(pokračuje Jiří Barták)

15.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 198/ – druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. (Silný hluk v sále.) Poprosím, ještě než se ujmete slova, pane ministře, jestli by poslanci a poslankyně, kteří si potřebují něco vyřídit, v tuto chvíli mohli chodit vyřizovat věci do předsálí, aby pan ministr měl prostor pro to, aby vás mohl seznámit s návrhem. Pane ministře, vypadá to, že váš silný hlas a množství poslanců umožňuje, abyste mohl začít.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji moc. Já jsem měl připravený delší projev ohledně rodičáku, ale nechám si ho na třetí čtení a budu velmi stručný právě proto, abychom mohli probrat to množství pozměňovacích návrhů, které tam máme v tuto chvíli v tomto tisku, a velmi rád budu odpovídat na jakékoliv vaše podněty a otázky.

Nicméně dovolte mi odůvodnit vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Obsahem předloženého návrhu je zvýšení rodičovského příspěvku, a to na celkovou částku 400 000 korun pro domácnost s jedním nejmladším dítětem a na celkovou částku 800 000 korun pro rodinu, v níž jsou dvě nebo více dětí narozených současně. Toto zvýšení celkové částky rodičáku se bude týkat dětí narozených nebo převzatých do trvalé péče nahrazující péči rodičů právě ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy od 1. ledna 2027.

Cílem této navrhované změny je snížení dopadu inflace a následné zlepšení situace rodin s dětmi, včetně lepšího sladění osobního a pracovního života a taktéž zvýšený rodičovský příspěvek umožní vyšší míru spolufinancování předškolních zařízení pro děti.

Navrhované zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku o 50 000 korun rodičům, kteří budou pečovat o nejmladší dítě v rodině, které se narodilo od 1. 1. 2027, si vyžádá navýšení finančních nákladů státního rozpočtu právě v tom příštím roce o 230 milionů  orun a dále to samozřejmě bude s počtem narozených dětí stoupat.

Garanční výbor pro sociální politiku dne 10. června 2026 návrh zákona projednal a doporučil jej schválit. Jak jsem již avizoval v rámci prvního čtení, předložil jsem k tomuto tisku pozměňovací návrh, který řeší i určité akutní balanční úpravy v systému dávky státní sociální pomoci, o kterých jsem již v předchozích dnech jednal se zástupci všech poslaneckých a senátních klubů. Tento návrh upravuje problematiku spočívající v rozšíření okruhu příjemců na dávky státní sociální podpory u normativní nákladů na bydlení a taktéž u zranitelnosti.

Takže já jenom tady avizuji, že v podrobné rozpravě navrhnu zkrátit lhůtu pro projednání zákona mezi druhým a třetím čtením na sedm dnů. K předmětnému pozměňovacímu návrhu já posléze vystoupím, nicméně k tomuto pozměňovacímu návrhu jsme ještě přidali další, který byl taktéž kromě Pirátů podepsán všemi napříč politickým spektrem, a to je upravení vlastně 22 klastrů, které potom já tady dovysvětlím u vícečetných domácností právě u normativních nákladů na bydlení. Závěrem tedy prosím o podporu tohoto tisku a v tuto chvíli vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 198/1. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro sociální politiku poslankyně Jana Pastuchová, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Garanční výbor pro sociální politiku projednával tento návrh zákona 10. června a přijal k tomu usnesení, které následně přečtu. Jen bych chtěla sdělit, že na tomto výboru bylo načteno šest pozměňovacích návrhů, ale ani jeden z nich nebyl sociálním výborem podpořen. Tedy předpokládám, že budou načteny znovu ve druhém čtení.

A teď mi dovolte přednést „Usnesení výboru pro sociální politiku z 9. schůze 10. června 2026 k  vládnímu návrhu zákona o státní sociální podpoře, sněmovní tisk 198.

Po úvodním slově ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky, zpravodajské zprávě poslankyně Jany Pastuchové a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky I. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona , kterým se mění zákon číslo 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 198. A II. zmocňuje zpravodajku výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušně legislativně technické úpravy.“ Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Já jsem přemýšlel, jestli budete pokračovat. Ne. Tak otevírám tedy obecnou rozpravu, do které jsou přihlášeni s přednostními právy pan... před rozpravou.

Tak já už jsem ji otevřel. Tak máte s přednostním právem v rámci rozpravy.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, dnes tady ve Sněmovně projednáváme konečně další důležitý návrh naší vládní koalice, a to je návrh na zvýšení rodičovského příspěvku, který zvýšíme od 1. 1. 2027. Navrhujeme zvýšit rodičovský příspěvek o 50 000 korun, tedy na 400 000 korun a u vícerčat dokonce na 800 000 korun. Toto navýšení začne platit od 1. ledna 2027.

Jsem rád, že tento návrh naše vládní koalice prosazuje a prosadí ho. SPD ho prosazovalo dlouho i v minulém volebním období. Tehdejší bývalá Fialova vládní koalice ho nechtěla. Takže jsem rád, že po nástupu naší nové vlády s účastí SPD rodičům s malými dětmi můžeme přidat peníze.

Pro nás je podpora rodin s dětmi jednou z hlavních priorit. Česká republika se totiž potýká s rekordně nízkou porodností a stále více mladých lidí odkládá založení rodiny i kvůli vysokým životním nákladům a ekonomické nejistotě. Zároveň naše vládní koalice s účastí SPD také prosazuje a prosadíme ho doufám ještě teď během července, během června, července nový stavební zákon, na základě kterého se bude zásadně zkracovat stavební řízení, aby se více stavěly byty a aby samozřejmě se zvýšila nabídka bytů na trhu a klesly ceny a bylo dostupnější bydlení. Takže zajistit dostupné bydlení a levnější bydlení je další ze zásadních priorit naší vládní koalice.

Současně v tom návrhu na zvýšení rodičovského příspěvku od 1. 1. 2027 navrhujeme také pozměňovací návrh, který připravila naše poslankyně SPD Lucie Šafránková. A chceme udělat dvě důležité úpravy superdávky. Chceme lépe pomoci rodičům. Proto se status zranitelné osoby nově rozšíří až do 15 let věku dítěte místo současných sedmi let. A zároveň nastavujeme spravedlivější systém příspěvku na bydlení, aby více odpovídal skutečným cenám nájmů v jednotlivých okresech.

Jak jsem říkal, tak dlouhodobou prioritou SPD jsou pracující rodiny, slušní lidé a děti. Zvýšení rodičovského příspěvku není jen pomoc rodinám dnes, ale také investice do budoucnosti celé České republiky. Takže jsme rádi, že jsme konečně součástí vlády, která reálně rodičům s dětmi a také dalším lidem může konkrétně pomoci.

Ještě k tomu bydlení bych dodal, že tu fatální, tu fatální situaci, která je na trhu s bydlením v České republice, způsobili mimo jiné především Piráti. Jak říká i známý ekonom Kovanda z Trinity Bank, tak ta škoda, kterou způsobili Piráti tím, že pokazili v minulém volebním období – konkrétně exministr Ivan Bartoš – stavební řízení, tak se šplhá do mnoha miliard korun tím, že zastavili stavební řízení tou zkaženou digitalizací. Takže doufám, že teď už ta situace je jiná a tihleti diletanti, kteří pokazili, co mohli, a jenom mluví o bydlení, a když to mohli změnit, byli tři roky ve vládě, měli na starosti bydlení jako Ministerstvo pro místní rozvoj, tak doufám, že my to napravíme a že tyto chyby už se nebudou opakovat. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji, pane předsedo. Vaše vystoupení volalo dvě faktické poznámky. S tou první přijde pan poslanec Činčila, s druhou potom paní poslankyně Pivoňka Vaňková. A než sem dorazí, tak od 21 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Karel Dvořák. Celý jednací den z osobních důvodů paní poslankyně Jana Krutáková, od 18.10 z rodinných důvodů pan poslanec Štěpán Slovák. Pane poslanče Činčilo, můžete jít, ať můžu zmáčknout. Tak máte dvě minuty.

 

Poslanec Benjamin Činčila: Děkuju za slovo. Já bych zde rád zareagoval na svého předřečníka pana předsedu Okamuru vaším prostřednictvím, protože jak jsme zvyklí, tak pan Okamura má zřejmě v programu – jako stejně celé SPD, že si rád vymýšlí. Ostatně před chvílí tady tvrdil, že bývalá vláda nezvýšila rodičovský příspěvek – ona ho zvýšila o 50 000 korun, stejně jako to navyšuje tahle vláda. A dokonce zapomněl na předvolební slib SPD, který ještě nedávno říkali v televizi, že navýší rodičovský příspěvek pro všechny děti nejenom od 1. ledna, tak jak to udělala předchozí vláda a chystá to i tahle vláda, ale že to bude pro všechny děti – protože tvrdili v minulém volebním období, že se tak vytváří děti dvojí kategorie. To znamená, že pan předseda Okamura tady v podstatě říká, že se kašle na všechny maminky, kterým se narodí děti před 1 1., 1. lednem 2027. Na všechny on kašle, protože jsou to občané a jejich děti druhé kategorie, tak jak on tady horlivě bouřil v minulém volebním období, protože se ukázalo, že SPD si to ve vládní koalici prosadit neumí. Tak jenom, abyste na to nezapomněl, až si tady zase budete příště vymýšlet. Děkuju. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Pivoňka Vaňková, připraví se pan předseda Okamura.

 

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Děkuji za slovo. Já jsem chtěla víceméně taky reagovat v tom samém duchu. Já jsem ve Sněmovně seděla a naše vláda, vláda Petra Fialy, navýšila rodičovský příspěvek, navýšila ho od 1. 1. 2024 o 50 000 korun. To jsou neoddiskutovatelná fakta. Takže tady zase nechte té svojí demagogie.

A já jsem dneska na tiskové konferenci vystoupila s tím, že jsem konečně ráda, že jsme se dokázali domluvit napříč politickým spektrem – a konečně přichází legislativa, která je v souladu a dokonce připodepsaná i opozičními poslanci. A místo toho tady vystoupí předseda Poslanecké sněmovny s vystoupením, na které není možné nereagovat. Tak já bych ráda, abychom se věcně dostali k podstatě toho, co tady předkládáme, přestali se přetahovat, co kdo chtěl, protože kdybychom se opravdu zastavili u toho, co SPD chtělo minulé volební období, tak chtělo navýšit o daleko větší sumy. Chtělo to pro všechny, kdo se starají o malé děti, mělo by se taky zamyslet nad valorizační mechanismem, aby stejně jako u důchodů pro seniorskou generaci bylo možné navyšovat i rodičák, kdyby tak strašně myslela na lidi – protože to my navrhujeme v opozici jako své pozměňovací návrhy. Takže tady přestaňte překrucovat fakta. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Okamura. Pane předsedo, prosím.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Já bych chtěl jenom férově doplnit, protože jsem tu informaci neměl při ruce, že pozměňovací návrh na úpravu superdávky, že naše poslankyně Lucie Šafránková je spolupředkladatelkou, protože ho jinak předkládá Aleš Juchelka, Lucie Šafránková, Vladimír Pikora a mnoho dalších poslanců, Jana Pastuchová například, a další. Takže jenom, aby to bylo korektní. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí pan poslanec Bartoš, připraví se pan poslanec Hladík. Prosím.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já vám děkuji za slovo. Člověk na chvilku zmizí ze sálu a už tady řádí pan předseda Sněmovny Okamura a vykládá tady pohádky ohledně bydlení a stavebního zákona. Já budu reagovat pouze krátce a věcně, ostatně korektně chtěl být tady pan Okamura, tím končil svůj projev.

Pod novelu stavebního zákona, který jsme vyjednávali, tak pro něj hlasovali všichni poslanci v Poslanecké sněmovně, včetně poslanců ANO a SPD, a následně celý Senát, vyjma jednoho hlasu, přítomné paní poslankyně, myslím, že to byla Kovářová.

Stavebnictví v roce 2025 – je to z časopisu, který odebíráte i vy, statistika: v roce 2025 rostlo jako druhé nejvyšší v Evropě, a to o 11 procent. Je to praktickým (prakticky) tahounem ekonomiky. Povolování – o porovnání před tím obdobím a já jsem zvědavý, kdy ministerstvo zveřejní data – je až o jednu třetinu rychlejší před reformou. Průměrná doba povolení domu s byty je kolem 90 dní.

Digitalizaci používají lidé a úřady a dokonce vláda předminulý týden v pondělí, kdy rušila usnesení předchozí vlády, zrušila usnesení vlády Petra Fialy, již tedy schválené bez Pirátů, o tom, že se systémy pro stavební řízení mají přesoutěžovat. Systémy, které my jsme zprovoznili, byť jsem uznal pochybení zejména v zavádění, tak přijímají okolo 5 000 elektronicky podaných žádostí týdně a používat se budou minimálně do roku 2030. Dokonce tedy i podle nové vlády. Za ty dva roky nikdo žádnou vzniklou škodu ani nepředložil ani nevymáhal, protože žádná faktická škoda, kromě slavného článku pana Půra a pseudoekonoma Kovandy, nikde nebyla vyčíslena. Znovu zdůrazňuji, v roce 2025, kdy měla být největší krize – údajná, tak stavebnictví rostlo druhým nejrychlejším tempem v Evropě a dokonce i v oblasti výstavby bytů. To, že se staví jiné typy a není na něco potřeba (Předsedající: Čas, pane poslanče.) povolení, není důkazem pro tvrzení pana Okamury.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. Pan poslanec Hladík nyní vystoupí s faktickou poznámkou. Prosím. (Předseda Okamura není přítomen v sále.)

 

Poslanec Petr Hladík: Prostřednictvím pana předsedajícího já bych reagoval na pana předsedu Okamuru. On pro jistotu zmizel, aby tady nebyl, on si pronese projev a pak ho to tady nezajímá. Tak, pane předsedo Tomio Okamuro, vy jste měl ve volebním programu, cituji: Rodičovský příspěvek budeme pravidelně zvyšovat o meziroční růst inflace. A já se ptám: Proč to ten návrh zákona neobsahuje? Proč to tam musí dávat až Marian Jurečka svým pozměňovacím návrhem, který dneska bude načtený? A já se ptám: Budou kolegové z SPD pro tento pozměňovací návrh hlasovat – anebo porušíte svůj vlastní program? Tady odpovězte prostě rodičům dětí, jestli podporříte automatickou valorizaci podle inflace, tak jak ji načítáme v našem poslaneckém návrhu, kterou vy jste měli ve svém volebním programu.

A druhá věc. Vy jste tady řekl, kolik jste prosadili – těch 400 000. Na té vládě byly ale dvě varianty: zvýšení hned, nebo zvýšení až od 1. ledna. Vy jste tady hřímal o rodičích dvou kategorií, o těch, kterým to zvýšíme teď, a o těch příště. Jak hlasovali ministři za SPD na té vládě? Podpořili ten návrh hned – tady kolegy pana ministra Juchelky, anebo paní ministryně Schillerové? Já bych rád tady slyšel odpověď, jak hlasovali ministři za SPD. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já děkuju za dodržení času. Nyní pan poslanec Bartoš ještě s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já děkuji za slovo. Já ještě jednou využiju prostor ve faktické poznámce, on mi to připomněl i pan poslanec Hladík. Mě vždycky zaráží, když tady SPD od pultíku, tedy nejčastěji právě od pultíku, nebo na sociálních sítích vykřikuje, jak je důležitá ekonomická situace rodin. Není to pouze věc rodičovského příspěvku nebo automatické valorizace, kterou SPD slibovalo, ale na vládě pak neprosadilo – ale zrovna nedávno byl na vládě pirátský návrh snížení sazby DPH na základní potřeby a potraviny. Určitě si vzpomínáte na slavnou tour volební pana Okamury, kde měl svůj SPD jarmark, kde nabízeli super ceny za základní potraviny, za brambory a podobně. Nicméně tento návrh, který předkládali Piráti, kde by skutečně SPD našlo naplnění svého dlouhodobého programu – dokonce si myslím, že snížení DPH na základní potřeby a potraviny mělo SPD, ještě když se to jmenovalo hnutí Úsvit, tam tedy nebylo to „Tomia Okamury“ – nicméně teď byla možnost toto udělat. Takže kde jsou, kde jsou ty sliby? Je to podobné jako s rodičovským příspěvkem, stejně tak jako reforma antimonopolního úřadu, který by řešil ceny potravin, což je další významná položka nákladů právě rodin s dětmi i z pohledu potřebností těch potravin výrazně zásadnější, než řekněme u dospělých lidí, kteří si spotřební koš skládají dosti jinak. Kde je SPD, když tady někomu vyčítá, že nedělá dostatečně prorodinnou politiku, zejména ve věci cen a snížení DPH na základní potraviny, velká vlajková loď hnutí SPD vyměněná za funkci předsedy Sněmovny pro Tomia Okamuru.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tím jsme se vypořádali s faktickými poznámkami. A nyní s přednostním právem se hlásí pan ministr Juchelka. Pane ministře, prosím, máte slovo.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Já moc děkuji, pane předsedající. Já jenom tedy bych chtěl představit ty dva pozměňovací návrhy, které jsme připravili. Strašně moc děkuji všem, kteří se zúčastnili těch tří schůzek, které jsme k těm pozměňovákům – na základě kterých jsme upravili superdávku – měli, a vlastně v tuto chvíli ten pozměňovací návrh, jak říkala má kolegyně Pivoňka Vaňková, tak podepsali jej skutečně všichni napříč politickým spektrem, kromě Pirátů. Jsou to kromě mě paní kolegyně Lucie Šafránková, Vladimír Pikora, Marian Jurečka, Monika Brzesková, Pavla Pivoňka Vaňková, Eliška Olšáková, Zdeňka Blišťanová, Vítězslav Schrek, Jiří Havránek, Irena Němcová, Jana Pastuchová, Věra Adámková, Lenka Dražilová, Miloslav Janulík, Renata Oulehlová, Marek Novák, Karin Gajdová, Jana Hanzlíková a Igor Hendrych. A v podobném duchu všichni ti, kteří podepsali ten pozměňovací návrh, který za chvilku představím, podepsali i ten druhý.

