Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.40 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
Paní poslankyně Svobodová jako první bod dnes chce zařadit bod Odkdy bude v Česku valorizace rodičovského příspěvku.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 134, přihlášeno 166 poslanců, pro 68, proti 80. Návrh byl zamítnut.
A poslední návrh – pan poslanec Talíř, jako první bod dnes bod s názvem Média nedáme.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 135, přihlášeno 167 poslanců, pro 70, proti 82. Návrh byl zamítnut.
Předpokládám, že jsme hlasovali o všech návrzích, které byly navrženy na změnu, a nyní tedy přejdeme k programu dnešní schůze.
Takže já bych otevřel pokračování.
12.
Návrh poslanců Zuzany Ožanové, Patrika Pařila a Renaty Vesecké
na vydání zákona, kterým se zrušuje zákon č. 353/2019 Sb.,
o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob
s majetkovou účastí státu (nominační zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 116/ – prvé čtení
Projednávání tohoto bodu jsme přerušili v úterý 21. dubna v obecné rozpravě. Připomínám, že stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 116/1.
Prosím, aby místo u stolku zpravodaj zaujala za navrhovatele poslankyně Zuzana Ožanová a zpravodaj pro prvé čtení poslanec Martin Záhoř. Budeme tedy pokračovat v přerušené obecné rozpravě.
Než budeme pokračovat, přečtu jednu omluvu. Místopředseda Sněmovny Barták Jiří se omlouvá od 10 do 11 hodin z pracovních důvodů.
A jako první s přednostním právem je přihlášená předsedkyně klubu Pirátů Olga Richterová a pak tady mám ještě jedno přednostní právo, předseda STANu Vít Rakušan.
Prosím, paní předsedkyně, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Vážené dámy, vážení pánové, vážení členové a členky vlády, vážení spoluobčané, kteří třeba sledujete tuto Sněmovnu, dovolte mi, abych zaujala vaši pozornost tím, co se právě chystá udělat vládní koalice – a sice zrušit nominační zákon. Možná si říkáte, co to má být, k čemu potřebujeme nominační zákon? To stanovisko klubu České pirátské strany, které budu právě přednášet, to osvětlí, ale současně se dá říct jedna jednoduchá věta – zrušení nominačního zákona je součást snah současné vládní koalice, aby úředníci a lidé pracující ve firmách státních nebo polostátních byli co nejohebnějšími loutkami. Ano, takto snadné to je. Ohebné loutky namísto nezávislých expertů, lidé, kteří podlehnou politickému tlaku namísto lidí, kteří ustojí svůj názor a svůj pohled na řízení firmy. Tohle je podstata zrušení nominačního zákona z pera vlády Andreje Babiše.
Jinými slovy je to další oslabení existujících protikorupčních pravidel našeho státu, je to další oslabení skutečných pojistek proti korupci navzdory tomu, co všechno vláda tvrdí ve svém vládním programovém prohlášení. A je to návrat, návrat do dob, kdy do vedení státních podniků byli dosazováni různí kamarádíčci, lidé bez odbornosti, bez přínosu, na základě známostí a politických vazeb.
Já tu vystupuji za pirátský poslanecký klub na místě Kateřiny Stojanové. Je to naše expertka na justici a na protikorupční opatření, poslankyně, která je dnes omluvena ze zdravotních důvodů. Ale stejně tak tu vystupuju za Piráty v návaznosti na naši dlouhodobou protikorupční práci, práci Jakuba Michálka a řady dalších expertů, kteří nám s návrhy protikorupčních opatření pomáhají v pozadí. Neznáte jejich jména, ale tu práci nám roky pomáhají dělat.
A vystupuju tu i kvůli tomu, co se dělo před pětadvaceti, třiceti lety, kvůli tomu, co se dělo v devadesátkách, divokých devadesátkách, protože zavedení nominačního zákona byla reakce právě na tyhle divoké doby. Ten zákon nevznikl proto, aby někomu přidělal práci, nevznikl proto, aby si někdo hrál na nějaké protikorupční hráze. Ne, vznikl proto, že tady byl reálný problém – skutečné politické trafiky, naprosto neprůhledné politické nominace a neskutečně slabá kontrola nad tím, kdo řídí státní firmy.
A zase – nebyl to nějaký okrajový nápad. Ten zákon jsme už v minulosti navrhovali jako Piráti, když jsme byli ve Sněmovně v roce 2017 a 2018 a potom v roce 2018 jej finálně předložila této Poslanecké sněmovně vláda Andreje Babiše. Tady to prošlo z vůle hnutí ANO – to se tehdy ještě tvářilo jako hnutí protikorupční – a o rok později, v roce 2019, byl ten zákon přijat. Byl přijat velkou většinou napříč politickým spektrem. Pokud vím, tak i ti, kdo dneska jeho rušení navrhují, tehdy vystupovali, že přinese transparentnost do všech fází výběru, do těch personálních nominací, a že posílí kontrolu veřejnosti.
A co vám teď, prosím, chci zdůraznit? Ono se toto stalo. To, co i poslanci hnutí ANO tehdy o cílech nominačního zákona říkali, prostě byla pravda a ta jedna kauza, která ukazuje, proč takováto opatření a takovéto zákony potřebujeme, je něco, co ve vás možná vyvolám jako vzpomínku – je to kauza trafik, kauza politického obchodování s veřejnými funkcemi, která se děla v roce 2012. Tehdy se poslanci Marek Šnajdr a Petr Tluchoř postavili proti vládnímu daňovému balíčku a potom složili mandát. A co se stalo? Umožnili tím přijetí toho balíčku, ale nedlouho poté získali lukrativní pozice ve státních firmách. Pak se to řešilo i soudně. Podle obžaloby šlo o klasický mechanismus politické korupce, o rezignaci výměnou za dobře placené funkce. Jenže do těch funkcí by měli být dosazováni odborníci, lidé na základě jasných nominačních procesů, lidé s jasnou odborností. A právě to byla součást těch kauz, kvůli kterým v této Sněmovně prošel v roce 2019 nominační zákon.
A to klíčové poučení? Byla to kauza, která ukázala, že bez jasných transparentních pravidel, přezkoumatelných pravidel, pro obsazování funkcí ve státních a polostátních firmách zkrátka vzniká prostor pro politické trafiky a ty pak mohou velice zásadně ohýbat rozhodování o tom, kam směřují desítky milionů, stovky milionů i miliardy v našem státě.
Co tedy nominační zákon zavedl? No mechanismy, postupy, jak právě oddělit ta politická rozhodnutí od personálních odměn, jak nastavit ten průhledný, transparentní výběr lidí a jak umožnit veřejnosti, aby to kontrolovala. Samozřejmě jde zejména o pohled novinářský a o pohled odborné veřejnosti. A bez těchto pravidel, bez tohoto zákona, který tady chce hnutí ANO dneska zrušit, se vracíme do situace, kdy něco může být zjevně na první pohled problematické, ale ten systém to postihnout neumí.
Ta kauza trafik ukazuje, že spoléhat se pouze na trestní právo nestačí. My potřebujeme prevenci. Také (je) vždycky levnější a umožní i posílit důvěru veřejnosti v to, že nejsme banánová republika.
Nominační zákon taková pojistka je, pojistka proti tomu, aby Česko bylo o kus víc jako země, kterými bychom myslím nikdo být nechtěli. Je to pojistka proti tomu, aby veřejné funkce a pozice ve vedení státních a polostátních podniků byly předmětem politických handlů. ***
