(pokračuje Jiří Barták)

90.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 13/ – třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala za navrhovatele místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová a zpravodaj garančního výboru, což byl rozpočtový výbor, poslanec Jan Hrnčíř. Pozměňovací návrhy byly uvedeny ve sněmovním tisku 13/2, který byl doručen dne 15. dubna 2026. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 13/3. Nyní se táži navrhovatelky, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Má. Paní vicepremiérko, máte slovo.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Vážené vážené, paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládám vám k projednání novelu zákona o investičních společnostech a investičních fondech a dalších souvisejících zákonů. Tento návrh transponuje do českého práva revizi dvou evropských směrnic upravujících činnost investičních fondů. Návrh zákona jsem podrobně představila v prvním čtení a detailně byl představen a diskutován na rozpočtovém výboru.

Návrh zákona zakotvuje nástroje, které mají přispět k větší stabilitě investičních fondů, upravuje poskytování podnikatelských úvěrů investičními fondy a odstraňuje některé požadavky, které šly nad rámec požadavků evropského práva. Jsme již po transpoziční lhůtě, která uplynula 16. dubna 2026, tedy vás žádám o podporu tohoto návrhu. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Tak a nyní tedy otevírám rozpravu, do které nemám přihlášeného nikoho s přednostním právem, a tím pádem jdeme podle těch, kteří se přihlásili bez přednostního práva. Tedy prosím pana poslance Jana Jakoba.

Máte slovo.

Poslanec Jan Jakob: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi – budu opravdu stručný – několik stručných poznámek k tomuto tisku a k průběhu projednávání, protože zejména v prvním čtení jsme tady vedli poměrně vášnivou debatu. A právě myslím, že během celé té debaty se ukázala jedna důležitá věc, že ten návrh opravdu není žádnou ideologickou revolucí. Není to žádný pokus o dramatické přeregulování trhu. Je to především odborná a praktická novela, která reaguje na vývoj evropské legislativy i na zkušenosti z fungování kapitálových trhů v posledních letech. A nakonec o tom svědčí fakt, že číslo tisku 13 napovídá tomu, že ten návrh předkládala ještě naše vláda, ale obhajuje jej tady paní ministryně, a opravdu se jedná o technickou a odbornou záležitost.

Kapitálový trh stojí na důvěře. Na důvěře investorů, na stabilitě pravidel a na transparentnosti. Pokud chceme, aby české investiční společnosti obstály v evropské konkurenci, pokud chceme chránit investory a současně umožnit financování ekonomiky, pak prostě musíme právní rámec průběžně modernizovat. A přesně o tom je tato novela. (Řečník přerušuje svou řeč z důvodu neklidu v sále.)

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak já využiju toho, že pan poslanec přerušil své slovo, a požádal bych, aby skutečně se v sále vrátila hladina hluku k tomu, abychom mohli jeho vystoupení bez problémů sledovat a rozuměli mu. Děkuji.

Poslanec Jan Jakob: Já děkuju, pane předsedající, ano právě proto jsem své vystoupení krátce přerušil, takže vám moc děkuji. Velká část debaty se tady vedla kolem Evropské unie. Já znovu zopakuji jednu jednoduchou věc. Evropská unie není nějaká cizí mocnost stojící proti České republice. Česká republika je součástí Evropské unie. Spolurozhodujeme o evropských pravidlech, podílíme se na jejich tvorbě a následně je také přirozeně promítáme do našeho právního řádu. Tolik reakce zejména na první čtení a vystoupení kolegů z SPD. Zvlášť v oblasti kapitálových trhů je naprosto logické, že pravidla potřebují určitou míru sjednocení. Český kapitálový trh je relativně malý. O to důležitější je, aby české firmy mohly fungovat v rámci silného evropského trhu a aby investoři měli důvěru v prostředí napříč celou Evropskou unií.

Zaznívaly tady také obavy z údajného gold platingu. Já si myslím, že během debaty bylo poměrně jasně vysvětleno, že tato novela nepřináší žádné skryté národní regulace nad rámec evropských požadavků. Naopak. Jde především o technickou a odbornou implementaci pravidel, která mají zlepšit fungování trhu, řízení rizik a ochranu investorů. Za důležité považuji zejména posílení pravidel pro řízení střetu zájmů, transparentnější správu fondů a také nové nástroje pro řízení likvidity fondu v mimořádných situacích. Právě poslední roky ukázaly, že stabilita finančního systému bohužel není samozřejmost. A pokud stát nastavuje jasná a předvídatelná pravidla, není to překážka ekonomiky. Je to naopak předpoklad jejího zdravého fungování. Tato novela tedy podle mého názoru přináší modernizaci právního rámce investičních fondů, posiluje stabilitu kapitálového trhu, zvyšuje ochranu investorů a zároveň pomáhá udržet konkurenceschopnost českého finančního prostředí. Proto tento návrh podpořím spolu i s mými kolegy z TOP 09. Děkuji Vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji a dalším přihlášeným je pan poslanec Libor Turek.

Máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Libor Turek: Tak děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, dovolte mi taky pár poznámek k tomuto sněmovnímu tisku 13 – k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, který je – a už to tady bylo řečeno – víceméně transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. března 2024. Připomínám ještě, že tato směrnice – a také to bylo již řečeno – se v bankovnictví označuje jako AIFMD II.

Cílem té transpozice nebylo, ale je vlastně posílit konkurenceschopnost českého fondového podnikání a podpořit rozvoj kapitálového trhu v České republice a posílit právní jistotu. Je to pokračování víceméně série transpozic v oblasti kapitálového trhu, kterými jsme se již zabývali v tom minulém volebním období. Musím podotknout, že my posílit konkurenceschopnost kapitálového trhu v České republice potřebujeme, protože jak je známo, tak český kapitálový trh je ve srovnání s vyspělými zeměmi EU relativně malý, a zejména pokud se to týká akciového trhu, ten je ve srovnání s nejvyspělejšími zeměmi EU dokonce mnohonásobně menší. Takže si myslím, že tato transpozice je bohulibá záležitost. Zároveň je to reakce na dynamický růst trhu s alternativními investicemi a snahou regulátorů předejít rizikům, která se v minulosti projevila během tržních krizí. Dál tady v průběhu projednávání tohoto návrhu zákona byl v podstatě diskutován i ten takzvaný gold plating, což si myslím, že se dělá vždy, a je to dobře a myslím si, že jsme se shodli, že v tomto případě zrovna to, co je nad rámec té transpozice evropské směrnice, tak je to pro nás výhodné.

Rád bych upozornil, že nikdy nelze zregulovat všechny finanční produkty. Pozornost by měla být upřena především na ochranu drobných investorů, aby tyto rizikové produkty nebyly veřejně nabízeny široké veřejnosti a aby fungoval účinný dohled, který přísně trestá obcházení distribučních pravidel chránící drobné investory, ať už se jedná o osoby dle § 15 nebo takzvané prašivé dluhopisy nebo jakékoliv jiné investice. Já bych si dovolil tady, protože to je důležité, protože ten sněmovní tisk vypadá jako obyčejná transpozice, ale je to transpozice relativně významná, tak bych si dovolil tady upozornit na to, že vlastně v tomto návrhu zákona jsou drobní investoři podle mého názoru dobře chráněni, ať už je to udělování licencí, ať už je to oddělení účetnictví všech spravovaných fondů, jak od sebe navzájem, tak od té investiční společnosti, ať už je to povinnost zveřejňovat informace o hospodaření, ať už je to povinné sjednání depozitáře, který eviduje majetek a kontroluje, zda je s ním nakládáno ve smyslu statutu.

Toto povinné zapojení depozitáře je podle mého názoru významným posílením ochrany drobných investorů.

Co se týče těch takzvaných rizikových nebo prašivých dluhopisů, to už taky asi tady padlo – typickými ukazateli jsou podezřele vysoké výnosy a chybějící historie emitenta. Emitent vystupuje jako společnost s velmi krátkou nebo žádnou historií, která navíc bývá zadlužená ta společnost. Investiční příležitosti slibující vysoké zhodnocení skrze takzvané alternativní fondy se na českém trhu staly častým tématem. Tyto subjekty spravované podle § 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech však v sobě často skrývají systémová rizika. Na tyto hrozby například aktuálně důrazně upozornila Česká národní banka ve svém varování z března roku 2026, čili z tohoto roku, kdy je tam napsáno, že investoři jsou upozorněni, že rozdíl mezi regulovaným fondem a správcem v režimu § 15 je pro bezpečnost majetku naprosto zásadní.

Týká se minimálního dohledu – Česká národní banka u těchto správců neprověřuje investiční strategii ani neschvaluje jejich stanovy. A takzvaného zákazu veřejné nabídky – zákon těmto subjektům striktně zakazuje nabízet investice široké veřejnosti, ty jsou určeny výhradně pro kvalifikované investory.

