(pokračuje Tomio Okamura)

89.
Návrh poslanců Aleny Schillerové, Patrika Nachera, Borise Šťastného, Tomia Okamury a Taťány Malé na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 119/ – třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala za navrhovatele poslankyně Alena Schillerová, případně další z navrhovatelů a zpravodaj garančního výboru, což je rozpočtový výbor, poslanec Vladimír Pikora. Pozměňovací návrhy jsou vedeny ve sněmovním tisku 119/3, který byl doručen 17. dubna 2026. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 119/4.

Nyní se táži navrhovatelky, respektive zástupkyně navrhovatelů, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Ano. Prosím, máte slovo. (Poslankyně Schillerová mimo mikrofon: Můžu i v rozpravě?) Ano, s přednostním právem byste byla první i v rozpravě. I v rozpravě byste byla první. (Poslankyně Schillerová: Ano, v rozpravě.) Tak v rozpravě. Dobře, takže já otvírám rozpravu a teďka zástupce navrhovatelky.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, tento návrh zákona jsme podrobně prodiskutovali v prvním i ve druhém čtení, a proto nyní připomenu to hlavní. Tímto návrhem napravujeme situaci klientů s přiznaným starobním důchodem, kterým vláda, Fialova vláda, od 1. července 2024 odebrala státní příspěvek, ale neumožnila jim systém bez sankcí opustit, pokud neměli splněno požadovaných pět let spoření. Těmto seniorům nyní umožníme ze systému odejít bez sankce bez ohledu na délku spoření a pokud ze systému už dříve odešli, vrátíme jim státní příspěvky nebo jejich vlastní prostředky, o které v důsledku odchodu ze systému přišli. Po nabytí účinnosti zákona budou mít možnost požádat o navrácení prostředků svou penzijní společnost, které následně tento náklad kompenzuje stát.

Celkový náklad odhadujeme zhruba na 60 milionů korun. To je podle mě nízká cena za obnovení důvěry těchto poctivých střadatelů, že se k nim stát nebude chovat neférově. Každý z vás dnes dá svým hlasováním o tomto návrhu jasně najevo, jestli je pro něj cennějších 60 milionů korun ze státního rozpočtu, nebo důvěra zranitelných seniorů, kteří si v dobré víře spořili na stáří, a nebylo jejich chybou, že je Fialova vláda hodila přes palubu. Proto nemohu souhlasit s pozměňovacím návrhem pana poslance Jakoba, pana předsedy Jakoba, aby byla kompenzace pro seniory vypuštěna.

Pozměňovací návrhy, které předložily paní kolegyně Ančincová a paní kolegyně Richterová, směřují k výraznějším změnám v koncepci doplňkového penzijního spoření. Pokládám je za podnětné a smysluplné návrhy k diskusi, ale není na místě, abychom v rámci této relativně jednoduché poslanecké novely řešili koncepční dlouhodobé změny třetího penzijního pilíře. Na Ministerstvu financí, jak jsem vás včera informovala, za tímto účelem v současnosti dokončujeme novelu, která výrazně zatraktivní a zefektivní třetí penzijní pilíř. Bude brzy předložena do mezirezortního připomínkového řízení. Právě v rámci této novely bude prostor pro diskuse o koncepčních změnách třetího pilíře. A já se na tu diskusi těším a věřím, že celou řadu těch návrhů, se kterými přicházíme a které odborná veřejnost přijímá velmi pozitivně. Odbornou veřejností myslím, ať jsou to různé výzkumné agentury, ať je to Akademie věd, zástupci, se kterými spolupracujeme, a která samozřejmě bude také určitým třaskavým tématem, zejména s ohledem, kdy navrhujeme dramatické snížení poplatků penzijním společnostem.

Takže dnes odmítnu, vážené poslankyně, váš návrh. Já ho dnes odmítnu, ale z těchto důvodů, protože do toho mezirezortu to pošleme, troufnu si říct, v řádu dnů. Teď dokončujeme politické debaty. Takže abych vysvětlila, proč to odmítnu, protože nechci zatížit tuto poměrně jednoduchou novelu. Chci, aby se dostali starobní důchodci postižení tím uvězněním v penzijním systému co nejdříve ke svým penězům, protože už na to čekají poměrně dlouho a čas kvapí. Děkuju vám za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní mám přihlášeny dva poslance do rozpravy, takže pan poslanec Jan Jakob a připraví se paní poslankyně Hana Ančicová. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, dobrý den. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vzhledem k tomu vystoupení paní ministryně, tak se určitě očekává, že se vyjádřím i k tomu mému pozměňovacímu návrhu. Takže mi dovolte v tomto závěrečném čtení několik poznámek k tomuto návrhu zákona.

Od začátku této debaty říkám jednu podstatnou věc. Původní změna, která vstoupila v účinnost od roku 2024, měla racionální základ. Stát přece nemá dlouhodobě vyplácet státní podporu na spoření na stáří lidem, kteří už starobní důchod pobírají. Smyslem třetího pilíře je motivovat k vytváření rezerv na období stáří, nikoliv poskytovat další státní benefit ve chvíli, kdy tato životní fáze již nastala. To byl jednoznačně legitimní cíl a dle mého soudu jednoznačně správný směr a není náhoda, že tento princip následně potvrdil i Ústavní soud.

Zároveň ale platí i druhá věc a to také říkám po celou dobu průběhu projednávání této novely. Při realizaci této změny vznikl problém, který zde dnes řešíme. Vznikla skupina takzvaných uzamčených účastníků, tedy lidí, kteří přišli o státní příspěvek, ale zároveň nemohli bez finanční ztráty ze systému odejít. A já od začátku říkám zcela jasně: tento vedlejší efekt nebyl dobrý a je správné ho napravit.

