Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(14.50 hodin)
(pokračuje Vít Rakušan)
Česká televize a Český rozhlas, a mají to podloženo podrobnými analýzami, uvedly, že výpadek příjmů by byl více než 1,3 miliardy korun – ještě jednou opakuji: více jak 1,3 miliardy korun – od poloviny roku. Každý, kdo z vás něco vedl, a mohla to být malá firma, mohlo to být město, mohlo to být nějaké oddělení, cokoliv jiného, prostě ví, že se nelze přizpůsobovat ze dne na den rozpočtovým změnám v takovýchto řádech. A 1,3 miliardy od poloviny roku je něco, co může reálně média veřejné služby dovést do situace, kdy budou v nějakém typu insolvence, kdy se dostanou do situace, že nebudou umět a moci hradit své závazky, které už v téhle chvíli samozřejmě zazávazkovány jsou.
Já bych moc poprosil, když už děláte důvodovou zprávu k takhle narychlo předkládanému návrhu, tak nám ta čísla a výpočty doložte. Nemluvte tam o nějakých řádech, ale mluvte tam o přesných sumách. A prokažte nám tam, pěkně prosím, že to 1,3, a na to já jsem viděl tabulky, na ty vaše výpočty ne, na ty 1,3 miliardy, o kterých mluví Česká televize a Český rozhlas, že to tak nebude.
V půlce roku vzít peníze bez jakékoliv systémové náhrady, bez jakéhokoliv příslibu, kde by případné finanční prostředky měly být sanovány. Já vůbec nerozumím, proč to děláte. Ta nenávist vůči veřejnoprávním médiím, ten strach z nich, z vaší strany je skutečně až hysterický. A nezaklínejte se, prosím, lidmi s nízkými příjmy. Lidé s nízkými příjmy mají už dnes možnost požádat o osvobození od koncesionářských poplatků. Ten mechanismus je už ve stávajícím zákoně.
A ten návrh pana poslance Nachera je opět takový, jaký zodpovědní pravicoví politici, za které se někteří z vás vydávali, přece vždycky odmítali. Ten návrh je plošný. Ten návrh se vztahuje automaticky na všechny v nějaké věkové kategorii bez ohledu na to, jaké reálné příjmy a jakou reálnou finanční situaci ti lidé mají. Tady nemluvíme o žádné pomoci sociálně slabým. Tady mluvíme o zcela cíleném okleštění příjmů veřejnoprávních médií v téhle zemi v půlce rozpočtového období. To je něco, co se tady nestalo.
Takže nejenom že pan ministr Klempíř předložil AI verzi svého zákona, absolutní legislativní paskvil, který nedodržuje žádné tradiční legislativně technické postupy, který mu byl rozcupován vlastními koaličními rezorty. Tohle nestačí. Vy ještě přicházíte s tím, že média veřejné služby na to vodítko dáváte v půlce roku a budete čekat, že budou žadonit a budou se ptát, jakým způsobem jim to budete kompenzovat. Už během tohoto roku chcete získat přímý rozpočtový vliv na média veřejné služby a na jejich fungování.
A když už jsem zmínil ten návrh pana Klempíře, on kromě těch finančních záležitostí, které jsou úplně nesmyslné a hloupé, mění něco, co funguje, má v sobě ještě několik velmi nebezpečných míst a úskalí. A třeba to, že z Rady České televize se stává orgán České televize, to znamená, potom to má být instrument, který může rozhodovat i o skladbě vysílání, může rozhodovat o podílu toho, kolik bude zpravodajství, jaké pořady budou, jaké nebudou, kolik bude dokumentární či zábavné tvorby, anebo jestli třeba budou existovat nějaké investigativní pořady, které současné vládní koalici nejsou ku prospěchu.
Tohle děláte s médii. Takže znovu se nabízí ta otázka: Už je nám tady v té zemi lépe? Komu? Komu? Ke komu míří tyhle návrhy? Komu pomáhají reálně ty návrhy, které jsem tady zmínil?
A teď mi dovolte, a už se blížím ke konci, abych se podíval na všechna ta témata z jisté míry nadhledu. Tak prodáváte Explosii, státní aktivum, cena je vysoká. Potřebujeme prachy. Potřebujeme splnit krátkodobý rozpočtový cíl. Co se stane za pět let? Kdo tu firmu bude vlastnit? Jestli to je v bezpečnostním zájmu Česka, abychom takhle strategickou firmu měli nebo neměli, jestli to odpovídá nějaké naší dlouhodobé bezpečnostní strategii, to už neřešíte. Anebo pokud to řešíte, tak zase tak jako všechno pokoutně, někde v kuloárech, někde tajně. Ale že byste o tom informovali a tenhle bod třeba sami otevřeli, to už ne.
