(pokračuje Tomio Okamura)

141.
Ústní interpelace

Ústní interpelace, které jsou určeny předsedovi vlády České republiky a ostatní členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatele vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí byly publikovány na webových stránkách Poslanecké sněmovny. Upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Andreje Babiše, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády. Takže pojďme na to, nyní dávám tedy neprodleně slovo poslankyni Olze Richterové, která byla vylosována na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Andreje Babiše. A připraví se poslanec Vít Rakušan. Máte dvě minuty. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Dobrý den, pane premiére, dobrý den, paní poslankyně, páni poslanci, vracíme se k tématu, které si myslím že je obecnější, a sice – jak mají politici fungovat v rámci obecního bydlení, když už mají nadprůměrné platy a nadprůměrný vliv na to, jak jsou ty obecní byty přidělovány.

Samozřejmě narážím na kauzu paní ministryně Mrázové. Moje předřečnice, která tady před chvilkou mluvila, paní poslankyně Veronika Kovářová zmínila, že vlastně tam je veliký problém to lhaní a pokrytectví, nějaké historky o skromném životě bez luxusních dovolených, když přitom vlastní instagramový profil paní ministryně Mrázové dokazuje pravý opak. Od Bali přes Japonsko až po Brazílii. Ale o tom já mluvit nechci.

Já chci mluvit o něčem, co skutečně nabízí systémové řešení. Připravili jsme jako Piráti, pane premiére, návrh, pozměňovací návrh ke stavebnímu zákonu, takzvaný lex Mrázová, a sice, aby bylo v majetkovém přiznání politiků vidět, když bydlí v obecním bytě. Samozřejmě ne ve kterém, chceme garantovat ochranu soukromí, to je zřejmé. Ale stejně tak chceme, aby prostě bylo možné se transparentně podívat, zda volení funkcionáři nejsou papaláši, jestli prostě nekáží vodu a nepijí víno, jako paní ministryně Mrázová. V ten okamžik by prostě měla přijít ta politická debata, co je adekvátní, jestli je to nájemné adekvátní k rozsahu toho bytu, v tomto případě to bylo 130 metrů čtverečních, za nějaké 4 500 měsíčně.

Takže, pane premiére, podpoříte návrh Pirátů, aby volení politici museli v majetkovém přiznání uvádět, že bydlí v obecním bytě? Toto je název mojí interpelace a toto je návrh Pirátů, který vám můžu i ráda kompletně předat, je hotový, může se přijmout do legislativní podoby, může být účinný velmi brzy.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak, děkuju nyní poprosím pana předsedu vlády Andreje Babiše. Tak, nyní máte na odpověď pět minut. Prosím pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuju. Dobrý den, dámy a pánové, vážení spoluobčané. Děkuji za ten dotaz. Určitě je to velice zajímavé a inovativní, ale já mám lepší nápad, Já si myslím, že všichni, kteří jdou do politiky, by měli ukázat skutečné daňové přiznání. Skutečné, to, co podáváme na finanční úřad. Protože sem přijdou politici a majetek, který předtím získali, nevíme, jestli ho získali poctivě. No, a když ho získali poctivě, tak určitě platili daně, určitě se to dá všechno dohledat. Takže já si myslím, že bychom se tady měli pobavit celkově o těch náhradách, ne jak tady opakovaně jste to navrhovali, tak se bavme o příjmech politiků, že by měli mít asi jeden plat, ne že jsou ty různé náhrady a nájem a mobil a kanceláře a doprava a nevím co všechno.

Takže já chápu, proč to paní poslankyně říká, jo, protože paní Mrázová byla vybrána teď hlavně vašimi pražskými médii na to, aby byla tady každý den na talíři.

No, a co, paní poslankyně, pan Bek, který ani nechodil do práce, 55 000 nájem. Co na to říkáte? Řešil to někdo? 57 000 nájem dostával pan Bek vlastně z peněz daňových poplatníků. Ten byt, který vy kritizujete, tak ten si paní ministryně Mrázová platí sama. Takže bavme se o tom, kdo. A když tady začínáme, tak ukažte, ukažme všichni daňové přiznání. Já jsem byl jediný politik tady, který v rámci kampaně dluhopisů, která předcházela samozřejmě lex Babiš, protože vy bez Babiše ani ránu, co byste vlastně dělali? O čem byste mluvili vlastně v těch médiích? Tak jsem ukázal ta daňová přiznání za 20 let, kde jsem odvedl 320 milionů. 320 milionů daní a další věci! Tak změňme to a všichni, kteří sem přijdou poprvé, ať ukážou, nevím, 10 let zpětně, aby občané si byli jisti, jak to bylo na začátku a co vlastně tomu předcházelo. Protože tady přichází plno různých komunálních politiků. Takže se bavme o tom celkově, jak by ti politici měli být odměňováni. Já si myslím, že by měl být jeden plat jenom a že bychom se měli o tom bavit.

Takže já s tím jako nemám problém, že v majetkovém přiznání by se uvádělo, že někdo bydlí v obecním bytě, nemám s tím problém. Ale já chápu, proč to tak je. Proč vy tady to interpelujete. Protože ta Mrázová je teď na ráně, protože tam ty vaše kámoše, když vás vykroužkoval STAN a měli jste jenom čtyři poslance, tak všichni ti vaši vykroužkovaní neměli kam jít, tak šli na MMR. Na MMR! Na ta koryta.

Takže to je velice zajímavé, že o tom tady mluvíte a já s tím nemám žádný problém. Žádný problém nemám s tím, aby se to uvádělo, sice v podstatě je to samozřejmě jako nesmysl, ale proč ne. Ale bavme se o všem. Vy jste taky mohla ukázat majetkové přiznání před vstupem, tady jste byla místopředsedkyní, brala jste 400 000, měla jste řidiče a auto. Takže já chápu, že teď vám vadí paní Mrázová, která to ministerstvo vlastně čistí od toho, jak jste to tam dovedli, hlavně jste zničili ten stavební zákon a digitalizaci. Ale já jsem tomu otevřený... (Předsedající: Čas, pane premiére.) A určitě budeme o tom mluvit.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: A já se zeptám, paní poslankyně, jestli má zájem o doplňující otázku. Tak prosím, vaše jedna minuta.

 

Poslankyně Olga Richterová: Tak, pane premiére, je zřejmé, že je vám velice zatěžko říct, jestli budete skutečně řešit bydlení pro lidi v Česku a nebo jenom pro vaše lidi. Protože to je ten point. Vy nemáte řešit dostupné bydlení sami pro sebe, jako paní ministryně Mrázová, ale pro celou republiku. A ta důvěra v to je zásadně podkopaná.

Takže prosím, neházejte tady čísly, která se týkají konkrétních lidí, ale odpovězte mi na otázku: Podpoříte náš návrh na systémové ukotvení do majetkového přiznání? Podpoříte náš návrh, aby skutečně se vidělo na to, jak politici bydlí, když jsou v obecním bytě? Podpoříte náš návrh, aby to bylo transparentní?

Protože třeba váš koaliční kolega pan Turek uvádí v majetkovém přiznání majetek za 70 milionů korun. A neví se úplně, kde k němu přišel. Takže zatím dokud se nebudete věnovat jeho majetkovému přiznání, tak to je trošku nevěrohodné. Pojďme zpátky k tomu tématu dnešnímu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Doplňující odpověď pana premiéra. 2 minuty. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já nevím, co je na tom nevěrohodného. Tak kdybyste se možná dozvěděli i majetky pana bývalého předsedy ODS. Ten (nesrozumitelné) tedy ještě nikdo zatím neobjevil a další věci, ty příjmy. Tak dejme ta daňová přiznání na stůl.

Já nechápu, proč vy o tom mluvíte. Já tady mám různé... Já tady mám, nevím kolik, asi 150 vašich kauz. Byt na Malé Straně za 13 000 měsíčně. Musíte být Pirát-starousedlík. Takže těch věcí... Mně to strašně jako připadá úsměvné, že vy vlastně tady kvůli paní Mrázové...

A navrhněte to. Já to podpořím. Dodáme tam i daňové přiznání, ale skutečné, ne to první, že občané nevědí, když ten politik přijde sem poprvé, co má za sebou, odkud má majetky. Tak to by bylo dobré taky udělat, protože samozřejmě i váš pan předseda, ten taky měl ty odměny z městské firmy, a určitě může zdokladovat veškerý svůj majetek jako vy všichni tady. Takže proč se toho bát?

Já navrhuju, aby všichni poslanci, když tady budou poprvé, dali všechna daňová přiznání, ale ta skutečná, která se nosí na Finanční úřad, aby občané věděli, jak k tomu přišli. A tam určitě vyřešíme i ostatní, o kterých jste mluvila. Takže já s tím nemám vůbec žádný problém. A znovu opakuju, je důležité, aby občané věděli, co mají noví poslanci za sebou a jak vlastně (Předsedající: Čas, pane předsedo.) nabyli ty majetky a kolik těch daní zaplatili.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. S další interpelací vystoupí pan poslanec Vít Rakušan, který byl vylosován na druhém místě a připraví se paní poslankyně Opltová. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové, pane premiére, vy jste občanům téhle země slíbil veřejně: vyřeším svůj střet zájmů. Potom jste to řekl panu prezidentu republiky, že to bude před vstupem do funkce. No a potom se pravidelně ocitáme ve stejné situaci. Potom přijde najednou dopis z Bruselu, kdy instituce jsou v nejistotě, firmy čekají na platby a my tady stojíme a řešíme problém, který jste způsobil vy a mohl vyřešit dávno.

Teď, co napsala Komise: Dokud nebude střet zájmů premiéra s jistotou vyloučen, Česká republika nemá vykazovat proplacení žádné dotace pro firmy spjaté s Andrejem Babišem. Na odpověď je měsíc. Komise chce právní analýzu, z které jednoznačně plyne, že váš svěřenský fond české i evropské paragrafy proti střetu zájmů splňuje.

Ale co mě vadí víc, je to, že Ministerstvo zemědělství prohlásilo, že zemědělské dotace, které směřují k Agrofertu, bude vyplácet dál. A my nemáme jistotu, že budou proplaceny na té evropské úrovni. Potom to znamená, že je proplatí státní rozpočet. A český daňový poplatník se tedy potom skládá na dotace pro Agrofert, protože není vyloučen střet zájmů, potažmo tedy i pro Andreje Babiše.

Tohle je váš soukromý problém. Nevyřešený střet zájmů je soukromý problém. A opravdu není dobré, aby podezření ze střetu zájmů měli platit občané v téhle zemi. Nezaslouží si to. Proč by to měli platit? Není to vyloučeno. A mě teď zajímá – mám málo času, ty dvě minuty jsou krátké – tak jedna otázka je důležitější než ty ostatní, a prosím o konkrétní odpověď na ni: Myslíte si, že právní názor Ministerstva zemědělství vyplácet teď dotace je správný? A pokud Komise rozhodne, že Česko dotace vyplácet nemělo, kdo je zaplatí? Děkuju vám.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Odpoví pan premiér.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže děkuju za dotaz. Mě strašně baví, když vy jste prohráli volby za masivní podpory Seznam Zprávy, Novinek a dalších médií, která jste korumpovali stovkami milionů korun ze státního rozpočtu od daňových poplatníků, že stále jedete Antibabiše. Stále jedete Agrofert.

Agrofert, který v naší zemi odvedl za posledních 20 let více než 60 miliard korun do veřejných rozpočtů – možná právě vaše výplata je z peněz Agrofertu – který odvedl 103 miliard do veřejných rozpočtů Evropské unie.

A samozřejmě žádný střet zájmů nemám a nikdy jsem ho ani neměl. Já jsem odešel z firmy v roce 2014. A když v roce 2016 tradiční demokratické strany zjistily, že nebudu s vámi krást, tak to začalo. Nejdřív Kalouskovy dluhopisy se Sobotkou. No a potom jste si vymysleli lex Babiš. Ano. Dokonce tady tajemník pana předsedy byl u toho, který to tady předkládal za TOP 09.

Já jsem střet zájmů vyřešil velice nadstandardně. Nadstandardně. Zbavil jsem se akcí. A nikdy už je nebudu mít. Nikdy. A tu firmu spravuje nezávislá správa.

Takže proč ta Komise píše? No, protože vy stále udáváte. Vy tady stále píšete. A Piráti v tom byli nejlepší. A teďka stále píšete. A vlastně vy jste schopni způsobit i škodu českému státu jenom proto, že ta vaše nenávist vůči mně je absolutně nepřekonatelná. Vy jste totiž všichni z toho nemocní.

Pane poslanče, tak se podívejte, jak se řeší střet zájmů v Evropské unii. Jak řeší střet zájmů europoslanci? Kodex chování poslanců Evropského parlamentu: nemají zákaz činnosti, mají jen povinnost hlásit vedlejší příjmy. Zákaz placeného lobbingu. Nebo evropští komisaři? Ano, tam je taky kodex. A tam je to velice jasně napsáno, že je to jenom deklarativní.

A jednoznačně to, co jsem já udělal, neudělal nikdo – nikdo – v celé Evropské unii. Takže vy samozřejmě tady...

Všichni se ptají, protože zase to jedete od rána do večera. A zkusme se pobavit o tom, co jste vy udělal pro naši zemi a co jsem já udělal, když jsem byl ministrem financí? Že jsem zavedl kontrolní hlášení a vybral 600 miliard daní navíc a že jsem zavedl EET a že jsme spustili dálnice a že jsem vybojoval v Evropě 42 miliard navíc pro Českou republiku a že jsme tady postavili konkrétní věci jako nejlepší centrum onkologické prevence a že jsem zachránil OKD například.

Takže vy tady mluvíte... A ten střet zájmů, to je vymyšlená věc. Vy jste tady dělali zákony proti mně a jste přesvědčeni o tom, že pravda je na vaší straně.

Piráti, fanatičtí Piráti, ti šli tak daleko, že vlastně poškodili školy a různé instituce, kdy škola vysoutěžila traktor za nejlepší cenu a firma Agrofertu tam dodala nejlevnější traktor, tak v rámci té nenávisti toho magora, co jste tam měli, ano, který tam nic jiného nedělal, jen poškozoval Agrofert absolutně bezdůvodně, ne, bezdůvodně ne, tak samozřejmě je tam hlavně ta nenávist a závist, tak potom připravil ty školy o to, že si mohly koupit levně traktor nebo něco jiného.

Takže vy jste zkrátka nemocní z Babiše. A já se vám divím, že v podstatě stále o tom mluvíte, ty vylhané věci. Výborný si vzpomněl dva měsíce před volbami, že nějakých 7 miliard. Panebože, já nevím, já to fakt nechápu. Proč to opakujete? Prohráli jste volby na Antibabiše (Předsedající: Čas, pane premiére.) a prohrajete je znovu na Antibabiše?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak pan poslanec má zájem o doplňující otázku, tak v rámci minuty teď může položit. Prosím.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuju. Déjà vu čtyři, pět let zpátky, dlouhá odpověď, ve které vůbec nic není. Tak ještě jednou. Ta odpověď (otázka) byla: Jaký je, pane premiére, váš právní názor na to, že Ministerstvo zemědělství stále dotace vyplácí? Žádná odpověď, urážky a tady vůbec nejde o žádného Antibabiše., Ježkovy oči, tady jde o peníze a tady jde o peníze, které nemusí jít Agrofertu. A na té obálce totiž není napsáno: ministerstvo zemědělství má vyplatit Agrofertu. Na té obálce je napsáno Ministerstvo zemědělství má vyplatit zemědělcům a už 200 milionů Agrofertu dalo. No, tak já říkám, pokud je tady pochybnost ze střetu zájmů, tak tyhle peníze by nešly vniveč, nikdo by je nerozkradl. Ony by šly třeba malým a středním zemědělcům, to jsou zemědělské peníze.

Takže já se ptám: Váš názor na to, že Ministerstvo zemědělství teď stále vyplácí peníze, byť je tady právní nejistota o vašem střetu zájmů. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Bude reagovat pan premiér v rámci dvou minut.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já myslím, že jsem se k tomu vyjadřoval opakovaně. A já vás obdivuju, pane Rakušane, protože jako reprezentant organizovaného zločinu, který tady máte za sebou tu šílenou kariéru přes Dozimetr, přes Hlubučka, přes Gazdíka jste prali prachy přes Kypr, ten váš hlavní kmotr, jo. Vy jste prosazoval lidi, vy jste normálně zločinecká organizace. Vy jste odstavil policejního prezidenta ještě předtím, než jste byl ve funkci. Vy jste dosazoval tyhle zločince do rozvědky. Ano, Gazdík a celá ta vaše parta. V roce 2022 jste oznámili, že budete vracet firemní dary.

Já se divím naší policii, že neobvinila vaši politickou stranu. Proč? Měli vás obvinit! Měli vás obvinit, protože vy jste zkrátka brali peníze daňových poplatníků a v podstatě jste je používali. Šifrované telefony, vždyt to je legendární, legendární. Takže já vůbec ... ten váš ten váš rozhovor před tím zásahem, to taky někdo stopil. To jsme slyšeli, že nějaký advokát to tady jako vykoupil, aby se to nikdo nedozvěděl. Takže já nechápu, proč vlastně tady vy zase řešíte Babiše. Řešte si vaše kolegy. V Kolíně, jak jste skvěle podnikal a tak dále.

Takže já ago jsem jasně řekl a vyhověl jsem, vyhověl jsem zákonům i evropským i českým. A samozřejmě, proč komise píše? No, protože tam chodí stále udání. Vy jste dokonce vaši mluvčí bývalou strčil za novinářku do toho Politika, to je jediná hlasná trouba bruselských struktur. (Předsedající: Čas!.) Takže ona napíše lež o Babišovi a Seznam Zprávy (Předsedající: Čas!) prolhaný a Novinky to kopíruje. Takže to je ten váš systém zkorumpovaný.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. Dodržujme prosím tu dotaci časovou. A nyní vystoupí s další interpelací paní poslankyně Opltová, připraví se pan poslanec Výborný. Tak paní poslankyně, vaše 2 minuty.

 

Poslankyně Michaela Opltová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení kolegové, kolegyně, vážený pane předsedo vlády, implementace evropské směrnice NIS2 znamenala v České republice obrovské rozšíření okruhu regulovaných subjektů v oblasti kybernetické bezpečnosti. Z původních zhruba asi 400 organizací jde nově asi o 6000 subjektů, tedy patnáctinásobný nárůst. To je zásadní změna, která klade mimořádné nároky nejen na NÚKIB, ale i na samotné organizace, které musí nově plnit povinnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Zároveň vidíme, že kybernetické hrozby rozhodně neklesají. Podle pravidelných přehledů NÚKIB byl například letos v únoru v kategorii průniků do systému zaznamenán největší počet incidentů za více než poslední rok.

Proto se chci zeptat, jak vláda zajišťuje, aby nově regulované subjekty, zejména menší organizace, například nemocnice, školy, města či obce, měly skutečně dostatek kapacit odborníků a finančních prostředků na plnění požadavků NIS2. Jakou metodickou a praktickou podporu stát těmto organizacím poskytuje, aby kybernetická bezpečnost nebyla jen formální povinností takzvaně na papíře, ale skutečně fungovala i v praxi.

A jak chce vláda zajistit, aby menší instituce netrávily většinu času administrativou místo skutečné přípravy na kybernetické incidenty? Nestačí jen zákon. Klíčové je, jestli firmy, nemocnice, úřady opravdu vědí, co mají dělat ve chvíli, kdy dojde k útoku. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí pan premiér s odpovědí. Tak prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuju za ten dotaz. Já bych chtěl jenom upozornit paní poslankyni, že my jsme nastoupili před necelými pěti měsíci. Ale samozřejmě tahle problematika, protože ji považujeme za velice důležitou, je řešená celkově zastřešením IT, AI, startupů a těchto systémových kybernecké bezpečnost (?), takže je to pod předsedou vlády. Ta směrnice NIS2 je zapracována novým zákonem o kybernetické bezpečnosti. Cílem je zabezpečit pro občany důležité služby jako je výroba elektřiny, telekomunikační sítě nebo nemocnice, ale nově také například průmyslová výroba potravin, obce nebo vodík.

Tak například obce jsou regulovány nově, protože jsou v první řadě těch, kteří o občanech shromažďují důležité informace a taky se na ně hackeři často zaměřují z tohoto důvodu. Prvním krokem je subjektům pomoci a ulevit jim od byrokratické zátěže je skutečnost, že zákon kopíruje obsah a požadavky směrnice NIS2 a nad rámec směrnice jde jen tam, kde je to pro českou bezpečnost a ekonomiku důležité.

Zároveň Česká republika při transpozici směrnice NIS2 využila naplno možnost rozdělit regulované organizace do dvou takzvaných režimů nižších a vyšších povinností. Některé členské státy požadují po regulovaných subjektech povinnosti jen v jedné stejné úrovni, úrovni vyšší. Česká republika zavedla tedy možnost pro organizace, které nemají s kybernetickou bezpečností zkušenosti, aby pro ně regulace nebyla tak přísná. I dnes se na úrovni Evropské unie vyjednávají další předpisy na kybernetickou bezpečnost. A Česká republika zaujímá ve vyjednáváních postoj, který má za cíl omezit byrokratické dopady avšak za zachování dostatečné bezpečnosti.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost se dále stará o aplikaci zákona, vydává podpůrné materiály. Od počátku účinnosti zákona vydal desítky materiálů na toto téma, které mají regulovaným organizacím pomoci, a tyto materiály jsou přijímány i odbornou veřejností velice pozitivně. Například byl vydán komplexní manuál pro regulované subjekty v nižším režimu, který středním a malým podnikům pomůže velmi výrazně v prvních krocích zavádění kybernetické bezpečnosti. NÚKIB zodpovídá dotazy a je v kontaktu s regulovanými organizacemi, k zákonu už odpověděl více než na 1000 dotazů.

 

NÚKIB má vzdělávací kurzy zdarma on-line dostupné pro regulované organizace, ale i pro veřejnost, základní a střední školy, nemocnice a další. Finanční podpora existuje v tuto chvíli, ale jen nahodile ve formách dotačních titulů Evropské unie, a jsou tyto tituly v gesci Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva vnitra. NÚKIB zajišťuje činnost ve svých původních kapacitách a finančních možnostech, i když počet povinných osob narostl ze 400 podle původního zákona na více než 5 800 podle tohoto nového zákona. Takže NÚKIB se intenzivně angažuje, aby byl k dispozici všem subjektům a samozřejmě to projednáváme i na Bezpečnostní radě státu, ale i bilaterálním jednáním na Úřadě vlády. Takže NÚKIB každoročně vyhodnocuje stav kybernetické bezpečnosti v České republice dotazníkovým šetřením. (Předsedající: Čas, pane premiére.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ještě budete mít potom prostor v rámci reakce. Paní poslankyně nemá zájem o doplňující otázku? Paní poslankyně nemá, pan premiér tedy ještě má...

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já jenom dočtu větu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ne, bohužel, pane premiére, když není doplňující otázka, tak není ani doplňující odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já jsem chtěl jen dočíst tu větu tedy.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Přestoupíme tedy k interpelaci další, kterou přednese další vylosovaný v pořadí pan poslanec Výborný. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuju. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane premiére, tak evidentně o tom, proč mají občané a vy daňoví poplatníci, proč máte sponzorovat soukromé podnikání Andreje Babiše, se nedozvíme nic. Tak jak jsem poslouchal odpověď na předešlou interpelaci, tak já si s dovolením dovolím otevřít jiné, ale také důležité téma. Obracím se na vás ve věci dvou legislativních návrhů, které dnes vaše vládní koalice připravuje, a jsem přesvědčen, že tím fakticky ohrožuje financování a plnění zákonem stanovených úkolů médií veřejné služby.

Chci se vás zeptat, jakým způsobem chcete vy nebo vaše vláda upravit návrh zákona, ke kterému se sešly stovky zásadních připomínek a které ve finále velmi kriticky hodnotí i váš Úřad vlády, ale stejně tak i mnoho dalších institucí a organizací. Návrh, který je v rozporu s evropskou legislativou a který fakticky zcela rozvrací roli a funkce, které mají média veřejné služby přinášet naší společnosti.

Mám vlastně důležitou otázku, proč jste, pane premiére, nevyužil svého postavení silného premiéra a předsedy hnutí ANO jako hlavního subjektu vládní koalice a nezastavil přípravu tohoto zákona? A kdy také iniciujete vznik odborné pracovní skupiny, která by umožnila vést věcnou, odbornou a transparentní debatu o budoucnosti médií veřejné služby, o jejich roli v současné společnosti. Pane premiére, slíbil jste to, slíbil jste to veřejně, tak se vás ptám. Platí slib Andreje Babiše veřejně daný, nebo neplatí? Na to je jednoduchá odpověď. Budu rád, když ji tady všichni i veřejnost uslyšíme.

A dovolte mi ještě také připomenout ten druhý zákon z pera Patrika Nachera, protože ten dneska fakticky ohrožuje financování už v letošním roce České televize, Českého rozhlasu. Takové pořady, které určitě i vaši voliči rádi sledují. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Sportovní přenosy, StarDance a další. (Předsedající: Čas.) Jak se k tomu postavíte? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Pak případně v doplňující otázce. Vystoupí pan premiér. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Pane poslanče, já nevím, jak máte tu drzost tady říkat, že vy mě sponzorujete. Já se neživím politikou, vy se živíte politikou, vy se neumíte uživit pořádně. Váš předseda byl špatný prodejce pesticidů, bývalý předseda Jurečka. (Smích z opozičních lavic.) A protože se mu nedařilo, nevím, co se smějete. KDU, vy jste tady vlastně od revoluce. Ne?

Byl jsem s vámi ve vládě. Tak já vím, o co vám jde, jenom o koryta, jenom o ty fleky. Tak nebuďte drzý. Já jsem vybudoval firmu, která živí 40 000 lidí. Co si to dovolujete vůbec? Vy jste přišel s nějakým výmyslem o dotacích. A co Jurečka dotace a jeho brácha, jak jste si to nahrávali? A Lesy České republice. Takže radši mlčte, jo? A ta interpelace je o televizi, super.

Tak. Začněme od toho vašeho zákona, jak jste se nechali zkorumpovat anebo jak jste korumpovali veřejnoprávní média. Vždyť Baxa v roce 2022 řekl, že nebudete navyšovat poplatky. A co ty soukromé rádia, když šly na to jednání na Český rozhlas údajně a jim řekli: no hoši, máte smůlu. My máme domluvu, my jim pomůžeme vyhrát stávající opozici volby a za to oni nám dají ty poplatky. A co jste to udělali za paskvil toho zákona, když vám Evropská komise píše a ptá se na Ministerstvu kultury, že co to vlastně je. Vy tady vytváříte nějakou atmosféru, že je tady ohrožení demokracie. No já ne. Ohrožení je možná lidí, kteří jako sosají peníze z těch struktur. Jo, možná to uvidíme. Tak kdy už konečně schválíte souhlas a návrh Senátu, aby Nejvyšší kontrolní úřad mohl kontrolovat Českou televizi a Český rozhlas. Český rozhlas má příjem, vážení spoluobčané, 2,7 miliardy, má 26 stanic. Všude Evropě se šetří, všude se šetří.

A soukromé vlastně rádia mají 1 miliardu náklad. Český rozhlas má 2,7 miliardy náklad, jo? Takže my jsme něco slíbili našim voličům a občanům. A vy jste navýšili ty poplatky. 17 členských zemí Evropské unie financuje média jiným způsobem než přes poplatky. Takže já vůbec nevím, o čem vy tady mluvíte. Takže my určitě jsme to projednali na koalici. Máme v tom jasno. Změní se jen jeden zákon, jsem na to zvědav, co budete zase vymýšlet, když se vlastně téměř nic nezmění a změní se jenom financování, tak jak jsme to slíbili, protože my na rozdíl od vás sliby předvolební plníme. Plníme, jo.

Takže my jsme pozvali a nevím, proč tedy ředitel České televize a Českého rozhlasu, nevím, píšou nějaké otevřené dopisy, my jsme je pozvali na jednání v týdnu od 8. června, takže my plníme, co jsme řekli. A my jim tam oznámíme ten náš návrh a bylo by dobré, abyste vy tady podpořili, protože to je samozřejmě na kontrolu České televize a Českého rozhlasu, NKÚ, Nejvyšší kontrolní úřad, je potřeba víc hlasů, než má koalice, tak já vás vyzývám, abyste to podpořili. Snad se nebojíte, že nějací politici tam snad nemají nějaké kšefty? Já jsem zapomněl, jak se jmenoval ten politik, myslím ze STANu, co tam měl nějaké vztahy přes jídlo nebo co už to bylo, už si to nepamatuju. A jaká pracovní skupina? O čem se chcete bavit? Vždyť vy nejste schopni se bavit s námi. Vy jste prohráli volby, všechny média byly na vaší straně a místo toho, abyste zalezli někde na rok a mlčeli, tak jste začali okamžitě kampaň proti nám. Každý den, každý den Seznam Zprávy, ty mafiánské struktury jdou tak daleko... (Předsedající: Čas, pane premiére.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. Pan poslanec položí doplňující otázku. Tak prosím, vaše 1 minuta.

 

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuju. Pane premiére, bohužel si sedíte na uších, protože tedy krom toho, že neplníte ani sliby, které jste dali voličům... Podívejte se třeba, jak je to se zadlužováním České republiky, to jenom prohlubujete. Myslím, že ten slib byl přesně opačný. Tak já jsem se vás ptal na slib, který jste dal jednak oběma ředitelům a vedení České televize a Českého rozhlasu a také dalším expertům a odborníkům, že vytvoříte k tomuto pracovní skupinu. Nevytvořili jste nic, takže prostě vaše sliby neplatí.

Stejně tak jsem se ptal na váš názor k návrhu, který leží tady ve Sněmovně, který fakticky rozvrací financování běžících projektů, běžících smluv, protože tím, co tady prosazuje váš poslanec Nacher, tak to fakticky vede k tomu, že dojde k omezení rozsahu a kvality jak vysílání České televize, tak Českého rozhlasu. Vy, diváci, přijdete o sportovní přenosy, regionální zpravodajství, v době krizí epidemiologických a podobných (Nesrozumitelné.) rozsah toho důležitého, klíčového zpravodajství, které potřebujete. Stejně tak, jako to může omezit další populární pořady, jako je třeba StarDance. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) To je váš výsledek.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Bude reagovat pan premiér dvěma minutami.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Zase jen lžete. Nikdo o pořadech nemluví. Vy mluvíte o zadlužení za pět měsíců? Vaše vláda byl jeden větší ekonomický analfabet než druhý. Ani jeden ekonom. Tak vám to ukážu znovu, pane bývalý ministře. (Ukazuje do sálu graf.) Státní dluh. Vidíte tady? Váš bývalý předseda KDU-ČSL Kalousek tady nasekal dluhy. Přišli jsme my a snižovali jsme je. Tady byl covid, kde jste křičeli: Chceme stále víc a víc. Tady je vaše vysvědčení. Koukejte, tady jsou na to tabulky – inflace, reálná průměrná mzda. Tady to máte. O čem vy vlastně mluvíte? Vy vůbec nemluvte o nějakém zadlužení.

A komise? To je váš styl práce. Komise vznikla. Komise jsem já, Nacher a další partneři z koalice. (Smích z lavic poslanců KDU-ČSL.) No, můžete se smát, kolik chcete, klidně se smějte. Ta komise, když už to nazýváte komisí... Protože já na rozdíl od vašeho bývalého premiéra, který řešil jenom jídelníček na Úřadě vlády, jinak nedělal vůbec nic, tak to řídím. Řídím to. Takže komise – když už jste u těch komisí – zasedne, myslím že 9. 6. v 8 nebo v 9 ráno.

O čem se my s vámi máme bavit, když jenom lžete, manipulujete? S vámi se totiž nedá bavit vůbec o ničem. Vůbec o ničem. Byly tady časy za první Sněmovny od roku 2013, kdy jsem sem přišel, že tady byli normální lidi z opozice, s kterými jsme se bavili a kteří za námi chodili i na Úřad vlády a řešili jsme společně problémy. (Předsedající: Čas, pane premiére.) Vy jedete jenom nenávist a jenom Antibabiše. To je všechno. Komise, ty brďo. Kvůli čemu?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další interpelaci přednese paní poslankyně Zajíčková, připraví se paní poslankyně Kovářová. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Dobré odpoledne všem. Než spustím svoji interpelaci, tak jenom dvě takové krátké vsuvky. Za A bych chtěla pozdravit mladou generaci. Doufám, že je moc nevystrašíme tím, co tady zrovna vidí. Chtěla bych požádat všechny, abychom se nenálepkovali, nesoudili a neuráželi se navzájem. Pojďme prosím spolu mluvit korektně.

Druhá taková vsuvka, jenom takové malé informační okénko. Tady se hovořilo o daňovém přiznání, tak já bych jenom chtěla říct, že běžné daňové přiznání informaci o majetku neobsahuje. Běžné daňové přiznání obsahuje výkaz příjmů a výdajů a z toho se pak vypočítává daň. Takže, pokud tady jsme mluvili o přiznání majetku, tak to běžné daňové přiznání nevykazuje.

Teď prosím k mé interpelaci. Já už jsem tady vás, pane premiére, prostřednictvím pana předsedajícího, jednou interpelovala ve věci problematiky drog. Já se k tomu vracím i teď, protože jsem se tomu věnovala v minulém volebním období a záleží mi na tom, aby naše protidrogová politika dál pokračovala v trendu, jaký dlouhodobě má nastavený, kdy jsme příkladem pro mnohé evropské země v tom právě, jak se umíme vypořádat s tímhletím nežádoucím jevem ve společnosti.