Já jsem opakovaně avizoval, předkládám společně s dalšími tedy kolegyněmi a kolegy napříč politickým spektrem s výjimkou Pirátské strany k tomuto tisku pozměňovák, který řeší určité akutní balanční úpravy v systému dávky státní sociální pomoci. Pozměňovací návrh obsahuje v zásadě dva okruhy změn, které by měly vyřešit od 1. 10. superdávku z hlediska normativů a zranitelnosti. Ano, zranitelnost tam je zvýšením věku dítěte ze 7 na 15 let u definice osamělého rodiče jako zranitelné osoby pečující o uvedené dítě, a cílem tak je zvýšit ochranu těchto neúplných rodin.

A za druhé je to zvýšení přesnosti, spravedlnosti a regionální relevance normativního nájemného, a tím i dávky státní sociální pomoci v oblasti bydlení a jeho stanovením nikoliv podle velikosti obcí. Toto se mění. Vždycky to bylo na tři různé kategorie, to je Praha a Brno, do 70 000 a nad 70 000 obyvatel u obce, ale v tuto chvíli je to podle okresů, v nichž se domácnost nachází, čímž by měly být postiženy reálné rozdíly v úrovni nájemného právě napříč republikou. My jsme měli unikátní vzorek skoro 300 000 smluv, které nám řekly, jak vypadá tržní nájemné v České republice. Nikdo jiný podobná data nemá. Žádný úřad, žádná nezisková organizace, žádná asociace. Nikdo nemá taková přesná relevantní data, jako má v tuto chvíli úřad práce právě díky těmto statisícům nájemních smluv, které nám občané v tuto chvíli dali.

Konkrétně se tedy jedná o parametrickou korekci zaměřenou na dvě největší identifikované slabiny. U první změny se tedy posun věku týká zahrnutí větší skupiny příjemců do takzvaných zranitelných domácností, což má přímý dopad na navýšení limitu uhrazených nákladů započítávaných na nájem. Je tam vlastně posun u těch zranitelných z pátého decilu na sedmdesátý pátý percentil, 7,5tý decil vlastně, což vede k zohlednění vyšších nákladů, a tím pádem i možnosti navýšení superdávky. Dosud podpora nastavená výrazně výhodněji pro samoživitele s dítětem do 7  let, ale jakmile dítě tuto hranici překročí, úprava pomáhá pomaleji a efekt se snižuje. Úprava zranitelnosti právě u dětí, které mají do 15 let věku, tak kalibruje právě dopad takzvané superdávky tak, že u skupiny osamělých rodičů dochází k tomu, že 49 procent pocítí nárůst dávky s průměrným navýšením o 2 216 korun.

U druhé změny se nahrazuje dosavadní vazba normativního nájemného na kategorie obce, jak jsem tady vysvětloval, vazbou na konkrétní okres. Pro účely zákona bude Praha posuzována, což je důležité, jako jeden okres. Systém tak bude přesněji odrážet lokální ceny nájemního bydlení a omezí jak přeplácení v levnějších regionech, tak nedostatečné pokrytí v dražších lokalitách. Pokud to takhle je samozřejmě, tak tím pádem tady začíná být velké horko právě všem byznysmanům s chudobou. Dosavadní členění je příliš hrubé a vede k nivelizaci. Obce se stejným počtem obyvatel mohou mít velmi rozdílnou hladinu nájmů, zatímco okresní členění lépe odpovídá skutečným regionálním tržním podmínkám. Přechod na okresní data umožní přesnější stanovení normativního nájemného podle reálně uhrazeného nájemného příjemců dávky. Tím se zvyšuje samozřejmě spravedlnost celého toho systému.

Domácnost v obdobných tržních podmínkách bude posuzována podobně bez ohledu na formální velikost obce. Jeden normativ právě pro celý okres dává matematický i logický smysl. Výsledná částka takzvaně jakoby sedí uprostřed, čímž přirozeně kompenzuje rozdíl mezi vyšším nájmem v centru a nutností dojíždět právě z menších obcí, třeba za prací do centra nebo za úřady a tak dále. Přechod na takzvanou superdávku bez úpravy normativů by podle analýzy znamenal čisté zhoršení pro většinu současných příjemců, kdy by si pohoršilo 57,2 procenta domácností, zatímco zlepšení by zaznamenalo 42,8. Negativní dopady by nebyly omezeny na jednu specifickou skupinu, ale projevují se napříč typy domácností – u jednotlivců, seniorů, rodin s dětmi i samoživitelů.

Přechodem na okresní normativy dojde u všech domácností k průměrnému navýšení o 1 670 korun, konkrétně se u 36 procent bude jednat o nárůst, 56 procent zůstane beze změny a 17 procentům poklesne. Už nebudeme prostě platit na Praze 1 příspěvek na bydlení, jak tomu bylo doposud například u některých domácností, a to dokonce na Pařížské ulici.

U zranitelných jednotlivců bude nárůst 24 procent, beze změny zůstane 58 a 18 procentům poklesne. A ve skupině nezranitelných jednotlivců, a tam to máme skutečně na tom padesátém percentilu, pátém decilu, tak tam bude nárůst 41 procent, 33 procent zůstane beze změny a 27 poklesne.

Závěrem tedy shrnuji, že cílem navržených úprav je dílčí upřesnění některých ustanovení zákona právě o superdávce v návaznosti na prvotní zkušenosti s jeho aplikací. Tyto úpravy jsou vedeny snahou o co možná nejpozitivnější přístup vůči poživatelům dávky v uvedených situacích. Nabytí účinnosti předkládaných pozměňovacích návrhů se předpokládá, že bude dnem 1. října 2026. Takhle je to navrženo.

Co se týká toho druhého pozměňovacího návrhu, jenom avizuji, že se potom k němu přihlásím, že tento společný pozměňovací návrh má číslo 1487.

S ohledem na aktuální vývoj situace si ještě dovoluji tedy předložit pozměňovací návrh právě k tomu předloženému a představenému pozměňovacímu návrhu 1487, který se týká úpravy normativních nákladů na bydlení podle zákona samozřejmě o superdávce. Navrhovaná úprava reaguje na aplikační problémy při stanovení normativního nájemného, kdy v důsledku způsobu jeho výpočtu může docházet k situacím, že normativní nájemné vypočtené pro domácnost s vyšším počtem členů, to jsou ty vícečetné domácnosti s větším počtem dětí, je nižší než normativní nájemné vypočtené pro domácnost s nižším počtem členů ve stejných územních podmínkách. Tyto situace jsou v rozporu s logikou konstrukce dávky i se zásadou horizontální spravedlnosti, neboť větší domácnosti mají obecně vyšší potřeby v oblasti bydlení. Tady se to vlastně striktně udělalo samozřejmě na metr čtvereční, vlastně na tu cenu toho samotného bytu. Rozumíme tomu, že samozřejmě u vícečetných domácností, které bydlí v menším, tak může být ten normativ menší, ale v tuto chvíli u 22 klastrů se nám to jeví jako zjevně problematické. Proto jsme navrhli i v tom podobném složení napříč Poslaneckou sněmovnou tady tento, bych řekl, dodatek.

Cílem navrhované právní úpravy je zajistit vnitřní konzistenci systému normativních nájemných a odstranit uvedené disproporce tak, aby nedocházelo ke znevýhodnění početnějších domácností. Navrhuje se tedy doplnit pravidlo, že v případě, kdy normativní nájemné vypočtené pro domácnost s vyšším počtem členů je nižší než normativní nájemné vypočtené pro domácnost s nižším počtem členů ve stejném územním členění, se pro domácnost s vyšším počtem členů stanoví sdělením normativní nájemné ve výši vypočtené pro domácnost s bezprostředně nižším počtem členů, což si myslím, že je jasné. Tak.

Navrhované ustanovení má zamezit vzniku samozřejmě nelogických hodnot normativního nájemného mezi jednotlivými kategoriemi domácnosti a zajistit, aby s rostoucím počtem členů domácnosti nedocházelo ke snížení výše uznatelných nákladů na bydlení.

Nabytí účinnosti taktéž jako pozměňovací návrh k tomu pozměňovacímu návrhu 1487 je navrhováno dnem 1. října 2026 a taktéž poté se přihlásím k tomu v podrobné rozpravě.

A v tuto chvíli dám prostor dalším dalším svým kolegům a ještě jednou velmi děkuji za to, že jsme se takto mohli domluvit a napravujeme ty nerovnosti, které tou superdávkou vznikly. A jenom garantuji to, a chci to říct tedy veřejně, že samozřejmě budeme v těch věcech pokračovat dál a dál, protože ta superdávka se musí prostě a jednoduše ladit v mnoha různých ohledech. Ty dvě věci, které jsme my společně vytvořili a udělali, což jsou normativy a zranitelnost, tak jsou skutečně, bych řekl, zásadní pro ty lidi. Ty ostatní, které potom řešíme v rámci například mezinárodní koordinace u výplaty dávek mezi jednotlivými zeměmi Evropské unie, kde jsou v tom pendleři, tak to jsme taktéž už uhasili tady tuto problematiku pendlerů na rakouské straně, která nám vypověděla výplaty rodičáku a výplaty přídavků na děti rakouských.

Během tří týdnů jsme se s rakouskou stranou domluvili a všichni pendleři čeští to dostanou vyplaceno zpětně plus samozřejmě vidíme celou řadu různých dalších věcí, které bychom potom rádi v rámci superdávky vyřešili.

Takže ještě jednou děkuji všem napříč politickým spektrem, to jednání bylo komplikované výpočtově a tak dále, ale ta unikátní data, tak jak jsem avizoval před několika měsíci, tak skutečně na konci dubna máme a v tuto chvíli tady přicházíme před ctěnou Poslaneckou sněmovnu právě tady s těmito změnami. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak budeme pokračovat v rozpravě. Teď by měla vystoupit se stanoviskem klubu paní poslankyně Pivoňka Vaňková.

 

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi vystoupit k tomuto tisku se stanoviskem klubu Starostů. Aktuálně tedy projednáváme legislativu, která ovlivňuje každodenní životy stovek tisíc rodin v naší zemi a rodina v České republice nemá jen jedinou tabulkovou podobu. Měli bychom proto hledat takovou podporu, která pomůže různým rodinám, která je podpoří a která jim umožňuje svobodněji se rozhodnout, jak chtějí žít.

A proto jsem ráda, že se tato legislativa dostala na plénum Poslanecké sněmovny, máme ji ve druhém čtení a než se dostanu k těm zmiňovaným pozměňovacím návrhům ohledně superdávky, tak bych ještě v krátkosti okomentovala i naše návrhy, které máme právě k navýšení rodičovského příspěvku.

Starostové navýšení rodičovského příspěvku vždy podporovali, protože je to krok správným směrem. A i s ohledem na to, jaká probíhala v uplynulých letech inflace, je dobře, že k jeho navýšení dochází, protože reálná hodnota příspěvku od jeho posledního navýšení, které jsme jako naše vláda prosadili, klesla.

Já jsem v únoru předložila poslanecký návrh, který obsahoval zvýšení rodičovského příspěvku, ale také způsob, kterým by vláda mohla příspěvek pravidelně zvyšovat. Součástí mého návrhu je také odstranění limitu 120 hodin docházky u dětí do dvou let do předškolního zařízení. Jak odstranění limitu, tak i valorizační mechanismus předkládám jako pozměňovací návrh k tomuto sněmovnímu tisku číslo 198.

Rodiny pro nás nejsou jen sezdaný pár s dvěma stabilními příjmy, vlastním bydlením a životem bez problémů. Jsou mezi nimi úplné rodiny, samoživitelky a samoživitelé, nesezdané páry, vícegenerační domácnosti, rodiče vracející se do práce, lidé v oddlužení nebo drobní živnostníci s kolísavými příjmy. Stát by podle mého názoru neměl podporovat jen jednu představu rodiny. Musí pomáhat lidem podle skutečné situace, ve které pečují o děti, pracují a snaží se postavit na vlastní nohy.

Dnes za Starosty proto představuji soubor konkrétních změn, které mají jednu společnou myšlenku. Rodinná politika musí odpovídat skutečnému životu českých rodin. Stát dnes v řadě případů pracuje se zjednodušenými pravidly. Je jasné, že pravidla musí být srozumitelná. Nějakým způsobem vždy zjednodušují a dávají různé domácnosti do společných šuplátek, ale tato pravidla v mnoha případech trestají právě ty, kteří nejsou typickou rodinou a v něčem se liší. Tyhle rodiny potřebují, aby systém fungoval rozumně i v jejich případech. Děti v chudých rodinách, rodiče, kteří chtějí pracovat nebo lidi, kteří se snaží řešit svou dluhovou situaci legálně.

Předkládáme soubor návrhů, které přímo plní náš program, program hnutí Starostové, a část z těch návrhů se přímo týká novely zákona o státní sociální podpoře, tedy sněmovního tisku 198. Další pak opravují parametry nové dávky státní sociální pomoci, takzvané superdávky.

Chci zde říct otevřeně, neříkáme, že každá chyba systému vznikla včera nebo že za ni může současná vláda. Některé z těchto úprav jsme se snažili prosadit už v minulém volebním období, ale tehdy pro ně v koalici bohužel nebyla shoda. Předkládáme je proto znovu, i když jsme v opozici, protože jsme hluboce přesvědčeni, že dávají smysl a pomohou těm, kteří to opravdu potřebují. Některé další pozměňovací návrhy ostatních stran také usilují o opravu stejných problémů.

Tak a teď ke komentáři k těm jednotlivým pozměňovacím návrhům. Konec limitu 120 hodin ve školce a v dětské skupině, který byl nahrán jako sněmovní dokument číslo 1363. Tento pozměňovací návrh směřuje k podpoře rodičů malých dětí a týká se sněmovního tisku 198, kdy rušíme limit 120 hodin měsíčně pro docházku dítěte mladšího dvou let do dětské skupiny, školky nebo obdobného zařízení při pobírání rodičovského příspěvku. V minulém období došlo k navýšení limitu na oněch 120 hodin, ale my si myslíme, že je čas zrušit jej úplně. Uvědomme si, co tímto limitem stát rodičům dnes dělá. Nutí je běhat se stopkami v ruce a složitě si rozpočítávat každou hodinu docházky, práce, dojíždění. Rodičovský příspěvek přece nemá být odměna za sezení doma se stopkami v ruce. Má to být předvídatelná podpora rodičů, kteří pečují o malé dítě. Když stát na jedné straně říká, že chce, aby se rodiče vraceli do práce, nesmí je na druhé straně trestat za to, že využijí dostupnou péči o děti, vezmou si částečný úvazek nebo chtějí dokončit vzdělání.

