(pokračuje Patrik Nacher)

118.
Návrh na volbu členů Rady České televize

Prosím, aby se slova ujal předseda volební komise pan poslanec Martin Kolovratník.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. U volby členů Rady České televize je situace už zcela odlišná. Budeme volit šest členů a nacházíme se v prvním kole první volby. Těch členů volíme šest, protože postupně končila funkční období předchozím členům Rady České televize. 27. března skončilo funkční období pánům Romanu Bradáčovi, Tomáši Řehákovi a Jiřímu Šlégrovi. Teď nedávno, 27. května, skončilo funkční období dalším třem členům. Bylo to pánům Pavlu Matochovi, Luboši Xaverovi Veselému a Ladislavu Mrklasovi.

U tohoto typu volby postupuje Sněmovna tak, že náš mediální výbor vyhlašuje prostřednictvím předsedy Sněmovny veřejnou výzvu k podávání návrhu. Výzva byla vyhlášena 16. února a mohu konstatovat, že do výboru bylo doručeno 37 platných nominací. Výbor podle jednacího řádu tyto nominace zúžil na trojnásobek počtu neobsazených míst. To znamená, z 37 navržených postupuje přes volební komisi sem do Sněmovny 18 finalistů na 6 neobsazených míst.

Nominaci z výboru standardně projednala volební komise. V době projednání shledala, že vše je v pořádku, navržení splňují zákonné podmínky a přijala těchto 18 nominací do svého usnesení per rollam číslo 71 ze dne 2. dubna.

S navrženými kandidáty vás bleskově seznámím, standardně podle abecedního pořadí. Z výboru do Sněmovny tedy bylo navrženo těchto 18 kandidátů: Jiří Baumruk, Stanislav Berkovec, Roman Bradáč, Petr Brozda, Aleš Erber, Milan Fric, Daniel Herman, Martin Chalupský, Petr Jahn, Anna Koller, Giuseppe Maiello, Pavel Matocha, Richard Medek, Tomáš Netík, Lucie Plíšková, Jiří Šlégr, Luboš Xaver Veselý a Marek Vích.

Standardně postupuje komise tak, že konstatuje, že zvláštní zákon způsob volby nestanoví. Proto výbor pro mediální záležitosti – je to ustálený postup – i volební komise navrhují volbu tajnou.

Pokud bude Sněmovna úspěšná, někdo bude zvolen, tak zvoleným členům Rady České televize začíná šestileté funkční období, a to nejdříve dnem 28. května, tedy v tuto chvíli už dnem volby. Nyní, pane předsedající, prosím o otevření rozpravy.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: (Silný hluk v sále.) Já vám děkuji. Nejprve poprosím o klid. Já nevím... Děkuji.

Otevírám rozpravu. Nejprve vystoupí poslanci s přednostním právem. Přečtu vám pořadí: Jan Jakob, Vít Rakušan – Jan Jakob podruhé ne – Zdeněk Hřib a Boris Šťastný. V této chvíli to jsou čtyři poslanci s přednostním právem. Poté vystoupí poslanci bez přednostního práva, které vidíte na monitoru.

Ještě přečtu omluvu, než se do toho pustíme: Michaela Opltová celý jednací den ze zdravotních důvodů.

V této chvíli sem pozvu Jana Jakoba, který byl přihlášen jako první s přednostním právem. Pane poslanče, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, budu trošičku delší, ale přiměřeně, tak, jak jsem avizoval i na grémiu. Dnes rozhodujeme o tom, komu svěříme dohled nad jednou z nejvýznamnějších veřejnoprávních institucí v této zemi. Rozhodujeme o tom, kdo bude kontrolovat fungování...

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: (Předsedající zvoní na zvonek z důvodu přetrvávajícího hluku v sále.) Ne, pane předsedo, já se fakt omlouvám. Ono už to začíná být trochu nudné – jestli to někoho nezajímá tenhle bod, tak vás poprosím skutečně, abyste opustili ten sál. Je to nepříjemné od toho předsedajícího neustále připomínat, aby tady ta hladina hluku byla úměrná tomu, aby to bylo srozumitelné.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju, pane předsedající. Určitě to všechny zajímá tohle zásadní téma, a proto o tom tak vášnivě diskutují kolegové v lavicích.

Takže dnes rozhodujeme o tom, kdo bude kontrolovat fungování a zejména hospodaření České televize, kdo bude dohlížet na plnění její veřejné služby a kdo bude rozhodovat o jejím směřování. A právě proto bychom měli být při této volbě mimořádně opatrní. Jde o důvěryhodnost, o nezávislost a máme velkou odpovědnost. A právě proto považuji za nutné vyjádřit vážné pochybnosti o některých kandidátech. Především a nejdéle budu hovořit o kandidatuře pana Lubomíra Veselého. Tady nevedu žádný osobní spor s ním, neřeším, jestli je kritikem České televize. Ostatně kritika České televize může být legitimní, stejně jako je legitimní kritika vlády nebo třeba i kritika opozice. V tom problém rozhodně není. Problém je něco jiného.

Člen Rady České televize má být nezávislý, má jednat ve veřejném zájmu, má jednat nestranně, má být schopen oddělit své osobní, obchodní nebo mediální zájmy od výkonu své funkce. A právě zde vzniká zásadní otázka. Pan Veselý veřejně prohlásil, že v radě České televize zastupuje obchodní zájmy internetové televize XTV. To je jeho vlastní veřejný výrok. O jeho bytostném propojení s XTV není jakéhokoliv sporu. A proto se ptám, jak může člen Rady České televize současně tvrdit, že zastupuje obchodní zájmy soukromého média? Jak má veřejnost věřit v jeho nezávislost? Jak má veřejnost věřit, že rozhoduje výhradně v zájmu České televize? Jak má veřejnost věřit, že nepřináší do rozhodování zájmy subjektu, který působí v rámci stejného mediálního trhu? To jsou přece zcela legitimní otázky.

Nyní mi dovolte připomenout jedno ustanovení zákona o České televizi. Ustanovení, které patří mezi základní pojistky nezávislosti média veřejné služby – § 5 odst. 2 zákona o České televizi mimo jiné říká: „Člen rady nesmí zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly ohrozit důvěru v nezávislost a nestrannost rady.“ Zákon je v tomto ohledu poměrně přísný, ale zcela jasný, a to je samozřejmě správně, protože člen Rady České televize nemá zastupovat žádné jiné obchodní zájmy, nemá zastupovat žádnou firmu, žádné soukromé médium, žádnou podnikatelskou skupinu, má zastupovat veřejný zájem. Právě proto zákon nehovoří pouze o skutečném střetu zájmů. Hovoří také o situacích, které mohou ohrozit důvěru, nezávislost nebo nestrannost rady.

A právě zde se vraťme ke kandidatuře pana Lubomíra Veselého. Pan Veselý je dlouhodobě spojen s internetovou televizí XTV a jedno je nepochybné, pokud vznikne důvodná pochybnost, že člen Rady České televize zastupuje obchodní zájmy soukromého média, pak vzniká problém, který zákon výslovně, výslovně předvídá. Máme tedy tady kolosální problém: problém v nesplnění nezávislosti, problém v nesplnění nestrannosti kandidáta Veselého. Právě ochrana nezávislosti a nestrannosti je důvodem, proč byl v § 5 tento citovaný odst. 2 do zákona napsán. A proto se dnes jasně ptám – posiluje jeho působení v radě České televize důvěru veřejnosti v nezávislost této instituce? Nebo naopak vyvolává pochybnosti, kterým se zákon snaží zabránit? A každý z nás by si měl na tuto otázku odpovědět dříve, než přistoupí k volbě, protože odpovědi jsou zcela jasné. Ten zákon nelze vykládat jakkoliv jinak. Ještě jednou ocituji z § 5 odst. 2 zákona o České televizi, cituji: Člen Rady se nesmí podílet na podnikání v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, ani nesmí zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly ohrozit důvěru v nezávislost nebo nestrannost Rady. Konec citace. Domnívám se, že není nic jasnějšího. Spojení pana Lubomíra Veselého se soukromou televizí XTV je v jasném rozporu se zákonem o České televizi. Proto by nikoho z poslanců nemělo ani na vteřinu napadnout, aby ho měl do rady České televize volit. Pokud by ho ale přece jen někdo ze zákonodárců volil, způsobil by tak právní stav, který bude v rozporu se zákonem. Něco takového by ale jistě nikoho z vás nenapadlo, že ne?

To ale bohužel v případě pana Lubomíra Veselého není všechno. Nelze přehlížet jeho způsob veřejného vystupování. V posledních letech opakovaně vyvolaly pozornost jeho urážlivé výroky vůči veřejně činným ženám. I z těchto důvodů v minulém období doporučil na můj návrh mediální výbor Poslanecké sněmovně odvolání pana Lubomíra Veselého z Rady. Bohužel se tak pak už nestalo.

A také u tohoto problému jde o vhodné nastavení standardu. Člen Rady České televize nemá být internetový glosátor, nemá být influencer. Je představitelem instituce, která má reprezentovat veřejnou službu vůči celé společnosti, a proto bychom měli u kandidátů požadovat určitou míru důstojnosti, respektu a odpovědnosti.

A to ale stále není všechno, protože existuje ještě další závažný důvod, proč bychom měli být při této volbě mimořádně obezřetní. Důvod, který není založen na dojmech, není to subjektivní názor či mediální interpretace, je založen na rozhodnutích soudů. V roce 2020 Rada České televize odvolala dozorčí komisi. Celou dozorčí komisi. Následně se ukázalo, že tento postup nebyl v souladu se zákonem. Nejvyšší správní soud rozhodnutí Rady České televize zrušil a konstatoval, že k takovému odvolání neměla Rada zákonný podklad. Jinými slovy šlo o nezákonné rozhodnutí. A nyní přichází druhá část tohoto příběhu, protože každé nezákonné rozhodnutí má své následky. Odvolaní členové komise se přirozeně bránili. Soudy jim daly za pravdu a Nejvyšší soud následně potvrdil, že za škodu způsobenou tímto nezákonným postupem odpovídá přímo Česká televize. Ne stát, ne někdo jiný, Česká televize. Výsledek? Česká televize musela začít vyplácet nezákonně odvolaným členům dozorčí komise odškodnění. Celková škoda se blíží čtyřem milionům korun. Čtyři miliony korun. Peníze poplatníků, peníze občanů, peníze, které mohly být použity na výrobu pořadů, na zpravodajství, na regionální vysílání, prostě na veřejnou službu. Místo toho budou použity na úhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím většiny tehdejších radních.

A teď přichází otázka, kterou si musíme položit. Kdo pro to rozhodnutí hlasoval? Kdo nese tu odpovědnost? Mezi radními, kteří pro nezákonné odvolání dozorčí komise hlasovali, jsou Pavel Matocha, Roman Bradáč, Jiří Šlégr a Lubomír Veselý. A ejhle, všichni dnes znovu kandidují, znovu žádají Poslaneckou sněmovnu o důvěru, znovu žádají další mandát. A já se ptám, jaký signál vyšleme veřejnosti, pokud je znovu zvolíme? Jaký signál vyšleme lidem, kteří platí televizní poplatky? Jaký signál vyšleme zaměstnancům České televize? Že za nezákonná rozhodnutí se nenese odpovědnost? Že milionové škody nejsou překážkou pro další působení v kontrolním orgánu? Že člověk může způsobit veřejné instituci škodu a následně získat další mandát? To přece není správně. Tady nejde o osobní nevraživost. Jde o elementární princip odpovědnosti. Pokud chceme, aby občané důvěřovali veřejným institucím, musí vidět, že odpovědnost platí pro všechny.

