli tam jsou nebo nejsou? Podle mého názoru tam nejsou a pokud tam nejsou, tak jestli jsem pochopil správně vaši odpověď, takže tam ty peníze přidáte do kapitoly na státní dotace a část toho - a podle toho teda, jakou část budou hradit kraje, případně obecní samosprávy, pokusím se to takhle precizovat a zformulovat, abych tu odpověď, pokud možno dostal zřejmou. Děkuju pěkně.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a s doplňující otázkou pan ministr.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Já také děkuji. Určitě jako manažer, který pracoval v sociálních službách, tak samozřejmě víte, že nemůžete čekat jenom s tou nataženou rukou u té příspěvkové organizace a čekat na to, co vám vlastně spadne do klína. Takhle manažer nefunguje. Já si myslím, že jste také sháněl různé finanční prostředky někde jinde i na investice a tak dále. Takže ještě jednou: na ty investice my v tuto chvíli otevíráme výzvu na OPZ+, tím pádem chceme nějakým způsobem ulehčit u té áčkové sítě všem krajům, které to můžou přeskupit třeba na platy, když to nebudete jako manažer v sociálních službách chtít shánět a taktéž to budeme posilovat ještě o nějaké další finanční prostředky u áčkové sítě, ale dohromady z úhrad, dohromady z navýšení příspěvku, který jde také na bedra státu u prvního a druhého stupně, tak tam to bude sanováno tak, že to nebude určitě 3,5 miliardy - na to ten rozpočet nemá a neměl to ani u té minulé vlády, ale bude to sanováno dostatečně tak, aby na bedrech nezůstaly všechny ty finanční náklady na navýšení platů, které si ti lidé zaslouží.

A já tady určitě nechci obhajovat to, jestli ti pracovníci v sociálních službách jsou nebo nejsou potřeba a jestli musí nebo nemusí být zaplaceni. To víme oba dva, že to je potřeba, aby tam zůstali, protože můžou přeběhnout úplně jednoduše někam jinam, protože ti lidé v těch sociálních službách nejsou a přetahují se mezi tím soukromým sektorem a mezi tím sektorem, který spravují sítě krajské.

To víme, to je jasné a právě proto potřebujeme, protože já si tady těchto lidí nesmírně vážím a byli skutečně vyhladovělí v průběhu vysoké inflace během těch minulých čtyř let díky devíti čtvrtletím poklesu reálných mezd na to, abychom jim ty peníze navýšili. A ty peníze v tuto chvíli hledám na svých rezortech, šetřím tam, dělám procesní audit, bude navazovat na personální audit, půjde to i na vrub nás, všechno tady toto navýšení, že budeme chtít šetřit, a to stejné samozřejmě očekávám i od ostatních. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas, pane ministře. Děkuji za respektování času. Tak nyní by měla vystoupit s interpelací paní poslankyně Němečková, Crkvenjaš, ale nevidím ji, čili interpelace propadá. Jako v další pořadí vystoupí, respektive interpelaci podá pan poslanec Hlavatý a bude to na pana ministra Zůnu. Jestli se nemýlím, tak pan ministr Zůna tu není. Čili prosím o načtení té interpelace a pan ministr vám do 30 dnů odpoví. Prosím.

 

Poslanec Matěj Hlavatý: Vážený pane ministře Jaromíre Zůno. Obracím se na vás kvůli zcela nepřijatelné relativizaci teroristického útoku na území České republiky. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala v pořadu Otázkách Václava Moravce veřejně zpochybnil, že výbuchy ve Vrběticích byly útokem Ruské federace. Nešlo o soukromý názor, nešlo o akademickou debatu. Šlo o veřejné popření závěrů českých bezpečnostních složek, policie, státního zastupitelství i vlády České republiky.

Pane ministře, fakta jsou jasná a dlouhodobě potvrzená. Výbuchy ve Vrběticích v roce 2014 byly teroristickým útokem. Spáchali je důstojníci ruské vojenské rozvědky GRU, konkrétně jednotky 29155. Cílem bylo zmařit dodávky zbraní na území České republiky. Přitom zemřeli dva naši občané. To, že se pachatele nepodařilo postavit před soud, nebylo selhání České republiky, byl to přímo důsledek toho, že Ruská federace odmítla spolupracovat, kryla své agenty, které následně i vyznamenala.

Přesto dnes vládní poslanec tvrdí, že není prokázané, kdo za útokem stál. To není jen nepravdivé tvrzení, je to zpochybňování práce bezpečnostních složek státu, relativizace terorismu a otevřené nahrávání ruské propagandě.

Proto se vás zcela jednoznačně ptám. Považuje vláda České republiky výbuchy ve Vrběticích za teroristický útok agentů GRU Ruské federace? Ano, nebo ne? A druhá otázka. Jaké konkrétní kroky podniknete jako ministr obrany proti tomu, aby členové vládní většiny veřejně zpochybňovali závěry českých bezpečnostních složek a legitimizovali nepřátelské operace cizí mocnosti proti České republice? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A jak už jsem říkal, pan ministr Zůna je omluven, čili vám odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Přejdeme dál. Nyní by měla vystoupit paní poslankyně Svárovská, která má interpelaci na pana ministra Juchelku. Není přítomná, čili interpelace propadá. Dostáváme se tedy k panu poslanci Munzarovi, který přednese interpelaci na paní ministryni Schillerovou. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Tak děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně. Kromě toho, že váš návrh rozpočtu nedodržuje platný zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, tak jste do Sněmovny poslala návrh na jeho změnu a změnu zákona o rozpočtových pravidlech bez řádného připomínkového řízení a chcete tento návrh na změnu schválit zrychleně.

Chcete tím za prvé rozvolnit pravidla, aby se stát mohl více zadlužovat. Za druhé, velmi vágní definicí s odkazem na bezpečnostní situaci chcete, paní ministryně, aby vláda svým rozhodnutím bez Poslanecké sněmovny mohla překročit schválené výdaje rozpočtu až o 10 procent a za třetí chcete zrušit zvláštní účet rezervy důchodového pojištění, který slouží k tomu, aby případné přebytky důchodového pojištění nebyly utraceny na jiné běžné výdaje státu.

Paní ministryně, děkuji, že jste dorazila na interpelaci. Takže mám na vás tři dotazy. První dotaz. Proč chcete zrušit účet rezervy důchodového pojištění a případné přebytky rozpouštět v běžném rozpočtu? Předpokládáte tím, že už nikdy přebytků nedosáhneme? Za druhé. K čemu potřebujete možnost obcházet Poslaneckou sněmovnu při zvyšování schválených výdajů rozpočtu až o 10 procent? A za třetí, proč rušíte trajektorii snižování strukturálních deficitů o půl procenta vůči HDP za rok? Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní odpoví paní ministryně, prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Já jsem očekávala, že vaše otázka bude spíš směřovat k tomu, proč rozvolňujeme. Tak jsem ráda, že tam nesměřovala, protože určitě jste dospěl k tomu, že my nerozvolňujeme žádným nějakým způsobem tu rozpočtovou odpovědnost, přecházíme z jednoho komplikovaného ukazatele, kterým je strukturální saldo na druhý, který je ještě komplikovanější, ale vycházíme z toho, že to je požadavek EU, který musíme implementovat a už máme zpoždění, protože mělo to být implementováno do konce roku 2025.

Takže ta naše strategie, která už je, chci zdůraznit, schválená komisí, protože jsem tady i včera slyšela, jak prostě rozvolňujeme, a tak dále. Takže my máme strategii schválenou komisí, je to růst čistých výdajů, je nastavena konzistentně se strukturálními deficity podle stávajícího zákona o rozpočtové odpovědnosti, a to až do roku 2028, takže tam nedochází k žádným změnám.

Je pravda, že ten náš návrh, a byla to i jedna z těch vašich tří otázek, které jsem teď rychle vyposlechla, že v podstatě my vycházíme k tomu, že tam připojujeme i novelu zákona o rozpočtových pravidlech, která souvisí s rozpočtovým hospodařením v návaznosti na závěry z národních i mezinárodních cvičení s bezpečnostně obrannou tematikou. Takže konkrétně se urychlují kroky vedoucí k realizaci výdajů v situaci, kdy to vyžaduje naléhavá potřeba zajistit přípravu na obranu a zachování bezpečnosti České republiky a jejích spojenců. Takže jinými slovy, aby v případě bezprostředního ohrožení Česka, věřím, že k tomu nedojde, a určitě si to nikdo z nás nepřeje, tak mohl stát adekvátně reagovat. A to si myslím, že je zájem celé Sněmovny.

A budu o tom mluvit, až sem vlastně ten zákon přijdu obhajovat. Takže my nemůžeme na jedné straně jaksi se zaklínat obavami o bezpečnost a na druhou stranu tady nemít nástroj, když by se nedejbože něco stalo. A znovu opakuji, nepřeji si to, tak já nemohu, pokud bych u toho byla já nebo kdokoliv jiný v pozici ministra financí nebo vlády, nemůže teprve začít projednávat novelu zákona o státním rozpočtu. Takže dopadá to jenom tady na tyto situace.