Tento limit navíc zbytečně zatěžuje samotné dětské skupiny, školky a poskytovatele péče. Ti musí hodiny docházky sledovat, evidovat a papírovat. Pojďme s tímto nesmyslným papírováním skoncovat a přinesme rodinám i zařízením více svobody.

Druhý pozměňovací návrh, pravidelná a předvídatelná valorizace rodičovského příspěvku, sněmovní dokument 1465. S tím úzce souvisí náš druhý návrh. Zavádíme jím možnost pro vládu pravidelně zvýšit rodičovský příspěvek nařízením vlády od 1. ledna, pokud ceny od posledního zvýšení vzrostou alespoň o pět procent.

Všichni víme, jak to u nás chodí. Rodičovský příspěvek se léta nehýbe. Inflace mezitím snižuje jeho reálnou hodnotu a rodiny s novorozenými dětmi chudnou. Pak se jednou za několik let politická reprezentace rozhodne, že inflace existuje a udělá z navýšení politický dárek podle volebního kalendáře. Podpora rodin ale za nás musí být předvídatelná. Zavádíme jasné pravidlo, aby podpora neztrácela hodnotu pokaždé, když rostou ceny.

Chci na tomto místě jasně zdůraznit tento cíl a pravidelnou valorizaci rodičovského příspěvku navrhnout a ve stejném duchu to navrhují i ostatní opoziční politické strany.

My netrváme nutně na našem konkrétním legislativním znění. Jde nám o věc. Jde nám o rodiny, o děti. Pojďme proto společně opozice – koalice zasednout k jednomu stolu a najít funkční řešení, které dá rodičům jistotu do budoucna.

Další pozměňovací návrh pod číslem sněmovního dokumentu 1486, stejný bonus 1 000 Kč pro děti v nejchudších domácnostech.

Tento pozměňovací návrh opravuje parametry dávky státní sociální pomoci a chce z ní odstranit vyložené nespravedlnosti.

Navrhujeme, aby byl bonus na dítě v superdávce nastaven na pevnou částku 1 000 korun pro všechny domácnosti bez ohledu na jejich příjem. Současný vládní návrh totiž vytváří absurdní paradox. Část nejchudších domácností dostává pouhých 500 korun, zatímco domácnosti s o něco vyšším příjmem dosáhnou na 1 000 korun.

Z jakého logického důvodu má být dítě v nejchudší rodině pro stát levnější než dítě v rodině s vyšším příjmem? Samozřejmě že to je nesmysl. Tyto děti v chudších rodinách naopak potřebují co největší pomoc.

Náš návrh nemění horní hranici nároku ani pravidla pro domácnosti nad trojnásobkem životního minima, pouze narovnává podporu uvnitř nejnižších příjmových pásem. Z pohledu rozpočtu jde o malou změnu, ale pro rodiny v materiální nouzi a samoživitele to bude změna obrovská.

Dalším pozměňovacím návrhem pod číslem sněmovního dokumentu 1483, dětský bonus nemá záviset na aktivitě každého dospělého v domácnosti.

Čtvrtým pozměňovacím návrhem reagujeme na nastavení pracovní aktivity u dětského bonusu také v superdávce. Navrhujeme, aby se pracovní aktivita posuzovala pouze u rodičů dítěte, a nikoliv u každého dospělého člena, který s nimi sdílí domácnost.

Vůči vícegeneračním a složeným rodinám je stávající vládní návrh vyloženě nefér. Dítě přece nemá přicházet o podporu a dětský bonus jen proto, že s rodinou pod jednou střechou bydlí zletilý sourozenec, strýc nebo prarodič před důchodem, jehož pracovní situaci nebo aktivitu rodiče nemohou nijak ovlivnit. Pracovní aktivitu chceme vyžadovat tam, kde to dává smysl. Za výchovu jsou zodpovědní rodiče, nikoliv každý příbuzný ve stejné domácnosti.

Dalším pozměňovacím návrhem pod číslem sněmovního dokumentu 1485, spravedlivější dávky pro lidi v oddlužení.

Pátý návrh se týká práce, poctivosti a lidí v insolvencích. Chtěli bychom, aby se při výpočtu superdávky reálně zohledňovalo, kolik peněz lidem poctivě splácejícím dluhy reálně zůstává po insolvenčních srážkách. Současný systém lidi za navýšení příjmů doslova trestá. Vyšší legální mzda jim tak rychle sebere dávky, že se jim práce nebo vyšší výdělek přestane vyplácet.

Chceme, aby se lidem vyplatilo dluhy poctivě řešit, ne je schovávat. Pokud jim vyšší legální výdělek v důsledku přinese méně peněz v kapse, vytváří jim systém přímou motivaci utíkat do šedé ekonomiky. Poctivá práce musí přinést víc než práce načerno. Je to v zájmu dlužníků, jejich dětí, věřitelů i státu. Jeden z hlavních pilířů reformy dávek měla být právě motivace k práci. My s tím určitě souhlasíme, ale dodávám, měla by to být motivace k legální práci.

A ten poslední pozměňovací návrh pod číslem sněmovního dokumentu 1484, spravedlivější posuzování OSVČ v dávkovém systému.

U osob samostatně výdělečně činných navrhujeme v rámci superdávky snížit fiktivní minimální příjem z 80 na 60 procent průměrné mzdy. V praxi to znamená, že se jim pro výpočet započte minimálně 30 000 korun čistého namísto současných 38 500 Kč.

Stát nemá malému živnostníkovi automaticky počítat příjem, který ve skutečnosti nemá. Souhlasím s tím, že stát nemá automaticky doplňovat příjem, když se živnostníkovi podnikateli nedaří. Ale pokud se podíváme třeba na matku samoživitelku, která je kadeřnice, a měsíčně jí zůstane třeba 25 000 čistého, nevidíme úplně důvod, proč by jí měl stát pro účely dávek počítat jako fiktivní příjem skoro 40 000.

Pomáháme poctivým, ale nízkopříjmovým živnostníkům mimo paušální režim, jejich skutečný zůstatek po nákladech je nízký. Zároveň ale chráníme systém před účelovým podhodnocováním příjmů u osob v paušální dani, a proto navrhujeme zvýšit fikci pro první pásmo paušálního režimu.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, na závěr mi dovolte shrnout to nejpodstatnější. Plníme náš program a předkládáme řešení, která mají jeden společný a jasný cíl. Chceme, aby stát podporoval všechny rodiny a nejen jednu jedinou tabulkovou představu o domácnosti. Skutečný život se totiž do ministerských škatulek nevejde. Stát musí začít pomáhat tam, kde je pomoc reálně potřeba, dětem v chudých rodinách, rodičům malých dětí, lidem poctivě splácejícím dluhy, pracujícím samoživitelům, nesezdaným párům a drobným živnostníkům. Dítě v té nejchudší rodině nesmí dostávat méně podpory jen proto, že jeho rodiče mají méně peněz. A poctivá práce, každodenní péče a snaha postavit se po problémech na vlastní nohy se lidem v České republice zkrátka musí vyplácet.

Proto žádám o podporu našich pozměňovacích návrhů, které za nás dávají smysl a pomohou těm, kteří to opravdu potřebují. V podrobné rozpravě se k nim posléze přihlásím. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně A nyní vystoupí paní poslankyně Gajdová Karin.

Než dorazí, načtu jednu omluvu. Pan poslanec Kučera se od 19 hodin omlouvá z osobních důvodů.

Tak a paní poslankyně prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karin Gajdová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se také zapojila do dnešní rozpravy. Zaměřím se především na navržené zvýšení rodičovského příspěvku.

Když se bavíme o rodičovském příspěvku, nebavíme se jen o jedné sociální dávce. Bavíme se o tom, jakou hodnotu má pro Českou republiku rodina a jaké podmínky vytváříme lidem, kteří se rozhodnou přivést na svět děti.

V posledních letech mladé rodiny čelily mimořádně náročnému období. Vysoká inflace, zdražování potravin, energií i bydlení zasáhly právě domácnosti s malými dětmi velmi citelně.

Každý rodič ví, že výdaje spojené s péčí o dítě nejsou malé a inflace je ještě zvýšila. Proto považuji navržené zvýšení rodičovského příspěvku za správný krok. Nevyřeší všechny problémy mladých rodin, ale pomůže jim lépe zvládnout období, kdy jeden z rodičů pečuje o dítě a příjmy domácnosti jsou zpravidla nižší.

Současně bych ale byla nerada, kdybychom si mysleli, že tím naše práce končí. Podpora rodin totiž není jen o jedné dávce, je také o dostupném bydlení, je o dostatku míst v mateřských školách a dětských skupinách, je o možnosti vracet se postupně do zaměstnání, jeho flexibilních pracovních úvazcích. Je také o podpoře a motivaci rodičů, kteří chtějí zůstat pracovně aktivní a skloubit péči o děti s pracovním životem. A především také o jistotě, že stát bude partnerem rodin, nikoliv překážkou.

Jsem přesvědčena, že podpora rodin není spotřebou veřejných prostředků. Je to investice do budoucnosti naší země. Každé dítě, které dnes dostane dobré podmínky pro svůj život, může být budoucím lékařem, učitelem, řemeslníkem nebo podnikatelem. Každá rodina, která cítí podporu svého státu, posiluje stabilitu celé společnosti. Proto podporuji navržené zvýšení rodičovského příspěvku a současně věřím, že dnešní debata nebude posledním krokem, ale součástí širší rodinné politiky, která bude mladým lidem dávat důvěru, že založit rodinu je správné rozhodnutí a že na to nebudou sami. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano a nyní vystoupí pan poslanec Činčila Benjamin a připraví se pan poslanec Vojáček. Tak vaše třičtvrtěhodinka, prosím.

 

Poslanec Benjamin Činčila: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, lidovci navrhli navýšení rodičovského příspěvku ve svém balíčku Rodiče+ a já jsem moc rád, že vláda se k tomu připojila a tohle navýšení rodičovského příspěvku z 350 000 korun na 400 000 korun tak vláda společně s námi a s dalšími opozičními stranami prosazuje. U dvojčat je to až 800 000 korun a já jsem za to opravdu moc rád.

My tím plníme náš lidovecký program, nicméně to je až druhořadé. V první řadě jde hlavně o to, že rodičům pomůže to s náklady na péči o děti. Takže já si myslím, že tohle je přesně ten správný krok, který máme dělat. My nemáme rodinám říkat, jestli mají mít děti nebo případně kolik jich mají mít. Ale my jim máme vytvářet to příjemné prostředí pro to, aby ty děti mohly mít, aby se je nebály mít, protože děti jsou budoucnost a nejenom hodnotově, ale samozřejmě je to důležité i pro ekonomiku a pro trh práce v České republice. Tohle byl vždycky a vždycky bude program lidovců. Nicméně je to důležité si to vzít, nejenom to, co prosazuje vláda na návrh těch lidovců, tak ale my k tomu máme i pár nějakých vylepšení. Postupně tady budeme, kolegové od nás z našeho klubu, přicházet a budeme načítat pozměňovací návrhy nebo teď v obecné rozpravě je komentovat.

Já začnu s prvním návrhem, který se týká pozměňovacího návrhu, který je pod sněmovním dokumentem 1330. Týká se rušení limitu 120 hodin měsíčně u docházky dětí mladších dvou let, a to do dětské skupiny, mateřské školy nebo jiného zařízení. Je to vlastně pravidlo, které se dodržuje tak nějak jako napůl, protože vlastně nikdo moc neví, jakým způsobem to kontrolovat, jakým způsobem to vymáhat. A pokud to pravidlo neumíme dostatečně dobře kontrolovat, tak v takovém případě si myslím, že nedává smysl a je potřeba ho zrušit. Současná podmínka je věcně i administrativně poměrně hodně problematická. Stát vlastně nemá prakticky nějaký přiměřený nebo nějaký efektivní nástroj, jak průběžně kontrolovat skutečný rozsah docházky dítěte po jednotlivých hodinách. Tak si myslím, že to je v tuhle chvíli v podstatě spíš jenom administrativní překážka.

My pokud navyšujeme rodičovský příspěvek, tak tím pomáháme těm rodinám, aby se právě nebály mít ty děti, abychom jim pomohli s těmi náklady. Zároveň s tím ale nemáme držet nějaké regulatorní nařízení, které je v podstatě omezuje a které jim komplikuje ten život. Proto si myslím, že tohle by se mělo zrušit. A rodičák, rodičovský příspěvek má podporovat rodiny a ne jim vytvářet bariéry. Navýšení rodičovského příspěvku má od lidovců jasnou podporu, protože jak už jsem jednou říkal, děti a rodiče, to je budoucnost České republiky. Děkuju vám za pozornost. (Potlesk vpravo.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Vojáček, připraví se paní poslankyně Kršková. Tak prosím.

 

Poslanec Jiří Vojáček: Dobrý den, pane předsedající, dobrý den, páni ministři. Já si tedy dovolím představit některé naše pozměňovací návrhy, které dáváme za poslanecký klub KDU-ČSL, a to já, pan kolega Jurečka, Monika Brzesková, Benjamin Činčila a tak dále a tak dále, je nás více.

Ten první pozměňovací návrh má číslo 1328 a já bych si tedy dovolil jít ještě možná o kousek dál, než jak hovořil tady pan předseda Tomio Okamura a než jak pak na pravou míru uváděl můj předřečník, a sice Benjamin Činčila. A dřív než tak učiním, tak bych dovolil jaksi přispět tady k parlamentní kultivované debatě a kultivovat tady tohleto naše prostředí ještě o kousek více, protože já si dovoluji v této věci ohlásit střet zájmů. Naše rodina, širší tedy, bude mít nejspíš asi přímý profit, pakliže se ten pozměňovací návrh uchytí, protože moje drahá dcera je momentálně v požehnaném stavu a asi nejspíše v tom inkriminovaném období, o kterém budu hovořit, tak dá-li bůh, tak slehne. (Smích vpravo.) Takže tady hovořím nejenom jako poslanec, ale taky jako budoucí dědeček nejspíš. A podstata toho pozměňovacího návrhu je taková, že bychom chtěli, aby rodičovský příspěvek, jak jsme rádi, že tedy ten návrh je zvýšený na 400 000 korun, poněvadž to je taky v souladu s naším lidoveckým programem a jsme rádi, že to můžeme naplnit, ale byli bychom rádi, aby se nevytvářeli občané dvojí kategorie, jak tady o tom mluvil pan Tomio Okamura v minulosti, a aby tedy to pravidlo neplatilo od 1. ledna 2027, ale již mnohem dříve, a sice od 1. října 2026. Tak.

Ten druhý náš návrh, který má číslo 1332, a ten se také týká dětských skupin a dětí v mateřských školkách, protože bychom byli rádi, aby v tomhletom případě byla povinnost obcí zajistit místo v mateřských školkách ne tříletým dětem, ale už dvouapůlletým dětem. Ten důvod, proč tak činíme, je proto, že za prvé, u těch tříletých dětí se to opatření docela seznalo nebo ukázalo jako dobré a praktické. Za druhé, byli bychom rádi, abychom více matek motivovali k tomu, aby mohly nastoupit do práce dříve. Za třetí, máme tady takový neblahý jev, a sice, že momentálně je natalita v naší zemi poměrně nízká a že ta místa v těch dětských skupinách a mateřských školkách tedy opravdu jsou a do budoucna i budou. Takže dává smysl rozšířit tu povinnost obcí nejenom na tříleté děti, ale i na dvouapůlleté děti.

Budu rád, když můj – náš návrh podpoříte, protože si myslím, že vede správným směrem, že vede ke zodpovědnosti, že vede k podporám rodin a že státní kasu nebude stát kdovíjaké peníze. Děkuji mockrát. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: S faktickou poznámkou se přihlásil pan ministr. Tak, pane ministře, prosím, vaše dvě minuty.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Určitě se všemi pozměňovacími návrhy budeme zabývat. Jenom pro pana poslance Vojáčka, že samozřejmě ten střet zájmů je krásný, určitě v něm může úplně v pohodě samozřejmě jakoby pokračovat, protože spousta poslankyň a poslanců mají podobný problém jako vy, což žádný problém není. A mnoho poslankyň a poslanců ani neví, že ho do budoucna mít budou a že po 1. 1. 2027 se třeba do takovéhoto krásného střetu zájmů dostanou. Takže úplně v pohodě hlasovat můžete a povzbuzuji vás k tomu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak to bylo jedno uklidnění a budeme pokračovat v diskusi; paní poslankyně Kršková. Připraví se paní poslankyně Ančincová.

