(pokračuje Tomio Okamura)

5.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 48/ – druhé čtení

Z pověření vlády uvede předložený návrh ministr zemědělství Martin Šebestyán. Pane ministře, máte slovo, ani si nesedejte. Máte slovo, pane ministře, prosím.

 

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych opětovně uvedl návrh novely zákona o rostlinolékařské péči. Stěžejním cílem návrhu je zajištění souladu... (V sále je hluk.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Já vás prosím o klid, prosím o klid v jednacím sále.

 

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Děkuji. Zajištění souladu s evropskými nařízeními z oblasti statistiky používání přípravků na ochranu rostlin a vedení záznamu o používání přípravků na ochranu rostlin. Nově se zavádí povinnost vedení záznamů v elektronické podobě pro všechny profesionální uživatele přípravků na ochranu rostlin a lhůta pro převedení těchto záznamů do elektronického formátu. Cílem těchto opatření je zejména získání dat za účelem provádění cíleného monitoringu reziduí přípravků v pitné vodě správci vodních zdrojů. Současně lze očekávat zefektivnění úředních kontrol, zvýšení bezpečnosti potravinového a krmivářského řetězce a ochrany zdraví lidí a zvířat.

Dále se navrhuje doplnění povinnosti týkající se nakládání s osivem nebo sadbou ošetřenými přípravkem na ochranu rostlin v souladu s podmínkami uvedenými v povolení přípravku, zejména pokud jde o setí nebo sázení.

Současně se navrhuje úprava, která zajistí větší flexibilitu při získávání kvalifikace potřebné k výkonu určitých odborných rostlinolékařských činností ve státní správě. Navrhuje se doplnit další způsob získání odborné způsobilosti rostlinolékařů ve státní správě k provádění odborných rostlinolékařských činností, a to v podobě specializované odborné průpravy organizované Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským.

Ve fytosanitární oblasti se zavádí systémový přístup při řešení případných mimořádných událostí při výskytu škodlivých organismů. Mimořádná událost obecně nastane v případech likvidace rozsáhlých ohnisek výskytu škodlivých organismů ve volné krajině a při tvorbě likvidace značného množství rostlin na velké ploše. Současně se posiluje informování veřejnosti o vzniku mimořádné události ve spolupráci s hasičským záchranným sborem, krajskými úřady a obecními úřady. Návrh zákona dále obsahuje drobné úpravy a upřesnění v návaznosti na zjištění ze správní nebo aplikační praxe. Návrh zákona projednal zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na své 6. schůzi dne 1. dubna 2026 a svým usnesením doporučil Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, které vyplynuly v mezidobí od schválení materiálu vládou a byly připraveny v součinnosti s Ministerstvem zemědělství. Děkuji za vaši pozornost a podporu.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní sdělím, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 48/1 a 48/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj zemědělského výboru poslanec David Pražák, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo, pane zpravodaji.

 

Poslanec David Pražák: Děkuju. Dobrý večer, dá se říct, já nebudu dlouze zdržovat, to základní řekl pan ministr zemědělství. Já jenom zopakuji, že zemědělský výbor projednal 10 pozměňovacích návrhů 2. dubna a co bych tady chtěl vyzdvihnout, tak je to, že těch 10 pozměňovacích návrhů prošlo napříč politickým spektrem, za což všem děkuji, za konstruktivní přístup.

Těch 10 pozměňovacích návrhů se dal usnesení, zemědělský výbor schválit v tom přijatém, v tom znění, které tam je, těch 10 pozměňovacích návrhů se týkalo hlavně využívání technologií a zlepšení podmínek v zemědělství. Takže pozměňovací návrh 1 bylo používání dronu dronů v zemědělství při letecké aplikaci. Další pozměňovací návrh se týkal zákona změny zákonu o rybářství a zákonu veterinárního, kde se řešila celní problematika. Následně byl veterinární zákon, úprava, novela a plemenářského zákona na ochranu zvířat, kde jsme se bavili ohledně úvazu psů. To byl třetí. Čtvrtý se týkal úpravy povinnosti předávání záznamů a používání přípravků nebo pomocných prostředků pro zemědělce hospodařící na výměře větší než 200 hektarů. Další pozměňovací návrh se týkal posílení ochrany produkce ekologického zemědělství před kontaminací, dále změna zákona o rybářství a veterinární zákon, celní problematika, to už jsem říkal.

A pak jsme tam měli ještě ten nejdůležitější možná, který tam je. Ta změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení, příspěvků na státní politiku zaměstnanosti, rozšíření výjimek, slevy sociálního pojištění dohod o provedení práce takzvaně dépépéčka. Já potom v obecné rozpravě jsem přihlášen také k dalším pozměňovacím návrhům, které jsem dal do systému a odůvodním je a i tento pozměňovací návrh, který už prošel zemědělským výborem, tak tam ještě uděláme lehkou redukci, ale opět to bude jenom ku prospěchu našich zemědělců, to asi za mě. A pak se přihlásím v obecné rozpravě, ne jako zpravodaj, děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a přečtu omluvu paní předsedkyně Taťána Malá od 20 hodin, bez udání důvodu. A nyní tedy otevírám obecnou rozpravu a jako první vystoupí pan poslanec Petr Hladík a připraví se pan poslanec Jiří Pospíšil.

Tak prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Hladík: Vážený pane předsedo. Vážený pane ministře, dámy a pánové, krásné, krásný dobrý večer, já se přiznám, že jsem se přihlásil do dnešní rozpravy a mě podnítila jedna jediná věc a to je, včera načtené pozměňovací návrhy pana zpravodaje kolegy Pražáka. Já chápu, že to nejsou pozměňovací návrhy pana kolegy Pražáka, že to jsou pozměňovací návrhy, který fakticky sem dává pan ministr nebo Ministerstvo životního prostředí, pardon, Ministerstvo zemědělství. Ale já bych chtěl upozornit, že tahle novela je zákona o rostlinné lékařské péči. Není to novela všech zákonů v gesci Ministerstva zemědělství. To je první důležitý fakt. My jsme tady debatovali v prvním čtení o tom, že tady jsou náznaky o tom, že z toho chcete udělat jakousi sběrnou novelu. Já rozumím tomu, že existují některé potřeby, které v legislativě Ministerstva zemědělství řešit operativně nebo řešit takovým způsobem, že se mohou přidat k tomuto zákonu.

My jsme tady ale upozorňovali při prvním čtení, že takové věci mají být projednané, mají být v souladu a mají být nejlépe podpořeny průřezem politického spektra. Takto vnímám ty věci, které prošly výborem zemědělským a když se podíváte na hlasování zemědělského výboru, tak to hlasování tam bylo poměrně konsenzuální. U těch záležitostí tak, jak pan zpravodaj o ní hovořil. Zároveň ale k této novele o rostlinolékařské péči byla přidána celá řada pozměňovacích návrhů. A jestli se k nim kolega Pražák přihlásí, tak za mě budou velkým problémem ústavnosti takovýchto přílepků k této novele. Já si je, s dovolením, teď okomentuji, byť pan kolega ještě neprošel. Ale sám mě překvapilo, že jsem se vlastně přihlásil dneska ráno jako první.

První věc je novela zákona o sociálním pojištění. Tu já beru, protože to nějakým způsobem prostě navazuje na to, co již prošlo v zemědělském výboru. Druhou věcí je novela zákona o dodávání na trh a vývozu dřeva. Konkrétně tedy novela zákona 326 týkající se fakticky posunutí EUDR, což je věc, za kterou pan můj ctěný kolega Marek Výborný velmi bojoval. Jsem rád, že se to podařilo a také ji chápu, že se dá říct, že tady je jistá urgence, byť si umím představit, že takovouto novelu předložíte v § 90.

Pak je tam třetí věc, která se týká fakticky vyhlášky o rozšiřování možnosti chovatelů drůbeže a králíků spočívající v zahrnutí porážky drůbeže nebo králíků do maloobchodní činnosti, to bych taky ještě bral, ale pak jsou tam tři další pozměňovací návrhy, které já považuji za velmi problematické a zkusím popsat, popsat proč.

První věc je zákon o myslivosti. Já rozumím urgenci a i bych to pochopil u jelena siky. Jelen sika je se opravdu minulý rok stal invazivním druhem na úrovni evropské legislativy a chápu dopad do našeho zákona, myslivosti. Potud bych to ještě uměl pochopit, že tuto věc vkládáte jako přílepek k tomuto zákonu, ale pak už nechápu, proč teda ta novela nemá větší ambici, neposkytne prostě myslivcům to, co se dlouhodobě chtělo a vlastníkům lesa, tak aby stavy zvěře a plán lovu byl reflektován podle stavu porostu, protože samy některé změny z toho zákona, které byly projednávány v minulém volebním období, tady tímto pozměňovacím návrhem načítáte a vetkáváte do tohoto návrhu. Netýká se to jenom zákazu norování, to bych řekl, že je samostatná problematika, ale poměrně samozřejmě pozitivní věci, jako se týká platby za zalesňování po době trvání evropských financí.

Stejně tak jako služby, které vlastníkům lesa by mohly být vypláceny z kapitol Ministerstva zemědělství a životního prostředí. Tomu všemu bych rozuměl, ale potom tam tedy chybí ta ambice opravdu dostat se v myslivosti na 21. století a posunout téma myslivosti tam, kam volají vlastníci lesa, to znamená takovým způsobem, aby redukce zvěře byla v souladu s tím, jakým způsobem je především spárkatou a černou zvěří ničen lesní porost včetně zalesňování. Překvapilo mě také, že Ministerstvo zemědělství, a to bych také rád poprosil pana ministra, jestli může okomentovat, se bude snažit o výjimku u jelena siky z invazivních druhů tím, že si požádá výjimku, že by jelen sika mohl být chován v oborách. Aspoň se k tomu tedy odkazuje v tom pozměňovacím návrhu § 31 odst. 5, protože v té důvodové zprávě je toto uvedeno, že v době přípravy tohoto návrhu je záměrem České republiky požádat o výjimku Evropskou komisi s umožněním chovu siky v oborách.

Pakliže bude taková výjimka umožněna, bude na příslušném orgánu státní správy myslivosti, aby u obor nevyužil změnu minimálních a normativních stavů siky v oboře. No ono by to potom úplně tedy nekorespondovalo s tím, co je uvedeno v textu tohoto pozměňovacího návrhu, který fakticky hovoří o tak, jak je v souladu s pravidly u invazivních druhů, o faktické vlastně likvidaci tohoto druhu na území České republiky. To, že to je složité, o tom se tady asi nemusíme vzájemně bavit. To znamená, já tady považuju ten přílepek zákona o myslivosti, vyjma toho jelena siky za vlastně jakési řešení. Na jednu stranu je to přílepek a na druhou stranu vůbec nedává žádný posun směrem tedy k české myslivosti tam, kam bychom ho měli posunout.

Pak bych rád okomentoval další záležitost, která byla do systému načtena a pokud se k ní pan poslanec, kolega Pražák nepřihlásí, za mě lépe v některých aspektech, ale v systému je, a to je změna lesního zákona. Já tam vnímám problematické dva body, a to je věc, která byla novelizována na základě shody obou dvou ministerstev a to je, že ministerstvo stanoví vyhláškou minimální množství těžebních zbytků a na dožití k zetlení určených lesních stromů nebo jejich části a způsobu jejich ponechání, ponechání v lese. Na tom totiž poměrně odborná shoda panuje, tak by mě zajímalo, proč zase tuhle věc chcete rušit. To, že ta vyhláška ještě není, to, že byl nastaven nějaký časový horizont, kdy se bude projednávat, debatovat, to, že samozřejmě to není úplně lehká materie a je tam více témat k diskusi, tomu rozumím.

