PČR, PS 2025-..., 20. schůze, část 191 (28. 5. 2026)

Čtvrtek 28. května 2026, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Tomio Okamura)

3.
Návrh poslanců Andreje Babiše, Karla Havlíčka, Tomia Okamury, Petra Macinky, Aleny Schillerové, Zuzany Schwarz Bařtipánové, Radima Fialy, Borise Šťastného, Vojtěcha Krňanského a Marie Pošarové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony
/sněmovní tisk 67/ – druhé čtení

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili dne 27. května 2026 na 20. schůzi v obecné rozpravě. Připomínám, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a ústavně-právnímu výboru. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 67/2 až 11.

Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujaly za navrhovatele poslankyně Zuzana Mrázová a zpravodajka garančního výboru a ústavně-právního výboru poslankyně Zuzana Ožanová. Dále připomínám, že zpravodajkou výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj je poslankyně Veronika Kovářová. Zpravodajky Sněmovnu s usneseními již seznámili.

Než budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě je nutné se vypořádat s hlasováními, která z důvodu neusnášeníschopnosti Poslanecké sněmovny 27. května nemohla proběhnout. Prvním návrhem byl procedurální návrh předsedy poslaneckého klubu ODS Marka Bendy, který navrhl přerušení bodu do středy 3. června 2026 do začátku odpoledního jednání. A za druhé byla vznesena panem poslancem Janem Bartoškem námitka proti postupu předsedajícího. Nyní se ptám pana předsedy Bendy z ODS a pana poslance Bartoška, zda na svých návrzích trvají.

Ani pan Benda není přítomen v sále, ani pan Bartošek z KDU-ČSL není přítomen v sále. Nicméně ale rozhodnout o ní musíme, takže bychom o tom hlasovali.

Takže jako první budeme hlasovat procedurální návrh na přerušení a poté bychom se měli vypořádat s hlasováním s námitkou proti postupu předsedajícího. Já vás odhlásím, přihlaste se znovu svými hlasovacími kartami. (Ťukání karet do lavic.)

Zajímavé je, že se mi na faktickou poznámku přihlásil pan poslanec Marek Benda teďka na monitoru, přitom... no a čí kartou tedy hlasuje? Marek Benda, mám tady na monitoru, že se přihlásil na faktickou poznámku. Snad někdo nemá jeho kartu? To nejde se přihlásit, aby se mi objevilo. To je divný. Jo. To se přihlásil před tím, že není přítomen. No dobrý. Teď to tady naskočilo. Takže dobrý.

Takže pojďme hlasovat o přerušení bodu do středy 3. června.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Já radši už se ptám, jo? Tak kdo je proti?

Hlasování číslo 127, přihlášeno 109, pro 34, proti 76. Návrh byl zamítnut.

Protože víte jak to je, když někdo hlasuje cizí kartou, jsou pak velký problémy. Tak nic, dobrý. Jdeme dál. Tak za druhé. Máme vznesenou tady poslancem Janem Bartoškou námitku proti postupu předsedajícího. Jenom na mikrofon říkám, že jsem to nebyl já jo, při tom řízení. Jo, to byl někdo jiný, ale já vím kdo, ale nebudu to říkat. (Pobavení a smích v sále.) Ne tak.

Takže já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 128, přihlášeno 109 poslanců, pro 34, proti 74. Návrh byl zamítnut.

Takže nyní tedy budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. Mám tady dvě přednostní práva. První je tady předseda STANu Vít Rakušan, ten ovšem není přítomen, přestože je přihlášen, dobře. A nyní tedy je tady s přednostním právem Michaela Šebelová a pak je připraven pan poslanec David Pražák. Tak prosím, máte slovo. Ještě někdo se hlásí? (Z pléna se ozývá, že poslanec Pražák již včera vystupoval.) No, mně to tady naskočilo, takže pana poslance Pražáka odhlásím, dobře .Takže je připravena paní poslankyně Lucie Smejkalová následně.

Prosím, paní předsedkyně, máte slovo. A prosím o klid v jednacím sále, tak prosím o klid v jednacím sále. Tak prosím o klid.

Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuju vám za slovo, pane předsedo. Vážená paní ministryně, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, jinak pane předsedo, asi už jste unavený, ale paní kolegyně Smejkalová, nejmladší poslankyně naše se jmenuje Julie. Myslím, že jsme tady už nějakou dobu a bylo by fajn, jste řekl Lucie.

Předseda PSP Tomio Okamura: Julie se jmenuje, ne?

Poslankyně Michaela Šebelová: Julie Smejkalová. Tak já jenom...

Předseda PSP Tomio Okamura: A já jsem říkal Julie, ne, Smejkalová? Ano.

Poslankyně Michaela Šebelová: Já jsem slyšela Lucie.

Předseda PSP Tomio Okamura: Ne, já jsem četl Julie. Paní předsedkyně, prosím vás, jako... tak prosím, máte slovo ke stavebnímu zákonu, jo?

Poslankyně Michaela Šebelová: Ano, mám. Ano, mám, a jsem ráda, že je tady plná Sněmovna, protože mám pocit, že tady vznikl nějaký takový dojem a snažíte se jako koalice nás přesvědčit o tom, že my nedržíme jako opozice nějaké dohody. Já už jsem to tady říkala odpoledne to tady nikdo nebyl. V úterý jste si naplánovali, že chcete projednávat dva senátní tisky a jednací řád. Co jsme v úterý projednali? Dva senátní tisky a jednací řád. Ano, vy nejste asi spokojeni s tou rychlostí, jakou se to schválilo, ale schválilo se to, schválilo se v ten jednací den všechno, co jste si vy, jako koalice naplánovali, že se projedná.

Předseda PSP Tomio Okamura: Paní předsedkyně, promiňte, že vám do toho skáču. Velmi lehce naznačuji, že jsme v obecné rozpravě a že poslanec má mluvit podle § 59 (nesrozumitelné) k věci.

Poslankyně Michaela Šebelová: A já budu mluvit k jednacímu řádu a budu mluvit samozřejmě ke stavebnímu zákonu. (Předsedající: Ano, ale už jsme v obecné rozpravě, jo, tak...)

Poslankyně Michaela Šebelová: Samozřejmě. Ale ono to souvisí taky s tím, jakým způsobem tady s námi jednáte. Tak já jsem to chtěla připomenout a nyní se samozřejmě dostanu k tomu paskvilu, který tady předložila paní ministryně. Jakých zákonů se tisk 67 týká?

Část první. Zákon č. 28/2021 Sb., stavební zákon.

Část druhá. Ne, nebudu číst telefonní seznam, pane ministře, to tady dělali vaši předchůdci. To se tady postavil třeba pan předseda Babiš a řekl, Alenka mě poslala obstruovat a obstruoval. Já tady hovořím k zákonu, který má 1 000 stran, 1 073 stran, komplexní pozměňovací zákon a ten se prostě týká 41 zákonů, tak je úplně v pořádku. (V sále je hluk.) A já, pane předsedo, se ale neslyšíme, je tady hluk v sále.