Proto jsem přesvědčen, že Poslanecká sněmovna by při dnešní volbě měla velmi pečlivě zvažovat, zda podpoří kandidáty, kteří se podíleli na rozhodnutí později označeném soudy za nezákonné, které vedlo ke vzniku miliardových škod. Nejde jen o minulost, jde o důvěru k budoucnosti, jde o důvěru v Českou televizi, jde o důvěru ve veřejné instituce obecně. Jsem si jistý, že je to přece zcela zřejmé. Ti, kteří mají kontrolovat hospodaření České televize, a zároveň ti, kteří způsobili nemalou finanční škodu České televizi, by v Radě České televize neměli dál působit. Proto by nikdo ze jmenovaných kandidátů neměl dnes dostat podporu žádného odpovědného zákonodárce. Nikdo z nich by dnes neměl být zvolen.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, důvěra v Radu České televize nestojí pouze na zákonných ustanoveních. Stojí také na důvěře veřejnosti, na přesvědčení, že členové Rady jednají nezávisle, transparentně a bez zákulisních dohod. Právě proto nelze zcela pominout ani kauzu zveřejněné nahrávky z roku 2021, která se týkala dvou tehdejších radních, kteří dnes opět kandidují, pánů Bradáče a Matochy. Nahrávka vyvolala vážné pochybnosti o tom, zda někteří radní neřešili personální a strategické otázky České televize způsobem, který je neslučitelný s očekávanou nezávislostí člena kontrolního orgánu veřejnoprávní instituce. Nechci dnes nahrazovat práci orgánů činných v trestním řízení. Nechci nikoho obviňovat z trestné činnosti. To mi určitě nepřísluší. Ale Poslanecké sněmovně přísluší něco jiného; posoudit, zda kandidát splňuje nejen zákonné podmínky, ale také morální a profesní předpoklady pro výkon funkce. A pokud je kandidát opakovaně spojován s kauzami, které vyvolávají pochybnosti o nezávislosti, transparentnosti a důvěryhodnosti Rady České televize, pak je zcela legitimní otázkou, zda právě takový kandidát má získat další mandát.

Vítám rozhodnutí představitelů vládní koalice, kteří deklarují, ať to tady učiní pan předseda a ministr, kolega Boris Šťastný, kteří deklarují, že tyto dva kandidáty spojené s touto nahrávkou volit nebudou. Zároveň bych ale také uvítal totéž i u zbývajících dvou kandidátů, kteří svůj post v Radě obhajují, u pana Šlégra a zejména u pana Veselého, jemuž jsem se věnoval v první části mého vystoupení. Všichni čtyři jsou totiž spojenci, kteří snad ve všem při svém působení v Radě České televize postupovali jednotně a zcela koordinovaně. Domnívám se, že vždy také shodně hlasovali. Není tedy jediný důvod, proč by některý z nich měl být dnes znovu do Rady zvolen.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, na závěr mi dovolte ještě jednu poznámku a současně jeden návrh. Již před touto volbou jsem veřejně deklaroval, že navrhnu, aby volba členů Rady České televize proběhla veřejně, a tento návrh nyní podávám. Navrhuji, aby volba členů Rady České televize proběhla veřejným hlasováním. Jsem totiž přesvědčen, že právě v případě takto významné veřejné funkce má veřejnost právo vědět, kdo komu svůj hlas odevzdal. O to více v době, kdy je nezávislost médií veřejné služby jedním z největších politických témat těchto dnů.

Rada České televize je klíčový orgán veřejnoprávní instituce financované občany této země, instituce, která hospodaří s miliardovými rozpočty, s miliardami korun veřejných prostředků, instituce, která má zásadní význam pro fungování demokratické společnosti. A pokud rozhodujeme o tom, kdo bude vykonávat dohled nad takovou institucí, neměl by být důvod, aby voliči, poplatníci, občané České republiky nevěděli, jak jejich zvolení zástupci hlasovali. Veřejná volba je přirozeným projevem politické odpovědnosti. Každý poslanec má právo hlasovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, ale současně by měl být připraven svůj hlas veřejně obhájit. Připraven nést za něj politickou odpovědnost, připraven vysvětlit občanům, proč podpořil právě toho či onoho kandidáta.

Jestliže po kandidátech do Rady České televize požadujeme transparentnost, důvěryhodnost a odpovědnost, měli bychom to samé, tyto samé principy, uplatňovat také sami na sebe. Proto navrhuji, aby volba členů Rady České televize byla veřejná, aby bylo zřejmé, kdo podpořil kandidáty spojené s nezákonným rozhodováním, kdo podpořil kandidáty, kolem nichž vznikají pochybnosti o nezávislosti, a kdo naopak podpořil kandidáty, o nichž je přesvědčen, že budou hájit veřejný zájem a dobré fungování České televize. Nechť každý hlas zazní otevřeně, nechť každý poslanec nese za své rozhodnutí odpovědnost a nechť veřejnost ví, kdo a jak rozhodoval o složení orgánu, který má chránit nezávislost České televize. Děkuju vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuju, pane poslanče. Já jenom.... pane předsedo, pro vás i pro ostatní, jak to bude probíhat. Po skončení rozpravy se bude hlasovat o tom návrhu, jestli to má být tajná volba, v případě že to neprojde, tak je automaticky volba veřejná. Jenom abychom věděli postup, jaký bude.

Teď mám tady jednu faktickou poznámku, než přijde řada na Víta Rakušana, s faktickou Josef Nerušil. Jsme v otevřené rozpravě, faktické mohou být. Pane poslanče, máte 2 minuty.

 

Poslanec Josef Nerušil: Děkuji za slovo i děkuji panu Jakobovi za tu hromadu patosu o tom, co je střet zájmů. Já jenom tady připomenu jeden moment, kdy se můžeme pobavit přímo o ukázkovém střetu zájmů, a to je moment, kdy členové mediálních rad kandidují do nějaké volené funkce za nějakou politickou stranu. Já sám jsem v roce 2021 byl členem Rady Českého rozhlasu a rozhodl jsem se kandidovat do Parlamentu za hnutí SPD. Na to konto jsem na mandát v Radě Českého rozhlasu rezignoval.

Určitě si vybavíte i kolegyni Hanu Lipovskou, která v té době seděla v Radě České televize. Ta rezignovat na svůj mandát odmítla a Sněmovna ji následně odvolala, protože bylo vyhodnoceno, že je nepřípustné, aby člen Rady Českého rozhlasu či České televize kandidoval za politický subjekt do Sněmovny či Senátu či do jakékoliv jiné politické funkce.

Mně se tady přes různé tamtamy doneslo, že jistý pan Jiří Padevět se chystá kandidovat za hnutí STAN do Poslanecké sněmovny. Tento člověk je zároveň i členem Rady České televize, a pakliže nás tady pan Jakob proškolil v tom, jak vypadá střet zájmů, já se s tím naprosto ztotožňuju a pevně věřím, že jakmile ten moment, kdy bude oficiálně potvrzena kandidatura pana Padevěta do Senátu za hnutí STAN, nastane, takže tu budeme ve shodě, že takový člověk – buď sám dobrovolně na svůj mandát v Radě České televize rezignuje, anebo že ho tady svorně jako jeden muž tato Sněmovna odvolá.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Další faktická poznámka Jan Jakob. Vaše 2 minuty.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju, pane předsedající. Vážený pane kolego Nerušile, prostřednictvím pana předsedajícího, jeden o koze, druhý o voze. Já jsem tady o střetu zájmů vůbec nehovořil. Zákon o České televizi v § 5 v odst. 1 – o tom jsem nehovořil – řeší jasně střet zájmů. Z něho jasně vyplývá, které funkce jsou neslučitelné, a samozřejmě že tam je postup takový, že když nastane to, že člověk získá jednu nebo druhou nějakou funkci, které se neslučují, tak to musí řešit – to je naprosto bez debat.

Já jsem hovořil o § 5, ale o odst. 2, který popisuje nad úroveň střetu zájmů to, jakým způsobem by se měl člen rady chovat. Znovu to zopakuji. Člen rady se nesmí podílet na podnikání v oblasti hromadných sdělovacích prostředků. Podílí se pan Lubomír Veselý? Podílí, zcela evidentně. I XTV je zhmotněným panem Lubomírem Veselým. A nesmí zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly ohrozit důvěru v nezávislost a nestrannost rady. Já jsem hovořil o tom, že pokud ho zvolíte, tak způsobíte právní stav, který je v rozporu s tímto odstavcem, tedy (odst.) 2, o střetu zájmů jsem nehovořil.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Další faktická poznámka Josef Nerušil.

 

Poslanec Josef Nerušil: Děkuji, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího. Z mého pohledu střet zájmů jako střet zájmů – nekličkujme v tom, zdali se jedná o podnikání, či o politickou afiliaci. A já jenom pevně věřím, že až ten moment nastane, tak že tu nebudeme svědky onoho oblíbeného dvojího metru – ani z vaší strany, pane Jakobe. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. V této chvíli je na řadě s přednostním právem pan předseda Vít Rakušan. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuju za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, už jsme si zvykli tady na začátku svých proslovů avizovat, jestli to bude dlouhé, nebo nebude. U mě to nebude dlouhé, nemám ani žádné papíry a mohu vám tohle přislíbit.

Jenom krátce shrnutí toho, co se v téhle chvíli tady odehrává. Česká televize je bezesporu jedním z pilířů demokracie, je to určitě nezávislost veřejnoprávních médií, co dává demokracii nějakou její kvalitu. O tom bychom neměli vést žádnou diskusi a doufám, že na tom se shodneme všichni. Můžeme vést samozřejmě legitimní diskusi o tom, do jaké míry Česká televize a Český rozhlas svoji roli plní, na to můžeme mít různé názory, ale to, že nezávislost veřejnoprávních médií je jedním z pilířů toho, abychom žili v demokratické a svobodné zemi, o tom by neměl být snad spor žádný.

Co Česká televize i Český rozhlas, veřejnoprávní média, v téhle chvíli určitě k té práci potřebují, je absence politického tlaku. Je absence toho, že se o její práci nevede diskuse odborná, jestli je kvalitní, nekvalitní, ale vede se o tom debata politická, a to je bohužel to, co vneslo do této debaty současné politické vedení naší země. Vaše vláda, vaši ministři, vy tady poslaneckými návrhy uvrháte Českou televizi a Český rozhlas do nejistoty. My nevíme, jakým způsobem tahle média budou financována, my nevíme, který návrh platí. Pan ministr Klempíř vypracuje něco, co potom samotná ministerstva v připomínkovém řízení totálně strhají, a o čem za pár týdnů pan premiér Babiš řekne, že se vlastně hodí pod stůl a vůbec to nepotřebujeme.

No, ale co už jste udělali? Vy jste vtáhli veřejnoprávní média do tvrdé politické debaty, vtáhli jste je do nejistoty, ředitelé těch institucí se musí k dané věci vyjadřovat a přesvědčovat vás o tom, že finanční zajištění jejich rozpočtu na tenhle rok, na další léta prostě není zajištěno, tak jak by si představovali, že ničíte a rušíte systém, který se evidentně ukázal jako životaschopný a dávající nějakou míru jistoty fungování veřejnoprávních médií.

Tohle není naše odpovědnost, to je vaše odpovědnost. Pokud bychom vládli my, tak necháváme veřejnoprávním médiím ten systém financování, který mají v současnosti a dává jim dostatek prostoru na to, aby financovaly nejenom zábavní pořady, kvalitní zpravodajství, ale třeba i zajímavé dokumenty, které Česká televize natáčí, zajímavé pořady, které můžeme konzumovat na široké paletě jednotlivých kanálů Českého rozhlasu. Ale vy jste uvrhli svými rozhodnutími média veřejné služby do nejistoty.