Ale proč věc, kterou jsme zavedli, implementovali, zase chceme rušit. Já tady jenom připomenu a v tom mém pozměňovacím návrhu, ke kterému se později přihlásím, tak zkusím jenom okomentovat, proč vlastně taková záležitost je nutná. Les totiž neplní pouze hospodářsko ekonomickou funkci, ale představuje rovněž cenný přírodní biotop pro širokou škálu druhů rostlin, živočichů a hub. V lesnické praxi je proto dlouhodobě ustálen a odborně uznáván postupem ponechávání částí dřeva k přirozenému zetlení, a to zejména za účelem zlepšování půdních vlastností, ochrany lesní půdy před erozí a podporu biodiverzity a dalších mimo produkčních funkcí lesa. Dále potom zdůvodňuji to proč je potřebné nechat, ale to si možná nechám až na tu detailní diskusi. Považuji za problematické tuhle záležitost teď vyjmout bez té širší debaty tímto pozměňovacím návrhem.

Další věc, která se týká tohoto pozměňovacího návrhu, je faktické vyjmutí § 50, který je tam už od devadesátých let a týká se vrchního státního dozoru. Chci jenom připomenout, že vrchní státní dozor tak, jak je definován, tak Ministerstvo životního prostředí vykonává vrchní státní dozor napříč celou oblastí životního prostředí, a to je v agendách ochrany přírody a krajiny, vodního hospodářství, ochrany ovzduší, odpadového hospodářství, chemických látek, prevence závažných havárií, ochrany zemědělského půdního fondu, posuzování vlivu na životní prostředí či integrované prevence. Tedy u legislativ, které jsou v gesci Ministerstva životního prostředí i Ministerstva zemědělství. Tohle není novinka. Vrchní státní dozor je tady nastaven záměrně už od devadesátých let pro všechny legislativy v gesci obou dvou ministerstev. To znamená, tohle zrušení tady prolamuje, a to prosím pozměňovacím návrhem k zákonu o rostlinolékařské péči, k zákonu lesnímu, tak zásadním způsobem prostě prolamuje principy, na kterých ta legislativa stojí už několik desítek.

Můžeme se bavit o věcnosti. Ten prostor pro debatu prostě nebyl. Ale to, že to prolamuje, můžeme se bavit o věcnosti, jakým způsobem je to užíváno, jakým způsobem se to dá modifikovat do budoucna a tak dále, tomu ještě rozumím té debatě. Ale tato debata neproběhla a je tady přílepek k zákonu o rostlinolékařské péči v lesním zákoně, který razantní, nesystémovou, účelovou a bez předchozího řádného projednání a na dostatečně zdůvodněnou věcí prostě tady tuto záležitost mění.

No a poslední věc, tak to je, a teď si omlouvám, dámy a pánové, velké buďto nepochopení, anebo záměrná nahrávka zase těm největším, a to je změna zákona o Státním pozemkovém úřadu, zákona, který vešel v platnost od 1. ledna letošního roku, novely, kterou se jasně řeklo, že chceme, aby tady byli mladí sedláci, že chceme, aby hospodařili na státní půdě, že státní půda tady má být za nějakým účelem, že státní půda kromě toho, že se na ní má stavět dálnice a železnice a má sloužit pro nějaké třeba směny nebo tam, kde to není možné, abychom vybudovali protipovodňová opatření, tak když už se na ní hospodaří, takže na ni má hospodařit někdo, kdo začíná, někdo, kdo je mladý sedlák a kdo může také díky té státní půdě, tak třeba začít s tím hospodařením. Tak tohleto úplně celé škrtáte, úplně, úplně kompletně celé to škrtáte, protože tak jak to máte napsané, tak to fakticky je vykostění celého toho principu, který tady byl prostě jakoby minulé volební období nastaven, protože praktická implementace, pokud by byla schválena tento záměrný přílepek, tak je toho, že se za čtyři roky nepronajme mladému sedlákovi nic v téhleté zemi.

Nic, protože žádná volná půda teď k pachtu není. A vy tam říkáte jenom volná půda, to, co je propachtováno, to říkáte ne a ještě na dobu dlouhou. Takže tohle já považuju za úplně nejhorší v té sérii pozměňovacích návrhů. Chci vyzvat, prostřednictvím pana předsedajícího, kolegu Pražáka, aby se k těm pozměňovacím návrhům nepřihlásil.

A protože jinak si myslím, že ta novela může mít ambice na to, že bychom mohli ji nechat posoudit, pokud se na to najde dostatečný počet ctěných kolegyň a kolegů, jestli je možné takto zásadním způsobem zasahovat do jiných zákonů bez řádného průběhu a procesu projednání.

Já si teď dovolím úplně na závěr ještě jednu záležitost, ať se nemusím hlásit znovu, k panu ministrovi a týká se katastru nemovitostí. Já bych chtěl poprosit a je dobře, pan kolega Výborný už s tím začal, že katastr nemovitostí teď nezobrazuje úplně na první klik – a na to, že přes umělou inteligenci se dá vytáhnout vlastnictví. Ale přiznám se, že i pro mě – a je mně 41 – sestavit obrázek katastrální mapy je někdy dost složitý. Včera jsem to napotřetí zkusil a pak jsem se na to vyprdnul. Tak já bych poprosil každého, jestli by si mohl na tu katastrální mapu teďka kliknout a zkusit si ty obrázky sestavit, případně si tedy zvážit, jestli by katastr mohl zvolit jiný systém, protože, omlouvám se, ne všichni to dokáží sestavit a myslím si, že pro seniory to někdy je nad jistou mez. Takže bych chtěl vyzvat pana ministra, aby s Katastrálním úřadem zkusili vymyslet – a jako člověk, který se v té oblasti dlouho pohyboval, tak vím, že existuje jiné technické řešení, takzvané CAPTCHA, které by tam mohlo být implementováno, a nemusí se tam otáčet devět map tak, aby se sestavil jeden mapový obrázek. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní jedna faktická poznámka, pan poslanec Josef Kott a připraví se pan poslanec Jiří Pospíšil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji pěkně, pane předsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, já bych začal asi tak, že členové zemědělského výboru, kteří přítomni na mnoha pracovních schůzkách k tomuto zákonu, tak došli k určitému konsensu a ten konsensus se rovná pozměňovací návrhy, které vychází ze zemědělského výboru jako celek. Za prvé.

Za druhé, byla tam dohoda na tom, že pozměňovací návrhy, které nebudou v konsenzu, tak budou předloženy na plénu Poslanecké sněmovny a bude se o nich dále hlasovat. Za druhé.

A to, že tady máme novelu zákona o rostlinolékařské péči a je to nosič zákonů, které je zapotřebí rychle udělat pro to, aby tady bylo narovnáno evropské a národní právo a nebo, že tam jsou věci, které zavání infringementem, tak to je realita. A, pane kolego, prostřednictvím pana předsedy, pan exministr Výborný to samé udělal v zákonu veterinárním a všichni jsme tomu byli rádi a podpořili jsme to. Takže nevidím nejmenší důvod, proč se něčemu takovému podivujete, protože děláme to skutečně všichni, kteří jsme tam zasedali v rámci té pracovní skupiny v dobré víře. A to, že říkáte, že jsou tam věci, které jsou v pořádku v rámci mysliveckého zákona, v rámci lesního zákona, pak jsou tam věci, které se vám nelíbí, tak já tomu rozumím, na druhou stranu my jsme skutečně chtěli připravit podmínky pro to, abychom jak lesní zákon, tak myslivecký zákon mohli udělat samostatně a dopracovat to tak, aby to bylo v pořádku a aby to nebyly, tak jak vy jste říkal, přílepky a nebylo to dobře. Takže to tak velice ve stručnosti a zbytek asi okomentuje pan Pražák. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji za dodržení času. Faktická poznámka pan poslanec Petr Hladík, stále je připraven pan poslanec Jiří Pospíšil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Hladík: Já jenom velmi, velmi krátce na svého ctěného kolegu. Já tomu rozumím a souhlasím s tím. Já jsou tady opakovaně uvedl, že co se týká EUDRu, co se týká jelena siky, tomu rozumím, té urgenci naléhavosti a s tím nemám žádný problém. Jenom říkám, že tam jsou věci, které jdou nad rámec evropské legislativy, nad rámec urgence, jsou politickým rozhodnutím, jsou něčím, co tahleta vládní většina chce prosadit a chce prosadit netransparentně, prostřednictvím přílepku k zákonu, který s tím vůbec nesouvisí. Tak jenom říkám, že prostě rozlišuji věci, které jsou nutné, urgentní, a souhlasím – a pamatujte si, že když to dělal pan ministr Výborný, tak byl konsenzus ve Sněmovně. Vy jste s tím také souhlasil jako tehdejší opozice. Takže v tom já vidím ten rozdíl. Já nebudu kritizovat a budu dokonce i hlasovat pro některé ty pozměňovací návrhy, já s tím nemám problém – když jsou urgentní. Ale musíme si taky říct, že celá řada věcí v tom (?) lesů a už vůbec ne SPÚ, už vůbec ne SPÚ urgentní nejsou, nesouvisí s evropskou legislativou A jsou vaším nějakým politickým statementem, který tady přilepujete k tomuhle zákonu.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Faktická poznámka pan zpravodaj David Pražák. Prosím.

 

Poslanec David Pražák: Dobrý večer já nechci být jízlivý, nechci to tady prodlužovat, pane exministře Hladíku. A já jsem rád, že těm věcem nerozumíte některým. A já jsem rád, že tam mám kolegy, kteří tomu rozumí, napříč politickým spektrem. A jsem za to rád, že zemědělský výbor funguje tak jak funguje, že jsme se na některých věcech domluvili – a věřím tomu, že se i domluvíme do budoucna, protože chápu, že vy jste tohleto nikdy jakoby nepoznal, co se týče ministra životního prostředí a na výboru životního prostředí. Ale já jsem rád, že to takhle u nás funguje. A to, že jsem tam včera nahrál pozměňovací návrhy, ano – a zároveň jsem je všechny vytiskl, obešel jsem kolegy, jak z koalice, tak z opozice, všem jsem je předložil a řekl jsem: Dal jsem tam ty věci, o kterých jsme se minule bavili, na kterých nebyla úplně shoda a máme prostor se o nich ještě bavit do jednání výboru. Takhle prostě my normálně fungujeme. Já chápu, že vám to úplně nepřipadá normální. A my takhle normálně fungujeme. To je jedna věc.

A druhá věc. Když říkáte, že tam jsou přílepky a tak dále – no vy jste si z toho vyzobnul tedy jenom něco. Tak to, s čím nemáte problém, tak pro to hlasovat budete, to podle vás přílepek není – a u toho, s čím máte problém, tak podle vás je přílepek. Tak buďto všechno, anebo nic. Tak já jsem rád, že jsme se na tom dohodli, máme na to teďka prostor, budeme se o tom bavit minimálně těch 14 dní do výboru, pak to budeme hlasovat, něco z toho vzejde a půjdeme dál. Můj cíl je ten, aby rostlinolékařských zákon prošel Sněmovnou, prošel Senátem a aby byl platný pro naše zemědělce, chovatele a tak dále – ne abychom se tady u toho hádali, aby to tady ležel půl roku. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka pan poslanec Petr Hladík. Prosím. Máte slovo, prosím.