Proto podporuji řešení, které umožní těmto lidem bezsankční výstup ze systému. To je určitě správné a přiměřené a určitě je to i férové. Ale právě proto jsem zároveň od začátku kladl otázku, zda je nezbytné jít ještě dál, zda máme zpětně kompenzovat i ty, kteří se sami rozhodli ze systému odejít. Tedy nikoliv lidi skutečně uzamčené, ale ty, kteří učinili individuální rozhodnutí na základě tehdy platných pravidel. A právě zde se podle mého názoru vede legitimní a principiální debata, protože tady už nejde o odstranění stavu bez možnosti volby. Tady už nejde o nápravu uzamčení. Tady jde o zpětnou kompenzaci v důsledku individuálních rozhodnutí. A já se proto ptám, je správné... (Odmlka pro hluk v sále.) Tak děkuju. Proto se ptám, je správné, aby stát zpětně přebíral odpovědnost za každé individuální ekonomické rozhodnutí? Je správné, aby se zpětně měnily důsledky jednání, která lidé učinili podle tehdy známých podmínek? Nevytváříme tím precedent do budoucna? Proto jsem předložil ten zmiňovaný pozměňovací návrh, který ponechává řešení pro uzamčené účastníky, ale vypouští zpětné kompenzace těm, kteří již ze systému vystoupili. Ne proto, že bych chtěl být na ně tvrdý. Ani ne proto, že bych neviděl ten lidský rozměr celé situace, ale proto, že si myslím, že stát musí být předvídatelný a že zákonodárce má odstraňovat skutečné systémové nespravedlnosti, nikoliv zpětně mazat všechny důsledky změn veřejných politik. Protože pokud dnes řekneme, že stát zpětně kompenzuje každé negativní rozhodnutí po změně pravidel, vytváříme do budoucna velmi problematický princip. A znovu to zdůrazním. Tady opravdu nejde, jak paní ministryně zmiňovala, o rozpočtový problém. Fiskální dopad je skutečně relativně malý. Tady jde o princip. O stabilitu pravidel. O odpovědnost za individuální rozhodnutí, o předvídatelnost právního prostředí. Můj pozměňovací návrh proto zachovává legitimní cíl původní reformy. Zachovává pomoc těm, kteří se skutečně ocitli v pasti systému, ale zároveň nepřekračuje hranici plošných zpětných kompenzací.

Dámy a pánové, myslím si, že právě takový přístup je dlouhodobě udržitelný, systémově správný a také férový. Proto vás chci v tom závěrečném hlasování požádat o podporu mého pozměňovacího návrhu. Děkuju vám za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí s přednostním právem místopředseda Sněmovny Patrik Nacher.

Přečtu čtyři omluvy: Kupka Martin celý jednací den – pracovní důvody, Nerušil Josef od 16.30 do 20.30 – pracovní důvody, Svobodová Vendula celý jednací den – pracovní důvody, ministr Plaga Robert od 13 hodin – pracovní důvody.

Pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji, pane předsedo. Vážená paní ministryně, dámy a pánové, já jsem spolupředkladatel, tak si dovolím také pár slov, je to taková moje srdeční záležitost ochrana spotřebitele. Vy víte, že já jsem se k těm změnám, které jste připravili v rámci balíčků, vyjadřoval už tehdy a už tehdy, stejně jako například u stavebního spoření, jsem tam zvýraznil ten moment, kdy neupírám právo politické většině, aby změnila podmínky vstupu státu do nějakého vztahu mezi finančními institucemi a klienty a spotřebiteli. To já nezpochybňuju. Co zpochybňuju je, že se to děje u běžících smluv. To se děje tady a úplně přes kopírák je to u stavebního spoření. A co ještě dvojnásob víc zpochybňuju, kritizuju, konzistentně je, že vy dokonce jste v tom návrhu neumožnili adekvátně tomu spotřebiteli na tu změnovou situaci reagovat. To je to zamčení toho klienta. To znamená jednostranně změníte podmínky, ale zároveň ten klient reagovat nemůže, že by si vzal ty peníze a odešel, protože kdyby tak učinil, přišel by o již připsané příspěvky za ty roky předchozí, proto já tomu říkám, nepřímá retroaktivita.

A to se na mě nezlobte. A já měl i tehdy informace z Ministerstva financí, od úředníků, že se uvažovalo o variantě, že vy to tedy přehlasujete, že vy to uděláte i u běžících smluv, ale necháte těm lidem možnost. Nelíbí se mi to, seberu ty peníze, jdu pryč, že to odemknete, ten systém i přesto, že nedodrželi tu vázací dobu. Pak ale ministr Zbyněk Stanjura rozhodl, že ne, stali se z toho zamčení klienti a my tedy logicky přicházíme s tím odemčením, zjednodušeně řečeno, byli jsme i s tímhle, i se stavebním spořením na Ústavním soudu, protože přece nám jde o nějaký dlouhodobý koncept spolupráce, komunikace se spotřebiteli, s klienty a v tomhletom případě obnovení důvěry. Paní ministryně o tom hovořila, 60 milionů. To já jsem dokonce očekával na začátku, že to bude tedy mnohem víc. My se tady bavíme o 60 milionech a naproti tomu se tady bavíme o tom, že se limitně snížila důvěra lidí v dlouhodobé finanční instrumenty, kde figuruje stát, protože ve dvou z nich, ze dvou, to takzvané penzijko a stavební spoření, tak ten stát změnil podmínky u běžících aktivních smluv a ještě tam ty lidi zamknul.

A kolegyně, kolegové, dneska vystupovala i Olga Richterová, zmínila tady nějaká jednání na podvýboru pro ochranu spotřebitele. My se tady posledních 10 let zabýváme zlepšením pozice spotřebitele vůči tomu silnějšímu. Jednou je to banka, pak je to pojišťovna, operátoři a podobně.

Budeme tady mít mimochodem zákon o spotřebitelském úvěru ve druhém čtení. A to, proč jám okamžitě tady tohleto s paní ministryní inicioval, je přece o tom, a to přece musíte cítit, a noví kolegové, noví poslanci za mnou chodili, jak to vlastně vzniklo, že to teďka napravujeme, že ten stát se v tomhletom případě vlastně zachoval jako ti, vůči kterým my měníme ty zákony a podporujeme ta spotřebitelská práva. Vždyť to přece tohleto musíte cítit. Takže my to kritizujeme u těch soukromých společností, kde jsou silnější a ten spotřebitel je slabší. A tady ten stát se vlastně zachoval úplně stejně.

