(pokračuje Jan Skopeček)

145.
Návrh na volbu předsedy vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k prošetření okolností, systémových souvislostí a institucionálního fungování Dopravního podniku hlavního města Prahy, akciová společnost, Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace a Všeobecné zdravotní pojišťovny ve věci podezření z korupčního jednání (tzv. „kauza Dozimetr“)

Tak, pane poslanče.

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za úvodní slovo. Ten dlouhý název pan předsedající přečetl, takže já už ho nebudu číst. Budu pracovat s termínem vyšetřovací komise Dozimetr, pokud souhlasíte, a tady povím, že my jsme 25. března jako Poslanecká sněmovna rozhodli usnesením číslo 141 o zřízení této vyšetřovací komise. Následně jsme ji naplnili. To se stalo 27. května na 20. schůzi. Po naplnění vyšetřovací komise jsme my za volební komisi vyhlásili lhůtu na podání návrhů na předsedu této komise, protože až po jeho zvolení může tento orgán začít pracovat. V usnesení číslo 80 per rollam ze dne 2. června volební komise konstatuje, že jsme obdrželi dva návrhy. První je pan poslanec Jindřich Rajchl za SPD, druhý návrh je pan poslanec Pavel Žáček za ODS. I zde se jedná podle jednacího řádu o volbu tajnou, o tom nerozhodujeme hlasováním a pouze prosím o otevření rozpravy.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak. Otevírám rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Žáček. Ano, pan poslanec Rajchl.

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Omlouvám se, že jsem předběhl. Většinou jsem poslední v abecedě, takže mluvím vždycky jako poslední.

Já bych si dovolil využít této situace a vyjádřit se, proč jsem přijal kandidaturu na předsedu této parlamentní vyšetřovací komise a řekl svůj pohled obecný vůbec na parlamentní vyšetřovací komise a jejich činnost v rámci...

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, já jenom přeruším. Než se do toho svého projevu pustíte, tak poprosím kolegy a kolegyně z obou částí našeho sálu, aby – jak z pravé, tak z levé – se ztišili nebo v případě, že je projevy kandidátů do této volby nezajímají, tak aby opustili jednací sál. Děkuji.

Poslanec Pavel Žáček: Děkuju. Tak já znova začnu nebo naváži. Na rozdíl od některých svých ctěných kolegů já mám dobré důvody, proč podpořit činnost parlamentních vyšetřovacích komisí. Vím, že zde jsou názory relativně skeptické a kritické. Já bych vám řekl proč, abyste pochopili, proč jsem tu kandidaturu vzal.

Začnu tím, že jsem před více než 10 lety publikoval edici dokumentů Vypovídat pravdu a nic nezamlčet, vyšla v Ústavu pro studium totalitních režimů a druhý díl na CEVRO Institutu, respektive dneska CEVRO univerzitě, kde jsem pracoval s protokoly parlamentní vyšetřovací komise, nám dnes relativně vzdálené z Federálního shromáždění ČSFR, kde jsem vydával dokumenty, výslechy, které byly pořízeny právě členy komise a odborným aparátem, vyšetřovateli, které se vztahovaly k 17. listopadu 1989.

Je to stále ojedinělý pramen dokumentů, jsou tam výslechy členů, vysokých členů Komunistické strany Československa, Státní bezpečnosti a třeba i Socialistického svazu mládeže. Tady jsem pochopil, když jsem mohl nahlédnout do archivu Poslanecké sněmovny, kde jsou stále uloženy ve specifickém fondu tyto materiály, jak jsou důležité tyto komise a jak mohou spojit informace, údaje k nějakému kvalifikovanému zhodnocení, byť jako politický orgán Poslanecké sněmovny, a jak nemůže tuto činnost převzít někdo jiný. Ta komise byla vnímána, ta Rumlova komise byla vnímána spíš jako lustrační, a já jsem ukázal, že ona měla obsah, že nám jaksi ukázala řadu věcí, které bychom jinak neznali, vyslechla řadu svědků, kteří by jinak pravděpodobně dodnes vůbec nemluvili. Čili nemohl toto udělat nikdo jiný než členové – vybraní – tehdy Federálním shromážděním, parlamentem a pověření k této činnosti.

Druhý bod je, to se vrátím už do minulého volebního období, kde jsme společně vytvořili komisi, která se zabývala zásahem policie nebo vůbec tím, co se stalo na filozofické fakultě, tou tragédií z prosince 2023. A tehdy jsem měl nabídku kandidovat na předsedu té komise. Já jsem to odmítl jednak z důvodu, že jsem navrhoval trochu jiné zadání, chtěl jsem, aby se hlouběji komise zabírala tím, těmi motivy toho vraha, těmi motivy toho pachatele, který šokoval celou Českou republiku. A protože s tím velmi úzce souvisel jeho modus operandi, tím, co on chtěl na té filozofické fakultě provést a zároveň se tím mohlo ukázat, jakým způsobem rychle policie reagovala a zabránila zbytku těch jeho plánů, protože on byl připraven pokračovat z toho jednoho patra i do dalších pater, byl na to vybaven, víme to všichni i ze závěrů té komise.

