Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Místopředseda PSP Jiří Barták: Prosím, opravdu ten hluk je tu nadměrný a ne každý má silný hlas a každý si myslím, že má právo na to, aby si tady mohl přednést věci tak, aby je ostatní slyšeli, včetně záznamu. Děkuji.

Poslankyně Vendula Svobodová: Ano, já taky děkuji. Takže ten první pozměňovací návrh se týká podpory podnikajících rodičů, kterým by se snížily odvody na dva roky po ukončení jejich rodičovského rodičovské dovolené. Ono ve výsledku je to po uplynutí čtyř let dítěte, ale já takhle pro tu pochopitelnost to zjednoduším, ale zjednoduším to až za chvíli. (Předsedající: Tak prosím vás, prosím o klid, tak prosím.) Děkuji.

Tak a teď vlastně, proč tenhle pozměňovací návrh. Řada rodičů začíná podnikat na rodičovské dovolené. Oni to nepovažují tak úplně za nějakou formu podnikání jakožto plnohodnotného podnikání, ale berou to spíš jako přivýdělek a takovou flexibilní možnost, jak přinést do toho rodinného rozpočtu něco navíc, protože každá koruna se počítá. Nicméně nemají šanci úplnou to podnikání rozvinout do takové síly, aby je to skutečně živilo. (Hluk v sále.) Budete tady déle, mně to nevadí. (Předsedající: Prosím vás, ať to nějak tedy doprojednáme.) Tak abychom to projednali. (Předsedající: Ne, to projednáme určitě, ale abychom tento projednali. Tak prosím.)

Takže já budu pokračovat. Ano, takže jsem skončila asi u toho, že je to spíš takový přivýdělek než plnohodnotné podnikání. To plnohodnotné podnikání ti rodiče začnou rozvíjet až ve chvíli, kdy jsou schopni to dítě umístit do nějakého předškolního vzdělávání, to znamená do školky. Někteří z nich mají možnost třeba využít dětskou skupinu dříve, ale není to zas tak masová záležitost. Tahle úprava vlastně nenastavuje nic zas tak nového, protože v tom zákoně už dnes existuje dvouletá lhůta snížených odvodů na úroveň 25 procent vyměřovacího základu. Tyhle dva roky takové ochranné lhůty fungují pro začínající podnikatele. A tady už nám vlastně vzniká taková první nespravedlnost vůči těm rodičům, protože oni tyto dva roky ochranné lhůty, když to řeknu takto, si vyčerpají v době, kdy jsou na vedlejší činnosti, kdy jsou vlastně na rodičovské dovolené. Oni pak - ten rodičák jim skončí, oni nastupujou na hlavní činnost, ale ty dva roky už jim vlastně uplynuly, takže je nemůžou využít a zároveň naskočí do toho systému, mají plné odvody, ale zároveň neměli šanci vypracovat si podnikání do výše, aby je to skutečně uživilo.

Tak. A to jsem říkala. Ale vlastně, kam mířím a na koho to nejvíc dopadá? Mluvím tady o rodičích, ale kdo v české společnosti nejčastěji pečuje? Jsou to ženy, jsou to matky, jsou to mámy, které na tomto jsou bité a vlastně nám tady vzniká potřeba nějakým způsobem jim pomoct vykompenzovat jejich péči, protože ony se pro podnikání rozhodují z toho důvodu, že jim to přináší větší flexibilitu, než kdyby pak naskočily do nějakého zaměstnání nebo se vrátily do zaměstnání na plný úvazek, protože statisticky máme data o tom, že vlastně ženy jsou mnohem více ohroženy ztrátou zaměstnání po tom, co se vrací zpátky i do toho jejich jakoby původního zaměstnání. Navíc na Úřadu práce tráví taky statisticky delší dobu, takže pak nástup pro ně do nějaké jakoby práce, anebo i navrácení se na pozice, ze kterých odcházeli, nebo se udržet v těch pozicích, je pro ně mnohem složitější.

A taky tu máme ještě jeden faktor, že ženy nebo vždycky jeden rodič, pokud v té rodině jsou děti, tak vždycky ten jeden rodič musí nějakým způsobem pracovat méně. Takže na něj pak do budoucna dopadá i to, že třeba musel odmítnout nějakou pracovní nabídku, která by mu poskytla vyšší výdělek, takže pak se mu to vlastně sčítá i při tom důchodu.

A proto já tedy navrhuju v tomto pozměňovacím návrhu, aby podnikající rodiče po čtyřech letech nebo do čtyř let dítěte, kdy se na ně vztahují vlastně ty snížené odvody, protože mají tu vedlejší činnost, tak, aby i po těchto čtyřech letech měli - se jim teprve začala započítávat ta dvouletá ochranná lhůta pro začínající podnikatele. Já to považuju za spravedlivé, že se jim tím dává možnost opravdu to podnikání rozjet a v budoucnu z nich můžeme benefitovat mnohem, mnohem více. Takže to je ten první návrh.

A ještě bych teda k němu zmínila, že tady máme takové malé bezvýznamné vítězství v tom, že jsme dostali neutrální stanovisko od MPSV. To udělalo radost mně.