Zároveň upozorňuje na také tři zásadní hrozby pro běžné investory – je to absence depozitáře, takzvané informační vakuum a právní nejistota a likvidita, pokud se fond dostane do potíží.

Na závěr svého projevu bych chtěl ještě zmínit to, že jsem velice rád, že i pozměňovací návrhy nemění nějak smysl novely tohoto zákona, ale že se týkají víceméně legislativně-technické úpravy. A taktéž podporuji schválení tohoto zákona, protože si myslím, že to je transpozice pro nás důležitá, významná a víceméně bude přispívat k rozvoji kapitálového trhu, a to v České republice potřebujeme. Takže děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji a nyní s přednostním právem místopředseda Sněmovny Jan Skopeček.

Ještě než prosím začnete mluvit, máme tady omluvu – od 15 hodin, z pracovních důvodů pan poslanec Farhan Kamal.

Máte slovo.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně za slovo. Paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové, já určitě nechci střílet do této normy nebo tady vést nějakou polemiku. Nicméně na druhou stranu – nevím, od koho to zaznělo – zaznělo tady, že jde vlastně o technickou novelu nebo technickou úpravu, to prosím není pravda. Je potřeba zmínit, že jakkoliv to vypadá technicky a velmi odborně, tak jde o jednu ze zásadních změn, která po 10 letech od původní platnosti té směrnice AIFMD přišla, a reaguje to na rozvoj a změny kapitálového trhu, jak už tady zaznělo, na rozmach neaktivních aktiv, úvěrových fondů, outsourcingu správy a podobně.

Čili já bych chtěl jenom říci, že přestože se to zdá jako nezáživná transpozice evropské směrnice a přestože se to jeví jako technická novela, tak to v žádném případě technická novela není a je to poměrně výrazná změna v regulaci investičních fondů, která po 10 letech, nebo více jak 10 letech té původní platné směrnice do České republiky přišla.

Souhlasím s celou řadou poznámek, které tady zazněly od kolegů, včetně toho, že ta směrnice má za cíl chránit drobné střadatele. Na straně druhé přináší celou řadu nových povinností pro nejrůznější subjekty – zejména ty alternativní fondy, které budou muset v nadcházejícím období splnit. A vzhledem k tomu, že jsme za nějakým termínem té transpozice, tak to budou povinnosti, které budou muset ty dotčené subjekty na finančním trhu splnit poměrně rychle.

Mezi ty největší změny samozřejmě patří určitě nová pravidla pro úvěrové fondy, které budou regulovat případný odprodej úvěrů, jsou tam povinné nástroje likvidity, které tyto fondy budou muset nějakým způsobem do svých byznys modelů zahrnout. Tady si myslím, že jakkoli jsme – a souhlasil jsem s tím, že ve většině je ta novela ve prospěch drobných investorů – tak co se týče třeba povinných nástrojů řízení likvidity, tak tam bude možné v případě nějaké snahy stabilizovat finanční situaci toho fondu, tak tam bude možné nějakým způsobem využít odkladu odkupu podílů od jednotlivých investorů, případně další regulace, která to zbavení se té investiční části od drobného investora, tak ho to bude limitovat.

Na druhou stranu přichází Evropský pas pro depozitáře, což v České republice otevře možnost využívat depozitáře i ze zahraničí a nikoliv jenom těch finančních institucí, které si otevřou pobočku v České republice. Je tam i zpřísnění delegování činností a dohledu tak, aby ty fondy nebyly pouze nějakým způsobem prázdnou schránkou a výkon těch rozhodujících řídících činností neprováděl někdo skrytě.

Čili je tam celá řada poměrně významných změn, které se těch investičních fondů dotknou, které budou znamenat, minimálně v těch následujících měsících, pro ně práci, náklady a nové regulace, se kterými se budou muset utkat. Posiluje se taky dohledová činnost České národní banky. Všichni z finančního trhu, kdo se tomu trošku věnují, slyšíme, že mají pocit, že ta dohledová činnost České národní banky je až příliš široká a stále složitější a že to těm firmám přináší potíže.

Čili nechci do té novely střílet, ale chtěl bych závěrem říct, že zkrátka opravdu nejde o technickou novelu. Jsou to změny, které významně změní pravidla fungování investičních fondů, přinesou jim náklady.