Vy jste se ptal na ten takzvaný důchodový účet. On to není žádný speciální důchodový účet, ale my si rozumíme, že je to vlastně jakási účetní kategorie, je to saldo mezi příjmem sociálního a výplatami důchodů. Je tam takový složitý mechanismus, že buď je záporný, tak pak se nic neděje, nebo je kladný, tam se přitom připočtou určité položky a převádí se to na takzvaný účet OSVA(?). On se jmenuje technicky a z toho se platí důchody. Je to v podstatě jenom technikálie podle úředníků, protože to jde z úřednické linie. To si nevymyslel žádný politik, takže ať byl ministrem kdokoliv, dokonce ten návrh, který předkládám k té obraně, tak de facto s ním na vládu přišel už i váš exministr financí Stanjura, nicméně se tam tehdy nedomluvili. Takže já jsem ho stejně od těch úředníků vzala.

Mluvila jsem o tom i na setkání s Národní rozpočtovou radou, jsme se o tom bavili, vzala a donesla vlastně nebo dala do toho zákona, který vláda projednala úplně stejným způsobem, protože to požaduje úřednická úroveň. Já se na ně nebudu vymlouvat, jsem politik, jenom chci říct, že tady nehrála roli vůbec politická příslušnost, ale ta potřeba.

No, a co týče toho takzvaného důchodového účtu, prostě je to po nějaké úřednické expertize, dospěli k názoru, že je to zbytečné, že je to technikálie složitá, která ničemu nepomáhá a ten proces prostě dlouhodobě jenom prodlužuje, nemá to na nic vliv. Pořád budeme mít saldo sociálního a výplata důchodu, pokud samozřejmě budete mít zájem, domluvím vám nějakou podrobnou konzultaci, anebo já předpokládám, pane poslanče, že to budeme, prostřednictvím... vlastně já nemusím, já jsem zapomněla, předpokládám, že ten zákon velice brzy dospěje do rozpočtového výboru, kde o něm budeme podrobně debatovat a samozřejmě i na plénu. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Má pan poslanec zájem o dodatečnou otázku? Má, takže prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Mám, paní ministryně, velmi děkuju za odpovědi. Mám jenom jednu minutu. Tak jenom proč jsem se vlastně na to ptal? Protože třeba to, co jste tady vysvětlovala k té bezpečnostní situaci, tak mně přijde ta formulace příliš vágní, příliš široká, měla by být podle mě daleko přesnější. To je jedna věc.

Co se týká toho účtu rezervy důchodového pojištění, tak já to zase úplně za technikálii nepovažuji, protože ona pak umožní skutečně ty přebytky rozpustit v běžném rozpočtu, kdežto teď je garantováno, že půjdou do příštího roku na důchody, a  o tom se určitě bude pobavíme na rozpočtovém výboru.

Ale tedy třetí věc, kterou jste tady začala. No, tak my musíme samozřejmě implementovat evropská pravidla, ale my je můžeme mít přísnější, to znamená, to rušení toho půl procentního snižování strukturálního deficitu by podle mě mohlo být zachováno, ale myslím si - na to bych byl rád, kdybyste mi ještě odpověděla - a budeme asi v tom pokračovat na rozpočtovém výboru. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju zadržení času a dvě minuty pro paní ministryni.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Omlouvám se, já jsem to nestihla a hlavně jsem to zapomněla mezi tím, jak jsem odpovídala na ty dvě věci. Tak ještě jsem vám zapomněla říct, pane poslanče, že hlavním, ještě jedním z hlavních důvodů, proč jsme vlastně upravili tu novelu a poslala ji naše vláda znovu, bylo proto, že jsme tam připojili, že chceme, aby současně s návrhem státního rozpočtu se také schvalovalo saldo hospodaření zdravotních pojišťoven, abychom se nedostávali do toho, že se schvalují tady různé minusové vyhlášky a tak dále, takže to je velmi významná změna, kterou bych chtěla říct. Já si myslím, že my tam nic fakt nerozvolňujeme oproti té současné úpravě, protože ta trajektorie je fakt nastavena už do roku 2028, ta je nastavena, schválená Evropskou komisí, takže my ani nemůžeme.

A co se týče té obrany, ano, já jsem to zaznamenala už od Národní rozpočtové rady, že to právě neschválila vláda tehdy vašemu exministrovi financí, že tam byla formulace, zejména, že jim vadilo to zejména, byl snad proti tomu předseda Národní rozpočtové rady. Nevím, myslím si, že vláda se má rozhodovat jako vláda, já nebudu do toho teď mluvit, nebyla jsem u toho a pak prý snad pan Pojar, teď mě vypadla ta jeho funkce, tak to nějak prezentoval předseda Národní rozpočtové rady na vládě. No, tak já, naše vláda se toho nebála. Rozumíme těm argumentům. Jestli se domluvíme na nějaké zpřesňující formulaci, tak, aby, protože ten zákon potřebujeme, aby prošel, že jo, protože už jsme po implementační lhůtě, tak já jsem otevřena se o tom bavit, ale pojďme to ustanovení tam nechat, protože skutečně ta bezpečnostní situace je složitá a nedej bože, já doufám, že se nic nestane, tak nedej bože, aby se něco stalo a potřebovali jsme prostě to nějakým způsobem řešit. Takže to určitě.

A co se týče toho takzvaného důchodového účtu, jsem připravena, uděláme si detailní debatu na rozpočtovém výboru, budou tam i experti (Předsedající: Čas, paní ministryně.) Ministerstva financí a vyjasníme si to. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní přejdeme k dalšímu vylosovanému poslanci v pořadí, což je pan poslanec Šmída, který přednese interpelaci na pana ministra Šebestyána, tak pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Martin Šmída: Děkuji, pane předsedající. Vážení kolegové, vážení členové vlády, vážený pane ministře, společnosti z koncernu Agrofert získaly nezákonně přes 7 miliard na zemědělských dotacích. K tomuto závěru dospěly soudy, evropský žalobce i další autority. Konstatovala to dokonce vaše analýza z roku 2022 a analýza objednaná vaším ministerstvem v minulém roce. A dokonce i Ústavní soud ve svém usnesení jasně konstatuje, že má stejný názor jako Evropská komise a tedy, že zákon o střetu zájmů se vztahuje na zemědělské dotace. Přesto vymáhání nezákonných dotací neprobíhá, ačkoliv tak ukládá zákon. Jakmile jste se stal ministrem, na druhý den jste zveřejnil na stránkách ministerstva stanovisko, ve kterém se snažíte tvrdit, že všechno je možná jinak, než tvrdí analýzy a rozsudky a že například úmysl zákonodárců v těchto opatřeních v zákoně o střetu zájmů by byl jiný, než jak zní samotný zákon. Toto stanovisko vyznívá tak, jako by se někdo snažil za každou cenu hájit zájmy Agrofertu a nikoliv běžných občanů.

A proto bych se vás rád dotázal, jaký je harmonogram vymáhání nezákonných dotací pro koncern Agrofert, tedy více jak 7 miliard korun? A kdo konkrétně je autorem stanoviska, které bylo zveřejněno prakticky okamžitě po vašem jmenování ministrem? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní odpoví pan ministr Šebestyán, prosím, vašich pět minut.

 

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Děkuji, pane předsedající. Tak nejdříve mi dovolte pár slov k tomu vymáhání, respektive nevymáhání. Já bych chtěl říci, že SZIF je nezávislá platební agentura. Řízení o vrácení dotací je v její působnosti a Ministerstvo zemědělství do ní v žádném případě nezasahuje. Já jsem si od nich vyžádal informace, jak už jsem tady řekl v rámci interpelací, dostanu tu informaci o dalším postupu v řádu několika dní. Chci připomenout, že celá věc se řešila už v minulém volebním období a nechápu proč, jestliže je vám to všem tak jako křišťálově jasné, to vymáhání ještě doteďka nezačalo, to asi všichni víme. Takže i s panem nakonec exministrem Výborným jsme se shodli na tom, že žádná komplexní analýza, která by říkala, že tady je 7 miliard, které se mají začít vymáhat a jak to právně je, neexistuje. Dopřejte tedy, prosím čas kolegům, ať dokončí ty spoje právní stanoviska ze SZIFu a říkám, v nejbližších dnech vás o tom budou informovat.

Dále bych ještě jednou chtěl upřesnit zásadní věc. Česká republika v tom inkriminovaném období zastavila a neposkytla všechny dotace, které byly ze strany Evropské unie zpochybněny, ty se nikdy nevyplatily. A já stejně tak dobře jako vy víte, že vnímám to, že se nám ten právní názor někam posouvá, že se budeme o tom muset ještě bavit, že to je prostě to, co je běžný a co je jasný a zase ty soudy to pravděpodobně budou nějakým způsobem posuzovat. Takže mrzí mě, že se tady bavíme o neoprávněně vyplacených dotacích, protože jestli ty dotace někdy a v jakém rozsahu a které budou vymoženy, tak to samozřejmě bude záležitost českých soudů, popřípadě Evropské komise.

