Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Jiří Barták)

154.
Ústní interpelace

které jsou určené předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Než vás seznámím s tím, jaké bylo vylosováno pořadí a podobně, tak přečtu omluvy. Od 14.30 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Ivan Bartoš, od 14.30 z pracovních důvodů paní poslankyně Jana Černochová, od 15.15 z pracovních důvodů poslanec Vladimír Kolek, od 14.30 z osobních důvodů paní poslankyně Renata Oulehlová, od 15 hodin ze zdravotních důvodů pan poslanec Martin Záhoř a od 15 do 16 hodin z pracovních důvodů paní ministryně Zuzana Mrázová.

Dnes bylo za účasti ověřovatele vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí byly publikovány na webových stránkách Poslanecké sněmovny. Dovoluji si upozornit všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Andreje Babiše, ihned bude zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.

Nyní tedy dávám slovo paní poslankyni Marii Krškové, která byla vylosována na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Andreje Babiše, a připraví se pan poslanec Martin Jurečka. Máte slovo, paní poslankyně. (Není zapnut mikrofon.) Pardon, teď už máte slovo.

 

Poslankyně Marie Kršková: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, obracím se na vás s interpelací ve věci Postoje vlády České republiky k návrhu víceletého finančního rámce Evropské unie na období 2028 až 2034. Jedná se o nejdůležitější evropské vyjednávání tohoto volebního období. Právě nyní se rozhoduje o podobě sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který zásadně ovlivní financování kohezní politiky, zemědělství, obrany i dalších oblastí důležitých pro Českou republiku. Návrh byl projednáván na Evropské radě ve dnech 18. a 19. června, které jste se za Českou republiku zúčastnil. Přesto dodnes nevíme, s jakou pozicí Česká republika do těchto jednání vstoupila, ani jaké priority v tomto zásadním vyjednávání jste prosazoval.

Na jednání výboru pro evropské záležitosti dne 11. června zaznělo od vaší poradkyně paní Mileny Hrdinkové, že pozici k víceletému finančnímu rámci projednávala již minulá vláda a jednotlivé rezorty nyní připravují její aktualizaci. Proto se vás chci zeptat: Má již vaše vláda schválenou novou vyjednávací pozici k víceletému finančnímu rámci? Pokud ano, kdy byla schválena a proč s ním dosud nebyla seznámena Poslanecká sněmovna? Pokud schválena není, na základě jakého mandátu jste na Evropské radě za Českou republiku vyjednával? A především návrh Evropské komise znamená, že bude nutné rozhodovat mezi jednotlivými prioritami. Bude Česká republika pod vaším vedením hájit především zachování prostředků pro kohezní politiku a společnou zemědělskou politiku? Nebo podpoří přesun financí směrem k obraně, konkurenceschopnosti a novým evropským prioritám? Jaké je pořadí vyjednávacích priorit vaší vlády? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. A slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže dobrý den, dámy a pánové. Děkuju za dotaz. Víceletý finanční rámec a jeho vyjednání je de facto nejdůležitější role předsedy vlády, pokud za jeho období se to tak stane. Já už jsem jednou vyjednával víceletý finanční rámec, a to bylo v červenci 2020. Tehdy jsme vyjednali druhý největší obnos peněz pro Českou republiku,1,6 miliardy euro navíc, a to bylo 42 miliard korun. A bylo to téměř celkem tisíc miliard. Teď samozřejmě je na řadě vyjednávání o víceletém finančním rámci 2028 až 2034 a je to samozřejmě nejklíčovější úkol naší vlády, tedy kromě samozřejmě našich rozpočtů. Dochází tady ke změně, kde v podstatě Evropská komise by chtěla mít víc peněz k rozdělování, takže doposud to bylo 66 procent peněz pro členské státy, 34 pro komisi. Teď to navrhují naopak; 56 komise a 44 členské státy. No a doposud vlastně to vyjednávání de facto ještě nebylo vyjednávání, protože to klíčové vyjednávání bude koncem listopadu. Předseda Evropské rady António Costa by rád, aby členské státy se domluvily i tento rok. Je otázka, jestli se to povede nebo ne. Samozřejmě veřejně se neřekne, proč tento rok a proč ne až příští rok. Ale všichni vědí, že ve hře jsou francouzské volby. A jsou obavy, že po změně ve Francii by mohlo dojít k zásadním změnám. Ale to není podstatné.

Podstatné je, že kyperské předsednictví, které skončilo teď 30. 6., bylo první, které pojednávalo o tom víceletém finanční rámci, takže – a tam to my hodnotíme velice pozitivně, protože ten původní návrh Evropské komise, který nám chtěl vzít téměř deset miliard euro v porovnání s tím minulým, i když samozřejmě to porovnáváme s tou extrémně vysokou základnou, kterou jsme minule vyjednali, tak se nám povedlo v rámci tohoto kyperského předsednictví snížit tu částku o jeden a půl miliardy euro a v podstatě Kypr změnil negobox a pro nás to dopadlo dobře. Teď je důležité pro nás samozřejmě se soustředit na irské předsednictví, které pravděpodobně možná se k tomu ještě vrátí. My samozřejmě nečekáme na to a snažíme se domluvit s ostatními členskými státy. Takže znovu vznikla tady skupina přátel koheze. Tam jsme se domluvili, myslím, že je tam 16 členských států, a tam jsou naše společné priority. Rozdíl mezi minulým vyjednáváním a teď je v tom, že vlastně komise navrhuje de facto dohromady jednat o balíku peněz pro kohezi a zemědělství dohromady. Takže je tam rozdíl v tom, jak to bylo minule, kdy jsme mohli vyjednávat už v Bruselu o jednotlivých vlastně rezortech, jak jsme to měli v prioritách.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Čas, pane premiére. Táži se paní poslankyně, zda chce položit předsedovi vlády nějakou doplňující otázku? Vidím, že přichází, takže chce. Máte slovo.

 

Poslankyně Marie Kršková: Děkuji za slovo. Mě tedy mrzí, že pan premiér to nemohl dokončit, protože beztak by se k tomu dostal. A to je to jádro, co mě zajímá, že v rámci té společné obálky, koheze zemědělství a dalších oblastí, tak jaký vlastně bude postoj vlády České republiky uvnitř potom při tom přerozdělení, jakou tu obálku budeme preferovat. A potom by mě ještě zajímalo, jak vypadá rozdělení finanční alokací mezi ty čtyři současné obálky. Jsou to tedy dvě otázky, jestli můžu poprosit doplnění. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Pane premiére, vaše závěrečné dvě minuty.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Samozřejmě ten rozdíl je v tom, že nejdřív se vyjednává o tom balíku peněz a tam jde o to, aby byl vyjednán co největší. V podstatě ta strategie je taková, že samozřejmě Evropská komise a všeobecně takové povědomí, že jaké skvělé peníze dostáváme a za 20 let členství v Evropské unii jsme dostali 1000 miliard. Ale ten systém je takový, že Komise nám říká, že z těch peněz, které vyjednáme, chce, abychom věnovali 43 procent pro zelené systémy. Ano, zelená koalice, která tam je, lidovci, socialisti a zelení a všichni tihle stále ničí Evropu ETS jedničkami a dvojkami. No a potom chtějí od nás 16 procent měkkých projektů. A my říkáme, no jo, ale vy, staré členské státy, Španělsko, Itálie a další, vy jste si postavili ty dálnice a rychlovlaky kdysi dávno a my bychom je chtěli dostavět, když tedy ta polistopadová politická garnitura nebyla schopna ještě dostavět a až s naším nástupem (v roce) 2014 jsme vlastně začali intenzivně stavět dálnice. Takže pro vládu zůstávají prioritou politika soudržnosti. A překvapivě je tam těch 16 členských států. No a my usilujeme o maximální národní alokace pro obálkové programy pod národními, regionálními a partnerskými plány. No a samozřejmě chceme, aby byly dostatečně financovány taky oblasti konkurenceschopnosti průmyslu, modernizace dopravní (Předsedající: Čas, pane premiére.), energetické infrastruktury, zdravotnictví a tak dál.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Marian Jurečka, který byl vylosován na 2. místě a připraví se poslanec Martin Kupka. Máte slovo, pane poslanče.

 

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Já tady zdravím delegaci z Vysočiny a teď už k interpelaci. Vážený pane premiére, já jsem vás nedávno interpeloval ve věci takzvaných KPI(?) vlády, protože vy jste ve svém v úvodním projevu, když jste tuto Sněmovnu žádal o důvěru, tak jste těžce kritizoval vládu Petra Fialy, jak přebírala zemi, s jakými konkrétními ekonomickými, sociálními a dalšími indikátory a v jakém stavu jsme ji předávali vaší vládě. Já bych očekával od vás jako od manažera, že budete postupovat vlastně v duchu vašeho úvodního projevu, že řeknete, co jsou vaše indikátory na začátku vašeho vládnutí a kde chcete předávat zemi v roce 2029 a že budete průběžně vyhodnocovat každého půl roku nebo každý rok a budete říkat pravidelně, co se plní nebo neplní, s jakou úspěšností. Já řeknu třeba příklad některých KPI(?), které by zajímaly naprosto běžné občany této země – průměrná doba vyřizování dávek, vyřizování žádostí různých typů služeb, dostupnost bydlení. Kolik nových bytů se postaví a kdy konkrétně? Jaká bude reálná hodnota rodičáku? Jak to bude s dětskou chudobou? Jak to bude s ohrožením chudoby v české společnosti? Jaký bude počet narozených dětí? Jak se bude vyvíjet demografie? V tom jste byl velký kritik, tak jak se to změní? Věk rodičů při prvním dítěti, počet a podíl částečných úvazků hlavně u rodin pečujících nebo u osob předdůchodového věku, čekací doby v systému například sociálním. Jak dlouho lidé budou čekat na sociální služby? Jak se ta situace zlepší, jak se změní? Kolik kapacit se vybuduje? Jak narostou počty hodin potřebné péče u lidí v terénních službách? Jak budou růst kapacity odlehčovacích služeb? Počet podpořených pečujících. Nebo v oblasti zdravotnictví – jak poroste účast na preventivních programech, na screeningových programech, jak vzroste dostupnost praktických lékařů, stomatologů? Prostě že ty věci, které vy jste sám kritizoval, je popíšete, řeknete, toto je stav na začátku mé vlády, toto bude cílový stav za čtyři roky a řeknete, jak se to bude v čase plnit, který ministr plní, který rezort plní, který neplní. To bych očekával od dobrého manažera, předsedy vlády.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji za dodržení času a slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No, mě strašně mrzí pane poslanče, že mě nesledujete na sítích. Kdybyste mě sledoval na sítích, a to video bylo velice úspěšné a vydal jsem ho v úterý 30. 6., protože jsem slíbil, že naše vláda na rozdíl od té vaší, která vlastně nikdy nic nevyhodnotila, vlastně žádný program neměla, vy jste měli jenom Antibabiše. A tak my to děláme. My jsme to dělali v minulosti, dokonce máme o tom i knížku za období 2017 až 2021. A my 9. 7., když budeme mít konečně za sebou Ankaru, tak celý den budeme veřejně vyhodnocovat naše programové prohlášení vlády. A tak jak v minulosti jsme to dělali, že můj kolega na základě zprávy jednotlivých rezortů píše přímo do textu programového prohlášení vlády to plnění, tak veřejnost se to dozví.

Tady já mám celkové hodnocení toho (Zvedá text.), takový velice rychlý sumář, jsme vyhodnotili 978 rezortních položek. Splněno nebo fakticky dokončeno je 195 položek, to je 19,9 procenta, v procesu nebo průběžném plnění je 774 položek, to je 79,1 procenta a devět položek 0,9 je označeno jako neplněných nebo nezahájených. Takže samozřejmě ten souhrn je postaven na rezortních položkách. Některé závazky jsou vícegesční a rezorty je plní každý za svou účast působnosti. Takže já tady mám tady ten přehled a mám tady takové manažerské shrnutí.

Vy jste se ptal na Ministerstvo zdravotnictví, takže vám to můžu přečíst tady. Ministerstvo zdravotnictví má 119 vyhodnocených položek, splněno nebo fakticky dokončeno je 22 procesů nebo průběžné plnění je 97 položek a nula položek je označeno jako neplněných nebo nezahájených. A samozřejmě těch věcí, které my jsme od počátku nebo nástupu naší vlády a hlavně co jsme řešili, bylo to, že ministr Válek vysál 20 miliard z českého zdravotnictví a pan Stanjura mu na to nedal peníze. Takže těch 20 miliard šlo na úkor všech rezerv těch zdravotních pojišťoven. A my jsme museli jako první opatření z hlediska rozpočtu příštího roku rozhodnout o tom, že navýšíme 24 miliard pro státní pojištěnce, jinak by naše zdravotnictví díky vaší vládě zkolabovalo.

Takže samozřejmě jste se ptal na stomatologické záležitosti, byl vytvořen systém urgentních stomatologických pohotovostí včetně smluvního zajištění financování. Velice diskutované očkování se nemění. Záhada je pro nás, že prostě vy jako vláda ještě 10. 12., to znamená pět dnů před nástupem naší vlády, (jste) rozhodovali o očkovací strategii. Ale rozumím tomu, že jste tam měli 100 milionů korun zase pro média, která vás tak podporovala v minulosti i teď a v podstatě nás kritizují, protože ty stovky milionů nedostávají. Tak to bylo jediné, co jsme tam vlastně vyřešili.

Dále například konkrétní co je, že od 1. 7. můžou vlastně lékaři ambulancí předepisovat léky na srdeční selhání, že řešíme telemedicínu, že děláme radiofarmaka, že se pokračuje v investicích, že byla posílena koordinační role praktického lékaře primární péčí, navyšujeme kapacity lékařských fakult.

Byla přijata novela zákona 48/1990 Sb., v cenové politice léčiv a možnosti stanovení maximální ceny výrobce, to navazuje na cenový výměr Ministerstva zdravotnictví, měří se a zveřejňují se data o kvalitě péče, výsledky jsou využitelné pro akreditaci, takže je toho strašně moc a mě samozřejmě jako fascinuje, proč vy vlastně o tom mluvíte, když vy jste neměli žádný, teda vy jste nikdy nevyhodnotili to programové prohlášení vlády, ale teď po šesti měsících nás kritizujete.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Táži se pana poslance a vidím, že přichází, takže chce položit předsedovi vlády doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Pane premiére, vy jste za pět minut neodpověděl vůbec na nic z toho, co jsem se ptal. Z těch vašich indikátorů těch ministerstev, o kterých jste tady mluvil, a položkách, vy jste mluvil o položkách, já jsem se ptal za řadové občany, jak se zlepší dostupnost zdravotní péče, jak se zrychlí čekání na klíčové operace typu výměna kyčelního kloubu, jak se změní čekání na kapacity sociálních služeb, za nás jsme stavěli sociální služby. Já se ptám, kolik postavíte nových lůžek za vaší vlády? Kolik vybudujete odlehčovacích služeb? To jsou věci, které dneska lidi trápí.

Já nevím, jestli víte, že během příštích zhruba 10 až 15 let budeme potřebovat dvojnásobek kapacit sociálních a zdravotních služeb. Co pro to děláte? Kolik toho postavíte za ty čtyři roky? Jak se zkrátí čekací doby na domovy pro seniory, pro osoby pro se zvláštním režimem?

Prosím vás, na to odpovězte, pane premiére. Já jsem ta KPI měl, já jsem měl pro Úřad práce, pro Českou správu sociálního zabezpečení, v oblasti vzdělávání jsme dělali měsíčně 10 až 15 000 rekvalifikací, vy jich děláte tisíc.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No, já nevím. Říkám, že to, co jste tady předvedli za čtyři roky, tak byste vlastně měl rok zmizet, zmizet z očí veřejnosti, superdávka například a vy se mě ptáte za šest měsíců co my jsme udělali, já se vás ptám, co vy jste udělali za čtyři roky. Jako co jste udělali? Nic jste neudělali? (Směje se.) Vůbec nic jste neudělali. Tak my jsme například pro rok 2026 navýšili o financování sociálních služeb v síti A o 1,4 miliardy, našli jsme 176 milionů v rámci vašeho bývalého rezortu na centra duševního zdraví, ano, ta superdávka, kterou jste navrhnul, aby ti, kteří byli poctiví a chtěli pracovat, tak ti byli vlastně postižení, úřady práce, které v minulosti pracovaly hlavně pro ukrajinské uprchlíky a na naše občany kašlaly, takže já vůbec nechápu, proč tady jako vystupujete. Jo? Takže je to fakt jako úsměvné. My jsme zastavili zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, například sociální zálohy se pro rok 2026 vracejí na úroveň před konsolidačním balíčkem, ten váš konsolidační balíček, to jste vlastně jenom obrali lidi o peníze v platových tarifech, od 1. 4. 2026 byly promítnuty valorizace pro administrativní pracovníky soudů a státních zastupitelství, stávající systémy slevy na sociální pojištění pro pracující seniory zůstávají zachovány, jo, udělali jsme konečně ten rodičovský příspěvek, takže já tady mám v podstatě tu rychlou analýzu vašeho bývalého rezortu. Vy jste tohle nikdy nedělal ani vaše vláda, protože samozřejmě jste neměli žádného premiéra, protože ten bývalý premiér jenom seděl na Úřadě vlády a dělal jídelníček pro zahraniční návštěvy a všechno řídil v zahraničí a bezpečí Pojar samozřejmě.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další interpelací vystoupí poslanec Martin Kupka, který byl vylosován na 3. místě, připraví se pan poslanec Vít Rakušan. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kupka: Pane premiére, vy jste dneska osočil pana prezidenta, že si vykládá ústavu, jak chce. Potom jste řekl, že pokud pojede do Ankary, tak poškodí Českou republiku. Tak se chci zeptat, proč rozdmýcháváte tuhle úplně marnou, zbytečnou válku s Hradem? To přece žádné občany, tohle vaše dohadování, tahle hloupá divadelní fraška, nezajímá. Žádné občany z Ostravy, Poruby, z Otrokovic, z Litvínova, odkudkoliv z České republiky. Tak se chová jenom premiér, kterému tečou nervy a vlastně si neví rady sám se sebou ani s vládou. Občany přece mnohem víc zajímá, to je moje druhá otázka, co do té Ankary ve skutečnosti pojedete vyjednávat? Jak to bude vypadat? To je národní zájem České republiky, ne vaše dohadování o tom, kdo bude v té delegaci nebo ne. Na tom se přece dávno máte dohodnout a vůbec o tom nemá být řeč. Tohle dohadování poškozuje Českou republiku navenek.

Takže se ptám, co tam ve skutečnosti pojedete vyjednávat? Jak budete posilovat obranyschopnost České republiky? Jakým způsobem a v jaké výši budeme plnit naše závazky?

A konečně třetí otázka. Nepochybně jste zaznamenal další z hrozných útoků Vladimira Putina na Ukrajinu. Dnes zahynulo na Ukrajině 17 lidí včetně patnáctiletého chlapce. A já jsem slyšel ve vašem vyjádření, že zatímco všichni ostatní spojenci se budou bavit o pomoci Ukrajině, tak že my nepomůžeme, protože, jak jste říkal, potřebujeme prý peníze na armádu, na ta dvě procenta, ale tahle pomoc se do těch dvou procent samozřejmě započítává. Tak se ptám, a je to moje třetí otázka, proč z nás chcete udělat trapné černé pasažéry místo toho, abyste posiloval pozici České republiky ve světě?

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No, pane poslanče, vy jste z ODS. Ne? ODS, Občanská demokratická strana, ta strana, která nejvíc poškodila naši zemi od kuponky. Podívejte se na tohle. ODS, vy jste vždycky kašlali na armádu. Mimochodem, za vás přišel jediný vytýkací dopis z NATO, když jsme měli jenom jedno procento. Vy jste tady v roce 2009, bylo 56 miliard na armádu, 56, a vy jste vždy tu armádu obrali o peníze. Vždy. A my jsme začínali v roce 2014, 42 miliard. Jo? No, a všechno bylo ruské, vrtulníky UAZy, techničák 1. ledna 1980. My jsme byli první, když jsme začali s rekonstrukcí naší armády. Mimochodem, když jsme vstupovali do NATO, tak jsme měli 75 000 vojáků. 1. ledna 26 jsme měli 25 575. Vy jste tu armádu ještě obrali po vašem nástupu, když náš poslanec nebo ministr Metnar navrhoval navýšení rozpočtu armády o 5 miliard a váš zločinec Stanjura mu řekl, jo, když ulevíš hazardu, tak armáda dostane. Všechno se změnilo až agresí Ruska na Ukrajinu. Tam jste zacítili ten kšeft, ty vaše prodražené kuchyně, jo, a tam dostala teda armáda konečně ty kšefty, bez soutěže, netransparentní, bez rozmyslu, pronájem Gripenů jste zapomněli, 5 miliard v čudu, kuchyně od ODSáka za 66 miliard, tak já vůbec nevím, o čem vy tady mluvíte.

Já v Ankaře vystoupím a Česká republika ano, podporuje Ukrajinu, ale nebude platit ty peníze, které se tam navrhují, těch 70 miliard eur, které navrhlo Německo každoročně, protože zkrátka nemáme na to peníze a protože my musíme plnit dvě procenta, vy jste ty dvě procenta nikdy nesplnili. Nikdy. Vy jste se strašně snažili. V prosinci 24 jste udělali tu kulišárnu, kdy jste vykázali předplatby na F-35 do prosince 24, a i tak vám to nevyšlo. No a samozřejmě ani minulý rok vám to nevyšlo a my samozřejmě vás kritizujeme za to, že lžete. Vy totiž všichni lžete, vy lžete jak Fiala, totiž, vy jste se to všichni naučili od něho.

Takže my chceme být na summitu v Ankaře proto, protože je to úplně jiný summit než v minulosti, ano. A pan Fiala neměl zájem jezdit na summity, nechal to panu prezidentovi. A ten skutečný premiér, který byl Pojar, tak ten tam jezdil. To je člověk, který řídil vaši vládu, co se týká zahraniční a bezpečnostní politiky, no a samozřejmě šedá eminence pana Fialy, který, div se světe, nakonec je v Czechoslovak Group u pána, který na základě války vydělal stovky miliard korun, a pan Pojar byl na mnichovské bezpečnostní konferenci, kde už zastupoval tohoto zbrojaře. Tak to je strašně úsměvné, co vy tady říkáte.