A ten druhý návrh, ten vznikl dneska, je velice jednoduchý, takže nebude potřeba ho představovat nějakou dlouhou dobu. My tady máme jistou dvoukolejnost právě v té vedlejší a hlavní činnosti. Když podnikáte a máte dítě do sedmi let věku, tak neplatíte zdravotní pojištění, jste tam vlastně na té vedlejší činnosti, ale u důchodového pojištění, u toho - ono se mu říká sociální, ale je to vlastně důchodové pojištění - tak u toho se vám to počítá, ta vedlejší činnost, jenom do čtyř let.

A já tady navrhuju vlastně sjednotit tyto lhůty, to znamená, u toho důchodového pojištění prostřednictvím vlastně pozměňovacího návrhu tady toho zákona o sociálním pojištění, že bychom změnili ten zákon o tom důchodovém pojištění - to vám samozřejmě nijak nezastírám, ani to nezakrývám, je to tady transparentně uvedeno - takže by se sjednotily tyto dvě lhůty, což by znamenalo pro rodiče, že by nemuseli řešit dvoukolejnost toho systému a jednoduše by na obou dvou těch úřadech uvedli, že čestné prohlášení, že mají dítě do sedmi let, o které pečují. Ono s novým rokem tam přišlo ještě omezení některých těch výjimek nebo podmínek, takže ten systém už se teď zjednodušil, ale vlastně nechápu, proč tam musí být tato dvojkolejnost, kdy pro zdravotní pojištění je člověk jakoby na vedlejší činnosti a pro důchodové pojištění je na hlavní činnosti.

Tady já navrhuju tu změnu, aby se v obou dvou případech vztahovala na rodiče lhůta do sedmi let věku dítěte, kdy on podniká, tak si vlastně může vést vedlejší činnost. Tento návrh zákona se - nebo tento pozměňovací návrh se týká tedy té doby, že rodič zůstává na vedlejší činnosti, zatímco ten druhý nebo ten první, co jsem uváděla, tak ten pracuje s tou hlavní činností. Jenom, abyste chápali ten rozdíl. A já to pak načtu v podrobné rozpravě a děkuji za pozornost.

Předseda PSP Tomio Okamura: Další přihláška do obecné rozpravy je pan poslanec Jan Papajanovský, v tuto chvíli poslední přihláška do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jan Papajanovský: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte i mně, abych krátce pohovořil o pozměňovacím návrhu Starostů, který předkládáme k tomu projednávanému tisku číslo 11.

Na úvod si dovolím poznamenat, že náš klub podporuje oba dva ty pozměňovací návrhy, které přednesla moje předřečnice. Považujeme je za velmi rozumné a dobré pozměňovací návrhy a budeme pro ně rádi ve třetím čtení hlasovat.

Dovolím si také ještě krátce zareagovat na to, o čem hovořil pan předseda Okamura, když tady hovořil o tom, že je škoda, že opozice zdržela přijetí tohoto zákona, že opozice nějakým způsobem zdržuje peníze pro živnostníky, tak já bych, vážený pane předsedo, chtěl pouze připomenout, že nebýt toho, jak vy jste řekl, zdržování ze strany opozice, tak vy byste nemohli načíst ten pozměňovací návrh, který načetl pan ministr Juchelka, a v takovém případě byste protlačili skrze ten legislativní proces zrychleně návrh, který byl tedy zřejmě plný nějakých technických chyb a nedostatků, takže myslím si, že by spíše na místě bylo poděkovat nám za to, že jsme ten zákon skrze devadesátku nepustili, protože v takovém případě byste si možná nedělali více problémů než užitku.

Ale teď už tedy k věcnému obsahu toho našeho pozměňovacího návrhu. Ve stručnosti, my chápeme snahu pomoci živnostníkům, chápeme, že vláda má nějaké programové prohlášení, my pouze předkládáme pozměňovací návrh, skrze který bychom chtěli jaksi diferenciovat mezi různými druhy živnostníků - protože když se podíváte na různé ekonomické studie, tak z nich vyplývá, že ten problém, to znamená, to relativně vyšší daňové zatížení máme u těch živnostníků, které můžeme označit jako živnosti řemeslné, to jsou například kadeřnice, instalatéři a tak dále, o kterých hovořila například i paní ministryně Schillerová - to znamená, my v tom našem pozměňovacím návrhu navrhujeme, aby se růst toho minimálního vyměřovacího základu zastavil pro ty živnostníky, kteří mohou podle zákona o daních z příjmu uplatňovat v tuto chvíli výhodnější osmdesátiprocentní paušál. To znamená, kopírujeme logiku zákona o daních z příjmu, který pro tuto kategorii živnostníků nabízí v tuhle chvíli nějakou daňovou úlevu a navrhujeme, aby pokud tedy už chcete nějakým způsobem pomoci těm živnostníkům - a zase, my to nerozporujeme - tak to nedělejte plošně, nedělejte to pro všechny živnostníky plošně, zaměřte to na ty, u kterých ekonomické výzkumy ukazují, že ta míra jejich zdanění - a hovořím tedy o zdanění v širším smyslu, to znamená zdanění, které v sobě zahrnuje i odvody na sociálním a na zdravotní pojištění, tak cíl tohoto opatření na ně. Co je důležité, poznamenat, víme, že státní rozpočet je napjatý. ***