Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

My, když jsme přišli na ministerstvo, viděli jsme, že žádné programy na výstavbu dostupného bydlení nejsou a jediný program, s kterým se tady prsila Klára Dostálová, teď jsem to nemyslel nějak zle, s kterým Klára Dostálová tady vystupovala a chodila s tím obrázkem, tak byly výhodné půjčky na opravu nebo pořízení vlastní nemovitosti nebo družstevního podílu. A teď, prosím, bez finančního testu, takže vy můžete mít klidně příjem, to je je 200 000 jako rodina, nějaký střední management nebo nějaký dobrý ajťák, tester, a vy jste si mohli na ministerstvu vyzvednout glejt na výhodnou půjčku na to, abyste si koupili nebo opravili nemovitost. V tom se protočilo, abych nekecal, asi 7 miliard. No, tak to jo, já bych do toho taky šel, kdybych prostě s libovolným příjmem si mohl přijít na Ministerstvo místního rozvoje a skrze fond si vytahovat ze státu takhle peníze. Takže deklarované - my jsme na dostupné bydlení tady dávali takové a takové miliardy, ty peníze byly furt vycuclé, protože prostě ministerstvo se chovalo jako banka a pomáhalo jednotlivcům.

My jsme řekli, že to je blbost, předělali jsme ty programy na ty sociální byty a začali jsme řešit dostupné nájemní bydlení, tedy ne pouze pro lidi, kteří už ztratili domov, nebo jsou nízkopříjmoví, nebo mají nějaké problémy, ale byty pro střední třídu, potřebná povolání a další.

A tady odskočím k prvnímu vystoupení Andreje Babiše. On furt tvrdí, že je ekonom a jak tomu rozumí, já vím, že vystudoval ekonomickou školu někdy, jo, ale jak jinak si představuje státní podporu dostupného bydlení, pokud se tedy o tom bavíme, když ne dotačně, což my jsme takto neudělali, ale to, že stát poskytuje výhodné úvěry. A ne jednotlivcům, kteří berou třeba 200 tisíc jako rodina, ale obcím, aby obce i v místě, kde se to nevyplatí, si mohly připravit projekty. Mimo jiné na to jsem z Evropské unie v Národním plánu obnovy udělal balíček za 640 milionů, za které si města a obce po celé České republice připravily ty projekty dostupného bydlení, jo, návrhy, udělaly architektonickou soutěž, připravily prostě ty projekty do úrovně plánu, způsobu financování. A pak jsme zřídili osm regionálních center, protože ne každá vesnice nebo město je schopno vůbec s tím aparátem, když máte starostu, náměstka, ten projekt jako zmanažovat, to není sranda, jo, postavit bytové domy. A je tady spousta starostů s malým s, Starostů s velkým S tady moc není, ale neberte to zle, dneska ty lidi přijdou, až se bude hlasovat, tak můžou potvrdit, že to není jednoduché a že ty projekty potřebovali.

Já se můžu asi vyjádřit i k minulé vládě. Já jsem byl poměrně nešťastný, tak jak to bačoval bývalý pan ministr Stanjura, ty peníze z Evropské unie se mu samozřejmě hodily, za ty reformy, ale pak ty peníze na to dostupné bydlení nedal. Minulá vláda na podzim, pardon, na jaře loňského roku příjem žádostí zastavila s tím, že ty žádosti po prázdninách obnoví. Pak už se nestalo tohleto, mezitím ty žádosti, co mají obce připraveny, dosáhly celkového objemu investic 60 miliard, a abychom toto mohli spustit, takto masivní investice do výstavby dostupného nájemního bydlení, tak to potřebujeme takzvaně pocukrovat ze státního rozpočtu, protože určitá část, zejména v rozdílu vlastně toho výhodného úvěru prostě je hrazena jistým dotačním mechanismem. Říká se tomu chytré finanční nástroje, hlavní je tedy ten úvěr, který ty peníze vrací do státního rozpočtu, nikoliv do fondu, to byla další podmínka ministra Stanjury, aby tohleto spustil, a vláda tyto programy nenastartovala.

Budu rád, až se budeme bavit o rozpočtu. Já jsem zmínil 21 miliard armádě proti původnímu návrhu, aby se i v oblasti podpory bydlení, a doufám, že se paní ministryně s námi o tom bude bavit i třeba na odborné úrovni, nejen že si ji máme odchytnout někde na plénu, to mi přijde v tomhletom komplexním problému jako dost nedůstojné, to není jako na rychlé popovídání u kávy, aby tyhle ty programy nastartovala. On je tady zhejtil Andrej Babiš, nicméně my jsme tyhle programy vyjednali s Evropskou komisí, která nejenže je velmi přísná na podmínky možnosti financování dostupného bydlení, protože přece jenom významná část segmentu bydlení je komerční sektor, do kterého stát svou politikou zasahuje, ale kontroluje i tu finanční efektivitu těch nástrojů. Tak já doufám, že Andrej Babiš tady hovořil pouze z neznalosti a že paní ministryně naopak bude shánět ty peníze právě do těchhle už připravených projektů, protože stejně jako ve věci dopravních staveb, pokud máte rozjetý projekt a nemáte k němu financování, tak ten projekt stojí a ty stavby se p tom v čase zdražují. To si myslím, že by nikdo nechtěl.