Proto mě – ale nejenom mě, ale mnoho odborníků – překvapilo náhle rozhodnutí zrušit nebo přesunout agendu z Úřadu vlády pod Ministerstvo zdravotnictví. Já tady nebudu teďka říkat, za jakých okolností to vzniklo, že to bylo bez informací, bez konzultací, bez dopadů, vlastně bez nějakých analýz. Vlastně vůbec nikdo neví, proč k tomu rozhodnutí došlo a na základě čeho. To je vlastně to, co mě asi nejvíc zajímá. Takže mi dovolte, abych se vás, pane premiére, zeptala na to, na základě jakých dat a v případě nějakých analýz, auditů, vláda rozhodla o přesunu odborů protidrogové politiky pod Ministerstvo zdravotnictví. Úplně jednoduchá otázka. (Předsedající: Čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Pan premiér bude reagovat.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Paní poslankyně, jsem strašně rád, že jste mě poučila, že daňové přiznání má příjmy. Představte si, za ty příjmy se kupují majetky. Takže ten skrytý statek vašeho předsedy v Trpíně, který nikdy nikomu neukázal, asi za něco koupil. Nebo ty dluhopisy, podivné firmy v Brně nebo v kampeličce jak investoval. Víte, takže to daňové přiznání, tam občané uvidí ten příjem. Z těch peněz si patrně váš pan předseda a někteří další koupili nějaký majetek, který deklarujeme. Tak to jen na vysvětlení. Jsem rád, že jste mě poučila.

No, a ty vaše odpovědi. Já vás překvapím. Podívejte se, toto je zpráva OECD do roku 2023: Přehled o stavu veřejné správy. Česká republika na cestě k modernější, efektivnější veřejné správě. No, asi jste to nečetli, bývalá vláda.

Takže tady na straně 131 se píše o radách. Řada rad a orgánů vlády neplní úlohu v oblasti koordinace politik a zároveň neslouží jako fórum pro diskusi a dohodu o politických prioritách a klíčových opatřeních, říká OECD, renomovaná to instituce. Většina vládních rad a orgánů neplní úlohu mezirezortní koordinace a slaďování politik v průřezových otázkách a v současné době neslouží jako fóra, kde se projednávají a schvalují politické priority a klíčová opatření. Většina z nich má za úkol připravovat a připomínkovat strategie, projednávat aktivity týkající se souvisejících témat a sledovat realizaci strategií, ale nepodporují rozhodování na vysoké úrovni ani politická opatření ve svých oblastech. Jejich schopnost ovlivňovat vládní agendu je omezená. To i  sami přiznali na včerejší dva a půlhodinové debatě.

Jak navíc zaznělo během rozhovoru, většina rad se schází dvakrát až pětkrát ročně. Některé se však nescházejí pravidelně a nesešly se již více než šest měsíců. Řada z nich je prý spíše diskusním fórem. Ano, to můžu potvrdit, protože na rozdíl od vašeho předsedy, který možná navštívil pět rad za čtyři roky, tak já už jsem jich navštívil podstatně víc. Tak je to diskusní fórum, kde se slaďují klíčové politiky a opatření a jejich zapojení do rozhodovacích procesů je omezené. Jejich složení má za následek nedostatek legitimity nebo odborných znalostí pro koordinaci a podporu rozhodování. Problém částečně pramení ze skutečností, že zastoupené organizace, zejména ministerstva – to je přesně o čem mluvím – někdy vysílají úředníky na nižší (?) úrovni.

Vy znáte školství, paní poslankyně, tak na minulé radě, když jsem se ptal na prevenci ve školách, jak tedy budeme dělat prevenci, aby děti věděly, co jsou to drogy, co je to kratom, jak jsou škodlivé sociální sítě. Ano, aby věděly jak škodlivý je alkohol a cigarety. Tak co mi řekla paní Katzová, státní tajemnice? Protože ministr tam nebyl. Za Ministerstvo financí tam byla paní Bílková. Takže se vybere nějaký učitel – například Základní škola Sadská, kde jsem chodil šerpovat prvňáčky a kde jsem i dětem vykládal o finanční gramotnosti – tak se mu řekne: Nebudeš učit 8 hodin, ale 6 a dám ti 2 000 korun za měsíc. To je to dědictví po vás. Takže tam neseděli ti ministři. Já tam sedím a chodím tam poctivě.

Takže tady to máte černé na bílém, ano? Takže ti úředníci jsou tam, úředníci. A kolikrát jsem musel volat, přímo z té rady jsem vytočil na mobil Aleše Juchelku, aby odpověděl, protože zkrátka za ten rezort nikdo nebyl schopen odpovídat. Takže o co tady jde, jo? Takže v rozhovorech bylo zejména uvedeno, že zástupci ministerstev vyslaní místo obvyklého vysoko postaveného člena (?) – náměstka ministra – často nemají hlasovací právo, to je, nejsou vybavení pravomocí hlasovat v (radě?) jménem ministra, což znemožňuje přijímat rozhodnutí na těchto zasedáních. Při správném využití by vládní pracovní a poradní orgány mohly významně přispět ke zlepšení koordinace politik, zvýšení viditelnosti a odpovědnosti celé vlády za klíčová politická opatření a ke konsolidaci a sladění (?) strategií. Takže o co jde? Jde jenom o to, že nezávislý úřad... (Předsedající: Čas, pane premiére.) No, dobře.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. Ještě budete mít poté případně 2 minuty na reakci. Zeptám se paní poslankyně, jestli má zájem o doplňující otázku? Má. Takže vaše minuta. Prosím.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Děkuji. Já samozřejmě připouštím, že zpráva OECD může mít takovéto závěry, ale já jsem to tady říkala na začátku, že Česká republika byla příkladem pro mnoho evropských zemí právě v tom, jakým způsobem je nastavená protidrogová politika, a dneska samozřejmě nemluvíme jenom o protidrogové, ale i o závislostní politice jako takové. Jak pan koordinátor protidrogový Pavel Bém, tak Jindřich Vobořil a další tady nastavili naprosto stoprocentně funkčně, efektivně celou protidrogovou politiku. Já mám otázku přece jenom ještě jednu. Já bych se, pane premiére, vás ráda zeptala: Jakou garanci dáváte poskytovatelům služeb, jako je Sananim, Drop In, Podané ruce a podobně, že jejich klienti nebudou po 1. červenci 2026 ohroženi přerušením kontinuity péče? Případně: Není v plánu tuto finanční podporu prostě jen přestat těmto službám vyplácet? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Bude reagovat pan premiér, který na to má 2 minuty. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No, možná nevíte, že za prvního období, když jsem byl premiér, tak jsem byl druhý politik v historii naší země, který šel do terénu se podívat na adiktologické služby. A možná jste zapomněla, že jsem načetl do rozpočtu 2026 navýšení rozpočtu této problematiky o 100 milionů. Ale ještě k tomu OECD na straně 143 – přečtěte si to – tam se píše o tom, že jak se mají zefektivnit a posílit pravomoci rad vlády, protože v momentě, když to bude mít ten ministr a ty rady vlády já budu řídit dál, tak on tam bude sedět – ne ta Katzová, nebo oni budou za to odpovědní, oni – ano? Takže je jasné, že to má efekt, žádné ohrožení nehrozí a je absolutně... Tak toto nemůže nikdo zpochybňovat, OECD, přece, ne? To nikdo nemůže zpochybňovat. Takže tady se píše: Zvážit přesunutí rad – dokonce, OECD říká – které neřeší priority vládní agendy nebo nejsou průřezové do gesce rezortních ministerstev, aby se Úřad vlády mohl soustředit na menší počet priorit. My jsme přesunuli jenom úředníky, rady vlády zůstaly – tady to máte černé na bílém.

A, paní poslankyně, včera jsme diskutovali o kratomu tři a půl hodiny – (Ukazuje vlevo na galerii.) a tady je mládež – kratom je svinstvo. Musíte to vědět. A když má někdo nějaké problémy, tak psychiatr vám dá doporučení, jo? Tři a půl hodiny. Byla tam ta matka, které zemřela dcera, která měla 22 let. A byli tam další – tak se na to podívejte. To je důsledek vaší (Předsedající: Čas.) benevolentní drogové politiky. (Předsedající: Pane premiére...).

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další interpelaci přednese šestá v pořadí vylosovaná paní poslankyně Kovářová. Paní poslankyně, prosím Vaše 2 minuty.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, obracím se na Vás ve věci, která se netýká politických sporů, ale problému tisíců rodin a desítek obcí. Jde, jak jistě tušíte, o nedostatečné kapacity základních škol. Hned na začátku položím dvě otázky. Plánuje vláda podpořit vznik nového dotačního titulu na výstavbu základních škol? A s jakým objemem finančních prostředků by vláda počítala pro rok 2027? V řadě obcí totiž stále nestačí stávající školní budovy. Starostové řeší, kam umístit děti. Rodiče řeší, zda jejich děti budou mít místo ve škole. Obce stojí před investicemi v řádech stovek milionů korun. A finančně je to pro obce prakticky nedostupné. A potřeba je zřejmá, jak o tom svědčí demografický průzkum – to je doloženo. Řeknu příklady: jsou to základní školy v Brandýse nad Labem, v Mníšku pod Brdy, v Předklášteří, Slavkově, také v Jihočeském kraji. Čili vidíme, že ta potřeba je, projekty jsou připravené, ovšem chybí onen dotační titul. Interpeluji vás proto, že ta věc spěchá. Interpeluji s rozmyslem, protože tu situaci společně sledujeme již celá léta. Dotace dávají smysl. Odklad by však smysl nedával, protože by se vše prodražilo a přineslo by to nesystémová řešení. Pane premiére, žádám vás, ale i prosím – za Starosty, za rodiče a jejich děti. Kvůli tomu, zda podpoříte takovýto dotační titul, jsem ochotna přestat být onou bestií, jak jste mě jednou nazval, když jsem vám přinesla seznam nedostatečných kapacit. Když nic jiného, na takovéto věci bychom se všichni měli shodnout. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Bude reagovat pan premiér. Prosím, vašich 5 minut.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Paní poslankyně, víte, že já vás miluju. (Smích v sále.) A pamatujete si v listopadu 2013? Tady za dveřmi? To byl rozpočtový výbor, jste přišla a říkala: Prosím vás, já potřebuju posunout ze zemědělství peníze na ty školy. Víte, Kalousek mi to nechce dát. – Ne, já bych vás zvolil za místopředsedkyni Sněmovny. Proč STAN vás nechce nominovat? Vy jste tady seniorní, s vámi se dá i normálně mluvit, vy jste bývala starostka Chýně. Můžete mi tam udělat tabuli – dostali jste 300 milionů dotací ode mě, pamatujete? Pamatujete, kolik jsem dal peněz v červnu 2014? 26 miliard. Proč? No, protože ty tradiční strany, ta odéeska zapomněla postavit ty dálnice do Karlových Varů. Proto ti studenti, když tady studovali, už se nevraceli domů, ale tady zůstali. A potom se zjistilo, že zkrátka nejsou školy. Takže já jsem rád, že mi to říkáte. Vy jste hlavně konzistentní a urputná a je to super. No, takže co jste nám nechali? Kasa je prázdná, víte o tom? (Otáčí se do lavice a ukazuje materiál.) 90 miliard díra – to je ta vaše bývalá vláda, paní... jo? 290 miliard deficit minulý rok, ano. A teďka chcete, abychom v podstatě to snížili na 150, protože to jste napsali do Bruselu, abychom nebyli schopní sestavit rozpočet, no. Takže já s vámi souhlasím. A samozřejmě ty projekty – potom přišla Valachová, ta to začala taky kopírovat ode mě – a (my) jsme udělali plno věcí a vy to dobře víte, protože jste potom chodila na otvíračky, ale fajn. Takže my určitě to chceme řešit. A ten projekt Prstenec a teďka se připravuje Prstenec III – no, kolik potřebujeme peněz? 2027 až 2029? 4,5 miliardy. A vy už dneska křičíte, že my chceme zadlužovat. Ne, my nechceme zadlužovat, my chceme investovat. My chceme investovat, víte?

Takže když tady bude rozprava o rozpočtu, tak nás aspoň nekritizujte, jo? Protože naše vláda jasně řekla, že je chceme investovat. A my potřebujeme stavět školy pro naše děti. A já mám tady celý seznam k tomu, jo? – jak jste to tady vlastně říkala. Takže my se na to připravujeme, ano, a ty údaje, které máme, jsou asi půl roku staré, a komunikujeme s těmi příjemci a samozřejmě je motivujeme, aby pokračovali v té projektové přípravě, ano, aby byla tedy dosažena maximální stavební připravenost, ano.

Ano, takže je to samozřejmě problém, protože peníze chybí všude. Co dělala ta ODS od revoluce? Ani jednu kolej nepostavili. Já jsem byl na Strahově, tam je teďka nový rektor ČVUT. Ano, ten Strahov nic, od revoluce nic. První koleje se staví v Moravskoslezském kraji. Ano, Ostravská univerzita, protože není bydlení a studenti musí platit vysoký nájem. No, takže já nevím, co jste tady od revoluce dělali, ale my to chceme samozřejmě řešit.

Takže co se teďka děje? Probíhá zpracování analýzy o naplněnosti stávajících kapacit základních škol, která má za cíl prokázat skutečnou potřebnost nových kapacit jednotlivých navrhovaných území. A tato data budou využita jak pro analytické účely, tak pro zdůvodnění budoucí dotační podpory.

Předběžně se dokončení analýzy předpokládá na přelomu května a června 2026. V několika případech již příjemci postoupili do pokročilejší fáze přípravy a probíhá výběrové řízení na dodavatele stavby, případně stavební řízení či řízení územní.

Ministerstvo školství velmi oceňuje tento postup, protože vysoká úroveň připravenosti významně zkrátí dobu mezi alokací finančních prostředků a reálným zahájením stavebních prací. Ano, takže jde celkem o 17 projektů nových škol a nová kapacita by tak obnášela 9350 žáků a dotace dle jednotkové ceny je ve výši 1,1 milionu korun na žáka.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas. Tak paní poslankyně položí doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Pane premiére, jenom k tomu, jak jste zařídil ten dotační titul v roce 2013 a že chcete tabuli v Chýni. Ano, tabule by byla a tam by bylo napsáno: Andrej Babiš nehlasoval pro zřízení dotačního titulu v roce 2013 pro rok 2014. Tak to jenom na začátek.

Chtěla jsem slyšet odpověď, zda ty školy, které mají projekty připravené, mohou začít stavět, jestli se s tím počítá na rok 2027. Je to nutná informace pro všechny starosty, aby mohli případně v těch dalších projektech, respektive v té přípravě, pokračovat.

Takže pevně věřím, že skončíme s tím, kdo co udělal, přestaňme tady fňukat, kdo co udělal a neudělal a zřiďme dotační titul.

A na závěr, mockrát vám děkuji, když říkáte, že mě milujete, protože takovéto hodnocení opozičních poslanců bývá pro ně často polibkem smrti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Tak budeme v té výměně citů pokračovat?

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: K té vaší poznámce, ten program, který jsem já vymyslel, byl v červnu 2014 a vy dobře víte, že beze mě by Chýně neměla nic, jo. Takže vy jste neudělali nic předtím. Takže vy to dobře víte, ale já chápu, že to nemůžete vlastně jako přiznat. Ale dobrý, chápu, jste v opozici. No. Takže ty projekty jsou za 6,5 miliardy a dotace je ve výši 70 procent. Jo. A v rozpočtu na rok 2026 pro dotační titul Prstenec III nejsou žádné peníze. Vždyť ten váš Stanjura, který vám prohrál volby, narazil do zdi. Tady pan Kupka sedí, on předložil návrh rozpočtu na 2026 a neměl kryté dopravní stavby za 47 miliard. Však si to pamatujeme? Ne, sám protestoval, protože letadlo Stanjury narazilo do zdi, takže nejsou tam peníze na rok 2026 a my se budeme snažit hledat peníze. Jen potom, prosím vás, abyste nekřičela, že je nějaký deficit. Tak buď chcete ty školy Mníšek pod Brdy, Odolena Voda, Pardubice, Tišnov, Slavkov u Brna, Brandýs nad Labem, Zvole, Březová-Oleško, Malše Vidov, Turnov, Horoměřice, Jinočany, Ořech Zbuzany, Čestlice, Dobřejovice, Nymburk, Benešov, Roztoky, Poděbrady a Jílové u Prahy. A každá tahle škola má 540 žáků. Mníšek pod Brdy má 630.

Takže ano, chceme stavět, chceme stavět. Ale nechali jste nám 90 miliard díru a všichni ještě křičí, že dejte víc peněz na obranu a pět procent a tohle. A ještě do Bruselu jste nahlásili deficit 150 miliard. Tak jak to máme dělat?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas. Tak děkuji. A budeme pokračovat dál. Další interpelaci přednese sedmá v pořadí vylosovaná paní poslankyně Svárovská Gabriela. Tak prosím, vaše dvě minuty na úvod.

 

Poslankyně Gabriela Svárovská: Pane premiére díky, že jste tady, protože docházka vašich ministrů na dopolední interpelace byla mizerná. Oceňuju, že jste tady, abyste mohl odpovědět i na mou otázku, která zní: Prostřednictvím společnosti SynBiol nadále ovládáte holding Hartenberg. Obě tyto firmy podnikají i v oblastech závislých na rozhodování státu, veřejných rozpočtech a veřejném zdravotním pojištění. To zakládá vážný střet mezi vaším veřejným mandátem a vašimi soukromými ekonomickými zájmy.

Proto se vás ptám zcela konkrétně. Za prvé, uznáváte, že vaše vlastnictví holdingu Hartenberg prostřednictvím SynBiolu představuje střet zájmů?

Za druhé, jakým konkrétním krokem tento střet zájmů vyřešíte nebo odstraníte?

Za třetí, v jakém konkrétním termínu tak učiníte a do doby, než k tomu dojde, jak zaručíte, že se nebudete přímo ani nepřímo podílet na rozhodování, které může prospět firmám spojeným s oběma holdingy?

Prosím pěkně, abyste tentokrát vynechal Piráty, bývalou vládu, prohrané volby a Seznam Zprávy, protože já tady sedím už od začátku a už jsem to slyšela třikrát. Takže odpovězte, prosím, na mé otázky stručně, jasně a ideálně na každou zvlášť. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Pan předseda. Tak prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuju za dotaz. No, ministři sem chodí, já sem chodím minimálně, protože když se dívám ráno, když cvičím na CNN, Prima News nebo občas večer, tak to je neskutečné, co vy tady řešíte. To je něco tak strašného, to je něco tak neuvěřitelného, tak šíleného, (Směje se.) že ty lidi, jako nevím, co si o tom můžou pomyslet. Já samozřejmě to neuznávám, neuznávám, já nevím, jestli vy jste Pirátka nebo Zelená nebo co jste. Ale já se chci zeptat, když stále máte toho Antibabiše a bez Babiše ani ránu, jestli teda uhradíte ty škody, které způsobil Bartoš v rámci digitalizace stavebního řízení. Vy jste to tady totálně zničili a mě úplně fascinuje, že Piráti mluví o výstavbě nějakých bytů.

No, já už jsem se k tomu vyjadřoval opakovaně. Já myslím, že jste vůbec nepochopila, co ta struktura SinBiol Hartenberg jak funguje a prosím vás, váš koaliční partner, pan poslanec Haas z ODS, to je člověk, který má právní vzdělání a musím říct, že si vážím toho, že byl objektivní, ano, a jednoznačně řekl v televizi, že tady žádný střet zájmů není, protože to pochopil a samozřejmě řekl jenom to, co řekla většina právníků. Ano, takže pokud se k tomu vyjadřuje zkorumpovaná neziskovka z Transparency International nebo samozřejmě nějací vaši právníci, tak potom vlastně se k tomu vyjadřujete tak, že je vidět, že tomu vůbec nerozumíte. Tak já se vám budu snažit vysvětlit, jak funguje ten SynBiol. A ono to souvisí i vlastně s tou naší konferencí o porodnosti, že se nám tady minulý rok narodilo nejméně dětí v historii statistiky vůbec.

Víte, paní poslankyně, takže ono to funguje tak, že u toho fondu vlastně o tom nerozhoduje žádný politik, ano, ale rozhoduje o tom ta žena, která bohužel nemůže otěhotnět. Nemůže, bohužel určitě není to dobré pro tu dámu.

Ona se rozhodne, jestli půjde na kliniku – podle vás toho nenáviděného – Babiše. Vy byste tam určitě nešla, i když ty kliniky jsou jedny z nejlepších. Mimochodem ten fond má 62 klinik. Možná to nevíte. V Londýně. Helsinky, Barcelona, Turec-, všude mají. To je jedna z největších sítí v Evropě.

Znovu opakuju, že na to nemám já vůbec žádný vliv, a proto jednoznačně právníci řekli, že na rozdíl od Agrofertu – kde vám to nestačí, protože samozřejmě platí to, že když zemřu, tak Seznam Zprávy a Novinky budou říkat, že Babiš má střet zájmů. Ano, tak to teďka funguje.

Takže já nevím, jestli jste schopna pochopit, že to rozhodnutí jít na kliniku – a vy byste tam určitě nikdy nešla, protože samozřejmě Babiš, to je absolutně pro vás totální nenávist – tak udělá ta žena, ta to udělá, jo. Takže vůbec nechápu, proč tohle tady vlastně otvíráte, když i váš koaliční partner pan Haas jednoznačně řekl, že se to netýká. No, ale jelikož samozřejmě stále posíláte to udání, tak – a vy jako Piráti posedlí Babišem jste vlastně to prokázali na MMR. Tam jste poškodili ty školy, ano, i ty hasiče, kteří si koupili levně od Agrofertu něco, tak museli – (Předsedající: Čas.) – ty peníze vrátit, takže vy pácháte jenom škodu všude.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času a doplňující otázku položí paní poslankyně, prosím. Vaše minuta.

 

Poslankyně Gabriela Svárovská: Ano, děkuji. Já jsem prosila byste vynechal Piráty, ale prostě to nejde. Nejde to, zdá se mi, pane premiére, že jste Piráty posedlý, ale nebudu to komentovat, protože já nejsem členkou Pirátské strany.

Proto bych se vrátila k těm otázkám, na něž jsem od vás chtěla slyšet odpověď. Mohli bychom vidět ten právní posudek, který dovozuje, že nejste ve střetu zájmů? Viděli jsme už právní posudky na objednávku, tak by to asi nebylo poprvé, takže bych velmi ocenila, kdybychom nějaký ten posudeček mohli dostat k nahlédnutí.

A ani ve snu by mě nenapadlo, že rozhodujete o tom, zda a kdy mají ženy otěhotnět a netvařte se laskavě, že otěhotní díky vám. (Smích v sále.) Rozhodujete nicméně o zákonech, jako je například aktuálně stavební zákon, který ustanoví preferenční zacházení pro největší developery jako je například ten holding Hartenberg? Tak se prosím, držte věci a odpovězte na moje otázky. Jste, nebo nejste ve střetu zájmů pokud jde o Hartenberg?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas, paní poslankyně. (Poslankyně Svárovská: Děkuji.) Posouvá se to, při minulé interpelaci to bylo jenom vyjádření lásky, teď už těhotenství, to jsem zvědavý, jak skončíme. (Smích v sále.) Pane premiére, prosím, můžete pokračovat?

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak teďka jsem nepochopil jestli za co teda můžu? Že neotěhotněly nebo jak jste to myslela?

Ta síť je jedna z nejlepších a věřte mi, když se to povede, tak ty ženy jsou šťastné. A já myslím, že každý, kdo máme děti, víme, že děti jsou smysl našeho života. Takže já vůbec nechápu. Vy mluvíte, že mám vynechat Piráty, ale vynechte Babiše. Vždyť proč řešíte stále Babiše? Vždyť nic jiného neumíte. Nic jiného neumíte. Proč mě stále řešíte? Proč řešíte nějaké nesmysly?

Jaký právní posudek? Takže pan Haas z ODS je špatný právník? Je špatný? No tak se ho zeptejte. Ten dneska tady není. (Poslankyně Svárovská ze sálu: Já se ptám vás.) No tak se ho zeptejte a on vám řekne, že je to v pořádku, řekl to veřejně. Tak snad si nemyslíte, že já vám něco s Haasem společného? Nemám. Tak vám tam to vysvětlil. Takže je to jako nesmysl.

Nevím o čem vy jako – já nejsem v politice kvůli penězům. Jak vaši kolegové, co tady byli ještě to minulé období. Já jsem tady neusiloval o žádné funkce. Já se neživím politikou, nemám z ní ani korunu příjem. Takže vy tady útočíte na vlastně ten segment, který naopak byste měli podporovat. Podporovat, aby zkrátka se to vylepšilo. Ale tím, že ten fond v tom podniká, tak všichni, kteří v tom podnikají, mají smůlu. To je váš systém za každou cenu poškodit. Poškodit, zničit, ano a dělat všechno pro to – udávat, samozřejmě v tom jste absolutní mistři světa, Piráti – takže je mi líto, ale to, co říkáte je nesmysl. (Předsedající: Čas, pane premiére.) A pan Haas vám to vysvětlí.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Přejdeme k další interpelaci. Jako osmý v pořadí byl vylosován pan poslanec Kupka, který přednese interpelaci. Prosím.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane premiére, první ubezpečení: nechovám k vám žádnou nenávist. Jenom chci, abyste odpovídal na otázky, na které vás se tážeme my, ale také česká veřejnost.

Je tu pořád nevyřešený střet zájmů. Kdyby nebyl. Kdyby se vám podařilo doložit všechny dokumenty, tak teď nepíše Evropská komise českým ministerstvům, aby pozastavili žádosti o proplacení těch evropských dotací směrem k Agrofertu a k dalším společnostem. Kdybyste doložil, co jste slíbil doložit, zveřejnil ten status svěřeneckého fondu, tak tady dneska nestojíme. To, že se vás tady na to tážeme, není náš vrtoch. Nejsme posedlí Andrejem Babišem. Ani omylem ne.

Jsme ale posedlí tím, aby Česká republika fungovala normálně, všem měřila stejným metrem a měla férové podmínky, tak tím posedlí opravdu jsme a budeme tím posedlí pořád.

A zatím od vás jenom slyšíme při každém takovém dotazu útoky na všechno možné kolem vás a na současnou opozici. To ale ukazuje jenom, jak ve skutečnosti jste slabí. Protože když člověk je silný, tak je schopen odpovídat napřímo na dotazy které dostává.

Tak já bych se chtěl zeptat: kdy doložíte všechny dokumenty, které souvisí se statutem svěřenského fondu. Kdy doložíte dokumenty, které po vás žádá Evropská komise? Jak se vypořádáte s tím, co zaznělo v té předchozí interpelaci?

A to je dál vlastnictví Synbiolu, který vlastní prostřednictvím fondu Hartenberg právě zmíněné kliniky, které čerpají prostředky z veřejných prostředků, tedy z veřejného zdravotního pojištění. A právě Ministerstvo zdravotnictví jako vámi podřízená instituce nastavuje úhradové mechanismy, to znamená rozhoduje o tom, jaký objem peněz čerpají ty jednotlivé kliniky.

Na tohle se ptáme. Chceme vědět, jaký je status fondu? Chceme vědět jakým způsobem jste se vypořádal se střetem zájmů? (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Jak to ve skutečnosti je?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Odpoví pan premiér. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Těch stejných dotazů dneska bylo asi deset. Proto vy jste nemocný Babišem. A pan Haas je z vaší strany, pane Kupko? Já nevím, vlastně teďka i můj – teď, kdo je silný a kdo je slabý. Já se chci zeptat, jestli jste předseda ODS, protože ono to tak vůbec nevypadá. Ale to je váš problém.

Vy jste mě dokonce nazval ekonomickém parazitem. Víte, že mě urážíte? Vy, který se živíte politikou celý život. Vy jste byl dobrý mluvčím. Vy jste mluvčí všech. I toho Topolánka, i toho Bendla, když jste privatizovali nemocnice pod cenou, když jste odsáli 40 milionů korun z rozpočtu Středočeského kraje, když jste vypalovali, když byla vláda vlastně, kterou řídila – kterou řídil kmotr před milenku premiéra...

Tak já vůbec nechápu, proč tady jako vy vlastně vystupujete?Co vy máte za sebou vlastně? Co jste tam udělal na té dopravě? Policejní zásahy, Správa železnic, 80 milionů v trezoru šéfa... Dovedl jste ten rozpočet do zdi? Ano. A ještě tady mě zkoušíte. Z čeho mě vyzkoušíte? Já jsem opakovaně řekl – na rozdíl od vás, já jsem tady pro naši zemi něco udělal. Desítky miliard. Ano, tady. Na rozdíl od vás – a už jsem to tady opakovaně říkal, že se neživím politikou.

Vy nic jiného nemáte , jen ten program, já to, fakt tomu nerozumím. Nerozumím tomu. Proč to říkáte, když vám kolega Haas řekl úplně něco jiného? Pojďte se bavit co jsme – kdy napíšete nějakou knížku o působení vaší vlády? Vy ODS, tady jste, tady vlastně nejvíce, poškodili naši zemi po revoluci, že nám tady patří minimum firem. Tak já nechápu, proč vy tady vůbec jako vystupujete? Vy jste měl štěstí, že jste po nás dědil asi 300 kilometrů dálnic a všechna čest, že jste pokračoval v té výstavbě. A potom vám došly peníze. To letadlo, ano. A vy se nestydíte vůbec nás kritizovat za všechno, za všechno. Takže pojďme se bavit, když teda mě tady obviňujete, co jsem všechno já udělal.

Jak teda, co vy jste tady udělal, kdy napíšete nějakou knížku? Jak my jsme měli tu publikaci, kterou jsme vlastně rozdávali, protože jsme se neměli za co stydět. Ano, naše vláda 2017 až 2021 tady udělala plno. My jsme začali stavět ty dálnice, které vy jste zapomněli. Já jsem řekl v roce 2014, že budou peníze na dálnice. Ano, vždyť jste to mohli postavit po revoluci. Ne 1991, 1992, 1993. Ani ty Karlovy Vary, které budou hotové 2029, je naše zásluha. Vy jste nám nechali 800 metrů v roce (nesrozumitelné) – jak jsme my nastoupili. 800 metrů, 2013. A můžeme se bavit o Řebíčkovi. Jak jste brutálně kradli? Jak jste brali v keši z kilometrů dálnice? Všechno jsme to slyšeli. Řebíček ve vládě. To vaše dědictví je šílené, šílené. A vy tady řešíte věc, která je vyřešena, je vyřešena, je vyřešena, jo. Takže vy jste dopustil, že se přestalo stavět, že nebyly peníze na okruh, Pražský okruh, spojení Praha, Kladno, a další věci. Takže já nechápu. A to nemluvím o mýtném, které tady bylo. A co jste všechno tady zavedli. Takže pojďme se bavit o tom, co jste dělal na tom rezortu dopravy nebo když teda tady na mě útočíte na věci, které já jsem vyřešil, nemám k tomu co říct. Vy stále na mě útočíte. Vy jste zapříčinili inflaci 19 %. My jsme ji srazili v lednu. My jsme zastropovali marži. Díky nám lidi mají levnější elektřinu a neplatí o 8 korun vyšší cenu za benzín a naftu. (předsedající Skopeček upozorňuje na čas) Takže řekněte lidem, co jste dělali v té vládě čtyři roky. Zkuste něco jiného než Babiše.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Doplňující dotaz pana poslance.

 

Poslanec Martin Kupka: Člověk položí jednoduché, jasné otázky a dostane pět minut urážek a útoků a ještě obvinění, že sám útočí na Andreje Babiše. No, neútočím. Jenom znovu chci jasné odpovědi. A nedal jste je. Ani v těch 5 minutách jste ty odpovědi nedal. Nikde jste neodpověděl, jak zabráníte tomu ekonomickému parazitování. A to, že přehazujete evropské dotace vidlemi ve svých společnostech je úplně jasné. A to na co se ptal Karel Haas a na co dostal oficiální odpověď, tak ta úhrada z veřejného zdravotního pojištění, společnostem v rámci fondu Hartenberg, byla bezmála 3 miliardy korun, Bezmála 3 miliardy korun za rok 2025. Na to se ptal právě proto, aby dokázal zhodnotit rozsah těch potenciálních střetů zájmů. Protože o těch úhradách rozhoduje právě ministr zdravotnictví prostřednictvím úhradové vyhlášky. Tak opakuju znovu tu otázku: Kdy odpovíte i Evropské komisi jak jste se ve skutečnosti vypořádal (předsedající Skopeček: Čas.) se střetem zájmů?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Dvě minuty pro pana předsedu Babiše.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já teda nevím, jak jsem vás já urazil. Vy mě nazýváte ekonomickým parazitem. Vy, který se živíte politikou, který jste byl u všech leváren ODS, u toho brutálního rozkrádání. Tak já nechápu, co chcete ode mě. Já jsem firmu odevzdal, jasně jsem to řekl. A vy? Já to nechápu. Nemůže vám už někdo vysvětlit, že Antibabiš nefunguje. Sám váš kolega Haas říká, tak si to nějak vydiskutujte, když tomu jako nerozumíte nebo já nevím, co tam máte za noty. Vy lžete jak Fiala. My ani nevíme vůbec vlastně, že kdo je předseda ODS? To co vy předvádíte, úplně neuvěřitelné. Takže kromě Babiše vy nemáte žádný program, nemáte žádný program, jo. A vy jste totálně selhali, když jste byli ve vládě, nic jste tady nepředvedli. Ano, a teďka chodíte. Samozřejmě všechno po nás kopírujete, nosíte vlaječky a kolegyně chodí dokonce na fesťáky a videjka a odpovíte na Instagramu. Myslíte, že ty lidi vám to uvěří? Neuvěří vám to, neuvěří. Vy nemáte šanci se vrátit jak my jsme se vrátili, protože my jsme to odpracovali a my jsme byli autentičtí. Vy jste těm lidem lhali. Čtyři roky jste je oblbovali, slibovali jste hory doly, nezvýšíme daně. Zvýšili jste daně. Devastovali jste plno sektorů tady, které my musíme teď napravovat. Takže já jen říkám, nemám vám k tomu co říct. Já jsem se k tomu vyjádřil opakovaně a jediná vaše strategie je stále udávat Babiše do Bruselu. A vy mě urážíte, (předsedající Skopeček upozorňuje: Čas, pane premiére.) že jsem ekonomický parazit, (předsedající Skopeček: Čas, děkuju.) Tak, radši to nechám bez komentáře, aby nebyly titulky.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Budeme pokračovat interpelací, kterou přednese pan poslanec Činčina. Prosím, vaše 2 minuty.