My jsme v té muniční iniciativě pokračovali. I když máme na to nějaký názor, pokračovali jsme. V čem jsme nepokračovali, co jsme jasně řekli, že vy jste nám nechali 90miliardovou díru, že vy jako ministr dopravy jste předložil rozpočet, na kterém chybí nebo chybělo, 30. 9. nám chybělo 37 miliard na projekty dopravní infrastruktury. Takže já nevím, proč tady vlastně vystupujete takhle.

Pan prezident si nedá říct. Naše vláda si nepřeje, aby byl přítomen v Ankaře. Poškozuje Českou republiku. Je to neuvěřitelné. Už jsme mu to vysvětlovali opakovaně. My ho skutečně tam nepotřebujeme.

My budeme obhajovat výsledek vašeho neplnění 2 procenta, ale to je konstatování. My nebudeme říkat, že to Fiala a Kupka (Předsedající: Čas.), my budeme říkat – Česká republika nesplnila, protože a proto.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji. Vidím, že pan poslanec přichází, tak se ani neptám, jestli má doplňující otázku. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kupka: Soudem opakovaně odsouzený lhář tady všechny ostatní osočuje ze lží.

Jaká jsou skutečná data? Data, tvrdá čísla, žádné lži? Česká republika v roce 2020 vydávala na obranu 75 miliard a v loňském roce to bylo 171,1 miliard korun. To jsou oficiální data, jasné navýšení. O čem to mluvíte, pane premiére?

Já jsem se zeptal a místo toho, tak jako ve všech předchozích příkladech – to je ten důkaz, jak vám tečou nervy, místo abyste odpovídal, tak útočíte, všude házíte bahno kolem sebe, na prezidenta, na všechny ostatní, jako základní způsob přístupu.

Já se ale znovu ptám a věcně, co budete vyjednávat v Ankaře? To je to nejpodstatnější. A vyzývám vás, tak jako to bylo v předchozích vládách, kde se neshodovali prezident s premiérem, nemuseli se, ale dohodli se. A nijak to nevadilo. Zastupovali jednotně Českou republiku. Co tam budete vyjednávat (Předsedající: Čas, pane poslanče.) a jak bude vypadat plnění našich závazků? Věcné dotazy.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Vy jste na tom stejně jak Jurečka, vy, celá ta vaše vláda byste měli chodit kanály, jeden rok byste měli zmizet, zmizet úplně po tom, co jste tady jako předvedli.

A co já budu vyjednávat? My díky vám jsme skončili na 27. pozici. Každá delegace má pět minut. Já mluvím dvacátý sedmý, jo? To už tam Trump dávno nebude, protože jak ho znám, tak po hodině, po půlhodině je pryč, jo? Takže co my budeme říkat? No my budeme říkat, že zkrátka, na rozdíl od vás, se budeme snažit ta dvě procenta splnit, to budeme říkat.

Takže já se bavím o tom, že... Já nechápu vůbec, co ode mě chcete. Vy jste nic neplnili. Vyšetřuje se minimálně 20 zakázek na Ministerstvu obrany. Tam se asi kradlo ve velkém. Ve velkém. Jediné štěstí toho rezortu je, že tam místo toho, aby to kontrolovala NCOZ, tak to kontroluje Vojenská policie. A když my jsme dali trestní oznámení na Ministerstvo obrany, tak ten šéf Vojenské policie se ptal Černochové, že co si o tom myslí. Jo? Takže máte velké štěstí. Velké štěstí.

Takže já vůbec nebudu nic vyjednávat. My tam vystoupíme s mandátem, s projevem, který je schválen, a stejný projev, kdyby tedy byl šéf delegace pan prezident, by přečetl pan prezident na základě toho že vláda mu to takhle uloží. Takhle mu to uložíme na Valné shromáždění OSN, kdy dostane náš projekt, který tam přečte. Takhle to funguje.

A to, že za vaší vlády jste neměli žádného premiéra, že jste na to kašlali, a v podstatě i ministr zahraničních věcí, ten běhal všude a mluvil o Ukrajině a tak dále, a o České republice jste vůbec nemluvili, (Předsedající: Čas, pane premiére.) tak to je váš problém. My máme zájmy českých občanů na prvním místě.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další interpelací vystoupí poslanec Vít Rakušan, který byl vylosován na 4. místě, a připraví se paní poslankyně Olga Richterová. Máte slovo.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Pane premiére, chtěl jsem říct, že vás rád vidím, ale to bychom si ani jeden vzájemně nevěřili. Ale jsem rád, že jste tady. To bych takhle upravil. Protože bych chtěl dostat odpověď na jednu otázku, pokud možno konkrétní, v těch předchozích interpelacích to tak úplně nebylo.

Koncem loňského roku zahrnula Evropská unie do jednoho ze svých sankčních balíčků možnost, aby země požadovaly takzvanou autorizaci při vstupu ruských diplomatů z jiných členských států Evropské unie do Česka. To ještě vyjednávala naše vláda diplomaticky na různých patrech. V tom sankčním balíčku to je.

My jsme se vás, pane premiére, na to ptali někdy v únoru, v březnu, a vy jste nám řekl: Abyste neříkali, že jsme proruský, ne pro věc samotnou, my to uděláme... No, 1. července a nic se nestalo. Ptal jsem se interpelací pana vicepremiéra Macinky, ale ten na rozdíl od vás sem nepřišel, tak mně nemohl rovnou odpovědět. Má mně odpovědět písemně, termín má do zítra, ještě mi to nedošlo.

Tak já bych byl rád, kdybych tu odpověď teď slyšel od vás, jestli tohle opatření opravdu zavedete? Možná mně odpovíte a máte pravdu, že vaše vláda za našeho potlesku vykázala po Vrběticích, po tom, co se přišlo na to, kdo za tím stojí, diplomaty odsud. A určitě to pomohlo, pane premiére, to jste udělali tenkrát dobře.

Jenomže víme, že ty ruské rezidenční sítě jsou velmi přizpůsobivé a využívají nové cesty, jak se dostat na území Česka. A určitě jako konzument tajných informací víte, že jednou z těch obvyklých je určitě to, aby využívaly diplomaty, kteří pod tím diplomatickým krytím tady provádějí tu svoji agentskou činnost.

Já se tedy ptám. Za prvé, jestli něco takového připravujete? Byl bych rád za klidně krátkou konkrétní odpověď. Potažmo kdy? A pokud ne, tak já vám tady nechám na prostudování pozměňovací návrh k zákonu pana Metnara, který jsme s Barborou Urbanovou připravili, tu práci jsme odvedli za vás. Takže pokud to nemáte připraveno, nedělejte to, je to připraveno, stačí, když dáte pokyn, aby to vaši poslanci podpořili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

A než přijde k mikrofonu, tak omlouvám pana poslance Igora Hendrycha od 15 hodin ze zdravotních důvodů.

Máte slovo pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Pane poslanče, mě fascinuje, že vy stále jste v tom módu, co jste tady čtyři roky stále mluvili – Rusko, Ukrajina, Rusko, Ukrajina. My žijeme v České republice a tady vlastně jste prohráli volby na tom, že jste na lidi, kteří tady žijí, kašlali a nic jste pro ně neudělali, akorát jste jim navýšili daně. A je skutečně úsměvné, když chodíme například v centrální Asii a dozvídáme se, jak jste tam jednali a jaká to byla všechno ostuda.

No, my jsme shodou okolností dnes měli Bezpečnostní radu státu. No, a můžu vám říct, že to, co my jsme udělali, že jsme vypověděli 140 ruských diplomatů, je absolutně bezprecedentní. To neudělala ani Velká Británie po akci Skripal a nevím, koho tam vlastně ruští agenti vlastně ničili a otrávili. Takže my jsme vlastně je téměř dotálně vylikvidovali. A já nevím, jestli jste členem, já nevím, jak je to – výbor pro BIS, tak ať vám pan Koudelka ukáže ta čísla. No, takže my tady procentuálně vlastně už nikoho nemáme, jo? Oni tady nějak tranzitují, ti údajně nějací podezřelí.

No, a dneska jsme se dozvěděli, že jediný stát Evropské unie, který to udělal, je Estonsko.

A proto dnes jsme to projednávali, vyjádřil se k tomu pan ministr Macinka. Ano, Bezpečnostní rada státu k tomu de facto nedala žádné doporučení. A co se týká vlastně nás, my jsme zavedli v lednu z hlediska toho omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru, stejně jako většina členských států EU, takzvanou notifikaci cest ruského diplomatického personálu neakreditovaného v České republice přes území našeho státu a případné zpřísnění režimu na takzvanou autorizaci. Samozřejmě tady mám napsáno v podkladu, že si necháváme v pohotovosti pro případ eskalace z ruské strany. Ale znovu opakuji, že jediný stát, jak bylo dneska řečeno, jo, takže ani naši další spojenci, kteří mají tedy podstatně větší koncentraci těchto lidí, kteří tady pravděpodobně dělají tu činnost proti nám, tak to nemají. Takže my jsme samozřejmě aktivní v unijní sankční agendě nadále, takže v souvislosti s omezujícími opatřeními na úrovni EU, ale samozřejmě aktivně spolupracujeme s dalšími partnery včetně Spojených států, Velké Británie, Izraele a sama EU využívá proti ruským agentům několik sankčních režimů a Česká republika i jejich prostřednictvím do problematiky aktivně zasahuje.

No a ohledně využívání vnitrostátního sankčního režimu Česká republika současně disponuje vlastním vnitrostátním sankčním mechanismem, který umožňuje rychle reagovat na osoby či subjekty představující bezpečnostní riziko pro Českou republiku i v situacích, kdy zatím není možné nebo účelné postupovat prostřednictvím sankcí EU. Odhalování a zveřejňování vlivových operací zejména ze strany bezpečnostních služeb zvyšuje povědomí veřejnosti o metodách používané ruskými státními a proxy aktéry. Například BIS pravidelně upozorňuje na informační operace, dezinformační kampaně a skryté prosazování ruských zájmů.

Já si myslím, že naše Biska to dělá extrémně aktivně. Je to dobře. Škoda, že se tolik nevěnuje korupci historicky. No, takže my jsme absolutně posílili tyto nástroje proti ruským vlivovým a zpravodajským operacím a využíváme k tomu kombinaci zpravodajských, sankčních, diplomatických, legislativních a komunikačních opatření. Takže chci vás ubezpečit, že díky tomu, co my jsme udělali kdysi kvůli Vrběticím, jsme se dostali na 2. místo nepřátel Ruska a postupujeme velice aktivně. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane premiére, a vidím, že se tázat nemusím. Pane poslanče, máte doplňující otázky.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuju, pane místopředsedo. Pane premiére, vy jste tak překvapen z toho, že jsem vás i pochválil, že nejste schopen změnit ani tu přípravu, kterou vám udělali. Já jsem vám řekl, že oceňuji, že jste tehdy všechny poslali pryč. To je dobře. To vám tleskali úplně všichni. Jenom nerozumím té větě, že čekáme na eskalaci ze strany Ruska. Podle mě ta eskalace běží 4 roky. Je to hnusná válka na Ukrajině. Rusko prostě je nepřítelem a je nepřítelem i pro náš prostor, nejenom pro tu Ukrajinu jako takovou a v těch ostatních státech se o tom samozřejmě jedná. Proto já vám nevyčítám, že to ještě není. Já se ptám, jestli o tom vláda uvažuje a ptám se na váš osobní názor a postoj, jestli to předložíte, když jste tak odpověděl v únoru nebo březnu nebo je tady nějaký posun? Jenom nerozumím slovu eskalace. Podle mě vztahy Ruska vůči západní Evropě, vůči NATO jsou opravdu v současné době eskalovány na maximu.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak zkusím to ještě jednou. Za naší vlády my jsme byli ze všech nejlepší z hlediska reakce na Vrbětice a vypovězení diplomatů – 140. Nikdo to nikdy neudělal, ani Spojené státy, ani Velká Británie. A my zkrátka postupujeme stejně, jak naši spojenci, jak naši spojenci postupujeme. Takže pokud samozřejmě na jednání Evropské rady nebo NATO se rozhodne, že další státy, naši spojenci, tohle vlastně udělají, tak my s tím problém nemáme. Ale znovu opakuji, že zatím to má jenom Estonsko z nějakých důvodů, asi mají nějaké nějaké zkušenosti, ale ostatní naši spojenci to nemají a v této chvíli naše vláda o tom – probírali jsme to na Bezpečnostní radě státu ani Bezpečnostní rada státu nám neřekla, nám neřekl šéf Bisky Koudelka měli byste to udělat, mám problém. Naopak Koudelka říkal, že jsme de facto z hlediska toho rizika těchto osob z celého kontinentu nejlepší. Ukazoval tam procenta, jsme absolutně nejlepší ze všech, nemáme tady žádný problém. Je to celé pokryté a nehrozí nám žádné nebezpečí v tomto ohledu.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane premiére. S další interpelací vystoupí paní poslankyně Olga Richterová, která byla vylosována na 5. místě a připraví se poslanec Benjamin Činčila. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo, vážený pane premiére. Já jsem mírně překvapena tou mírou podrobnosti předchozích informací a budu ráda, když taková podrobnost bude i tedy teď, ale doufám, že u těch předchozích tam nebylo nic utajovaného sděleno. Co se týče té mé otázky, palčivý problém lidí je dostupné bydlení. Nedostupné bydlení trápí spoustu lidí, ale v současné době kvůli kauzám třeba paní ministryně Mrázové nebo kauzám vaší pravé ruky paní Tünde Bartha je trápí taky důvěra v to, jestli se v našem státě měří všem stejně, jestli prostě platí pravidla pro všechny stejně nebo někteří jsou vyvolení. A mě tedy zajímá, vy jako vláda jste osekali negativně pozměnili zákon o podpoře bydlení, který my jsme připravili. Já se obávám podle konkrétních podkladů od odborníků, že tím, jak jste ho oslabili, tak nebude fungovat.

Proto by mě zajímalo, jaký tedy máte jiný návrh řešení na pomoc lidem v oblasti bydlení, na pomoc dětem, co žijí na ubytovnách, nemají šanci na důstojný život a my jako země pak přicházíme o jejich potenciál a tím si i zhoršujeme naši vlastní budoucnost. Stejně tak jste jako vláda zatím stopnuli projekty na obecní výstavbu, které jsme my rozjeli. A to vše je také v gesci paní ministryně Mrázové. Jenže ta, jak už je známo, řeší dostupné bydlení jenom sama pro sebe, pane premiére, ne pro lidi. Takže ta otázka ještě vzhledem k těm černým stavbám na jejím pozemku, přitom ona má sama černé stavby jako úpravu zákonnou řešit, je jednoduchá. Kdy ji odvoláte? Jak naložíte s těmito kauzami? Jak obnovíte důvěru lidí v to, že skutečně budou pravidla platit pro všechny stejně a nikoliv jen pro vyvolené? A dáte alespoň pokyn, ať se schválí ten pirátský návrh, ať je vidět na obecní bydlení politiků, ať to je aspoň v majetkovém přiznání vidět.

Prosím, odpovězte na tyto konkrétní otázky, neodbíhejte k tématům, která by se vám možná líbila více. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak děkuju za dotaz. (Se smíchem.) Já myslím, že Piráti by měli zmizet na 2 roky, ne na rok. (Pobavení a smích v sále.) To je absurdní. Vy mluvíte o bydlení? Vy, kteří jste to zničili? Vy jste zničili to bydlení. Vždyť pan premiér, který nedělal nic, jenom ten jídelníček pro ty návštěvy, které občas přišly na Úřad vlády, nakonec vašeho předsedu z té vlády vyhodil nějak nepřímo, ne, kvůli čemu? No, kvůli tomu, že jste zničili bydlení. Tak já nechápu vůbec, že tady o tom jako mluvíte. Já vás poslechnu. Toto je 132 stran (V ruce drží písemný materiál.) vašich přešlapů v politice. Vaše průšvihy. (Listuje v materiálu.) Nebudu to číst, 132 stran. A takže vás poslechnu v tomhle směru, že to nebudu číst.

Takže mě to fascinuje. Není vám to trapné mluvit o Bartha, že před – nevím kdy – 20 lety, její manžel v rámci nějaké výměny bytu dostal nějaký byt? Není ani politička, jo. Teďka samozřejmě po tom, co jste tady předvedli a co předvádí i vaše kolegyně ohledně paní Mrázové – tam stále točí videa, šmejdí kolem těch nemovitostí. Vy máte v DNA to udavačství. No, Evropská komise a parlamenty nestačí zpracovávat vaši udání. Ti jsou už z toho úplně vyřízeni. Ale dobrý. Takže nevím, proč o tom mluvíte.

No, tak Praha to nějak vyšetřila. Teďka jsem slyšel tedy, že kolegyně, která to měla dlouho a nic nespáchala, není politička, tak vlastně nějak to vyřešili, že o to přijde. Paní Mrázová je ministryně, tak ať tady vám odpoví na ty věci. Ona to nějak vysvětlovala, vám se to zase nelíbí. Tak nevím, jestli skutečně bydlení je jenom o bytech paní Bartha a paní Mrázové.

Právě od vás, kteří jste vlastně totálně to bydlení zničili, kteří jste tam měli audit... Vy jste způsobili i různé škody. Tak, už když pan bývalý premiér se rozhoupal a vyhodil vás z vlády kvůli bydlení, tak nechápu, proč vlastně... Vy ještě děláte na to kampaň a slibujete lidem, nevím kolik těch bytů. No, tak se podívejte, kolik těch bytů jste zahájili za vaši vlády. Koukejte. (Ukazuje do sálu graf.) Tady je 2018 – 33 000 bytů. Za nás 121 a dotáhli jsme to na 44 992 bytů v roce 2021. To ještě byl covid.

No, a vaším nástupem – vy jste byli ve vládě – jste hezky tady klesali – ze 44 000 na 35 819. To je zdroj Český statistický úřad – Bytová a nebytová výstavba a stavební povolení – otevřená data. Takže to snad nikdo nezpochybní. Takže, tady máte důkaz, že byste měla dva roky mlčet a nebavit se vůbec o bytech, ale vy ještě máte tu drzost tady vystupovat a mluvit o nějakých dvou bytech.

To, že když tady bývalý ministr vaší vlády Bek, který vůbec nechodil ani do práce – ten si udělal nějakou aplikaci a všechno řešil z Moravy – měl byt za 57 000 měsíčně, tak to nikdo tady moc neřešil. Takže nevím, proč tady mluvíte o bytech.

My samozřejmě teď máme nový stavební zákon a chceme určitě, aby se začalo konečně stavět. My jako vláda začneme stavět byty. Pro sestřičky. Ano, máme projekt v Thomayerově nemocnici. Máme projekty pro vojáky, máme projekty pro to, aby se stavěly byty pro profese, které občané potřebují – hasiči, policie, vojáci. Samozřejmě taky připravujeme konečně výstavbu kolejí. Vždyť Strahov. Kdo tady postavil nějaké koleje od revoluce? No, nikdo. Teďka Moravskoslezský kraj, tam univerzita začíná něco stavět. (Předsedající: Čas, pane premiére.) Říkal jste něco? Já vás neslyším.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Vidím, že paní poslankyně přichází, tak se ani neptám, jestli má doplňující otázku. Máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. My jsme zvoleni jako Piráti více než půl milionem voličů, tak samozřejmě nebudeme mlčet, jak by si přál pan premiér. Chápu, že mu vadí, že řešíme kauzy jeho bytových baronek, ale my prostě chceme, aby byly peníze na dostupné bydlení pro lidi a aby se pokračovalo v těch projektech, které jsou užitečné a které rozjel třeba Ivan Bartoš. Byl to ten projekt 5 000 obecních bytů. Ty už jsou postavené nebo rozestavěné. To je prostě přesně ta věc, kterou on připravil.

Stejně tak on-line Portál stavebníka vyřizuje tisíce žádostí týdně. Ta věc běží. Vy byste rád vzbudil dojem, že v této oblasti se nic nepovedlo, ale stavebnictví v roce 2025 rostlo. To jsou statistiky, to jsou čísla.

Takže prosím, za paní ministryni Mrázovou jste, pane premiére, odpovědný vy. Vy jste si ji vybral. Ona za vás píše odpovědi na Evropskou komisi. Tak řekněte, vy si ji fakt necháte s jejími obrovskými kauzami, s jejími černými stavbami? Fakt zůstane ministryní za vaši vládu?

Ta řešení tam máme na webu bydleni.pirati.cz. Zajímalo by mě se o nich pobavit, co z toho podpoříte. (Předsedající: Čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak já vám přečtu přece jenom z těch 140 – kolik je to – 32 stran. Byt na Malé Straně za 13 000 měsíčně? Musíte být Pirát, starousedlík. Nebo co tady ještě máme? Piráti dali 130 za zlevnění, stavba školky v Modřanech zdražila ale o 40 milionů. Gratulujeme. Takže skutečně stavební řízení zdraží. Za studnu místo tří stovek 10 000 korun a tak dále. Potom jste dostali nějakou pokutu. Tak fakt nevím, proč vy o tom teď mluvíte.

Ohledně vašeho návrhu majetkové přiznání nebo jaké to je, že by se tam uváděly všechny typy bytů, které byly u paní Mrázové nebo paní Bartha. To je úředník. Já s tím osobně nemám žádný problém. Klidně to udělejme. Já v podstatě...

Vy jste v rámci kampaně do Sněmovny slibovali zase tolik bytů. Nevím, desetitisíce, statisíce. Vy vlastně zpochybňujete ta čísla. To je Český statistický úřad, tak, jak můžete zpochybňovat ta čísla? Český statistický úřad jednoznačně říká, že od roku 2018 do roku 2021 za naší vlády bylo zahájeno o 11 871 bytů navíc. Za vaší vlády z roku 2022 do 25 klesl počet nově zahájených bytů ze 42 000 na 35 000. Takže o 7 000 méně. Tak já už nevím, jak vlastně chcete vůbec tohle zdůvodnit, protože to je úplně jasné. Divím se vám, že vůbec o bydlení mluvíte. Neměli byste mluvit. (Předsedající: Čas, pane premiére.) Neměli byste mluvit dva roky o bydlení.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Benjamin Činčila, který byl vylosován na šestém místě. Zatím se může připravovat pan poslanec Jan Lipavský. Máte slovo.