 

Poslankyně Marie Kršková: Dobrý večer, děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi představit pozměňovací návrh, který jsem jako sněmovní dokument 1327 předložila společně s poslanci Marianem Jurečkou, Monikou Brzeskovou, Tomem Philippem, Markem Výborným a Hayato Okamurou.

Tento pozměňovací návrh zavádí pravidelnou valorizaci rodičovského příspěvku. Osobně mám velkou radost, že se po dlouhé době daří rodičovský příspěvek opět navýšit. Jde o první prosazený bod z našeho lidoveckého balíčku Rodiče+. Myslím si ale, že bychom neměli opakovat stejnou chybu jako v minulosti. Dnes totiž rodičovský příspěvek zvyšujeme pouze tehdy, když se najde politická vůle změnit zákon. Mezitím ale jeho reálná hodnota postupně klesá vlivem inflace.

A právě tomu chceme tímto pozměňovacím návrhem zabránit.

Nestačí rodičovský příspěvek jednorázově zvyšovat. Musíme zajistit, aby jeho hodnota v čase neklesala. Navrhujeme tedy jednoduchý a předvídatelný princip. Stejně jako automaticky valorizujeme důchody nebo minimální mzdu, měl by existovat obdobný mechanismus i pro rodičovský příspěvek. Ten je dnes jedinou významnou dávkou státní sociální podpory, která žádný automatický mechanismus ochrany před inflací nemá. Náš návrh proto zavádí pravidelnou valorizaci podle růstu spotřebitelských cen. Pokud inflace za stanovené období překročí jedno procento, rodičovský příspěvek se automaticky zvýší. Pokud ne, inflace se neztratí, ale promítne se do dalšího období. Díky tomu bude dlouhodobě zachována jeho reálná hodnota.

Nejde o vytváření nové dávky ani o mimořádné navyšování výdajů. Jde o to, aby částka, kterou dnes schválíme, neztrácela během několika let významnou část své hodnoty. Historie nám totiž ukazuje, že přesně to se děje. Kdy opakovaně docházelo k poklesu reálné hodnoty rodičovského příspěvku ve srovnání s průměrnou mzdou.

Dovolte mi ale ještě jeden argument, který považuji za možná ještě důležitější. Česká republika čelí nejnižší porodnosti ve své novodobé historii. Neustále diskutujeme o tom, proč mladí lidé odkládají založení rodiny nebo mají méně dětí, než si původně přáli. Nemyslím si, že by automatická valorizace rodičovského příspěvku tento problém vyřešila. Jsem ale přesvědčena, že stát musí rodinám nabídnout jistotu a předvídatelnost. Pokud chceme, aby lidé zakládali rodiny, nestačí jim jednou za několik let přidat. Musíme jim dát jistotu, že podpora rodin nebude v čase tiše znehodnocována inflací.

Rodiny potřebují vědět, že podpora, kterou jim stát slíbí dnes, bude obdobnou hodnotou i za několik let. Že nebude záležet na tom, jaká vláda bude zrovna u moci, nebo zda se najde politická shoda na další novele zákona. Právě předvídatelnost je jedním z předpokladů důvěry lidí ve stát. Náš návrh je navíc předvídatelný i pro veřejné finance. Vychází z již fungujícího valorizačního mechanismu důchodů, využívá údaje Českého statistického úřadu a umožňuje Ministerstvu financí s těmito výdaji dlouhodobě počítat při přípravě státního rozpočtu.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, cílem není otvírat každý rok politickou debatu o výši rodičovského příspěvku. Naším cílem je, aby podpora rodin byla stabilní, předvídatelná a neztrácela svou hodnotu jen proto, že rostou ceny. Proto vás prosím o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji paní poslankyně. A nyní vystoupí paní poslankyně Ančincová Než dorazí, načtu jednu omluvu, omlouvá se pan poslanec Pařil od 20 hodin z pracovních důvodů. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Ančincová: Děkuji za slovo pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ta dnešní debata, ta paleta těch pozměňovacích návrhů, které se zde představují, ukazuje v celé své kráse a šíři, jak je opravdu ta sociální oblast košatá, komplikovaná a jak každé naše rozhodnutí může dopadnout na ty nejzranitelnější. My za Piráty vidíme ještě prostor na úpravu v několika oblastech, které si dovolím nyní představit. Všechny naše pozměňovací návrhy mají společný cíl, aby systém lépe odpovídal skutečným životním situacím a fungoval spravedlivěji.

Ten první pozměňovací návrh, který najdete pod číslem 1480, tak cílem této změny je odstranit problém, který se v praxi ukázal při posuzování rozhodného příjmu domácností, jejíž člen prochází oddlužením. Podle současné právní úpravy se totiž rozhodný příjem posuzuje bez zohlednění insolvenčních srážek.

Jinými slovy, do příjmu se započítávají i peníze, které domácnost ve skutečnosti vůbec nemá k dispozici na úhradu běžných životních potřeb nebo nákladů na bydlení. Původně se uvažovalo o řešení, které by vycházelo z průměrné měsíční splátky stanovené v rozhodnutí o schválení oddlužení. Takový přístup ale může vytvářet nežádoucí motivační efekty. Pokud by se totiž odečítala stejná částka, nereagovala by na skutečný příjem dlužníka v rozhodném období. Jestliže by se jeho příjem zvýšil, zvýšily by se i splátky oddlužení, ale odpočet by zůstal stejný. Vyšší zatížení příjmů by se tak do výše dávky vůbec nepromítlo. Naopak při poklesu nebo výpadku příjmů by mohl být odečet vyšší než skutečně zaplacená splátka, což by naopak nepřiměřeně zvýhodňovalo snížení příjmu. Proto navrhujeme jednodušší a spravedlivější řešení a pro účely stanovení rozhodného příjmu se budou odečítat pouze ty splátky, které byly v rozhodném období skutečně sraženy z příjmu člena domácnosti nebo které byly z jeho příjmů skutečně uhrazeny.

Současně také navrhujeme, aby byl odpočet omezen pouze na kladný rozdíl mezi skutečně sraženou nebo uhrazenou splátkou a částí, která připadá na pohledávky podle § 168 insolvenčního zákona. Tím se právě zachová vazba na skutečný disponibilní příjem domácností a zároveň se zamezí tomu, aby byl odpočet vyšší než reálné zatížení příjmů dlužníka v posuzovaném období.

Stejný princip se navrhuje i pro případy, kdy insolvenční soud oddlužení již povolil, ale dosud jej neschválil. I zde se bude vycházet ze skutečně provedených srážek v rozhodném období a odpočet bude možné uplatnit v kladné výši. Tím se právě zabrání vzniku nesprávných motivačních efektů. Zároveň ještě bych chtěla zdůraznit, že doložení skutečně sražených částek nepředstavuje významnou administrativní zátěž. U zaměstnanců jsou tyto údaje běžně uvedeny na výplatních páskách a zaměstnavatel je může jednoduše potvrdit.

Další pozměňovací návrh, který najdete pod číslem 1494, tak smyslem té navrhované změny je odstranit problém, který dnes vzniká při posuzování rozhodného příjmu domácností, jejíž člen prochází oddlužením. Podle současné právní úpravy se totiž při posuzování příjmů nezohledňují insolvenční srážky. To znamená, že do příjmů domácností se započítávají i prostředky, které domácnost ve skutečnosti nikdy nemůže na běžné životní potřeby použít nebo na úhradu nákladů na bydlení. Jinými slovy, za příjem domácností se považují i peníze, které jsou povinně použity na plnění schváleného oddlužení a nejsou domácnosti fakticky k dispozici. Proto navrhujeme, aby u člena domácnosti, kterému insolvenční soud schválil oddlužení plněním splátkového kalendáře, se zpeněžení majetkové podstaty od jeho příjmů právě odečítala měsíční splátka stanovená podle insolvenčního zákona.

Jde o řešení, které plně zohledňuje skutečné zatížení příjmů dlužníka v oddlužení. Je pravda, že ani tato varianta zcela nevylučuje situaci, kdy při zvýšení mzdy může dojít ke zvýšení nároku na dávku nebo její výše. Vyšší příjem totiž může současně znamenat vyšší insolvenční splátku, jiný výsledek dávkového posouzení. Navržené řešení vytváří výrazně lepší motivaci pro vstup do oddlužení i pro setrvání v něm, a to zejména u lidí s nejnižšími příjmy, které často splácejí pouze minimální, zákonem stanovenou splátku. Pokud bychom totiž odečítali pouze část splátky po odečtení odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, tito lidé by v mnoha případech neměli žádný nebo jen zcela zanedbatelný odpočet. Praktický přínos takového řešení by pro ně byl minimální.

Co se týče třetího pozměňovacího návrhu, tak ten najdete pod číslem 1505 a ten vlastně zamezuje tomu, aby normativní nájemné bylo pro početnější domácnost stanoveno v nižší výši než pro domácnost s nižším počtem členů v tomtéž území. V současných výpočtech totiž v některých případech dochází k tomu, že početnější domácnost má stanovené nižší normativní nájemné než domácnost s menším počtem členů ve stejném území. Takový výsledek je v rozporu se samotnou logikou systému a je přece zřejmé, že s rostoucím počtem členů domácnosti zpravidla roste i potřeba většího bytu a s tím souvisejí také vyšší náklady na bydlení. Tato navrhovaná úprava proto zavádí jednoduchý a srozumitelný korektiv. Pokud by výpočet vedl k této anomálii, normativní nájemné pro početnější domácnost se dorovná alespoň na úroveň částky stanovené pro domácnost s nejbližším nižším počtem členů.

A nejde o teoretický problém a tento pozměňovací návrh tedy odstraňuje zjevnou nesrovnalost, která se v současném systému objevuje. Současně není přijímat potřeba zvláštní přechodné ustanovení. Navržené pravidlo se poprvé použije při prvním stanovení normativního nájemného po nabytí účinnosti zákona. Jiný postup by znamenal změnu normativního nájemného v průběhu kalendářního roku, což by přineslo zbytečné administrativní komplikace bez odpovídajícího přínosu.

Domnívám se, že právě tento návrh – se jedná o technickou, ale velmi důležitou úpravu, která posiluje vnitřní logiku systému a odstraňuje zjevné nespravedlnosti vznikající při výpočtu normativního nájemného.

A poslední pozměňovací návrh, který tady ještě v krátkosti představím, tak najdete pod číslem 1496, který řeší situaci studentů, a to těch, kteří bydlí mimo domácnost rodičů sami a vedou vlastní domácnost. Právě nedostatek vysokoškolských kolejí i dalších dostupných forem ubytování dostává řadu studentů do složité situace, a to už nyní, ještě předtím, než do vysoké školy nastoupí populačně silnější ročníky. Mnoho studentů je totiž nuceno bydlet mimo domácnost svých rodičů a současná právní úprava ale tuto situaci neřeší úplně dostatečně jednoznačně.

Zákon dnes výslovně stanoví, že zletilé nezaopatřené dítě není členem domácnosti rodičů, pokud žije s manželem, partnerem nebo jinou osobou, se kterou společně hradí náklady na své potřeby. Neřeší však jasně situaci studenta, který bydlí mimo domácnost rodičů, sám vede vlastní domácnost. Právě tuto mezeru navrhovaný pozměňovací návrh odstraňuje. Výslovně stanoví, že zletilé nezaopatřené dítě nemusí být posuzováno jako člen domácnosti rodičů ani tehdy, pokud mimo jeho domácnost skutečně samostatně hospodaří. A nejde přitom o vytváření nových pravidel pro posuzování domácností. I nadále tady bude platit, že student musí splnit podmínky stanovené zákonem, musí mít právní titul k bydlení a zároveň musí samostatně hradit náklady.

Navrhovaná změna je potřebná také proto, že zákon dnes obsahuje ustanovení, podle kterého se osoby považují za společně bydlící tehdy, pokud se některá z nich přechodně zdržuje mimo domácnost, například z důvodu studia.

A právě smyslem toho návrhu a ustanovení ale nikdy nemělo být bránit tomu, aby byl student posuzován samostatně, pokud mimo domácnost rodičů skutečně žije, má k bydlení právní titul a právě sám si hradí veškeré životní náklady.

Navrhovaná úprava tedy pouze zpřesňuje pravidla pro posuzování domácností. Reaguje na reálnou životní situaci studentů, kteří jsou nuceni bydlet mimo domov a odstraňuje výkladové nejasnosti, které současná právní úprava obsahuje. Všechny pozměňovací návrhy, které jsem zde přednesla, mají společný cíl, aby systém lépe odpovídal skutečným životním situacím lidí a fungoval spravedlivěji. Já se k nim ještě přihlásím v podrobné rozpravě a děkuji Vám za pozornost a podporu našich návrhů. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí paní poslankyně Blišťanová a připraví se paní poslankyně Martínková Španihelová. Omlouvám pana poslance Jakuba Jandu od 19.45 hodin z osobních důvodů . Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Zdeňka Blišťanová: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, dnes projednáváme sněmovní tisk 198, tedy novelu zákona o státní sociální podpoře. Její základní myšlenka je správná. Stát má pomáhat rodinám s dětmi v době, kdy se potýkají se zvyšujícími se životními náklady, někdy nejistotou a obavami z budoucnosti. Rodina je základem každé společnosti a v době, kdy Česká republika čelí rekordně nízké porodnosti, je podpora rodin důležitější než kdy dříve. O to více to platí pro regiony, jako je například Jesenicko a další hospodářsky a sociálně ohrožené oblasti, odkud mladí lidé odcházejí a kde se rodí stále méně dětí. Pokud chceme, aby mladé rodiny měly děti a měly důvod zůstat, musíme jim vytvářet podmínky, které jim dají jistotu a perspektivu. Proto tuto novelu podporujeme.

Vítám zvýšení rodičovského příspěvku. Každá pomoc rodinám je dnes potřebná. Současně ale musíme otevřeně říci, že systém stále není dostatečně spravedlivý, chybí automatická valorizace a zvýšení se bude týkat pouze rodičů dětí narozených od roku 2027. Je proto zřejmé, že dnešní novela nemusí být posledním krokem.

Ministerstvo argumentuje tím, že automatická valorizace je složitá. Jsem ale přesvědčena, že právě předvídatelnost podpory je pro mladé rodiny jednou z nejdůležitějších věcí. Rodiny potřebují vědět, že stát bude reagovat na vývoj životních nákladů a že jejich podpora nebude záviset na tom, kdy se právě podaří schválit další novelu.

Stejně tak vítám prodloužení ochrany osamělých rodičů. Zvýšení věkové hranice dítěte ze sedmi na patnáct let lépe odpovídá realitě života. Dítě v  patnácti letech stále potřebuje péči a podporu svého rodiče a samoživitelé patří mezi skupiny nejvíce ohrožené chudobou.

Za velmi důležitou považuji také změnu výpočtu příspěvku na bydlení podle jednotlivých okresů. Dosavadní systém rozdělení pouze podle velikosti obcí často neodpovídal skutečným nákladům na bydlení. Nové nastavení je spravedlivější vůči lidem žijícím v regionech. Cenové mapy by tak měly odpovídat reálnému trhu.

Dovolte mi také připomenout pozměňovací návrhy, které předkládala kolegyně Pavla Pivoňka Vaňková, které jsem také podpořila. Spojuje je jedna myšlenka a to je spravedlnost. Spravedlnost pro rodiny s nejnižšími příjmy, kdy se navrhuje odstranit nelogický rozdíl ve výši bonusu na dítě. Spravedlnost pro vícegenerační domácnosti, aby povinnost pracovní aktivity nesli skutečně rodiče dítěte, nikoliv všichni dospělí členové domácnosti. A spravedlnost pro lidi, kteří chtějí pracovat, splácet své dluhy nebo podnikají. Proto navrhujeme spravedlivější započítávání příjmů u osob v insolvenci i u osob samostatně výdělečně činných.

Všechny tyto návrhy mají společný cíl, aby sociální systém nebyl jen štědrý, ale také spravedlivý, motivační a srozumitelný.

Dovolte mi říct ještě jednu obecnější poznámku. Podpora rodin s sebou přirozeně nese významné výdaje ze státního rozpočtu. A je to správně. Peníze investované do dětí a rodin nejsou běžným výdajem, jsou investicí do budoucnosti České republiky.

Právě proto ale musíme jako zákonodárci přistupovat k veřejným financím maximálně odpovědně. Nemůžeme na jedné straně hledat miliardy korun na podporu rodin a současně na druhé straně oslabovat možnosti státu vymáhat peníze, kde byly vyplaceny neoprávněně. Proto mne znepokojuje, že současně projednáváme novelu zákona o střetu zájmů, která navrhuje zkrátit dobu pro vymáhání neoprávněně čerpaných dotací z deseti let na čtyři roky.

