Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(17.30 hodin)
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Já bych se ráda otázala paní ministryně Zuzany Mrázové, zda ví, co všechno zajišťují a proč jsou podporované majiteli garance v bydlení, protože zákon o podpoře bydlení potřebuje vylepšit a nikoliv osekat, jak to ona navrhla, popřípadě zrušit, jak se o tom hnutí ANO zmiňovalo?
Garance pro majitele jsou osvědčený recept ozkoušený napříč naší republikou, jak dostat víc bytů do nabídky. Proč? Protože poskytují záruku těm, kdo by se jinak báli svůj byt pronajmout s tím, že to je určité riziko, radši by ho nechali prázdný, nebo by ho pronajímali přes nějaký jiný způsob garancí, tak, aby města, která chtějí pomoci s bydlením, tu šanci reálně měla, i když nemají bytový fond. Je to způsob, který je otestován, je to způsob, který právě po tom ověření byl vetknut do zákona o podpoře bydlení, a funguje samozřejmě i v řadě jiných zemí.
Garance pro soukromé majitele jsou ověřený tržní nástroj, jak může stát kompenzovat o něco vyšší riziko u určitých skupin lidí při pronajímání. A ten důvod, proč tady to kompenzování rizika má smysl? Protože pak může také stát hlídat, aby nevznikala ghetta, vyloučené lokality, aby se nekoncentrovali lidé v problémech takovým způsobem, který nese s sebou problémy ještě větší pro celé okolí.
A ano, jde třeba zejména o děti, o to, aby právě i díky funkčním garancím v bydlení, díky funkčnímu systému podpory bydlení mohly děti napříč naší republikou dostávat šance, i když jsou ze složitého prostředí. Na tom třeba mě osobně velmi záleží a táži se, zda tyhle příklady dobré praxe a to, jakou roli (Předsedající: Čas!) sehrává garance v bydlení, paní ministryně zná. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Podle jednacího řádu vám bude odpovězeno do 30 dnů písemně.
A dostáváme se k interpelaci číslo 41. Poprosím pana poslance Bartoše, aby přednesl interpelaci na omluveného pana ministra Zůnu.
Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl obrátit na pana ministra obrany Zůnu, a to konkrétně ve věci financování protivzdušné obrany a plnění cílů NATO v souvislosti s tím, jakým způsobem je předložen rozpočet na rok 2026.
Tedy, vážený pane ministře, ptám se v souvislosti se škrty v rozpočtu, které jsou proti tomu původnímu plánovanému rozpočtu v objemu 21 miliard. Já jsem měl možnost sledovat některá vaše vyjádření i rozhovory o tom, jakým způsobem se bude vyvíjet Armáda České republiky v následujících letech i v letech dalších, kde jste hovořil o nutnosti plnění takzvaných capability targets, tedy cílů, které máme vůči našim spojencům v rámci NATO. My ty cíle máme historické, některé nesplněné a samozřejmě se pravidelně aktualizují tak, jak jde čas, ty cíle další. A hovořil jste také o nových projektech, které plánujeme nejen v oblasti protivzdušné obrany, ale třeba využití dronů a obrany proti dronům.
Mé otázky jsou tedy následující: Kde se vezmou prostředky na slibované posílení protivzdušné obrany, je-li krácen rozpočet? Druhá otázka: Jak naplníme NATO capability targets 2025 v případě, že se odkládá ona těžká brigáda, která tvoří jeden z těchto cílů? A jak ministerstvo plánuje zahájit nové projekty, o kterých jste hovořil a které jsou i v programovém prohlášení vlády, pokud tyto projekty v současnou chvíli nemají finanční krytí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A jak jsem řekl, odpověď vám bude doručena do 30 dnů písemně. Tak.
Měl by nyní interpelovat pan poslanec Hladík, nicméně nevidím ho, čili jeho interpelace propadá.
