Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.00 hodin)
(pokračuje Jan Skopeček)
Od toho tu máme stát, to je jeho jedním ze smyslů a není důvod, abychom tyto povinnosti a tyto pravomoce státu přenášeli na podnikatele, kteří za to budou ještě hradit a platit náklady.
My skutečně vidíme soukromý sektor, podnikatele, jako ty, kteří posouvají Českou republiku dopředu, jako ty, kteří na sebe berou riziko, ty, kteří od státu toho příliš nechtějí a naopak státu prostřednictvím svých zisků, svého podnikání vedle toho, že uspokojují potřeby jiných lidí a posouvají Českou republiku dopředu, modernizují, zvyšují životní úroveň, tak přinášejí státu i dodatečné daňové prostředky, které stát přerozděluje.
Ale my máme vládu, která soukromý sektor nemá ráda. To vidíme na tom, že je tu schvalována legislativa, která moc státu naopak na úkor soukromého sektoru zvyšuje. Máme vládu, která chce zvyšovat i v době ekonomického růstu a přerozdělování sílu, moc a vliv státu. Pryč jsou ty řeči o tom, že soukromý sektor má být tím základním předpokladem pro růst české ekonomiky. To se hodilo jenom před volbami do hospodářské strategie, ze které zůstaly cáry papíru. A v realitě v Poslanecké sněmovně máme naopak návrhy, které velikost státu a moc státu zvětšují a které jdou na úkor nejmenších podnikatelů, jako je právě třeba EET.
Občanská demokratická strana, respektive moji kolegové, s cílem tu chystanou administrativní zátěž, která se prostřednictvím EET na naše podnikatele chystá, tak s cílem tuto administrativní zátěž snížit nebo odstranit nejpalčivější problémy předložené legislativy o EET 2.0 přišla s celou řadou pozměňovacích návrhů. Dovolte mi některé z nich v krátkosti popsat a požádat vás, abyste zvážili podporu těmto pozměňovacím návrhům, které mají ambici ten systémově špatný a hlavně zbytečný nástroj, který se vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů proti podnikatelům snaží v této Poslanecké sněmovně prosadit, tak představit pozměňovací návrhy, které tomuto systém dají alespoň trochu větší logiku a odstraní ty největší nesrovnalosti a problémy.
Navrhujeme vyjmout z povinnosti EET podnikatele s tržbami do 2 milionů korun, a to bez ohledu na daňový režim, který využívají. Z logiky věci EET bude dopadat nejvíce na ty nejmenší podnikatele a na ty nejmenší podnikatele, kteří mají podnikání třeba jako vedlejší činnost, může tato administrativní zátěž způsobit to, že budou motivováni přejít například do šedé zóny naší ekonomiky. A tím EET vlastně v důsledku bude motivovat k pravému opaku toho, co si přeje v české ekonomice udělat, tedy narovnat podnikatelské prostředí. Proč tento pozměňovací návrh? Důvod je jednoduchý. Vládní návrh počítá pouze s režimem EET OFF pro část osob, které využívají paušální daň s tržbami do 1 milionu korun a to navíc za předpokladu, že se tito podnikatelé vyplatí jakousi přirážkou, pokutou ve výši 1 400 korun měsíčně.
Ale je potřeba připomenout, že režim paušální daně nemohou využívat všichni podnikatelé. Paušální daň není dostupná například pro osoby, které mají živnostenské podnikání jako vedlejší činnost. Řada živnostníků také využívá běžné výdajové daňové paušály, na které se vládní výjimka rovněž nevztahuje. Pokud by byla EET přijata s tímto nerovným zacházením vůči podnikatelskému sektoru, může se stát, že dva podnikatelé se stejnou činností, se stejnými tržbami a se stejným rozsahem podnikání mohou mít odlišné povinnosti podle toho, jaký daňový režim využívají.
Proto navrhujeme v našem pozměňovacím návrhu věcnější a srozumitelnější hranici. Navrhujeme, aby EET OFF platilo pro všechny živnostníky do tržeb 2 miliony korun ročně, což je hranice, která je známá například i u limitů využívání daně z přidané hodnoty, u paušální daně a výdajových paušálů. Má to tak větší logiku a bude to samozřejmě pro všechny podnikatele takto malé bez ohledu na to, jaký daňový režim využívají.