 

Poslanec Petr Hladík: Já děkuju mnohokrát. Já se moc omlouvám, nechápu ty osobní invektivy. Mně pan kolega Výborný volal, když jste mu to včera dal, my jsme to spolu ráno probírali, takže – já jsem mu volal, pardon – a my jsme to spolu dneska ráno probírali, dokonce před sedmou, že jo, pane poslanče – ráno. A my spolu dobře komunikujeme. A já říkám, že je velký rozdíl, a znám usnesení Ústavního soudu a znám, jak současně Ústavní soud hodnotí ty věci, a říká: Ano, pokud je v Poslanecké sněmovně a v Senátu konsenzus, tak rozumíme tomu, že kromě novely, která je nějaká, tak k tomu se můžou přidávat některé změny. Ale jenom tady upozorňuji, jaká je legislativní praxe a jakým způsobem je dneska nastaven mantinel, který naše Sněmovna má, a to od Ústavního soudu. A jenom upozorňuji na to, že jsou tam věci, které jsou konsenzuální, a jsou tam věci, které konsenzuálně nejsou – to je celé.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Jiří Pospíšil a připraví se pan poslanec David Pražák. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně, pane předsedo. Dámy a pánové, dovolte mi několik postřehů k návrhu zákona a k usnesení výboru, které sice bylo přijato konsenzem členů výboru, ale to neznamená, že to je konsensus všech členů Poslanecké sněmovny – (Gestikuluje ke stolku zpravodajů.) to doufám, pan zpravodaj aspoň mi dovolí mít vlastní individuální názor, neb nejsem členem ctihodného výboru zemědělského, jak se jmenuje.

Já chci tady se ohradit a chci, aby to bylo právě v záznamu, proti té části toho konsenzuálního usnesení, které se týká změn zákona o ochraně zvířat proti týrání. A konkrétně se to týká změny právní úpravy, kterou přijala Poslanecká sněmovna minulý rok – a ta úprava se týká zákazu chovu psů na řetězech a na jiných úvazech. Byl zvolen určitý režim, že v případě, že takovýto případ bude odhalen, objeven, pak bude řešen v rámci správního řízení v rámci přestupkového zákona, který podle zákona realizují obce, respektive úřady obcí s rozšířenou působností.

To znamená, je to klasické správní řízení, kde se musí dokazovat, dochází k rozhodnutí a bývá i uložena sankce podle míry, řekněme, společenské škodlivosti míry provinění, míry týrání toho zvířete a tak dále.

Praxe je taková – protože se tím zabývám a v praxi mezi mnoha aktivisty sleduji situaci od účinnosti toho zákona – že v praxi je velmi důležité, že se k těmto případům vyjadřuje krajská veterinární správa, vydává takzvané odborné vyjádření. Ti úředníci, kteří následně na úřadech posuzují konkrétní případy a podle, řekněme, míry škodlivosti, míry zavinění, délky toho protiprávního stavu, určují sankce, tak v zásadě tito úředníci laici, pouzí, řekněme, třeba odborníci v oblasti správního práva, nikoliv v oblasti veterinární správy, tak tito lidé často právě a velmi často využívají toto odborné vyjádření.

Výbor se rozhodl, že víceméně v rámci asi úspor, které tato vláda prosazuje na veterinárních správách, vypustí část zákona v § 24, kde je napsáno, že je třeba mít odborné vyjádření. Jinými slovy, a contrario, do zákona se nově stanoví, kdy není třeba odborné vyjádření veterinární správy mít a v zásadě tam bude právě ten typ jednání, kdy je pes na úvazu.

Jinými slovy do budoucna, dámy a pánové, bude pouze na posouzení v zásadě laiků, úředníků, obecních úřadů s rozšířenou působností, jak v těchto případech budou rozhodovat, jak v tomto správním řízení věc posoudí, jakou uloží sankci. Já chci tedy konstatovat, abych měl i klidné svědomí, že v praxi – nevím, zda to pan ministr zavnímal – to vyvolává docela zdvižené obočí, a že už dneska mnoho úředníků obcí s rozšířenou působností... Mluvil jsem i s mnohými starosty, ale i mnoho aktivistů, kteří právě bojují za práva zvířat uvítali tu změnu, kterou předchozí Parlament prosadil. Upozorňují na to.

Chci, aby to bylo zaznamenáno, až za pár let budeme vyhodnocovat, pane ministře vaši novelu, že tímto ustanovením se to správní řízení obrovsky vyprazdňuje. Že to v praxi zkrátka nebude fungovat, že odborná kapacita úředníků nebude dostatečná a v zásadě z této konstrukce zákazu chovu psů na řetězech, kterou posuzují úředníci, se stane prázdná schránka, která v praxi nebude fungovat a nebude mít dopad.

Budu strašně rád, když se názory odborníků, s kterými jsem konzultoval, názory některých starostů a tak dále, když se ukáže, že to tak není, ale bohužel musím tady tu obavu a tu námitku vznést, že to, co vypadá jako drobná úprava, doplnění jednoho písmenka do zákona, kdy nemusí být odborné vyjádření krajské veterinární správy, může mít velký dopad na tuto formu a efektivitu zákona. Mnozí praktici se obávají, že ta právní úprava se stane bezzubá. Já to tady říkám, až za pár let se to bude vyhodnocovat a dojde k tomu, tak bych byl rád, aby pan ministr třeba se k tomu ještě tady vyjádřil, jestli ho můžu poprosit, jestli se dělala nějaká analýza toho stavu, jestli se tím někdo zabýval nebo jestli je to takto pouze načteno.

Protože samozřejmě o každé věci přemýšlím, nechci ji pouze politicky posuzovat, tak jsem se pokusil nastudovat důvodovou zprávu k tomuto bodu a ta je tedy velmi stručná. V zásadě tam vůbec nějaký rozbor toho, jak ta řízení budou probíhat, neobsahuje. Je tam pouze napsáno, že protiprávní jednání je snadno rozpoznatelné, což asi je otázka samozřejmě míry zavinění a tak dále, a že víceméně je tedy odborné vyjádření nadbytečné.

Obávám se, že třeba pro mě je tato důvodová zpráva nedostatečná, proto ten návrh nemohu podpořit. To, co mě zaráží, je, že tam pak dále je napsáno, že jedním z důvodů je nedostatečná personální kapacita Státní veterinární správy. Jsme v situaci, kdy, aspoň jak jsem zavnímal zprávy Ministerstva zemědělství, pan ministr uvažuje o dalším snížení personálního zázemí krajských veterinárních správ a také o tom, že by došlo k finančním škrtům v této oblasti.

No, trošku mě to mrzí. Nebudu to tady nějak ironizovat jako opoziční politik. Mě to fakt mrzí, protože jsem bláhově na chvíli uvěřil, že tahle vláda opravdu téma zvířat a téma erbi (?) welfare považuje za důležité. Nevím, jak v praxi má fungovat agenda zvířat jako klíčové téma této vlády, když chceme zrušit, cituji-li správně z veřejných zdrojů, že na veterinární správě má být až 80 pracovních míst a kdy provozní rozpočty veterinární správy mají klesnout o 30 milionů. Pak chápu, že se jim nějaká agenda musí sebrat. Je otázka, jestli to tedy v praxi nebude znamenat, jak už jsem naznačil, vyprázdnění tohoto zákona.

Takže ještě moc prosím o nějaké promyšlení toho, nakolik tato změna, která je poslaneckou iniciativou... Ten stav nebyl nějak vyhodnocen, není tam žádná analýza, jak ta správní řízení budou probíhat. Je jedna věta nebo dvě věty v důvodové zprávě, proč se tak děje. Přátelé, mění se úprava, která platí velmi krátkou dobu a bez toho, že bychom měli nějaký časový odstup a vnímali jsme, jak veřejná správa, jak ta samospráva, tak státní správa, s tím nakládá, tak to zase měníme.

Připomíná mi to další novelu trestního zákoníku, kdy tady předchozí Parlament zavedl, že neplacení výživného není trestným činem, a ejhle máme to platné, účinné tři měsíce a už je tady zase změna. Takhle přistupujeme k českému právu bez vyhodnocení toho, co ty novely znamenaly, jaký mají dopad. To je apolitické, jak funguje trestní zákoník, jak funguje správní řízení v případě psů na řetězech, tak už jsou tady další změny.

Mě to trochu mrzí, protože třeba jako jeden z podporovatelů změny zákazu chovu psů na řetězech bych si rád přečetl nějaká fakta, nějaké statistiky, že to v praxi opravdu může fungovat jinak a tak dále. Takže nemůžete mé obavy považovat za pouze politické a nadbytečné, když k tomu důvodová zpráva v zásadě mlčí a poukazuje na nedostatečné zázemí veterinární správy.

Takže ještě prosím zvažte, jestli náhodou touto úpravou zákazy chovu psů na řetězech nevyprázdníme. Bylo by dobré poslechnout si zástupce samospráv, nakolik tedy ta odborná stanoviska jsou pro ně důležitá právě pro posouzení míry toho přestupku, závažnosti toho přestupku, nakolik ten pes je týrán, v jakém stavu ten pes je, v jakém se nachází a tak dále. Tohle všechno má posuzovat úředník laik? No nevím, nevím. Myslím si, že to mělo, ta konstrukce, logiku a že ta logická konstrukce, kombinace na jedné straně odborného aparátu krajské veterinární správy a úředníka na obci, vzájemného propojení těchto dvou složek veřejné moci, mělo svoji logiku. Tady to musím říci, že mně logiku úplně nedává.

Jsem rád, že aspoň tedy budeme asi hlasovat o zákazu norování lišek. Já osobně podpořím tady návrh, který předkládají kolegové z Pirátské strany. Připadá mi propracovanější, připadá mi lepší, řeší celou řadu dalších otázek, třeba zákaz chovu lišek právě pro norování a tak dále. Takže jsem rád, že to téma tady je otevřeno. Jsou tu dva návrhy a osobně mi připadá, že návrh kolegů z Pirátské strany je v tomto směru komplexnější a fundovanější.

No, a protože se jedná o sběrnou novelu, jak už říkal pan kolega předřečník, a je tam v zásadě všechno, tak jsem si dovolil po své další zkušenosti další kauzu, kterou řeší, kdy myslivci zastřelili, podle mě nezákonně, nedůvodně, psa majitelce, tak jsem si dovolil zopakovat svůj evergreen. Chápu, že neprojde, ale opět i já zde navrhuji s kolegou Zunou, aby se to do zákona už konečně jednou dalo, respekt ze zákona se už konečně jednou zrušilo a vypustilo oprávnění myslivecké stráže střílet domácí mazlíčky v lese, psi a kočky.

Protože já se té kauze těm kauzám věnuji dlouhodobě i jsme zastupovali některé majitele takovýchto nezákonně zastřelených mazlíčků, čekali jsme je třeba, myslivci v Čechách, že trošičku dojde u nich k nějaké sebereflexi, že tu pravomoc nebudou zneužívat, ale další kauzy z poslední doby ukazují, že tomu tak bohužel není. Takže já osobně se domnívám, že by toto právo myslivci mýt neměli a proto jsem si dovolil načíst s panem kolegou Zunou, a přihlásím se k tomu samozřejmě v podrobné rozpravě, v § 14 odst. 1 zákona o myslivosti, vypuštění ustanovení písmene E, a to je oprávnění střílet psi a kočky v lese za zákonem stanovených podmínek a důvodů, protože praxe ukazuje, že ty zákonem stanovené podmínky čeští myslivci ne vždy dodržují. Takže když holt s tím neumí pracovat, je lepší to si myslím vypustit.

Pochopil jsem, že v tomto Parlamentu je celá řada milovníků domácích zvířat, psů a koček, tak jsem sám zvědavý, jak u tohoto ustanovení a návrhu budou hlasovat. Tolik tedy můj přístup a můj pohled na tu věc.