 

Poslanec Benjamin Činčila: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vážený pane ministře, já určitě nejsem člověk, co by tady chtěl jet nějaký Antibabiš, tak se jenom věcně zeptám. Vy jste měli na plakátech, jako hnutí ANO, že zajistíte dostupné levnější hypotéky. Tak bych se vás chtěl zeptat: Kde prosím jsou? Protože jak vidíme, tak hypotéky zdražují a já bych se chtěl vás zeptat a možná vás i třeba vyzvat, jestli nechcete zvážit, že se těm mladým lidem, těm rodinám, omluvíte, že jste jim slibovali něco, co nemůžete doručit. Že vlastně, já vám nevyčítám to, že to nezařídíte. Protože samozřejmě, že úrokové sazby ovlivňuje Česká národní banka a je jenom škoda, že napadáte další nezávislou instituci, která je pro Českou republiku velmi důležitá, aby zůstala nezávislou, aby zůstala tou odbornou institucí, která se stará o to, aby nám tady inflace nevystřelila nahoru.

A samozřejmě, že tu druhou část ovlivňuje vláda. Tam jste se bohužel vydali tím směrem vyššího zadlužování, tím směrem, který je právě proinflační a který nás ohrožuje, a proto ta Česká národní banka musí držet ty úrokové sazby vyšší. Samozřejmě, že to ovlivňuje i geopolitická situace a tu vy ovlivnit nemůžete. Proto vám tolik nevyčítám, že to nedoručujete.

Ale jenom tady připomínám jednu důležitou věc: Vy jste těm lidem slibovali levnější hypotéky, slibovali jste jim, jak vy jste před chvílí říkal hory doly, a oni ty hory doly nedostávají. Ty levnější hypotéky tady nejsou, tak možná je načase se těm mladým lidem omluvit. Omluvit se těm rodinám, že jste jim slibovali něco, co nemůžete zařídit, že to nezařídíte a myslím si, že to bude možná i věcnější k tomu, abychom se tady navzájem nemuseli přestřelovat. Já myslím, že to všichni ocení. Když jednou přijdete a řeknete ne, prostě chtěli jsme vás oblbnout a slíbili jsme vám něco, co zařídit neumíme. Díky.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pan premiér odpoví. Tak prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak pane Činčilo, já vás teda neznám, ale já nevím, jako poslanec, byste mohl vědět, že to období trvá do října 2029. A dneska, pokud vím, jsme 28. května. Že jsme tam 5 měsíců ne? A že na rozdíl od vás, od vaší koaliční vlády, budeme skládat účty lidem, že budeme už 30. 6., my budeme plnit ten program na rozdíl od vás, který jste lidi podvedli, zdanili, ano. A další věci, že jste byli proukrajinská vláda.

Mimochodem ti Ukrajinci - možná někteří byli překvapeni, že museli na estékáčko, že nás dokonce napadali, co si to dovolujeme. Ne, to bylo to vaše, že jste postavili Ukrajince nad občany České republiky. To byla ta vaše vláda, válka, válka, Ukrajina, Ukrajina.

Ano, my ty hypotéky budeme řešit. Ještě jste mluvil o geopolitice. No, nevím, jaké vy máte vzdělání, ale já jsem ekonom, byl jsem i ministr financí, ano, a kritizuji bývalého mého poradce pana Michla, guvernéra, který má vysoké sazby a dusí naši ekonomiku. No, vy nevíte, že ty hypotéky jsou vysoké, protože Česká národní banka drží základní sazbu vyšší o jeden procentní bod než eurozóna? A proč to dělá? Proč? Já tomu nerozumím. Oni si myslí... My jsme tu inflaci srazili. Vy jste ji vyhnali na 19 procent. My jsme ji srazili v lednu. A pokud Česká národní banka si myslí, že ovlivní kartel OPEC, že ovlivní Hormuz, který vystřelil, protože je zablokovaný, ceny plynu, tak fajn. Takže je to samozřejmě nesmysl. Česká národní banka nechává vydělávat bankám. Ano, ty vydělávají vždy, vydělávají, když poskytují úvěry firmám, když poskytují hypotéky. A my samozřejmě těm hypotékám se budeme věnovat, ale nejdřív musíme dostat ten trh do pozice, kde bude nějaká pozice, aby ty nemovitosti byly levnější.

A právě dnes jsme seděli na tom, jak vyřešíme v podstatě podporu spoření mladých. Samozřejmě na ty hypotéky ten stát platí miliardy a já se ptám, proč platí údajně všem? Proč neplatí jenom těm mladým? Vy říkáte, že se máme omlouvat. Jako za co: Za to, že jsme tam pět měsíců? To je úplně, já nevím, trošku poslouchejte, je to fakt velice úsměvné. Je vidět, že vůbec tomu nerozumíte. Znovu opakuji, jsme tam pět měsíců a volební období je do října 2029.

Takže my určitě na rozdíl od vás budeme plnit naše programové prohlášení vlády, ano, ale postupně samozřejmě. A já se jen ptám, ty hypotéky, které kritizujete, proč jsou tedy levnější v euro? Protože ta základní sazba je vysoká, protože centrální banka má nějakou teorii o inflaci, to je zajímavé, že eurozóna se chová jinak. Takže my se tomu budeme věnovat. Znovu upozorňuji, že jsme tam velice krátce a my určitě ten náš závazek z programového prohlášení vlády, podpora při pořízení prvního bytu pro mladé rodiny pečující o dítě do šesti let, ano, s tím počítáme. Ano, určitě to budeme dělat. Ale nejdřív tady musí být nějaká nabídka bytů a děláme stavební zákon. Vy jste zničili výstavbu bytů, vy Piráti. (Předsedající: Čas, pane premiére.) Vaši Piráti zničili výstavbu bytů v České republice.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak, položí pan poslanec doplňující otázku? Je tomu tak, Prosím, vaše jedna minuta.

 

Poslanec Benjamin Činčila: Pane premiére, já děkuju za to, že jste se alespoň částečně věnoval tomu mému dotazu, nicméně chápu, že mě neznáte, jsem ekonom, a právě proto, že moje výtka nebyla vůči tomu, že jste to nemohli stihnout za pět měsíců, moje výtka zněla tak, že to můžete ovlivnit, ale jenom velmi částečně a tím, čím to můžete ovlivnit, jsou veřejné finance. A proč ta úroková sazba je vyšší než v eurozóně, je jednoduché, protože vy jste nepředložili střednědobé výhledy. Vaše paní ministryně financí jako právnička ze svého pohledu kličkuje, prostě hledá to, jak by mohla rozvolnit ta pravidla, nebo rozvolnili jste ta rozpočtová pravidla, abychom se mohli víc zadlužovat. No a ta Česká národní banka, protože je nezávislá, zaplaťpánbůh za to, tak musí chránit tu naši ekonomiku, ty naše občany, abyste jim nezdražili ten život o to víc tím zadlužováním. Kvůli tomu nesnižuje ty úrokové sazby, proto nemáme ty levnější hypotéky. A samozřejmě, že to ovlivňuje geopolitická situace, kterou vy nemůžete ovlivnit, ale tohle můžete a máte to dělat. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Tak, dvě minuty pana předsedy.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Prosím vás, říkáte nesmysly, my jsme stále v situaci, kdy vaše vláda hlasovala pro to, aby nám Evropská komise - a za mě to nebylo, když jsem byl ministr financí - vlastně mluvila zásadně do rozpočtu. Falšovali jste ta čísla na webu Ministerstva financí a uváděli jste úplně jiný strukturální deficit, než jste nahlašovali do Bruselu, protože vy jste chtěli škodit i po svém odchodu. Nejenom že jste dovedli vlastně rozpočet na buben a chybělo tam 90 miliard, ale ještě jste do Bruselu nahlásili deficit příští rok 150 miliard. Takže vykládáte nesmysly. O základní sazbě rozhoduje banka, která žije ve svých představách inflace. Ano, asi Trumpa neovlivní ani OPEC. Tak co tedy? Kdo tady ovlivnil inflaci? My jsme ji srazili v listopadu a v prosinci 2021 z 21 procent na nulu na elektřinu, plyn a topení, a byla negativní inflace, inflace byla velice nízká. Vy jste to nechali vystřelit v lednu 2022 a dovedli jste to až do 19 procent. Takže je to nesmysl, není to pravda. A v podstatě znovu opakuju, že budeme plnit náš program, podíváme se na ty hypotéky a já si budu pamatovat vás, když sem přijdeme a budeme chtít, abychom podpořili mladé rodiny hypotékami a zrušili hypotéky pro starší majetné lidi, jak se k tomu postavíte. Já jsem na to strašně zvědav. Takže my určitě hypotéky nezdražujeme, máme to v programu, budeme to plnit.

A zkrátka není důvod, aby ČNB navyšovala základní sazby, protože poškozuje celou ekonomiku, lidi, firmy, všechny.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak, děkuju pěkně. A protože je 16.07, tak vypršel čas na interpelace na předsedu vlády a nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády a já poprosím paní poslankyni Olgu Richterovou, aby přednesla interpelaci na ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelku a zahájila tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se paní poslankyně Barbora Pipášová.

Tak, jenom načtu členy vlády, kteří jsou omluveni. Je to pan ministr Bednárik - celý jednací den, pan Červený Igor – celý jednací den, pan ministr Havlíček – celý jednací den, pan ministr Klempíř – celý jednací den, pan ministr Macinka – celý jednací den, pan ministr Metnar – celý jednací den, paní ministryně Mrázová – celý jednací den, pan ministr Plaga – celý jednací den, paní ministryně Schillerová – celý jednací den, pan ministr Tejc – celý jednací den a pan ministr Zůna, celý jednací den.

Tak, paní poslankyně, prosím, můžete zahájit. Vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Vážený pane ministře, oba dva víme, že dítě které se narodí 31. prosince, nespotřebuje třeba méně plínek než dítě, co se narodí 1. ledna. Ale co se stane poté, co vaše vláda schválí rodičovský příspěvek v návrhu, že prostě ten rozdíl mezi těmi dvěma dětmi a dvěma rodinami bude 50 000 korun. Tuhle past nazývám trestem, trestem pro rodiče podle toho, v jakém datu se jim dítě narodilo, což vůbec nedává smysl. A tuhle nespravedlnost vy jako silná vládní strana jistě dokážete odstranit.

A proto tady stojím, abych znovu apelovala, že tak jako to v minulosti vždycky vzbudilo spoustu nespravedlností, tak teď je možné to udělat lépe. Rodičovský příspěvek za té minulé vlády jsme my jako Piráti chtěli valorizovat, valorizovat ho o inflaci. Nepovedlo se nám to prosadit, měli jsme čtyři poslance. Já tedy férově říkám, že se to nepovedlo ani ty roky předtím.

Ale opravdu si myslím, že rodiče malých dětí nemají čekat na jednorázové drobečky, že mají mít předvídatelnost, férové podmínky, a ne jednorázové zvyšování podle toho, kdy bude nějaká vláda zrovna mít chuť si třeba vylepšit profil před třeba teďka komunálními volbami.

Proto bych se chtěla optat, pane ministře, nezvážíte přece jenom, aby ta předvídatelnost pro rodiče malých dětí byla zavedena? Vzhledem k tomu, jak strašlivě klesla porodnost, by to mělo být téma číslo 1. A opravdu to, že rodiče vidí, že rodičovský příspěvek ztrácí na hodnotě, a přitom u jiných dávek podpory umíme valorizaci, tak jim to připadá neférové, že si jich stát neváží. Neuděláte s tím přece něco?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času. Nyní odpověď pana ministra. Prosím.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, i vy, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zvýšení rodičovského příspěvku na 400 000 korun bylo v návaznosti na programové prohlášení vlády zahrnuto právě do legislativního plánu prací tady této vlády. My jsme to takto udělali. Ten návrh už je ve Sněmovně, budeme ho mít v prvním čtení příští týden na mimořádné schůzi v úterý.

A proč jsme postupovali takto? Protože to zvýšení skutečně na těch 400 000 korun je způsobeno i tím, že za té minulé vlády ten rodičák klesal na své hodnotě, jak jste správně uvedla, protože i reálná mzda jako taková klesala devět čtvrtletí za sebou. A je to skutečně pravda, že když my jsme tady, tak strašně v těch opozičních lavicích, když jsme byli, volali, abyste ho co nejrychleji navýšili právě proto, aby se rodinám pomohlo, tak jste ho navýšili až za několik let poté, kdy už vlastně po té inflační krizi bylo a kdy ta reálná mzda se nějakým způsobem ustálila.

My jsme v tuto chvíli, a teď se dostaneme ke dvěma věcem, proč to děláme od 1. 1. 2027 a proč je tam, bych řekl, komplikace právě s tou valorizací. Děláme to z toho důvodu, že ten rozpočet, který v tuto chvíli je na 310 miliardách v deficitu, tak skutečně, pokud bychom to navýšili o všechny, ale já říkám, že to proběhne samozřejmě v Poslanecké sněmovně po prvním čtení ještě debatou, tak by stálo přes 7,3 miliardy korun. V tuto chvíli si to rozpočet bohužel nemůže dovolit. Je to jenom tady z těchto důvodů.

A proč je ta valorizace komplikovaná? No protože u všech jiných dávek, například státní sociální podpory, dávek v hmotné nouzi, tak tam se valorizuje ta částka, kterou vy dáváte, například u důchodu se valorizuje jednou ročně automaticky, nebo jsme udělali valorizaci na minimální mzdu u odměn pěstouna, nebo jsme dali na životní a existenční minimum valorizaci. A takhle to pořád samozřejmě jakoby je, když se zvýší životní existenční minimum, automaticky se zvýší dávka u odměn příbuzenských pěstounů. Takhle bych mohl pokračovat dál a dál. Tak naopak u rodičáků se to právě, bych řekl, osekává z těch 350 nebo do budoucna z těch 400 000 směrem dolů. To za prvé.

Za druhé, já jsem byl také zastáncem valorizace jako takové, protože mi to přišlo spravedlivé, ale už v tuto chvíli je ten rodičák natolik flexibilní, že ho může ten pečující vybrat už od půl roku do těch čtyř let, a dokonce několikrát za rok si ho může změnit, bych řekl, tu délku čerpání toho rodičáku, dokonce si ho může změnit ten rodičák mezi dvěma pečujícími, takže vlastně ta flexibilita už v tuto chvíli je velmi těžce spočítatelná v rámci valorizace. To znamená, že skutečně je to natolik komplikovaná dávka, která se valorizovat tak, jak je to uděláno v té flexibilitě, protože každý rodič to má jinak, a my ročně vyplácíme 206 000 domácnostem rodičovský příspěvek, tak to se nedá.

Co jsem podpořil v těch minulých letech, tak mi prošel v té předminulé vládě skvělý pozměňovací návrh nebo to byla novela zákona o tom, že rodičovský příspěvek je už dávkou ne pro rodiče, ale dávkou pro dítě. Právě proto, a tady se spíše musíme zaměřit na tu flexibilitu toho rodičáku, je to dobré pro vícečetné rodiny. Protože když vy máte první dítě a vám například se u třeba jednoho a půl roku nebo dvou let toho dítěte narodí další dítě do rodiny, tak se vám doplácí do 350 000, do budoucna do 400 000, celý ten rodičák. Když jste nedočerpali třeba 70 000 nebo 80, tak se vám to doplatí s tím prvním rodičákem na to mladší dítě. A tady toto je právě třeba ten posun toho, jak my přemýšlíme o podpoře rodin, o tom, aby jim zůstalo více peněz a aby to bylo spravedlivější.

A rozumím tomu, že od 1. 1. 2027 nově narozeným, to samozřejmě bych řekl, je jiné a jiný pohled než tak, jak jsme tady vždycky měli nebo tak, jak to v rámci spravedlnosti být může, nicméně ten rozpočtový důvod, a udělala to i vláda minulá, že taktéž navýšila od 1. 1. toho daného roku, takže je tady toto kopírujeme, tak je to pro ty nově narozené. Tam to vychází na 230 milionů korun. Kdyby to bylo pro všechny, kteří čerpají rodičovský příspěvek, tak je to 7,23 nebo (nesrozumitelné – předsedající do čísla upozorňuje na čas) miliard.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Ptám se, zda paní poslankyně má zájem o dodatečnou otázku? Ano má. Vaše minuta, prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Já děkuji panu ministrovi, ale neodpověděl na to klíčové. Přece od 1. ledna vznikne další zbytečná nespravedlnost. A ty odkazy na rozpočet? Vždyť by stačilo přesměrovat penězovody od agromamutů k rodičům. Jde o priority. A ty má tahle vláda evidentně jinde. To mi je líto. Přece jde o celkovou sumu a ta se může valorizovat jenom jednou.

Návrh Pirátů byl předložen ve dvou variantách. My ho samozřejmě předložíme opět. Pojďme o tom jednat. Ten způsob je snadný. Máte dítě narozené k určitému datu a v tom daném roce bude ta částka třeba tedy těch výchozích 400 000, byť my bychom si přáli 420. A v dalším se to pro děti narozené v tom roce navýší, ta celková suma, třeba na 412 nebo 415 000 – podle inflace a tak dále.

Jde o to, aby nebyly ty obrovské skoky, aktuálně o 50 000 korun, které způsobují nespravedlnost, ale aby se valorizovala ta celková částka jednou za rok.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Bude reagovat pan ministr dvěma minutami.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Děkuji moc. My jsme v tom transparentní dlouhou dobu. My jsme v tom předminulém volebním období měli taktéž v programovém prohlášení vlády také 400 000 korun. Když jsme chtěli v té minulé vládě, aby to takhle bylo, tak tam jsme to měli taktéž na 400 tisících korunách.

Tak i Piráti byli těmi, kteří neprosadili těch svých 420 000 korun, i když ve vládě byli a i když ta inflace drtila rozpočty mladých rodin, které mají malé děti, tak taktéž neprosadila navýšení rodičovského příspěvku včas. Bylo to pozdě, až poté, co skutečně ty rodinné rozpočty zdrceny byly a přišli všichni až o 30 procent svých příjmů a svých úspor právě díky vysoké inflaci, se kterou se bohužel i v rámci rozpočtu potýkáme, s tím schodkem doteď. Bohužel i od covidu tady byly drceny, a my jsme se snažili, právě proto ten schodek takový byl v té předminulé vládě, sanovat právě všechny ty, kteří to potřebují, když byla zastavena ekonomika.

Ale to, co vy jste s tím rodičákem zamýšleli, tak skutečně se pojďme o tom bavit. Určitě máte velkou šanci, abyste prosadili například ve druhém čtení navýšení toho rodičovského příspěvku. Můžete tedy dát pozměňovací návrh na 420 000, respektive vaši kolegové ze STANu mají na 370 tisících. To pravděpodobně budou prosazovat jiným pozměňovacím návrhem. A uvidíme, co se uděje.

Já jenom říkám, protože jsem zodpovědný, a jako ministr jsem zodpovědný i za rozpočet celé vlády celé České republiky, tak já chci splnit programové prohlášení vlády a zvýšit rodičák na 400 000 korun. Ale zároveň říkám velmi tvrdě, že ten schodek 310 miliard korun, který jsme zdědili po té minulé vládě, skutečně za mě si v tuto chvíli nemůže dovolit více. (Předsedající: Čas.) Ale říkám, budeme se o tom bavit.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji. Nyní přednese interpelaci paní poslankyně Pipášová, a to na pana ministra Plagu, který je nicméně omluven. Takže se chci zeptat, jestli paní poslankyně interpelaci načte a pan ministr odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů, nebo interpelaci nenačte? (Načte.)

 

Poslankyně Barbora Pipášová: Krásný den všem přeji. Vážený pane předsedající vážení páni ministři, kolegyně, kolegové, dovolte mi načíst interpelaci na pana ministra Plagu.

Vážený pane ministře Plago, obracím se na vás ve věci budoucnosti, sběru dat o výsledcích vzdělávání a socioekonomickém zázemí žáků v České republice. Abychom dokázali efektivně snižovat nerovnosti ve vzdělávání a úspěšně naplňovali Strategii 2030, tvrdá data o žácích nutně potřebujeme. To je nezpochybnitelný fakt, na kterém se shodnou i s odbornou veřejností. To, co se ale odehrálo při nedávném testování 5. a 9. tříd, kdy byly dětem bez vědomí rodičů pokládány hluboce intimní otázky na jejich domácí zázemí či duševní zdraví, vyvolalo obrovskou vlnu odporu a nedůvěry.

Vaše reakce byla rychlá a adekvátní, za což vám plně děkuji. Stejně jako za to, že citlivá data o dětech a jejich rodinách budou kompletně smazána.

Bohužel tento incident zásadně ohrozil celou platformu plošného testování. Pro mě je klíčové, co bude dál. Tento moment musíme využít k tomu, abychom nastavili jasná a bezpečná pravidla pro budoucnost. Chci se vás proto, pane ministře, zeptat: Jak bude celý tento systém vypadat v příštích letech? Za prvé: Jakým konkrétním způsobem bude MŠMT v budoucnu získávat a shromažďovat data o žácích? Jaké technické, legislativní a metodické parametry pro budoucí ročníky nastavíte, aby byl sběr dat transparentní a pro školy i rodiče předvídatelný? Za druhé: Jaká bude budoucnost zabezpečení a ochrany těchto dat? V jakých systémech a po jak dlouhou dobu budou citlivé informace o socioekonomické situaci statusů dětí uchovávány? Kdo všechno... (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) A kdo všechno k nim bude mít přístup a jak zajistíte aby v budoucnu nedošlo k jejich zneužití? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a pan ministr vám odpoví podle jednacího řádu písemně do 30 dnů. Přejdeme k další interpelaci, kterou přednese jako třetí vylosovaný pan poslanec Jakub Krainer na pana vicepremiéra Havlíčka ve věci Explosie. Tak pane poslanče, vaše 2 minuty. Opět musím konstatovat, že pan Havlíček není, takže pokud ji načtete, pan ministr, pan vicepremiér vám odpoví.

 

Poslanec Jakub Krainer: Děkuji. Vážený pane ministře, chtěl bych se ve své interpelaci ještě vrátit k výrokům o možném prodeji státní společnosti Explosia. Mluvíme o firmě, která vyrábí výbušniny, střeliviny a hnací náplně pro munici. Tedy o kapacitě, která má v dnešní Evropě zásadní bezpečnostní význam. Evropa po ruské agresi proti Ukrajině řeší, jak posílit vlastní obranný průmysl, jak zvýšit výrobu munice a jak snížit závislost na dodávkách zvenčí. Evropská unie kvůli tomu spustila programy na podporu výroby munice a obranného průmyslu. A právě Explosia z těchto programů získala podporu na výrazné navýšení výroby. A vy v této chvíli říkáte, že stát uvažuje o jejím prodeji? To je z bezpečnostního hlediska mimořádně problematické.

Strategické podniky se nemají posuzovat jen podle toho, kolik za ně stát může jednorázově dostat. U firmy, která je součástí muničního řetězce, musí být první otázka jiná. Zda si stát zachová kontrolu nad kapacitami, které může v krizi potřebovat. Zmiňovali jste nejprve prodej Francouzům, poté pan premiér své výroky korigoval a začali jste mluvit o českých firmách. Tady jde ale opravdu o vážnou věc. Nejde o ledajaký podnik a není možné akceptovat váš přístup, kdy výnosem z něj budete sanovat rozhazovačné a nekoncepční rozpočty vaší vlády. Pokládám proto následující otázky.

Za prvé, na základě čeho jste se rozhodli pro prodej Explosie? Byla vypracována analýza, proběhla diskuse na vládě? Za druhé, je záměr prodat Explosii odpovědí na nedostatek peněz na plnění závazků vůči NATO? Pokud ano, co prodáte příště až peníze znovu nebudou? A za třetí, bude při výběru kupce rozhodovat cena nebo bezpečnostní zájem státu? A jak konkrétně hodlá vláda zajistit, aby se Explosia nedostala pod kontrolu subjektu, jehož zájmy nebudou totožné se zájmy České republiky? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za načtení interpelace a pan vicepremiér vám podle jednacího řádu do 30 dnů odpoví. Tak máme tady dalšího vylosovaného, což je pan poslanec Jurečka, který bude interpelovat paní ministryni Schillerovou a ta také není přítomna, je omluvena. Prosím, pane ministře, vaše 2 minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové drahá nejdražší paní ministryně a drazí nejdražší členové této vlády, já bych chtěl nejprve paní ministryně, vás požádat, kdybyste mohla jako vicepremiérka na vládě tlumočit, že by bylo fajn, aby členové vlády chodili do práce. Z dnešních omluvených členů vlády jsou tady pouze nebo z těch, co se neomluvili, jsou tady přítomni tři, za to jim děkuji, toho si vážím, ale nechápu jak se může někdo omluvit z času, kdy má jako člen vlády být na interpelacích, pokud není na zahraniční pracovní cestě.

Dneska ty omluvenky, které tady byly, já si pamatuji, když jste jako předsedkyně poslaneckého klubu ANO, v tom minulém volebním období nás za to tvrdě kritizovala. Nás za to také premiér postavil do latě a řekl, máte tady chodit! Když jsem se díval na statistiku neúčasti členů vlády za Andreje Babiše mezi roky 2017 a 2021 a nás za vlády Petra Fialy 2021 až 2025, tak jsme byli výrazně důslednější v tom, že jsme na ty interpelace chodili podstatně více než nyní dnes. Tak prosím, abyste zjednali nápravu.

A chci se vás, paní ministryně, zeptat v tom minulém volebním období, když jsme zvyšovali rodičák, tak jste nás tvrdě mediálně kritizovala i tady na půdě Sněmovny. A říkala jste, že tvoříme děti druhé kategorie, že to rozděluje datum a minuta narození dítěte, že tenkrát jste zvažovali, že se obrátíte na Ústavní soud, že to tak rozhodně nenecháte. A dnes děláte úplně stejný krok.

Tak se vás, paní ministryně, chci zeptat, jak si stojíte za tehdejšími vašimi výroky, proč je dneska vlastně popíráte tím, co děláte, a jestli v té věci zjednáte nápravu se stejnou rétorikou a důrazem, jakými jste to říkala tehdy před těmi třemi roky? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. Paní ministryně vám podle jednacího řádu odpoví do 30 dnů a přejdeme k další interpelaci, kterou přednese pan poslanec Ivan Bartoš na pana ministra Šebestyána. Pana Bartoše nicméně nevidím. To znamená, že interpelace propadá. Dalším, kdo vystoupí a přednese interpelaci je paní poslankyně Olšáková, která přednese interpelaci na pana ministra zdravotnictví Vojtěcha. Tak paní ministryně, teda paní poslankyně, máte dvě minuty.

 

Poslankyně Eliška Olšáková: Děkuji za slovo, pane předsedající, dobrý den, vážení páni ministři. Já mám radost, že zrovna oba dva pány ministry, na které jsem měla štěstí a budu je moci interpelovat, že tady jsou dneska přítomni. Já bych se chtěla obrátit na vás s prosbou a vlastně s řešením problematiky metody, které se týkají sociálně zdravotního pomezí. V praxi dnes přibývá lidí, kteří potřebují současně zdravotní i sociální péči, ať už to jsou senioři, lidi s demencí, s chronickým onemocněním. A často jde o situace, kdy člověk už nepotřebuje tu akutní lékařskou péči nebo nemocniční, ale zároveň není možné jeho bezpečné propuštění domů.

A právě proto vzniká tady ten koncept nebo vznikl sociálně zdravotních lůžek a většího propojení zdravotní a sociální péče v dozoro, (?) v domovech pro seniory a tak dále.

My dnes víme, že proběhla výběrová řízení přes pojišťovny, do tohoto systému se dostaly 2 kraje, je to Zlínský kraj a kraj Jihočeský. A já bych moc prosila o to, aby se připravila nějaká metodika. A já tady mám otázky, které určitě bych ráda poslala i písemně, jak ty metodiky nebo kdy budou vydány? Který rezort bude odpovědný za metodické vedení sociálně zdravotních lůžek? Budou nastavena jednotná pravidla pro dokumentaci? Jestli bude definován klient sociálně zdravotního pomezí a kdo rozhodne o jeho zařazení? Jak bude taky nastavena spolupráce mezi kraji, zdravotními pojišťovnami a ministerstvy? A jak bude řešen třeba příspěvek na péči u těchto klientů sociálně zdravotních lůžek, protože třeba víme, že v těch pobytových zařízení tyto příspěvky vlastně zůstávají v rámci úhrady za ten pobyt. A jaké náklady bude možno třeba z těch plateb zdravotních pojišťoven hradit?

Já jsem přesvědčená a věřím, že my všichni, kteří jsme to schvalovali, že propojení zdravotní a sociální péče je správná cesta. Ale pokud má ten systém fungovat, tak musíme mít i řádnou implementaci a je to vlastně i z toho důvodu, byť by to mělo platit od 1. 7. nebo byť je to v realizaci, tak vlastně už dnes připravujeme kraje na to, co bude v roce 2027a 2028, takže z toho důvodu (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) jsem si dovolila tuto interpelaci. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, tak odpoví pan ministr zdravotnictví. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená paní poslankyně, v prvé řadě určitě musím souhlasit s tím, že zdravotně-sociální pomezí je naprosto klíčová priorita v tuto chvíli a v těch následujících letech vzhledem k rapidnímu stárnutí populace a to určitě velmi dobře víte a stejně jako všichni ostatní, že nás čeká velká výzva. Já nechci říkat, že problém, ale výzva, která spočívá ve stárnutí a v tlaku na oba systémy zdravotní, sociální. Právě proto tedy probíhají na ministerstvu výběrová řízení na poskytování sociálně zdravotní lůžkové péče. Není to tak, že by ministerstvo rozhodovalo jednostranně. Je tam ministerstvo samozřejmě zastoupeno, ale jsou tam kraje, vždy dva zástupci. Jsou tam zdravotní pojišťovny i odborná sféra. Česká asociace sester, Společnost všeobecného lékařství, České lékařské společnosti, Česká lékařská komora, takže je to skutečně rozhodování kolektivní, nikoliv pouze na základě rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví. Ministerstvo na základě obdržených návrhů vyhlásilo zatím celkem 12 výběrových řízení na sociálně zdravotní lůžkovou péči ve Středočeském kraji, Plzeňském, Libereckém, Moravskoslezském, Jihočeském, Královéhradeckém, vysočině, Zlínském, Olomouckém a Ústeckém kraji a bylo doporučeno 26 záměrů uchazečů a jeden uchazeč doporučen nebyl. Takže na tom je vidět, že skutečně drtivá většina z nich byla doporučena z těch žadatelů. Celkového počtu se jednalo o 17 stávajících poskytovatelů zdravotní péče a 9 poskytovatelů sociálních služeb.

Celkově v doporučených záměrech byla navržena celková kapacita 883 lůžek. Pokud si chce poskytovatel tuto službu zřídit, musí pak následně po doporučujícím stanovisku z výběrového řízení jednat o uzavření smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Tam není řekněme smluvní povinnost. Samotný výsledek nezakládá vznik tedy vztahu, ale je nutné pak jednat se zdravotními pojišťovnami a do toho ze zákona ministerstvo zasahovat nebude a nemůže, to je jednání mezi pojišťovnou a daným poskytovatelem. Na druhou stranu pojišťovny samozřejmě jsou povinny zajistit dostatečnou dostupnost sociálně zdravotní lůžkové péče a ta konkrétní struktura je zkrátka jako u všech dalších segmentů otázkou smluvní politiky zdravotních pojišťoven. Ty mohou tu péči zajistit u poskytovatelů zdravotních služeb, ale i sociálních služeb. Tady jim zákon tedy neukládá žádnou smluvní povinnost. Podle šetření Ministerstva zdravotnictví v prvním čtvrtletí roku 2026 u zdravotních pojišťoven bylo zjištěno, že poskytovatelé sociálních služeb téměř nepodávali žádosti o uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou. Podle informací, které máme od našich ctěných kolegů z MPSV, je pravděpodobné, že nedokázali naplnit podmínky pro poskytování sociálně zdravotní lůžkové péče a v únoru pojišťovny zdravotní evidovaly žádost o poskytování zdravotně sociální lůžkové péče pouze u jednoho poskytovatele sociálních služeb a od pěti poskytovatelů zdravotních služeb.

Kupříkladu Všeobecná zdravotní pojišťovna, největší zdravotní pojišťovna, měla toho času sociálně zdravotní lůžkovou péči nasmlouváno u jednoho poskytovatele sociálních služeb a třech poskytovatelů zdravotních služeb celkem 104 lůžek. Ta dostupnost hrazené zdravotní péče obecně není úplně otázkou metodického vedení. Je to skutečně otázka zákonného smluvního rámce, který vyplývá ze zákona o veřejném zdravotním pojištění a smluvní politiky zdravotních pojišťoven, jak jsem o tom hovořil. My samozřejmě budeme tu situaci dále sledovat, je to relativně nová právní úprava. Jak říkám, ta výběrová řízení probíhají, není to tak, že by se neděla a budeme sledovat, jak vlastně v reálu ta dostupnost je zajišťována, ať už skrze naše zástupce ve správních orgánech, správních Radách zdravotních pojišťoven, tak samozřejmě i jako ministerstvo na základě našich dat. Takže ten proces probíhá a nemyslím si, že to je otázka úplně metodického vedení a skutečně naplňování těch zákonných požadavků a zajištění dostupnosti, což je prostě zákonná povinnost, kterou pojišťovny ze zákona mají. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Tak paní poslankyně bude mít dodatečnou otázku. Prosím, vaše 1 minuta.