 

Poslanec Benjamin Činčila: Děkuju za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, já jsem se přišel zeptat věcně, tak doufám, že budu mít větší štěstí než pět mých kolegů přede mnou. Já jsem se přišel zeptat na věc, která je spojená s EET – znovuzavedení školkovného. Tahle daňová sleva, kterou tam nově chystáte, tak nevím, jestli to víte, ale ta daňová sleva funguje tak, že nejde do bonusu. To znamená, pomáhá jenom těm, co mají vyšší příjmy nebo středně vyšší příjmy. Bohužel nemíří na rodiny, které mají třeba více dětí nebo je to matka samoživitelka a mají prostě běžný, třeba průměrný příjem nebo i podprůměrný příjem. Představte si zdravotní sestru, která má 2, 3 děti, tak přesně téhle rodině to školkovné nepomůže tak, jak ho zavádíte. To znamená, vyhazujete z okna veřejné finance. Zase rozdáte všechno všem, ale na rodiny si nevzpomenete.

Tak já – protože jako lidovci už jsme předložili navýšení rodičovského příspěvku, které jste okopírovali – jsem rád, že ho po nás navyšujete – tak bych byl moc rád, kdybyste se připojili i k tomu, co už je nahrané v systému. My to školkovné navrhujeme tak, aby šlo do bonusu, protože nám záleží i na těch rodinách, které mají nižší příjmy, ale starají se o děti, starají se o rodiny, protože víme, že rodiny jsou budoucnost. Tak prosím, ať se vaši kolegové z vládní koalice připojí k lidoveckému návrhu a podpoří školkovné do bonusu, protože jinak budu mít strach, že tahle vláda opravdu na rodiny nemyslí, ať už má napsáno v programovém prohlášení cokoliv. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: A vy jste který lidovec, vy jste z roku 1990 nebo vy jste ještě za Kalouska? Vy jste nový, teďka, ta nová hvězda jsem slyšel. Mladý, vypadáte hezky. A víte o tom, že lidovci jsou v rámci SPOLU? Víte to? A víte, že SPOLU bylo ve vládě teďka čtyři roky? A víte o tom, že vaše SPOLU, tudíž i lidovci, jste zrušili to školkovné? Tak o čem tady mluvíte, ty brďo. Máte blbé podklady – kdo vám to psal? Tak já nevím, proč říkáte, že, proč kritizujete školkovné, když vaše vláda ho zrušila? Víte to? Zrušila ho v rámci toho nějakého, jak se jmenoval ten balíček? (Obrací se na ministryni Schillerovou.) Konsolidační. Jak jste okradli všechny lidi, tak se to jmenuje tak hezky konsolidační balíček. Víte to, že jste zrušili to školkovné? Víte to nebo ne? (Ministryně Schillerová napovídá premiérovi z místa.) Pan náměstek. Vy jste byl náměstek dokonce, tak vy nejste lidovec, vy jste starší lidovec. No, dobře. No. Tak já nechápu vůbec ten dotaz. Vedoucí oddělení.

Takže my jako jsme na lidi vždycky mysleli. Takže já nechápu, vy jste byli ve vládě, dokonce jste byl na rezortu, zrušili jste školkovné a teďka říkáte, že my vlastně děláme něco špatně. Takže určitě vy vlastně říkáte, že to školkovné je pouze pro bohaté? Tak jsem to pochopil. Nemluvě o tom teda, že skutečně máte vlastně tu odvahu teď šest měsíců po nástupu naší vlády nás kritizovat za to, že vy jste to zrušili úplně.

No a samozřejmě, že to není pro bohaté; je to pro rodiny, pro veškeré rodiny a samozřejmě je to náklad na předškolní péči a je to dost významná položka rodinného rozpočtu. Takže my právě těm rodičům pomáháme snížit celkovou finanční zátěž spojenou se zajištěním péče o dítě? A to asi se nebudeme bavit o dětech, proč, když jsme my končili, se narodilo 115 000 dětí a za vás se narodilo nevím 75 000. Celkově ta vaše asociální politika vlastně rezultovala i do toho, že lidi ztratili vůbec tuhle motivaci. Stále jste strašili válkou, zdanili jste je.

Takže smyslem školkovného není podporovat konkrétní příjmovou skupinu, ale zohlednit výdaje, které rodiče vynakládají pro to, aby mohli vykonávat zaměstnání nebo podnikat.

Opatření proto podporuje především ekonomickou aktivitu rodičů a slaďování pracovního a rodinného života. Rodiny, které musí využít soukromé mateřské školy nebo dětské skupiny nebo jiné formy péče, tak často nečiní z důvodu vyššího komfortu, ale protože v jejich místě není dostupná kapacita veřejného zařízení.

Vy jste byli tady od revoluce, lidovci, vy jste byli u všeho a taky jako, že jste se nešli nějak poradit do zahraničí, jak budovat ten kapitalismus. Vy jste tady všechno rozprodali, zprivatizovali jesle, školky, byty a tak dále. Byli jste u toho, byli jste u toho. Takže obdivuju tu odvahu tady vlastně o tom mluvit. Vy sami jste to zrušili a teďka říkáte, že to má být pro ty bohaté. No, takže ano, my bychom chtěli řešit rodinnou politiku. Určitě se bavíme teď a připravujeme nějaké opatření z hlediska návratu jako matek rodičovské dovolené, jejich uplatnění na pracovním trhu. A samozřejmě na to všechno musí mít ty rodiny a matky vlastně nějakým způsobem zázemí.

Takže já neznám, neznám ten váš návrh, o kterém mluvíte. Škoda, že jste ho teda neprosadili. Přitom jste měli významnou pozici v rámci SPOLU a celé koalice. A pokud byste to chtěli prosadit, tak určitě byste to prosadili. Ale vypadá to, že jste to nechtěli a teďka vlastně to kritizujete. A nárok na osvobození od úplaty ve veřejných mateřských školkách měly dříve rodiny pobírající přídavek na dítě a nově od 1. 10. 205 je osvobození vázáno na takzvanou superdávku, (Předsedající: Čas, pane premiére!) která se vašemu bývalému předsedovi taky nepovedla.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Vidím, že pan poslanec přichází s doplňujícími otázkami. Máte slovo.

 

Poslanec Benjamin Činčila: Děkuju za slovo. Pane premiére nejsem lidovec z roku 1990, protože jsem narozený v roce 1996, nicméně děkuju za zájem. Nicméně já mám trošičku strach, že vy máte špatné podklady, protože vy jste říkal, že to školkovné je pro všechny. A ona vám jistě paní ministryně financí ráda řekne, že není pro všechny, že je jenom pro ty, co mají vyšší příjmy a že to právě nemíří na tu skupinu, která to nejvíce potřebuje to zohlednění těch nákladů na tu školku.

 máte pravdu a já samozřejmě vím, že to bylo zrušené v minulém volebním období a já jako lidovec jsem s tím nesouhlasil, ale prostě máte nějakou koaliční vládu, takže to zrušeno bylo. Nicméně pokud už to znovu zavádíte a já jsem pro, ale dejme to těm, co to nejvíc potřebují. Naopak ty skupiny s vyššími příjmy to tolik nepotřebují, tak jim to nedávejme, protože v tom případě nakládáme s veřejnými prostředky špatně. Což teda vaše vláda by měla znát, protože víme, jak hospodaříte. Čtvrtý nejvyšší dluh v historii a příští rok nás čeká ještě větší schodek než v letošním roce. (Předsedající: Čas pane poslanče.) Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já nevím, proč se pouštíte do debaty o dluhu. Víte o tom, že vaše vláda, ve které jste seděli, nasekala 1 200 miliard dluhů tady? Víte to? Víte, že jste nasekali deficit 1 211 miliard? A kde jsou ty peníze? My když jsme dali za covidu 450 miliard lidem, zaměstnancům, OSVČ a všem, tak všichni věděli, co dostali od nás. Tak já nechápu, proč mluvíte. My jsme tam, já nevím, jestli víte, že my jsme tam šest měsíců. Šest měsíců. Že jsme zdědili to Stanjurovo letadlo, že které narazilo do zdi. 90 miliard. Jako něco nevídaného. Že jste podváděli s rozpočtem, že jste vykazovali do Evropské unie úplně něco jiného, než byla pravda. Že tady pan Kupka, který už odešel, předložil návrh rozpočtu na SFDI dopravní infrastrukturu a nebyly na to peníze. Stanjura, to se ještě nikdy nestalo, to bylo normálně porušení zákona. Takže že jsme měli rozpočtové provizorium. Že my jsme vám to předali v roce 2021 mašličkách transparentně. Že jste dělali úpravy, ano, ale nenechali jsme vám takovou díru. Takže nevím proč mluvíte o zadlužení.

Já jsem byl ministr financí, měl jsem přebytek rozpočtu, paní Schillerová taky, snížili jsme zadlužení na 29 procent. A pokud teď vlastně říkáte, že jste neměli na to nějaký vliv za minulé vlády, čemuž nerozumím, protože bez vás by to samozřejmě tady, nevím, kolik jste měli, taky asi 108 bez vašich hlasů by a my jsme si mysleli vlastně, že ti lidovci v té vládě, kterou nevím, ODS údajně byla kdysi pravicová, teďka už nevím, co jsou, jo, ale že to řídili všechno Piráti, ti neokomunisti, fanatici a že jste se nechali takhle ovlivnit, to je váš problém. Měli jste říct zkrátka... (Předsedající: Čas, pane premiére.) Tak ještě abych to dořekl, já rád se obeznámím s vaším návrhem, když mi ho doručíte, (Předsedající: Čas!) tak rád se na to podívám a můžeme to probrat společně.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další interpelací vystoupí poslanec Jan Lipavský, který byl vylosován na sedmém místě. A připraví se pan poslanec Marek Výborný. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Lipavský: Vážený pane premiére, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci přítomní, já bych se chtěl v této interpelaci pověnovat vztahům mezi Českem a Spojenými státy, protože bylo to v březnu, 5. března, kdy americký velvyslanec Nicholas Merrick na jedné z bezpečnostních konferencí pronesl větu: Pokud Česko nesplní své závazky, ovlivní to celou Alianci, a nemusím vám připomínat, jak důležité je, aby spojenci ctili závazky. Pronesl to veřejně a samozřejmě mířil to na vaši vládu.

Vy jste zhruba někdy v květnu pronesl větu, ze které tedy ten vytržený výrok by zněl: Jsem trumpista, setkal jsem se s ním pětkrát. A tím jste jako argumentoval, že vlastně na nás Spojené státy budou nahlížet pozitivně.

O to tedy s větším údivem se dočítám v médiích, že jsou naši diplomaté předvoláváni ve Spojených státech, aby nám tam doslova vyplísnili za to, že se nemáme tímto způsobem vymlouvat. Takže já si vlastně kladu otázku, jak vypadá vaše zahraniční politika, jak vypadá vaše zahraniční politika vůči spojencům, když se musí takhle nehorázným způsobem proti tomu ohrazovat, protože samozřejmě Donald Trump je velice pyšný na svých 5 procent, ale od vás tedy slyšíme neustále nějaké výmluvy. Naše vláda dávala peníze na obranu a navyšovali jsme to a prostě nám to (Gestikuluje.) o tu setinku – já nevím, to už pak záleží, jak se to vypočítá – nevyšlo, každopádně jsme to mysleli zcela upřímně, to víte moc dobře, takže je naprosto falešné, chybné, hloupé a lživé se snažit tvrdit, že jsme něco nezvládli. Takže mě by zajímalo, jak to vlastně s tou zahraniční politikou máte. Děkuju za slovo.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

Zatím ještě omluva: od 17.30 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan vicepremiér a ministr Karel Havlíček.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No, děkuju za dotaz. Já myslím, že naše zahraniční politika je úplně jasná. Ministr zahraničních věcí je vlastně předsedá Motoristů sobě a je velice aktivní a na rozdíl od vás je ve Spojených státech známý, protože my děláme zahraniční politiku svrchované České republiky. My neděláme zahraniční politiku, jak vy jste chodili do Bruselu si pro notičky – a prodrbali jste 2,4 miliardy na chlebíčcích, jako předsednictví a nic z toho nebylo, nic z toho nebylo, jo. A my se musíme za vás stydět, pane poslanče, když slyšíme, že jste ignoroval tady – i pan premiér – velvyslance, že s nimi nikdo nemluvil – kromě Pojara samozřejmě, Pojar byl skutečný premiér a ten, který dělal zahraniční politiku z pochopitelných důvodů. Takže můžete (nesrozumitelné) absolutně jako v klidu. My jsme neříkali, že prezident Trump je odporná osoba a že a tak dále. Vy jste všichni byli proti Trumpovi, ano, to bylo vaše, vy jste se nám vysmívali. A když mluvíte o Spojených státech, no, tak ano, jsou Spojené státy a je prezident Trump. A uvidíme, jak to proběhne.

My budeme obhajovat vaši neschopnost splnit 2 procenta. Vy mluvíte o roce 2024, kdy jste manipulovali rozpočet na to – a i tak jste nedosáhli na 2 procenta a započetli jste v prosinci 2024 předplatby na F-třicetpětky. Celkově na předplatbách tam bylo 70 miliard.

Takže já vůbec nechápu, proč vy kritizujete zahraniční politiku. Vy jste se stal ministrem zahraničních věcí, protože dva kmotři – Blažek, bitcoin, a Nejedlý, proruský – vás vylobbovali u prezidenta Zemana. Proto se stal ministrem zahraničních věcí. Tehdy ještě za Piráty, teďka jste ODS. Takže vůbec nevím, proč se mě na to ptáte. Já jsem svrchovaný český premiér, jo? A já jsem byl pětkrát s Trumpem, i v Bílém domě i na dalších institucích, v Pentagonu, CIA a tak dále. A pokud Deník N, který vznikl jako vlastně hlavně od těch... od těch – jak se to řekne – podnikatelů, kteří měli nějaký politický projekt, něco napíše a vy tomu věříte, no, tak to je váš problém.

Takže Spojené státy nemají co plísnit Českou republiku. My nejsme jejich kolonie, jo, nejsme jejich podřízení. My jsme jejich partneři, my jsme s nimi skvěle spolupracovali – naše armáda, naši vojáci v Afghánistánu byli jedni z nejlepších. A my jsme Spojeným státům vyšli opakovaně vstříc v x věcech – i teďka, co tady byl ten americký občan, který měl podezření na ebolu i ve vydání hackera Nikulina a v dalších věcích, mimochodem jsme byli první do nástupu naší vlády – neměli Američani vůbec žádnou šanci tady něco nakoupit, všechno bylo zkorumpované, ano. Poprvé byla zakázka pro Spojené státy, ty vrtulníky – Venom a Viper – které nahradily ty ruské, ještě 2014 je tady (nesrozumitelné).

Takže já jako, když vy tady mě interpelujete, tak fajn, my nemáme žádný problém s tímto. A my tam budeme vlastně obhajovat Českou republiku, my nebudeme říkat, že Česká republika měla totálně neschopnou vládu, že tady nebyl premiér, ale Pojar – my to nebudeme říkat. My budeme říkat, že Česká republika udělá všechno pro to, aby příští rok poprvé poprvé, poprvé v historii splnila 2 procenta – ano, poprvé. Vytýkací dopis NATO, na neplnění závazků NATO, přišel jenom za vlády ODS – to bylo kdysi dávno, kdy ODS vždy sesekala rozpočet armády. Takže buďte úplně v klidu.

A to, že někdo napíše nějaký článek – a tihle novináři samozřejmě si často vymýšlí a tak dále, takže uvidíme, jak to dopadne. Je důležité, aby tam nová vláda byla, a my budeme bojovat za Českou republiku. Nebudeme vás pomlouvat, jak to vy máte ve zvyku – nebo občas i náš pan prezident. (Předsedající: Čas, pane premiére.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A táži se pana poslance. Pan poslanec nechce položit doplňující otázku.

S další interpelací vystoupí pan poslanec Marek Výborný, který byl vylosován na osmém místě, a připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji. Vážený pane premiére, rád bych využil vaší osobní přítomnosti a konfrontoval vás s vašimi lživými tvrzeními, které jste mi adresoval v odpovědi na moji interpelaci ze dne 4. června. Zjevně jste vůbec nepochopil dotazy, které jsem vám v souvislosti s vaším aktuálním střetem zájmů položil. Ve vaší části odpovědi se zcela mimo kontext věnujete vašemu střetu zájmů v letech 2017 až 2021. Sám sebe tak usvědčujete, že si jste vědom skutečnosti, že jste jako tehdejší člen vlády byl ve střetu zájmů. Snižujete se k osobním útokům, jak je u vás bohužel časté. Nesmyslně uvádíte, že jsem 4 roky cíleně a systematicky poškozoval Agrofert.

Žádám vás tedy, abyste toto doložil, kde a čím jsem ho měl poškodit. Žádám vás, abyste doložil, že jsem – cituji: nařídil nesmyslné vymáhání nárokových dotací. Žádám vás, abyste doložil, jak jsem – cituji: zneužil svého postavení a úkoloval nezávislou instituci a politicky zneužíval úředníky. To je hrubé obvinění, které je lživé, a já vás žádám, abyste toto doložil, anebo se omluvil. Naopak jste to byl vy, kdo bezprecedentním způsobem zastrašoval úředníky SZIFu – cituji z 25. září 2025: Ať si dobře rozmyslí, co budou dělat, protože můžou způsobit škodu. To jsou vaše slova. Je vhodné, pane premiére, vyhrožovat poslanci prověřováním orgány činnými v trestním řízení? Opět bych mohl citovat. Lživě jste uvedl, že žádný soud nikdy nezpochybnil čerpání nárokových dotací v kontextu platného zákona o střetu zájmů. Opak je pravdou. Z odůvodnění rozhodnutí Městského soudu v Praze, Nejvyššího správního soudu, vyplývá jednoznačný právní názor, že ustanovení § 4c zákona o střetu zájmů dopadá i na dotace poskytované podle zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu. Toto následně aproboval v usnesení z dubna 2025 i Ústavní soud. Předmětné ustanovení se týká i nárokových dotací.

Umíte se, pane premiére, za své lži omluvit? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

A já omluvím: pana poslance Jana Richtera od 14.30 hodin, nepřítomný z důvodů osobních.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No, tak já se musím smát, protože samozřejmě – já vůbec nechápu, pane poslanče, proč vy jste akceptoval být vlastně ministr zemědělství. Nechápu to vůbec. Jste učitel, živíte se politikou, jo, protože kdybyste byl učitel v normálním světě, tak díky nám berete nějakých 53 000. Takže – ale dobře, já to chápu. Vaše minulá vláda měla jenom Agrofert a ničení Agrofertu a program Antibabiš.

Já jsem ve vládě s vámi byl a skončilo to tak, že když na vládě mi premiér řekl, když jsem kritizoval leteckou záchranku, nepřímo mi řekl, že si můžeme nakrást Kapschi, který jsme potom později vysoutěžili a ušetřili miliardu ročně, tak jste vy pochopili, že já s vámi kšefty dělat nebudu.

A v roce 2021 se vám na základě spojení pěti stran proti Babišovi, proti nenáviděnému Babišovi a proti Agrofertu, který tady odvedl za minulá léta více než 60 miliard korun do veřejných rozpočtů, tak to byla vaše strategie. A vy jste měli jako minulá vláda program Antiagrofert, Antibabiš a tady si všichni zvykli na to, že je tady zákon proti jedné osobě, a všichni to považovali za normální, ano? A vy, vy jste těsně před volbami, to je zajímavé, vy jste tam byl 4 roky a pár týdnů, 5 týdnů ve své svaté válce proti Babišovi, tak jste oznámil, že budete vymáhat po Agrofertu veškeré dotace. Totálně vymyšlená záležitost, ano? Takže bylo jasné, že šlo jenom o politický boj, ano? Vy jste poškozoval Agrofert, protože Babiš. Celý ten sektor vlastně měl smůlu, ano? A to, že ta firma tady vlastně sídlí v České republice, na rozdíl od jiných firem, tak samozřejmě to vy vlastně neřešíte. Vy o tom zemědělství nevíte vůbec nic. Když my jsme počátkem 90. let vlastně dodávali hnojiva zemědělcům, kteří neměli peníze a platili až za rok, ano, a všichni, kteří tady byli v zemědělství, tak určitě by ocenili přínos té firmy. Takže by bylo dobré, kdybyste si někdy zkusil něco vybudovat sám, nejen se živit politikou, ano, a vlastně jenom ničit podnikání druhých.

Takže vy 15. 8. jste to oznámil, jste si normálně vymyslel, že firma něco dluží. Ano, Piráti to opakovali, všichni jste měli tu komunikační kartu, ano, takže není to nic jiného, jak jste si to vymyslel před volbami. Nesmyslné vymáhání nárokových dotací. Ano. Takže já doufám, že to někdo prověří. Já doufám, protože vy jste nutili ty úředníky, aby vlastně často dělali věci proti zájmům České republiky. Ano? Takže vy nemáte co nařizovat nějakým institucím, jako je Státní zemědělský intervenční fond. Vy jste zneužil vaše postavení a úkoloval jste nezávislou instituci a politicky jste zneužíval úředníky, na které jste vyvíjel nátlak, ano? Tak si řekněme, co jsou to nárokové dotace. Jaké jsou to? Jaké jsou to? No, tak to jsou podle počtu hektarů nebo počtu krav, ano? Zjednodušeně řečeno, neprobíhá tam žádná úvaha o tom, zda někdo dotaci dostane, nebo ne. Ale pokud splní podmínky, dostane je každý. A nikdo na to nemá vliv. Nárokové dotace se rozhodují v Evropské unii, ne v České republice. O tom nerozhoduje žádný úředník, ani politik. Takže je úplně jasné, že žádný střet zájmů ani nemůže vzniknout. Takže by bylo dobré, kdybyste už konečně začal říkat pravdu. Žádný soud ten nárok ani nikdy nezpochybnil, protože nikdy neřešil nárokové dotace, a hlavně sama Evropská unie nikdy nezpochybnila udělování nárokových dotací, a to ani v rámci auditu, který v České republice nesmyslně prováděla. Nikdy je během auditního šetření nepřestala vyplácet, ani neuvažovala o jejich pozastavení. Právě proto, že (Předsedající: Čas, pane premiére) k žádnému střetu zájmů nemůže dojít.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Nyní tedy doplňující otázka.

