Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Takže já se ptám jestli – a je to legitimní dotaz – chceme lidem v bytové nouzi, kteří často řeší existenční problémy, vlastně komplikovat život ještě tady tímto způsobem.

Třetí rovina, kterou je dobré tady zmínit, a myslím si, že to sledují i pracovníci úřadu práce, a to je ta jejich přetíženost. Úřad práce dnes čelí obrovskému tlaku, a to tady není žádné politické tvrzení, to je realita, která je vlastně popsána i v těch samotných podkladech, a stejně tak s podobnými prohlášeními vlastně vystupuje i pan ministr práce a sociálních věcí, který už nechce dělat další čistky na úřadu práce. Říkal, že už nepropustí ani jednoho člověka, protože ví, kolik se na ně nakládá agendy. Protože my vlastně víme, že taky dochází k prodlužování lhůt, často k chybám v rozhodnutí, k přetížení zaměstnanců, a proto mi nedává logiku, že do této situace přidáváme další rozsáhlou agendu.

Je to agenda, která není administrativní, ale z mého pohledu zcela sociální. Agendu, která vyžaduje individuální přístup, terénní práci, znalost rodinných situací, schopnost vyhodnotit sociální kompetence. To ostatně vlastně potvrzuje i evaluační zpráva samotného Ministerstva práce a sociálních věcí k integračnímu pracovnímu místu, která potvrzuje, že práce úřadu práce se děje spíše formálně, protože na práci v terénu nemají dostatečné kapacity a ani počty sociálních pracovníků. Veškerou tuto změnu na pracovníky úřadu práce vlastně budeme předávat přes letní prázdniny. To je taky dobré si uvědomit, protože ta účinnost je od 1. září. Vlastně tyto úřady práce, a nejenom úřady práce, všechna pracoviště máme oslabené dovolenými. Není to výjimka, je to úplně běžná záležitost. Takže od září tito pracovníci budou muset posuzovat a zpracovávat zcela jinou, novou agendu, než na kterou se vlastně od 1. 7. z mého pohledu moc taky nedobrovolně připravovali v podobě vydávání závazného stanoviska.

Nyní budou muset začít přebírat byty do systému, kontrolovat kvalitu, budou muset nastudovat materiály k přiznání osobní asistence. A to si opravdu na MPSV myslí, že za dva měsíce se stihne vlastně připravit, včetně metodiky a dalších materiálů, které budou pro toto totální překopání systému muset nastavit? A to vše při aktuálním, jak už jsem v úvodu říkala, přetížení pracovnic. Pracovníci úřadu práce to, a to tedy není jejich chyba určitě, často řeší pouze revizi dávek a nemají vlastně ani odpovídající odborné zázemí v sociální práci.

Nevím tedy, kdo to bude vykonávat, tu agendu. Není to úplně moje starost, ale podle informací, které byly, tak příspěvky na péči měly přecházet pod Českou správu sociálního zabezpečení. Podle informací, které mám, možná mě opravíte, tato agenda by měla být přesunována až někdy v roce 2028, takže tam vlastně ani ta rezerva těch pracovníků, kteří by třeba mohli zůstat, kdyby odešla agenda, tak ani ta rezerva těch pracovníků tam nebude.

Co se týká dalšího problému, který tam mně rezonuje, tak je to vlastně rychlost a způsob, jakým má k té změně dojít, protože my víme všichni, že ty obce na ORP, těch 115 úřadů, se na to připravovaly, investovaly prostředky, jejich pracovníci byli proškoleni. Bylo to delší dobu, nebyl to žádný měsíc, měsíce. Některé úřady přijaly zaměstnance, zařizovaly kontaktní místa, prostě připravily se na agendu, která jim vlastně náležela. A my jim dneska vlastně, nebo respektive tím pozměňovacím návrhem jim říkáme, doteď jste si něco připravovali, školili své zaměstnance, ale za dva měsíce to vlastně budete dělat jinak a vlastně nebudete rozhodovat vůbec. Budete dělat jen servis pro úřad práce, který vás dost možná bude využívat na šetření v terénu, protože nebude na to mít kapacity. Přijde mně tento postup velmi neefektivní a je nefér a rozhodně není ke zjednodušení celé implementace zákona o podpoře bydlení.

A teď mi dovolte připomenout hlas z praxe. Je to hlas, který bychom ve Sněmovně měli slyšet, a to velmi pozorně. Já jsem se účastnila veřejného slyšení v Senátu v lednu a tam vystoupil pan starosta Rumburku. Pan starosta je za hnutí ANO. Tehdy se vlastně velmi hezky k tomu zákonu vyjadřoval. Vlastně není opoziční, to znamená, nemá důvod, neměl důvod říkat něco jiného než to, co si myslí. A pan starosta zažívá velmi závažné dopady sociální politiky našeho státu ve Šluknovském výběžku, a přesto říká: „Zákon o podpoře bydlení je nástroj, který nám konečně dává šanci tuto situaci řešit. My v Rumburku jsme svou část práce odvedli. Připravili jsme se, investovali jsme, fungujeme. Teď potřebujeme, abyste vy odvedli tu svou a zajistili nám stabilitu. Neměňte pravidla, která jsme teprve začali uplatňovat. Nechte nás pracovat. Pokud podrazíte nohy nám tím, že zákon nyní změníte, nepoškodíte tím jen Rumburk, oslabíte tím celý systém. Podpora bydlení pro chudé lidi nejen v našem regionu úplně skončí.“