Já bych poprosil, jestli si tamhle můžu dojít pro čaj. Hned jsem zpět. (Pan poslanec opouští řečnický pult za uvedeným účelem.)

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pane poslanče, možná jste mohl poprosit někoho ze svých kolegů, aby vám ho podal.

Poslanec Ivan Bartoš: Já jsem nechtěl, támhle se něco diskutuje, pardon, omlouvám se za přerušení.

Druhá věc, která tady zaznělo od paní ministryně, a to mě mrzí úplně nejvíc, je ta diskuse o tom zákonu o dostupném bydlení. Ono to nebylo lehké s kolegy z ODS ve vládě prosadit, a já teď nebudu říkat, proč si myslím, že názor některých kolegů z ODS, i ministrů, byl v této věci, řekněme, zkreslený, ale spousta politiků z ODS, například z Ústeckého kraje, naopak tento zákon vítala, řešili jsme to tady s bývalým hejtmanem panem Schrekem a s dalšími.

Proč jsem si šel pro čaj, abych se napil a abych si vzal ještě tuhle ceduli. Tak já se přiznám. Iniciativa Platformy pro sociální bydlení ve věci tohohle toho zákona dokonce dostala, je to poprvé, co ta cena míří do Český republiky, prestižní cenu Word Habitas Awards 2026. Je to pro práci Iniciativy pro sociální bydlení, ale i za podporu a vznik zákona o dostupném bydlení. Mně furt přijde, že paní ministryni někdo o tom zákonu krátce vyprávěl, ale nevyprávěl jí o těch mechanikách a jak fungují. A skutečně to, že máme v České republice 150 tisíc lidí, možná i více, kteří fakt nemají domov, bydlí v nějakých sociálních bytech nebo někde jako na ubytovnách, to je problém, který Českou republiku stojí pár miliard ročně.

Ta data, která jsme měli, a ta vlastně vznikala ještě za minulé vlády Andreje Babiše, se hned po volbách v roce 2021 probírala v Senátu. Všichni odborníci, kteří se zabývají problematikou bydlení, potvrdili pravost těch dat. Jednalo se o velmi konzervativní odhad, nedělalo se tam nějaké: nebydlíš, tak nepracuješ, prostě fuzzy logic odhady nákladů, ale skutečně náklady na neřešení situace krize bydlení. Kromě toho, že to je pro lidi samozřejmě diskomfortní, když nemáte kde bydlet, klesá porodnost a další věci, tak hovořili o tom, že neřešení toho problému je pro Českou republiku velmi drahé. A naopak, zainvestovat do toho, aby se lidé nepropadali do té skupiny těch 150 000 lidí, kteří již byt ztratili, je pro ekonomiku České republiky výhodné. Ta pozitivní bilance během prvního roku plného fungování zákona je zhruba 4 miliardy korun

A to není zákon o sociálním bydlení, zákon o sociálním bydlení říká jednoduše, splňujete podmínky ABC, máte nárok na sociální byt a na nějakou péči. Na to jsme úplně zákon nepotřebovali.

První zákon, který vznikal ještě z pera ANO ve spolupráci se sociálními demokraty, byl: obce musí stavět sociální bydlení, každé bydlení, které postavíte ve své obci, musí z 25 procent, nebo kolika byl ten původní návrh, být sociální. Ale tohle ten zákon neřeší. Ten zákon má několik zásadních pilířů, které paní ministryně tady buď nezmínila, anebo úplně popřela. Když už máte někde problém s nedostupnosti bydlení, když se vám může stát třeba i to, že na nějakém sídláku v Praze majitel třeba nějakých těch house flats, nějakých paneláků, prostě plošně zvedne nájem, a ty rodiny, které tam do té doby bydlí, jsou na nějaké hraně, ani by nemusely řešit třeba nějaký dávkový systém, tak prostě najednou významná část těch lidí nebude schopna uhradit tu částku za to bydlení. Kdyby to byli, řekněme, lidé středního věku, mladí lidé, OK, řeknete si, půjdou na Sreality, naťukají si tam Krč - nájem a podívají se, jestli tam není něco levnějšího, což ne tak vždycky se úplně stane, ne každý to umí a ne každý v danou chvíli ví, že například pro složení kauce si může rodina, která má normální příjmy a dostane se do takovéhle tísně, požádat o pomoc v hmotné nouzi právě na úhradu toho stěhování a složení těch dvou nájmů. A kde se to ten člověk může dozvědět? No, buďto z marketingu, což je pro řadu lidí v politice sprosté slovo, ale když máte nějaký produkt, který má pomáhat lidem, tak sakra taky ty lidi se to musí nějak dozvědět, tak můžou o tom mluvit ministři, ale vy jim to musíte dát vědět. Anebo skrze ta kontaktní centra pro bydlení, což v tuhletu chvíli funguje v řadě obcí. Myslím, že Jihlava má kontaktní centrum, Liberec má kontraktní centrum, jsou přetížená, a není to klasická sociální péče. Vy tam nejdete řešit, že dítě propadá ve škole, nebo že máte nějaké jako další problémy, které jsou poměrně komplexní, kdy ten jeden sociální pracovník dokáže pracovat třeba s nějakým omezeným počtem lidí. A vyřešíte úplně jednoduchou věc, mám problém udržet si bydlení, co mám dělat? Přestěhovat se? Získat nějakou podporu? Najít to vůbec na tom Sreality, jak má vypadat nějaká smlouva, a podobně. ***