 

Poslankyně Eliška Olšáková: Pane ministře, děkuji moc za odpověď, já si jí velmi vážím. Ale já podle té odpovědi v podstatě vidím, že ta obava těch poskytovatelů sociálních služeb je na místě, protože oni opravdu neví, jakým způsobem poskytovat. Já se ptám záměrně proto, že ty jedny sociální služby, které se přihlásily, jsou ze Zlínského kraje a my, když jsme s nimi jednali, tak oni opravdu ví, že budou mít uzavřenou smlouvu s pojišťovnou, ale absolutně neví, jak se budou dál tvářit ta lůžka, jestli budou sociální nebo budou zdravotní, jak bude příspěvek. Ale já nechci tady tím zatěžovat, máme na to omezený čas. Já taky tedy. Tak já bych si s dovolením poslala ty otázky, které jsem tady předložila ještě písemně. Nemusí to být jako interpelace, ale na váš rezort, jestli byste mně mohli odpovědět. Děkuju moc.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji. Pan ministr odpoví. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuji. Určitě pošlete otázky, velmi rádi odpovíme nebo se můžeme i setkat s těmi poskytovateli, není to problém, oslovují mě nejrůznější zástupci krajů. Máme teď i v pondělí... přijdou všechny kraje na Ministerstvo zdravotnictví. Máme velké, velké jednání ke zdravotnictví tedy, ale můžeme tam otevřít i sociální služby, takže s tím nemám jakýkoliv problém a rádi, rádi budeme reagovat a odpovíme. Jak říkám, nesporně je prioritní tuto péči zajistit, byť já stále možná trošku, trošku mimo toto téma, ale obecně to zdravotně-sociální pomezí, myslím si, že do budoucna ta hlavní oblast, kterou bychom měli podporovat, jsou terénní služby. Lůžková péče je určitě velmi důležitá. V řadě případů zkrátka není možné, aby ten pacient-klient zůstával v domácím prostředí, ale vzhledem i k tomu nárůstu počtu těch lidí, kteří skutečně budou potřebovat tento typ péče v těch následujících 15 letech se nám například zdvojnásobí počet lidí nad 80 let, jak jste hovořila, skutečně jsou to často polymorbidní pacienti s řadou nemocí, ale v řadě případů skutečně, pokud by měli k dispozici terénní služby Home Care i právě v rámci nějakého zdravotně- sociálního pomezí, a tam vlastně také jsme v kontaktu s kolegy z Ministerstva práce a sociálních věcí, abychom vlastně i v tom terénu ty dvě služby propojili, protože často ten člověk potřebuje nebo většinou oba typy péče, tak to já vidím jako ten základ do budoucna, jak ten systém udržet. Ale samozřejmě i ta ústavní péče je, i ta lůžková péče je důležitá a určitě rád vám budu a s kolegy reagovat.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času. Tak a přejdeme k další interpelaci, kterou přednese paní poslankyně Svárovská a to na pana ministra Igora Červeného, který je nicméně omluven, takže paní poslankyni případně odpoví podle jednacího řádu do 30 dnů.

 

Poslankyně Gabriela Svárovská: Ano, děkuju, děkuji vám. Já bych ráda načetla tu interpelaci na pana ministra Červeného. Vážený pane ministře, na začátku března 2026 jste odvolal ředitele Krkonošského národního parku. Nyní se chystáte jmenovat nového. Budete odvolávat další ředitele národních parků? Aktuálně probíhá výběrové řízení, přestože je vaší pravomocí jmenovat nového ředitele KRNAP. Objevily se nicméně vážné pochybnosti o jednom z finalistů a údajně favorizovaném kandidátovi panu Petru Moravcovi. V minulosti upozornila kontrola Ministerstva životního prostředí na jeho působení na Správě KRNAP a ukázala řadu nesrovnalostí. Čili dovolte otázky. Je Petr Moravec vhodný kandidát, ačkoliv má poněkud problematickou reputaci? Je podle vás vhodnějším kandidátem než ostatní doporučení kandidáti a proč? Prověřilo ministerstvo všechny pochybnosti týkající se jeho docházky, souběhu zaměstnání, užívání služebního auta a možné ztráty důvěry ze strany části místních obcí?

Jaké konkrétní odborné, manažerské a morální předpoklady má podle vás kandidát Petr Moravec, které převažují nad těmito riziky?

Ještě mám chviličku času, proto bych chtěla dodatečně požádat. V minulosti proběhla právě kontrola Ministerstva životního prostředí a já bych se ráda, pokud to bude možné, seznámila se závěry tohoto posudku nebo této kontroly, která se týkala působení Petra Moravce na Správě KRNAP. Děkuji Vám.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Pan ministr Červený vám odpoví do 30 dnů. Další interpelaci přednese pan poslanec Činčila a to interpelaci na paní ministryni Schillerovou, která je také omluvena. Ale pokud to načtete, tak vám do 30 dnů odpoví. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Benjamin Činčila: Děkuju za slovo, vážený pane místopředsedo. Paní ministryně, stejně jako pana premiéra se vás chci zeptat, kdy doručíte svůj nesmyslný slib, který jste před volbami lidem slibovali. To znamená, kdy budou levnější hypotéky? Vaše vláda to opakovaně slibovala, jenom dneska vidíme pravý opak. Hypotéky zůstávají drahé. Já se ptám, proč jste lidem slibovali něco, co jste nemohli splnit? Protože, jak jistě dobře víte, tak vláda jednoduše moc ty hypotéky zlevnit nemůže. Může se do jisté míry chovat rozpočtově odpovědně, aby Česká národní banka snižovala úrokové sazby, ale bohužel tam jdete pravým opakem, takže tlak na zvyšování úrokových sazeb spíš ještě přidáváte pod kotel.

Druhou věc, kterou nemůžete ovlivnit, je potom geopolitická situace. Tam vám to nevyčítám, ale právě proto si říkám, jestli se nechcete – když už to neudělal pan premiér – alespoň vy omluvit zejména mladším lidem, že hypotéky jsou dražší, že jste je možná nalákali, že vám dali hlas, že jim je levnější doručíte. Ale oni to v tuhle chvíli nevidí a zřejmě ani vidět nebudou, protože to jaksi není ve vaší gesci zcela, ale jenom částečně.

Tu částečnou část, kterou máte na starosti, tak jste se vydali tím směrem, že to ještě zhoršujete, protože jste rozvolnili rozpočtová pravidla, protože se chystáte zadlužovat naši zemi čím dál víc. Česká národní banka se tomu bude snažit bránit a bude zřejmě zvyšovat úrokové sazby, aby tedy ty vaše proinflační rozpočty nám nezpůsobily to, že české domácnosti, české rodiny, ještě více zchudnou. Díky.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času. Paní ministryně vám podle jednacího řádu do 30 dnů odpoví. Budeme pokračovat dál. Paní Kovářová svoji interpelaci stáhla, takže na řadu přijde pan poslanec Pláteník, který přednese interpelaci na pana ministra Bednárika, který je rovněž omluven.

 

Poslanec Václav Pláteník: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, škoda, že tady pan ministr není. Mohlo by to být výrazně kratší. Já se vás tady ptám z popudu občanů a hlavně starostů Zlínského kraje, jež mám tedy ve Sněmovně čest zastupovat. Obracím se na vás ve věci dostavby a zprovoznění, otevření, dálnice D49 v úseku Hulín–Fryšták, na který se těšíme. Avizovaný termín byl na přelomu května a června, nicméně probíhající správní řízení zatím nebyla ukončena a někteří z aktérů mají obavy, že se to nestihne, a není o tom dost informací.

Pro kontext. Každý den, kdy dálnice zůstává nedokončená, znamená další stovky kamionů a až tisíce aut projíždějících centry obcí malých dědin tam, které jsou již dnes dopravou extrémně zatíženy. Lidé v regionu na tuto dálnici čekají desítky let a jejich trpělivost je pochopitelně už nahnuta.

Nedokončená infrastruktura má přímý dopad na bezpečnost obyvatel, čistotu ovzduší, kvalitu života v regionu. Vzhledem k tomu, že se stavba nachází ve své závěrečné fázi, považuji za nezbytné, abyste poskytli nějaké záruky, lépe komunikovali, že proces zprovoznění nebude už dále zdržován a ta dálnice tak, jak bylo přislíbeno, v avizovaném termínu bude otevřena.

Kdyby tady pan ministr byl, stačil by mi říct ano, ne. Protože tady není, myslím, že není potřeba čekat celých 30 dnů, tak kdyby se mi z kabinetu někdo stačil třeba jenom ozvat, tak by mi to bohatě stačilo. Nicméně, s respektem k jednacímu řádu tedy končím a děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Stejně jako v ostatních případech vzhledem k nepřítomnosti pana ministra vám bude odpovězeno písemně do 30 dnů podle jednacího řádu. Nyní by měla přijít na řadu paní poslankyně Zajíčková, která tady je a která by měla přednést interpelaci na pana ministra Plagu, který rovněž není přítomen.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Dobré odpoledne ještě jednou, vážení přátelé. Velmi jednoduchá interpelace. Chtěla bych od pana ministra Plagy znát důvody pro ukončení pokusného ověřování kombinovaného vzdělávání pro základní školy. Jenom krátce. Toto ověřování, prověřování, bylo otevřeno 1. 2. 2021. Bylo prodlouženo do roku 2028 s tím, že tedy školy si připravily svoje vzdělávací programy na to, že mohou ověřovat kombinované vzdělávání. To znamená, že mohou ověřovat, jaký dopad bude mít vzdělávání mimo budovu školy.

To znamená, jsou to školy, které mají třeba postaveny vzdělávací program tak, že mohou ti žáci trávit čas na různých expedicích v přírodě, na různých kurzech, na různých projektech. Nemusí sedět od pondělka do pátku v lavicích. Toto ověřování mělo prověřit, jaké dopady, důsledky, na osobnostní rozvoj dítěte, na sociální dovednosti, na znalosti, samozřejmě těch dětí, bude tento typ vzdělávání mít. Školy na to mají dlouhodobě nastavené vzdělávací programy, plánují to už na příští školní rok a podobně.

Co se nestalo? Ze dne na den Ministerstvo školství vydalo dodatek číslo 6, kterým toto ověřování kombinovaného vzdělávání ze dne na den ruší. V podstatě to oznámilo šest týdnů před ukončením školního roku. Už teď nám píšou rodiče, jejichž děti právě toto ověřování kombinovaného vzdělávání absolvují. Jsou rozčíleni, rozzlobeni. Nebylo to sděleno s předstihem ani ředitelům škol, nikomu. Takže z mého pohledu je to další příklad nekompetentního rozhodování Ministerstva školství, konkrétně pana ministra Plagy, protože ruší se jedna věc za druhou bez toho, aniž by bylo nějaké avízo předem.

Takže moje otázka je: Z jakého důvodu Ministerstvo školství ukončuje pokusné ověřování o dva roky dříve? Jaký bude další postup v pokusném ověřování kombinovaného vzdělávání? Jak MŠMT do budoucna upraví kombinovanou výuku na základních školách? (Předsedající: Čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Tak, jako v jiných případech vzhledem k nepřítomnosti pana ministra bude odpovězeno písemně do 30 dnů. Nyní přijde se svojí interpelací paní poslankyně Opltová Michaela na pana ministra Metnara. Připraví se pan poslanec Berki. Paní poslankyně, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Michaela Opltová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení páni ministři, vážení kolegové, kolegyně, chtěla bych načíst interpelaci na pana ministra Metnara. Vážený pane ministře, měla bych na Vás dotaz ohledně analýzy Ministerstva vnitra z loňského blackoutu. Podle informací, které zazněly v médiích, měla vláda zastavit její projednávání ve chvíli, kdy popsala něco politicky nepříjemného. Totiž, že během krizové situace zazněla od některých politiků nepodložená tvrzení a spekulace.

Konkrétně šlo o výroky, že za blackout může Green Deal, obnovitelné zdroje nebo zelená politika Evropské unie. Jenže nic z toho se nepotvrdilo. Přesto tato tvrzení veřejně zaznívala a tehdy je šířil opoziční politik a dnešní premiér Andrej Babiš. Podobně vystupoval i Tomio Okamura. Já si myslím, že pokud stát v krizové situaci zjistí, že politici svými výroky přispějí k nejistotě nebo šíření dezinformací, tak to musí být v analýze jasně pojmenováno a nesmí se stát, že taková část zmizí jen proto, že se týká dnešních vládních politiků.

Proto bych se chtěla zeptat, kdo konkrétně rozhodl o tom, že se tato analýza nebude projednávat na Bezpečnostní radě státu? Měl s jejím obsahem problém přímo premiér Andrej Babiš? Bude z finální verze odstraněna část týkající se dezinformací a selhání politické komunikace během blackoutu? Poslední otázka. Můžete Poslanecké sněmovně garantovat, že Ministerstvo vnitra nebude upravovat odborné závěry podle toho, koho se politicky týkají? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Pan ministr Metnar odpoví do 30 dnů podle jednacího řádu. Nyní přednese svoji interpelaci pan poslanec Berki. Připraví se pan poslanec Výborný.

 

Poslanec Jan Berki: Děkuju, pane místopředsedo. Mimochodem se dneska dvakrát stane, že půjdeme s kolegou Výborným za sebou v interpelacích. Teď jdu první já, potom pan poslanec Výborný a pak to bude za chvíli opačně. Tentokrát nemáme stejné téma. Shodou okolností v tom dalším příspěvku budeme mít úplně stejné téma, ještě navíc.

Ale, když se diskutoval převod financování nepedagogických pracovníků, bylo kolem toho poměrně velké haló.

A jedna z těch ale pozitivních věcí, která se ukázala, byla, že najednou ve chvíli, kdy vznikl požadavek na takzvanou kalkulačku školského RUDu nebo školské části toho RUDu, takže to je vlastně informace, kterou spousta lidí ocenila, protože někteří dokonce do té doby nevěděli, že část toho RUDu je vlastně vypočítávána právě v souvislosti s náklady na provoz škol. Ministerstvo jí zřídilo, mělo jí právě při tom projednávání, aby se dalo podle něj plánovat, byť s nějakou mírou nejistoty, protože pořád jsou to vlastně predikce.

To, na co já se jdu zeptat bohužel opět nepřítomného pana ministra je to, jestli ministerstvo plánuje v té kalkulačce nadále pokračovat, protože já musím říct, že když navštěvuju obce a města, tak o to zájem je tuto informaci mít. Co mi ale zároveň říkají, je, že informace, které dostávají v tomto kontextu z Ministerstva školství, jsou poněkud odlišné od informací, které dostávají z Ministerstva financí, tak bych jenom poprosil, jestli by mohlo dojít k nějaké kontrole, skutečně zda jsou poskytovány dvoje různé informace, případně čím je to způsobeno. Umím si představit, že tam je třeba jiná výpočtová základna, i když by neměla být, ale tak tady prosím o ověření a potom sdělení tedy, jak tomu je.

A druhý podnět, který se toho týká. Někteří starostové starostky by ocenili, kdyby vlastně ten školský RUD byl rovnou i v tabulkách, které dostávají od Ministerstva financí právě jako jedna z položek. Tak tady bych chtěl pana ministra v tomto poprosit o spolupráci a opět o reakci. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: A tak jako v ostatních případech, kvůli nepřítomnosti pana ministra Plagy vám bude odpovězeno do 30 dnů písemně.

Nyní přednese svoji interpelaci pan poslanec Výborný na pana ministra Šebestyána.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuju, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, předně si vážím toho, že tady jste – na rozdíl od řady vašich kolegů. A chci a věřím, protože to téma už tady bylo probíráno s panem premiérem, ale od něj jsme se odpovědi nedočkali vůbec žádné, respektive spíš snůšky urážek a nenávisti, tak já věřím, že s vámi ta diskuse tady bude racionální a věcná. Já bych si to moc přál.

Veřejným prostorem rezonuje zvláště v posledních dnech téma, které vám je známé, a to je otázka dotací a stanoviska Evropské komise směrem ke společnostem, jejichž koncovým vlastníkem byl nebo je stále člen vlády, tedy premiér Andrej Babiš. Věřím, že se shodneme na tom, že ministr má vždy postupovat s péčí řádného hospodáře, tak jak víme z vašich vyjádření, toto sdílíte také. Tak se chci zeptat: Z jakého důvodu tedy odmítáte – alespoň z předběžné opatrnosti – pozastavit vyplácení dotací jakýchkoliv veřejných podpor, a to jak národních, tak těch evropských, společnostem, jejichž koncovým vlastníkem je, i přes vložení do svěřenského fondu, RSVP Trust člen vlády Andrej Babiš? Proč toto neučiníte ve světle dopisu, který Česká republika, potažmo paní ministryně Mrázová – vy jste veřejně řekl, že ten dopis máte. To jednoznačně uvádí, respektive uvádí pochybnosti o tom, zda střet zájmů byl skutečně vyřešen podle evropské legislativy, tak jak skutečně měl být. Neobáváte se toho, že tady dochází ke škodě, která ve finále může dopadnout na vás, na daňové poplatníky, na občany České republiky? Vy moc dobře víte, že v případě, že tomu tak skutečně bude, tak ti, kteří na to doplatí, budou také čeští zemědělci, hospodařící subjekty, protože ty platby budou prostě zkráceny a čeští zemědělci dostanou méně právě na úkor společností, kde je koncovým vlastníkem Andrej Babiš. Neobáváte se tohoto nebezpečí, pane ministře? A nebo souhlasíte (Předsedající: Čas.) s tím, aby daňoví poplatníci sponzorovali (Předsedající: Pane poslanče...) podnikání Vašeho předsedy vlády? (Předsedající: Čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. A nyní odpoví pan ministr. Pane ministře, prosím.

 

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Dobrý den, děkuji za slovo. Děkuji za tuto otázku. Já bych chtěl všechny ujistit, že právě proto, že víme, co to je postupovat s péčí řádného hospodáře, tak postupujeme, tak jak to tady uvedu na pravou míru. Za prvé. Dopis DG REGIO tak je vykládán – a to tak, že Evropská komise rozhodla, že došlo k pozastavení plateb – tak takový výklad je však nesprávný. Zmíněný dopis DG REGIO (?) pouze komunikací mezi tímto orgánem, to znamená, DG REGIO a dotčenými subjekty v členském státě a je právně nezávazný pro nás. Pozastavit platby je oprávněna pouze Evropská komise, a to oficiálním právním aktem neboli prováděcím rozhodnutím, které je následně ze strany členského státu možné podrobit soudnímu přezkumu před Soudním dvorem Evropské unie dle čl. 263 Smlouvy o fungování Evropské unie. Právě proto, že jsme postupovali s péčí řádného hospodáře, tak my jsme platby skupině Agrofert pozastavili okamžitě po jmenování Andreje Babiše prezidentem republiky 9. prosince 2025.

Od té doby vznikl 22. prosince 2025 svěřenský fond RSVP Trust a dne 11. března SZIF obdržel písemnou žádost DG AGRI, kde jsme byli požádáni o potvrzení, že s účinností od 9. 12. 2025 byly platby (?) skutečně pozastaveny a že existují kontrolní mechanismy v oblasti střetu zájmů. To jsme všechno udělali.

Na tuto žádost reagoval SZIF odpovědí dne 13. dubna 2026 a závěry vyplývající z obdržených právních stanovisek byly komunikovány SZIF ve vztahu k veřejnosti dne 22. 4. Čili my jsme provedli analýzu, právní posudky jsme vypracovali a ty jsme poskytli veřejnosti i DG AGRI. Počínaje dnem 20. února jsou společnosti způsobilé k čerpání dotací poskytované SZIF realizovaných z hlediska právní úpravy střetu zájmů. Toto je výstup právních posudků, který byl oznámen DG AGRI.

V návaznosti na informaci, že platby společnostem budou uvolněny, obdržel SZIF 28. dubna 2026 e-mailový dotaz od DG AGRI, konkrétně od ředitele jednotky C Mariuse Stefana Migose, kde jsme byli požádáni o informace ohledně této skutečnosti.

Dne 4. května 2026 SZIF odpověděl a informoval DG AGRI, že administrace za žádostí společnosti bude v nejbližších dnech pokračovat, což se také následně dne 9. 5. 2026 stalo. Dne 5. května 2026 byl SZIF ze strany DG AGRI požádán, aby byl ve vztahu ke společnostem nastaven následující postup pro budoucí prohlášení Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. To znamená, domluvili jsme způsob vykazování vůči oběma těmto fondům a ve shodě s DG AGRI jsme tento postup 12. května 2026 potvrdili.

Tak a teď co se stalo následně. 25. 5. obdržel SZIF od stálého zastoupení souhrnný dopis DG REGIO. Tento dopis ale je adresován Ministerstvu pro místní rozvoj, ne nám. DG AGRI o tomto dopisu nebylo informováno. Takže my se ptáme DG AGRI, jestli to mění, anebo zakládá nějaké nové skutečnosti, protože vy sám dobře víte, že kompetenčně DG REGIO je příslušné ke kohezní politice, kohezním fondům a ne k fondům zemědělským.

Je také zapotřebí konstatovat, že v průběhu prvního auditního šetření ke střetu zájmů byl přístup k vykazování společnostem na úrovni DG REGIO a DG AGRI rozdílný. DG REGIO nevykazování plateb, DG AGRI označování plateb zavedli. Evropská komise po celou dobu prvního auditního šetření až do současnosti ten hlavní balík, to znamená, ty nárokové dotace, vždy bez problémů proplácela.

Je zapotřebí také konstatovat, že je nepravda, že by daňoví poplatníci hradili jakoukoliv část z těch někdy zmiňovaných 7 miliard, jak se uvádí, nezákonně vyplacených dotací, protože usnesení vlády č. 697 hovoří o jiné částce (Předsedající: Čas, pane ministře.) ze srpna 2022 – pardon – o částce 4,5 miliardy korun, ale (Předsedající: Čas.) důležité...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Moc se omlouvám. Budete mít prostor ještě v následné odpovědi. Pane poslanče, nyní máte minutu na doplňující otázku.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuju. Nerozporuju, pane ministře, ty postupy a rozdíl mezi DG REGIO a DG AGRI, nicméně právě proto bych očekával, kdy pozice Evropské komise není jasná – a je to v tom dopise z pondělka jasně uvedeno, že se to týká všech veřejných podpor evropských bez ohledu na to, pod které DG spadají, takže z předběžné opatrnosti, z předběžné opatrnosti ty platby pozastavíte, tak aby to bylo vyjasněno, a já chápu, že jste položil dotaz na DG AGRI, ale proč nebyly ty platby pozastaveny právě kvůli té předběžné opatrnosti? Na to se ptám. A to mi, prosím, odpovězte. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní pan ministr bude mít prostor 2 minut na odpověď.

 

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Nevím, jestli jsem se nevyjádřilřil přesně, ale platby byly pozastaveny. Byly pozastaveny od 9. prosince do doby, kdy jsme předložili všechny ty doklady DG AGRI a to, že jde DG Regio chce podklady, které už DG AGRI má, já nevidím jako relevantní.

A za druhé, znovu opakuji, že si můžeme ten dopis vykládat jak chceme, ale aby mohly být platby pozastaveny a mohlo to být členskému státu nařízeno, musí to být uděláno prováděcím rozhodnutím komise. My jsme s péčí řádného hospodáře drželi ten stav tak dlouho, dokud nám DG AGRI nedalo jasně najevo, že mají ujištění o tom, že můžeme pokračovat. A to je bez debaty prokazatelné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji a přejdeme k další interpelaci. Tentokrát vystoupí pan poslanec Šmída s interpelací na pana ministra Macinku. Tak pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Martin Šmída: Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci hlasování Valného shromáždění OSN o rezoluci podporující stanovisko Mezinárodního soudního dvora k právní odpovědnosti států v oblasti ochrany klimatu. Musím říct, že považuji za velmi ostudné a znepokojivé, že se Česká republika jako jediný členský stát Evropské unie rozhodla tuto rezoluci nepodpořit a při hlasování se zdržela. Dokument podpořilo 141 států světa a Česká republika se tímto krokem ocitla mimo společenskou evropskou pozici a zařadila se tak po bok států, které dlouhodobě blokují konsenzuální mezinárodní politiku nebo přímo hájí zájmy fosilního průmyslu.

A ještě více alarmující je to v době, kdy klimatická změna představuje jednu z největších bezpečnostních, ekonomických a společenských výzev společnosti. O to méně pochopitelné je, že česká vláda podléhá ideologickému pohledu části své koalice, zejména Motoristů, kteří dlouhodobě přistupují ke klimatické politice nikoliv věcně a na základě odborných dat, ale prizmatem kulturní války a populistického odmítání všeho, co souvisí s ochranou klimatu nebo modernizací ekonomiky.

A tak místo racionální debaty o tom, jak zvládnout transformaci průmyslu, energetiky a dopravy, sledujeme neustálé zpochybňování samotné existence nebo dokonce zesměšňování mezinárodní spolupráce. Tedy otázka číslo jedna, proč se Česká republika jako jediný stát Evropské unie rozhodla nepodpořit rezoluci Valného shromáždění OSN a jakou roli v tomto rozhodnutí hrály ideologické postoje Motoristů a dalších členů vlády vůči klimatické politice.

A otázka číslo dvě, jak chce vláda napravit poškozenou důvěryhodnost České republiky na mezinárodním poli po tomto hlasování a považuje za správné, že jsme se v otázce ochrany klimatu ocitli mimo společnou pozici? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas. Tak pan ministr Macinka není přítomen, čili podle jednacího řádu vám odpoví do 30 dnů. Nicméně máte i další interpelaci v pořadí, a to na pana poslance Červeného, takže vám znovu vracím slovo. Prosím.

 

Poslanec Martin Šmída: Děkuji. Vážený pane ministře, chtěl bych se zeptat na podrobnosti k vyjádření, které jste 27. dubna poskytl novinářům a k obdobnému vyjádření, které nedávno zveřejnil na sociálních sítích vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek. Jde o zvláštní způsob, jakým se ústy Ministerstva životního prostředí nyní aktivně staví za vybudování plavebního stupně v Děčíně. Je už tedy stanoviskem Ministerstva životního prostředí, že tento projekt podporuje? A to po desítkách let vyhodnocování, z nichž opakovaně vyplývalo, že je problematický zejména z hlediska práva Evropské unie a ochrany evropsky významných lokalit? Jako Piráti tento projekt odmítáme především z ekonomických a logických důvodů. Jde o příliš velkou investici nejen do samotného jezu, ale i do trvalého udržování celé Labské vodní cesty, tedy cesty, která je kvůli klimatické změně dlouhodobě ve stadiu klinické smrti a nedaleko za hranicemi stejně naráží na mělčí úseky.

Tak kolik projekt už stál, aniž by se koplo do země a kolik ještě stát bude? A kdo to zaplatí? To je tedy spíše otázka na Ministerstvo dopravy, ale vás se ptám jako ministra životního prostředí. Počítá vaše ministerstvo s rizikem infringementového řízení kvůli nepřípustnému zásahu do evropsky významných, tedy evropsky chráněných přírodních lokalit? Bylo to přitom vaše ministerstvo zejména za minulé vlády Andreje Babiše, které na tento problém jasně upozorňovalo. Je toto riziko zahrnuto v ekonomických rozvahách? A kolik budou čeští daňoví poplatníci ročně platit za tento truc projekt, pokud ho i přes varování odborníků budete chtít postavit? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji, pane poslanče. My jsme se vystřídali při řízení schůze. V této chvíli je teda na řadě paní Eliška Olšáková, která bude interpelovat Aleše Juchelku. Ano, já vám zapnu vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Eliška Olšáková: Děkuji za slovo. Dobrý den, pane ministře. Já interpeluji vás, vlastně Ministerstvo práce a sociálních věcí, ve stejné věci jako pana ministra zdravotnictví. Jedná se mi o metodiku nebo informovanost, Jakým způsobem nastavit lůžka zdravotně sociálního pomezí, jakým způsobem budou vydány metodiky, pakliže nějaké budou, který rezort za to bude zodpovědný, jak bude nastavena spolupráce mezi kraji, zdravotními pojišťovnami, zda bude zachován příspěvek na péči pokud se bude jednat o pobytové zařízení a jak jsme se bavili, i podle odpovědi od pana ministra zdravotnictví nebude hrozit taky to, že budou různé podmínky v různých regionech, protože se jim podaří smlouvy vyjednat různě? Takže mě by zajímalo, jakým způsobem bude nastaveno fungování tady sociálně zdravotního pomezí z vašeho rezortu. Děkuju moc.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji. Děkuji i za dodržení času. Pan ministr je přítomen, takže odpoví, předpokládám. A pět minut.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Já děkuji. My jsme vlastně ten zákon o sociálně zdravotním pomezí, bych řekl, zdědili po té minulé vládě. Ta zákonná norma byla, bych řekl, projednána Poslaneckou sněmovnou z toho důvodu, že byla navázána na Národní plán obnovy na 30 milionů eur a skutečně i tady odtud vzniká celá řada různých nevyjasněných otázek a problémů. My jsme měli už dvakrát, a to s tím souvisí, ohledně dlouhodobé péče a sociálně zdravotního pomezí, schůzku v širším formátu mezi Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem práce a sociálních věcí, a budeme v tom i nadále pokračovat.

Dneska jsme se domluvili, že dojednáváme další schůzku a půjdeme buď směrem bych řekl zákona o dlouhodobé péči nebo směrem zákona o sociálních službách, ale samozřejmě je důležité taktéž refreshovat ten zákon o sociálně zdravotním pomezí, poněvadž jak můj předchůdce na stejnou interpelaci odpovídal, tak nás čeká velká výzva právě ve stárnutí populace.

V tuto chvíli, co se týká toho samotného metodického vedení MPSV vůči tady této agendě, tak my vlastně dlouhodobě zajišťujeme samozřejmě metodiky k těm základním činnostem v rámci poskytování sociálních služeb, taktéž různé webináře, semináře, kulaté stoly a také konzultace, ať už pro ty poskytovatele anebo pro samotné kraje pro tu áčkovou síť. My je zpracováváme průběžně nebo aktualizujeme průběžně legislativu, která je ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví. Například je to v tuto chvíli aktuálně vyjasnění péče o zdraví, je to novela vyhlášky 505/2006, což je ta vyhláška, kterou vlastně my tak trochu na MPSV suplujeme home care za Ministerstvo zdravotnictví a v tuto chvíli už jsme úplně v poslední fázi vypořádávání připomínek. Dneska jsem to měl na poradě a už to půjde vlastně ven do samotného legislativního procesu a na základě například tady této vyhlášky už chystáme i metodiky, jak si ji mají pracovníci v sociálních službách vlastně vykládat. Takže finalizují se výklady pro poskytovatele, vzdělavatele, registrující orgány i inspekce, tam jsou finalizovány, bude to vydáváno už v průběhu června 2026, budou konkrétně tady u tohoto webináře pro poskytovatele v červenci a září 2026.

To znamená i pro pečovatelské služby i pro osobní asistence. Vymezení odpovědnosti a kompetencí, které bude součástí té vyhlášky, tak tam my vlastně v tuto chvíli řešíme tu odlišnou právní úpravu mezi sociálními službami a zdravotními službami a například účinnosti vycházející ze zákona o sociálních službách a občanského zákoníku, jako je oblast péče o zdraví, to jest oblast péče o vlastní osobu včetně osobu blízkou, tak jsou upraveny paralelně předpisy u zdravotních a sociálních služeb. A do budoucna, kam to chceme směřovat: chceme pokračovat ve zpřesňování a úpravách kompetencí právě v návaznosti na kompetenci nelékařských pracovníků ve – nebo nelékařských zdravotnických pracovníků jako jsou sanitáři, ošetřovatelé, praktické sestry a chceme prostupnost kvalifikací právě – a pracovníků v těchto v těchto systémech. To znamená, tam klademe důraz na dostupnost péče, na právní jistotu pracovníků. A cílem samozřejmě není přesun zdravotní péče do sociálních služeb, ale právě integrace tady těchto systémů dle potřeby, které jsou závislé na péči.

Takže my vlastně tady v tomto skutečně budeme pokračovat, budeme to cizelovat, ale jak říkám, čeká nás výzva právě u zákona o dlouhodobé péči nebo zákona o sociálních službách a jeho novelizace.

My máme teď v nejbližších dnech další další schůzku, kde vlastně chceme vedle tady tohoto novelizovat i zákon o sociálně zdravotním pomezí, Protože to, co nás čeká, skutečně – ta vyhlídka v rámci stárnutí populace si žádá úpravy nejen u pobytových služeb, ale hlavně v těch terénních službách.

A poslední, co ještě řeknu, tak v tuto chvíli jsme během ještě června připraveni na tiskové konferenci společně de facto zveřejnit tu zprávu, kterou dělá Asociace poskytovatelů sociálních služeb od společnosti Deloitte. Ta už je hotová, já ji budu dostávat na stůl, budu ji v tuto chvíli studovat a i na základě tady této hlubší studie se uvidí – (Předsedající: Čas.) – kam dál budeme směřovat.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Čas, pane ministře. Je zájem o doplňující otázku? Je. Dobře, paní poslankyně.