Omlouvám se, nejsem člen zemědělského výboru, snad mi to kolegové prominou, že jako zákonodárce mám svůj individuální pohled, ostatně to i ústava předpokládá, že mám právo na svůj názor a nejsem pouze vázán tím, jak rozhodují kolegové v zemědělském výboru, byť jsou třeba ze stejné strany jako já.

A ještě jednou prosím pana ministra, aby zvážil, nakolik opravdu při redukci peněz a personálních sil krajských veterinárních správ neděláme kroky, které povedou k tomu, že určité problémy v oblasti ochrany zvířat, psi na řetězech, třeba budeme řešit fakticky dál, ale zákon bude bezzubý. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem pan ministr Martin Šebestyán. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Děkuji za slovo. Dovolte mi, abych začal a upřesnil ten stav kolem Státní veterinární správy jako první bod. Já bych chtěl říct, že Státní veterinární správa je dlouhodobě platově podhodnocená. Čili já neprovádím žádnou redukci za účelem snižování rozpočtů a jenom bez duše, já dělám to, že vlastně převádíme ty prostředky do platů. Ta redukce nebo ta změna organizační struktury vede k tomu, že se zúží počet lidí v managementu a tito lidé se přesouvají do vlastního výkonu, to znamená do výkonu veterinární správy právě proto, že veterinární správa má nedostatek veterinářů ve výkonu v jednotlivých oblastech.

Takže čísla budou v nejbližších dnech představena. To navýšení platů je v desítkách milionů. A ta nová struktura veterinární správy, která právě přinese více veterinářů do vlastního výkonu, také. Tak toto bych rád upřesnil.

Co se týče problematiky úvazu psů, já jsem opravdu přesvědčen k tomu, že tento zásadní bod ve vztahu k ochraně psů prostě zůstává. A jsem přesvědčen o tom, že s metodickou podporou veterinární správy toto samozřejmě obce s rozšířenou působností dokáží řešit. Myslím si, že pokud bychom to nechali v tomto stavu, je to zbytečný náklad a ty kapacity veterinářů můžeme využít v jiných oblastech daleko efektivněji. Pojďme to samozřejmě společně sledovat. Ale já si myslím, že toto je lepší start a provádění tohoto cíle – ponechat to na ORP s metodickou podporou veterinární správy. A pokud bychom měli všichni pocit, že je to nedostatečné, a já jsem přesvědčen, že to nedostatečné není, že jak to vidím v agendách vodohospodářské správy, lesní správy, oerpéčka jsou schopna toto rozlišit a vykonat, tak to považuji za dostatečné. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec David Pražák a připraví se paní poslankyně Marie Kršková. Prosím, máte slovo, pane zpravodaji. Prosím.

 

Poslanec David Pražák: Děkuji. Tak já navážu na začátek této debaty, kdy pan kolega Hladík, prostřednictvím vás, pane předsedající, vlastně některé pozměňovací návrhy, které jsem já načetl do systému, už představil, takže k tomu jenom trochu navážu, ať nezdržuji.

Víceméně moje pozměňovací návrhy tam jsou pod dvěma sněmovními dokumenty: 824, kde jich je šest, a druhý osm set... řeknu potom (správně 868), kde je jeden pozměňovací návrh, který se týká lesního zákona.

Už tady bylo řečeno, já si myslím, že tam je ještě potřeba říci, že to jsou podněty z praxe, které ukazují, že pro snížení administrativní zátěže kladené na vlastníky lesů, že mají povinnost zpracovat lesní hospodářský plán, je potřeba zjednodušit text. To si myslím, že je vždycky důležité. Zároveň v tom lesním zákoně je i vynechání zákazu poškození běžeckých tratí, a proto jsem alternativně načetl ještě druhý pozměňovací návrh, který to tam upravuje, kde ten zákaz nadále platí, o tom se budeme bavit, jak jsem řekl, na výboru.

Další pozměňovací návrh se týká SPÚ, Státního pozemkového úřadu, kde vlastně se bavíme o tom, že by měla být pronajímána přednostně půda, na kterou není žádný pacht, která je nová. My jsme se vlastně v minulém volebním období bavili i o tom, jak to bude, když si dneska mladý, začínající zemědělec vezme tu půdu nebo dostane tu půdu do pachtu od SPÚ a vlastně za čtyři roky přijde někdo další a řekne, já jsem taky mladý, začínající, chtěl bych taky tu půdu, a co mu vlastně budeme nabízet?

Třetí pozměňovací návrh je zákon o dřevě nebo dřevařský zákon, víceméně implementace, která se týká problematiky odlesňování.

Čtvrtý pozměňovací návrh – změna zákona registrované porážky. Je to vlastně reakce na vyhlášku č. 128, kterou vlastně dodělával ještě pan ministr Výborný a tým na Ministerstvu zemědělství. A za to děkuju. Jedná se vlastně o pomoc drobným chovatelům a drobným zpracovatelům. Cílem vyhlášky bylo mimo jiné rozšíření možnosti chovatelů drůbeže nebo králíků spočívající v zahrnutí poražení drůbeže nebo králíků do maloobchodní činnosti. Opět podle mě důležitá věc, není to žádný přílepek. Podle mě to tam patří a je to pro pomoc menším chovatelům.

Pozměňovací návrh číslo pět – myslivost, už tady bylo řečeno, problematika siky a zákazu norování lišky obecné v podzemních norách.

A pozměňovací návrh číslo šest, kde jsme sice už na jednání výboru schválili ty dohody o provedení práce rozšířené i na chmel nebo chmelaře a vinice, ale podařilo se domluvit, že jsme to teďka ještě mohli rozšířit o lesní školky víceméně, abych to řekl přesně, dále dohodu o provedení práce může sjednat zemědělský podnikatel pěstující ovoce, zeleninu, což tam bylo, révu vinnou, kterou jsme tam dávali minule, a nyní tam ještě přidáváme okrasné rostliny nebo školkařské výpěstky, které obhospodařoval v období předcházející kalendářního roku. Myslím, že to je úplně signál dalším našim producentům v zemědělství, lesnictví, že na ně nekašleme a že to má smysl.

Tímto děkuji. A pak se jenom přihlásím už v podrobné rozpravě k těm dvěma sněmovním dokumentům. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Marie Kršková a připraví se paní poslankyně Jana Patková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Kršková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím reagovat na svého předřečníka, pana poslance Davida Pražáka, prostřednictvím pana předsedajícího, a jeho pozměňovací návrh, sněmovní tisk (správně dokument) 824, konkrétně na část, která zasahuje do mysliveckého zákona.

Dovolila jsem si předložit vlastní pozměňovací návrh, který se od toho původního liší v jediné, ale podstatné věci, a to je vypuštění ustanovení, které zakazuje lov lišky obecné v podzemí, v přírodních norách za pomoci loveckého psa. Jsem přesvědčená, že tato úprava je zcela zbytečná a vychází spíše z nepochopení praxe než z reálné potřeby.

Stejně jako mnohým z vás mi přišla výzva od ochránců zvířat doplněná o emotivní fotografie. Dokonce prý kolovalo nějaké video, to jsem já tedy neviděla. Ty ale zobrazují extrémní a ve skutečnosti velmi vzácné situace. Sami autoři těchto výzev uvádějí, že norováním je loveno přibližně 3 procenta lišek, které jsou uloveny. Je proto důležité říci, co norování skutečně znamená. Jeho podstatou není souboj psa s liškou, ale vyhnání lišky z nory a její následné ulovení střelbou. Přímý kontakt psa s liškou nastává jen ve velmi výjimečných případech a není v zájmu žádného myslivce. Nejedná se tedy o 3 procenta ulovených lišek, ale o daleko menší číslo. Myslivci nejen že své psy milují, ale také je i chrání. Výcvik loveckého psa je dlouhodobý a náročný proces a nikdo nechce riskovat jeho zranění. O to méně dává smysl tvrdit, že by cílem této metody byl fyzický střet zvířat.

Nerozumím proto, proč by právě norování mělo být zakazováno a proč zrovna liška obecná vyvolává tak silné emoce, zatímco širší souvislosti zůstávají opomíjeny. Liška obecná je vrcholným predátorem naší krajiny. Bez regulace její populace dochází k její přemnožení a to má přímý dopad na další druhy. Jenom k tomu, abychom si jako ujasnili, jaké je liška přemnožená. Podle odborné literatury by měla být jedna liška na 500 hektarů. V České republice by to bylo nějakých, kdybychom vzali celé území České republiky, tak je to necelých 16 000 kusů.

Jenom v minulé loňské (lovecké?) sezoně bylo uloveno více než 83 000 kusů. Jaký je skutečný počet lišek, nikdo neví, ale je jasné, že je velmi přemnožena v naší krajině. Pokud někoho motivují k zákazu norování emotivní fotografie poraněné lišky, pak je fér si připomenout i tu druhou stranu, třeba obraz kurníku po návštěvě lišky nebo osud drobné zvěře, která žije v krajině. I slepice, které jsou trhané liškou, trpí, jsou ve stresu a bojují o život. Jaký strach má zajíc pádící o život nebo bezbranná mláďata v hnízdě? Takové obrázky jsou také a jsou to přirozené obrázky součásti přírody, venkova a krajiny. Vždy záleží na úhlu pohledu a vykreslení konkrétní situace. Nejde o to být cynický, ale o to vidět přírodu v celé její komplexnosti.

Ochránci zvířat již v minulosti dosáhli významného omezení lovu lišek v době vyvádění mláďat. Další restrikce by dle mého názoru byly kontraproduktivní a neúměrně by zvýhodnily jednoho predátora na úkor jiných druhů, zejména drobné zvěře, která z naší krajiny naopak dlouhodobě kriticky ubývá.

Zároveň nelze přehlížet ani praktické dopady. Liška dnes není pouze plachým zvířetem hlubokých lesů. V naší kulturní krajině se běžně pohybuje v blízkosti lidských sídel, proniká do vesnic, do kurníků a stále častěji i do měst.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, proto vás prosím o podporu mého pozměňovacího návrhu, který tuto zbytečnou a nesystémovou změnu z pozměňovacího návrhu sněmovní tisk 824 vypouští a všechny ostatní části zachovává. Tímto se tedy přihlašuji k pozměňovacímu návrhu vedenému jako číslo sněmovního dokumentu 871 a prosím kolegy o jeho podporu. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Vážená paní poslankyně, jenom vás poprosím, abyste se přihlásila v podrobné rozpravě potom ještě. Jenom přihlásit se stačí ano ano, jenom abychom to nezapomněli Tak nyní tedy paní poslankyně Jana Patková. Přečtu ještě jednu omluvu. Vítězslav Schrek od 20.45 z osobních důvodů. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Patková: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi vystoupit k projednávanému návrhu se zákazem norování. Předložený pozměňovací návrh směřuje k zákazu norování lišky. Přestože se tento záměr může na první pohled zdát jako krok správným směrem, ve skutečnosti je v této podobě nedostatečný a v praxi fakticky nevymahatelný.

Zásadní problém spočívá v tom, že v reálných podmínkách nelze s jistotou určit, jakému druhu zvěře konkrétní nora patří. Nory jsou často sdílené, různé druhy se v nich střídají a myslivci před zahájením norování nemůžou spolehlivě vědět, zda se uvnitř nachází liška, psík mývalovitý nebo jiné zvíře. Přece jenom tam nemají zvonek s jmenovkou. Pokud bychom tedy zakázali pouze norování lišky, vytvoříme legislativní paskvil.