 

Poslanec Marek Výborný: Vy Jste neuvěřitelný, pane premiére! Je já o voze, vy o koze, a tak jako to bylo v 7 případech přede mnou, je to úplně v bledě modrém to samé. Znovu jste tady zopakoval lži a útoky a já tohleto jednoznačně odmítám. Nikomu jsem nikdy nic nenařídil, a ani jsem na nikoho nevyvíjel nátlak, tak si to prosím pěkně zapamatujte. A pokud platí vaše slova, že doufáte, že to někdo prověří, tak potom musíte tomu panu ministrovi, který sedí metr od vás, tak říct, aby ve spolupráci se SZIFem skutečně konečně bylo zahájeno alespoň jedno správní řízení, v rámci kterého může být toto prověřeno, a nechť potom tedy soud, a to správní soud, jasně rozhodne, zda skutečně ten výklad toho zákona je takový, jak se domnívá městský soud, jak se domnívá Nejvyšší správní soud, aprobováno Ústavním soudem, nebo nikoliv. Ale pokud se toto nestane a pokud nebude zahájeno správní řízení, tak vaše věta o tom, že doufáte, že to někdo prověří, je zcela lichá. Takže ještě jednou, je potřeba alespoň u jedné společnosti to řízení zahájit. Říkám to tady opakovaně vám i panu ministru zemědělství a toto zahájení správního řízení může učinit pouze (Předsedají: Čas, pane poslanče!) Státní zemědělský intervenční fond. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak já mám tady titulek – Hospodářské noviny. To je nějaký pan Bakala, který tady vytuneloval OKD. A tady je titulek: Politický tlak byl zjevný. Zakladatel Portosu popsal, co se dělo kolem Agrofertu před volbami. To je článek z 3. 6. 2026, ano? Tak si to přečtěte a já myslím, že ta Praha je taky malá, a všichni víme, o co jde. Vy jste prohráli volby, i když Seznam Zprávy a Novinky a Hospodářské noviny a všichni vám pomáhali, ale i tak jste to prohráli, a nemáte žádným jiný programem, jen Babiše a Agrofert. Vy jste měl být rád, že tady někdo vybudoval takovou firmu. Měl byste být rád a poděkovat za to hlavně!

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A nyní zde máme tedy poslední interpelaci, se kterou vystoupí poslankyně Věra Kovářová.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, navazuji na naši poslední interpelaci o financování kapacit základních škol. Tehdy jsme si vyjasnili váš vztah k mojí osobě, text pamětní tabulky o vaší osobě u nás v Chýni a také to, že o problému víte. Od té doby však otazníky nad financováním kapacit základních škol přetrvávají. Co se ale změnilo, je to, že se představy o státním rozpočtu na rok 2027 již rýsují. Nechci to pojmout jako historické okénko, ale musím se inspirovat římským senátorem Catem, který v Senátu na konci téměř každé své řeči říkal: Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno. Přitom často mluvil o úplně jiných věcech. Tou větou jen neustále připomínal téma, které považoval za zásadní, a nakonec svého cíle dosáhl. Já nechci ničit, ani bořit, ale chci dosáhnout svého cíle. Proto si dovolím jeho větu parafrázovat: Ostatně soudím, pane premiére, že nový dotační program na financování výstavby základních škol musí být zřízen na 7 let a naplněn finančními prostředky ve výši cirka 4,5 miliardy korun.

Pane premiére, budu zde stát tak dlouho, dokud od vás neuslyším větu následující: Já, Andrej Babiš, premiér této země, ostatně soudím, že dotační titul na výstavbu základních škol musí být zřízen a naplněn dostatečnými finančními prostředky, protože je to naše priorita, protože jde o budoucnost našich dětí. A já se ptám a otázka zní: Dočkám se této věty od vás? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuju za dotaz. Paní poslankyně je urputná a my víme, kde je pravda, ale ona to nikdy nepřipustí, že ten Kalousek jí nedal ty peníze v roce 2013 a v roce 2014 já jako ministr financí jsem začal ten program. Takže i v té Chýni, kde paní poslankyně kdysi starostovala, tak díky mně tam dostali 250 milionů na různé projekty.

Takže samozřejmě my jsme po vás dědili tady díru v rozpočtu 90 miliard, ano.

A my určitě budeme chtít. Ale ten rozpočet bude velice těžké sestavit, protože nově nám do toho mluví i Evropská komise, minulá vláda nám zanechala nějaký nějaký strukturální deficit, který nás limituje. Ale já s vámi souhlasím, že je potřeba postavit ty školy. Já znám ty projekty; Mníšek pod Brdy, svazková škola, 630 dětí a Odolená Voda, taky svazková škola, 540 žáků a Pardubice a Tišnov a Slavkov u Brna a Brandýs. Takže já tady mám celý seznam a určitě v rámci vyjednávání rozpočtu to bude velice těžké, protože samozřejmě kromě toho ještě musíme se snažit plnit ta dvě procenta a tím, že to HDP stoupá, tak samozřejmě i ta absolutní částka je stále jako vyšší.

Takže já vás chci jen ubezpečit, že my základkám budeme věnovat mimořádnou pozornost nejenom z hlediska investic, ale z hlediska prevence. Protože to, co se děje na základních školách, ta obrovská agresivita, to, že ti učitelé vlastně mají velké problémy, ta epidemie kratomu, ty sociální sítě dětí, to, že chybí metodici prevence a psychiatři a další věci, tak určitě si myslím, že je potřeba, abychom na základních školách to významně podpořili, i tu prevenci, ale samozřejmě i tyhle investice. No a uvidíme, jak to všechno dopadne, protože první návrh ještě není, protože jsme museli nejdřív vyjednávat s Evropskou komisí, abychom jim napsali nějakou žádost o tom, jak vlastně vidíme naše veřejné finance nebo strukturální deficit, který – samozřejmě vaše vláda minulá nahlásila něco do Bruselu, něco jiného tady vykazovala. A my jsme tam šest měsíců, jsme kritizováni za to, že chceme změnit tu strategii, že chceme především investovat. No a toto jsou investice a my určitě se budeme snažit jako vyhovět. Takže já oceňuju, že jste urputná tady. Chápu, že nikdy se od vás nedočkám poděkování za to všechno, že za mě jsme tam dali 26 miliard a potom Valachová to začala vlastně nějakým způsobem kopírovat. No, škoda, že v tom nepokračoval váš vlastně ministr školství Bek a moc se toho nepovedlo.

Takže chci jenom říct, že ano, máme tady na stole – a teďka se dělá analýza k naplněnosti kapacit základních škol. Konečná data z ní budou dostupná do poloviny července. A tahle analýza na rozdíl od předchozích jde až na úroveň obcí, nikoliv jen ORP, a základním zdrojem dat jsou nejen stávající kapacity a naplněnost základních škol, ale současně extrapolace demografie Českého statického úřadu vycházející ze stavu obyvatelstva jednotlivých obcí k 31. 12. 2026. Nárůst počtu žáků je podle těchto dat možné očekávat mezi školním rokem 2026/2027 a 2031/2032 u cirka 1 800 obcí, celkem více než 6 250 obcí.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Čas, pane premiére. Tak vidím, že paní poslankyně přichází s doplňující otázkou. Máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, Kalousek nedal peníze v roce 2013 proto, protože padla vláda. Tak to tedy bylo na vás, respektive na Poslanecké sněmovně. Je hezké, že o problému víte, ale důležité je, abyste také něco konal. Otázka zněla: Zřídíte v případě potřeby dotační titul a naplníte ho finančními prostředky? Tak prosím pěkně odpovězte mi na tuto otázku.

A ještě k tomu, že vás nikdo nepochválí. No já myslela, že se chválíte vždycky sám, že jste nejlepší premiér, že to tedy nepotřebujete. (Premiér se směje.) A jestli tam ty peníze budou, tak vás pochválím nejenom já, ale i všichni starostové oněch škol, které se musí postavit. Takže odpověď zní jasně: ano či ne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No, vláda padla proto, že ODS kradla, oni kradli od revoluce, a protože tu vládu řídila milenka premiéra a milenku řídil kmotr. No, tak proto padla vláda. Ten bývalý premiér dokonce chodí do televize teďka mudrovat. Ale jasně, tak lidi zapomínají, a média, která vás tak milují, to nedělají, nedělají monitoring.

No, tak teďka jsem zapomněl, co jste to říkala. Co mám prohlásit? (Poslankyně Věra Kovářová mimo mikrofon: Když to bude potřeba, dáte ty finanční prostředky?) Určitě, já za to budu bojovat. Já mám rád beton. A já dokonce vám říkám, že budu bojovat za peníze v rámci víceletého finančního rámce 2028 až 2034. No, kdybychom z těch 43 procent toho zeleného vymysleli, tak bychom mohli v rámci toho i stavět ty zelené školy, že by měly trávu na střeše nebo něco, zateplení. Budu bojovat společně, tedy hlavně tady u paní ministryně financí. (Premiér Babiš se obrací na poslankyni Věru Kovářovou.) A když budeme kreativní a vymyslíme nějaké nové zdroje, tak mi slibte, že vy budete pro. Chcete něco slyšet? Počkejte, teďka udělám titulek a všichni budou psát. Například, že bychom šli z letiště na IPO, že bychom dali 40 procent na trh. To by bylo peněz jak želez. Už křičí všichni: ten Babiš je blbej. (Poslankyně Věra Kovářová nesrozumitelně reaguje z místa.) Ale z toho by vypadly nějaké desítky miliard. Když jsem přišel s Explosií, říkali: jó, jajajaj. No, takže budeme hledat ty prachy. Jo? Dobrý? Spokojená? Těší mě. (Smích a potlesk koaličních poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji pane premiére. To byla poslední interpelace na premiéra České republiky. Byla trošku netradiční v tom závěru. Ale vidím, že obě strany udržely opravdu nadhled a tím pádem prosím končíme část, která byla určena předsedovi vlády České republiky. Nyní tedy nastávají ústní interpelace na členy vlády a zároveň dochází k tomu, že se mění předsedající schůze. (Výměna předsedajících.)

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Hezké odpoledne, kolegyně, kolegové. Tak já tedy tím pádem prosím paní poslankyni Janu Filipovičovou, aby přednesla interpelaci na místopředsedkyni vlády a ministryni financí Alenu Schillerovou a zahájila tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se po paní poslankyni další poslankyně, a to Jana Černochová. Dobrý den, máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Filipovičová: Děkuji. Vážená paní ministryně, ve vládním návrhu nové evidence tržeb uvádíte, že přinese veřejným rozpočtům 14,4 miliardy korun ročně. To je veřejně diskutované číslo. Když se ale člověk podívá do analýzy RIA, zjistí jednu velmi zajímavou věc. Sama analýza totiž říká, že rozhodujícím faktorem tohoto odhadu je předpoklad přibližně dvojnásobné efektivity nové EET oproti té původní. A zároveň uvádí, že z několika modelových variant byla prostě vybrána ta, která je podle ministerstva nejpravděpodobnější.

Paní ministryně, můžete nám prosím vysvětlit na základě jakých konkrétních dat, analýz nebo empirických důkazů Ministerstvo financí dospělo právě k závěru, že nové EET bude dvakrát účinnější než původní systém? Původní EET přitom fungovalo jen částečně. Její skutečný fiskální přínos byl dlouhodobě předmětem sporů a dodnes neexistuje jednoznačná shoda, jaké dodatečné příjmy skutečně přinesla.

Přesto dnes stavíte odhad 14,4 miliardy korun na předpokladu, že nový systém bude zhruba dvojnásobně efektivní. A proto se ptám ještě na jednu věc. Plánujete po nějaké době fungování nové EET zveřejnit transparentní vyhodnocení skutečných dodatečných daňových příjmů a porovnat je s dnešním odhadem 14,4 miliardy korun? A pokud se ukáže, že tento klíčový předpoklad byl chybný a výnos nové evidence tržeb bude výrazně nižší (Předsedající: Čas.), bude Ministerstvo financí připraveno veřejně přiznat, že jeho odhady byly nadhodnocené a podle výsledků systém upravit? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní poslankyně. Paní ministryně s odpovědí.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo. No, já vám děkuji za tu otázku, paní poslankyně. A zrovna jste se trefila. Jestli sledujete veřejný prostor, dneska, jestli jste sledovala, tak dneska je na tuto vaši otázku ideální den. Protože jste možná zaznamenala možná ne, pokud ne, tak vám to ráda řeknu, že Centrum veřejných financí při Univerzitě Karlově před zhruba dvěma hodinami představilo svou vlastní robustní studii fiskálních přínosů EET 2.0. A Centrum veřejných financí vedené profesorem Jánským určitě nemůže být nijak podezříváno z nadbíhání naší vládě. Měli vlastní metodiku výpočtu a pracovali při ní podle mých informací přímo se surovými daty Finanční správy. No a teď si představte, jak to dopadlo, vážená paní poslankyně. Čili je to naprosto nezávislá studie. Já mám obrovskou radost, ale zároveň mě to vůbec nepřekvapilo, že dospěli k obdobnému, k obdobnému inkasu z EET jako Ministerstvo financí. Zdůrazňuji Centrum veřejných financí při Univerzitě Karlově dnes prezentovalo studii, podle které budou příjmy z EET 2.0 de facto stejné, dokonce tam mají o trošinku více, ale to už nebudu teď zdůrazňovat, jako je odhad Ministerstva financí dnes.

A teď k odhadu MF a jeho metodice. Kdybych to nestihla, tak to dopovím potom po vašem – bezesporu po vaší doplňující otázce. Takže Ministerstvo financí odhaduje z titulu zavedení EET 2.0 celkový roční rozpočtový dopad po plném náběhu ve výši 14,4 miliardy korun. Rozpočtový odhad EET 2.0 je založen na posledních údajích o zatajených tržbách u Českého statistického úřadu za rok 2023. ČSÚ odhaduje celkovou šedou ekonomiku v České republice na 911 miliard korun a z toho pouze zatajené tržby na 360 miliard korun.

Dle predikce vývoje souvisejících makroekonomických veličin byla tato data přepočtena na úroveň roku 2027, kdy se má EET  2.0 zavádět. Z této částky je počítán dopad EET. Ve výpočtu nebereme ani tuto celkovou částku zatajených tržeb v původní výši, ale ponižujeme ji, protože ani zdaleka nepředpokládáme, že dokážeme všechny tyto zatajené tržby přesunout do legální zóny. U sektoru gastra, velkoobchodu, maloobchodu vycházíme z toho, že Finanční správa dokáže rozkrýt zatajené tržby se zhruba dvojnásobnou účinností oproti první EET a u dalších sektorů odhadujeme nižší efektivnost mírně pod úrovní výtěžnosti minulé verze EET.

Důvodem je, že od doby implementace minulé verze EET se Finanční správa posunula směrem k vyšší efektivitě. Nejen z toho důvodu, že z původní verzí EET získala cenné zkušenosti přímo v praxi, ale i její analytické a informační kapacity a systémy byly od té doby výrazně zmodernizovány a rozšířeny. Od výše uvedených už ponížených tržeb dále odečítáme částku nákladů, kterou k nim podnikatelé běžně vykazují, ať už reálných, dokáží je opravdu vygenerovat. A pro upřesnění i tyto částky jsou převzaty ze skutečných dat agregovaných daňových přiznání nebo formou legální možnosti ve formě například výdajových paušálů. Teprve až na takto upravený základ aplikujeme statutární či efektivní sazby daní, zvláště pro právnické či fyzické osoby, kde zohledňujeme i slevy na dani a vypočítáváme odhadovaný celkový výnos EET. Šedá ekonomika, její výše je a vždy bude pouze odhad.

Pokud bychom o šedé ekonomice přesně věděli všechny detaily, paní poslankyně, tak by se rázem z logiky stala legální ekonomikou. Výpočet EET je na odhadu šedé ekonomiky postaven a není nastaven maximalisticky. Například zmiňovaná předpokládaná výtěžnost není ani zdaleka ve výši 100 procent odkrytí šedých tržeb. V nejoptimističtějším scénáři nejsme ani na poloviční částce. V rámci nastíněného výpočtu zohledňujeme i možné způsoby, jak mohou jednotliví podnikatelé redukovat svoji daňovou povinnost.

Dovolte mi, abych vás jako člověk, který se většinu života pohybuje v oblasti daní, ujistila, že jde o velmi konzervativní odhad. Já si dokonce myslím, že vybereme víc. Odhadovaná částka rozhodně není konečná, protože EET bude mít pozitivní dopad také na omezení toků černých výplat v rámci provozoven. Tím pádem například nižší zneužívání sociálních dávek. Stejně tak v důsledku regulace spropitného (Předsedající: Čas.) očekáváme větší zájem o zaměstnanecký poměr na úkor švarcsystému.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní ministryně, děkuji i za dodržení času. Paní poslankyně, máte zájem o doplňující otázku?

 

Poslankyně Jana Filipovičová: Děkuji za vysvětlení. Nicméně já jsem se ptala, z jakých podkladů vycházelo ministerstvo tehdy, když to připravovalo. Moc mě těší, že dnes se vám vaše odhady potvrdily, ale vy jste tady tu studii neměli k dispozici tenkrát. Proč jste vybrali zrovna tu nejvyšší variantu? To za mě. A pak jsem se ještě ptala, jestli tedy bude provedeno nějaké transparentní vyhodnocení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji. S odpovědí paní ministryně.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Aha, takže vy se ptáte na tehdy, jak jsme to počítali. No dobře, tak jste se chtěla vrátit do historie. Já si myslím, že to je popsáno ve všech různých dostupných materiálech, které byly x-krát různě zpochybněny ze strany tehdejší opozice, která neměla jiné téma. No, já myslím, paní poslankyně, že podstatné je to, že když jste rušili – a vy jste nebyla tehdy poslankyní, takže jste určitě pro to nemohla logicky hlasovat – když jste rušili EET, tak bylo kuriózní, asi to tehdejší ministr financí ani nečetl, že jste tam dali odhad, o co přichází státní rozpočet a uvedli jste tam úplně stejné číslo, jako jsme my kdysi měli v těch přínosech. Takže to jen tak na okraj. A jenom možná pro vás ještě taková malá informace, STEM vydal takovou studii, je to asi 14 dní, možná tři týdny, ze které vyplynulo, nebo průzkum, ne studii, průzkum sociologický, kde vyplynulo, že 65 procent lidí podporuje EET a asi 70 procent lidí, pokud se nepletu, bylo to o trošku vyšší, tak že nechce už jeho zrušení, bude-li zavedeno. Tak já možná doporučuju vybrat si jiné téma. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní ministryně. Další interpelace je podaná paní poslankyní Černochovou na pana ministra Zůnu, ale pan ministr Zůna je omluven a paní poslankyni Černochová není v sále, proto prosím paní poslankyni Řehkovou na pana ministra Metnara.

 

Poslankyně Michaela Řehková: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já mám interpelaci na pana ministra vnitra. Takže vážený pane ministře, obracím se na Vás v souvislosti s přípravou Strategického rámce (politiky) soudržnosti 2028+ a dalších podkladů klíčových pro využití evropských prostředků v následujícím období. V návrhu materiálu, který byl vládou vzat na vědomí v červenci roku 2025, jsou mezi prioritními oblastmi obsažena i bezpečnostní témata. Jedná se především o další posilování připravenosti České republiky na mimořádné události a krizové situace, ať už se jedná o dlouhodobé sucho nebo události jako plošný výpadek proudu, vlnu veder, povodně a podobné události. Materiál zmiňuje i krizové stavy společenského charakteru, polarizaci společnosti, působení dezinformací a zvyšování odolnosti vůči hybridnímu působení.

To všechno jsou zásadní témata. Náš integrovaný záchranný systém i další složky státu dosud zvládaly krizové situace velmi dobře. Je ale určitě potřeba pracovat na jejich dalším posílení, technologické modernizaci a rozvoji lidí. V rámci vládou určeného postupu mělo Ministerstvo pro místní rozvoj předložit do konce srpna letošního roku koncepční materiál, který určí priority v jednotlivých oblastech, nástroje financování a také to nejdůležitější – objem finančních prostředků. Vzhledem k tomu, že se tak dosud nestalo, bych ráda získala odpovědi na následující otázky. Jaké jsou priority v oblasti rezortu Ministerstva vnitra ve vztahu k využití prostředků Evropské unie v následujícím období? V jaké fázi rozpracovanosti jsou? Nehrozí kvůli zpoždění přípravy koncepčních materiálů, že prostředky Evropské unie budou čerpány později (Předsedající: Čas.) nebo v menší efektivitě? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní poslankyně. A vzhledem k tomu, že i pan ministr Metnar je omluven, tak dle jednacího řádu, není-li interpelovaný člen vlády přítomen, odpoví v souladu právě s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Nyní poprosím pana poslance Vlčka s jeho interpelací. Tak jestli není pan poslanec Vlček, tak poprosím paní poslankyni Gajdovou. Ještě chvilku počkáme. Paní poslankyně Gajdová. Pardon, pane poslanče, už jsem pustila čas paní poslankyni.

 

Poslankyně Karin Gajdová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci institutu, který už několik let pomáhá učitelkám a učitelům v našich školách. Jde o pozici asistenta pedagoga, který v rámci třídy pečuje o děti, vyžadující zvláštní přístup, a tím ulehčuje práci vyučujícího. Ten má potom více času a prostoru věnovat se třídě jako celku. Ve veřejném prostoru jsem zaznamenala řadu informací ohledně toho, jak by nový systém přidělování asistentů pedagoga měl vypadat. Nicméně ráda bych využila této příležitosti a požádala vás o rozptýlení některých přetrvávajících nejasností či určité nervozity v terénu, kterou tyto potenciálně významné změny mohou vytvářet.

