Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.50 hodin)
(pokračuje Vít Rakušan)
Já vám tady ale nebudu vysvětlovat, co ta formulace znamená. Vy to víte, já to vím, každý v téhle Sněmovně to ví. Je to rétorika, kterou nacisté používali vůči Židům, vůči Romům, vůči Slovanům, vůči všem, které označili za méněcenné. Je to styl komunikace a gest pana vládního zmocněnce Turka, který on opakuje neustále a já si dovolím být velmi osobní. Já tady hovořím z pozice člověka, jehož dědeček strávil čtyři roky v koncentračním táboře. Mě to uráží, mě se to hluboce dotýká. Není to žádná politická póza a není to žádné politické gesto. Mě se takové výroky hluboce dotýkají a já si skutečně myslím, že takové výroky nemůže a nesmí pronést vládní zmocněnec, člověk, kterému jste dali důvěru do téhle funkce. Kohokoliv tady budeme deratizovat? My budeme zaměstnance ve státní správě, o které ten náš výkon opíráme, my můžeme stokrát mít výhradu vůči úředníkům, ale ona je mnohokrát falešná, protože ti úředníci tu práci a ten výkon toho státu dělají. Ale já se teď nechci bavit o úřednících, na to je dost času u zákona o služebním poměru. Já se bavím o absolutní nehoráznosti, že někdo používá to, že chce deratizovat kohokoliv, používá prostě nacistickou rétoriku, bezpochyby nacistickou rétoriku, nejhnusnější nacistickou rétoriku, která byla zakopaná hluboko v historii. A jestli jsme se na něčem od Listopadu v téhle Sněmovně shodli, a měl jsem pocit, že úplně všichni, přestože tady byly mnohé podivné politické síly a hádali jsme se o nejrůznějších věcech, tak jsme se prostě shodli na tom, že nacistická rétorika, nacistické symboly, hajlování, deratizace našich oponentů a podobně, že to prostě do politické kultury sem nepatří, že se tady můžeme hádat, o čem chceme, že tady na sebe můžeme křičet, můžeme tady být do noci a opravdu hodně spolu nesouhlasit. Ale tohle je za hranou. Uvědomujete si, že vy tu hranu posouváte v tom tématu, o kterém jsem mluvil, veřejnoprávní média, posouváte ji taky. Ale to, že připustíme v naší politické diskusi výrazivo z nacistické doby, z totalitní éry, která stála miliony lidí život, a mého dědu, který tam byl čtyři roky, mezi 18 a 22 lety svého života, nejlepší věk mladého člověka, stála mládí a stála zdraví až do konce života. A vy tady si tohle opovážíte říkat? A jo, já oceňuji, abych jenom nemluvil, já oceňuju to, že se premiér Babiš vyjádřil. Já oceňuju to, že premiér Babiš řekl, že je to nepřijatelný výrok. Já jsem se obával, že to promlčí. Nepromlčel a to je dobře a to mám uznat i jako jeden z lídrů opozičních stran. Ale je to málo, je to opravdu málo. Tohle nestačí pojmenovat. Tady silný premiér nejenom pojmenuje tu skutečnost. Tady silný premiér, který se nebojí o křehkou koalici, udělá rozhodnutí. Filip Turek nemůže být vládním zmocněncem. Člověk, který dělá a říká toto, nemůže být vládním zmocněncem pro cokoliv. A to je jedno, že ta tématika se zaplaťpánbůh netýká lidských práv, i když přeneseně ano, protože i Green Deal a ohrožení klimatickou krizí určitě má výrazný odraz do lidských práv.
Odvolejte Filipa Turka, pane premiére. Říkám to úplně jasně, protože tohle nemůže zůstat bez povšimnutí. Jestli se tady k tomu ve Sněmovně ani nevyjádříme, jestli se k tomu nevyjádří sám poslanec Turek nebo pan premiér, tak jenom ukazujete, že tu věc marginalizujete. Nepovažujete ji za tak strašnou, jako jí zcela upřímně považuju já. Distancujte se, odvolejte Filipa Turka. Pokud tak neučiníte, pak nesete plnou odpovědnost za normalizaci jazyka a především postojů, které v evropské ani české demokracii nemají místo. A není to jenom ostuda Filipa Turka. Je to vaše ostuda.