Takže rekapitulace. Já znovu, abych nebyl špatně pochopen. Já respektuju, že politická většina se v nějaký moment rozhodne, že třeba zruší státní příspěvek u stavebka nebo u penzijního připojištění, úplně to předělá, to já nezpochybňuju, na to máte a máme, protože vždycky jsou ty většiny různé, právo. Co já vždycky budu hájit je, aby to bylo od nových smluv a minimálně aby to bylo mimo tu vázací dobu. Třeba u stavebního spoření je to 6 let, v tomhletom případě pro seniory, pro penzisty to bylo 5 let ta minimální doba, ta vázací doba, tak aby všechny ty změny byly mimo tu vázací dobu. Pak to můžu kritizovat z hlediska ekonomického, ale určitě to pak nebudu kritizovat z hlediska ochrany spotřebitele. Tolik k tomu samotnému návrhu a děkuju za podporu napříč politickým spektrem včetně, včetně opozice, tak jak jsem to navnímal například na podvýboru pro ochranu spotřebitele.

Pokud jde o ty pozměňovací návrhy, ona už k tomu tady vystupovala paní ministryně. Aniž bysme byli domluveni, tak já určitě také nesouhlasím s tím pozměňovacím návrhem kolegy Jakoba, který by to vlastně rozdělil na současnost, minulost a budoucnost. My říkáme, že vlastně všichni rukou nerozdílnou, i ti, které to potkalo, byli zamčeni, odešli, i ti do budoucna. Tak za ten návrat té důvěry to stojí. A nerozdělovat to, nedělat kategorii jedna kategorii dvě.

A pokud jde o ty pozměňovací návrhy kolegů z Pirátů, my jsme se o tom bavili na tom podvýboru opakovaně. Já třeba ty poplatky vítám, tak to je moje srdeční záležitost. Možná, že zrovna ty bankovní poplatky mě dostaly do té politiky. Výše těch poplatků u penzijka sráží ten výnos. Byl jsem na tom semináři, kde jsme se bavili o složeném úročení, o poplatcích a tak dále Jenom souhlasím s tím, a takhle jsme se dohodli, tohleto má být rychlá novela, která má odemknout ty lidi, aby to fungovalo co nejrychleji. Tam to pojďme řešit při těch dalších změnách. Já to budu podporovat, budeme se tomu věnovat na podvýboru pro ochranu spotřebitele, určitě k tomu uděláme nějaké kulaté stoly, protože si myslím, že jsou to důležitá témata, ta nákladovost toho systému a zlepšení pozice spotřebitele. Takže tolik u těchto pozměňovacích návrhů. Já se zdržím. Ne, že bych obsahově s nimi nesouhlasil, ale protože to nechceme teď dávat tady do této novely o doplňkovém penzijním spoření. Já vám děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní vystoupí paní poslankyně Hana Ančincová, poslední přihlášený. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Ančincová: Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, drahé kolegyně a kolegové, já bych právě chtěla i na úvod ocenit, že právě tímto tématem se zabýváme, kdy právě tímto tiskem, kulantně řečeno, napravujeme tu nespravedlnost, která zde vznikla lidem, kteří penzijní připojištění využívali.

Já bych ale současný návrh chtěla rozšířit a nyní vysvětlím proč. Do penzijního připojištění jsou právě zapojeny zhruba 4 miliony lidí, kteří mají právě tu smlouvu v tom třetím pilíři. A my chceme, aby si Češi právě na ten důchod spořili, hlavně efektivně. Oni jsou v současné době zapojeni hojně, ale ne finančně dostatečně. Ten průměrný měsíční příspěvek se teď pohybuje mezi těmi 800 až tisíci korunami průměrně a lidé často spoří na maximum pro příspěvek, ale ne podle svých reálných potřeb, které mají. A mladí lidé nám začínají spořit pozdě. Přitom čas je právě tady největší násobitel.

A právě z těch zpráv, které jsem zachytila jak tady na plénu nebo právě ve veřejném prostoru, tak si myslím, že odborníci, ekonomové i my se tady shodujeme právě na nutnosti posílení motivace mladých klientů ke vstupu do třetího pilíře a posílení motivace k dlouhodobému spoření ve výnosnějších dynamických fondech s využitím strategie životního cyklu. Já se nyní dovolím podívat na to penzijní připojištění v širším kontextu. A dovolte mi se ještě za Piráty vrátit právě k těm pozměňovacím návrhům, které jsme k tomuto tisku nahráli. A ony, bych chtěla zmínit, že nejsou v rozporu s návrhem, který je zde předkládán, ale jsou jeho rozšířením. A tady bych chtěla i poděkovat mým spolupředkladatelkám a to Olze Richterové a Vendule Svobodové. Ten první pozměňovací návrh 764 který budeme dneska také hlasovat, má právě jednoduchý cíl, a to snížit nákladovost doplňkového penzijního spoření a zvýšit výnosy pro občany.

Dlouhodobě se ukazuje, že poplatky v penzijních fondech jsou v Česku vysoké, klienti často platí maximální zákonné sazby. A to právě i v situaci, kdy fondy nedosahují kladného zhodnocení. Přitom právě náklady na správu investic obecně klesají a na trhu existují levnější varianty včetně těch zahraničních. Proto za Piráty navrhujeme tři základní změny. To za prvé snížení maximálního poplatku za správu aktiv účastnických fondů z jednoho procenta na 0,4 ročně. Za druhé snížení maximální výkonové odměny z 15 na 10 procent ze zhodnocení a za třetí se jedná snížení poplatku za správu u transformovaných fondů z 0,8 na 0,4 procenta, čímž se právě sjednotí podmínky napříč celým systémem. A co nám to přinese v praxi? Vyšší čisté výnosy pro střadatele zejména v dlouhodobém horizontu, větší motivaci spořit ne díky státním příspěvkům, ale díky právě tomu reálnému zhodnocení. A také větší tlak na konkurenci mezi penzijními společnostmi.

Návrh je přitom technicky jednoduchý, nemění podstatu systému, pouze nastavuje férovější limity do budoucna, nemá dopad na veřejné rozpočty a zachovává právní jistotu jak pro klienty, tak pro správce.

Ještě se vrátím k tomu druhému pozměňovacímu návrhu, ten najdete pod číslem 794 A ten má právě také jednoduchý cíl, a to podpořit dlouhodobé zhodnocování úspor účastníků doplňkového penzijního spoření, a to při zachování všech důležitých pravidel obezřetného investování. My tak reagujeme právě na širší potřebu diverzifikace investic. A konkrétně tady chceme umožnit penzijním fondům ve větší míře investovat také do fondů soukromého a rizikového kapitálu. To znamená dát střadatelům možnost podílet se na růstu firem, které nejsou obchodované na burze, ale mají vyšší růstový potenciál.

