Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(13.50 hodin)
(pokračuje Vojtěch Munzar)
O regulaci cen jste, paní ministryně říkala, že je to atomová bomba do trhu a vy jste měla v tomto pravdu a vy jste jí do toho trhu hodili. Ale co je vlastně podstatou toho zákona? Proč nám to předkládáte? Není to ani regulace cen. To už děláte opatřením obecné povahy. Podstatou zákona je totiž to, že nechcete platit kompenzace v případě, že způsobíte někomu škodu a prakticky vylučujete soudní přezkum. Přezkum, to je ten silnější nástroj, který jste tady tak obdivně prezentovala. Srovnáváte to s energetickým zákonem. V případě právní úpravy, kterou máme v energetickém zákoně, tak zákon povinně zavádí kompenzace, ke kterým dochází v případě, že dojde k regulaci ceny prostřednictvím nařízení vlády a zároveň regulovaná cena je nižší, než je cena tržní, za kterou obchodníci skutečně energii elektrickou a plyn nakupují. Práva těch podnikatelů na tom trhu jsou chráněna tím, že v případě, že jim vznikne hospodářská škoda, automaticky ze zákona musí být kompenzováni. To je základ právního státu. Nařízení vlády totiž není podnikatelským rizikem a podnikatelským rizikem nemá být, že vláda nařídí podnikateli něco prodávat pod cenou. To není podnikatelské riziko. A pokud tady naše vláda současná tvrdí, že to podnikatelské riziko je, pak jednoznačně poškozuje kompletně podnikatelské prostředí jako celek, protože říká každému podnikateli, že je rizikem, že si vláda usmyslí, vyspí se nějak a ráno mu nařídí prodávat pod cenou. A kdo bude příště? Pekaři, protože se zdraží mouka, cukráři, protože se zdraží máslo? Prodejci hnojiv, protože se zdraží síra? Vládní nařízení na prodej pod cenu bez kompenzace není podnikatelským rizikem. Je to státní zabavování cizího majetku za bílého dne. A já jsem překvapený, že strany, které se tváří a lidé, kteří se tady tváří jako pravicoví, jak Motoristé, tak třeba Svobodní, ani neřeknou ani ň, když tady se připravuje tento návrh. V právním státě je možné pouze toto udělat v případě kompenzací škod pro jednotlivé podnikatele. Sahat na cizí peníze, nastavit(?) centrálně plánovanou ekonomiku? No to jsem doufal, že se k tomu nedostaneme.
Ale podstatné je, že my jsme se opravdu dneska nedozvěděli, proč tento zákon tak potřebujete. Podle mě to je skutečně jenom popření principu právního státu, protože nechcete platit za svá rozhodnutí z peněz daňových poplatníků, podotýkám, ale chcete, aby za vaše rozhodnutí platil někdo jiný tím, že bude prodávat pod cenou. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí pan poslanec Petr Bendl a připraví se paní poslankyně Lucie Sedmihradská. Prosím.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Milé kolegyně, vážení kolegové, paní ministryně, já napodobím pana kolegu. Měl jsem delší ten projev, přiznám se, ale chci brát ohled na ty z vás, kteří tady sedí od úterka každý den do noci a vím, že někteří využíváte veřejného hromadného prostředku, abyste se dostali domů ještě v pátek odpoledne, tak vás tady nechci zdržovat a když mě budete poslouchat, včetně paní ministryně, tak nebudu říkat celý ten projev, když mě budete poslouchat, a velmi ho zkrátím. Já myslím, že neumíte poslouchat několik lidí najednou, což je v pořádku. Rád bych, abyste mě slyšela nejenom vy, paní ministryně, ale i ostatní.
O naftě, regulaci, šanci v předvídatelnosti dělat nějaká obchodní rozhodnutí, zejména malých pumpařů, tady bylo řečeno mnohé, já to opakovat tudíž nebudu, byť jsem měl připraveny konkrétní příklady, co to s tou ekonomikou jednotlivých čerpacích stanic vlastně dělá. Ale myslím, že to tady velmi dobře popsal pan kolega Karel Haas. Takže tuhle oblast já komentovat nebudu. Pokusím se alespoň pár vět říct ke dvěma jiným oblastem.
