Pátek 13. února 2026, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Tomio Okamura)

1.
Návrh poslance Aleše Juchelky na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 85/ - prvé čtení dle § 90 odst. 2

Upozorňuji tedy, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvním čtení. Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 85/1.

Prosím, aby předložený návrh uvedl navrhovatel, poslanec Aleš Juchelka. Prosím, máte slovo.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Moc děkuji, vážený pane předsedo. Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, dovolte mi odůvodnit svůj návrh, který jsem z důvodu časové tísně předložil jako návrh poslanecký, nikoliv jako návrh vládní. Hlavním účelem navrhovaných úprav je především odklad účinnosti novely zákona o životním a existenční minimu. Tato novela byla přijata v rámci takzvaného doprovodného balíčku zákonů publikovaného pod č. 152/2025 Sb., v návaznosti na přijetí zákona o dávce státní sociální pomoci. Jejím předmětem jsou úpravy výše některých částek životního minima a úpravy obsahu započitatelných příjmů.

Účinnost této novely byla původně stanovena na 1. května 2026. Obsahem mého návrhu je posun účinnosti dotčené novely o životním a existenčním minimu na 1. července 2026, a posunu účinnosti úpravy v okruhu započitatelných příjmů na 1. června 2028. Tento posun je nutné provést s ohledem na další vývoj především aplikačního procesu v oblasti tvorby informačních systémů, pro které je potřebné získat delší čas pro zajištění bezproblémového chodu těchto systémů.

Uvedenými změnami by mělo dojít k zajištění efektivního administrativního procesu, kterým se sníží zátěž Úřadu práce a odstraní se potřeba dvojí implementace změn do informačních systémů k 1. květnu 2026 a k 1. červenci 2026. Navrhovanými úpravami nevznikají nové dopady na výdaje státního rozpočtu ani na rozpočty územních samosprávných celků.

Účinnost je navržena na 30. dubna 2026 s tím, že navrhovaný zákon musí nabýt účinnosti nejpozději tento den, aby k navrženému posunu účinnosti novelizované právní úpravy došlo. Z uvedeného důvodu navrhuji, aby vzhledem k neprodlenému charakteru realizace předložených změn s návrhem Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovila souhlas již v prvním čtení.

V tuto chvíli jsem byl na jednotlivých klubech, jak s experty Pirátů a STAN, tak i na jednotlivých klubech u Starostů a nezávislých. U Pirátů a Starostů a nezávislých navštívil tento klub i můj ctěný kolega, pan poslanec Schrek.

Já jsem tam zdůvodňoval to, proč by se měl posunout nejen tento tisk 85,ale i ten následující o státní sociální pomoci. Je to opravdu z toho důvodu, aby se nadechly úřady práce a mohly z toho starého dávkového systému přejít co nejlépe, co nejvíce bezchybně, na ten systém nový. Padlo tam několik otázek, které se týkaly právě přechodného období. Přechodné období bude fungovat úplně stejně, jako fungovalo, když to přechodné období máme teď v tuto chvíli.

Tady bych chtěl poznamenat, že všichni ti, kteří se v přechodném období dostali do nějaké tíživé situace, tak jim bylo pomoženo mimořádnou okamžitou pomocí, která vzrostla. Toto bude i nadále trvat. Taktéž tam šly s těmi, kteří pobírali dávky v hmotné nouzi, komunikační věci typu, že jim byl poslán dopis nebo jim byl poslán mail nebo jim bylo telefonicky sděleno, že můžou přijít na Úřad práce, aby jim byl vysvětlen proces těch starých dávek na ten nový.

Jedná se zhruba o 60 000 domácností, 120 000 lidí, kteří právě jsou v hmotné nouzi a pomoc skrze i mimořádnou okamžitou pomoc bude pokračovat i nadále. To jsem tady chtěl říct a deklarovat, že to bude tak, jak to bylo doposud schváleno i minulou vládou.

Co se týká státní sociální podpory, tak ta je zafixována, a to do září. Pokud tam vzniknou nějaké potřeby z hlediska dávek v hmotné nouzi, tak taktéž budou samozřejmě řešeny mimořádnou okamžitou pomocí. Takže takhle bude řešeno přechodné období.

Každý, jak říkám, byl osloven individuálně. Tady v tomto budeme pokračovat. My jsme nezaznamenali žádné, bych řekl, výkyvy. Já jenom, když se podíváme na ta data, která mám tady čerstvá ohledně právě žádostí, které tady byly přijaty, tak ty jsou přes 400 000 žádostí, a to k 9. 2. 2026. Celkem jich je 413 154. Z toho klientů, kteří ruší tu dávku a jdou na tu novou, je 333 561, přesně. Z toho nových žádostí je 79 593. Počet žádostí od 1. 1. se zvýšil do včerejších dat na 24 138. Já jsem včera uváděl ještě to datum (?) 15 740, které bylo během ledna.

Způsobů podání nových žádostí se koná elektronicky, samoobslužně. (?) Tam je to 41,6 procenta a 58,4. To jsou žádosti, které jsou asistované přímo na Úřadu práce.

V tuto chvíli je to úvodní slovo... Bych řekl, trošičku překračujeme i ten krok ke sněmovnímu tisku 88. Moc děkuji za úvodní slovo a moc rád budu za vaše dotazy. Ještě jednou moc děkuji za to, že jste mě mohli vyslechnout, abychom tady tento zákon nevetovali, abychom nedostali do potíží nejen samozřejmě pobíratele jednotlivých dávek, ale taktéž pracovníky Úřadu práce, kteří toho mají skutečně nad hlavu. Za to vám chci poděkovat a vážím si toho.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Přečtu dvě omluvy - to byl pan ministr - omlouvá se paní poslankyně Eva Decroix celý jednací den - pracovní důvody a Demetrashvili Katerina od 14 hodin - osobní důvody.

Nyní tedy prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, poslankyně Lucie Šafránková. Poté otevřeme obecnou rozpravu. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, vážený pane předsedo. Jak již řekl pan ministr, tak hlavním cílem je zajistit plynulou a technicky zvládnutelnou implementaci schválených změn v oblasti životního a existenčního minima. Návrh reaguje na praktické aplikační problémy schválené legislativy. Cílem je zajistit kontinuitu výplaty sociálních dávek, snížit administrativní a technickou zátěž veřejné správy, zabránit nejasnostem a chybám při posuzování nároků, umožnit řádnou přípravu informačních systémů. Návrh má čistě legislativně technický charakter a nemění věcnou podstatu sociální politiky státu.

Zákon - jen doplním - byl rozeslán k projednávání poslancům 2. února 2026 jako sněmovní tisk 85. Navrhuje se, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas již v prvním čtení dle § 90 odst. 2. Protože se jedná skutečně pouze o technickou novelu, tak jako zpravodajka doporučuji toto schválení. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které mám v podstatě jednu přihlášku se stanoviskem klubu, nicméně teď se přihlásila poté tedy paní předsedkyně Richterová, takže vy máte potom přednost, takže nyní... Ano, ale stanovisko klubu je přednostní právo, ale pak když se přihlásí to standardní přednostní právo, tak to jde před stanoviskem klubu, proto jsem se ptal, takže je to v pořádku. Pan poslanec Jurečka vystoupí se stanoviskem klubu KDU-ČSL tedy teďka a připraví se paní předsedkyně klubu Pirátů Olga Richterová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Dobré dopoledne. Pane předsedající, členové vlády, milé kolegyně, kolegové, já bych velmi stručně chtěl okomentovat vlastně oba dva tyto sněmovní tisky 85 a 88, které jsou tady předkládány ke schválení již v prvním čtení podle § 90, za klub KDU-ČSL. Stručně chci shrnout vlastně, proč celá ta agenda superdávky a revize sociálního dávkového systému vznikla. My jsme tady skoro třicet let byli v systému, kdy jsme vlastně měli základní nástroje státní sociální podpory a hmotné nouze, které se postupně tvořily, doplňovaly, navyšovaly se tam podle potřeby některé další dávky a vlastně došli jsme do stavu, kdy taková běžná domácnost, která měla například děti nebo někoho s handicapem a měla třeba vyšší náklady na bydlení, tak proto, aby mohla vlastně zvládnout tu svoji životní situaci, tak standardně obvykle žádala o dvě, tři, někdy čtyři dávky, někdy i případně ještě více.