Co se týče toho stanoviska, které bylo připraveno a je na stránkách ministerstva. Já bych chtěl říct, že to je syntéza mých kolegů, kteří se mnou nastupovali na ministerstvo, všech obecně známých faktů vyplývajících jak z analýzy, které jsme, a byla zveřejňována, připravovali v roce 2022 a která měla sloužit k tomu, abychom se právě do tohoto stavu nedostali, kde jsme upozorňovali na to, že zákonodárce opravdu původně měl nějaký záměr, i předseda dozorčí rady Michálek ve svém návrhu novely zákona o střetu zájmů toto zohlednil, to znamená, že tento zákon nikdy neměl dopadat(?) na nárokové dotace. A myslím si, že i to je náš závazek pro budoucnost, aby jakýkoliv ministr zemědělství do budoucna, který bude mít farmu, aby nebyl diskriminován tak, jako v jakémkoliv státě Evropské unie z pohledu jeho podnikání a ty nárokové dotace za to, že se stará o to jedno zvíře, 1 hektar nebo hospodaří v méně příznivé oblasti, mohl dostat. Děkuji. To je vše za mě.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a já se ptám, jestli je zájem o dodatečnou otázku? Prosím.

 

 

Poslanec Martin Šmída: Děkuji, pane ministře, za odpovědi. Navnímal jsem ten požadavek na více času a vrátím se k té první otázce. Jestli tedy víte, v rámci toho časového harmonogramu, kolik času to bude? Jak zhruba v tom čase můžeme očekávat, že přijdou jednotlivá stanoviska, rozhodnutí, kroky?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za doplňující otázku. Vystoupí pan ministr, prosím.

 

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Říkal jsem, že do této věci fondu nezasahuji, ale mám ze strany vedení a pana generálního ředitele Dlouhého příslib, že o tom dalším postupu mě budou v řádu dnů informovat, a taky ho samozřejmě budou komunikovat s vámi a s veřejností.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Posouváme se dál. Nyní přednese svoji interpelaci paní poslankyně Bartošová, a sice na pana ministra kultury Klempíře. Paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Lucie Bartošová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já vám nejprve chci poděkovat za to, že tady jste s námi, že skrze interpelace tady s vámi můžeme vést tuto diskusi. Myslím si, že je to konečně načase, protože zatím jste se neukázal u nás na výboru, což mě mrzí, ale jsem ráda, že aspoň dneska konečně můžeme takhle spolu diskutovat.

Nebudu opakovat nějakou tu důvodovou zprávu nebo důvod, proč se vás tady budu ptát. Opakovala bych se z toho, co už jsem říkala v interpelaci mířené na pana předsedu vlády. Vy jste tedy u toho seděl, takže věřím, že jste poslouchal. Nebudu ani úplně reagovat na to, co jste si tedy vyměňovali s kolegou Talířem, i když bych možná měla jednu poznámku. Když vy tady říkáte, že ty peníze půjdou z rozpočtu, protože stát má platit za státní službu, a že to nebudou platit občané, tak jenom chci poznamenat, abychom to uvedli na pravou míru. To, z čeho se skládá rozpočet, jsou většinově peníze daňových poplatníků. To znamená, že ti občané to budou platit, jenom nepřímo.

Ale k těm otázkám. Chci se zeptat na to, jaký model financování chcete po zrušení poplatku prosadit, na úkor čeho z rozpočtu finance půjdou, v jakém objemu a podle jakého klíče? Jaké pojistky nezávislosti do toho modelu dáte, aby se z financování nestal nástroj politického tlaku, a aby financování bylo předvídatelné? Kdy nejpozději představíte konkrétní variantu veřejnosti a odborné komunitě? Kdy zahájíte otevřené jednání s vedením České televize, Českého rozhlasu, s radami a zástupci zaměstnanců? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní odpoví pan ministr. Prosím.

 

Ministr kultury ČR Oto Klempíř: Děkuji. Děkuji, vážená paní kolegyně, za dotazy. Ony se ty dotazy vrství vlastně všechny v jedné vrstvě, protože stále se po mně chce, abych řekl formu financování, abych řekl, kdy přijde k ustanovení nějaké odborné komise a jak to vlastně bude s poplatky. Já mohu říct snad, že příliš konkrétní nebudu, protože my stále hledáme transparentní způsob financování, který zajistí médiím nezávislost na aktuální politické reprezentaci. Jednou jsme to my, pak to budete vy. Musí to zůstat nad tím politickým tlakem. Přesně tak, jak to od nás vyžaduje evropské nařízení EMFA. Evropské nařízení říká, že financování médií musí být stabilní, dlouhodobé, a v případě, že je ze státního rozpočtu, pracovat i s predikovatelností rozpočtu na tři až pět let.

EMFA také říká, že financování médií musí být transparentní, nezávislé na momentální politické vůli. Z toho pohledu je většina těchto obav zbytečná, protože nad tím, z čeho vy nás kontinuálně podezíráte, bdí evropské nařízení, které když nebudeme respektovat, tak prostě ten proces zastaví. Až budeme mít tento model hotový, tak ho představíme veřejnosti, představíme ho ve Sněmovně, aby byl dostatek času tuto změnu prodiskutovat. Čekáme na to, že přijdete se svými pozměňováky, se svými nápady, a že vlastně to bude vedeno tak, aby celý národ, který tuto kauzu, tento nový zákon, nové financování médií veřejné služby, se zájmem sleduje, aby byl plně informován.

Taky chceme definovat, co mají přesně média veřejné služby dělat. Nechceme určovat, co mají vysílat, ale jaké mají mít úkoly - informovat, bavit a vzdělávat. Například ve Finsku mají za úkol boj proti dezinformacím a podporu národní identity, ve Velké Británii zase mimo jiné musí podporovat nezávislá média a zachovat neutralitu nejen politickou, ale i vůči nápadu některých až příliš liberálně nátlakových skupin.

Na ministerstvu připravujeme nyní definici veřejnoprávních médií a také hledáme nové modely financování. Nechci být konkrétní, abych vám řekl, jakým způsobem, jakým z několika možných způsobů financování ze státního rozpočtu budeme prezentovat na koaliční radě, protože tam se teprve rozhodneme, jak to budeme dělat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Má paní poslankyně zájem o doplňující otázku? Nemá. Bezvadný, děkuji oběma. Nyní poprosím, aby se ujal slova pan poslanec Jurečka, který přednese interpelaci na pana ministra Macinku, který je nicméně omluven, čili odpoví podle jednacího řádu do 30 dnů písemně. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo. Dovolím si tedy interpelovat pana nepřítomného ministra. Pane ministře, já se vás nyní neptám pouze jako poslanec, ale ptám se vás jako člověk, který teď mluví hlasem statisíců domácností České republiky, kteří byli příjemci Nové zelené úsporám v minulosti nebo Nové zelené úsporám Light, kteří také čekají na to, jaký bude další osud Nové zelené úsporám.

Ptám se také za všechny seniory, nízkopříjmové rodiny, rodiče s dětmi, za všechny lidi s handicapem, kteří v posledních čtyřech letech využívali podpory NZÚ Light, která právě svými parametry také cílila na tyto lidi a dokázala jim přinést možnosti energetických úspor. Ale ptám se také za firmy, za všechny stavební firmy, řemeslníky, dodavatele technologií, výrobce, kteří mají nakoupený materiál, mají na skladě, mají lidské kapacity a čekají, co bude dál. Čekají na vás, který děláte dvě ministerstva. Evidentně žádné pořádně.

Proto vám s dovolením kladu tyto jasné otázky a prosím o jasné odpovědi. Kolik žádostí je dnes pozastaveno, kolik jich čeká na vaše rozhodnutí, na váš podpis? Uveďte prosím přesné číslo. Jaký je jejich celkový finanční objem? Kdy - konkrétní datum - bude program znovu otevřen? Bude zachován také podprogram, který cílí právě na seniory, nízkopříjmové skupiny nebo, obecně řekněme, zranitelné skupiny naší společnosti? Máte zpracovanou analýzu dopadů na zaměstnanost a stavební sektor, která souvisí s programem NZÚ Light? Ano nebo ne? Pokud ano, zveřejníte ji?

Chtěl bych, pane ministře, požádat, abyste to rozhodnutí neodkládal a aby Ministerstvo životního prostředí co nejdříve pokračovalo v tomto programu. Například hnutí ANO to slibovalo ve svém programu před volbami. Klidně, když uděláte opatření, která zúží ty parametry, je to OK, ale dejte nějakou zprávu, co se bude dít. Díky. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně, pane poslanče. Jak jsem říkal, bude vám odpovězeno do 30 dnů podle jednacího řádu písemně. My budeme pokračovat dál. Další interpelaci přednese paní poslankyně Richterová, a sice na pana ministra Juchelku. Nicméně připomínám, že ten se omluvil a od 16.30 je omluven. Čili, i v tomto případě vám paní poslankyně, bude odpovězeno do 30 dnů podle jednacího řádu. Ale prosím, předneste svoji interpelaci.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Ten čas tedy začal velice rychle.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Jak jste nastoupila k řečnickému pultíku. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Vážený pane nepřítomný ministře, otázka, kterou vám kladu, a to opakovaně, je jednoduchá. Rodiče potřebují počítat, předvídatelně vědět, co přijde, a navyšování rodičovského příspěvku v minulých letech bylo často chaotické a rodiny nechalo ve štychu. Vím, že máte v programovém prohlášení své vlády navýšení na 400 000, což ani nepokryje inflaci. Právě proto se ptám, kdy tohle navýšení chcete provést, kdy s tím rodiny mají počítat?

