(pokračuje Jiří Barták)

2.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 78/2/ – vráceno Senátem

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy, jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 78/3. Informace k pozměňovacím návrhům vám byly rozeslány elektronickou poštou.

Vítám mezi námi senátora Stanislava Balíka a prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil poslanec Andrej Babiš, který tady není. Takže se místo něho...Tak kdo prosím bude... Jo, je tady Radek Vondráček. Já jsem Radka Vondráčka nenašel. Takže za navrhovatele pan poslanec Radek Vondráček. Za navrhovatele, ano. A potom dostane slovo pan senátor.

 

Poslanec Radek Vondráček: Tak já s dovolením uposlechnu pokynu předsedajícího. Já jenom pro osvěžení té situace – předseda vlády Andrej Babiš jako poslanec navrhl, abychom si každý rok připomínali s hrdostí naši národní vlajku a její bohatou historii významným dnem. Jedná se tedy o novelu zákona o státních svátcích. V Poslanecké sněmovně se podařilo tento návrh přijmout ve zkráceném řízení již v prvním čtení. Opoziční kluby nevznesly svá veta a tato vstřícnost v době vyhroceného politického souboje má svou symbolickou cenu. Já zpětně toto gesto oceňuji. Také Senát mohl být součástí tohoto příběhu, ale bohužel musím konstatovat, že senátoři opozičních stran tuto svou možnost příliš nevyužili. Po konstruktivní debatě v senátních výborech jsme bohužel byli svědky až nedůstojné debaty na plénu, kde se někteří řečníci nedokázali přenést přes svůj negativistický vztah k osobě pana premiéra. Přitom jde o úctu k národní vlajce, to není téma, které by mělo být předmětem soupeření nebo osobních útoků. (ruch v sále)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, pane poslanče, dámy a pánové, pokud potřebujete něco vyřešit, tak prosím, využijte předsálí. Bavíme se o státních symbolech, měli bychom slyšet asi úplně všechno. Děkuji.

 

Poslanec Radek Vondráček: Zaznívala slova jako zneužití české vlajky, slova o falešném vlastenectví nebo politickém PR. Místy už debata nebyla o vlajce, kterou máme od roku 1920, ale zase o osobě Andreje Babiše, což mně bylo upřímně líto. Když označíte pozitivně míněný návrh za falešné vlastenectví, je to spíš problém s vlastenectvím těch osob než toho návrhu. Já nechci rozumět tomu, že někdo považuje úctu k české vlajce za faleš nebo za PR. To zkrátka není můj svět. Zvláštní den své národní vlajky slaví okolo 30 států světa – Spojené státy, Austrálie, Ukrajina má svůj speciální den vlajky. Připomínají si v rámci jiných svátků celé další desítky států, ale u nás by to bylo falešné vlastenectví.

Za smutné považuji, když součástí debaty bylo, že bychom měli slavit správně státní vlajku a ne českou vlajku. To snad každý národně cítící člověk dokáže rozeznat, že se v symbolické rovině jedná o obrovský rozdíl.

Diskuse připomínala mi spíš rčení kdo chce psa bít, vždycky najde si hůl. Ze Senátu se nám zákon vrací z mého pohledu neslaný, nemastný, s pozměňovacím návrhem, který vlastně zabíjí tu základní myšlenku, abychom vyzdvihli inspirativní historii naší vlajky, kterou třeba nacisté zakazovali, a posílili naši národní hrdost, kterou v časech plných změn po celém světě tolik potřebujeme. Až se musím zeptat – vadil senátorům tolik návrh, protože byl Andreje Babiše, nebo je někomu proti srsti upřímná snaha o posilování našeho národního cítění navázaného na vztah k naší suverénní zemi, vytváření vazby k našemu domovu.

Díky Poslanecké sněmovně, která je zahlcená v poslední době a máme problém něco projednat, je to takové úzké hrdlo pro veškeré návrhy a díky postupu Senátu už tento svátek neoslavíme letos, 30. března už bylo. Já tedy věřím, že příští rok si ten svátek připomeneme o to víc a že to bude ve smířlivé atmosféře, že k tomu nebudeme potřebovat žádné komunikační karty. Děkuji za pozornost.

A na závěr bych chtěl avizovat, že poslanecký klub hnutí ANO po skončení rozpravy před hlasováním požádá o desetiminutovou pauzu na poradu poslaneckého klubu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji a nyní prosím, aby se slova ujal senátor Stanislav Balík.

