Neautorizováno!
(16.00 hodin)
(pokračuje Martin Kupka)
Vyzývám i touto cestou: Přestaňte hrát tuhle nedůstojnou hru. Co zažíváme od včerejška? Na jedné straně ustrašený premiér vyzve prezidenta k velkorysosti, aby vzápětí, když ho prezident osloví a pozve ho k jednání, tak to jednání odmítl – důkaz absolutního pokrytectví. Jak myslel ta slova o velkorysosti, když vzápětí není schopen absolvovat normální jednání o tom, jak si rozdělí role? Místo toho, aby alespoň elementární respekt, který tedy se ve všech těch vyjádřeních v nějaké podobě objevil, tak místo toho, aby se dostavil i reálně, tak to spíš vypadá, že vláda by si ráda sbalila prezidenta jako příruční zavazadlo místo toho, aby se s ním domluvila na opravdovém naplnění nejenom zvyklostí, ale i onoho předběžného opatření, a hlavně předvedla občanům České republiky, že v národním zájmu obrany, bezpečnosti téhle země je prostě schopná přehlédnout ty bojůvky, které rozehráli Motoristé, a reálně vytvořit sílu v rámci spojeneckých jednání a zastupovat reprezentativním způsobem Českou republiku. Říkám jasně: Fakt, milá vládo, je čas přestat s tímhle tancem a začít pracovat ve prospěch občanů. Ty bojůvky Motoristů, které na premiéra tlačí...
Jestli pane premiére, máte alespoň trochu síly, tak je fakt odmítněte a pusťte se do něčeho, co je alespoň základním, důstojným krokem ve prospěch občanů.
To, co předvádíte, je fakt směšné. Vedete kampaň na místě, kde ale všechny ostatní státy – všechny ostatní státy – postupují věcně ve prospěch občanů. Zažili jsme koneckonců i vyjádření předchozích premiérů, kteří ukazovali na to, jak to bylo. Jenom v jednom případě se těch jednání neúčastnil prezident, a to z toho důvodu, že byl vážně nemocný. V těch ostatních případech tam prezident byl, a to i ve stavu, kdy třeba neměl žádnou společnou řeč s tehdejší vládou. Mirek Topolánek to taky shrnul velmi pěkně ve včerejším tweetu, kdy se ptal: V čem je... problém? V čem je problém? Tehdy tam tu delegaci vedl prezident Klaus a pozici České republiky reprezentoval a vyslovoval Mirek Topolánek. Mělo to vést k takovému překřikování? Mělo to vést málem ke krizi vládnutí v České republice? Určitě ne. Proč? Protože ti lidé byli schopní alespoň trochu nadhlédnout nad ty svoje žabomyší zájmy a žabomyší válku.
Dovoluji si právě proto, aby Česká republika konečně vyšla z téhle hloupé divadelní frašky vlády Andreje Babiše, navrhnout na zařazení jako první bod Snahu vlády mařit předběžné opatření Ústavního soudu ve věci účasti prezidenta republiky na summitu NATO.
Jako druhý bod navrhuji Osobní útoky členů vlády a vládní koalice na novináře. Tady chci zdůraznit, že opravdu už dávno nejde o jednotlivé výbuchy. Reportéři bez hranic zmapovali celkem 13 útoků na média od jmenování vlády, přičemž jenom 6 z nich spáchal Andrej Babiš. To ukazuje, že fakt jde o soustavný tlak. Co je výsledkem toho soustavného tlaku? Vytvořit atmosféru, ve které prostě je skoro hrdinství položit věcné dotazy členům vládní koalice.
Poslední příklad: Tomio Okamura v Berlíně a novinářka České televize, která se pídila věcně a profesionálně po jednoduchých odpovědích a po vymezení Tomia Okamury k vyjádřením a nacistickým projevům některých členů AfD. A co si vysloužila? Vysloužila si přirovnání k nacistům a vysloužila si to, že ji tam Tomio Okamura málem pronásledoval jako agresor. Tohle je fakt hrubé překročení jakýchkoli politických a běžných zvyklostí. Nejde jenom o politické zvyklosti, tohle je přece daleko za hranou slušnosti a normálního fungování lidí ve společnosti.
