(pokračuje Tomio Okamura)

6.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 289/2005 Sb.,
o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 800/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr obrany Lubomír Metnar. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Ministr obrany ČR Lubomír Metnar Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi představit návrh zákona o Vojenském zpravodajství.

Novela doplňuje systém obrany státu v reakci na reálné hrozby v kybernetickém prostoru. Legislativní návrh proto řeší možnost náležité reakce a adekvátně reagovat státu a zajistit tím obranu státu a jeho obyvatel. Na základě tohoto návrhu bude stát oprávněn aktivně odvrátit kybernetické útoky ohrožující jeho základní fungování a podstatu. Obranu však nelze vykonávat bez možnosti detekovat, že vůbec dochází nebo se bezprostředně schyluje ke kybernetickému útoku, a dále bez možnosti zajistit identifikaci útočníka, nebo alespoň zdroj, odkud útok přichází. Na základě tohoto zákona by Vojenské zpravodajství získalo nové nástroje, které doplní stávající schopnosti detekovat kybernetické útoky.

Zákon jasně vymezuje, jak pozitivně, tak i negativně, co tyto nástroje mohou a co naopak nemohou. Rozhodně se nejedná, a to bych chtěl zdůraznit, o plošný monitoring, ale pouze o cílenou detekci kybernetických útoků. Nově činnosti Vojenského zpravodajství budou podléhat kontrolním mechanismům zaručujícím dodržování zákonných mantinelů, např. povinnost vedení auditních záznamů o provozu nástrojů detekce, jež budou plně přístupné kontrolním orgánům. Kromě vnitřní kontroly bude na tuto činnost dopadat systém takzvané třístupňové kontroly, konkrétně ze strany vlády, Parlamentu a orgánů nezávislé kontroly.

Nad rámec výše uvedeného bude pro účely kontroly nakládání s daty výraznou novinkou i funkce inspektora kybernetické obrany. Tento bude jmenován vládou na návrh ministra obrany, a to po projednání ve výboru pro obranu Poslanecké sněmovny. Tato osoba bude při výkonu své funkce nezávislá a při svém rozhodování bude vázána pouze právním řádem. Jeho primárním úkolem bude dozorovat nad ochranou dat a informací zpracovaných Vojenským zpravodajstvím a souvisejících postupů při výkonu kybernetické obrany, a to včetně dodržování základních práv a svobod.

Návrh zákona byl ještě před jeho předložením Poslanecké sněmovně konzultován se všemi poslaneckými kluby zastoupenými v Poslanecké sněmovně. V létě vznikla společná platforma, na které se aktivně podíleli zástupci soukromé sféry, zejména svazu obchodu a průmyslu (?), operátorů a poskytovatelů internetového připojení. Vyústěním je konsenzuální návrh, který bude předložen jako pozměňovací návrh.

V rámci projednání ve výboru tedy bude možné vyřešit vybraná ustanovení, která mohla budit obavy, tak aby se jednalo o moderní právní předpis, nastavující jednotlivé role na spolupráci při obraně našich občanů. Dostatečný prostor bude věnován i problematice kontroly například orgánu nezávislé kontroly, tak aby byla tato instituce funkční a stále důvěryhodná.

Hlavním cílem návrhu je, abychom byli schopni adekvátně reagovat na reálná ohrožení. Chci vám říci, že události z posledních měsíců, např. nemocnice v Benešově, bohužel svědčí o opaku. Smyslem navrhovaných změn tedy v žádném případě není snaha o omezení svobody občanů, ale naopak jejich obrana vůči útokům a hrozbám mířícím právě proti jejich základním právům a svobodám.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Josef Bělica. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Bělica: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolím si krátce navázat na pana ministra, který návrh zákona již podrobně představil.

Dámy a pánové, jak bohužel můžeme být v současné době očitými svědky, je zcela zásadní, aby stát byl schopen aktivně odvrátit nejzávažnější kybernetické útoky ohrožující fungování jeho kritické infrastruktury. Toho ovšem nelze dosáhnout, aniž bychom disponovali schopnostmi proti takovým útokům aktivně zasáhnout. Proto si myslím, že bylo nutné připravit legislativní nástroj, který to umožní, legislativní nástroj, který umožní odhalit, identifikovat a vyhodnotit kybernetický útok a především v případě nutnosti aktivně odvrátit ty nejzávažnější z nich.