 

Poslankyně Eliška Olšáková: Já bych chtěl moc poděkovat, pane ministře, že se na to díváte komplexně, že řešíte dlouhodobou péči, zákon o sociálních službách, to je určitě v pořádku.

Taky si myslím, že všechny kraje půjdou cestou terénní sociální práce, protože víme, že pobytové služby nebudou schopny všechny ty klienty obsloužit, že budeme muset zůstat více v terénu.

Jsem vděčná i za webináře, to určitě vnese vhled do toho fungování. Ale stejně si myslím, že by se mělo jasně říct, kdo, jak budou rozděleny kompetence mezi sociální a zdravotní oblast, jak se bude vykazovat a jak to bude v případě, že ty sociální služby částečně opustí DZR a budou mít lůžka sociálně zdravotního pomezí.

Já těch otázek jsem měla víc, jak už jsem říkala i panu ministru zdravotnictví. Já je ráda pošlu. Já vím, že na to máme vždycky dvě minuty, vy pět minut, tak ať to tady neprotahujeme. A já už se pak ptát nemůžu. Takže bych to potom ještě s dovolením doposlala k vám na rezort. A děkuju moc.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pan ministr využije včasnou odpověď.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Jenom velmi krátce. Určitě my samozřejmě budeme i u tady těchto velkých věcí a tak, jak jsme to udělali na příkladu u superdávky, právě to všechno konzultovat i napříč Poslaneckou sněmovnou.

Já jenom tady chci doplnit, že DZR, ty domovy se zvláštním režimem, tak to je taktéž jakoby třeba problematika eldéenek, které také samozřejmě jsou v tom systému sociálně zdravotního pomezí v rámci těch zdravotních pojišťoven a úhrady těch úkonů jako u sociálních služeb. Ale ještě chci jakoby doplnit, že samozřejmě i v rámci té budoucnosti nesmíme zapomínat nějakým způsobem ukotvit neformální pečující, bez kterých se rozhodně také jako bez entity neobejdeme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji další na řadě je interpelace paní poslankyně Olgy Richterové na paní ministryni Mrázovou, která je omluvená, takže v souladu s jednacím řádem vám odpoví paní poslankyně do 30 dnů, ale já vám spouštím vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Olga Richterová: Krásný dobrý den, já se chci zeptat paní nepřítomné ministryně jestli podpoří návrh Pirátů, aby volení politici museli v majetkovém přiznání uvádět, že bydlí v obecním bytě.

Nechceme nic jiného než transparenci. Jasně, že nejde o narušení soukromí. Nejde o to, aby se tam uváděla adresa. To vůbec. Jde čistě o ten poměr mezi adekvátností, kolik se za ten obecní byt platí a toho, že volený politik, funkcionář v tom obecním bytě je. Voliči si to pak už sami vyhodnotí.

A druhá věc, paní ministryně, budete reagovat v souladu s požadavkem Evropské komise ve věci nezákonného proplácení evropských dotací? Paní ministryně, Evropská komise zaslala další dopis Ministerstvu financí a vašemu Ministerstvu pro místní rozvoj. Uvádí v tom dopise, že neproplatí žádné dotace směřující do koncernu Agrofert do té doby, než vynese finální verdikt ohledně případného porušení evropských a českých předpisů ve střetu zájmů.

Jde samozřejmě o vašeho šéfa Andreje Babiše a jde o to, že třeba zemědělský fond už proplatil v době současné vlády 200 milionů korun Agrofertu, Takže hrozí, že tohle půjde z českých národních peněz. Samozřejmě pak tam byly různé spory. Váš vládní kolega tvrdil, že se to netýká zemědělských dotací, ale popis Evropské komise ho usvědčuje ze lži. Takže hrozí, že pokud Evropská komise dospěje k závěru, že byl porušen čl. 61 evropského finančního nařízení či § 4c zákona o střetu zájmů, budou to platit nejenom voliči Andreje Babiše, ale my všichni.

Otázka je úplně jasná. Bude i pod dozorem MMR zemědělský fond schvalovat a proplácet dotace koncernu Agrofert navzdory tomu, že Evropská komise jasně uvádí, že nyní neproplatí Agrofertu ani korunu? Dopustíte to? Budete garantovat, že úředník, který by rozhodl o nepřidělení dotace Agrofertu, nebude postižen – (Předsedající: Čas.) – nebude odvolán a podobně? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Další interpelace je pana poslance Marka Výborného na ministra Roberta Plagu, který je rovněž omluven, takže vám v souladu s jednacím řádem odpoví do 30 dnů písemně. A vám spouštím dvě minuty.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuju, pane místopředsedo. Vážený pane nepřítomný ministře, máme tady dvě interpelace i s kolegou Berkim, které budou se doplňovat. Já bych chtěl požádat vás, respektive rezort Ministerstva školství, až budete zpracovávat odpovědi, tak ideálně pošlete oběma dvěma odpovědi na obě dvě interpelace, protože my se tématicky doplníme i v tom dotazu.

Naše interpelace se týkají revize rámcových vzdělávacích programů, a to pro předškolní vzdělávání, mateřské školy, základní školy, speciální základní školy. Vy jste v únoru, tuším, letošního roku oznámil odklad o rok, s tím ostrým náběhem až k 1. září 2028 a slíbil jste nastavení jednoznačného řízení, kvalitní přípravu podpůrných nástrojů pro tvorbu školních vzdělávacích programů, úpravu obsahu a také jasnou a transparentní komunikaci směrem ke školám a k odborné veřejnosti.

Podle těch informací, které teď ke mně plynou z toho školského prostředí, tak panuje určité míry nervozita, kdy budou známy ty základní informace. To znamená, kdy oznámíte to, jakým způsobem dojde tedy k úpravám v obsahu? Typicky například to, zda bude platit povinný druhý cizí jazyk na druhém stupni základních škol či bude pouze dobrovolný, a čím bude nahrazen a podobně. Tyto formace jsou samozřejmě důležité v okamžiku, kdy ty školy se připravují na změny školních vzdělávacích programů a byly stanoveny nějaké termíny ze strany Národního pedagogického institutu – 15. květen – které pak byly posunuty do 30. května.

Tak prosím o konkrétní informace Jaký je aktuální stav toho harmonogramu přípravy, včetně přípravy těch modelových školních vzdělávacích programů, které měly být zveřejněny do konce letošního letošního roku. Jakým způsobem a kdy budete tyto okolnosti také komunikovat směrem ke školské veřejnosti? Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám také děkuji. Další na řadě je pan poslanec Jan Berki, který také bude interpelovat ministra Roberta Plagu, který je omluven, tudíž vám odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů. A já mám spouštím dvě minuty.

 

Poslanec Jan Berki: Děkuji. Je to jak jsem říkal náhoda, ale hezká náhoda, že na sebe s panem poslancem Výborným v tomto navazujeme, tudíž já nemusím dělat úvod a zároveň tedy poprosím: ta odpověď klidně může být zpracována na obě ty interpelace do jedné.

Já na to navážu. Skutečně, já jsem vnímal, že v nějakou chvíli je potřeba rozhodnout, jestli dojde k odkladu. Ani jsem v tu chvíli nevyčítal, že tam nejsou ještě podrobnosti. Ale máme skoro konec května a ty podrobnosti nemáme pořád. Tak teď už jsem poněkud nervózní, a to především proto, že jsem uspořádal kulatý stůl se stakeholdery, kde bylo i spoustu zástupců politických, včetně pana ministra. Padla tam doporučení. Neříkám, že všechna musela být akceptována, ale vlastně pořád, stále nemáme ani nic z těch doporučení, ani nevíme, co se bude nebo nebude dít. A tím pádem já budu pokračovat v těch otázkách, které pan poslanec Výborný začal.

Jednak mě zajímá, kdy a jakým způsobem budou shrnuty právě zkušenosti z toho pilotního ověřování. Zajímá mě tedy, jak bude podporovat ministerstvo tvorbu vzdělávacích materiálů právě především pro ty oblasti, které ten přístup k tomu vzdělávacímu obsahu změnily nejvíce, nebo ten samotný vzdělávací obsah změnily nejvíce. Také mě zajímá, jak bude ministerstvo podporovat síťování a učící se komunity. Jedním z těch důležitých podnětů právě bylo, aby se ty školy mohly učit od sebe, aby to mohly vytvářet společně, aby se necítily na to samy. A v neposlední řadě tam byl podnět k tomu, jak právě znovu vysvětlovat i veřejnosti, k čemu vlastně ta revize měla sloužit, co měla přinést, co bylo jejím cílem. Tak mě zajímá: V jakém horizontu a jakým způsobem toto bude komunikováno? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji za dodržení času. Dále má svoji interpelaci paní poslankyně Gabriela Svárovská na nepřítomného ministra zahraničí Petra Macinku, který je omluven z důvodu zahraniční cesty, takže vám odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů. A vy máte 2 minuty paní poslankyně.

 

Poslankyně Gabriela Svárovská: Děkuji pane místopředsedo. Načítám interpelaci: Vážený pane ministře, Česká republika se 20. května 2026 v plénu Valného shromáždění OSN zdržela hlasování o rezoluci ke klimatické odpovědnosti států navazující na poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora. Česká republika byla jedinou zemí Evropské unie, která rezoluci nepodpořila v době, kdy mezinárodní právo stále jasněji potvrzuje, že ochrana klimatu souvisí s ochranou základních lidských práv, zdraví, bezpečnosti a budoucnosti lidí a odpovědnosti státu za jejich ochranu. Česká republika tento závazek odmítá.

Ptám se proto: Za prvé, proč Česká republika nesdílí postoj ostatních států Evropské unie? Za druhé, kdo toto rozhodnutí přijal, jak bylo zdůvodněno, s kým bylo konzultováno a jak zněla kompletní instrukce k hlasování, včetně části pro domo. (?) Za třetí, uznáváte jako ministr zahraničních věcí závazky České republiky v oblasti mezinárodního práva, lidských práv a odpovědnosti států chránit zdraví, životní prostředí a klima? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji paní poslankyně, i za dodržení času. Dále bych pozval k interpelaci paní poslankyni Michaelu Opltovou, která bude interpelovat ministra Lubomíra Metnara, který je rovněž omluven takže Vám v souladu s jednacím řádem odpoví do 30 dnů písemně. A vy máte dvě minuty.

 

Poslankyně Michaela Opltová: Děkuji za slovo. Já bych chtěla interpelovat opět pana Lubora Metnara, jak už zaznělo, a mám nyní otázku ohledně neziskových organizací. Vážený pane ministře, mám na Vás otázku kvůli rozhodnutí Ministerstva vnitra ukončit podporu neziskových organizací, které v České republice dlouhé roky poskytují právní, sociální a psychologickou pomoc lidem žádajících o mezinárodní ochranu. Ministerstvo pod vaším vedením tuto dlouholetou spolupráci ukončilo místo ní vypsalo zakázku pouze pro advokátní kanceláře. A výsledek? Služba, která dosud vycházela zhruba na 5 milionů korun, navíc hrazených z evropských prostředků, má nově stát více než 23 milionů korun bez DPH, ale tentokrát ze státního rozpočtu. Pane ministře, vláda Andreje Babiše neustále mluví o šetření veřejných peněz. Tedy, ale stát zaplatí několikanásobně víc a ještě za užší rozsah služeb.

Neziskové organizace totiž neposkytovaly jen právní poradenství, pomáhaly taky sociálně, psychologicky, pracovaly přímo v terénu, měly zkušenosti, odbornost a důvěru lidí. Vy je teď ale ze systému vytlačujete a nahrazujete modelem, který byl už v minulosti kritizován ombudsmanem, kvůli horší kvalitě právní pomoci. A právě proto by se chtěla zeptat, proč ministerstvo odmítlo využít evropské prostředky a místo toho zatíží státní rozpočet výrazně dražší zakázkou? Kdo rozhodl o tom, že se z výběru fakticky vyloučí neziskové organizace? A jak konkrétně zajistíte, aby lidé žádající o mezinárodní ochranu nepřišli o sociální a psychologickou pomoc, kterou dosud dostávali? Děkuju vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji za dodržení času. Dále je na řadě pan poslanec Benjamin Činčila, který bude interpelovat ministryni financí Alenu Schillerovou, která je také omluvena, takže vám v souladu s jednacím řádem odpoví písemně do 30 dnů a vy máte dvě minuty na dotaz, na interpelaci.

 

Poslanec Benjamin Činčila: Děkuju Vám za slovo. Vážený pane místopředsedo. Já bych se rád zeptal paní ministryně financí Aleny Schillerové, proč v době, kdy jsme měli poměrně dobrý ekonomický růst, kdy to vypadá, že pořád ten růst bude něco přes dvě procenta HDP, kdy inflace se drží kolem cíle České národní banky, tak připravila ten rozpočet, o kterém tvrdila, že má v šuplíku – a nakonec ho teda nenašla – schodek státního rozpočtu 310 miliard, což je 4. nejvyšší schodek v historii – a teď rozvolnila rozpočtová pravidla. Ne že by je posunula dál, což bych pochopil, že teda jako chce plnit ten předvolební slib, rozdat všechno všem, takže na to potřebuje ty rozpočtová pravidla trošku volnější. Nicméně ona je úplně složila, ty mantinely položila a směřuje to k jediné věci, že bude ten stát zadlužovat ještě více. A já se chci zeptat, kde je plán Ministerstva financí, kde jsou ty střednědobé výhledy rozpočtu, jak budou vypadat rozpočty v roce 2027 a 2028, jestli to bude opravdu 356 miliard, tak odhaduje Česká národní banka nebo to bude přes 400 miliard korun, protože když si to sečteme, ona má ráda ty nominální čísla, i když ty nám toho mnoho neřeknou, tak to by mohlo znamenat taky to, že budeme přes 1 500 miliard korun za volební období. Tak jak tady pan premiér dneska říkal, že volební období je na čtyři roky, tak když ty čtyři roky sečteme, tak tímto stylem budeme přes 1 500 miliard.

Nemyslím si, že to nominální číslo vám něco extra říká, ale ona s ním ráda strašila paní ministryně, tak já bych byl rád, kdyby mi písemně odpověděla, jaké jsou ty reformy, které povedou k tomu, abychom nezadlužovali tu naši budoucnost, protože zatím to vypadá, že nic jiného se nechystá.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuju za dodržení času. Další interpelaci má paní poslankyně Renata Zajíčková na nepřítomného ministra Roberta Plagu. Takže on vám odpoví písemně dle jednacího řádu do 30 dnů. A vy máte dvě minuty. Děkuji.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Dneska už potřetí. Vypadá to, že my jsme se domluvili s panem poslancem Výborným, Berkim. Ne, není to tak, ale i mě bude zajímat odpověď na otázku v souvislosti s rámcovým vzdělávacím programem, a týká se především druhých cizích jazyků. Pan ministr Plaga se nechal slyšet, že plánuje povinnost druhý cizích jazyků zrušit. Že by se udělal z druhého cizího jazyka pouze volitelný předmět. Mě by zajímalo na základě jakých studií se bude pan ministr rozhodovat, jaké studie podporují návrat k volitelnému druhému cizímu jazyku? A vlastně by mě zajímalo, jak zrušení povinnosti druhého cizího jazyka zapadá do evropského kontextu a do ambice české ekonomiky být konkurenceschopnou? Protože když se podíváme na evropské země, tak v naší velikosti, kde nemají mateřský jazyk ani angličtinu, ani němčinu, ani žádný jiný další světový jazyk, tak všude mají druhý cizí jako povinný.

A s tím souvisí ještě moje další otázka, protože o rámcové vzdělávací programy, tak, jak už tady zaznělo, se stará Národní pedagogický institut a bohužel poslední dny v nás, nebo ve mně vyvolávají obavy o tento ústav, protože tady vlastně dochází k obměně vedení toho ústavu, je vypsané výběrové řízení a pan ministr Plaga zatím vůbec nesdělil, jaké plány s tímto ústavem, Národním pedagogickým institutem, takhle je to správně, má?

Takže mě by zajímalo další otázka, zda plánuje přesunout nebo zrušit nějaké agendy Národního pedagogického institutu, jaké jsou jeho vize a plány s tímto institutem, jaké kompetence Národnímu pedagogickému institutu chce změnit anebo obráceně, zdali je chce zachovat? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času, další interpelaci má pan poslanec Marian Jurečka na ministra Karla Havlíčka, který je omluven, takže vám v souladu s jednacím řádem odpoví písemně do 30 dnů. A vám vstupuji 2 minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře Havlíčku, já bych se vás chtěl zeptat, jakou strategii vy jako ministr průmyslu a obchodu v této vládě máte opravdu v tom středně dlouhodobém horizontu, protože udělat krok, kterým ze státního rozpočtu zadotujete platby za podporované obnovitelné zdroje energie českým odběratelům energií, není krok, který zlevňuje opravdu dlouhodobě náklady na elektrickou energii. Je to krok, který jste udělali krátkodobě proto, abyste dokázali ve výkaznictví snížit inflaci. To se vám podařilo. To bude vidět ještě zhruba po dobu tohoto roku, ale s nástupem dalšího kalendářního roku už tady tato statistická věc se prostě projevovat nebude.

Domácnosti vašich 17 miliard korun zaplatí i s úroky. Když se na to půjčíte v cyklu desetiletých dluhopisů při současné úrokové sazbě, tak jenom na úrocích toto opatření bude stát zhruba 8 až 8,5 miliardy korun. To znamená, vy jste tímto opatřením nesnížili náklady pro české daňové poplatníky za účty za elektřinu, vy jste je odložili v čase, a ještě jste je s tou dluhovou službou zvýšili. Pane ministře, já se ptám, jaká jsou skutečná vaše opatření, kterými dokážete snížit náklady na elektrickou energii pro domácnosti a firmy? Protože ta jsou buďto ta, že dokážeme mít levnější zdroje, nebo budeme mít změnu tarifní struktury, o které se dlouho mluví tak, aby pro minimální část odběrných míst opravdu ty náklady poklesly. Tak se vás ptám, co děláte pro to, abychom měli levnější zdroje energie, mimo dostavby jaderných zdrojů, a kdy představíte změny v tarifní struktuře i na síti velmi vysokého a vysokého napětí?

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Čas! Tak. Další interpelaci má Benjamin Činčila a opět na Alenu Schillerovou, která je omluvena, takže vám odpoví písemně do 30 dnů v souladu s jednacím řádem a vy máte opět 2 minuty.

 

Poslanec Benjamin Činčila: Děkuju. Děkuju vám za slovo, pane předsedající. Je škoda, že tady paní ministryně není, mohla by mi na ty dotazy odpovědět a nemuseli by to psát její úředníci, nicméně na tohle se budu ptát zřejmě i příště, protože jsem zjistil, že vláda se chystá snížit DPH na nealko nápoje v pohostinství. Já rozumím, že to je další z kroků, jak přispět k tomu, abychom ty veřejné finance úplně rozvrátili, ale rád bych se zeptal, co je tím hlavním cílem kromě toho, že plošně zase snížíme někde daně. Úplně nerozumím té problematice – nebo rozumím problematice, ale nerozumím tomu, proč to vláda dělá, protože se samozřejmě může vyplatit i v některých situacích, kdy si podnik nakoupí ve večerce s DPH 21 procent a pak to prodá v restauraci s 12procentní marží, tedy 12procentní daní. Nerozumím tomu, proč děláme opatření, které pomůže úplně všem plošně, ať už mně, některý si může dovolit samozřejmě i s 21procentní daní coca colu v restauraci, tak místo adresné pomoci konkrétním skupinám lidí, rodinám, seniorům, takto zase plošně snížíme daně. A když už, tak DPH prosím, je to zhruba druhá třetí stránka v jakékoliv ekonomické učebnici, přes DPH se sociální politika nedělá.

Takže já bych byl rád, kdyby paní ministryně mi odpověděla, proč a co ji k tomu vede, jestli to je nějaký trade za znovuzavedení EET, nebo jestli si jenom prostě říkala, kterou daň ještě bych tak mohla snížit, abych ty veřejné finance úplně definitivně vedla k tomu rozvratu, nebo je za tím něco jiného. Budu se těšit na odpověď. Moc děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času a je tu opět interpelace dvojice Marian Jurečka – Karel Havlíček, který je nepřítomen, takže vám odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů A, pane poslanče, já mám spouštím dvě minuty na interpelaci.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, pane ministře. Já chápu, že tady dneska nejste, jste omluven, ale prosím pěkně, tak jak jsem to dneska říkal i vašim jiným kolegům z vlády, dohodněte se na vládě, že je normální, aby ministři vlády chodili do práce. Práce člena vlády chodit na interpelace. Pokud nejste v zahraničí, na zahraniční pracovní cestě, máte tady dneska být. Tak o to vás slušně, ale důrazně žádám.

Tak ke své interpelaci chci také říci to, že bych byl rád, byste mně jasně i veřejnosti sdělil, jaký máte konkrétní plán, jak snížit ceny energií v České republice. Shodneme se na tom, a případně mi to vyvraťte, že jeden z nejlevnějších zdrojů elektrické energie dlouhodobě je elektrická energie vyrobená díky větru. Mě by zajímalo, jak ve vládní koalici máte toto téma vydiskutované, protože vaši kolegové ve vládní koalici tady dlouhodobě vystupují proti zdrojům, které vyrábějí elektrickou energii z větru, proti větrným elektrárnám, neboli lidově větrníkům, jestli s takovýmto přístupem těchto kolegů souhlasíte, protože často jejich výroky jsou demagogické. Například vládní zmocněnec pro Green Deal a změnu klimatu Filip Turek chodí a říká, že tady chce někdo stavět až pětisetmetrové větrníky, a podobné nesmysly, tak mě by zajímalo, jak vy konkrétně k tomuto tématu přistupujete, co děláte pro podporu obnovitelných zdrojů především z větrníků, jaké konkrétní kroky v příštích letech můžeme očekávat v České republice a jestli jste dokázali už najít nějaký konsenzus, jak vlastně to téma akceleračních zón a to projednání s obcemi, s městy, kraji budete vlastně realizovat?

Byl bych rád, abychom opravdu směřovali k tomu, že nebudou tady výmluvy, nebudou tady videa, ale budou reálné skutečné kroky, které firmám v České republice, domácnostem dlouhodobě sníží náklady na elektrickou energii. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji za dodržení času. Nyní je řada na interpelaci Marka Výborného na pana ministra Martina Šebestyána. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedo. Tak ještě jednou, vážený pane ministře, obracím se na vás tentokrát ve věci, která poměrně zásadně hýbe celým zemědělským sektorem. V posledních dnech a týdnech aktuální sucho, které postihlo Českou republiku de facto plošně, tak má a bohužel bude mít zásadní dopad na sklizeň většiny komodit v letošním roce a jsou oblasti, kde řádově jsou jednotky procent dešťových srážek standardně v běžném roce k těmto dnům. Aktuální informace také od těch hospodařících subjektů z různých oblastí republiky hovoří o výrazně nižším objemu například aktuálně probíhajících senosečí, které mohou mít samozřejmě dopad i potom do zásoby krmiv pro živočišnou výrobu a podobně.

Začínají se projevovat zásadní problémy taky s dodržováním závazných lhůt při pěstebních činnostech, které jsou často svázány i s uznatelnými podmínkami pro vyplácení různých typů dotací. Podobně se může stát třeba nesplnitelnou podmínka u ANC plateb v podobě 0,3 velké dobytčí jednotky na hektar, a mohl bych takhle pokračovat dál.

Já se tedy, pane ministře, chci zeptat, jestli zvažujete jako Ministerstvo zemědělství, potažmo Státní zemědělský intervenční fond, reagovat na tuto mimořádnou situaci, zda je možné například vydat nějaké výjimky například právě z toho zatížení VDJéček na hektar nebo reagovat nějakým jiným způsobem tak, aby byly třeba posunuty lhůty, které jsou také svázány s vyplácením dotací, a jeví se teď jako fakticky nesplnitelné tak, aby zemědělci potom nebyli zbytečně sankcionováni. Tu druhou část dotazu k mrazům, když tak položím jako doplňující otázku. Děkuju pěkně.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Poprosím pana ministra o reakci, na kterou má 5 minut.

 

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Děkuji za slovo. Já to rozdělím na několik částí. Co se týče postoje evropského a co se týče domácího. Z pohledu toho domácího postoje, tak víte, že máme vlastně dlouhodobé programy, které tyto věci řeší, ale o těch teď nebudu hovořit. To jsou strategické věci i případné programy na krytí škod. Ale z pohledu těch podmínek, my jsme už 11. 5. vydali první sadu vlastně informací pro naše zemědělce, jakým způsobem se mají chovat v případě nedodržení některých podmínek svázaných se společnou zemědělskou politikou de facto s těmi dotacemi v rámci jednotné žádosti. To znamená, samozřejmě platí dál ta ohlašovací povinnost z jejich strany, ale nemusejí dokládat informace o suchu. My to monitorujeme podle jednotlivých regionů, čili máme data z ČHMÚ a vlastně tohleto od zemědělců nepožadujeme a neočekáváme. Jsou tam řešeny jak otázky sečí, jsou tam řešeny další podmínky. Tyto informace jsou pravidelně aktualizovány. Poslední aktualizace včera 27. 5., zveřejněno zase na stránkách a komunikováno s nevládními organizacemi.

Co se týče VDJéček a situace v oblasti trvalých travních porostů, včera jsme měli k tomu jednání s nevládkami. Sledujeme to. Budeme to brát samozřejmě jako vyšší moc, pokud to zemědělci nebudou moci ukrmit. Je to přirozené, je to jasné.

To samé se týká i bio nebo ekologické produkce, tam dáváme výjimku, může se začít krmit konvencí, protože ta situace je taková, jaká je.

Co se týče evropské úrovně, v úterý na Radě debata o navýšení krizové rezervy, zatím tedy dohoda, že se našly peníze na její zdvojnásobení v současné době. Pan komisař Hansen to tam představil a dělá se vlastně jakoby prověření těch dalších zdrojů, to znamená rezerv, které vytvořily audity v jednotlivých státech. To znamená, to jsou nějaké vratky, případně nějaké nedočerpání a nedodržení pravidel N+2 nebo M(?)+3 u některých států. Víte, že některé platební agentury a státy mají problém s financováním, viz Slovensko, a ty peníze propadají. Takže toto je ještě další potenciální zdroj navyšování krizové rezervy.

Ta krizová rezerva jako taková, po té diskusi, která tam proběhla, my jako Česká republika jsme zatím spočítali mrazy, to sucho vlastně řešíme a uvidíme, v sobotu má, doufám, začít pršet, takže se všichni upínají k obloze, co nám to udělá. Samozřejmě z pohledu těch trvalých travních porostů tam ta hmota bude chybět za to první období. U těch polních plodin jako takových může to ještě výrazným způsobem pomoci a zvýšit ten výnos. Platí to základní pravidlo pro spouštění těch programů kompenzačních, pokud by byly, a to znamená minimálně 30 procent produkce minus, aby se tam mohlo dělat. U toho ovoce my ještě počítáme, u jaké části budeme prioritizovat.

Jinak systém na hlášení těch škod je spuštěn od minulého týdne, nebo od pondělka tohoto týdne a vlastně všechny ty věci spojené s mrazem se tam hlásí. Pro tady tu situaci my jsme také opětovně otevřeli Program 129 310, aby pokračovaly podpory, které se týkají vodních rezervoárů, závlah a tak dále, takže toto běží. Samozřejmě že ta situace obecně v České republice díky těm výkyvům není ideální a k té retenci vody v krajině by bylo vhodné přidat i ta větší vodní díla. Já už jsem k tomu mluvil několikrát, že od devadesátých let, de facto od revoluce v České republice nebyla postavena jediná přehrada a ta voda chybí.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak, děkuji. Je zájem o doplňující otázku? (Souhlas.)

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuju, pane ministře, za tu obšírnou informaci. Já jsem neměl u toho sucha úplně na mysli hned teď ty kompenzační programy, to je doplňující otázka, která se týká mrazu. Já jsem si přečetl podrobně vaši tiskovou zprávu z AGRI (?) Rady teď z úterka tuším, nenašel jsem tam tedy žádnou konkrétní informaci, zda už padla nějaká dohoda o tom, že budou poskytnuty nějaké evropské kompenzační peníze těm, kteří byli postiženi těmi mrazy na konci dubna. A současně moje otázka je, jestli máte už tedy dojednánu také nějakou konkrétní částku nebo procento, které by bylo kofinancováno i z národních zdrojů, s paní ministryní Schillerovou, protože za naší vlády to byl takový dobrý zvyk, že jsme dokázali vždycky nalézt i něco v těch národních zdrojích třeba právě pro ovocnáře. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Je zájem o doplňující odpověď?

 

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Tak ten proces je vlastně stejný jako v roce 2024, to znamená, podaly se žádosti, podávalo je kvůli mrazům Polsko, na té Radě vlastně bylo vzneseno aobéčko Slovenskem kvůli suchu. Takže to jsou dvě priority, které vlastně teď jsou na stole pro ten krizový rámec, nebo fond v rámci DG AGRI. Já předpokládám, že bychom se měli... A bylo to tak zase stejně v roce 2024, než se ta podpora zadministrovala, tak se vlastně ty škody musejí vyčíslit. Škody se vyčíslí, až budeme znát vlastně úrodu, produkci a tak dále. Takže tohleto je důležité, že ta žádost České republiky společně s Polskem u toho ovoce je prostě podaná, je tam vznesen ten nárok, pokud bychom měli vycházet z toho, jak to vypadalo v roce 2024 a ta krizová rezerva byla na to poskytnuta, tak očekávám alespoň tedy těch 25 procent té odhadnuté škody, tak jako to bylo v roce 2024.

Co se týče státního rozpočtu jako takového, my tam máme nějaké zhruba 4 miliardy v tom balíčku národních dotací a budeme vlastně podle profitability těch jednotlivých sektorů a tam, kde to dopadne nejhůř a kde bude ta letošní situace nejvíce složitá, tyto prostředky rozdělovat.

Víte dobře, máme ceny komodit v zemědělství plus minus na historických minimech dvacetiletých. Týká se to jak rostlinné výroby, prasata a vepřové, mléko nám spadlo dolů, takže tohleto všechno se do toho započítá. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pánové, za chvilku se uvidíte znovu u interpelace. Nyní je na řadě paní poslankyně Renata Zajíčková, která bude interpelovat myslim pana ministra Roberta Plagu, který je omluven, takže vám písemně odpoví dle jednacího řádu do 30 dnů. A já vám spouštím dvě minuty.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Děkuji. Tak dnes určitě naposledy. Já bych chtěla interpelovat pana ministra Plagu, a to z jednoho prostého důvodu. Za poslední čtyři měsíce, možná ani ne, tři měsíce jsme tady svědky bezprecedentního chaotického rozhodování. Za poslední tři měsíce došlo k nepředvídatelným, k náhlým, k nekoordinovaným rozhodnutím, která velmi zkomplikovala život našich základních a středních škol.

Začalo to v březnu rozhodnutím, že se zkrátí školní rok, prodlouží se prázdniny. To způsobilo našim školám poměrně velké komplikace. Samozřejmě se s tím vyrovnaly, ale musely zbytečně tomu věnovat část úsilí, (nastaly) možná i nějaké finanční ztráty.

Pak přišlo rozhodnutí o tom, že se ze státního rozpočtu vyjme úhrada plaveckého výcviku, což byl obrovský náraz pro zřizovatele. Dokonce to bylo uděláno zpětně, to znamená již od 1. ledna letošního roku.

Potom došlo k rozhodnutí, že se zruší testování pátých a devátých ročníků. Zdůvodněno to bylo tím, že tam byla přiřazena část otázek na rodinný život, na nějaké osobní záležitosti dětí. Tomu bych rozuměla, ale z mého pohledu to testování samotné z matematiky, z češtiny mohlo být zachováno. Zrušilo se to kompletně celé.

No a dnes jsem již avizovala, že bylo zrušeno ověřování kombinovaného vzdělávání.

Takže opravdu za poslední čtyři měsíce tady máme prostě čtyři rozhodnutí, která nebyla avizovaná předem s nikým nebyla konzultována, byla rozhodnuta od stolu a nikdo neví proč. Takže moje otázky jsou: na základě jakých dat Ministerstvo školství zrušilo ověřování kombinované výuky? Jakým způsobem, s jakým časovým předstihem jsou informovány profesní organizace, jako je Asociace základních škol, Asociace ředitelů gymnázií nebo Učitelská platforma? Plánuje pan ministr, další otázka... (Předsedající: Čas.) ...společné setkávání se zástupci primárního, sekundárního, terciálního vzdělávání, kde by s nimi právě svoje vize, změny a návrhy projednával? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Čas, paní poslankyně, čas. Děkuji. Prosím o dodržení času. A máme tu opět dvojici Marek Výborný a pan ministr zemědělství Martin Šebestyán. Já vám spouštím dvě minuty.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuju, pane ministře, dneska už naposledy. Já se na vás obracím tentokrát ve věci nikoliv současného stavu, ale toho minulého stavu, kdy zcela zjevně byl člen vlády ve střetu zájmů. Tedy jedná se mi o dotace vyplacené společnostem s koncovým vlastníkem Andrej Babiš v letech 2017 až 2021. Aby bylo jasné a zřejmé, abychom se tím nezdržovali, tak nemám na mysli ty projektové peníze, čili nenárokové dotace, tam je zřejmé, že na ně Andrej Babiš a jeho společnosti neměli nárok, až na jednu nebyly vyplaceny. A přestože se Agrofert se státem soudil o ně, tak soudy v posledních měsících aktivně rozhodly o tom, že pravda byla na straně státu a tyto dotace vyplaceny být nikdy neměly.