A to není kritika opoziční, je to apel člověka z praxe, který řeší konkrétní lidi, konkrétní byty. Vím, že na tom veřejném slyšení byl i pan náměstek z Ministerstva pro místní rozvoj, a těchto projevů, které řekl pan starosta z Rumburka, tam zaznívala opravdu celá řada. Byly tam i kritické hlasy, to musím tady říct otevřeně, ale těchto názorů, kdy opravdu říkali, my už jsme začali, my jsme dobrovolně přistoupili k tomu, že tuto situaci řešíme, a konečně nám tento zákon dává jednotný nástroj a upravuje proces, kterým by ta obec měla pracovat. Takže si myslím, že těmto lidem bychom měli určitě naslouchat.

Takže když zůstaneme klidně u toho Šluknovského výběžku, tak kromě demolice zákona, který si právě lidé ze sociálně slabých regionů přáli, tu je i jiné vládní vlastně sdělení. Dělejte to jinak, my jsme se rozhodli prostě jinak.

To, že se ruší Agentura pro sociální začleňování, to je taky kapitola sama pro sebe. Tím tady určitě nechci toto druhé čtení zdržovat, ale myslím si, že i to by si zasloužilo delší a širší diskusi.

Vážené kolegyně a kolegové, já bych zcela na závěr, co se týká předkládané novely a vládního pozměňovacího návrhu za poslanecký klub Starostové řekla, že s tím nemůžeme souhlasit, nesouhlasíme jednoznačně s převodem agendy na přetížené úřady práce a varujeme před tím, nesouhlasíme s omezením poradenství. Ten návrh vlastně, už ten původní návrh omezil poradenství. My jsme se o tom bavili v prvním čtení, já jsem to tady docela rozebírala, že pokud omezíme poradenství pro člověka, který se do té bytové nouze může dostat za více než tři měsíce, tak mu v podstatě říkáme, počkej si měsíc a přijď až za tři měsíce, že vlastně ta nejlevnější prevence, která se mohla dostat v rámci poradenství, se úplně ruší.

Nesouhlasíme s odmítáním pomoci těm, kteří se ještě nepropadli na úplné dno a o bydlení ještě nepřišli. Předloženou novelu včetně vládního pozměňovacího návrhu nepodporujeme. A já ještě shrnu, aby to bylo srozumitelné, proč. Dochází k zúžení cílové skupiny poradenství v bydlení, dochází k přesunu velké části agendy na přetížený úřad práce. Nový horní příjmový limit pro vstup domácnosti do systému bydlení je přísnější než limit stávající, takže do systému se dostane ještě méně osob. Zachování spodního příjmového stropu pro zabydlení domácností je pro nás taky nefér a dochází k oslabení kontrolních mechanismů proti obchodu s chudobou. Dochází k zúžení cílové skupiny v poradenství v bydlení. Zákon oslabuje roli obcí, vytváří duplicity a chaos, přetěžuje úřady práce, komplikuje cestu klienta v systému a zavádí změny překotně, bez dostatečné přípravy, bez toho, aniž bychom v podstatě implementovali zákon, který byl přijat v loňském roce, a nechali ho rok dva fungovat a pak činili změny. Samozřejmě ty změny by určitě některé přišly. A ruší se také minimální frekvence provádění kontrol. To z mého pohledu není správné. A co není správné, také je, že se krátí lhůta pro vyřazení nevyužitého bytu v systému z 5 let na 1 rok. To si myslím, že když už ten byt nebo ten rodinný dům se do systému dostane, tak zkrátit tu lhůtu na rok, mně nepřijde rozumné. Výsledkem nebude efektivnější systém, jak bylo deklarováno úvodní řeči, výsledkem bude systém pomalejší, nepřehledný a méně funkční.

Já bych doporučovala, abychom se zastavili, tento zákon nechali běžet tak, jak je, a podpořili pouze takové úpravy, které dávají smysl, které vrací kompetence tam, kde je znalost terénu, které posilují prevenci místo jejího oslabování. A především bych chtěla apelovat, naslouchejme těm, kteří s tímto systémem budou každý den pracovat, protože pokud nebude fungovat v Rumburku, tak nebude fungovat nikde.

Já vám děkuji za pozornost a do obecné rozpravy jsem přihlášena ještě jednou, protože bych ráda zdůvodnila pozměňovací návrhy, které opakovaně nahrávám v rámci druhého čtení. Děkuju. (Potlesk poslanců STAN.)

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Děkuji, paní poslankyně. Takže tím je to vysvětleno, to jméno v pořadí. V této chvíli je jedna faktická poznámka.

Než se do toho pustíte, paní ministryně, přečtu dvě omluvy. Oto Klempíř od 16.15 – pracovní důvody a Adam Vojtěch od 16 – pracovní důvody.

V této chvíli vám spouštím 2 minuty na faktickou poznámku. ***