(pokračuje Jiří Barták)

12.
Návrh poslanců Zuzany Ožanové, Patrika Pařila a Renaty Vesecké na vydání zákona, kterým se zrušuje zákon č. 353/2019 Sb., o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu (nominační zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 116/ – prvé čtení

Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 116/1. Prosím, aby předložený návrh uvedla za navrhovatele poslankyně Zuzana Ožanová.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Cílem předloženého návrhu zákona je zrušit nominační zákon a jeho dvě související novely. Stávající nominační zákon upravuje zřízení, složení a činnost Výboru pro personální nominace a stanovuje jeho kompetence a dále upravuje postup ministerstev při výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu. Jedná se o obchodní společnosti... (Hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Pardon, prosím, dámy a pánové, opravdu, hladina hluku je zde vysoká. Já prosím, aby všichni, kteří si potřebují něco probrat, tak aby se přesunuli do předsálí a abychom všichni slyšeli toho, kdo navrhuje tuto právní normu. Děkuji.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Jedná se o obchodní společnosti, v nichž má jakoukoliv majetkovou účast stát, státní podniky, které se řídí stávajícím zněním zákona o státním podniku, národní podnik a státní organizaci Správa železniční a dopravní cesty.

Důvodem přijetí citovaného zákona byla mimo jiné kritika ze strany široké veřejnosti ohledně údajné neodbornosti a nekompetentnosti členů orgánů ve společnostech s majetkovou účastí státu a obsazování těchto pozic bez veřejné kontroly a nízké míry veřejné kontroly nad obsazováním důležitých funkcí v těchto společnostech.

Již v průběhu přípravy nominačního zákona byly ze strany odborné veřejnosti i některých poradních orgánů vlády uplatněny připomínky směřující k potřebnosti zákonné regulace v této oblasti. V této souvislosti bylo poukazováno zejména na skutečnost, že právní úprava se týká vnitřních organizačních postupů výkonné moci, které nemají povahu výkonu veřejné moci navenek a které je možné upravit prostřednictvím podzákonných právních předpisů nebo interních aktů řízení. Současně lze konstatovat, že ze zákona nevyplývá povinnost respektovat výsledky postupů, jež upravuje, což významně omezuje jeho praktický dopad.

Z obsahového hlediska lze uvést, že právní úprava se soustředí především na vymezení postavení a působnost výboru pro personální nominace. Tyto prvky byly převzaty z dosavadního statutu vládního výboru pro personální nominace ustanoveného v roce 2014, aniž by došlo k jejich podstatnému přehodnocení. Výbor je koncipován jako poradní orgán vlády bez exekutivních pravomocí, přičemž jeho stanoviska mají povahu nezávazných doporučení.

Tato stanoviska jsou adresována jednotlivým ministerstvům jako zřizovatelům právnických osob s majetkovou účastí státu a nejsou spojena s právními důsledky v případě jejich nerespektování. V tomto ohledu lze konstatovat, že zákonná úprava nepřináší oproti předchozímu stavu kvalitativní změnu.

Za okolnost vyžadující pozornost lze dále považovat skutečnost, že zákon stanoví povinnost vlády, výbor pro personální nominace zřídit. Povinné zřizování poradních orgánů zákonem není v právním řádu obvyklé, neboť otázka jejich existence zpravidla náleží do organizační působnosti vlády. Lze rovněž uvést, že přijetí samostatného zákona, jehož obsahem je fakticky nahrazení statutu a jednacího řádu poradního orgánu, neodpovídá obvyklé systematice právního řádu.

Z hlediska vnitřní konzistence právní úpravy lze dále konstatovat, že ačkoliv zákon vychází z předpokladu existence poradního orgánu vlády, jeho výstupy nejsou adresovány vládě, nýbrž jednotlivým ministerstvům, která rozhodují o příslušných personálních otázkách.

 

(Vzhledem k nočnímu jednání Poslanecké sněmovny budou další stenoprotokoly přepsány v nejbližší možné době. Děkujeme za pochopení.)

Vláda tak disponuje povinně zřízeným poradním orgánem pro oblast, v níž sama nevykonává rozhodovací působnost. Z právní úpravy současně není zřejmé, jaký je obsahový a funkční vztah mezi výborem pro personální nominace a vládou nad rámec skutečnosti, že vláda jmenuje a odvolává členy výboru, schvaluje jeho statut a jednací řád.

Lze rovněž uvést, že právní úprava postrádá dostatečně jednoznačné koncepční vymezení okruhu právnických osob, na které se mají stanovené nominační postupy vztahovat. Není zřejmé, podle jakých kritérií tento okruh byl vymezen, ani z jakých důvodů nejsou obdobným postupům podrobeny nominace do orgánů státních rozpočtových organizací či jiných veřejnoprávních právnických osob. Výdaje hrazené z veřejných prostředků, a to jak v souvislosti s činností výboru pro personální nominace, tak s administrativním a organizačním zajištěním jeho fungování, mají povahu mandatorních výdajů, aniž by z právní úpravy bylo zřejmé, jakým způsobem je odůvodněna jejich přiměřenost a efektivita.

S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že stávající právní úprava nenaplňuje deklarovaný účel a vykazuje systémové i koncepční nedostatky. Z tohoto důvodu se navrhuje zrušení nominačního zákona bez náhrady, a to včetně jeho novel provedených zákonem číslo 412/2023 Sb. a zákonem 35/2025 Sb. zrušení zákonné úpravy neznamená rezignaci na transparentní a odborné posuzování nominací. Tyto principy budou nadále zajišťovány, avšak dle interních pravidel. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Já si myslím, že ta pozornost by mohla být větší, pokud bychom v tom sále skutečně udrželi větší klid.

Omlouvá se od 21.15 hodin z osobních důvodů pan poslanec Jiří Pospíšil.

A já nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Martin Záhoř. Máte slovo.

 

Poslanec Martin Záhoř: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si vám předložit zpravodajskou zprávu k návrhu zákona, kterým se ruší zákon č. 353/2019 Sb., takzvaný nominační zákon.

Úvod a účel návrhu. Předkládaný návrh zákona má jediný jasně vymezený cíl: zrušit zákon č. 353/2019 Sb., ten takzvaný nominační zákon, včetně jeho dvou navazujících novel. Navrhovateli zákona jsou poslanci Zuzana Ožanová, Patrik Pařil a Renata Vesecká a další. Vláda České republiky k návrhu zaujala souhlasné stanovisko.

Navrhovaná změna reaguje na dlouhodobé výhrady odborné i politické veřejnosti, že současná právní úprava je neefektivní, nadbytečná a systémově nevhodná.

Co současný zákon upravuje? Nominační zákon zřizuje výbor pro personální nominace, upravuje jeho složení a činnost, stanovuje postup ministerstev při nominaci osob do řídících a dozorčích orgánů státních firem. Týká se zejména obchodních společností se státní účastí, státních podniků, dalších vybraných státních subjektů.

Klíčové důvody pro zrušení zákona. Zákon nemá reálné právní dopady. Výbor vydává pouze nezávazná doporučení, ministerstva se jimi nemusí řídit, neexistují žádné sankce, ani právní důsledky. Zákon formálně tedy existuje, ale fakticky neovlivňuje rozhodování.

Jde o nevhodnou zákonnou regulaci. Úprava se týká vnitřního fungování exekutivy. Nejde o výkon veřejné moci vůči občanům. Takové otázky se běžně řeší interními předpisy vlády, podzákonnými normami. Závěr z toho zní: problematika nepatří na úroveň zákona. Povinné zřízení poradního orgánu je též systémově nevhodné. Zákon ukládá vládě povinnost zřídit poradní orgán. To je v právním řádu neobvyklé a nesystémové. Vláda má mít autonomii v organizaci vlastních poradních struktur. Zákon nepřiměřeně zasahuje do vnitřního uspořádání vlády. Absence skutečné změny oproti minulosti. Prvky zákona byly převzaty ze staršího statutu výboru z roku 2014. Nedošlo k žádnému kvalitativnímu posunu, pouze se převedla interní pravidla do zákona. Zákon nepřinesl žádnou přidanou hodnotu. Nejasná koncepce a nelogický rozsah. Není zřejmé, proč se zákon vztahuje na některé subjekty, proč neplatí pro jiné veřejné instituce. Chybí jasná kritéria výběru. Úprava je koncepčně nedotažená a nekonzistentní.

Neefektivní veřejné výdaje. Provoz výboru generuje administrativní náklady, personální náklady. Tyto výdaje jsou zejména mandatorní a jsou bez prokazatelného přínosu. Zákon znamená zbytečné zatížení veřejných rozpočtů.

Rozpor mezi rolí vlády a výboru. Výbor je poradním orgánem vlády, ale jeho doporučení směřují na ministerstva. Vláda sama o nominacích nerozhoduje. Závěr. Konstrukce je nelogická a institucionálně chybná.

Shrnutí hlavních argumentů. Současný nominační zákon nevytváří závazná pravidla, neovlivňuje reálná rozhodnutí, reguluje oblast, která nemá být regulována zákonem, zatěžuje veřejné rozpočty bez přínosu, je systémově i koncepčně vadný. Proto je jeho existence nadbytečná.

Co přinese jeho zrušení? Odstranění nefunkční právní úpravy, návrat problematiky do interních pravidel vlády, zjednodušení procesu nominací, finanční úspory, zachování možností transparentního výběru mimo zákonnou regulaci. Současně s tím dojde ke zrušení i souvisejících novel – část dvacátá třetí zákona č. 412/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., a zároveň část třináctá zákona č. 35/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Národní rozvojové bance.

Soulad a dopady. Bez rozporu s ústavním pořádkem, bez dopadů na práva občanů, bez vlivu na podnikání, sociální oblast či životní prostředí, bez rozporu s právem EU nebo mezinárodními závazky. Účinnost se navrhuje od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení zákona.

Závěrečné doporučení. Na základě výše uvedeného při zohlednění souhlasného stanoviska vlády lze konstatovat, že návrh představuje racionální odstranění nefunkční a nadbytečné právní úpravy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Otvírám otvírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili s přednostním právem pan předseda Hřib, paní předsedkyně Richterová, pan předseda Rakušan a potom jsou tady dvě vystoupení se stanoviskem klubu. Ne, pardon, jedno vystoupení, a to je paní poslankyně Kateřina Stojanová. A vlastně ostatní řečníky, kteří budou mluvit, tak vidíte už na tabuli. Takže, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Děkuji. Tak já myslím, že to, co jsme tady před chvílí slyšeli, byla taková hezká ukázka toho, vážené dámy a vážení pánové, že když si sem někdo stoupne tady za ten pultík, tak že by měl mluvit primárně o věcech, kterým rozumí, a určitě by naopak neměl mluvit o věcech, kterým nerozumí.

Takže abychom si to nějak vysvětlili. Jako určité vodítko nám tady může posloužit třeba zpráva, kterou vydal Nejvyšší kontrolní úřad, shodou okolností 20. dubna, což je včera, která zní: Ministerstva neřídí majetkové podíly v obchodních společnostech v souladu se strategií vlastnické politiky státu. Tu vláda schválila v roce 2020 v reakci na dřívější kontrolu NKÚ z roku 2015, a to pro zajištění transparentního a efektivního výkonu vlastnických práv. Podle NKÚ ministerstva neplnila 7 z 21 opatření a problémem bylo i samotné nastavení strategie.

Kontrolovaná ministerstva například nenastavila kvalifikační požadavky na pozice členů dozorčích rad obchodních společností. MF ani MPO nezajistily, aby strategické obchodní společnosti v jejich gesci zveřejňovaly informace v souladu s právními předpisy, například v souladu se zákonem o účetnictví nebo zákonem o svobodném přístupu k informacím. Ministerstvo financí hodnotilo přínosy majetkových účastí pouze podle výnosů z dividend společnosti. Takový přístup je však v rozporu se strategií, podle níž stát nevlastní strategické podniky primárně kvůli výnosům z dividend. Ministerstva přesto každoročně informovala Ministerstvo financí, že opatření plní, a Ministerstvo financí následně ve zprávách o plnění strategie předkládaných vládě potvrzovalo jejich aplikování, i když tomu v řadě případů podle NKÚ skutečnost neodpovídala.