Jde mi o tu druhou část, to znamená evropské dotace nárokové takzvaně na plochu v různých kategoriích a potom také o celou řadu podpor z národních zdrojů. Se znalostí rozsudku Nejvyššího správního soudu při odmítnutí kasační stížnosti ze dne 22. ledna 2025 a také se znalostí odůvodnění usnesení Ústavního soudu 903/25 z 24. dubna 2025 je zřejmé, že střet zájmů, ať se nám to líbí, nebo nelíbí, a považujeme to za správné, nebo nikoliv, tak je definován v § 40 (4c?) zákona, českého zákona o střetu zájmů tak, že platí na všechny typy veřejné podpory, a to i mimo oblast zemědělství a venkova, podotýkám. Čili netýká se to jenom vašeho sektoru.

Nechci tady se bavit o právních analýzách, protože ty nejsou závazné pro nikoho, zvláště když ta advokátní kancelář dokáže za sedm měsíců zcela otočit ve svém postoji.

Chci se vás zeptat, proč vy, respektive Státní zemědělský intervenční fond nepostupuje dále tak, aby se pilotně třeba na těch dvou společnostech, kde byly zahájeny kontroly, skutečně rozhodlo u soudu, protože jedině soud, ani vy to nemůžete rozhodnout, ale soud může rozhodnout, zda tady skutečně došlo k porušení pravidel (Předsedající: Čas.) a mají být vymoženy a vráceny ty peníze, nebo nikoliv. Proč tak vy, respektive fond nepostupujete? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Poprosím všechny o dodržení času. Pane ministře, 5 minut na odpověď.

 

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Děkuji za slovo. Budu velice krátký. Myslím, že kolega Výborný to velice dobře ví, že to takzvané nezákonné vyplácení dotací je nonsens, neboť veškeré soudy rozhodovaly jen a pouze o nenárokových investičních dotacích. A všechny spory byly vedeny v této věci. Já děkuji za to, že pan kolega říkal, že všechny ty dotace byly zastaveny, byly zastaveny včas, s výjimkou té jedné asi za 1,5 milionu. Jako úředník jsem to tenkrát zastavoval já. Takže s péčí řádného hospodáře říkám, že nelze postupovat tak, jak jste uvedl.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak to byla rychlá odpověď. Je zájem o doplňující dotaz?

 

Poslanec Marek Výborný: Zcela jistě ano. Pane ministře, já vás vůbec nepodezírám z toho, že byste nevěděl o těch věcech do naprostého detailu. Takže vy moc dobře víte i vůči veřejnosti, že o tom se nebavíme. Já se bavím o tom, že v té věci nárokové a národní musí tuto věc, a znovu říkám, máme tady, já jsem citoval přesně ty dva soudní výroky, které říkají: všechny dotace, všechny podpory, veřejné podpory. Proto říkám i mimo zemědělský sektor.

A ten jediný, kdo to může rozhodnout, zda skutečně se ty finanční prostředky dotační mají vracet, či nikoliv, je soud, je nezávislý soud. Ale vy jste zabránil tomu, respektive tedy Státní zemědělský intervenční fond, který pod vás spadá, že ten soud nemá o čem rozhodovat, protože to k němu nedoputovalo v té třetí, respektive čtvrté instanci. To je celé.

Kdybychom to otestovali v uvozovkách, to soudní rozhodnutí, a byl tady precedent, tak všichni budou mít úplně jasno. To možné není v případě, že vy tomu budete nějakým způsobem aktivně bránit, (Předsedající: Čas.) to znamená, nezahájíte ty kontroly. Takhle jednoduché to přece je. Všichni to vědí.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Čas. Pan ministr – doplňující odpověď, 2 minuty.

 

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Děkuju za tuto reakci. Z této reakce jasně vyplývá, že to nebylo nic nezákonně vyplaceno, že by o tom musel rozhodnout soud. Ten soud v této věci nerozhodoval.

A já znovu zopakuju to, co jsme tady slyšeli mnohokrát, čtyři roky minulé koalice, mohlo se to k tomu soudu dostat. Už jsem navrhoval i vlastně, aby to šlo k Evropskému soudu, já přímo. Bylo to fatální pochybení minulé vlády, že to tam neodešlo, podle mého názoru. To za prvé.

Za druhé, ten postup, který si připravil Státní zemědělský intervenční fond, vyplývá ze všech posudků. I vy jste měl k dispozici posudky, které jasně říkali, že se to nárokových dotací netýká. Vytrhl jste pouze jednu část postavenou na jazykovém výkladu. Fond to dal do pořádku, udělal komplexní postup.

A já znovu říkám, že ve všech těch částech se bude postupovat s péčí řádného hospodáře, ať už jsou to nárokové dotace, nenárokové, národní a tak dále. A fond na to má harmonogram, jak bude jednotlivé tyto části řešit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Další interpelace je pana poslance Mariana Jurečky na ministra Vojtěcha Adama, Adama Vojtěcha, pardon. Počkejte. Pardon, můžete.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, děkuji, že tady jste, vážím si toho, stejně jako vás zbývajících dvou ministrů, že tady dnes jste se neomluvili a jste přítomni.

Pane ministře zdravotnictví, mám interpelaci, která se týká nedostupnosti zdravotní péče v České republice. Protože je to téma dlouhodobé, a byť vím, že se udělala celá řada kroků za několik posledních vlád z hlediska posílení kapacit studia lékařů na zdravotnických fakultách jednotlivých univerzit, tak přesto vlastně víme, že ten počet lékařů není malý, už dneska není malý, ale máme zde problém, jak zajistit na některých místech České republiky dostupnost zdravotní péče, ať už se bavíme o praktických lékařích, o dětských lékařích, o stomatologické péči a podobně. Ale vlastně často v té diskusi zaznívá, že to je především primární a logická zodpovědnost zdravotních pojišťoven.

Já se chci, pane ministře, zeptat, proč, a pokud případně nad tím uvažujete, tak abyste to popsal, proč není možné vytvořit systém, který by byl daleko silnější v tom, aby zdravotní pojišťovny opravdu byly motivovány tu zdravotní péči nasmlouvat, doručit ji těm lidem v regionech? Proč nejsme schopni kromě obecné zákonné podmínky vystavit opravdu i tvrdý systém sankce, pokud to ta zdravotní pojišťovna neučiní? Zdravotní pojišťovna může mít několik nástrojů, jak to udělat, to nechci tady rozebírat. Ale pokud ta zdravotní pojišťovna tu podmínku neplní, tak ji v zásadě žádná motivační sankce nehrozí. Nehrozí nějaká sankce ve smyslu třeba z nějakého procenta z celkového objemu finančních prostředků té zdravotní pojišťovny, se kterými pracuje, a podobně.

Tak bych se chtěl zeptat, jestli vy jako ministr a ministerstvo zvažujete nějaké zásadní změny v tom, abychom toto změnili, aby opravdu ta zdravotní pojišťovna, pokud se třeba stane stav, že tam je třeba déle jak 30, 60, 90 dnů nezajištěná dostupná zdravotní péče, tak aby v tom případě byly nějaké účinné, efektivní mechanismy, které ji k tomu donutí? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Poprosím pana ministra o reakci. To je poslední interpelace dnes. 5 minut.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče, děkuji za určitě velmi relevantní interpelaci, protože ono to není jenom logická zodpovědnost, ono je to zákonná zodpovědnost zdravotních pojišťoven za zajištění časové a místní dostupnosti zdravotní péče. A pokud ji neplní, tak porušují zákon. Ten zákon předpokládá sankci až 10 milionů korun. Je to přestupek ze strany zdravotní pojišťovny. Takže v tomto směru nějaká sankce v zákoně je. Jestli je dostatečně vysoká, to je samozřejmě k nějaké debatě.

Faktem je, že my se snažíme sbírat ty podněty o nedostupnosti péče. Už za mého působení a pak i pan můj nástupce, pan ministr Válek, bývalý, vlastně to také propagoval, jsme udělali na stránkách ministerstva formulář Nedostupná péče, kde lidé vlastně, pokud shání lékaře jakékoliv odbornosti, tak se mohou obrátit. A my vlastně pak ty informace dáváme na pojišťovny. A skrze tento formulář, tuto platformu, těch případů zase není tak obrovské množství.

Tím já nechci zpochybňovat, že ta dostupnost je zajištěna. Možná že si lidé akorát zkrátka nestěžují, nebo neví vlastně, že si takto mohou stěžovat nebo žádat to o nějakou nápravu. Oni se samozřejmě často i obrací přímo na ty zdravotní pojišťovny, které jim pak samozřejmě musí tu péči zajistit. Takže určitě to není něco, co by fungovalo ideálně.

Udělaly se některé kroky, které vedou, řekněme, k větší přehlednosti o té dostupnosti. V tomto roce poprvé budou muset zdravotní pojišťovny vypracovávat takzvanou zprávu o síti, všechny zdravotní pojišťovny, kde by měly identifikovat ty problematické oblasti a tam primárně uzavírat nové smlouvy s poskytovateli zdravotních služeb. Faktem je, a to nechci omlouvat ty pojišťovny, samozřejmě já chci, aby byly aktivní a tlačím je do toho, že ne vždy je to prostě tak jednoduché. Ty pojišťovny mají nějaké mechanismy finanční, mohu motivovat finančně. Pokud ani ty finanční mechanismy nefungují, tak zkrátka nemáme prostě systém umístěnek, což si myslím, že je dobře.

Takže je to i o dalších aspektech. Je to o nějakém zázemí. Je to prostě o aktivitě municipalit, krajů, aby prostě poskytli třeba ordinaci, zázemí pro toho mladého lékaře. Ale určitě ty pojišťovny mohou také dělat víc. Je to o roli i státu v podobě rezidenčních míst. Já jsem si jasně vetkl i do programu, že chci podporovat rezidenční místa pro praktické lékaře a další odbornosti, které chybí. A skrze vlastně tato rezidenční místa, protože vy jste správně řekl, že máme dnes více lékařů, lékařské fakulty produkují lékaře a potřebujeme je dostat tam, kde je potřeba, i do těch odborností, které chybí. A to jsou ta rezidenční místa, která my plánujeme navýšit z hlediska jejich počtu v tom následujícím období, protože ten zájem o ně je. Takže to je jedna z věcí, která by mohla ještě pomoci.

A ty pojišťovny vlastně dneska mají možnost skrze takzvaný Fond obecně prospěšných činností ještě podpořit to takzvanými stipendii. To znamená, oni mohou říci, my potřebujeme lékaře na Bruntálsku, kde nám chybí, přidáme k rezidenčnímu místu, které dotuje stát, ještě vlastně toto stipendium a mohou si toho mladého lékaře třeba zavázat na pět let, že tam zůstane. Takže to je něco, co teďka vlastně v tomto roce se rozjíždí a uvidíme i v té zprávě o síti, kterou budu publikovat na podzim, kam jsme se posunuli. Ale tam vidím docela velký potenciál právě zacílit na ty konkrétní oblasti, konkrétní regiony, konkrétní bílá místa tak, abychom skutečně finančně podpořili začínající lékaře a byl tam určitý závazek, že prostě po atestaci ten mladý lékař v té oblasti zůstane.

Ale chystáme i další věci. Třeba chceme i zakotvit možnost provozování mobilního zdravotnického zařízení v zákoně o zdravotních službách, protože tam, kde zkrátka toho lékaře nedostaneme, aby tam měl standardní ordinaci, tak může fungovat, a už se to testuje třeba v případě stomatologie, i řekněme mobilní zdravotnické zařízení, které může ten region objíždět a může poskytovat nějaké aspoň základní preventivní prohlídky. Takže to je také něco, co bychom chtěli zavést.

Takže snažíme se to dělat, protože vím, že to je prostě velká priorita i pro mě i pro samozřejmě pacienty, aby měli dostupnou péči a věřte, že se budu snažit maximálně (Předsedající: Čas, pane ministře.) abychom v těchto čtyřech letech tu dostupnost zlepšili.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: My dojedeme tuhle interpelaci. Je zájem o doplňující otázku? Takže minuta.

 

Poslanec Marian Jurečka: Já mám zase dvě otázky, jestli tedy pane ministře zvažujete zvýšit tu míru těch sankcí, která by třeba nebyla jenom nominálně v té částce maximální, ale třeba, která by vycházela i z obratu té pojišťovny. Protože jsou pojišťovny různě veliké, aby to opravdu bylo, řekněme, odrazující, když se ten stav dopustí.

A pak, jestli nezvažujete model, který jsme zavedli například pokud obec nezajistí kapacitu v mateřské školce nebo v dětské skupině, tak od 1. září tohoto roku platí poprvé také i speciální režim motivace, že ta obec musí platit těm rodičům, kterým nezajistila to místo pro jejich dítě v té školce nebo dětské skupině. Tak jestli by nestálo za to zvážit i to, že by ta pojišťovna v okamžiku, kdy třeba po nějakou dobu je to bílé místo na mapě v té péči a dostupnosti, by vlastně musela platit nějaký kompenzační mechanismus těm lidem, kteří logicky třeba musí cestovat dál. Jsou v okrajových částech třeba nějakého kraje a musí třeba mít vyšší náklady na čas, na dopravu, že by možná bylo také výchovné a motivující pro ty zdravotní pojišťovny.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji za dodržení času a poslední dvě minuty na doplňující odpověď. Pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuju za ty doplňující dotazy. Teď k tomu bude příležitost vlastně k těmto změnám, protože my, a to jsem už říkal i mediálně, jedna vlastně z prioritních legislativních oblastí je změna zákona o veřejném zdravotním pojištění a o zdravotních pojišťovnách, jak VZP, tak těch svazových zdravotních pojišťoven. Připravujeme to, připravujeme skutečně poměrně výraznou reformu v této oblasti. Posilující kontrolu zdravotních pojišťoven i odpovědnost a i roli dohodovacího řízení, například větší práce s daty, protože to je velmi důležité a díky ÚZISu dneska máme poměrně robustní data, je nutné s nimi pracovat. Takže ano, je to určitě velmi dobré, dobrý podnět, já ho řeknu kolegům protože teď aktuálně skutečně velmi intenzivně pracujeme na té legislativní úpravě. Já bych chtěl aby byla dokončena do léta nebo v létě maximálně, aby zkrátka šla na vládu po všech připomínkách do konce roku a v příštím roce byla tady ve Sněmovně. A ta účinnost těch změn byla od roku 2028, kdy upravíme dohodovací řízení, posílíme roli zdravotních pojišťoven, jejich odpovědnost, kontrolu a budeme více pracovat s reálnými daty o dostupnosti, o struktuře péče. Protože to je také velmi důležité a dneska ta data máme a ty pojišťovny s nimi mají pracovat a můžeme tam skutečně i ty sankce upravit tak, aby ty pojišťovny byly ještě více motivovány skutečně k té aktivitě.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak já vám děkuji. Tímto já interpelace končím. Vracíme se k programu 20. schůze.

Abychom to nějak jako oddělili, tak já přečtu nejprve omluvy, které se tady za tu dobu nakumulovaly, je jich 26. Ivan Bartoš od 18 do 21 z pracovních důvodů, Jan Bartošek od 18 hodin – pracovní důvody, Monika Brzesková od 17.30 do 22 z pracovních důvodů, Eva Decroix od 16 z osobních důvodů, Katerina Demetrashvili od 14.30 ze zdravotních důvodů, Lenka Dražilová od 16 hodin – zdravotní důvody, Petr Fiala od 18 hodin - pracovní důvody. Jana Filipovičová od 17 do 22 – pracovní důvody, Stanislav Fridrich od 18 – zdravotní důvody, Ondřej Matěj Havel od 18 bez udání důvodu, Andrea Hoffmannová od 14.45 do 16 – pracovní důvody, Marie Kršková od 15 hodin – pracovní důvody, Jana Krutáková od 14.30 do 18 – osobní důvody, Vojtěch Munzar od 18 – zahraniční cesta, Bohuslav Niemiec od 18.15 do 22.15 – pracovní důvody, Vladimír Pikora od 15 – pracovní důvody, Václav Pláteník od 17 hodin – osobní důvody, Jan Síla od 18 hodin – osobní důvody, František Talíř od 17 hodin – osobní důvody, Róbert Teleky od 17.50 – pracovní důvody, Karel Tureček od 15.30 – osobní důvody, Marek Výborný od 18 – pracovní důvody, Lubomír Wenzl od 13.30 do 14.30 – pracovní důvody, Marek Ženíšek od 18 hodin – rodinné důvody.

Z členů vlády Andrej Babiš od 16.30 – pracovní důvody, Aleš Juchelka od 18 hodin – pracovní důvody.

Gabriela Svárovská od 18 hodin – pracovní důvody, mám tady hlášku od kolegyně poslankyně Barbory Rázga, že ruší svojí omluvu, jakkoliv jsem ji nečetl. Teďka naskočila další, Jan Richter od 13.30 do 18 – z pracovních důvodů.

Tak v této chvíli my jsme minule, byť já jsem nebyl předsedající, skončili u přednesu Olgy Richterové. Ale zároveň tady mám žádost o přednostní právo vystoupení Víta Rakušana, tak bych pokračoval tak, že by pokračovala Olga Richterová, pak teda s přednostním právem Vít Rakušan. A pak pokračujeme dál, abyste teda věděli, na řadě bude Marek Výborný a Martin Šmída.

Tak paní předsedkyně. Já vám to tady zapnu. A já mám tady u vás 3 návrhy, ale teďka já opravdu nevím, v jaké fázi jste byla přerušena. Tak my to pak dáme nějak dohromady.

 

Poslankyně Olga Richterová: Ne, ne, ne. Já jsem byla přerušena u prvního návrhu, to je čtvrtý v třetí minutě, takže mně ta, zbývají dvě minuty u prvního návrhu, to mně klidně spusťte. A potom můžeme ty další tři.

Děkuju pěkně. Z hlediska toho, v čem jsme tady skončili v tom navrhování bodů, šlo o jednoduchou věc. DPH 6 procent na základní potraviny. Snížení dépéháčka. Já jsem už načetla, mělo by to tam být poznamenáno, že jde o novelu zákona o dani z přidané hodnoty, tak se chci ujistit, chci se ujistit, že to je v seznamu. Jde o tisk 168 a navrhla jsem to projednat jako první bod dnes.

A ještě jednou to stručné zdůvodnění. My se jako Piráti stavíme za rodiny a mladé. Chceme, aby tady lidé měli bezpečnou budoucnost a zároveň aby se tady prostě dalo žít, aby se dal zaplatit život. A protože dá fakt selský rozum, že ty základní potraviny potřebuje každý, každý potřebuje základní hygienické potřeby a podobně, tak proto, když jedna vládní strana dlouhodobě...

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já poprosím o klid! Já vám dám ještě minutu navíc. Já vás neslyším, do toho tady ty poznámky jsou v nějakém zmatku. Já poprosím o klid!

Dokud tady nebude fakt slyšet, tak nám se to opravdu jako předsedajícím potom těžko dělají záznamy. Vy se pak smějete, že to nepřečteme přesně a fakt je to nepříjemné. Kdo má nějaké jiné téma nebo ho to nezajímá, tak ať jde mimo sál, poprosím. Tak já vám pak já vám ještě pak přidám minutu, paní poslankyně. Můžete pokračovat.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Čili byla tady i v minulosti další politická strana, která toto navrhovala to snížení DPH. Jiné země, například Německo a Polsko mají ty sazby mezi pěti a sedmi procenty. Zkrátka a stručně je to jasná cesta, jak pomoci rodinám, mladým, všem, pro které je situace těžko finančně únosná a je to řešení, které opravdu jde po tom, co potřebuje každý. Vrací to peníze do peněženek lidem a to nižší DPH prostě ve finále zlevní nákup. A co se týče ještě jedné časté námitky, že obchodníci snížené náklady na daně nepromítnou do snížených cen pro lidi, není to pravda. Právě to mě zajímalo, máme k tomu zpracovanou celou analýzu, věnovala se tomu už v minulosti řada ekonomů. A v těch zemích, kde to DPH na základní potřeby a potraviny snížily, se to právě i lidem vyplácí. Je to jako selský rozum, protože jde o trh, kde je opravdu velice ostrá konkurence.

My proto tenhle plán sem přinášíme, chceme aby to, co nám napříč celou republikou občané říkají, a sice že mají hluboko do kapsy a že to, co Babiš sliboval, tak nesplnil, tak my právě proto tohle řešení chceme, aby se tady diskutovalo, je legislativně připravené, je to tisk 168 a tedy navrhuji ho jako první bod dnes. To bylo k tomu mému prvnímu navrhovanému bodu.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Můžete pokračovat.

 

Poslankyně Olga Richterová: A já děkuji pěkně. A teď myslím, že tam je bod, sněmovní tisk číslo 5, nevím v jakém pořadí to vy máte, pane předsedající, to vám chci trochu usnadnit...

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ochrana hospodářské soutěže. (Poslankyně Richterová: Prosím?) Ochrana hospodářské soutěže.

 

Poslankyně Olga Richterová: Přesně tak. Skvělé, tak aby to pro vás nebylo zbytečně složité. Tento bod, novela zákona o ochraně hospodářské soutěže, je to sněmovní tisk číslo 5, se týká toho, jak se tvoří kartely, cenové dohody a zase to ovlivňuje ceny potravin. A já u tohoto bodu budu velice stručná a nehodlám vypotřebovat celý ten čas, protože už jsem část těch argumentů řekla v bodě předchozím. Máme tady příliš drahé potraviny, opravdu jasná cesta, je to snížení DPH. Ale pak druhá věc, která souvisí, jsou pravomoci antimonopolního úřadu a fungování celého antimonopolního úřadu. Takže i když třeba často velmi kriticky vnímám třeba kroky pana Mlsny jako hlavy toho úřadu, tak přímo to, jaké pravomoci má český ÚOHS, český antimonopolní úřad mít, si jako Piráti myslíme, že prostě je důležité a že mají být širší. To je v tom tisku číslo 5 a navrhuji ho jako druhý bod dnes.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Dobře, děkuji. Pustím tedy dalších 5 minut, jestli dovolíte? Dobře.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Ano, ano, přesně tak. A já ráda se dostanu k bodu číslo 3 a ten má myslím všeříkající název – Ať dotace Andreji Babišovi platí jeho voliči, ne celá Česká republika.

Protože to, co by mělo být hrazeno z evropských rozpočtů, z nich nejspíš hrazeno nebude a národní rozpočet pokryje ten rozdíl. Čili úplně všichni občani téhle země, i ta téměř polovina lidí, co Andreje Babiše nevolila. Podle toho, co často popisují například Seznam Zprávy a další média, prostě Evropská unie pozastavila dotace pro firmy spojené s Babišem. Varuje, ať se ty toky neobnovují, dokud nebude jasné, zda je nebo není premiér České republiky ve střetu zájmů. My za Piráty dlouhodobě říkáme, že je, že tam prostě není ten právní rámec splněný, že se premiér neodstřihl od toho, aby z jeho firem nebenefitovala jeho rodina, jeho děti a je to jeho volba, má to jasné řešení. Může prodat Agrofert anebo být premiér. Měl 4 roky na přípravu, 4 roky v opozici, to je, myslím, docela rozumná doba. Takže opravdu je nesmírně důležité, že Evropská komise jasně napsala, české orgány by neměly Evropské komisi vykazovat žádné výdaje související s operacemi od 9. prosince 2025, což je den jmenování Andreje Babiše premiérem, pokud se tyto operace týkají subjektů v rámci skupiny Agrofert nebo jakékoliv organizace kontrolované Andrejem Babišem a s ním spojené. Toto je oficiální dopis Evropské komise.

Já se taky nedivím, že Andrej Babiš často na Evropu žehrá, akorát ty peníze by chtěl a očividně tak moc, že když je nedostane z Evropy, tak si je vytáhne z kapes českých daňových poplatníků. To mě pěkně štve a proto bych se ráda v rámci tohoto bodu věnovala také tomu, jak na tom budou úředníci. Úředníci, kteří mají rozhodnout o nepřidělení té dotace Agrofertu, o neproplácení Agrofertu. Nečeká je náhodou tvrdý postih, odvetné kroky, nebo není právě to ten důvod, proč si Andrej Babiš dál drží paní ministryni Mrázovou, která před chvílí opět odešla z jednání této Sněmovny na Ministerstvo pro místní rozvoj? Právě tohle ministerstvo má totiž to proplácení peněz řešit, metodicky řídit. No a stejně tak právě proto nejspíš Andrej Babiš chce zrušit služební zákon, aby měl to čerpání dotací ještě snazší, tak to přesně působí.

Já se proto chci v rámci tohoto bodu zaměřit na ty konkrétní právní následky také pro ty nebohé úředníky, protože když oni ty peníze proplatí, tak oni budou právně odpovědní, fakt bych nechtěla být v jejich kůži. Zaklekávání už tady bylo za minulé Babišovy vlády. A to, že se z firem přejde dál i na státní úředníky, je něco, co se sice dá tušit, ale já si to fakt nepřeju, je to špatně pro naši zemi... (V sále je hluk.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pardon, paní poslankyně, já poprosím o klid v levém středu. Tak můžete pokračovat.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Je to špatně pro naši zemi, tak to prostě dá zdravý rozum a já chci bránit peníze českých daňových poplatníků proto, aby mohly jít do bydlení, aby mohly jít rodinám, mladým, aby se mohla řešit situace, kdy si spousta mladých lidí říká, že ani nemá cenu zakládat rodinu, že stejně nikdy nebudou mít na byt. Tohle se má řešit. Namísto toho premiér svou pozornost napíná k tomu, jak zajistit financování pro svůj holding. To je jádro pudla, spousta těch tady stížností a slov, co jsme slyšeli při dnešních interpelacích, jenom odváděla pozornost od toho, že skutečné problémy naší země, bohužel jako předseda vlády nechce řešit. Mě to štve. Já chci, abychom ty věci odpovědně posouvali a opravdu ta řešení nabízíme. Před chvílí jsem navrhla dvě. To jsou ty snížené ceny potravin skrze DPH na potraviny ve výši 6 procent a také systémové řešení, co se týče celkového přístupu k možným kartelovým dohodám, k oligopolům, zkrátka k tomu, jak může antimonopolní úřad řešit kartely a další neblahé jevy třeba na tom trhu s potravinami. No jo, jenže my tady máme premiéra, který má právě, právě v zemědělství a na trhu s potravinami s mléčnými výrobky obrovský finanční zájem. A tím jsme zpátky u toho, ať ty dotace tedy platí jen jeho voliči, ale ne celá republika.

A tím vypršel čas na tento bod a já přejdu k bodu závěrečnému, který bude opět kratší, což upozorňuji následujícího řečníka. Je to bod nazvaný Věnujte se rodinám a mladým, ale ruce pryč od České televize. Proč? No protože opravdu ta krize bydlení je neskutečná. Propad porodnosti dál pokračuje. Já si přeju, aby každý mohl mít tolik dětí, kolik on sám chce, aby se lidé svobodně rozhodovali, ale současně aby jim stát garantoval předvídatelné stabilní podmínky. Takže namísto toho, aby silná vláda hnutí ANO, která má naprostou většinu ve vládní koalici protlačila třeba pravidelné předvídatelné navyšování rodičovského příspěvku, tak se vymlouvá, že nemá peníze pro mladé a rodiny, protože je posílá agromamutům. Navýšení kapitoly, která se týká agromamutů ve výši 7 miliard korun je toho dokladem a stejně tak by se ty peníze našly, kdyby Andrej Babiš vrátil 7,5 miliardy přes QR kód z těch neoprávněně čerpaných dotací z minula.

Takže se věnujte prosím těm rodinám a mladým, věnujte se tomu, co je budoucnost naší země a nesahejte na Českou televizi a Český rozhlas tím děsivým způsobem, jako to děláte právě teď, abyste přiškrtili demokracii, aby se méně vědělo o tom, co všechno ve prospěch finančních zájmů svého šéfa jste tady schopni udělat. To je bod číslo 4. Věnujte se rodinám a mladým, ale ruce pryč od České televize. Navrhuju ho jako třetí bod dnes.

 

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já to zrekapituluju. Vy jste měla sněmovní tisk 168 jako první bod, sněmovní tisk 5 jako druhý bod. Potom: Ať dotace Andreje Babiše platí jeho voliči, ne celé Česko. Tam jsem to nezachytil logicky. Předpokládám jako třetí bod. Je to tak? Teďka ten poslední: Věnujte se rodinám a mladým a ruce pryč od České televize. Logicky jako čtvrtý bod. Chápu to správně?

 

Poslankyně Olga Richterová: Ano, děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji a děkuji i za dodržení času. V této chvíli je na řadě s přednostním právem předseda Vít Rakušan. Jenom připomenu, že už nemůže navrhnout nový bod.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuju vám, pane místopředsedo, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Ano, vím, pane místopředsedo, že nemohu navrhnout nový bod. Já budu navrhovat to, aby tady došlo k dohodě předsedů klubů a dohodli jsme se na tom, abychom neprojednávali novelizaci stavebního zákona. Já se vám pokusím teď poměrně zevrubně a podrobně – takže koho to bude nudit, tak oznamuji, že to nějakou dobu trvat bude – vysvětlit, proč si myslím že nemáme projednávat novelizaci stavebního zákona. Proč nemáme projednávat legislativní zmetek bez autora. Proč nemáme projednávat návrh, který na nějakých 1 900 stránkách textu prochází Sněmovnou jako poslanecký návrh bez řádného mezirezortního připomínkového řízení, bez Legislativní rady vlády.

Novela sama o sobě má 850 stran a musí být navíc doplněna komplexním pozměňovacím návrhem, který má 1 073 stran. Mně se na začátek mého proslovu vkrádá jednoduchá otázka. Proč je tady tenhle zákon? Ne ani z právního hlediska. Chápu, má na to vláda nárok, je to nějaká legislativní aktivita. Ale já se ptám z toho věcného hlediska. Co konkrétního je na současném stavebním právu, na současném stavebním zákoně, tak paralyzujícího, že to vyžaduje novelu o 850 stranách, s komplexním pozměňovacím návrhem, který má 1 073 stran? Říkají sněmovní veteráni, za kterého se ještě nepovažuji, že je to rekord.

Mě by zajímalo jednoduché zodpovězení otázek a tyhle odpovědi jsme nedostali. Proto si myslím, že předtím nemá cenu projednávat samotný stavební zákon. Proč vláda nejdřív nevyhodnotila ten stávající stavební zákon, který platí pouze dva roky? Proč po odborné debatě – ne nahodilém poslaneckém návrhu – nepřipraví zákon, který bude řešit to, co reálně nefunguje? Kde jsou data, kde je nějaký podklad, kde je analýza? Z čeho vychází závěr že je potřeba v téhle chvíli dělat tak rozsáhlý zákonný předpis? Proč nebyla zpracována analýza dopadů? Proč o tom nejednala Legislativní rada vlády? Proč se zase v tuhle chvíli tak spěchá u zákona bez autora?

My jsme v předchozí vládě, které jste také někdy vyčítali poslanecké návrhy, tenhle zákon projednali řádně a to jako vládní návrh. Prošel mezirezortním připomínkovým řízením, prošel Legislativní radou vlády, prošel absolutně standardní procedurou, která tady existuje právě proto, aby zákony fungovaly a aby se předešlo legislativním nedodělkům. Aby se předešlo tomu, že do veřejného prostoru pošlete zákonný návrh, ke kterému my jako opozice – ne vy jako vláda – uspořádáme kulatý stůl, abychom museli za chvilku pořádat další kulatý stůl, protože to, co bylo řečeno na začátku, už neplatí a je tady komplexní pozměňovací návrh o 1 073 stranách.

Je tohle systémová práce? Je tohle práce, která skutečně zaručuje kvalitu toho, že ten legislativní tisk přinese nějaké benefity stavebníkům v téhle zemi? Pokud to tvrdíte, o co to opíráte? O vlastní pocit, o pocit několika poslanců, kteří to podepsali, nebo to opíráte o data, analýzu, hluboké studium toho, jak zákon v terénu fungoval a co na něm nefungovalo? Pokud to o takovou analýzu opíráte, proč sem s ní do Poslanecké sněmovny nepřijdete? Proč nepoužíváte argumenty, které vychází z vašich analytických podkladů a z vašich analytických materiálů? Proč jste ve svých argumentech přibližní a velmi nepřesvědčiví?

Já tomu nerozumím a znovu se ptám proč? Proč tak spěcháte? Je paralyzováno stavební právo v naší zemi v téhle chvíli? Není. Pokud paní ministryně tady mimo mikrofon říká, že je, tak ať nám k tomu donese data. Ať nám k tomu donese analýzu a ne svůj pocit. Ten pocit můžeme mít všichni nějaký a pokud vládní koalice a většina chce rozhodovat na základě vlastních pocitů, tak je to její právo, ale rozhodně to není zodpovědné vládnutí, které jste tady v té zemi slibovali.

Ten pozměňovací návrh je přece sám o sobě důkazem, že se to zvoralo. To umíte vysvětlit, že pozměňovací návrh má najednou 1 073 stran? Tady už se ptám. No tak, proč jste nepočkali i vy sami? I kdybyste zvolili tuhle cestu poslaneckého návrhu, proč jste nepočkali, až tu práci dotáhnete do konce? Proč dáte nějaký jeden návrh, který musíte upravit dalším pozměňovacím návrhem, který má 1 073 stran? Je něco explicitnějším důkazem pro to, že tuhle práci jste prostě neodvedli dobře a sami se k tomu přiznáváte?

Já tam skutečně nevidím nějakou argumentační díru, která by téhle naší hypotéze, že sami přiznáváte zvoraný návrh, který jste nám nejdříve předložili... Fakt nevím, kde a čím nám tady argumentujete a můžete argumentovat. Jsem na to zvědav. Já to projednávání, které prosadíte, bych navrhoval, aby nebylo, protože projednávat legislativní zmetek prostě ztrácí jenom čas v téhle Sněmovně a té zemi to nic dobrého nepřinese. Ale když už to projednávat budeme – což vy si prosadíte – tak nám tohle vysvětlete. Proč jste nepočkali aspoň na to, až to sami doděláte? Vždyť tím znevažujete vlastní práci, odbornost, erudici, práci celého rezortu.