Druhou oblastí je plyn. Evropská komise 9. dubna uvedla, že evropská infrastruktura je připravena doplnit zásobníky minimálně na 80 procent do 1. listopadu, ale výslovně dodala, že to závisí na dostupnosti LNG. Jinými slovy, bezprostřední kolaps nehrozí, ale riziko drahého a komplikovaného plnění zásobníků to bezesporu je. A proto se obracím na pana místopředsedu vlády a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka a prosím, i když tady není dnes přítomen, byť projednáváme hospodářsky poměrně silné téma, vláda musí říct, jaký má český scénář pro léto, pokud budou ceny plynu dále zvýšené nebo pokud se tok LNG zhorší. U plynu se totiž chyba často neprojeví hned, ale až s odstupem několika měsíců. A předvídatelnost, alespoň z těch informací, které máme, je důležitá.
Třetí oblastí, kterou vláda podle nás stále podceňuje, jsou dusíkatá hnojiva. Evropská komise podle Reuters představí už 19. května zvláštní akční plán pro hnojiva, protože současná krize prudce zdražuje ureu a narušuje dodávky. Přes Hormuz prochází přibližně jedna třetina světového obchodu s hnojivy. A právě proto je zemědělství jedním z prvních sektorů, na které dopadá konflikt nepřímo, ale velmi tvrdě. U hnojiv nejde jen o dopravu, ale i o cenu plynu, protože dusíkatá hnojiva jsou na něm výrobně závislá.
A teď česká realita. Český statistický úřad uvádí, že v hospodářském roce 2024-2025 činila spotřeba živin v minerálních hnojivech zhruba 302 000 tun, přičemž samotná spotřeba dusíku dosáhla 233 000 tun, přibližně. Současně byly letos v březnu ceny zemědělských výrobců meziročně nižší o 10,3 procenta, v rostlinné výrobě o 14,1 procenta, u obilovin o 15,9 a u olejnin o 12,4 procenta. To je přesně ono nebezpečné sevření, kdy vstup v podobě dusíku zdražuje, ale výstupní ceny farmářům nepomáhají. Když se podíváme na ekonomiku běžného rostlinného podniku, je význam hnojiv ještě zřetelnější. Data z FADN(?) za rok 2023 ukazují, že u podniků zaměřených na polní výrobu dosahovaly celkové náklady 45 942 korun na hektar a samotná položka nakupovaného hnojiva zhruba 5 863 korun na hektar. Jinými slovy u čistě rostlinného podniku dělají hnojiva zhruba 13 procent všech nákladů. A to už není jenom okrajová položka, to je náklad, který rozhoduje o likviditě dávce dusíku na hektar a nakonec i o výnosu a kvalitě sklizně.
Proto se obracím touto formou i na nepřítomného ministra zemědělství Mrtina Šebestiána. Pane ministře, stát už má nástroj, který může použít. PGRLF od roku 2025 nabízí program Podpora provozního financování, jehož smyslem je snížit úrokové zatížení provozních úvěrů pro zemědělskou prvovýrubu a který má být otevírán a uzavírán rozhodnutím Ministerstva zemědělství podle aktuální situace. V situaci, kdy dusíkatá hnojiva zdražují a zemědělské realizační ceny jsou slabé, je přesně tohle ta chvíle, kdy má stát chránit likviditu, nikoliv jen komentovat trh.
Naše pozice je tedy jednoduchá. Vláda nemá přestat jen jednat, ale má začít lépe jednat. Má zveřejnit pravidla, podle kterých se řídí regulace paliv má vyhodnotit dopady na malé pumpy a nebagatelizovat případy, kdy jsou provozovatelé tlačeni do ztráty. Má předložit scénář pro plyn a na letošní léto a podzim a má okamžitě chránit likviditu zemědělských podniků, které budou nakupovat dražší dusíkatá hnojiva v době slabých cen obilí a olejnin.
Dovolte mi na závěr. Česká republika dnes nepotřebuje hysterii, nepotřebuje ani bianco šek pro vládu, nepotřebuje vlastně ani tento zákon. Dneska Senát nám návrh zákona vrátil s argumentem, že nástroje jsou dostatečné a že není třeba vymýšlet, jak vlastně neumožnit těm slabým na trhu, kteří museli nakupovat nuceně naftu za ceny, které jsou vyšší, než které si přeje vláda, aby je za ně prodávali. ***