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak je tady neklid. (Pobavení a smích v sále.) Prosím vás tedy o klid, ať se paní poslankyně může vyjádřit.

Poslankyně Michaela Šebelová: A ať se paní poslankyně slyší. Ať vás potom nepravdivě neobviňuju, že pletete jména, protože to neslyším z toho hluku.

Předseda PSP Tomio Okamura: Jasně. Tak prosím vás...

Poslankyně Michaela Šebelová: Takže za to se vám omlouvám, ale je to proto, že je tady prostě hluk v sále.

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak ať se posuneme, prosím, takže prosím o klid. (Poslankyně Šebelová: No, já bych ráda.) Ano, prosím o klid. Prosím.

Poslankyně Michaela Šebelová: Část druhá. Zákon č. 2/1969 o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy.

Zvukový záznam

Část třetí – zákon číslo 133 z roku 1985, o požární ochraně. Část čtvrtá – zákon o státní památkové péči. Část pátá – zákon o ochraně využití nerostného bohatství, takzvaný horní zákon. Část šestá – zákon o hornické činnosti, výbušninách, o státní báňské správě. Část sedmá – o geologických pracích. Část osmá – zákon o ochraně přírody a krajiny. To je věc, která pro vás vůbec není důležitá. Vůbec se jí nevěnujete. Část devátá – zákon o ochraně zemědělského půdního fondu. Část desátá – zákon o dani z nemovitých věcí. Část jedenáctá – zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, takzvaný autorizační zákon. Část dvanáctá – zákon o drahách. Část třináctá – zákon o vnitrozemské plavbě. Část čtrnáctá – zákon o lesích, takzvaný lesní zákon. Část patnáctá – zákon o pozemních komunikacích. Část šestnáctá – to je moje oblíbené číslo – zákon o civilním letectví. Část sedmnáctá – zákon o veterinární péči, takzvaný veterinární zákon. Část osmnáctá – zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Část devatenáctá – zákon o integrovaném záchranném systému. Část dvacátá – zákon o ochraně veřejného zdraví.

Nechtějte, abych tady začala mluvit o zákoně o ochraně veřejného zdraví, protože to tady můžu být fakt dlouho. Tam je věcí, ke kterým bych se mohla vyjadřovat. Fakt hodně. Otvíráte i tento zákon. Poslanec, který mluví k tomuto zákonu, prostě mluví k věci.

Část dvacátá první – energetický zákon. K tomu by mohl jistě mluvit dlouze Lukáš Vlček. Ten tady mluvil včera a jistě zase někdy vystoupí. Část dvacátá druhá – o posuzování vlivu na životní prostředí. Část dvacátá třetí – o vodách, vodní zákon. Část dvacátá čtvrtá – o pohřebnictví. Chtělo by se mi říct, že jste tady pohřbili parlamentní kulturu, ale nechám si pitomou poznámku. Část dvacátá pátá – (Silný hluk v sále. Poslanci hlasitě diskutují.) Já už se zase neslyším. To, že na mě tady pokřikují kolegové Motoristé, nechám bez komentáře. Já to vydržím.

Předseda PSP Tomio Okamura: Prosím vás...

Poslankyně Michaela Šebelová: Poslouchejte. Vy jste rozhodl dneska svým usnesením, že končí zvyklost, že propadají přihlášky, ale myslím, že na tom, aby bylo ticho v jednacím sále, byste, pane předsedo, trvat mohl.

Předseda PSP Tomio Okamura: No jasně. Vždyť tady...

Poslankyně Michaela Šebelová: Je to taky jenom zvyklost, protože úplně klidně by to mohlo vypadat tak, že tady po sobě budeme křičet.

Předseda PSP Tomio Okamura: Jasně, paní předsedkyně, dělám, co můžu.

Poslankyně Michaela Šebelová: Neděláte.

Předseda PSP Tomio Okamura: Dělám, co můžu, ale víte, jak to je. Už je pozdní hodina.

Poslankyně Michaela Šebelová: Ne, pane předsedo, nesnažíte se. Nikoho jste nenapomenul a zdržujete mě od mého projevu. Já bych chtěla mluvit, ale nemůžu. (Potlesk z pravé strany sálu.)

Předseda PSP Tomio Okamura: Paní předsedkyně, já bych vás znovu chtěl důrazně požádat, abyste mluvila k věci! Podle jednacího řádu, když vás vyzvu dvakrát, tak potom vám můžu odejmout slovo. Takže mluvte k věci.

Poslankyně Michaela Šebelová: Já mluvím k věci, protože vám tady vypichuji zákony, kterých se to týká. Paní ministryně Mrázová spolu s dalšími kolegy... Předkládají tady poslanci novelu, která je z gesce Ministerstva pro místní rozvoj – měla by být, ale je to poslanecká novela – a ta se týká tady těch zákonů. Vy mi nemůžete odebrat právo vyjmenovávat, které zákony to jsou, protože se to tohoto týká.

Předseda PSP Tomio Okamura: Paní předsedkyně, diskuse se mnou není k věci. Takže mluvte k věci. Já se s vámi o tom nebudu bavit, jo? Takže, teď jsem vás upozornil v souladu s jednacím řádem a mluvte k věci. Vyzývám vás tímto ve vší slušnosti.

Poslankyně Michaela Šebelová: Ale já rozporuji, že mě nemáte k čemu vyzývat, neboť hovořím k věci.

Předseda PSP Tomio Okamura: Prosím vás, mluvte k věci. Slušně vás vyzývám.

Poslankyně Michaela Šebelová: Dvacátá šestá část – zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. Dvacátá sedmá – soudní řád správní. Dvacátá osmá – zákon o dani z přidané hodnoty. Dvacátá devátá část – zákon o vyvlastnění. Další zákon, třicátá část – zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. To taky nechtějte, abych o tom mluvila dlouze, protože to bych tady byla ještě déle. Část třicátá první – trestní zákoník. Třicátá druhá – zákon o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Třicátá třetí – zákon o ochraně ovzduší. Třicátá čtvrtá – zákon o státním pozemkovém úřadu. Třicátá pátá – zákon o státní službě, který likvidujete jiným zákonem. Třicátá šestá – zákon o prevenci závažných havárií.

Také měníte třicátou sedmou částí zákon o zadávání veřejných zakázek. Třicátou osmou částí atomový zákon. Třicátou devátou částí zákon o odpadech. Čtyřicátou částí zákon o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a Stavebního úřadu v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Čtyřicátá první část – zrušení zákona číslo 148/2023, o jednotném environmentálním stanovisku. Čtyřicátá druhá, poslední – zákon o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie.