A tak bych mohl pokračovat dál, ale obecně je to ve své podstatě o tom, že vlastně do těch funkcí v řídících a kontrolních orgánech se dostávají lidé, kteří se tam nedostávají kvůli svým kvalifikacím, ale dostávají se tam lidé často jako pouzí političtí nominanti bez potřebné kvalifikace.

Případně tady docházelo dokonce i k porušování zákonů, protože tady píše NKÚ: Zmínit lze také to, že Ministerstvo financí a MPO nominovaly a následně schválily do funkcí členů dozorčích rad náměstky členů vlády. Ti přitom podle zákona o střetu zájmů nesmí být členy dozorčích ani kontrolních orgánů obchodních společností. Obdobná praxe fungovala i opačně. Někteří členové dozorčích rad se následně stali náměstky, aniž by své působení v dozorčí radě ukončili. Takže, tohleto je věc, se kterou my tady máme dlouhodobý problém.

Ostatně, kvůli těm, řekněme, nedostatkům v personálních nominacích tady vypukly některé z těch nejzávažnějších kauz, o kterých jsme se tady už bavili. Třeba taková kauza Dozimetr by se vůbec nikdy nestala, kdyby všichni dělali to, co třeba Piráti dělají od prvopočátku. De facto je to totéž, co upravuje i tento zákon, který Piráti tehdy před lety ještě z opozice prosadili. To znamená, že by do těch funkcí v řídících a kontrolních orgánech měli usedat primárně lidé, kteří tam usednou kvůli své kvalifikaci. U těch řídících funkcí se klade důraz samozřejmě na manažerskou zkušenost, u těch kontrolních orgánů spíše na schopnost kontroly. Pochopitelně je tam důležitá i nějaká provázanost s politikou. To nepochybně ano.

Ale přesto je to o tom, že by mělo jít o otevřené výběrové řízení, protože právě tohle kdyby bylo provedeno, to otevřené výběrové řízení, tak by se nikdy nestalo, že by do představenstva Dopravního podniku usedl pan Augustín, a nikdy by nevypukla kauza Dozimetr, která vlastně vypukla tím, že si tam tenhle pán sedl.

No, možná bychom neslyšeli ani o kauze deníčků pana Faltýnka. (Poslanec Faltýnek vznáší nahlas námitky.) Možná bychom neslyšeli ani o dalších kauzách, které tady... Mohl bych poprosit pana předsedajícího, aby umravnil pana poslance Faltýnka, aby na mě nepokřikoval tady?

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Prosím, abyste navzájem na sebe reagovali cestou předsedajícího. Děkuji.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Děkuji. Tak, kde jsme to byli? Jo, Faltýnkovy deníčky, samozřejmě. No, ale to rozhodně není jediná kauza, se kterou třeba mělo právě hnutí ANO problém. Přesto je to právě hnutí ANO, které tady navrhuje zrušení tohoto nominačního zákona, který naopak by měl být tou pojistkou proti takovýmto kauzám. Samozřejmě je potřeba to nadále zlepšovat. Ten zákon pochopitelně má ještě další potenciál na takové zlepšení, například ve vymezení okruhu těch společností, jak tady zaznělo. Některé tam třeba jako nejsou. Já si teď nejsem jistý. Ony tam, myslím, nejsou třeba zdravotní pojišťovny, že jo. No, nejsou tam zdravotní pojišťovny. Tak kvůli tomu se tady může stát, že tady pan ministr Juchelka potom dosazuje do dozorčích rad zaměstnaneckých pojišťoven lidi, kteří nemají žádnou kvalifikaci k tomu, aby tam právě usedli.

Mám na mysli třeba takového pana Jana Gregora, což je pán, který přišel z té Aliance pro rodinu, což je tedy organizace, která může být dle soudu označována za Putinův hlas v Evropě, a nemá žádnou reálnou kvalifikaci z oblasti ani zdravotnictví, ani vedení takovýchto typů podniků. Vlastně nemá kvalifikaci vůbec žádnou, která by byla relevantní. Je to prostě právník, který se zabývá tím, jak potlačovat ženská reprodukční práva. (Ministr Juchelka: Pan Hřib je lhář.) Já bych poprosil pana předsedajícího, aby tady umravnil hystericky vykřikujícího pana ministra.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Dámy a pánové, prosím.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Já nejsem lhář, pane ministře. Naopak, lhář je váš premiér. Má na to papír s kulatým razítkem.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Pane předsedo, pokud mám někoho umravnit, tak k tomu potřebuju dostat prostor. Dámy a pánové, jsme tady, předpokládám, všichni dospělí, prosím, abychom dodržovali jednací řád, který ve Sněmovně je. To znamená, že pokud se poslanci navzájem oslovují, mělo by to být cestou předsedajícího a navíc v době, která je k tomu určena. To znamená, prosím, využívejme tady k těm reakcím například faktické poznámky, které už v tuto chvíli mohou být, a snažme se opravdu dodržovat nějakou kulturu. Děkuju.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Já si nicméně dovolím zareagovat tady na pokřikujícího pana ministra Juchelku za mými zády. Váš předseda Andrej Babiš je opakovaně soudem uznaný lhář. Člověk, který byl opakovaně usvědčen ze lži, přesto si z toho tedy poučení nevzal, lže vesele dál. Naopak, v mém případě nemám žádný takový rozsudek, který by byl o tom, že jsem někde mluvil nepravdu.

Váš šéf pražské organizace pan Prokop mě dokonce jednou žaloval, jakože jsem nemluvil pravdu. To bylo tehdy, když jsem řekl, že i hnutí ANO má co vysvětlovat v kauze Dozimetr, protože vaši lidé, konkrétně tedy pan Prokop – rovněž mimochodem opakovaně soudem uznaný lhář – a váš další zastupitel Prahy pan Nepil – myslím místostarosta na Praze 8, asi pořád ještě – tak tihleti pánové dosadili do městské IT firmy Operátor ICT – samozřejmě, jak jinak než bez otevřeného výběrového řízení – pana Štefla.

Víte, kdo to je pan Štefl, pane Juchelko? Já vám pomůžu. Pan Štefl je člověk, který je obžalovaný a stojí před soudem v kauze Dozimetr. Je to ten pán, kterého si najala ostatně i vaše ministryně, paní Klára Dostálová. Tehdy mu dala ty dvě smlouvy, dvakrát půl milionu, tedy dohromady milion – umíme počítat – opět bez jakýchkoliv výběrových řízení, jak už je u vás tradicí, aby tam řídil projekty za nějakou miliardu nebo možná dvě. No, kdo by to počítal, že jo?

To je velice zajímavý, tenhleten postup, který jste tedy zvolili, a je to postup jednoznačně špatný, protože takovýmto způsobem se vám dostávají do rolí... Pane ministře, poslouchejte, pokud se chcete vyhnout příště opakování těch kauz typu Dozimetr, tak se vám to může hodit. Vy tedy tímhle způsobem jste tam dosadili člověka, kterého jsem vyrazil z té městské IT firmy, jo? Dobře jsem udělal. To se asi shodneme, protože následně byl obžalován v Dozimetru. Naopak, vy jste si ho na to ministerstvo vzali a dali jste mu takovýhle jako bianco šek na řízení miliardových projektů. Předtím ho tedy vaši lidé dosadili do představenstva téhle městské společnosti. Tak s takovými lidmi vy děláte tady management městských společností.

No, a my říkáme, že to není dobře, že není dobře, že tady dosazujete do těchto funkcí lidi, protože jsou to vaši kamarádi nebo jsou to třeba vaši poradci, na které tedy taky neproběhlo mimochodem žádné výběrové řízení. To je taky rozdíl mezi vámi a Piráty. My totiž děláme na všechny poradce otevřené výběrové řízení. Díky tomu my potom nemáme kauzy, jako je třeba Dozimetr, kvůli kterému musela rezignovat vaše místopředsedkyně Sněmovny paní Vildumetzová, která tedy odjezdila svoji kampaň v autě, který platil, včetně benzínu nebo nafty – nevím, to možná víte vy, jestli to byl benzín nebo nafta – ten mafián Zakaria Nemrah, který je taky obžalovaný v Dozimetru.

Takže my nemáme třeba tyto kauzy. Nemáme Faltýnkovy deníčky, nemáme odsouzeného primátora ani v Pardubicích, pan Charvát, že jo, v Havířově. Tam nám neodvedli tady polovinu vedení města. Nemáme kauzu v Chomutově, že jo, dvojnásobnou. Nám neodvedli žádného hejtmana, nezabásli nám ho rovnou, neodsoudili nám ho ve funkci, jako vám odsoudili hejtmana Moravskoslezského kraje pana Krkošku nebo jak se jmenoval. Teďka pardon, jestli mu komolím jméno. Omlouvám se, protože těch kauz, které vy máte, je tolik, že to nestíhám prostě tak sledovat. To bych si musel udělat takový zápisníček na tohleto, abych v tom držel přehled, jo. Takže těch kauz máte prostě strašně moc, jo.

Nemuseli byste je mít, jo, kdybyste právě taky dělali to, co dělají Piráti. To znamená, kdybyste používali otevřená výběrová řízení. Ale vy ne. Vy místo otevřených výběrových řízení tam strčíte člověka, který je provázaný třeba tady s tou organizací, která může být označována jako Putinův hlas v Evropě.

Takže ten rozdíl potom spočívá v tom, že my nemáme kauzy, zatímco vy tam máte lidi s vazbou na Rusko. A to je ten podstatný rozdíl mezi námi.

A tento zákon my jsme prosadili proto, abychom vám pomohli. Abychom vám pomohli. Abyste taky neměli ty kauzy. Protože ona je to ostuda. Vždyť je to ostuda. Furt vám někoho zatýkají. Furt vám někoho obviňujou. Tamhle hejtmana vám přímo odsoudili ve funkci. Vždyť je to ostuda. No uznejte! Tak abyste z toho neměli takovouhle ostudu, tak my vám jdeme pomoct. Máte štěstí, že jsme šli tehdy v tom roce 2019 zrovna okolo a pomohli vám tady s tímhle zákonem.

A teď máte příležitost to naopak jako vylepšit. Vy tady zmiňujete, že tam jsou nějaké nedostatky. No já s vámi souhlasím. Že je problém v tom, že se to nevztahuje na všechny společnosti. No jasně. Mělo by se to vztahovat na všechny společnosti, třeba na ty zdravotní pojišťovny, aby si tam pan Juchelka nemohl dát svého šéfa poradců jenom tak z voleje, který vůbec tomu nerozumí.

Pan Juchelka potom natáčí videa o tom, jak my máme údajně také ty právníky v těch dozorčích radách, a že to je špatně. No jo, ale pane ministře, ale to je právě ten problém, že vy tomu nerozumíte. (Ministr Juchelka: To není špatně.) Nepokřikujte na mě, já vám to vysvětlím, buďte v klidu, uklidněte se. V klidu, jo? Máte štěstí, že jdu právě okolo a můžu vám to vysvětlit. Ten problém je v tom, že když vy neděláte ta otevřená výběrová řízení a dosazujete tam ty své poradce, na které taky neděláte výběrová řízení, tak to prostě není transparentní. A dostávají se vám tam lidé, kteří se tam dostanou jenom proto, že jsou vaši poradci, a ne kvůli kvalifikaci, kterou zjevně nemají. To, že je právník, to není to ono.