A jenom se podívejme na tu časovou osu. Nejdřív řeknete, že změníte zákon o veřejnoprávních médiích. Připravujete ten návrh, dlouho na něj čekáme, ten návrh je nekvalitní, spadne pod stůl. Do toho kolega Nacher donese další návrh jako poslanecký, který má pravidla financování a fungování veřejnoprávních médií měnit už tenhle rok. Kdo se v tom má vyznat? Co je tedy teď ta oficiální vládní politika? Tohle jsou ty tekuté informace, které k nám ukapávají z vlády, a po každé vládě je ta kapka jiná, má jinou chuť a jinou barvu a my nevíme, co platí. Ale co je výsledkem? My jako politici jsme za to placeni, rozkódovávat ty zprávy, které vy nám z vlády dáváte, i když překládat je do běžného a srozumitelného jazyka občas je velmi složité a nejednoduché. Ale vy jste tím uvrhli do nejistoty ta veřejnoprávní média. A proto si myslím, že volba členů Rady České televize v téhle pohnuté době, kterou vy jste svojí politikou vytvořili, je obzvlášť důležitá a je to zásadní téma.

A teď na jednu stranu budu i chvilku možná malinko chválit a oceňovat, že jsme schopni se na něčem i v téhle Poslanecké sněmovně dohodnout. Moc toho není, ale občas se to stane. Dnes je navržena veřejná volba. My veřejnou volbu za klub Starostů podporujeme, a to i přesto, že si myslíme, že volba jako taková – a dlouhodobě tenhle princip říkáme a já ho nahlas říkám na mikrofon, pokud se jedná o personálie, je obvyklé, že volba je tajná. My to ctíme dokonce i na našem poslaneckém klubu. I když tam nominujeme nějaké osoby, volíme vždycky tajně. Volba tajná za normálních okolností dává určitě smysl. Ale dnes, a říkám to dopředu, my podpoříme veřejnou volbu. A podpoříme ji proto, že ještě před měsícem nebo před měsícem a půl hrozilo něco moc ošklivého. Tady v té Sněmovně hrozilo to, že budou zvoleni dva lidé, kteří jsou podezřeni z toho, že podléhali při svém konání v Radě České televize korupčním tlakům. My jsme tehdy, ano, přiznávám, jako opozice obstruovali. My jsme tehdy zarazili, i když jsme tam měli vlastní kandidátku na místopředsedkyni Poslanecké sněmovny, tak jsme zarazili volební body a neumožnili jsme, aby tady k té tajné volbě došlo, aby do Rady České televize byli zvoleni lidé, kteří jsou prostě v nějakém momentálním podezření, které se nepovedlo vyvrátit.

A v téhle chvíli, abychom reálně docílili, že tito lidé nebudou zvoleni a nebude tím ohrožena legitimita Rady České televize, tak přistupujeme na tu veřejnou volbu jako takovou s příslibem vládní koalice, že tyto dva lidi do Rady České televize nezvolí. A to je ta dohoda, která se tady na půdě Poslanecké sněmovny odehrála a kterou já finálně oceňuji, a je to jediný způsob, jak neuvrhávat Českou televizi ještě do větší míry nejistoty. To už jste udělali svými legislativními návrhy. Ve chvíli, kdy bychom nebyli schopni ani navolit Radu České televize, tak se dostáváme do velmi problematické situace.

A jenom chci upozornit v tom návrhu, který jste už údajně hodili pod stůl, aspoň to říkal pan premiér, vytvořil ho pan ministr Klempíř, ale ten tady ještě na mikrofon nikdy nevystoupil, že tenhle návrh už je passé, že je pryč a nebude fungovat. Četli jste ho to? AI návrh, ano? Ne legislativní návrh. Tak v tom návrhu mimo jiné byl posun fungování Rady České televize. Podle návrhu pana Klempíře by tahle Rada České televize, kterou teď volíme, rozhodovala nejenom o nějaké kontrole finančních toků a hospodaření České televize, neměla by tu kontrolní funkci. Víte, jakou by měla funkci? Rozhodovací! To znamená, že lidé volení politiky by rozhodovali, a to v tom zákoně bylo, přečtěte si ho, dokonce i o skladbě pořadů. Nezávislost České televize by byla pryč. Skladba pořadů. To znamená, kolik bude zpravodajství, kolik zábavy. A to by dělali lidé, kteří jsou přímo voleni politiky, to znamená nějakou politickou většinou. Tím by se samozřejmě Česká televize v té chvíli stala jednoznačně politicky kontrolovanou institucí.

Já jenom poukazuji na to, že my v téhle chvíli nevíme, jestli spadne návrh pana Klempíře pod stůl, nebo nespadne. A v téhle atmosféře je o to důležitější zvolit členy Rady České televize, kteří budou mít odvahu se postavit třeba i tomu, aby televize do budoucna byla politicky ohýbána tak, jak si to přeje aktuální vládní většina. A já vím, že vždycky nebude vládnout hnutí ANO, a já doufám, že tahle etapa v našich dějinách bude trvat co nejkratší dobu, ale já nechci, aby žádná politická většina, ať už bude jakákoliv, i kdyby v ní byli Starostové, já nechci, aby žádná politická většina rozhodovala o tom, jak bude vypadat skladba pořadů České televize. Nemáme to dělat jako politici, protože tohle je to politické ohýbání. A proto je dnešní bod Volba členů Rady České televize tak významná.

Touhle dohodou, kterou jsme tady učinili, že ani vládní většina nebude volit veřejnou volbou dva lidi, kteří jsou podezřeni z nějakého korupčního chování, jsme docílili něčeho. A já bych ještě všechny chtěl poprosit o to, aby se zamysleli i nad dalšími nominanty. Můj předřečník tady velmi podrobně vyjádřil své obavy z toho, že třeba pan Veselý je nominantem, Xaver Veselý, který rozhodně nepředvedl v té Radě České televize výkon, který by odpovídal etickému kodexu člena Rady České televize. Uvedl několik příkladů, jeho dost obludné útoky na ženy a podobně. Já bych uvedl ještě jeden – jeho velké radování se nad tím, že já jsem přece stál za tím dlouhodobě, že Václav Moravec musel skončit, já jsem na tom dlouhodobě pracoval. Takové to poťouchlé radování se z toho, že vlastně instituci, kterou mám kontrolovat, na kterou mám dohlížet, že vlastně tu instituci oslabuji, že vlastně té instituci jsem teďka něco udělal škodolibého a mám z toho radost. Tak to je spíš konkurenční vztah někoho, kdo má vlastní televizi, než toho, kdo má dohlížet nad nějakými procesy, které tam probíhají.

Suma sumárum, je dobře, že dneska volba probíhá veřejně. Je dobře, že dovolíme členy Rady České televize. Je dobře, že jsme docílili dohody na půdě Poslanecké sněmovny, že ani vládní koalice nebude volit dva lidi, kteří jsou v nějakém podezření z možného korupčního jednání anebo minimálně pokusu o něj, ale bylo by také dobře, abychom se i u ostatních lidí zamysleli, jestli opravdu chceme, aby v téhle turbulentní době, tlaku na veřejnoprávní média, tlaku, který jste vytvořili vy a který vám politicky vyhovuje, tak jestli v téhle době chceme volit i několik dalších kandidátů, kteří tady jsou. Ale to už je naše svobodné rozhodnutí, to uznávám. Každý dle svého vědomí a svědomí. Děkuju. (Potlesk opozičních poslanců.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Libor Vondráček a s přednostním právem se připraví Zdeněk Hřib.

 

Poslanec Libor Vondráček: Dobrý den. Děkuji za tady tento projev, ale zdálo se mi, že jste vynechal reakci na to, co tady předtím zaznělo od pana poslance Nerušila, tedy, že váš kandidát, kandidát hnutí STAN pan Padevět, bude chtít být členem Senátu, bude za vás kandidovat, je aktuálně součástí aktivní kampaně, tak by mě zajímalo, jestli ho vyzvete, aby opustil svoji pozici a podobně, jako kluby, které ho unisono podporují a které unisono hlasovaly pro odvolání Hany Lipovské, když kandidovala do Poslanecké sněmovny, to znamená STAN, Piráti, TOP 09 a ODS. To jsou ty čtyři strany, které už ho podporují, tak tehdy hlasovali všichni jako jeden muž pro odvolání Hany Lipovské, tak by mě zajímalo, jak se k této otázce postavíte. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Patrik Nacher a připraví se Vít Rakušan. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za slovo. Já jsem vlastně chtěl a měl jsem připraveno už od včerejška to samé. Já jsem si dal ještě tu větší práci, že jsem si našel i to, co jsem k tomu tehdy řekl a napsal, aby to nebyl dvojí metr. Já vám to přečtu: „Nebudu se schovávat za letní dovolené a zareaguju na aktuální dění. Padni komu padni. V momentě, kdy někdo kandiduje za politický subjekt do Sněmovny, a navíc v pozici lídra, například Hana Lipovská, Josef Nerušil, neměl by být členem mediální rady bez ohledu na to, jestli ve volbách uspěje či nikoliv.“ Jeden odstoupil, druhého jsme tady odvolali. Mám tady ty počty. Šlo o 64 poslanců z přítomných 80, včetně poslanců z klubu ANO, ODS, Pirátů, ČSSD, KDU, TOP 09, STAN a tak dále.

To znamená, ten můj dotaz je tedy stejný, jestli se STAN ve vztahu k panu Padevětovi zachová stejně, jako to chtěli tenkrát po nás – a my jsme se takhle zachovali. To je jedna poznámka k tomu. A pak ty další se možná přihlásím do rozpravy. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak prosím.

 

Poslanec Vít Rakušan: Velmi krátká odpověď. Dvojí metr, oblíbené sousloví Patrika Rachera. Tak jeho přísný metr tady nemusí být uplatňován. Jiří Padevět na příštím zasedání Rady České televize samozřejmě rezignuje na svoji funkci, my ho k tomu nemusíme vyzývat, Jiří Padevět je tak samozřejmě připraven učinit. On mimochodem tu oficiální nominaci od hnutí STAN ještě nemá. Mediálně se o něm hovoří, schválené kandidáty nemáme, my tak učiníme během příštího týdne. A Jiří Padevět ani sekundu nepochyboval o tom, že by vystavoval veřejnoprávní médium nějakému tlaku a podezření ze střetu zájmů, protože Jiřímu Padevětovi na České televizi opravdu záleží. Děkuju. (Potlesk poslanců zprava.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní předseda Pirátů Zdeněk Hřib a připraví se pan ministr Boris Šťastný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Dobrý den, vážené poslankyně, vážení poslanci, dodržování zákonů naší země by asi mělo být samozřejmostí, zejména tedy v případě třeba i premiérů této země. To bylo taky fajn. Nebo třeba předsedů Sněmovny, to by všechno bylo moc fajn. Jsem rád, že to tady zaznělo od pana předsedy Rakušana, že jejich kandidát bude zákony dodržovat. Jsem rád, že i pan poslanec Nerušil se rozhodl zákony dodržovat, protože tehdy odstoupil sám z té rady, že jo. A jsem trochu smutný, že paní Lipovská se bohužel rozhodla zákony tehdy nedodržovat a byla tedy odvolána. Ale holt asi každý jsme nějaký, někdo pravidla dodržovat chce, někdo zase ne.

Co se týče toho, co před námi teď tady je, tak já bych byl vlastně úplně nejraději, kdyby tedy sem předstoupili ideálně předsedové jednotlivých koaličních klubů a jasně deklarovali svůj postoj k věcem, co tady zaznívají. To znamená jednak jejich postoj k tomu, zdali ta volba má být veřejná nebo tajná. Za nás asi to není nějak překvapující. My jsme tady opakovaně navrhovali, aby volba do Rady ČT byla veřejná. Takže i teď se samozřejmě připojujeme k tomu, aby ta volba byla skutečně veřejná, to asi nikoho nepřekvapí. Ale také bych byl rád, aby se zde představitelé, reprezentanti vládní koalice, jednotlivých klubů vyjádřili k těm kontroverzním jménům, která tady jsou opakovaně zmiňována z nejrůznějších stran. Aby tedy bylo jasné a transparentní, jak se stavíte k těm jednotlivým osobám, které jsou podezřelé z nejrůznějšího jednání, které je třeba v rozporu se zákonem, ať už tedy s trestním zákoníkem nebo s řekněme zákonem o tedy těch veřejnoprávních médiích.