To bych chtěla vědět, kdo z vás ví přesně, co v těch zákonech je. Jestli víte, co v tom návrhu, který jste předložili, je. Jestli byste to uměli vlastními slovy vysvětlit vašim voličům, lidem v regionech, co jim ta novela přinese. Jak konkrétně se jim zlepší život v jejich obcích a městech. Jestli byste jim to uměli popsat. Jestli byste uměli s čistým svědomím jim říct, v čem je to lepší a jestli to, co proklamujete do médií, je opravdu pravda. Jestli to náhodou není tak, že ve finále se za rok zhroutí stavební řízení, nebude fungovat. Objeví se stavby někde, kde lidé nechtějí a nebudou se k tomu moci najednou vyjádřit. Bude to rozhodnuto. Zjistí, že jim za barákem vyroste třeba větrná elektrárna, proti které vy teď bojujete a snažíte se omezovat věci. Ale co se všechno může stát právě s tím vašim stavebním zákonem, nevím, jestli vašim voličům říkáte pravdu.

Ale hlavně – co je horší, všechny tyhle zákony měníte bez odborné debaty, měníte bez standardního legislativního procesu, bez standardního připomínkového řízení. (Poslanec F. Turek: To není pravda.) Tady na mě pan zmocněnec, nevím pro co, pokřikuje, že není pravda, že nebyla odborná debata. No, nebyla, protože potom by na těch kulatých stolech, které organizoval náš první místopředseda Starostů a nezávislých Lukáš Vlček, nám ti stakeholdeři neříkali, že s nimi odbornou debatu nevedete, že se k tomu nemohli vyjádřit. No, protože kdybyste ji vedli, tak by neměli k tomu důvod.

Vy ukazujete, že nedáte na názor odborníků v celé řadě jiných věcí. Nebudu tady samozřejmě mluvit o tom, že rušíte funkční protidrogovou prevenci, protože to by mě pan předseda nařknul, že nemluvím k věci.

Nejhorší na tom je, že nemáme kontinuitu. Nemáme tady stabilní a předvídatelné prostředí. My jsme se v minulém období shodli na určitém bypassu stavebního řízení. Je to zákon, na kterém jsme se tady shodli napříč. Vyjednával se a hlasovala pro něj i tehdejší opozice, současná vládní koalice. Aniž bychom jej vyhodnotili v praxi, aniž bychom ověřili, jak v praxi funguje, nechali jsme to sednout, aniž bychom vyhodnotili přijatou změnu legislativy, tak naprosto nepřipraveně, chaoticky a rychle přicházíte s poslaneckým návrhem zákona.

Tady je na místě kritizovat ten proces. Ne proto, že vy sami jste v minulosti kritizovali, když naše koalice přišla u zdaleka méně závažných věcí s poslaneckými návrhy. Dneska zrovna o tom vyšel článek, že ano, dělo se to i v minulých obdobích, ale ne v takové míře a v takové síle jako to předvádí současná vláda Andreje Babiše. U takto zásadních věcí je to chyba. Je to chyba, která se nám vymstí.

Proč tedy nejdříve nevyhodnotíte stávající stavební zákon? Proč nevedete odbornou debatu a nezměníte parametry tak, aby se ty procesy zjednodušily a stavělo se rychleji? Proč? Takto se to dělalo v minulosti. Vy jste nám tady vyčítali, když jste u něčeho třeba měli pocit, že nevedeme odbornou debatu, ale tu odbornou debatu jsme vedli ve spoustě věcí. Myslím si, že zrovna Lukáš Vlček jako ministr průmyslu a obchodu toho byl příkladem, že vyjednával i s tehdejší opozicí. Tady u takto zásadní věci máte pocit, že se nemusíte bavit.

Dobře, když se nechcete bavit s námi jako s opozicí, to bych ještě i politicky uměla pochopit, byť to považuji za chybu. Protože jestli něco potřebujeme a zejména ve stavebním řízení, tak je to kontinuita, předvídatelnost, ale vy přinášíte pouze chaos.

Zvukový záznam

Rezignovali jste prostě na základní kvalitativní postupy při tvorbě legislativy. No a podle toho ten paskvil, který jste předložili, ve kterém nevíte, co tam je – jsem zvědavá, jakým způsobem bude probíhat potom to hlasování, protože my tady máme nějakou původní novelu, pak máme komplexní pozměňovací návrh. Všichni kolegové musí pozměňovací návrhy načítat k tomu komplexnímu pozměňovací návrhu. Pamatuju si v minulém období, kdy spousta návrhů třeba pak byla nehlasovatelných, byl to neuvěřitelný zmatek. Tak jenom tady připomínka pro kolegy, kteří připravují pozměňovací návrhy a budou se k nim potom přihlašovat, aby je měli připraveny k tomu komplexnímu pozměňovacímu návrhu, k tomu, který má 1 073 stran, aby o něm mohlo být hlasováno. První návrh zákona měl 850 stran a asi jste si vyhodnotili, že není dobrý, tak jste ho opravili návrhem, který má 1 073 stran.

Já si myslím, že musíte vědět, že mnohem lepší by bylo, když to tak zásadně měníte, že přece by bylo určitě lepší, kdybyste to poslali do mezirezortního připomínkového řízení, kdybyste odbornou debatu vedli, ale vy to nemůžete přiznat. A já myslím, že je velké umění a velká schopnost člověka přiznat chybu. Když něco prostě neudělám dobře, tak je dobré to přiznat – ale ne, vy musíte to... tlačíte to, já si to pamatuju, v minulém období vždycky tady paní předsedkyně tehdy poslaneckého klubu Alena Schillerová stála a říkala: vy nás válcujete – tak vy to teď taky potřebujete válcovat, potřebujete to tlačit, potřebujete prostě ukázat sílu. A vy tady na mě pokřikovali jste před chvílí, že tady odborná debata... byla... ona možná nebyla nulová nebo možná byla... nebyla třeba čistě povrchní? Nebyla jenom taková jako formální? Byla opravdu taková, že chcete poslouchat? Probíhalo to tak jako dneska, když tento týden si premiér Andrej Babiš pozval odborníky, kteří kritizovali přesun protidrogové agendy z Úřadu vlády, a oni odešli z toho jednání, protože odmítli poslouchat frontální přednášku? Tak pokud tímto způsobem probíhala ta debata a vy si představujete, že takto debata probíhá, no tak... myslím si, že to ukazuje na tom, jak moc selháváte komunikačně, jaký je váš přístup – arogantní, jak je nekompetentní. Probíhala celá řada veřejných fór, na která zástupci předkladatelů prostě nepřišli, nepřišli obhájit svůj návrh, protože se za něj stydí, bojí se chodit mezi lidi, obávají se negativní zpětné vazby. Včera vás o tom tady zevrubně seznámil Lukáš Vlček, protože má tu zkušenost, byl u toho.