Vy jste jmenoval třeba konkrétně Jakuba Jirana, který je za nás v dozorčí radě Dopravního podniku s tím, že to je přece také právník. Se na mě dívá pan ministr Vojtěch, to je také právník. To není nic proti právníkům. Ale ten rozdíl mezi vaším panem poradcem, který je z té organizace, co je Putinovým hlasem v Evropě, a naším Jakubem Jiranem je podstatný, protože náš právník je právník se specializací tedy na veřejné zakázky, ale to furt není tak úplně ten důvod, proč je v té dozorčí radě, protože jeden ze základních jeho kvalifikačních, jako bych řekl, výhod je v tom, že je to bývalý auditor Dopravního podniku. A troufnu si tvrdit, že to je asi jedna z těch nejdůležitějších věcí, proč byl vybrán pro to, aby byl za nás v té dozorčí radě Dopravního podniku. Takže vidíte, že má jako zcela zjevně kvalifikaci pro to, aby byl v tomhle konkrétním orgánu. Takže tam nestačí jenom, že je právník, ale je tam třeba i tahle další kvalifikace.

Dalšího člověka, kterého vy jste zmínil, pane ministře, tak to byl, myslím, Martin Duška, že je za nás v té dozorčí radě TSK, Technické správy komunikací. Tak to je organizace, která v Praze se zabývá komunikacemi, převážně pozemními, silnice, chodníky, cyklostezky a tak dále. No a ten důvod, proč tam je, není jako v tom, že by byl právník. Ten důvod mimo jiné bych hledal spíše v tom, že je to bývalý radní pro dopravu na městské části Praha 11. Tam se můžete zeptat toho vašeho šéfa pana Prokopa, opakovaně soudem uznaného lháře, aby vám to když tak potvrdil, když tak přemýšlím, to možná není až tak dobrý nápad, když ten člověk je opakovaně soudem uznaný lhář. Možná byste si mohli vybrat někoho věrohodnějšího. Ale chápu, že lepší lidi u vás nemáte.

Takže to je třeba ten důvod, proč ten člověk pravděpodobně tedy, já jsem nebyl v té výběrové komisi, ale uspěl v tom otevřeném transparentním výběrovém řízení na tady tuhletu funkci. Prostě měl nějakou kvalifikaci, znal ty problémy, se kterými se ta společnost třeba potýká, znal její komunikaci s městskými částmi, která dřív třeba nebývala úplně ideální, teď je to lepší. A tohleto je věc, kterou tam šel řešit. Takže tohleto je ta výhoda těch otevřených výběrových řízení.

No a naopak, když si tam nastrkáte lidi, kteří jsou vašimi poradci, ať už tedy tady pan Gregor s nějakou vazbou na Rusko, nebo já nevím, vy těch lidí, poradců s vazbou na Rusko máte více, že jo, takže tady jsou další bezpečnostní rizika, že jo, třeba ta paní Vachatová. Natálie Vachatová, tady jasně označená už ve veřejném prostoru jako bezpečnostní riziko s ohledem na to, že její bratr má tu inkasní agenturu v tom Rusku, takže vlastně de facto se podílí na tom, aby zásoboval tu frontu té speciální vojenské operace, tedy jinými slovy té války ruské na Ukrajině, novým materiálem pro ten masomlýnek, co tam jede. Tak to je ten problém, že on vlastně vydělává na tom, že má tu inkasní agenturu, a když někoho dostrká do toho, aby podepsal smlouvu s armádou, no tak tím pádem ten člověk dostane nějakou sumu peněz, ze které může zaplatit nějaké dluhy, oni na tom vydělají jako inkasní agentura, a zároveň tím pádem dostane ruská armáda nějakou posilu na frontu.

Takže to je samozřejmě poněkud zvláštní, vybírat si lidi s takovýmito vazbami do role svých poradců. Notabene když tahle paní Vachatová je tedy odpovědná za konstrukci toho ruského zákona pro šikanu občanského sektoru, pro šikanu těch nevládních organizací právě po tom ruském vzoru, tedy snahu o šikanu lidí, kteří se snaží nezištně, často ve svém volném čase, pomáhat jiným, aniž by z toho se snažili vydojit maximální zisk, jako to dělá třeba právě váš pan premiér Babiš, dotační podnikatel, který by měl státu vracet těch více než 7 miliard dotací.

Takže to je ten podstatný rozdíl mezi námi. My nemáme kauzy. Vy máte lidi s vazbami na Rusko nastrkané jak v těch svých poradenských pozicích, tak i v těch orgánech, ať už kontrolních, nebo řídících těch společností. A to je problém. To není dobře, abychom si jako vyjasnili. A je to proto, protože vy neděláte ta otevřená výběrová řízení. Takže tohleto je to, co byste si měli uvědomit, když sem půjdete hovořit o tady tomhletom zákoně.

Potom jste tady zmiňovali spoustu dalších záležitostí, jako třeba že ten výbor nemá exekutivní pravomoci. Já nevím, co byste si tak představovali jako exekutivní pravomoci? Jako že by mohl někoho exekuovat? Nebo co byste si tak jako představovali, že by ten výbor měl jako tohleto? Nechte si poradit od lidí, kteří s tím mají zkušenosti – třeba od nás. My reálně děláme ta otevřená výběrová řízení. Máme s tím dlouholeté zkušenosti, jak pomocí takovéhoto nástroje zabránit tomu, abychom měli ty kauzy, co máte vy.

Nechte si od nás poradit. A taky nebudete mít kauzy. Taky nebudeme muset každý měsíc číst v novinách, jak vám zabásli tamhle primátora, tamhle hejtmana, tamhle váš radní zamořil ve Středočeském kraji lesy azbestem. Nebudeme si muset číst o Faltýnkových deníčcích. Nebude muset rezignovat vaše místopředsedkyně Sněmovny kvůli kontaktům s mafiány. Nebude si vaše ministryně pro místní rozvoj vybírat bez výběrových řízení lidi, kteří potom budou trestně stíhaní a budou stát před soudem. Nebudete mít tolik té ostudy.

Zkuste se nad tím zamyslet. Vždyť to by bylo fajn. Ne? Že byste neměli ten rekord v tom počtu těch kauz za 12 měsíců po sobě jdoucích. Možná by nebyla ani kauza Stoka v Brně, kde figurovali vaši politici přece. Další ostuda, co byste neměli. Nemuseli byste rozpouštět svoji brněnskou buňku. Nebylo by to super? Nebylo by to super, ptám se vás, paní poslankyně, prostřednictvím pana předsedajícího. Nebylo by to super? Politika by byla transparentnější. Měli bychom čas na to věnovat se skutečně těm důležitým věcem, které tady od nás lidi čekají, třeba že pomůžeme rodinám, mladým lidem s životními náklady. Neztrácely by se peníze, veřejné peníze, které by potom byly na ty důležité věci, na které teďka nejsou, třeba na bydlení. Vždyť víte, že bydlení je tady v téhle zemi velký problém.

Tak to jsou namátkou věci, které všechny by vás čekaly v momentě, kdybyste to dělali jako my a neměli ty kauzy.

A vy místo toho se chystáte jít přesně opačným směrem. Místo toho, abyste přemýšleli o tom, jak ten zákon vylepšit, nechali si poradit námi třeba dobře míněnou radou, tak bohužel vy jste se rozhodli vydat přesně opačným směrem. A to je velká škoda. A bohužel jste si nenechali poradit ani když jste sepisovali ty důvodové zprávy, co jste tady četli. Taky velká škoda. Třeba když jste říkali, že jakoby tam jsou jakési mandatorní výdaje, já tedy nevím přesně, kolik jste nevyčíslili, (?) které jako nemají ten jasně daný benefit. Ale prosím vás, přece paní zpravodajko, paní předkladatelko, pane zpravodaji, prostřednictvím pana předsedajícího, vždyť ten benefit je v tom, že nebudete mít tolik těch kauz. Že se nebude tak moc krást, že tam nedáte prostě ty lidi, kteří potom budou stát před tím soudem. Váš tady pan premiér zase bude říkat, že ty lidi vůbec nezná, že k nim přišli z nějaké jiné strany, že s nimi nemáte vůbec nic společného. Vždyť je to úplně zbytečné. A ty peníze samozřejmě nějaké zmizí, to se prostě rozkrade. Jako třeba v té kauze Stoka, že jo, tak to je asi příklad, který si myslím, že by vám mohl být třeba nejblíž. Nevím, možná. Můžeme si vybrat kteroukoliv jinou z těch kauz. Třeba v těch Pardubicích parkovací dům. Ne, mrkněte na mě, jestli máte, znáte, je vám to bližší třeba v tom Havířově, tam bylo poměrně hodně lidí, to byla tak půlka radnice. Pak třeba ten Chomutov, že jo. Ne, stačí, mrkněte, abychom vybrali ten příklad, který vám bude nejbližší. Tak tohleto je věc, která je prostě zbytečná. A to je ten benefit, který vy naopak získáte za to, když ten zákon vylepšíte naopak. Samozřejmě můžou s tím být spojeny nějaké finance, ale já si tedy nemyslím, že to jsou nějaké velké gaziliony. (?)

Já já nevím, jestli tam máte vyčíslení, paní předkladatelko, těch nákladů, jestli to tady zaznělo, já jsem to nezaznamenal, že by to tady zaznělo, se omlouvám, jestli jsem to jenom přeslechl nebo tohle, ale děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Ale pane předsedo prosím když tak cestou předsedajícího.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Pardon, já se omlouvám. Takže jenom děkuji za potvrzení, že nezaznělo. Já si myslím, že ty náklady nebyly nějaké významné, teda osobně, aspoň tedy, když to srovnávám, my teda ta výběrová řízení děláme vcelku nízkorozpočtově a taky to funguje. Taky ty kauzy nemáme. Tak já chápu, že by se to dalo dělat i v trošku větším stylu, možná za nějaké větší peníze. Ale přesto si myslím, že ty náklady na jedno výběrové řízení by stále nemusely přesáhnout nějaké desítky tisíc korun, kdyby tam nebyl nějaký headhunting a řekněme řádově jako stovky tisíc korun, kdyby tam ten headhunting byl. Samozřejmě záleží na pozici, kterou hledáte. V momentě, kdy budete dělat asi třeba výběrové řízení na ředitele ČEZu, no tak dobře, tak v takovém případě asi možná to budou jako jednotky milionů třeba možná, jo. A v momentě, kdy budete to chtít mít i s tím headhuntingem, to je položka významná, to jako rozumím, chápu, ale zase si troufnu tvrdit, že to dává u organizace, která tady hospodaří s těmi miliardami a je to významná součást naší energetické bezpečnosti, že to jako dává smysl. A vy řeknete mandatorní náklady, zbytečnost, proč, na co? Tak já říkám, že si myslím, že to je důležité, aby ty miliardy byly nějak pod kontrolou, abychom viděli, co se s nimi děje a tak dále.

To znamená, potom si troufnu tvrdit, že bychom třeba nemuseli ani číst od toho NKÚ to, co jsem tady četl, tu zprávu, kde zaznívá, že ještě jednou, kde to bylo tady, že prostě ty nebyly, tady: MF ani MTO nezajistily, aby strategické obchodní společnosti v jejich gesci zveřejňovaly informace v souladu s právními předpisy, například se zákonem o účetnictví nebo zákonem o svobodném přístupu k informacím.

Ale já chápu, že vy máte třeba volnější názor na ten zákon o svobodném přístupu k informacím, ale jednou to bylo schváleno, tak by bylo dobré, abyste to dodržovali, Ale skutečnost, že vám tady NKÚ píše, že přece jenom je problém i s tím zákonem o účetnictví, já myslím, že to je na pováženou. Je to na pováženou a tohle je systémový problém.