Druhý důvod byl ryze politický. Tehdy jsme diskutovali o dvou komisích. Jedna komise byla zřízena, to byla k té filozofické fakultě. To prostě byla věc, přestože jsme tomu věnovali velký prostor na výboru pro bezpečnost, bylo to nutné, veřejnost to od nás čekala, všichni jsme to cítili. Ale druhý důvod byl politický z toho pohledu, že v té době jsme diskutovali, že by měla být vytvořena parlamentní vyšetřovací komise o činnosti Kanceláře prezidenta republiky. Kdybych to chtěl vulgarizovat, tak řeknu o tom, co dělal Miloš Zeman. Ale primárně byla zaměřená, můžete si to zkontrolovat v systému, byla zaměřená – ten návrh – na kontrolu činnosti Kanceláře prezidenta republiky.

A tady bych znovu zdůraznil, proč považuji za důležité, byť ta komise nevznikla, co by technicky za to měla dělat. Kdo jiný než pověřená komise, vybraná námi se silným mandátem, může dát dohromady informace od zpravodajských služeb, Policie České republiky, diplomatů, Ministerstva zahraničních věcí, zastupitelského úřadu v Moskvě například a případně i od Kanceláře prezidenta republiky? Sami jsme tenkrát vyšetřovali, snažili se v uvozovkách zjišťovat, co a jaké skartace proběhly tenkrát v Kanceláři prezidenta republiky. Byli jsme připraveni, že bychom mohli to odhalit tím vyšetřováním. Mohli bychom také zjistit, co se odehrávalo na zastupitelském úřadě a při jednáních, když byli představitelé kolem Miloše Zemana zváni k Putinovi a nebyl, neseděl u toho náš velvyslanec, zástupce naší diplomacie, zástupce našeho státu a tak dále.

Nicméně tady bych byl sebekritický, koalice se nedohodla na zřízení této komise, tato komise nevznikla. Byla to naše chyba, protože se domnívám, že ta závěrečná podrobná zpráva mohla být před volbami v loňském roce zveřejněna a mohla být kvalitní. Věřím tomu, že bychom tam byli zástupci všech stran napříč. Ale zase je to o tom, že tu sumu těch informací může dát dohromady pouze parlamentní vyšetřovací komise. Tady zase oponuji i některým jaksi konzervativním členům i našeho klubu, tím konkrétně myslím Marka Bendu. A myslím si, že tady, když to politické rozhodnutí padne, tak je možné dát dohromady kvalifikovaný výstup, který by v tomto případě měl odhalovat ten ruský vliv na špičky našeho státu.

Co mohu nabídnout? Kolegové z předchozích volební období, a myslím si, že i z výboru pro bezpečnost, vědí, že se snažím být férový i v tom složitém a tvrdém politickém souboji. Že jsem dával hlasy oběma stranám, že tam byl člověk za vládní koalici ve funkci třeba předsedy výboru, ale zároveň měl velký prostor. Nikdy jsem neodmítl nic zástupcům opozice a hledal jsem jako strážce jakýchsi pravidel hry, té férovosti, toho zápasu, Hledal jsem prostor, aby byl zaplněn i ze strany opozice, ať už to bylo ANO nebo SPD. Proč? Protože se domnívám, že jsou politická témata, mohla to být bezpečnost, může to být obrana, ale může to být i to téma, které se rozhodneme a rozhodli jsme se vetknout jako úkol té parlamentní komisi k tomu průniku, aby ten výstup byl maximálně podpořen. Vzpomeňme si, že v zásadě ta komise o filozofické fakultě až na poslední diskuse vlastně byla průřezově podporována. A to je velmi, velmi silný signál. Vnímá nás veřejnost jako že svádíme za občany, za naše voliče ten souboj zde. Souboj je velmi ostrý, ale pak se můžeme v některých momentech shodnout a ukázat, že ta shoda je prostě významná i za té situace toho složitého souboje nad tím hlubokým politickým příkopem, který zde vidíme v zásadě každý druhý den.

Druhá věc je – určitě kolegové z toho výboru mohou potvrdit, že jsem byl jaksi příznivcem toho přístupu padni komu padni. A týkalo se to řekl bych všech politických směrů našeho spektra. Pokud to mohu shrnout, pokud se rozhodnete mě podpořit, tak můžu zajišťovat férovost postupu parlamentní vyšetřovací komise, uhájit ten institut parlamentní vyšetřovací komise, protože rozhodně nejsme poslední Sněmovnou, rozhodně nejsme posledními poslanci, kteří ji budou zřizovat. A podle mého názoru bychom měli zachovat tu důležitost tohoto institutu, protože opakuji, si myslím, že v budoucnosti, při řešení dalších důležitých problémů, možná i se zahraničním přesahem, budeme tuto komisi potřebovat.

