Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Co se týče toho návrhu úpravy státního rozpočtu, tak reaguje na dlouhodobě zhoršené bezpečnostní prostředí v Evropě i v České republice, bohužel, a stále vidíme, že se prolínají klasické zpravodajské hrozby s hybridními a kybernetickými operacemi. Pozměňovací návrh proto směřuje k posílení dvou klíčových institucí bezpečnostního systému státu - BIS a NÚKIB, jejichž rozpočty návrh státního rozpočtu na rok 2026 naopak snižuje. Oproti tomu minulému roku sice ten rozpočet neklesá, ale vlastně ten nárůst je pomalý, je nedostatečný a slyšíme i od expertů z těchto bezpečnostních složek, že toto prostě nestačí a že by potřebovali více peněz.

Co se týká České republiky, tak jako člen Evropské unie a NATO patříme mezi státy, které jsou cílem nepřátelských zpravodajských aktivit a hybridních operací, přičemž podle veřejných vyjádření BIS také dlouhodobě hybridní nástroje jsou používány proti České republice z vlivových operací a hlavně ve sférách zájmu vlivu například Ruské federace, která využívá vlastně vedle konvenční války i právě ty aktivit, co jsem zmínil, zpravodajské nepřátelské, a tyto hrozby mají kontinuální charakter a vyžadují dostatečné kontrarozvědné kapacity. Proto navrhuji posílit NÚKIB a BIS, protože oslabení rozpočtu těchto dvou důležitých institucí by se projevilo zejména ztrátou schopnosti včas identifikovat nepřátelské sítě, vyhodnocovat rizika pro státní instituce a kritickou infrastrukturu a poskytovat včasná varování.

Navýšení prostředků... Já vás, pane předsedající, poprosím o klid, protože na to, že nás tu je poměrně málo v tuhle večerní hodinu, tak se sám neslyším. Omlouvám se a děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Prosím o klid a děkuji všem přítomným.

Poslanec Samuel Volpe: Děkuji mockrát. Navýšení prostředků pro BIS je proto odůvodněno potřebou udržet a rozvíjet odborné personální kapacity, modernizovat technické a analytické schopnosti pro práci v digitálním prostředí, posílit odolnost vůči hybridním operacím a zachovat kontinuitu operací, které nelze omezovat bez přímého dopadu na bezpečnost státu. Současně je nutné reagovat na vývoj v kyberprostoru, kde NÚKIB eviduje rostoucí počet incidentů, například zahlcení serverů nebo v síti velké množství umělých požadavků, kampaní proruských skupin a závažných útoků. Zároveň čelí aktivitám státem podporovaných aktérů, významně se také rozšířily povinnosti státu po účinnosti nového zákona o kybernetické bezpečnosti implementující směrni NIS 2, který rozšiřuje okruh regulovaných subjektů, i nároky na metodickou, kontrolní a koordinační činnost.

Navýšení prostředků pro NÚKIB je proto nezbytné k posílení národních kapacit, detekci a řešení incidentů, zvládnutí rozšíření regulatorní role, zvýšení odolnosti, rozšíření kritické infrastruktury a veřejné správy vůči kybernetickým útokům a k udržení odborných kapacit v oblasti prevence, cvičení a mezinárodní spolupráce. Rozpočtové krytí je navrženo snížením těch výdajů kapitol Ministerstva průmyslu a obchodu. Nebudu se opakovat a děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji a opravdu prosím, abychom i při tom malé množství, kolik nás tady je, udržovali klid, protože čím nás je tu méně, tím více se to rozléhá.

Máme tady další omluvu. Od 20.30 se z pracovních důvodů omlouvá pan ministr a poslanec Igor Červený.

A já prosím o vystoupení paní poslankyni Barboru Urbanovou.

Poslankyně Barbora Urbanová: Dobrý den. Kolegyně kolegové, já se chci přihlásit k pozměňovacímu návrhu s číslem sněmovního dokumentu 476. Je to pozměňovací návrh, který se týká humanitární pomoci a rozvojové spolupráce. Jedná se o kapitolu rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí. Děkuji, pane ministře, že jste tady u toho. Můžeme o tom podiskutovat, protože musím říct, že mě mrzí, že jsme tento bod měli zařazen na program zahraničního výboru. Nepatřím mezi poslance, kteří by požadovali, aby ministr zahraničních věcí nebo jakýkoliv ministr byl účasten na každém jednání zahraničního výboru, nicméně jsme i žádali o to, aby se svolal zahraniční výbor znovu, protože jste na něm nemohl být, abychom o tom podiskutovali. A vlastně mrzí mě to z toho důvodu, že jsme se o tom mohli pobavit, mohli jsme udělat i nějaký kompromis, na něčem se domluvit a bohužel k tomu nemohlo dojít.