Když se člověk baví s úředníky, které jste ještě nevyhodili, tak ti úředníci vám v téhle chvíli vzkazují, že se stydí za produkt, který tady vychází, a mnohokrát se stydí za to, že to musí obhajovat a musí se na něm spolupodílet. Jejich práce není práce koncepčních úředníků, kteří něco vytvářejí, ale je to práce hasičů, kteří se teď snaží hasit požár, který jste vašim poslaneckým návrhem tady způsobili vy.

Ale to je přece modus operandi téhle vlády. To se netýká jenom vašeho zákona. To se týká služebního zákona, všech mediálních předloh, které tady dáváte. Modus operandi zní: Nenápadně, pokoutně a narychlo. Rozhodně ne po nějaké podrobné debatě, kterou by si všechny normy, které jsem tady zmínil – to znamená stavebák, to znamená služebák, to znamená veškeré mediální normy, s kterými přicházíte – tak tohle všechno by si tu podrobnou debatu zasloužilo, a to nejenom na plénu, ale svolání odborných stolů, s odborníky diskusi.

My jsme, paní ministryně, ke stavebnímu zákonu už měli tři kulaté stoly. Na všechny tři kulaté stoly přišli s chutí zástupci jednotlivých stakeholderů z terénu a všichni říkali, že jim tahle aktivita chybí od Ministerstva místního rozvoje nebo od předkladatelů toho zákona, což není Ministerstvo pro místní rozvoj. To jsou prostě poslanci. Je to zase poslanecký návrh. Česká komora architektů, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků, dohromady přes 36 000 odborníků z praxe, říkají, že připomínkové řízení bylo jen pro forma a jejich věcné námitky nikdo nevzal vážně.

Takže paní ministryně mně tady mimo mikrofon říká: Je. Je potřeba to změnit. Paní ministryně versus 36 000 odborníků z praxe.

Já nevím, komu mám věřit více. No, více věřím odborníkům, které slyším na kulatých stolech, které jsme svolali my, paní ministryně, ne vy. A ještě abyste přizvali opozici, to už vás asi nenapadne vůbec.

Je přitom opravdu důležité pojmenovat, pro koho byl tenhle zákon napsán. Podle odborné veřejnosti, podle nějakých mediálních informací – nechci je přeceňovat ani podceňovat – byl komplexní pozměňovací návrh z velké části připraven přímo zástupci developerského sektoru. Já – nechápejte mě špatně – proti developerům jako dlouholetý starosta nic nemám. Developing není sprosté slovo, není to hanlivé slovo a je určitě nutný pro to, aby se naše města, obce rozvíjely. Ale oni nemají psát zákon, zákon máme psát my na úrovni vlády, nejenom na úrovni poslanců. A naše otázky odborníkům z praxe na těch třech kulatých stolech tohle potvrzují. Ta pravidla, která jsou oslabována touhle novelou, ať už jde o hygienické limity, ochranu zemědělské půdy, práva sousedů, to jsou pravidla, která zpravidla komplikují ty velké projekty. Co si budeme povídat, oba dva jsme starostovali, oba dva víme, které momenty mohou zhatit nějaký velký developerský projekt. Ano a oba dva jsme zažili, že to jistě někdo zneužil a snažil se ohýbat a snažil se tomu bránit tímto způsobem. To ano, to jsme určitě všichni zažili. Ale je to důvod pro to, abychom oslabili práva třeba lidí, kteří si přejí žít v klidu, bez toho, aby je rušil nějaký hluk?

Za mého starostování se stavěl obchvat Kolína, velmi náročná stavba, která bohužel to město neobchvátila tak, jak jsme si původně představovali, a prochází mostní stavba, mostní těleso jednou příměstskou částí. A já jako starosta jsem, paní ministryně, v té době stál na straně občanů, kteří si stěžovali na to, že Ředitelství silnic a dálnic nerespektuje hlukové limity, že měří hlukové zatížení v době, kdy je provoz malý. Já jsem stál na jejich straně a jako starosta sem jednal jejich jménem právě na Ředitelství silnic a dálnic o tom, aby ta měření probíhala v relevantní dobu, aby skutečně byla učiněna opatření, která tu hlukovou zátěž sníží. A povedlo se. A povedlo se, protože jsme se opírali, byť o nedokonalý, ale zákon, který nám dával možnost se nakonec práv občanů dovolat. A vy jednoznačně práva občanů i jako bývalá starostka v téhle chvíli oslabujete. A já si myslím, že to správné není. Zrovna hluk, zrovna hluk je něco, co je nemocí moderní doby, stejně jako světelný smog a podobně. A pokud tady my uděláme jakýkoli ústupek, tak už to bude nevratné, protože ty projekty podle toho nového zákona vzniknou – a nikdo už potom neuplatní nějaké přísnější normy. V mnoha případech to bude i technicky nemožné. A tohle je přece něco, za čím by lidé – a teď myslím starosty s malým s, ty, kteří tuhle zkušenost mají – měli stát a rozhodně by neměli být těmi, kdo přináší tuhle neblahou změnu do života lidí.

Podívejme se konkrétně na některá ustanovení. Za prvé, novela ruší Jednotné environmentální stanovisko, takzvané JES, a funguje od července 2004 a koordinuje vyjádření k vlivům stavby na přírodu, vodu, ovzduší a půdu do jednoho dokumentu místo pěti samostatných. Já to považuji za jednoznačně systémový a správný krok. Vy to chcete zrušit, a to přesto, že v tom systému existuje pouze rok a půl. Přitom JES byl závazkem v Národním plánu obnovy a miliardové pokuty za porušení tohoto závazku nejsou žádná abstrakce. Ještě jednou: Vysvětlete nám, jakým způsobem budete řešit tento závazek Česka v Národním plánu obnovy. Nebojíte se pokut, které z toho mohou vyplývat? Nebojíte se potenciálních nákladů pro český stát, které tady mohou být? Je to dořešeno s Evropskou komisí? Donesete nám sem po jistě pečlivém projednání na všech úrovních jednoznačné stanovisko Evropské komise, že v téhle chvíli se nejedná o porušení pravidel, ke kterým jsme se přihlásili? A, paní ministryně, třeba jste to udělala a překvapíte mě. A já bych byl v tomhle případě jenom rád, protože si nikdo nepřeje hospodářské škody. Ale já mám trochu podezření, když vidím, jakou kvalitu práce jste na tomto návrhu odvedli, tak mám podezření, že tady ani to vyjádření Evropské komise nebude. A mě a ostatní kolegy by jistě velmi zajímalo.

Developer, který dnes požádá nebo podá žádost o průmyslový areál, dostane jedno koordinované vyjádření k vlivům na životní prostředí. Po novele to budou posuzovat stavební úředníci, kteří nemají tuto odbornost. A odborníci, kteří to dnes dělají, do nového systému, paní ministryně, nepůjdou – oni odejdou jinam. Ochrana přírody a životního prostředí ve stavebním řízení se tím de facto ruší, přestává fungovat.

Dále novela otvírá cestu pro zástavbu nejúrodnější zemědělské půdy. Vím, o čem mluvím, pocházím z Polabí a tam v podstatě ta nejúrodnější zemědělská půda tvoří značnou část zemědělské produkce v naší zemi. Na téhle půdě můžete stavět sklady, logistická centra, obchodní komplexy – to vše bude možné stavět právě na orné půdě, kterou dnes zákon explicitně chrání. Obec se nebrání, kraj se nebrání a půda, kterou generace zemědělců obdělávaly, zmizí pod betonem proto, aby developer ušetřil na ceně pozemku – jiný důvod tady nevidím. Ta zabetonovaná půda už se nikdy nevrátí, ta už nikdy, to je definitivní. A Česko má na svém území tolik kvalitní půdy a my s ní budeme zacházet jako s překážkou na cestě pro investici nějakého soukromého investora.

Za třetí, novela ruší třicetidenní lhůtu pro legalizaci černých staveb. Zároveň rozvolňuje pravidla pro snazší zpětné povolování staveb. Je to náhoda, nebo je to systémová změna, která z nezákonného postupu, z nezákonné výstavby dělá investiční strategii? Postav bez povolení, počkej si, až bude zbourání dražší než pokuta, a stavba ti zůstane... natrvalo. A já se ptám, paní ministryně, teď bez nějakého rýpání: Jakých černých staveb se to bude týkat? I těch, které máte, třeba nezaviněně, vy na svém vlastním pozemku?

Novela oslabuje, jak jsem zmínil, hygienické limity hluku a nově stačí, aby stavebník prokázal, že udělal vše, cituji, to je ze zákona: rozumně požadovatelné. Co to je? Co to je rozumně požadovatelné? Je to nějaký právní terminus technicus? Nejsem právník – možná ano, ale rozumně požadovatelné, to je něco, co ten zákon už blíže nedefinuje. A kdo rozhodne? To rozumně požadovatelné rozhodne úředník na centralizovaném úřadu bez znalosti daného lokálního kontextu. Představte si, že máte dům na okraji města, za plotem pole. Developer koupí pozemek, chce postavit nonstop logistický areál. Dnes musí splnit hygienické limity, objekt odhlučnit, změnit projekt, v extrémním případě od záměru samozřejmě i upustit. Po novele prokáže, že učinil vše rozumně požadovatelné. Já nevím, co to je. Centrální úřad, který tu ulici s tím domem nikdy na vlastní oči neviděl, mu to schválí, protože tomu úředníkovi přijde na mysl, že to opravdu vypadá jako rozumně požadovatelné. Sice nevím, co to je, protože to zákon nedefinuje, ale vypadá to, že to je rozumně požadovatelné, tak to povolíme. Co zbývá? Soud, který trvá léta, je finančně náročný. A co se stane mezitím, než ten soud doběhne? Areál je dokončen, pilně se pracuje a vy máte už jedinou možnost, a to ne právní, ale osobní, a to odstěhovat se.

Za páté, novela ruší závaznost stanovisek hasičů. Hasiči budou mít jen nezávazné vyjádření, které úřad nemusí respektovat. Tohle jste přece jako starostka také zažila, že naopak, závazné stanovisko hasičů nám mnohokrát dávalo i zbraň, zbraň do rukou pro to, abychom mohli usilovat a pomáhat občanům, aby nevznikalo něco, co může být a priori nebezpečné, za prvé, nebezpečné, protože hasiči to stanovisko nedávají jen tak, ale za druhé, je to prostě jeden z instrumentů, které naopak v rámci daného systému byly funkční. Umožňuje radě obce udělit výjimku z územního plánu, o čemž se rozhodne na radě.

Rada obce je neveřejná. O změně územního plánu se rozhodne rozhodnutím rady města za zavřenými dveřmi. To je absolutní znetransparentnění procesu územního plánování, rozhodování a změn v oblasti územního plánu.

Určitě jste také zažila změny územního plánu, možná jste dělala u vás v obci plán nový a sama víte, že to vyžaduje obrovská jednání s veřejností, mnohokrát roky jednání s veřejností. Já vím, že je to dlouhé, ale ten územní plán je vedle rozpočtu zásadním zákonem v uvozovkách pro obec, který definuje její budoucnost mnohdy na dlouhá léta a desetiletí dopředu a když se odflákne územní plán, no tak ta obec to velmi tvrdě pocítí. Když se vylučuje veřejnost se svými relevantními připomínkami, tak je to něco, co tomu procesu přece dlouhodobě škodí. A dávat tuhle kompetenci radě města a obce, to samozřejmě má i poměrně velké dopady a zvyšuje to každopádně korupční potenciál při projednávání územně plánovacích dokumentů obce.

Developer chce postavit bytový dům, hasiči naznačí v nezávazném vyjádření problém, co já vím, s příjezdem vozidel IZS, úřad to ignoruje, povolení vydá. A pokud chce, vydá i výjimku z územního plánu. Stačí, když se obtelefonují ti správní radní, kterým se tohle vyjádření bude líbit. To má určitě vliv i na potenciální korupční jednání. A dopad? Uvědomuje si někdo, jak tragicky tohle může skončit? No, neuvědomujete si to proto, že vám to nikdo neřekl. Neřekla vám to Legislativní rada vlády, neřekla vám to odborná oponentura, neřekl vám to nikdo v žádném mezirezortním připomínkovém řízení, protože jste do toho nikoho nepustili. A jste sami navzdory názoru odborníků přesvědčeni o své absolutní neomylnosti. A ještě ke všemu jste přesvědčeni, že tu neomylnost musíte prosadit nejrychleji, jak to jenom jde.

Takže my se tady nebavíme jen o nějakém úniku peněz, a to „jen“ dávám do velkých uvozovek. My se tady bavíme o kvalitě lidských životů. V případě nerespektování stanoviska hasičů se bohužel v určitých případech můžeme bavit i o ohrožení lidských životů samotných.

Mě by zajímalo, jestli promýšlíte ty důsledky a jestli promýšlíte, kdo za toto rozhodnutí vezme politickou odpovědnost. Ono rozprostření do poslaneckého návrhu vždycky rozprostře i tu odpovědnost. Pokud ten zákon přinese na vládu jeden konkrétní ministr či ministryně, vláda to projedná, tak ta politická odpovědnost je v tuhle chvíli jasně definovaná.

Novela také zavádí nový centrální stavební úřad s předsedou, který je jmenovaný vládou. Není tam žádný nezávislý dohled bez možnosti odvolání u větších projektů. Přesun se má týkat nejméně 5500 pracovníků. Roční náklady se odhadují na 6,7 až 7 miliard korun. A dvě třetiny stávajících zaměstnanců stavebních úřadů do nového systému přejít nechtějí. Stavební řízení do nového centrálního úřadu přejde na papíře, ale nebude ho mít kdo vyplňovat. Jestli věříte, že rychle seženete nové úředníky, tak zase víte ze své zkušenosti, že práce na stavebním úřadě je opravdu velmi specifická a vážili jsme si každého jednotlivého úředníka, který to uměl. Byli jsme za něj vděční a doufali jsme jako ti, kdo spravoval městské úřady, respektive to dělá samozřejmě tajemník, tajemnice, nicméně máme přehled o tom, jak vypadá personální situace u nás ve městě a v obci. No a byli jsme nešťastní z toho, že nejrůznější stavební nebo developerské firmy nám přeplácely naše nejkvalitnější úředníky, kteří tomu rozuměli.

Ještě jednou, kde je seženete? Vy si opravdu myslíte, že těch 5500 lidí budete mít? Jakou budou mít odbornost ti noví? V každé profesi to známe, učený z nebe nespadl. A tady může být obrovský výpadek odbornosti. A k čemu to povede? Povede to k tomu, že se určitě nezkvalitní stavební řízení, může se zaseknout, rozhodně se ani nezrychlí a povede to k tomu, že pokud to budou dělat lidé, a tak to chodí v životě lidském, kteří to neumí, že ani ten výsledek té jejich práce nebude kvalitní. To znamená, že rozhodně se nebavíme o zkvalitnění stavebního řízení v zemi.

Stejně jako vy, a já teď na to mám v opozici více času, jezdím po celé zemi a na všech setkáních se setkávám se starostkami a starosty napříč politickým spektrem a všichni lidé z úřadu nám říkají totéž. Nevíme, kdo bude v novém centrálním systému sedět. Nevíme, jak bude znát naše území. Nevíme, jak dlouho celý proces bude trvat a samotní zaměstnanci nám říkají, my nemáme zájem pracovat v centrálním úřadě. A co nám říkají starostové zcela otevřeně a říkají to určitě vám, my se budeme snažit ty nejkvalitnější úředníky motivovat k tomu, aby u nás na úřadě zůstali, abychom z nich třeba udělali dobré investičáky nebo jsme je převedli na pozice, které mají smysl. A každý z vás, kdo tady toho starostu, místostarostu dělá, tak ví, že v téhle věci mám pravdu.

Zeptejte se těch úředníků v téhle chvíli, kdo z nich má zájem pracovat na centrálním úřadu. Zjistíte, že ta realita je tristní. A zjistíte, že starostky a starostové napříč politickým spektrem se budou snažit ty nejkvalitnější u sebe na úřadě udržet a dát jim možnost nového uplatnění.

Vytvoříte určitě větší chaos než jakýkoliv přínos, a to vším tím, co jsem tady říkal. Ale já bych byl rád, kdyby mně bylo odpovězeno alespoň jednou a ono se to projednávat jistě bude, tak mně potom odpovíte na čtyři velmi konkrétní otázky. Ještě jednou je zrekapituluji.

Otázka první. Z jakých dat vychází tato novela? Z jaké analýzy vychází tato novela? Kde je dopadová studie, kde je prokázáno, že příčinou pomalého stavebního řízení je systém, který měníte? Pokud tato analýza existuje, potom měním otázku za prosbu a žádám vás, paní ministryně, prosím vás, paní ministryně, abyste nám ji ukázala. Pokud neexistuje, pak nám to, prosím, také řekněte.

Otázka druhá. Jak je dořešeno zrušení JES v kontextu Národního plánu obnovy? Máme písemné ujištění Evropské komise, že tato změna nepovede k požadavku na vrácení prostředků? Pokud ano, paní ministryně, prosím, ukažte nám toto stanovisko. Pokud ne, pak postupujete v rozporu se závazky a riskujete miliardové náklady.

Otázka třetí. Kde jsou v návrhu státního rozpočtu nebo v rozpočtovém výhledu konkrétní částky na přesun na mzdy, provoz, IT systémy, archivy, logistiku? Ukažte nám, prosím, konkrétní položky a zdroje.

A otázka čtvrtá zní, kdo ponese politickou odpovědnost. Pokud skutečně dojde k paralýze stavebního řízení v důsledku odchodu zaměstnanců, kapacitních problémů, kdo řekne: Byl to můj návrh, já jsem připraven, připravena, vyvodit politickou odpovědnost. Já tu odpovědnost nesu. Zatím jsem tuhle větu od nikoho neslyšel a dokud nepadne, tak tahle reforma zůstává tím, čím je od počátku, legislativním zmetkem bez autora.

Dovolte mi ještě jeden pohled. Starostky a starostové řeší každý den rozvoj svých obcí. Vyjednávají se stavebními úřady, schvalují územní plány a říkají nám jedním hlasem, tahle novela je škodná ne proto, že by bránili změně a že by nechtěli vylepšovat systém, ale protože změna je navrhována bez porozumění tomu, jak systém funguje v území. A to je přece to, čím byste pohrdat jednoznačně neměli. Občané mají přece právo žít v prostředí, kde rozumí pravidlům a kde územní plán představuje závazný rámec, ne cár papíru, který může být změněn výjimkou, udělenou za zavřenými dveřmi radou města nebo radou obce.

A taky si myslím, že stavebníci a investoři hlavně chtějí předvídatelnost, předvídatelné prostředí a měnit zásadní legislativu po roce a půl bez dopadové analýzy, bez datové základny, bez odborné diskuse, poslaneckým návrhem o skoro dvou tisících stranách, to není odvážností ani pragmatismem, to je manažerské selhání.

A já moc doufám, že ten výsledek bude takový, jaký chcete vy, že jednou tady dosáhneme stavebního řízení, které bude fungovat lépe než dneska, transparentněji než dneska. Ale cesta k němu opravdu nevede přes komplexní pozměňovací návrh, který má 1900 stran bez RIA a mezirezortního připomínkového řízení.

Tak já bych Vás chtěl poprosit a vyzvat, dohodněme že tento zákon projednávat nebudeme, dohodněme se na tom, že vy to odpracujete, přinesete dopadovou studii, řeknete nám, co je na tom současném systému špatně, zodpovíte všechny otázky, na které se ptám nejenom já, ale odborníci z terénu a výsledkem bude lepší zákon než ten, který máme teď. Já netvrdím, že je dokonalý, a pokud bude dopadová studia a jeho zhodnocení, tak za Starosty, paní ministryně, říkám, že jsme připraveni se odborné diskuse o stavebním zákonu určitě účastnit a přineseme určitě mnoho poznatků z praxe, ale nejsme připraveni se účastnit a podporovat tu taškařici, kterou tady předvádíte rekordně dlouhým komplexním pozměňovacím návrhem. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní jako další vystoupí pan poslanec Marek Výborný. Ten tady není. Dále vystoupí pan poslanec Martin Šmída.

A přečtu dvě omluvy: omlouvá se poslanec Síla Jan – bere zpět svou omluvu od 18 hodin z osobních důvodů a ministr Martin Šebestyán od 18 hodin z pracovních důvodů.

Prosím, máte slovo, vašich pět minut.

 

Poslanec Martin Šmída: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, předkládám k projednání návrh bodu týkající se dopisu Evropské komise a současného vyplácení dotací subjektům spojeným s premiérem Andrejem Babišem. Tento bod považuji za naléhavý z hlediska právní jistoty, odpovědnosti státních orgánů a ochrany veřejných prostředků.

Evropská komise ve svém posledním sdělení jasně uvedla, že pokud nebude vyřešen střet zájmů premiéra, nemají být propláceny evropské dotace firmám, které jsou s ním spojené. Přesto Ministerstvo zemědělství nadále pokračuje ve vyplácení dotací. To vytváří závažné právní a finanční riziko. Dotace, které měly být hrazeny z prostředků EU, nyní mohou jít z rozpočtu České republiky a v případě proplacení v rozporu s pravidly může vzniknout škoda státu. Přesto Ministerstvo zemědělství pokračuje ve vyplácení.

Podle odborníků, akademických právníků i zástupců protikorupčních organizací se mohou úředníci, kteří budou rozhodovat o těchto platbách, vystavit disciplinární odpovědnosti podle zákona o státní službě a v některých případech i trestnímu stíhání, zejména pokud vědomě vydají platbu v rozporu s právními předpisy. Takové jednání by mohlo vést k odpovědnosti za způsobenou škodu a následnému vymáhání náhrady této škody. Domnívám se tedy, že je potřeba udělat několik kroků.

Za prvé, okamžité zpracování právního posouzení ohledně disciplinární a trestní odpovědnosti zaměstnanců a vedoucích pracovníků zapojených do procesu schvalování a proplácení dotací subjektům spojeným s panem premiérem. Zaměstnanci potřebují mít jistotu, že to, k čemu je nutí nyní ministerstvo, nebude mít dopad přímo na ně. Je úplně šílené, že je vedení ministerstva dostalo do takové situace.

Za druhé, neprodlené zahájení interních šetření ve všech institucích podílejících se na vyplácení dotací včetně shromáždění dokumentace o rozhodovacích procesech, interních stanoviscích a komunikaci. Šetření by mělo identifikovat konkrétní osoby, jejich role a právní kvalifikaci jejich jednání.

Za třetí, pokud interní šetření odhalí pochybení, tak bezodkladné zahájení disciplinárního řízení a podání trestního oznámení tam, kde to povaha jednání odůvodňuje, včetně oznámení orgánům činným v trestním řízení.

Za čtvrté, zajištění mechanismů pro rychlé vymáhání škody vůči odpovědným osobám, případně proti třetím osobám, pokud se prokáže vědomé porušení povinností.

A konečně za páté, pozastavení nových výplat spolufinancovaných z EU pro subjekty spojené s premiérem Andreje Babišem, a to až do právního vyjasnění a oznámení jasného postupu, jak budou úředníci chráněni před nezákonnými tlaky, ale zároveň ponesou odpovědnost za vědomé porušení těchto pravidel.

Že může vznikat významná hospodářská škoda a porušování zákona i samotnými úředníky, kteří ovšem pouze plní příkazy je zřejmé. Proto jsme už více než před měsícem s pirátskými protikorupčními experty podali trestní oznámení jak na státní zastupitelství, tak evropskému žalobci. A stejně tak jsme vyzvali úředníky, ať se obrátí na příslušné úřady, pokud je na ně vyvíjen tlak a ať využijí Piráty prosazený protikorupční zákon o ochraně whistleblowerů neboli oznamovatelů.

Naše povinnost je jasná: chránit veřejné finance a právní pořádek. Zajišťovat, že úředníci vykonávají svou funkci a odbornou péči bez vlivu a že za vědomé porušení mohou nést odpovědnost. Proto navrhuji bod Je Andrej Babiš ochotný po Janě Nagyové hodit přes palubu i zaměstnance rezortu zemědělství, které vystavuje riziku trestní odpovědnosti a hrozby vymáhání škody ve věci národního proplácení evropsky neproplacených dotací? Myslím, že bychom toto téma měli důkladně probrat. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Jakub Krainer. Prosím.

 

Poslanec Jakub Krainer: Děkuji. Dovoluji si navrhnout zařazení bodu programu této schůze s názvem Ochrana dětí před dopady nadužívání mobilních telefonů a sociálních sítí.

Řeknu to hned na začátku: toto není technologické téma. Tohle je téma zdraví, vývoje a budoucnosti našich dětí. Dnes čelíme fenoménu, na který stát reaguje pomalu, roztříštěně a bez jasné strategie, zatímco se zde věnujeme jiným prioritám, děti tráví hodiny denně na mobilních telefonech a na sociálních sítích, které jsou navržené tak, aby je udržely co nejdéle, co nejhlouběji a co nejdříve. Algoritmy se stávají čím dál více agresivními a my proti nim marně hledáme obranu.

Tento týden jsem se zúčastnil dalšího kulatého stolu s odborníky tady ve Sněmovně a ti nám říkají velmi jasnou věc: dopady nadužívání mobilních telefonů a sociálních sítí na děti jsou reálné, měřitelné a zhoršují se.

Mluví o nárůstu úzkosti. (Odkašle si.) Pardon, mluví o nárůstu úzkosti a depresí, o poklesu schopnosti soustředění, o narušeném spánku i o závislostním chování. Mluví také o tom, že děti postupně ztrácejí schopnost být off-line, být samy se sebou a být přítomné ve skutečném světě.

To nejsou dojmy. To jsou závěry odborníků, kteří se tomuto tématu dlouhodobě věnují. A teď si položme jednoduchou otázku. Opravdu si myslíme, že je to problém, který si každá rodina vyřeší sama. Opravdu chceme rodičům říct, ať si poradí v situaci, kdy proti nim stojí globální technologické firmy s miliardovými rozpočty a algoritmy navrženými tak, aby maximalizovaly pozornost a návykovost. Tohle není fér, není to realistické a rozhodně to není odpovědná politika. Nehledě na to, že i my – dovolím si říct ještě mladí rodiče – máme problém s tím porozumět sociálním sítím a nebezpečím, které se za nimi skrývají.

Stát přece běžně chrání děti tam, kde existuje riziko. Děláme to u alkoholu, děláme to u tabáku, děláme to u hazardu, ale v digitálním prostředí, které má prokazatelné dopady na psychiku dětí najednou říkáme, že to není naše věc a ať si to každý rodič řeší, jak uzná za vhodné. A to je velká chyba.

Navíc nejsme první, kdo tento problém řeší. Řeší ho skutečně celý svět – v Americe rovným dílem republikáni i demokraté, spousta zemí v Asii, řeší to celá Evropská unie a v Austrálii dokonce od prosince, kdy jim platí zákaz už zrušili 5 milionů účtů s registračním věkem nižším než 16 let. To opravdu není zanedbatelné číslo. Francie dokonce už před osmi lety přistoupila k zákazu mobilních telefonů na základních školách a od té doby zaznamenala pozitivní dopady – větší sociální interakci, více pohybu a méně šikany. Dánsko plánuje zakázat sociální sítě dětem do 15 let, ostatní skandinávské státy již také oznámily plány omezení či zákazů nebo o nich alespoň aktivně debatují.

Jinými slovy: svět reaguje a já mám pocit, že my zatím vedeme debatu o tom, zda je to vůbec problém. Máme jednotlivé iniciativy a dílčí projekty, chválabohu za ně, ale nemáme jasně definovanou politickou prioritu. My, jako poslanci napříč kluby, se snažíme odbornou debatu otevírat, díky za to, svolávat akce s odborníky a přenášet tato témata na plénum.

Chápeme, že politická debata nemůže předbíhat té odborné. Nesmíme ji ale úplně vynechat právě při koordinaci našich kroků. Naslouchejme, prosím, odborníkům, propojme data ze školství i zdravotnictví a začněme systematicky řešit ochranu dětí v digitálním prostředí. Proto vás žádám o podporu zařazení tohoto bodu jako prvního dnes.

A přicházím druhému bodu. Poradní sbor premiéra není jen formální orgán. Jeho členové mají přístup k důvěrným informacím, podílejí se na formování názorů a mohou ovlivnit politické směřování vlády České republiky. Pokud u některých poradců existují pochybnosti o vazbách na autoritářské režimy nebo dlouhodobé veřejné obhajobě zájmu cizí moci. Musíme se bavit o bezpečnostním riziku. Podívejme se tedy na paní Natálii Vachatovou, která působí jako poradkyně pro oblast svobody projevu.

To je mimořádně citlivá agenda. Vyžaduje respekt k demokratickým hodnotám, odmítání propagandy a dezinformací. A teď se vás zeptám, kolegové, jestli byste právě takto paní poradkyni popsali? Nejde tady o osobní útok, jak rádi členové koalice naše obavy bagatelizují, ale o legitimní bezpečnostní riziko v okolí předsedy vlády České republiky. Já věřím, že vás všechny, ani kabinet pana premiéra, neminuly články o vyjádřeních paní Vachatové, ale dovolte mi je pro jistotu připomenout, protože s tempem, kdy řešíme různé kauzy, jsme na ně mohli zapomenout. Babišova poradkyně pro svobodu projevu v minulosti aktivně hájila Rusko. Babišova poradkyně Vachatová obhajuje Putina a ruské volby. Tohle jsou ukázky článku, které jsou spojené s paní poradkyní. Shrňme si, co z veřejně dostupných informací a vyjádření víme: V roce 2014 po napadení Ukrajiny Ruskem byla paní poradkyně členkou facebookové skupiny Přátelé Ruska v České republice. Mohli byste si říci, že třeba monitorovala, jakým způsobem se snaží Rusko šířit dezinformace do Česka? Ale paní poradkyně ve skupině otevřeně kritizovala Ukrajinu, dokonce si posteskla, že Rusko útok podcenilo. Cituji: „Je škoda, že Putin podcenil Majdan, zřejmě kvůli pořádání olympiády. Možná by k tomu nedošlo, kdyby ruské tajné složky včas odhalily blížící se hrozbu. Ale tak to jsou 'kdyby,' která nemají v přítomnosti už žádný smysl.“ To napsala v srpnu 2014 pod jeden z příspěvků ve skupině.

V ten samý rok také veřejně odmítla informaci, že by let MH17 sestřelila ruská raketa. Vadilo jí, že Česká televize nevysílala tiskovou konferenci Ministerstva obrany Ruské federace. Přitom celý svět ví, díky mezinárodnímu vyšetřovacímu týmu soudu v Haagu nebo Evropskému soudu pro lidská práva, že let Malaysia Airlines byl sestřelen raketou vyslanou Ruskem celý svět, až na Rusko a paní Vachatovou. Také jste určitě zaregistrovali komentář paní Vachatové na síti X v debatě o filmu pan Nikdo proti Putinovi, který byl promítán i zde v Poslanecké sněmovně s následnou debatou. Mrzí mě, že paní poradkyně a další koaliční poslanci nepřišli, mohli se leccos nového dozvědět. Tento snímek označila za protiruský, nikoliv za protiputinovský a její vysvětlení: „V Rusku většina lidí Putina volí bez ohledu na to, zda je to propaganda nebo ne, bez ohledu na to, jak to může kdo vnímat problematicky, to je prostě čisté konstatování reality, tudíž je v tomto smyslu protiruský.“ Tenhle komentář není starý několik let. Je ze 14. března 2026 tedy z doby, kdy už byla ve funkci poradkyně premiéra vlády v oblasti svobody projevu.

Rétorika paní Vachatové je konzistentní v podpoře Ruska. Bagatelizace útoků či kauz Kremlu. Nejde o jeden přešlap z dávné historie. Jde o dlouhodobý hodnotový profil. Pravidelně vystupuje v alternativních médiích, alternativních médiích, které otevřeně kritizují demokratické instituce. Paní Vachatová se také podílela na takzvaném ruském zákonu. Omezení občanské společnosti je přece v přímém rozporu s hodnotami, které máme jako demokratický stát chránit. Bratr Babišovy poradkyně řídí firmu v Rusku, bezpečnostní riziko, varují experti. (hovor v levé části sálu) Prosím o klid. To jsme se také dočetli v uplynulých týdnech. Fedor Vachata žije v Rusku a řídí tam inkasní společnost s milionovými obraty. Jeho byznys s nátlakem na dlužníky podniká i na okupovaných územích Ukrajiny a dokonce prý profituje ze státních zakázek.

Její bratr má vazby na ruský stát. Opravdu si myslíme, že se ruské tajné služby nezajímají? Nezajímají o to, že sestra českého občana žijícího v Rusku, který obchoduje s institucemi ovládanými ruskou vládou, působí jako poradkyně předsedy vlády České republiky? Že režim, který se nebojí udělat cokoliv pro moc a vliv, nenapadne pana Vachatu vydírat, aby se dostal k informacím z kabinetu premiéra naší země? Paní Vachatová za to ale nemůže, ona sama by se do kabinetu premiéra nedostala v případě, že by ji pan premiér sám neschválil. Každý vedoucí nese zodpovědnost za svůj tým. Pokud si premiér vybírá poradce, kteří relativizují Rusko, bagatelizují či uznávají jeho útoky, podílejí se na legislativních návrzích inspirovaných autoritářskými režimy a zpochybňují základní pilíře demokracie, vysílá tím jasný signál: Tyto postoje a názory jsou v mém okolí tolerované. Nejde o cenzuru ani o umlčování názorů.

