Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(17.20 hodin)
(pokračuje Jakub Krainer)
Více než polovina osob, které absolvovaly pětileté vysokoškolské studium psychologie a následně čtyřleté specializační vzdělávání, tak u atestační zkoušky neuspěla. Do systému zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění v důsledku toho přibylo pouze 19 nových klinických psychologů, a to v době, kdy Česká republika dlouhodobě čelí jejich nedostatku a pacienti často čekají na odbornou péči řadu měsíců. Za období let 2014 až 2023 úspěšně dokončilo atestaci celkem 84 procent uchazečů.
Současná čísla proto vyvolávají otázku, zda nedošlo ke změně podmínek vzdělávání, průběhu zkoušek nebo způsobu hodnocení, případně zda nízká úspěšnost nesignalizuje hlubší problémy v systému přípravy budoucích klinických psychologů.
Žádám Vás proto o vysvětlení, jak Ministerstvo zdravotnictví hodnotí skutečnost, že při posledním termínu uspělo v obou částech atestační zkoušky pouze 46 procent uchazečů. Jaké konkrétní příčiny této neúspěšnosti Ministerstvo nebo Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví identifikuje a zda disponují podrobnou analýzou výsledku jednotlivých částí zkoušky.
Současně vás žádám o poskytnutí údajů o úspěšnosti za roky 2019 až 2026. A o srovnání s úspěšností prvních pokusů u atestačních zkoušek v lékařských specializačních oborech. Zajímá mě rovněž, zda ministerstvo považuje za přiměřené, aby po nejméně devíti letech odborné přípravy neuspěla u atestace více než polovina uchazečů. Zda průběžně vyhodnocujeme soulad mezi obsahem specializačního vzdělávání a požadavky kladenými při atestační zkoušce a jaká konkrétní opatření hodláte přijmout k odstranění zjištěných problémů. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Moc děkuji, pane poslanče. A nyní poprosím o odpověď pana ministra Vojtěch.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, na pravé straně už moc není kolegů... Pane poslanče, děkuju za tu interpelaci. Vzdělávání klinických psychologů, realizace a průběh atestačních zkoušek jsou určitě oblastmi, které Ministerstvo zdravotnictví řeší a zabývá se jimi. Jak jste správně řekl, realizuje je IPVZ, tedy Institut pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví, který je zároveň pověřen Organizací specializačního vzdělávání v daném oboru.
Ten úspěch u atestačních zkoušek může být ovlivněn řadou faktorů. Může to být otázka toho, jestli ten uchazeč skládá zkoušku na první pokus nebo ji opakuje. Dále zda úspěšně obhájí kazuistiku. V případě neobhájí kazuistické práce nemůže přistoupit k ústní části zkoušky. Výsledek zkoušky může být rovněž ovlivněn úrovní teoretických znalostí, schopností jejich praktické aplikace, kvalitou odborné přípravy, mírou stresu, psychické zátěže během zkoušky, zkušenostmi z praxe, komunikačními dovednostmi při ústní části nebo také nějakou aktuální osobní situací, zdravotním stavem uchazeče.
Takže ty důvody – skutečně jich může být celá řada. Každý z nás jsme někde dělali nějakou zkoušku, tak to víme. Ale samozřejmě významnou roli může hrát i kvalita školicího pracoviště a vedení ze strany školitele. My jsme jako Ministerstvo zdravotnictví v tomto oboru připravili a realizovali řadu opatření s cílem zkvalitnit přípravu a zpřehlednit procesy v rámci ukončování specializačního vzdělávání.
To, co se podařilo je, že v rámci atestačních zkoušek byla vytvořena jednotná metodika ke zpracování kazuistik, která v oboru klinická psychologie nahrazuje praktickou část atestační zkoušky. Tento krok sjednocuje požadavky na odbornou úroveň uchazečů a přispívá ke zvýšení objektivity hodnocení. Byla také zavedena možnost účasti na atestačních zkouškách nejen pro účastníky specializačního vzdělávání, ale také pro školitele. Účastníci se tedy mohou seznámit s průběhem zkoušky a lépe se se na připravit, zatímco školitelé získávají přímou zkušenost s požadavky kladenými na své školence. Atestačních zkoušek se může účastnit i školitel konkrétního uchazeče, který může poskytnout zpětnou vazbu a přispět k objektivnějšímu posouzení jeho odborné způsobilosti.