Vlastně když jsme nad tím přemýšleli v těch minulých čtyřech letech, tak jsme si říkali, ten systém je komplikovaný za prvé pro toho žadatele. Část žadatelů vlastně vůbec nevyužila nabízenou sociální síť státu. Často docházelo k tomu, že v systému, který byl nastaven tak, že jej mohlo využívat zhruba 29 procent populace, tak vlastně přicházelo o tu podporu si říct někde mezi 7, 8 procenty. A ten systém má být nastaven tak, že člověk, který takovouto podporu čerpá, nemá být nahlížen jako někdo, kdo je nějakým závislým subjektem, který čerpá nějakým způsobem nevhodně finanční prostředky daňových poplatníků, ale systém má být spravedlivý, transparentní a férový a má vlastně říkat, pomáháme těm, kteří si z různých důvodů objektivně v dané životní situaci pomoci nemohou a potřebují tu pomoc, tu solidaritu té společnosti prostřednictvím sociálního systému.

Vlastně my jsme dlouhé roky i jako politici i na půdě tady Sněmovny byli v mnoha diskusích. My jsme říkali, ten systém se ale zneužívá. Ale on se nezneužíval z pohledu toho, jak byl nastaven, pokud jde o samotný zákon a podmínky zákona, to zneužívání, o kterém jsme často my tady mluvili, bylo ve smyslu, že ty podmínky nejsou nastaveny správně a lidé, kteří by mohli sami vlastním přičiněním se o sebe postarat, tak vlastně tu motivaci nemají a špatně nastavený systém státu i v situaci, kdy to není nutné, posílá peníze jiných daňových poplatníků na tyto domácnosti nebo na tyto konkrétní žadatele. Řeknu příklad. Úplně v klidu tady mohli čerpat finanční prostředky lidi, kteří měli kolem 55 000 korun čistého ve velkém městě, to znamená občan, který bere 55 000 korun čistého, tak přesto dostává peníze jiného občana, který třeba nemá ani polovinu, chodí do práce, odvádí daně, ale prostě není klientem dávkového systému z mnoha důvodů. Buďto to ani nezkusil, nebo prostě nepodal si jednu z těch čtyř žádostí, podal si třeba jenom jednu nebo dvě, ale na tu třetí a čtvrtou už nedošlo. Přesto přispíval na takovouto situaci. Nebo ten systém posílal finanční prostředky lidem, kteří měli poměrně velké majetky, nejenom příjem, ale měli celou řadu nemovitostí. Ten systém k velkému údivu veřejnosti, když se ta debata v loňském roce otevřela, se v případě státní sociální podpory vůbec neptal, jaký má majetek ta daná domácnost nebo ten člověk. Na to jsme se ptali pouze v systému podpory u hmotné nouze, tam se opravdu ten systém ptal, kolik člověk má příjmů, kolik má na účtu a jaké má majetky. To znamená, u zhruba 60 000 klientů se ten stát na to ptal, u zhruba dalších více jak 500 000 klientů se na to ten systém vůbec neptal.

Takže my když jsme přemýšleli nad tím, jak vlastně udělat celou tu revizi dávkového systému, tak jsme si řekli, chceme to zjednodušit, chceme to zjednodušit pro klienta, aby to bylo srozumitelné, dostupné, chceme to zjednodušit pro ten systém a pro stát a chceme, aby to bylo motivační a aby to bylo efektivní. S tím jsme do toho šli, připravovali jsme to více než dva roky, počítaly se poměrně podrobně velké, opravdu robustní modely těch dopadů a jednali jsme o tom nejenom v koalici, ale také v opozici. Ten systém nejde dopředu namodelovat na 100 procent všech situací životních, které mohou nastat. Tak já jsem tady i na půdě Sněmovny, když jsme to projednávali v loňském roce, říkal, že je nutné bez ohledu na to, jak dopadnou volby, přijít v roce 2026, poté, co budeme na závěr toho přechodného období, nebo budeme v závěru toho přechodného období a je potřeba ty žádosti, které přišly a kterých, jak zaznělo, je přes 400 000, tak je dobře zanalyzovat, vidět, které domácnosti, v jakých situacích to jsou a jaké částky finálně byly vypočítány a zaměřit se na doladění toho systému tak, abychom to zvládli nejpozději k 1. lednu 2027. Myslím, že to technicky, statisticky datově je úloha, která je zvládnutelná, i legislativně, si myslím, že to zvládnutelné je.

To, k čemu směřujeme, je to, že ten systém opravdu ze čtyř dávek dneska nastavuje tu jednu, že je dostupný odkudkoliv, ten člověk dneska zvládne podat super dávku za nějakých sedm osm minut, nemusí vůbec nikam chodit. Samozřejmě pak je potřeba v rozsahu, který je nutný, podle té dané konkrétní situace doplňovat ty přílohy, kde zase ten systém to umí poměrně klientsky přívětivě přes klientskou zónu Jenda. Já sám jsem si to vyzkoušel, kdy člověk vezme mobil a přes klientskou zónu to opravdu zvládne a pak mu chodí i případné výzvy na doplnění těch žádostí, takže není to úplně složitá materie. Ale neříkám, že někde třeba se nepodaří ten dokument načíst a ten člověk je opakovaně vyzýván, aby třeba ten dokument dodal v lepší kvalitě. A pak samozřejmě pro část klientů, a to tvrdím, že to bude dlouhodobě, je nutné, aby tady bylo asistované podání, že ten klient prostě přijde standardně na pobočku úřadu práce, tam tu svoji žádost podává s tím, že ten pracovník, pracovnice mu pomáhá do toho systému tu žádost v ten okamžik vložit. Tak to byla ta úloha zjednodušit to a zefektivnit ten proces.

Bavíme se o víc než 400 000 žádostí, to znamená já si troufnu říct, je to změna, která u tohoto státu v takové míře ještě nikdy neprobíhala v novodobé historii. Nechci se tady srovnávat se stavebním řízením, ale stavební řízení se v jednom roce fakt netýká 400 000 klientů, takže ta úloha je opravdu jako hodně velká, robustní a to, že jsme v situaci, kdy potřebujeme jeden kvartál navíc, si myslím, že v zásadě není nic zásadně komplikujícího. Těm lidem, kteří pobírali předtím ty čtyři dávky, tak ty finanční prostředky budou přicházet i v květnu i v červnu i v červenci za měsíc červen a všem těm, kteří požádali nově od 1. října, tak se ty superdávky odbavují, tam je lhůta 90 dnů, a ti, kteří požádali od 1. ledna, tak se mají odbavovat tyto žádosti ve lhůtě 30 dnů. Takže nikdo není bez finančních prostředků a ty finanční prostředky k domácnostem jdou. Viděl jsem titulky typu - měsíce nebudou mít klienti peníze. No, tak to asi psal někdo, kdo nepochopil, jak funguje přechodné období. Já děkuji panu ministrovi, že to tady vysvětloval opakovaně, že opravdu lidé nebudou bez prostředků. A pokud by přesto bylo potřeba nějakým způsobem ještě rychle reagovat v situaci, kdy třeba někomu vyšlo tady výpočet opravdu nižší a potřebujeme tady mít prostor do toho konce roku, než dojde, případně úprava toho systému, pak jsou tady nástroje, takzvané mopky, mimořádné okamžité pomoci, v tom režimu hmotné nouze.

Já bych chtěl ještě říci něco k těm klíčovým změnám z hlediska těch motivací a efektů, protože to je opravdu jako hodně velká změna. Majetkový test. Já jsem vždycky říkal, to, co děláme, je první krok. Určitě to není jako dokonalý finální výstup, určitě za rok, za dva se máme v detailu podívat na to, jestli tam má být parametr, který zohledňuje nemovitost k bydlení a motorové vozidlo, myšleno auto, anebo to máme rozšířit, protože jsou majetky typu pole, lesy, ze kterých ten občan, ta domácnost může mít také zajímavé zdroje příjmů. Mohou být jiná motorová vozidla. Já jsem dostával dotazy, proč tam nejsou zahrnuty třeba motorky, jednostopá vozidla, proč tam nezohledňujeme třeba i veterány a podobně. Myslím si, že je opravdu fér, aby za ten rok, dva proběhlo nějaké detailní vyhodnocení a zvážení, jestli případně ten majetkový test chceme upravovat, chceme ho rozšiřovat či nikoliv. A zase ten majetkový test je revoluční věc, ale má své pojistky, mechanismy, zase přechodná období. To znamená na tu druhou nemovitost je tam tři roky. Já chápu, že někdo zdědí, nějaká situace v rodině, takže chápu, že nemůže toho člověka vypnout z té podpory hned proto, protože proběhlo dědické řízení, proto jsou tam ty tři roky.