 

Senátor Stanislav Balík: Vážený pane předsedající, milé kolegyně poslankyně, milí kolegové poslanci, děkuji za příležitost tady vystoupit a... (V sále je hluk.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, pane senátore. Prosím prosím o klid v sále. Děkuji.

 

Senátor Stanislav Balík: A děkuji za příležitost tady představit důvody, které vedly Senát k tomu, aby vrátil zákon s pozměňovacími návrhy. A mám také radost, že vyhrávám momentálně v Senátu v tom, jak dlouho jsem tady čekal, protože jsem nečekal vůbec. Děkuji za zařazení bodu na přesnou třetí hodinu, protože když přichází senátor zpátky ze Sněmovny do Senátu, tak se většinou trumfuje: já jsem čekal dvě hodiny, já jsem čekal tři dny, a máme tam rekordmany, kteří tady čekali ve Sněmovně šest dní a dokonce marně. Takže já dnes vyhraju.

Tak ale teď už k těm důvodům, které nás vedly k tomu, abychom vrátili zákon Poslanecké sněmovně. Navrhujeme, abychom sílu státních symbolů uctili ještě silnějším způsobem, než je významný den. Navrhujeme, aby naše státní symboly byly uctěny formou státního svátku, a to tak, že budou připomínány spolu s dávnými tradicemi české státnosti.

Proto navrhujeme, aby 28. září se nově nejmenovalo jenom Den české státnosti, ale Den české státnosti a státních symbolů. Tímto způsobem, pokud budete souhlasit, tak pomůžete vyřešit hned dva problémy, které návrh zákona, který jste schválili, obsahoval.

První problém. Samotný předkladatel Andrej Babiš, když byl v roli předsedy vlády, který se měl k danému návrhu vyjádřit, tak upozornil na vady svého poslaneckého návrhu, a sice že je v návrhu významného dne užit termín česká vlajka, ačkoliv český právní řád tento termín nezná a užívá termín státní vlajka. Budu citovat z vyjádření vlády podepsaného Andrejem Babišem19. ledna 2026: vláda dává ke zvážení, zda by v dalším legislativním procesu neměla být provedena legislativně technická oprava, která by označení vlajky uvedla terminologicky do souladu s vymezením státních symbolů České republiky podle článku 14 odst. 1 Ústavy České republiky, kde je užito označení státní vlajka. Ne, s tímto nepřišel jako první Senát, na toto upozornil a toto podepsal předseda vlády Andrej Babiš.