Já vím, že můžete říct, že třeba to je i o období, kdy vy jste tam nebyli. Ale ten problém je dlouhodobý a to šetření NKÚ bylo opakované. Akorát podle toho prvního vy jste udělali tu strategii, teď NKÚ říká, že vlastně postupujete v rozporu s tou strategií. A vaše reakce je jaká? No, místo toho, abyste si nechali poradit, tak místo toho přicházíte s poslaneckým návrhem na zrušení nominačního zákona. Opět úplně obcházíte jakýkoliv proces připomínek, který by mohl nějakým způsobem vést naopak k té kultivaci toho zákona, místo toho, abyste dali možnost tomu to prostě zlepšit. A ano, jedno z těch zlepšení za mě by teda bylo v tom, že vlastně ten výsledek toho výběrového řízení by byl jako mandatorní, že by prostě to bylo tak skutečně, že když se to jako vybere, tak se určí to pořadí a postupuje se podle toho pořadí.

A jak říkám, my třeba takhle fungujeme jako Piráti i interně a nemáme ty kauzy. Normálně jako nemáme. Na rozdíl od vás je nemáme prostě jo. To je velká výhoda, velká výhoda. Nemusím potom nic vysvětlovat v médiích, co kdo kde ukradl, protože lidi které dosazujeme my do těchhletěch orgánů, tak nekradou. To je super, ne? No a bohužel vy jste se prostě rozhodli jít opačným směrem a to je velká škoda.

Potom tam zazněly ještě nějaké další záležitosti, že jo, tam bylo to, že nemáte exekutivní pravomoce, to jsme si vysvětlili, říkali ty náklady, to není toto, jo, potom že vám přišlo zvláštní, že vlastně je to jako poradní orgán vlády, ale že on jako dává vlastně doporučení těm ministerstvům, že tohleto je jako ten závažný problém. Tak zkusme se zamyslet nad tím, jak bychom to vylepšili. Protože ještě jednou, základní problém je, že tady NKÚ říká, že je v tom binec, že prostě ta strategie vlastnické politiky státu je spíš tak jako jenom na papíře, že se vlastně tady podle NKÚ ministerstva neplnila sedm z 21 opatření. Takže se to vlastně jako neplní. Zákony se nedodržují, ale říká se, že se dodržují. Takže prostě je tam ještě snaha ten problém jako zakrývat. Tak to se snad shodneme, že to jako dobře není.

A ano, ten problém je v tom, že ta vláda vlastně existuje, .. jste to tady říkala trochu, ale jinými slovy, že jako ta vláda to vlastně neřídí. To je ale problém, že to vláda neřídí Protože ta vláda by to měla řídit minimálně prostřednictvím té strategie, tou vlastnickou politikou, že jo. Bylo by dobré si říct, tahle společnost je tady proto, že má dělat to a to, nečeká se od ní jenom dividenda, čeká se od ní nějaká strategická činnost. To je to důležité. A to vy tady nemáte a zcela zjevně k tomu ani jako nesměřujete. A já vím, jak jste tady říkala, že vždyť by to mohl nahradit ten podzákonný předpis nebo nějaký interní předpis toho ministerstva. No mohl. Samozřejmě, že mohl. Akorát je otázka, proč jste to nikdy neudělali. Proč jste to neudělali třeba na úrovni krajů, které řídíte?

Paní předkladatelko, prostřednictvím pana předsedajícího, proč jste to neudělali na úrovni třeba nějakého města, které řídíte, třeba toho Chomutova, jak vám zabásli tam toho primátora. Nebo Pardubic, kde vám zabásli primátora. Nebo Moravskoslezského kraje, kde vám odsoudili toho hejtmana. Nebo Středočeskýho kraje, kde jste zamořili les tím azbestem. Nebo Havířova, kde vám odvedli půlku té radnice. Nebo támhle na Ministerstvu práce a sociálních věcí, kde tedy pan ministr dosadil svého šéfporadce bez jakékoliv kvalifikace do dozorčí rady zdravotní pojišťovny.

Takže proč jste to neudělali tedy někde takhle, kde jste u vesla, u kormidla nebo u čeho? (Nesouhlasné reakce z levé části sálu.) Vždyť jste mohli... Já bych poprosil pana předsedajícího, jestli by mohl umravnit támhle pana poslance, který se chová vulgárně.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak já se přiznám, že jsem nic neslyšel, ale pokud k něčemu takovému došlo, tak...

Já nevím, já jsem nikoho neslyšel. Takže, omlouvám se vám, nemám koho umravnit.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Možná to bylo na vás, pane předsedající. Já nevím, víte co, tam nebylo jako nějaké to, možná to pokřikoval na vás.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak prosím, obecně prosím, aby tady v sále nikdo nemluvil vulgárně. Děkuji.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Já děkuji.

Takže já chápu, že v momentě, kdy docházejí věcné argumenty, tak se někteří z nás tady mají tendenci uchylovat k vulgaritám. Je to smutné, dokazujete tím, že jste se dostali do argumentační nouze, ale to správné řešení ve skutečnosti není pokřikovat nadávky na toho, kdo vám přijde pomoct a poradit. To správné řešení je ve skutečnosti v tom, že se poučíte ze svých chyb, že se pokusíte vylepšit to, co děláte špatně – a potom nebudete mít problémy, které tady stále dokola máte. Takže tohleto je ten problém.

Vy máte příležitost a měli jste historicky příležitost na mnoha místech vytvořit ten podzákonný předpis jakékoliv podoby nebo prostě to jenom začít dělat, ta otevřená výběrová řízení. Místo toho nic takového se nekonalo. To je velká škoda. (Gestikuluje ke stolku zpravodajů.) Takže, prosím, paní předkladatelko, prostřednictvím pana předsedajícího, nepoužívejte ten argument, že: vždyť je možné to udělat podzákonným předpisem – protože vy jste to neudělali nikde, anebo tedy vysvětlete, proč to neděláte. Nebo tedy řekněte, postavte se tady a řekněte národu: My to vnímáme jako dobyté území, my chceme pašalíky pro naše trafikanty, my potřebujeme ty pozice obsazovat svými nekvalifikovanými kamarády třeba z organizací, které mají vazby na Rusko (Hlas mimo mikrofon.), protože prostě – (Otáčí se k předsedajícímu.), prosím pěkně, pane předsedající, mohl byste umravnit pokřikujícího pana ministra Juchelku, ať tady nejuchá? (Opět reakce mimo mikrofon.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak prosím, teď opravdu musím i já jako předsedající zasáhnout, možná bych si mohl vzít faktickou poznámku, abych toho mohl říct víc a nebyl nařčen z toho, že nejenom řídím schůzi, ale možná tady moralizuji. Ale prosím, přestaňme se tady navzájem provokovat, protože jakákoliv provokace potom samozřejmě vytváří reakci. A opravdu si myslím, že jsme na půdě Poslanecké sněmovny, ne na základní škole, abychom tady na sebe pokřikovali. Myslím si, že každý dospělý člověk je schopen ovládat to, co říká a eventuálně i svoji reakci. Děkuji.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: No, takže třeba (Ukazuje do pléna.) tamhle pan ministr Juchelka měl možnost zavést také nějakým podzákonným předpisem to, aby do těch funkcí nenavrhoval svoje kamarády, ale třeba aby se šlo pomocí nějakého výběrového řízení a podobně. Ale (Otáčí se vpravo.) bohužel to neudělal. A to je ten problém. Takže tenhle argument, paní předkladatelko, prostřednictvím pana předsedajícího, prosím, nepoužívejte, protože ten zcela zjevně není relevantní. Vy jste tu možnost měli, nikdy jste ji nevyužili. A ano, pochopitelně bylo by fajn, kdybyste to dělali i v tom, když dosazujete třeba své politické nominanty do dozorčích rad společností a podobně. Chápu, že tam máte samozřejmě nějakou politickou odpovědnost za to řízení, ale opět – bylo by fajn tam dávat kvalifikované lidi.

Já si vzpomínám na vašeho člena – třeba tamhle z Prahy, Standa Nekolný se jmenuje, no. Je to paráda. On byl do vámi dosazen do dozorčí rady městské IT společnosti Operátor ICT a on si napsal do sívíčka, že jeho IT znalosti jsou jako běžného uživatele, a to je fakt otázka, jestli tedy je dobrý nápad, abyste dosazovali do čela městské IT společnosti člověka, který označí svoje skilly v IT, jako že je takový user, anglicky „uživatel“ – jestli je to dobrý nápad tímhle způsobem obsazovat dozorčí rady společností, které třeba provozují klíčový systém pro město. Taková Lítačka, kterou Operátor ICT provozuje, to používají každý měsíc třeba stovky tisíc lidí, kteří jsou na tom závislí, aby se dostali do práce – a vy tam nasadíte usera. (Smích v sále.) Já si myslím, že to není dobře, (Otáčí se vpravo.) to není k smíchu, pánové, opravdu. Tohle není k smíchu, to je vážná věc, protože tam potom, když ta společnost není dobře řízená, tak potom pochopitelně nepřináší výsledky a nezlepšuje třeba kvalitu života lidí v tom městě, není tam nějaký rozvoj, který by oni čekali.

Takže my jsme vyházeli vaše usery, vyrazil jsem i pana Šteffla, dozimetrového (Pískne, gestikuluje.), místo toho jsme tam dali kvalifikované odborníky a PID Lítačka aplikace sklízí odměny, udělali jsme tam intermodální plánovač trasy... oceňovaný – spousta parádních záležitostí. Prostě stačí jenom, aby tam byli lidé, kteří mají potřebnou kvalifikaci, a jak to hezky začne fungovat.

Takže prosil bych, abychom se skutečně vyhnuli falešným argumentům, které tady zaznívaly a které na mě opravdu působí tak, že vy v tom prostě (Gestikuluje ke stolku zpravodajů.) tápete, paní předkladatelko, prostřednictvím pana předsedajícího – i tady pan zpravodaj, který vlastně řekl totéž, jenom jinými slovy, totéž, co tady zaznělo předtím od vás, tedy... že tam nejsou exekutivní pravomoci. Já fakt nechápu, jaké exekutivní pravomoci byste čekali, že by to (?) mělo být, vždyť to je výběrová komise – to prostě mají být nějací lidi, kteří mají nějaké znalosti, jak tak funguje governments v případě tady společností tohohle typu, což často bývají tedy velké společnosti, co si budem. Mají třeba nějaké znalosti z oblasti personalistiky nebo si jsou schopni na to vzít nějakého odborníka externího, to je samozřejmě také možné, ale v principu jsou to lidé, kteří prostě mají tu poradní funkci. Není špatně, že mají poradní funkci.

Takže já nechápu, proč vy říkáte, že je škoda, že oni nemají exekutivní pravomoc, protože to není jejich funkce, tohleto. Oni mají přijít, poradit, vybrat, doporučit a samozřejmě za předpokladu, že jsou to lidé, kteří prostě používají šedou kůru mozkovou mezi ušima, tak by vláda, ta ministerstva měla se jejich doporučením řídit. Takže to není chyba, že oni nemají exekutivní pravomoc, opravdu to není chyba.

Další, že tam jsou náklady. No, jsou tam náklady. No, jsou tam náklady, ale troufnu si tvrdit, že v momentě, kdy tady existuje výpočet, že se tady ztrácí nějakého půl bilionu, půl bilionu v korupci, eventuálně v hospodářské kriminalitě v naší zemi (Gestikuluje.) ročně, ročně, tak bavit se o nákladech těch výběrových řízení, která skutečně jsou, řekněme, v řádech desetitisíců na jedno výběrové řízení třeba, na nějaké základnější, tak mi to přijde takové zvláštní. To skoro působí dojmem, že tady je nějaký problém v našem vzdělávacím systému s matematikou a její výukou, protože když investuju desítky tisíc a jsem schopný ušetřit potom půl bilionu pomocí nějakých systémových opatření (Gestikuluje.) za rok – ještě jednou, za rok – takže za volební období ve skutečnosti... to je čtyřikrát půl bilionu. A já chápu, že se třeba neušetří všechno, že tam jsou ještě jiné, další faktory, že ta otevřená výběrová řízení jsou jenom jeden kamínek do mozaiky – no OK, tak ale kdyby to byla desetina, tak furt si myslím, že se to zcela zjevně vyplatí. A to prostě každý, kdo ovládá elementární počty, by měl vidět.