Oklešťujete příjmy České televize a Českého rozhlasu. Co tím docílíte? Chcete nechat populisticky 200 korun lidem v peněženkách. Ale co se stane s nezávislostí těchto médií? Co se stane s jejich finančními závazky, které už teď mají? To už vás vůbec nezajímá. Anebo vlastně jo, zajímá. Vy chcete, aby tahle média sloužila vám, a ne nějakému veřejnému zájmu.
A do třetice, přesunete protidrogovou koordinaci pod Ministerstvo zdravotnictví, zrušíte nadrezortní skupiny proto, že je to úsporné, a možná si myslíte, že líbivé pro vaše voliče. Ale už vás vůbec nezajímá, co se stane s těmi politikami. Už vás vůbec nezajímá, co se stane s těmi agendami. Vy neslyšíte ty hlasy odborníků. A neříkejte, i kolegyně a kolegové poslanci, že vám také nepíší a že i v tomhle případě nemáte v těch vašich mailových schránkách, kterými se občas zaklínáte, důrazné vzkazy, že se dopouštíme opravdu rozkladu funkční struktury mezinárodně oceňované. A proč? Vlastně nikdo neví.
Já jsem měl dokonce pocit, že těsně po tom, co se tohle odehrálo, to nevěděl ani pan premiér, který svoji šéfovou úřadu posílal na tiskovou konferenci a říkal, ať ona to vysvětlí novinářům a podobné věty. Ne, to není zodpovědnost paní vedoucí úřadu, to je zodpovědnost vlády, to je zodpovědnost premiéra, to je zodpovědnost politiků. Ti řídí tenhle stát, ne paní šéfová Úřadu vlády. Alespoň tak by to v normální zemi mělo být.
Zajímalo by mě, kolik aktérů, kolik hráčů o té změně opravdu vědělo dopředu. No, určitě to třeba nebyl protidrogový koordinátor Pavel Bém. Ten se to dozvěděl na hory, zprávou, esemeskou, na špatný signál.
Vy si neuvědomujete, že tady ty důsledky opravdu mohou být fatální. Neuvědomujete si, že ve všech třech případech se jedná jenom o krátkodobý zájem, rychlou výhodu, zdánlivé úspory. Ale důsledky, ty už vy nechcete nést. Ty už ponese někdo jiný. Jako při zadlužování téhle země. Ty ponesou ti, co přijdou po vás. Vám totiž jde jenom o to, abyste nakupovali hlasy, a jenom o to, abyste se zalíbili v rámci vašeho volebního období. Ale dlouhodobá zodpovědnost, ta tady vůbec není.
Já bych jenom chtěl říct, že silné státy takhle nefungují. Silné státy mají dlouhodobé strategie, třeba v bezpečnostní oblasti, v oblasti strategických investic, v oblasti dlouhodobých rozpočtových výhledů. Zodpovědné státy se tady pokoušejí najít nějakou dlouhodobou shodu, která je samozřejmě korigována volebním výsledkem. Ale v těch základních politikách ty silné a dobré státy dělají za jakékoliv vlády prostě totéž: myslí na budoucnost, a to v dlouhodobém horizontu.
Já si dovolím zařadit tři body. Všechny tři vám, pane předsedo, dám vytištěné, nic si psát nemusíte.
A to první bod: Vláda Andreje Babiše nechce řešit boj s drogami ani duševní zdraví, a to jako první bod dnešního jednání.
Druhý bod dnešního jednání: Prodej strategické firmy jako záplata rozpočtové díry Babišovy vlády.
A třetí bod dnešního jednání: Patrik Nacher chce zlikvidovat nezávislá veřejnoprávní média. Děkuji.
Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuju za předání. Nyní tedy přečtu jednu omluvu: poslankyně Renáta Zajíčková z omlouvá do 16.30 z pracovních důvodů. (Poslanec Rakušan předává papír s názvy navrhovaných bodů.) Děkuju.
A nyní tedy vystoupí předseda klubu TOP 09 Jan Jakob a připraví se předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Jakob: Děkuju, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, mám dvě témata, dva body k zařazení, mám je také písemně, takže pak vám je předám.
První z bodů, který bych chtěl zařadit do programu dnešní schůze, je bod s názvem Mají čeští daňoví poplatníci sponzorovat soukromé podnikání předsedy vlády? A myslím, že bychom o tom dnes tady měli mluvit, protože v posledních dnech jsme se znovu dozvěděli mimořádně závažné informace o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše a o postoji Evropské komise vůči firmám spojeným s holdingem Agrofert a nakonec i ostatních firem Andreje Babiše. ***