Mimoto také přímo podporujeme financování českých startupů a růstových společností mimo burzy. Tento návrh také pomáhá nejen střadatelům, ale i rozvoji českého kapitálového trhu. Zároveň ale zachováváme silnou ochranu účastníků. Také jasně vymezujeme, do jakých fondů lze investovat. Stanovujeme kvantitativní limity a dohled České národní banky zůstává beze změny. Je potřeba si otevřeně říci, že tyto typy investic jsou náročnější na správu, vyžadují důkladnější analýzu složitější právní struktury, průběžný monitoring i specifické oceňování a práci s likviditou. Proto navěřujeme, aby v případě, kdy fond investuje významněji do těchto aktiv, bylo možné mírně navýšit maximální poplatek za správu. A současně zachováváme jasný limit. Investice do fondů soukromého rizikového kapitálu mohou tvořit maximálně 10 procent majetku účastnického fondu. Tím zůstává rizikový profil fondu pod kontrolou.

A návrh dále přináší několik konkrétních úprav. Já je ještě stručně okomentuji. Upřesňujeme definici fondu soukromého a rizikového kapitálu, aby bylo jasné, do čeho lze investovat a aby nedocházelo k obcházení pravidel A rovněž umožňujeme účastnickým fondům investovat do těchto aktiv prostřednictvím fondových struktur, což je právě standardní a bezpečnější přístup. Celý návrh je tedy vyvážený.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak já vás poprosím o klid.

 

Poslankyně Hana Ančincová: Na jedné straně rozšiřuje investiční možnosti a potenciál výnosů, na druhé straně zachovává ochranu účastníka a jasná pravidla. Jde o krok, který odpovídá moderním trendům v dlouhodobém investování a pomáhá českému penzijnímu systému lépe zhodnocovat úspory občanů.

Já děkuji, že se budeme tímto tématem zabývat i do budoucna. Umožníme tak lidem získat kvalitní připojištění a zajistit jim finanční polštář právě na jejich podzim života. Já dopředu děkuji za podporu těchto návrhů a děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní přečtu omluvu - Okamura Tomio se omlouvá od 9.50 do 10.30 z pracovních důvodů, ale ještě jsem zde. Nyní vystoupí poslanec Vojtěch Munzar a připraví se pan poslanec Josef Nerušil. Jo, jo, pardon, přednostním právem Olga Richterová. Tak prosím, máte pravdu. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Ještě jednou dobrý den všem. Já bych ráda navázala v takovém pirátském bloku, protože paní poslankyně Hana Ančincová, která se věnuje té oblasti za nás nyní nejvíce, popsala velice podrobně ty pozměňovací návrhy. A já je opravdu velmi doporučuju vaší pozornosti, ale současně tím, že to má opravdu veliké celospolečenské souvislosti, tak bych ráda poprosila, abyste ještě chvilku nám věnovali. U těch penzijních fondů může jít o ekonomickou reformu v podstatě největšího rozsahu, co se tady za poslední roky stala.

Může vám to znít jako přehnaná slova, ale když se podíváme na to, co zaznělo například ve studii institutu CERGE týkající se právě českých penzijních fondů, nazvané Klienti penzijních fondů v pasti nízkých výnosů a vysokých poplatků – publikovali ji tento leden ekonomové Lukáš Nádvorník a Filip Pertold – tak je zjevné, že návrh, který jsme jako Piráti tady ve Sněmovně představovali už v květnu 2025, návrh, který nyní vlastně ocenila paní ministryně financí Schillerová – to zase oceňuji já, myslím si, že takováto spolupráce je korektní – tak tento návrh se opírá o jasná data.

Je to jasně podloženo čísly a tím, že současný český kapitálový pilíř penzijního spoření zkrátka neplní svoji funkci, vyžaduje od občanů nerealisticky vysoké vklady, protože tam jsou extrémně nízké efektivní výnosy. To jsou pak konkrétní příklady ze životů lidí, které znamenají příliš vysokou poplatkovou zátěž pro české střadatele. Lidé v Česku za to nemůžou, že jsou pro ně pravidla nastavena tak nevýhodně. To nastavil stát a fondy to využívají na maximum. Takže proto je nutná zásadní revize.

Nyní opět cituji z té studie IDEA CERGE: „Protože při zachování současného stavu hrozí, že poplatky připraví klienty fondů až o polovinu jejich výnosů.“ Na to za Piráty opakovaně upozorňujeme a u typických vkladů pak ta polovina znamená půl milionu korun, které by mohli mít navíc na postupné přilepšení k důchodu a nemají, protože jim to, lidově řečeno, sežerou poplatky.

Ještě jednu věc ocituji ze studie IDEA CERGE, a sice že: „Kvůli nízkým výnosům a vysokým nákladům musí průměrný klient v Česku vkládat až desetkrát více prostředků než klient slovenských indexových fondů, aby dosáhl stejné renty.“ Takže desetkrát vyšší vklady pro stejný výsledek, pro stejnou rentu z toho spoření. To je věc, co prostě není fér. Schválně jsou srovnáváni Češi a Slováci, blízké národy, národy s obecně podobným společenským i ekonomickým systémem, aby na tom bylo zjevné, že jediný rozdíl jsou pravidla hry, pravidla hry pro penzijní fondy.

V Česku tedy poplatky pohltí až polovinu majetku. Co to znamená? Že v horizontu desítek let lidé přicházejí opravdu o stovky tisíc korun. Tím řešením, které jsme my jako Piráti navrhli, by v průměru mohli klidně mít o půl milionu korun více při průměrné úložce dva tisíce korun měsíčně. Tohle je nesmírně důležité pro debatu o penzijních fondech, že běžný člověk, který si spoří, zodpovědně se chová a chce, aby potom k důchodu mohl ty dva tisíce, čtyři tisíce měsíčně mít navíc, je dneska zkrátka brán na hůl. My nechceme, aby fondy braly lidi na hůl, my chceme, aby vydělávaly lidem, ne na lidech. To mně přijde naprosto zásadní.

