Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Tady je jedna ze zásadních otázek stále na stole, zda ti, jež mají internet a nesledují veřejnoprávní média nebo Českou televizi, mají či nemají platit koncesionářské poplatky. Jistě víte, že Piráti v té debatě v minulém volebním období byli proti tomuto rozšíření, ale zároveň mě poměrně překvapuje, že na internet odkazují lidi i politici, kteří se definují jako konzervativní, kteří dokonce chtějí prosazovat právo na to být offline.

Já vám říkám, že naprostá většina populace v České republice, byť používá internet, tradiční média a veřejnoprávní média používá jako zdroj svých informací. Skutečně jsou to lidé, kteří jsou offline. Pokud se chcete podívat na statistiky – teď se můžeme bavit ať o komerčních velkých médiích, jako je rozhlas nebo televize, ale i o veřejnoprávních – tak stále sledovanost a poslechovost tohoto tradičního média a veřejnoprávních médií je vysoká.

Pokud je cílem vlády – zaznívalo to i v debatách o tom, zda povolit či nepovolit reklamy – komercializace médií, pak je to tlak na emoce, rychlost a kliky, stejně jako to známe v internetu. Veřejnoprávní média ale nemají úkol honit sledovanost, honit kliky, prodávat reklamu, ale zajišťovat kvalitu, kontext a zodpovědnost, ale to neznamená, že se i v té debatě o veřejnoprávních médiích nemají měnit.

I jejich onlinová část by měla být silná – televize by do nich měla investovat, což v případě krácení rozpočtu evidentně nebude – a mít ambice oslovovat mladé publikum. Tady má Ministerstvo kultury a vláda, pokud to s veřejnoprávními médii myslí vážně, jít touhletou cestou a umožnit i transformaci.

Já mám trošku obavy – je to zejména v debatách o Českém rozhlasu a byly to debaty v minulém volebním období – že ta digitální stránka je chápána pouze jako překlápění reportáží a dalších pořadů do on-line světa. Není to tak. Veřejnoprávní média můžou hrát v onlinu – ať už jsou to sociální sítě, kde se pohybuje celá řada lidí, tak i v klasických internetových stránkách – zásadní roli.

Vypíchnu jednu věc, která leží hodně politikům v žaludku, a myslím si, že to bude první cíl vlády Andreje Babiše a jeho kolegů, a to je investigativa a internetový portál iRozhlas, který si z politiky, opozice ani koalice nikdy nebral servítky. Dělá zásadní investigativu, která nemá v České republice obdoby, přesto politikům tento kanál vadí, neboť vytváří nějaký vlastní obsah. Pozice digitálních platforem provozovaných veřejnými médii není vyjasněná.

Pokud se chceme bavit o tom, zda televize či internet komerční či veřejnoprávní, musíme tedy otevřít i otázku, jakým způsobem mají fungovat veřejnoprávní média v době internetu, jaké nároky si na ně klademe, jak vyváženost, která měla být zajištěna v klasickém vysílání, funguje i ve světě onlinu.

Já bych chtěl otevřít tento bod, protože slyšeli jsme mnoho o poplatcích ano, ne, ale neslyšeli jsme od vlády jasnou strategii digitalizace, zda a jak budou financovány on-line média a jak klást důraz na otevřenost a inovace. Veřejnoprávní média nejsou relikt minulosti, chovejme se k nim tak. (Předsedající: Čas.)

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Jan Papajanovský, připraví se paní poslankyně Andrea Hoffmannová. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jan Papajanovský: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, já si dovoluji navrhnout přeřazení bodu, který má číslo 59, na druhé místo v dnešním pořadí. Jedná se o sněmovní tisk číslo 20, což je návrh novely zákona o daních z příjmů, který jsme předložili jako klub Starostů. Jedná se o relativně drobnou technickou novelu, která by ale mohla mít poměrně významný dopad na životy desítek tisíc lidí v České republice. Vysvětlím, v čem konkrétně.

My dneska máme v zákoně o daních z příjmů konstrukci takzvané základní slevy na poplatníka, což je sleva, která snižuje placenou nebo vypočítanou a později placenou daň každému poplatníkovi daně z příjmu, nebo měla by ji snižovat každému poplatníkovi daně z příjmu. Bohužel v praxi to tak nefunguje, protože existují poplatníci daně z příjmu, kteří mají příjmy natolik nízké, že vlastně nemůžou tady tu slevu začít čerpat, případně že ji neumí vyčerpat celou, protože jejich příjmy nedosahují požadované výše.

My tedy navrhujeme, aby bylo možné, jako je to již dneska u takzvaného daňového zvýhodnění na děti, tady tu slevu, základní slevu na poplatníka, překlopit do takzvaného daňového bonusu, což by znamenalo, že v okamžiku, kdy máme nízkopříjmového poplatníka daně z příjmu a ten nízkopříjmový poplatník nevyčerpá celou tu slevu, tak by se nedočerpaná část slevy tomu poplatníkovi vyplatila v jeho měsíční mzdě jako daňový bonus.