Otevřeli bychom prostor pro situace, kdy by bylo porušování zákona nepostižitelné, protože by bylo prakticky nemožné dokázat, zda šlo o úmyslné norování lišky anebo o takzvaný omyl. Taková úprava by byla snadno obcházená, čímž by zcela ztratila svůj smysl i právní váhu.

Proto předkládáme pozměňovací návrh, který přináší jednoznačné a plně vymahatelné řešení. Tedy úplný zákaz norování jako takového bez ohledu na konkrétní druh. Zároveň je nutné upozornit na další kritický nedostatek původního návrhu. Ten zcela opomíjí problematiku chovu lišek v zajetí a pro účely výcviku loveckých psů. Tato praxe spjatá s extrémním stresem zvířat je s norováním úzce spjatá a z hlediska moderní ochrany zvířat je zcela neobhajitelná. Pokud má být naše legislativa konzistentní, musíme řešit příčinu i související praxi zároveň.

Chci zdůraznit, že si plně uvědomujeme nutnost regulace invazivních druhů jako je psík mývalovitý anebo mýval severní. Tato regulace je legitimním požadavkem. Norování však nepředstavuje ani humánní, ani efektivní nástroj. Dostupné vědecké poznatky i praxe potvrzují, že tato metoda populační stavy těchto druhů dlouhodobě neřeší.

Máme k dispozici mnohem účinnější a cílenější metody, zejména užívání moderních selektivních odchytových pastí. Tyto nástroje umožňují efektivní kontrolu invazivních populací, aniž by docházelo ke zbytečnému utrpení divokých zvířat nebo k ohrožení zdraví loveckých psů, kterým při norování hrozí fatální zranění.

Dovolte mi připomenout, že petici za zákaz norování podepsalo více než 114 000 občanů. To je jasný a silný signál z veřejnosti, která od nás očekává důsledné řešení a nikoliv polovičatá opatření. Vážené kolegyně, vážení kolegové, naším cílem není bezdůvodně komplikovat mysliveckou praxi, ale stanovit jasná, srozumitelná a vymahatelná pravidla, která odpovídají standardům 21. století.

Polovičatá řešení v této oblasti zkrátka nefungují. Vím, že to velmi podobně vidí řada z vás napříč kluby. Ostatně jsme dneska o tom několikrát jednali a jsem moc ráda, že jsme nacházeli shodu. Žádám vás proto i nyní před hlasováním, které bude až později, o podporu předloženého pozměňovacího návrhu předkládaného skupinou poslanců z klubů Pirátů, Zelených STANu a TOP 09, který do našeho právního řádu přináší systém a logiku. Děkuju za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí pan poslanec Petr Bendl a připraví se pan poslanec Marek Výborný.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo pane předsedající. Pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolte i mně vyjádřit se k předmětnému materiálu. Mnohé už o něm bylo řečeno, nicméně myslím, že i já bych měl aspoň na jednu stranu velmi poděkovat za konstruktivní přístup k věci v tom, že jsme vlastně to, na čem jsme se napříč spektrem domluvili, jsme dali do pozměňovacího návrhu, který schválil zemědělský výbor. A tady avizuji, že jsem samozřejmě připraven v souladu s tím, jak jsme hlasovali na jednání zemědělského výboru, podpořit ten návrh zemědělského výboru.

Chci poděkovat za vyslyšení žádosti o zrušení povinnosti zemědělců využívajících přípravek na ochranu rostlin nad 200 hektarů, aby nemuseli povinně každý měsíc informovat příslušný orgán o tom, kolik kde čeho použili, budou muset pouze v elektronické podobě tu situaci zaznamenat pro případné kontrolní orgány. Myslím si, že to je dobrá věc a děkuji za tu podporu i za připravený pozměňovací návrh, který jsme odsouhlasili.

Stejně tak cítím povinnost, protože jsme v konci minulého volebního období řešili případ přestřiku konvenčního zemědělce, který se dopustil toho, že přestříkal chemií část úrody ekologicky hospodařícího zemědělce a byl tam nejasný výklad, čeho se vlastně dopustil. Tento materiál vlastně nebo tento pozměňovací návrh chrání ekologického zemědělce před tím, aby, dojde-li k takovému fatálnímu porušení, tak je jednoznačný pozměňovací návrh, který už s tou situací umí naložit v neprospěch toho, kdo situaci způsobil a ve prospěch toho, kdo situaci nezpůsobil. Za to chci poděkovat.

Ony už tady padly některé ty kontroverzní věci. Já jsem to říkal už když jsme vlastně debatovali, zdali podpořit návrh či nikoliv. A ten se týká těch lyžařů. Zrušit zákaz, a abych byl přesný, tak já to raději odcituji: Zrušit zákaz poškozování upravené lyžařské trasy bez toho, aniž by se vedla diskuse se samosprávami, kterých se zejména podhory, hory tato situace týká.

Víte, že jsou to nemalé finanční prostředky, které obce i kraje i soukromé osoby, spolky a podobně investují do této turistické, ale nejenom turistické aktivity na horách. Jde také sportovní řeknu události, které jsou na vysoké sportovní úrovni. Kdybychom tento zákaz zrušili a umožnili v podstatě každému poškozovat lyžařsky upravenou trasu, dopouštěli bychom se podle mého hlubokého přesvědčení špatného rozhodnutí, odsouzeníhodného a prosím, abychom toto nedělali, abychom to projednali se samosprávami, abychom je nevynechávali z té debaty na tohle téma. Myslím si, že si to ta situace zaslouží. Já rozumím tomu, že těžaři prostě chtějí dostat dřevo z lesa a překáží jim tam zrovna turistická nebo sportovně nachystaná lyžařská dráha nebo trasa, ale myslím si, že bychom to měli řešit jinou formou. Takhle ten spor rozhodně nevyřešíme a je nutné o tom mluvit s těmi, kterých se to týká také, a nebát se té diskuse, nevynechávat samosprávu a případně sportovní veřejnost z té diskuse o celé téhle záležitosti.

O mysliveckém zákoně tady debata byla. Já jsem zaznamenal už v minulosti debatu na téma, jestli to řeknu správně, křížení siky a jelena evropského, protože jelen evropský je považován za řeknu velmi významný druh zvěře, jedinečný, který si zaslouží ochranu, a všichni, kteří se, myslivci, o tom bavíme, víme, že zkrátka samec nepovažuje samce siky za velkou konkurenci, a dochází ke křížení, které vlastně poškozuje tu populaci jelena královského. A v okamžiku, kdy evropská legislativa přijala rozhodnutí, že jelen sika je invazivním druhem, je třeba opravdu se k tomu takto postavit. Pokud to je v oborách a hlídáno, umím si to představit. Jenom volně žijící sika opravdu, skoro se nestydím říct, przní toho jelena evropského způsobem, který si to nezaslouží, a měli bychom aspoň o tom vést debatu i s mysliveckou veřejností.

Já za sebe říkám k tomu, co tady říkal pan kolega Hladík, já bych podporoval, aby vláda dostala odvahu a přinesla návrh mysliveckého zákona na jednání pléna, protože si to zaslouží. Je nutné zabývat se škodami přemnoženou zvěří, je nutné abychom hledali – dochází k obrovským hospodářským ztrátám na majetku státu i na soukromém majetku, a jestliže tady vedeme hluboké diskuse o tom, jak vypadá státní rozpočet, jakým způsobem stát hospodaří, a tady se díváme na to, že dochází k obrovským hospodářským škodám, tohle je něco, co prosím, abychom věnovali pozornost, a prosím vládu aby přišla s návrhem novely mysliveckého zákona, jakkoliv může být kontroverzní, ale to už je zkrátka věc, která k debatě v Poslanecké sněmovně patří.

O té novele zákona, to je taky vlastně jeden z kontroverzních pozměňovacích návrhů, který předkládá pan kolega Pražák. Já si myslím, že se máme podívat do detailu, protože i já mám pocit, že uděláme-li to tak, jak je v pozměňovacím návrhu navrženo, pak je to totéž, jako když řekneme, že stát prostě nepůjde vstříc mladému začínajícímu zemědělci, protože jsme v minulém volebním období dlouhodobě jaksi diskutovali, jak to vlastně udělat, jak dát prostor k tomu, aby tady někdo, kdo vystuduje tuhle oblast, chce se tomu věnovat, nemá šanci, jestli ten stát je schopen mladému začínajícímu hospodáři, zemědělci nějakou formou vyjít vstříc. Ta zpětná informace tehdy byla, že i těch pozemků, které vlastně stát pronajímá, propachtovává v danou chvíli, je minimální procento. A v okamžiku, kdy... A teď řeknu, pochybuji, že jsou nějak významně nebo uvnitř toho někde pozemky, které pronajaty nejsou. A když my řekneme, mladý zemědělec může začít nebo požádat si o pronájem nepropachtované půdy, pak to ani možná nebudou... To si vůbec vlastně neumím představit. To v podstatě říkáme, že na tu podporu mladých začínajících rezignujeme, a to já bych si nepřál. Myslím si, že by stálo za úvahu, abychom se o té situaci opravdu zcela vážně bavili.

Jinak jsem připravil pozměňovací návrh, který se týká ekologického zemědělství. Omlouvám se kolegům, že jsem jej neměl připraven dřív, abych jej byl schopen s vámi prodiskutovat, ale předpokládám, že k tomu budeme mít ještě mezi druhým a třetím čtením dostatek prostoru. Jde mi v principu o to, aby využívání možnosti řeknu zjednodušené agendy, využívání brigádníků na sezonních pracech se netýkalo v tom rozšířeném smyslu slova jenom těch, kteří pobírají dotace z VC-systému, zejména pro vás, kteří pěstují citlivé komodity, jako je ovoce, zelenina a podobně, protože pokud někdo čerpá dotace, může využívat místo 300 brigádních hodin ročně – může využívat 1 280. A já tím svým návrhem říkám, že nemusí být podmínkou, aby čerpal dotaci, stačí, když budu řádným ekologickým zemědělcem registrovaným se vším všudy, ale vypadává z toho podmínka té dotace, protože někteří třeba hospodaří na velmi malé části půdy, nemusí to být desítky nebo stovky hektarů, mohou to být jednotky hektarů, ale ti z vás, kteří se zaobírají nebo ví něco o pěstování zejména zeleniny, tak u zeleniny hektar už je opravdu, pokud je to rodinná malá farma, tak to není žádná jednoduchá práce, tudíž využívat této možnosti v době, kdy to zemědělci potřebují, a sáhnout si na možnost místo 300 brigádnických hodin v tom zjednodušeném procesu na 1 280, si myslím, že by stálo za to, a tak vás požádám o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuju vám za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní jedna faktická poznámka – pan poslanec Karel Haas a připraví se v obecné rozpravě pan poslanec Marek Výborný. Pardon, takže pan ministr na faktickou. Prosím.

 

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Ta tužka tady ležela. Děkuji za slovo. Já bych chtěl říci, že z pohledu ekologických zemědělců právě i u těch, kteří vlastně hospodaří a vytvářejí tu ekologickou produkci na těch menších plochách, než je 1 hektar, tak je to samozřejmě důležitý pozměňovací návrh a já s tím plně souhlasím.

Druhá věc, co se týče těch mladých, my je samozřejmě chceme podpořit. Já bych si dovolil říct, že určitě o tom se ještě budeme bavit. Mezi druhým a třetím čtením, že bych rád připravil i čísla, kdy Státní pozemkový úřad provádí směny pozemků pro řešení zase dalších potřeb státu z pohledu půdy, a u těch nových pozemků, právě když dochází ke směně, tak je to ideální případ, kdy preferovat začínající mladé zemědělce.