Právě proto jsme předložili naše dva pozměňovací návrhy. Vy o nich, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budete dnes hlasovat. Protože z úst dvou zástupců hnutí ANO, paní ministryně Schillerové a pana místopředsedy Patrika Nachera, zaznělo, že sice s tím návrhem vlastně souzní, věcně souhlasí, ale dnes ho nepodpoří, tak bych ráda přispěla k tomu, abychom vás i našimi argumenty za Piráty přesvědčili, že příště už to opravdu projít má. Protože návrh na snížení poplatku zhruba na polovinu už jste tady, vážené kolegyně a vážení kolegové, právě měli přinejmenším v květnu 2025. Bohužel spousta z vás tu věc zamítla. Mě to tehdy velmi mrzelo, ale je celkem běžné, že něco, co se postupně stává tématem, nejdřív unikne pozornosti spousty poslankyň a poslanců.

Takže ještě jednou, když si vezmete poplatky, které jsou u nás zhruba dvojnásobné než ve srovnatelných zemích, a to navrhované snížení z 0,8 na 0,4 procenta, tak myslím, že to je opravdu standardní mainstreamová věc. Potvrzuje to i to, že Česká národní banka k tomuto návrhu dala neutrální stanovisko. Jasně řekla: To by nerozhodilo ekonomiku a fungování fondů.

Druhá věc. Také je potřeba, aby fondy konečně dostaly šanci investovat chytře, aby mohly dávat... Zase, už to tady zaznělo velmi podrobně od Hany Ančincové. Já to jenom chci opravdu jaksi nasvítit ještě pro vaši pozornost. Jestli chcete, aby penzijní fondy mohly dávat nějakých 10 procent portfolia do private equity, do startupových fondů, jestli chcete, aby mohly koupit fond, který drží 20 různých investic, rozložit riziko, aby mohly pomoci financovat třeba domovy pro seniory nebo nějaké větší investiční aktivity, tak ano, tohle prosím podpořte v hlasování o našich pirátských pozměňovacích návrzích.

Nakonec konzervativní fondy v Česku by prostě nemusely být tak strašně konzervativní. Měly by mít šanci investovat až 30 procent do akcií. Proč? No, protože to pak je odhadovaný nárůst výnosů o 1,5 až 2 procenta ročně navíc při prakticky stejném nebo snad i nižším riziku. Proč nižším? Protože dluhopisy dneska nejsou jistota. Dluhopisy dneska neznamenají, že to bude tak strašlivě výhodné. Naopak, Nobelova nadace, která funguje roky – já jsem s ní argumentovala už při prvním projednávání v roce 2025 – má 55 procent portfolia v akciích. Nebo švédské penzijní fondy také.

Takže to jsou, myslím, naprosto věcné argumenty. Já tedy, protože si vážím práce ministerstva a práce odborníků, kteří připravují vládní návrh, nechci být přehnaně kritická k tomu, že to nejspíš dnes bude zamítnuto. Ale současně chci taky vyzdvihnout, že my jsme toto téma viděli jako první. Přinesli jsme ho sem do Sněmovny jako první politická síla a přijde mi fér, aby to tady takto jasně bylo řečeno.

Reforma, která se chystá, nesmí zapomenout na střadatele v konzervativních fondech. Je velice důležité, aby nebyli zamčeni v systému, který jim reálně přináší záporný výnos, dlouhodobě. Také chceme, aby dobře fungující penzijní fondy, peníze českých střadatelů, umožňovaly dlouhodobý spolehlivý rozvoj české ekonomiky. Takže nechceme, aby peníze Čechů, peníze Češek, které jim mají přilepšit v důchodu, protože ty fondy budou dobře nastavené, aby roztáčely kola ekonomiky jinde, aby končily na zahraničních burzách, když můžou pak dvojnásob pomoci i tady.

Možnost investovat do startupu, do private equity, je na západě úplně běžné. Právě proto, jaký to má pozitivní vliv na ekonomiky těch zemí, chceme to samé i pro Česko. Nejsou to tedy žádná abstraktní čísla. Jsou to konkrétní osudy lidí, kterým mohou pomoci dobře nastavené penzijní fondy.

Když si představíme třicetiletou zdravotní sestru Janu, která se vrátí po dvou rodičovských do práce, řekne si – budu si každý měsíc poctivě odkládat 1 800 korun nebo 2 000 korun na důchod – opravdu zodpovědně bude spořit, tak když jí dnes současný přístup českých penzijních fondů zbytečně ukrajuje z jejích výnosů, bere si velmi vysoké poplatky, a navíc má omezené možnosti investování, tak pro tu zdravotní sestru Janu, která se snaží, která dělá všechno správně tak, jak je jí to doporučováno, je prostě ve finále výnos o půl milionu korun nižší, než by mohl být po pirátských změnách.

My budeme pečlivě hlídat, bedlivě sledovat, aby změny, které chystá Ministerstvo financí, také lidem přinesly toho půl milionu korun, aby tam nebyly nějaké zbytečné vstřícnosti vůči pojišťovnám. Protože jediné, o co nám jde, je, aby ten systém fungoval férově, fungoval pro lidi, a půl milionu korun navíc, kdy pak člověk si může skutečně přilepšit k důchodu o několik tisíc měsíčně, je za nás veliká věc.

Tím, že to není žádný riskantní experiment, tím, že víme, že tedy nejenomže k tomu návrhu na snížení poplatků tehdy bylo jasné stanovisko České národní banky, že to prostě je funkční návrh, tak mě trošku přece jenom mrzí, že možnost udělat to rychle nebyla využita. Pomohlo by to lidem dříve, ta příležitost dnes je, naše pozměňovací návrhy jsou nahrané, jsou tam a my chceme, aby lidé viděli, že stát peníze, které mají jít přímo jim, zbytečně nebrzdí, ale pomáhá jim, aby byly zhodnoceny. Penzijní systém má vydělávat lidem, ne na lidech, penzijní fondy mají fungovat ve prospěch společnosti a ne jenom ve prospěch svůj. A samozřejmě nechceme, aby kvůli souvisejícím chaotickým změnám, například stavebního zákona, potom byly ohrožené i pozitivní dopady, třeba této chystané novely penzijních fondů.