Že se to nevztahuje na všechny společnosti? No, ale to není přece řešení, to zrušit, aby se to nevztahovalo na vůbec žádnou. To řešení je naopak v tom, paní předkladatelko, prostřednictvím pana předsedajícího, že naopak se tedy upřesní to vymezení a naopak to bude platit i pro další společnosti, pro které by to tedy platit mělo. Takže to je ta správná cesta. Že to není závazné? Tak to je samozřejmě chyba. Ano. To jsme si uvědomovali už v tom roce 2019, ale vy vlastně říkáte, že se to vyřeší tak, že to bude závazné ještě méně, respektive že se to zruší a že budou ty podzákonný předpisy. Ale nikdo žádný nikdy neudělal.

Takže ta správná cesta je zcela zjevně v tom, že naopak se to udělá povinné. Že se udělá povinné. Nebo třeba se to může udělat povinné od nějaké hranice. Nebo můžeme to rozdělit separátně na ty třeba řídící funkce a samostatně na ty kontrolní funkce, protože tam by mohla být třeba nějaká rozdílnost v tom přístupu například. Ano? To já bych všechno pochopil. Takovouhle debatu já jsem s vámi připraven vést. My jsme s vámi dokonce připraveni vést i tu debatu o vlastnické politice, kterou tady NKÚ vlastně včera, ani před dvěma dny, včera zkonstatoval, že znovu – ministerstva neřídí majetkové podíly v obchodních společnostech v souladu se strategií vlastnické politiky státu. A problémem bylo i samotné nastavení strategie. Tak já jsem připraven tady s vámi vést tady tuto debatu o tom, jak vlastně má vypadat ta vlastnická politika státu. Co vlastně my máme očekávat od těch společností, ano? Protože samozřejmě před tím, než se začne obsazovat nějaký řídící nebo kontrolní orgán támhle státního pivovaru třeba, tak bychom si měli říct, co vlastně od toho státního pivovaru my čekáme jako stát. To by byl možná ten nejsprávnější postup. Čekáme od něj co? Efektivní distribuci návykové látky? Nebo od něj čekáme maximální dividendu? Nebo co od něj čekáme. Prostě stát by měl mít nějakou vlastnickou politiku, kterou se to řídí, a potom ano, následně podle toho vlastně vybírat ty lidi, plnění de facto mimo jiné téhle strategie. Pak by bylo tedy fajn, kdyby ti lidé byli schopni zajistit to plnění zákonů, které tady NKÚ říká, že se nedodržují. To asi se taky shodneme, že není úplně dobře. Že možná prostě hodnotit to čistě podle výnosů z dividend není úplně správně.

Třeba u toho ČEZu mimochodem to nemusí být úplně správně, hodnotit to podle dividendy. Vy chcete tedy ten ČEZ vykoupit, jako že za ty peníze toho ČEZu. My říkáme, že to je nesmysl tedy. To je samostatná věc. My říkáme, že ty peníze se mají investovat třeba do těch obnovitelných zdrojů elektrické energie, což v momentě, kdy pochopitelně vy je utratíte na výkup, tak za to nevznikne ani kilowatta tady nových domácích zdrojů. Jenomže v momentě, kdy se to vyplatí jako dividenda, tak – teď vás možná překvapím – ty peníze se také nevyužijí na investice do těch obnovitelných zdrojů, a to také není dobře.

To znamená, tohle je záležitost, kdy je zcela zjevné, že ten mechanismus, kdy měříte efektivitu nebo smysluplnost nebo přínosy těch majetkových účastí pouze podle výnosů z dividend, jako není dobrý. Není dobrý pro tuto zemi, protože tam by se měla používat třeba jiná kritéria vyplývající právě podle té strategie, respektive NKÚ tady píše, že dokonce to v té strategii je. Ano? Stát nevlastní strategické podniky primárně kvůli výnosům z dividendy. Tak to mi vysvětlete, proč tedy Ministerstvo financí hodnotí přínosy těch majetkových účastí pouze podle výnosů z dividend společnosti? Vždyť to nedává smysl. Nedává smysl se ani neřídit tou vlastní strategií. A víte, čím to je? Je to tím, že tam nemáte kvalifikované lidi, kteří by reálně byli schopni postupovat podle té vlastnické strategie, protože samozřejmě to řízení společností je nepřímé, protože když máte akciovku, tak tam máte to ministerstvo, máte tady ministra, třeba to může být osvícený ministr, jako tady pan ministr Vojtěch, třeba chce s tím něco udělat, ale prostě stejně ta převodní páka je dlouhá, protože tam máte tu dozorčí radu, máte tam to představenstvo, těm velet nemůžete napřímo. Oni budou říkat, aha, my tady máme tady zákony, my tady máme péči řádného hospodáře, vy tady po nás něco chcete. Ne, ne, ne, my musíme dbát na zisk a tahle to přece nemůže fungovat. Tohle není smysl, který by reálně byl funkční a byl ve prospěch obyvatel naší země.

Potom tady kontroloři NKÚ ještě upozornili, že Ministerstvo financí změnilo kritéria, čímž ministerstvům umožnilo označit za strategické i takové podniky, které pro stát nemají zásadní význam. To si řekněme, jestli to tedy dává smysl, protože skutečně ty firmy by měly být rozlišeny na ty strategické a ty, které strategické nejsou.

Pak tady NKÚ upozornil na to, že tedy se tam dávali ti náměstkové členů vlády, že ti tam být neměli. Jako další problém, že se tady nedodržují zákony. Nicméně NKÚ doporučil Ministerstvu financí provést revizi opatření strategie vlastnické politiky státu a aktualizovat kategorizaci obchodních společností včetně kritérií pro jejich zařazení. Ministerstvu financí a Ministerstvu průmyslu a obchodu pak doporučuje prověřit rozsah pravomocí dozorčích rad v obchodních společnostech v jejich gesci, protože rezorty svěřily některé významné kompetence do působnosti dozorčích rad společností, čímž omezily přímý vliv státu na výkon jeho vlastnických práv. Jenomže zároveň vy tam nemáte ty lidi, kteří by tam měli být z důvodu své kvalifikace. To znamená, že tady vám vůbec NKÚ nepíše: a hlavně musíte zrušit ten nominační zákon. Ano? To tam vůbec není. To vám NKÚ nedoporučuje. Tak co kdybyste si nechali poradit, když už máte problém tedy nechat si poradit od nás, co kdybyste si nechali poradit aspoň tím NKÚ? Co kdybyste místo toho, abyste tady rušili ten nominační zákon, spíš si vzali poučení z toho, co vám napsal NKÚ u té vlastnické politiky státu, a udělali to, co on vám tady napsal, že máte udělat? Vždyť v tom roce 2015 udělali tu kontrolu a v roce 2020 skutečně vláda Andreje Babiše tehdy schválila tu vlastnickou politiku. Sice ono tedy s ní byly nějaké problémy, tady říká NKÚ, potom se nerespektovala a tak dále, ale byl to nějaký pokrok. Tak proč vlastně nepokračujete v kultivaci toho systému a proč se naopak to snažíte zničit, a tím zajistit, že tady bude akorát víc kauz typu Dozimetr? Já tomu nerozumím. A chtěl bych vás požádat o odpovědi na tyto otázky. Děkuji. (Potlesk poslanců Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane předsedo, a máme tady faktické poznámky. S první přichází paní poslankyně Zuzana Ožanová, potom pan poslanec Patrik Nacher, potom pan ministr Aleš Juchelka a potom paní poslankyně Renata Vesecká. Vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane předsedající. Bylo toho tolik, že nevím, na co dřív reagovat. Nicméně doporučím si ještě vzpomenout na jednu věc. Při nominacích do těchto orgánů ministři často nominují také zaměstnance ministerstev, odborné pracovníky. Ti také – pracují tam dlouho, přes různé politické garnitury, musí procházet taky tímto řízením. A víte co? Nedostanou za to ani korunu a ručí celým svým majetkem. Poslanec a senátor, který je členem v takové dozorčí radě, ručí svým majetkem a nedostane ani korunu za toto. Takže to je tolik k těm politickým trafikám.

Mě právě překvapilo i to, jak jste říkal, já souhlasím s tím, že je to také trošku politická zodpovědnost, když někde někoho jmenujete. Nechtěla bych se dotknout, vy v Praze taky děláte výběrová řízení na to, koho dáte do dozorčích rad a posuzujete jejich odbornost? Jaká je vaše odbornost na Dopravní podnik? Chápu, politický nominant, je to v pořádku a legitimní, a že umíte kontrolovat. To, že umíte dopravu, o tom se bavit nebudeme. Ale je to legitimní. Nikdo vám nevyčítá, že neděláte výběrová řízení a že prostě si chcete pohlídat, když jste v rámci té politické reprezentace, ty své vlastní podniky. To je legitimní. A tady je to stejně legitimní.

Tak proč jste to nenavrhli? Praha je také brána jako kraj, má zákonodárnou iniciativu, už jste nám to dávno mohli udělat a všechny obce, kraje, všichni budou udělat takovéto komise. Já se domnívám, že to není úplně správné. Já vám nevyčítám, jak v Praze nominujete kdekoho, kamkoliv. Je to politická zodpovědnost. Nechte to na těch ministrech, nechte to na té politické zodpovědnosti. Když něco bude špatně... (Předsedající: Čas!) Omlouvám se, budu se muset přihlásit ještě jednou.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Dalším přihlášeným je pan místopředseda Patrik Nacher. Vaše dvě minuty.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Já jsem se tedy původně hlásit nechtěl, že ano, to asi víte, ale on Zdeněk Hřib měl tak dlouhý projev, já jsem se vždycky vypružil jak pružina, pak jsem se zase uklidnil, protože to furt nebralo konce a furt se tam recyklovaly ty samé věci, a když jsem se zase vrátil do sálu, tak jsem se zase vypružil. Tak já jako pružina řeknu tři poznámky na kolegu Hřiba, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo.

Za prvé dopravní podnik, Augustín, jak tady o tom mluvil Zdeněk Hřib, tak to bylo za doby, kdy byl Zdeněk Hřib primátor a kdy hnutí ANO v dozorčí radě Dopravního podniku nemělo nikoho. Pana Augustína, pokud si pamatuju, tam držela Praha Sobě a navrhovala ho tam TOP 09, jestli si dobře vzpomínám. A hlavou byl Zdeněk Hřib. To je prostě kontext té situace. Takže za Augustína, byť nepřímo, nesou zodpovědnost Piráti v čele se Zdeňkem Hřibem. Zdeněk Hřib mluvil o výběrových řízeních na poradce, tak bych se ho chtěl zeptat, jak proběhlo výběrové řízení na poradce Jany Komrskové, náměstkyně, která si jako poradce vybrala svého přítele pana Beneše, a když se na to přišlo, tak jste ho frkli vedle Adamu Zábranskému o jedny dveře vedle. A dělal poradce radního. Tak by mě zajímalo, jestli je v pořádku, že vyhrává výběrové řízení přítel náměstkyně.

