(pokračuje Jiří Barták)

8.
Vládní návrh zákona o některých pravidlech pro mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích
/sněmovní tisk 114/ – prvé čtení dle § 90 odst. 2

Máme tady návrh na projednání podle § 90 odst. 2. Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová a prosím, aby se ujala slova.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení, pánové, předložený návrh zákona upravuje některé podrobnosti vztahující se k mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích nazývanému také CBAM. Návrhem zákona není samotný CBAM zaváděn, ten je již zaveden Evropskou unií na základě takzvaného nařízení CBAM. Samotný návrh zákona nezavádí žádné povinnosti. Návrhem zákona je upraveno rozdělení kompetencí v oblasti CBAM mezi orgány Celní správy České republiky a Ministerstvo životního prostředí. Dále přestupky v oblasti CBAM. Zde se jedná o přestupky zavedené samotným nařízením CBAM, které jsou z důvodu právní jistoty přebírány do tuzemské právní úpravy. A v neposlední řadě také nutné úpravy navazující na nařízení CBAM, kterými se přizpůsobuje tuzemský právní řád a to především oblast poskytování jistoty.

Vzhledem k tomu, že se jedná o čistou implementaci práva Evropské unie s již uplynulou implementační lhůtou, navrhuje se, aby Poslanecká sněmovna s návrhem vyslovila souhlas již v prvním čtení a nabytí účinnosti bylo dnem následujícím po dni vyhlášení ve Sbírce zákonů. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení poslankyně Jana Murová.

Poslankyně Jana Murová: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych jako zpravodajka tohoto tisku uvedla tento vládní návrh. Předložený návrh navazuje na nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým byl zaveden mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, známý pod zkratkou CBAM. Smyslem tohoto evropského mechanismu je zamezit takzvanému úniku uhlíku, tedy přesouvání výroby do zemí mimo Evropskou unii s méně přísnými environmentálními pravidly a současně zajistit srovnatelné podmínky mezi výrobci v Evropské unii a dovozci vybraného zboží ze třetích zemí. CBAM tak doplňuje systém obchodování s emisními povolenkami EU ETS s tím, že stanovuje obdobnou uhlíkovou cenu i pro vybrané dovážené výrobky. Je důležité zdůraznit, že předkládaný zákon sám o sobě tento evropský mechanismus nezavádí, ten již platí na základě přímo použitelného nařízení Evropské unie. Český zákon představuje pouze adaptační legislativu, která stanoví, jak bude tento mechanismus vykonáván v podmínkách České republiky. Rozděluje kompetence mezi Ministerstvem životního prostředí a orgány Celní správy České republiky, upravuje povolování schválených deklarantů správou certifikátů CBAM, kontrolní činnost, přestupky i procesní pravidla výkonu státní správy. Bez této právní úpravy by některé pravomoci nebylo možné vykonávat způsobem, který je vyžadovaný českým právním řádem.

Dovolte mi připomenout, že přechodné období mechanismu CBAM skončilo 31. prosince 2025 a od 1. ledna 2026 se uplatňuje jeho plná účinnost. Česká republika se tedy již více než půl roku nachází v období, kdy má tento mechanismus být plně vykonáván, přesto adaptační zákon dosud nebyl přijat. I proto zde důvodová zpráva uvádí, že účinnost zákona je navrhována bezprostředně po jeho vyhlášení právě s ohledem na již probíhající období plné účinnosti. Vzhledem k tomu, že jsme již po termínu, kdy měla být tato adaptační legislativa součástí českého právního řádu, a s ohledem na potřebu zajistit řádný výkon státní správy i plnění závazků České republiky vyplývajících z přímo použitelného práva Evropské unie, navrhuji, aby Poslanecká sněmovna projednala tento návrh podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a vyslovila s ním souhlas v prvém čtení. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Tak nemám nikoho přihlášeného s přednostním právem, tím pádem tedy můžeme přistoupit k poslancům, kteří se do obecné rozpravy přihlásili bez přednostního práva, a tím prvním je pan poslanec Libor Turek. Máte slovo.