Druhý moment. Zmíněný článek 14 odst. 1 Ústavy, když si ho přečtete, tak uvádí všech sedm státních symbolů. Nevím, jestli bychom je všichni zvládli bez přípravy a bez nahlédnutí do Ústavy vyjmenovat. Věřím, že ano. Velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna. To pořadí, pokud jste poslouchali, není náhodné. Odpovídá heraldickým pravidlům, kdy heraldickou přednost má erb, v našem tedy případě státní znak. Z něj teprve plynou státní barvy a z těch plyne státní vlajka. I kdybychom tato pravidla neaplikovali tak striktně, je přece jenom absurdní, aby jenom jeden z těch našich sedmi státních symbolů byl připomínán speciálním významným dnem, zatímco ty ostatní nikoliv. Není jistě nutné, aby každý z těch státních symbolů měl svůj významný den, abychom měli významný den státní pečetě, významný den státních barev. Proto Senát navrhuje, aby byly připomínány společně právě 28. září, na svátek, který odkazuje na více než tisíciletou tradici české státnosti, s kterou jsou svázány všechny naše státní symboly. Ty totiž nevycházejí až z nějakého rozhodnutí Národního shromáždění z roku 1920. I toto rozhodnutí navazovalo na heraldické prvky s kořeny v předchozích staletích.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, prosím, nepoužívejme symboly, které jsou našemu národu tak drahé, k lacinému získávání politických bodů. Státní vlajku chovám ve velké úctě. K této úctě vedu už přes 30 let i mladé lidi, na jejichž výchovu mám vliv. A jestliže tady zaznělo, jak za používání státní vlajky za druhé světové války, že to bylo zakazováno a tak dál, tak já jsem skládal svůj skautský slib na státní vlajku, která byla uchována přes druhou světovou válku. A za zpěv státní hymny se také zavíralo. Není to důvod pro to, abychom měli významný den státní hymny. I to nejmenší vlče a světluška našeho skautského oddílu ví, že státní vlajka si zaslouží naši nejvyšší úctu, že to není kus hadru, který mohou nejbližší spolupracovnice premiéra válet po zemi při snaze natočit co nejvíc cool video pro nacionalistické rozdražďování sledujících na sociálních sítích. Za svobodu naší země, kterou vlajka symbolizuje, trpěly a umíraly tisíce mužů a žen. Není a nemá to být předmět politického boje. Buďme proto prosím zdrženliví. Prosím udělejte radost vládě a panu premiérovi a opravte chybu v zákoně, na kterou sám upozornil. Podpořte senátní návrh.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Děkuji panu senátorovi a chce se k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu vyjádřit zpravodaj garančního výboru poslanec Jiří Vojáček? Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Vojáček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená paní ministryně, vážení páni páni ministři, vážený pane senátore, já velice děkuju za projev pana senátora před chvilinkou, protože vyčerpávajícím způsobem zdůvodnil, proč ten původní návrh Andreje Babiše nebyl v pořádku. Koneckonců já jsem to při té rozpravě a při své zpravodajské zprávě přesně tímto způsobem navrhoval, aby se ta předloha takto právě změnila, aby to byl den, který bude připomínat všechny státní symboly a abychom se vyhnuli té hrubé pojmové nejasnosti, a sice česká vlajka versus státní vlajka, tak jak to zná naše Ústava. Předpokládám, že budeme schopni tu neobratnost, řekněme, napravit a nemám pocit, že bychom tu situaci zneužívali k nějakému znevažování státních symbolů, ba naopak myslím si, že takto oslavit Den české státnosti a oslavit všechny státní symboly, že jedině správné. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Tak já otevírám rozpravu, do které se s přednostním právem přihlásil pan předseda Marek Výborný. Máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane senátore bratře Ježku, já jsem schválně použil tu skautskou přezdívku, protože jsem rád, že tady pan senátor připomněl i to, co je vlastní všem skautkám a skautům, kteří skládají slib a velmi často nebo vždy i za přítomnosti státní vlajky. Já vlastně děkuju za to shrnutí a děkuji za ty argumenty, které zazněly i na půdě horní komory a Senátu a které se do značné míry ztotožnili s těmi našimi připomínkami, které jsme zde měli při tom původním projednávání. Já musím zdůraznit, a doufám, že mě poslouchá pan poslanec Vondráček, to, co bychom si měli všichni přát bez ohledu na to, z jakého politického klubu jsme, tak aby vlajka, státní vlajka, jeden ze sedmi Ústavou definovaných státních symbolů, nebyla nikdy předmětem politického boje, předmětem získávání jakýchkoliv politických bodů, sympatií na sociálních sítích a podobně.

To, co jsme tady kritizovali, nebyl ten samotný fakt, že chceme zdůraznit státní symboly, v tomto případě tedy jeden ze státních symbolů – a já se domnívám, že je lépe skutečně tady nekategorizovat státní symboly, ale zahrnout je do toho všechny – ale to, co jsme kritizovali a co podle mého názoru prostě je zcela jednoznačné, byl ten kontext, v kterém ten návrh jsem byl přinesen a ke kterému byl tento návrh, bohužel i jeho předkladatelem, využíván, já musím bohužel říci i zneužíván – to je to falešné vlastenčení. Ne, ta samotná věcná podstata toho návrhu, byť ten návrh samotný – a tady já souhlasím i s panem zpravodajem Vojáčkem – nesl a nese bohužel znaky věcné nekvality ve smyslu definice toho, že nemáme v ústavě českou vlajku, máme státní vlajku a tak dále.