A jen snad závěrečná úvaha, se kterou asi tady navážu v rámci ní na to, co tady zaznělo. Ano, v České republice i v Evropě máme slabý kapitálový trh. Ano, slabý kapitálový trh v Evropské unii i v České republice limituje rozvoj české ekonomiky. Ano, potřebujeme nějakým způsobem přicházet s nástroji, kterými budeme kapitálový trh posilovat třeba drobně nebo poměrně výrazně, ale přece jenom bychom to potřebovali více rozvinout využívání například nákupu akcií drobnými střadateli, takzvaný dlouhodobý investiční produkt.

Tak podle mého názoru budeme někdy v budoucnu debatovat například i vznik dlouhodobého investičního produktu pro děti, který zase otevře další skupině drobných střadatelů, kteří dneska spoří konzervativně, nákup třeba právě i finančních instrumentů jako jsou akcie nebo investice do podílových fondů a podobně.

Čili ano, potřebujeme rozvoj kapitálového trhu, ale tady ta novela, kterou projednáváme a kterou budeme schvalovat, je spíše o regulaci toho kapitálového trhu. Ta nám nějakým způsobem ten kapitálový trh nerozšíří, neprohloubí. Na to musíme přinášet jiné nástroje, jiné nápady. Tato novela reaguje nějakým způsobem na rozvoj těch alternativních způsobů investování a je to vždycky podle mého názoru o snaze vážit na těch miskách vah přísnost regulace a rozvoj toho kapitálového trhu. Pokud se budeme zaměřovat jenom na tu regulaci a budeme v uvozovkách ty alternativní a nové způsoby investování na finančních trzích, pouze se dívat na ně prizmatem toho rizika a potřeby dalších regulací a budeme zapomínat na to, jakým způsobem ten finanční trh rozvíjet a prohlubovat, tak to určitě také není dobře.

Ale rozumím tomu, že na této technické, nebo že na této netechnické transpozici a změně pravidel pro investiční fondy je víceméně shoda, ale chápu, že je potřeba ji přijmout, chápu, že je potřeba kapitálový trh hlídat, chápu, že je potřeba ty subjekty na něm regulovat, protože v případě jejich bankrotu by to mohlo mít hlubší dopady do ekonomiky, než když zkrachuje nějaká standardní nefinanční společnost. Ale přiznejme si, že pouze regulacemi finanční trh v České republice neposílíme a nerozvineme. Děkuju za pozornost.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. V této chvíli tady nemám žádnou faktickou poznámku, ani se nikdo nehlásí. Já se ještě jednou rozhlížím; v tom případě rozpravu končím. (Poslanec Hrnčíř se hlásí o slovo.) Tak pan zpravodaj se hlásí nebo závěrečné slovo? (Poslanec Hrnčíř a poslankyně Schillerová společně odpovídají: V rozpravě.) Tak proto se ptám. Takže v rozpravě. Tak poprosím, jenom dávejte všichni pozor, já jsem se ptal. Takže v rozpravě, pane zpravodaji, vystupte. Ano.

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Já jenom v krátkosti shrnu to projednávání a dovolím si pak načíst legislativně technické úpravy.

První čtení tohoto zákona proběhlo 12. března 2026 na 10. schůzi. Lhůta k projednání výborem byla zkrácena na 30 dní. Garanční rozpočtový výbor projednal návrh zákona a vydal 2. dubna 2026 usnesení doručené poslancům jako tisk 13/1, ve kterém doporučuje návrh schválit s jedním návrhem, který byl poměrně rozsáhlý, ale spíše technický a zpřesňující. Ten byl přednesen panem poslancem Patrikem Pařilem. Ve druhém čtení byl Poslaneckou sněmovnou návrh zákona projednán 15. dubna 2026 na 14. schůzi. Z rozpravy ve druhém čtení nevzešel žádný další pozměňovací návrh. Rozpočtový výbor vydal usnesení garančního výboru, které bylo 30. dubna 2026 doručeno poslancům jako sněmovní tisk 13/3. (Hluk v jednacím sálu.)

Tak já si tedy dovolím ještě načíst legislativně technické úpravy podle § 95 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, kdy za prvé, v části první čl. 1 v bodu 15 se slovo „odstavci“ nahrazuje slovy „v odstavci“. Za druhé, v části první čl. 1 v bodu 36 se v § 47b odst. 1 slovo „vyplývajícího“ nahrazuje slovem „vyplývajícímu“. Za třetí, v části první čl. 1 v bodu 90 se v navrhovaném § 327 odst. 1 písm. a) v bodě 6 za slovo „záležitostech“ vkládá čárka. Za čtvrté, v části první čl. 1 v bodu 100 se v § 413h odst. 2 slovo rozděleného nahrazuje slovem...