Současně, nezvážíte přece jenom pravidelnou valorizaci rodičovského příspěvku? Veřejnost tomu fandí. Lidi vidí, že tak - a je to správně - jako se valorizují starobní důchody, tak úplně stejně si zaslouží lidé podporu v tom období, když jsou děti malé a oni kvůli péči o ně nemohou pracovat. Jenže hodnota rodičovského příspěvku dneska brutálně zaostává za tím, co z něj odebrala inflace. Právě proto, že se tady ta skutečná hodnota rodičovského příspěvku neustále snižuje, opakovaně jako Piráti navrhujeme, aby byl pravidelně valorizován.

Ten systém, který je známý od důchodů, se dá uplatnit. My jsme to i navrhli, to konkrétní legislativní řešení.

Bych byla ráda, kdybyste, pane ministře, zvážil, je to sněmovní tisk 4 - komplexní prorodinný balíček. A současně rodiny v této zemi by určitě ocenily, kdybyste s touto pravidelnou valorizací přišel. Jde pouze o pokrytí inflace, ne o navyšování. Zkrátka jde o stejný přístup jako u jiných druhů státní podpory. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuju. Vidíte, dokonce jste ani předepsaný čas nevyčerpala. A nyní přistoupíme k další interpelaci v pořadí, vystoupí paní poslankyně Olšáková, která má interpelaci na nepřítomného omluveného pana ministra Juchelku. Tak paní poslankyně, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Eliška Olšáková: Děkuji, pane předsedající. Já bych se ráda obrátila na v současné chvíli nepřítomného pana ministra Juchelku ve věci návrhu státního rozpočtu na rok 2026.

A jedná se mně konkrétně o částku, která měla v původním návrhu být 120 milionů korun na asistenci v bydlení. Jedná se o transfer krajům, ze kterého budou následně krajské úřady vyplácet příspěvky na činnosti poskytovatelům samostatné asistence na základě doložení podkladů definovaných zákonem o poskytování některých opatření v podpoře bydlení.

Takže je to zákon č. 175 o podpoře bydlení, který má platit od 1. 7. 2026 na tu konkrétní podporu. My víme, že ten zákon bude novelizován, je nahrán v systému, má ho projednávat Sněmovna v nejbližších jednacích dnech.

A ten zákon, který se má novelizovat, tak v podstatě se novelizuje jenom v té části, kdy se na kontaktních místech pro bydlení bude zužovat ta podpora pro ty klienty, kteří budou chodit, to poradenství. V jiných, ostatních částech zůstává stejný ten zákon, to znamená, že stojí pořád na těch třech pilířích, na tom kontaktním místu pro bydlení, na té asistenci v bydlení a na garanci.

Proto mě velmi překvapuje, pokud víme, že tady tyto tři pilíře máme, a víme, že od 1. 7. by se prostřednictvím krajů měly finance vyplácet, že v návrhu rozpočtu pro rok 2026 tato částka v kapitole MPSV 313 úplně chybí. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji. A jak jsem řekl, bude vám odpovězeno podle jednacího řádu do 30 dnů písemně. A budeme pokračovat dál. Další přihlášenou k interpelaci je paní poslankyně Svárovská, která přednese interpelaci na nepřítomnou omluvenou paní ministryni Mrázovou. (Poslankyně Svárovská není v sále.) Ale asi paní poslankyně není přítomna, čili tato interpelace propadá. A přistupujeme tedy k interpelaci s pořadovým číslem 28, kterou přednese pan poslanec Munzar Vojtěch na také omluveného pana vicepremiéra Havlíčka. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Vážený pane ministře, mrzí mě, že jste odešel, protože mě by skutečně zajímal váš osobní názor, nikoliv jenom to, co je v úředních dokumentech a co máme ve státní energetické koncepci, co se týká energetické bezpečnosti a energetického mixu České republiky. Mě by totiž zajímal váš osobní plán a váš osobní pohled na to, jak zajistit právě energetickou bezpečnost a co nejvyšší energetickou nezávislost České republiky.

Ve výrobě elektrické energie je například podíl uhelných zdrojů kolem 40 procent. Skupina SEV.EN nedávno oznámila konec provozu elektrárny v Počeradech, Chvaleticích a na Kladně. ČEPS chce kvůli zajištění stabilizace sítě zachovat právě dva bloky ve Chvaleticích.

Shodneme se, že chceme, aby Česká republika pokračovala v přípravě výstavby jaderných zdrojů. Ale mě zajímá právě to období mezi uzavíráním stávajících uhelných zdrojů a tou dobou mezi, tou dobou do doby výstavby právě nových jaderných bloků. Jak chcete zajistit dostatek energií a energetickou bezpečnost právě v tomto mezidobí?

Stávající stabilní zdroje bychom měli totiž vypínat, až za ně budeme mít náhradu. A v odborných kruzích se sice mluví o výstavbě plynových elektráren, ale naráží to na několik problémů, například možnosti dodávek plynových turbín v nějakém čase, také výši investice na omezeně krátkou dobu a tak dále.

Takže mě opravdu zajímá váš osobní názor, protože zajištění stabilních dodávek energií je klíčové pro naše národní hospodářství. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuju za přenesení interpelace. Podle jednacího řádu vám bude odpovězeno do 30 dnů písemně, pane poslanče. A my přistupujeme k interpelaci s pořadovým číslem 30 a poprosím paní poslankyni Bartošovou, aby přednesla interpelaci na přítomného ministra kultury Oto Klempíře. Tak prosím.

 

Poslankyně Lucie Bartošová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře ještě jednou, já bych se chtěla vrátit k tomu aktu, který nás provázel od tohoto pondělka, kdy zaměstnanci České televize, Českého rozhlasu se připojili zhruba 1 800 podpisy, protože nemají jistotu toho, jakým způsobem budou financováni v dalším roce a v dalších letech, a mají strach o to, jakým způsobem budou fungovat, jak bude zajištěna jejich nezávislost a tak dále.

Bohužel to prostě není okrajová věc. Je to dost významný a zvučný hlas lidí, kteří tu veřejnou službu denně tvoří. A já si myslím, že by vláda na takový signál prostě měla reagovat věcně, a ne nějakou bagatelizací, nálepkami nebo prostě to zpochybňovat. Myslím, že by měla reagovat jasným plánem.

Proto se chci zeptat na tu výzvu. Chci se zeptat, jak konkrétně na tu výzvu chcete vy reagovat osobně? Nebo jako třeba vláda? Jestli se setkáte se zástupci signatářů, případně kdy? Co uděláte pro to, aby zaměstnanci měli včas jasné informace o budoucím financování? To znamená, vy jste tedy o tom už mluvil, že to budete chtít zveřejňovat, až ten plán budete mít, ale tak bych se mohla zeptat na to, třeba výhledově kdy nějakým jako harmonogramem? Jestli máte třeba už nějaký plán časový, kdy by to mohlo přijít? A poslední otázka je, jestli uznáváte, že bez pojistek proti politickému tlaku může nový model financování nezávislost veřejnoprávních médií ohrozit? A jaké pojistky případně proti tomuto navrhnete do toho modelu?

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju a poprosím pana ministra, aby odpověděl. Prosím.

 

Ministr kultury ČR Oto Klempíř: Děkuji. Paní kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího, to bylo příliš mnoho otázek, já jsem si ani nestačil psát a kolega Metnar taky nepsal, takže možná, že na některé nebudu moci odpovědět.

Každopádně cílem nové legislativy je upravit tu legislativu tak, aby Česká televize a Český rozhlas nebyly rozdělené mezi zákonem, memorandem a dalšími dokumenty. Ideální by bylo definovat úkoly veřejné služby a zároveň mít pro Radu ČT a ČRO nástroj, kterým by mohla definovat tří nebo pětiletý konkrétní plán, jak naplnit výše definovanou službu.

Ale vy jste se ptala hlavně ne na nějaké definice a na nějaké oficiální statusy, ale ptala jste se lidsky na to, jak nahlížíme nebo jak nahlížím i já na reakce pracovníků České televize.

Já to naprosto lidsky chápu. Prostě blíží se nějaká změna a většinou když se blíží změna, tak vyvolává odpor.

Já nechci říct, že - a vůbec si netroufám, ani to nemám v srdci říct - že to bude nějaká změna, které by se měli obávat. Vůbec ne. Ta změna bude v souladu s evropským nařízením EMPIR (nesrozumitelné), jak jsme si říkali před chvílí. Ta změna bude z mého úhlu pohledu pozitivní.

Ta věc, že to vyvolává nejistotu, že dělají různá střihová videa, píší petice... Jako já neumím zasahovat do vnitřních chodů těchto dvou veřejnoprávních médií. Ani to nemáme v úmyslu, ani to dělat nebudeme, to prostě je jejich job. My chceme přinést, abych to neřekl příliš vzletně, aby to nebylo moc v mlze, chceme přinést novou tvář lidem veřejnoprávních médií. A každopádně, jak se říká, lidé jsou klíč, lidé jsou klíč k tomu vysílání, lidé jsou klíč k divákům a k procesům, které v těch televizích jsou. A my si těch lidí vážíme a nebudeme je devastovat. Naopak. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Taky děkuji, pane ministře. Zeptám se paní poslankyně, jestli má zájem o doplňující otázku? Je tomu tak. Tak ji pozvu k mikrofonu. Tentokrát jedna minuta.