Chtěla bych vás tedy požádat, jestli byste tyto změny mohl podrobněji přiblížit, představit jejich hlavní cíl, konkrétní dopad na fungování škol, přínosy, které úprava našemu vzdělávacímu systému přinese a též popsat časový plán prací. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní s odpovědí pan ministr Plaga.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga: Děkuji za slovo. Vážená paní poslankyně, moc děkuji za tuto interpelaci a vážím si toho, že se o tuto problematiku zajímáte.

Pokud to vezmu zevrubně, tak působení asistentů pedagoga ve školách má poměrně dlouhou historii, protože asistentské pozice se v nějaké podobě objevují již od devadesátých let jako oficiální pedagogická pozice asistent pedagoga, ukotvená ve školském zákoně a v zákoně o pedagogických pracovnících od roku 2005, byť by se mohlo z některých vystoupení zdát, že tomu tak není, že je to nějaké novum.

Později samozřejmě došlo k dalším úpravám, ať už to byla vyhláška číslo 27 z roku 2016, což byl vlastně prováděcí předpis, kterým bylo upraveno působení asistenta pedagoga jako podpory jinému pedagogickému pracovníkovi při vzdělávání žáků se specifickými nebo speciálními vzdělávacími potřebami.

Asistenti pedagoga jsou až dosud doporučováni školskými poradenským zařízením jako podpůrné opatření konkrétnímu žákovi. Zároveň však poskytují, nebo aspoň by měli, podporu pedagogů při práci se třídou či skupinou žáků.

Já se domnívám, že si asistenti pedagoga za dobu svého působení získali pevné místo ve vzdělávacím systému a osvědčili smysl své existence jako jedno z inkluzivních opatření. To ale neznamená, že by ten stávající stav nepotřeboval zásadní revizi.

V roce 2025 byla přijata novela školského zákona, jejímž cílem bylo omezení odkladu povinné školní docházky a součástí této novely bylo také ustanovení, které nabude účinnosti k 1. 9. 2026, které říká, že asistent pedagoga má povinně působit v každé první třídě základní školy s 15 a více žáky, na tom jste se tady v minulém období shodli, jde tedy o plošné opatření, které má napomoci plynulejšímu přechodu z předškolního vzdělávání do základních škol. Tato plošná podpora vychází přímo ze zákona, není doporučována školským poradenským zařízením a její financování bude probíhat systémově prostřednictvím takzvaných PHAMax.

Důležité je zmínit, že úprava neruší dosavadní systém a podporu konkrétních žáků na základě doporučení a zároveň je možné využít i v prvních ročnících toto podpůrné opatření.

V souladu s plánem legislativních prací vlády na zbývající část roku 2026 jsme připravili na Ministerstvu školství návrh dalších legislativních změn a já vás s nimi teďka velmi rád seznámím.

Cílem těchto změn je institucionalizovat pozici asistenta pedagoga v běžných základních školách všech zřizovatelů a především zvýšit kvalitu jejich práce.

Mimochodem, tento způsob financování asistentů pedagoga jsem již prosadil k 1. 1. 2020 ve školách zřízených podle § 16/9 školského zákona a princip jejich financování mimo systém podpůrných opatření se velmi osvědčil. Návrh byl dne 9. června tohoto roku rozeslán do mezirezortního připomínkového řízení, které dosud probíhá. Účinnost zákona navrhujeme k 1. 9. 2027.

Jak už jsem předestřel, návrh se zaměřuje především na vytvoření podmínek pro systematické zvyšování kvality práce asistentů pedagoga, což věřím, že ocení rodiče nejenom těch dětí inkludovaných, ale všech dětí, které v té síti jsou, a kvalitu jejich spolupráce s učiteli, a to hlavně prostřednictvím metodického vedení přímo ve školách. V zákoně o pedagogických pracovnících v této souvislosti dojde k ukotvení nové role, a to je metodik asistentů pedagoga. Ti by měli působit na běžných základních školách, které zaměstnávají minimálně tři asistenty pedagoga. Tedy takto budeme působit na kvalitu.

Součástí legislativního návrhu, protože je komplexní, je i posílení kapacit školských poradenských zařízení za účelem metodického vedení škol v rámci jejich spádového obvodu. To znamená spádovost, kterou zavedla novela školského zákona v roce 2025, takto posouváme dál a školská poradenská zařízení mají působit právě metodicky, mají dále zvyšovat kvalitu působení asistentů pedagoga v tom systému.

Pokud jde o podmínky odborné kvalifikace asistentů pedagoga, tak nenavrhuji v nich v současné době žádné změny. To neznamená, že to není k diskusi, ale principiálně o tu kvalitu má pečovat metodik. To, že budou součástí toho kolektivu, se také kvalitně projeví nebo projeví v té kvalitě.

V přímé návaznosti na legislativní úpravy připravuje Národní pedagogický institut projekt vzdělávání pro metodiky asistentů pedagoga a jeho pilotáž. Současně s tím chci a pevně věřím, že dojde k posílení úvazků speciálních pedagogů ve školách.

Návrh byl v průběhu přípravy samozřejmě konzultován s odbornou veřejností, tak ať nejsou zbytečné dotazy, tak Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden, Asociace pracovníků SPC, Asociace ředitelů základních škol, Asociace speciálních pedagogů České republiky, Českomoravský odborový svaz pracovníků ve školství PAQ Research, Sdružení místních samospráv, stálá konference Asociací ve vzdělávání a tak dále, a tak dále.

Závěrem mi dovolte konstatovat, že mou snahou je postupnými kroky dále prohloubit institucionalizaci asistentů pedagoga v našich školách jako účinného a kvalitního prostředku, který napomáhá rovnému přístupu ke vzdělávání a zároveň zkvalitňovat podmínky pro jejich práci. Takto vypadá smysluplná revize inkluze. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane ministře. A paní poslankyně nemá zájem o doplňující otázku. Dobře, děkuji. Přejdeme tedy k další interpelaci, což měla být paní poslankyně Kašparová. Mám informaci, že ta svoji interpelaci stahuje. A nyní poprosím tedy tím pádem pana poslance Lipavského.

 

Poslanec Jan Lipavský: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členky a členové vlády, vážení přítomní, jestli mě zrak nešálí, tak pan ministr také není v sále. Já tedy vystupuji s tím, abych se ho zeptal a věřím, že dostanu písemnou odpověď na tuto interpelaci, co tedy dělá česká zahraniční politika ve vztahu ke Spojeným státům, když se v novinách dočítáme o tom, že si nás musí předvolávat, aby se ohrazovali vůči různým tvrzením našich čelných představitelů. A byl jste to vy, pane ministře Macinko, který se zaštiťujete tím, jak máte skvělé vztahy s republikánskou stranou, s tím hnutím MAGA. Byl jste dokonce na tom úžasném sjezdu v Maďarsku, kde jste provolával slávu Viktorovi Orbánovi předtím, než byl tedy poražen ve volbách, ale zdá se, že jako kdyby se od toho Spojené státy nějakým způsobem chtěly distancovat, nebo kdyby vám snad říkaly, nehlaste se k nám tímto způsobem, ale splňte si to, co si splnit máte. Takže zdá se, že tento váš zahraniční politický kousek, stejně jako mnoho jiných, opět opět nevychází a Česko z toho má jenom ostudu, takže vás žádám o vysvětlení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče, pan ministr Macinka je celý jednací den omluven ze zdravotních důvodů a podle jednacího řádu vám musí odpovědět písemně do 30 dnů od podání této interpelace. Nyní poprosím paní poslankyni Richterovou s interpelací na paní ministryni Mrázovou.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Jen poprosím o zapnutí časomíry.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Můžete mluvit.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Vážená paní ministryně, jsem ráda, že jste zde. Jsem zvědavá na to, jak odpovíte na moji jednoduchou otázku, a sice – jak vláda zajistí dostupnou pomoc lidem v bytové nouzi?

A sice jde o několik receptů, které my jsme, když jsme měli tu vládní odpovědnost, jako Piráti začali připravovat, rozjíždět, dělat to, co tady dvacet let chybělo. A ta jedna věc je samozřejmě výstavba, projekty na výstavbu obecního bydlení. Tak to je má první otázka.

Jsou informace o tom, že vy do toho chcete dát několik miliard, ale až příští rok. Nevím, proč ten odklad, a nevím, proč snížení těch peněz. Současně chápu, že se vy v tomto zorientováváte, že to pro vás může být nová oblast. Ale prostě obce v Česku potřebují stavět, tam, kde starostové vědí, že ty byty naplní, tak do toho chtějí jít, a byly připravené ty projekty za 60 miliard korun.

Druhá otázka zní – a ráda bych to zdůraznila jako opravdu věc, která se bude týkat spolupráce mezi vámi a Ministerstvem práce a sociálních věcí – jak pomoci lidem, kteří jsou ne tak snadní nájemníci, má je konkrétně asistencí v bydlení provázet nyní obecní úřad na základě zákona o podpoře bydlení, ale musí tam souhlasy udělovat úřad práce. A vy budete tuhle roli koordinace a spolupráce nést kvůli změně, kterou jste vy jako vláda udělali. Já se obávám, že to nebude fungovat, protože úřady práce budou zavalené pod superdávkou.

A opět, vy jste navíc rozbila Agenturu pro sociální začleňování. Takže věci, co byly připravené a rozjeté, jste rozbila. A jak to bude pomáhat lidem, to jsme se nedozvěděli. Proto tady stojím, ptám se na to, jak to bude prakticky na obcích (Předsedající: Čas.) fungovat.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní poslankyně. Paní ministryně s odpovědí. Máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Zuzana Mrázová: Tak vážená paní předsedající, děkuji za slovo, vážená paní poslankyně, děkuji za vaši interpelaci. Musím ale říct, že je pro mě symbolem přístupu, který dostal Českou republiku tam, kde se dneska bohužel nacházíme. Roky jsme tady psali strategie, hodnotili strategie, aktualizovali strategie, ale bytů nám nějak nepřibývalo. Výsledek vidíme dneska všichni. Bydlení je dnes nejméně dostupné za desítky let.

My jsme se rozhodli – naše vláda – tento přístup změnit. Člověk v bytové nouzi nepotřebuje další strategii nebo metodiku, potřebuje bydlet. Proto je naším cílem především stavět více bytů, rychleji povolovat nejenom bytové projekty, ale i další stavby a lépe využívat veřejné finance. To je také jeden ze základních principů hospodářské strategie Česko 2.0, kdy každá koruna veřejných prostředků musí přinést skutečný výsledek.

Pomoc lidem v bytové nouzi rozhodně nekončí. Zákon o podpoře bydlení je platný a účinný od 1. ledna. Naše novela jej nijak neruší a neruší tím tedy ani pomoc lidem v bytové nouzi. Naopak. Zachováváme poradenství na kontaktních místech pro bydlení, zachováváme asistenci pod úřady práce, zachováváme podpůrné nástroje včetně garancí pro majitele bytů, zachováváme tedy i vámi nastavenou podporu bydlení. Současně ale omezujeme zbytečnou administrativu, protože stát nemá zaměstnávat další úředníky jen proto, aby obsluhovali zbytečně složitý systém.

Novela, kterou jsme předložili a Poslanecká sněmovna ji schválila, dokonce rozšiřuje síť kontaktních míst pro bydlení na všech 205 obcích s rozšířenou působností oproti dnešním 154. Takže pomoc a poradenství díky nám bude dostupnější pro lidi v rámci České republiky.

Co přesouváme, je rozhodovací agenda. Ta se přesouvá na Úřad práce České republiky. Je omylem a mylné tady tvrdit, že úřady práce toto nebudou stíhat z důvodu omezených kapacit. To by vám potvrdil i můj kolega, ministr práce a sociálních věcí, kdyby tady byl. Bohužel tady není. Ale i včera to zaznělo na výboru pro územní rozvoj Senátu České republiky od paní vrchní ředitelky, která pod sebou úřady práce má, že úřady práce jsou připraveny, kapacity mají dostatečné a jakmile bude novela schválena, začnou se vzdělávat, a naopak to, že tam přesouváme tyto agendy, umožní to, že díky digitalizaci agendy sociální Ministerstva práce a sociálních věcí nebudou muset být propouštěni úředníci a pracovníci úřadů práce, ale přeškolí se právě na pracovníky, kteří se budou zabývat poradenstvím a všemi agendami v rámci zákona o podpoře bydlení.

Bohužel stejně zavádějící jsou i vaše informace o Agentuře pro sociální začleňování. K agentuře jako takové se já bohužel vyjádřit nemohu, protože za mého nástupu na Ministerstvu pro místní rozvoj již žádná agentura neexistovala. Pouze tam byl standardní odbor pro sociální začleňování, který měl standardní práva, povinnosti jako každý jiný odbor Ministerstva pro místní rozvoj.

Ukázalo se po našem nástupu, že zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu jasně ukázala, že činnost a projekty tohoto odboru byly dlouhodobě vysoce neefektivní, finanční prostředky byly využívány neefektivně pro řešení sociálního vyloučení a sociálně vyloučených lokalit. Pokud by tomu tak nebylo, pak by asi nedošlo k navýšení sociálně vyloučených lokalit za posledních zhruba 15 let více než dvojnásobně. Řekněme si na rovinu, rodina v bytové nouzi opravdu neřeší, jestli její problém spadá pod odbor bydlení nebo pod odbor sociálního začleňování.

My jsme pomoc nezrušili, to je důležité, všechny projekty pokračují, jenom jsme spojili dva odbory, které řešily obdobné problémy a často také u stejných měst. Rodiny, které jsou v bytové nouzi, chtějí někoho, kdo jim pomůže, a budou rádi, když ta pomoc bude efektivní.

Pokračovat ve stejném modelu tak, jak byl dlouhodobě bohužel nastaven, a který, jak jsem říkala, kritizoval i Nejvyšší kontrolní úřad, by dále znamenalo pokračovat ve vynakládání veřejných prostředků bez jistoty, že přinášejí odpovídající výsledky. Toto jsme odmítli a pracujeme na tom, aby ta pomoc byla opravdu adresná, potřebná a aby finanční prostředky, které do sociálně vyloučených dáme, byly efektivně využity. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji za dodržení času. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Jenom velice stručně zareaguji na ty výtky paní ministryně. Bydlení je dlouhodobý problém v České republice a hnutí ANO mělo ministerstvo se zodpovědností za bydlení osm let 2013 až 2021.

Co se týče Ivana Bartoše, tak ten rozjel projekt, kdy se stavělo 5 000 bytů. Na rozdíl od paní Dostálové před ním za hnutí ANO, kdy se rozjelo myslím zhruba 500 bytů. Na tom jenom chci ukázat, jak jsme se na to zaměřili.

A já bych proto ráda věděla, zda tedy budete pokračovat v této obecní bytové výstavbě, nebo budete obcím házet klacky pod nohy? Protože vy ve stavebním zákoně, paní ministryně, ve stavebním zákoně škrtáte odstavce, které definují dostupné nájemní bydlení, a to přitom pomáhá obcím, aby měly dobré plánovací smlouvy s developery. Prostě tuto oporu obcím berete, já nechápu proč.

A tím, jak jste hodili tu rozhodovací agendu na úřady práce, to jste sama potvrdila, že jste udělali, tak to klíčové rozhodnutí o tom, jak bude fungovat podpora v bydlení, bude mimo vaši gesci. Bude na úřadu práce. Jsou tam obrovsky dlouhé lhůty (Předsedající: Čas.) a my se bojíme, že to nebude fungovat.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Čas. Děkuji, paní poslankyně. A nyní paní ministryně s odpovědí.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Zuzana Mrázová: Rodiny v bytové nouzi bohužel nemohou bydlet v projektech. Potřebují bydlet až v hotových bytech. A tam jste bohužel ten proces neurychlili a za vašeho vedení Ministerstva pro místní rozvoj se povolování staveb stalo nejpomalejším snad v historii České republiky.

Digitalizace. Ano, pojďme si říct o digitalizaci stavebního řízení. To byl největší, největší propad, nejhorší projekt, který tato republika zažila, který povolovací procesy a stavební úřady uvrhl do stavu, kdy nebyly bohužel díky vám, paní poslankyně prostřednictvím paní předsedající, schopny ani povolovat ty projekty tak, jak byly aspoň povolovány za našich ministrů na Ministerstvu pro místní rozvoj.

Každý měsíc držení výstavby znamená méně bytů. My budeme naši vládu hodnotit podle toho, ne kolik máme projektů, ale kolik bytů opravdu na trh dostaneme. A to je to měřítko, o kterém bychom se měli bavit.

A těch bytů, které se za vaší vlády na trh dostalo, bylo opravdu minimum. Je to těžké si to přiznat. Já to chápu, že máte pocit, že jste byli nejlepší, ale bohužel nebyli. Pokud byste byli, nebyl by váš bývalý předseda pan Bartoš vyhozen ostudně z vlády a vy jste neskončili ve vládě jako takoví. Bylo to o osobní ambici jednoho ministra, čímž zlikvidoval naprosto řadu projektů, které byly krásně připraveny, které mohly být povoleny, ale díky tomu, že něčí osobní ambice byly větší, než byly jasné fakta, které dávaly nejenom úředníci Ministerstva pro místní rozvoj, které dávali úředníci stavebních úřadů, ale dokonce i vaši bývalí vládní kolegové, tak přesto setrval na svém a spustil digitalizaci ve stavu, kdy nebyla schopná přežít a uvrhlo (Předsedající: Čas.) to Českou republiku (Předsedající: Čas, paní ministryně.) opravdu do doby temna.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji za dodržení času. A nyní s další interpelací pan poslanec Výborný bude interpelovat pana ministra Šebestyána.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuju za slovo. Vážený pane ministře, děkuji, že jste po čase zase zavítal na interpelace. Mám několik zcela věcných dotazů v rámci Programu rozvoje venkova připravuje Ministerstvo zemědělství osmé kolo žádostí v intervenci 34.73, což jsou investice do zpracování zemědělských produktů. Podle informací z monitorovacího výboru má být osmé kolo v této intervenci rozděleno na 4 záměry, z nichž ale 3 mají být určeny pouze velkým potravinářským a zemědělským podnikům nad 250 zaměstnanců, byť není znám poměr rozdělení finanční alokace mezi tyto 4 záměry, domnívám se, že tento zásadní posun u tohoto programu je v rozporu se základním principem Programu rozvoje venkova. Ten má primárně u zpracovatelských intervencí sloužit k podpoře středních a malých producentů, zvláště zemědělců, zemědělských podniků, které by dokázaly vlastním zpracováním produkce zkracovat výrobně obchodní produkční řetězec, což by se pozitivně promítlo jak v rozvoji venkova, tak v rámci udržitelnosti a konkurenceschopnosti zemědělského a potravinářského sektoru, tak ale také ve finále nepřímo určitě i v cenovém vývoji potravin pro koncové spotřebitele. Čili je to zájem nás všech.

Velké podniky tento záměr mohou naplňovat pouze zčásti a či velmi složitě a současně mohou čerpat dotační podporu i z jiných zdrojů jiných ministerstev. Pane ministře, dovolím se prosím zeptat, na základě čeho došlo k této změně v rámci zmíněné zpracovatelské intervence? V jakém poměru budou jednotlivé záměry a kolik prostředků bude směřovat výhradně k velkým podnikům, jejichž zájmy jste ještě donedávna hájil. Můžete také potvrdit, že Ministerstvo zemědělství chce již letos v osmém kole fakticky rozdělit zbytek finančních prostředků ve výši téměř 1,9 miliardy korun? Co je důvodem tohoto kroku, který může znamenat v případě včasného neschválení nové společné zemědělské politiky poměrně výraznou časovou prodlevu v rámci potřebné dotační podpory do zpracování zemědělských produktů? Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče i za dodržení času. A nyní s odpovědí pan ministr zemědělství Šebestyán.

 

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Dobrý den. Děkuji za slovo. Jsem velice rád, že jsem se dozvěděl, co se skrývá pod ústní interpelací preference ministra zemědělství. Tak já se budu vyjadřovat k 34.73 a vůbec k nastavení strategického rámce České republiky v rámci společné zemědělské politiky. Já bych chtěl říct, že vaší neodpovědnou politikou došlo k tomu, že byla vyčerpána většina rozpočtových prostředků v rámci rozvoje venkova. Místo toho, aby se rozdělovaly ty dotace pravidelně každý rok, tak vlastně jsme se dostali do toho, že teď musíme hledat prostředky na národní kofinancování v několikanásobné výši jednoho ročního plnění, než by bylo při pravidelném kontinuálním čerpání potřeba. Myslím si, že je to velice nezodpovědný přístup, který způsobil a způsobí velké problémy i z pohledu dodavatelsko-odběratelských vztahů, aby vlastně ty investice byly správně a za dobré ceny realizovány, protože se vytvořil tlak na dodavatele, na stavební firmy a tak dále. Dlouhodobě a vždy v rámci připravovaných programů jsme toto z pohledu zemědělců a zemědělské veřejnosti odmítali a myslím si, že je to nesprávné, nesprávné činění.

My se s tím musíme nějak poprat a musíme ty věci dát do pořádku. Co se týče 34.73, mrzí mě, že jste nezmínil, že jste naopak vyhrotili a vyosili čerpání do zpracování zemědělských komodit pouze k malým mikro a středním podnikům. Z toho celkového rámce více jak 85 procent šlo pouze do této oblasti a proto je potřeba vzhledem k objemu zpracovatelských kapacit a vzhledem k tomu, že 80 procent potravin se dává přes markety a markety od větších, to znamená středních a větších podniků jiných neodebírají ve větším množství, protože potřebují kvalitu a kvantitu, potřebný objem, tak ztrácí Česká republika trh a zvyšuje se jak propad v mlékárenství, to znamená ve výrobcích z mléka, tak samozřejmě v dovozu masa a tak dále. Proto je potřeba tuto záležitost narovnat a nejedná se o to, že bychom chtěli podporovat malé, střední nebo velké, ale jde o to, abychom motivovali naše zemědělce prostě mít dostatečnou sílu na tom trhu a dokázat vyprodukovat dostatečnou kvalitu a kvantitu v daném objemu tak, jak to řetězce požadují. To je k těmto věcem asi, myslím si, to hlavní, co jsem chtěl říct. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec Výborný s doplňující otázkou.