Ale je tady další rozměr nového stavebního zákona a postoj k institucionálnímu nastavení stavební správy. Osvědčil se přenesený, dvoukolejný model státní správy. Ano, není ideální, máme moc stavebních úřadů a je nutná jich redukce z mnoha důvodů. Ale současný návrh stavebního zákona zásadně vstupuje do tohoto modelu a vyčleňuje výrazný, významný rozsah agend mimo tento model. Stát musí být adekvátně reprezentován v území, není možná centralizace v prostředí České republiky, která má velmi fragmentovanou sídelní strukturu. A je potřeba zachovávat princip subsidiarity. Prostě není možné všechno rozhodovat z centra Prahy. Já jsem z Moravskoslezského kraje, myslím, že v tom původním návrhu historicky – a přiznám se, že nevím, jestli je to tak teď, že plánujete, že ten centrální úřad bude v Ostravě, abychom tam přesunuli úřady. Já bych třeba navrhovala, abychom jednání Poslanecké sněmovny měli pravidelně v Ostravě. Těším se na vaši účast, těším se na to, jak budete muset zažívat to, co my, že pojedete za námi do Ostravy čtyři hodiny. Já si pamatuju, jak jednou tady na Poslanecké sněmovně byly principy dobré praxe, příklady ze zahraničí – a jeden z příkladů byla Ostrava. Tak doufám, že nás neberete, Moravskoslezský kraj, jako dálku. A myslím si, že není dobře, když tento proces bude takhle zásadně centralizovaný. Ale v tom zákoně je řada nevyřešených technických věcí, bez kterých to stavební řízení prostě nemůže fungovat. Nemáte vyřešené lidi, v území se proslýchá, že 67 procent těch zaměstnanců nechce přejít na nové úřady. Jak to vyřešíte? Víte to? No, povíme si za dva roky, protože vy si samozřejmě jednou návrh toho zákona protlačíte, protože my víme, že je vás víc. My umíme počítat, my se vás tady pouze snažíme přesvědčit našimi vystoupeními, že to prostě není dobrý nápad, že to neděláte dobře, že se to vymstí jednou nám všem.

A říkáte, že jste tedy jednali – tak proč existuje společné memorandum ČKAIT a ČKA? Proč? Oni to nevidí tak, že jste s nimi komunikovali. K té připravované novele stavebního zákona se kriticky vyjádřily dvě klíčové profesní organizace. Proč se, když je to tedy tak super, jak vy říkáte, tak proč se kriticky vyjadřuje Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě – to je to ČKAIT, jak jsem řekla, ČKAIT? Proč se k tomu kriticky vyjadřuje Česká komora architektů? Proč ve společném memorandu upozorňují na celou řadu problémů? Oni jsou odborníci, oni moc dobře ví, proč nesouhlasí s tím zvoleným postupem, moc dobře ví, že je zásadní chybou, že je ta novela předložena formou poslaneckého návrhu, tedy mimo standardně legislativní proces, který já bych opravdu u takto zásadní legislativy, která mění tolik zákonů, které jsem tady z dobrého důvodu zcela záměrně a zcela v souladu s jednacím řádem, kdy jsem hovořila k věci, vypsala, abych Vám připomněla, co všechno měníte. A těmto profesním komorám nebylo umožněno návrh zákona připomínkovat před projednáním v Poslanecké sněmovně. To je prostě pravda, to je neoddiskutovatelný fakt, to nepopřete, nevylžete se z toho, prostě ta debata, ta diskuse neprobíhala.

Vyberu jenom několik připomínek, které se týkají širší veřejnosti, a to je třeba: ekonomická přiměřenost na úrovni stavebních požadavků. Komory zpochybňují, že má být ekonomická přiměřenost postavena na stejnou úroveň jako požadavky na výstavbu. Není jasné, zda má tato úleva pomáhat lidem a uživatelům staveb, nebo jenom usnadňovat povolování developerských projektů – a nic proti developerům, potřebujeme je, ale musí to být vyváženo se zájmy občanů.

Co bych chtěla vyzdvihnout, tak je omezení bezbariérovosti. Komory kritizují použití pojmu osoby se zdravotním postižením, které vede k omezení požadavků na přístupnost staveb pouze pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace. To je myslím něco, co je naprosto zásadní a nad čím byste se měli zamyslet, protože myslím si, že bezbariérovost je základ a je důležitá v dnešní době.

Ale připomeňme si, koho tyto komory zastupují. Tak Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě zastupuje 32 310 autorizovaných inženýrů a techniků. Česká komora architektů zastupuje 4 226 autorizovaných architektů a urbanistů. To je prostě 37 000 lidí, kteří tomu rozumí, chtějí se vyjadřovat prostřednictvím svých zástupců, chtějí připomínkovat a neměli tu možnost. Vy nechcete slyšet a naslouchat hlasům odborníků z praxe, kteří se výstavbou dlouhodobě zabývají? Protože kdo nenaslouchá odborníkům, tak je diletant! Ono to vypadá, že tady máme vládu diletantů.

Protože, vážení občané – to tady vždycky se tak dělalo v minulosti – já se tady snažím mluvit k vám v sále, ale vy říkáte, že to děláte pro lidi, tak novým stavebním zákonem se stane, že vám za barákem bude moci vyrůst cokoliv, i navzdory hlukovým limitům. Ona je to taková nenápadná, ale velmi problematická změna v připravované novele stavebního zákona, protože § 193 odst. 3 navrhuje umožnit povolit stavbu, i když nesplňuje hygienické limity hluku a vibrací. (Takže) tady hrozí zásadní ohrožení zdraví občanů. Prostě přestože nebude splněn hlukový limit, pokud o tom rozhodne úředník centrálního úřadu, který na tom místě nikdy nebyl, tak normálně to půjde.

Zvukový záznam

Prý totiž stačí, že stavebník prokáže, že udělal všechna opatření, která po něm lze rozumně požadovat. On o tom už mluvil před chvílí náš předseda Vít Rakušan. Já si to vůbec neumím představit, jak se bude v praxi uplatňovat pravidlo rozumně požadovat. Tak co to je rozumně? Protože já mám pocit, že tady jsme ve Sněmovně někdy ten zdravý selský rozum už ztratili, protože se tady neumíme společně domluvit a považuju to za velkou chybu. Znovu připomínám, v úterý se měly projednat tři zákony. Všechny se projednaly v souladu s tím, co vládní koalice chtěla.

Protože co když úřad usoudí, že hluk odpovídá běžnému stávajícímu využití okolního území? Já jsem ráda, že tady zrovna sedí pan ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, jehož podporuju v tom, jaké změny připravuje v rámci českého zdravotnictví a nebudu jako populistická opozice vykřikovat něco, budu se snažit mu pomoct z pozice opozice, protože to opravdu oceňuju. A uvidíme, jestli se nám to společně podaří, ale znepokojuje mě, že jako ministr zdravotnictví nechává plynout, že jeho kolegové z vládní koalice prostě chtějí takto prolomit hlukové limity a ohrožovat zdraví občanů, protože ty hygienické limity nejsou formalita. Chrání zdraví lidí před dlouhodobým vystavením hluku a ta novela z nich dělá doporučení, ne závazné pravidlo. A to je prostě velký problém, protože co to přinese v praxi pro konkrétní lidi? Že zrovna vedle jejich bydlení budou moci vzniknout hlučné výrobní provozy. Budou tam moci vzniknout velké logistické areály, velké a hlučné dopravní stavby, které by dneska nebylo možné kvůli těm hygienickým limitům povolit, nebo by se k tomu mohla vyjádřit obec, ale vy tam navrhujete zkrácení limitů, kdy ani nebude možné svolat radu obce podle zákonných možností. Prostě to nebude možné, ta obec nebude mít možnost podle zákona se včas vyjádřit.