Proto jsme se rozhodli spolu s kolegy, a já mám velkou radost, že máme skutečně nadstranickou podporu tohoto pozměňovacího návrhu, rozhodli jsme se podat pozměňovací návrh, který v podstatě - a já použiji slůvko vrací peníze do kapitoly rozpočtu, která se týká humanitární pomoci a rozvojové spolupráce.

Vysvětlím to, jak jsem argumentovala přímo na jednání toho zahraničního výboru. Já jsem byla členkou tohoto výboru poslední čtyři roky, byla jsem tam třikrát účastna projednávání kapitoly rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí a dost často, a já to přiznávám, jsme tam dostávali od tehdejší opozice, to znamená tehdy hnutí ANO i SPD, a já použiju slovo čočku, za to, že se na Ministerstvu zahraničních věcí moc šetří. Uznávám, doba byla složitá, máte tu dobu stejně složitou, jako jsme měli my, nicméně já jsem vlastně byla ráda a dneska za to panu bývalému ministrovi Janu Lipavskému děkuju, že se to šetření nikdy nedotklo právě těchto programů.

Uznávám i to, že veřejnosti je vlastně složité vysvětlovat, proč ty programy potřebujeme, ať už je to z důvodu naší vlastní bezpečnosti, ať už je to z těch humanitárních důvodů, kdy bychom opravdu pomáhat za mě rozhodně měli, ať už je to z důvodu toho, že když pomáhat nebudeme, tak nikdo nepřijde na pomoc nikdy nám. Ale my tady nejsme od toho jenom, abychom dělali ty populární věci. My jsme tady i od toho, abychom dělali věci správné. A tahle věc, to, že byste ty peníze škrtli, by opravdu vedla k tomu, že se na určitých místech světa, a třeba to bude i ten Blízký východ v budoucnosti, pomáhat přestane. To je to, co mě na tom trápí. Mně vlastně nevadí, že se zruší některé ty programy, o kterých třeba i pan ministr Macinka mluvil v jistém vysílání a nemluvil o nich hezky.

Tohle mi nevadí, protože já uznávám to, že každý ministr nebo to ministerstvo jako takové si skutečně podobu té pomoci může nastavit tak, jak chce. Mně na tom vadí to, že tam ty peníze nebudou vůbec, že tím pádem nebudeme moci pomáhat prakticky vůbec. To je to, o čem jsme chtěli mluvit na tom zahraničním výboru. Bohužel se to nestalo, proto jsme navrhli pozměňovací návrh v poměrně vysoké částce. Opět, nepatřím mezi ty politiky, kteří mají rádi, když tady z tohohle krásného úctyhodného sálu vyprávíme o stovkách milionů a děláme, jako že se nic neděje. Je to opravdu hodně peněz.

Na stranu druhou, a musím to říct, ta humanitární pomoc každého Čecha stojí tři kafe, jeden oběd. Opravdu to není zásadní částka. A i my jako politici musíme vysvětlovat to, že když tuhletu správnou věc uděláme, tak třeba na té Ukrajině pomůžeme lidem, kteří nebudou trpět, kteří k nám nebudou sem utíkat, kteří nám sem nebudou migrovat, to znamená, tady nebudeme mít tolik traumatizovaných lidí, že si opravdu zajišťujeme vlastní bezpečnost. A ano, znovu vím, je to složité, ale prosím vás o to, abyste zvážili, zda ty peníze tam v uvozovkách nevrátit, protože nikdy jste to ani vy jako naše opozice tenkrát nezpochybňovali. A mě tohle vlastně trochu bolí, že jsem měla pocit, že i na tom zahraničním výboru jsme spolu v těchto zásadních a základních věcech vlastně souhlasili a nikdy jsme nezpochybňovali to, že Česká republika má humanitární pomoc poskytovat.

Já jsem na toto téma nejenom interpelovala pana premiéra Babiše, který mi ve své odpovědi odpověděl, že pokud se v průběhu roku výchozí rozpočet na humanitární pomoc vyčerpá nebo se objeví katastrofa velkých rozměrů, na kterou bude třeba reagovat, vláda může na takovou potřebu vynaložit dodatečné prostředky. Rozumím tomu, vím, že to je možné, nicméně všichni, co tady sedíme, nebo velká většina z nás, co tady sedíme, máme zkušenost s tím, že když se nějaká rozpočtová položka pokrátí, tak v budoucnu už výchozí pozice pro další vyjednávání o rozpočtu bude vycházet z té pokrácené položky, což je prostě špatně. A my bychom měli usilovat spíše o to, abychom i tyhle rozpočtové položky spíše navyšovali, než ponižovali. To je za mě asi všechno. ***