 

Poslanec Marek Výborný: Bohužel, pane ministře, děkuji tedy za vaše vyjádření, ale na ty otázky, které jsem kladl, jste mi neodpověděl. Shrnul jste v historii minulost, tak pokud by tomu tak bylo, tak byste letos neměl tu alokaci bezmála 2 miliardy korun. A já jsem se ptal na to, jakým způsobem mezi ty 4 záměry bude tady ta alokace rozdělena, proč bude vyčerpána letos už kompletně? Nemusela by být, byť to samozřejmě je vaše právo. Já se ptám i s ohledem právě na ty možné potenciální žadatele, kteří potom v těch následujících letech prostě přijdou, přijdou zkrátka. A samozřejmě pokud jde o to rozdělení v těch minulých letech, tak samozřejmě vešly se do toho všechny, nejenom malé a střední, ale znovu říkám, jedná se o Program rozvoje venkova, který má podporovat hlavně zpracování zemědělských produktů tam, kde se produkují.

To znamená, logicky se to týká středních podniků zemědělských a těch menších, nikoliv velkých potravinářských koncernů, které neprodukují zemědělské komodity, ale zpracovávají je. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče, pan ministr s odpovědí.

 

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Já už nevím jak vlastně ani moc na tohle, na tu neustálou debatu s vámi reagovat. Firma nad 250 zaměstnanců není žádný koncern, je to firma s nějakou sílou na trhu a schopna plnit požadavky toho, co si trh žádá.

Za druhé, proč nebyly vyčerpány 2 miliardy zrovna v tomto opatření a v této intervenci je přesně proto, že byly nastaveny kritéria v záměru C pro velké podniky, které nešly splnit. Čili jim bylo...ne bylo ne, tak se podívejte na to čerpání, víte to moc dobře, a udělali jste to záměrně. Čili není to o tom, že by někdo dostával něco na úkor. Je to o tom, aby se ty prostředky, které byly pro záměr C podařilo dočerpat a podařilo se je rozdělit. Takto ten program byl navržen, takto byly prostředky rozděleny a pokud se doteďka rozpouštěl pouze pro ty první kategorie, tak teď by se měl rozpouštět i podle toho plánu pro ty další a takto to bude uděláno.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane ministře. S další interpelací paní poslankyně Šrámková interpeluje pana ministra Bednárika.

 

Poslankyně Eva Šrámková: Děkuji. (Předsedající: Ano, můžete.) Děkuji za slovo, vážená paní předsedající, vážený pane ministře, děkuji, že jste dnes přišel, velmi si toho cením. Dva měsíce vaše ministerstvo odkazovalo veřejnost na jednání Evropské unie, 30. června to jednání proběhlo. Výsledek diskuse, žádné hlasování, žádné rozhodnutí, žádné schválení. Nejbližší jednání, kde se hlasování očekává, je na podzim. Přitom se technologie zdaleka netýká jen 300 aut, jak tvrdíte na svých sítích. Podle Svazu dovozců automobilů jich za 2 roky přibylo přes 5 000 vozů a vaše vlastní Centrum dopravního výzkumu mluví o více než šesti tisících. Nizozemské schválení, o které se opřelo už 5 států Evropské unie, vzniklo po rozsáhlém posouzení a skeptické Dánsko po vlastním prověření uznalo, že systém bezpečnosti provozu prospívá. Vaše námitky třeba k rychlosti beru vážně, ale mají se odborně posoudit, ne jimi mlčky zaštiťovat.

Ptám se vás proto na několik konkrétních věcí a prosím o stejně konkrétní odpovědi. Za prvé, jakou pozici zaujala Česká republika na jednání 30. června a co z něj pro nás konkrétně vyplynulo? Za druhé, odkud pochází údaj o 300 vozidlech a zda ho opravíte? Za třetí, zda máte vlastní odborné posouzení s jasným výsledkem, a pokud ne, dokdy bude hotové? Za čtvrté, zda existuje jediný dokument s konkrétními důvody, proč schválení nepřevzít? Za páté, zda zpochybňujete závěr nizozemského úřadu, o který se opřelo pět států, a pokud ne, co uznání brání i u nás? Konečně to hlavní, do jakého termínu o převzetí nebo nepřevzetí rozhodnete?

Lidé, kteří si zakoupili nebo mají možnost mít auto s FSD, mají právo vědět, podle čeho a dokdy stát rozhodne. Děkuji moc za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní poslankyně. Pan ministr s odpovědí.

 

Ministr dopravy ČR Ivan Bednárik: Děkuji, paní předsedající. Vážená paní poslankyně, prostřednictvím předsedající, kolegové, kolegyně, poslanci, poslankyně, dovolte, abych zareagoval, co se týče interpelací týkajících se systému FSD Supervised – důležité je to slovo Supervised – společnosti Tesla a postupu České republiky.

Nejprve si dovolím jednu poznámku. Zaznamenal jsem v posledních dnech veřejnou debatu a taky výzvy na sociálních sítích nejenom na moji adresu, ale taky na adresu mých kolegů. Vyzývají mě a Ministerstvo dopravy k rychlému schválení tohoto systému, že budeme chránit životy, zdraví a všechny tyhle náležitosti. Rozumím tomu. Nové technologie vzbuzují zájem. Veřejná správa ale nemůže rozhodovat na základě kampaní na sociálních sítích ani mediálního tlaku. Musí rozhodovat podle zákona, odborných podkladů a především s ohledem na bezpečnost. Ministerstvo dopravy nové technologie podporuje. Současně ale platí, že každá technologie nasazovaná do silničního provozu musí být bezpečná, ověřená a řádně regulována.

Na váš dotaz co se událo včera. Touhle otázkou se zabýval technický výbor Evropské unie pro motorové vozidla. Žádné konečné rozhodnutí však nepadlo. Evropská komise bude v jednání pokračovat a téma se bude znovu projednávat. To potvrzuje, že celá věc stále není uzavřena.

Je také důležité říci, o jaký systém vlastně jde. Označení FSD Supervised je marketingový název společnosti Tesla. Přestože zkratka FSD znamená Full Self-Driving – plné automatické řízené – tady ta zkratka je doplněná slovem Supervised. To znamená pod dohledem. Mluvíme tady o asistenčním systému. Nebavíme se tady o autonomním řízení, jak ho známe – Level 3 nebo nedejbože Level 4.

Nejde navíc o běžného asistenta, který pouze drží vozidlo v pruhu nebo udržuje odstup. Tento systém může v některých situacích samostatně měnit jízdní pruh, fungovat v městském provozu nebo přizpůsobovat rychlost aktuální dopravní situaci. Právě proto je nezbytné důkladně ověřit jeho chování v reálném provozu.

Nejde přitom jenom o samotné schválení systému. Stejně důležité je jeho dlouholeté monitorování a vyhodnocování bezpečnostních incidentů a dopadů softwarových aktualizací. Česká republika proto podporuje, aby monitoring a regulace těchto technologií probíhaly koordinované na úrovni Evropské unie. Sejný názor zastává i Evropská rada pro bezpečnost dopravy, která upozorňuje na nutnost důkladného ověření skutečných bezpečnostních přínosů systému a jeho vliv na chování řidičů. Bezpečnost silničního provozu nesmí ustupovat mediálním ani obchodním tlakům.

Znovu zopakuju, Česká republika neodmítá inovace. Odmítá ale stav, kdy by se technologie s dosud nevyjasněnými pravidly odpovědnosti a systémem monitoringu rozšiřovala do silničního provozu bez dostatečného ověření. Nemůžeme si dovolit experiment na našich silnicích, dokud nejsou k dispozici jasná data, jednotný evropský postup a odpovídající mechanismus kontroly. Obezřetný postup je nejenom oprávněný, ale nutný.

Na závěr ještě jedna poznámka, paní poslankyně, prostřednictvím paní předsedající. Chápu, že na sociálních sítích, které vlastní majitel automobilky Tesla, se k tomuto tématu vyjadřuje mnoho lidí, včetně zaměstnanců či majitelů vozu této značky. Neměli bychom se ale kvůli několika lajkům na sociálních sítích vystavovat riziku bezpečnosti silničního provozu ani narušovat rovná pravidla na trhu.

To, co se děje nyní, považuji za nepřijatelné. Kolegové z Ministerstva dopravy čelí urážkám na sociálních sítích a stávají se terčem osobních útoků jen proto, že odpovědně vykonávají svou práci. Prosím, nedopusťme to. Nechme odborná témata odborníkům. Dejme odborníkům prostor pracovat a nepodléhejme uměle vytvářenému tlaku, byť by byl sebehlasitější. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane ministře. Paní poslankyně s doplňující otázkou. Můžete.

 

Poslankyně Eva Šrámková: Děkuji, pane ministře, že jste mi neodpověděl ani na jednu moji otázku. Samozřejmě, tlaky na sítích jsou nepřijatelné a já k tomu rozhodně nevyzývám. Je mi to opravdu líto, co se děje.

Na druhou stranu bych chtěla jasné odpovědi. Jakou pozici zaujala Česká republika na jednání a co z něj konkrétně vyplynulo? Odkud pochází údaj o 300 vozidlech z vašich stránek a zda ho opravíte? Zda máte vlastní odborné posouzení a s jakým výsledkem? Pokud ne, dokdy bude hotové, protože jak jste zmínil, je potřeba odborné posouzení? Pokud nevezmete nizozemské posouzení, které bylo velmi podrobné, tak kdy bude to naše? Existuje jediný dokument s konkrétními důvody, proč schválení nepřevzít? Zda zpochybňujete závěr nizozemského úřadu, o který se opřelo pět států? Pokud něco brání i u nás tomu schválení? Konečně to hlavní. Do jakého termínu a převzetí nebo nepřevzetí rozhodnete?

Netýká se to komercionalizace, netýká se to jenom Tesly. Bude Ford, bude Mercedes a je opravdu důležité, aby Česká republika zaujala nějaké stanovisko. Jinak za ni rozhodne někdo jiný. (Předsedající: Čas.) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní poslankyně. Pan ministr odpoví. Mezitím načtu omluvu. Paní poslankyně Šafránková od 17 hodin z pracovních důvodů. Pane ministře, máte prostor.

 

Ministr dopravy ČR Ivan Bednárik: Já se omlouvám, pokud jsem neodpověděl přesně a konkrétně. Takže, pojďme přesně a konkrétně. Číslovka 275 je konkrétní číslo z informací od výrobců automobilů Tesla, které mají aktivní HV4 a mají zaplaceno za to, že si koupili plnohodnotné FSD Supervised, ne neplnohodnotné FSD Supervised. (?)

Dalších 5 499 vozidel má nainstalovaný hardware, aby si mohli zaplatit aktivaci na FSD Supervised. Celkově myslím, že do 17 000 Tesel je prodaných v České republice. Takže, ta číslovka 275 neboli do 300, co bylo na naší webové stránce, argumentovala právě tím, že tady tito mají aktivováno. Já vím, marketingové Tesla od května umožňuje taky krátkodobé zakoupení. Změnila svoji obchodní strategii.

Co se týče Nizozemska jako takového. V Nizozemsku je to schváleno právě ve zkušebním provozu. Tady to není tak, že Nizozemci plně akceptovali a schválili žádost výrobce. Tady výrobce o nic nežádá.

Rozdíl mezi těmi ostatními automobilkami, které vzpomínáte. Tam byla žádost oficiální, technické dokumenty všechny. Ano, ten model funguje tak, že buďto schvalujete plošně, homologizujete pro celou Evropu, nebo jdete skrz některý stát a když to přes ten stát projde, tak pak můžete převzít tu dokumentaci a můžete převzít a odsouhlasit i ty zbylé. Je nás 27 nebo 28 a 22 členských států je v té samé pozici jako Česká republika. V Holandsku je pět zkušebních provozů. Jenom pro pochopení.

Takže není to tak, že bychom my jako Česká republika byli proti inovacím nebo brzdili nějaké inovace. Opakuji, tady se bavíme o vyspělém asistenčním systému. (Předsedající: Čas, pane ministře.) Takovými vyspělými asistenčními systémy disponuje každý výrobce. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane ministře. Nyní s další interpelací paní poslankyně Kršková, která podává interpelaci na paní ministryni financí Schillerovou. Máte prostor. (Poslankyně Kršková se obává, že nefunguje mikrofon.) Ono se to spustí, nebojte, až začnete mluvit.

 

Poslankyně Marie Kršková: Jo, děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, vláda ve svém programovém prohlášení slíbila postupné snižování deficitu veřejných financí a postupné směřování k vyrovnanému, případně přebytkovému, hospodaření státu. Minulé pondělí si ale vláda schválila střednědobý fiskálně strukturální plán pro období 2027 až 2030.

A co v něm vidíme? Každý rok je plánováno deficitní hospodaření. Tak kde je slibované směřování k vyrovnanému rozpočtu? Kde je plán, jak dostat veřejné finance do dlouhodobě udržitelného stavu? Jedna věc jsou politická prohlášení, druhá skutečné kroky a zatím to bohužel vypadá, že vláda mluví o rozpočtové odpovědnosti, ale plánuje další roky života na dluh. Ponechávám teď stranou otázku, do jaké míry je plán reálný a jestli skutečnost nebude výrazně horší.

Nepředstavuji si, že je možné schodkové hospodaření státu z roku na rok změnit na přebytkové. Já chápu a respektuji, že ke změně trajektorie je potřeba více času. Ale čísla zveřejněná ve fiskálně strukturálním plánu na směřování k vyrovnanému hospodaření vůbec nevypadají. Plán naopak říká, že hrubý dluh zvýšíte ze 44,3 procenta HDP v roce 2025 na 46,4 procenta HDP v roce 2030. Dokonce oproti původní verzi plánu počítáte s vyššími schodky. Přitom předpokládáte pokračování hospodářského růstu, stabilizaci vnějšího prostředí a odeznívání části geopolitických a energetických rizik.

Byla bych proto ráda, paní ministryně, kdybyste mohla tento rozpor mezi programovým prohlášením vlády a vývojem veřejných financí načrtnutým ve fiskálně strukturálním plánu vysvětlit. Obávám se, že tomu v tuto chvíli nerozumím nejen já, nejen naši voliči, ale ani vaši voliči. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní poslankyně, za dodržení času a paní ministryně Schillerová s odpovědí.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážená paní poslankyně, ráda vás uvedu do obrazu. Začnu s dovolením tím, co přesně máme napsané v programovém prohlášení vlády. Je to kapitola číslo 2 Finance a hospodaření státu. Je to moje kapitola, takže o ní mám velmi dobrý přehled. Cituji: Veřejné finance České republiky budeme udržovat blízko vyrovnané bilance, a to bezpečně pod hranicí tří procent deficitu požadované Paktem stability a růstu. Díky masivním investicím do dlouhodobého ekonomického růstu, důslednému naplňování hospodářské strategie, úsporám provozu státu dosáhneme postupného snižování deficitu veřejných financí. V delším časovém horizontu pak i fakticky vyrovnaného či přebytkového hospodaření, podobně jako v letech 2016 až 2019. V delším časovém horizontu.

Takže takto zní náš závazek a teď se, prosím, pojďme podívat do návrhu Fiskálně strukturálního plánu České republiky, tak jak ho v červnu schválila naše vláda. V naprostém souladu s programovým prohlášením vlády počítáme s postupným snižováním deficitu a tedy zlepšováním hospodaření veřejných financí naší země. I v prvním roce nového plánu, kdy se ještě efekty vládních opatření logicky nemohou naplno projevit, nastavení respektuje cíle vlády v nepřekročení hranice deficitu sektoru vládních institucí ve výši tří procent HDP. Zcela konkrétně: v roce 2027 počítáme s deficitem 2,8 procenta HDP veřejných financí samozřejmě. V roce 2028 máme tam dvě procenta HDP. 2029, myslím veřejných financí 1,6 a 2030 1,2  procenta HDP veřejných financí. Fakticky to znamená, že počínaje rokem 2028 budeme snižovat strukturální saldo zhruba o půl procentního bodu ročně.

Je evidentní, že Česká republika podle tohoto plánu zůstává mezi rozpočtovými jestřáby evropské sedmadvacítky, tedy mezi naprosto nejzodpovědnějšími státy v celém horizontu tohoto plánu. Na rozdíl od plánu minulé vlády, jehož podobu jsme museli přejednat, plán zohledňuje záměry vlády v oblasti investic a prorůstových reforem a nepovede ke kolapsu české ekonomiky, jejího zdravotnictví ani obranyschopnosti.

Opravdu zde nevidím ani náznak toho, že bychom neplnili naše programové prohlášení a jsem ráda, že i vy sama uznáváte, že ze schodku více než 300 miliard, které jste nám po sobě zanechali, nemůžeme vykouzlit přebytek z roku na rok. Považuji za naprosto logické, že opatření nabíhají postupně, i když jsme při jejich zavádění neztratili ani den. EET 2.0 spustíme v lednu 2027. Kobra 26 ke svému stoprocentnímu fungování také vyžaduje ještě nějaké legislativní úpravy. Integrace umělé inteligence ve finanční správě je také v běhu. Výběr daní se zlepšuje, což jasně ukázalo včera zveřejněné pokladní plnění státního rozpočtu. Prorůstová opatření, která spustíme letos nebo na začátku příštího roku, také ponesou své ovoce postupně. Vláda nemá kouzelnou hůlku a stát není motorový člun, ale spíš trajekt.

Opatření potřebují svůj čas. Přesto jsem přesvědčena, že náš fiskální strukturální plán je jasnou a nezpochybnitelnou deklarací rozpočtové odpovědnosti, která přesně odpovídá závazkům a slibům, které jsme dali našim voličům. Také jsme na něm s Evropskou komisí, respektive jejími zástupci pracovali velmi intenzivně od dubna a teď jsme ve fázi, kdy čekáme předběžné schválení do konce července a oficiální už potom technické schválení někdy v průběhu, na přelomu září, října. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní ministryně. A paní poslankyně s doplňující otázkou.

 

Poslankyně Marie Kršková: Já děkuji, paní ministryně. Je vidět, že jsme čerpali úplně z těch stejných dat a ze stejné části programového prohlášení. Já mám za to, že programové prohlášení se týká období vlády tudíž čtyř let. A potom pokud tam píšete v delším horizontu, tak očekávám, že to je na konci vašeho plánovaného období. A pokud tedy vidíme ve strukturálně fiskálním rámci, že se píše, že do roku 2030 každý rok jsou schodky a za celé ty čtyři roky zvýšíte státní dluh o dvě procenta v době hospodářského růstu, tak je to ekonomicky nezodpovědné.

Všichni ekonomové říkají, že v době hospodářského růstu je potřeba stabilizovat veřejné finance a mít je vyrovnané anebo přebytkové. A vy plánujete hospodářský růst, dobrou ekonomickou situaci, ale státní dluh se neustále bude prohlubovat.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní poslankyně. A paní ministryně odpoví.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Paní poslankyně, já jsem patřila mezi ministry financí stejně jako Andrej Babiš když byl ministr financí, kteří měli přebytkové, mírně přebytkové nebo vyrovnané rozpočty. No nicméně stalo se mnoho věcí, covidem počínaje, hospodařením vaší vlády, opravdu ty čtyři roky teda potěš nás pánbu pokračovalo a teď jsme v nějaké situaci. A vy jste nám tady zachovali nebo nechali po čtyřech letech navýšení zadlužení o 1,2 miliardy. Vyjednali jste fiskálně strukturální plán, podle kterého bych měla mít schodek příští rok 150 miliard a ten další rok 126, takže my to teď postupně dáváme do pořádku. A my jsme vždy řekli, že budeme to držet pod trajektorií tří procent. Tomu odpovídá fiskálně strukturální plán. Že musíme začít někde výš, to je logické, protože potom by to odneslo zdravotnictví, školství, investice a všechny další důležité segmenty ekonomiky. Obranou, samozřejmě o obraně nemluvě, na kterou také musíme příští rok myslet, a tak můžu pokračovat.

A v delším časovém horizontu znamená postupně a když jsme tam dali tu trajektorii, která je a bude znamenat ještě určité strukturální reformy, která je postupná, je zhruba o půl procentního bodu, tak je to proto, abychom ekonomiku nezaškrtili a nenechali ji ve stavu, v jakém vy jste nám ji předali. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní ministryně. Nyní s další interpelací paní poslankyně Olšáková a interpeluje paní ministryni Mrázovou. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Eliška Olšáková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážení členové vlády, vážená paní ministryně, kolegové, kolegyně, moje interpelace se týká stavebního zákona. My budeme zítra, možná v příštím týdnu hlasovat ve třetím čtení o zásadní reorganizaci stavební správy. A přitom jsme teprve včera nebo v minulých dnech schválili zákon o státní službě, která (?) s touto změnou úzce souvisí. Přesto poslanci dosud nemají k dispozici základní informace o jejich (?) personálních, právních ani finančních dopadech.

Odborový svaz státních orgánů a organizací navíc upozorňuje, že navržený přechod zaměstnanců podle § 338 zákoníku práce může být v praxi nerealizovatelný. Poukazuje na rozdílné kolektivní smlouvy, pracovní podmínky a také benefity zaměstnanců, kteří budou přecházet ze stovek obcí a krajů. A také tento svaz varuje před rizikem rozsáhlých soudních sporů.

A já se vás proto, paní ministryně, ptám, můžete jednoznačně potvrdit, že navržený způsob přechodu zaměstnanců je plně v souladu s novelou zákona o státní službě i se zákoníkem práce? Pokud ano, disponuje ministerstvo právní analýzou, která tento závěr potvrzuje? A pakliže tato analýza je, tak proč nebyla předložena poslancům této Sněmovny ještě před třetím čtením, abychom se s ní mohli při svém rozhodování seznámit?