Pojem rozumnost. Co to je? To není jasně definovatelný, to je vágní a naprosto subjektivní výraz. Já můžu mít úplně jinou představu o zdravém rozumu než ji máte vy. Zcela zjevně ji mám úplně jinou. Prostě otevírá to prostor pro velmi volný výklad a pro rozhodování na základě libovůle, nechci říct zlovůle. Ale co když bude rozhodovat někdo v nějakém zájmu a o co se opře? A jak se ti obyvatelé dozvědí, že jejich právo na ochranu zdraví ustupuje tomu, co je pro investora rozumně dosažitelné? Pokud už je území zatížené hlukem, může se argumentovat tím, že další zdroj hluku vlastně nic zásadního nemění, protože to máte hlučné, tam bydlíte.

Já bych vám tady mohla vyprávět problémy naší obce se vznikem, změnou, já jsem bývalá starostka podhorské vesnice v Kunčicích pod Ondřejníkem, v Beskydech, Kunčice pod Ondřejníkem, a máme tam takovou velkou zemědělskou plochu, na které podle stávající legislativy mohou nepravidelně, pokud je to včas oznámeno, přistávat ta malá letecká zařízení. A doposud jsme měli jako obec možnost ovlivnit v rámci územního plánu, aby se z toho nestalo letiště. Ale teď se třeba úplně klidně to bude moct stát, že se prostě řekne, že to je v pohodě a někdo si to tam prolobbuje. To prostě není možné. Protože vy vlastně můžete postupně ten hluk v tom území navyšovat, je to taková salámová metoda, zvýšíme to o trochu, zvýšíme to ještě trochu o trochu a pak už to najednou bude tak hlučné, že tam ti lidi nebudou schopni žít.

Ale my se přece máme starat o lidské zdraví, zejména v situaci, kdy čelíme zhoršujícímu se zdraví populace, zkracování doby života ve zdraví. Prodlužuje se nám sice délka života, ale prodlužuje se nám délka života ve zdraví? A my přece máme společně se starat o to, aby se prodlužovala délka života ve zdraví, aby se lidé dožívali déle, ale ve vysoké kvalitě a když budou vystaveni vysokým vibracím a vysokému hluku, no tak se moc dobré kvalitě zdraví prostě těšit nebudou. Protože ta drobná změna může umožnit, že se ty hlukové zdroje budou v tom jednom místě kumulovat.

A já tady opravdu důrazně apeluji na to, abyste zvážili, zda je to takto v pořádku zejména z důvodu ochrany zdraví našich občanů.

Další problém, černé stavby. Zbourá je někdo? Komu to má prospět? Připravovaná novela stavebního zákona výrazně oslabuje boj proti černým stavbám. Navrhuje totiž zrušit lhůtu pro podání žádosti o dodatečné povolení stavby. Majitele černé stavby tak nic nebude nutit, aby povolení řešil, prostě to postaví a hotovo. Já nevím, co když se někdo rozhodne v nejvyšší zóně chráněného území národního parku postavit dům? Tak ho tam prostě postaví, bude tam a nikdo mu ho nezboří? To se na mě můžete dívat, že se nic takového nestane. Ale co když jo? Co když se to postupně prolomí? Protože v praxi to opravdu může vypadat tak, že nějaká krásná louka s výhledy na – já použiju Beskydy – já žiju v Beskydech nebo na nějaké oblíbené místo, kde to máte rádi, kam chodíte čerpat sílu, kam chodíte na procházky, tak si někdo prostě vystaví, postaví tam rekreační apartmán, rodinný dům, přestože to ani nebude stavební pozemek, prostě se rozhodne, tak to tam bouchne. A bude hotovo. Už teď máme totiž problém odstraňovat černé stavby, rostou ve velkém, poměrně dost jich tam je a to je opravdu něco, co je potřeba zlepšit. Ale vy to nezlepšujete, naopak to zhoršíte, protože zmizí ta lhůta. Takže místo vlastně posílení toho boje proti černým stavbám, které bych od vás očekávala, od toho, že bude vymáhat právo zákon, tak naopak přijde legalizace porušování pravidel.

Co mě trápí hodně a zase to souvisí s tím zdravím, protože abychom byli zdraví, musíme žít ve zdravém životním prostředí. A trápí mě, že vámi předkládaná stavební novela stavebního zákona přináší změnu, že už stavební úřady nebudou chránit přírodu.

Připravovaná novela stavebního zákona zruší zákon o jednotném environmentálním stanovisku, takzvaný JES, přestože se v praxi osvědčil. Ochranu životního prostředí mají nově posuzovat stavební úřady s výjimkou tedy zvláště chráněných území. Ale ty stavební úřady na to nemají jednak odbornost, nemají na to dostatečnou oporu v zákoně, podle návrhu se sice mají vyvažovat různé veřejné zájmy, ale zároveň v tom vyvažování má vždy přednost výstavba. A co je ještě horší, vždycky je nejhorší, když to jde ode zdi ke zdi, když pro dobrý rozvoj země je důležitá kontinuita. Pokud jedna vláda navazuje na druhou, upraví třeba drobnosti, vylepší chyby, poučí se z praxe. Dobře to můžeme opravdu vidět v městech a obcích, kde postupně navazuje jeden starosta, starostka, na druhého, využije to, co ten jeho předchůdce připravil a přestože je třeba z opozice, tak pokračuje v celé řadě projektů. A na těch obcích pak vidíte, jak ty obce vzkvétají, jak vypadají skvěle. Ale když nastoupí nové vedení, jehož jediným cílem je prostě zbořit to, co ti předchůdci připravili, tak podle toho potom ta obec vypadá.

A vy vlastně tady rušíte zákon, který je účinný od 1. 7. 2024, funguje rok a půl. Osvědčil se. I tehdy, když se přijímal, byly obavy, že bude prodlužovat povolování staveb, ale ty obavy se v praxi nenaplnily. Naopak, úřady se naučily koordinovat dříve samostatná stanoviska k vlivům na životní prostředí, vlivům na vodu, ovzduší, půdu, odpady, druhovou ochranu, kácení dřevin a tak dále. Posuzují to úředníci s příslušnou odborností.

Systém samozřejmě měl počáteční porodní bolesti, ale začal fungovat a právě ve chvíli, kdy se rozběhl, tak vy jej chcete zrušit.

