Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(21.20 hodin)
(pokračuje Patrik Nacher)
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujali za navrhovatele poslankyně Zuzana Mrázová – vidím – a zpravodajka garančního výboru hospodářského a ústavně-právního paní poslankyně Zuzana Ožanová – také vidím. Dále připomínám, že zpravodajkou výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj je poslankyně Veronika Kovářová. Zpravodajky Sněmovnu s usneseními již seznámily.
Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. Já tam mám faktickou poznámku, která má přednost – Jan Lipavský. Ne? Tak to odmažu. To bylo ještě hlasování. A s přednostním právem se přihlásil předseda Pirátů Zdeněk Hřib. A pak budeme tedy pokračovat s poslanci, kteří jsou přihlášeni a vidíte je na obrazovce. Začne Jan Berki. Pane předsedo, já vám spouštím mikrofon.
Poslanec Zdeněk Hřib: Děkuji, pane předsedající. Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já tady mám pár pozměňovacích návrhů, které jsou načtené v systému. Já bych se k nim chtěl tedy přihlásit a odůvodnit je v obecné rozpravě.
Jeden z nich jsem tady už načítal minule, to byl ten takzvaný lex Mrázová, to byl pozměňovací návrh 1198, ten tedy směřoval k tomu, abychom v rámci zákona o střetu zájmů udělali u téhle příležitosti úpravu, která tam doplní do toho zákona (č.) 159/2006 Sb., o střetu zájmů, tu oznamovací povinnost týkající se nájmu obecního bytu. To znamená, aby tedy veřejný funkcionář v rámci oznámení o příjmech a závazcích uváděl, zda je nájemcem nebo společným nájemcem obecního bytu, a to jak ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce, tak i za ten kalendářní rok, za který se to oznámení podává. Prostě tak jak to všichni známe, tak aby to tam bylo zahrnuto, což si myslím, že je poměrně nasnadě, aby byla zavedena takto transparentnost, protože přece jenom je to o tom, že by měl být veřejný funkcionář, zejména ten, který je uvedený v zákoně o střetu zájmů, což připomenu, nejsou všichni, co mají nějakou veřejnou funkci, ale jsou to například uvolnění starostové, uvolnění místostarostové nebo třeba uvolněné místostarostky obce Bílina nebo starostky obce Bílina, které prostě mají odpovídající finanční ohodnocení, je to funkce na plný úvazek, takže tam si myslím, že je ta transparentnost na místě, ostatně jde o pouhou jednu kolonku navíc v tom celém přiznání, takže si nemyslím, že by to mělo někomu... (Velký hluk v sále.)
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pane předsedo, já vás přeruším, tady už ten hluk je, že já vás neslyším, což je pro mě znamení, že ten hluk je větší než únosný. Poprosím, kolegyně, kolegové, vlevo, uprostřed, tamhle hlouček, u dveří. Kolegové, já jinak budu už pak... Poprosím fakt, hrozně to tady hučí, není slyšet. Děkuju. Pane předsedo, pokračujte.
Poslanec Zdeněk Hřib: Děkuji, pane předsedající. Takže tam tedy je to o tom § 7, který vymezuje jednotlivé druhy oznámení, a potom tedy ten vlastní obsah oznamované skutečnosti je upraven v § 11, tím pádem prostě je to o tom, že by veřejný funkcionář uvedl institucionální identifikaci pronajímatele, vlastníka bytu, tedy například obec Bílina, datum vzniku, případného zániku nájmu, výši sjednaného měsíčního nájemného, třeba 4 500, a tyhle údaje, že by tedy umožnily posoudit tu existenci nájemního vztahu, jeho základní majetkový význam, případné zvýhodnění oproti obvyklým podmínkám, aniž by to vyžadovalo zveřejnění přesné adresy nebo jiné identifikace bytu, prostě standardní položka v rámci majetkového přiznání.
Je tam výslovně vyloučená ta identifikace bytu. To je důležité pro garanci proporcionality. Je to logické. A s ohledem na to, že se tady bavíme o nakládání s veřejným majetkem, my se bavíme opravdu pouze o obecních bytech, tak tím pádem je poměrně nasnadě, že to obstojí v testu proporcionality.
Samozřejmě ta definice obecního bytu zahrnuje také byty ve vlastnictví třeba právnických osob, které jsou zřízeny nebo ovládány obcí. Logicky, protože ono to může být spravované nějakou speciálně zřízenou k tomu účelu organizací. A myslím si, že je to poměrně logické, aby voliči měli přehled o tom, který veřejný funkcionář využívá tady případně nějaké výhody, na kterou třeba nemá nárok, protože třeba ten zvýhodněný nájem by měl sloužit nějakým lidem, kteří jsou potřební, a místo toho papaláše by to mohl využívat někdo jiný, někdo, kdo skutečně je v bytové nouzi a není třeba zrovna ministryní, která má ještě apartmán poblíž v Pařížské.
Tohleto je tedy takzvaný lex Mrázová – pozměňovák 1198.
Potom máme další pozměňovací návrh, který tak trochu směřuje také k zákonu o střetu zájmů, ale poněkud jinudy. Jedná se konkrétně o pozměňovací návrh číslo 1190 (jedenáct devadesát) neboli 1190 (tisíc sto devadesát), nevím, jakým je zvykem tady uvádět čísla těch pozměňovacích návrhů. Každopádně je to pozměňovací návrh Ivana Bartoše, Kateřiny Stojanové, mne, Olgy Richterové, Gabriely Svárovské, Veroniky Kovářové a Barbory Pipášové a Lenky Martínkové Španihelové, tedy všichni z klubu Pirátů. A jedná se o pozměňovací návrh ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu hospodářského výboru ke sněmovnímu tisku 67, tedy k novele stavebního zákona a souvisejících zákonů.
Já se k tomu samozřejmě v podrobné rozpravě ještě formálně přihlásím. Nicméně smyslem tohoto pozměňovacího návrhu je systematické a právně jednoznačnější zakotvení pravidel střetu zájmů v zákoně o zadávání veřejných zakázek, který se v tomto zákoně také otvírá tady touto novelou tedy toho stavebního zákona. Dosavadní úprava je totiž obsažená v zákoně o střetu zájmů, přestože ta praktická aplikace probíhá v režimu zadávacího řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Kde jinde také, že ano?
Ale to nám v praxi tady vyvolává nějaké výkladové nejasnosti, protože § 48 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek nám stanoví, že účastníka zadávacího řízení lze vyloučit pouze z důvodů uvedených v tomto zákoně, případně z důvodů vyplývajících z přímo použitelného předpisu Evropské unie. Jenomže to pravidlo, které má být tedy aplikováno při posouzení účasti dodavatele v zadávacím řízení je tedy dnes umístěno vlastně mimo ten procesní rámec zákona, podle něhož zadavatel fakticky postupuje a jehož vymáhání zajišťuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže neboli ÚOHS. A to může vést k nejednotné praxi, určité právní nejistotě zadavatelů, vlastně i dodavatelů, potažmo ke sporům o tom, zda a jak má být takový důvod vyloučení v tom zadávacím řízení použit.
Navrhovaná úprava tím pozměňovacím návrhem číslo 1190 převádí tento důvod vyloučení přímo do § 48 zákona o zadávání veřejných zakázek. Prostě je to spíš taková technická úprava. Tím se jasně stanoví, že zadavatel má výslovnou zákonnou oporu pro vyloučení účastníka zadávacího řízení v případě střetu zájmů založeného majetkovým propojením s členem vlády nebo vedoucím jiného ústředního správního úřadu. ***