Poslední věc a zase otázka – výběrová řízení. Připomenu, po minulých volbách, ne po těch posledních, po těch minulých, kdy tady byli překroužkováni Piráti ze strany STANu, tak jste tady byli čtyři, a protože se tam ti ostatní nedostali, tak jste ho rozfrcali jako náměstky na ministerstva. Tak bych se chtěl zeptat, jak prošli výběrovým řízením, a bylo jich asi 10 nebo 12, těch, kteří měli být poslanci za Piráty, ale stali se z nich náměstci zničehonic. (Předsedající: Čas!) Tak jaká ta výběrová řízení vyhrála? Děkuju za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji dalším přihlášeným s faktickou poznámkou je pan ministr Aleš Juchelka. Vaše dvě minuty.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Děkuji moc. Já děkuji moc. Tady prohlašuji, že pan Zdeněk Hřib je lhář. Tak a jedeme. Takže vy jste tady za vaší vlády, když jste byli v Praze, tak jste jmenovali generálního ředitele Dopravního podniku Petra Witowského, který byl vybrán dozorčí radou, a bez výběrového řízení do funkce představenstva Dopravního podniku. Potom začala kauza Dozimetr mimo jiné. Pirátská náměstkyně žehlí průšvih. Komrsková zaměstnala svého partnera jako poradce. Ten raději končí. Městská firma, a to byla právě ta firma Operátor ICT, řeší kokain i sexuální obtěžování, vyšetřují přímo ředitele. To bylo taky za vás. Piráti navrhovali loajálního Redlova muže do dozorčí rady banky. O jeho kontaktech jsme netušili, tvrdí. Pirát Peksa. Na ruské ambasádě slavili i Zeman. Bylo to správné rozhodnutí. S Rusy musíme mluvit. Se svou přítelkyní tam jedli pelmeně. Šéfka pražských Pirátů a manažer JCDecaux se stýkali i po jeho obvinění.

A poté tedy máme to, jakým způsobem vybírají tedy Piráti ty kádry podle svých výběrových řízení. Takže mají tady vždycky tu komisi, potom někoho vyberou, ale důležité je, jakým způsobem ona má znalost pirátského programu a argumentace. To ohodnocují 15 procenty. Takže vždycky, když mají to otevřené výběrové řízení, kde jsou ti odborníci, tak tam je také zkoušejí z toho pirátského programu a z pirátské argumentace. A musí mít, což požadují oni – co požadujeme: odbornost, bezúhonnost a tak dále, požadujeme názorovou shodu s programem Pirátů. Toto je jejich výběrové řízení do těch různých rad. Ano, v dozorčích radách mají být právníci, kteří to hlídají. Já si myslím, že to je správné rozhodnutí, a vy si udělejte samozřejmě pořádek hlavně u sebe. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezký večer. Mám tady omluvu. Paní ministryně Schillerová se omlouvá do konce jednacího dne z pracovních důvodů, dále Martin Baxa od 22 hodin z osobních důvodů do konce jednacího dne a Věra Kovářová od 21.45 ze zdravotních důvodů.

Nyní faktická poznámka – paní poslankyně Renáta Vesecká, dále je Zdeněk Hřib, dále paní poslankyně Zuzana Ožanová. Tři faktické poznámky. Prosím, máte slovo. Vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Renata Vesecká: Děkuji. Já bych se velice ráda a velice krátce vyjádřila k obsahu zákona, který je projednáván. Myslím si, že zpráva NKÚ, jak tady byla citována, tak vlastně prokázala, jak je to zbytečný zákon, jak vlastně tato zákonná úprava neřeší vůbec nic. Je to zákon, který sám o sobě, tak jak je koncipován, nemůže zabránit žádné z těch situací, o které jste hovořil. Opravdu tak, jak zmínila paní kolegyně Ožanová, je věcí politické odpovědnosti nominovat odpovídající odborníky. Tento zákon je pouhým – podle mě, já jsem si ho nazvala trošičku potěmkinovskou vesnicí – on se tváří jako něco, co může dosáhnout, ale ze své podstaty, tak jak je upraven postup, nemůže skutečně zabránit žádné takové situaci, o které tady bylo hovořeno. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka – předseda Pirátů Zdeněk Hřib a připraví se paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Děkuji. Já tedy se nechci tady přijít u pultíku s lidmi, kteří mají asi lepší vhled do fungování nějakých mafií nebo možná organizovaných zločineckých skupin nebo podobně, ale já si troufnu tvrdit, že skutečně to, co jsme viděli na kauze Dozimetr, tak to je prostě věc, která začala tím, že se do toho místa, na to místo do představenstva Dopravního podniku dostal člověk, který se tam dostal jako politická tlačenka na řídící funkci v městské akciové společnosti, a že tam nebylo provedeno výběrové řízení. Dlužno poznamenat, že se tam nedostal kvůli Pirátům. Naopak, my jsme pro něj nehlasovali. Stejně tak jsme nehlasovali ani pro ředitele Witowského. A víte, proč jsme nehlasovali pro ředitele Witowského, naši lidi v dozorčí radě, což jsou ti, kteří hlasují o dosazení toho člověka do představenstva? Nehlasovali jsme pro něj ne proto, že bychom věděli, že tamhle pan Augustín bude potom někde natočený v nějakém bytě. To jsme samozřejmě nemohli tušit, že? To odhalila až policie pomocí těch prostředků, které může využívat ona, ne my. Ale my jsme ho tam nezvolili proto právě, protože neprošel otevřeným výběrovým řízením.

A já neříkám, že to je jakoby úplně všespásné. Samozřejmě ano, může se stát, že přijde člověk, který vás přelstí nějak, a může se to stát. Nám se to tedy nestalo. Žádný náš člověk, který byl dosazen tímhle způsobem někam, tak nic nespáchal. To znamená, součástí toho je i nějaké prověřování, samozřejmě takzvaný background check a podobně, ale jako ano, všespásné to není, měly by tam být ještě další věci, ale rozhodně není cesta to, že to zrušíte.

A pardon, ale přece tady, doufám, nepovedeme debatu o tom, že je snad rozdíl mezi politickými náměstky, což jsou jednoznačně političtí nominanti, mimochodem tam v tomhletom případě šlo o naše kandidáty původně na ministry, kdybychom tedy jsme měli ta ministerstva, tak to byli prostě političtí jako to, tak je jasné, že na ministra, to je prostě politik. Tam neděláte výběrko. To prochází nějakými primárními volbami a podobně. Nebo chápu, že u vás to třeba prochází rozhodnutím šéfa, ale v demokratických stranách ten proces je trochu komplikovanější. Takže prosím pěkně oddělujme politické nominanty na čistě politické funkce určené primárkami, dozorčí rady, ve kterých samozřejmě je nutná nějaký soulad s programem, to je snad logické. Představte si, že vy byste tam dosadili někoho, kdo třeba by... (Předsedající: Čas!) ...říkat, že Babiš je ve střetu zájmů. To by bylo přece v rozporu s vaším programem.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní paní poslankyně Zuzana Ožanová a připraví se pan poslanec Bohuslav Niemiec. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane předsedo, já jsem říkala, že se přihlásím ještě jednou, abych reagovala na první výstup kolegy Hřiba, vaším prostřednictvím. Já neříkám, že NKÚ by teď třeba zjistil něco jiného, nicméně bylo by korektní, kdyby uvedl, že kontrolováno bylo období 2020-2025 a kontrola probíhala od února do září 2025. Možná, že by to bylo vhodné, kdyby to příště uvedl, a netvářil se, že je to – v rámci jeho interpretace to vyplynulo, jakoby bylo kontrolováno naše období. Nicméně neříkám, jak by to dopadlo, že jsou třeba nastaveny nějak špatně procesy. To já se toho nezříkám.

Nicméně víte ale, já si třeba myslím, že odborníci z ministerstev, a teď si řekněme skutečně tam často ministři dávají vedoucí odborů, ředitele odborů, ředitele sekcí. To jsou odborníci. A opravdu tito lidé, kteří slouží státu, tam jdou, nemají za to ani korunu, musí projít nějakým nominačním procesem, jsou to odborníci a ručí celým svým majetkem. Uvědomujete si, že to nejsou trafiky? Že to je zodpovědnost? Já se domnívám, že lidi, kteří tam jdou, si to dobře uvědomují.

A co se týče trestní odpovědnosti, kdyby všichni byli v pořádku, nepotřebujeme trestní zákoník. Takže nemůžeme vědět, co kteří lidé udělají. A co se týče, jak vy jste naznačoval, že všichni mají problém, já jsem taky měla jeden problém. Mně policie přišla a říkala, prý máte odposlech v kanceláři. A víte co? A našli ho. Nelegální odposlech. Takže svým způsobem se považuju za velmi prověřeného politika, protože pravděpodobně dosti dlouhou dobu jsem byla odposlouchávána, a kupodivu žádná kauza. (Předsedající: Čas!) Ano, souhlasím s tímto návrhem zákona a jsem ráda, že jsem ho předložila.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka – pan poslanec Bohuslav Niemiec a připraví se Patrik Nacher, dále Zdeněk Hřib, Olga Richterová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Niemiec: Dámy a pánové, já vás taky všechny zdravím. Máme přesně 22.31 a dozvídáme se tady o problémech Prahy, kdo kde koho dosadil do dozorčí rady nebo nedosadil. Já se moc omlouvám kolegům, ale mě ta Praha úplně nezajímá. To si vyřešte někde jinde. Pojďme se bavit o tom zákonu. My ze severní Moravy, my máme ty krátké zobáky, my mluvíme rychle a chceme jednat věcně.

A proto se tady vracím zpátky k té podstatě věci. Cílem podle mě není ten zákon zrušit. Pojďme se bavit o tom, když tam je něco blbě, že to můžeme nějakým způsobem opravit nebo nastavit jinak. Můžeme se bavit o nominantech, zaměstnancích ministerstev tak, aby to dávalo smysl. Můžeme některé věci navrhovat a měnit, ale proč ho rušit? Já si jenom dovolím zpětně připomenout, že právě jedním z těch, kteří ho prosazovali, byli zástupci Pirátů, zástupci ANO a taky nás lidovců. A kdysi dávno byla na tom celkem veliká shoda. Jak jsem vás velmi poctivě poslouchal, tak tady padala slova neefektivní, neobvyklé, nesystémové, nelogické, nefunkční právní úprava, je třeba racionálně odstranit nefunkční právní úpravu. Já se omlouvám, ale to jsou slova, která jsou pouze slova, ale není za nimi podle mě žádné zdůvodnění toho konkrétního, proč to rušíme.

Takže já si dovolím navrhnout, pojďme opravdu se bavit a diskutovat o tom, že zkusíme najít nějaké řešení, které bude přijatelné pro všechny, které zachová stávající princip, který je funkční, a zároveň odstraní ty chyby, které možná v tom procesu někde jsou. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji za dodržení času také. Patrik Nacher, místopředseda Sněmovny, na faktickou poznámku a připraví se Zdeněk Hřib. Prosím, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuju. Děkuju za slovo, pane předsedo. Já nejprve na pana kolegu Niemiece, ať si tady Prahu vyřešíme. To máte správně, to jste řekl správně, pane kolego, prostřednictvím pana předsedy, ale tak to směřujte na vedle stojícího Zdeňka Hřiba. My jenom reagujeme na něj. Vy to vždycky tak jako trochu alibisticky řeknete, ať se tomu nikdo nevěnuje, ale my bychom se tomu nevěnovali, ano? My jenom reagujeme na ta slova, která tady zazněla. Tak to je jedna poznámka.

Druhá. Já tedy musím říct, že z určitého úhlu pohledu obdivuju to, jak Zdeněk Hřib furt recykluje ty samé věci, a skoro teďka začínám, mám pocit, že on tomu i věří. Já se vždycky snažím vysvětlovat to dění v té Praze a furt lovím nová slova, nový úhly pohledu, aby mi bylo rozuměno, a furt jako narážím na totéž. Takže znova. Dopravní podnik za tehdejší vlády Pirátů, Prahy Sobě, TOP 09 a STAN a ANO a ODS byly v opozici, kdy v dozorčí radě neměly nikoho. Jestli se něco dělo v dozorčí radě, tak za to nesou ti koaliční partneři všichni zodpovědnost dílem nerozdílným. Všichni, úplně stejně. Já si třeba vzpomínám, že pan Augustín byl zvolen do společného podniku i hlasy Pirátů tedy mimochodem, pokud si dobře vzpomínám.