Chci tady krátce jenom připomenout a tlumočit stanovisko našeho poslaneckého klubu KDU-ČSL. My jsme připraveni podpořit tu verzi zákona, kterou nám vrací horní komora, Senát Parlamentu České republiky, a to nejenom proto, že se vlastně elegantním způsobem vypořádává s námitkami, které měla nakonec i Legislativní rada vlády a které tady přiznal i předkladatel, premiér Andrej Babiš, když tady tento návrh zákona předkládal, ale zároveň je to vlastně ještě silnější nástroj, protože ten návrh Senátu, který mi přijde jako velmi logický, i nejenom tedy z důvodu toho věcného obsahu, ale i charakteru české státnosti, připojit Den státních symbolů – a to zdůrazňuji, státních symbolů všech, bez ohledu na to, jestli se jedná o kterýkoliv ze sedmi z nich – ke Dni české státnosti 28. září, jako to velmi vhodné a elegantní řešení. A bude skvělé, když budeme moci naplnit i přání pana premiéra i pana kolegy Vondráčka a tento státní svátek oslavit už v letošním roce, protože jinak to bude až v roce 2027, to březnové datum. Čili věřím, že to je i velká, může to být velká motivace pro ty, kteří litovali toho, že letos nemohli ten den oslavit – 28. září, přátelé, bude už v letošním roce, budeme se k tomu tedy moci skutečně připojit.

Vím, že tohleto je velmi slabý argument, já ho taky považuju za slabý, ale ta podstatná věc skutečně spočívá v tom, že tady jednak spojíme to, co zde máme, a zároveň zdůrazníme naši společnou hrdost na všechny státní symboly, včetně – zdůrazňuji – státní vlajky, abychom jednak vyhověli i všem heraldickým pravidlům, která tady jsou, a abychom v tomto byli skutečně uvěřitelní a nehledali jenom obyčejné prosté politické body.

Buďme tedy si vědomi toho, že vlajka, žádný státní symbol nemá být předmětem politického boje, a v tomto případě prosím podpořme podobně jako náš poslanecký klub návrh, který zde v té úpravě přichází ze Senátu. Děkuju za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane předsedo. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Michal Zuna. Vaše 2 minuty.

 

Poslanec Michal Zuna: Já vám děkuju za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane senátore, vážené paní poslankyně, poslanci, ministryně a ministři, dovolte mi, abych krátce zareagoval na reakci Senátu. Já bych chtěl poděkovat panu senátoru Balíkovi i všem senátorům, kteří přišli s opravou návrhu tohoto zákona. Já myslím, že řešení, které ze Senátu přichází, je ideální v tom, že nejenomže zvedá tu rovinu z významného dne na státní svátek, ale že zahrnuje všech sedm státních symbolů namísto pouze jednoho státního symbolu, tedy státní vlajky. Navíc jak tady zaznělo, těch sedm státních symbolů má i své pořadí podle důležitosti a státní vlajka je až třetí v pořadí z těchto sedmi symbolů, takže nevidím důvod, proč mít pouze významný den pro státní symbol třetí v pořadí, když můžeme uctít všech sedm státních symbolů, a to ještě povýšeně – v tom pozitivním slova smyslu – v podobě státního svátku.

Takže mám za to, a já určitě senátní návrh podpořím, že by i skuteční vlastenci, kteří si váží všech státních symbolů, by měli hlasovat pro senátní verzi, pro všech sedm státních symbolů, a nikoliv falešně pouze pro jeden z nich, pro státní vlajku. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji a nyní tedy pokračujeme v rozpravě. Dalším v pořadí přihlášeným je pan poslanec Radek Vondráček, potom bude následovat pan poslanec Petr Sokol, potom pan poslanec Petr Hladík.

Ještě než přijde pan poslanec Vondráček, tak omluva, od 17 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Ondřej Babka.

Máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, už jsem přemýšlel, že omezím zase vystoupení pouze na ten úvod, ale přece jenom bych rád stručně zareagoval. Já mám totiž taky obavu, aby se nestalo to, že ten svátek nebude částí společnosti přijat. Ale myslím si, že to opravdu není na nás předkladatelích, že je to škoda, kam se ta debata vydala. Některé ty argumenty jsou, promiňte, absurdní.

Já tady znovu zopakuju: v řadě zemí slaví státní svátek nebo významný den vlajky. Samozřejmě že mají i svůj znak a mají svoje barvy a mají své další státní symboly. Příklad: Argentina 20. června, National Flag Day, často s volnem nebo s významnými oslavami. Mexiko 24. února, Národní oslava vlajky. Spojené státy americké 14. června, uznávaný den, není federální volno. Kanada, National flag of Canada day, od roku 1996. Tak oni všichni tady jsou blázni a my jediní to říkáme špatně?