 

Poslankyně Lucie Bartošová: Děkuji. Já se jenom doptám, jestli se s těmi zaměstnanci třeba budete chtít setkat, abyste s nimi vedl tu odbornou debatu? Protože jsem ráda, že jste uznal, že to chápete, že mají strach.

Já to chápu velmi taky, protože opravdu tu jistotu nemají a samozřejmě každá jistota vytváří nestabilitu a nějaké obavy. Ale myslím si, že by bylo dobré, abyste se s nimi o tom pobavil. Myslím, že o to velmi stojí.

Mně chodí různé dopisy a maily o tom, že by byli rádi přizváni k té debatě. Ale myslím si, že tu debatu byste s nimi primárně měl vést vy.

A tak se ptám, jestli to plánujete, případně třeba na jakém formátu a s kým třeba? Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, odpověď pana ministra.

 

Ministr kultury ČR Oto Klempíř: Děkuji za opřímnou otázku a upřímnou snahu vyjít vstříc zaměstnancům ve veřejnoprávních médiích. Zatím žádná taková debata není plánována. Tím nechci říct, že nějaká nebude, ale zatím ta shoda, ta debata je politická. A až si to v koalici politicky vyřešíme, tak možná potom budeme debatovat i odborně, ale zatím si myslím, že to je předčasné.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Tím jsme se vypořádali s touto interpelací. Nyní by měl přijít na řadu pan poslanec Hladík s interpelací na pana ministra Macinku. Nicméně pana poslance Hladíka nevidím, čili interpelace propadá a dostáváme se k interpelaci s pořadovým číslem 32, kterou přednese pan poslanec Hlavatý Matěj na omluvenou paní ministryni Schillerovou.

 

Poslanec Matěj Hlavatý: Bohužel již nepřítomná paní ministryně Schillerová, já bych v odpovědi byl velice rád, kdybyste mě ušetřila historických srovnávání s rokem 2010. Jsme v roce 2026, v Evropě probíhá válka a bezpečnostní situace je zásadně jiná. Doopravdy mě nezajímá Topolánek, ani Nečas, mě zajímá váš rozpočet. A ten říká jasně: kapitola obrany je oproti listopadu nižší o 21 miliard korun, tedy o 12 procent. Výzkum a inovace minus 51 procent, investice minus 13,5 miliardy, strategické zpravodajství minus 1,1  miliardy a výdaje na obranu silami Armády České republiky minus 15,4 miliardy. To nejsou technické úpravy. To je zpomalení modernizace armády.

Odkládají se mostní soupravy, komunikační systémy, snižují se platby za BVPéčka, Caesary a infrastrukturu. Máme přijatou legislativu, neboli usnesení, které říká, že výdaje nad dvě procenta HDP na obranu se nezapočítávají do limitu zákona o rozpočtové odpovědnosti.

Fiskální prostor tedy existuje. A spojenci dnes mluví jasně o cíli pěti procent HDP na obranu a bezpečnost. Proto se ptám jednoduše, ano nebo ne? Počítá vaše vláda s reálným postupem k pěti procentům HDP? A pokud ano, jak je to tedy dohromady s tímto rozpočtem, který investice odkládá a modernizaci zpomaluje. Bezpečnost není položka, kterou jde přesouvat mezi roky podle potřeby. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane poslanče. Stejně jako v ostatních případech i vám bude odpovězeno podle jednacího řádu do 30 dnů písemně. Nyní teda přejdeme k interpelaci číslo 33, kterou přednese paní poslankyně Urbanová na pana ministra Metnara. Prosím.

 

Poslankyně Barbora Urbanová: Vážený pane ministře vnitra, já bych se vás ráda zeptala na Projekt rozvoje a inovace statistik kriminality, který začal už v minulém volebním období, ve kterém v rámci spolupráce Policie České republiky a státního zastupitelství měla právě vzniknout nová statistika kriminality, ve které by byla i kolonka, která by se týkala takzvaných femicid. Jenom doplním, co to je femicida. Femicida je vražda, v tomto případě nejčastěji žen, která následuje po nějakém dlouhotrvajícím domácím násilí a týrání. Přičemž tu kolonku potřebujeme dle mého názoru, protože aby mohla vznikat účinná prevence tohoto jevu, musíme znát data o tom, kolik se takových vražd stalo, případně co jim předcházelo a kde mohl systém preventivně působit, aby k takto tragické záležitosti nedošlo.

Jenom doplňuji, že bývá často ten název rozebírán odbornými kruhy. Ano, jmenuje se to femicida, protože ty vraždy se nejčastěji týkají žen, ale možná právě i díky těmto kolonkám zjistíme, že se něco takového bohužel stalo i nějakému muži. Protože násilí se týká bohužel všech bez ohledu na jejich pohlaví. Mockrát děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní dostane prostor pan ministr k odpovědi. Tak pane ministře, prosím.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážená paní poslankyně, k vašemu dotazu týkajícímu se evidence trestných činů s prvky femicidy si dovoluji uvést následující. Já vím, že vy to znáte, možná ten kontext ještě trošku rozšířím. Ono nejde jenom o objekt tím, že nejčastěji to bývá žena, ale ono určujícím tady v tomto je, že motivem tohoto je žena. Motivem pachatele, motivem subjektu, který de facto útočí, je právě z hlediska, to je celá řada teorií tady v tomto, proto oceňuji tento dotaz už dlouho, je zajímavý a dlouho v oblasti kriminalistiky a kriminologie jsem se tím nezaobíral.

Ale chci říct, že Policie České republiky v rámci své statistické evidence sleduje u trestných činů, včetně trestného činu vraždy, objekt napadení podle pohlaví oběti. Je tedy možné statisticky vyhodnotit, kolik obětí trestného činu vraždy tvoří ženy. Současně je však třeba zdůraznit, že Policie České republiky neeviduje motiv trestného činu v podobě zvláštní statistické položky a tedy systematicky neshromažďuje a nevyhodnocuje údaje o tom, zda byla konkrétní vražda spáchaná z důvodu pohlaví oběti. Kategorie označovaná jako femicida není v českém právním řádu definovaná jako samostatný trestný čin, ani jako specifická právní kvalifikace, a proto není vedena v policejních statistikách.

Z uvedeného důvodu nelze z dostupných statistických dat policie určit počet takovýchto případů, které by bylo možno pod tuto kategorii zařadit nebo podřadit. Policie může poskytnout pouze informace o celkovém počtu zavražděných žen, nikoliv o motivech pachatelů. Ze sledovaného období tady mám, řekněme, statistiku za pár let, což si myslím, že jsou smutná čísla, když to jenom řeknu, pár, tady pět čísel uvedu: v roce 2021 43 žen, rok 2022 60 žen, v roce 2023 64 žen, v roce 2024 opět 64 žen, v roce 2025 54 žen.

Jenom ještě mi dovolte, ono je to, ono to není jednotné v té, řekněme, i v Evropské unii. Třeba taková Itálie, kde má takovouto speciální skutkovou podstatu trestný čin, tak tam to takto rozlišeno je z hlediska toho motivu, ta kategorie, o tom, se tam hovoří. Já tak, jak jsem tam teď, řekněme, necelé ty dva měsíce nebo dva měsíce, tak nevím, že by takováto pracovní skupina pracovala. Rád se s tím seznámím, takže zatím jenom toliko zatím policie nedisponuje těmito daty. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Doplňující otázka, prosím.

 

Poslankyně Barbora Urbanová: My jsme se právě ve spolupráci s bývalým ministrem vnitra Vítem Rakušanem tím dost zabývali. A ještě jednou zopakuji název toho projektu, je to Projekt rozvoje a inovace statistik kriminality, protože tam se musí dát právě kvůli tomu, že musíme znát motiv toho pachatele, tak se musí dát vlastně dohromady nejenom data těch zavražděných, které má policie, ale i to, co se zjistí následně při vyšetřování toho trestného činu, to znamená data státního zastupitelství, které samozřejmě potom pokračuje v tom trestním řízení a je to pod jejich mocí a nadvládou.

A já se na to ptám právě proto, že si myslím, že naším dlouhodobým zájmem a dlouhodobou prací by mělo být, že bychom měli přicházet u těch jednotlivých kauzuistik na to, co se tam kdy dělo. Protože zcela jistě víme, že když už ten případ dopadl až tou vraždou, to znamená, tím nejhorším, co se mohlo stát, tak že se ten systém nebo ten někdo mohl v průběhu toho dění nějakým způsobem ozvat (Předsedající: Čas.) a mohl zasáhnout. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Tak doplňující odpověď.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar: Já děkuji za to doplnění a určitě rád na to navážu tak, jak jsem říkal, zajímavý dotaz, oceňuju to z vaší strany. Sám budu rád, když se seznámím, kam to dospělo, protože pro mě to byla nová informace a vidíte, že ani mí kolegové, kteří připravovali mi i ty podklady tady k těmto odpovědím na ten váš dotaz, tak asi úplně tak ve známo to nebylo.