Takže to je úplně poslední bod, který zmíním. Když vidíme, jak strašlivě nepromyšlený je stavební zákon, kolik chaosu vnese do fungování celé naší země, tak je veliká škoda a veliké riziko, že to potom bude moci oslabit pozitivní efekty reformy penzijních fondů, o které paní ministryně Schillerová říkala, že ji už velice brzy představí a že se v zásadě opírá o parametry a o principy, které jsme my za Piráty předložili už v květnu 2025. Proto tedy u stavebního zákona znovu apeluji: pojďme ho stáhnout, dneska se to má projednávat, uslyšíte všechny argumenty, proč je to riziko, proč je to nedomyšlené, proč to jenom rozvrátí obecně státní správu v naší zemi. Pojďme zrušit tuhle nepromyšlenou chaotickou novelu. Právě proto jsem také včera navrhovala vyřazení toho bodu – takže vyškrtnutí projednávání novely stavebního zákona z programu této schůze. A důležitý kontext k doplňkovému penzijnímu spoření je, že nebude-li možné pro penzijní fondy chytře investovat do nemovitostí, a bude-li tady rozvrácené stavební právo, tak prostě hrozí, že potenciál té novely penzijních fondů, která se chystá, nebude naplněn. To je škoda, je to zbytečné riziko. A když už se ten zákon otevírá, když už dnes vedeme debatu, tak byť bylo naznačeno, že ta skutečná reforma dnes dokonce dotažena nebude, tak já oceňuji, že parametry, vstupy, základní principy, které jsme za Piráty připravili, využity budou.

Tolik za nás, věnujte, prosím, těm dvěma pozměňovacím návrhům pozornost, opravdu si to zaslouží, pro lidi v této zemi je to až půl milionu korun pro běžného střadatele k důchodu navíc.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní předsedkyně. Došlo ke změně předsedajícího. Stále se nacházíme v rozpravě ve třetím čtení. A já zvu do řečniště pana poslance Vojtěcha Munzara. Máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím také říci pár slov nejenom o té novele jako takové nebo o tom návrhu zákona, ale pokusím se to vysvětlit v širších souvislostech. A tím možná budu reagovat i na pana místopředsedu Nachera vaším prostřednictvím nebo na paní ministryni Schillerovou.

Je potřeba říci na začátku, že tehdejší rozhodnutí, tím hlavním důvodem bylo zvýšení státního příspěvku pro ty, kteří si spoří na své stáří, protože my jsme potřebovali i ve společnosti zvýšit motivaci vlastního spoření na stáří. Proto došlo k tomu rozhodnutí, že se zvýší státní příspěvek na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření pro ty, kteří jsou v aktivním věku, ale samozřejmě v těch omezených zdrojích to zaznamenalo i rozhodnutí, že ti, kteří jsou už v důchodovém věku, tak už jim stát nebude přispívat na spoření, protože se jedná o spoření na stáří a nikoliv na spoření ve stáří.

Naším motivací a naším hlavním důvodem bylo zvýšit vlastní odpovědnost lidí za to, jakým způsobem si na stáří spoří na svůj důchod, protože, přiznejme si a musíme to říkat opakovaně (nejenom) tady ve Sněmovně, ale musíme to říkat i občanům, a to na rovinu, že vzhledem k demografickému vývoji se nelze spoléhat do budoucna jenom na státní důchody. Ten, kdo si chce do budoucna uchovat životní úroveň z předchozího aktivního života, tak se nemůže spoléhat pouze na stát, nic jiného nezbývá, než aby si sám na stáří spořil, a stát by k tomu měl vytvářet podmínky právě zvýšením jeho motivace. Tehdy byla tedy skutečně otázka, jak v omezených zdrojích najít systém, aby se mohly státní příspěvky zvýšit.

Včera tady paní ministryně Schillerová, když jsme projednávali novelu zákona o živnostnících, ve svém závěrečném slově říkala, že předchozí vláda se soustředila pouze na první pilíř a nikoliv na ten třetí. Já už jsem na to nechtěl včera večer, paní ministryně, reagovat, abychom se dostali k hlasování, nicméně teď je vhodná doba, abych na to zareagoval – a ono to i s touto novelou souvisí.

Ona to totiž není pravda, že předchozí vláda se nesoustředila na třetí pilíř. Nejenomže jsme zvýšili státní příspěvek pro ty, kteří si na své stáří spoří, ať už v doplňkovém penzijním spoření, nebo v původních fondech v penzijním připojištění, tak dokonce jsme zavedli úplně nový produkt, kterým se dá spořit na stáří, a ten je velmi moderní, je oceňovaný odbornou veřejností, a to je dlouhodobý investiční produkt, který získal velké ocenění a veřejnost postupně na něj přechází.

Na konci minulého roku již bylo uzavřeno 218 740 smluv o dlouhodobém investičním produktu. Ono to má mnoho pozitivních motivací, mnoho pozitivních konotací, tento nový produkt, protože se nejedná jenom o to, jak moderně si spořit na stáří. Ten, kdo se pohybuje například ve vlastním investování, ať už se týká akcií, ať už se týká dluhopisů, ať už se týká podílových fondů či takzvaných ETF fondů, tak je to zároveň vedení společnosti k tomu, aby se více využívalo vlastními soukromými prostředky možností kapitálového trhu, protože to, že dlouhodobě v České republice se možnosti kapitálového trhu ze strany soukromých osob příliš nevyužívaly, tak je to pro naši ekonomiku velmi limitující na rozdíl od západních států Evropské unie. A právě tento produkt může být i tím, který tuto motivaci zvýší a zvýší i povědomí veřejnosti o tom, že takové možnosti jsou, aby se nespoléhali pouze – buď na spořící účty v bankách, nebo na produkty, které jim nepřináší dobrou výnosnost. Jedinou chybou, kterou já považuji, co jsme možná udělali v dlouhodobém investičním produktu, byla malá propagace toho produktu ze strany tehdejší vlády. Je to škoda, protože ten produkt je velmi dobrý a jsou s ním spojené i daňové odpočty daní z příjmu.

Jak už tady zaznělo, bohužel ty původní fondy, původní penzijní připojištění trpí tím, že nezabezpečují – bylo to tady řečeno několikrát, nechci to opakovat – nezabezpečují dostatečnou ochranu, nejenom ochranu úspor, ale i výnos pro spoření na stáří. Tady se to mnohdy zužuje pouze na problematiku poplatků, ale ten problém je daleko širší, je to problém, do čeho mohou tyto původní fondy vlastně investovat, protože tady vždycky převládlo to, když se o tom hlasovalo vždy v Poslanecké sněmovně, velmi konzervativní přístup k investicím, velká pozornost na okamžitou likviditu, na vlastně skoro nulové riziko, které by tyto fondy měly být. Ale jak všichni víme, čím menší riziko při investování na kapitálových trzích, tím menší výnosnost – a nulové riziko znamená prakticky nulový výnos.