Dále žádám o sdělení, kolik zaměstnanců bude nová soustava stavební správy celkově potřebovat, kolik zůstane stavebních úřadů a jaké budou celkové finanční dopady této reorganizace na státní rozpočet. A konečně, kolik koordinátorů ministerstva k dnešnímu dni působí v území, s kolika stavebními úřady jednali a jaké hlavní problémy nebo doporučení z těchto jednání ministerstvo obdrželo? Domnívám se, že většina informací by byla standardní součástí podkladů pro rozhodování, pokud by materiál prošel mezirezortním připomínkovým řízením. Tedy informace bychom měli automaticky.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní poslankyně. Paní ministryně, nyní prostor na odpověď. Máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Zuzana Mrázová: Děkuji. Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážená paní poslankyně, děkuji za vaši interpelaci. Přechod dotčených zaměstnanců je koncipován jako automatický přechod pracovněprávních vztahů ex lege v důsledku přechodu působnosti zaměstnavatele podle § 338 zákoníku práce a následných, přičemž rozhodujícím hlediskem je převažující náplň práce, nikoli souhlas zaměstnance. Tento proces byl nastaven v souladu s novelou zákona o státní službě pod vedením expertů z Ministerstva práce a sociálních věcí a Úřadu vlády České republiky. Předpokladem je, že na URU kraje přejdou ti pracovníci, kteří budou vykonávat činnosti URU kraje, to znamená: za a) u stavebních úřadů dojde k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů u všech zaměstnanců, neboť přechází veškerá působnost stavebních úřadů na nové úřady rozvoj kraje. U orgánů územního plánování dojde k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů u pouze těch zaměstnanců, kteří v převažujícím rozsahu vykonávají působnost, která přechází na nové úřady rozvoje území kraje podle § 21 odst. 3 a 4. Obdobně tomu tak bude i u územních pracovišť a případných detašovaných pracovišť.

Od dubna letošního roku koordinaci v území zajišťují takzvaní územní koordinátoři Ministerstva pro místní rozvoj, kterých je 8, mají na starosti většinou 2 kraje. Dále tuto koordinaci zajišťuje interní tým Ministerstva pro místní rozvoj a také ambasadoři společenství obcí formou osobních jednání s tajemníky úřadů, řediteli krajských úřadů, vedoucími stavebních úřadů a představiteli měst a krajů. Těchto kontaktů je již několik stovek. Aktuální číslo v tuto chvíli připravené nemám, ale pokud budete mít doplňující dotaz, pokusím se ho co nejrychleji ve svém počítači dohledat.

Na řešení implementačních aktivit pracují intenzivně mezirezortní expertní skupiny, které jsou dány schváleným vládním projektem implementace státní stavební správy, který vláda schválila 16. března letošního roku. Do těchto skupin byli přizváni kromě zástupců relevantních rezortů i zástupci územních a odborných partnerů. Skupiny pracují dle relevance a priorit tématu a budou maximálně exponovány po třetím čtení v Poslanecké sněmovně. Věnují se například tématům, jako jsou právě lidské zdroje, jako je umístění úřadů rozvoje území, územních pracovišť, detašovaných pracovišť, tématem finance, informační služby nebo spisová služba.

V roce 2027 bude tento tým posílen o 14 vysoutěžených ředitelů úřadů rozvoje území krajů pro další koordinaci v území. V každém ORP bude zapojen také 1 interní zaměstnanec stávajícího stavebního úřadu pro přípravu spisové rozluky. Kromě výše uvedeného budou pracovat expertní týmy skupin a dodavatelů z Ministerstva pro místní rozvoj, respektive od 1. 1. 2027 úřadu rozvoje území.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní ministryně. A paní poslankyně má zájem o doplňující otázku.

 

Poslankyně Eliška Olšáková: Děkuju za odpověď, paní ministryně. Já se domnívám, že jste mně tedy částečně odpověděla a částečně ne. To znamená, že analýza o tom, že ten přechod je v souladu, neexistuje, dopis, který byl Odborovým svazem státních orgánů a organizací zaslán, považujete pravděpodobně asi za irelevantn.

Pak jsem se teda ptala na ty koordinátory – za to děkuji. Ptala jsem se na to, jestli máte nějaké podněty z území, co bude největší problém. A nedostala jsem odpověď na to, jaký bude dopad na rozpočet – tady tato reorganizace – a kolik bude potřeba pracovníků, protože podle dostupných různých informací a různých statistik, které se dělaly, dotazníkových šetření, tak prostě o přechod na nový úřad má zájem asi 30 procent až 40 procent současných pracovníků. Takže jestli máte povědomí o tom, kolik těch pracovníků budete potřebovat – a taky, kolik bude těch detašovaných pracovišť mimo těch 205 ORP, protože já mám informaci, že jsou pracoviště (Předsedající: Čas.) právě na těch dvojkách, které chtějí zůstat.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní poslankyně. A paní ministryně – odpověď ma doplňující dotaz. Prosím.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Zuzana Mrázová: Místo právní analýzy Ministerstvo pro místní rozvoj, když toto připravovalo, tuto změnu a komplexní pozměňovací návrh, tak úzce spolupracovalo právě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Úřadem vlády, tak aby to bylo vše v souladu s novelou zákona o státní službě. Takže právní analýzu, které se dožadujete, v tuto chvíli nemáme. Bohužel se mi nepodařilo v rychlosti dohledat počty těch kontaktů, ale případně můžete podat písemnou interpelaci – škoda, že jsme to nevěděli dopředu, protože ty informace mám, ale teď je v té rychlosti bohužel nedokážu dohledat, nicméně jedná se o několik stovek kontaktů, ta jednání probíhají každý týden.

A pokud se bavíme o celkové kapacitě nebo personální kapacitě, tak Ministerstvo pro místní rozvoj zahájilo intenzivní komunikaci s úředníky stavebních úřadů i dotčených orgánů, kteří by se měli integrovat do centrální státní stavební správy, a to právě s cílem vysvětlit veškeré detaily, vyjasnit obavy a rizika a zdůraznit také výhody nové struktury a reformy hmotného práva.

Od září do prosince letošního roku bude probíhat série školení v rámci celé České republiky, která budou on-line i prezenčně. Díky postupné účinnosti proběhne takzvaný přechod zaměstnanců stavebních úřadů, krajů a obcí až k 1. lednu 2028. V té době už bude zcela jasná územní struktura Úřadu rozvoje území, včetně umístění případných detašovaných pracovišť, bude známá vnitřní řídící struktura a také jména vedoucích pracovníků na všech úrovních Úřadu rozvoje území. Bude také jasno v otázkách spisových rozluk a dalších odborných oblastí.

V tuto chvíli předpokládáme, že i vzhledem ke zjednodušení procesů, metodickému jednání a dalším věcem, které řeší naše novela, nebude zapotřebí tolik úředníků, kolik jich je dnes, v tuto chvíli je to zhruba (Předsedající: Čas.) 35 000 úředníků – a předpokládáme, že nám bude dostačovat zhruba jedna polovina Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní ministryně. S další interpelací pan poslanec Krainer. Pan ministr Metnar, kterého pan poslanec Kreiner interpeluje, je nicméně omluven celý jednací den z pracovních důvodů, proto není-li interpelovaný člen vlády přítomen, odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Krainer: Děkuji. Vážený pane ministře, zrušení rozhlasových a televizních poplatků, které navrhla vládní koalice, má kromě řady celospolečenských negativních dopadů i jeden ekonomický důsledek, který budete muset řešit vy osobně jako ministr vnitra. Zrušení poplatků a jejich převedení pod státní rozpočet totiž bude znamenat výpadek příjmů státního podniku Česká pošta. Váš vlastní rezort je vyčíslil na více než 275 milionů korun za výběr poplatků, zejména prostřednictvím služby SIPO.

Česká pošta není v dobrém finančním stavu, a to zejména kvůli tomu, že s ní vlády roky nic nedělaly. V minulém funkčním období ji váš šikovný předchůdce transformoval a zachránil ji před reálným krachem. Vy jste tento proces ovšem už druhý den po svém nástupu do funkce fakticky zastavil a strukturální ztráta státního podniku se tak dále prohlubuje. Jenom pro představu té transformace: V roce 2023, když byla zahájena, skončilo hospodaření pošty minus miliarda 750 milionů, v prvním roce transformace už pouze miliarda a čtvrt a v roce 2025 minus pouhých 400 milion – tedy transformace velmi úspěšná. No a z těch 400 milionů by to teď mělo vyskočit o další více než čtvrt miliardu, což skutečně není málo.

Chci se vás proto zeptat, zda má Česká pošta zpracovaný plán, jakými činnostmi tento výpadek příjmů nahradí, a zda bychom ten plán mohli vidět? A pokud to reálně není možné, má již Česká pošta alespoň zpracovaný výhled, jak tento výpadek dopadne na její hospodaření? Máte již odhad, o kolik se zvýší její provozní ztráta? A bude se díky tomu zase více zadlužovat? Doufám, že ten plán máte. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče. Jak jsem již říkala, dle zákona vám bude doručena písemná odpověď pana ministra do 30 dnů od nynějška.

Nyní pan poslanec Pláteník, interpelace na pana ministra Klempíře.

 

Poslanec Václav Pláteník: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážený pane ministře, vážím si toho, že jste tady osobně přítomen, a obracím se na vás jménem... Jsem trošku nervózní, že to neběží... (Stopky na tabuli.)

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Pardon, co by se mělo spouštět automaticky. (Stopky spuštěny.)

 

Poslanec Václav Pláteník: Já stejně nebudu dlouhý. Obracím se na vás jménem organizací, které se věnují zejména péči a zastupování osob, lidí s postižením a také rodin s ohroženými dětmi. Týká se jejich iniciativy a veřejného prohlášení Média bez bariér. Vaše vláda, která přistoupila ke kroku změnit způsob financování médií veřejné služby, a tímto způsobem je dostat pod finanční tlak, v případě České televize údajně minus 1 miliarda, v případě Českého rozhlasu minus 350 milionů. Tito lidé se obávají oprávněně, že by případné škrty a finanční tlak mohl vést k omezování služeb, které právě tato skupina obyvatel využívá nejčastěji. Jde zejména o jejich právo na informace a kulturu bez bariér, protože Česká televize a Český rozhlas jsou jediné instituce, které systematicky zajišťují přístupnost vysílání a vytvářejí obsah přímo zaměřený pro dospělé a děti se znevýhodněním. Jde o nástroje jako audiopopisy pro nevidomé, skryté titulky nebo tlumočení do znakového jazyka.

Zároveň spoléhají v případě České televize a Českého rozhlasu na bezpečný rozvoj a edukace ohrožených dětí, protože tyto jsou často jediným nenahraditelným zdrojem bezplatného, kvalitního a bezpečného obsahu bez komerčního tlaku. Tyto organizace jako Společnost pro ranou péči, Centrum LIRA, Pohoda, Vozíčkáři a podobně odmítají kroky, které by vedly ke snižování dostupnosti, kvality a rozsahu vysílání. Já se vás proto, pane ministře, dovoluji zeptat, jestli jejich oprávněné obavy berete vážně, jestli můžete garantovat, že ten finanční tlak, který způsobujete médiím veřejné služby, nepovede k tomu, že budou škrtány právě tyto nenahraditelné činnosti, které média veřejné služby jako jediné nekomerčně logicky poskytují. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče, a nyní s odpovědí pan ministr Klempíř. Máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Oto Klempíř: Děkuji, paní předsedající. Vážení kolegové, vážené kolegyně, pane kolego, případné změny ve financování Českého rozhlasu nebo České televize se nijak nedotknou lidí se sluchovým nebo zrakovým postižením, a to z jednoho jednoduchého důvodu. Za prvé, pořád v zákoně platí § 3 zákona o České televizi i zákona o Českém rozhlase. Ten jasně říká, že veřejná služba musí být dostupná všem. To je základ, který změna financování nijak nemění.

Za druhé, máme tady další zákon. Je to zákon 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Ten přesně stanovuje povinnost vysílatelů zpřístupňovat pořady lidem se sluchovým a zrakovým postižením, tedy titulky, znakový jazyk, audiopopis a tak dále, a navíc v souladu s evropskými pravidly musí vysílatelé postupně navyšovat podíl takto zpřístupněných pořadů.

A do třetice, existuje evropská směrnice o audiovizuálních mediálních službách, která doslova říká, že televizní a rozhlasové služby musí být přístupné osobám se sluchovým či zrakovým postižením. To je závazek na úrovni celé Evropské unie. A aby to nebylo jen na papíře, všechny tyto povinnosti pravidelně kontroluje Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Ta sleduje nejen média veřejné služby, ale i komerční vysílatele.

Takže když to shrnu, povinnost zajistit vysílání pro zrakově a sluchově postižené, znevýhodněné občany je pevně daná zákony, a to evropskými pravidly i dohledem Rady pro rozhlasové televizní vysílání a změna financování na tom nemůže nic změnit.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane ministře, a s navazující otázkou pan poslanec Pláteník.

 

Poslanec Václav Pláteník: Já už chci jenom poděkovat. Vážím si vaší odpovědi a beru to tak, že jste se veřejně přihlásil k povinnostem, které média veřejné služby ze zákona mají. A beru vás tedy za slovo, že vládní iniciativa změny financování se těchto služeb a těchto lidí nedotkne, protože by to bezesporu vedlo k jejich izolaci, a to si nepřejeme. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji. Pan ministr s odpovědí.

 

Ministr kultury ČR Oto Klempíř: Ano, děkuji, pane kolego. Berte to jako závazek, pro zrakově a sluchově znevýhodněné občany se nic nemění, naopak budeme rozšiřovat služby. Díky.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane ministře. Nyní s interpelací paní poslankyně Krutáková na pana ministra Červeného, který je omluven celý jednací den z pracovních důvodů, tedy bude muset podle zákona odpovědět písemně do 30 dnů od podání interpelace.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře, v médiích se v posledních dnech objevily informace o plánovaných personálních změnách v Českém hydrometeorologickém ústavu. Podle vyjádření ředitele ČHMÚ Marka Riedera měl ústav obdržet předběžnou informaci o požadavku snížit od 1. ledna příštího roku počet zaměstnanců o 37 pracovních míst. Ředitel zároveň uvedl, že ústav již v minulých letech významně snižoval počet zaměstnanců a další omezení by mohlo ohrozit plnění zákonných úkolů včetně výstražné služby. V krajním případě avizoval ředitel i svou rezignaci.

Český hydrometeorologický ústav přitom zajišťuje řadu klíčových činností pro bezpečnost obyvatel, integrovaný záchranný systém, vodní hospodářství, energetiku i ochranu životního prostředí. Případné personální omezení proto vyvolává oprávněné otázky.

Pane ministře, ptám se tedy: Jak v současnosti vypadá návrh systemizace služebních a pracovních míst? V jaké fázi jsou jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou o rozpočtu a případných personálních škrtech v rámci rezortu Ministerstva životního prostředí? V nedělní debatě na ČT24 jste uvedl, že plánované škrty se Českého hydrometeorologického ústavu nedotknou. Můžete tuto informaci potvrdit a jednoznačně deklarovat, že nedojde ke snížení počtu zaměstnanců ČHMÚ? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní poslankyně, a nyní poprosím paní poslankyni Svárovskou, opět interpelace na pana ministra Červeného, který je omluven z pracovních důvodů a odpoví písemně do 30 dnů.

 

Poslankyně Gabriela Svárovská: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, vláda oznámila, že se nevrátí k plošnému zálohování PET láhví a nápojových plechovek a bude hledat jiné řešení. Ráda bych se optala na data, na základě jakých vláda tento záměr formulovala. Podle evropské obalové legislativy musí Česká republika prokázat vysokou míru odděleného sběru těchto obalů. Pokud se chce zálohovému systému vyhnout, musí prokázat osmdesátiprocentní sběr v roce 2026 a věrohodný plán k dosažení 90 procent v roce 2029. U PET láhví se uvádí, že se třídí přibližně 8 z 10 láhví, u nápojových plechovek jsme podle veřejně citovaných údajů výrazně níže, zhruba mezi 30 a 40 procenty. Proto se vás ptám: Jakými aktuálními daty Ministerstvo životního prostředí disponuje, zvlášť u PET lahví a zvlášť u nápojových plechovek? Tedy kolik se jich uvede na trh, kolik se jich zpětně sebere, dotřídí a materiálově zrecykluje?

Za druhé, jak ministerstvo ověřuje věrohodnost těchto dat? Kdo je dodává, kdo je kontroluje a jak zabráníte tomu, aby se za splněný cíl vydával odpad, který se sice sebere, ale následně neskončí v kvalitní recyklaci.

Za třetí, jak realistické je podle současných dat splnění evropských cílů bez zálohového systému, zejména u nápojových plechovek? Má vláda konkrétní plán pro případ, že se v roce 2026 ukáže, že se k těmto cílům neblížíme? Nejde mi o ideologický spor zálohy ano, nebo ne. Jde mi o to, aby Česká republika měla funkční, transparentní a ověřitelný systém, který skutečně zvýší recyklaci, sníží množství odpadu v přírodě a splní evropské závazky. Pokud vláda tvrdí, že má jiné řešení než zálohování. Musí říct, o jaká data se opírá a co udělá, pokud se ukáže, že toto řešení nefunguje. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní poprosím paní poslankyni Patkovou, která interpeluje pana ministra Juchelku, který je od 14.30 omluven z pracovních důvodů, tedy také vám odpoví do 30 dnů písemně.

 

Poslankyně Jana Patková: Děkuji, paní předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, již potřetí se zde u pultíku setkáváme s tématem jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, a opět tu máme nové problémy. Víme o konkrétních případech, kdy z důvodů nefunkčnosti jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele chce teď stát vrátit slevy na pojistném za zaměstnance.

Do 30. 6. byla lhůta pro podání hlášení za první kvartál. Někdo se snažil to nahrát v termínu, ale systém nefungoval a hlášení nepřijal. Jiní to stihli nahrát s předstihem. Scénář je však v obou dvou případech stejný. Stát chce doplatit po zaměstnavatelích slevy na pojistném, na které firmy mají právní nárok, a udělali maximum pro to, aby vše bylo v pořádku. Kdo jim tyto finanční prostředky nahradí, když oni nepochybili?

Mám proto konkrétní návrh. Co takhle stanovit deadline na termín, kdy bude systém skutečně funkční? A opět se zopakovalo to, co už jsem kritizovala. Nelogický termín v době pololetí, souběhu různých agend a do toho nefungujícího jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele a ještě k tomu opět probíhaly aktualizace, a to i přesto, že se dalo počítat s tím, že v tento čas bude mít systém větší vypětí. A máme tu ještě druhý problém. Některá data, která už do systému byla nahrána, zcela zmizela. Je to taková hra na schovávanou.

Proto mé dva dotazy zní: Kdy a jak plošně změkčíte tvrdost zákona tak, aby firmy nemusely vracet legitimně uplatněné slevy jen kvůli kolapsu vašeho IT systému? A druhá otázka: Kdy začne ePortal konečně fungovat tak, aby v něm nemizela již odeslaná data? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní poslankyně, za dodržení času. Nyní s další interpelací pan poslanec Šmída, který interpeluje přítomného pana ministra Šebestyána.

 

Poslanec Martin Šmída: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci jmenování Pavla Kováčika do dozorčí rady státního podniku Povodí Ohře.

Já už jsem se tady zabýval spoustou motoristických trafik na MŽP, ale toto mě skutečně překvapilo. Pan Pavel Kováčik je veřejnosti znám především jako dlouholetý poslanec a bývalý předseda poslaneckého klubu KSČM. A po skončení své politické kariéry nyní působí v dozorčí radě významného státního podniku, který spravuje důležitou část vodohospodářské infrastruktury České republiky. A proto bych se Vás chtěl zeptat, jaké konkrétní důvody vedly k jeho jmenování, jakou odbornou kvalifikací, profesními zkušenostmi nebo manažerskými schopnostmi pan Kováčik disponuje pro výkon této funkce, jaké má zkušenosti v oblasti vodního hospodářství, správy vodních toků, ochrany před povodněmi nebo řízení organizací podobného typu. Věřím, že KSČM není organizace podobného typu. Proběhlo před jeho jmenováním výběrové řízení nebo posouzení nějakých dalších kandidátů? Pokud ano, podle jakých kritérií byl vyhodnocen jako nejvýhodnější uchazeč? Skutečně to vyvolává dojem, že nejde o nominaci založenou na odbornosti, ale o politickou trafiku pro bývalého poslance.

Proto Vás žádám o vysvětlení, jaké konkrétní kompetence a odborné předpoklady pana Kováčika vedly k jeho jmenování do dozorčí rady Povodí Ohře a proč byl na tuto funkci vybrán právě on. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče, a pan ministr Šebestyán s odpovědí.

 

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Děkuji za slovo. Vážený pane poslanče, co se týká jmenování Pavla Kováčika do dozorčí rady státního podniku Povodí Ohře, mi dovolte uvést následující.

Pan Pavel Kováčik byl do dozorčí rady státního podniku Povodí Ohře jmenován dne 27. dubna 2026. Jeho nominace proběhla v souladu se stanovenými pravidly pro obsazování funkcí v orgánech státních podniků. Nominace Pavla Kováčika vycházela ze shody dosažené v rámci vládní koalice při obsazování míst v orgánech státních podniků. Pan Kováčik splnil všechny stanovené požadavky včetně úspěšného absolvování pohovoru před výborem pro personální informace při Úřadu vlády České republiky dne 16. dubna 2026, který k jeho jmenování vydal doporučující stanovisko. Současně byly splněny veškeré požadované administrativní náležitosti spojené s výkonem této funkce. Pan Pavel Kováčik byl dlouholetým místopředsedou zemědělského výboru a členem zemědělského výboru. Za dobu jeho působení v Poslanecké sněmovně se zevrubně seznámil s problematikou státních podniků Povodí a myslím si, že je to odborník, který této věci rozumí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane ministře. Předpokládám, že pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Ano, vidím. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Šmída: Těžko se smířit s odpovědí, že těchto kompetencí nabyl jako člen nebo místopředseda zemědělského výboru. Čili otázka byla na ty skutečné kompetence. Otázka byla, zda proběhlo výběrové řízení. Bylo řečeno, že byly splněny nějaké administrativní požadavky a že to byla shoda ve vládní koalici, což spíš napovídá tomu, že šlo tedy spíš o politickou nominaci nikoliv odbornou. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče. Pan ministr s navazující odpovědí.