A opravdu ten nejbližší kolektiv, který tam zůstal i za předchozího pana ministra, tak nevím, co ta pracovní skupina udělala, ale to není, řekněme, (?) od věci, k tomu já se nechci vracet, protože je to zajímavá oblast - a já rád si ještě s vámi o tom popovídám. Vezmu a můžeme na to navázat, protože máte pravdu, co se týče násilí obecně - a teď, když budeme to kategorizovat, násilí na ženách, je třeba míti hlubší, konkrétnější informace i o tom vývoji, které můžeme potom využít i v rámci prevence, případně jiných opatření. Takže za mě děkuji za otevření tohoto tématu a můžeme na něho navázat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní přistoupíme k interpelaci s pořadovým číslem 35. Poprosím pana poslance Jurečku, aby přednesl interpelaci na nepřítomného pana ministra a vicepremiéra Macinku.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci dalšího rozvoje obnovitelných zdrojů energie a plnění strategických dokumentů České republiky. Máme platnou Státní energetickou koncepci a závazný Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu neboli NKEP. Tyto dokumenty stanovují konkrétní cíle pro podíl obnovitelných zdrojů, rozvoj fotovoltaiky, větrné energie či biometanu. Proto vám kladu tyto jasné otázky. Potvrzujete, že vláda plní cíle stanovené ve Státní energické koncepci a NKEPu? Ano, nebo ne? Jaký instalovaný výkon fotovoltaiky plánuje vaše vláda dosáhnout do roku 2030? Uveďte, prosím, konkrétní číslo v gigawattech. Jaký celkový instalovaný výkon větrných elektráren chce vaše vláda mít v České republice do roku 2030? Uveďte konkrétní číslo v megawattech. Kolik nových větrných elektráren to podle vašich propočtů bude znamenat? Kolik výroben biometanu má být podle vládního plánu v provozu do roku 2030? Případně uveďte celkový výkon.

A nyní speciální otázky k akceleračním zónám. V jaké fázi je vymezování akceleračních zón pro obnovitelné zdroje pod vaším vedením? Kolik takových zón plánujete vyhlásit a v jakém časovém horizontu? Garantujete, že v těchto zónách dojde ke skutečnému zrychlení povolovacích procesů? Ano, nebo ne? Má Ministerstvo životního prostředí konkrétní harmonogram ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu v oblasti ještě dalších legislativních změn, které by případně umožnily rychlejší výstavbu větrných a fotovoltaických projektů? Ano, nebo ne?

Pane ministře, bez konkrétních čísel a termínů nelze mluvit o nějaké vaší vládní strategii. Energetická bezpečnost a cenová stabilita stojí na jasném plánu a ne na obecných prohlášeních nebo videích na sociálních sítích. Proto vás žádám o konkrétní cíle, konkrétní výkony a konkrétní termíny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. A podle jednacího řádu vám pan ministr odpoví písemně do 30 dnů.

Přicházíme k další interpelaci, tentokrát s pořadovým číslem 37. A poprosím paní poslankyni Olšákovou, aby přednesla interpelaci na pana ministra Metnara. Prosím.

 

Poslankyně Eliška Olšáková: Děkuju. Vážený pane ministře, já bych vás ráda interpelovala ve věci financí pro činnost dobrovolných hasičů v roce 2026. V roce 2023 až 2025 bylo na jejich činnost vyčleněno 710 milionů korun. V současné době se v rozpočtu objevila částka 310 milionů korun. My určitě a vy se mnou budete souhlasit, že dobrovolné hasičské jednotky tvoří významnou část systému požární ochrany, spolupracují s profesionálními hasiči a můžeme říct, že v těch obcích oni neřeší jenom požáry, ale vyjíždějí při různých kalamitách, ať už to jsou povodně nebo tornáda, ale taky k technickým věcem, ať už to jsou nějaké nehody, úniky nebezpečných látek. A podle toho rozpočtu jim určitě nebude stačit na to, na co oni ty peníze potřebují, ať už to jsou ochranné oblaky, provozy svých stanic hasičských, ale taky zásahová vozidla. Já sama, když jsem starostovala, tak vím, jaké náklady jsou spojené s provozem hasičů. Není to jenom vybavení a když pořídíte hasičské auto, cisternu, tak vlastně zjistíte, že musíte rekonstruovat zbrojnici, protože se vám tam to auto nevejde, není otvor dostatečný, délka té místnosti není. Takže vlastně ty náklady jsou velké. Jsou i nějaké - v médiích zazněly - částky 3,3 miliardy korun, že by bylo potřeba, pokud by se vlastně měly uspokojit všechny potřeby, které jsou. Tak já bych se vás ráda zeptala, jakým způsobem si poradíte s tím, že ta částka je tak nízká?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a poprosím pana ministra. Prosím.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar: Opět děkuji za slovo. Vážená paní poslankyně, hodně frekventovaný dotaz teď v období schvalování rozpočtu a já jsem za to rád, protože opravdu příslušníci jednotek dobrovolných hasičů - velice důležitá složka. Dovolte mi, abych to teď trošku strukturoval na základě vašeho dotazu, jenom trošku šířeji. Jednotky sboru dobrovolných hasičů představují (opravdu?) nezastupitelnou součást systému požární ochrany České republiky. V současné době působí v této oblasti 5 925 jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, ve kterých vykonává činnost 80 000 členů. Bez jejich zapojení by nebylo možné zajistit současný standard bezpečnosti občanů České republiky.

V roce 2025 bylo na podporu jednotek dobrovolných hasičů rozděleno na investiční dotace 710 milionů ze státního rozpočtu a dalších cirka 120 milionů z Fondu (zábrany?) škod, a to především na pořízení cisternových automobilových stříkaček, takzvané - vždycky zkratka CAS, dopravních automobilů, přívěsů na hasení a na výstavbu či rekonstrukce hasičských zbrojnic. V původním návrhu rozpočtu na letošní rok došlo k výraznému omezení investic prostředků až na úroveň 40 milionů korun, které předkládala ještě předchozí vláda, ale po jednáních v rámci naší vlády se podařilo alokací navýšit na 310 milionů určených primárně na pořízení CAS. Dalších přibližně 68 milionů korun z nespotřebovaných výdajů na rok 2025 bude určeno na dopravní automobily, přívěsy na hasení.

Je třeba ale otevřeně říci, že v systému evidujeme vyšší objem nevyčerpaných prostředků z předchozích let - to vám řeknu konkrétně od roku 2022 - ze 180 milionů k dnešku to dělá 1,1 miliardy korun. Tento stav však není důsledkem nezájmu obcí. To my víme, že ty požadavky jsou poměrně velké a široké, ale především z hlediska dlouhých dodacích lhůt techniky. V jednom rozpočtovém roce prakticky nelze techniku vysoutěžit, vyrobit a dodat. Z tohoto důvodu bylo v minulosti přistoupeno k rámcovým dohodám na dodávky CAS, což významně zkracuje administrativní proces veřejných zakázek a má pozitivní dopady na konečnou cenu. V případě stavebních projektů je situace ještě složitější vzhledem k délce přípravy a době samotné realizace. Pro rok 2026 proto vypíšeme dotační programy na pořízení cisternových automobilových stříkaček v celkovém objemu 450 milionů a z těch 310 ze státního rozpočtu a 140 milionů bude z Fondu zábrany škod.

Současně bude vypsán dotační program na hasičské přívěsy a automobily, dopravní automobily v objemu 68 milionů a vedle toho ještě, vedle investičních dotací je vyhlášen dotační program na zajištění akceschopnosti, což vy víte, v objemu 100 milionů, kdy z těchto prostředků obce hradí výdaje spojené s pohotovostí členů jednotek, odbornou přípravou, úhradou zásahu mimo územní obvod zřizovatele. Takže my jsme de facto to narovnali a vidíte, snažíme se. Jakmile se zlepší čerpání, to není o nedostatku financí, budeme to postupně navyšovat. Ale pro nás byly nepřijatelné ty nespotřebované nároky, kdy já říkám - není to tou vinou, je to (?) těch obcí nebo nezájmu, ale byrokratickým prostředím a délkou dodání samotné techniky. Za mě děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Je zájem o dodatečný dotaz? Není. Děkuji.

A nyní by měla přijít na řadu interpelace pana poslance Talíře, kterého nicméně nevidím, takže tato interpelace propadá. Dostáváme se interpelaci pana poslance Bureše, kterého rovněž nevidím, takže interpelace rovněž propadá.

Interpelace s pořadím číslo 40 - přednese paní poslankyně Richterová na omluvenou paní ministryni Mrázovou. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Já bych se ráda otázala paní ministryně Zuzany Mrázové, zda ví, co všechno zajišťují a proč jsou podporované majiteli garance v bydlení, protože zákon o podpoře bydlení potřebuje vylepšit a nikoliv osekat, jak to ona navrhla, popřípadě zrušit, jak se o tom hnutí ANO zmiňovalo?