Poslanec Libor Turek: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, já si dovolím pár poznámek k tomu systému obecně, co se týče uhlíkového cla, uhlíkové daně, jak se tomu říká, uhlíkového certifikátu nebo uhlíkového vyrovnání na hranicích. Bylo tady již řečeno, týká se importérů do EU, kteří dovážejí více než 50 tun cementu, železa a oceli, hliníku, hnojiv, elektřiny a vodíku za jeden rok a já si dovolím jenom pár poznámek, řekněme, z takového mého ekonomického pohledu. My ten uhlíkový certifikát nebo jak to vnímám já můžeme zjednodušeně vnímat jako clo a já jako pravicový politik a ekonom uznávám ekonomické argumenty proti clům, jako je zejména vyšší ceny pro odběratele, menší konkurence a tím pádem nižší tlak na inovační aktivitu, narušení obchodu, poškozování navazujících odvětví, ochrana pouze některých konkrétních výrobců.

Na druhou stranu ale se reaguje na to, že systém emisních povolenek byl vlastně uměle inkorporován do tržních ekonomik států EU a výrobci tak nemají rovné podmínky. Jde o ochranu evropského průmyslu. Výrobci v EU snižují emise uhlíku a neměli by za to být trestáni a je to ochrana domácího průmyslu ve smyslu udržení pracovních míst a růstu konkurenceschopnosti, což už bylo také řečeno. Tím benefitem vlastně je to, že firmy by neměly přesunovat výrobu mimo EU, což by bez tohoto institutu, řekněme, hrozilo. Je to zároveň motivace ke snižování emisí a motivace k investicím do čistých technologií. A nezanedbatelné budou i výnosy z uhlíkových cel jako určitý, řekněme, disponibilní příjem. Ta kritika, co jsem se díval do materiálu a když jsem si dělal rešerše toho uhlíkového certifikátu například ze strany Hospodářské komory nebo České národní banky, se soustřeďuje zejména za prvé na jasné rozdělení kompetencí mezi úřady. To je za co odpovídá Ministerstvo životního prostředí a za co Celní správa České republiky.

Dále minimalizaci administrativní zátěže. Podniky budou muset shromažďovat rozsáhlé údaje o emisích zahraničních dodavatelů a riziko takzvaného goldplatingu, které je však podle mého názoru nízké. Dále přiměřeno sankcí právní jistotu podniků a ochranu konkurenceschopnosti. Například Hospodářská komora opakovaně zdůrazňovala, že CBAM má smysl pouze tehdy, pokud skutečně vyrovná konkurenční podmínky mezi výrobci v EU a dovozci ze třetích zemí. Další z připomínek se soustřeďuje na to, že nechrání při vývozu mimo EU. Dále jsem tady měl připraveno, protože se to týká importérů do EU, tak jak na to reagují některé dotčené trhy.

To bych s dovolením už asi přeskočil, když tak si to nechám do dalších čtení. A já prakticky sice nemám radost z tohoto řekněme nařízení, ale protože platí systém emisních povolenek, platí určité to ekonomické ceteris paribus čili jen za jinak nezměněných okolností, tak razím takový pragmatický přístup. Přesto, protože pokud si uděláme opravdu rešerše toho nařízení a vlastně té adaptace, tak se objevují podle mého názoru závažné připomínky, tak bych si na závěr svého vystoupení dovolil na základě dohody všech opozičních poslaneckých klubů dát veto na projednávání návrhu tohoto zákona ve zkráceném režimu podle § 90. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní pan poslanec Munzar. Jé, pardon pan poslanec Hladík. Já jsem vás přeskočil. Jak tady spolu dneska mluvíme pořád, tak jsem si to neuvědomil. Máte slovo.

Poslanec Petr Hladík: Vážený pane předsedající, vážené paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové, krásné dobré odpoledne. No, nemůžu začít jinak než všem těm z vás, kteří jste slibovali, jak zrušíte Green deal, tak teď říct, že prostě hlasujete pro zákon, který je součástí Green Dealu. To je prostě objektivní pravda.

