Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(14.30 hodin)
(pokračuje Zdeněk Hřib)
Je zajímavé, že když se vám to hodí, tak ten stát chcete řídit jako firmu. Ale když na to přijde, tak nechcete ve skutečnosti zavádět metody řízení, které jsou běžné na západě, třeba u firem, které jsou kotované na světových burzách. Já jsem to tady říkal u toho, když jsme se bavili o tom nominačním zákonu. Ve skutečnosti ty firmy, u kterých má existovat nějaký důkaz o tom, pro akcionáře těch firem, že ten management je skutečně vybíraný nějakým smysluplným způsobem, že se hodnotí nějak kvalifikace, že to prostě není obsazované na základě toho, že je to jenom něčí kámoš, tak mají ty nominační výbory, mají to samozřejmě o tom, že tam nakonec rozhoduje valná hromada, ale je tam prostě to doporučení nebo nedoporučení těch nominačních výborů, ke kterému se přihlíží nebo by se to muselo zdůvodňovat. A takhle to funguje prakticky všude na světě.
A vy naopak chcete právě tenhle nominační zákon zrušit. To znamená místo toho, abyste ten proces dál zlepšovali, dál kultivovali ta pravidla nominačního zákona, který je jednou z klíčových protikorupčních pojistek státu, tak to chcete naopak zrušit. Ten zákon, připomenu, že vznikl proto, aby státní firmy nebyly kořistí politických nominantů, ale tak, aby fungovaly skutečně odborně a v zájmu občanů.
Potom se tady ještě tváříte, že vytváříte komisi na vyšetřování Dozimetru. Prosím vás pěkně, všichni, kdo se v tom elementárně orientují, vědí, že Dozimetr začal tím, že byl do Dopravního podniku dosazen ekonomický ředitel pan Augustín. A ten tam byl dosazen právě bez jakéhokoliv výběrového řízení. Proto naši lidi v dozorčí radě, Piráti, pro něj nehlasovali, takže nijak neasistovali u tohoto dosazení tohoto pána, který zahájil vlastně ten Dozimetr. Mimochodem stejně tak jsme nehlasovali ani pro pana ředitele Witowského, to byl ten takzvaný dozimetrový ředitel, kterého se mi nakonec podařilo zaplaťpánbůh vykývat z Dopravního podniku.
To znamená, místo toho, abyste si vzali poučení tady z téhle záležitosti, jakože ta kauza Dozimetr se týká také hnutí ANO, protože přece jenom i vaše místopředsedkyně Sněmovny kvůli tomu musela rezignovat, tak místo toho, abyste si z toho konečně vzali ponaučení, že skutečně je potřeba dělat otevřená výběrová řízení, která mimochodem Piráti dělají vždy, tak jdete přesně opačným směrem. To znamená, naopak chcete zrušit i ta doporučující ustanovení, která teď jsou k tomu vydávána. Jako že jsem tady vysvětloval, už když jsme se bavili o nominačním zákonu, že přece není pravda, že by mělo docházet k nějakým výrazným zdržením, že lhůty jsou poměrně krátké a hlavně, že je to skutečně naprosto běžný proces toho, že kandidát projde nějakým posouzením přes nějaký nominační výbor, i když nakonec rozhoduje valná hromada. Že to neduplikuje žádné existující kontrolní mechanismy, rozhodně to neduplikuje třeba dozorčí rady a podobně. A že argument vůbec takový, že vždyť je to jenom takové nezávazné doporučení, je prostě naprosto absurdní a lichý, protože přece nezávazná doporučení vydává tady i NKÚ, a přesto nikdo nenavrhuje NKÚ zrušit. Naopak brzo se budeme bavit o rozšíření pravomocí NKÚ.
Takže je zcela zjevné, že tohle je prostě další vaše účelovka. A pracuje to dohromady. Vykostění služebního zákona a zrušení nominačního zákona.