Ale co je důležité, tak zákon o tom jednotném environmentálním stanovisku byl připraven jako klíčová součást Národního plánu obnovy, jako komponenta zelené transformace, které nám umožňuje čerpat finanční prostředky z Evropské unie na základě splněných milníků a cílů, a ty cíle musí být splněny do června 2026, aby byly uvolněny další platby.

Zvukový záznam

A pokud nebudou splněny, můžeme přijít i o desítky miliard, tak pokud neslyšíte na zdraví, pokud neslyšíte na životní prostředí, tak bych od vás očekávala, že uslyšíte na peníze. Že nám hrozí že budeme mít problém. Zjevně si žádný problém nepřipouštíte.

Ale co je dalšího – že bude vznikat s tím zákonem celá řada výjimek. Budou výjimky za zavřenými dveřmi. Je to zase nenápadná změna, ale zásadní, zásadní změna v připravované novele stavebního zákona, protože bude mít rada obce možnost udělit konkrétnímu záměru výjimku z územního plánu.

Ale problematické na tom je, že se o takové výjimce bude jednat za zavřenými dveřmi na neveřejném jednání rady města. Ale je to konkrétní rozhodnutí, které může ovlivnit zásadně život lidí v té čtvrti. Oni nebudou mít možnost se k tomu vyjádřit. Rada ani stavební úřad nebudou mít povinnost tu výjimku odůvodnit. Z územního plánu se stane trhací kalendář. Nebudou to žádná pravidla výstavby, nebude to žádný dlouhodobý strategický dokument, úplně se to rozcupuje podle toho, kdo koho zná, kdo komu bude chtít vyhovět. Nebude tam žádná transparentnost.

Jak zajistíte, že – jaká bude logika těch individuálních výjimek schvalovaných politickým rozhodnutím rady města? Je to zásadní chyba, že se mohou některá rozhodnutí, která zásadně mohou měnit charakter okolí se tak budou odehrávat bez veřejné kontroly a bez jasného odůvodnění.

Mohla bych tady mluvit dlouze o tom, že připravovaná novela stavebního zákona ve většině případů ruší odborná stanoviska orgánů ochrany přírody, památkářů, hygieny, ale ruší i závazná stanoviska požární ochrany a integrovaného záchranného systému. Nevím, jestli je dobře rušit závazné stanovisko požární ochrany? Vyjádření hasičů budou jen nezávazná. V kontextu nedávného silvestrovského požáru ve Švýcarsku si to neumím představit. Neumím si představit, že na sebe berete tu zodpovědnost, že někdo řekne, že to stanovisko je nezávazné. Co když nepoužije zdravý selský rozum a neadekvátně to rozhodne? Co když budou postaveny stavby, kde nebudou dostatečné únikové cesty? Kde nebude místo pro příjezd hasičského auta nebo sanitky? Když spoléháte na to, že se to nestane? No nestane se to – doteďka se to nemohlo stát, protože byly dodržovány nějaké pravidla a zákon.

Ale to není možné. To jsou ty nejčernější scénáře, které já si nepřeju, aby někdy nastaly. Ale tohleto obrovské riziko v té novele stavebního zákona je. A kdo za to ponese zodpovědnost, když opravdu by tato úplně extrémní situace nastala?

Zkuste se nad tím zamyslet. Protože vy tady – já se dívám po sále, držíte se za hlavu, kroutíte hlavou, tvrdíte, že nic takového není. Tak já doufám, že se pletu, ale pokud to není závazné, to stanovisko, tak když něco není závazného, tak se tím nemusíme řídit – a myslím si, že zákon by měl nastavovat jasná pravidla.

Nevím, jestli máte vyřešeno, že ten nový systém bude fungovat. Jak už jsem krátce zmínila, 67 procent zaměstnanců přecházet nechce. Raději z toho zaměstnání úplně odejdou anebo půjdou do penze a vyřeší to tím. Někteří si budou chtít najít jiné uplatnění na jiném úřadě. Přitom jsem na to zvědavá, kde ty lidi seženete, protože je dneska problém sehnat lidi.

No a hlavní je nakonec – jsem si říkala, že možná na něco byste mohli slyšet, tak tím skončím – to jsou peníze. Kolik to bude stát a kdo to zaplatí? Víme? Kolik nás bude stát přesun stavebních úřadů? A kdo to zaplatí? To je jasné, kdo to zaplatí. Občané z daní. Protože jinak stát moc peníze nezískává, pokud teda neuvažuje o tom, že naprosto nesmyslně by třeba prodal strategický podnik, jako je Explosia. Tak převážně získává peníze z daní, takže to zaplatí občané. Bude to stát miliardy, které zaplatí všichni ze svých daní a ještě to navíc nepovede ke zrychlování staveb. Nás ten systém úplně zasekne.

Vy říkáte, že stačí zvýšit státní tabulkové platy o 10 procent a přesun stavebních úřadů bude vyřešen. Tak to bych chtěla vidět. Protože často obce v současném systému doplácejí úředníkům mzdy, jako je třeba osobní ohodnocení, protože za ty čistě tabulkové platy lidi neseženou. A obce nesou další náklady. Reálné, celkové náklady na ty zaměstnance jsou prostě mnohem větší.

A vyjadřovala se k tomu i analýza sdružení tajemníků. Ta říká, že ten přesun se týká minimálně 5 443 odborných pracovníků na úrovni obcí s rozšířenou působností, dalších zaměstnanců obcí, krajů a nového centrálního úřadu. 6,7 miliardy korun ročně jsou celkové náklady jenom na úrovni ORP. 3,8 miliardy ročně – mzdové náklady zase jenom na ORP. Zhruba 1 200 000 korun na jednoho úředníka včetně provozu.

Co všechno tvoří ty neviditelné náklady? Je tam k tomu ekonomika, účetnictví, personalistika, IT podpora, spisová služba, služební auta, technik, úklid, údržba, bezpečnost ochrany zdraví při práci, řízení, management. Stát bude muset navíc pronajímat nebo stavět nové budovy, kam ty úředníky přesune. A to se bavíme jenom o těch každoročních výdajích.

A další miliardy spolkne samotný přesun, proces toho přesunu, nová organizační struktura a řízení, změny pracovněprávních vztahů pro tisíce lidí, nové IT systémy, stěhování archivu a spisů. Jaký bude výsledek? Reálná hrozba, že se stavební řízení výrazně zpomalí anebo dočasně totálně ochromí. Kvůli personálním odchodům procesu reorganizace a dlouhodobému podstavu zaměstnanců. Dopady pocítí obce, obyvatelé i investoři.

Systém se může úplně zhroutit. Ale uvidíme, řekneme si. Možná tady budeme za dva roky stát a říkat: my jsme vám to říkali. Možná už za rok. Uvidíme.

