Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(19.10 hodin)
(pokračuje Petr Hladík)
Tady vládní zmocněnkyně pro lidská práva, paní předsedkyně Malá je toho času také v zahraničí, takže vlastně můžeme hovořit o takovém palácovém převratu. Protože paní Malá dokonce tři dny před tou slavnou tiskovkou Andreje Babiše podává pozměňovací návrh, ve kterém – světě div se – chce více kompetencí pro Úřad vlády na tyto průřezové agendy, aby posléze paní Tünde udělala přesný opak. To opravdu nemohlo být domluvené a předjednané dopředu, jinak by nepodávala paní Malá ten pozměňovací návrh. Takto kolegové v hnutí ANO určitě nejednají. Vůči přesunu agend se vymezuje i paní Válková. No a tento týden je zase vše jinak. Andrej Babiš bere zpátečku a nechává si na Úřadu vlády koordinátory. Nicméně co to v reálu znamená? Nikdo netuší. Absolutní chaos. Vystupují jednotliví ministři, vystoupí pan ministr Tejc, pan ministr Juchelka, pan ministr Adam. Říkají nám, jak to bude skvělé, zalité sluncem, že se vlastně nic nemění a že to vždycky dávalo smysl.
No tak si pojďme říct nějakou zkušenost toho, co udělal Andrej Babiš ve své první vládě, protože on už některé agendy a některé rady vlád na ministerstva přesunul. A já dám příklad; z jakého jiného než Ministerstva životního prostředí. Píše se rok 2019, Andrej Babiš přesouvá Radu vlády pro udržitelný rozvoj spolu s celým oddělením čítajícím vedoucí a čtyři pracovníky na Ministerstvo životního prostředí. Tato agenda, průřezová agenda Rady vlády pro udržitelný rozvoj pak na ministerstvu funguje dál, nepředsedá již premiér, předsedá ministr životního prostředí a tuto průřezovou agendu řeší. Co se stane, když nastoupí na Ministerstvo životního prostředí „motorky“ a začne téct „zelená krev“. Z rady vlády je vlastně nic, protože oddělení se ruší. Místo pěti pracovníků zůstávají na tuto agendu jenom dva. Tak jenom abychom si zarámovali jak tyto sliby, jak průřezové agendy budou velmi dobře fungovat pod jednotlivými ministry, mohou dojít praxe.
Ten celý kolotoč má ještě jeden důležitý aspekt. Ony se sice mají přesunout jednotlivé agendy a celá oddělení nebo celé odbory na jednotlivá ministerstva, ale pozor: bez ředitelů. Ředitelé budou znovu přesoutěžováni. Takže ti lidé, kteří dneska na Úřadu vlády to zajišťují, tak budou muset podstoupit výběrové řízení. Jestli se tak stane, to je velká otázka. Já vlastně úplně nevím, jestli pan premiér Andrej Babiš všechny tyhlety souvislosti ví, jestli pan premiér Andrej Babiš vlastně sám není vlákán do jakési hry uvnitř Úřadu vlády. Já myslím, že každý správný politik četl „Jistě, pane ministře“. A tady se nabízí otázka: není to takové „Jistě, pane premiére“? Proto já chci zařadit jako první bod dneska bod, který se jmenuje Kdo řídí Česko? Andrej Babiš nebo Tünde Bartha?
Já mám těch bodů, pane předsedající, více, tak průběžně... (Předsedající: Ano, zapisuji si.) ...navážu druhým bodem. Já bych jako druhý bod dneska chtěl zařadit bod, který se jmenuje Kdy konečně zlevníte bydlení pro mladé? Aktuálně se Andrej Babiš přetahuje s šéfem České národní banky a obviňuje ho z toho, že máme drahé hypotéky. Babiš opakuje, že chtějí levné bydlení a my se logicky ptáme: jak a kdy? Na jakékoliv pokusy ovlivňovat nezávislost centrálních bank bývají trhy velmi citlivé. Proto by premiér neměl toto téma otvírat. Své o tom ví i Donald Trump, který se pokoušel najít záminky, jak odvolat šéfa Fedu. Investoři na to reagovali zbavováním se amerických dlouhodobých vládních dluhopisů a požadovali za jejich nákup podstatně vyšší úroky. Dluhopisový trh však vzkázal, že pokud by prezident takto dál, myslím tím americký prezident, ovlivňoval federální banku, tak by ztratil důvěryhodnost v boji proti růstu cen.