Já jsem při velmi konstruktivní debatě, v těch výborech senátních, říkal, že kdybychom měli být opravdu pinktlich, tak by to byl den státní vlajky České republiky, to by bylo úplně přesné. Ale dřív to byla taky československá vlajka. Jak si to my legislativně tady nazveme a jak to budeme slavit je na nás, na Češích, a já jako – a ptali se mě také na důležitou otázku, jak jsem jako Moravan srozuměn s tím, že to bude jenom česká vlajka. Já jsem říkal: přežiju to, i nadále si budu myslet, že ten modrý klín je znamením Moravy v naší národní vlajce.

Ta debata v Senátu, pro ty z vás, kteří to nesledovali, byla chvilkami taková, že jsem nevěděl, jestli se jedná o nějaký druh humoru, nebo jestli to myslí vážně, ale opravdu byl předložen pozměňovací návrh, aby každý těch státních symbolů měl svůj vlastní den: 13. března měl být Den velkého státního znaku, 8. září den by byl Den malého státního znaku, 3. října měl být Den vlajky prezidenta republiky, 21. listopadu měl být Den státní pečeti a 17. prosinec měl být Den státních barev, 21. prosinec Den státní hymny.

Já jenom připomenu, že máme 19 státních svátků a významných dnů a jsou to dny typu: uctění obětí holocaustu, vyhlazení Lidic. Jsou to prostě takové závažné dny s velkým přesahem, a na to navrhovat Den státní pečeti nebo Den standarty prezidenta republiky... Mně opravdu přišlo, že je to možná nějaká humorná epizoda, nicméně kolega Lochman, senátor, to asi myslel smrtelně vážně, takže i tímto způsobem šla ta debata.

Já jsem tady nebyl při projednání toho zákona, byl jsem omluven z důvodu nemoci, ale vím, že to prošlo v prvním čtení, že opoziční kluby to nevetovaly. Já jsem to považoval za pozitivní signál, že tady existuje nějaká shoda. Já bych tady chtěl jenom vyjádřit svoje přání, aby skutečně ten Den české vlajky se stal významným dnem, který bude posilovat národní cítění a vztah k domovu, k suverénní České republice, a nebude to jenom pro část obyvatel.

Kdyby ta vůle senátorů byla opravdu to spravit, tak my jsme skutečně v těch výborech projednávali, že by to byl Den české státní vlajky. Já říkám, úplně přesně by to byl Den státní vlajky České republiky, ale Den české vlajky je naprosto srozumitelný, je legitimní a já myslím, že pro spoustu těch, kteří si to v budoucnu budou připomínat, tak také více uchopitelný a srozumitelný. Já bych chtěl tedy na závěr požádat tu většinu v Poslanecké sněmovně, aby podpořili tu původní verzi a abychom hlasovali pro to, abychom měli nový významný den, nikoliv abychom rozšířili už existující státní svátek, kde se obávám, že by se vlastně to úplně minulo tím původním účinkem. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Vaše 2 minuty.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuju. Vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, k panu poslanci Vondráčkovi, pokud mě bude poslouchat, mě to hrozně mrzí, pane poslanče, ale přesně tím, co tady teďka jste říkal, tak vlastně tu debatu shazujete. Mně je úplně jedno, mám tady citovat všechny blbosti, které občas tady padají z některých členů této ctihodné Sněmovny, mně to je jedno. Podstatné je to, co tady potom ve finále schválíme. A mě zajímá, co schválil ten Senát, ne, jaká byla debata v Senátu a co tam kdo ze senátorů navrhoval nebo nenavrhoval a jestli to myslel nebo nemyslel vážně. Podstatný je ten výsledek a ten výsledek je zcela jasný. Dokonce jde nad rámec toho, co jsme jako Sněmovna tady schválili. Já jsem pro to nehlasoval, důvody jsem tady řekl, jde na úroveň státního svátku, což je významnější a silnější než pouze významný den. Myslím, že tady bylo jasně zdůvodněno, ale to je přece to podstatné, to je to podstatné. A proto jsem přesvědčen o tom, že bychom měli i v tomto duchu tady hlasovat.

Není to přece o tom, jak probíhala debata na výborech v Senátu. To není důležité. Důležité je to, jak se k tomu postavil Senát jako celek.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Vojáček. Vaše 2 minuty.