Takže teďka jakoby říkat, my jsme s nimi tři roky vládli, měli jsme z toho tři roky benefity, ale když je nějaký problém, tak za to mohli všichni koaliční partneři a my jsme ti čistí, mně tedy nepřijde fér. A ještě jako takovou přidanou hodnotu tomu naložit, že za to vlastně může ještě částečně i opoziční strana, která tam vůbec nebyla, tak mně přijde jako fakt majstrštyk.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Čas! Předseda Pirátů Zdeněk Hřib a připraví se předsedkyně klubu Pirátů Olga Richterová. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Děkuji. Já bych se trošku tady ohradil proti tomu, jsou tam zaměstnanci ministerstev a nemají ani korunu za to, protože přece jenom věřím, že ti zaměstnanci ministerstev nějaký plat berou tedy. Ale to je spíš marginální záležitost.

Já jsem chtěl spíš poprosit přece jenom, když si sem stoupne někdo tady v centru Prahy, tady k tomu pultíku a začne říkat, jak ho ta Praha nezajímá. Prosím vás pěkně, vy jste sem buď přijeli po silnici nebo přišli po chodníku, který tady pro vás zajistilo hlavní město. Tady když půjdete na toaletu, umyjete si ruce vodou, která tady prostě je zajišťována Pražskými vodovody a kanalizacemi, aby tady vás někdo nepřepadl za rohem, tak na to dohlíží třeba Městská policie Praha a svítí k tomu Technologie hlavního města Prahy, tady osvětlení. Můžeme možná vést debatu o tom, jaká je tam ta složka bílého světla, ano, ale to sem asi teďka nepatří.

Jenom jsem chtěl říct, že samozřejmě pro nás je to do jisté míry čest tady vás hostit jako poslance ze všech regionů naší země v našem centru, nicméně byl bych rád, kdybych tady přece jenom neslyšel už to, že je vám Praha jako úplně volná. Myslím si, že to není úplně dobré tohleto. Já osobně si myslím, že třeba spousta problémů naší země, možná, by se vyřešila rychleji, kdyby tahle Sněmovna se přesunula třeba do Ostravy. Já si to vážně myslím, ale fakt. Nám by se tady třeba vyřešily nějaké dopravní problémy tedy, musím říct, to by bylo také fajn, možná i bezpečnostní, a vy byste získali tady dvěstěhlavé těleso, kterému byste mohli vysvětlovat třeba, proč jim nemá být jedno Ostrava. Já si myslím, že to by bylo úplně super. Zároveň ti poslanci, kteří by jeli do Ostravy, tak by konečně pochopili, že tady jsou i jiné části naší země a že je nutné mít (Předsedající: Čas.) tu politiku takovou inkluzivnější. Díky.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Čas! Tak, nyní Marek Výborný a připraví se Olga Richterová.

Přečtu mezi tím omluvu. Pan poslanec Václav Pláteník od 23.40 – osobní důvody.

Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuju. Já jsem si fakt myslel, pane předsedo, děkuju za slovo, že se vyprovokovat nenechám. Chtěl bych moc poprosit milého kolegu Nachera, který tady vyskočí, pan kolega, vždycky jak čertík z krabičky, pana předsedu Hřiba. Pánové, jsme na adrese Malostranská. Já vůbec nezpochybňuju význam matičky Prahy, ano, ale opravdu, pánové, sbalte si saky paky, vyrazte na Mariánské náměstí a tam si to rozdejte férově, vyřešte si ty problémy, které tady řešíme. Nás fakt tohleto tady nezajímá! Jsme v Poslanecké sněmovně. Já bych byl rád, kdybychom se vrátili k tomu meritu nominačního zákona, protože to je součást té destrukce státní správy a všeho. Já myslím, že tam musíme být kritičtí. Pan kolega Hřib to dokázal v polovině svého projevu. Pak nám to zas uteklo k té Praze. Fakt jsme na půdě Poslanecké sněmovny. Nezpochybňuji problémy, kterými se matička Praha zabývá, vidím, že to máte složité, ale opravdu to nepatří sem. Nepatří to sem! Já bych tedy poprosil pana předsedu Okamuru, zhasněte světla, vypněte mikrofony, jdeme domů, protože tohle nemá smysl. Pokud tady chcete řešit to, co máte řešit na Zastupitelstvu hlavního města Prahy, tak to sem opravdu nepatří. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Bohuslav Niemiec a připraví se – pořadí přečtu: Zdeněk Hřib, Olga Richterová a Jan Berki. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Bohuslav Niemiec: Tak, já si dovolím dopřesnit. Já Prahu mám rád, jsem tady moc rád, že tady mohu být, ale mě nezajímají pražské problémy. O tom jsem mluvil. To jsou vaše městské problémy, to si vyřešte, jak říkal Marek Výborný, někde jinde, prostřednictvím pana předsedajícího, a pojďme se bavit o tom, co trápí naši zemi. Celou naši zemi. Mimochodem, Ostrava není celý Moravskoslezský kraj. Havířov je druhé největší město Moravskoslezského kraje. Já rád tady provedu nějakou edukaci kolegů z velké dálky, kteří moc k nám nejezdí, ale... (Poznámka z pléna.) Já myslím teďka pana kolegu Hřiba. Takže pojďme opravdu se vrátit zpátky, pojďme se tady bavit o nominačním zákoně. Jak už jsem říkal, zopakuji ty věci, které jsem tady opakoval, a ten proces může mít nějaké skryté vady nebo nějaké skryté problémy a pojďme se o nich bavit, ale prosím, nerušme celý ten zákon jako celek. Já jsem si tím nominačním procesem prošel a byla to výborná zkušenost. Opravdu a myslím si, že i mě to posunulo, ale hlavně dává to nějakou jistotu, že do těch pozic se dostávají lidé, kteří mají povědomí o tom, co se tam děje.

Takže prosím, apeluju na to ještě jednou, zkusme se začít bavit o tom, jak to zlepšit, jak to opravit, ale nerušme to jako celek. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní pan předseda Zdeněk Hřib a připraví se Olga Richterová. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Tak teď si vezměte, že kdyby ten parlament byl, sídlil prostě v té Ostravě, tak byste tady neměl, pane poslanče, nutkání vysvětlovat poslanci z pražského regionu, který je tedy ve skutečnosti ze Slavičína, ze zlínského regionu, vy byste neměl potřebu vysvětlovat, že tedy Havířov je něco jiného než Ostrava. Já to samozřejmě vím, já jsem shodou okolností v Havířově byl i párkrát třeba ubytován, máte to tam moc hezké, ale abychom se vrátili zpátky k podstatě toho problému. To totiž nejsou problémy Prahy, to, co já vám tady říkám. Ony to jsou totiž ve skutečnosti v mnohém jako succes stories nebo jakoby něco, z čeho bychom se tady mohli poučit, a já to používám jako příklad toho, jak se to třeba má dělat, anebo taky jako příklad, jak se to nemá dělat, protože přece jenom ta best preactice nebo worst practice podle toho, jak se to vezme v některých případech, ale prostě my jsme se nějak poučili tady z těch chyb.

Mě tady srdce trpí v momentě, kdy vidím, že tady paní předkladatelka, prostřednictvím pana předsedajícího, se vrhá vlastně do problému, který už je dávno vyřešen, a už jsme v Praze dál a víme prostě, jak na to. Protože ano, ty pražské podmínky jsou prostě specifické a ty podniky jsou gigantické leckdy. Pražský Dopravní podnik má přes 11 000 zaměstnanců. Přes 11 000 zaměstnanců. To je jeden z největších zaměstnavatelů, který tady je v České republice, jako v celé České republice. Takže já si troufnu tvrdit, že řešení, které se třeba osvědčilo v pražském Dopravním podniku, ve skutečnosti je přenositelné na velké státní podniky, protože prostě ta velikost je srovnatelná. Tak si troufnu tvrdit, že není nutné prošlapávat tu cestičku furt dokola a je možné se poučit tady z nějakých best practices i z jiného kraje, nemusí to být zrovna Praha. Můžeme se poučit támhle z Ostravy. (Předsedající: Čas!) Moravskoslezského kraje. Pardon.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní Olga Richterová a připraví se Jan Berki. V pořadí je ještě Michal Zuna. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji pěkně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Je už pozdě, proto si myslím, že obohatíme to téma poučení z různých krajů ještě o téma poučení z minulosti, protože to, co se tady odehrává, je snaha hnutí ANO, které bývalo protikorupční, nyní se spíše používá adjektivum profikorupční, tak hnutí ANO chce ten nominační zákon, který v minulosti samo přijalo, zrušit. A jasně, bylo by super teďka se bavit dál detailně o Ostravě, Havířově nebo Praze, ale já přece jenom si dovolím tady vnést nějakou vzpomínku na tu situaci v roce 2014, kdy se to tady začalo skutečně silně řešit, že je potřeba jak rozšířit pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu na státem vlastněné podniky, tak řešit způsoby personálních nominací do dozorčích a správních rad státních firem. Proč? A teďka si dovolím ocitovat. Já myslím, že vás to všecky dojme, ta citace: „Trafiky v dozorčích radách státních podniků byly jednou z hlavních příčin pádu předchozí vlády Petra Nečase.“ Ano, doba, kdy padaly vlády kvůli personální politice. Pokračuju v citaci: „Podle zpráv tajné služby BIS je politický vliv v těchto dozorčích radách hlavní příčinou neprůhledného rozhazování státních peněz skrze předražené zakázky. Navíc je to dlouholeté podezření, že státní firmy, jejichž celkový roční obrat dosahuje 600 miliard korun,“ jsme v tom roce 2014, „jsou penězovodem korupčních financí do stranických pokladen.“

Dámy a pánové, vy opravdu chcete zrušit nominační zákon? Nominační zákon, který reagoval na toto neblahé dědictví devadesátek, který reagoval na tyhle jaksi korupční hříchy, které popsal tehdy Respekt. (Předsedající: Čas!) A tím skončím tuto poznámku.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Jan Berki a připraví se pan poslanec Michal Zuna. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Berki: Děkuju. Já se výjimečně, možná tím některé překvapím, jdu zastat kolegy Patrika Nachera a Zdeňka Hřiba, protože já to teď skutečně nevnímám – jako jak u jiných bodů mi probírání Prahy celkem vlastně vadí a přijde mimo mísu, tak tentokrát musím říct, že já v tom vidím jako případovou studii, což je legitimní výzkumný přístup k objevování některých prvků, a zároveň si chci trochu přihřát polívčičku. Bavíme-li se o přemisťování centrálních úřadů mimo Prahu, tak to mají Starostové dlouhodobě v programu, a chtěl bych jen upozornit, že kromě Moravskoslezského kraje a Prahy je tu spousta dalších jiných krajů, rádi vás uvítáme i v Liberci.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní pan poslanec Michal Zuna a ještě mám zatím poslední přihlášku – Patrik Nacher do faktické poznámky. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Michal Zuna: Já vám děkuju, pane předsedo. Já jsem jako poslanec zvolený za volební kraj 1 – hlavní město Praha, tak jsem nemohl odolat. Já jsem přemýšlel, kolik tady je poslanců a zároveň zastupitelů hlavního města Prahy, a vlastně dopočítal jsem se tedy akorát Zdeňka a Patrika. (Poznámka z pléna.) Ještě Bára Rázga, tak to se omlouvám. Ale to se nezapojila. Já jsem si právě říkal, jestli jich je tady jako 10 nebo 15, ale fantastické je, že si vystačíte takhle ve dvou a dokážete ty debaty vést opravdu jako široké, ano? A pak tady padla výzva, abyste si to nechali na jindy. Já mám pocit, že ve čtvrtek je zastupitelstvo? Tak ve čtvrtek tady budeme ušetřeni těchhletěch přestřelek.