Zase, bavme se ze zkušenosti, která tady bude, jestli tři roky je dostatečně dlouhá doba, nebo není, jo. Jako já jsem tomu určitě otevřen. To znamená, to nebylo nastaveno dogmaticky, že to je ten nejlepší model majetkového testu, jaký známe. Jsou státy kolem nás, Německo, Rakousko, které mají přísnější majetkové testy. Takže to jsou věci, které prostě je potřeba analyzovat, doladit. Já jsem se snažil udělat tu reformu během svého čtyřletého mandátu, včetně do určité míry rizikového kroku jít a spustit to, protože mi přišlo důležité, aby se to opravdu rozeběhlo, aby to nebyl stav, kdy se to připraví legislativně a pak se to bude odkládat z roku na rok . A máme tady zkušenosti z mnoha zákonů, které se odkládaly. A některé z nich se odkládaly doteď, to je další část.

Pak je tam samozřejmě ta motivace pro ty rodiče, prostě za mě je normální rodičovská a občanská povinnost, že se řádně všichni staráme o své děti, že děti chodí do školy, že plní povinnou školní docházku. A myslím si, že nejvíc trestá děti ten nezodpovědný rodič, který toto nedělá. Já jsem v loňském roce poslouchal, že já chci trestat ty děti. Ne, já chci motivovat rodiče, proto jsme do superdávky tuto motivaci dali a myslím si, že je potřeba, aby tady opravdu toto začalo fungovat a bylo vymáháno. A aby byla daleko užší provazba mezi školami, oerpéčky a úřady práce v této věci.

Pak se chci dotknout té nejpodstatnější věci, která vlastně mění úplně jeden z klíčových principů, a to je, že z úřadu práce se stává organizace, která opravdu s tím klientem bude daleko více pracovat, individuálně pracovat. Protože doteď vlastně ten stát v tom klidu přistupoval tak: ukažte nám vaše příjmy, vaše výdaje, my vám to spočítáme a pošleme vám nějaké peníze. Já jsem chtěl, ať se toto změní, ať je tady opravdu nějaký charakter sociální práce s tím klientem, kdy v okamžiku, kdy vidíme, že ten klient má nějaké výraznější problémy v té domácnosti, třeba to, že je déle než půl roku bez práce, tak že tam nastavíme nějaký podpůrný plán, že se s tím klientem intenzivně bavíme a říkáme: co jsou tam za další problémy? Nemáte práci? Je v té domácnosti někdo, kdo má nějaký typ závislosti? Je potřeba řešit léčbu? Je potřeba řešit dluhovou poradnu, oddlužení, exekuce, insolvence? Je potřeba řešit bydlení? To jsou všechno věci, které teď nově začne také úřad práce s těmi klienty, kteří toto budou potřebovat, ne se všemi, ale s těmi, kteří to budou potřebovat, tak toto začne dělat. A to je obrovská kvalitativní změna, to není ten kvantitativní parametr: děláme to rychleji, děláme to efektivně, dokážeme něco ušetřit. Ale pracujeme s tím klientem proto, aby ta síť fungovala opravdu jako trampolína, sociální trampolína. Ten člověk se nám dostal do nějaké složité situace a my jako stát tady máme říct ne, že my tě tady necháváme nějakým způsobem přežít, my tě nenecháme umřít. Ne, ten systém se má chovat tak: my ti pomůžeme, aby ses mohl vrátit zase zpátky, abys mohl důstojně žít ty, tvoje rodina, nejbližší, manžel, manželka, partnerka, partner, děti. Aby ta rodina opravdu mohla znovu začít dýchat.

Ano, ta cesta k tomu je někdy složitá, ale vlastně teď jsme dostali ten prvek do toho zákona, že se toto začne systematicky opravdu dít. A já netvrdím, že to je jednoduchá změna. To, co se děje na úřadech práce za poslední čtyři roky je obrovská revoluce. Kdybych byl v korporátu, kdyby to byla, jak tady se někdy říká, moje firma, tak řeknu, že ty změny, které se odehrály, si rozložím na osm let. Ale já jsem přišel jako politik před těmi čtyřmi roky a měl jsem zadání, kdy můj akcionář a občan této země chce vidět výsledek za čtyři roky. A snažil jsem se takto udělat ty změny, které jsme tam prováděli v případě zaměstnanosti, v případě podpor zaměstnanosti, v případě revize dávek, v případě změny práce s mimořádnou okamžitou pomocí, a doručit to tomu klientovi.

Ano, tady říkám, předal jsem tu štafetu ve dvou třetinách toho příběhu a já moc fandím panu ministrovi Aleši Juchelkovi, jeho týmu na MPSV, lidem na úřadech práce, aby se toto podařilo dotáhnout do toho, co jsme měli na začátku, ten cíl, úřad práce jako největší pomáhající organizace v této zemi. Kdy, když přišel Dan Kryštof na úřad práce, tak vlastně tuto myšlenku nastavil nejenom jako nějaký vzletný cíl, ale něco, co chceme opravdu v dennodenní praxi vůči klientům, občanům této země prostě naplňovat. To je to poslání, úřad práce, který pomáhá, který je tou sociální trampolínou, který dokáže ty lidi vracet do důstojného života, plnohodnotného života v oblasti vzdělávání, rekvalifikací, pracovního trhu, tíživé sociální situace, všech jiných aspektů, které v lidském životě mohou přijít, s kterými nepočítáme, povodně, tornádo a podobně.

Za ty čtyři roky se ten posun fakt podařil a já chci za to poděkovat, protože mnohokrát jsme seděli se zaměstnankyněmi, zaměstnanci, představiteli odborů, úřadu práce a řešili jsme celou řadu složitých úloh. A na co jsem hrdý, tak, že úřad práce, třeba když přišly povodně na Moravě, tak ta povodňová vlna ještě protékala Kroměříží, Uherským Hradištěm, a na Jesenicku jsme vypláceli v úterý a ve středu už finanční podporu domácnostem, které to potřebovaly. Takhle rychle jsme to nikdy v životě ještě nezvládli. A ten Úřad práce se takhle posunul, posunul se k nejrychleji vyplácejícím termínům v historii toho úřadu, má dneska prostě data, kdy každý týden vidíme přesně, kolik žádosti je zaevidováno, zadministrováno, v jaký lhůtách, komu je vyplácíme. A vidíme ten trend, jak se to zrychluje. Nastavili jsme na to kápéíčka, dlouhá debata s odbory, jestli to je správné nebo není. A já tvrdím, prostě máme především odměňovat lidi ve státní správě za výkon, za kvalitní práci, nejenom za rychlost, ale za kvalitu, a jsem hrdý na to, že úřad práce je jedna z prvních institucí státu v této zemi, která má už třetím rokem, teď vlastně čtvrtým odměňování na základě kápéíček. Nejenom pro ten management, ale i pro další lidi v té struktuře.

Tak, já už budu končit. Ještě chci říct jenom něco krátce k tisku 88. Myslím si, že s tímto posunem, který nastává, je logické, aby se to posunulo na 1. července taktéž, aby se to dvakrát nepřepočítávalo, nedělala se zbytečně dvojí práce. Takže v zásadě já jsem rád, že vlastně tady je shoda, která je ve prospěch klientů, je bezpečná, fandím a přeji si, aby se podařil ten systém doladit.

Možná poslední můj apel. Nevím, jak to má pan ministr namyšleno, ale já třeba bych docela stál o to, kdyby mohl vzniknout nějaký širší tým, kde by třeba i opoziční strany mohly mít třeba po jednom z expertů právě k té debatě vyhodnocení výstupů ze super dávky a hledání dobrých parametrů, jak ten systém vyladit, protože to zase skončí tady. Budeme to muset tady i legislativně projednat, kdyby tady byla vůle, ochota se o těch věcech bavit společně, já bych to určitě uvítal.