A já se pokusím jít tady příkladem a vyjádřím se naprosto jasně k těm jednotlivým jménům, o která tady jde. Ještě předtím ale bych chtěl říct, že je dobře, že se o tom tady takhle teď důkladně bavíme, protože přece jenom ta Rada České televize má obrovské kompetence, má obrovský vliv na nezávislost České televize. Nejde jenom o to, že tedy volí a odvolává ředitele České televize, ale zabývá se i hospodařením České televize, hodnocením podnětů a podobně. A my jsme na to upozorňovali od prvopočátku, už když se tady objevila ta kouřová clona od pana ministra Oty Klempíře s těmi novelami nebo s tou novelou zákona o České televizi a Českém rozhlase, která tedy nakonec zaplaťpánbůh spadla pod stůl. Doufám, že se to skutečně potvrdí, že to, co je možná ještě důležitější z hlediska nezávislosti České televize, je právě volba do Rady České televize. Proto ostatně jsme vyzvali subjekty nevládní, ať už neziskové organizace, nebo profesní komory, spolky a další, aby nominovaly své nominanty tak, jak je to podle zákona. Naše poslankyně Andrea Hoffmannová obeslala tuším tři sta subjektů tohoto typu a ty organizace skutečně nominovaly kvalitní kandidáty.

Bohužel velká část těch kvalitních kandidátů se nedostala přes první síto, to znamená přes hlasování mediálního výboru. Bohužel, protože naopak prošly tím sítem nejrůznější prapodivné existence, které jednak jsou podezřelé z porušování zákonů této země, anebo prostě nesplňují nějaký etický standard, který by měl splňovat člen Rady České televize.

Já připomenu, že ta aktuální volba, ke které se teď dostáváme, byla také dlouho zablokovaná, a to potom, co na portálu Fórum 24 byla zveřejněna nahrávka, na které tedy hlas Pavla Matochy a hlas Romana Bradáče probíral úplatky za nějaké volby. Je asi otázkou, za které volby to bylo. Nabízí se, jestli to nebylo za volbu generálního ředitele České televize, ale myslím si, že to je v tuto chvíli vlastně zcela podružné. Úplatky jsou špatné, ať jsou za cokoliv.

Na té nahrávce zaznělo, že je tedy nutné doplatit 500 000 za volbu. A základní otázkou tedy bylo a stále je, zdali ta nahrávka je autentická, tedy pravá, anebo zdali se jednalo o nějaký podvrh, tedy ten takzvaný deep fake. My jsme se tedy rozhodli získat expertní posudky, které by přinesly na tuto otázku odpověď. Dokonce tedy naše poslankyně Andrea Hoffmannová byla oficiálně pověřená výborem pro mediální záležitosti, aby tyto posudky zajistila. Takže celkově jsme získali osm posudků od expertů a institucí z USA, ze Švýcarska, z Polska, také z Česka, které tedy se v tom výsledku kloní k tomu, že nahrávka je autentická. Ostatně tady například (Ukazuje časopis.) se to propsalo i do médií, tady v podcastu Nory Fridrichové. Analýzy potvrzují, že Matochova nahrávka je pravá. A to je výsledek ne nějaké politické diskuse, ale je to výsledek expertního zhodnocení těch nahrávek lidmi a institucemi, které se tím dlouhodobě zabývají.

Jeden z těch posudků byl získán od brněnské společnosti Fonexia, která zpracovává posudky pro českou či německou policii v téhle oblasti. A máme také rovněž znalecký posudek od respektovaného soudního znalce z polské společnosti Digila, který konstatoval, že výše uvedená nahrávka je akusticky koherentní, expert nezjistil žádné znaky naznačující činnost algoritmů umělé inteligence ani žádné narušení kontinuity zvukové stopy. Zaznamenaný rozhovor a zvuky na pozadí vykazují zachovanou souvislost a kontinuitu a působí přirozeně bez známek anomálií. To je tedy jeden z těch posudků, (Ukazuje list papíru.) který jsme zajistili. Mám tady i další posudky, (Opět ukazuje list papíru.) například posudek od americké společnosti Resemble, která konstatovala, že nebyly zjištěny žádné známky digitálního spojování nebo umělé manipulace, řečové vzorce včetně přirozených výplňových slov a tempa jsou v souladu s lidskou řečí. Nejsou zde žádné slyšitelné známky asistence umělé inteligence, jako je robotická intonace nebo nepřirozené pauzy. Kdyžtak to tady mám tedy i v originále, ty zahraniční posudky, kdyby někdo chtěl se podívat, zdali můj překlad tady těch citací z rozsudků skutečně odpovídá, tak je to tady k dispozici u mě.

Připomenu, že všechny posudky jsme předali kriminalistům, také všem poslancům z výboru pro mediální záležitosti. A já bych proto chtěl apelovat na všechny poslance, aby nevolili Pavla Matochu a Romana Bradáče do Rady České televize a nejlíp tedy vůbec nikdy vůbec nikam, protože to podezření v souvislosti se zveřejněnou korupční nahrávkou je velmi vysoké.

To ale nejsou jediné osoby, které by rozhodně neměly zasednout v radě České televize. Já také považuji za zcela vyloučené prosazovat do Rady České televize osoby, které dle pravomocných rozsudků způsobily České televizi škodu. To je ta známá kauza nezákonného odvolání dozorčí komise, kdy tedy České televizi vznikla škoda ve výši 4 milionů korun a zde tedy kromě již zmíněného Pavla Matochy se jedná také o Lubomíra Veselého či také Jiřího Šlégra. Připomenu, že včera jsme hlasovali o návrhu na vyznamenání posledně jmenovaného. Já jsem tedy rád, že dotyčný nebyl jmenován, protože už ten pouhý fakt, že tito lidé způsobili škodu dle tedy dostupných informací České televizi, tak by měl stačit vlastně k jejich odvolání a rozhodně by měl také znamenat definitivní stopku pro jakékoliv další znovuzvolení.

Já připomenu, že Lubomír Veselý nejen tedy dle dostupných informací způsobil škodu České televizi, ale v červnu 2024, jak zde bylo zmíněno panem předsedou Jakobem, v červnu 2024 přijal Výbor pro mediální záležitosti také usnesení, ve kterém vyzýval k jeho odvolání, a to z toho důvodu, že se velmi vulgárně, agresivně a urážlivě vyjadřoval o ženách, zejména tedy novinářkách. O některých ženách veřejně říkal, že jsou zrůdy či svině. A myslím si, že je opravdu ostudné, že by tento člověk měl být znovu zvolen do Rady České televize. Myslím, že můžete se i všichni podívat třeba na jeho článek na Wikipedii nebo případně je k tomu takový souhrnný článek na Seznam zprávách, kde jsou ty urážky, které plodil pan Veselý vůči ženám, pěkně shrnuté. Není to hezké čtení. Používal slova jako svazácká úderka, zrůda, lhářka, svině, nosnice a já to tady nechci ani celé číst. Nicméně považuji za velkou chybu, že tato osoba nebyla odvolána vlastně už v rámci toho minulého volebního období. Přijde mi to opravdu velice zvláštní, že takovýto člověk byl ponechán v Radě České televize. Připomenu, že pan Veselý se v minulosti v tom svém pořadu navážel také třeba do tehdejší reportérky Seznam zpráv Zdislavy Pokorné. Z toho byla taková trapná epizoda, kdy on vlastně v momentě, kdy s ní byl konfrontován, tak před ní tak jako zbaběle utíkal. Potom také urážel tehdejší redaktorku Českého rozhlasu Veroniku Sedláčkovou či novinářku z Fóra 24,to byla tedy Johana Hovorková, té dokonce na základě Veselého vyjadřování začaly chodit výhrůžky. Potom se pan Veselý musel omluvit paní Johaně Hovorkové, takže o téhle záležitosti dokonce také rozhodl i soud.

A co se týče konkrétně toho, co tedy říkal pan Veselý za výroky vůči paní Johaně Hovorkové? No tak konkrétně v roce 2020 ji v tom svém pořadu na internetu častoval výrazy lhářka, manipulátorka, blbec, zrůda, svině, vyzýval lidi, aby ji hnali svinským krokem. Na základě tohoto začaly chodit paní Hovorkové různé výhrůžky, a proto tedy byl pan Veselý odsouzen k tomu, aby se omluvil, dokonce dostal pokutu. Bohužel přestože novinářská reprezentace opět tedy žádala o to odvolání Veselého z Rady ČT, tak tehdejší složení Poslanecké sněmovny tomu bohužel nevyhovělo. Považuji to skutečně za velkou chybu.

No potom jsou tam bohužel ještě další osoby, ale možná ještě chvíli zůstaneme u pana Veselého, protože zákon nám celkem jasně tady říká v § 5, takže člen rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách nebo v politických hnutích, ani nesmí jejich jménem vystupovat nebo, teď pozor, působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů při výkonu své funkce v radě, což si troufnu tvrdit, že tedy pan Veselý tomuto nevyhoví, protože sice Motoristé sobě se teď nedávno pochlubili, že dělají úplně první tiskovku od svého zvolení ve Sněmovně, ale to přece není pravda. Pánové, vždyť vy děláte svoje tiskovky, akorát je neděláte ve Sněmovně, ale děláte je u toho Xavera Veselého na XTV. To jsou vaše tiskovky. To znamená, že tady si nemyslím, ani že je splněná litera zákona.

Kromě toho ten zákon ještě pokračuje. Člen Rady ČT tedy dále se nesmí podílet na podnikání v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, ani nesmí zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly ohrozit důvěru v nezávislost anebo nestrannost rady. Tak troufnu si tvrdit, že pokud tedy pan Veselý je zakladatelem té XTV, no tak asi zcela zjevně není možné že by vyhověl tady tomuto ustanovení v zákoně. Podílet na podnikání, nesmí se podílet na podnikání v oblasti hromadných sdělovacích prostředků. To mi přijde poměrně zjevné, že tedy se podílí na nějakém podnikání v oblasti sdělovacích prostředků, zejména pokud tedy dává zcela disproporční prostor ve svých kanálech, a myslím si, že slovo kanál je tady opravdu na místě, tedy pokud dává ve svých kanálech disproporční prostor nějakým konkrétním stranám, tak si troufnu tvrdit, že lze konstatovat, i že působí v jejich prospěch. Tedy opět je to o tom, že není splněna litera zákona o České televizi.

Kromě toho tedy to bohužel stále ještě není konec, protože kromě tedy těch pochybností o té nestrannosti a střetu rolí jsou tady ještě ty vulgarity, nedůstojné veřejné vystupování. A znovu připomínám, je tady i ta kauza s tím nezákonným odvoláním dozorčí komise a škodě způsobené České televizi. Takže pan Luboš Xaver Veselý tedy není kontroverzní jen kvůli svému stylu vystupování. Byl to prostě jeden z radních, kteří hlasovali pro to nezákonné odvolání dozorčí komise České televize, což podle dostupných informací vedlo k milionové škodě, kterou tedy nakonec nese sama Česká televize. Připomenu, že mediální výbor Sněmovny udělal usnesení o tom, že se to vymáhat má. Bohužel potom si vládní koalice znovu prosadila, se to vymáhat nemá. Vedle toho je pan Luboš Xaver Veselý spojen s těmi vulgárními útoky na novinářky, s výroky nedůstojnými veřejné funkce i s dlouhodobými pochybnostmi o své nestrannosti. A protože ta veřejná služba se má opírat nikoliv o hulvátství, osobní vendetu nebo politické služby, ale primárně o odpovědnost, profesionalitu a důvěru občanů, tak je zcela zjevné, že Luboš Xaver Veselý do Rady České televize rozhodně nepatří.