Tento návrh zákona, který nyní máme projednat, připravilo Ministerstvo obrany, které svěřilo pravomoc pro zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru Vojenskému zpravodajství, a to včetně stanovení vnějších vazeb garantujících začlenění této kybernetické obrany do celého kontextu zajišťování obrany a bezpečnosti České republiky. Vojenské zpravodajství má tak jasně vymezené činnosti navazující na působnost NÚKIB a dalších složek armády, policie a zpravodajských služeb. V podstatě se jedná o zakotvení oprávnění Vojenského zpravodajství komunikovat s operátory a případně i umístit u operátorů nástroje, které budou cíleně detekovat pouze kybernetické útoky a hrozby nejvyšší intenzity. Návrh nepřipouští použití nástrojů k jiným účelům než pouze k odhalení útoku. Vojenské zpravodajství zasáhne jen v případě ohrožení státu, např. budou-li ohroženy životy lidí z důvodu vyřazení IT systémů nemocnic anebo elektrárny, a to navíc jenom když to nepůjde jinak a bude nutné konat co nejrychleji. Jedná se však o krajní možnost v případě těch opravdu nejzávažnějších útoků a pouze v případě naplnění zákonem stanovených přísných kritérií, po souhlasu ministra obrany. Vojenské zpravodajství také okamžitě informuje vládu, NÚKIB a ostatní zpravodajské služby.

Pro eliminaci možných obav z narušování ochrany soukromí a osobních údajů návrh taktéž stanovuje garance pro jejich ochranu. Při detekování a vyhodnocování definovaných jevů Vojenské zpravodajství bude disponovat pouze metadaty, a tudíž nebude sledovat obsah komunikace konkrétních osob, ale pouze signalizovat určité přesně definované negativní jevy související s kybernetickým prostorem. V neposlední řadě návrh také zakotvuje kontrolní mechanismy poskytující záruky proti zneužití takto svěřených pravomocí.

Návrh zákona počítá s kontrolou ze strany vlády, parlamentu, zejména stálé komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství, a také orgánů nezávislé kontroly. Pro účely kontroly nakládání s daty vznikne navíc v rámci Vojenského zpravodajství nová pozice inspektora, který bude garantem pro oblast zpracování dat a informací.

Návrh zákona je tak shledán ústavně konformní. V maximálně možné míře reflektuje připomínky a požadavky na vytvoření opravdu jasného a kvalitního zákona, který splňuje svůj účel proporcionálním způsobem. Navrhuji tedy, abychom se určitě zákonem zabývali a předali ho k projednání výborům. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášené tři poslance. Teď jako první vystoupí pan poslanec Pavel Jelínek a připraví se pan poslanec František Kopřiva. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, novela zákona o Vojenském zpravodajství, která rozšiřuje jeho pravomoci na oblast řízení kybernetických hrozeb, přichází v další verzi. Předchozí verze se nelíbily a k téhle mám také zásadní výhrady. Například není uspokojivě vysvětleno, proč byl před pár lety vytvořen Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost, který funguje, a najednou by měl mít podobné pravomoci zase jiný orgán státní moci. Vznikne tím vlastně dvoukolejnost výkonu veřejné moci v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Důvodová zpráva k zákonu o Vojenském zpravodajství se odvolává na usnesení vlády č. 382 z roku 2016, které je ale neveřejné, tedy není možné ověřit jeho znění.

V rámci Vojenského zpravodajství je sloučena rozvědka a kontrarozvědka a už to je problém. Nyní se má přidat ještě nová významná kompetence - monitorování kybernetického prostoru. Navíc důvodová zpráva přímo uvádí, že bylo-li by nutné se zaměřit na konkrétní osoby a jejich chování v kybernetickém prostoru, bude to činěno v rozsahu povolení na zpravodajskou techniku tak jako dosud. Tedy není tam striktní oddělení informací získaných při monitoringu kybernetického prostoru od zpravodajské činnosti.

Co se týká praktického fungování, Vojenské zpravodajství bude umisťovat do komunikačních sítí speciální instrumenty, které jsou v předkládaném návrhu zákona označeny jako nástroje detekce a které v předchozí verzi návrhu byly označované jako sondy. To ale stále není přesné označení funkce a schopnosti takových zařízení. Zákon dostatečně nevysvětluje, co přesně tato zařízení budou dělat. Některé právnické osoby poskytující službu elektronických komunikací se však obávají, že nástroj detekce může být použit i aktivně, jak k odvrácení kybernetického útoku, tak přímo k takovému útoku. Takovou pravomoc Vojenské zpravodajství tímto zákonem skutečně získá. Útok mu musí schválit ministr obrany, jiné úřady v zákoně vyjmenované se to dozvědí až následně. Potenciálně dotčené firmy zajišťující elektronické komunikace se obávají, že pokud bude nástroj detekce u nich umístěný využit ke kybernetickému útoku, mohly by být dokonce odpojeny od internetu. Uvědomme si přitom, že tyto firmy zabezpečují internetové připojení pro domácnosti i podniky. Tedy toto internetové připojení by bylo ohroženo.

Je také třeba dobře zvážit, jaké důvody by vedly k realizaci případného kybernetického útoku. Domnívám se, že rizika zde převažují nad ziskem. Nabízí se jednoduchá technická možnost, aby operátor komunikačních sítí mohl podávat data požadovaná Vojenským zpravodajstvím sám, což by plnilo funkci detekce, samozřejmě na základě schváleného technického řešení. Podobný postup už v praxi existuje u záznamu komunikace.