 

Poslanec Jiří Vojáček: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl něco říct něco podobného jako můj předřečník, ale chtěl bych to upřesnit. Při tom hlasování v Senátu 80 procent přítomných senátorů hlasovalo právě pro tenhleten návrh. Takže bylo to v Senátu přijato velice silnou většinou, ne nějak náhodně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A nyní tedy můžeme pokračovat v rozpravě, do které je přihlášený pan poslanec Petr Sokol. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Sokol: Děkuji vám, pane místopředsedo. Vážená paní vicepremiérko, dámy a pánové, já jsem tady v tomhle bodu vystupoval už při tom prvním čtení, které tady probíhalo. Já jsem i hlasoval pro tenhle návrh v tom znění, jak tady byl projednán a připomenu to, co jsem říkal při tom svém prvním vystoupení. Za prvé tady musím říct, že to, co tady dneska projednáváme, nebo to, co projednáváme v rámci toho zákonodárného procesu, tak je v první řadě návrh České vexologické společnosti, což je odborná společnost zabývající se vlajkami, která s tímhletím návrhem přišla. Pak se bohužel stalo, že když nějaký návrh přijde do Sněmovny, tak se často stane, že se stane předmětem politického boje. A já musím říct, že zatím i ta dnešní debata je pro mě jako pro někoho, kdo pro to hlasoval, jakýmsi mistrovstvím Asie v sebeovládání, protože už od prvního slova je pokoušeno moje přesvědčení být zastáncem tady této novely zákona, protože při vší úctě a prostřednictvím pana předsedajícího, kdyby pan předseda Vondráček ještě vystoupil potřetí a znovu tu řeč využíval k tomu, že by se snažil do té debaty vsunovat politické argumenty a říkat, proč tak někdo mluvil v Senátu a proč mluvil nějak jinak, tak by ta moje vůle pro to hlasovat asi nakonec úplně vyprchala.

Zatím ještě nevyprchala, ale připomenu to, co jsem tady také říkal už při tom prvním čtení. Skutečně se nakonec ukázalo, že jsme to asi neměli projednávat v té devadesátce, protože a mluvil jsem o tom, že vláda sama řekla, že a já si na jednu stranu myslím, že obě varianty jsou možné, ale pokud vláda sama řekla, že by to měl být Den státní vlajky, že by se to jmenovalo, protože je to tak v těch ostatních zákonech od ústavy po další zákony, tak by to bylo lepší a asi by se to potom nemuselo v Senátu opravovat a ušetřili bychom si jak to dnešní projednávání, tak tu dnešní debatu.

A pak je ještě jedna věc, a to si prosím, kolegyně a kolegové, pamatujme, když budeme příště nakládat se státními symboly tady a nevyvarujeme se podle mě toho, tak zkusme přemýšlet o tom, jestli když se něco dotýká třeba státní vlajky a pro mě emocionálně, na rozdíl od heraldických pravidel je to státní symbol číslo 1, k tomu se tady přiznám, tak to zkusme udělat jednotně jako všechny politické strany. Kdyby to nebyl návrh jednoho poslance a řeknu je úplně jedno kterého, tak jsme si taky tady tu debatu, kde mnohdy je až ta vlajka snižována tou debatou, ušetřili.

Co se týče toho senátního návrhu, já si myslím, že také vystihuje to, co věřím, že předkladatel chtěl udělat do určité míry, a docela velké, zahrnuje i to, co historicky navrhla Česká vexologická společnost. Takže pro mě jsou stále přijatelné oba ty návrhy, budeme hlasovat v nějakém pořadí, tak já osobně podpořím oba, ale ano, tak pokud by nedošlo na to 2. hlasování, tak samozřejmě skončí to tím mým prvním hlasem, ale prosím moc v té debatě nepokračujme, ať něco schválíme, protože možná více z vás dochází trpělivost s tím, že se něco tak skvělého, jako je česká vlajka stává předmětem politické debaty. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Radek Vondráček.

A než přijde, přečtu omluvu, od 17 do 21 hodin z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Patrik Nacher.