Já v tuto chvíli ukončím svůj projev s tím, že bych doporučovala vládní koalici, aby stáhla tento návrh z projednávání. Aby předložila – pokud chce opravdu měnit stavební řízení, tak aby předložila jiný návrh. Návrh který projde standardním legislativním procesem, který budete konzultovat s odborníky, protože ta zodpovědnost je na vás. A apeluji na vás, abyste se zaměřili na to, zda opravdu tou změnou nezhoršíte kvalitu života v této zemi a neohrozíte zdraví našich obyvatel. Děkuju vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců STAN.)

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji. Vystřídali jsme se při řízení schůze, já vás zdravím, přeju pěkný večer. Taková informace – v Praze byl právě schválen Metropolitní plán, tak to krásně navazuje na ten stavební zákon.

Nejprve přečtu omluvy, pak jsou faktické poznámky a pak budeme pokračovat v rozpravě. Patrik Nacher bere zpět omluvu od 13 hodin – z pracovních důvodů a omlouvá se od 13.30 do 17 hodin a od 18.30 do 20.15 – z pracovních důvodů, Josef Nerušil od 18 hodin do 21.30 – z pracovních důvodů.

V této chvíli máme zde faktické poznámky. Radek Koten už je proaktivně před mikrofonem, připraví se Vojtěch Krňanský a Matěj Gregor. Spouštím dvě minuty.

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážení kolegové, kolegyně, dámy a pánové, já bych sem za normálních okolností opravdu nešel. Ale vzhledem k tomu, co se tady vlastně děje několik dní, já dostávám v podstatě na denní bázi zprávy od nespokojených občanů, jakým způsobem jedná Poslanecká sněmovna. Zaznívají tam v těch zprávách, které mi chodí na Whatsapp nebo do esemesek, jestli tady jsou pavlačoví bojovníci, bojovnice anebo zda to je nejdražší chráněná dílna v České republice. Zaznívají tady invektivy, těch věcných argumentů tady je jako šafránu a co se týká návrhů těch bodů, které se navrhují na úvod programu, tak to tady mně psali, že to jsou dětinské názvy bodů, dehonestující třeba konkrétní lidi.

Zvukový záznam

já bych řekl, že tady je krátká paměť, protože za vlády Petra Fialy s Markétou Pekarovou Adamovou v čele Poslanecké sněmovny se tady říkalo, ať sedíme v koutě a šoupeme nohama.

Jinak, co se týká Moravskoslezského kraje. No tak vzpomeňte si, jak dopadl pan Zbyněk Stanjura se svou arogancí. Jinak, co se týká, zda chcete něco dělat pro občany. Tady zaznívalo mnohokrát, že pro ně chcete něco dělat a že my to tady blokujeme. No tak podle těch, co mi píšou, tak vy prý nechcete pro ně nic dělat, bojkotujete jednání Sněmovny a zejména tedy bojujete, ale bojujete o ty korýtka, které jste nedostali. Děkuju za pozornost.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji za dodržení času. Další faktická poznámka Vojtěch Krňanský, malý moment. Tak, můžete.

Poslanec Vojtěch Krňanský: Pane předsedající, děkuji za slovo, krásný dobrý večer. Vážené kolegyně, vážení kolegové, my jsme tady před chvílí viděli neuvěřitelně afektovaný projev paní kolegyně Šebelové. Dokonce nás nazvala diletanty, vládou diletantů. Paní kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího jste to vy, kdo je zastáncem té kultivované Sněmovny a při projednávání stavebního zákona nás tady nazvat takhle – já to považuji za poměrně nedůstojné, obzvláště proto, že je to vaše hnutí, který si které si říká Starostové. Ale já bych rád připomněl, že v této Sněmovně jsme ve složení, kdy skutečných starostů, kteří tu činnost vykonávají, budu počítat starosty, místostarosty, primátory a náměstky primátorů – tak Klub ANO má 20. ODS 4, KDU-ČSL 4, STAN 3, TOP 09 2, Motoristé 1, Piráti 1.Čili hnutí STAN má 3 aktivní starosty oproti celé koalici, která jich má 21. Je to jedna sedmina. A vy nás tady chcete poučovat o tom, že starostové, my starostové, víme, co potřebujeme. (Nacher: Prosím prostřednictvím, vždy.) Prostřednictvím pana předsedajícího, my skuteční starostové víme, co potřebujeme a co potřebuje stavební řízení. My skutečně chceme, aby samosprávy měly moc něco předávat.

A v těch vašich 3 starostech máte taky kolegu, který přivedl svou obec na pokraj bankrotu. Jestli vychováváte takové odborníky a chcete nás tady mistrovat v tom, že víte, co je potřeba, tak bohužel. Rád bych také řekl, že ten váš projev byl bohužel, prostřednictvím pana předsedajícího, plný nepochopení toho zákona. Já mám pocit, že jste ho ani nečetla, protože pokud tady vyprávíte o tom, o těch hasičích, tak každý takhle rozsáhlý projekt, který jste tady zmiňovala, potřebuje mít PBŘ od autorizovaného technika nebo inženýra. To není o tom, že si to někdo nakreslí v omalovánkách od dítěte. Stavební řízení funguje trochu jinak. Děkuju vám. (Potlesk z levé části sálu.)

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času, v této chvíli na faktickou poznámku se připraví Matěj Gregor, dále v pořadí je Petr Sokol, Michaela Šebelová. Tak pojďte, pane poslanče, já vám spouštím 2 minuty.

Poslanec Matěj Gregor: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já vlastně, když jsem poslouchal ten projev paní předsedkyně Šebelové, tak jsem přemýšlel hodně nad tím, jak to tady poslední dny vypadá a říkal jsem si celou dobu: Nejde ty věci říct normálně? Nejde to tak, abychom se bavili jako lidi? Já vím, že vy sama jste velmi citlivá na ty osobní útoky, na to, když se zbytečně používají emoce, ale nemohu se zbavit dojmu, mnohokrát jsem s vámi diskutoval prostřednictvím pana předsedajícího, že vy to trochu děláte taky a začíná to být z mého pohledu velmi, velmi za čarou. Vy jste na jedné straně v tom projevu řekla: je chyba nebavit se mezi stranami. Je chyba na těch věcech nespolupracovat. Ale pak jste to, jak to říkali můj předřečník, vyplnila celou řadou těch invektiv, kterými jste vlastně trošku nepřímo řekla, že o tu debatu nestojíte, protože když s někým stojíte o debatu, tak ho neurážíte. A to je podle mě problém té, obecně, dnešní politiky a Sněmovny. A to, co tady vidíme, jsou jenom příznaky, které jsou všude ve světě.