Dalším velkým problémem zákona je kontrola Vojenského zpravodajství při jeho činnosti řízení kybernetických hrozeb. Nepřipadá mi vhodné, aby hlavním kontrolním orgánem pro kontrolu řízení kybernetických hrozeb Vojenským zpravodajstvím byl inspektor pro kybernetickou ochranu, to znamená jen jeden člověk podřízený ministrovi obrany. A ministrovi obrany by tím byl podřízen jak kontrolor, tak kontrolovaný. Vhodné by bylo, aby nakládání s osobními údaji, které mohou být značně rozsáhlé, podléhalo kontrolní pravomoci Úřadu pro ochranu osobních údajů, což ale zákon nepředpokládá. Nejistá je také reálná kontrola ze strany parlamentu. V zákoně jsou totiž některé vágní formulace, které mohou mít za výsledek, že se Vojenskému zpravodajství v oblasti řízení kybernetických hrozeb bude dařit vyhnout vnějším kontrolám.

Na závěr dovolte připomenout ještě jeden aspekt týkající se toho, že v poměrně nedávné minulosti byli pravomocně odsouzeni dokonce dva bývalí ředitelé Vojenského zpravodajství - Ondřej Páleník a Milan Kovanda. To také napovídá, že by Vojenské zpravodajství nemělo dostat větší pravomoci, než má v současné době. Hnutí Svoboda a přímá demokracie přijetí tohoto zákona nepodpoří.

A možná ještě malá sonda do vašeho svědomí. Kolik z vás má ve svém mobilu nainstalovanou aplikaci eRouška? A přitom je to anonymní zjišťování o styku - no, kolik těch rukou? Moc jich nevidím. Už je to lepší, ale pořád to není ani polovina. A přitom chceme podpořit takovéto velké narušení svobody ve virtuálním světě.

Dávám návrh na zamítnutí návrhu zákona v prvním čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak to byl pan poslanec Pavel Jelínek a nyní vystoupí pan poslanec František Kopřiva. Moment, ale to je... (Reakce v lavicích Pirátů.) Prosím? Tak prosím.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jenom za kolegu Ferjenčíka řeknu faktickou, kterou chtěl zmínit, že v klubu Pirátů máme všichni staženou eRoušku. A nyní tedy se dostanu už k tomuto materiálu, který projednáváme.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, my tuhle problematiku sledujeme už od minulého volebního období, kdy byla novela zákona o Vojenském zpravodajství poprvé předložena v roce 2016, aby následně kvůli vlně nevole spadla pod stůl. A v aktuálním volebním období se teď jedná už o pátou verzi, jestli správně počítám, protože ten návrh procházel i za našeho přispění neustálým vývojem, což je pozitivní.

Na úvod bych chtěl poděkovat řediteli Vojenského zpravodajství panu generálovi Berounovi a jeho kolegům za vstřícnou komunikaci a konstruktivní dialog. Sluší se také transparentně uvést, že Piráti tuto novelu konzultovali se zástupci Svazu průmyslu a dopravy, ICT unie, Sdružení pro internetový rozvoj, CZ.NIC, NIX.cz, IuRe, Brmlab, společnosti Seznam a dalšími nezávislými odborníky.

Pochopitelně je mrzuté, že stát často nedokáže využít nové možnosti, které nám internet nabízí, a stejně tak je znepokojivé, když se podceňují hrozby, které v kyberprostoru dostávají také zcela nové možnosti. Bohužel je čím dál víc vidět, že státy prostě nestíhají na dynamicky se vyvíjející technologické trendy reagovat. Je rozhodně žádoucí, aby se zpravodajská služba Ministerstva obrany neustále přizpůsobovala novým výzvám a mohla efektivně fungovat i v kyberprostoru. A je namístě, aby byl nastaven odpovídající legislativní rámec. Takže je určitě dobře, že to tady probíráme a že se to snad i posune po dnešku dál.

Chtěl bych jenom říct, že Armády České republiky i Vojenského zpravodajství si moc vážím, mají mou plnou důvěru a podle průzkumu veřejného mínění mají i důvěru veřejnosti. A je to tak správně. Nicméně každá zákonná úprava, která rozšiřuje pravomoci státu, natožpak zpravodajské služby, se musí důkladně a kriticky posoudit, zvlášť když se návrh potenciálně dotýká ústavních práv a svobod občanů. Jádro téhle novely totiž spočívá právě v rozšiřování pravomocí Vojenského zpravodajství. Proto jsme byli od začátku také tak obezřetní.

