Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Poslanec Václav Pláteník: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážený pane ministře, vážím si toho, že jste tady osobně přítomen, a obracím se na vás jménem... Jsem trošku nervózní, že to neběží... (Stopky na tabuli.)

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Pardon, co by se mělo spouštět automaticky. (Stopky spuštěny.)

Poslanec Václav Pláteník: Já stejně nebudu dlouhý. Obracím se na vás jménem organizací, které se věnují zejména péči a zastupování osob, lidí s postižením a také rodin s ohroženými dětmi. Týká se jejich iniciativy a veřejného prohlášení Média bez bariér. Vaše vláda, která přistoupila ke kroku změnit způsob financování médií veřejné služby, a tímto způsobem je dostat pod finanční tlak, v případě České televize údajně minus 1 miliarda, v případě Českého rozhlasu minus 350 milionů. Tito lidé se obávají oprávněně, že by případné škrty a finanční tlak mohl vést k omezování služeb, které právě tato skupina obyvatel využívá nejčastěji. Jde zejména o jejich právo na informace a kulturu bez bariér, protože Česká televize a Český rozhlas jsou jediné instituce, které systematicky zajišťují přístupnost vysílání a vytvářejí obsah přímo zaměřený pro dospělé a děti se znevýhodněním. Jde o nástroje jako audiopopisy pro nevidomé, skryté titulky nebo tlumočení do znakového jazyka.

Zároveň spoléhají v případě České televize a Českého rozhlasu na bezpečný rozvoj a edukace ohrožených dětí, protože tyto jsou často jediným nenahraditelným zdrojem bezplatného, kvalitního a bezpečného obsahu bez komerčního tlaku. Tyto organizace jako Společnost pro ranou péči, Centrum LIRA, Pohoda, Vozíčkáři a podobně odmítají kroky, které by vedly ke snižování dostupnosti, kvality a rozsahu vysílání. Já se vás proto, pane ministře, dovoluji zeptat, jestli jejich oprávněné obavy berete vážně, jestli můžete garantovat, že ten finanční tlak, který způsobujete médiím veřejné služby, nepovede k tomu, že budou škrtány právě tyto nenahraditelné činnosti, které média veřejné služby jako jediné nekomerčně logicky poskytují. Děkuji za odpověď.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče, a nyní s odpovědí pan ministr Klempíř. Máte slovo.

Ministr kultury ČR Oto Klempíř: Děkuji, paní předsedající. Vážení kolegové, vážené kolegyně, pane kolego, případné změny ve financování Českého rozhlasu nebo České televize se nijak nedotknou lidí se sluchovým nebo zrakovým postižením, a to z jednoho jednoduchého důvodu. Za prvé, pořád v zákoně platí § 3 zákona o České televizi i zákona o Českém rozhlase. Ten jasně říká, že veřejná služba musí být dostupná všem. To je základ, který změna financování nijak nemění.

Za druhé, máme tady další zákon. Je to zákon 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Ten přesně stanovuje povinnost vysílatelů zpřístupňovat pořady lidem se sluchovým a zrakovým postižením, tedy titulky, znakový jazyk, audiopopis a tak dále, a navíc v souladu s evropskými pravidly musí vysílatelé postupně navyšovat podíl takto zpřístupněných pořadů.

A do třetice, existuje evropská směrnice o audiovizuálních mediálních službách, která doslova říká, že televizní a rozhlasové služby musí být přístupné osobám se sluchovým či zrakovým postižením. To je závazek na úrovni celé Evropské unie. A aby to nebylo jen na papíře, všechny tyto povinnosti pravidelně kontroluje Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Ta sleduje nejen média veřejné služby, ale i komerční vysílatele.

Takže když to shrnu, povinnost zajistit vysílání pro zrakově a sluchově postižené, znevýhodněné občany je pevně daná zákony, a to evropskými pravidly i dohledem Rady pro rozhlasové televizní vysílání a změna financování na tom nemůže nic změnit.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane ministře, a s navazující otázkou pan poslanec Pláteník.

Poslanec Václav Pláteník: Já už chci jenom poděkovat. Vážím si vaší odpovědi a beru to tak, že jste se veřejně přihlásil k povinnostem, které média veřejné služby ze zákona mají. A beru vás tedy za slovo, že vládní iniciativa změny financování se těchto služeb a těchto lidí nedotkne, protože by to bezesporu vedlo k jejich izolaci, a to si nepřejeme. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji. Pan ministr s odpovědí.