Na druhou stranu ten systém, tak jak je navržen, tak právě to, co tady říkal i pan navrhovatel, může zapříčinit to, že se nám ta vesnice více rozhádá, protože ten jeden mladý zemědělec, kterému vlastně vyprší ta mladost, když to takhle řeknu, zařazení do té kategorie, bude muset ten pozemek po desetileté lhůtě vlastně přepustit zase tomu jinému ten státní pozemek. A nevidím to úplně jako ideální stav. Proto opravdu si myslím, že by bylo vhodnější se soustředit na ty pozemky, ať už získané ze směn, získané prostě jiným způsobem, Státním pozemkovým úřadem, a předložíme si k tomu čísla. Určitě to probereme. Díky.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec Marek Výborný a připraví se pan poslanec Martin Šmída. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Dobrý večer. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, paní ministryně, kolegyně, kolegové, já bych taky rád okomentoval tento tisk a zároveň také tři pozměňovací návrhy, které jsou načteny do systému. Akorát možná ještě počkám, aby mě vnímal i pan zpravodaj i pan ministr.

Jednak chci poděkovat za ten přístup, protože musím říct, že skutečně tak, jak říkal kolega Petr Bendl i ze strany předkladatele, nakonec ten zákon jsme schvalovali ještě za té bývalé vlády, naší vlády, byl jsem to já, kdo ho na jedno z posledních jednání nesl, ale v zásadě konsenzuálně, protože jsme viděli, že to je technická novela implementační v té původní variantě. Já ani se přiznám, že nějak asi nerozporuju to, že se tento návrh novely zákona o rostlinolékařské péči stal nosičem pro další potřebné legislativní úpravy.

Ono upřímně řečeno, v tom rezortu zemědělství, který je široký od Šumavy k Tatrám, tak těch věcí, které je potřeba upravit, ať už to jsou věci implementační, ale nebo i prostě technického rázu, které nese s sebou praxe v oblasti lesnictví, rybářství, v oblasti zemědělství, samozřejmě je tolik, že kdyby měl ministr sem chodit s každou drobnou novelou, a když vidíme bohužel tu ne zcela úspěšnou efektivitou jednání této ctihodné Sněmovny, tak by se nikde ničeho nedočkal. Teď to říkám tedy z vlastní zkušenosti a nerozporuju. My jsme to nakonec udělali taky.

Jenom tedy, když pan kolega Pražák, teď vidím, že gestiguluje, když říkal, že to je stejné, není. V jedné věci musím říct, že my jsme to dělali opravdu konsenzuálně a dopředu jsme o tom informovali. Vy jste to, pane kolego, trošku honili kočku za ocas. Ale musím říct, že teď už je to také ve stavu, kdy jsme si k tomu sedli jako poslanci zemědělského výboru, jasně jsme řekli, na čem je shoda. To bylo podáno jako společný pozměňovací návrh zemědělského výboru. Já s těmi věcmi, které v tom jsou uvedeny, souhlasím.

Chci určitě tady vypíchnout a poděkovat za to, co tady bylo řečeno, protože tu kauzu, myslím, jsme tady popisovali v prvním čtení ohledně těch přestřiků a toho, že bude zákonem posílena ochrana produkce právě těch, kteří hospodaří v ekologickém režimu. Leč ukazuje se, že to opakovaně v mnoha případech takhle nefungovalo. Pevně doufám, že tohle je jedno z opatření, které pomůže. Za to určitě děkuju.

Jsou tam další věci, které si určitě tu podporu zaslouží. Jsem rád, a to je tady potřeba připomenout, ten nástroj těch nižších odvodů na sociální pojištění, k čemu to slouží, aby všichni věděli. Sektor zemědělský je unikátní tím, že tam velmi často je závislý na sezonní práci. Víme, jak dneska složité je sehnat zaměstnance právě na ty sezonní práce. Vedli jsme spíš řekl na té úřední rovině velmi složité debaty s Ministerstvem financí už v tom minulém období. Podařilo se nám společně s kolegou Marianem Jurečkou dohodnout to, že tento režim, který tady neexistoval, do toho minulého období vlastně tento režim vůbec naše pracovní právo neznalo, tak že se nám ho podařilo do té zákonné úpravy dostat.

Tehdy jsme vyjednali ovocnáře a pěstitele zeleniny. Jsem rád, že v té praxi, my už tehdy jsme komunikovali, tehdy jsem hovořil se zástupci Svazu pěstitelů chmele, kde by se to samozřejmě taky nabízelo. Jsem rád, že se tam chmelaři dostali. Nakonec se to rozšiřuje i o lesní školky, o pěstitele, jestli se nepletu, okrasných rostlin, což se tam ještě teďka dodává touhletou další změnou, to nelze než nepochválit. Stejně tak sektor vinařů, kde když jsem teďka komunikoval třeba se zástupci asociace, kde jsou právě malí vinaři, tak ti to samozřejmě vítají a tohleto bude určitě pro ně úspěšná pomoc a podpora. Takže za to určitě poděkování.

Já si dovolím teďka ještě okomentovat některé ty návrhy, které přináší pan kolega Pražák už v rámci druhého čtení, o kterých tady hovořil. Zase bych řekl, že s většinou nemám žádný problém. Děkuju za to zpřesnění problematiky těch registrovaných drobných malých porážek drůbeže a králíků. Tam už jsme to rozšiřovali i na možnost dodávat to až do toho okruhu sto kilometrů. Pokračujete v té praxi, kterou jsme zavedli. A děkuju panu ministrovi i vám za to, že tohleto jsme opět využili k zjednodušení právě té schopnosti produkci dostávat v tom zkráceném řetězci na ten trh.

Tohleto jsou opatření, která opravdu smysl dávají. Takže vidíte, že já opravdu nejsem tady proto, abych jen tak bezhlavě kritizoval. Za tohleto jsem rád.

A teď budu trochu kritický. To, co já, když jsem to poprvé četl, tak jsem to označil termínem, kterému my zemědělci budeme rozumět, omlouvám se, že to může znít pejorativně, ale já jsem to označil fakt za prasárnu, a to je to, co se týká té novely zákona o Státním pozemkovém úřadu, který fakticky, a to je potřeba říct, já bych možná ještě poprosil, kdybychom o tom mohli vést debatu na zemědělském výboru a ideálně tady od toho ustoupit, to není nic jiného než naprosté vykostění toho, co jsme tady minule prosadili a co je skutečně podporou mladých začínajících zemědělců.

Já bych možná poprosil pana ministra, aby zkusil zítra zavolat Davidovi Brožovi, šéfovi Společnosti mladých agrárníků, protože s ním jsme na tom spolupracovali. On byl jeden z velkých podporovatelů, opravdu velkých podporovatelů této změny. Ale to, co teďka tady fakticky je, tak abychom věděli, co to znamená? Znamená to, že se mladý začínající zemědělec fakticky k žádné půdě nedostane. Ta čísla jsou neúprosná. Já je teďka nemám zpřesněna, tak je tady nechci říkat, řeknu je třeba na jednání výboru nebo potom před třetím čtením, ale myslím, že pan ministr je má taky.

U nás dneska fakticky státní půda, protože bavíme se jenom o státní půdě, a chci říct, že to opatření už takhle nebylo nějak široké, bavíme se pouze o půdě, která je v kompetenci Státního pozemkového úřadu, jestli se nepletu, tak je to něco mezi 5 a 7 procenty nebo něco lehce přes 5 procent orné půdy v České republice. A z toho je úplné minimum dneska mimo ten pacht. A tím vaším návrhem, jestli mu tedy správně rozumím, tak pouze to, kde není uzavřena pachtovní smlouva, by mohlo být nabídnuto mladému začínajícímu zemědělci. To znamená nic, nebo téměř nic. Proto říkám, že to je návrh, který to úplně vykosťuje.

Nechci tady teďka spekulovat o tom, jako odkud vítr vane, asi to tak nějak všichni tušíme, ale přijde mi to líto, protože tohle nikoho neohrozí. To neohrozí ty velké podniky.

A to, co říkal pan kolega Pražák, to jsou mimoběžky. To není o tom, jestli po čtyřech letech mladý začínající by to měl odevzdat. Samozřejmě, že ne, protože tam je ta podmínka 10 let pachtovní smlouvy. Ta tam byla schválně daná. Čili i kdyby nakrásně na té půdě hospodařil velký agroholding a měl první pachtovní smlouvu uzavřenou 8 let, tak to nemusí vydat, může, ale nemusí, protože je chráněný tou lhůtou 10 let. Nesmí ovšem být použit metodický pokyn, o kterém jsem se dozvěděl před 14 dny, nevím kde vznikl, pane ministře, ale který reálně jako říká už dneska ještě před změnou toho zákona, že ta lhůta se vztahuje na podpis i nové smlouvy, respektive prodloužení pachtovní smlouvy.

Vzhledem k tomu, že se pachtovní smlouvy prodlužovaly, jestli se nepletu, loni na státní půdu, tak už tímhletím opatřením metodické povahy nebo nějakou metodikou jste fakticky znemožnili implementaci a využití tohoto zákona, který má pomoci k tomu, aby mladý začínající se k té půdě reálně měl šanci dostat, a už takto v omezené míře. Takže bych chtěl poprosit, jednak aby ta metodika byla upravena vámi nebo Státním pozemkovým úřadem a současně abychom upustili od této změny, která je tady navrhována panem poslancem Pražákem, protože si myslím, že to je ku škodě věci.

V zásadě znovu říkám, už tehdy, když jsme to schvalovali v minulém období, tak mě i prezident Agrární komory a vedení Zemědělského svazu říkalo, nás to v zásadě neohrozí. Oni to sice kritizovali, protože to považovali za nadbytečné, dobře. Ale pokud by to mělo nějakým způsobem ohrozit jejich podnikání. Není to pravda. To, co se dneska navrhuje, znamená, že to můžeme úplně zrušit, protože to prostě nebude možné realizovat. Znovu říkám, procento nepropachtované půdy je nulové nebo minimální.

Tak chtěl bych poprosit, abychom tu debatu o tom vedli a pokud možno tohle pak ve třetím čtení vůbec nehlasovali.

Tak potom co se týče těch dalších návrhů věci kolem EUDRu, to je v pořádku, s tím nelze než souhlasit. A pak jsou tady dvě věci, ke kterým jsem podal ještě nějaký variantní pozměňovací návrh a krátce je tady představím. Jednak je to ta novela lesního zákona. Já předesílám, že se k tomu pozměňovacímu návrhu přihlásím. Nicméně s panem poslancem Pražákem pak se dohodneme, jak postupovat budeme.

Týká se jednak toho, že ponecháme v zákoně zákaz poškozovat upravené lyžařské stopy. To jsem tady už před chvílí vysvětloval nebo možná nevysvětloval. Teď nevím, možná nevysvětloval, tak se k tomu chci přece jenom vyjádřit, protože a to je ještě moje reakce i na pana poslance Bendla prostřednictvím pana předsedajícího, za prvé ten zákaz jsme do toho § 20 novely lesního zákona skutečně dávali v té velké novele lesního zákona v loňském roce. Byl velmi pečlivě prodiskutovaný se samosprávami, to jsme skutečně řešili – nakonec to vzešlo z podnětu samospráv hlavně z Jizerských hor, kde těch běžkařských lyžařských stop je poměrně hodně. Ale co chci tady podtrhnout a já si jenom najdu tu poznámku, kterou jsem si udělal, v tom § 20 odst. 1 jsou uvedeny činnosti, které jsou zakázány. A mezi ně patří i zákaz poškozovat upravené lyžařské stopy.