Původní verze z roku 2018 obsahovala skutečně nepřijatelná ustanovení, případně vágní formulace u poměrně závažných věcí. Návrh měl Vojenskému zpravodajství umožnit blíže nespecifikované sondy, takže nebylo jisté, zda by nemohly kromě internetového provozu číst také samotný obsah komunikace uživatelů na internetu, což by bylo skutečně zásadním narušením ústavních svobod. Nedostatečně bylo také v původním návrhu ošetřené zavádění těchto sond do komunikačních sítí a spolupráce s poskytovateli internetového připojení.

Zákon nově umožňuje takzvané aktivní zásahy, což je v mimořádných případech legitimní požadavek Vojenského zpravodajství, nicméně původní návrh aktivní zásahy umožňoval v poměrně extenzivní míře. Nebylo také jasné, zda by informace získané zpravodajskou činností nemohly být využívány v trestním řízení. K odstranění těchto nedostatků Piráti proaktivně zpracovali vlastní paragrafové znění těch inkriminovaných částí. Dále jsme se také zaměřili na posílení parlamentní kontroly skrze sněmovní komisi pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství, což by mělo jít ruku v ruce s rozšiřováním pravomocí Vojenského zpravodajství.

Své připomínky k návrhu jsme zaslali už během meziresortního připomínkového řízení v březnu loňského roku. Následně jsme Vojenskému zpravodajství i ministerstvu zaslali konkrétní návrhy v paragrafovém znění. V podobném duchu zaslaly své připomínky také Ministerstvo vnitra, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Český telekomunikační úřad, Hospodářská komora, Asociace malých a středních podniků, Úřad pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služba, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Další připomínky tam, myslím, mělo Ministerstvo financí, Česká advokátní komora, Úřad pro ochranu osobních údajů a tak dále.

Musím konstatovat, že Vojenské zpravodajství postupně zapracovávalo připomínky naše i těch ostatních subjektů, v některých pasážích se dokonce přímo inspirovalo našimi návrhy. Takže s mírným optimismem tady dnes musím konstatovat, že s každou další verzí jsme se posouvali správným směrem. Aktuální verze, což tedy není ta, co je v tomto sněmovním tisku obsažena, ale ta zhruba půl měsíce stará, tak ta už všechny ty zásadní výhrady reflektuje, i většinu těch dílčích připomínek, konkrétně jde o ty sondy. Ty se změnily, nyní se nazývají nástroje detekce, ale především je nyní explicitně uvedeno, že tato zařízení mohou číst pouze metadata, čímž se zajistí, že nástroje detekce budou moct sledovat provoz, ale nemohou číst obsah komunikace uživatelů. Ty nástroje detekce jsou nyní definovány jako pasivní zařízení, která by neměla ohrozit tu infrastrukturu poskytovatelů internetového připojení nebo narušit internetový provoz.

Aktivní zásahy v komunikačních sítích dostaly poměrně jasné mantinely, takže se minimalizuje riziko případného zneužití nebo neúmyslně přehnané reakce. Nakonec je lépe upravená spolupráce s poskytovateli internetového připojení, která nastavuje vcelku vyvážený vztah Vojenského zpravodajství a těch firem, takže nyní by měly být spíše v partnerském vztahu a měly by spolupracovat na zajištění obrany v kyberprostoru.

Dostali jsme se tedy teď do situace, kdy projednáváme sněmovní tisk, který odpovídá nikoliv nejaktuálnější verzi, nýbrž zastaralé verzi této novely z března 2020, která ještě zcela nevypořádává všechny ty zmíněné připomínky, ačkoliv ty připomínky samo Vojenské zpravodajství již akceptovalo. Proto jsme se na semináři v Poslanecké sněmovně v červenci letošního roku domluvili, že ve druhém čtení předložíme ideálně nějak napříč kluby komplexní pozměňovací návrh, čímž tuto předlohu aktualizujeme na nejnovější verzi, která je už přijatelná, myslím, pro většinu těch zúčastněných subjektů. Rádi bychom také tímto vyzvali Ministerstvo obrany, aby následně zvážilo zaujetí souhlasného stanoviska k tomu společnému pozměňovacímu návrhu. Předpokládám, že ještě nějaké třeba drobné pozměňováky budeme navrhovat z různých klubů, ale ty skutečně nejdůležitější věci, to znamená ta zařízení detekce, jak mají fungovat, aby tam bylo ošetřeno, že se nečte obsah komunikace, a nějaké nastavení mantinelů těm aktivním zásahům, tak to by měl obsahovat ten komplexní návrh.