 

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Nevím, jestli z vás zase v této věci mluví neznalost, ale pokud bych porovnal nominace v jednotlivých státních podnicích Povodí za minulé období a porovnal počty politických nominantů, ať už se to týká vaší strany nebo koalice, tak ta praxe je pořád stejná. Musí se projít přes výbor pro personální nominace, žádná výběrová řízení se tam nedělají a nikdy to tak nebylo. Takže proč jste se takto neangažoval a neusiloval o to v minulém období? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane ministře. S další interpelací pan poslanec Berki, který svoji interpelaci nepodá. Dále bude paní poslankyně Weimerová interpelovat pana ministra Vojtěcha.

 

Poslankyně Ester Weimerová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, na výboru pro zdravotnictví i jeho podvýborech mnohdy narážíme na nízkou informovanost veřejnosti ohledně celé škály zdravotních témat a neustále se zabýváme možnostmi osvěty. To je klíčová oblast ochrany veřejného zdraví. A lidé se o zdraví zajímají, hledají si o něm informace na internetu, ale u toho se dostanou k množství neověřených informací nebo přímo zavádějících informací, které nabourávají důvěru v náš systém zdravotnictví a preventivní opatření. Věřím, že je velký, dosud ne úplně využitý, potenciál v Národním zdravotnickém informačním portálu, který obsahuje ověřené informace spolu s praktickými informacemi nad rámec podstaty zdravotních problémů, například ke zdravotnímu pojištění, k dárcovství nebo ke zdravotnickým zařízením v okolí. Zároveň se ale docela často setkávám dokonce i s odborníky, kteří o Národním zdravotnickém informačním portálu ani nevědí a nemohou tam odkazovat pacienty.

Chtěla bych se proto zeptat, zda Ministerstvo zdravotnictví připravuje nějakou strategii na zvýšení povědomí o tomto portálu, případně jeho zatraktivnění a další vylepšení jeho uživatelské přívětivosti. Předem děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní poslankyně. Pan ministr odpovídá.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Vážená paní poslankyně, já moc děkuju za tuto interpelaci, která na rozdíl možná od jiných interpelací u kolegů skutečně mi činí radost, protože já Národní zdravotnický informační portál považuji za své dítě, protože vlastně vznikl v době mého předchozího působení na Ministerstvu zdravotnictví v roce 2019, přesně z těch důvodů, o kterých jste hovořila, protože lidé samozřejmě používají internet pro hledání nejrůznějších informací týkajících se zdraví, péče o zdraví, zdravotnictví a tak dále a nebudeme si nalhávat, že internet je plný jenom korektních, ověřených, správných informací. Spíše naopak, je plný dezinformací a ne úplně korektních informací, které samozřejmě v případě zdraví mohou mít poměrně zásadní dopady.

Právě proto jsme tedy v roce 2019 spustili NZIP, Národní zdravotnický informační portál, NZIP.cz, po vzoru třeba Rakouska a dalších zemí, aby skutečně na jednom místě byly ověřené informace odbornými společnostmi pod garancí ministerstva. A to se podařilo. Je to tedy od roku 2019 zhruba nějakých sedm let. Otázka je, jestli to je dlouhá doba, krátká doba, samozřejmě byl mezitím covid. Takže my ten portál samozřejmě stále rozvíjíme. Na druhou stranu, když se podívám na ta data, třeba za tento rok od 1. ledna roku 2026 jsme měli zhruba 2 480 000 návštěv do dnešního dne, za červen asi 368 000.

Takže není to tak, že by o něm lidé nevěděli, průměrně za den to vychází na 14 000 návštěv denně. Takže myslím si, že ta návštěvnost není úplně špatná.

Samozřejmě dnes čelíme trochu tomu, že lidé samozřejmě používají umělou inteligenci. Takže to asi všichni víme, jak to funguje, že dají nějaký dotaz a ona vytáhne ty informace. Ale nám jde o to, aby je vytahovala třeba právě z toho NZIPu. A zdá se, že zkrátka ta návštěvnost tam není úplně špatná. My ten NZIP stále rozvíjíme. Prvotně to byly hlavně ty články o podpoře zdraví v různých kategoriích, reprodukčním zdraví, infekční nemoci a tak dále. Každému doporučuji, aby skutečně na ten NZIP šel, jsou tam obrovsky zajímavé věci i různé kvízy a tak dále. Snažíme se, aby to bylo i řekněme trošku hravou formou.

Ale to, kde teď velmi napínáme síly, jsou otevřená data, protože já sám jsem fanouškem dat, datového řízení zdravotnictví, otevřených dat. A když se podíváme na to vlastně, kolik už dneska máme třeba datových sad, je jich 208, 208 otevřených datových sad o českém zdravotnictví, jsou tam i vizualizace dat. Takže skutečně ten portál se stále rozvíjí, pracujeme na nich, na těch všech informacích, je tam aktuálně něco přes 2 000 článků. Ale souhlasím s tím, že to je nekonečná práce dělat osvětu, informovat o tom i tímto způsobem.

Pokud někdo ještě stále v tuto hodinu se dívá na interpelace, tak prosím všechny, aby využívali ten NZIP, protože skutečně jsou to zaručené informace. Je tam spousta informací, které člověk může využít pro podporu svého zdraví, pro zjištění informací. A my ho dále budeme rozvíjet a budeme pracovat na tom, aby se o něm co nejvíce lidí dozvědělo. Mrzí mě, že třeba někteří odborníci, jak říkáte, o tom neví, je to určitě i náš úkol.

Na druhou stranu jeden z klíčových partnerů od začátku je třeba Česká lékařská společnost Janda Evangelisty Purkyně, to znamená ta zastřešující odborná společnost všech odborností v České republice, která se podílí přímo na těch článcích. Jednotlivé odborné společnosti se na nich podílí, takže to děláme s těmi odborníky. Ale je to jako se vším, prostě ne všechno se dostane úplně ke každému tomu třeba i poslednímu lékaři a na tom musíme společně pracovat. Ale já jsem docela musím říct hrdý na to, co se podařilo do roku 2019. A když se podíváte na ta čísla, o kterých jsem hovořil, na ta data, tak si myslím, že to úplně tak špatné není, ale vždycky to může být lepší.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane ministře. A paní poslankyně s doplňujícím dotazem.

 

Poslankyně Ester Weimerová: Děkuji za slovo, vážený pane ministře, moc vám děkuji za odpověď i za kontext toho, jak tento portál vznikal a i za tu informaci, že je poměrně velmi navštěvovaný. Musím přiznat, že jsem to ve svém okolí nevnímala. Vlastně jsem se o něm dozvěděla i takovou velmi nenápadnou zmínkou. Já jsem psycholožka z nemocnice a dozvěděla jsem se to v rámci povinného akreditovaného kurzu psycholog ve zdravotnictví, kde to prostě zmínili. Potom už jsem o něm neslyšela, přestože jsem věděla od té doby, že to je skvělá věc, o které bych měla více mluvit, a nějak to moje okolí neregistruje. Možná jestli máte nějaké bližší informace o tom, jak konkrétně už to Ministerstvo zdravotnictví propaguje, ať už mezi pacienty, veřejností nebo odborníky a jestli tedy plánujete možná v tomto ještě něco konkrétního? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji za doplňující dotaz. A pan ministr představí i všem sledujícím naše interpelace. Děkuji.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuji. Ano, tak my spolupracujeme samozřejmě nejenom s těmi odbornými společnostmi. Nevím, jestli se přímo ještě spolupracuje třeba i s klinickými psychology a tak dále. Ale těch společností a různých asociací je celá řada, prověřím psychology. Každopádně i s pacientskými organizacemi, což je také důležité. Pacientské organizace jsou součástí ministerstva a Pacientská rada, která funguje na Ministerstvu zdravotnictví, Národní asociace pacientských organizací a s těmi také vlastně spolupracujeme. Protože to je zase nějaký další zdroj nebo kanál, skrze který můžeme ty informace o NZIPu dále komunikovat.

Takže je to dlouhodobý proces. V těch zemích, kde už takovýto portál funguje, kde jsme se třeba inspirovali, říkám například Rakousko nebo Austrálie, kde byl velmi zajímavý právě podobný portál, na který jsme se dívali při tvorbě vlastně NZIPu, tak ty portály fungují často desítky let, u nás tedy od toho roku 2019. Takže je to prostě nějaký proces, aby se to dostalo co nejvíce lidem, laické veřejnosti, odborné veřejnosti. A budeme na tom pracovat, aby ta informovanost byla pokud možno co největší a skutečně aby lidé úplně nevyužívali ten doktor Google, jenom že dají nějak naslepo nějaký dotaz a pak různě posbírají informace, které skutečně nemusí být úplně korektní a mohou být zavádějící a někdy možná i nebezpečné, jak vidíme. A právě proto máme tady NZIP, aby tam lidé získali informace, které ověřili odborníci, které skutečně projdou jasnou recenzí. A zároveň ty články, když se na to podíváte, tak jsou velmi uživatelsky přístupné, že to nejsou nějaké odborné statě. Vlastně cílem bylo, že nechceme dělat nějaký odborný web pro odborníky, ale skutečně pro laickou veřejnost i s grafikou a tak dále. Tak určitě všichni, kteří nás sledujete, i ti, kteří tady ještě sedíte, používejte Národní zdravotnický informační portál (Předsedající: Čas.), je to moc důležité. Díky.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkujeme, pane ministře. A nyní s další interpelací pan poslanec Vlček na paní ministryni Mrázovou.

 

Poslanec Lukáš Vlček: Paní místopředsedkyně, já vám děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, ta moje interpelace směřuje tedy na paní ministryni Mrázovou v otázkách zajištění finančních nákladů a personálních kapacit pro funkční stavební zákon. Můj názor na tento zákon znáte. Je to zmatek, chaos, zmar s ohromným rizikem paralýzy stavebního řízení. Je to neskutečně nepřipravený, neprofesionální tisk s ohromným množstvím pozměňovacích návrhů. Už jen ten samotný komplexní pozměňovací návrh, který má 1073 stran, o něčem svědčí.

No a ten můj dotaz je velmi jednoduchý. Protože nebylo provedeno mezirezortní připomínkové řízení, nebyla zpracována RIA, nikdo se pořádně nebavil s odborníky, tedy mě zajímá, jakým způsobem jsou zajištěny personální kapacity a zda existuje určitá relevantní analýza nákladů a přínosů tohoto zákona. Tedy můj dotaz je velmi jednoduchý, paní ministryně Mrázová. Máte analýzu nákladů a přínosů nového stavebního zákona? A mohl bych ji vidět? (Předsedající dává posunky najevo ministru zdravotnictví, aby se s dotazující poslankyní přesunuli mimo sál.)

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče, a paní ministryni s odpovědí. A poprosím poslance, aby své hovory přesunuli mimo sál, někteří máte takové znělejší hlasy, pane ministře. Jenom jestli byste si přesunuli ten rozhovor mimo sál, ono se to hrozně rozléhá. Moc děkuju, nezlobte se, děkuji. Paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Zuzana Mrázová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane poslanče, děkuji za Vaši interpelaci. MMR již zahájilo intenzivní komunikaci s úředníky stavebních úřadů i dotčených orgánů a to na všech úrovních od státní až po lokální s cílem vysvětlit veškeré detaily, vyjasnit obavy a rizika a zdůraznit také výhody nové struktury a reformy hmotného práva. Děje se tak například prostřednictvím setkání se stavebními úřady, úřady územního plánování, dotčenými orgány, ať už on-line nebo osobně zasíláním pravidelných newsletrů, vytvořením nových webových stránek, kde jsou mimo jiné i faktické dotazy a odpovědi. Nové webové stránky ke stavebnímu zákonu najdete na www.novystavebnizakon.gov.cz a budou určitě prospěšné i pro poslance a veřejnost, pokud nás ještě někdo sleduje.

Od září do prosince letošního roku bude také probíhat série školení v rámci celé České republiky a školení bude on-line i prezenčně rozdělené pro stavební úřady a pro oblast územního plánování.

Díky postupné účinnosti nabíhání novely zákona proběhne takzvaný přechod zaměstnanců krajských a obecních stavebních úřadů až k 1. lednu 2028. V té době již bude zcela jasná územní struktura úřadu rozvoje území včetně umístění případných detašovaných pracovišť. Bude známa vnitřní řídící struktura a jména vedoucích pracovníků na všech úrovních. Bude jasno v otázkách spisových rozluk a dalších odborných oblastí. To vše, věřím, odstraní dnešní rozpaky a obavy zaměstnanců stavebních úřadů i dotčených orgánů, které mohly získat i díky šíření často nepravdivých informací v průběhu letošního roku. Na všech zmíněných oblastech nyní intenzivně pracují expertní skupiny v rámci projektu integrace státní stavební správy, který jak jsem již říkala, schválila vláda v březnu letošního roku.

Případný propad v personálních kapacitách, například z důvodu odchodu do důchodu nebo i přirozenou obměnou a mobilitou pracovní síly bude saturován intenzivním školením a uplatněním metodiky nového hmotného práva, kdy dojde k zásadnímu snížení dnešních nezbytných úřednických kapacit, neboť budou odstraněny neefektivní a duplicitní správní úkony a zbytečná byrokracie.

Samozřejmostí je intenzivní náborová kampaň pro nástup nových pracovních sil, na které již rovněž jedna z expertních skupin projektu Implementace intenzivně pracuje, aby byla včas a efektivně připravená.

Příprava rozpočtu celé reformy probíhá na úrovni vlády pod plnou kontrolou zainteresovaných subjektů z řad dotčených rezortů a rovněž v rámci expertní skupiny projektu integrace státní stavební správy, která se právě přípravě rozpočtu a jednotlivých jeho položek nyní intenzivně věnuje.

Smyslem reformy je umožnit celému sektoru stavebnictví s multiplikačním efektem 3,2 plně využít tento potenciál, a tím i násobit možnost zvýšení hrubého domácího produktu. Souběžně se zvyšováním HDP bude analogicky pozitivní dopad i do inkasa daní v této oblasti. To ukázala i aktualizovaná RIA, kterou jsme si jako Ministerstvo pro místní rozvoj udělali.

Konkrétní rozpočet Úřadu rozvoje území na rok 2027 je připravován Ministerstvem pro místní rozvoj standardně ve spolupráci s Ministerstvem financí České republiky právě na základě výstupů expertní skupiny, která se rozpočtu a financování nové státní stavební správy intenzivně věnuje a bude tedy součástí návrhu zákona o státním rozpočtu i střednědobého výhledu pro rok 2028 a 2029.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní ministryně. A pan poslanec Vlček s doplňující otázkou.

 

Poslanec Lukáš Vlček: No, paní ministryně, nezlobte se na mě, ale vy jste tady znovu teďka ukázala, že vlastně nemáte vůbec nic. Vy jste zase jen přečetla něco z papíru tak jako vždycky, když kamkoliv přijdete, tak vždycky jim přečtete něco z papíru, pak mlčíte, nejste schopná odpovídat na konkrétní dotazy, jak to vlastně fakticky bude fungovat, jak to bude financováno, kdo reálně v tom systému bude pracovat. Protože já sám jsem viděl na vlastní oči, jak ta setkání probíhají. Jsou to většinou mlčení, jsou to nekonkrétní odpovědi. Takže opravdu vy jste tady zase jenom potvrdila, že nemáte vůbec nic.

A já se znovu ptám, paní ministryně, máte k dispozici nějakou relevantní analýzu nákladů a přínosů nového stavebního zákona a můžeme ji vidět?

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče. Paní ministryně s doplňující odpovědí.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Zuzana Mrázová: Tak je velká škoda, že jsem vás nikdy na žádném z těch setkání neviděla, o kterých tady hovoříte, které tady opravdu jako vroucně kritizujete, ať už se jedná o Roadshow, které jsme dělali již od loňského roku, nebo když jsem mluvila o setkání se stavebními úřady, dotčenými orgány, setkání s tajemníky a dalšími, nebyl jste tam.

Takže opravdu nechápu, jak můžete soudit efektivnost těchto setkání, když jste na nich prostě nebyl, nebyl jste na nich. Nebyl. Když je to setkání s tajemníky, vy nejste tajemník, proto na těchto setkáních nejste. Věřím, že můžete mít nějakou zpětnou vazbu od některých účastníků, ale osobně jste tam prostě nebyl. To si řekněme na rovinu.

O té RIA jsem tady mluvila. Pokud bych měla shrnout čísla, bohužel nemám ji tady u sebe, tak vlastně ty náklady, které se předpokládají pro vznik v příštím roce, jsou zhruba 3,5 miliardy a v dalších letech by pak vlastně měla stát nová struktura centrálních stavebních úřadů, tuším, 7,1 miliardy korun.

Vedle toho máme propočítanou i přínosnost do ekonomiky a do rozpočtu státního, a ta vychází na 7, 6 miliard. Takže vnímáme to, že ty pozitivní dopady reformy, tak jak ji máme připravenou, tady prostě budou. Můžeme si to vyhodnotit za pár let, nicméně v tuto chvíli informace, které máte, bohužel nejsou pravdivé. Já nikde nemlčím, já na všech setkáních, kde jsem, tak hovořím, setkávám se s těmi lidmi a ano, obavy tady byly, nicméně vnímám to i díky informacím, které mám od kolegů, že ty obavy se nám daří rozptylovat. Ano, ne všichni přejdou do centrální státní stavební správy, s tím jsme ani nepočítali, stejně jako když se rušily okresní úřady, také nepřešli všichni úředníci okresních úřadů na obce v rámci přenesené působnosti, to je prostě přirozený proces, který se děje čas a bude se tady dít i nadále.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní ministryně. S další interpelací paní poslankyně Olšáková. Jedná se o poslední interpelaci, kterou mohu připustit do jednání.

 

Poslankyně Eliška Olšáková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážená paní ministryně, já si vás dovolím interpelovat ještě jednou dneska, a to k věci postupu vašeho ministerstva při projednávání novely stavebního zákona. Kromě toho, že nebyl meziresort a všechny ty věci s tím spojené, k tomu se vracet nebudu, ale co mě zaráží, já, byť nejsem členkou hospodářského výboru, tak jsem se chtěla před hlasováním seznámit se stanovisky jednotlivých rezortů ke svým pozměňovacím pěti návrhům a taky k návrhům svých kolegů a považuji to za naprostý základ odpovědného rozhodování.

Obrátila jsem se proto na hospodářský výbor s žádostí o jejich zaslání a bylo mi sděleno, že výbor žádné jiné podklady nemá a že jediným materiálem, který má, je tabulka, kterou měli členové výboru při jednání k dispozici. Tato tabulka ale neobsahuje samotná stanoviska rezortů a u řady pozměňovacích návrhů ani jejich úplné odůvodnění. Přitom je zřejmé, že tato stanoviska existovala. Měla jste je k dispozici vy i paní vládní zmocněnkyně a při jednání výboru jste z nich argumentovaly. Poslanci je ale k dispozici nedostali. Já to považuji nepovažuji za standardní legislativní postup. Stanoviska jednotlivých ministerstev nejsou interním materiálem vlády. Jsou to odborné podklady, které mají poslancům umožnit vytvořit si vlastní názor. Pokud má vláda všechny informace, musí je mít i Poslanecká sněmovna, jinak se z rozhodování stává pouze hlasování bez znalosti věci.

Já osobně odmítám hlasovat o pozměňovacích návrzích, aniž bych měla k dispozici relevantní podklady. Proto se vás, paní ministryně, ptám, proč tato stanoviska nebyla standardně zpřístupněna všem poslancům zvlášť u takto zásadní reformy, kdo na ministerstvu rozhodl o tom, že nebudou poslancům na výbor poslána, přestože existovala? A můžete dnes Poslanecké sněmovně garantovat, že budou všem poslancům neprodleně poskytnuta ještě před hlasováním, aby si každý z nás mohl je přečíst a rozhodovat na základě úplných informací, nikoliv pouze podle toho, co se rozhodne vláda sdělit ústně?Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji. A paní ministryně s odpovědí.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Zuzana Mrázová: Tak děkuji za slovo, paní předsedající. Já už ani nebudu v této odpovědi dlouhá. Já bych tady ráda upozornila, že se jedná o poslanecký návrh, nikoliv vládní. Takže předkladatelem není Ministerstvo pro místní rozvoj, je to skupina poslanců. Jde-li o jednání hospodářského výboru, kdy jsem zastupovala předkladatele, nepovažuji projednání návrhu novely stavebního zákona za nestandardní, neboť zvyklosti a postupy jsou na jednotlivých výborech a podvýborech Poslanecké sněmovny odlišné.

Všichni poslanci, kteří byli na hospodářském výboru, obdrželi přehled se stanovisky předkladatele, zástupci jednotlivých ministerstev, já osobně i vládní zmocněnkyně jsme byli přítomni na jednání hospodářského výboru a byli jsme připraveni stanoviska rezortu sdělit a bylo to tak také často činěno.

Členové hospodářského výboru měli pokaždé možnost se na stanovisko dotázat a probrat a poslanci tak také činili a stanovisko jim bylo poskytnuto, pokud tam zástupci daných rezortů byli.

V tuto chvíli vám mohu říct, že probíhá závěrečná kontrola stanovisek, které některé rezorty ještě upřesňovaly a jejich přiřazení ke konkrétním pozměňovacím návrhům. Během dnešního dne bude tabulka se stanovisky jednotlivých rezortů poslancům zaslána.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní ministryně. A nyní s doplňující otázkou paní poslankyně Olšáková.

 

Poslankyně Eliška Olšáková: Paní ministryně, já děkuji za odpověď a já už doplňující otázku nemám. Jestliže ta tabulka bude zaslána dnes, jak říkáte, tak se s tím spokojím a přečtu si aspoň svoje zdůvodnění u těch pěti pozměňovacích návrhů. Díky.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji. Tak paní ministryně, ještě odpovíte nebo nebudete?

Dobře, tak to je krásný slib na konec našeho dnešního jednání, protože podle jednacího řádu poslední interpelace může zaznít nejpozději v 17.55, čímž pádem já přerušuji 24. schůzi Poslanecké sněmovny do pátku 3. července do 9 hodin.

Děkuji Vám a hezký zbytek odpoledne/večera.

 

(Jednání skončilo v 17.59 hodin.)

Aktualizováno 4. 7. 2026 v 15:51.