Praktické dopady tohoto našeho návrhu by byly takové, že 130 tisícům osob, kteří jsou pracující s velmi nízkými příjmy... Mohou to být třeba lidé na částečných úvazcích, mohou to být senioři, mohou to být rodiče, kteří se vedle práce starají o děti, proto mají nějaké zkrácené úvazky. Ale zároveň to mohou být i lidé, kteří se třeba vrací do práce koncem roku, třeba někdy v říjnu, v listopadu, a tak dále, a tím pádem jejich roční příjmy pro účely ročního zúčtování nedosáhnou požadované výše. No, tak všechny tyto osoby dneska tu slevu nemůžou vyčerpat. Jak jsem říkal, je jich zhruba 130 tisíc podle odborných ekonomických odhadů a těmto 130 tisícům osobám bychom tím naším návrhem pomohli v průměru 5 tisíci korunami měsíčně.

Samozřejmě by to mělo nějaké náklady pro státní rozpočet, které máme podrobně vyhodnoceny, podrobně spočítány. Náklady pro státní rozpočet by dosahovaly zhruba půl miliardy korun měsíčně. To znamená, z mého pohledu je to něco, co si ten státní rozpočet dovolit může, protože cenu za výrazné zlepšení života této skupiny lidí ve výši půl miliardy korun je něco, co bychom unést mohli.

Mám tady i několik konkrétních příkladů. Když jsme si to modelovali, tak pokud máme například matku samoživitelku, která má tři děti, pečuje o tři děti, a její příjem je těsně pod polovinu minimální mzdy, protože pracuje na nějaký částečný zkrácený úvazek, tak této osobě, této matce, bychom konkrétně pomohli zhruba 2 700 korunami měsíčně. Pokud se podíváme na modelový příklad pracujícího seniora, člověka, který už je ve starobním důchodu, ale k tomu si přivydělává na částečný úvazek, tak tomu bychom naší změnou pomohli zhruba 900 korunami měsíčně. To všechno při minimálním nákladu pro státní rozpočet.

Náš návrh je doporučován řadou odborníků. Udělali jsme k němu 14 dní nazpět ve Sněmovně odborný kulatý stůl, na kterém ti odborníci hovořili. I někteří poslanci tam dorazili, za což jsem byl rád. Věřím, že projednání tohoto návrhu v prvním čtení zde na půdě Poslanecké sněmovny, jeho posunutí dál v legislativním procesu, by byl důležitý krok, jak pomoci těmto lidem, těm 130 tisícům domácností, poplatníkům daně z příjmu, kteří jsou – to je nutno říct – zejména koncentrováni v chudších regionech, jako je právě třeba můj domovský Ústecký kraj, ale i kraj Moravskoslezský, Karlovarský a tak dále. Takže, dámy a pánové, prosím vás, o podporu tohoto návrhu.

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Andrea Hoffmannová, připraví se paní poslankyně Eliška Olšáková. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Andrea Hoffmannová: Dobré dopoledne všem kolegyním a všem kolegům. Já bych zde ráda na dnešním plénu Sněmovny jako první bod zařadila bod se jménem Jak mohou být média nezávislá se závislými radními? Já jsem zde přišla v prvé řadě poděkovat a také poprosit. Děkuji zástupcům vládní koalice, že v této chvíli odložili volbu nových radních České televize. Zároveň prosím, abychom možná všichni přehodnotili podporu ve volbě budoucích radních, která určitě záhy nastane. Nejenom kvůli aktuální kauze, která vznikla na základě nahrávky, ale i kvůli různým jiným informacím, které se kolem kandidátů, kteří podle výsledků mediálního výboru jsou pravděpodobně preferováni většinou koalice, aby znovu obhájili svůj mandát, se dostali zpět na tato místa, protože z mnoha zdrojů a díky jejich chování se ukazuje, že opravdu nejsou nezávislí. Zvažte tedy podporu opravdu nezávislých kandidátů.

Financování veřejnoprávních médií, jejich nezávislost a také obsazení Rady je opravdu nejenom politické téma a téma na plénum této Sněmovny. Vidíme, že systémové změny zvedají ze židlí širokou veřejnost. Odborníci varují o paskvilu, který připravil v rámci změny financování médií pan ministr Klempíř. Za pět minut dvanáct dnes zahajuje stávkovou pohotovost Česká televize, právě kvůli změnám financování, které avizuje současná koalice. Za minutu dvanáct začíná demonstrace studentů, nejen tady v Praze, na podporu veřejnoprávních médií.

My samozřejmě stojíme jak za zaměstnanci České televize, tak za studenty, tak za širokou veřejností, a vyzýváme současnou vládní koalici, aby se bavila o tom, jak měnit podobu České televize a Českého rozhlasu v široké debatě. Ve Švédsku to trvalo čtyři roky, v Británii to trvalo 10 let. Tady tyto velké systémové změny musíme debatovat a nastavit kvalitně tak, abychom neohrozili nezávislost médií, abychom nastavili fungující nezávislá média nejenom podle evropské legislativy, ale na základě širokého společenského konsenzu. Děkuji moc. ***