Ale v odst. 3, to je potřeba si tam přečíst, tak se uvádí, že tyto, přesně ten taxativně omezený počet zákazů se nevztahuje na činnosti související s hospodařením v lese. Teďka parafrázuji. Tak to si myslím, že je důležité, protože tím pádem to skutečně nijak nesouvisí s tím, že by hospodařící subjekt v tom lese nemohl v zimě do té běžkařské trasy vstoupit, že by mu hrozil nějaký postih. Vůbec ne, těch se to netýká. Nemůže, protože v zimě potřebují vytahat to dřevo z toho lesa. Někdy bohužel i přes ty upravené stopy, toho jsme si byli vědomi. Stejně tak jako se to týká opatření, které souvisí s požární ochranou. Tam taky samozřejmě žádné takové opatření zakazující vstup na takovou stopu není. Ale u těch subjektů hospodařících ta výjimka skutečně je.

Týká se to těch, kteří svévolně šmajdají, když to řeknu lidově, v těch stopách, ničí je nebo tam jezdí na čtyřkolkách a podobně Těch se to týká a vůči těm byl ten zákon takto namířen. Čili myslím, že ta námitka, já jí rozumím, tomu, co říkal pan poslanec Bendl, by na místě určitě jako byla. Nicméně znovu říkám, to už ten zákon řeší a na to pamatuje.

Druhá věc z toho lesního zákona se týká té zmocňovací vyhlášky k mrtvému dřevu. Já jsem přesvědčen o tom, že pro podporu míry biodiverzity v lesích, takže tohle opatření je namístě. Rozumím té složitosti, rozumím té složitosti toho, že si zatím úplně nevíme rady, jakým způsobem nadefinovat tu vyhlášku. Ale právě proto jsme se dohodli na tom odkladu účinnosti až do roku 2030. Já tedy v tom svém pozměňovacím návrhu navrhuji, abychom toto zmocnění pro ministerstvo tam ponechali, dostatečný prostor vlastně ani ne pro tuto vládu, je to až to další období, tady je vytvořen na to. Když to nepůjde, tak se to pak zruší. To samozřejmě vždycky jde. Ale proč to rušit dopředu a nepokusit se třeba i s výzkumným ústavem se na tuto věc podívat?

Tak druhá druhá věc a druhou úpravu, kterou navrhuji, velmi drobnou, tak ta se týká té novely mysliveckého zákona. Já nebudu opakovat slova Petra Bendla, protože má pravdu. Samozřejmě ideální by bylo sem donést novelu mysliveckého zákona nebo nejlépe nový myslivecký zákon. Já po té zkušenosti, kterou jsem zažil, si dokonce myslím, že lepší by bylo sednout a začít pracovat na úplně novém mysliveckém zákoně. Jestli to je reálné, to nevím a rozumím pokyvování pana ministra. Rozumím. Nicméně to, co tady je, asi je z mého pohledu nesporné. Děkuji kolegyni Marii Krškové, myslím, že brilantním způsobem tady popsala to, proč je dobré rozporovat pozměňovací návrh pana poslance Pražáka, který tady chce zakázat nebo omezit způsob lovu norováním. Má to spoustu souvislostí kynologických a dalších. Já to nebudu opakovat. Myslím, že to zdůvodnění bylo brilantní a já se za něj zcela jistě stavím.

Jenom chci vysvětlit: kolegyně Marie Kršková totiž ty zkušenosti má osobně, protože žije na těch Orlických horách, žije v tom Orlickém Podhůří, kde dokonce byla starostkou. Takže ona od svých kolegů, kteří tam skutečně loví, střílí, tak to ví. Čili tady to skutečně je, myslím, věc, která vyplývá z její osobní zkušenosti a souladu života s přírodou. To co já tam drobně navrhuji a protože jsem si dovolil použít ten návrh pozměňovací, který předkládá pan kolega Pražák a psali ho kolegové na Ministerstvu zemědělství, logicky, to nějak nerozporuju, tak ho upravuji pouze v drobné části, tak aby to bylo zřejmé.

Upněte pozornost na § 45 odst. 1 písm. t), kde do výčtu spárkaté zvěře, kterou lze lovit na společném lovu čili na naháňce se doplňují nejenom daniely a dančata, ale taky srnec obecný. Drobná změna, pouze srnec obecný se tam doplňuje v tom mém návrhu a je to z jednoho prostého důvodu, že víme, jaký problém dneska je právě s tou přemnoženou spárkatou zvěří. A není jediný důvod, proč by se na naháňkách nemohl srnec obecný lovit, notabene v těch klíčových měsících, jako je listopad a prosinec. Jestli tady někdo z myslivců nepozná samici od samce, který už nemá paroží, tak nemá co střílet, tak tam někde selhalo myslivecké vzdělání.

Čili myslím, že tohleto je jednoznačná věc z praxe, která může pomoci s tím, co se mně – říkám to tady znovu – nepodařilo díky neprosazení novely mysliveckého zákona. Máte to v tom § 45 odst. 1 písm. t) napsané a odůvodněné. A možná poprosím teda jestli bychom nemohli prodiskutovat a zvážit, že by se hlasovala tato varianta, která se bude hlasovat v každém případě, jako variantní. Nikde jinde tam žádná změna, nic toxického jsem tam nikam nedal, ale opravdu je tam doplněna právě na těch naháňkách, možnost lovit srnce obecného. Možnost. Čili zase ten majitel honitby, pokud řekne ne, nebudeme lovit srnčí, no, tak nebudou lovit ti lovci srnčí, to je přece jasné.

Takže to je tato věc. Pak se k tomu přihlásím v podrobné rozpravě. A poslední, kterou tady chci připomenout nebo říci, tak je ještě pozměňovací návrh, který novelizuje zákon o zemědělském půdním fondu, ale dotýká se věcí, které souvisí s úpravou, respektive renaturalizací dobývacích prostorů. Je to, a já to řeknu teďka poctivě, tak jak to je, ten pozměňovací návrh není nový, on byl zpracován už v tom minulém období, kdy se schvalovala novela zákona o SPÚ. Tehdy s ním přišel se zkušeností starosty kolega poslanec, dneska senátor David Šimek a pouze chybou asistenta, který včas nenačetl ten pozměňovací návrh, tak se prostě nestihl do toho zákona dostat. Byl dokonce i projednán, nebude překvapením pro nikoho z nás, na Ministerstvu zemědělství a poprosil bych také o jeho podporu. To odůvodnění je hodně složité, popsané je v té důvodové zprávě. Asi nechci tady zdržovat tím, že bych tu důvodovou zprávu četl. Ale ty hlavní důvody lze shrnout.

Ochrana cenných přírodních hodnot jo, protože v praxi se vyskytují případy, kdy na pozemcích určených k rekultivaci lomů došlo po ukončení těžby k rozvoji cenných biotopů a ekosystémů, které jsou domovem často ohrožených druhů rostlin, živočichů a podobně a vzhledem k nenahraditelnosti těchto hodnot právě tímto návrhem je dokážeme smysluplně chránit. Zachování biodiverzity a podpora ekologické stability. Prosím pěkně, nejsou to žádná sprostá slova, myslím, že by stálo za to i tento pozměňovací návrh, který jsem až dnes tedy načetl do systému, ale je to znovu říkám, to, co tady už bylo jenom se formou nebo z důvodu chyby na to projednání v tom minulém období nedostalo.

Tolik tedy pozměňovací návrhy, které tři potom ve podrobné rozpravě zmíním, respektive se k nim přihlásím. Děkuju za pozornost a těším se na další projednávání.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji pane předsedo. A teď mám, prosím dotaz, pane ministře, je to faktická poznámka nebo přednostní právo? Přednostní právo, dobře. Takže s přednostním právem ministr zemědělství Martin Šebestyán.

 

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Já ještě jenom, protože asi předtím, když jsem hovořil, jsem nebyl vnímán, když jsem se vyjadřoval k otázce mladých zemědělců a úpravy SPÚ. Já jsem se snažil znovu říct, že – vy jste si tam pravděpodobně, kolegové, povídali – SPÚ spravuje necelá tři procenta zemědělského půdního fondu. Necelá tři procenta zemědělského půdního fondu! Pokud se podíváme na údaje z pohledu těch deseti let, kolik to bude v jednotlivých letech, a porovnáváme to s novými pozemky, které SPÚ například získává těmi směnami, tak jsem jenom chtěl říct, že to není v roční hodnotě zanedbatelné, ty směny pro nové pozemky. Rozhodně to není v tomto objemu něco, co by mělo nebo nemělo jít na ruku agroholdingům. Tady jde o to, aby nám tato věc nerozhádala tu vesnici. Pokud tady máme zemědělce, který je, dejme tomu, malý, střední, deset let se stará o nějaký pozemek, má ho pronajatý od Státního pozemkového úřadu, a pak jenom proto, že přijde někdo mladší, tak by na něj měl ztratit právo, tak si nemyslím, že by to byl úplně vhodný postup.

Tato věc je projednávána a projednána s nevládními organizacemi a jsem moc rád, že tady byl zmíněn i David Brož a další z mladých agrárníků. Pojďme si o tom ještě jednou popovídat a prosím neberme to jako nějaký ideologický záměr. Je to spíš o tom, aby opravdu nám ten venkov zůstal konzistentní a nevyráběli jsme tam mezi jednotlivými zemědělci další spory. Myslím si, že, pojďme se podívat na ta čísla a pojďme se podívat i na ty faktické příklady, které jsou teď na stole. Děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře. S faktickou poznámkou pan předseda Marek Výborný. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji. Děkuji panu ministrovi za ten přístup. Určitě bude tu debatu dobře vést, ale já úplně nesouhlasím s tím, že by to nějakým způsobem mohlo rozklížit tu vesnici. Pokud dneska není rozklížená a funguje, tak tohleto, že tam budou mít mladého, začínajícího zemědělce, sedláka, v té vesnici bude naopak přivítáno. Pokud ta vesnice už dneska je rozklížena, tak tam nic nezachráníte.

Ale jenom jedna věc. Vy opakovaně, pane ministře, zmiňujete tu směnu nebo ty směny, to, co Státní pozemkový úřad dokáže tímhletím způsobem získat. No, ale to se z toho nevyjímá přece. (Ministr Šebestyán: To je ta nová půda.) No, to je ta nová půda a i o tu si může ten malý začínající samozřejmě říct. Ale stejně tak si myslím, že je v pořádku, když se bude moct přihlásit... Zase znovu připomínám, kdyby to bylo prostě dvacet procent, ale jsou to dokonce – já se omlouvám za to číslo – necelá tři procenta. Takže nemyslím si, že by to nutně muselo tu vesnici rozhádat. Kde rozhádaná je, tak tímhletím už se nic nestane.

Já si naopak myslím, že opakovaný problém, který jsme řešili s mladými začínajícími zemědělci – to se nezměnilo za ten půlrok a nezmění – je právě ten limit, který je v tom, že nemají kde začít se svojí zemědělskou praxí, protože prostě nemají šanci se k té půdě dostat. Tak to byl nástroj... Mimochodem, v tom bychom nebyli nijak unikátní.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Zatím posledním, kdo je přihlášený do obecné rozpravy, je pan poslanec Martin Šmída. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Šmída: Děkuji. Dobrý večer, kolegyně, kolegové, budu skutečně stručný. Já jsem si dokonce myslel, že bych to mohl zvládnout i ve faktické poznámce, když tady probíhal ten clash poslanců Pražáka a Hladíka o tom, jak funguje zemědělský výbor a jaké jsou to nesouvisející přílepky. Myslím si, že pravdu mají oba. Nemám úplně srovnání, protože jsem tady první volební období, ale jsem rád za to, jak na tom zemědělském výboru fungujeme, že řešíme ty věci skutečně věcně a jdeme po meritu té věci.