Jedním z dalších klíčových kroků je zavedení požadavku, aby uchazeč, který opakuje atestační zkoušku, byl vždy zkoušen jinou atestační komisí, a to minimálně z více než 50 procent. Tento krok zase směřuje ke zvýšení transparentnosti a omezení možných subjektivních vlivů v hodnocení, že si někdo na někoho takzvaně zasedl. A došlo také mimo jiné k rozšíření míst konání atestačních zkoušek – nově je možná realizace i v Brně, dříve to probíhalo jenom v Praze, takže je to zase nějaký komfort pro ty uchazeče.
Na seminářích pro školitele v oboru klinická psychologie pořádaných IPVZ pravidelně probíhá diskuse zaměřená na průběh atestačních zkoušek s cílem získat zpětnou vazbu z praxe. Z této diskuse vyplývá, že průběh zkoušek je většinou hodnocen pozitivně, velmi kladně byla vnímána zejména možnost poskytování přímé zpětné vazby ze strany školitelů a také příležitost pro účastníky školitele seznámit se s průběhem zkoušky.
My teď aktuálně připravujeme úpravu legislativních podmínek, tedy zákona 96/2024 Sb., o nelékařských zdravotnických profesích při získání odborné a té sledované způsobilosti s vazbou na... a přímým dopadem na podobu a průběh atestačních zkoušek, kdy chceme zlepšit prostupnost a průchodnost vzdělávacím systémem a zvýšit počet zájemců o specializační studium a zvýšit počet atestovaných klinických psychologů, neboť současný stav obecně z hlediska počtu samozřejmě není úplně uspokojivý. A také chceme rozšířit o další místo konání atestačních zkoušek, konkrétně v Ostravě, takže by se vlastně mohla testovat Praha, Brno, Ostrava.
I to může být jedním prostě z důvodů, nějakou bariérou, jak se vlastně k atestačním zkouškám dostat. Takže to jsou nějaká opatření, která se realizují nebo se připravují a ten požadavek na ta data teď tady aktuálně tedy nemám. Ale určitě pokud mi napíšete písemný dotaz, tak vám rád odpovím.
Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec Krainer doplňující otázku.
Poslanec Jakub Krainer: Děkuji moc za odpověď. Cílem určitě není nějaká konfrontace, já chápu ty důvody. Děkuji, že přijímáte opatření a chtěl jsem se možná doptat ještě na legislativní změny v té prostupnosti, které jste zmínil, jestli byste mohl trošku nastínit. A vlastně obecná otázka, jak dosáhnout navýšení počtu klinických psychologů. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji. Pan ministr odpoví.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Ta změna legislativy zákona 96 (96/2004 Sb.?) se v tuto chvíli připravuje, takže bych teď nechtěl přesně říkat, jak vlastně to bude vypadat. Ale určitě cílem je prostě, aby se zvýšil počet těch klinických psychologů, což je samozřejmě jedna otázka legislativní, druhá otázka obecně zájmu o toto povolání ze strany studentů, kapacity fakult, které se vzdělávání psychologů obecně věnují. Takže my to řešíme samozřejmě s Ministerstvem školství, protože to je prostě přímá vazba na rezort školství, kde se chystají také v tomto směru určité úpravy tak, abychom byli lépe schopni cílit financování.
A o tom by mluvil lépe pan ministr školství, právě na ty obory, které nejvíce potřebujeme. My jsme to už realizovali třeba v případě lékařů, kde se podařilo cíleně navýšit počty studentů na lékařských fakultách a chtěli bychom, abychom vlastně toto aplikovali i u jiných oborů, které ve zdravotnictví potřebujeme – u těch nelékařských oborů, aby skutečně se cíleně navýšilo financování a vlastně stát si v uvozovkách od fakult obecně nebo od vysokých škol objednal ty obory, ty profese, které nejvíce potřebuje.
Takže to je vlastně ta změna i vysokoškolského zákona, kterou teď aktuálně chystá pan kolega Plaga a od toho si slibujeme, že bychom díky tomu mohli získat více zájemců o tento obor do budoucna.
Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane ministře. A nyní s další interpelací paní poslankyně Zajíčková, kterou v sále nevidím a proto prosím paní poslankyni Bartošovou, která už je připravena, interpeluje pana ministra Klempíře, u kterého zatím neeviduji omluvu, takže třeba se ještě dostaví. Paní poslankyně, je to vaše. ***