Tak tady pan Turek říkal v neděli v televizi, že nikdy neřekl, že zruší Green Deal, aby mu pak kolega Jurečka musel střihnout do toho videa celou řadu jeho výroků, kdy sliboval, jak Green Deal zruší. A kdybyste někdo ve svaté válce zrušení Green Dealu nechtěli hlasovat pro tenhleten zákon, tak bych vám chtěl říct, že ale tenhleten zákon reálným způsobem pomáhá českému průmyslu a českým výrobcům zrovnoprávnit postavení mezi dodavateli vně Evropské unie a výrobci uvnitř Evropské unie, jejich částečné problémy týkající se jiné ceny uhlíkových kreditů uvnitř Evropské unie a například na vnějším trhu jako takovém.

Přeloženo do češtiny, tenhleten zákon je naprosto potřebný jako implementace evropské směrnice a především se dotýká těch výrobců cementu, vápna, železa a dalších výrobců, kteří uvnitř Evropské unie vyrábí a jsou zatíženi systém emisních povolenek, byť do dnešních dnů většinu z nich mají volnou.

Já si myslím, že my jsme se k téhleté novele, která byla napsána už za minulého vedení, dostali až teď, půl roku poté, co ten systém byl spuštěn. Já bych se tady chtěl zeptat paní ministryně, a mrzí mě, že tady ministr Červený není; jak jsem pečlivě ráno poslouchal, tak je omluven, protože je na zahraniční cestě, tak bych se paní ministryně chtěl zeptat, protože vznikla dohoda o rozdělení kompetencí mezi Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem financí. Zjednodušeně řečeno, Ministerstvo životního prostředí počítá, Ministerstvo financí prostřednictvím Celní správy vybírá, tak bych se chtěl zeptat za prvé, kolik firem v tomto systému je v České republice registrováno. Za druhé, jaký objem těch finančních prostředků byl za toho půl roku spočítán případně za nějakou alikvotní část roku, kterou paní ministryně víte. A za třetí, zda ten systém nemá nějaké negativní věci na rozjezd. Přece jenom vždycky, když se systém rozjíždí, tak může být nějaká zpětná vazba, můžou být nějaké úvodní bolesti, můžou být nějaké nedovychytané věci, to je prostě standardní, tak jak vlastně ten systém dneska v praxi funguje. Připomenu, že funguje vlastně bez české implementace, ale protože je to nařízení, tak vlastně funguje celoevropsky už od toho 1. ledna a doposavad to uvnitř České republiky kryla nějaká dohoda na úrovni vrchních ředitelů těchto dvou ministerstev.

A poslední věc, a to není, paní ministryně, na vás, to jsem se chtěl ptát pana ministra Červeného. Já se vás zeptám v nějakých interpelacích, ale jenom chci zmínit, že když já jsem končil na ministerstvu, tak jsme iniciovali jako Česká republika úpravu tohohle systému. Chtěli jsme ho rozšířit, zjednodušit, chtěli jsme delší čas těch bezplatných emisních povolenek pro průmyslové podniky a výrobu těchletěch věcí. Debatovali jsme se sektorem o zahrnutí dalších sektorů do CBAMu, jako je keramika, sklářství a další a další věci, tak já se nebudu ptát teď a tady, protože pan ministr tady není, ale myslím si, že to je relevantní diskuse, a předpokládám, že tím výborem, který to bude řešit jako garanční výbor, bude výbor rozpočtový, tak já ale navrhuji, abychom do dalšího výboru to dali do výboru životního prostředí. Spíš pro tu debatu těch témat, která já jsem tady vznesl, to znamená tu debatu těch témat, jak ten systém doposavad funguje, jestli tam ministerstvo nevnímá nějaké potřeby úpravy, jak se dál posunuly úpravy na Evropské unii, za co Česká republika bojuje, zda vyjednáme některé volné emisní povolenky pro ty sektory, které jsou tady zmíněny, delší čas a zda bude podpora vlastně ochranu vnitřního trhu také zařadit pro další odvětví?

