Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.30 hodin)
(pokračuje Michal Kučera)
Samozřejmě, co by mělo být taky výsledkem, a to jsou nějaké měřitelné parametry dostupnosti sběrné sítě. To si myslím, že je zásadně důležité. Jak už tady bylo několikrát zmiňováno, právě ta sběrná síť je tady v České republice poměrně kvalitní, významná, ale v každém případě může být v rámci spolupráce právě s těmi uživateli výrazně vylepšena, pokud bude měřitelná.
Samozřejmě ten systém obalů jako takový není úplně obyčejný byznys, to znamená, to je ten důvod, proč se tam střetává ten pohled výrobců a pak těch společností, respektive společnosti autorizované, platí ho výrobci, využívají ho občané a výsledek dopadá na obce i životní prostředí. To je i důvod, proč by měl být transparentní, kontrolovatelný a oddělený od firem, které na odpadech následně podnikají.
Pokud vidím některé pozitivní body, tak samozřejmě tu snahu omezit riziko skrytého ovládnutí systému, to si myslím, je správně, i možný střet zájmů mezi financováním systému a odpadovým byznysem. Vidím tam i snahu posílit kontrolu výrobců, kteří systém financují. Reaguje to – a už to tady taky několikrát zaznělo – na evropskou kritiku bariér v českém systému autorizovaných obalových společností, a to je někdy z roku, tuším, 2024.
Samozřejmě ta rizika, která tady jsou, a výhrady už tady taky zazněly, jenom v krátkosti připomenu. Ten zásah do vlastnických práv, i když, jak říkám, bylo už několikrát avizováno, že to bude v nějaké shodě či dohodě, že to není typická akciová společnost, ale přesto to může být napadnutelné, zejména snížení podílu o tři procenta, omezení převodní ceny akcií, krátká přechodná doba – je tam tuším 12 až 18 měsíců, to si myslím, že u tak zásadní změny může být málo. Ale je to můj pohled, samozřejmě v těch debatách, ve výborech, si to můžeme vyjasnit.
Samozřejmě k té legislativní čistotě, jakkoliv poslanecký návrh je naprosto legitimní formou novel zákona, tak u takhle složitých norem by bylo opravdu vhodné, aby přicházely tou vládní cestou, to znamená včetně toho řádného vypořádání v tom mezirezortním řízení.
Jaký bude dopad na stabilitu systému? Ten systém třídění dnes funguje relativně dobře, takže ta změna musí být provedena tak, aby ho nepoškodila, nerozbila, to je jasné, tohleto bude citlivé. Já tady vždycky vidím před očima těch 6 000 starostů nebo kolik máme těch obcí, (po nápovědě od stolku zpravodajů) 6 200, takže to je opravdu taková masa lidí poměrně různorodých názorů, různých asociací a podobně, takže tam to nebude úplně jednoduché, si myslím. Jde o to, aby tady samozřejmě nevznikl taky monopol jiného typu, to znamená, aby se jenom nepřeskupil vliv, ale aby ta pravidla, která se nastaví, byla férová, kontrolovatelná.
Tím systémem, který má mít přímý dopad na obce a občany, dnes protékají významné prostředky od výrobců a musí být tedy transparentní a nesmí být zatížen střetem zájmů. Zároveň ale musíme velmi pečlivě hlídat, abychom ve jménu dobrého cíle nepřijali právně sporný zásah do vlastnických práv nebo úpravu, která ohrozí stabilitu dnes fungujícího systému třídění.
Proto pokud ten návrh doputuje do druhého čtení, jako že pravděpodobně ano, tak bych jednoznačně chtěl, aby v těch výborech probíhala řádná rozprava k tomuto a aby byly dopracovány ty body, o kterých jsem tady mluvil, a samozřejmě i mí předřečníci, které jsem tady jmenoval. Proto bych současně chtěl navrhnout, aby tato novela zákona byla přikázána také hospodářskému výboru. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče. Další s přihláškou do obecné rozpravy je paní poslankyně Krutáková. Návrh váš, pane poslanče Kučero i pana poslance Bendla, na ty výbory mám zaznamenaný a budeme o tom hlasovat na konci rozpravy. Děkuji. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, už tady mnohé bylo řečeno, ale proto mi dovolte, abych se i já vyjádřila k předloženému návrhu novely zákona o obalech a seznámila vás také se stanoviskem klubu hnutí Starostové a nezávislí.