Vaše 2 minuty.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Vaším prostřednictvím, pane předsedající, na adresu kolegy Sokola, já už neumím být víc možná smířlivější a konsensuálnější. Já jsem tady zkoušel, opravdu nabízel vstřícnou debatu a rozhodně to nechci politizovat a odmítám to nějak, že bych já chtěl tento návrh nějak politizovat a prostě připomínat si naši vlajku, která ve své době byla první na světě a řešení s tím modrým klínem. Byla velmi uznávaná, moderní, má prostě svůj příběh, má svého navrhovatele. Brali to naši předci velmi vážně. Oni testovali v roce 1919 na parnících, aby viděli, jak ten modrý klín vlaje. Znovu říkám, byla zakazována během protektorátu. Ten modrý klín byl původně jenom do třetiny. Víte, že se prodlužoval a takových příběhů je na tu vlajku nabaleno mnohem víc. A i já si myslím, že si ta vlajka zaslouží samostatný významný den, kdy bude vyvěšena a nestačí nebo samozřejmě státní svátek já proti tomu vůbec nic nemám a byl jsem ochoten a debatoval jsem v Senátu i o nějaké formulační úpravě, ta ale nepřišla, přišel tady tento pozměňovací návrh, a já tedy doufám, že až to tady odhlasujeme a doufám, že to odhlasujeme, že uděláme tedy všichni něco pro to, aby ten významný den byl všeobecně přijat. Já vám děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Tak a prozatím posledním tedy přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Petr Hladík. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Hladík: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, krásné dobré odpoledne. Já bych na úvod chtěl poděkovat Senátu a panu senátorovi, který je zpravodajem, že ten návrh, který tady byl přijat, tak byl opravdu opraven, bych řekl nejlepší možnou formou. Pan kolega senátor tady velmi precizně vyjmenoval ty důvody, proč a co vedlo Senát k tomu, že připojili v podstatě Den státních symbolů k 28. říjnu a velmi vhodně v září, pardon, 28. září, děkuju a vhodně vlastně takto připomněli všechny státní symboly.

Já si dovolím trochu reagovat na své předřečníky a začnu prostřednictvím pana předsedajícího u kolegy Vondráčka. Vy jste tady jako argument zmiňoval Argentinu. Tak Argentina má Den vlajky, ale má také Den státní hymny. Argentina má Den státní hymny, tak potom se nesmějme návrhům, které tam padaly v Senátu, protože to není jediná země, která má jednotlivé dny pro svoje státní symboly.

Pak bych rád také prostřednictvím pana předsedajícího k panu kolegovi Vondráčkovi. No, vy jste tady nebyl na tom prvotním projednávání. My jsme nevetovali váš návrh, pana poslance Babiše, na projednání v prvním čtení, ale i možná z toho důvodu, že jsme se obávali, co by tato ctěná Sněmovna v tomto složení s tímto zákonem mohla učiniti. A možná tento náš důvod převážil více k tomu, abychom ho projednávali ve standardní formě. Pan můj ctěný kolega Marek Výborný tady v tom projednávání poprvé tak citoval některé české velikány: Karla Havlíčka Borovského, Karla Čapka a další – a mluvil tady o falešném národovectví, o tom, jakým způsobem jsou některé věci – a není to ani poprvé, ani naposledy v naší historii – využívány pro to, abychom z něčeho, co by mělo být bytostnou součástí každého z nás – úcta ke státu, v němž jsme se narodili a jehož můžeme reprezentovat jako jeho volení zástupci – tak abychom dělali přednost nebo ctnost. Víte, mně přišlo neuvěřitelně pokrytecké, když jsem pak viděl tiskovou konferenci vlády, kde se vládní představitelé postaví – ne za 2 vlajky, jak bývalo zvykem za vlády Petra Fialy, ale přes 6 vlajek. Tak opravdu neplatí, že čím víc vlajek, tím víc Adidas. Já si myslím, že nám stačí jedna vlajka, aby vlála na našich budovách, abychom před naší vlajkou měli hrdost a stavěli se za náš národní symbol nejenom při mistrovství světa v hokeji nebo teď nově ve fotbale, ale kdykoliv každý den.

Poslední věc a já jsem si prvně řekl, že to navrhnu jako doprovodné usnesení Sněmovny, a upustím od toho a vyzvu podruhé pana nepřítomného premiéra této země, aby 30. března oslavil aspoň tím, že pošle věnec jako premiér na hrob Jaroslava Kursy. Já jsem ho tam čekal, pana premiéra, v Brně na Ústředním hřbitově, tak jak jsem ho tady vyzval poprvé, já jsem tam tu květinu položil za celou Českou republiku a na hrobě, čestném hrobě Jaroslava Kursy, autora české vlajky, tak tam Trikolora byla přítomná. Budu hlasovat pro ten návrh, tak jak přichází ze Senátu, pokud se k němu dostaneme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Dívám se, že v tuhle chvíli nemám (Poslankyně Malá se hlásí o slovo.) – a s přednostním právem se hlásí předsedkyně ANO Táňa Malá. – Pardon, pardon, pardon, ještě naskočila mi faktická poznámka, pan poslanec Hayato Okamura. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Hayato Okamura: Děkuji za slovo, pane předsedo. (Hluk v sále.) Kolegyně, kolegové, členové vlády, chci při této příležitosti, kdy projednáváme látku, která nepřichází do Sněmovny příliš často, připomenout i to, že...