Co se týče dalších lidí, kteří tady teď jsou na tom hlasovacím lístku do Rady České televize, tak za pozornost nepochybně stojí ještě pan Stanislav Berkovec. Ten tady otevřeně hlásal ruskou propagandu, protože když Rusko anektovalo Krym, tak se tedy Stanislav Berkovec vydal na Krym coby pozorovatel krymského referenda. Připomenu, že tu samotnou cestu měl hrazenou mimo jiné ze soukromých darů z Ruska. Tu pozorovatelskou misi organizoval extremistický politik Luc Michel, který veřejně oznámil, že pro pozorování referenda bylo nutné nesouhlasit s oficiální pozicí Evropské unie a NATO. A pan Berkovec po návratu z Krymu neváhal hlásat, že hlasování v referendu proběhlo svobodně navzdory tomu, že opak byl pravdou. Prostě pan Berkovec tady hlásal to, co chtělo Putinovo Rusko.

Asi by bylo dobré si připomenout, že mimochodem ani pan Xaver Veselý není v téhle oblasti zcela bez historie, protože ve svém XTV opakovaně zpochybňoval ruské pozadí teroristického útoku ve Vrběticích.

Takže to je tedy seznam osob, které podle mě v Radě České televize zasednout nemají. Jednak tedy Putinův hlas pan Stanislav Berkovec, je to také pan Roman Bradáč a pan Matocha, kteří figurují v té nahrávce. Dále potom pan Pavel Matocha, znovu pan Šlégr a pan Veselý z toho důvodu, že podle dostupných informací tím nezákonným odvoláním dozorčí komise způsobili České televizi škodu. Naproti tomu mezi těmi kandidáty lze stále najít i důvěryhodné osobnosti. Já osobně bych chtěl doporučit volbu právničky Anny Koller, která právě skvěle kombinuje to právnické povědomí s dlouhodobým protikorupčním bojem a také s podporou občanské společnosti. Já připomenu znovu, že tady nemá jít o nominanty politických stran. Podle zákona tam mají být voleni nominanti občanské společnosti. Z dobrých důvodů. Tady je přitom zcela zjevné, že někteří z těch kandidátů mají zjevnou náklonnost k některým konkrétním politickým stranám, což je přesný opak toho, jak by to mělo fungovat.

Každopádně je tedy jasné, že v té volbě jsou i osoby, které by měly zasednout v Radě České televize kvůli tomu, že to jsou renomovaní odborníci, kvůli tomu, že to jsou osobnosti s nezpochybnitelnou integritou, takže rozhodně si lze vybrat, i když celá řada těch respektovaných osobností byla vyřazena už v prvním kole a v tom užším výběru je teď mnoho osob s velice problematickou minulostí.

Takže, vážení kolegové a kolegyně, já věřím, že velmi pečlivě zvážíte tady tuto volbu, která je důležitá nejenom pro budoucnost České televize, ale troufnu si tvrdit, že také pro budoucnost naší země. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní dvě faktické poznámky, takže jako první Berenika Peštová a připraví se Petr Macinka. A pak je s přednostním právem přihlášen pan ministr Boris Šťastný. Tak prosím dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo, pane předsedající, já jdu reagovat na pana poslance Hřiba, protože jsem ho bedlivě poslouchala. Říkal, že disponujete zhruba nějakými deseti znaleckými posudky, osmi – dobře osmi znaleckými posudky. Já jsem si hledala, kolik takový znalecký posudek stojí. Takový znalecký posudek, který je relevantní, se pohybuje od 30 do 100 000 u nás v Čechách a v zahraničí je to od 3 000 do 10 000 dolarů, což je nějakých 70 až 230 000. Aby to byl posudek, který tady budete říkat na mikrofon, že s ním disponujete a máte relevantní data. Protože samozřejmě v tom zahraničí mají mnohem modernější, komerční software pro detekci syntetického hlasu, jsem se dočetla všechno, takže mě by zajímalo, jestliže říkáte, že máte osm takovýchto posudků, kdo to platil? Kdo to zadal? A pokud to bylo placeno, jak vy říkáte – vaše poslankyně měla zadání od výboru – takže asi někdo to musel zaplatit. Takže když už to teda někdo platil, tak nám to dejte k dispozici, aby my jsme to viděli, pokud to teda je relevantní, anebo je to jenom tak jako řečeno do éteru? Ale říkám, tyto posudky nejsou nic levného a pro mě je jediný relevantní soudně znalecký posudek. A vy jste říkal, že jich máte osm. Takže jestli byste byl tak laskav a řekl mi, kdo to od vás platil nebo respektive čí bylo zadání a jaké bylo zadání a jak proběhla fakturace a tak dále. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní faktická poznámka – pan ministr Petr Macinka a připraví se Zdeněk Hřib. Tak prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Petr Macinka: Já děkuji, pane předsedo. Já jsem jenom potřeboval, cítil jsem potřebu se vyjádřit tady k tomu, co říkal pan předseda Pirátů Hřib tady v tom svém vystoupení. Všímám si, že suverénně podle mě nejslavnějším radním České televize je pan Veselý, známý jako Xaver, takže mu blahopřeju. Já jsem chtěl jenom říct, že ho znám dobře, považuji ho za skvělou osobnost, je to úžasný profesionál, Českou televizi nepochybně miluje a chce určitě, aby byla blíž k lidem. Tak já mu velice fandím, jsem rád za to, že znovu kandiduje. Určitě ho budu volit, protože je suverénně podle mého názoru nejlepším radním České televize. Takže věřím tomu, že bude pokračovat a že díky jeho působení možná se třeba na tu Českou televizi jednou bude dívat i tolik lidí, kolik lidí sleduje XTV. Přál bych to České televizi.

A poznámka k tomu disproporčnímu prostoru, který údajně tam je. No tak já mám pocit, že za disproporci si můžou někteří politici sami, že tam nechtějí chodit. Dveře tam nepochybně mají otevřené. Divil bych se, kdyby měli zákaz. To určitě tak není a nejsem si tím tak jist, ale viděl jsem kdysi nějaké statistiky České televize – a já si nejsem úplně jistý, jestli by v soutěži o disproporčnost názorovou a zvaní hostů spíše nezvítězila ta Česká televize. Tak třeba se to změní, držím palce Xaverovi i některým dalším. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí předsedá Pirátů Zdeněk Hřib a připraví se paní poslankyně Ester Weimerová. Stále jsme ve faktických poznámkách. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Já děkuji, já bych chtěl prostřednictvím pana předsedajícího zareagovat, odpovědět paní poslankyni Peštové. Co se týče toho, kdo platil ty posudky, ona by vám to asi řekla za standardní okolností tady naše poslankyně Andrea Hoffmannová. Ona je bohužel dnes zdravotně indisponována, takže já to zkusím od ní vám tady přenést. To znamená – ty posudky platila jednak Andrea Hoffmannová sama osobně, případně ještě ve spolupráci s Janušem Konečným. To je náš protikorupční analytik. Nějaké z těch posudků dokonce se jim podařilo získat gratis v rámci společenské odpovědnosti. Co se týče toho, kde ty posudky najdete, tak je to strašně jednoduché, paní poslankyně. Jak jsem zmiňoval, i v tom, co jsem tady říkal, tak ty posudky byly předány všem poslancům a poslankyním, kteří jsou členy toho mediálního výboru. Tam, pokud vím, mají zastoupení všechny politické strany, to znamená, buďto se stačí obrátit na vašeho zástupce v mediálním výboru, eventuálně pochopitelně, když normálně slušně požádáte Andreu Hoffmannovou, já vůbec nevidím důvod, proč by vám to neměla poslat napřímo. Anebo tedy s ohledem na to, že ještě ty posudky byly předány na NCOZ, tak se můžete případně obrátit ještě také na NCOZ.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní poslankyně Ester Weimerová na faktickou poznámku a připraví se stále na faktickou poznámku paní poslankyně Berenika Peštová. Tak prosím.

 

Poslankyně Ester Weimerová: Děkuji za slovo. Já jsem jenom chtěla také odpovědět paní kolegyni Peštové, protože tu Andrea Hoffmannová není. Už to vysvětlil teda pan předseda Hřib. A jenom k těm znaleckým posudkům – právě ten poslední posudek, který byl zaslán členům mediálnímu výboru, tuším včera 4. června, tak je přímo od soudního znalce.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní faktická poznámka, paní poslankyně Berenika Peštová.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Já teda jsem úplně v údivu. Vy mi chcete jako říct, že soudní znalci tady dělají zadarmo? Zadarmo? To si ze mě děláte srandu? Jestliže vám tady říkám, že jsem si našla sazby v zahraničí, to jsou relevantní čísla a tam se to pohybuje mezi 70 až 230 000, tak vy mi chcete tvrdit, že vám někdo něco udělá zadarmo? Já v tom teda vidím nějaký záměr, nezlobte se na mě. Protože jestliže to je soudně znalecký posudek a vidím, že hodinová sazba se u nich pohybuje od 250 do 550 dolarů a zahrnuje spektrální analýzu, testování nějakých těch algoritmů na detekci, jestli to deepface nebo není, jestli to je sepisování a tak dále.

Vy mi chcete říct, že toto vám někdo dělal zadarmo? To si ze mě děláte srandu? To snad nemůžete myslet vážně! Právě proto, že to je soudně znalecký posudek, tak on je za to zaplacen. Jsou sazby na to. Protože ten člověk má kulaté razítko. A právě proto, že má kulaté razítko, tak s tímto můžete disponovat dál.

Takže ne, že to udělal nějaký Pirát zadarmo. Já chci vidět, že to byl renomovaný člověk, který k tomu má kompetenci, který vystupuje u soudu, který u soudu svědčí. Protože i za toto je placen v tom zahraničí.

Takže mi neříkejte, že tady nějaké posudky se dělají zadarmo. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí – zrekapituluji faktické poznámky: Olga Richterová, Zdeněk Hřib, Ivan Bartoš a Ester Weimerová. Tak prosím, jako první Olga Richterová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Já zareaguji na paní poslankyni Peštovou, protože je jasné, že ve světě hnutí ANO jde jenom o peníze. O nic jiného.

Ale víte, pak jsou i lidé, kterým záleží na naší zemi a jsou ochotni udělat odbornou analýzu zdarma. Ano, i odborný posudek zdarma. Protože jim jde o to, kde je pravda a protože ve své odbornosti prostě umí tuto věc udělat a jsou ochotni v zájmu naší země. Proto to také bylo předáno té Národní centrále v boji proti organizovanému zločinu NCOZ.

A ještě jedna věc. Všechny ty posudky, všechny ty analýzy dostali i zástupci hnutí ANO, včetně toho soudního znalce, včetně toho znaleckého posudku. Takže prosím, to, že si nepředáváte materiály, to je věc hnutí ANO. Paní poslankyně Andrea Hoffmannová, která to celé zařídila, vám jistě bude ochotná, jak už tady říkal Zdeněk Hřib, ty věci poslat. A ne, nejde opravdu vždycky v životě jenom o peníze, tak jak to vidí hnutí ANO. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka – Zdeněk Hřib. A připraví se Ivan Bartoš, následně Miroslav Ševčík. Tak prosím, vaše 2 minuty. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Děkuji. Paní poslankyně Peštová, prostřednictvím pana předsedajícího, já jako jsem pochopil, že pro vás je naprosto nepředstavitelné, že někteří lidi mohou jiným pomáhat nezištně. Toho jsem si všiml už v momentě, kdy jste tady začali tlačit ten ruský zákon na šikanu lidí, kteří v nejrůznějších oblastech občanské společnosti pomáhají nezištně jiným lidem. Ano, všiml jsem si, že tady vaším hlavním zájmem je prostě umožnit fungování toho penězovodu, co si přistavil váš šéf i ke státnímu rozpočtu. Ano.