A na řadě je pan poslanec Hlavatý, který bude interpelovat pana ministra Metnara. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Matěj Hlavatý: Vážený pane ministře Metnare, obracím se na vás kvůli hybridním hrozbám a dezinformacím, které dnes nejsou okrajové téma, ale přímá součást bezpečnostního prostředí České republiky. Hybridní působení cizích mocností, cílené manipulace na sociálních sítích, šíření lží o Ukrajině, NATO nebo o našich institucích. To všechno má reálný dopad, rozděluje to společnost, zvyšuje nedůvěru, radikalizuje část veřejnosti a v krizové situaci to může paralyzovat schopnost státu reagovat. A já mám obavu, že stát v tomhle často působí, jakoby jen přihlížel. Přitom Ministerstvo vnitra má jeden z hlavních pilířů, který chrání vnitřní bezpečnost a odolnost státu. Proto se vás ptám zcela jednoznačně. První otázka: Jaké konkrétní kroky dnes Ministerstvo vnitra chystá a realizuje v boji proti dezinformacím a hybridním hrozbám? Co přesně děláte? Ne obecně, ale konkrétně.
Druhá otázka: Má vaše vláda jasnou strategii, jak posílit odolnost společnosti například ve školách, v krizových komunikacích státu a v koordinaci s bezpečnostními složkami? A kdo za to nese odpovědnost?
Třetí otázka a poslední: Jak zajistíte, aby se boj proti dezinformacím nezměnil v chaos nebo naopak v úplnou rezignaci, kdy stát nechá veřejný prostor napospas manipulátorům a cizím vlivovým operacím? Protože pokud stát neumí chránit pravdivé informace a důvěru občanů, tak se dřív nebo později přestane umět chránit i jako stát. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Poprosím pana ministra. Prosím.
Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar: Opět děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, Ministerstvo vnitra se věnuje těm aspektům hybridního působení, které se dotýkají vnitřní bezpečnosti, to znamená narušování veřejného pořádku, trestné činnosti, nelegitimního ovlivňování veřejné správy, ovlivňování voleb a podobně. Nezasahuje přitom nijak do trestního řízení Policie České republiky, která se hybridnímu působení věnuje v souvislosti s organizovaným zločinem či kybernetickou kriminalitou.
Ministerstvo vnitra samotné se podílí například na zvyšování odolnosti státní správy proti nelegitimnímu ovlivňování a v tomto duchu spolupracuje i s dalšími rezorty, například na podpoře bezpečnosti výzkumu nebo ochraně českých firem před nelegitimním ovlivňováním.
Dále se Ministerstvo vnitra spolu s dalšími úřady a partnery, jako je Ministerstvo zahraničních věcí, NÚKIB, policie a další řekněme bezpečnostní služby podílí na koordinované ochraně voleb. V případě šíření dezinformací, které se týkají vnitřní bezpečnosti, například k údajným manipulacím volebních lístků při volbách, útokům ze strany národnostních menšin ve veřejném prostoru, které se ale nestaly, podotýkám, nestaly, k mimořádným situacím, jako jsou povodně nebo například údajné rabování. Ministerstvo vnitra, případně policie komunikuje s veřejností a uvádí tyto dezinformace na pravou míru. To znamená, že je zveřejňuje, komentuje a řekněme dává prostřednictvím svých mediálních řekněme prostředků tyto informace na veřejnost.
Z hlediska podpory odolnosti společnosti České republiky implementovala směrnici Evropské unie k odolnosti kritické infrastruktury a kritické informační infrastruktury. V neposlední řadě Ministerstvo vnitra připravuje spuštění systému Cell Broadcast, což je systém zajišťující okamžité informování veřejnosti v případě jakékoliv mimořádné události.
Já bych chtěl tady v tomto dál pokračovat, protože co je dezinformace? To znamená, můžeme se na to dívat z jakého úhlu pohledu, ale právní řád, trestní zákon nezná tento pojem, řekněme explicitně není uveden v tom právním řádu a na druhou stranu je třeba ctít nastavený právní řád, protože v některých případech, a to, když budeme třeba v té trestní oblasti, může pouze o tom rozhodnout soud, zdali tato informace je pravdivá, není pravdivá. Já bych chtěl být dalece toho, aby Ministerstvo vnitra se stalo ministerstvem jako arbitrem pravdy. To zase takto není, protože myslím si, že tohle není role ústředního orgánu, který má na starosti opravdu bezpečnost celé republiky, ale všech občanů, a na druhou stranu já bych nechtěl rozšiřovat některou oblast, která tady řekněme nám nepřísluší. Takže to je za mě, co se týče těch hybridních hrozeb.
Na Ministerstvu vnitra máme ještě řekněme v rámci tiskového odboru tady to centrum hybridních hrozeb. ***