Moc děkuji všem, kteří se zúčastnili toho kulatého stolu v červenci, a doufám, že tuto spolupráci dotáhneme úspěšně do konce a Sněmovna o tomto zákoně rozhodne. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí poslanec Ondřej Profant a připraví se jako poslední poslanec Leo Luzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Profant: Vážení kolegové, vážená veřejnosti, v první řadě bych chtěl poděkovat Vojenskému zpravodajství, ministerstvu a panu ministrovi za spolupráci. Chápu, že musela být velmi obtížná úloha takovéto relativně veřejné projednávání a že zpravodajská služba na toto není stavěná. Nicméně tady je potřeba zdůraznit, že se jedná o plošné... že ta novela má zavést plošná opatření, která se dotýkají všech občanů, nikoliv konkrétních aktivit nebo konkrétního spisu, konkrétní akce vedené, ale prostě monitoring je plošný, a proto je potřeba o tom jednat v trochu jiném režimu než o jejich běžných operacích.

Vím, že proces přípravy tohoto zákona byl velmi náročný. Byl tu již v minulém volebním období. Teď už tu byl také velmi dlouho a velmi dlouho jsme to projednávali. Přípravu shrnul můj předřečník, ale já si dovolím říct, že tato obtížnost a zdlouhavost v projednávání se projevila na kvalitě.

Musím se pozastavit nad tou předlohou, která nám je předkládána. Tam bylo mnoho problémů. Definice metadat, aktivita versus pasivita sond, to znamená, jestli ty sondy třeba můžou zaměňovat obsah, nebo ne. Byla relativně invazivní vůči poskytovatelům připojení. Velkou pasáží byly aktivní zásahy, které nebyly moc definovány, a jestli k nim může být využíváno sond. Stejně tak pro nás velkou otázkou v prvních verzích byla kontrola, jak vnitřní, takže inspektor, tak parlamentní. A diskutovanou otázkou byla i náhrada škody.

Já velmi doufám, že tedy tuto verzi můžeme s klidem zahodit a nemyslet na tyto připomínky a můžeme se bavit primárně o verzi ze 16. 9., kterou máme k dispozici a která tedy bude snad obsahem komplexního pozměňovacího návrhu. Já bych tady poprosil pana ministra, jestli by to pak ještě mohl říct na mikrofon s tou novou verzí, a že ji podporuje, abychom všichni měli dostatečnou jistotu.

V této nové verzi nám zbývají už jenom úplně dílčí připomínky. U kontroly je velmi dobře vydefinován inspektor. My tam máme otázky ohledně jeho odvolání, odvolatelnosti a za jakých okolností. Jsem velmi rád, že je tam docela jasně už v tom legislativním textu zmíněno, že sondy jsou nějakým krajním řešením a že preferovaná je klasická spolupráce na základě smlouvy, což si myslím, že v reálu těm subjektům bude vyhovovat více, a jsou na to zvyklejší. Díky tomu, že se spolupracuje na základě smlouvy a sondy jsou krajním řešením, tak je velmi upozaděna i náhrada škody, protože primárně jsme se jí obávali při použití sondy.

Co se týče sběru dat, tak děkujeme za kvalitní definici metadat. Opravdu je to tak, že vlastně Vojenské zpravodajství sbírá netflow, což si myslíme, že k jeho práci může být užitečné a že by to nemělo být tak, že naše zpravodajská služba bude slepá.

Z těch výhrad, co jsme měli, tam samozřejmě přetrvává, nebo má obava je z nějaké false flag operation, tj. operace pod falešnou vlajkou, kdy my jako ČR bychom provedli aktivní zásah proti falešnému cíli, a jelikož už by to byl vojenský zásah, tak by to mohlo mít nějaké konsekvence. Zde se musíme prostě spoléhat na přiměřenost a rozumnost jak zpravodajství, tak ministerstva, které takovéto operace potvrzuje, nicméně určitě by to tu mělo zaznít, že to je nějaký vektor, před kterým se musíme chránit, a bylo by velmi hloupé na něco takového skočit.

Závěrem tedy opravdu chválím trpělivost a vyjednávání ze strany ministerstva a hlavně Vojenského zpravodajství, které opravdu muselo trošku transformovat sebe samo a muselo to pro něj být velmi nepřirozené. A jenom poprosím pana ministra, jestli by mohl potvrdit tu novou verzi, ale že počítá, že bude předlohou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Leo Luzar a připraví se paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře, dovolte mi, abych se také za klub KSČM vyjádřil k návrhu novely Vojenského zpravodajství.

Jak již tady bylo řečeno, jedná se o zákon, který to neměl na začátku lehké. Tu těžkou úlohu si způsobilo ministerstvo samo, protože předložilo návrh, který narazil na velký odpor odborné veřejnosti i laické veřejnosti v rámci přípravy tohoto materiálu. Nejasné termíny, nejasné definice a nejasnost nakládání s těmi údaji, které by byly patřičně získány, odložily tento materiál a zůstal dlouho, jak se říká, pod stolem. Nyní se tady dostává verze, ke které jsem měl docela obsáhlé vystoupení, přesto mě zarazil můj předřečník hovořící o komplexním pozměňovacím návrhu v nějaké formě, který vlastně, jak se vyjádřil, a teď nebudu přesně citovat, tento návrh, o kterém teď máme jednat, odkládá a zase hází pod stůl, a vlastně je tady něco úplně nového a ten návrh nemám k dispozici. Čili nevím, k čemu se vlastně mám vyjadřovat v rámci prvního čtení.