Děkuji moc za pozornost, a pokud paní ministryně ví ty odpovědi týkající se systému, tak budu rád za odpovědi teď, případně se budu ptát na výborech. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Teď tady mám s faktickou poznámkou přihlášenu paní poslankyni Bereniku Peštovou a potom je posledním přihlášeným do obecné rozpravy pan poslanec Vojtěch Munzar. Tak, vaše dvě minuty.

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych to jenom doupřesnila, to, co tady řekl pan poslanec Hladík, prostřednictvím pana předsedajícího. Je to implementace nařízení, to jste řekl správně, Evropské unie. To nařízení je platné v momentě, jakmile vyjde, to znamená ve všech členských zemích, takže se bavíme někdy od 10. května 2023. Bavíme se od 10. května 2023, kdy to nařízení bylo vydáno. Pak samozřejmě jsou jednotlivé fáze, které tam nabíhaly v té účinnosti, a od ledna 2026 je ta ostrá, to znamená, že už jedeme naostro. Předtím to byly ty fáze, které byly přípravné. To stejné bylo s emisními povolenkami. Prostě říkám, jsou tam určité fáze a teď je ta poslední fáze, která je ostrá. Takže veškeré vlastně dotazy by měly být směřovány na vás, když už to tak vezmu, protože vy jste to přijímali, za vás to vešlo v účinnost, to nařízení, které mělo ty další účinnosti na ty jednotlivé... Takže to jsou vlastně dotazy na vás a v každém případě je to z balíčku Fit for 55. Když se bavíme furt o Green Dealu a furt tady vysvětlujeme, nemaťme ty lidi jako, tak měli jsme Fit for 55, a to je jedna ze součástí tohohletoho balíčku, ano?

Takže to je, abychom si to vysvětlili A samozřejmě já si myslím, že – nevím, jestli to půjde na výbor životního prostředí. V každém případě ano, gesční jsou jak Ministerstvo financí, tak Ministerstvo životního prostředí a nevím, jestli bychom měli jít úplně do hloubky a vysvětlovat si, jakým způsobem se budou odečítat emisní povolenky, které byly v Číně zakoupeny a jestli se odečítají ty, co byly bezplatné, které byly v Číně a tak dále. Já si myslím, že to je na odbornou debatu a že lidem v tom akorát teďko zamotáme hlavu. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Petr Hladík.

Poslanec Petr Hladík: Prostřednictvím pana předsedajícího k mé ctěné kolegyni paní Peštové. Paní kolegyně, poslouchejme se. Já jsem to tady celé řekl. Já jsem položil dva dotazy – dva dotazy a já moc dobře vím a říkal jsem to tady, že to nařízení je účinné, to ve finální fázi od 1. ledna letošního roku, že doposavad funguje jako evropské nařízení bez provazby do české legislativy, ale na základě dohod vrchních ředitelů dvou ministerstev funguje ta provazba MŽP počítá, Celní správa vybírá.

Ale položil jsem dotazy na paní ministryni: Z dat, která už má buďto za půl roku nebo za nějaké kratší období, kolik je z firem registrovaných do systému? Kolik se toho dovezlo? Kolik se toho vybralo? To si myslím, že jsou věci, které vědět už můžeme za toho půl roku nebo aspoň za kvartál.

A pak jsem položil dotaz na pana ministra životního prostředí a říkal jsem, když jsem končil, tak jsme měli rozjednané volné emisní povolenky pro železárny, cementárny dál přes (stranu?) 28, měli jsme rozjednané zařazení dalších sektorů. Tak se ptám: Co se s tím stalo za toho půl roku v tom vyjednávání evropském?

Já kladu dotazy jednoduché a nemyslím tím nikdy... Nebo nemyslím tím, že bych chtěl někoho nachytat. Já docela tohle téma vnímám, že je společné napříč politickým spektrem. Proto jsem si z vás ze začátku dělal trochu legraci, protože to je součást Green Dealu. Ale nehlasovat pro to znamená být proti českému průmyslu. Vždyť vy to sami víte. A Fit for 55 je implementační balíček toho slova, které nenávidíte a které jste slibovali, že ho zrušíte. A teď, milí občané, pro ně budou hlasovat. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji. Nyní tedy s posledním vystoupením v rámci obecné rozpravy pan poslanec Vojtěch Munzar.