Podle mého názoru není správné, aby stát dobrovolně omezoval svou možnost získat zpět prostředky, které patří daňovým poplatníkům. Jestliže dnes říkáme, že chceme podporovat rodiny, tak musíme být stejně důslední i při ochraně veřejných financí. Každá koruna, kterou stát nevymůže tam, kde byla čerpána neoprávněně, může jednou chybět právě na podporu rodin. Skutečně odpovědná rodinná politika totiž není jen o tom, kolik peněz dnes rozdělíme, je také o tom, v jakém stavu předáme veřejné finance našim dětem a vnukům . Nemůžeme jim dát jednou rukou vyšší podporu a druhou rukou zanechat dluhy, které budou po desetiletí splácet. Za TOP 09 říkáme – podpoříme tuto novelu i některé pozměňovací návrhy, které ji činí spravedlivější. A současně říkáme – chraňme veřejné prostředky se stejnou odpovědností s jakou chceme chránit české rodiny. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. Nyní vystoupí paní poslankyně Martínková Španihelová a připraví se pan poslanec Hladík. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Lenka Martínková Španihelová: Krásný dobrý den. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vám krátce představila pozměňovací návrh k sněmovnímu tisku 198. Týká se zdánlivého detailu, který má ale v praxi často fatální dopad na ty nejzranitelnější lidi. Jsou to lidé se zdravotním postižením nebo senioři.

Jde o takzvaný majetkový test u dávky státní sociální pomoci, konkrétně o pravidlo jedno auto na jednoho dospělého v domácnosti. To pravidlo má logiku a my samozřejmě nechceme dávat dávku lidem, kteří mají na dvoře naskládaný autopark, ale úřad práce dnes při posuzování žádosti vychází striktně z registru vozidel. A v čem je ten problém? Určitě znáte příklady z praxe, kdy na člověka se zdravotním postižením nebo seniora někdo obvykle ze spekulativních důvodů, třeba kvůli osvobození od ekodaně, fiktivně napsal auto. Ten člověk často to auto v životě neviděl, nemá od něj klíče, nejezdí s ním. Přesto je podle registru majitelem. Typicky já jsem z malé vesnice. Jsou to ty staré mercedesy poskládané u kostelní zdi. Stojí tam celou dobu, co tam žiju, nehnou se a těžko se dají dohledat. Když si takový člověk v nouzi požádá o pomoc, úřad práce se podívá do registru, uvidí auto navíc a tu žádost automaticky zamítne. A co hůř, podle zákona pak běží tříměsíční lhůta, kdy si člověk nesmí požádat znovu. Jenže vymazat se z registru vozidel, když to auto fyzicky nemáte nebo se soudit s podvodníkem, trvá měsíce a někdy i roky. Stát tak kvůli chybě v registru nechá člověka bohužel bez prostředků. A co ten náš návrh mění? Přinášíme do systému obyčejný rozum a flexibilitu. My nerozbíjíme ten majetkový test, ani nedáváme nikomu nic zadarmo. Pouze říkáme dvě věci. Je dobré mít možnost doložit oznámení o reálném stavu, tedy pokud žadatel namítne, že auto v registru není jeho, oznámí to úřadu práce, který zafunguje jako filtr, pokud bude mít pochybnosti, prohlášení neuzná. Žadatel pak musí prokázat, případně doložit, že situaci aktivně řeší s registrem vozidel.

A za druhé zrušení trestné tříměsíční lhůty, pokud byl toto jediný důvod zamítnutí dávky, nebude se v případě majetkového testu uplatňovat ta přísná tříměsíční stopka pro novou žádost. Tato opatření jsou jednoduchá, jsou technická. Já se domnívám, že ve chvíli, kdy superdávka vznikala, tak to byla jedna z věcí, která unikla a kterou nebude tak složité vyřešit.

A pokud by někdo lhal, tak by si měl uvědomit, že tu jde o podvod, což je trestné, ale pro ty slušné lidi, kteří se stali obětí podvodu nebo úředního šimla, je to jediná záchranná síť. Podle nás by stát neměl trestat lidi za to, že jeho vlastní registry neodpovídají realitě. Za nás je to takto všechno. Já vám děkuji za pozornost a podporu tohoto pozměňovacího návrhu a věřím, že tento lidský a racionální krok podpoříte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně. A nyní se hlásí s faktickou poznámkou pan ministr Juchelka. Tak pane ministře, 2 minuty.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Já jsem tady jako to zaznamenal, že ti, kteří vlastně byli, jak se říká obětí podvodu, protože na ně samozřejmě přepsali auta kvůli ekologické dani a že někteří mají třeba jako ZTP/P na sobě 20 nebo 30 aut jenom proto, aby se jejich majitelé vyhnuli ekologické dani, tak toto je normální prostě podvod, kdy se někdo chtěl vyhnout dani. A já rozumím tomu, že samozřejmě tady jsou někteří zdravotně postižení, kteří tady tomu pravděpodobně a nevěřím tomu, že by to nevěděli, tam to má určitá pravidla toho, že když se přepisuje auto a je člověk zdravotně postižený, musí dodat svůj průkaz ZTP/P, musí dodat další papíry proto, aby osvobozen byl. Takže součástí tady tohoto podvodu prostě a jednoduše byl, nazývejme to pravými jmény.

My nemáme žádnou statistiku, kolik těch lidí takhle je. Nevíme, zdali to někdo má, kolik vlastně jich v tom registru aut je. Ale říkejme, že prostě tady tento podvod před x lety, to jsou ty staré auta, o kterých paní kolegyně, poslankyně hovořila, tak skutečně chtěly obejít placení ekologické daně tady tento stát a ti lidé jim to umožnili minimálně svým podpisem a tím, že na ně to auto nebylo přepsáno jenom tak náhodou, že by najednou si všiml nějaký soused, že má souseda třeba na invalidním vozíku a automaticky to na něho přepsal. Muselo to být minimálně nějaké win-win. Takže v tuto chvíli já se na to chci podívat trošičku blížeji konkrétně na ta čísla, kolik těch lidí je, o kolik aut se jedná a možná si to nějakým způsobem promyslíme, ale v tuto chvíli za mě a říkám to i za ministerstvo, žádný pardon nechystáme, protože to je prostě a jednoduše podvod.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: S další faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Martínková Španihelová, připraví se pan poslanec Hladík. Tak paní poslankyně, vaše 2 minuty.

 

Poslankyně Lenka Martínková Španihelová: Já moc děkuju za tu ochotu o tomto tématu jednat. Já jsem také mluvila o tom, že ti lidé, jak říkal pan ministr, to museli vědět, ale často to auto jako ani neviděli, nemají od něj klíče a také to mohou být třeba lidé se sníženým intelektem. Ty situace můžou být různé a jak říkám, díky za to, že se tomu budete věnovat, že zjistíte čísla a případně jsme tady ochotni přiložit ruku k dílu a nějakým způsobem toto téma dál řešit. Takže já děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času. Pan poslanec Hladík s faktickou poznámkou vystoupí nyní.

 

Poslanec Petr Hladík: Děkuju mnohokrát. Já chci poděkovat paní kolegyni za otevření tohoto tématu. Na druhou stranu v tomto asi souzním s panem ministrem, protože si myslím, že byť to objektivní problém je, tak my asi nevíme, u kolika lidí se to týká. Fakticky opravdu je potřeba ty auta dostat z těch různých účelových komunikací, zahrad, protože většinou to jsou vraky nebo polovraky, už nefunkční prostě auta a je potřeba dostat je také pryč z těch databází. To znamená, já si myslím, že rozumím tomu aspektu potřebnosti třeba neperzekuovat některé, kteří se do toho dostali, tak řekněme napůl, vlastně nevědomky, budiž, byť souhlasím s tím, že to museli podepsat. Ale na druhou stranu jako není možné dál tolerovat to množství vraků, které prostě v různých podobách se u těch obcí, měst objevuje. Takže tam já zase chápu ten postoj pana ministra, že v tomto nechci dělat výjimky, protože je potřeba z toho registru silničních vozidel tyto vozidla prostě dostat pryč. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji a nyní se hlásí s faktickou poznámkou pan poslanec Mašek. Tak prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající kolegyně, kolegové, já bych tady chtěl podpořit pana ministra v tom, že tady nelze na to dát pardon, protože řada z těch lidí s velkou pravděpodobností to dělala dokonce ekonomicky, zvlášť pokud jsou to větší počty vozidel. Nejdřív je potřeba ta čísla ověřit, zjistit ty případy, kdy se jedná třeba o jedno vozidlo, je to starého data, je to někdo blízký v rodině, to se dá pochopit. Ale skutečně tady budou s velkou pravděpodobností i třeba desítky vozidel na jedno jméno. Potom bych chtěl říct, ještě je tady další problém, je to otázka i pojištění těchto vozidel. Čili tam mohou být další problémy pro ty vlastníky. No a to neposlední, co říkal pan exministr Hladík, je potřeba vyčistit ty registry, protože ty vraky někde s velkou pravděpodobností stojí. Některé možná byly rozprodány na náhradní díly. Takže úplně paradoxně nám to otvírá úplně jinou oblast i ekologii i otázku registru vozidel. A tady je unikátní možnost, ale nebude to ze dne na den ta čísla ověřit a podle toho se kvalifikovaně rozhodnout a k tématu se vrátit. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí ještě jednou paní poslankyně Martínková Španihelová. A pak se vrátíme do obecné rozpravy.

 

Poslankyně Lenka Martínková Španihelová: Já souhlasím s tím, že ten problém registru vozidel je opravdu veliký, protože ve chvíli, kdy jste malá obec, nemáte policii, tak je velký problém vůbec toho automobilu se jako dotknout, jo. Řešili jsme to téma, vím, že je složité, souhlasím, souhlasím se všemi, kdo tady vystoupili. Já bych se ráda vrátila k meritu té věci a to je to, jak dlouho ti lidé zůstanou jako bez podpory. Ta doba bude, když se to sečte 6 měsíců. To je jako pro někoho až likvidační. Proto jsem to téma tady otevřela. Budu ráda, když k tomu dáme prioritu. Pojďme se rozhodovat na základě čísel a pojďme to téma otevřít. A vraťme se zpátky k té superdávce, protože kdybychom otevřeli to téma likvidace vraků, tak jsme tady do rána.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak další s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Richterová, připraví se pan poslanec Juchelka. Tak prosím, paní poslankyně, vaše 2 minuty.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji moc. Já jenom zdůrazním to, co říkala paní poslankyně Martínková Španihelová, a sice, že ti lidé vypadnou. Vypadnou na pro ně velice dlouhou dobu tři nebo potom i šest měsíců a to prostě u toho systému dávkové podpory pro lidi v největší nouzi je podle mě velice riskantní, u lidí se zdravotním postižením i trochu nelidské.

Rozumím tomu, že chcete řešit příčiny, proč se to stalo, jak se to stalo, ale to, že to historicky nastalo často i před 20 lety, už nikdo z nás vrátit neumí. Ani to není odpovědnost nikoho z nás, co jsme teďka v této Sněmovně. Proto na to jako Piráti upozorňujeme, že to prostě v situaci, kdy máme sociální systém, jaký máme, je opravdu k velkému zvážení pro pana ministra, že chce na takto dlouho nechat lidi vypadnout ze systému podpory.

Popřípadě, když to nebudou schopni vyřešit, tak vlastně tam aktuálně není možnost, jak tu situaci vyřešit, pokud ten člověk to auto nedohledá a pokud ho prostě nepřepíše, protože to auto neexistuje. To je prostě snaha, abychom tuhle věc kvůli těmto lidem uměli jako stát nějak zmírnit, protože si nemyslím že bude pro kohokoliv z vás únosné potom slyšet případy, jak to může dopadnout velice neblaze, kdyby na tři čtvrtě roku, rok, úplně vypadli z podpory.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Juchelka.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Ještě jednou. Můžeme zjistit, kolika lidí se to týká, těch, kteří mají průkaz ZTP/P. Ale ještě znovu říkám, že tady byl spáchán podvod a já určitě nechci dělat nějaký generální pardon proto, že každý, kdo má kartičku ZTP/P a má na sobě napsáno x aut, že najednou se to bude nějakým způsobem řešit tady tímto, když před x lety něco takového tam bylo.

Druhá otázka je. Pojďme samozřejmě otevřít debatu k majetkovému testu, protože u aut je to opravdu velký problém. Tam někdo říká, že když má na jednoho dospělého jedno auto ta domácnost, tak nevíme jeho hodnotu. Může to být auto za 60 000 korun nebo třeba za tři čtvrtě milionu.

Tady se můžeme samozřejmě o tom bavit, ale určitě v tuto chvíli kvůli tomu, že někdo nechtěl platit ekologickou daň, vyhnul se tomu, to auto přepsal a někdo ZTP/P má na sobě x desítek vraků, tak bohužel tady v tom nevidím, že by stát měl nějakým způsobem do toho ingerovat tím, že prostě byl spáchán podvod. To říkám na rovinu. Někdo se chtěl vyhnout placení ekologické daně pro stát a tím to hasne – to je celé – a namočil do toho bohužel někoho s ZTP/P.

Můžeme si tady říkat – říkám to natvrdo – ty krásné věci, že někdo má menší intelekt, někdo je tedy takový. Všichni známe zdravotně handicapované, zdravotně postižené, je nám jich líto. Máme k tomu celý sociální systém, jak jim samozřejmě pomoci. Ale určitě jsou mezi námi i ti, kteří s tím dlouhodobě – hlavně s kartičkami na parkování u ZTP/P – podváděli, podvádějí a podvádět budou. Tomu se musíme vyhnout, stejně jako tomu, že někdo zneužije své postavení zdravotně znevýhodněného.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí paní poslankyně Martínková Španihelová s faktickou poznámkou.

 

Poslankyně Lenka Martínková Španihelová: Já už opravdu jenom krátce. Já bych chtěla, aby nám z toho hlavně nevypadl ten potřebný člověk, kdy pan ministr mluví o tom, že byl spáchán podvod, že se stalo něco, co se stát nemělo a stát to teď nemůže sanovat. Na druhou stranu, pořád je tady člověk, který je na těch dávkách závislý a ve chvíli, kdy na tři až šest měsíců mu ta podpora vypadne, může to být problém. Platí, co jsem říkala na začátku, že budu ráda, když to téma otevřeme, když zjistíme čísla, budeme se tím zabývat. Takto bych to za sebe uzavřela. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně. To byla zatím poslední faktická poznámka. Vracíme se do obecné rozpravy. Nyní vystoupí pan poslanec Hladík, připraví se pan poslanec Havránek.

 

Poslanec Petr Hladík: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, krásný dobrý podvečer. Já bych rád také okomentoval tu novelu zákona, kterou my jako lidovci nejenom podporujeme, ale je součástí našeho programu. V rámci jasného programu pro rodiny Rodiče+ jsme předložili celou řadu návrhů a právě zvýšení rodičovského příspěvku – a to férovým způsobem – je součástí z nich. Jsem rád, že se dostáváme ke splnění tohoto slibu, který jsme jako lidovci dali.

Zároveň je potřeba, aby tento návrh, který vláda předložila, je k němu ještě potřeba udělat celou řadu úprav. My navrhujeme a vlastně nám to připadá logické, aby byla automatická valorizace tohoto rodičovského příspěvku. Já jako táta pěti dětí moc dobře vím, jak pro rodiče dětí je důležitá nějaká předvídatelnost.

S tím vlastně souvisí hnedka druhý bod. Já jsem shodou okolností dnes hovořil s mojí skvělou kamarádkou. Ona je těhotná a položila mi jednoduchou otázku: Proč na moje dítě nezvýšíte tu rodičovskou? Já budu pobírat na moje dítě 350 000 a maminka, která otěhotněla teprve nedávno, bude pobírat 400 000. To vlastně nedává žádnou logiku. Na to neexistuje rozumná odpověď. I z tohohle důvodu se nám zdá být rozumné, aby byla vlastně hned ta valorizace a nedávali jsme to až od 1. ledna.

Myslím si, že tady celá řada současných vládních poslanců o tom hovořila. Hovořila o tom, že tam má být automatická valorizace, že to má být hned. Kolegové z SPD to měli přímo v programu. Jsem zvědavý, jak se postaví k těm pozměňovacím návrhům. Já tady veřejně říkám, že pokud nepodpoří, že zradí své voliče, že budou proti svému vlastnímu programu.