Z toho důvodu si dovoluji zařadit bod Nepřijatelné dehumanizující výroky vládního zmocněnce Filipa Turka, a to jako druhý bod dnešního jednání. Děkuju.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji. Já jsem si části stačil napsat, ale děkuji, že mi k tomu dáte ten celý text. Tak a s přednostním právem nemám nikoho, to znamená, že nyní tedy přihlášení bez přednostního práva. Já prosím přečtu, kdo je přihlášený, abyste měli trošku přehled. Je tam dvacet lidí. Paní poslankyně Sedmihradská, za ní potom následuje pan poslanec Schrek, potom paní poslankyně Olšáková, potom pan poslanec Bartoš, potom paní poslankyně Pipášová, potom pan poslanec Volpe, potom pan poslanec Berki, potom pan poslanec Zuna, potom pan poslanec Hlavatý, potom paní poslankyně Bačíková, potom paní poslankyně Svobodová, potom paní poslankyně Richterová, potom pan poslanec Munzar, potom paní poslankyně Pivoňka Vaňková, potom paní poslankyně Weimerová, potom paní poslankyně Kovářová, potom pan poslanec Bureš, potom paní poslankyně Ferčíková Konečná, potom pan poslanec Kreiner, potom paní poslankyně Chochelová. A potom tady mám přihlášku, která je sice podepsaná, ale není na ní napsaný žádný poslanec, takže tu jsem nechal na konci.
A já tady tím pádem předávám slovo paní poslankyni Lucii Sedmihradské. Připomínám, že se nacházíme v pokračování schůze, to znamená, že je na to přednesení pouze pět minut.
Poslankyně Lucie Sedmihradská: Takže přeji všem dobrý den. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, mám těch bodů několik, takže postupně je načtu. Nyní tady vystupuji proto, že chci navrhnout předřazení bodu 89. Jedná se o zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí tak, aby tato zpráva byla poslanci projednána ještě před třetím čtením sněmovního tisku číslo 90, tedy novely rozpočtových pravidel a pravidel rozpočtové odpovědnosti. Ten důvod je velmi jednoduchý a principální. Vláda v rámci novely rozpočtových pravidel navrhuje oslabit parlamentní kontrolu veřejných financí. Tato kontrola dominantně probíhá formou projednávání zpráv o stavu veřejných financí. Projednávání těchto zpráv však často probíhá s velkým zpožděním a v diskusi zde ve Sněmovně zaznělo, že Sněmovna vlastně nemá zájem tyto zprávy projednávat. Dnes tedy máme příležitost toto změnit tím, že tuto zprávu a další, které navrhnu, projednáme.
Nyní k samotné zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Není to jen materiál pro archiv, je to zákonná povinnost Národní rozpočtové rady, tedy klíčového nezávislého odborného orgánu, který ze zákona existuje právě proto, aby hlídal, zda naše veřejné finance se pohybují na udržitelné trajektorii. Tato zpráva byla zpracována již v říjnu 2025, Sněmovně byla doručena již 5. listopadu a opravdu je načase ji nyní projednat. Co nám Národní rozpočtová rada říká? Předně, a to je v tuto chvíli potřeba říci nahlas, situace se oproti loňsku, respektive předloňsku zlepšila. Díky důchodové reformě se projektovaný dluh na konci padesátiletého horizontu snížil z 217 na 178 procent HDP. Je to výsledek, který stojí za uznání, důchodová reforma funguje.
Zpráva Národní rozpočtové rady není jen technický dokument, který může zůstat zaparkovaný v programu a Sněmovnou neprojednaný. Obsahuje zásadní zjištění a připomíná data, o kterých se zde na plénu Sněmovny musíme bavit. Projednáme-li zprávu dnes, ukážeme, že parlament bere svoji kontrolní roli vážně a to je přesně to, co nejen Národní rozpočtová rada, ale i veřejnost, tedy občané této země, od parlamentu očekávají. Takže ještě jednou opakuji, ať je to procedurálně správně, že navrhuji předřazení bodu 89 jako druhý bod dnešního jednání. ***