Předpokládám-li postup, který tady kolegové piráti naznačili, znamená to, že v prvním čtení tady budeme hovořit o něčem, to potom takhle zahodíme, stenografy spálíme - záznamy, protože budou zbytečné, do druhého čtení bude předložen úplně jiný návrh, nebo komplexní návrh pozměňující charakter tohoto zákona. Jsem schopen nebo ochoten akceptovat někdy tyto postupy, když se jedná o zákony obecně prospěšné pro společnost, pod tísní časovou, pod tísní věcnou, ale ne v tomto konkrétním případě u tak dlouho projednávaného zákona, tak dlouho připravovaného zákona, abychom znovu jednali o něčem úplně jiném, než máme zde. Proto si dovolím navrhnout vrátit tento zákon předkladateli a předložit ctěné Sněmovně již v té komplexní pozměňované verzi, pokud tedy pan ministr se k ní přihlásí. Jinými slovy, jestli souhlasí s tím, že vlastně tento zákon, který je teď na stole a o kterém diskutuji, bude přepracován tím komplexním pozměňovacím návrhem, potom tedy dávám návrh na vrácení předkladateli k zapracování nebo k přepracování. Pokud se tak ale nestane, to samozřejmě závisí na předkladateli, potom budu diskutovat k tomu materiálu, co mám před sebou, a budu očekávat reakce pana ministra.

Čili k tomu materiálu, který máme, čili materiálu sněmovní tisk 800 v prvním čtení. Změnily se oproti původnímu výrazně definice, za to děkuji, z druhé strany zůstává hodně neznámých.

Neznámé, co zůstává, je, kdo všechno v České republice bude bránit Českou republiku v rámci kyberprostoru - pane ministře. Máme zde specializovaný úřad - Národní úřad kybernetické bezpečnosti, a to je úřad, který má už z titulu své funkce právo bránit Českou republiku proti kyberútokům. A ne že by nebyly. Byli jsme vystaveni kyberútokům, naše zdravotnická zařízení byla vystavena kyberútokům a mnoho občanů České republiky je napadeno kyberútoky, mnozí dokonce museli platit výkupné. Jsou to různé mafiánské a vyděračské skupiny budující kyberprostor v rámci svého byznysu. Toto všechno by měla zabezpečovat Národní centrála kybernetické bezpečnosti jakožto civilní orgán fungující v nějakém prostoru, kyberprostoru, a měl by mít veškeré možnosti monitorování a fungování v rámci kyberprostoru. Nebo se pletu? Pletu se v tom, že tento úřad by měl mít informace, co se v tom kyberprostoru děje? Měl by poctivě monitorovat všechny ty toky a hlídat ty údery, které přicházejí v rámci sítě? Anebo jsou to jiné útoky a jiná síť, kterou bude monitorovat Vojenské zpravodajství? Asi ne. Předpokládám, že to je jedna síť. Čili nyní zde budeme mít Vojenské zpravodajství, které funguje v nějakém prostoru, a budu-li obrazný, tak bude jedna černá krabička NÚKIBu, druhá černá krabička Vojenského zpravodajství, možná se dočkáme ještě třetí černé krabičky BIS, možná čtvrté černé krabičky klasických orgánů činných v trestním řízení, pokud budou zařizovat odposlechy a další záležitosti.

Toto zůstává nevyjasněno. V tom návrhu se hovoří o tom, že Vojenské zpravodajství je připraveno zajišťovat součinnost při provádění činností, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru. Jinými slovy přiznává, že shromážděné informace, které ono získá, je možno poskytovat dále. Oceňuji, že je napsáno, za jakých podmínek, to znamená, musí se přiznat k tomu atd., komu konkrétně, jaké sekundy, časy, co předává. Ovšem pořád mi uniká smysl toho, když tu máme už úřad, který má disponovat těmito věcmi, proč zřizovat tu pravomoc Vojenskému zpravodajství. Anebo to otočme a řekněme ano, za kybernetickou bezpečnost České republiky zodpovídá Vojenské zpravodajství, komplexně zodpovídá, a potom NÚKIB pouze bude přebírat tyto informace a řešit tu možnou civilní záležitost. Protože já nevěřím tomu, že je možno jenom tak z prvních dat nebo z prvních signálů na síti rozlišit, co je civilní útok a co je vojenský útok. Co má civilní charakter vydírání nějakého uživatele, nebo masivní útok, přehlcování sítě a další, anebo co má konkrétní vojenský cíl. V nějakém okamžiku se to bude překrývat, v nějakém okamžiku se to bude rozdvojovat.

