Neautorizováno!
(15.10 hodin)
(pokračuje Matěj Ondřej Havel)
Ale jako poslanec Poslanecké sněmovny, které se vláda zodpovídá, tyhlety otázky kladu a chtěl bych na ně slyšet odpověď. Schopnost uznat chybu jistě patří k výbavě gentlemanů. Jistě patří k výbavě každého slušného člověka a pro ministra zahraničí, který má zvyšovat kredibilitu České republiky mezi našimi zahraničními partnery, jistě také. Ale jedna věc je chybu uznat, druhá věc je se z ní poučit, takové věci nedělat a nezlehčovat to jako nějakou legraci, nezlehčovat to jako provokaci, jak to pan ministr dělá u všech kauz, které tedy u Motoristů vidíme.
Přestaňte tuto situaci zlehčovat, vysvětlete svůj postup a řekněte, jak zajistíte, aby se neopakovala, pane ministře, pokud mne slyšíte. Já myslím, že Česká republika potřebuje ministra zahraničí, na jehož úsudek se může spolehnout. Myslím, že by tato Sněmovna zasloužila vysvětlení téhleté lehkovážné a nebezpečné záležitosti, ze které – doufejme, uvidíme – nebude nic horšího než recese. Hazard to tedy je. Doufám že to budeme mít možnost v rámci toho bodu projednat. Děkuji.
Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní vystoupí předseda klubu TOP 09 Jan Jakob a připraví se předseda STANu Vít Rakušan. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Jan Jakob: Děkuju, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, navrhuji zařadit na program dnešní schůze nový bod s názvem Informace vlády k návrhu státního rozpočtu na rok 2027 a hrozícímu dosažení dluhové brzdy. Informace vlády k návrhu státního rozpočtu na rok 2027 a hrozícímu dosažení dluhové brzdy. Navrhuju, abychom tento bod, bude-li zařazen, projednali jako první bod dnešního jednání, tedy před projednáním harmonogramu na schvalování tohoto rozpočtu.
Před dvěma týdny jsem zde mluvil o rozpočtové neodpovědnosti této vlády. Varoval jsem, že vláda nejprve mění pravidla, aby potom mohla sestavit rozpočet, který by se do původních pravidel nevešel. Tehdy jsme ještě neznali výsledné číslo. Dnes ho známe: 389 miliard korun. Takový schodek navrhlo Ministerstvo financí pro rok 2027. O 79 miliard více než letos. Druhý nejvyšší nominální schodek v historii České republiky. Vyšší byl pouze v mimořádném pandemickém roce 2021. Moje obavy se tedy nepotvrdily jen částečně, potvrdily se v plném rozsahu. Nešlo o technickou úpravu pravidel, nešlo o pojistku pro výjimečné situace. Šlo o vytvoření prostoru pro další masivní zadlužování v době, kdy ekonomika roste a země nečelí žádné nové hospodářské katastrofě. Proto ten návrh rozpočtu jde jednoznačně považovat za nejhorší v celé historii České republiky.
Tohle není spor o jedno číslo. Je to spor o to, zda ještě budeme dluh řídit my nebo zda dluh bude řídit nás. Právě proto má tuto věc projednat Sněmovna už nyní. Ne později, kdy nám vláda předloží na stůl hotový návrh a oznámí, že s ním už prakticky nejde nic udělat. Ukážu proto krok za krokem cestu, na kterou nás vláda tímto rozpočtem posílá. Začíná přepsáním pravidel, pokračuje zkreslováním skutečného schodku, a pokud ji včas nezastavíme, skončíme u dluhové brzdy.
Teď už nejde jen o moje varování. Stejně to hodnotí také Národní rozpočtová rada. Podle ní nebylo pro sestavení rozpočtu na rok 2027 nutné zavádět žádné nové národní výjimky nad rámec evropských pravidel. Rada je přesvědčena, že jejich skutečným účelem bylo usnadnit sestavování rozpočtů až od roku 2028. Národní rozpočtová rada to shrnula přesně, cituji: „Fiskální pravidla jsou zde od toho, aby se jim rozpočtový proces přizpůsobil, a nikoliv aby se fiskální pravidla přizpůsobovala rozpočtovému procesu.“
Začnu tím nejzákladnějším, pravdou o číslech. Ministerstvo financí oznámilo schodek státního rozpočtu 389 miliard korun. Současně o něm mluví jako o schodku ve výši 2,8 procenta HDP. Jenže v poznámce pod čarou samo uvádí, že bez uplatnění evropské únikové doložky na obranné výdaje jde o 3,5 procenta HDP. Jsme nad těmi slibovanými 3 procenty z programového prohlášení. Co se tedy stalo se 70 miliardami korun? Ty nezmizely, nikdo je vládě nedaroval, Evropská unie nám je nezaplatí. Český stát si je samozřejmě musí půjčit. Samozřejmě zvýší náš dluh, samozřejmě z nich budeme platit úroky. Úniková doložka pouze dočasně umožňuje odchýlit se od evropské výdajové trajektorie kvůli vyšším výdajům na obranu. Nemění definici deficitu, nemění definici dluhu. To výslovně říká i rozhodnutí Rady Evropské unie. Přesto vláda vezme celé deficity jiných zemí a porovná je s českým číslem, ze kterého předem odečte obrannou výjimku. To rozhodně není poctivé srovnání. To je srovnání dvou různých veličin. Ještě jeden kontrast. V programovém prohlášení vláda slíbila, že bude veřejné finance udržovat blízko vyrovnané bilance a bezpečně pod hranicí 3 procent HDP. Bezpečně pod 3 procenty ale neznamená 3,5 procenta s hvězdičkou ani s poznámkou pod čarou ani po marketingovém odečtení 70 miliard. Pokud už se vláda rozhodla Českou republiku takto zadlužit, má občanům alespoň říkat pravdu. Skutečný schodek se nedá snížit typografií. Dluh se nedá umazat poznámkou pod čarou.
Národní rozpočtová rada ale upozorňuje, že ani 3,5 procenta nemusí být konečné číslo. Při naplnění všech rozpočtových předpokladů podle ní vychází saldo veřejných financí přibližně na 3,7 procenta HDP. Ještě vážnější je ovšem vývoj strukturálního salda. To se má zhoršit z 2,5 na 3,5 procenta HDP. Jde o nejvyšší nárůst od pandemie a výsledná úroveň má být horší než v obou pandemických letech. Ani schodek 389 miliard není plně srovnatelný s předchozím návrhem, se současnou bilancí. Neobsahuje 300 miliard korun na Dukovany, které vláda přesunula na mimorozpočtový účet. Při připočtení tohoto výdaje proto Národní rozpočtová rada – ne já, Národní rozpočtová rada – pro srovnání uvádí 419 miliard korun, takže fakticky ten návrh znamená schodek neuvěřitelných 419 miliard korun. ***