Celkově si myslím, že tuto normu je potřeba došperkovat, ulepšit a ulehčit. Proto Marian Jurečka připravil spolu s kolegy celou řadu pozměňovacích návrhů, abychom zflexibilnili čerpání státní pomoci v mateřství. Konkrétně chci hovořit o dvou konkrétních takovýchto věcech. Je to pozměňovací návrh, který podal Marian Jurečka, spolu s Monikou Brzeskovou, Benjaminem Činčilou, Tomem Philippem, Markem Výborným, Jiřím Vojáčkem, Hayatou Okamurou, Robertem Telekym, mojí maličkostí, Bohuslavem Niemiecem, Václavem Pláteníkem, Marií Krškovou a Janou Filipovičovou.

Pozměňovací návrh zvyšuje flexibilitu čerpání rodičovského příspěvku, a to takovým způsobem, že u rodičů, u nichž lze stanovit dodatečný denní vyměřovací základ, umožňuje zvolit vyšší měsíční částku rodičovského příspěvku, a to až na třicetinásobek denního vyměřovacího základu, u víčerčat potom na dvojnásobek této částky. Návrh tedy nemění celkovou částku rodičovského příspěvku. Mění pouze tempo čerpání tohoto příspěvku. Já se domnívám, že právě tato forma flexibility je pro rodiče naprosto vhodná. Ať si každý rodič zvolí délku a rychlost čerpání, ať si upraví svoje podmínky – kdy pracuje, u toho je s dítětem doma, jestli je to muž nebo žena. Já si myslím, že právě flexibilita v rodičovství je naprosto klíčová.

Druhou záležitostí je potom pozměňovací návrh, který podalo stejné množství mých ctěných kolegyň a kolegů, a to je rozšíření časového období, kdy je možné nastoupit na otcovskou, podle § 38a odst. 1 zákona, a to ze současných šesti týdnů na období jednoho roku.

Já si pamatuji, že toto ustanovení – tenkrát ještě na týden – se zavedlo od 1. ledna 2018. Nám se v únoru narodilo naše čtvrté dítě Radimek a já jsem byl první u toho zaměstnavatele, tenkrát města Brna, který jsem čerpal otcovskou dovolenou. Protože jsme doma měli už tři děti, jak moc pomohlo, že jsem mohl být tenkrát ještě týden, dneska už jsou to dva týdny, doma.

Zároveň v tom, co jsem říkal předešle, tedy v maximální flexibilitě využití těchto otcovských dvou týdnů, navrhujeme, aby tyto dva týdny mohly být čerpány kdykoliv v průběhu jednoho roku od narození dítěte. To právě z důvodu, že v rodině můžou být další děti, že je vhodné třeba pro podporu maminky nebo rodiny jako celku, aby si otec vybral tuto otcovskou v jiný termín.

Zvláštní režim otcovské v případě mrtvého dítěte, to chci jenom podotknout, respektive úmrtí dítěte, zůstává zachován. Tam se ten návrh nějak nerozšiřuje ani neomezuje to, co už je dnes v legislativě upraveno.

Já bych si hrozně přál, abychom vlastně využili a já jsem o tom dneska odpoledne hovořil, že já to považuji vlastně tuto novelu za nejstěžejnější součást tohoto týdne jednání Poslanecké sněmovny, využili k tomu, abychom nejenom udělali dobrou věc, zvýšili rodičovský příspěvek na 400 000 korun, nejenom upravili některé věci tak, jak o nich hovořil pan ministr v superdávce, ale zároveň maximálně zflexibilnili ty věci pro rodiče. Ať už se to týká automatické valorizace, ať už se to týká čerpání hned a nejenom dětí od 1. ledna, ať už se to týká toho, kdy si táta bude moci vybrat rodičovskou dovolenou, ať už se to týká limitu 120 hodin měsíční docházky dítěte mladšího dvou let do mateřské školy a dalších a dalších věcí, které Marian Jurečka připravil. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji pane poslanče a nyní vystoupí pan poslanec Jiří Havránek. Mezitím načtu, že s náhradní kartou číslo 2 hlasuje pan místopředseda Skopeček.

 

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji, kolegyně kolegové, krásný dobrý teď už večer. Já navážu na pana kolegu Vojáčka a věřím a doufám teda spíš snad i vím, že nejsem ve střetu zájmů v tuhletu chvíli, co se týče projednávaného tisku. Nicméně co mě vlastně na tom celém těší, že je to vlastně důkaz i toho, jak může a měla by fungovat koaličně opoziční spolupráce, protože opravdu, co se týče těch jednotlivých pozměňovacích návrhů, tak od první chvíle, a to si vezměte, že opravdu tisk, který byl naprosto bez jakýchkoliv rozporů, tedy navýšení rodičovského příspěvku, jsme rozšířili o úpravu super dávky a opravdu byla ze strany ministerstva snaha projednávat to se všemi poslaneckými kluby a vlastně bych tohle doporučil všem ministrům a ministryním. Až mě mrzí, že to tak u naprosté většiny legislativy legislativy není.

Nicméně co se týče několika věcí, které tu zazněly a zaznívaly a já jsem velmi rád, co se týče pozměňovacích návrhů, že se opravdu bavíme i o věcech, které mají reálně ten širší dopad do zvýšení porodnosti. Protože – a možná jsem tady v menšině – ale jsem přesvědčen o tom, že i valorizace, pokud by k ní docházelo, není ničím, co by přineslo vyšší porodnost.

Opravdu jsem přesvědčen, že ani stabilita v uvozovkách, o které se tu mluví, a predikovatelnost toho, jak poroste rodičovský příspěvek, nepovede k tomu, že bychom opravdu zvyšovali svou reprodukční aktivitu. Jsem přesvědčen o tom, že důvody a dopady, které se dějí v celé Evropě, v celé řadě evropských států, jsou úplně úplně jiné než do výše, ať už mateřské, popřípadě rodičovského příspěvku jako takového.

K té automatické valorizaci: Já jsem v této věci opatrný a na rozdíl od pana ministra kontinuálně a už od minulého volebního období. Myslím si, že za prvé je správně, pokud reagujete i na stav státního rozpočtu a samozřejmě, kdy máte i jako politici možnost reagovat i na výši inflace a na to, jak se projevuje do celého systému hospodaření. Proto vlastně i to navýšení na těch nových 400 000 korun považuji za něco, co není nějakým vylepšením rodinné situace, ale opravdu reakce pouze na to, jak se měnily spotřebitelské ceny a celý ten spotřebitelský koš.

Co si myslím, tak krom toho, že to tedy není tím hlavním motivem zakládání rodin, tak je správně, že se bavíme ale o pozměňovacích návrzích, které reagují například na to, že je na místě rušit různé limity, které jsou nastaveny u vlastně možnosti práce a přivýdělku při té rodičovské dovolené. A opravdu třeba ten 120hodinový limit, který je navržen jako možnost jeho zrušení panem kolegou Marianem Jurečkou, považuju za naprosto správný.

Stejně tak si myslím, že, a zaznělo to tady od pana ministra při prvním čtení, bychom se měli bavit i o jiných opatřeních. Zaznělo tu, že Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje celou sadu opatření pro zvýšení porodnosti. Seděl jsem tu při prvém čtení, při druhém čtení, nejsem si jistý, pane ministře zda toto zaznělo a budu moc rád, že to třeba ještě uslyšíme.

Co mě na druhé straně těší, tak oproti prvému čtení jsme se opravdu tady v té politické debatě posunuli. Na nikoho tu nekřičíme, že by byl lhář, lhářka, popřípadě to, že někdo je klerofašista. Pánbůh za to zaplať.

Co mě vlastně mrzí a co si myslím, že jsou cesty i do budoucna, o kterých se (nesrozumitelné) je správně se bavit, a proto my jsme tady nenahrávali cestou pozměňovacího návrhu, ale v podstatě z té diskuse to tady vyplývá, zda bychom neměli řešit úpravu mateřské dovolené i ve stylu opravdu u těch, v uvozovkách výše příjmových matek nebo otců, kteří se rozhodnou, pardon, mateřské, pouze matek, které se rozhodnou, že nechtějí v podstatě tu tak dlouhou ochrannou dobu a poté by mohly mít například navýšené její čerpání. Myslím si že to je správná cesta na to, co řešit do budoucna a pojďme opravdu tu diskusi vykopnout a klidně zase znovu ruku v ruce, podobně jako je to u těch úprav superdávky předložit návrhy, které v tomto budou dávat smysl.

Stejně tak, zaznívá to tu, pojďme udělat rodičovský příspěvek co nejvíce flexibilní. Já si myslím taky, pojďme motivovat rodiče z 94 procent jsou to maminky, které jsou na rodičovské dovolené, k tomu, že pokud se rozhodnou, že opravdu chtějí ten příspěvek vyčerpat rychleji, tak může být třeba i navýšen. Dá se to udělat i cestou, která bude opravdu rozpočtově neutrální. A umím si představit, že maminky, které se rozhodnou, že po roce své rodičovské dovolené se chtějí vrátit na trh práce plnohodnotně, tak budou mít i vyšší ten rodičovský příspěvek například na úrovni půl milionu. Je to věc, která se vrátí rozpočtově a jsem přesvědčen o tom, že to není jenom o rozpočtu, ale i o tom, co navyšuje v podstatě tu, to tady stále dokola nazývám reprodukční aktivitu a ochotu zakládat rodiny, protože jedním z těch největších problémů a jako představitel generace, která to teď zažívá a vidím to například i na v podstatě generaci a kolegyních mojí ženy, vidím, že opravdu pro ně je důležité, jak rychle se dokážou vrátit na trh práce i třeba na to původní zaměstnání. A myslím si, že bonifikace v tomto smyslu dává všechen smysl světa. Pojďme tuhle debatu vykopnout. Myslím si, že jsme schopni na tom pracovat i rukou společnou.

Jak jsem říkal, od rodičáku jsme se při projednávání posunuli i k též k superdávce. Znovu ještě jednou velký dík. Považuji ty kroky, které tam jsou předloženy opravdu napříč politickým spektrem za správné a myslím si, že je to ukázka toho a znovu to opakuji, že má smysl projednávat s opozicí jednotlivé pozměňovací návrhy a vést debatu jako takovou. V tomto opravdu patří směrem k Ministerstvu práce a sociálních věcí poděkování.

Ale rád bych tedy slyšel ještě jednou, co si mám představit pod tou celou sadou opatření pro zvýšení porodnosti, protože si myslím, že tohle je opravdu věc, která je nadrezortní, protože pokud nebudeme mít zvládnutý...

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Poprosím o klid v sále.

 

Poslanec Jiří Havránek: Pokud nebudeme mít zvládnutý problém s dostupností bydlení a rozšířením výstavby v České republice, pokud nebudeme řešit formu zkrácených úvazků a celkově flexibility trhu práce, což navíc je stejné gesční ministerstvo... (Poslanci vpravo ruší hlasitým hovorem.)

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Opět prosím o klid v sále. Je to strašně slyšet, nezlobte se.

 

Poslanec Jiří Havránek: A pokud zároveň nebudou platit i jistoty toho, že opravdu nebudeme sahat k opatřením která by, a já věřím a doufám, že se to nestane omezovaly například i ukončení těhotenství tak jak je to například v Polsku, tak přitom kdyby došlo k rozvázání těchto jednotlivých jistot, tak by naopak docházelo ještě k dalším snížením porodnosti.

Možná ještě nakonec poslední otázka, vlastně bez jakéhokoliv ideologického soudu, pokud opravdu zaznívá možnost rozšíření možností pro ženy, které jsou single, na umělé oplodnění, tak pane ministře, mě by vlastně i zajímalo, jak jsme připraveni toto pokrýt i po stránce právě rodičovského příspěvku a dalších. Protože to může být velice zajímavý dopad do státního rozpočtu. Říkám to naprosto neideologicky, bez jakéhokoliv přibarvení. Nicméně díky ještě jednou za spolupráci na tomhle tisku. Děkuju všem předkladatelům za jednotlivé pozměňovací návrhy, ale znovu bych chtěl ještě slyšet, co si mám představit po celou tou sadou opatření, jež povedou k vyšší porodnosti.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou se hlásí pan ministr Juchelka.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Já moc děkuji paní předsedající. Já – za prvé, co se týká mateřské, respektive otcovské, tak to je otázka nemocenského pojištění, to znamená, že to je jiný zákon v tuto chvíli, než je zákon o státní sociální pomoci, a můžeme se o tom bavit. My jsme na začátku tohoto našeho mandátu schválili takzvaný předrodičák, což je dvakrát 15 000 korun, které právě mají pomoci i těm, kteří pozapomenou si platit jako osoby samostatně výdělečně činné nemocenskou v rámci mateřské nebo otcovské, že můžou tady toto odčerpat z toho rodičáku. Ale určitě ano, diskuse může být, co se týká toho prorodinného balíku, tak ta se vlastně týká superdávky. My tomu říkáme super dávka dvě, DSSP II, která by měla zacílit na tři oblasti.

První z nich je bydlení, další z nich je práce, to znamená, je motivace k práci, a třetí je celý balík služeb pro rodiče i s malými dětmi, včetně samozřejmě nějakých financí, například na dětskou skupinu a tak dále. Takže to všechno teprve teď připravujeme, nicméně co se týká tady tohoto, tak tady je skutečně navýšení rodičáku o 50 000 korun a v tuto chvíli napříč Poslaneckou sněmovnou vložení změn parametrů u superdávky v těch dvou oblastech. Takže určitě nemocenská – a můžeme se o tom bavit, do jaké míry vysokopříjmové skupiny, těch, kteří jdou, tak jak jim pomoci k tomu, aby vyšší příjem v rámci nemocenské třeba po dobu mateřské měli.

Co se týče asistované reprodukce, tak tam to skutečně spočítáno nemáme, nevím vůbec, to je o záležitosti Ministerstva zdravotnictví, ale už je to také, pokud to někdy bude vůbec v legislativním procesu, tak určitě to počítat jakoby budeme, možná na nějakých modelech nejen z hlediska (Předsedající: Čas, pane ministře.) rodičáku, ale i superdávky.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji za dodržení času. A nyní se hlásí paní předsedkyně Richterová do obecné rozpravy.

Mezitím načtu omluvu: pan ministr Petr Macinka od 20.15 hodin ze zdravotních důvodů.

 

Poslankyně Olga Richterová: Dobrý večer. Vážený pane ministře, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já opakovaně připomínám, že podpora mladých rodin má být hlavně předvídatelná a stabilní. A proto se v tomhle neshodnu – třeba s tím, co zaznívalo před chvílí od pana poslance Havránka, protože dneska ta podpora skrze rodičovský příspěvek stále klesá na hodnotě, ztrácí hodnotu tím, že to je absolutní číslo, konkrétní číslo ukotvené v zákoně. A naopak – a to mně přijde správně, ale jenom to chci zvýraznit – řada jiných dávek, včetně podpory skrze třeba starobní důchod, je prostě navázaná na to, jak roste inflace.

A jediné, o co nám v klubu Pirátů jde, je, aby ta hodnota pro rodiče byla stabilní, aby bylo předvídatelné, jaký to je podíl, jaký to je podíl, na kterém se společnost a skrze ni politici shodli, který prostě je garantovaný. A já si myslím, že to má být podíl průměrné mzdy. (Ukazuje materiál.) Já vám tady ukážu graf: rodičovský příspěvek jako podíl průměrné mzdy za 36 měsíců, když se to čerpá, čili když se čerpá tři roky. A fakt je strašně důležité si uvědomit, že ta částka v hodnotě toho, co si za ní koupíte, obrovsky klesla.

V roce 2010 to prostě byla třetina, 31,8 procent průměrné mzdy, když člověk byl na rodičáku 3 roky. V roce 2020 to bylo 23 procent průměrné mzdy, co člověk prostě dostával na rodičovském příspěvku měsíčně. 2024 – už 21 procent. A teďka do budoucna to podle predikcí Ministerstva financí vypadá na 19,9 procenta. Ukazuju vám to kvůli číslům, ale i kvůli trendu. Je to setrvalý pokles. A přitom období, kdy člověk čerpá rodičovský příspěvek, je období, kdy má tuhle náhradu za mzdu nebo plat, protože se prostě stará o maličké dítě a nemůže si vydělávat. Proto je podle mě relevantní se na tohle srovnání dívat a uvědomit si, že tenhle trend dolů vidí mladé rodiny, respektive ony to cítí, ony to cítí na tom, kolik se z rodičovského příspěvku dá koupit věcí, potravin, plínek, jaký podíl nájmu se z toho zaplatí – prostě je to stále méně. A tento neoddiskutovatelný fakt je něco, co se odráží i ve veřejném mínění.