Proto si nejsem jist, jestli je správné umožňovat tuto pravomoc více organizacím. Tak bychom se měli dohodnout, jestli to bude Vojenské zpravodajství, anebo NÚKIB. Ale ne v tomto kontextu, jak je zákon navržen. Jsou v tom vlastně oba. A teď přijde kybernetický útok, přijde ze zahraničí, může v tom být dokonce vojenský zahraniční subjekt, ale bude útočit na civilní objekt, třeba na nemocnici. Který z těch dvou úřadů se chopí iniciativy? Bude to NÚKIB, který zasáhne a začne aktivně působit? Anebo to bude Vojenské zpravodajství? Jak budou tyto dva úřady spolu komunikovat? Každý má jiné velení, každý má jinou strukturu. Tento zákon to vůbec neřeší. A to považuji za docela vážné, aby informace a možnosti obrany proti tomuto útoku byly i v tomto zákoně jasně dány i s kompetencemi, to znamená, kdo bude zasahovat. Bude to NÚKIB, nebo Vojenské zpravodajství?

Další záležitost, kterou považuji za nevyjasněnou a kterou bych rád, aby v možném pozměňovacím návrhu k tomuto návrhu, teď nevím, jak bude tvarován pozměňovací návrh Pirátů, se hovořilo o kontrole a o člověku takříkajíc nad, nechci říct zákon, ale nad předpis, který bude podléhat přímo ministrovi a který bude kontrolním člověkem, bez něhož Vojenské zpravodajství nebude moci činiti žádné kroky. Ale to bude voják, bude to vybraný voják ve stejném systému struktury řízení. A nejsem si jist, jestli ta nezávislost, která je tímto zákonem deklarovaná, je pouze deklarace nezávislosti. Tady bych přivítal, kdyby už takový člověk měl být, aby to byl civilní člověk, aby to byl člověk mimo, aby byl vybírán třeba prezidentem republiky nebo Sněmovnou jako kontrolní člověk, kontrolní orgán, který má hlídat tyto záležitosti. Samozřejmě bude mít veškeré prověrky, které by tato funkce vyžadovala. Ale bylo by to aspoň z tohoto pohledu, aby to nebyla malá domů a zametání pod stůl problémů, které můžou vyvstat v rámci tohoto zákona.

A že problémy můžou nastat, předvídá i tento návrh, který máme před sebou. Návrh hovoří o tom, že je nepřípustné sbírat civilní data, že je nepřípustné s nimi manipulovat, ale zároveň hovoří o tom, že kdyby se tak náhodou stalo, tak je povinnost tohoto člověka varovat a říci ministrovi, že by měl činit nápravu, čili automaticky už předvídá, že se to stane, v tomto návrhu, což považuji sice za správné, že umí reagovat i na věci, které nepředpokládá, že nastanou, z druhé strany mi otevírá pochybnosti vůči tomuto zákonu.

Nebudu se pouštět do technických záležitostí týkajících se toho, že my vlastně nevíme, co v té černé skříňce bude, jak bude fungovat. Tady se hovoří z větší části o pasivní detekci, to znamená sledování provozu, ale připouští se i aktivní funkce, to znamená aktivní útok působení v rámci sítě. Asi je to oprávněné. Proč by vojáci jináč měli zbraně, kdyby je nechtěli aktivně použít? Je to logické. Z druhé strany se ptám, jak dalece budeme obeznámeni s těmito záležitostmi v rámci demokratických procesů v době míru. Nehovořím o nouzovém stavu, výjimečném stavu a dalších záležitostech, tam je to zcela jasné a je to zákonem dáno. Ale v současné době, v době míru, jak budeme informováni o tom, že se něco takového odehrává. Tady je tato informační bariéra i z tohoto návrhu, který tady je, zřejmá.

Poslední věc, u které se chci zastavit, je přístup předkladatele k operátorům, nazvu-li to takhle, k poskytovatelům. V celé té materii se hovoří pouze v tom jednom bodě o povinnosti umožnit instalaci přesně definovaného černého boxu do definovaného místa. Tu mapu má schvalovat vláda v rámci svého řízení. Nepředpokládám, že ve vládě jsou odborníci, kteří by až tak do důsledku byli schopni rozhodnout, jestli tento bod ano, nebo ne, ale bude to souviset zase s útvarem Vojenského zpravodajství, který nějakou mapu předloží a nechá si to jenom tak schválit, svým způsobem mu každý bude věřit.