Na první pohled se může zdát, že jde pouze o technickou úpravu. Ve skutečnosti ale návrh zásadním způsobem mění fungování systému rozšířené odpovědnosti výrobců, tedy systému EPR, a přináší řadu otázek, na které podle mého názoru nedává uspokojivou odpověď.
Především je třeba si uvědomit, že princip rozšířené odpovědnosti výrobců stojí na jednoduché myšlence. Výrobce nese odpovědnost za dopady svých výrobků na životní prostředí a může tuto povinnost plnit různými způsoby. V České republice se dlouhodobě osvědčil model kolektivních systémů, které zakládají sami výrobci a jejichž činnost podléhá státnímu dozoru.
Předložený návrh ale tento princip významně mění. Navrhuje totiž, aby autorizovaná obalová společnost byla nově považována za poskytovatele služby obecného hospodářského zájmu a současně získala zcela nové kompetence i mimo oblast obalových odpadů.
A právě zde vidím zásadní problém. Jestliže stát skutečně dospěl k názoru, že je třeba centralizovat správu systému EPR a vytvořit subjekt, který bude koordinovat finanční toky nebo poskytovat služby ostatním kolektivním systémům, pak je legitimní otázka, proč má tuto roli vykonávat soukromá akciová společnost. Pokud má jít skutečně o službu ve veřejném zájmu, pak by bylo logické, aby ji vykonával stát nebo státem kontrolovaná instituce, jako například Státní fond životního prostředí, který má s obdobnými finančními mechanismy dlouholeté zkušenosti.
Místo toho se navrhuje svěřit významné pravomoci soukromému subjektu, který vznikl za zcela jiným účelem. To podle mého názoru není ta správná cesta.
Stejně tak není vůbec zřejmé, proč by právě současná autorizovaná obalová společnost měla do budoucna zastřešovat i další oblasti rozšířené odpovědnosti výrobců. EPR přece funguje v celé řadě dalších segmentů a neexistuje přesvědčivé zdůvodnění, proč by právě jeden soukromý subjekt měl získat takto výsadní postavení.
Další otázkou jsou pak dopady na již existující kolektivní systémy. Tyto systémy v průběhu let investovaly značné prostředky do své infrastruktury, administrativy i služeb. Návrh ale vůbec neřeší, jak se s těmito investicemi vypořádá, ani zda nevzniknou nároky vůči státu na náhradu případné újmy.
Stejně nejasné jsou dopady na obce. V důvodové zprávě se argumentuje tím, že návrh obcím zjednoduší administrativu. Jenže obce dlouhodobě upozorňují na něco jiného. Jejich hlavním problémem není komunikace s kolektivními systémy, ale rozsah výkaznictví a duplicitní administrativní povinnosti. Pokud tedy chceme obcím skutečně pomoci, měli bychom řešit právě tuto oblast, nikoliv vytvářet další institucionální změny, jejichž přínos není doložen.
Velmi problematická je rovněž navrhovaná úprava vlastnických vztahů a střetu zájmů. Ano, střetu zájmů je třeba předcházet, o tom není sporu. Ale návrh vyvolává více otázek, než kolik jich řeší.
Kdo bude rozhodovat o tom, kdo může být akcionářem autorizované společnosti? Podle jakých pravidel? Jak se vypořádají stávající vlastníci a jak budou posuzovány zahraniční majetkové vazby? Na tyto otázky návrh odpověď nedává.
A konečně bych chtěla upozornit i na samotný legislativní postup. Takto zásadní změna systému odpadového hospodářství přichází formou individuálního poslaneckého návrhu, navíc v době, kdy Ministerstvo životního prostředí připravuje další novely odpadové legislativy. Chybí širší odborná diskuse, chybí standardní mezirezortní připomínkové řízení, čeká nás rovněž implementace evropského nařízení PPWR. To nepovažuji tedy za vhodný způsob přípravy tak významné systémové změny.
Dámy a pánové, nemyslím si, že je správné přijímat legislativu, která bez dostatečného odůvodnění posiluje postavení jednoho soukromého subjektu, aniž by bylo jasně prokázáno, že jde o nejlepší možné řešení pro stát, obce, výrobce i občany. Proto se domnívám, že návrh není dostatečně připraven, neřeší řadu praktických dopadů a vyvolává více pochybností než jistot.
Z těchto důvodů jménem klubu Starostové a nezávislí navrhuji vrátit návrh předkladateli k přepracování. Děkuji za pozornost. ***