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, pane poslanče. Prosím, prosím o klid v jednacím sále. Děkuji.

 

Poslanec Hayato Okamura: Chci připomenout při této příležitosti, že naše státnost, naše státní existence je samozřejmě mnohem delší než republikánská od roku 1918, že trvá přibližně 1 100 let. To znamená, že velkou většinu existence našeho státu zabírá vlastně monarchie, nejprve knížectví, potom přibližně 700 let království. A to je taky poukaz na symboliku 28. září, což je svatováclavský svátek. Většina z vás to asi ví, ale přímo tady v jednacím sále máme dvakrát erb Českého království se svatováclavskou korunou, který má na jedné straně lipové ratolesti a na druhé straně dubové ratolesti. A to je symbol toho, že po velkou většinu existence našeho státu se v naší zemi používaly jak čeština, tak němčina vedle sebe. A řada z nás i zde teď v jednacím sále nese německé příjmení, což může být známkou toho, že má předky i někoho právě z té německojazyčné komunity.

Chci taky připomenout, že to je takový malý zázrak, že těch 1 100 let uprostřed evropského kontinentu, v obklopení jinými státy, jinými národy, naše země vydržela. A když se zabýváme otázkou vlajky, tak nezapomínejme taky na současnou vážnou situaci, vyzdvihl bych jenom (Předsedající: Čas, pane poslanče.) dva momenty, tu vážnou mezinárodní situaci a velmi nízkou porodnost. Takže je to symbolické, co projednáváme, ale nezapomínejme i na tyto věci. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A nyní tedy s přednostním právem předsedkyně klubu ANO Taťána Malá.

 

Poslankyně Taťána Malá: Pane předsedající, moc děkuji za slovo. Jak už avizoval kolega Radek Vondráček, já bych si vzala jménem klubu hnutí ANO přestávku v délce 10 minut před hlasováním Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: To znamená, že vyhlašujeme přestávku v délce 10 minut. Budeme pokračovat v 15.56 hodin.

 

(Jednání přerušeno v 15.46 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 15.56 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Vážené kolegyně, vážení kolegové, je 15.56 hodin. To znamená, že nám skončila přestávka, o kterou požádala předsedkyně klubu ANO Taťána Malá. My nyní budeme pokračovat v projednávání vráceného návrhu zákona. Na začátek vás všechny odhlásím a prosím abyste se přihlásili vaší hlasovací kartou.

Dokonce se ani nikdo nehlásí, tím pádem ukončuji rozpravu. Případná závěrečná slova? (Senátor: Ne. Zpravodaj: Ne.) Nejsou. Přistoupíme tedy k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího... (Silný hluk v sále.) Víc nedokážu zesílit hlas. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

 

Přednesu návrh usnesení: „Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 78/2, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 78/3.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 70, přihlášeno 172 poslanců, pro 54 poslanců, proti 103 poslanci. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem nepřijali.

 

Nyní tedy budeme hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslanců. Prosím o přenastavení. Je přenastaveno.

 

Přednesu návrh usnesení: “Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 78/2.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 71, přihlášeno 173 poslanců, pro 107, proti 34...

 

Tady máme... (O slovo se hlásí poslanec Kubíček.)

 

Poslanec Roman Kubíček: Jen, pane předsedající, stává se mi to maximálně jednou za 10 let, ale hlasoval jsem pro, na sjetině mám proti. Nezpochybňuji hlasování. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Tak ještě jednou.

Hlasovalo 173 poslanců, pro 107, proti 34. Konstatuji že jsme návrh zákona přijali.

(Potlesk napříč sálem.)

Ukončuji projednávání tohoto bodu. Děkuji panu senátorovi za návštěvu a předávám řízení schůze místopředsedovi Patriku Nacherovi.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Vážené poslankyně, vážení poslanci, vystřídali jsme se v řízení schůze. I já vám přeju pěkné odpoledne.

 

Dostáváme se do dalšího bodu, což je bod číslo

Aktualizováno 18. 4. 2026 v 13:36.