Já ještě jednou připomenu – dnes jsem to říkala v úvodní řeči, jenom prostě to chci opravdu zdůraznit: Nedávný průzkum agentury Ipsos ukázal, že přes 85 procent lidí si myslí, že by se rodičovský příspěvek měl automaticky navázat, stejně jako jsou valorizovány penze, takže by se měl automaticky navázat právě na inflaci – právě proto, že lidé chápou – nemusíme to zvyšovat více, ale zachovejme hodnotu, na které jsme se jednou shodli. A ta hodnota nyní klesá, zatímco náklady na děti a na domácnost pořád rostou. Já tedy proto konkrétním způsobem navrhuji rodičovský příspěvek navýšit, valorizovat tak, aby každoročně celková suma pro děti narozené v daném roce mohla být o něco vyšší.

Pan ministr už v minulosti opakovaně říkal, že ten návrh je příliš složitý. Překvapilo mě to, protože je to přesně, přesná analogie, je to přesně vzaté ze zákona o důchodech. Je to úplně stejně jako o důchodů, ve sněmovním dokumentu 1384.

Takže za Piráty nabízíme to jedno řešení: jako u důchodů, jednoduchá valorizace, kde máte procentní sazbu odpovídající součtu růstu cen a jedné třetiny růstu reálných mezd. A samozřejmě, opět, koho by se to týkalo? Jenom dětí narozených v daném roce. Prostě ta suma, co by jim byla přisouzená – nebo jejich rodičům, by byla každý rok pro děti rozhrané v tom roce o něco vyšší, jako by stoupala. Jak bude stoupat inflace – a tím se zachová ta stabilní, předvídatelná hodnota toho, co si člověk za rodičovský příspěvek zhruba pořídí, čím to dítě zaopatří.

Takhle jednoduše to navrhujeme a každý, koho se na to ptáme v debatách, s kým o tom diskutuju na sociálních sítích, tenhle dle princip chápe. Není na tom nic složitého. Vaše dítě se narodí od 1. ledna do 31. prosince toho roku – jasné, aplikujeme tuto částku. Narodí se v dalším roce – bude to částka o kus zvýšená podle inflačních faktorů. Úplně stejně to umíme s důchody.

Já ještě připomenu, že i výchozí částka, kterou hnutí ANO navrhuje, těch 400 000, už nepokrývá právě nárůst inflace v minulých letech. A ano, rozumím tomu, že rozpočtové možnosti jsou nějaké – ale proč tedy ty obrovské miliardy směřují navíc k agroholdingům? Proč se hnutí ANO na jednu stranu tváří, že na mladé rodiny nemá, ale pak to nasměřuje k Agrofertu? To je ten problém, co s tím mám. Pokud chcete doopravdy šetřit, tak všude. A nevymlouvejte se, že není na podporu mladých, že není na podporu rodin s dětmi, když jenom posíláte ty peníze směrem k šéfovi.

Tento návrh, který je podle našeho názoru nejlogičtější – upravit valorizaci rodičovského příspěvku jako u důchodu – doplňujeme další možností, ať si může vláda vybrat. Je to možnost valorizovat, jako to umíme u valorizace minimální mzdy. Jde tedy o sněmovní dokument 1385, kde konkrétně navrhujeme, aby se celková částka rodičovského příspěvku stanovila jako dvacetinásobek minimální mzdy. Opět, jde o stav k 1. lednu kalendářního roku, v němž se narodí to dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek. Co to znamená? Že při minimální mzdě 22 400 korun měsíčně by celková částka podle toho navrženého pravidla byla 448 000 korun na jedno dítě, u vícerčat by to celkově bylo 896 000.

Je to za nás návrh navázaný na, opět, nějaký valorizační mechanismus, který známe. Minimální mzda byla roky předmětem politických tahanic a v minulém období se jí podařilo konečně ukotvit, aby se navyšovala automaticky, předvídatelně, pro zaměstnavatele stabilně.

Proto chceme stejný princip i pro rodičovský příspěvek. Prostě když jde o rodiče malých dětí, tak se za nás má politická scéna shodnout a zajistit jim stabilitu.

Tím důvodem, proč chceme takovou předvídatelnost, je také obrovská nespravedlnost, které se stát tímto dopustí. Dopustí se tím nespravedlnosti na každém a každé rodině, každém dítěti, které se narodí třeba teď v roce 2026, prostě to jejich dítě bude půlroční nebo roční v okamžiku, kdy dítě narozené k 1. lednu bude mít o 50 000 korun více k dispozici. To je nefér. To nemá žádné jiné odůvodnění než politickou neschopnost. A právě proto to v minulosti panu současnému ministrovi Juchelkovi tak vadilo, proto to v minulosti hnutí ANO tak řešilo. A zase říkám, to, že budete opakovat, že nejsou peníze, je výmluva. Vy ty peníze jenom posíláte na úplně špatná místa nebo nevymáháte ty neoprávněně vyplacené dotace. Ale zkrátka máme-li tady malé dítě, co se narodí 31. prosince 2026 a jeho rodina dostane 350 000 korun, by se o něj následujících několik let starala, a druhé malé dítě se narodí o pár hodin později 1. ledna a bude mít k dispozici 400 000, tak to prostě v žádném myslitelném vesmíru není správně. Není to spravedlivé, není to předvídatelné ani férové. Je to politická nahodilost, která ukazuje, že namísto pravidelné automatické valorizace je stále i hnutí ANO bližší prostě schvalovat předvolební dáreček v předvolebním roce.

Samozřejmě, těm rodinám to pomůže, protože to bude navýšení, ale jak už jsem říkala, nebude ani kompenzovat inflaci, bude dále klesat ta skutečná hodnota rodičovského příspěvku, a navíc vznikne obrovská nespravedlnost vůči těm, kterým se malé děti narodí letos. Proto tedy navrhujeme samozřejmě rozšíření. Navrhujeme, aby se to týkalo i dětí narozených v tom roce letošním, popřípadě v tom roce minulém. Za nás je potřeba toto zvážit a není fér, že ta nespravedlnost bude tak veliká. To poté načtu. Jde o sněmovní dokument 1386.

Ale vedle toho všeho je tady ještě jedna nová věc, fenomén, o kterém mi píšou a v pirátském klubu nám obecně s tím píšou mladé ženy stále častěji. Myslíme si, že je to stále častější nešvar, že nedostávají smlouvy na dobu neurčitou, protože se zaměstnavatelé, a jsou to i státní zaměstnavatelé, jsou to i ženy pracující ve školství, v mateřských školkách, zaměstnavatelé se obávají, že jim odejdou na mateřskou. A když dávají ty opakované smlouvy na dobu určitou, hm, tak co s tím, když si ten člověk chce to místo udržet?

Výsledek je, že se mladé ženy bez smlouvy na dobu neurčitou obávají, že když otěhotní, tak prostě v průběhu toho, jak budou doma s prvním dítětem, třeba ještě budou mít mateřskou, pak budou na rodičovské, ale chtěly by druhé dítě mít v nějakém, jak to bývá v Česku běžné, rozestupu do dvou, do tří let, a tam už jim mateřská nevyjde. Tam po tom skončení té smlouvy už prostě mateřskou mít nebudou. A to samozřejmě prostě není fér. Samozřejmě, že je to taková loterie. Kdo si sežene zaměstnání se smlouvou na dobu určitou, má smůlu, ale komu se podaří získat zaměstnání se smlouvou na dobu neurčitou, tak v tomto ohledu tu loterii vyhrál a může být pak na několika mateřských po sobě.

A právě proto navrhujeme konkrétní nový návrh, aby se dala řešit ta situace, kdy ženě po narození prvního dítěte na základě toho pracovního poměru vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, avšak v době následné péče o dítě ten pracovní poměr skončí. Ona by potom podle té současný právní úpravy ztratila při dalším těhotenství nárok na další peněžitou pomoc v mateřství. Prostě skončilo by buď to pojištěné zaměstnání, anebo uplynula by ochranná lhůta. A právě proto chceme zachovat tu peněžitou pomoc v mateřství, která je navázána na platby pojistného, ale do věku 4 let věku toho prvního dítěte nebo předchozího dítěte chceme umožnit zachování toho, aby v případě, že skončil ten pracovní poměr, ale že tehdy žena čerpala tu mateřskou, tak aby ji mohla čerpat i na dítě následující. Vyrovná se tím opravdu nespravedlnost, kterou dnes mladé ženy zažívají. Na tom pracovním trhu je pro ně velice těžké tu smlouvu na dobu neurčitou získat. Je to myslím velmi v zájmu prorodinné politiky v Česku a současně se zachovává ten dnešní princip, kdy my už dnes známe zachování výhodnějšího denního vyměřovacího základu právě pro případy, kdy žena uzavřela třeba smlouvu na částečný úvazek, kde si vydělává míň, a u toho druhého dítěte by potom měla významně nižší mateřskou. Tak zase dneska už, když má nárok na tu peněžitou pomoc v mateřství v období do 4 let věku předchozího dítěte, tak se vlastně umožňuje, aby jí to nezaniklo, aby tu mateřskou měla podle toho výhodnějšího výpočtu, třeba právě z toho plného úvazku a my bychom chtěli stejný princip zachovat prostě i pro případy, kdy jim ten pracovní poměr skončil.

Myslíme si, že to je inovativní, že to tady nejspíš ještě nezaznělo jako návrh, ale že by to vyřešilo dilemata řady mladých žen, jestli prostě do toho rodičovství jít, i když stále ještě nemají tu smlouvu na dobu neurčitou, protože prostě odkládání do stále vyššího věku také není řešením. Zdravotní komplikace a zdravotní možnosti jsou pak stále složitější. My bychom chtěli takto podpořit svobodnou volbu lidí, aby nenaráželi na tuto bariéru, která prostě dnes je na tom pracovním trhu objektivní. Nechceme vyvíjet nátlak na zaměstnavatele. Myslíme si, že tady má do toho vstoupit stát a tuhle věc převzít stát. Tedy konkrétní návrh za pirátský klub řešící problém, s kterým se na nás lidi stále častěji obracejí. Děkuji za jeho zvážení.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní předsedkyně. S faktickou poznámkou se hlásil pan poslanec Jiří Havránek. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji za slovo. Samozřejmě navážu na předřečnici paní předsedkyni Richterovou. Jasně, že se vnitřně směju videu tuším ze srpna 2023 tehdy stínového ministra práce a sociálních věcí, dnes ministra Aleše Juchelky, kde zaznívá: My v hnutí ANO mezi miminky neděláme rozdíl. Samozřejmě, že se to týkalo právě toho, co se týče navyšování rodičovského příspěvku, a že by to nemělo být od 1. 1. Já akorát podotýkám, že za mě osobně tady necítím správnou cestu tímto směrem, byť to považuji za pokrytectví, ale chápu, že s ohledem na stav státní kasy se prostě hnutí ANO rozhodlo ve vládních pozicích jednat jinak, byť si taky myslím, že ten finanční prostor tam je.

Na straně druhé ale přece tím neodpářu tu nespravedlnost, protože pořád se mi bude stávat to, že někdo se narodí jako třeba já 23. prosince, 14 dní před termínem, a mohl by někdo očekávat, tedy moji rodiče, že by případně měli ten rodičovský příspěvek vyšší. Myslím, že tohle není úplně validní argument. Co mě ale moc těší, paní kolegyně, a chtěl jsem za to poděkovat, je to, kam jsme se dostali v té druhé části vašeho příspěvku, a to je právě bavit se o těch základních věcech, které můžou pomoci prorodinné politice, ať už to je přesně flexibilita a jistoty na trhu práce, protože to je pro mě propojené, ať už je to přesně to, že – a to zaznělo i od pana ministra – se budeme bavit o tom, jak rozvíjet tu předškolní péči, protože ve chvíli, kdy opravdu máme jistotu a možnosti umístění našich dítek do, ať už klasických školek, nebo jiných forem předškolního vzdělávání, tak je samozřejmě jednodušší možnost návratu na trh práce, protože samozřejmě – a doufám, že tohle všichni víme a ctíme – rodičovský příspěvek jako takový prostě nepokrývá ten výpadek příjmů jakožto celek, ke kterému u té rodiny dojde. Proto prosím, bavme se o těch věcech následných a těší mě, že i u té nemocenské to cítíte jako věc, která je k řešení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji za dodržení času, pane poslanče. Nyní s faktickou pan poslanec Petr Hladík.

 

Poslanec Petr Hladík: Já chci vlastně zareagovat na paní poslankyni, prostřednictvím paní předsedající, Olgu Richterovou a na ten její návrh. Musím říct, že mě vlastně trošku štve, že jsme to nevymysleli my, protože jestliže se tady bavíme, a trochu rozšiřujeme už to téma, o opravdových limitech a brzdách toho, proč mladí lidé nemají děti nebo proč nemají více dětí za sebou, tak to, na co ona upozornila, je jedním z obrovských problémů.

Ve chvíli, kdy jde žena na mateřskou dovolenou a skončí jí ten ten úvazek, má smlouvu na dobu určitou, tak se hodně ta rodina potom rozhoduje, zda bude mít druhé dítě, respektive zda mezitím žena nastoupí zase zpátky u jiného zaměstnavatele nebo nenastoupí. A tohleto je poměrně jako zásadní rozhodování. Chci na to jako upozornit, že já mám ve svém okolí celou řadu lidí, kteří reálně rozhodují, jestli budou mít další dítě nebo nebudou mít další dítě. A tenhleten aspekt toho, že žena měla předtím smlouvu na dobu určitou a už by u toho dalšího dítěte nedostala peněžitou pomoc v mateřství, což není málo peněz, je to šest měsíců, vlastně 70 procent průměrné mzdy předchozí, tak jako opravdu reálným způsobem nakonec ovlivňuje to rozhodnutí těch rodičů.

Tak ať už bude nebo nebude ten pozměňovací návrh schválen, tak bych požádal na toto téma, abychom se jako šířeji zamysleli, i tady pana ministra a vládní většinu, protože tohle je opravdu na rozdíl od toho rodičovského příspěvku, kdy já také souhlasím s tím, že jeho výše neovlivní to, jestli se rozhodnu nebo nerozhodnu míti dítě, tak to, na co upozornila kolegyně Richterová, to reálným způsobem rozhodování mít nebo nemít další dítě tak reálným způsobem ovlivňuje Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času. Nyní s faktickou pan ministr Juchelka, připraví se Olga Richterová a bude ještě jeden přihlášený s přednostním právem do obecné rozpravy.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Dobře, děkuji moc za dvě minuty, vážená paní místopředsedkyně. Drtivá většina rodičovských párů chce statisticky mít druhé dítě, jenže to má několik aspektů. Samozřejmě 55 procent bezdětných odkládá rodičovství do doby finančního a kariérního zajištění. Třetina současných rodičů si další dítě nemůže dovolit z finančních nebo prostorových důvodů. Hraje v tom roli například i velikost auta a hlavními příčinami poklesu porodnosti v České republice jsou vedle finančních také nedostupné bydlení, pracovní ambice a taktéž priorita osobní osobní svobody.

Co se týká té množiny lidí, kteří by měli mít nárok na navýšení rodičáku, ten rozdíl je v tom, že v roce 2022 kdy tady byl bezprecedentní, bych řekl, inflační tlak na všechny příjmy rodin jako takový, tak samozřejmě to mělo své opodstatnění jim nějakým způsobem tu vysokou inflaci kompenzovat.

V tuto chvíli, když máme hezké ekonomické počasí, tak jsme úplně v jiné situaci. My jsme bohužel zdědili rozpočet ve velkém deficitu, v tuto chvíli pro nově narozené je to 230 milionů dopad do rozpočtu. Pokud by to mělo být pro všechny děti, je to 7,5 miliardy. To určitě všichni ví. Takže ten rozdíl byl hlavně tady v tomto.