Beru to jako legitimní politické rozhodnutí tak důležitého politického orgánu jako je Poslanecká sněmovna. To, že je tento orgán parlamentní vyšetřovací komise velmi odlišný od všech těch komisí a výborů, že je jaksi vytvořen, je to samozřejmě vyjádření politické většiny, případně politické shody. A půjde o to, a to bych chtěl zdůraznit, aby byla v rámci činnosti té komise hájena ústavní práva, ale i práva osobnostní při vědomí probíhajícího trestního řízení, trestního procesu. Ale zároveň aby byl naplněn účel zřízení té komise jak vůči zřizovateli, kterým jsme my jako Poslanecká sněmovna, tak i vůči veřejnosti. Takže děkuji za pozornost a děkuji také za případnou podporu. (Potlesk poslanců ODS.)

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí pan poslanec Rajchl.

Poslanec Jindřich Rajchl: Děkuji mockrát za slovo a děkuji svému předřečníkovi za to, co tady bylo zmíněno, protože si myslím, že v celé řadě věcí se shodneme. Předně mi ale dovolte poděkovat klubu SPD za nominaci a ctěným kolegům z koalice za důvěru, kterou mi projevili tím, že v podstatě se na této nominaci shodli. Velmi si toho vážím.

Já bych chtěl říci, že z mého pohledu ta parlamentní vyšetřovací komise, o níž mnozí říkají, že je zbytečná, tak z mého pohledu skutečně zbytečná není. A tady opravdu navážu na kolegu Žáčka, vaším prostřednictvím, pane předsedající, s tím, že dle mého názoru jsou výjimečné situace, kdy to zřízení vyšetřovací komise je prostě na místě. A já jsem přesvědčen, že tady na místě opravdu je, neboť málokterá kauza vzbuzuje více emocí a více pochybností u našich občanů než právě kauza známá pod názvem Dozimetr.

Jsem přesvědčen, že pokud občané mají mít víru ve spravedlnost, v právo, v tuto Sněmovnu, že nenechává některé opravdu klíčové kauzy zametat pod koberec, takže dokonce je zřízení této komise nezbytné. A já rovněž mám právní vzdělání, působím jako advokát, jsem si vědom rozdílu oproti trestnímu řízení. Rovněž hodlám samozřejmě zachovávat osobnostní práva všech zúčastněných, kterých se to bude týkat. Prostě tohle není o nějakém honu na čarodějnice, tohle je čistě o transparentnosti vůči občanům této země, kteří prostě si zřízení této komise žádají.

Chci jasně deklarovat, že hodlám být maximálně férový a že hodlám spolupracovat i s kolegy z opozice, kteří byli jmenováni nebo zvoleni členy této komise včetně pana kolegy Žáčka, využít jejich zkušeností, protože to nejdůležitější, co by tato komise měla přinést, je skutečně otevřená, jasná a ucelená zpráva o tom, jaká zjištění jsme napříč politickým spektrem dokázali učinit.

Chtěl bych, aby to jednání bylo maximálně efektivní, maximálně férové, abychom v co nejkratší době předložili tu zprávu, byť samozřejmě to bude asi velmi časově náročné, protože tím, že jsme jaksi rozšířili působnost této komise nejenom na ten Dopravní podnik, ale i na ten Středočeský kraj a na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, tak té práce bude skutečně přehršel.

Ale věřím, že jak s kolegy z koalice, moc se těším na spolupráci s paní doktorkou Veseckou a s paní profesorkou Válkovou, ale jak už jsem řekl, i s kolegy z opozice, tak mým jediným cílem je odvést co nejkvalitnější práci. Děkuju vám. Děkuju vám předem za důvěru a budu se těšit na spolupráci se všemi členy komise díky.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a nyní se hlásí do diskuse pan ministr Klempíř.

Ministr kultury ČR Oto Klempíř: Dobrý den. Já jenom pro stenozáznam, při hlasování 352 mám na sjetině proti a hlasoval jsem pro. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pro stenozáznam, bezvadné, děkuju. Ptám se, kdo se další hlásí do diskuse, do rozpravy? Nikoho takového nevidím a rozpravu tedy končím. Poprosím pana předsedu volební komise Martina Kolovratníka.

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Tak tím jsme všechny informace k těm volebním bodům vyčerpali. V tuto chvíli postup standardní, že máme připravenou volební místnost. Opět zaapeluji a poprosím, buďte pečliví při vyplňování těch volebních lístků, standardně kroužky, případně křížky u těch, které volit nechcete, ať váš lístek zbytečně nepropadne.

Navrhuji následující postup. Na provedení té tajné volby máme tuším osm lístků, tak dejme si 30 minut, takže volební místnost bude otevřena do 13 hodin, volební komise bude potřebovat také 30 minut na sčítání, takže ve 13.30 bych zde mohl oznámit výsledky.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Dobrá, čili nezbývá než přerušit naše jednání, a to do 13.30, kdy se tady sejdeme a budou vyhlášeny výsledky voleb. Tak zatím hezké odpoledne přeji.

(Jednání přerušeno ve 12.31 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 13.30 hodin.)

Místopředseda PSP Jiří Barták: (Tak upozorňuji, že za minutu budeme začínat.)

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nyní požádám předsedu volební komise poslance Martina Kolovratníka, aby nás seznámil s výsledky voleb. Nejprve otvírám bod

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 6. 6. 2026 v 9:21.