To první má zajistit že budete moci snáze vyrazit z úřadu kritiky tak, abyste dosáhli toho, že skutečně vám všichni odkývají dotace pro vašeho šéfíka bez ptaní, bez řečí, bez jakýchkoliv výhrad. No a ten nominační zákon má zase zajistit, že budete moct své trafikanty dosazovat do představenstev těch městských, pardon, státních společností.
Takže připomenu, že ten nominační zákon tehdy skutečně vznikl v tom předminulém volebním období, kdy jsme ho prosadili ještě jako Piráti za vlády Andreje Babiše. A on vznikl jako reakce na ty dlouhodobé problémy s obsazováním dozorčích rad a vedení státních podniků. Takže dnes je paradoxní, že Andrej Babiš a jeho ANO, tedy Asociace nepřiznaných obydlí, jak jsme si vysvětlili minule, se ho snaží zrušit. Teď. Tak možná by bylo fajn, kdybyste sem přišli k pultíku a vysvětlili, co se tak změnilo. Čím to je, že jste najednou otočili, že najednou je ten nominační zákon takový problém, když předtím někteří z vás – i ti samí lidé, co tady tehdy seděli, pro ten zákon naopak hlasovali.
Takže je neuvěřitelné, že místo nějaké odborné debaty tady sledujeme snahu protlačit zásadní změny bez připomínek co nejrychleji, protože tím skutečným cílem je uvolnit ruce pro zákulisní dohody. Ale jak jsem říkal, stát není soukromá firma, už vůbec ne soukromá firma Andreje Babiše. Stát je společný majetek nás všech a ten musí mít nějaká jasná pravidla. A pokud má ten zákon nedostatky, tak tím řešením je ty nedostatky opravit. Proto my navrhujeme jasná pravidla tak, aby vláda mohla do orgánů státních firem vysílat pouze třeba politické náměstky, ale bez možnosti dvojího odměňování. To je srozumitelné, férové a brání to obcházení zákona.
Takže jsem tady vybral jenom tři rychlé změny, o které se teď Andrej Babiš snaží. Vyhodit lidi, kteří jsou nepohodlní jeho šmelinám s dotacemi, to je ta novela služebního zákona. Naopak nabrat loajální trafikanty, kteří budou krýt jeho kšefty, to je tedy zrušení nominačního zákona. No a za třetí nevracet vůbec žádné peníze, o které se nezákonně obohatil v předchozím období, to znamená těch více než 7 miliard a úplně zrušit jakákoliv možná obvinění ze střetu zájmů. A to je ta novela zákona o střetu zájmů.
Takže Andrej Babiš chce všechno hned a chce to mít oficiálně posvěcené touto Sněmovnou. Chce prostě rychle převzít tento stát, vydojit, přesměrovat peníze, ovládnout a to je jeho základní snaha. To znamená, já navrhuji bod – Pane premiére, vraťte 7 miliard neoprávněně čerpaných dotací pro Agrofert a pomozte lidem nastartovat možnost dostupného bydlení. Nejsou to vaše peníze a nikdy nebudou. Děkuji.
Předseda PSP Tomio Okamura: Jako další vystoupí předsedkyně klubu Pirátů Olga Richterová a připraví se předseda STANu Vít Rakušan. Tak prosím.
Poslankyně Olga Richterová: Vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, páni poslanci, vážení spoluobčané, stojím tu dnes kvůli jedné klíčové věci pro budoucnost naší země. Jde o mladé rodiny. O lidi, kteří zvažují, zda mít děti nebo zda mít druhé dítě. A ano, jde o tu otázku směřovanou na vládu Andreje Babiše, kterou stále ani on a nikdo z jeho ministrů nezodpověděl. Kdy reálně, udržitelně, dlouhodobě podpoříte mladé rodiny? Jde o to, dát mladým lidem najevo, že s nimi počítáte. Jde o to zajistit, aby se lidé, kteří chtějí, nebáli rodiny zakládat kvůli finančním ohledům, kvůli nejistotě a samozřejmě kvůli nedostupnému bydlení. Ale aktuálně to ze strany vlády vypadá, jako kdyby zájmy mladých nejenom úplně ignorovala, jako kdyby je i vygumovala z toho, co chce dělat. ***