Jde o to, kdo sedí u stolu předsedy vlády České republiky a já tvrdím, že Natálie Vachatová u tohoto stolu sedět nemá. Proto navrhuji bod: Odvolání poradkyně Andreje Babiše pro oblast svobody projevu kvůli propojení s ruským byznysem jako druhý bod dnes.

A přecházím k třetímu, závěrečnému bodu. Zachování nezávislosti médií veřejné služby. Na závěr bych chtěl navázat na předchozí návrhy, které jsem tu předložil. Oba se sice týkají jiné oblasti, ale spojuje jedna věc, kvalita a odolnost našeho demokratického systému. A právě v tomto kontextu si dovoluji navrhnout zařazení dalšího bodu, zachování nezávislosti médií veřejné služby. Pokud jsme před chvílí mluvili o ochraně dětí a odpovědnosti státu v digitálním prostředí, pak zde mluvíme o jiné, ale neméně důležité rovině. O tom, jakým způsobem se v naší společnosti vytváří a sdílejí informace. Protože bez důvěryhodných, nezávislých a stabilních médií veřejné služby nemůže dlouhodobě fungovat žádná zdravá demokracie.

Média veřejné služby mají v tomto systému nezastupitelnou roli. Mají poskytovat ověřené informace, vytvářet prostor pro pluralitu názorů a nastavovat standardy veřejné debaty. Nejsou tu proto, aby sloužila vládě, opozici ani jakékoliv mocenské skupině. Jsou tu proto, aby sloužila veřejnosti, lidem této země. A právě proto musí být jejich nezávislost uchována konkrétními institucionálními pravidly. V posledních letech ale vidíme, že tato nezávislost není samozřejmostí. Nejen v zahraničí, ale i v našem prostředí se stále častěji objevují politické tlaky, které ji mohou postupně oslabovat. Někdy jde o snahy měnit pravidla volby mediálních rad, jindy o zpochybňování financování nebo o snahu rámovat veřejnoprávní média jako politické aktéry, nikoliv jako veřejnou službu. V neposlední řadě jde také o tlak na jednotlivé novinářky a novináře z veřejnoprávních médií. Připomenu, jak se pan poslanec Vondráček snažil v debatě na ČT zastrašit moderátora Martina Řezníčka a řekl mu, ať si dá pozor.

To je z úst koaličního poslance, jehož strana chce převést financování České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet opravdu pozoruhodné a jen to potvrzuje obavy občanů, co se za změnou financování vlastně doopravdy skrývá? Takové změny nemusí přijít naráz, často přicházejí postupně, po malých krocích. A právě proto jsou nebezpečné. Protože si jich včas nevšimneme nebo je podceníme. Podívejme se prosím do zahraničí, máme příklady zemí, kde se veřejnoprávní média dostala pod přímý nebo nepřímý politický vliv a důsledkem bylo oslabení důvěry veřejnosti i kvality veřejné debaty. Zároveň ale existují státy, které naopak nastavily silné pojistky, transparentní a vyvážené mechanismy volby kontrolních orgánů, stabilní financování a jasné oddělení politické moci od řízení médií veřejné služby.

To není otázka ideologie, to je otázka institucionální odolnosti. A teď si položme otázku. Máme v České republice takové pojistky připravené? Je návrh, který vláda předkládá, doprovázen dostatečnými garancemi nezávislosti? Je jasné, jak bude zabráněno tomu, aby se financování nestalo nástrojem politického tlaku? Já se obávám, že nikoliv. V posledních letech jsme svědky debat a kroků, které ukazují, že tato oblast není stabilní, ať už jde o opakované spory o složení mediálních rad nebo politizaci veřejné diskuse o roli těchto médií.

To všechno jsou signály, které bychom neměli přehlížet. Jediný argument, který dokola slýcháme, je: slíbili jsme to voličům, což ani všichni členové koalice říct nemůžou. Zde přítomní Motoristé dokonce měli ve svém programu: nechceme, aby veřejnoprávní média byla financována přímo ze státního rozpočtu. Tím by se stala vládními. Takže pan ministr Klempíř si stál za tím, že když se financování médií veřejné služby převede pod státní rozpočet, stanou se z nich média vládní, a i přesto podal návrh na převedení financování. Můžeme tedy jen hádat, zda tak dělá záměrně z veřejnoprávních médií státní, anebo jen zapomněl, jak to vlastně původně myslel. V každém případě ale hrozí ztráta nezávislosti České televize a Českého rozhlasu, a to si jako občané této země nemůžeme dovolit. My jsme slíbili voličům, že uděláme, co bude v našich silách, abychom vám v tomto zabránili. Občané zakládají a podepisují petice na podporu našich médií, protože jsou naše, nás všech občanů, nikoliv vládnoucí garnitury.

V téhle debatě neřešíme jen Českou televizi a Český rozhlas, řešíme důvěru veřejnosti, informovanost a přístup k faktům. To vše jen v takových institucích je možné, které jsou nezávislé na vládě státu. Jak chce koalice zajistit tuto nezávislost i po přesunu financování pod státní rozpočet? Stále čekáme na odpověď. Proto navrhuji tento bod na program schůze jako třetí dnes. Děkuji vám za pozornost u všech tří bodů.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí místopředseda Sněmovny Skopeček. Ten přítomen není. Další vystoupí poslanec Martin Šmída.

 

Poslanec Martin Šmída: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já už jsem vskutku žádné další body do programu neměl v plánu navrhovat, ovšem dnes dopoledne došlo k mrzuté situaci. Probíhaly standardní interpelace, standardní odpovědi na interpelace. I mně se dostalo takové odpovědi, standardně jsem na ni reagoval a byl jsem přesvědčen, že pan ministr Červený neodpověděl dostatečně, odpověděl vyhýbavě, nedodal požadovaná data a při takové situaci se standardně stává, že za prvé, když není přítomen ministr, tak se odpověď na interpelaci přeruší až do přítomnosti ministra a zároveň se vyjadřuje stanovisko – souhlasné, nesouhlasné nebo případně tedy žádné. O těchto věcech se hlasuje a zcelaně standardně – standardně se vyhoví jak přerušení této interpelace, tak se vyhoví i tomu navrženému stanovisku. To se ovšem dnes nestalo a hlasy vládní koalice bylo zamítnuto jak přerušení, tak i zamítavé stanovisko, tedy nesouhlasné.

Já jsem tady sice nováček, ale z toho, co jsem mohl slyšet, a z toho, co jsem pochopil, tak takové jednání je velmi, velmi nestandardní a já popravdě nevím, z jakého důvodu jsem byl zrovna já terčem tedy takové snahy o znechucení této práce, ale témata, která jsem řešil, jsou pro mě skutečně důležitá a já to prostě nemůžu nechat být. Čili pokud blokujete standardní projednání v interpelacích, tak mě de facto nutíte tu stejnou věc přinést znovu sem jako navržení nových bodů. Původně jsem tady chtěl navrhnout jeden bod, ale kvůli tomu, co se stalo ráno na odpovědích na interpelace, musím navrhnout čtyři.

Takže nejprve Personální čistky na Ministerstvu životního prostředí. Tento bod předkládám s důrazem na to, co považuji za zásadní ohrožení odborné integrity státní správy v oblasti životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí uskutečnilo systematizaci, při níž byly zrušeny desítky služebních a pracovních míst. Tato čísla nejsou marginální. Jde o zásadní snížení kapacit v rezortu, který spravuje klíčové agendy ochrany přírody. Reorganizace byla prováděna bez předložení veřejně dostupné transparentní analýzy dopadů. Nikde, a to ani v odpovědi ministerstva, nevidíme žádné systematické vyhodnocení, nevidíme vůbec žádné popisy, které odborné činnosti budou oslabeny, jaké agendy mohou ztratit tuto kapacitu, jaká rizika plynou z této reorganizace pro plnění zákonných povinností státu. To není jenom administrativní formalita. Ministerstvo není hračka na hraní. Tam jde o odpovědné řízení veřejné správy. Pokud se ruší desítky odborných míst, musí existovat jasná analýza rizik a plán k zajištění kontinuity agend.

A nadále považuji za krajně nedůstojné, že současně s těmito škrty na odborných pozicích vzniká nové oddělení, a to přesto, že se argumentuje úsporami. Tak máme oddělení s politickým vedením, a to pro klimatickou politiku a Green Deal. My všichni v této místnosti víme, pro koho bylo zřízeno, a stejně tak nebyly vysvětleny důvody ani pro zřízení tohoto nového oddělení. Musím tedy zdůraznit odpovědnost pana ministra. Státní zaměstnanci i manažeři rozhodující o systematizaci odpovídají nejen politicky, ale i podle zákona o státní službě. A existuje kárná odpovědnost za porušení povinností, pokud rozhodnutí vedla k ohrožení a nebyla přijata bez odborné péče. Já tedy vyzývám ministra k bezodkladnému předložení kompletní analýzy dopadů, vyhodnocení rizik pro plnění agend a jasného rozpočtového odůvodnění. Navrhuji bod s názvem Proč ministr životního prostředí deratizuje odborníky a naopak...

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Vážený pane poslanče, na návrh jednoho bodu máte 5 minut, tak vás žádám, abyste dodržoval ten čas.

 

Poslanec Martin Šmída: Ano, to byla poslední věta.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Už je 5 minut pryč. Takže prosím.

 

Poslanec Martin Šmída: Dobře, takže přecházím k dalšímu bodu. Ze stejného důvodu – zamítnutí přerušení interpelace do přítomnosti ministra a zamítnutí nesouhlasného stanoviska – jsem nucen navrhnout další bod. Když rezort v době, kdy vládní systémy zde ruší desítky pracovních míst, uzavře smlouvu na externí poradenství za tři čtvrtě milionu korun, a to na, cituji: „zvyšování prestiže zaměstnavatele“, musí si Sněmovna položit otázku přiměřenosti a transparentnosti takového kroku. Mluvíme totiž o prostředcích veřejného rozpočtu, které by měly být využity k zachování nezbytných odborných kapacit. A přesto rezort vymáhá externí služby u firmy, která se v obchodních rejstřících profiluje v této činnosti jako zcela nová. Podstatné body, které považuji jasně za důležité projednat a zadokumentovat, jsou: Kdo vybral tuto konkrétní firmu a jaké byly hodnotící kritéria a jak proběhlo výběrové řízení? Zvlášť důrazně požaduji předložení kompletní dokumentace, zadávací řízení a referenci vybrané firmy. Pokud výběr nebyl transparentní nebo pokud se prokážou osobní vazby či konflikt zájmů, jde o porušení základních principů hospodárného nakládání s veřejnými prostředky.

Navrhuji rovněž nezávislý audit této smlouvy a zpětnou kontrolu, a to jak z hlediska procesního, tedy z hlediska souladu s pravidly zadávání zakázek, tak věcného z hlediska uplatněné metodiky a konkrétních výstupů. Pokud audit zjistí pochybení, musí následovat disciplinární řízení proti odpovědným úředníkům a obnovení spravedlivého postupu při zadávání obdobných služeb. A protože odpověď na interpelaci nebyla uspokojivá a bylo mi zamítnuto přerušení do přítomnosti ministra a rovněž bylo zamítnuto nesouhlasné stanovisko, jsem nucen toto předložit jako nový bod na dnešní schůzi. Proto navrhuji bod s názvem Podezření na nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky při zadání poradenské smlouvy na Ministerstvu životního prostředí jako první bod.

A konečně poslední věc, která stejně jako ty dvě předchozí měla být standardně řešena na ranních odpovědích na interpelace, ale z důvodu zcela nestandardního chování vládnoucí koalice jsem nucen tuto záležitost řešit i já nestandardně, a tedy návrhem nového bodu.

Takže ani tato třetí část nebyla uspokojivě zodpovězena, a protože nastalo to nestandardní chování, tak ji navrhuji jako bod. Kauza nástupu Samuela Kocandy do organizace podřízené ministerstvu je ukázkovým příkladem podezření z klientelismu a netransparentního personálního rozhodnutí. Podle dostupných informací byl tento mladý sedmnáctiletý člověk zařazen do pozice, která byla nejprve prezentována jako vedoucí sekretariátu a poté překlasifikována jako sekretariát ředitele. Později rezort i vedení organizace hovořily o dohodě či brigádnickém zařazení. Takové změny výkladu vzbuzují oprávněné pochybnosti o průběhu výběrového řízení a o tom, zda byl postup řádný a neovlivněný.

Tedy vyzývám ministra k těmto krokům: předložení kompletní dokumentace výběrového řízení, prověření, zda do výběru nevstupovaly osobní vazby, nezávislé interní šetření komunikace a rolí vedoucích představitelů. Pokud šetření odhalí pochybení, tak pochopitelně zahájení disciplinárních kroků.

A protože toto opět bylo vyblokováno v rámci interpelací, navrhuji tedy bod na dnešní jednání, a to s názvem Jak se stal sedmnáctiletý Samuel Kocanda vedoucím sekretariátu ředitele Správy jeskyní. Proč to ministr nevysvětlil a proč vládní koalice zařízla přerušení tohoto bodu z důvodu nepřítomnosti ministra, a nesouhlasné stanovisko u interpelace na toto téma. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, další je poslankyně Julie Smejkalová, ta tady není. Takže další Anežka Nedomová, ta tady také není. Je, prosím. Tak prosím, vašich pět minut.

 

Poslankyně Anežka Nedomová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si navrhnout zařazení nového bodu jednání Kdo kupuje Explosii a kdo za to zaplatí. Protože jde o otázku, která podle mého názoru dalece přesahuje běžný politický spor. Nejde o pravici, ani levici. Nejde o to, kdo právě sedí ve vládních lavicích a kdo v opozičních. Jde o to, zda si Česká republika ještě uvědomuje, co je v dnešní době skutečně strategické a co už není jen položkou v účetní tabulce Ministerstva financí.

V posledních dnech jsme se tedy z médií dozvěděli informace o tom, že vláda zvažuje prodej společnosti Explosia v Pardubicích. No, já považuju za vážný problém už samotný fakt, že se o tak zásadní věci dozvídáme nejprve z novinových článků místo toho, aby o ní proběhla otevřená odborná debata tady, zde v Parlamentu. Protože Explosia není obyčejný státní podnik. Explosia vyrábí strategické výbušniny, střelivo a materiály, které jsou důležité pro obranyschopnost této země. Je součástí bezpečnostní infrastruktury České republiky a její význam dnes rozhodně neklesá, naopak dramaticky roste.

No, a právě proto si dnes dovolím položit jednoduchou otázku. Když Evropa posiluje obranu, proč Česko uvažuje o prodeji Explosie? V době, kdy ostatní státy hledají způsob, jak strategické kapacity rozšířit a chránit, my začínáme debatovat o tom, komu je prodáme? Strategické podniky nejsou rozpočtová kasička, kterou rozbijeme pokaždé, když vládě začnou docházet peníze. Promiňte, ale stát nemá lepit rozpočet rozprodáváním toho, co může jednou zoufale potřebovat zpátky. No, a až přijde další krize, a historie nás bohužel tedy učí, že krize vždy přijdou, nebude nikoho zajímat, jak dobře vypadal excelový soubor Ministerstva financí nebo jak elegantně někdo obhájil jednorázový příjem do rozpočtu. Bude se řešit jediná otázka. Máme kapacity, máme kontrolu a máme možnost rozhodovat? Protože nejde jen o budovy nebo účetní hodnotu firmy. Jde o know-how, jde o zaměstnance, jde o technologické schopnosti, jde o výrobní kapacity a především jde o možnost rozhodovat, co se bude vyrábět, v jakém objemu, pro koho a s jakou prioritou. Vlastnictví totiž znamená vliv. A vliv znamená schopnost jednat ve chvíli, kdy je to nejvíce potřeba.

Právě proto navrhuji dnes zařadit tento bod na jednání Poslanecké sněmovny. Ne proto, abychom vyvolali paniku, ale proto, že odpovědná politika znamená řešit strategické otázky dříve, než se z nich stane nevratné rozhodnutí. A jedna věc musí zaznít tedy úplně jasně. Strategické podniky důležité pro bezpečnost státu se nemají rozprodávat podle momentálního rozpočtového počasí. Česká republika není bazar a bezpečnost této země není položka v tabulce, kterou lze jednoduše odkliknout tlačítkem prodat. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji. A jako posledního tady mám pana poslance Josefa Fleka. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Flek: Děkuji, pane předsedo. Přeji pěkný podvečer, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych rád zařadil dva body. Myslím si, že to stihnu v těch pěti minutách, kdy jeden se bude jmenovat Armáda chce jistotu, dostala chaos na splátky. A ten druhý se bude jmenovat Výprodej Explosie. Jsou to věci, které se samozřejmě týkají obrany, armády... (Řečník vyčkává, až předsedající dokončí rozhovor s poslankyní Zajíčkovou.) Děkuji. ...které se týkají obrany, armády, naší bezpečnosti.

Začnu tím prvním, a to je financování armády. Jakožto předseda výboru pro obranu jsme několikrát na výboru řešili financování a strategické akvizice, modernizaci vůči armádě, plnění schopností. Vážení kolegové, můžu vám říct, že to opravdu není růžové. Několikrát zaznělo, že armáda potřebuje jistotu ve financování obrany a my na to musíme být připraveni. To, co se děje v posledních měsících, kdy armáda peníze dostane, nedostane, možná dostane, kdy je dostane a jestli vůbec, určitě není pro naši armádu ve střednědobém výhledu výhodné. Oni potřebují plánovat, potřebují vypracovat koncepci Armády České republiky, aby věděli, jak finance budou utraceny. A to je to zásadní. A pokud my, minulá vláda, jsme měli v rozpočtu nachystáno 20 miliard navíc, abychom plnili schopnosti armády vůči Severoatlantické alianci, myslím si, že by bylo fér nyní přiznat, že jsme měli pravdu. Pokud z rozpočtu 20 miliard bylo odstraněno a nyní Andrej Babiš, pan premiér, jasně deklaroval v médiích, že tyto peníze by tam měly být navráceny, i pan ministr Zůna několikrát na výboru pro obranu zmínil, že tyto peníze budou potřeba, a pokud nebudou vráceny v tomto roce, tak v příštím roce se bude jednat přibližně o 60 miliard. Nás bude jako opozici a Starosty a nezávislé zajímat, kdy a jak tyto peníze budou vráceny, protože bez financování armády a obrany České republiky nebude ani sociální jistota.

Co se týče druhého bodu, výprodeje Explosie, je to strategický podnik. Tato vláda měla v programovém prohlášení budování krizové strategie. Strategické firmy měly mít zelenou a dočkali jsme se toho, že z vyjádření médií bude Explosia možná k prodeji, možná také nebude, protože pan premiér Andrej Babiš často mění své názory. Já doufám, že od tohoto upustí, ale pro jistotu tento bod bych rád zařadil, aby bylo o něm hlasováno. A jasně bych chtěl slyšet i od zástupců koalice, jako je SPD, kteří se bili do prsou, že budou chránit české vlastnictví jak se k tomuto postaví. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji. A ještě jsem si všiml, že tady je paní poslankyně Renáta Zajíčková a tím je to vyřešeno. Tak prosím.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Dobrý podvečer, vlastně už večer. Děkuju, pane předsedo, že jste mi umožnil ještě vystoupit. Vážím si toho, přizpůsobím taky svůj projev nějakému časovému presu.

Bod, který bych chtěla navrhnout, si nemyslím, že by byl překvapením pro mnohé kolegy, protože je to téma, které neustále rezonuje našimi médii a veřejným prostorem a týká se nešťastného přesunu agendy protidrogové politiky pod Ministerstvo zdravotnictví. Já navrhuju, aby tento bod byl zařazen do dnešního programu, protože to považuju za velmi alarmující a velmi nešťastné rozhodnutí. Myslím si, že bychom tady o tom měli vést debatu.

Vláda o tomto přesunu rozhodla 18. května a účinnost bohužel má nastat už 1. července letošního roku, tedy za pouhých šest týdnů. Je samozřejmě všem zřejmé, kdo má zkušenosti s řízením lidí anebo nějakých agend, tak takhle složitý přesun z jednoho úřadu na druhý bude určitě vyžadovat daleko delší přípravu, ne pouhých šest týdnů. Navíc toto rozhodnutí nebylo předmětem hodnocení dopadů regulace, neznáme stanovisko Bezpečnostní rady státu ani názor Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí. Vláda, jako v poslední době to dělá velmi často, rozhodla od stolu a nechala si vlastně svoje záměry a rozhodnutí do poslední chvíle jenom pro sebe.

Proč je tento přesun problém? Těch důvodů je více. Jedním z nich je například to, že sám kompetenční zákon číslo 2/1969 Sb., Ministerstvu zdravotnictví neumožňuje financovat nezdravotní složku adiktologických služeb, což ten přesun bude vyžadovat. Ministerstvo zdravotnictví samo tuto skutečnost dlouhodobě deklaruje. A přitom právě tato nezdravotní složka je páteří sítě, která každý rok obsluhuje zhruba 37 000 až 40 000 klientů. Jsou to lidé v těžké životní situaci, závislí, kteří potřebují pomoc sociální, psychologickou, komunitní, a ne pouze zdravotní. Pokud nebude vyjasněno financování této složky, hrozí zánik celé řady služeb, na které desítky tisíc lidí spoléhají.

A k tomu je potřeba přidat ještě další rozměr. Agenda protidrogové politiky nezahrnuje jen léčbu závislostí. Zahrnuje také hazard, spotřební daně z tabáku a alkoholu, cla, regulaci nelegálního trhu a represi. A to jsou oblasti, které jsou úplně mimo gesci Ministerstva zdravotnictví. Úřad OSN pro drogy a kriminalitu zařadil Českou republiku mezi hlavní producenty země Evropské unie pro metamfetamin a agenda protidrogové politiky je tedy prvořadě agendou bezpečnostní. A přesunout ji pod Ministerstvo zdravotnictví je systémový omyl, ale i hazard se zdravím, ale i ekonomickou situací naší republiky.

Znepokojivé je rovněž to, jak vláda o tomto kroku komunikuje. Koordinátorka Protopopová tvrdí, že neadresnost zůstává zachována. Ministr Vojtěch hovoří o jednotné politice Ministerstva zdravotnictví. To jsou ale dvě rozporná tvrzení z jedné vlády. A navíc think tank Racionální politiky závislostí položil vládě dne 25. května 2026 otevřeným dopisem 33 konkrétních otázek. A do dnešního dne zatím bez odpovědi.

Proto navrhuji, aby Sněmovna tento bod zařadila na dnešní program a předseda vlády předložil odpovědi, na základě jakých dat bylo takto rozhodnuto, jak bude Ministerstvo zdravotnictví od 1. července financovat tuto nezdravotní složku adiktologických služeb a kdo bude zajišťovat koordinaci těch agend, které pod zdravotnictví systematicky nepatří?

Rozhodnutí s takovými dopady přijaté bez dostatečné přípravy a bez jasné odpovědi na základní otázky si zaslouží projednat tato Sněmovna. Tak to je první návrh nového bodu do programu.

Teď mám tedy, pane předsedo, druhý bod, takže počkám, až mi naběhne dalších pět minut.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Jasně. Jasně. Já vám stopuju. Ano.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Děkuji. Další bod do programu se týká bohužel nekompetentního rozhodnutí pana ministra Plagy z posledních dnů. Jsme v posledních dnech svědky mnoha náhlých, ukvapených, nekoordinovaných, neplánovaných rozhodnutí této vlády. V minulém bodě jsem hovořila o přesunu agendy protidrogové politiky. Je to v podstatě několik hodin, kdy Ministerstvo školství rozhodlo o zrušení ověřování kombinované výuky.

Proč ten bod chci zařadit? Já si myslím, že všichni se shodneme na tom, že situace v našich školách je velmi složitá. Práce učitelů, ředitelů škol vyžaduje veliké úsilí, mnoho energie, mnoho trpělivosti. A stát by jim neměl házet klacky pod nohy a ztěžovat jim situaci tím, že bude dělat ukvapená a nepředvídatelná rozhodnutí. A to se právě v poslední době bohužel na půdě Ministerstva školství děje.

Za poslední tři měsíce jsme tady svědky rozhodnutí, s kterými nikdo nepočítal. Jsou z nich překvapení učitelé, ředitelé a samotní rodiče. To jedno z posledních je právě rozhodnutí o tom, že se předčasně ukončí ověřování kombinovaného vzdělávání na základních školách.

Dovolte mi shrnout fakta. Ministerstvo školství zahájilo toto pokusné ověřování na základních školách v únoru roku 2022. Toto ověřování vyplynulo z potřeb terénu, protože chceme, aby se ve školách učilo inovativně, aby se zkoušely různé metody, aby studenti měli možnost badatelskou výuku zažívat, zažívali nějaké expedice a podobně. Takže tento požadavek vznikl ze samotných škol. A díky tomu jsme vlastně vyhlásili v roce 2021 ověřování této výuky. Cílem tohoto ověřování bylo a pořád je získat kvalitní podklady potom pro rozhodnutí ministerstva o začlenění tohoto způsobu výuky do vzdělávacího systému.

Co se ale stalo dál? V červenci 2025 vydalo Ministerstvo školství dodatek číslo 2, který projekt prodloužilo do roku 2028. Tím vlastně vznikl další prostor pro to, aby se získala validní data o tom, jaký třeba dopad má kombinovaná výuka na sociální dovednosti dětí, jaký dopad má na osobnostní rozvoj dětí. A vlastně na základě těchto dopadů se mělo stanovit a připravit legislativně, jak zakomponovat kombinovanou výuku do školského zákona.

A co se nestalo? 21. května roku 2026 Ministerstvo školství vydává dodatek číslo 6, kterým projekt ruší. Přitom školy vlastně mohly realizovat kombinovanou výuku do roku 2028, měly to tak připravené, a vlastně najednou musí skončit. Mají naplánovaný příští školní rok, mají domluvené třeba nějaké objekty, mají vytvořený vzdělávací program na kombinovanou výuku.

Je to prostě věc, která vlastně překvapila naprosto všechny. Rodiče jsou z toho paf, ředitelé jsou z toho paf, učitelé jsou z toho paf. Píšou nám dopisy. Vy tady velmi rádi zdůrazňujete, jak se na vás často obrací občané. Tak musím říct, že i v tomto případě se na nás, na mě obrátili občané. Můžu vám přečíst dopisy, rozhořčené dopisy rodičů i ředitelů škol, kteří volají po změně tohoto rozhodnutí, protože vlastně jim to nebylo vysvětleno, neznají důvody, proč k takovému rozhodnutí došlo.

Proto navrhuji, aby Sněmovna tento bod zařadila na program a ministerstvo vysvětlilo, z jakého důvodu bylo ověřování tohoto způsobu vyučování dva roky před termínem ukončeno.

Pak mám třetí bod, tak bych prosila dalších pět minut. Děkuji. A ten se nazývá nebo ten se týká budoucnosti Národního pedagogického institutu. Možná že se divíte, proč tento bod sem chci zařadit. Ale je to vlastně zase po zkušenostech z poslední doby, kdy si tady vláda hraje s různými institucemi, organizacemi, poradními orgány jako ve hře škatulata, škatulata, hejbejte se.

V současné době dochází nebo dojde k velké změně v Národním pedagogickém institutu, a to proto, že se vybírá nový ředitel. Z mého pohledu tento institut je velmi klíčový právě pro aplikaci, implementaci rámcových vzdělávacích programů, na kterých se teď pracuje. Z tohoto důvodu je to téma naléhavé, protože Národní pedagogický institut musí být stabilní, předvídatelnou organizací, která právě tu implementaci rámcových vzdělávacích programů má na starosti.

Ale dovolte mi začít širším kontextem, proč vlastně toto téma zařazuji. Je to opravdu způsobeno tím, jak se v poslední době vláda České republiky chová, kdy ruší odbory pro lidská práva a odbory protidrogové politiky na Úřadu vlády a přesunuje na Ministerstvo zdravotnictví. Dělá to narychlo, dělá to od stolu. Dělá to bez předešlé informace a vlastně organizace, kterých se to týká předem nemohly reagovat a nemohly se na to ani připravit. Na tomto pozadí tedy vzniká legitimní otázka, co vlastně čeká Národní pedagogický institut? Národní pedagogický institut v současné době funguje jako centrální uzel metodické podpory pro školy v celé republice, koordinuje vzdělávání pedagogů, provádí školy procesem implementace kurikulárních změn, zajišťuje podporu pro inkluzivní vzdělávání a celou řadu dalších systémových agend.

Je t instituce, na které naše školy stojí. Právě proto je znepokojující, že v době, kdy probíhají škrty a kdy dochází ke změnám centrálních agend, jinde ve státní správě, nemáme od ministra Plagy jasné vyjádření o budoucnosti Národního pedagogického institutu. A naopak kolem této instituce panují nejistoty, které souvisí s odchodem současného pana ředitele Ivo Jupy a výběrovým řízením, které je vypsáno na jeho pozici.

Z výše uvedených důvodů potřebujeme vědět, jaká je vize ministra školství stran nového vedení Národního pedagogického institutu. Přirozeně se vkrádají otázky, zda nepůjde ministr školství stejnou cestou jako premiér ve vztahu k agendám Úřadu vlády. A ptám se, jestli není v zájmu současného vedení Ministerstva školství oslabit činnost Národního pedagogického institutu a zda nesouvisí změna ředitele s plánem oslabit tuto instituci.

Navrhuji proto, aby Sněmovna tento bod zařadila na program a ministr školství jasně odpověděl, zda plánuje reformní kroky u Národního pedagogického institutu analogické těm, které vláda provedla u Úřadu vlády. Chceme vědět, jaká je jeho vize budoucnosti, jaká je vize budoucnosti Národního pedagogického institutu a jak pan ministr hodlá garantovat, že metodická podpora pro školy nebude v době implementace nových vzdělávacích programů oslabena. Děkuji moc a doufám že tento bod bude do dnešního jednání zařazen.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. To jsou všechny návrhy, takže půjdeme hlasovat o těch návrzích. Jako první je tady návrh. Prosím vás, slyším. (Ťukání karet na lavice.) Počkejte. Odhlásím vás. Jako první je tady návrh pana poslance Radka Vondráčka, přihlaste se hlasovacími kartami, to znamená bod číslo 3 sněmovní tisk 67. V případě neprojednání dnes dopoledne zařadit po ústních interpelacích od 18 hodin. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? (Nesouhlas z pléna.) Ano, ještě nejsme na kvoru. Ano, zmatečné hlasování, pravda. Takže se přihlaste, prosím. Všichni jsme tady.

 

Takže já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 114 přihlášeno 98 poslanců, pro 72, proti 5. Návrh byl přijat.

Nyní se hlásí s přednostním právem předsedkyně klubu ANO Taťána Malá.

 

Poslankyně Taťána Malá: Hezký dobrý večer. Pane předsedo, kolegyně, kolegové, já vznáším veto jménem tří poslaneckých klubů na nově zařazené body.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, reflektuji, takže budeme hlasovat o návrzích u již zařazených bodů. Pan předseda klubu KDU-ČSL Jurečka navrhuje číslo bodu 4350 Důchodové pojištění druhý bod po ústních interpelacích.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 115 přihlášeno 102 poslanců, pro 31, proti 69.

Tento návrh byl zamítnut.

 

Další návrh předsedy Jurečky, který ovšem koukám není přítomen ani v sále, bod číslo 59 sněmovní tisk 110 Pojistné na sociální zabezpečení, třetí bod po ústních interpelacích.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování 116 přihlášeno 105 poslanců, pro 31, proti 71. Návrh byl zamítnut.

 

Dále ještě pan předseda Jurečka bod 58 tisk 109 Nemocenské pojištění. Čtvrtý bod navrhuje.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 117 přihlášeno 106 poslanců, pro 33, proti 72. Návrh byl zamítnut.

 

Ještě pan předseda Jurečka číslo bodu 62 sněmovní tisk 121 o daně z příjmu jako pátý bod navrhuje dneska.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 118 přihlášeno 107 poslanců, pro 32, proti 72. Návrh byl zamítnut.

 

Pan poslanec Zuna číslo 57 tisk 107 Cestovní ruch na čtvrtek jako druhý bod navrhuje.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 119 přihlášeno 107 poslanců, pro 33, proti 72. Návrh byl zamítnut.

 

Máme tady návrh paní poslankyně Pivoňka Vaňkové bod číslo 60 sněmovní tisk 112 Státní sociální podpora dnes jako první bod návrh.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 120 přihlášeno 107 poslanců, pro 32, proti 73. Návrh byl zamítnut.

 

Dále paní poslankyně Pivoňka Vaňková bod číslo 43, sněmovní tisk 59 Integrační sociální podnik dnes druhý bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 121 přihlášeno 108 poslanců, pro 35, proti 72. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní paní poslankyně Olšáková číslo bodu 53 sněmovní tisk 100 O obcích dnes první bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 122 přihlášeno 108 poslanců, pro 33, proti 72. Návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Olšáková číslo bodu 56 sněmovní tisk 106 Cestovní ruch dnes Jako druhý bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 123 přihlášeno 108 poslanců, pro 32, proti 72. Návrh byl zamítnut.

 

Tak ještě máme bod 57107, opět Cestovní ruch, dnes třetí bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 124 přihlášeno 108 poslanců, pro 33, proti 73. Návrh byl zamítnut.

A a a a ještě je tady paní předsedkyně Richterová, bod 73, tisk 168 o DPH dnes první bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 125, přihlášeno 108 poslanců, pro 33, proti 72. Návrh byl zamítnut.

 

A paní předsedkyně klubu Pirátů Richterová, bod 32, tisk 5 o hospodářské soutěži dnes druhý bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 126, přihlášeno 108 poslanců, pro 34, proti 73. Návrh byl zamítnut.

 

Takže přejdeme na bod

Aktualizováno 28. 5. 2026 v 23:36.