Děkuju panu ministrovi a děkuju vám za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, s přednostním právem pan ministr, prosím. Připraví se potom poslanci s tím stanoviskem klubů. Prosím.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Děkuji a budu jenom rychlý. Já odpovím panu poslanci Jurečkovi. Do konce dubna by měla být data ze superdávky, my je budeme vyhodnocovat a vlastně od dubna se začne diskutovat o tom, koho ta superdávka buď poškodila, nebo naopak, jakým způsobem ji ještě doladit. A rozhodně to plánujeme samozřejmě udělat i s opozicí tak, abychom se na tom co nejlépe shodli. To znamená, že žádný expertní tým nebude, ale budeme samozřejmě chodit za vámi a budeme s vámi o tom jednat, o těch jednotlivých věcech, které by ta superdávka měla doladit. Ať už je to otázka bydlení, ať už je to otázka životního existenčního minima, nějakého pracovního bonusu, prostě celé té super dávky, tak jak byla koncipována. Takže ta odpověď je, že určitě ano.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní se zeptám předsedkyně klubu Pirátů, zdali chce vystoupit, protože má přednostní právo před těmi stanovisky klubu, která je mají taky. (Domluva mimo mikrofon.) Jo, dobře, takže s přednostním právem se stanoviskem klubu paní poslankyně Pivoňka Vaňková, a připraví se se stanoviskem klubu poslankyně Pirátů Hana Ančicová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi za Starosty okomentovat tyto dva tisky, které dnes projednáváme a které přicházejí do Poslanecké sněmovny ve zrychleném projednání.

Když jsme v minulém volebním období připravovali reformu dávkového systému téměř po třiceti letech, všichni jsme věděli, že to nebude jednoduché. Věděli jsme, že měníme systém, který byl roztříštěný, nepřehledný, administrativně náročný. A věděli jsme i to, že chceme méně papírování, více digitalizace a individuálnější a cílený přístup ke klientovi. A byla to právě naše vláda, která to odstartovala, která připravila nový rámec, takzvanou superdávku jako základ moderního systému pomoci.

Dnes jsme v situaci, kdy Babišova vláda navrhuje prodloužit přechodné období o tři měsíce. Ne proto, že by se měnil samotný princip reformy, ale proto, že zavedení tak rozsáhlé změny je organizačně a technicky náročnější, než se původně očekávalo.

My tento krok chápeme, a proto nebudeme vetovat toto zrychlené projednání. Nechceme totiž ohrozit plynulý náběh systému. Nechceme, aby rodiny, senioři nebo osoby se zdravotním postižením zůstali v nejistotě.

Zároveň ale říkáme to, že chceme za Starosty, aby tato reforma neskončila jejím spuštěním. Tento systém není marketingový projekt. Není to politická trofej. Je to zásah do života statisíců domácností. A my budeme velmi důsledně sledovat, jak vláda s prodlouženým obdobím naloží.

Dámy a pánové, je snadné přijít a říct - potřebujeme víc času, je snadné přesunout datum, je snadné požádat o § 90. Ale je mnohem těžší nést odpovědnost za to, že systém bude fungovat. Prodloužení o tři měsíce není drobná administrativní změna. Je to přiznání, že stát není plně připraven. A pokud stát není připraven, musí se tento čas využít zodpovědně, ne k politickým experimentům, ne k dalším nahodilým zásahům, ale ke stabilizaci tohoto systému. Reforma nesmí selhat na IT, reforma nesmí selhat na metodice, reforma nesmí selhat na kapacitách úřadů práce, ale především nesmí selhat na lidech.

Z hlediska implementace je klíčových několik bodů:

Za prvé, informační systémy. Reforma znamená zásah do výpočtových mechanismů, napojení na registry, automatizaci procesů i sdílení dat mezi agendami. Pokud prodlužujeme přechodné období, musí být jasné, že testování a integrace systému budou dokončeny včas.

Za druhé, metodické vedení úřadů práce. Podpůrný plán nemá být formální dokument. Má být nástrojem individuální práce. Pokud se jeho termín posouvá, musí to znamenat kvalitnější práci, nikoliv jen odklad povinnosti.

Za třetí, komunikace s klienty. Změna systému musí být srozumitelná. Lidé musí vědět, co se mění, kdy se mění a jak se jich to týká. Pokud některá z těchto oblastí selže, prodloužení o tři měsíce problém nevyřeší.

Zároveň říkáme, že spuštěním reforma pro nás nekončí. Začne její reálné fungování. A na základě dat chceme otevřít další diskusi o nákladech na bydlení. Dnes se pracuje s normativy podle velikosti obce, ne s cenovými mapami. To vede k nerovnostem. Menší města v okolí Prahy s velmi vysokými nájmy mohou být podhodnocena, naopak některá větší města mohou být nadhodnocena. Technicky řečeno, normativní model neodpovídá plně regionální cenové diferenciaci. Systém podpory bydlení musí reflektovat skutečné náklady, jinak ztrácí legitimitu.

Za druhé, výše normativů. Normativy pro rok 2026 vycházejí z cen minulého období a jsou spíše konzervativní. Pokud dojde k výraznějším výkyvům cen, systém nebude pružně reagovat. Z odborného hlediska je otázkou, zda by neměl být mechanismus aktualizace pružnější a více datově navázaný.

Exekuce a insolvence. Z pohledu ekonomické motivace je problematické, pokud zvýšení legálního příjmu vede ke snížení disponibilního zůstatku po srážkách. To vytváří negativní mezní efekt. Sociální systém nemá vytvářet bariéru návratu na legální trh práce. Toto je téma, které musíme řešit společně s exekuční legislativou a s parametry výpočtů dávky.

Za čtvrté, bonus na dítě. Podmíněnost části dávky aktivitou rodičů a společně posuzovaných osob je velmi citlivé téma. Z odborného hlediska je otázkou, zda sankční mechanismus skutečně zvyšuje pracovní aktivitu, nebo zda jen zvyšuje riziko dětské chudoby. Data z jiných zemí ukazují, že příliš tvrdé sankce mohou mít vedlejší sociální dopady.

Dámy a pánové, Starostové dnes postupují odpovědně. Nezablokujeme projednání, nezvýšíme nejistotu lidí, ale budeme důsledně kontrolovat implementaci. Budeme chtít data, budeme chtít vyhodnocení dopadů, budeme chtít otevřenou diskusi o korekcích, protože reforma sociálního systému není jednorázový akt, ale je to proces. A pokud má být tento systém spravedlivý, motivační a dlouhodobě udržitelný, nesmí se stát nástrojem politických experimentů.

Sociální stát není marketingová kampaň. Je to závazek vůči lidem. A tento závazek my budeme vždy hájit.

Závěrem mi ještě dovolte vyjádřit také své přání zde k panu ministrovi, aby tak, jak avizoval na našem poslaneckém klubu, byla i opozice zapojena do přípravy klíčových zákonů a novel ze sociální oblasti. A byla bych velmi ráda, kdyby tento náš vstřícný přístup dnes byl takto z vaší strany brán a akcentován v budoucnu i pro další legislativu z oblasti, která je tak důležitá pro fungování domácností a pro fungování našeho státu. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem pan ministr Juchelka. Prosím, máte slovo.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Děkuji moc. Já jsem to avizoval samozřejmě takto. Jinak bych chtěl říct, že ten vstřícný krok je hlavně vůči občanům, není to vstřícný krok opozice, která tu super dávku připravila v minulém volebním období vůči koalici, která jí vlastně vytrhává trn z paty, když vidíme, že to v tuto chvíli nefunguje tak, jak to bývalá koalice naplánovala. Takže já jenom poprosím, abychom tady řekli, že to je skutečně tak, jak jsem to v tuto chvíli avizoval.

Já skutečně chci spolupracovat se současnou opozicí, to jsem deklaroval několikrát i ve svém úvodním slovu, které jsem tady měl, když jsme jednali o důvěře vlády, ale určitě to, vážená paní kolegyně Pivoňka Vaňková, nestavějme, tak prostřednictvím pana předsedajícího, že vy děláte něco vstřícného pro vládní koalici. Takhle to skutečně není. Děláme společně něco vstřícného pro občany České republiky a pro to, aby ty dávky byly vyplaceny bezchybně, včas, transparentně a aby se prostě Úřad práce nezastavil a nevznikl tady v tomto chaos. Proto se to dělá.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní se stanoviskem klubu paní poslankyně Hana Ančincová, stanovisko klubu Pirátů. Prosím, máte slovo. Pak je v obecné rozpravě přihlášená paní předsedkyně klubu Richterová. Prosím.

 

Poslankyně Hana Ančincová: Tak krásný den i z mé strany. Já bych chtěla na začátku právě poděkovat za ty schůzky, které probíhaly tento týden, i za tu deklaraci a avízo, že v tom budeme pokračovat právě ve prospěch občanů České republiky.

Já jsem vždycky tady vystupovala primárně k sociální oblasti a já právě tu oblast péče, třeba zdravotnictví, vnímám právě jako velmi nadstranickou, kde bychom právě měli spolupracovat koalice - opozice. A za to moc děkuji.