Ale představte si, že skutečně existují lidé, kteří občas udělají něco pro bono. Ty posudky máte k dispozici u svého zástupce v mediálním výboru. Nemusíte tady vůbec filozofovat ani špekulírovat o tom, jaké jsou, nebo nejsou. Prostě my žádné posudky netajíme. Zkuste si z toho vzít příklad. Třeba v případě posudků, které mají prokazovat to, že údajně Andrej Babiš měl vyřešit svůj střet zájmů. Zkuste se tím inspirovat. Zkuste, ať jsou taky zveřejněny, ať nejsou utajovány. A bude to fajn. Tím bych začal na vašem místě, ano? Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní Ivan Bartoš a potom s přednostním právem ministr Boris Šťastný. Prosím.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já bych chtěl zareagovat na dvě, troufnu si říct, že trochu demagogie, které zazněly od paní poslankyně Peštové, prostřednictvím pana předsedajícího.

Za prvé spousta lidí, kteří pracují pro státní správu a jsou tam zaměstnaní, ne ti lidé, jak jsem hovořil ráno, samozřejmě dělají věci za daleko nižší cenu, než by byla jejich tržní hodnota. Zatímco si lidé účtují za hodinu práce 2 500 korun v odborném režimu, ať už je to třeba otázka práva nebo IT specializace, tak ve službách státu často dělají za 250 korun na hodinu. Příklad třeba Český digitální tým, který vláda Andreje Babiše rozprášila. Takže toliko k tomu, jaké jsou ceny na trhu a kolik co stojí. Zdeněk Hřib řekl, že některé z nich, i Andrea Hoffmannová a Januš Konečný, platili.

Proč to museli udělat? Protože mediální výbor, který se usnesl o tom, že tyto požadavky na ty analýzy mít bude, se na dalším zasedání, protože pan ministr Klempíř si to neohlídal a neměli jste většinu na výboru pro mediál, tak na dalším to revokoval a to usnesení zrušil. Takže výbor se rozhodl, že ty posudky chce. A pak díky vám a hlasům koalice se rozhodl, že už je nechce. Takže Piráti vlastně splnili usnesení výboru, než vy jste to zvrátili.

A jako druhý extrém, že není pravda, co tady říkáte, vám uvedu jiný příklad. My tady projednáváme stavební zákon. A já už jsem to zažil v roce 2018. Napsat takový zákon, a to vám řekne třeba Franta Korbel nebo Hospodářská komora, podle mě v právní práci, i když nevím, jak tenhle, stojí tak 20 mega. To byla částka, o které jsme se bavili, že stál ten první zákon, který přinesla Klára Dostálová, který sponzorovala Hospodářská komora (nesrozumitelné) paní Landová a spousta dalších.

A teď tady máme taky zákon, který taky nevznikl na Ministerstvu místního rozvoje. Tak kdo sakra napsal ten zákon? Copak tady někdo píše zákony zadarmo? Takový tisk tisícistránkový, když to nenapsalo ministerstvo? To je příklad špatné praxe. Já si myslím, když někdo udělá pro bono v dobré věci, (Předsedající: Čas.) tak je to příklad dobré praxe. Děkuji. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem pan ministr Boris Šťastný a připraví se paní poslankyně Ester Weimerová. Prosím, máte slovo.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Zázrak, přišel jsem na řadu. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil k této problematice a možná i k vyjádření některých předřečníků. Kdybych býval své přednostní právo uplatnil dřív, tak jsem mohl ušetřit spoustu emocí, a kdyby byli mí předřečníci trpěliví a počkali na můj projev, což tedy samozřejmě nevěděli, tak by spousta emocí také zde nemusela být.

Já chci naprosto v klidu, krátce a pragmaticky zopakovat to, co zaznělo na jednání předsedů všech frakcí tady v Poslanecké sněmovně, které jsme měli a kde jsme deklarovali následující.

Za prvé jsme se shodli na tom, že přestože vnímáme, že personální volby by vždy měly být nebo ve většině případů tajné, tak v tomto případě jsme připraveni udělat výjimku. Ten důvod je takový, že jak vidíte, atmosféra je rozjitřená a několik týdnů, dlouhých týdnů se nepodařilo najít napříč Sněmovnou nějakou rozumnou dohodu, která by garantovala vůbec uskutečnění té volby do Rady České televize. Je to orgán velice důležitý. To je nepochybné. Musí být nezávislý. To je také nepochybné.

Konečně zákony, a to se chci samozřejmě vrátit jenom v několika větách k tomu, co zde zaznělo, zákony, které v současné době platí, to znamená o České televizi a Českém rozhlasu, toto garantují. Je to nastaveno nejenom skutečností, že dochází k pravidelné obměně těch členů Rady České televize vždy s několikaletým odstupem, ale je to způsobeno, je to zajištěno i tím, že ty členy volí jak dolní, tak horní komora.

Nenamlouvejme si, že ta volba v tom konkrétním období není nějakou volbou jednotlivých frakcí, že nevzniká nějakou dohodou poslaneckých frakcí. To tak samozřejmě vždycky bylo, je a bude. To znamená část Poslanecké sněmovny, část Senátu najde nějakou míru shody na těch kandidátech a zvolí je. Pak samozřejmě ti kandidáti se musí stát nezávislými, jsou odpovědni veřejnosti a (musí) hájit nezávislost té konkrétní veřejnoprávní instituce. Ty stávající zákony to tak garantují.

A i návrh mediálního zákona, který byl předložen ministrem Klempířem v minulosti, tak toto respektoval také, protože samozřejmě převzal slovo od slova ty jednotlivé pasáže ze stávajících zákonů. Teď už je to irelevantní, protože bylo veřejně deklarováno, že ty zákony o České televizi a Českém rozhlase se měnit nebudou, ale jenom toto chci připomenout. To znamená, ta nezávislost těch orgánů je a bude zachována.

Celá tato debata nebo ta komplikace vznikla na základě medializace nahrávky dvou kandidátů, kteří prošli příslušným veřejným slyšením, a to pana Pavla Matochy a pana Romana Bradáče, dosavadních bývalých členů té rady, a v tomto ohledu k tomu chci uvést několik záležitostí.

Právník se snaží najít argumenty, znalec se snaží hledat zdůvodnění, ale soud má být spravedlivý a rozhodnout. Naše koalice je si vědoma presumpce neviny. Vnímáme, že existují nejrůznější posudky, ať už na jednu stranu, či druhou stranu, ale taktéž pokládáme za rozumné a správné, aby to byly orgány činné v trestním řízení, případně nezávislé soudy, které rozhodnou o vině, nevině, protiprávním případném jednání a tak dále. To v tuto chvíli nedokážeme zhodnotit a já sám za sebe říkám, prostě přestaňme se prosím předhánět argumentací jednotlivých posudků. Není možné v takové atmosféře se rozhodovat, proto já tady za naše koaliční kluby sděluji, že tito dva kandidáti, to znamená pan Pavel Matocha a pan Roman Bradáč, nedostanou naši podporu v tuto chvíli a budeme volit kandidáty jiné a věříme, že v budoucnu, až se tato situace objasní, tak budou volby další a případně se k tomu můžeme nějak postavit.

Čili já jsem tady řekl dvě důležité věci; za prvé argumentaci pro veřejnou volbu, protože se domníváme, že ta veřejná volba může odblokovat tyto spory, může nějakým způsobem umožnit vlastně vůbec její uspořádání. Myslím si, že v této situaci je to jediná možná rozumná domluva. Takže všechny prosím o podporu veřejné volby. A druhá věc jsem tady deklaroval za naše vládní poslanecké kluby že tito dva kandidáti nebudou podpořeni a budeme volit kandidáty jiné. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní faktické poznámky dvě, takže pan poslanec Zdeněk Hřib a paní poslankyně Michaela Šebelová. Prosím, vaše 2 minuty.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Děkuji, já bych chtěl jenom stručně poděkovat panu doktoru Šťastnému, předsedovi klubu Motoristé sobě za to jeho vyjádření, kdy tedy jasně řekl, že ta volba bude veřejná a také že tedy nebudou volit ty dvě osoby, které jsou podezřelé z toho, že tedy ne, že jenom nedodržují zákony, ale jsou i v rozporu s trestním zákoníkem. Já jsem za to velice rád. Děkuji.

Byl bych tedy rád ale, kdyby se k tomu vyjádřili i stručně předsedové ostatních klubů, aby to bylo jasné, ale hlavně také aby se vyjádřili i k těm dalším lidem, které jsem tady zmiňoval. Protože přece jenom v případě pana Lubomíra Veselého mi přijde, že ty argumenty jsou skutečně, že je jich prostě mnoho, protože tam jde jednak o tu způsobenou škodu, která tedy podle dostupných informací jde i za ním. Jde o to vyjadřování na adresu žen. Připomenu, že byl dokonce odsouzen tedy k té omluvě a pokutě. A jde také o ten rozpor se zákonem o České televizi, kdy on porušuje podmínky toho, že by se neměl podílet na podnikání v hromadných sdělovacích prostředcích. Takže poprosím skutečně ještě zástupce vládní koalice, aby k tomu zaujali nějaký jasný postoj, zdali tedy chtějí či nechtějí porušovat zákony naší země. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Michaela Šebelová prosím.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, Vážený pane ministře, já také jdu veřejně zareagovat na slova pana ministra Borise Šťastného, který tady potvrdil, že volba bude navržena jako veřejná. My za Starosty to potvrdíme. Byla to také podmínka toho, že jsme souhlasili se zařazením tohoto volebního bodu na dnešní pořad schůze. Také oceňují, že bylo veřejně deklarováno, že ty dva problematické kandidáty, kvůli kterým jsme před nějakou dobou jako opozice společně zablokovali volbu Rady České televize, tak jsou i pro vládní koalici nevolitelní. My jako Starostové a nezávislí je samozřejmě také nebudeme volit, nebudeme volit ani celou řadu jiných kandidátů, které považujeme za problematické. Je ale samozřejmě zodpovědností vládní koalice, pro které kandidáty se rozhodnou, protože tu většinu mají oni a je to jejich zodpovědnost.

Pouze chci tady znovu zopakovat za Starosty a nezávislé – pro nás zůstane zásadní zachování nezávislosti médií věřené služby, nezávislosti, České televize, Českého rozhlasu a s tímto vědomím budeme i dnes volit kandidáty do Rady České televize a s tímto vědomím přistoupíme k případným návrhům koalice, co se týče zákonů na financování médií veřejné služby. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec František Talíř a připraví se paní poslankyně Olga Richterová. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Talíř: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, je to na každém z nás, jak k této volbě dneska přistoupíme. Za mě jako předsedu mediálního výboru, za nás jako klub KDU-ČSL, můžu deklarovat, že radním České televize se nemá stát nikdo, kdo se podílel na několikamilionové škodě, kterou teďka Česká televize musí po těch radních vymáhat. Nemá se stát radním nikdo, kdo je podezřelý z kšeftování při volbě ředitele České televize. A už vůbec se nemá radním České televize stát někdo, kdo je v permanentním střetu se zákonem, když jak už tady citoval kolega Hřib, ten zákon říká: Člen rady se nesmí podílet na podnikání v oblasti hromadných sdělovacích prostředků.