Dalším tím pozměňovacím návrhem, který reaguje vlastně i na rozhodnutí Ústavního soudu – z té předchozí verze EET jedna je vyjmutí bezhotovostních plateb. Zahrnutí bezhotovostních plateb do systému EET je naprostá zbytečnost, naprostá hloupost, naprostá duplicita, protože bezhotovostní platby mají samozřejmě ze své podstaty, jak už jsem říkal v tom úvodu, svoji digitální stopu a je tedy pro podnikatele de facto nemožné platbu, která proběhla bezhotovostně, zatajit, neodvést z ní daňovou povinnost a podvádět. Už v EET 1, kde bezhotovostní platby rovněž byly obsaženy, tak Ústavní soud zcela jasně při svém rozhodnutí, kterým bezhotovostní platby právě z toho zákona vyškrtl, jasně řekl, že není smyslem a cílem státu maximalizovat objem informací, které z podnikání získává a není smysluplné, aby tak činil u plateb, které jsou zcela zřejmé a které nemohou ze své podstaty být zatajeny nebo nemohou být využity pro obcházení daňových povinností.
Ústavní soud jasně mluvil o jisté informační sebekontrole ze strany státu právě s cílem toho, a toho si snad jsme všichni vědomi, že stát má tu tendenci zvyšovat moc nad svými občany a že jakékoliv další informace a jakékoliv další nástroje, které tu moc státu budou zvyšovat, tak bychom k nim měli přistupovat velmi obezřetně a využívat a sbírat od občanů jenom ty informace, které jsou pro stát nezbytné. Informace o bezhotovostních platbách, protože jak říkám, jsou z hlediska daňové povinnosti těžko obejitelné, těžko zatajitelné, tak je zbytečné v tom zákonu mít. A vláda tím ukazuje, jaký má respekt k Ústavnímu soudu a k jeho nálezům, protože jak znovu říkám, Ústavní soud už jednou bezhotovostní platby z podobného zákona vyškrtl. My je tedy navrhujeme vyškrtnout podle rozhodnutí Ústavního soudu a s jeho argumentací i v této nové verzi EET.
Navrhujeme také zrušit tu už zmíněnou přirážku k paušální dani. Jak jsem zmínil, vládní návrh umožňuje části podnikatelů vyhnout se EET pouze za cenu přirážky 1 400 Kč měsíčně dani. To nepovažujeme za korektní přístup k nejmenším podnikatelům. Nepovažuju za správné, aby podnikatelé, aby se ti nejmenší, na které by to dopadlo nejvíce, vyhnuli nějaké nové administrativní povinnosti, aby museli státu platit výpalné za to, že nebudou muset vzhledem ke svým nízkým tržbám elektronickou evidenci tržeb používat.
Když jsem zmínil, že EET bude sbírat pod křídla státu velmi citlivé obchodní a ekonomické informace, data podnikatelů a data o spotřebitelském chování nás všech, tak chci zdůraznit, že EET opravdu není pouze technická evidence účtenek. Stát bude znát informace o tržbách, provozovnách, časech prodejů, ekonomické výkonnosti jednotlivých podnikatelů. A jak jsem říkal, tato data jsou obchodně citlivá, proto navrhujeme jasnější pravidla pro jejich využití pouze pro zákonné daňové účely s omezením přístupu k identifikovatelným mikrodatům, evidenci přístupu a možnosti zpětné kontroly. Stát, který požaduje citlivá data, musí současně zajistit jejich silnou ochranu. To je součást našeho dalšího pozměňovacího návrhu (nesrozumitelné) elektronické evidence tržeb.
Na to navazuje i další pozměňovací návrh, respektive související věc s tím, o čem jsem mluvil před chvilinkou, a to je sankce za zneužití údajů z EET. Navrhujeme zavést zvláštní přestupek za neoprávněné zpřístupnění, poskytnutí a zveřejnění nebo využití údajů z elektronické evidence tržeb. ***