Za Českou pirátskou stranu. Já bych chtěla tady pár poznámek k tématu, které my tady dneska řešíme primárně jako technický proces, nicméně, jak už bylo avizováno, bude se nám v následujících jednáních Poslanecké sněmovny opakovaně vracet. A my teďka chceme pomoci přetíženým úřadům práce získat čas, aby vše proběhlo, jak má, a mohly se teďka nadechnout. Zároveň ale tady máme prostor otevřít témata, právě ohledně super dávky, kde nás tlačí pata.

Všichni jsme tady deklarovali, že chceme systém dávek sociální pomoci, který bude spravedlivý, méně administrativně náročný, efektivní a právě především více adresný vůči občanům. Nicméně už teďka z terénu se nám například potvrzuje, že systém je velmi tvrdý vůči jednočlenným domácnostem například. Ty mají nízké stropy uznatelných nákladů na bydlení a zároveň velmi nízký pracovní bonus v případě, že kombinují pracovní aktivitu a třeba invaliditu. To je skupina, která se už tak pohybuje na hraně a současné nastavení pro ni nepředstavuje dostatečnou motivaci ani ochranu.

Velké téma také představují a budou představovat nízkopříjmové domácnosti. Podle dostupných dat dnes dávky čerpá pouze třetina až polovina oprávněných, to znamená, že značná část lidí, kteří by na podporu měli nárok, ji z různých důvodů nevyužívá.

Navýšení čerpání prostřednictvím cílené práce s těmito lidmi by mohlo významně přispět k redukci příjmové chudoby v České republice. Nejde tady jen o parametry dávky, ale také právě o tu dostupnost, informovanost a doprovodnou podporu.

Na místě, jak už zaznělo, je také revize nájemních normativů. Bylo deklarováno, že data budou vyhodnocována. Za to moc děkujeme. To je opravdu správný krok. Nicméně už nyní máme zprávy z terénu, že řada rodin může doplatit právě na to nedostatečné zacílení normativů podle cenové mapy. Pokud normativy nereflektují skutečné náklady v konkrétních lokalitách, systém přestává být tímto spravedlivý.

Současně bychom si měli také vyjasnit, co vlastně považujeme za definici zranitelnosti. Bez srozumitelného vymezení této kategorie se jen obtížně nastavuje právě ta adresná pomoc. Pokud chceme odstranit problematická místa, která právě nás teďka nejvíce tlačí, potřebujeme mít v jasno v tom, koho a jakým způsobem chceme prioritně chránit. Minulé dny, kdy jsme probírali rozpočet, důchody, sociální oblast, tak tady zaznívaly právě ty otázky té komplexnosti přístupu k sociální oblasti a já bych tady právě řekla, že sociální politika právě často hasí ty následky.

Pro nás je důležitá i ta rodinná a komplexní, která předchází, je preventivní. Protože pokud chceme dlouhodobě nastavit funkční systém, musí tyto oblasti spolupracovat a doplňovat se. A já právě bych tady chtěla i zdůraznit právě téma individuální sociální práce s klienty a nasedání na jejich potřeby, které v reálné oblasti mají.

Za nás, můžu říct, za Českou pirátskou stranu, že jsme opravdu připraveni spolupracovat na těch konkrétních řešeních, my tyto tisky podpoříme, mluvím k tomuto i k tomu následujícímu, nebudeme vetovat. Já bych poprosila, aby právě byly reflektovány ty otázky, které jsme tady vznášeli, právě je to ve prospěch lidí a klientů a občanů České republiky. A moc děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně, předsedkyně klubu Pirátů Olga Richterová. Chcete reagovat? Tak, pane ministře, prosím.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Já jsem to do poslední chvíle nevěděl, takže já moc děkuji za tato slova a za to veto, které nebude, děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Prosím. Je to v tuto chvíli poslední vystoupení.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji pěkně. Já tedy bych ráda obdržela odpovědi na své otázky, které položím a současně samozřejmě navážu na svoji kolegyni, paní poslankyni Hanu Ančincovou, která roky řídila sociální oblast právě ve Zlínském kraji. Dobře ví, o čem mluví, když říká o tom, že je potřeba individuálně přistupovat k řadě klientů, ke kterým se dnes přistupuje plošně. A která zároveň dobře ví, co to znamená, když ten státní systém v území dobře nefunguje.

My jsme jako Piráti už při vyjednávání o těch změnách týkajících se superdávky upozorňovali, že samozřejmě modernizace systému je nutná, je potřeba po těch více než dvaceti letech toho starého záplatovaného systému, kdy se vždycky novelizoval nějaký aspekt, ale celková reforma nebyla, to prostě bylo na místě udělat. V tom měl rozhodně Marian Jurečka a celá vláda naši podporu. Ale čím déle se připravovala ta superdávka, tím víc bylo jasné, že tam bude nějaký ten ďábel v detailu. A to jsou vlastně tři věci, které vím, že dnes nevyřešíme, ale myslím, že bychom si alespoň rámcově měli nastínit, jak s tím dál.

Ta první věc je, že jsme upozorňovali, že to bude mnohem složitější, než je avizováno, že určitě to období toho rychlého překotného programování bude muset následovat období vylaďování toho systému. A proto ten současný odklad samozřejmě technicky prostě dává smysl. Bylo to samozřejmě už pak i v období, kdy jsme všichni měli poučení z DSŘ(?). Nicméně ta první otázka, tady zaznělo od pana ministra, že všichni ti, kdo se v přechodném období dostali do tíživé situace, tak jim bylo pomoženo, a to skrze dávku mimořádné okamžité pomoci. Ale to přechodné období kvůli technickým aspektům vývoje systémů se teď prodlouží o další tři měsíce.

Aby si mohli lidé představit, o co jde - je to vlastně moratorium na výpočet změn u toho nároku na státní podporu. Moratorium, tedy ani se to nemůže snižovat, ale ani zvyšovat. Třeba když se člověk přestěhuje a změní se mu ta rozhodná skutečnost. Takže já bych ráda, aby tady za prvé zazněla reakce na to, jak jsou ti lidé opravdu konkrétně vyzýváni, když jsou v potížích, že si mají říci ještě o ten doplněk, o tu mimořádnou okamžitou pomoc, protože jsou prostě ve fázi zmražení té podpory ke stavu, jaký byl v září 2025. A tím, že nedáváme to veto, dáme ten čas na dodělání systému, tak zároveň prodlužujeme období tohoto zmražení. To tak prostě je a je potřeba si jasně říci, jak budou ti lidé vyzváni k tomu, že ten nárok na extra pomoc mají, protože jsou v téhle nešťastné fázi mezi dvěma technickými řešeními.

Druhá věc, co se týče té přehlednosti superdávky, tak tam samozřejmě si to bude sedat, to bude určitě velké období ladění. Jsme si jisti tím, že ta data bude třeba nejenom sbírat, ale taky kvalitně interpretovat. A to je moje druhá otázka. My nevoláme po tom, aby poslanci byli členy expertní pracovní skupiny, ale voláme po tom, aby byla skutečná expertní pracovní skupina na vyhodnocování dopadů superdávky. Je to proto, že úředníci ministerstva mohou mít jeden pohled a já vím, že pan ministr Jurečka, když byl ministrem, měl do té pracovní skupiny zapojený například PAQ Research. Prostě jinou skupinu lidí, která dala expertní pohled, modelovala dopady. A to není tak, že pak musí ministerstvo a ministr akceptovat výtky a připomínky. To ne, ale měl by je slyšet a měl by se s nimi být schopen vypořádat.

To je tedy druhá otázka. Pane ministře, přizvete si nezávislé odborníky, kteří se dlouhodobě věnují modelování dopadů změn v dávkovém systému? I když, a to je zřejmé, nemusí vždy souhlasit, nebudou vždy jaksi se přizpůsobovat názoru ministerstva, ale nedá se jim upřít ta expertiza? Jako příklad dávám PAQ Research, ale je to i spousta jiných lidí. Já nevím, kolik přesně bylo členů té minulé pracovní skupiny, která byla skutečně čistě expertní, ale myslím, že to bylo něco kolem šesti, sedmi členů.

Třetí věc, co se týče toho dnešního projednávání, tak novela zákona o životním a existenčním minimu je zase jenom jako kdyby technická, jenom to odložíme, to období, ke kterému se to bude pak přepočítávat. Ale ta podstata věci, jak jsou dneska nastavené podmínky pro lidi, kteří, a to je potřeba si říci, jsou v nějaké trošku speciálnější situaci, ne v tom úplně standardním problému. (Zvyšující se hluk v sále.)