Změnilo se to u doplňkového penzijního spoření. To již funguje lépe. Tam si klient může vybrat ze tří strategií, buď té konzervativní, nebo vyvážené, nebo dynamické. A tady zase považuju úplně za stejnou chybu jako u toho DIPu, tak považuju za chybu úplně všech předchozích vlád, úplně všech, paní ministryně že dostatečně politická reprezentace neupozorňovala na možnosti těchto nových produktů, které přinášejí daleko větší výnosnost než konzervativní fondy. A když se podíváte na dlouhodobý vývoj kapitálových trhů, tak i když tam dochází k výkyvům meziročním, tak z dlouhodobého hlediska mají vždy větší výnosnost než ty konzervativní konzervativní produkty.

Takže abych se k tomu vrátil, já si nemyslím, paní ministryně, to, co jste včera říkala, že by se předchozí vláda, nevím jestli jste řekla slovo vykašlala, ale zanedbala nebo něco podobného jste řekla, omlouvám se, nevím přesně jaké slovo jste řekla, ale řekla jste vlastně, že předchozí vláda se soustředila jenom na první pilíř, ale na ten třetí. A rozhodně to není pravda, protože jenom zavedení tohoto nového nástroje, kterému se dala i daňová motivace ve formě odpočtů do daňového základu, tak je důkazem toho, že i pro nás to bylo důležité a že jsme v tom něco sami vytvářeli.

A to jsem chtěl, aby tady zaznělo. Protože pokud se použijí věty, vy jste se na třetí pilíř nesoustředili – není to pravda. Není to pravda. Nejenom, že jsme zavedli tento dlouhodobý investiční produkt, ale také jsme se snažili, byl jsem to já, co dával tehdy pozměňovací návrh změnit i limity v těch původních konzervativních fondech, aby přece jenom mohly nabízet větší výnosnost. Je potřeba ale, aby toto prošlo všechno ještě větší odbornou debatou, protože těch možností je hodně a měli bychom se na tom domluvit. A tady já nabízím za náš poslanecký klub spolupráci na případném posílení toho třetího pilíře a doufám, že mě poslouchá pan kolega Patrik Nacher, vaším prostřednictvím, že bychom se mohli společně bavit o těch různých možnostech a různých pozměňovacích návrzích, jak to vytvořit, abychom společně vytvořili takový systém, který tady dlouhodobě vydrží bez ohledu na změny politické reprezentace, bez ohledu na to, jak dopadají volby. Protože naším společným cílem je, aby občané, sami občané měli dostatečnou příležitost spořit si na stáří í a toto spoření jim přinášelo adekvátní výnosy srovnatelné například s těmi možnostmi, jako nabízí země na západ od nás.

To je jedna věc. Druhá věc, co se týká konkrétně této novely, tak my podpoříme návrh pana poslance Jakoba, protože skutečně ten míří na individuální rozhodnutí, individuální odpovědnost. Ale musím přiznat, že já osobně nepovažuju také zpětně za úplně šťastné to uzamknutí lidí při změně podmínek v těch jejich smlouvách, kde museli dodržet tu lhůtu, jak dlouho zůstávat v těch smlouvách, aniž i když (?) přišli o ten motivační prvek státního příspěvku.

Takže my podpoříme návrh pana Jakoba a zároveň zároveň já osobně podpořím i na konci hlasování tento návrh, protože zpětně to nepovažuji za šťastné. Snažím se být v tomto korektní, nicméně to, co tady někdy zaznívá vůči předchozí vládě, není korektní od stávající koalice, protože například věta, že se vůbec nesoustředila na třetí pilíř, není pravda.

Naopak, zvýšili jsme příspěvky, co se týká produktů na stáří, zavedli jsme nový produkt. Udělali jsme to, že 48 000 z daní z příjmu může být odečteno ze základu daně a právě to míří i na tu motivaci spoření na stáří. Takže jenom jsem tu chtěl uvést na pravou míru některé věci, které tady zazněly od představitelů vládní koalice a tímto děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic ODS.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji a nyní prosím pana poslance Josefa Nerušila. Máte slovo.

 

Poslanec Josef Nerušil: Děkuji za slovo. Já jsem nebyl při začátku projednávání téhle novely, ale samozřejmě zazněla tady hromada zajímavých pozměňovacích návrhů. Ale smyslem téhleté novely je odstranit nesystémovou nespravedlnost, kterou buď nějakým nedopatřením, nemyslím si, že úmyslem, prostě způsobila Fialova vláda. A totiž to, že penzisté, pokud se rozhodli předčasně ukončit v důsledku toho, že přestali získávat státní příspěvek na penzijní spoření, tak že byli sankcionováni odebráním státního příspěvku za dva až pět let spoření.

Co se týče samotného penzijního spoření, doplňkového spoření nebo penzijního připojištění, tady zazněla hromada zajímavých nápadů o tom, jak lépe by měly penzijní fondy zhodnocovat. Ono je to samozřejmě pravda, ale pořád je potřeba mít na paměti, že penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření nejsou investiční nástroje, jsou to nástroje spoření a odkládání nějaké hotovosti a nějakého zajištění na budoucnost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, pane poslanče, prosím o klid v sále. Děkuji.

 

Poslanec Josef Nerušil: Já určitě uvítám další debatu která se týká pozměňovacích návrhů, které tu zazněly směrem k tomu, jak vylepšit nebo jak inovovat systém třetího pilíře. Ale myslím si, že by to mělo být předmětem nějaké komplexní novely zákona o třetím pilíři, takzvaně o penzijním připojištění, protože ten pilíř je potřeba inovovat, je potřeba ho zatraktivnit, ale myslím si, že není vhodné tak činit formou pozměňovacích návrhů, popřípadě nějakých přílepků. Je lepší tak učinit komplexní reformou, která bude podrobena nějaké podrobné diskusi a debatě ze strany odborné veřejnosti nás politiků a dalších. Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. V tuto chvíli tady nemám přihlášeného nikoho a tím pádem se ptám, jestli budeme mít závěrečná slova. Ještě vystoupíte v rozpravě, dobře. Takže paní ministryně.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuju, pane místopředsedo. Já vystupuju v rozpravě, abych se nestala terčem kritiky, že si to nechával na závěrečná slova. Děkuji za tu debatu; věcná, korektní, slušná. Myslím si, cítím to, že by mohl mít tenhle zákon ve třetím čtení podporu. Je to správná věc. Napravujeme nespravedlnost vůči nejzranitelnějším, seniorům. Uvedla jsem tady výdaje nebo respektive že ten výdaj pro státní rozpočet by měl dosáhnout maximálně 60 milionů. Já věřím, že to projde. Děkuji vám za tu podporu.

