Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(13.50 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Nebyly tam žádné útoky a laciné politické argumenty. Možná někde to bylo dáno tím, že se někteří kolegové úplně v té problematice neorientují, ale to nevadí. Tak odpisy... (Ministryně odchází pro kapesník se slovy: To jsou kytky, tak to je konec. Předsedající reaguje: To nevadí.)
Mají tam... Mluvili jste o odpisech, myslím v těch pozměňovacích návrzích, ty mají... Máte jako souvztažné opatření navrženo, že se zvýší daň z příjmu právnických osob na 22,5 procenta. No, to si myslím, že by nebyla dobrá věc. Takže na jedné straně se vlastně snažíme omezovat efekt EET, například výjimkou z evidenční povinnosti. Na druhou stranu se snažíte zvýšit daně tím, že vlastně, že se vybere vyšší daň od těch, kteří své daňové povinnosti plní poctivě. No, já myslím, že to není promyšleno. Já tomu rozumím. Snažili jste se (o) zrychlené odpisy, což je zásah samozřejmě do příjmu, když by se to udělalo prostě nějakým takovým zrychleným způsobem, ale určitě na úkor toho zvýšení daňové povinnosti, to si myslím, že by nebyla dobrá cesta.
Tak myslím, že to dál byla paní poslankyně Svobodová, která mluvila o... Že se vracení úlev dotkne negativně také samospráv. To je sice pravda, ale pozitivně se samospráv zase dotkne EET, jo? Takže oni zase, když my vybereme díky EET více peněz, dostanou více samosprávy. Takže ony to jsou spojené nádoby. To znamená, že tím, že ho zavádíme, tak posilujeme primárně i primárně sdílené daně. To znamená, participují na tom inkasu i municipality.
Pak tam bylo... Komentář bych si dovolila k nedanění příjmů do 50 000 korun, kdy teze paní poslankyně Svobodové byly o tom, že to je malá částka a není dobře, že se příjmy nad tuto hranici zdaňují. To tak úplně nefunguje, paní poslankyně. Protože to, že má někdo příjmy nad 50 000 korun a musí je dát do daňového přiznání, ještě neznamená, že se zdaní, protože reálně má každý poplatník základní slevu na poplatníka. Důsledkem toho, že částky nedaní do daleko větší částky, než je právě těch 50 000, to znamená 50 000 korun je částka obecně, jsou tam samozřejmě i specifické režimy, do které ani není potřeba tyto příjmy vykázat v daňovém přiznání. To znamená není to tím, že by automaticky se danilo.
Limit EET – tam počítáme... Počkejte, tady mám... (Listuje v podkladech.) Tedy jinde, ne... Překlopit slevu na poplatníka na daňový bonus, to je – tu myšlenku já znám, on s ní přišel před časem pan sociolog Prokop, ale já otevřeně říkám, a teď nechci útočit, že to navrhují ti, kteří zvedli v minulém období ruku pro to, aby se prostě ten – tady se to týká samozřejmě slevy na – tedy respektive školkovného, aby se to zrušilo. A teď naopak říkají, když jsou v té opozici, tak tam přidejte, překlopte to do bonusu. No, já – je to složité. Zesložiťuje se ten systém, že my známe už bonus, máme u odpočitatelné položky na děti. Je to komplikace i pro zaměstnavatele. Ale hlavně nemůžeme ten – ta daňová výjimka, to je můj spor, který jsem vedla už když jsem byla poprvé ministryní financí, nemůže duplovat sociální systém, tak to jenom vysvětluju, proč nepodpořím ten pozměňovací návrh v rámci třetího čtení.
40 milionů limit pro převody podílů, to je to, co historicky chtěli Piráti. Pokud si vzpomínám, tehdy to bylo na konci zrušeno, ale není to předmětem teď tohoto návrhu a asi pravděpodobně tady se otevřela nějaká prostě k tomu diskuse.
No, o zrychlených odpisech jsem hovořila, k tomu se nechci vracet. Ale jenom řeknu tuhle věc, je to velmi drahé. Já jsem zřídila pracovní skupinu, pracujeme na odpisech, které by měly startovat od 1. ledna 2028 ale s dopadem pro zdaňovací období už 2027. To, co tady navrhujete, ty rychlé odpisy, to je drahé. A jestli to chcete kompenzovat, ještě se vrátím, protože už to zaznělo podruhé, tím zvýšením korporátní daně na 22,5 procenta, tak je to tedy za mě je to protimluv. Protože reálně podporuje to firmy, které mají hodně kapitálu. To znamená typicky to hodně podpoří montovnu s nízkou přidanou hodnotou a vysokou potřebou investic. Naopak startup, který nemá kapitál, ale progresivně roste a vydělává především, tak zvýší to daně. Takže tam prostě si myslím, že by tohle nebyla – a takhle rychle nepromyšleně – nebyla dobrá cesta.