Ještě než začnete mluvit – prosím od 17 hodin z osobních důvodů je omluven pan poslanec Jiří Pospíšil.

Máte slovo.

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, vážená paní ministryně, já si dovolím také stručně vyjádřit nejenom k tomu návrhu zákona jako takovému, ale dovolte mi jeden upřímný povzdech celkově. Dostanu se zase výš z těch detailů, které tady mí předřečníci říkali.

Protože tento zákon je skutečně pouze organizačním zajištěním praktického výkonu toho nařízení ve státní správě. Protože o co se vlastně jedná, když se bavíme o uhlíkovém vyrovnání? No, jedná se o to, že my jsme v Evropě zatížili určité sektory emisními povolenkami a tím jsme zvedli náklady těm firmám, tím jsme v Evropě obecně zvedli konečné ceny a tím jsme právě snížili konkurenceschopnost našeho evropského – nejenom českého, ale evropského – průmyslu. A teď v Evropě se vymyslelo to, jak to vyrovnat, aby i ti dovozci netěžili z toho, že třeba emisní povolenky nemají. A to je právě to uhlíkové vyrovnání. Takže když se... (Ruch v sále kvůli vcházejícím poslancům.)

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak počkáme, než se nám dámy a pánové uklidní, aby mohl pan poslanec pokračovat. Vypadá to, že hladina hluku klesla, máte slovo.

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuju. A ono je to skutečně důležité, o čem se tady bavíme, protože zatímco emisní povolenky jsou umělým finančním derivátem a zelenou daní, tak toto uhlíkové vyrovnání je takovým zeleným clem. Je to jednoznačně ochranářské opatření, kdy de facto my jsme byli minulý rok konfrontováni a kritizovali jsme ji – ochranářskou politiku třeba USA, její návrhy na cla, v Evropě jsme kritizovali, divili jsme se jí. Ale tohle uhlíkové vyrovnání není nic jiného než ochranářská politika Evropské unie. A na koho to dopadne toto zelené clo? Je to na dovoz železa a oceli. To znamená, (že) dopadne to na ceny stavební výroby, na zbrojní výrobu, ale třeba také na hnojiva, na fosfor, takže to dopadne i (na) ceny potravin a bude to mít trvalý dopad na ceny. To nebude jenom nějaký cenový šok, například kvůli konfliktu na Blízkém východě, ale přímý dopad tohoto nového zeleného cla bude znamenat zvýšení dovozních cen. A rozumím tomu, že evropský průmysl to vítá, protože když je zatížen umělou zelenou daní jako jsou emisní povolenky, tak chce, aby neměl konkurenci v podobě levnějších dovozů, a chce, aby se to zatížilo těmi cly. Ale ten výsledek celkový těchto dvou opatření bude znamenat zvýšení životních nákladů vůbec naší ekonomice pro všechny naše občany a pro všechny naše firmy.

To nevyřešíme při projednávání tohoto zákona, to byl jenom takový obecný povzdech, co to vlastně znamená a co projednáváme.

Ale ten povzdech číslo 2 se týká přímo tohoto zákona. Já bych poprosil... A já jsem tady rád, že přišel pan ministr Havlíček (obrací se k ministrovi sedícímu ve vládní lavici), protože to, co budu říkat, se ho také týká.

My všechny tyhle nové daně a cla, která jsou schované v zeleném hávu, mají přes sebe takovou zelenou mašličku, tak se neustále kompetenčně přidělují Ministerstvu životního prostředí. Ale to už není rozhodnutí Evropské unie, pane ministře. To už není rozhodnutí Evropské unie, komu to my kompetenčně v České republice přidělíme. To je naše rozhodnutí. A my tímto, že neustále tyto kompetence svěřujeme Ministerstvu životního prostředí, tak z něj děláme ekonomicky silnější ministerstvo, než je, pane ministře, samotné Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Mě mrzí, že v té debatě vůbec nezaznělo, že by se to mohlo dát pod nové ministerstvo hospodářství, které jste si tady přejmenovali, a skutečně udělat z ministerstva hospodářství nejenom názvem, ale skutečnými kompetencemi ministerstva hospodářství. A myslím si, že to je systémová debata, kterou bychom tady měli vést, (jestli) skutečně všechna tato ekonomická rozhodnutí, která svěřujeme Ministerstvu životního prostředí, by neměla být spíš pod ministerstvem hospodářství. Protože Ministerstvo životního prostředí tak jeho cílem není podpora hospodářství, ale je to ochrana životního prostředí a podobně. Ale tohle má přímý dopad (na) hospodářství. Proto si myslím, že strategicky a systémově bychom měli diskutovat v tom druhém čtení právě o tom, zda nezačít tyto kompetence přidělovat ministerstvu hospodářství. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji. Máme tady další omluvu: od 17.30 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jan Síla.