A to je vlastně základní argument České národní banky. Česká národní banka drží aktuálně základní sazbu na úrovni 3,5 procenta. Evropská centrální banka má tuto klíčovou sazbu na 2,15. S ohledem na aktuální vývoj ČNB říká, že vidí silné tendence pro zvyšování inflace v České republice, a proto tuto základní sazbu snižovat nechce. Investoři by totiž kvůli obavám z nárůstu inflačních očekávání vyprodávali české vládní dluhopisy – o tom něco ví i paní ministryně financí – a vzrostl by tak jejich výnos. Na to by reagovaly i takzvané swapové sazby, od kterých se přímo odvíjí hypoteční sazby. Tedy ve výsledku by to hypotékám nepomohlo. Naopak by to mohlo paradoxně hypotéky zdražit. Andrej Babiš takto zaútočil na šéfa České národní banky, přestože ještě nedávno, asi před rokem a půl, tady obviňoval u tohohle pultíku tehdejší vládní představitele, například pana premiéra Fialu za to, jak může za inflaci, za to, že se zdražily potraviny, za to, že se zdražily jiné věci. V té době úplně pomlčel o roli České národní banky, o tom, že vláda nemá fiskální politiku úplně v rukou. Tenkrát mu to vůbec nevadilo. Dnes říká, že u inflace jsou to vlastně jen takové teoretické debaty.
Když se podíváme do toho vládního programového prohlášení, tak tam najdeme celou řadu skvělých myšlenek, jako podporu mladé rodiny státní zvýhodněnou půjčkou, při akontaci na pořizování prvního bydlení zavést státní garance pro družstva, vytvořit daňové úlevy pro investory a dostupné bydlení, rozšířit PPP projekty, zrychlit stavební řízení a další a další věci. A my se ptáme: kdy a jak? My tady vidíme příklad z Polska, které zavedlo podobné opatření, o kterém tady před volbami hnutí ANO mluvilo, tedy dotovat úroky z úvěru. Víte, co přineslo v Polsku toto řešení? Výrazným způsobem se zdražilo bydlení. Výrazným způsobem to vlastně přineslo navýšení cen bytů na polském trhu. Jednoznačně. Bez větší výstavby to prostě nepůjde.
Takže stavební zákon, ten tady budeme projednávat. To je obrovský zmetek, protože v něm je tolik chyb, že my počítáme ty pozměňovací návrhy ne na desítky, ale už na stovky, tak jak jsem se díval do toho systému, a to, co kolegové připravují z těch ostatních plánů, vlastně nic nevidíme na stole. Polský příklad nám ukazuje, že dotovat úvěry cesta není. Novou zelenou úsporám vláda pro jistotu zrušila. No a co nám nakonec zbyde?
Tak já tady panu premiérovi poradím, on vlastně na to trošku přišel i sám. Ono by bylo výhodné zavést to euro. Kdyby totiž jsme zavedli euro, tak by najednou ta základní hypoteční sazba z těch 3,5 procenta klesla na 2,15, bylo by to pozitivní pro investory, mělo by to protiinflační vliv, ocenil by to průmysl a ve výsledku by to ocenili i lidé, když pojedou na ty dovolené. Proto ještě jednou si dovoluji požádat o zařazení jako druhého bodu na dnešek, bodu, který se jmenuje Kdy konečně zlevníte bydlení pro mladé?
Jako třetí bod bych chtěl zanést bod, a teď mě mrzí, že tady není paní ministryně Mrázová – a světe div se, nebudu hovořit o stavebním řízení, ale úplně o něčem pozitivním, a to je otázka Regionů příležitostí. ***