Vysvětlila jsem, proč nepodpořím pozměňovací návrhy pirátských poslankyň, protože to bude předmětem z velké části vlastně reformovaného třetího pilíře, se kterým záhy přijdu do této Poslanecké sněmovny.

Snad jenom dvě poznámky k panu poslanci Munzarovi. Věcné, taky nebudu nějak konfliktní. Dlouhodobý investiční produkt jsme vždycky podporovali, tady jsme se politicky shodli. To že vy jste ta čísla uvedl 200 necelých 19 000 lidí – ono je to o trošku vyšší. Já jsem si to nedávno zjišťovala, je to možná 220, ale to už je jedno. To je jedno, je to málo. Je to strašně málo pro ten produkt, který není špatný, ale to by bylo na jiné téma a jinou diskusi. A vnímám ten pozitivní přístup aspoň od těch vystupujících k případnému třetímu pilíři, protože ta debata bude určitě taky zajímavá.

Nebude jednoduchá, protože si myslím, že se nebude pojišťovnám líbit, že navrhneme dramatické snížení poplatků. Protože až vám tady předložím grafy, čísla od Akademie věd, kolik vlastně odteče od našich českých občanů na těch poplatcích právě ve prospěch procentuálně, že je to skutečně přes 50 procent, jak tady zaznělo myslím, že od paní předsedkyně Richterové, že je to nesrovnatelné s okolními zeměmi, že u nás, až vám tady předložím grafy a budu to určitě prezentovat na tiskové konferenci, jak dlouho, aby získal náš důchodce za 25 let 10 000 důchodu, kolik musí mít úložku oproti třeba slovenskému, který ji má nepoměrně nižší a tak dál.

Není to předmětem této novely, ale bude to zajímavá debata a je to obrovská šance, obrovská šance pro tuto Poslaneckou sněmovnu podpořit jednu z nejrevolučnějších změn ve třetím pilíři za 30 let. Ale to bude jindy, brzy a já se na tu debatu nesmírně těším. A dnes vám děkuji za debatu k osvobození uvězněných seniorů v penzijním pilíři. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní ministryně. A nyní se tedy ptám na závěrečná slova, ať mohu ukončit rozpravu. Nejsou. Dobře, nikdo se nehlásí, tedy ukončuji rozpravu. A nyní přikročíme k hlasování o návrzích. Prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. Vydržte prosím ještě vteřinku, přichází nám poslanci, jakmile se nám i hladina hluku sníží. Zvýšil se počet přítomných, snížila se hladina hluku. Pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Dámy a pánové, dobrý den. Navrhuji, abychom pozměňovací návrhy v souladu s usnesením garančního výboru hlasovali v následujícím pořadí. První návrh A poslance Jana Jakoba, druhý návrh B1 poslankyně Hany Ančincové, třetí návrh B2 poslankyně Hany Ančincové. Po hlasování o všech návrzích bude pak hlasování o celku zákona.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Upozorňuji, že budu potřebovat taky slyšet stanoviska, takže se budu ptát. A ještě tedy předtím, než se do toho pustíme, tak já bych v tuto chvíli všechny odhlásil a znovu vás všechny přihlásil, tedy respektive vy se přihlásíte sami. (Pobavení.) Já vás přihlásit nedokážu. Všichni jste odhlášeni a nyní prosím, abyste se přihlásili. Zatím ta AI není tak silná, že by nás ovlivňovala i v těchto oblastech. Vidím, že se počet přihlášených ustálil, a nyní tedy prosím, pane zpravodaji, můžeme přistoupit k hlasování o návrzích.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Jako první budeme hlasovat o návrhu pod písmenem A. Podal ho pan poslanec Jan Jakob. Jde o cílené řešení bez zpětných kompenzací. Stanovisko garančního výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko navrhovatele? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Nechávám tedy hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 63, přihlášeno 152 poslanců, pro 50, proti 88. Návrh nebyl přijat. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Jako druhý budeme hlasovat návrh pod písmenem B1. Podala ho paní poslankyně Hana Ančincová a je o snížení nákladovosti systému doplňkového penzijního spoření úpravou limitů poplatků, které povede k vyšším čistým výnosům pro účastníky. Stanovisko garančního výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko navrhovatele?

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Neutrální s ohledem na to, co jsem řekla v rámci debaty.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 64, přihlášeno 153 poslanců, pro 50, proti 20. Návrh nebyl přijat. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Poslední pozměňovací návrh B2 je rovněž podaný paní poslankyní Hanou Ančincovou a cílí na rozšíření investičních možností účastnických fondů při zachování obezřetnostních pravidel pro jejich správu. Stanovisko garančního výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko navrhovatele? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 65, přihlášeno 153 poslanců, pro 49, proti 78. Návrh nebyl přijat.

 

Předpokládám, pane zpravodaji, že bylo v tuto chvíli hlasováno o všech návrzích.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Ano. Pane předsedající, bylo hlasováno o všech pozměňovacích návrzích. Teď můžeme přistoupit k hlasování o samotném zákoně.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Přikročíme tedy k hlasování o celém zákona. Přednesu návrh usnesení:

„Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Aleny Schillerové, Patrika Nachera, Borise Šťastného, Tomia Okamury a Taťány Malé na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů, a zákon číslo 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 119, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou.“

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 66, přihlášeno 153 poslanců, pro 136, proti 7. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Ukončuji projednávání tohoto bodu a mám zde ještě připomínku k hlasování.

 

Poslanec Petr Kowanda: U hlasování číslo 63 jsem hlasoval proti, na sjetině mám pro. Jen pro stenozáznam a nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Dámy a pánové, pokračujeme k projednávání dalšího bodu. Jedná se o

Aktualizováno 28. 5. 2026 v 22:36.