Například to, že zprostředkovaní pěstouni mají nárok na pracovní bonus, nezprostředkovaní pouze omezeně a že u pěstounů se majetek svěřeného dítěte nově započítává do majetku domácnosti. Nově, protože je tam nově ten majetkový test. Takže pak pěstoun s vlastními dětmi nedosáhne na dávku, i když by na ni jinak měl nárok. Jenom na tom chci ukázat, že to je absurdní důsledek...

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Prosím vás o klid! Prosím o klid v jednacím sále! Ještě vás poprosím o klid.

Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Je to absurdní a domnívám se, že nezamýšlený důsledek, který určitě nemá na tu komunitu pěstounů nijak negativně dopadnout, ale teď to tak reálně je. Protože ty peníze dítěte svěřeného do pěstounské péče jsou něco, co je uložené bokem, pěstoun s tím nemůže nakládat nad rámec toho, aby se třeba zhodnocovaly, prostě nejsou to peníze pěstouna a jeho dětí, jeho rodiny. Ale teď v rámci té superdávky se prostě stanou takovéhle neblahé důsledky, které se budou týkat menšího počtu lidí, ale jsou úplně zbytečné, mohou zbytečně odradit třeba i někoho od toho, aby se stal pěstounem.

Já bych velice ráda, aby tady zaznělo, jak se budou tyto věci řešit. A jestli mohu poprosit, berme toto jako vystoupení s přednostním právem, zůstanu přihlášená na tabuli s řádnou přihláškou a tím jenom si zachováme možnost pokračovat v diskusi poté, co pan ministr zareaguje. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, ale mám tedy s přednostním právem ještě předsedu klubu. Prosím, takže pan ministr jako ministr s přednostním právem tedy. Prosím.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Já moc děkuji. Velmi rád odpovím na ty tři oblasti, co se týká toho prodloužení o tři měsíce. Mimořádná okamžitá pomoc se na Úřadu práce zkoumá každý měsíc a bude to úplně stejné, tak jak to bylo v tuto chvíli, to znamená, že nejsme u prvního přechodného období, které prodlužujeme, ale byla tam i ta předchozí přechodná období, to znamená, že šly výzvy mailem, poštou a taktéž telefonicky. Mohli se dostavit skutečně na to asistované - bych řekl - podání i informování o tom, jak bude fungovat přechod ze starého systému na nový, a tam jim bylo řečeno a pomoženo v tom, že můžou zažádat, pokud budou mít nějaký problém, o mimořádnou okamžitou pomoc a tady v tomto modelu se bude pokračovat. To znamená, ten přechodný stav tak, jak byl, bude pokračovat.

Co se týká druhé otázky. U superdávky a kvality interpretace jednotlivých dat, tak to ani jinak nejde. Já s nimi jsem hovořil už v minulém volebním období, se všemi dotčenými skupinami i s panem Danielem Prokopem z PAQ Research a samozřejmě já s ním mám dokonce, myslím, domluvenou schůzku někdy v březnu, takže určitě budeme jednat i na základě tedy těchto dat, ale chci jenom říct a avizovat to, že MPSV je skutečně expertním orgánem, který má celou řadu expertů, a já jsem sám avizoval při svém nástupu na Ministerstvo práce a sociálních věcí, protože jsem cítil v některých oblastech, že se expertiza vytrácí, že MPSV musí být skutečně opět zase tím expertem, který bude dávkový systém a cokoliv dalšího (?) bude v popředí tady těch expertů. Takže co se týká interpretace dat, tak rozhodně budeme komunikovat s neziskovým sektorem, určitě s Charitou Česká republika, která pracuje v mnoha vyloučených lokalitách, dělá (?) a má i praktický vlastně - bych řekl v tuto chvíli - dopad do jednotlivých území, protože ona pomáhala i skrze Jendu právě překlopit starý systém na nový díky tomu, že spousta lidí, o kterých se tady bavíme - a je jich skutečně 120 000, těch nejohroženějších, v 60 000 domácnostech nemá ani přístup k internetu, natož aby měla například třeba notebook.

Třetí otázka, (co?) to znamená pro lidi, kteří jsou tady v nějaké specifické situaci. Tak jak jsem to pochopil, je tam celá řada porodních bolestí - nejsou to jenom pěstouni, jsou to opatrovníci, víme, že v rámci porodních bolestí se nám musí zdigitalizovat evidence vozidel, katastr nemovitostí, bankovnictví u majetkového testování a tak dále. Těch porodních bolestí je celá řada, která právě vyšla na povrch díky času, kdy se vlastně ten přechod na Úřadu práce uskutečňuje. Já mám celou řadu tady těchto porodních bolestí, které se ale postupně díky digitalizaci vychytávají už teď v tuto chvíli, vlastně každým dnem se to zlepšuje. Ale taktéž samozřejmě, pokud se něco takového uděje, tak abychom to nezapomněli v legislativním procesu, kdy budeme novelizovat superdávku v druhé polovině roku, zmínit. Takže toliko odpověď na ty tři otázky. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku paní poslankyně Olga Richterová. Prosím, máte slovo, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Já děkuji za odpovědi. Ráda bych se doptala tedy, zda jsem správně pochopila pana ministra. Jenom opravdu věcně, jestli mohu. Takže u té první - tedy výzvy, které chodí lidem v té nejtíživější situaci. Pan ministr říkal, že chodí mailem, poštou, telefonicky, protože spousta těch rodin nemá internet - to tak je - tak se jenom chci optat, zda probíhá nějaká kontrola, že je skutečně rovný přístup, že to napříč republikou různé úřady práce nedělají různě, protože počet mopek je furt nízký, jo, vzhledem k tomu zmražení je to překvapivě nízké. Takže to je otázka na kontrolu.

Potom u té pracovní skupiny zaznělo datum březen, to je skvělé, Charita samozřejmě také připomínkovala, to je naprosto úvaha správným směrem, ale otázka by byla: Bude to jenom jednorázové připomínkování, anebo to opravdu bude skupina, která bude vyhodnocovat ta data způsobem, který přispěje k té novele? A to by byla moje třetí jaksi doplňující otázka - u novelizace v druhé polovině roku, tam právě si jsme jisti, že už budete mít data v březnu, dubnu, květnu, pracovat na nich s expertní skupinou je velmi vhodné - a potom je samozřejmě možné v létě poslat novelu do procesu, ale jestli tohle časové očekávání je přehnaně ambiciózní, tak zase budu ráda o nějakou informaci, jak to máte, pane ministře, namyšlené. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Pan ministr. Prosím, máte slovo.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Tak já jenom v rychlosti. To, co se týká té kontroly, tak to v tuto chvíli nevím, ale to vám zjistím. Já dneska odpoledne jsem svolal, protože máme nového generálního ředitele Úřadu práce od příštího pondělí, tak přijedu na velkou poradu na generální ředitelství Úřadu práce, kde o tom budeme taktéž jednat. Mám celé dvě strany, A čtyřky popsané (svými dotazy), které se týkají superdávky právě na generálním ředitelství, kde budu představovat i nového generálního ředitele, který byl, tuším, před deseti dny vybrán výběrovým řízením. Takže se na tu kontrolu zeptám, jak to bude probíhat prakticky v tom území, jak se ptáte.

No a samozřejmě to vyhodnocování dat, tak to bude jednání na základě toho, co data z té superdávky skutečně jako vyplivnou. Takže tam bude celá řada určitě jednání právě s neziskem, s těmi, kteří jsou v terénu - to je důležitější pro mě - abychom viděli, jak ten terén funguje, jak fungují skutečně úřady práce, které ty dávky administrují. To je velmi důležité.