Garance pro majitele jsou osvědčený recept ozkoušený napříč naší republikou, jak dostat víc bytů do nabídky. Proč? Protože poskytují záruku těm, kdo by se jinak báli svůj byt pronajmout s tím, že to je určité riziko, radši by ho nechali prázdný, nebo by ho pronajímali přes nějaký jiný způsob garancí, tak, aby města, která chtějí pomoci s bydlením, tu šanci reálně měla, i když nemají bytový fond. Je to způsob, který je otestován, je to způsob, který právě po tom ověření byl vetknut do zákona o podpoře bydlení, a funguje samozřejmě i v řadě jiných zemí.

Garance pro soukromé majitele jsou ověřený tržní nástroj, jak může stát kompenzovat o něco vyšší riziko u určitých skupin lidí při pronajímání. A ten důvod, proč tady to kompenzování rizika má smysl? Protože pak může také stát hlídat, aby nevznikala ghetta, vyloučené lokality, aby se nekoncentrovali lidé v problémech takovým způsobem, který nese s sebou problémy ještě větší pro celé okolí.

A ano, jde třeba zejména o děti, o to, aby právě i díky funkčním garancím v bydlení, díky funkčnímu systému podpory bydlení mohly děti napříč naší republikou dostávat šance, i když jsou ze složitého prostředí. Na tom třeba mě osobně velmi záleží a táži se, zda tyhle příklady dobré praxe a to, jakou roli (Předsedající: Čas!) sehrává garance v bydlení, paní ministryně zná. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Podle jednacího řádu vám bude odpovězeno do 30 dnů písemně.

A dostáváme se k interpelaci číslo 41. Poprosím pana poslance Bartoše, aby přednesl interpelaci na omluveného pana ministra Zůnu.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl obrátit na pana ministra obrany Zůnu, a to konkrétně ve věci financování protivzdušné obrany a plnění cílů NATO v souvislosti s tím, jakým způsobem je předložen rozpočet na rok 2026.

Tedy, vážený pane ministře, ptám se v souvislosti se škrty v rozpočtu, které jsou proti tomu původnímu plánovanému rozpočtu v objemu 21 miliard. Já jsem měl možnost sledovat některá vaše vyjádření i rozhovory o tom, jakým způsobem se bude vyvíjet Armáda České republiky v následujících letech i v letech dalších, kde jste hovořil o nutnosti plnění takzvaných capability targets, tedy cílů, které máme vůči našim spojencům v rámci NATO. My ty cíle máme historické, některé nesplněné a samozřejmě se pravidelně aktualizují tak, jak jde čas, ty cíle další. A hovořil jste také o nových projektech, které plánujeme nejen v oblasti protivzdušné obrany, ale třeba využití dronů a obrany proti dronům.

Mé otázky jsou tedy následující: Kde se vezmou prostředky na slibované posílení protivzdušné obrany, je-li krácen rozpočet? Druhá otázka: Jak naplníme NATO capability targets 2025 v případě, že se odkládá ona těžká brigáda, která tvoří jeden z těchto cílů? A jak ministerstvo plánuje zahájit nové projekty, o kterých jste hovořil a které jsou i v programovém prohlášení vlády, pokud tyto projekty v současnou chvíli nemají finanční krytí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A jak jsem řekl, odpověď vám bude doručena do 30 dnů písemně. Tak.

Měl by nyní interpelovat pan poslanec Hladík, nicméně nevidím ho, čili jeho interpelace propadá.

A na řadě je pan poslanec Hlavatý, který bude interpelovat pana ministra Metnara. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Matěj Hlavatý: Vážený pane ministře Metnare, obracím se na vás kvůli hybridním hrozbám a dezinformacím, které dnes nejsou okrajové téma, ale přímá součást bezpečnostního prostředí České republiky. Hybridní působení cizích mocností, cílené manipulace na sociálních sítích, šíření lží o Ukrajině, NATO nebo o našich institucích. To všechno má reálný dopad, rozděluje to společnost, zvyšuje nedůvěru, radikalizuje část veřejnosti a v krizové situaci to může paralyzovat schopnost státu reagovat. A já mám obavu, že stát v tomhle často působí, jakoby jen přihlížel. Přitom Ministerstvo vnitra má jeden z hlavních pilířů, který chrání vnitřní bezpečnost a odolnost státu. Proto se vás ptám zcela jednoznačně. První otázka: Jaké konkrétní kroky dnes Ministerstvo vnitra chystá a realizuje v boji proti dezinformacím a hybridním hrozbám? Co přesně děláte? Ne obecně, ale konkrétně.

Druhá otázka: Má vaše vláda jasnou strategii, jak posílit odolnost společnosti například ve školách, v krizových komunikacích státu a v koordinaci s bezpečnostními složkami? A kdo za to nese odpovědnost?

Třetí otázka a poslední: Jak zajistíte, aby se boj proti dezinformacím nezměnil v chaos nebo naopak v úplnou rezignaci, kdy stát nechá veřejný prostor napospas manipulátorům a cizím vlivovým operacím? Protože pokud stát neumí chránit pravdivé informace a důvěru občanů, tak se dřív nebo později přestane umět chránit i jako stát. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Poprosím pana ministra. Prosím.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar: Opět děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, Ministerstvo vnitra se věnuje těm aspektům hybridního působení, které se dotýkají vnitřní bezpečnosti, to znamená narušování veřejného pořádku, trestné činnosti, nelegitimního ovlivňování veřejné správy, ovlivňování voleb a podobně. Nezasahuje přitom nijak do trestního řízení Policie České republiky, která se hybridnímu působení věnuje v souvislosti s organizovaným zločinem či kybernetickou kriminalitou.

Ministerstvo vnitra samotné se podílí například na zvyšování odolnosti státní správy proti nelegitimnímu ovlivňování a v tomto duchu spolupracuje i s dalšími rezorty, například na podpoře bezpečnosti výzkumu nebo ochraně českých firem před nelegitimním ovlivňováním.

Dále se Ministerstvo vnitra spolu s dalšími úřady a partnery, jako je Ministerstvo zahraničních věcí, NÚKIB, policie a další řekněme bezpečnostní služby podílí na koordinované ochraně voleb. V případě šíření dezinformací, které se týkají vnitřní bezpečnosti, například k údajným manipulacím volebních lístků při volbách, útokům ze strany národnostních menšin ve veřejném prostoru, které se ale nestaly, podotýkám, nestaly, k mimořádným situacím, jako jsou povodně nebo například údajné rabování. Ministerstvo vnitra, případně policie komunikuje s veřejností a uvádí tyto dezinformace na pravou míru. To znamená, že je zveřejňuje, komentuje a řekněme dává prostřednictvím svých mediálních řekněme prostředků tyto informace na veřejnost.

Z hlediska podpory odolnosti společnosti České republiky implementovala směrnici Evropské unie k odolnosti kritické infrastruktury a kritické informační infrastruktury. V neposlední řadě Ministerstvo vnitra připravuje spuštění systému Cell Broadcast, což je systém zajišťující okamžité informování veřejnosti v případě jakékoliv mimořádné události.

Já bych chtěl tady v tomto dál pokračovat, protože co je dezinformace? To znamená, můžeme se na to dívat z jakého úhlu pohledu, ale právní řád, trestní zákon nezná tento pojem, řekněme explicitně není uveden v tom právním řádu a na druhou stranu je třeba ctít nastavený právní řád, protože v některých případech, a to, když budeme třeba v té trestní oblasti, může pouze o tom rozhodnout soud, zdali tato informace je pravdivá, není pravdivá. Já bych chtěl být dalece toho, aby Ministerstvo vnitra se stalo ministerstvem jako arbitrem pravdy. To zase takto není, protože myslím si, že tohle není role ústředního orgánu, který má na starosti opravdu bezpečnost celé republiky, ale všech občanů, a na druhou stranu já bych nechtěl rozšiřovat některou oblast, která tady řekněme nám nepřísluší. Takže to je za mě, co se týče těch hybridních hrozeb.

Na Ministerstvu vnitra máme ještě řekněme v rámci tiskového odboru tady to centrum hybridních hrozeb.

Tady de facto teď analyzujeme, jak to můžeme říci, zkvalitnit, jaké výstupy tady z tohoto útvaru vlastně pochází, nebo z této součásti Ministerstva vnitra, a v nejbližší době po analýze tady, řekněme, těchto jejich výstupů, budeme se zabývat tím, jak to ještě posunout dál. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Doplňující dotaz, prosím.