Jsou některé pozměňovací návrhy, které jsou skutečně vyjednané, jsou konsenzuální, jsou to bezpochyby dobré a nutné úpravy. Také je pravda, že jsou to nesouvisející přílepky a taky bych si dokázal představit legislativní proces o něco kvalitnější. Ale očividně nežijeme v úplně ideálním světě.

Je tu však jeden pozměňovací návrh, který není ani konsenzuální a je i krajně nesouvisející. Je to právě ta teď několikrát zmiňovaná změna zákona o Státním pozemkovém úřadu. Nebudu opakovat úplně všechno, co bylo řečeno. Velmi dobře to přednesl jak kolega Bendl, tak kolega Výborný. Nicméně mám tu ještě jeden argument, že jde o vlastně relativně mladou úpravu, kterou jsme ještě neměli úplně možnost ověřit, jestli skutečně zafunguje. Ten záměr přece od začátku je velmi dobrý. Pomoci mladým zemědělcům, aby po škole si mohli sáhnout na tu praxi, aby se z nich skutečně stali zemědělci, aby se to řemeslo naučili, aby tady vznikala konkurence. Ta ostatně zvyšuje celkově kvalitu výrobků na trhu, pomáhá snižovat ceny. Takhle přece trh funguje. To, že dáme možnost mladým zemědělcům hned po škole nebo relativně brzo, prostě po nástupu do praxe, fungovat, to je velmi dobrá, užitečná věc. Jsem rád, že takovou úpravu tady máme. Jsem hrdý, že to bylo i za přispění Pirátů.

Nedali jsme si vlastně vůbec čas na to, abychom ověřili, jak nám to funguje, jestli skutečně ti mladí zemědělci toho využívají, jak to funguje a jestli to má ten efekt, který jsme zamýšleli. Než jsme si vůbec stihli ověřit, jak to šlape, tak už to měníme. To je za mě hodně špatně.

Mě by vůbec zajímalo, jakou jinou cestou bychom mohli těm mladým zemědělcům pomoct. Vždyť tohle bylo řečeno, že těch pozemků není tolik, necelá tři procenta. Není to žádný fatální zásah do trhu, neomezují se ničí vlastnická práva. Stát má právo si rozhodnout, jak nakládá se svým majetkem a má úžasnou schopnost nastavit pravidla tak, aby nejenom získal nějaké peníze za nájem, ale aby přinesl nějakou přidanou hodnotu. Ta přidaná hodnota bezpochyby je to, že pomůžeme mladým začínajícím zemědělcům a nyní hrozí, že se to pravidlo fakticky prakticky, bude rušit.

Vnímám taky otevřené dveře, že ještě o tom budeme diskutovat. Jsem za to moc rád. Jak říkám, je to jeden z návrhů, který je krajně nekonsenzuální, takže se budu těšit na debatu a budu doufat a i tady tedy oroduji za to, aby tato úprava nakonec předložena nebo schválena vůbec nebyla.

Samozřejmě otázka, která visela ve vzduchu, je, proč vůbec s takovou úpravou přicházíme? Jestli není tím důvodem nějak zakonzervovat současný stav, obzvlášť v kombinaci s tím zvažovaným předkupním právem. Tam vidím, že tam jsou jistá rizika a každý si může samozřejmě domyslet, v čím zájmu se toto asi může dít.

Ale zareaguji ještě na jeden argument a to je ta takzvaná rozhádaná vesnice.

Já si nemyslím, že předkupní právo na státních pozemcích může nějak rozhádat vesnici. Já sám jsem taky z vesnice a dokážu si představit, že poměrně, když máme nastavená ta pravidla, tak každý přece ví, že na tom státním pozemku se prostě deset let hospodaří. Tam je ten začínající zemědělec, ten se to tam učí, a po těch 10 letech už by mohl poměrně pevně stát na těch svých nohách. Bude s tím počítat, že takové pravidlo funguje, rozvine ten svůj podnik, ten svůj byznys, tu svou farmu. A ano, po těch deseti letech se může stát, že přijde další mladý zemědělec a přihlásí se o ty státní pozemky, a zase přijde ten nováček a bude hospodařit. A všichni vlastně, pokud znají tato pravidla dopředu, tak si nedovedu představit, že by to mohlo přinést nějaké zásadní rozpory.

Naopak mám konkrétní příklad, který nesouvisí zcela se zemědělstvím, ale jsou to takzvané startovací byty, které taky na některých obcích máme. A vlastně ten záměr je podobný, pomoct těm mladým do toho startu do života. A potom jsou obce, které mají tyto startovací byty, které někdo získal před těmi dvaceti, pětadvaceti lety, nastartoval se tam úplně sám a od té doby už se v tomto startovacím bytě žádná další domácnost nenastartovala, protože tento startovací byt okupuje stále ta první domácnost, která na něj dosáhla. Čili potom přicházejí ty mladé rodiny, zjistí, že ano, tato obec má startovací byty pro mladé a absolutně to nefunguje. To je něco, co potom může způsobovat spory, když to pravidlo, které si řekneme, že má nějak fungovat, tak nefunguje.

Tak já bych byl moc rád, kdyby toto pravidlo, které funguje velmi krátkou dobu a považuju ho za velmi užitečné, fungovalo, abychom mu dali alespoň těch deset let, abychom si ověřili, že nám to funguje, že ti mladí zemědělci jsou díky tomu prostě přivedeni do té praxe. A ty pozitivní externality já tady nemusím všechny vyjmenovávat, protože zazněly, když se toto schvalovalo.

Tak já prosím a těším se na tu debatu, budu doufat, že tento dobrý princip, že mladým zemědělcům se má pomáhat, tak přečká tento legislativní proces. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, vidím že nikdo se nehlásí, na tabuli mi taky nikdo nesvítí, tím pádem prosím končím obecnou rozpravu, ptám se na případná závěrečná slova. Pan zpravodaj.

 

Poslanec David Pražák: Já bych chtěl jenom poděkovat za konstruktivní debatu a vám kolegům, kterých se to třeba úplně netýká, za to, že jsme to mohli dneska projednat a máme teď prostor se o tom bavit do té doby, než to budeme mít v tom výboru. Takže za to děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak jenom, pane zpravodaji, návrh na vrácení garančnímu výboru nezazněl? (Zpravodaj: Ne.) Ne. Tím pádem, dámy a pánové, zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. A do podrobné rozpravy se hlásí tito poslanci: jako první pan poslanec Jiří Pospíšil.

 

Poslanec Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já se chci v podrobné rozpravě přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je veden jako sněmovní dokument 867, a jak už jsem to zde uvedl v prvé části, v obecné rozpravě, tak se jedná o novelu zákona o myslivosti, kdy by se v § 14 odst. 1 vypustilo písmeno e), to znamená, myslivecké stráži by se sebrala pravomoc usmrcovat v honitbě toulavé psy a kočky. Současně pak je to novela § 35 stejného zákona, kdy by se v § 35 v odst. 4 vypustilo písmeno e), kde by myslivecký hospodář přišel o právo usmrcovat, nebo pravomoc usmrcovat toulavé psy a kočky.

To zdůvodnění, ke kterému jste nás vyzval, jsem zde uvedl, tak ho řeknu pouze ve dvou větách. Já jsem přesvědčen, a praxe to ukazuje, že jak myslivecká stráž, tak myslivečtí hospodáři často tuto svoji pravomoc zneužívají a usmrcují domácí mazlíčky v honitbě, aniž by byly splněny zákonné podmínky v zákoně stanovené.

Vycházím z konkrétních kauz, které jsem řešil ve své právní činnosti, a ty kauzy jasně ukazují, že to je věc, která je velmi častá, nikoliv výjimečná a že na tyto excesy zákona se nijak nereaguje ze strany odborné veřejnosti. Takže je podle mého názoru lepší tuto pravomoc takto ze zákona vypustit Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec David Pražák.

 

Poslanec David Pražák: Děkuji. Já se tímto přihlašuji ke sněmovnímu dokumentu 824 a 868. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Další přihlášenou je poslankyně Marie Kršková.

 

Poslankyně Marie Kršková: Děkuji za slovo. Já se přihlašuju ke sněmovnímu dokumentu 871. Jedná se o pozměňovací návrh poslankyň Marie Krškové a Jany Filipovičové a poslanců Mariana Jurečky a Marka Výborného. Odůvodnění bylo podáno v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Další přihlášenou je paní poslankyně Jana Pátková. (Oprava z pléna: Patková.) Patková. Pardon.

 

Poslankyně Jana Patková: Já se hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je nahrán pod sněmovním dokumentem číslo 872. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Taky děkuji. Já jsem to natáhnul, omlouvám se. Dalším přihlášeným je pan poslanec Petr Bendl.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se chtěl přihlásit k sněmovnímu dokumentu pod číslem 822. Zdůvodnění je v materiálu přílohy.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Petr Hladík.

 

Poslanec Petr Hladík: Děkuji. Já se chci přihlásit ke sněmovnímu (?), k protinávrhu 873, 874 a vysvětlím ještě, když pan předkladatel bude (počká?) chviličku, já to dávám jako dva pozměňovací návrhy proti vašemu pozměňovacímu návrhu týkající ho se vlastně té 824, to znamená lesní zákon. Tím chci deklarovat, že nemám problém s tím zbytkem, ale jsou to ty dvě oblasti, které se dotýkají životního prostředí. Jedna se týká té vyhlášky, druhá se týká toho § 50. Zdůvodňuji, že vrchní státní dozor je ve všech legislativách životního prostředí a zemědělství ucelen stejně. Já se nebráním té debatě, to třeba do budoucna nějak modifikovat, ale nebylo to projednáno s Ministerstvem životního prostředí. Já jenom upozorňuju, že jsem chtěl to dát do výboru životního prostředí. To ctěná Sněmovna řekla, že ne. Proto vlastně tyhlety dva novelizační body tam navrhuji vypustit a dávám to tedy jako pozměňovací návrh k tomu vašemu pozměňovacímu návrhu jako takovému. Ten druhý jsem už jsem už zmiňoval, to se týká té vyhlášky, která byla vtělena do zákona o lesích a má být do konce roku 2030 Ministerstvem životního prostředí a zemědělství vydána a schválena. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan předseda KDU-ČSL a poslanec Marek Výborný.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěl hlavně poděkovat za to, že věci a zákony z rezortu zemědělství pokračují v té dobré tradici poměrně věcného projednávání, toho si váží, nenajdeme vždycky konsenzus, to je jasné, ale je to věcné, tak toho si moc vážím. A hlásím se tímto k pozměňovacímu návrhu poslance Marka Výborného a poslankyně Marie Krškové, který je v systému pod sněmovním dokumentem 876. A dále ke dvěma pozměňovacím návrhům mým, které jsou ve sněmovním systému načteny pod sněmovním dokumentem číslo 870 a pod sněmovním dokumentem číslo 877. Děkuju pěkně a přeju krásný večer.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Taky děkuji. Mám dotaz na pana zpravodaje, zda jsme se přihlásili ke všem návrhům. (Nonverbální souhlas.) Tak, vypadá to, že jsme se přihlásili. Mám jenom formální dotaz na závěrečné slovo. Ne. Končím tedy druhé čtení tohoto návrhu.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, přerušují 14. schůzi Poslanecké sněmovny, a to do pátku 17. dubna. Připomínám, že ve čtvrtek 16. dubna bude v 11 hodin zahájena 15. schůze Poslanecké sněmovny. Přeji vám pěkný zbytek večera a připravte si síly na zítřejší den.

 

(Schůze přerušena ve 21.40 hodin.)

Aktualizováno 18. 4. 2026 v 15:06.