Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(13.50 hodin)
(pokračuje Boris Šťastný)
Je to ulice Na Zátorce v Praze 6 Bubenči. Vily tam v tom místě, pokud se prodávají, tak se prodávají nejméně za 100 až 200 milionů korun, ale vesměs jsou to vily miliardářů a využívané diplomatickým servisem, případně ambasádami. Tak v jedné z těchto vil se našlo patro 180 metrů velké, a to bylo určeno předsedovi Národní sportovní agentury, a tam bydlí doteď, prosím. Ano, je tam sice výpovědní lhůta, takže my jsme okamžitě dali výpověď, no, ale ještě se něco bude muset udělat s nábytkem, protože už v roce 2024 došlo k uzavření smlouvy o výpůjčce vybavení mezi kanceláří Úřadu vlády a právě Národní sportovní agenturou, aby vedení Národní sportovní agentury z Občanské demokratické strany mělo nábytek, mělo vybavení pro to bydlení.
No, takže já bych jako tady mohl pokračovat dlouhou dobu. My samozřejmě nacházíme další věci, které v tomto ohledu budeme postupně zveřejňovat. Já určitě mohu, jsou to třeba, mohl bych zmínit právníky, nacházíme právní služby, kdy v organizaci o 80 zaměstnancích a třech nebo čtyřech interních právnících, interim, tak byly najímány za miliony a miliony korun různé externí právní kanceláře, kdy se domnívám, že toto by měli zvládnout úředníci toho konkrétního úřadu.
Já bych mohl pokračovat, ale chtěl jsem, býval bych o tom nemluvil, kdyby býval předseda občanských demokratů nás tady nepoučoval o tom, jakým způsobem se má řádně řídit stát. A tady jsem vám předestřel jen několik poznatků právě z rezortu, který jsem dostal svěřený.
Mohu vám slíbit, že každý den konáme kroky, aby v oblasti českého sportu se nastavily v Národní sportovní agentuře naprosto transparentní, predikovatelné a férové podmínky, aby se tyto věci už neopakovaly. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji panu ministru pro sport, prevenci a zdraví, abych měl správné pořadí. V této chvíli vystoupí ministryně financí Alena Schillerová, připraví se Karel Havlíček a pan ministr Jaromír Zůna. Než se, paní ministryně, chopíte svého slova, přečtu jednu omluvu. Jan Bartošek se omlouvá ze zdravotních důvodů na celý jednací den. Paní ministryně, máte slovo.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, čím si zaslouží politici důvěru? Důvěryhodným programem, dodrženým slibem, pracovním nasazením, upřímnou komunikací, věrohodnou argumentací, prosazováním politiky, se kterou se ucházeli o důvěru voličů. Čím může politik důvěru ztratit? Zradou, nedodrženým slibem, nekomunikací a netransparentností, pošlapáním svého programu, lží nebo třeba tím, že před odpovědností dá přednost pohodlnému životu a místo, aby v pozici ministra pracoval sedm dní v týdnu, omezí svůj pracovní program na úterky, středy a čtvrtky a pondělí a pátky vyhradí papalášské relaxaci.
Když jsem 15. prosince nastoupila po čtyřech letech na Ministerstvo financí, nestačila jsem se divit, jak úřad personálně nabobtnal. Ze sedmi sekcí bylo deset, za každým druhým počítačem vrchní ředitel, náměstek nebo tučně placený politický poradce. Můj předchůdce jich měl neuvěřitelných deset, ale v práci je potkal málokdo. Stovky opravdových expertů a odborníků, kterých je Ministerstvo financí plné, byly roky bez manažerského zadání. Laxnost, pasivita, slabý tah na branku, neochota pracovat pro vlastní lidi a přehnaná orientace na zástupná nebo případně zahraniční témata prosakovala ze Strakovy akademie až k jednotlivým ministrům, mého předchůdce na Ministerstvu financí nevyjímaje.
Daňový výběr pokulhával. Zákony, které vznikaly, šly spíše na ruku bankám, energetickým gigantům nebo zahraničním obchodním řetězcům, než českým zaměstnancům, živnostníkům, seniorům, rodinám s dětmi nebo firmám.
Kvetla práce načerno a s tím související zneužívání sociálních dávek, kvetl nelegální on-line hazard, černé pálenice alkoholu, improvizované výrobny cigaret, samozřejmě bez kolků. Cash ondy kam se člověk podíval.
Místo poctivého rozpočtového řemesla vítězily rozpočtové kejkle, triky a netransparentnosti, které měly zastřít totální selhání hospodářské a finanční politiky Fialovy vlády. Pomyslná řemeznice (řemenice?) byla shozena.
Nastoupila jsem a ještě ten samý týden jsem nechala organizační strukturu Ministerstva financí vrátit do původních kolejí. Z deseti sekcí jsme udělali sedm, ubylo vrchních ředitelů s auty a řidiči, sbalili si političtí poradci, jejichž rady stály naši ekonomiku desetimiliardové škody na ztraceném HDP, na nevybraných daních kvůli zrušenému EET, na škodlivém daňovém balíčku a tak dále.
A pustili jsme se do práce. Měsíc a půl není zas tak dlouhá doba, ale já jsem na všechno, co jsme dali do pohybu, opravdu upřímně hrdá. Ten ze všeho nejdůležitější počin byla revize rozpočtu na letošní rok. To, co nám po sobě zanechal bývalý kabinet, byl jedním slovem podvod. Chybějí miliardy na příjmech, které se uměle nafoukly ve snaze vylepšit vykázaný deficit, příjmy z dividend nebo sociálního pojistného, které si páni exministři bez skrupulí vycucali z prstu. Nesoulad mezi rozpočtovanými výdaji a schváleným rozpočtem Státního fondu dopravní infrastruktury, který by znamenal kolaps dopravní výstavby v Česku. Nepokryté výdaje na zákonné sociální dávky.
Krystalická ukázka práce, za kterou by si můj předchůdce zasloužil pozbýt důvěry veřejnosti a kterou koneckonců opravdu pozbyl.
My jsme se s těmi pastmi vypořádali, dokázali jsme se vypořádat s chybějícími nekrytými požadavky rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury za 37 miliard nebo nezapočítanými zákonnými výdaji na sociální dávky za neuvěřitelných 17 miliard.
Museli jsme také upravit všechny ty uměle nafouknuté příjmy. Výsledkem je pouze o 24 miliard vyšší deficit, který jde kompletně na prorůstové investice. Prostředky, díky kterým protiinflačně zlevňujeme elektřinu a důstojně ji zaplatíme zaměstnancům státu, jsme získali úsporami na provozu.
Udělali jsme maximum možného, abychom podvodný rozpočet minulé vlády zreálnili do podoby, ve které může zamířit do Sněmovny. Díky tomu může dnes Ministerstvo financí předložit Poslanecké sněmovně realistický, pravdivý, ale zároveň prorůstový a proinvestiční rozpočet, který myslí i na stovky tisíc zaměstnanců veřejného sektoru, jejichž reálné příjmy nechal minulý kabinet doslova zdecimovat třicetiprocentní kumulovanou inflací. ***