 

Poslanec Matěj Hlavatý: Děkuji za odpověď, ačkoliv mě neuspokojila. Pochopil jsem tedy, že Ministerstvo vnitra nechystá žádné projekty nové vůči hybridním hrozbám a dezinformacím, což se samozřejmě kromě toho vašeho výčtu týká vnitřní bezpečnosti našeho státu, protože samozřejmě ty dezinformace a celkově hybridní hrozby jsou směřovány na občany naší republiky a snaží se nějakým způsobem destabilizovat naši společnost. Ale pokud to tedy vezmu z jiného úhlu pohledu, vláda vypustila nějaký signál o tom, že bude (řešit?) sociální sítě, kterých se to hlavně týká, pro děti od 15 let. Mě by zajímalo, jakým způsobem budete ověřovat tento věk a kdo za to ponese odpovědnost, pokud bude docházet k porušování, protože to bude spadat pod Ministerstvo vnitra. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Odpověď pana ministra.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar: Děkuji za doplňující otázku. Tady opravdu jsme na počátku diskuse, která se tady v poslední době objevila, co se týče, řekněme, omezení od určitého věku přístupu na sociálních sítí. Tady se tak jak v některých dalších zemích o tomto diskutuje. My tady jsme opravdu na začátku, já zatím nemám konkrétní zadání, jak bychom tady tohle řešili, protože když to řeknu úplně otevřeně, začíná to tím, co se týče mobilních telefonů, užívání dětí ve škol do těch 15 let, což už dneska školy mají, ředitelé mají možnost tohle regulovat a na základě jejich dobrovolného rozhodnutí my uvažujeme a diskutujeme, že to bude povinnost de facto, aby tyto děti nemohly používat v průběhu výuky tyto telefony.

A rovněž se zvažuje, řekněme, to omezení, o kterém se bavíme, na ty sociální sítě. Já se úplně nedomnívám, že by to měla býti výhradně kompetence Ministerstva vnitra. Myslím si, že tady je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které je více kompetentní.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji a děkuji za tuto interpelaci a nyní se dostáváme k interpelaci s pořadovým číslem 44, kterou by měl přednést pan poslanec Talíř, kterého tady nevidím, čili přistupujeme k interpelaci číslo 45, kterou by měl přednést pan poslanec Bureš, kterého rovněž nevidím, čili interpelace propadá. To samé se stane asi u interpelace číslo 46 paní poslankyně Barbory Urbanové, rovněž ji v sále nevidím, čili tato interpelace propadá. Následuje interpelace s pořadovým číslem 47 paní poslankyně Richterové. Ani ta není v sále, takže i tato interpelace propadá. Interpelaci s pořadovým číslem 48 by měl přednést pan poslanec Jurečka, kterého nevidím, a tudíž interpelace propadá. Dostáváme se k interpelaci s pořadovým číslem 49, kterou přednese pan poslanec Hladík na nepřítomného pana vicepremiéra Macinku. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Petr Hladík: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, já mám na pana ministra, který tady není, vlastně tři podněty. První se týká biodiverzity a adaptace. Pane ministře, vy velmi často používáte tato slova biodiverzita a adaptace jako odpověď na to, co budete dělat s klimatem. Vy říkáte, nechceme se věnovat mitigaci, my všechno budeme řešit biodiverzitou a adaptacemi. Tak já bych se rád zeptal, co jste na Ministerstvu životního prostředí od toho, kdy jste tam přišel, to znamená od 15. prosince do dnešního dne, nebo do té doby, než mně odpovíte v třicetidenní lhůtě na interpelaci, tak co jste pro posílení biodiverzity a adaptace na Ministerstvu životního prostředí udělal?

Druhý podnět mám k velmi často zmiňované Nové zelené úsporám, bylo to tady opakovaně a rád bych se také zeptal, kdy bude spuštěna, jaké budou nastavené parametry a jak bude zajištěna stabilita především z pohledu financování Nové zelené úsporám do budoucna, protože ten koncept jsem já měl vymyšlený tak, aby byl stabilní celé volební období.

A třetí podnět, na který bych rád získal odpověď tou písemnou formou, tak je otázka výběrového řízení na ředitele České inspekce životního prostředí, tohoto klíčového úřadu, který se nám povedlo v minulém období stabilizovat. Všichni si vzpomeneme, jak špatnou pověst ČIŽP měl po havárii na řece. A teďka to máme konečně stabilizované, máme tady prostě funkční organizaci. Ředitel se rozhodl opustit toto místo. Respektuji, ale kdy vypíšete výběrové řízení, za jakých parametrů, tak aby tam byl stabilní profesní kompetentní ředitel České inspekce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A jak už jsem řekl, podle jednacího řádu do 30 dnů vám odpoví pan ministr písemně.

Tak interpelace s pořadovým číslem 50, pan poslanec Talíř by ji měl, přednést, není přítomen, čili tato interpelace propadá. Dostáváme se k interpelaci s pořadovým číslem 51 pana poslance Hlavatého a já ho poprosím, aby položil dotaz na pana ministra Metnara.

 

Poslanec Matěj Hlavatý: Dobře, děkuji. Pane ministře Metnare, obracím se na vás kvůli bezpečnosti a kriminalitě ne proto, že bychom měli situaci zlehčovat, ale protože se z toho v posledních týdnech stala záměrná propaganda. Poslanci SPD veřejně šíří tvrzení, že kriminalita v České republice roste kvůli uprchlíkům z Ukrajiny. To je velice extrémně nebezpečné nejen proto, že to rozdmychává nenávist a strach, ale hlavně proto, že se často manipuluje s informacemi, používají se polopravdy nebo úplné lži. A jestli stát na takovéto výroky nereaguje jasně a věcně, tak tím dává prostor tomu, aby se lež stala pravdou jen proto, že jí někdo opakuje dostatečně nahlas.

Proto se vás ptám, jaká jsou aktuální data Ministerstva vnitra a Policie ČR za rok 2025 a začátek roku 2026, roste kriminalita v České republice nebo neroste? Prosím o konkrétní čísla, jaký je podíl trestné činnosti, kterou páchají občané Ukrajiny a jaký je trend, roste, klesá nebo je stabilní? Opět prosím o konkrétní statistiky.

A co uděláte vy jako ministr vnitra, aby se podobné lži nešířily bez reakce státu, aby Ministerstvo vnitra aktivně a pravidelně zveřejňovalo srozumitelná data a jasně vyvracelo tyto dezinformace, které rozdělují společnost a zneužívají se bezpečnostní témata pro politické body, protože bezpečnost občanů se nedá dělat hysterií, bezpečnost se dá dělat pouze fakty a prací policie a odborností. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Odpověď pana ministra. Prosím.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar: Opět děkuji za slovo. Vážený pane poslanče, děkuji za dotaz. Začnu tím, že teď uvedu tu faktografii a že ta data uvedu na pravou míru tak, jak to nejenom policie, ale i ministerstvo činí při, řekněme, publikaci těchto dat a bude v tom nadále pokračovat. Ale rád bych uvedl informace a statistiky ke stavu kriminality v České republice v letech 2024 až 2025 a podílu občanů Ukrajiny na této kriminalitě.

V roce 2025 bylo v České republice registrováno celkem 170 051 skutků. Je to o 3271 skutků méně než v roce 2024. V meziročním srovnání sledovaného období tak vývoj kriminality vykazuje pokles o 1,9 procenta. Objasněnost v tomto období činí 45,2 procenta, meziročně vyšší o 0,1 procentního bodu. Celková objasněnost s dodatečně objasněnými spáchanými skutky pak tak činí 55,9 procent, meziročně vyšší o 1,2 procentního bodu.

Pokud jde o trestnou činnost páchanou státními příslušníky Ukrajiny, tak v roce 2025 bylo evidováno celkem 4025 trestně stíhaných osob. Oproti 3842 osobám stíhaných v roce 2024 jde o nárůst o 4,8 procent nahoru.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar: Není tam ani v letošním roce, protože tyto finanční - nebyly vzneseny požadavky na finance, ale já předpokládám, že to určitě přijde, protože budu mít s nimi jednání a jsem připraven, co se týče, podpořit tento projekt, a to i včetně finančních prostředků. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Ptám se, zájem o dodatečnou - slovo? Není tomu není tak, tudíž bychom měli přejít k interpelaci číslo 54 pana poslance Talíře, který tady není, čili ta propadá, číslo 55 se ruší, 56 rovněž, pořadové číslo 57 by měl přednést pan poslanec Hladík Petr. Ale máme minutu do konce. (Poslanec Hladík: Já to stihnu.) Tak prosím.

 

Poslanec Petr Hladík: Děkuji za pozornost. Já to stihnu. Poprosím pana ministra Macinku o jednu věc - obrací se na mě celá řada lidí, kteří podali žádost do Nové zelené úsporám, ještě dokud běžela v minulém roce. Peníze na to jsou. Ale on nepodepsal ta rozhodnutí. Stejně tak se na mě obrací starostové, lidi z byznysu, že nemají podepsané rozhodnutí, které legitimním způsobem podali a samozřejmě ten proces trvá, než to státní fond zprocesuje. Ale chtěl bych se zeptat, jestli už podepsal nějaké rozhodnutí o nějaké dotaci? A pokud ne, tak kdy začne podepisovat? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Stejně jako v ostatních případech, protože je pan ministr nepřítomný, odpoví vám podle jednacího řádu do 30 dnů písemně.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí poslanci, milé poslankyně, vážení členové vlády. Je 18 hodin, připomínám, že na základě dohody z grémia přerušuji tedy v tuto chvíli 7. schůzi, a to do pátku 13. února. Pokračovat v ní budeme cca pět minut po skončení či přerušení 9. schůze, která bude zahájena v 9 hodin. Děkuji. pěkně.

 

(Schůze přerušena v 18.01 hodin.)

Aktualizováno 13. 2. 2026 v 8:21.