Ve výsledku je to další krok, kdy se reálně obracíte zády k občanské společnosti a k tomu, jak se Česká republika dlouhodobě vyvíjela. Tady fakt nejde jenom o koncesionářské poplatky a nezávislost médií veřejné služby. Tady jde o to, že si berete na paškál každého, kdo se chce kriticky zeptat, každého, kdo chce referovat o krocích vlády a má třeba jenom nějaké výhrady nebo slova kritiky. To se nenosí. Vládní koalice se prostě nechce konfrontovat s takovými svobodnými postoji a s kritickým pohledem novinářů. Říkáte, že usilujete o to, abychom byli demokracie evropského střihu, no tak jestli to myslíte vážně, tak fakt skončete s těmi pravidelnými útoky na novináře.
Mohl bych citovat, stejně jako posledně, jak se obouval Andrej Babiš do Seznamu či do Novinek, označuje je za nejprolhanější médium a vyzývá občany, aby jim nevěřili ani pozdrav, abych komentoval podrobněji kroky pana poslance Rajchla a to jak na to musí reagovat Zuzana Černá, která ve výsledku je pronásledována příznivci a nejrůznějšími profily Jindřicha Rajchla. Tohle fakt není normální.
Co tím chcete lidem říct? Novináři tady zastupují věcný zájem veřejnosti kontrolovat moc. Jestli se chcete tímto způsobem chovat k novinářům, vzkazujete tím občanské společnosti: Všechny vás máme za hadr, všechny vás chceme zastrašit, nemáte právo vyslovit svobodný názor.
Pokládám za důležité, aby se na program schůze tohle jako důležitý bod jednání dostalo: Osobní útoky členů vlády a vládní koalice na novináře. A...
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pane předsedo, pardon, nechci přerušovat tok vašich myšlenek. Jenom vy vždycky přečtete ten název, nebo mi ho pak dáte písemně jako vždycky?
Poslanec Martin Kupka: Já vám ho dám i písemně.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Písemně, takže si to nemusím psát, protože já vždycky nevím, jestli první věta je název toho bodu nebo je to jenom popis.
Poslanec Martin Kupka: Dám vám to i písemně, aby to o tom nebyl spor.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Dobře, děkuju.
Poslanec Martin Kupka: Když se bavíme o tom, co má vlastně současná vládní většina k českým občanům, tak to nejlépe dokumentuje poslední hříčka Motoristů na festivalu ve Strážnici. Od roku 1946 procházel ten festival jako svátek lidové kultury přes všechny překážky totalitního režimu. Ano, nikdo z toho nedělal festival politické písně.
Až vy, pane Macinko. (Obrací se k vládní lavici.) Až vy jste to z toho udělal. Dobře jste věděl, proč tam jedete. Koneckonců jste to napsal i na sítích. Vlastně jste si pro ten pískot trochu šel, po tom, co publikum vypískalo Otu Klempíře. Po poznámce o tom, že tak jako každý rok je důležitým partnerem toho festivalu Česká televize, ta Česká televize (Gestikuluje.), o jejíž nezávislost usilujete. To bylo hodnocení skvělého fungování Oty Klempíře jako pravděpodobně nejneschopnějšího ministra kultury, kterého tahle země nosila, vy se do toho vložíte a uprostřed soutěže ve verbuňku do toho programu na základě přímého požadavku vstoupíte, abyste promluvil k těm lidem, abyste, jak jste říkal, jim promluvil do duše? To je normální? (Obrací se k vládní lavici.) Mě fascinuje ten váš samolibý úsměv. Vlastně ho nechci moc komentovat, jenom dokonale dokumentuje, za co vlastně máte všechny ostatní lidi. (Ministr Macinka z vládní lavice: Jste nějakej přemotivovanej zas.)
Obvyklá poznámka pro ty, kteří to neslyšeli... Ono nestojí za to ji zmiňovat, protože pouštět se, jak říkal Jan Werich, do souboje s blbcem, by bylo předem prohrané. (Reakce z pravé části sálu.) Já jsem jenom citoval Jana Wericha.
To, jakým způsobem se chováte, to jste dokumentoval nejlépe vy sám o uplynulém víkendu.
Čekal jsem, že hned premiér České republiky se prostě jasně vymezí a omluví se za tyhle nestoudnosti, za politizaci toho festivalu, což je paradoxní. Z politizace jste vy obvinil ty lidi, kteří tam prostě, jak vy to nemáte rádi, jenom vyjádřili svůj názor, svůj vlastní postoj. To se v demokracii smí. Máte pravdu, za totality se to nesmělo. Za totality kdyby tam někdo pískl, tak by pravděpodobně měl z toho opletačky následně se státní policií. ***