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pardon, pane poslanče, já už teďka neslyším ani vás. Můžu poprosit všechny o klid, o ztišení.

Poslanec Jan Hrnčíř: Tak já si dovolím zesílit hlas, aby to bylo tady slyšet. Je to důležité. Takže za čtvrté, v části první čl. 1 v bodu 100 se v § 413h odst. 2 slovo „rozděleného“ nahrazuje slovem „rozdělovaného“. Jedná se o nápravu gramatických chyb a chyb v psaní.

Za druhé, dále mi dovolte načíst opravu data účinnosti podle § 95 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, která je nezbytná z důvodu běhu času. V části šesté čl. 8 se text „dnem 16. dubna 2026“ nahrazuje textem „prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení“. Tak.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane zpravodaji. Takže se znovu ptám, jestli se někdo hlásí do rozpravy? Pokud nikoliv, tak v této chvíli tedy rozpravu končím a poprosím, jestli je zájem o závěrečná slova? Paní ministryně ne. Pan zpravodaj? (Poslanec Hrnčíř: Proceduru jenom.) Tak v tom případě přikročíme k hlasování. Já tedy poprosím pana zpravodaje, aby nás seznámil s procedurou hlasování a poté přednášel jednotlivé návrhy před hlasováním, k nim sdělil stanovisko. Tak, pane poslanče, pane zpravodaji, máte slovo.

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ta procedura bude poměrně jednoduchá, v podstatě, dá se říci, jediná možná. Nejprve bychom tedy hlasovali o legislativně technických úpravách, potom bychom hlasovali o změně účinnosti a nakonec o jediném pozměňovacím návrhu a pak o zákonu jako celku samozřejmě.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak já i přesto, i když je to takto jednoduché, nechám o této proceduře hlasovat. Nejprve vás odhlásím všechny, přihlašte se svými identifikačními kartami.

Takže nechávám v této chvíli hlasovat o proceduře tak, jak byla v této chvíli načtená, velmi jednoduchá.

(Zahajuji hlasování.) Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 67, bylo přihlášeno 148 poslanců, pro 146, proti nikdo. Návrh procedury byl přijat. Máte slovo, pane zpravodaji.

Poslanec Jan Hrnčíř: Dobře, děkuji. Takže další hlasování bude o legislativně technických úpravách.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak ty byly načteny. Nechám tedy hlasovat o legislativně technických úpravách.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 68, bylo přihlášeno 149 (poslanců), pro 136, proti 1. Návrh byl přijat. Můžeme pokračovat.

Poslanec Jan Hrnčíř: Nyní bychom tedy hlasovali o změně data účinnosti.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Stanovisko? (Ministryně Schillerová: Souhlasné. Zpravodaj: Souhlas.) Souhlas, ano.

Nechám hlasovat. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 69, bylo přihlášeno 149 poslanců, pro 148, proti nikdo. Návrh byl přijat. Můžete pokračovat.

Poslanec Jan Hrnčíř: Nyní budeme hlasovat o jediném pozměňovacím návrhu, který sice vypadá rozsáhle, ale je to vesměs formulační zpřesnění, takže stanovisko výboru je doporučující.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Stanovisko předkladatele? (Ministryně Schillerová: Souhlasné.)

Nechávám hlasovat. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 70, bylo přihlášeno 149 poslanců, pro 137, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Teď už bychom měli mít tedy všechny. Pane zpravodaji, je to tak?

Poslanec Jan Hrnčíř: Je to tak. Je teď možné hlasovat o celém návrhu zákona.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Dobře, přikročíme tedy k hlasování o celém návrhu.

Přednesu návrh usnesení. „Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony podle sněmovního tisku 13, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou.“

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 71, bylo přihlášeno 149 poslanců, pro 137, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas a projednání tohoto bodu končím.

Než se dostaneme k dalšímu bodu, přečtu dvě omluvy. Ondřej Matěj Havel od 11.45 do 13.30 z pracovních důvodů, Jaromír Zůna od 11 hodin z pracovních důvodů. (O slovo se hlásí poslanec Králíček.) Vidím přednostní právo. Pan poslanec Robert Králíček.

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, dávám procedurální návrh na přerušení tohoto bodu do pátku 5. 6. Děkuji.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Dobře, pane poslanče, jenom vy jste byl příliš rychlý. Já nejdřív ten bod musím otevřít, abychom ho mohli přerušit.

Takže v této chvíli já otvírám bod

Aktualizováno 28. 5. 2026 v 22:36.