Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(18.30 hodin)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Zdeňka Blišťanová.
Poslankyně Zdeňka Blišťanová: Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, předkládám zde sněmovní dokument číslo 636 a ten obsahuje návrh na úpravu zákona o podpoře bydlení, který formou pozměňovacího návrhu zasahuje do podmínek pro poskytování psychoterapeutických služeb. Hlavním cílem této změny je prodloužení přechodného období, během něhož si musí stávající poradci doplnit vysokoškolské magisterské vzdělání. Podle aktuální úpravy by měli být odborníci s nižší kvalifikací na splnění nových přísnějších podmínek méně než rok, což je považováno za nedostatečný časový prostor. Nově se proto navrhuje stanovit tříletou lhůtu až do července roku 2029, který umožní poradcům řádně dokončit potřebné studium a legálně pokračovat v praxi.
Tento krok má zajistit vyšší kvalitu péče v oblasti poradenské psychoterapie při zachování profesní kontinuity současných poskytovatelů, tedy nutnost navrhované změny vychází především z nereálně nastavených lhůt pro splnění nových přísnějších kvalifikačních požadavků v oblasti poradenské psychoterapie. Hlavní důvody jsou tedy zpřísnění kvalifikace, kdy nová legislativa zavedla vázanou živnost poskytování služeb v rámci poradenské psychoterapie, pro jejíž výkon bude od 1. července 2026 nově vyžadováno vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu. Cílem tohoto opatření bude zajistit legislativní ukotvení a vyšší odbornost poskytovaných služeb. Je zde nedostatečná lhůta mezi vyhlášením a účinností zákona. Znamená to, že osoby, které dosud tyto služby poskytovaly například na základě bakalářského vzdělání nebo v rámci volné živnosti, mají na doplnění magisterského studia méně než jeden kalendářní rok.
Tato krátká doba je tedy pro získání titulu objektivně nedostačující. Bez navrhované změny by stávající podnikatelé po 1. červenci 2026 již nemohli svou činnost legálně vykonávat, protože by nesplňovali nově zákonné podmínky. Navrhované řešení je tedy pozměňovací návrh – prodlužuje lhůtu pro zajištění odborné způsobilosti o tři roky, tedy do 1. července roku 2029. Tato tříletá doba je považována za dostatečnou k tomu, aby si dotčené osoby mohly potřebné vzdělání doplnit a plynule pokračovat ve své profesní činnosti. Změna se týká jak samotných podnikatelů, tak osob, skrze které podnikatel výkon činnosti vykonává. Ostatní body návrhu jsou pak technického rázu a navazují na toto věcné řešení. Proto jsme společně s kolegyní poslankyní Monikou Brzeskovou předložili tento pozměňovací návrh, který je veden jako sněmovní dokument číslo 636.
Dále mi dovolte k vystoupení k projednávanému bodu Podpora bydlení. Ráda bych zde upozornila na jednu důležitou oblast, která se týká dostupnosti poradenství v oblasti bydlení. Jde o to, aby tuto pomoc mohly čerpat také osoby s dočasnou ochranou a zvláštním dlouhodobým pobytem. Tedy jde zejména o uprchlíky z Ukrajiny, kteří zde již ale žijí. Jedná se o technickou, ale věcně velmi významnou úpravu zákona, která zajišťuje, že tato skupina nebude ze systému podpory vyloučena, protože je její situace srovnatelná s jinými cizinci, kteří tuto pomoc čerpat mohou. Nejde o zavádění nových benefitů ani o rozšiřování sociálního systému, jde o zachování základního nástroje poradenství, tedy včasné odborné pomoci, která pomáhá lidem řešit jejich bytovou situaci dříve než se dostanou do krize. Tito lidé zde nejsou náhodou. Pobyt jim byl tady umožněn, mohou tedy tady pracovat a začlenit se do společnosti. Chodíte za nimi jako za svými lékaři, obsluhují vás v kavárnách, uklízejí ve vašich domovech, možná i ve Sněmovně. A stejně jako u každého z nás, i u nich mohou nastat problémy. Takový je život. Člověk nebo rodina se může dostat do situace, kterou bez pomoci nezvládne. Pokud v takové situaci nebude k dispozici základní poradenství, problém se nevyřeší. Naopak se prohloubí. Hrozí propad do bytové nouze, vznik sociálně vyloučených situací a následně i větší tlak na obce, sociální služby, popřípadě veřejné rozpočty. A to už není jen problém jednotlivce, ale celé společnosti. Proto je zásadní, abychom těmto situacím předcházeli a právě o tom je tento návrh. Společně s mými kolegyněmi Veronikou Kovářovou a Eliškou Olšákovou předkládám tento pozměňovací návrh, který je veden jako sněmovní dokument 844. Nejde o pomoc navíc, jde o řízení rizika. Neřešme problémy až ve chvíli, kdy jsou velké, složité a drahé. Předcházejme jim včas odborným poradenstvím, které pomůže lidem udržet si bydlení, stabilitu a důstojné postavení ve společnosti. Protože pokud jsme těmto lidem umožnili zde žít, neseme odpovědnost i za to, aby se jejich problémy, pokud je mají, neprohlubovaly a aby se z nich nestaly problémy nás všech. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Další přihlášenou do rozpravy je paní poslankyně Veronika Kovářová.
Poslankyně Veronika Kovářová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych ráda okomentovala naše pozměňovací návrhy. Máme jich víc. Tak začneme pozměňovacím návrhem 783 poslankyň Olgy Richterové, Elišky Olšákové, Zdeňky Blišťanové a Veroniky Kovářové. Jedná se o zmírnění příjmového limitu pro vydávání souhlasného závazného stanoviska. Nyní je to v rozmezí od 1,3násobku až do 1,6násobku a změna by byla až do výše dvojnásobku. Předkládaný pozměňovací návrh reaguje na úpravu, která byla do zákona vložena takzvaným komplexním pozměňovacím návrhem během projednávání v Poslanecké sněmovně, a to bez dostatečného odůvodnění, konzultací s odborníky či doložení od dopadové analýzy. Příjmový test do legislativy přidává parametry, který paradoxně vylučují domácnosti, pro které měl být zákon primárně určen.
Samoživitelky a samoživitelé, seniory a seniorky s důchody hluboko pod hranicí mediánové mzdy, osoby se zdravotním postižením, mladé dospělé bez rodinného zázemí nebo oběti domácího násilí. Zároveň spodní limit vylučuje domácnosti v krizi a aktuálně bez příjmů, což znamená nemožnost uplatnění úspěšných principů Housing First. Zákon záměrně nechával příjmový test poměrně benevolentní. Příjmy domácností musely spadat do šestého příjmového decilu. Benevolentní limit cílil na lidi se závažnými zdravotními problémy, které mohou mít problémy najít bydlení i přes dostatečné příjmy z invalidního důchodu nebo na oběti diskriminace na trhu s bydlením. ***