Časový harmonogram - tak samozřejmě, že bychom to chtěli připravit co nejdříve. Myslím si, že i bývalé vedení MPSV chtělo udělat novelu zákona o DSSP, a my tady v tomto budeme pokračovat, protože ten velký, robustní systém, na který se přechází - a můžu říct, že ani Piráti a ani hnutí ANO pro něj nehlasovalo, my jsme s tím nesouhlasili - tak přece jenom v tuto chvíli to nemůžeme rychle a revolučně měnit, to by bylo nezodpovědné vůči občanům, tak budeme na to navazovat a samozřejmě porodní bolesti vychytávat tak, abychom co nejdříve novelu o DSSP připravili.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy pan předseda Benda. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, já nebudu mluvit k tomuto sněmovnímu tisku příliš detailně, protože jsme od začátku byli přesvědčeni, že jednotná dávka je v pořádku a že je nezbytně nutné, abychom ten odklad učinili, i když vím, že je to trošku alibi, jo, že je velmi pravděpodobné, že se to stihne do začátku dubna, ale chápu situaci, kdy kdyby se to nestihlo, vyvolá to nějaké problémy. Ale protože se tady týden intenzivně spekulovalo, jestli se chystám nebo nechystám něco vetovat nebo jestli se chystáme nebo nechystáme něco vetovat, tak já bych jenom řekl, že ten důvod byl poměrně jednoduchý, a to byl rozhovor pana ministra po vládě minulý týden, ve kterém začne tvrdit, že s kluby jedná. A s kluby nejedná. A to je problém, který podle mého názoru, jestli povedeme tímto způsobem Sněmovnu, tak není - já nechci říct nějaké ošklivé slovo, ale myslím, že se pan ministr ve svém vyjádření minimálně zmýlil nebo myslel jenom vládní kluby. A to za mě v pořádku není, to za mě v pořádku není a myslím si, že jestli někdo chce přicházet do sálu a žádat o devadesátku - a není to poprvé a už jsme tady jeden takový případ měli a bylo to odložení eLegislativy a předtím intenzivní jednání napříč politickým spektrem probíhala. A já jenom říkám: Nevyhlašuji žádnou nulovou toleranci, ale nebude to tak, že budou ministři chodit a budou říkat: My teď strašně spěcháme, a jestli nám to neuděláte a ještě k tomu poslaneckým návrhem a v devadesátce, tak vy ohrožujete klienty.

Takhle to prostě být nemůže, takhle fungovat nemůžeme a prosím pana ministra, aby si toho byl do budoucna vědom. Budu mít na něj jednu otázku. Proslýchá se v terénu a v éteru, že ten nešvar, který se nám tady dnes tak namnožil ze strany vládní koalice, to znamená, poslanecké návrhy zákonů, ať už se jedná právě o tento odklad, ať už se jedná o zákon o státní službě, ke kterému se ještě dostaneme, a mnoho dalších, že by se mohl týkat i nějakých změn v důchodech. Tady kladu otázku, pane ministře, jestli přinesete změny důchodů, přinesete je řádným procesem, nebo hrozí, že to bude zase nějaká diskuse mezi vládními kluby, ke kterým budou ty opoziční nepřizvány nebo se na ně zapomene? Pokud tomu tak bude, pak žádné veto nedávám a budeme hlasovat pro schválení tohoto návrhu zákona. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní se hlásí pan ministr Juchelka. Prosím.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Já moc děkuji. Začneme odzadu a potom se dostaneme až do té první poznámky, a to je to alibi mého ctěného kolegy Marka Bendy, vaším prostřednictvím.

My, co se týká důchodů, budeme mít řádný legislativní proces, budeme se vracet k RIA. Já jsem měl za to, že to, když jsme vlastně to zkracovali a požádali jsme Ministerstvo spravedlnosti, aby tam tu RIA jsme mít nemuseli, že vlastně ta data jsou jasná, protože všude létají okolo ve veřejném prostoru, ale my jsme dostali ujištění i z vlády, aby prostě ta RIA byla, takže skutečně to v tuto chvíli takhle samozřejmě plánujeme, a neplánovali jsme ani tu změnu v důchodech dělat nějakým poslaneckým návrhem, ale vždycky návrhem vládním, protože to je velká změna.

Co se týká potom toho prostředku vašeho vystoupení, vážený pane předsedo, tak tam jsme si to vyříkali samozřejmě i na klubech a tak dále. Vy jednou vystupujete jako koalice SPOLU, potom už zase jako koalice SPOLU nevystupujete. Já to respektuji, já tomu rozumím. Teď v tuto chvíli už nejste, jste každý sám za sebe, takže já jsem udělal skutečně tu chybu, že jsem nebo pan vrchní ředitel jednal s panem exministrem Jurečkou, a měl jsem za to, že to je opravdu technicistní novela, která pomáhá současné opozici, když v té minulé vládě jste přijali, a ještě znovu opakuji ne hlasy hnutí ANO, super dávku a tady tuto velkou změnu, že vám tady tento odklad naopak pomůže a že ta technicistní novela projde.

Já jsem byl ubezpečen, že to tak není, proto jsem všechny obtelefonoval, proto jsem navštívil i experty klubů Pirátů a Starostů a nezávislých, potom jsem navštívil jejich poslanecké kluby Starostů a nezávislých a taktéž Pirátů. Jednal jsem o tom s jednotlivými dotčenými předsedy klubů jednotlivých stran a děkuji za tuto vstřícnost. A samozřejmě, že pokud se bude jednat o nějakou legislativní změnu, která bude i obsahově jiná, nejenom, že se bude posouvat to přechodné období, tak já si ani nedokážu představit, že bychom něco takového nepředstavili a rovnou vás tím překvapili třeba na výboru pro sociální politiku u těch sociálních zákonů.

Potom ohledně toho alibi. Ano, skutečně je to pojistka toho, že když to přechodné období my prodloužíme, a vlastně se to stihne, protože potřebujeme udělat zhruba 6 500 týdně těch přechodů ze starých smluv na nové, tak samozřejmě to nebude potřeba, ale v tuto chvíli tu pojistku právě děláme i v té devadesátce z toho důvodu, abychom to legislativně stihli a abychom dokázali vyplatit přes superdávku ty desetitisíce žádostí, které tam jsou. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní mám tady dvě faktické poznámky, takže pan předseda Marek Benda a paní předsedkyně Olga Richterová. Prosím. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, já už to nechci protahovat zbytečně, jenom bych rád řekl, že od prvního okamžiku, kdy jsme ustavili klub ODS, jsem tady nikdy nevystoupil za koalici SPOLU. Nikdo z nás nevystoupil za koalici SPOLU. Máme ustaveny samostatné kluby. Já představuji klub ODS a žádám, aby to takto bylo respektováno. My jsme, na rozdíl od jiných stran, které se poschovávaly do různých koalic, deklarovaně kandidovali jako koalice tří politických subjektů. Tyto tři politické subjekty tady dnes mají tři poslanecké kluby a každý z nich vystupuje sám za sebe. To pro pana ministra propříště, ale chápu, že mu třeba chvilku trvalo, než si na toto zvykl. Děkuji. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní ale faktická ještě paní předsedkyně Olga Richterová a připraví se tedy... (Ministr Juchelka se hlásí o slovo.) Na faktickou, pane ministře? (Ministr Juchelka: Ano.) Tak pan ministr. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Já opravdu velice stručně jenom se chci ujistit, že tak jako tak jako to proběhlo s těmi konzultacemi nyní, že tedy ty zákony, které se týkají všech obyvatel naší země, nás všech se budou týkat v našem okamžiku, kdy my budeme potřebovat pomoc a oporu v tom sociálním a zdravotním systému, že prostě ty velké věci týkající se jak státní podpory, tak důchodů, tak opravdu toho, co nakonec ovlivní úplně jedno každého člověka, budou diskutovány napříč. Je jasné, že nebude vždycky možné dojít ke shodě, je jasné... (U stolku zpravodajů diskutují ministr Juchelka a poslankyně Malá.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Je jasné, že prostě není tomu tak, že bychom se na všem úplně přesně shodli, ale velmi bych stála tedy o ten jasný příslib, že ty největší dopady na sociální služby, sociální dávky a podporu a důchodový systém budou přinejmenším diskutovány tak, jako to bylo u tohohle zákona nakonec po té naší žádosti, a sice na úrovni expertní i těch jednotlivých klubů. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku pan ministr Aleš Juchelka. Prosím, máte slovo.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Děkuji. Ani ty dvě minuty nevyčerpám. Já už jsem tady několikrát deklaroval pro paní kolegyni Richterovou, pro pana kolegu Bendu, vy v minulém volebním období jste také vystupovali jako SPOLU a potom jste se rozpadli do třech různých klubů. Teďko to tak je, takže já si opravdu na to i ostatní kolegové musím zvykat, že pokaždé to je tak trošičku jinak. Ale můžu říct, že už to budu od této chvíle respektovat, že tak, jak jste byli minule klub ODS, ale v koalici SPOLU, tak teď jste klub ODS bez koalice SPOLU. Rozumím tomu.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní ještě jedna faktická poznámka, pan poslanec Marian Jurečka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: Byť to nepatří k tomu tisku, ale když už ta polemika tady se rozvinula, tak já jenom stručně chci zareagovat na pana ministra. Poprosím, ať si přečte volební zákon a podmínky pro koalice, ať si přečte sněmovní řád Sněmovny, dva zákony a nemíchá hrušky s jablky. My jsme transparentně podle volebního zákona vytvořili předvolební koalici, splnili jsme potřebná kvora pro to, abychom vstoupili do volebního klání a v něm uspěli a mohli být tady Poslanecké sněmovně, a naprosto v souladu se zákonem následně v minulém i v tomto období máme tady tři samostatné poslanecké kluby. Není na tom co zpochybňovat, není nad čím polemizovat. Je to naprosto jasné a transparentní. Bez debaty. Na rozdíl od skrytých koalic, které tady jiní vaši koaliční partneři provozují.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Jinak mám tady ještě poslední v obecné rozpravě paní předsedkyni Richterovou.