Z politiky se vytrácí ta nejdůležitější kompetence – a není to odbornost, není to nějaký kredit, to bych řekl, že tady většina lidí nějaký má – ale je to ta schopnost a ochota chtít se domluvit. A připomenu vám jednu věc, když jsme se spolu viděli možná poprvé, tak pan kolega Reichl v jedné debatě, tak vás osočil neférově, útočně, za ty Poslanecké náhrady a já jsem se vás tehdy zastal. Po debatě jsem za vámi přišel a říkal jsem vám, to mi nepřišlo férové, co udělal pan kolega Reichl, to nebylo fér. A vy jste mi řekla, lidé, co tohle dělají, tak je to vždycky doběhne. Tak, aby vás to nedoběhlo.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Mým prostřednictvím může něco doběhnout. Děkuji za dodržení času, poprosím další faktická, Petr Sokol, připraví se Michaela Šebelová a Lukáš Vlček. Pane poslanče chvilku počkejte, tady to má zpoždění, ať vám tam můžu dát 2 minuty, tak můžete.

Poslanec Petr Sokol: Děkuji. Vážený pane předsedající, abych se vaším prostřednictvím chtěl obrátit na pana poslance Kotena. Já myslím, že by tady nemělo zaznívat, že Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky chráněná dílna. A já znám samozřejmě ty vaše triky, jako když vy chcete si udělat mítink na náměstí, vaše strana, tak tvrdíte, že tam sbíráte petici a stejně tak tady bychom se asi měli vyvarovat toho, že si budeme posílat vzkazy, že nám někdo něco napsal. To, když mě napíše někdo něco ošklivého o vás, tak já to tady taky nebudu číst. Já myslím, že to je na každém z nás. To je první věc. Druhá věc. Říkal jste, že my nechceme pracovat? No tak jednak my jsme přesvědčeni, že když se nebudou schvalovat podobné zákony, tak to bude lepší. Ale pracovat chceme. A připomeňme si, že včera skončila schůze Poslanecké sněmovny, protože většina tady neměla dost lidí.

Takže asi kdybych používal vaši rétoriku, to já nechci dělat, tak by to znamenalo, že jste nebyli v práci a proto skončila schůze Poslanecké sněmovny. Jako nevytahovali bychom to tady ale po té vaší paličské řeči mi nic jiného nezbylo. O pavlači a tak podobně. A v neposlední řadě bych se chtěl zeptat, kde je prosím odpovědný ministr tady k tomuto bodu, proč tady není? Já vím, že používáte zase ten trik, že nebyli jste to schopni předložit jako přes vládu, tak jste to předložili jako poslanecký návrh. Ale k takhle velké novele by tady asi přece měl být přítomný ministr. Tak já se jenom chci zeptat kde je?

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Dále na řadě je Michaela Šebelová, než sem dorazí, přečtu dvě omluvy. Robert Králíček bere zpět svou omluvu, Celý jednací den - osobní důvody. Robert Králíček do 18 h, osobní důvody. Tak dobře. Michaela Šebelová faktická – dvě minuty, připraví se Lukáš Vlček a Jan Berki. Můžete paní předsedkyně.

Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuji vám za slovo. No, také bych očekávala, že paní ministryně Mrázová, která ten zákon nepředkládá jako ministryně, tady bude tu debatu poslouchat. V zimě se jí to zdá zbytečné. Na kolegu Krňanského: Ano, my Starostové nekumulujeme funkce. Celá řada starostů našich rezignovala na své funkce na obcích i ti, kteří jsou tady zvoleni. Jsou tady i Starostové, kteří už prostě nejsou starosty a někteří třeba byli v minulém období a nejsou, protože ne, anebo se rozhodli být jenom starosty a nekandidovali znovu do Poslanecké sněmovny. To znamená, vy jako hnutí jste z Motoristů – a já se vždycky pletu, pardon, jestli mám pocit, že jste z hnutí ANO, se omlouvám – tak... Nebo jsem to možná dopletla... Jo, možná jste tam byl a teď jste tam, to je jedno. Prostě obrovsky se kumulují funkce, tak tím to taky je. Pak máte velký počet starostů v Poslanecké sněmovně. Na kolegu Gregora? Já doufám, že až budeme projednávat s platy, prostřednictvím pana předsedajícího, na kolegu Gregora, že až budeme projednávat platy, ten váš populistický návrh na zmrazení platů, že podpoří celá vládní koalice můj návrh na redukci poslaneckých náhrad, protože jsou neadekvátní současným cenám. A všichni poslanci z Moravskoslezského kraje, nejenom já ze Starostů a nezávislých, ale i ti z hnutí ANO, SPD a Motoristů mají stejně vysoké náhrady jako já, automaticky součástí platu, to znamená navrhnou jejich snížení, protože opravdu odskočili a nejsou adekvátní, ne. Takže kdo chce řešit skutečný problém platu, řeší náhrady?

No a protože tady padlo, že tady včera nebylo dost poslanců, tak prověříme, zda je dost poslanců v práci a dávám procedurální návrh na přerušení projednávání tohoto zákona do 1. 1. 2028, děkuji.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak moment, to jste mě překvapila paní předsedkyně do 1. 1. 2028? (Zapsuje si.) Tak.(Poslanci vstávají z lavic a stojí frontu k pultíku.) Ale můžete mít jenom protinávrhy proti procedurálnímu návrhu. Ano, pan poslanec Pražák.

Poslanec David Pražák: Dobrý večer pane předsedající, tak já bych navázal pan na kolegyni a dal bych protinávrh, že si myslím, že tuto noční hodinu čekat na 1. 1. 2028 je trošku chaotické. Já bych tam dal protinávrh do dnešní dvacáté první hodiny a patnácté minuty, navrhuji přerušení. Děkuji.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Do 21.15. Máte další protinávrh pane poslanče?

Zvukový záznam

Poslanec Igor Hendrych: Tak já vám moc děkuju za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, vážená paní ministryně, já si myslím, že bychom to mohli přerušit na o 5minut kratší dobu a navrhuji tedy 21.10 hodin.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: 21.10. Pan poslanec Mašek. Já jenom poprosím o klid. Já si ty časy píšu, ano? Prosím.

Poslanec Jiří Mašek: Dobrý den. Prosím, pane místopředsedo, dámy a pánové, já bych si dovolil dát protinávrh do 21.21 hodin. Děkuju.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Do 21.21 hodin?

Poslanec Jiří Mašek: Ano, 21.21 hodin.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Dobře, děkuju. Pan poslanec Gregor.

Poslanec Matěj Gregor: Děkuji. Já bych chtěl dát protinávrh na přerušení schůze do 23.10 hodin proti paní Šebelové, která teď odjela do televizní debaty a hlasování se nezúčastní.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Poprosím jenom o návrhy, ne o komentáře. Žádné další návrhy nemám. Já vás odhlásím... Tak ještě pan Krňanský.

Poslanec Vojtěch Krňanský: Já bych také chtěl dát protinávrh na přerušení schůze do 22.22 hodin.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: 22.22. Já vás v této chvíli odhlásím. Přihlašte se svými identifikačními kartami. Tak a já nechám hlasovat. Jdeme odzadu.

Návrh pana poslance Krňanského na přerušení do 22.22.