Ministr kultury ČR Oto Klempíř: Ano, děkuji, pane kolego. Berte to jako závazek, pro zrakově a sluchově znevýhodněné občany se nic nemění, naopak budeme rozšiřovat služby. Díky.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane ministře. Nyní s interpelací paní poslankyně Krutáková na pana ministra Červeného, který je omluven celý jednací den z pracovních důvodů, tedy bude muset podle zákona odpovědět písemně do 30 dnů od podání interpelace.

Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře, v médiích se v posledních dnech objevily informace o plánovaných personálních změnách v Českém hydrometeorologickém ústavu. Podle vyjádření ředitele ČHMÚ Marka Riedera měl ústav obdržet předběžnou informaci o požadavku snížit od 1. ledna příštího roku počet zaměstnanců o 37 pracovních míst. Ředitel zároveň uvedl, že ústav již v minulých letech významně snižoval počet zaměstnanců a další omezení by mohlo ohrozit plnění zákonných úkolů včetně výstražné služby. V krajním případě avizoval ředitel i svou rezignaci.

Český hydrometeorologický ústav přitom zajišťuje řadu klíčových činností pro bezpečnost obyvatel, integrovaný záchranný systém, vodní hospodářství, energetiku i ochranu životního prostředí. Případné personální omezení proto vyvolává oprávněné otázky.

Pane ministře, ptám se tedy: Jak v současnosti vypadá návrh systemizace služebních a pracovních míst? V jaké fázi jsou jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou o rozpočtu a případných personálních škrtech v rámci rezortu Ministerstva životního prostředí? V nedělní debatě na ČT24 jste uvedl, že plánované škrty se Českého hydrometeorologického ústavu nedotknou. Můžete tuto informaci potvrdit a jednoznačně deklarovat, že nedojde ke snížení počtu zaměstnanců ČHMÚ? Děkuji za odpověď.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní poslankyně, a nyní poprosím paní poslankyni Svárovskou, opět interpelace na pana ministra Červeného, který je omluven z pracovních důvodů a odpoví písemně do 30 dnů.

Poslankyně Gabriela Svárovská: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, vláda oznámila, že se nevrátí k plošnému zálohování PET láhví a nápojových plechovek a bude hledat jiné řešení. Ráda bych se optala na data, na základě jakých vláda tento záměr formulovala. Podle evropské obalové legislativy musí Česká republika prokázat vysokou míru odděleného sběru těchto obalů. Pokud se chce zálohovému systému vyhnout, musí prokázat osmdesátiprocentní sběr v roce 2026 a věrohodný plán k dosažení 90 procent v roce 2029. U PET láhví se uvádí, že se třídí přibližně 8 z 10 láhví, u nápojových plechovek jsme podle veřejně citovaných údajů výrazně níže, zhruba mezi 30 a 40 procenty. Proto se vás ptám: Jakými aktuálními daty Ministerstvo životního prostředí disponuje, zvlášť u PET lahví a zvlášť u nápojových plechovek? Tedy kolik se jich uvede na trh, kolik se jich zpětně sebere, dotřídí a materiálově zrecykluje?

Za druhé, jak ministerstvo ověřuje věrohodnost těchto dat? Kdo je dodává, kdo je kontroluje a jak zabráníte tomu, aby se za splněný cíl vydával odpad, který se sice sebere, ale následně neskončí v kvalitní recyklaci.

Za třetí, jak realistické je podle současných dat splnění evropských cílů bez zálohového systému, zejména u nápojových plechovek? Má vláda konkrétní plán pro případ, že se v roce 2026 ukáže, že se k těmto cílům neblížíme? Nejde mi o ideologický spor zálohy ano, nebo ne. Jde mi o to, aby Česká republika měla funkční, transparentní a ověřitelný systém, který skutečně zvýší recyklaci, sníží množství odpadu v přírodě a splní evropské závazky. Pokud vláda tvrdí, že má jiné řešení než zálohování. Musí říct, o jaká data se opírá a co udělá, pokud se ukáže, že toto řešení nefunguje. Děkuji vám.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní poprosím paní poslankyni Patkovou, která interpeluje pana ministra Juchelku, který je od 14.30 omluven z pracovních důvodů, tedy také vám odpoví do 30 dnů písemně.

Poslankyně Jana Patková: Děkuji, paní předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, již potřetí se zde u pultíku setkáváme s tématem jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, a opět tu máme nové problémy. Víme o konkrétních případech, kdy z důvodů nefunkčnosti jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele chce teď stát vrátit slevy na pojistném za zaměstnance. ***