Přečtu tedy dvě omluvy ještě: Kučera Michal celý jednací den - zdravotní důvody, Sadovský Petr od 9 do 9.30 - zdravotní důvody.

Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Protože jsem poslední v rozpravě, tak avizuji pro kolegy, odhaduji pět až sedm minut, takže si myslím, že už budeme poměrně brzy hlasovat.

Chci jenom okomentovat ještě jednu věc, protože jsme nakonec jako Piráti v minulém období nehlasovali pro ten finální návrh superdávky, a to z několika důvodů a já bych je tady ráda trochu rozříkala a připomněla.

Ten hlavní důvod, proč jsem předtím na úvod říkala, že reforma byla potřeba, je samozřejmě v tom, že zjednodušení, které superdávka přinesla, se týká jak klientů, tak zaměstnanců, tak úředníků. Takže to je ten aspekt, který samozřejmě vhodný je. Nicméně u těch rizik, a to tady zaznělo velmi správně od pana ministra, nakonec jsme pro superdávku nehlasovali ani Piráti, ani hnutí ANO. U těch rizik je obrovské riziko z našeho pohledu u těch některých definic zranitelné domácnosti, tedy definic toho, kdy je člověk brán jako zranitelnější a má větší nárok na podporu a nějakou úlevu a kdy je ta domácnost brána jako standardní, že si má pokud možno pomoci sama. A je tam veliké riziko, že sólo rodiče samoživitelé, samoživitelky s dítětem, které překročí ten sedmý rok věku, bude osmileté, devítileté, budou ty děti třeba dvě, ještě pořád často nemocné, ještě pořád potřebují opravdu mnohem víc toho rodičovského času, tak pro tyhle domácnosti sólo rodičů hrozí, že výrazně poklesne státní podpora.

A hrozí, že vypadnou z toho podpůrného systému, který by právě jim z našeho pohledu nápomocný být měl. V té definici zranitelnosti vypadli i lidé s invalidním důchodem 1. stupně. Tam vidíme další velké riziko a je to opět úplně konkrétní výhrada, kterou jsme měli i v průběhu toho projednávání superdávky. Já jenom chci, aby tady znovu zazněla, protože jde o lidi, kteří to mají těžší. Náš stát to kompenzuje poměrně málo a právě u nastavení státní podpory si myslíme, že by ta kompenzace přítomná být měla. Zohlednění toho, že ten člověk zkrátka má zdravotní znevýhodnění, byť uznáno invalidní důchod na tom stupni 1.

Další věc, normativy, způsob, jak je stanoveno nájemné, to podporované, to uznávané, tam je prostě opět mimořádně důležité, z jakých údajů se bude vycházet, a to není na tuto debatu, já to jenom zmíním. Je to zkrátka věc dvou přístupů, buď budou východiskem ty smlouvy, které mají úřady práce, ty smlouvy, o které se opírají současné státní podpory, jenže to jsou často smlouvy výrazně starší, a proto tam ta cenová hladina nájmu je nižší než ta, za kterou se byty aktuálně pronajímají nově. Naopak cenová mapa nájmů, kterou připravuje Ministerstvo financí a připravuje ji už velice dlouho, je právě mapa aktuálních cen, mapa toho, za kolik člověk, který přijde o bydlení, si hledá nový nájem. A z logiky věci nám přijde opravdu v pořádku vycházet z těch cen aktuálních, za které se člověk přestěhuje a ne z těch cen výrazně nižších, starších, z nichž vychází nyní při stanovování té složky pro bydlení MPSV. Je to aspekt, který nejspíš povede k tomu, že v součtu těch změn u superdávky pak rodiny s více dětmi vypadnou z podpory, když mají vysoký nájem.

Je to aspekt, kterého jsme se jako Piráti velmi obávali u té reformy, upozorňovali jsme na to, že prostě rodiny se třemi dětmi ve větších městech, které potřebují větší byt, opravdu dnes i při poměrně standardních příjmech, bohužel mají nárok na tu podporu v bydlení a potřebují ji, a že s tou super dávkovou reformou z toho nejspíš vypadnou.

No, a poslední věc, s kterou jsme nesouhlasili a kterou chci zmínit, jsou sankce velice přísné, i když se do domácnosti někdo přistěhuje a týkající se takzvaného jaksi sankce za práceschopnou osobu, která nepracuje. A teďka o co jde? My samozřejmě chceme, aby lidé, kteří mohou pracovat, normálně pracovali a přispívali jak na obživu svojí rodiny, tak obecně do toho systému, to je naprosto v pořádku, ale představte si situaci, že prostě rodiče pracují nebo jeden rodič je na rodičovské, druhý pracuje, mají dvě děti a jedno zletí, jedno už je třeba osmnáctileté čerstvě, a to druhé je malé, to se může stát. Akorát tím okamžikem, kdy to dítě zletí, tak v okamžiku, pokud nechodí do školy, tak tam vlastně nastoupí tohle ustanovení a celá rodina přijde o nějakou možnou podporu, byť je to prostě situace na hraně a asi si všichni umíme představit, že je potřeba s tou rodinou zejména pracovat a ne hnedka jít k nulové podpoře úplně pro všechny.

Druhá možnost je, že se do té rodiny někdo přistěhuje, prostě nějaký příbuzný, který přišel o práci, přestěhoval se a já netvrdím, že to má být jaksi úplně bez ošetření. Tvrdím, že tam má být třeba zváženo přechodné období, aby pro tyhle případy, kdy to čerstvě zletilé dítě si teprve práci hledá a třeba prostě se nezvládlo zaregistrovat na úřadu práce nebo z něj vypadlo, protože je to pro ně nový systém tak, aby tam bylo nějaké přechodné období jisté úlevy a mohlo by být třeba tříměsíční to stejné u té osoby, která se do domácnosti přistěhuje.

Prostě co tvrdíme, je, že dneska je to příliš přísné, dopadá to na děti a není zohledněno, že život je mnohem pestřejší než ty tabulky, podle kterých to bylo nastavené. Tak to jsou tedy obecnější poznámky k nastavení superdávky a přehled části těch výhrad, co jsme za Piráty vznášeli už při jejím schvalováním, kvůli nimž jsme to nakonec nemohli podpořit. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní tedy se rozhlédnu, zdali ještě vůbec někdo se hlásí, nikoho nevidím, takže já tím pádem končím obecnou rozpravu.

Táži se, zdali je zájem o závěrečná slova, není zájem.

Nyní tedy rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování projednávání tohoto návrhu.

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 85 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení."

Ještě chvíli počkám, již jsem zagongoval. Tak mám žádost o odhlášení, takže vás odhlásím, přihlaste se znovu svými hlasovacími kartami.

 

Myslím, že jsme tady už v dostatečném množství, takže já zahajuji hlasování, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 3, přihlášeno 135 poslanců, pro 131, proti nikdo. Návrh usnesení byl schválen.

 

Zahajuji tedy podrobnou rozpravu, podívám se, zdali se někdo hlásí, nikoho nevidím, takže končím podrobnou rozpravu, případně závěrečná slova - zpravodaj, navrhovatel. Nemáte zájem.

 

Takže přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslance Aleše Juchelky na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenční minimu, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, podle sněmovního tisku 85."

Já zahajuji hlasování, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 4, přihlášeno 141 poslanců, pro 137, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas a projednávání končí.

 

Půjdeme tedy k druhému bodu mimořádné schůze, a tím je

Aktualizováno 15. 2. 2026 v 9:36.




Přihlásit/registrovat se do ISP