A co se týče té valorizace samotné, tak ta se vůbec nedá, samozřejmě, bych řekl, přirovnávat k valorizaci důchodů, protože ten výpočet je jiný. Máme rodičák a bereme to jako ukrojování z té částky měsíc po měsíci, ne že máme jednu částku, kterou pravidelně v lednu navyšujeme řádnou valorizací, takže to takhle jednoduché není a ta flexibilita naopak té valorizaci moc nepomáhá.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji za dodržení času, pane ministře. Poprosím o mírné zklidnění hluku v sále. A nyní s faktickou paní předsedkyně Richterová.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Tak jediný rozdíl v postojích pana ministra je způsoben tím, že tehdy byl v opozici a teďka je v koalici. A mně přijde fakt nefér jakémukoliv rodiči říct, že jeho dítě dostane o 50 000 méně prostě proto, že je narozené ve špatném roce, v roce 2026. A i když jsme my jako Piráti dojednali to navýšení, tak jsme říkali, že ten výsledek je hořkosladký, protože tahle nespravedlnost tady bude. A hnutí ANO teď má naprostou většinu v té vládě. Tak já prostě chci upozornit, že vědomě tuto nespravedlnost způsobujete a bude rozdíl 50 000 korun pro děti narozené v prosinci oproti dětem narozeným v lednu. A tohle prostě si neodpářete, to tak je.

Co naopak chci zdůraznit pro kolegy z ODS a KDU, co já celou dobu říkám je, že lidé vnímají tu stabilitu podpory rodin, je neovlivní nějaká konkrétní částka rodičovského příspěvku, ale to, zda dlouhodobě stát garantuje, že ta hodnota toho rodičovského příspěvku je taková a taková, že ty školky jsou dostupné a opravdu jim to dítě, ideálně v těch 2 – 2,5 letech věku, pokud mají ti lidé zájem, vezmou, ale určitě ke třetím narozeninám, že ten částečný úvazek se nabízí i ve státních subjektech, což dneska tak často není v té veřejné sféře částečné úvazky bohužel nejsou rozšířené, jak by bylo potřeba, a nakonec ta flexibilita/stabilita na pracovním trhu, ten návrh u té peněžité pomoci v mateřství, to je něco, co prostě navrhujeme proto, že nám v Pirátech došlo, že jsme tím zatížili zaměstnavatele tím, aby drželi ta místa pro ženy ve věku, kdy se mohou rozhodnout mít děti a že logicky se postupně zaměstnavatelé začali rozmýšlet, jestli jim ty smlouvy na dobu neurčitou dají. A tohle prostě je návrh řešení, který velmi pléduji za to, abyste opravdu, prosím, ve vládě zvážili, protože to stát nebude stát mnoho peněz, to nebude drahé, ale velice to pomůže rodinám v rozhodování o druhém dítěti.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji paní předsedkyni. A nyní se z místa hlásí do obecné rozpravy ještě pan poslanec Výborný.

 

Poslanec Marek Výborný: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane jeden ministře, druhý ministře, kolegyně, kolegové, já mám takovou nutkavou potřebu vám říct jednu důležitou věc. Pan ministr Juchelka je skutečně kabrňák a teď to říkám naprosto v kladném pozitivním slova smyslu. Pane ministře, opravdu vy jste ve své bohaté politické kariéře občas měl k lidovcům velmi blízko a teď jste to skutečně potvrdil, protože tím, že jste navrhl vlastně splnit lidovecký program a navýšit rodičovský příspěvek na 400 000 korun, splnil jste jednu sedminu našeho balíčku pro rodiče plus, tak to je skvělá zpráva. Takže já vám za to děkuju.

Je to výjimečná situace, kdy se tady shodneme a věřím, že potom, a já se tady chci přihlásit tímto i k té řadě pozměňovacích návrhů, pod některými z nich jsem i já podepsán, které tady velmi precizně představili kolegové, paní poslankyně Kršková, pan poslanec Vojáček, Hladík, Činčila a další, tak myslím, že máme možnost právě před třetím čtením to ještě vycizelovat tak, aby to skutečně přineslo to, o čem teďka mluvila třeba naše kolegyně Olga Richterová, aby tady byla nějaká dlouhodobá predikovatelnost, otázka třeba automatické valorizace rodičovského příspěvku podle inflace je přesně to přesně to, co by mohlo ještě zvýšit hodnotu toho vašeho návrhu.

Já vlastně tady nechci teď rozebírat to trošku pokrytectví a teď nemyslím toho vašeho návrhu, prostě všichni to víme, jak paní vaše, dnes ministryně financí nám mlátila o hlavu zprava, zleva, shora, zdola to, že tady vytváříme rodiče dvojí kategorie. No a ejhle, rok se s rokem sešel. Udělali jste to samé. Udělali jste to samé, ale znovu říkám, to je nějaké politické rozhodnutí, vytvořili jste tady dvě kategorie. Já jenom připomínám, a to je to, co je takové hořkosladké. Je to pokrytectví, které jsme od vás slyšeli před, tuším, dvěma lety. Dneska je to tady to samé, ale můžeme to napravit společně a to je dobrá zpráva. Věřím, že i pro vás a t, že se dokážeme třeba ne na všech, ale na některých těch pozměňovacích návrzích, které tady kolegové načetli a které jako lidovci předkládáme, skutečně domluvit.

Takže ještě jednou, pane ministře, jste kabrňák, děkujeme za to a společně teďka do té debaty před třetím čtením, myslím, že ta automatická valorizace podle inflace by určitě byla na místě, tak ať se k tomu nemusíme a nemusí i ty budoucí Sněmovny pro příště vracet. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče. A nyní, protože nevidím, že by se hlásil ještě někdo do obecné rozpravy z místa, tak obecnou rozpravu končím. Táži se, jestli je zájem o závěrečná slova a pokud se nemýlím, tak nezazněl návrh na vrácení návrhu zákona garančnímu výboru, čímž pádem zahajuji podrobnou rozpravu.

Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. O slovo se přihlásila nejdříve paní poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková s přednostním právem klubu, takže poprosím nejdříve ji a pak vám dám prostor, pane ministře.

 

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Tak děkuji za slovo. Já bych se ráda přihlásila k těmto pozměňovacím návrhům: sněmovní dokument 1363, zrušení limitu 120 hodin u dětí do dvou let předškolních zařízení, sněmovní dokument 1465, valorizační mechanismus rodičovského příspěvku, sněmovní dokument 1483, zúžení podmínky aktivity jen na rodiče při bonusu na dítě, který předkládáme společně s Eliškou Olšákovou, Monikou Brzeskovou, Vítězslavem Schrekem a Zdeňkou Blišťanovou.

Sněmovní dokument 1484 úprava fikce u OSVČ u superdávky, které také předkládáme s těmito dalšími čtyřmi poslanci. Sněmovní dokument 1485 úprava výpočtu superdávky u lidí v insolvenci, který předkládám společně s poslanci Eliškou Olšákovou, Monikou Brzeskovou a Zdeňkou Blišťanovou. A poslední pozměňovací návrh sněmovní dokument 1486 zvýšení bonusu na dítě z 500 korun na 1 000 korun u nejchudších rodin, které také předkládám s Eliškou Olšákovou, Monikou Brzeskovou, Vítězslavem Schrekem a Zdeňkou Blišťanovou. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji A nyní s přednostním pan ministr Juchelka.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Já děkuji, paní předsedající. Já se přihlašuji k pozměňovacím návrhům 1487 a 1507 a zároveň navrhuji zkrátit lhůtu pro zahájení třetího čtení návrhu zákona tak, aby třetí čtení bylo zahájeno ve lhůtě sedmi dnů od doručení v souhrnu podaných pozměňovacích návrhů. Zkrácení lhůty navrhuji proto, že je potřebné do předloženého sněmovního tisku začlenit balanční změny zákona o dávce státní sociální pomoci, kdy s ohledem na jejich naléhavý charakter je nezbytné dosáhnout jejich účinnost již k 1. říjnu 2026. Tento záměr, včetně termínu nabytí účinnosti avizovaných změn byl projednán a odsouhlasen zástupci všech poslaneckých klubů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane ministře. A nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Činčila.

 

Poslanec Benjamin Činčila: Děkuju za slovo, paní předsedající. Já bych se rád přihlásil ke sněmovnímu dokumentu 1330. Tento pozměňovací návrh, který předkládám společně s dalšími kolegy z lidoveckého klubu poslaneckého, tak jsem odůvodnil v obecné rozpravě. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji. Nyní pan poslanec Jiří Vojáček.

 

Poslanec Jiří Vojáček: Takže ještě jednou hezký den. Bez dlouhých řečí, já se přihlašuju k pozměňovacímu návrhu sněmovní dokument 1328, který předkládám společně s Marianem Jurečkou, Monikou Brzeskovou, Benjaminem Činčilou, Tomem Philippem, Markem Výborným, mou maličkostí, Hayato Okamurou, Róbertem Telekym, Petrem Hladíkem, Bohuslavem Niemciem, Václavem Pláteníkem, Marií Krškovou a Janou Filipovičovou. Odůvodnil jsem to v podrobné rozpravě.

A potom ještě také se přihlašuju k sněmovnímu dokumentu, což je ten pozměňovací návrh, a to 1332, který se týkal dětských skupin a mateřských školek. A předkladatelé jsme zase Marian Jurečka, Benjamin Činčila, Tom Philipp, Róbert Teleký, Jiří Vojáček, Hayato Okamura, Petr Hladík, Bohuslav Niemiec, a Václav Pláteník. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče. Nyní paní poslankyně Marie Kršková.

 

Poslankyně Marie Kršková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Přihlašuji se tímto k pozměňovacímu návrhu, který je uložen jako sněmovní dokument 1327, který jsem předložila společně s poslanci Marianem Jurečkou, Monikou Brzeskovou, Tomem Philippem, Markem Výborným a Hayato Okamurou. Tento návrh se zabývá valorizací rodičovského příspěvku a jeho odůvodnění bylo podáno podrobně v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní paní poslankyně Hana Ančincová.

 

Poslankyně Hana Ančincová: Tak ještě jednou dobrý den. Já bych se touto cestou ráda přihlásila ke čtyřem pozměňovacím návrhům. Ten první najdete pod číslem 1480. Týká se změny dávky státní sociální pomoci tak, aby se u osoby v oddlužení vycházelo z jejího skutečně disponibilního příjmu po srážkách, a tím se snížilo znevýhodnění legálně pracujících dlužníků.

Ten druhý najdete pod číslem 1494 a týká se také insolvencí a oddlužení.

Třetí pozměňovací návrh najdete pod číslem 1496 a týká se vlastně oblasti zletilých nezaopatřených dětí a jejich posuzování v domácnosti rodičů.

A poslední pozměňovací návrh najdete pod číslem 1505 a týká se normativu nájemného pro početnější domácnosti.

Děkuji tímto Olze Richterové a Lence Martínkové Španihelové za spolupráci na těchto pozměňovacích návrzích. Všechny jsem představila v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní poslankyně. A já poprosím nyní paní poslankyni Martínkovou Španihelovou.

 

Poslankyně Lenka Martínková Španihelová: Přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, který jsem předložila společně s Hanou Ančincovou a Olgou Richterovou a který je v systému pod číslem 1500. Jde o návrh, který se týká posouzení vlastnictví osobního automobilu a toho, aby Úřad práce nebyl vázán záznamem v Registru silničních vozidel nebo obdobné evidenci, pokud účastník řízení doloží, že učinil kroky směřující k nápravě nesprávného záznamu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji. Nyní pan poslanec Petr Hladík.

 

Poslanec Petr Hladík: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, já bych se rád přihlásil k návrhu, který je uveden pod sněmovním dokumentem 1331 a 1329. Oba dva tyto sněmovní dokumenty předložili pánové a paní Marian Jurečka, Monika Brzesková, Benjamin Činčila, Tom Philipp, Marek Výborný, Jiří Vojáček, Hayato Okamura, Róbert Teleky, moje maličkost, Bohuslav Niemiec, Václav Pláteník, Marie Kršková a Jana Filipovičová. Dostatečně jsem oba dva sněmovní dokumenty zdůvodnil v podrobné rozpravě, takže ještě jednou přihlašuji se ke sněmovnímu dokumentu 1331a 1329. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče. A poslední v podrobné rozpravě je přihlášena paní předsedkyně Richterová. (Poznámka z pléna k výslovnosti jména Richterová.)

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. A vyslovila jste to správně, jsou tady narážky na to, jak vyslovovat to příjmení. Je to úplně v pořádku s tou staženou samohláskou.

Já se přihlašuji ke čtyřem pozměňovacím návrhům za pirátský poslanecký klub. Předkládáme jasné navýšení rodičovského příspěvku a zavedení pravidelné valorizace, jako to ostatně zde u tohoto pultíku navrhuji už posledních myslím osm let. Je to sněmovní dokument číslo 1384.

Navrhli jsme i alternativní řešení vedle toho, které je úplně stejné, jako se řeší starobní důchody, a sice to zavedení valorizace navázáním na minimální mzdu. To je řešení v sněmovním dokumentu 1385.

Dále samozřejmě chceme řešit situaci rodin, jimž se narodí dítě v prosinci, v listopadu 2026, chceme upravit to přechodné ustanovení, které by mohlo navrhované zvýšení promítnout také do nevyčerpané části dávky a zkrátka zohlednit ten navýšený příspěvek i pro děti narozené v letech 2025 a 2026. To je sněmovní dokument 1386, k němuž se tímto hlásím. A je to samozřejmě přesně ta věc, kterou ministr Aleš Juchelka strašlivě kritizoval v minulosti, když byl v opozici.

A co se týče sněmovního dokumentu 1490, k němuž se hlásím jako k poslednímu za pirátský poslanecký klub, jde o opravdu myslím inovativní nové řešení situace na pracovním trhu pro ženy, kterým mezi dvěma dětmi skončí smlouva na dobu určitou, prostě přestane jim trvat smlouva u daného zaměstnavatele a oni kvůli tomu přijdou o mateřskou, když mají potom do čtyř let věku toho prvního dítěte dítě druhé.

Upozorňuji, že to je věc, se kterou se na nás stále častěji obracejí lidi, voličky, prostě s tím, že zaměstnavatelé si opravdu hlídají, když jde u žen ve věku, že se dá očekávat, že budou mít děti, aby jim nedali smlouvu na dobu neurčitou. Ty ženy, jejich rodiny jsou potom bité na tom, že přijdou o mateřskou u druhého dítěte.

Tento pozměňovací návrh uvedený ve sněmovním dokumentu 1490, by to řešil. Já jsem byla velmi ráda za tu podporu od Petra Hladíka, kterou tady vyslovil před chvílí a budu ráda, když ten princip opravdu zvážíte napříč politickým spektrem, protože pomůže rodinám v naší zemi, aby věděli, že nebudou bité u druhého dítěte tím, když jim skončí ta pracovní smlouva.

Je to něco, co si myslím, že má převzít stát tuhle garanci, protože není fér, aby ta určitá rizika, tu nejistotu spjatou s tím odchodem zaměstnankyně na mateřskou jsme tak významně přenášeli na zaměstnavatele, jak to činíme v Česku dnes. Proto je to věc, která se domnívám, má náležet státu. Rozhodně, rozhodně ale nemají být trestané ty rodiny. A to je cíl toho návrhu, ať i v případě, že tedy byla mateřská u prvního dítěte, ale skončila ta pracovní smlouva, byla na dobu určitou, ať to stát pomůže těm rodinám tímto transparentním, předvídatelným způsobem, který jsme za Piráty navrhli řešit. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji paní předsedkyni, za špatnou výslovnost se omlouvám. (Poslankyně Richterová mimo mikrofon: Výslovnost byla v pořádku.) A nyní budeme končit podrobnou rozpravu. Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova? Nevidím. Nyní tedy budeme hlasovat o návrhu pana ministra na zkrácení lhůty pro třetí čtení na sedm dnů.

Takže já vás odhlásím. Ano, pochopila jsem to správně. Takže se všichni přihlásíme. Nyní už se ustálil počet přihlášených v sále. Děkuji.

 

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro návrh na zkrácení lhůty pro třetí čtení na sedm dnů? Je někdo proti? Já vám děkuji.

Hlasování číslo 160, přihlášeno 140 poslanců, pro bylo 129, proti 0. Děkuji a návrh byl přijat. Končím druhé čtení tohoto návrhu.

 

Ještě načtu omluvy, než otevřu další bod. Omlouvá se paní poslankyně Hoffmannová od 19 hodin ze zdravotních důvodů a paní poslankyně Kovářová Věra od 20 hodin z pracovních důvodů.

A nyní otevírám bod číslo

Aktualizováno 1. 7. 2026 v 6:51.