Nyní jsme tedy již v systému, kdy nejedeme ve zkráceném projednávání. Vidím, že v rozpravě není nikdo přihlášený. To znamená, že poprosím tedy o...

Ukončím tedy obecnou rozpravu a poprosím o závěrečná slova.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem si dovolila vystoupit tady v závěrečném slově. No, zase si dovolím malou poznámku, že vláda Petra Fialy to projednala 18. prosince 2024 s tím, že to samozřejmě poslala s doporučujícím stanoviskem do Sněmovny, a do Sněmovny to bylo doručeno až tedy 20. března 2025 podle mých poznámek. Takže jenom že se to zase nestihlo, takže zase tady něco, kdy je pod hrozbou infringementu dáváme dohromady.

Správně jste řekl, pane poslanče, prostřednictvím, pane místopředsedo, prostřednictvím pana předsedajícího – myslím vás, pane (pokyne rukou) – že je to jakási technikálie, kdy tady narovnáváme nebo dáváme technické podmínky, kompetence Celní správě.

Chci upozornit na to, že to není clo. Zaznělo tady od někoho z vás – teď nevím – že je to clo. To není clo. Je to ETS na dovezené zboží, které dnes unijní výrobci platí v rámci povolenek, takže CBAM narovnává podmínky. Doposud – na dotazy pana poslance Hladíka – doposud se nic neodvádělo. Počet subjektů je... To znamená... Jinak celníci kontrolují při dovozu, zda jsou přiznány certifikáty, MŽP řeší prodej, takže je tam jakási sdílená kompetence. A já se ještě podívám... První povolenky se budou prodávat až v únoru 2027. To znamená, (že) žádné příjmy z toho zatím nejsou. Subjektů je zhruba podle odhadu Celní správy 700. Mám tady... Podrobně vám teď neřeknu strukturu, ale protože jste to zavetovali, tak to stejně půjde do třetího čtení, takže bezesporu se o tom budeme bavit i na rozpočtovém výboru.

A znovu opakuji, že jde o narovnání podmínek. Ještě to zpřesňuji – mám to tady z Celní správy – že cirka 600 těch subjektů je schváleno, u 100 se zhruba teď schvaluje registrace, proto jich uvádím 700. Děkuju.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji. Paní zpravodajka... Ne. Nebyly návrhy na vrácení či zamítnutí, nyní tedy se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Návrh zde nepadl. Je potřeba odhlásit, přihlásit? Asi ne. Můžeme pokračovat tím pádem hlasováním.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, aby byl návrh přikázán garančnímu výboru, tedy rozpočtovému? (Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku.) Kdo je proti?

Hlasování číslo 126, přihlášeno 119 poslanců, pro 107, proti žádný. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru? Pan poslanec Hladík..

Poslanec Petr Hladík: Já jsem, pane místopředsedo, v průběhu svého projevu to navrhl přikázat do výboru životního prostředí, protože Ministerstvo životního prostředí je spolugestor této problematiky. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak máme zde návrh, aby byl tento návrh přikázán výboru pro životní prostředí.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 127, přihlášeno 121 poslanců, pro 108, proti žádný. Návrh byl tedy přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako dalšímu výboru.

Nebyl žádný návrh na zkrácení lhůt, proto projednávání tohoto bodu končím. A jdeme k bodu číslo

Aktualizováno 15. 7. 2026 v 9:21.