Nebudu se vracet už k tomu pozměňovacímu návrhu Adama Vojtěcha a mého, to jsme tady si přestřelku už spolu zvládli. To znamená, už to nebudu znovu otevírat tyto věci. Samozřejmě padla tady celá řada věcí, já ty názory znám. Tlačily na to i některé svazy, zaměstnavatelé. Hodně na to samozřejmě tlačí i různá zdravotní zařízení. Já jsem tady řekla nějaký názor, proč jsme přistoupili na ten kompromis.
Pak myslím, že pan poslanec nebo pan místopředseda Munzar hovořil o těch dvou sekundách, kdy vlastně, myslím, získat – to je maximální časový limit a pak to vlastně spadne do jiného režimu. To znamená, to neznamená, že to jsou dvě sekundy, ale to je vlastně ta maximální lhůta.
Školkovné – jsem se vyjadřovala. Hranice spropitného. No, proč spropitné v gastru? To je návrh, se kterým gastro přišlo už v době, kdy jsem byla poprvé ministryní financí. Bylo to v době covidu, já jsem na to tehdy neslyšela. A když jsme dva roky připravovali EET, tak prostě se sbírala, sbírali – oni hlavně dodali velké množství dat, ze kterých vyplývá, že spropitné jako takové se z 90 procent, možná i něco víc než 90, odehrává právě v gastru, že to dělá 30 až 50 procent příjmu toho zaměstnance. Znovu opakuji, kolegyně, kolegové, že se to bude týkat jenom zaměstnanců – nikoho, to znamená potlačujeme jakoby v tomhle směru toho, kdo pracuje na ten švarcsystém, to znamená jako OSVČ – jenom zaměstnanců, a proto to tam děláme u toho gastra, protože jich, na ně to nejvíc dopadá. Ano, limit na toho zaměstnance není, ale třeba když mluvil tady myslím že pan předseda Jurečka, teď nevím přesně, o těch kuchařkách, tak těch se to samozřejmě týkat také může, protože – a většinou týká. Já jsem strávila velké množství diskusemi na toto téma a ty přístupy toho gastra jsou různé. Někdo to má přímo na toho zaměstnance, někdo to rozděluje podle těch, co se na tom podílí. Prostě do toho už mluvit nebudeme, limitujeme to těmi sedmi procenty. A ta debata byla velmi tvrdá, než jsme tady k těmto závěrům dospěli. A vedla se na mé úrovni.
Tak 48 hodin. Obecně ten čas je delší, těch 48 hodin je jakýsi limit nebo takhle – obecně čím je delší čas, tím větší problém se správou, efektivitou. Správně jsem to, abych to řekla správně - to znamená, když by došlo k tomu, že dojde k nějaké poruše nebo výpadku elektrického proudu nebo prostě výpadku sítě, tak je to ze zákona takzvaný liberační důvod. To znamená 48 hodin není naprosto jakoby jediná lhůta, která tam je, protože se může ten, kdo vlastně je pod, který vlastně musí EET provozovat, tak se může liberovat z těchto obecných důvodů.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, paní ministryně, prosím v sále, aby se ztišil hluk.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Já už budu končit prosím. Poslední větu. Obecně k datům. Režim zprávy dat a informací je na obecně vyšším standardu než u jiných úřadů. Znovu opakuji, že k těm analytickým datům mají přístup jednotky zaměstnanců na specializovaném pracovišti, všichni mají nejvyšší prověrku NBÚ a ti vlastně provádí analytickou činnost. Takže většina správců se vůbec, absolutní většina se k těmto informacím nedostane.
A jsme si vědomi toho, roky jsme si vědomi toho, že pracuje Finanční správa s obrovským množstvím citlivých dat. A já myslím, že se jí podařilo vždycky je chránit, že kdyby to tak nebylo, že bychom dávno tento problém řešili. To znamená, je to omezený, velice úzký počet lidí na specializovaném, uzavřeném prostě pracovišti, kteří s těmi daty pracují, kteří mají nejvyšší prověrku Národně bezpečnostního úřadu. Děkuji vám za pozornost. Já samozřejmě si prostuduji všechny pozměňovací návrhy, posoudíme je a budeme o nich potom hlasovat ve třetím čtení. ***