Zároveň bych rád zareagoval na pana vicepremiéra Macinku, který tady označil pana Veselého za suverénně nejlepšího radního České televize. Tak si pojďme jenom shrnout pár výroků tohoto suverénně nejlepšího radního České televize, který řekl, cituji, na adresu Johany Hovorkové, je to zrůda, svině, hnát svinským krokem. Za to tedy se musel soudně omluvit. Potom na adresu Veroniky Sedláčkové konstatoval, že je zatížená genderovým, korektním, debilním stylem, aby se zavděčila svým pokrokovým šéfům. A do třetice na adresu Magdy Vášáryové řekl: Milá zlatá Vášáryová, ty spodino, já ti ze srdce přeju, aby ti mráz roztrhnul prdel. Tak to jenom cituju pana kandidáta Veselého, pana radního, který je, pane Macinkou označován za suverénně nejlepšího, a budu moc rád, když každý z nás bude dneska hlasovat tak, aby byl v souladu s tím, co tady ústně deklarujeme prakticky všichni. A sice že nám jde o silnou a nezávislou Českou televizi. Děkuju. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní paní předsedkyně klubu Pirátů Olga Richterová, připraví se Martin Baxa.

 

Poslankyně Olga Richterová: Od pana poslance Talíře zazněla většina toho, co jsem chtěla připomenout. Takže jsem ráda, že to nemusím dělat. A současně jenom pro kolegyně a kolegy, myslím, že už ta debata nebude úplně dlouhá. I když to, že se evidentně vládní koalice chystá zvolit Lubomíra zvaného Xaver Veselý do pozice radního Rady ČT, je za mě mimořádně závažná. Fakt to nedává smysl. Proč chcete člověka, který způsobil škodu České televizi, je opakovaně vulgární, opakovaně útočí na ženy, na novinářky a opakovaně prokazuje, že není schopen zachovat nestrannost a nezávislost a zachovávat důstojnost radního České televize, takže tohoto člověka chcete zvolit? To mi prostě hlava nebere. Jako kde je tady zdravý rozum? To, že pokud používáte čas od času argumenty jako slušnost jednání a důstojnost jednání, tak přece tento člověk ztělesňuje pravý opak. Jak ho tedy můžete volit?

Ta volba bude veřejná. Každý to uvidí. Panu poslanci Ševčíkovi tady právě hlasitě zvoní mobil. Já se omlouvám, ale je to opravdu velmi nepříjemné, když tady těsně vedle pultíku probíhá debata úplně jiného charakteru.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Umožníme paní poslankyni se v klidu vyjádřit, nerušeně.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuju. Takže, kromě Pavla Matochy, kromě Romana Bradáče, se máme dnes bavit i o tom, že má být zvolen například takzvaný Xaver Veselý, neboli Lubomír Veselý občanským jménem, anebo Jiří Šlégr. Lidé, kteří prokazatelně způsobili škody České televizi.

Druhá věc. Posudky, analýzy, to, co potvrdila například Nora Fridrichová, když se o tom bavili v tom stylu, že Matochova nahrávka je pravá. Jakým způsobem se k tomu postavíte, je na každém z vás. Ale to, že nebudete volit dva špatné kandidáty, ale vyberete si jiné, úplně stejně nevhodné, je vaše osobní zodpovědnost, kterou budete potom každý muset osobně odůvodnit. Jsem ráda, že alespoň ta volba bude veřejná, že aspoň to bude vidět, jak si každý vybral.

Co se týče posledního argumentu vůči panu Veselému, a sice jeho podnikání, jeho obchodní zájem na tom, aby věci fungovaly určitým způsobem, tak to je něco, co si myslím, že byste také měli vzít v potaz. Výslovně tady byl citován zákon, výslovně se tady jasně odůvodňovalo, že člověk, který má kontrolovat veřejnoprávní médium, musí zároveň mít důvěru, že je nestranný, že je schopen do toho nevnášet svůj zájem osobní a byznysový.

Poslední věc. Když v minulosti tehdejší generální ředitel Jan Souček veřejně mluvil o tlacích na vedení České televize, o možném vydírání – i to bylo v souvislosti právě s tím, zda bude vymáhána škoda – tak mně přijde velice důležité připomenout, že právě na to Lubomír Veselý reagoval veřejně a velice ostře. Ale samozřejmě jde o tvrzení proti tvrzení. Nicméně je to opět další indicie toho, jak vlivná persona to je v mocenských sporech okolo České televize.

Takže, není kontroverzní jen kvůli svému stylu vystupování, urážkám, nadávkám, soudně nařízeným omluvám, ale byl jedním z radních, kteří hlasovali pro nezákonné odvolání dozorčí komise České televize. To vedlo k čtyřmilionové škodě a nakonec tu škodu prostě hradí, nese, sama Česká televize. Vedle nedůstojných výroků, vedle vulgárních útoků, tady prostě máme dlouhodobé pochyby o jeho nestrannosti. Jenže veřejná služba se nemá opírat o hulvátství, osobní vendety, o politické protislužby, ale o odpovědnost, profesionalitu a důvěru občanů. Právě proto například Lubomír Veselý rozhodně náš hlas mít nebude a neměl by mít ani ten váš, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí jako poslední pan poslanec Martin Baxa. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Baxa: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, nechci mluvit v téhle věci dlouho, ale považuji za nutné pár věcí říci asi nejenom jako zástupce poslaneckého klubu Občanské demokratické strany, ale také jako bývalý ministr kultury, jehož působení v minulých čtyřech letech bylo fakticky klíčově rámováno mediální legislativou. Já vlastně k těmto věcem přistupuju trošku osobně, ale ne ve smyslu toho, že bych vůči někomu něco chtěl osobně říkat, ale protože je to věc, která (?) přinesla mnoho zásadních změn, a teď jsme na prahu toho, že by takovéto změny mohly zásadně proměnit média veřejné služby.

Připomenu, že malou mediální novelou se nám podařilo posílit odolnost a nezávislost médií veřejné služby. Volíme teď už do trochu jiných mediálních rad, než to bylo před malou mediální novelou. Prosadili jsme rozšíření voleb Senátu do volby členů mediálních rad. Dnes je ten poměr dvanáct ku šesti. Poměr třetiny členů Rady volených Senátem zajišťuje větší pestrost členů rad, protože tím, jak se střídají volební cykly a bezpochyby senátorky a senátoři volí trošku jinak než my, tak se vlastně zajišťuje to, že rady nejsou tak náchylné k tomu, aby mohly v nějaký okamžik působit jednobarevněji.

Zdědil jsem média, veřejné služby, v uvozovkách, tu legislativu, ta témata s nimi spojená, situaci, kdy už docházelo k velkému tlaku na to, aby zvládly naplňovat své služby. Dlouho nezvyšované poplatky, neochota předchozích administrativ řešit téma rozhlasových a televizních poplatků, neochota vést vůbec debatu o roli médií veřejné služby, způsobila petrifikaci poměrů, která vlastně na začátku roku 2022 vyvřela v podobě už vážných obav o tom, jak budou Česká televize a Český rozhlas naplňovat své služby.

Tři roky trvající úsilí bylo nakonec završeno tím, že ve volebním roce – což bylo předmětem jistě legitimní kritiky – se podařilo schválit legislativu, která postavila média veřejné služby znovu na nohy. Způsob financování, únosné zvýšení poplatků, rozšíření okruhu poplatníků, to všechno vedlo k tomu, že dnes, bez ohledu na to, jak vypadá současné okolní dění, jsou média veřejné služby stabilní, s dobrým financováním, se zajištěním skrz naše memoranda výhledu služeb na pět let. Prostě jsou v dobré kondici.

V této situaci by volba rad, členů rad, členek a členů rad, byla volbou běžnou, normální. Ale to bohužel tak v současné době není, protože plány, které teď vyjevuje vládní koalice chaotickým způsobem, ale způsobem zarámovaným tím, že dochází k evidentnímu pokusu ta média ochočit, ovládnout, získat nad nimi kontrolu, je prostě velkým varováním.

Využiju této příležitosti a znovu, dámy a pánové, zdůrazním, jak velké kompetence mediální rady mají. To není jenom nějaká rada taková jako formální. To jsou fakt klíčové orgány obou těchto institucí. Mediální rady schvalují rozpočet, schvalují dlouhodobé plány institucí, mají významné personální výsledky. To znamená, dochází k tomu, že volí a odvolávají generálního ředitele. Naplňují to, co říká úvodní věta zákona o České televizi, tedy vykonávají kontrolu veřejnosti nad médii veřejné služby, nad Českou televizí v tomto případě.

To znamená, volba mediální rady reálně znamená zásadní krok, protože volíme kandidátky a kandidáty, kteří budou naplňovat nejenom to, co je dnes v tom zákoně, ale kteří také mohou působit v době, kdy dopadnou na média veřejné služby případné vládní restriktivní kroky. My věříme tomu, že se nám podaří zabránit tomu, aby došlo k omezení financování médií veřejné služby, aby bylo zrušeno nezávislé financování médií veřejné služby, aby média byla napojena na státní rozpočet. Ale kdyby se nám toto nepodařilo, kdyby odhodlání vládní koalice takto poškodit média veřejné služby bylo příliš silné, pak budou radní ti, kteří se budou moci s tímto vyrovnávat.

Já bych teďko chtěl apelovat v této souvislosti na to, abychom všichni vzali v potaz to, o jak zásadní volby jde, jak velký vliv radní České televize mají. (Silný hluk v sále. Obrací se na předsedajícího.) Jestli, pane předsedo, mohu poprosit.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Prosím o klid v jednacím sále.

 

Poslanec Martin Baxa: Abychom my všichni – teď záměrně používám my všichni – k těmto volbám přistoupili opravdu s velkou uvážlivostí. Myslím si, že do mediální rady nemohou být voleni kandidátky a kandidáti, kteří způsobili České televizi prokazatelnou škodu. Používám to slovo nemohou ne jako v čistě právním slova smyslu. Ona na tom hlasovacím lístku pomyslném – bude tedy volba veřejná – ta jejich jména uvedena jsou, ale myslím si, že být voleni nemohou, že nemají získávat naše hlasy. Bylo už prokázáno soudně, že ti čtyři konkrétní kandidáti způsobili škodu České televizi. O dvou kandidátech – to považuji za správné rozhodnutí – už vládní koalice řekla, že je volit nebude, ale zůstávají tady další jména těch, kteří způsobili škodu, kteří by se určitě radními České televize stát neměli.

Jaké osobnosti bychom – alespoň já myslím a vycházím z toho nejen, jaký je zákon, ale co všechno vlastně do působnosti rad spadá – jaké osobnosti bychom měli volit? Měli bychom volit osobnosti, které mají víru ve funkci médií veřejné služby. Velmi obtížně se mi poslouchalo při veřejném slyšení kandidátek a kandidátů do Rady České televize, když tam vystupovali někteří, kteří zpochybňovali základní fungování médií veřejné služby, kteří kandidovali s tím, aby poukazovali na to, že média vlastně jsou zbytná, že není třeba, aby tu roli plnili. Některá vystoupení bylo opravdu velmi radikální od kandidáta, abych pravdu řekl, který nepostoupil, ale prostě nebyl ten obraz příliš přesvědčivý a příliš vzbuzující optimismus.

(Hluk v jednacím sále.) Volme tedy ty, kteří mají víru ve funkci médií veřejné služby. Volme ty, kteří nezpochybňují základní pilíře fungování médií veřejné služby. Volme ty, kteří mají odborný vhled do médií veřejné služby. Není to tak zásadní požadavek. Ta volba radních nemá být ta, že tam volíme lidi, kteří prostě třicet let svého profesního života v tom médiu strávili. Ale máme volit lidi, kteří mají nějaký základní odborný vhled do jejich fungování. Jsou mezi kandidátkami a kandidáty ti, kteří mají dokonce přímou pracovní zkušenost s těmi médii. To znamená, znají média zevnitř. Mají-li mediální rady být ty, které naplňují veřejnou kontrolu nebo kontrolu veřejnosti, pak bezpochyby uchazečky a uchazeči, kteří toto splňují, jsou velkým přínosem.