Ale proč jsem chtěl vystoupit hlavně? Já jsem se chtěl vrátit taky k nominačnímu zákonu a požádat i navrhovatele zákona, jestli by třeba i vystoupili a reagovali na ty dotazy, na ty podněty, které myslím tady už také padly ve faktické, myslím od pana kolegy Niemiece, a to je, proč proboha ten návrh je o zrušení nominačního zákona? Proč se nebavíme o nějakém...? Ano, padlo tady několikrát, že ten zákon není bez chyb, že by mohl být nějakým způsobem upraven, tak proč se nebavíme o novelizaci, o nějakém zpřesnění, upřesnění, o nějakém doplnění, ale rovnou zčistajasna zcela jednoznačně a prostě zrušení bez náhrady. To mi přijde opravdu jako zásadní krok v oblasti transparentnosti, ale tím špatným směrem, krokem zpátky.

A také tady padla výzva k panu předsedovi, aby tady zhasnul. Já mám za to, že jestli je dohoda, že ve 23 bychom měli končit, tak jestli tady už nikdo nebude reagovat z navrhovatelů, tak bych o to požádal také (Předsedající: Čas!), protože pak už to nemá smysl.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Určitě se po 23. hodině zhasne. Nyní tedy pan poslanec Patrik Nacher. Vaše dvě minuty.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane předsedo. Já asi nebudu prostě setrvávat v tom sále, protože já se vždycky nechám vyprovokovat a pak se přihlásím, protože to nějak nemůžu vydržet. A to nutkání je fakt silné. (Pobavení.) Protože to neskutečné.

Tak. Za prvé, ano, potvrzuju, ve čtvrtek máme zastupitelstvo. Kdyby vás to pak zajímalo, tak vám tady v pátek se Zdeňkem Hřibem a s Barborou Rázga řekneme, jak to dopadlo ve čtvrtek. Takže v pátek se máte na co těšit. Tak to je první.

A teďka ta druhá. Trochu vážněji. Vaším prostřednictvím, pane předsedo, na Marka Výborného. Já se omlouvám, ale pane poslanče, vy jste první, který byste se ozval, když vám tady někdo jiný z mikrofonu bude říkat, kdy se má přihlásit, kdy má reagovat a na co reagovat. A první byste tady na to okamžitě se ozval a teďka tady vyskočíte a budete mně říkat, jestli já mám reagovat, nebo ne na Zdeňka Hřiba faktickou poznámkou, protože to bylo o Praze. Tak prosím, podle sebe – sám byste byl nerad, aby tady na vás někdo pokřikoval a radil vám, kdy se máte přihlásit a ke kterému bodu a co tam máte říct, tak to nedělejte sám. A když už to děláte, tak to udělejte aspoň férově. My, to jsem byl já, Zuzana Ožanová a další reagovali na půlhodinový projev Zdeňka Hřiba dvouminutovou faktickou. A vy místo abyste to takhle popsal, tak protože se Zdeňka Hřiba zřejmě bojíte, tak řeknete, vyzývám oba pány. Vyzývám oba pány, abyste to jako rozředil, ano? Správně lidovecké takové razantní nevím. (Pobavení koaličních poslanců.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní mám tři faktické poznámky. Paní předsedkyně Olga Richterová, Marek Výborný, Bohuslav Niemec. Jenom upozorňuji, že... Olga Richterová, prosím. Upozorňuji, že na základě dohody předsedů poslaneckých klubů ve 23 hodin bych přerušil. No, můžu ještě benevolentně třeba 23 a ještě něco, než dojde ta faktická poznámka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji pěkně. Tak tady zazněly poměrně zábavné věty o vnitřních motivacích Patrika Nachera, proč vystupuje. Já bych jenom za sebe také přidala tady v tu pokročilou hodinu, já mám zase silnou touhu zastupovat toho půl milionu našich voličů, kteří chtějí, aby tady procházely protikorupční a ne prokorupční zákony. Takže to je to moje silné nutkání. A proto připomenu, když jste jako hnutí ANO v tom roce 2014 vlastně řešili ty kauzy, byly jste ještě tehdy to hnutí protikorupční, potom v roce 2018 jste předkládali nominační zákon, byli jste stále ještě hnutí protikorupční, tak jste se opírali i o informace, které je prostě potřeba připomenout A tehdy ten celkový roční obrat podniků, které vlastní stát, územní samosprávné celky, byl zhruba 680 miliard korun, což tehdy byly přibližně dvě třetiny státního rozpočtu. A co se tehdy prostě řešilo, byl ten silný politický vliv, který ohýbal ekonomičnost fungování těchhle firem. A proto tady teďka my stojíme a říkáme, proboha, vy to chcete zrušit? Když to byl hrozný problém pro naši zemi a když se alespoň částečně podařilo tenhle problém napravit, tak vy ho chcete znovu vyrobit? Protože dneska když si uděláme nějaké sčítání, a my to asi teďka už nezvládneme doprobrat pořádně, ale zítra na to určitě prostor bude, tak je určitě ten aktuální souhrnný obrat všech veřejných firem, když vezmeme takhle ten zastřešující pojem v České republice, víc než 1 bilion korun. To je obrovská suma peněz. Nemáme samozřejmě nějaký živý oficiální registr, který by to číslo v reálném čase předkládal. A je to roztříštěné, to vlastnictví, mezi ministerstva, kraje, tisíce obcí. Ale kombinací (Předsedající: Čas!) těch historických a současných dat se dá dojít k tomu, že to je přes bilion korun. Děkuji. Pak ještě navážu.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní Marek Výborný, potom je připraven Bohuslav Niemiec a Jan Berki. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuju. Mě mrzí, že zmizel Patrik Nacher, ale mně to přišlo už trošku jako nastavovaná kaše. Já jsem samozřejmě svoji poznámku mířil na všechny stejně – jak na kolegu Nachera, tak na kolegu Hřiba. Ale nechci se k tomu vracet, protože mě nakonec tedy, musím říct, vlastně zaujala ta poznámka kolegy Berkiho. A je pravda, že tak jak tady neustále posloucháme ty příběhy z Mariánského náměstí, takže ony to jsou opravdu případové studie. Řekl bych do všech možných oborů, včetně psychiatrie a dalších. Takže to je docela zajímavé. Je pravda, že se můžeme lecčemus poučit.

Já jsem se chtěl zastat pana – já teďka nevím, kdo z vás je předkladatel a kdo je zpravodaj. (Reakce od stolku zpravodajů.) Tak pana zpravodaje i paní předkladatelky, protože pan kolega Zuna tady říkal vlastně, proč se to ruší? To je jednoduché. Oni mají politické zadání přece. Dostali politické zadání a chudáci to tady teďka odnášejí. Jeden, druhý. Je mi jich trošku líto. Pak jsou tady svědky pražských přestřelek a podobně a případových studií. Je to politické zadání. Já jsem taky přesvědčen o tom, že nominační zákon, služební zákon nejsou dokonalé normy, a určitě by bylo na místě vést seriózní věcnou odbornou debatu, co na nich změnit. Ale tady prostě jednodušší je zrušit. Zrušit, protože máme zadání. A jaké je zadání, paní předkladatelko, prostřednictvím pana předsedajícího? Vládneme, nerušit. Dobrou noc.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní pan poslanec Bohuslav Niemiec a připraví se pan poslanec Jan Berki.

 

Poslanec Bohuslav Niemiec: Dámy a pánové, já se musím taky přiznat k tomu, že to nutkání, které cítil pan místopředseda Nacher, tak ho cítím taky vystoupit a vrátit se k tomu tématu, protože opravdu to téma je důležité, ne ta pěna dní, která se řeší kolem. Takže já zpátky k meritu věci.

Připomenu rok 2019. Poslancům se však ve spolupráci s Rekonstrukcí státu podařilo najít rozumný kompromis, který jako komplexní pozměňovací návrh předložili poslanci Radek Vondráček – hnutí ANO, Marian Jurečka – KDU-ČSL, Tomáš Martínek a Jakub Michálek – Piráti. Pozměňovací návrh vyřešil největší nedostatky vládního návrhu, především zajistil povinnost ministrů nominační postup dodržovat, a umožnil zablokování nominací nekvalifikovaných uchazečů. Sněmovna ho ve třetím čtení podpořila 150 hlasy a zákon pustila do Senátu. Tak to jenom připomínka toho, co bylo kdysi a kde jsme teď. Děkuji. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka – pan poslanec Jan Berky a připraví se Zdeněk Hřib. Prosím, máte slovo?

 

Poslanec Jan Berki: Děkuju. Já teď nechci být útočný a vlastně jsem to původně nemyslel ani jako vtipně. Vlastně mě trochu překvapilo, že to některé pobavilo. Já jsem to opravdu myslel tak, že já to vnímám jako případovou studii, kdy vidíme, co se kde stalo. Vlastně ty přestřelky jsou sice trochu divadelní představení, ale když se podíváme na ten obsah, tak to skutečně z mého pohledu může přinést nějaké informace k tomu, kde jsou limity nominačního zákona a kde naopak jsou benefity toho nominačního zákona. A já nechci být útočný, jenom mi prostě přijde, že možná ta otázka toho například, jestli jste zvažovali opravu toho nominačního zákona, by té diskusi prospěla taky. Teď se vlastně vždycky ptáme, respektive říkáme, že to chcete zrušit, tak mě by třeba zajímalo, jestli jste zvažovali úpravu toho nominačního zákona, proč například potom tedy vyhrála varianta toho, že tímto návrhem ten nominační zákon úplně rušíme. Zároveň je fajn třeba shrnout analyticky, kde jsou ty limity a proč třeba ta oprava by vlastně nestačila? Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní na poslední faktickou poznámku v tuto chvíli pan předseda Zdeněk Hřib. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Já tedy zatím jsem se tady nedozvěděl odpovědi na ty otázky, které jsem tady nadnesl, tak jestli tedy teďka budeme končit, tak doufám, že se je třeba dozvím zítra.

Jenom jsem chtěl opravdu všechny požádat tady v této místnosti, všechny ctěné poslankyně a poslance, protože tady není Bára Pipášová, naše poslankyně, která by to asi normálně tady řekla, tak to musím říct tedy já. Přece jenom bych chtěl požádat o to, abychom nepsychiatrizovali politiku a už vůbec ne běžnou mluvu. Je to prostě jako nedobré. Kdyby tady někdo měl asi teď rozdávat ty psychiatrické diagnózy, tak bych to byl pravděpodobně já jakožto vystudovaný lékař nebo možná je nás tady vícero. Nevidím teďka tady zrovna... Ano, nějaké tady máme, výborně, a tito lidé to nedělají, tak já bych chtěl poprosit, aby to ani nedělali všichni ostatní, protože to prostě není dobře. Nechceme ostrakizovat ty lidi, kteří mají reálně psychiatrická onemocnění. Není to prostě dobře, tak bych chtěl poprosit. Humor, já jsem velice pro humor, ale přece jenom nějaké meze by to mít mělo. Díky.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku pan poslanec Jan Berki. A už tady není, takže vystoupí... Odhlásil se. Takže vystoupí pan poslanec Karel Dvořák, který je připraven v obecné rozpravě. (Komunikace poslankyně Richterové.) Chcete s přednostním právem? Tak jste vy s přednostním právem, chcete ještě vystoupit. Máte pravdu. Tak pan Jan Berki je přihlášen s faktickou, tak prosím.

 

Poslanec Jan Berki: Vážení přátelé, jdu úplně upřímně vystoupit jenom proto, aby se nezačínaly proslovy, které budou trvat zhruba 15 minut nebo 10 minut. To znamená, budu teď tu chvilinku hovořit, aby – přeskočilo 23.00. Přeju vám dobrou noc. (Pobavení a potlesk.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, přerušuji 14. schůzi Poslanecké sněmovny, a to do středy 22. dubna do 9 hodin a přeji vám dobrou noc a krásný večer.

 

(Jednání skončilo ve 23.00 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 27. 4. 2026 v 11:21.