Myslím si, že je dobré také vzít v potaz to, že v Radě by byli užiteční kandidáti, kteří vnímají médium veřejné služby nejenom jako médium spojené se zpravodajstvím... (Poslanec Baxa se kvůli hluku odmlčel.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak prosím vás ještě o klid, aby se pan poslanec mohl v klidu vyjádřit.

 

Poslanec Martin Baxa: ...osobnosti, které vnímají médium veřejné služby nejenom jako z hlediska zpravodajství, ale i třeba to, že Česká televize je klíčovým koproducentem v české audiovizi a má zásadní podíl na tom, že vznikají filmy. Volme prostě osobnosti, a v tom výběru jsou, které budou prospěšné v Radě České televize jak pro samotné médium veřejné služby, tak pro naplňování této kontroly.

Padlo zde, že tou volbou neprošli někteří kandidáti a některé kandidátky, kteří by byli velkým přínosem. Mně je to velmi líto. Ta volba proběhla tajně. Nemůžu nikomu tady veřejně vyčítat nebo sdělovat, jak volil, ale je to velká škoda. Ale i v tom výběru, který máme teď před sebou, jsou kandidáti, kteří naplňují ta kritéria, o kterých já hovořím, když mluvím o tom, jaké kandidáty bychom měli volit. Máme před sebou volbu teď důležitou. Máme před sebou volbu v turbulentních časech. Máme před sebou volbu v době, kdy se stahují nad médii veřejné služby mračna. My věříme, že se nám je podaří ještě tady v Parlamentu rozehnat. Ale každopádně volme teď uvážlivě, protože média veřejné služby bezpochyby tvoří jeden z pilířů svobodné a demokratické společnosti a mají naplňovat to, co já na nich považuju vlastně za nejdůležitější, že každý se v nich má najít a že média veřejné služby, Česká televize a Český rozhlas, mluví ke všem. Děkuju za pozornost. (Potlesk vpravo.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak to bylo poslední vystoupení. Rozhlédnu se, zdali se ještě někdo hlásí. Pokud se nikdo nehlásí, tak rozpravu končím a předávám slovo předsedovi volební komise. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: (Do jednacího sálu přicházejí poslanci a poslankyně.) Takže já děkuji za slovo. Po proběhlé rozpravě tedy rekapituluji, že se nacházíme v první volbě. S těmi 18 navrženými kandidáty jsem vás seznámil v té rozpravě. V jejím úvodu, myslím, že to bylo od kolegy Jakoba, zazníval návrh na tu volbu veřejnou. Ustálený postup je takový, že my jsme jako volební komise standardně navrhli volbu tajnou, a rozhodneme o tom hlasováním, o což vás teď, pane předsedající, poprosím. Ten postup je jednoduchý. Pokud ten návrh na volbu tajnou nebude přijat, automaticky podle jednacího řádu Sněmovna přistupuje k volbě veřejné aklamací. A na začátku té volby pak vás seznámím pečlivě s jejím průběhem. Takže teď prosím, abychom hlasovali o návrhu na tajnou volbu.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ještě chvíli počkáme, opakovaně gonguji. Ještě vidím skrz dveře, že dobíhají další poslanci. Já vás jednou odhlásím. Přihlašte se znovu svými hlasovacími kartami.

 

Budeme hlasovat o tom, zda budeme hlasovat tajnou volbou.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 348, (přihlášeno 166 poslanců), pro 3, proti 133. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Protože Poslanecká sněmovna neschválila tajnou volbu, tak budeme postupovat podle čl. 5 odst. 14 až 20 našeho jednacího řádu a provedeme volbu veřejnou. Velmi stručně vás provedu tím hlasováním. Budu číst abecedně jednotlivá jména, tak jak vám byla představena v usnesení číslo 71 per rollam volební komise a budeme u každého z kandidátů zaznamenávat kvorum a počet hlasů. Ten postup je vlastně logický. V prvním kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců, tedy obdrželi to potřebné kvorum. Pokud by tu nadpoloviční většinu obdrželo více kandidátů, než je počet obsazených míst, tak by byli zvoleni ti, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. V případě této volby je to tedy šest lidí, protože obsazujeme šest míst. Nastane-li rovnost hlasů, opakovala by se mezi nimi volba. Doplňuji ještě druhý možný případ. Pokud bychom v tom prvním kole neobsadili všechna místa, tak se tam promítá prvek dvoukolový, tak jak ho znáte třeba z tajných voleb. To znamená, že do toho druhého kola by postoupili kandidáti z prvého kola, kteří nezískali ten nejvyšší počet hlasů, ale byl by to nejvýše dvojnásobný počet kandidátů. To je stejná logika. Tak to je k technice té volby vše.

A nyní, pane předsedající, můžeme zahájit jednotlivá hlasování. Pokud souhlasíte, tak mohu ta jména číst a můžeme dělat jednotlivá hlasování k jednotlivým jménům.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, souhlasím a prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Takže prosím první hlasování: Jiří Baumruk.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Kdo je pro? (Kdo je proti?)

Hlasování číslo 349, přihlášeno 170 poslanců, pro 1, proti 129. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Druhý návrh: Stanislav Berkovec.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 350, přihlášeno 170 poslanců, pro 92, proti 77. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Tak další návrh: Roman Bradáč.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 351, přihlášeno 170 poslanců, pro 1, proti 104. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Další je Petr Brozda.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 352, přihlášeno 170 poslanců, pro 91, proti 78. A nebudu říkat teďka, že je návrh přijat, protože je pravdou, že potom získají ty hlasy jen ti, co mají nejvíc. Takže to bude vidět až na konci. Můžeme jít dál.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Ano, ono to je mírně zavádějící. (Předsedající: Ano, ano, je to tak.) Tabule ukazuje, tak jak jsme zvyklí z hlasování, ale zatím nemůžeme konstatovat: byl – nebyl, to až po vyhodnocení všech voleb hlasování. (Předsedající: Je to tak, přesně.)

Pojďme dál v abecedě. Další návrhem je Aleš Erber.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 353, přihlášeno 171 poslanců, pro nikdo, proti 75. Prosím další návrh.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Milan Fric.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 354, přihlášeno 181 poslanců, pro nikdo, proti 88. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Daniel Herman.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 355, přihlášeno 169 poslanců, pro 75, proti 22. (Zamítnuto.) Prosím.

 

(Poslankyně Šrámková se hlásí o slovo.) K hlasování? Prosím.

 

Poslankyně Eva Šrámková: K hlasování 355. Na sjetině mám proti, hlasovala jsem pro. Nezpochybňuji hlasování.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano. Prosím, tak dál. Pokračujeme.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Další navržený kandidát je pan Martin Chalupský.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Pan Martin Chalupský.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 356, přihlášeno 171 poslanců, pro 132, proti 37. (Přijato.) Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Další návrh, Petr Jahn.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 357, přihlášeno 171 poslanců, pro 1, proti 83. (Zamítnuto.) Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Dále Anna Koller.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 358, přihlášeno 171 (na tabuli 170) poslanců, pro 78, proti 5. (Zamítnuto.) Ano, prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dále Giuseppe Maiello.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 359, přihlášeno 170 poslanců, pro 1, proti 76. (Zamítnuto.) Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Pavel Matocha.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Pavel Matocha.

Prosím, zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 360, přihlášeno 171 poslanců, pro 3, proti 76. (Zamítnuto.)

 

Prosím. (Potlesk zprava.)

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dalším návrhem je Richard Medek... (Poslanec Jurečka se hlásí o slovo.) Pardon.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: K hlasování? (Gestikuluje.) Pan předseda Jurečka k hlasování.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Hlasoval jsem proti, na sjetině mám pro. Zpochybňuji hlasování.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Zpochybňuji hlasování. Dobře.

 

Takže budeme hlasovat o námitce.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 361, přihlášeno 171 poslanců, pro 155, proti 6. Návrh byl přijat.

 

A nyní budeme opakovat hlasování. Pane předsedo volební komise, radši ještě jednou řekněte to jméno.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Ano. Potvrzuji, že poslední hlasování bylo zpochybněno, tudíž znovu hlasujeme o návrhu na kandidáta Pavla Matochu.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 362, přihlášeno 171 poslanců, pro 3, proti 78. (Zamítnuto.)

 

(Potlesk zprava.) Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Dalším kandidátem je Richard Medek.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 363, přihlášeno 171 poslanců, pro nikdo, proti 78. (Zamítnuto.)

 

Pane předsedo, prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Za další hlasování a v abecedě postupujeme ke jménu Tomáš Netík.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 364, přihlášeno 171, pro 1, proti 57. (Zamítnuto.) Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dále Lucie Plíšková.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 365, přihlášeno 171 poslanců, pro 93, proti 77. (Přijato.) Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dalším kandidátem je Jiří Šlégr.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 366, přihlášeno 171 poslanců, pro 91, proti 76. (Přijato.) Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. A jsou poslední dva kandidáti.

Nejdříve Luboš Xaver Veselý.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 367, přihlášeno 171 poslanců, pro 93, proti 78. (Přijato.)

 

Prosím. (Potlesk v sále.)

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. A poslední navržený je pan Marek Vích.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 368, přihlášeno 171 poslanců, pro 38, proti 39. Návrh byl zamítnut.

 

Tak, pane předsedo, máme hlasováno o všech přednesených návrzích a předávám vám slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Konstatuji, že jsme hlasovali o všech přednesených návrzích. Protože to bylo dlouhé hlasování, prosím teď o 1 minutu přerušení schůze pro kontrolu výsledků, a obratem vás s tím výsledkem seznámím. Stačí nám 1 minuta.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Takže dáme pauzu do 12.09.

 

(Jednání přerušeno v 10.08 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 12.09 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Hezké odpoledne, dámy a pánové, nebo hezké poledne. Vystřídali jsme se v řízení schůze. Budeme pokračovat, a protože uplynula jedna minuta požadovaná na kontrolu výsledků, tak poprosím pana předsedu volební komise pana poslance Kolovratníka, aby nás seznámil s výsledky volby.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Pokud souhlasíte, já – i když pro stenozáznam bych měl u každého ještě jednou zrekapitulovat počet hlasů a rovnou i u toho řeknu, kdo byl zvolen. Pro zjednodušení, u všech hlasování bylo kvorum 86 s výjimkou jediného, a to bylo hlasování o Danielu Hermanovi, tam bylo kvorum 85, jinak bylo všude stejné.

A výsledky jsou následující: Jiří Baumruk – 1 hlas, nebyl zvolen; Stanislav Berkovec – 92 hlasů a byl zvolen; Roman Bradáč – 1, nezvolen; Petr Brozda – 91, zvolen; Aleš Erber – 0, nezvolen; Milan Fric – 0, nezvolen; Daniel Herman – 75, nezvolen; Martin Chalupský – 132 a byl zvolen; Petr Jahn – 1 hlas, nezvolen, Anna Koller – 78, nezvolen, Giuseppe Maiello – 1, nezvolena – nezvolen, Petr Matocha – 3, také nezvolen Richard; Medek – 0, nezvolen, Tomáš Netík – 1, nezvolen, Lucie Plíšková – 93, zvolena; Jiří Šlégr – 91, také zvolen; Luboš Xaver Veselý – 93, zvolen a Marek Vích – 38, nezvolen.

Obsazovali jsme 6 míst a přesně 6 míst bylo obsazeno, takže tato volba byla v tomto smyslu úspěšná, že nezůstalo žádné místo neobsazené, a volbu můžeme ukončit a posunout se k dalšímu volebnímu bodu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Končím bod číslo 118, to znamená Volbu členů Rady České televize, a můžeme přejít k bodu číslo

Aktualizováno 6. 6. 2026 v 9:21.