Zůstává zde ale otevřená otázka, co to udělá s technikou té sítě. Na to jsem se ptal operátorů, měl jsem tu možnost s nimi hovořit vícenásobně a oni jenom pokrčili rameny: My jsme schopni zabezpečit průchodnost sítě, zabezpečit bezpečnost sítě, jsme schopni zabezpečit síť jako takovou, která slouží k elektronické komunikaci, ale nejsme schopni garantovat, když tam bude zařízení, u kterého nevíme, co je uvnitř. - To je logické, technicky logické, a těžko se hledá argument, který by to vyvrátil. Z druhé strany po těchto operátorech chceme, aby garantovali rychlost, aby garantovali kvalitu. Nejsme teď v kontraproduktivním vztahu, když máme jeden státní úřad - Český telekomunikační úřad, který trvá na dodržování určitých parametrů sítě a parametrů přenosu a rychlosti přenosu a dalších, dokonce pod velkými sankcemi a hrozbou až odebrání licence, a z druhé strany tady budeme mít úřad - Vojenské zpravodajství - který bude mít někde umístěné své černé skříňky, a dokážu si živě představit, co bude dělat operátor, když mu bude hrozit postih, že nedodrží předepsané parametry Českého telekomunikačního úřadu, řekne: já nic, já to mám jisté, ale ta černá skříňka, která tam někde je, to určitě dělá ona. A v ten moment jakýkoliv postih, který by mohl být i oprávněný, skončí nevyjasněností těchto dvou přístupů k technologii a k zajištění.

To by byla otázka, která by mě opravdu zajímala, jak se to bude v budoucnu legislativně řešit, případné takovéto spory mezi Českým telekomunikačním úřadem a operátorem, když v té síti bude zrovna toto umístěno, jak k tomu bude přistupováno. Anebo by to už v tomto návrhu zákona mělo být ošetřeno, protože tady se sice hovoří o odškodnění, to tady je, ale pouze v činnosti, ne při běžné pasivní kontrole, a už vůbec ne za pokuty, které Český telekomunikační úřad může operátorovi vyměřit za nedostatečné parametry sítě. Toto bych očekával, že by se i v tomto návrhu mělo objevit, abychom nestavěli potom do rozhodující role dva úřady, z jedné strany ČTÚ, z druhé strany Vojenské zpravodajství, aby se mezi sebou přely, kdo tedy má pravdu.

Tolik možná mé delší vystoupení. Každopádně budu rád, když pan ministr tedy řekne, jak je to s tím komplexním pozměňovacím návrhem, který je připraven. Pokud by takový návrh měl být a pan ministr se k němu přihlásí jako ministr zodpovědný za předklad tohoto materiálu, potom navrhuji, aby tento materiál byl vrácen předkladateli a předložen v podobě, se kterou ministr souhlasí. Pokud tak není a i nadále budeme pokračovat v tomto materiálu, tak tento návrh považujte prosím za bezpředmětný. Z druhé strany si říkám po zkušenostech s různými odposlechy, že Julian Assange by mohl asi hovořit o tom, jaké to je se dostávat k datům, která vlastně neexistují, nikdo je nezná, nikdo je neví, a přesto hýbou světem, a je za to postihován a hrozí mu snad doživotí, popřípadě i mnohonásobný trest smrti, pokud bude vydán do Ameriky. Jaké by to bylo, kdyby se podílel na přípravě takového zákona, a jaké opatření by činil vůči službám, které disponují s daty a informacemi z volných sítí.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Mám tady dvě faktické poznámky. Takže jako první vystoupí pan poslanec Robert Králíček a připraví se pan poslanec Ondřej Profant. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Robert Králíček: Dobré odpoledne, nebo dobrý podvečer. Já bych chtěl reagovat na některé věci svého předřečníka. Nebudu reagovat asi na všechny, protože bych tu byl dlouho, ale mě překvapuje jeho důvod návrhu na vrácení k přepracování jenom proto, že tu někdo řekl, že se jedná o komplexní pozměňovací návrh. Bude to standardní pozměňovací návrh, jakých předkládáme desítky v jiných zákonech. Tady v tomto zákoně to najednou vadí. Prostě některé diskuse procházejí vývojem. A my budeme předkládat standardní pozměňovací návrh. Není žádný velký komplexní, který by zásadně novelu změnil. Jedná se o drobné úpravy a dovysvětlení. To za prvé.

Za druhé. Nevím, z jakého přesvědčení můj předřečník dospěl k tomu, že by se nějaké dva úřady měly překrývat. To rozdělení je zákonem jasné. NÚKIB má na starosti bezpečnost a dohled, Vojenské zpravodajství obranu a kriminalitu má NCOZ. Tam se nejedná o žádný překryv, ty kompetence jsou jasně dané a tento zákon nás akorát obléká, protože v současné době jsme proti kybernetickým útokům prostě nazí. A jestliže tento zákon nepřijmeme, byť s nějakými pozměňovacími návrhy, tak se nebudeme umět bránit.

A žádat o definici zařízení, to je, jako kdybych chtěl, aby mi armáda jasně definovala složení BVP nebo nějakého tanku. Tak to můžu těm nepřátelům prostě říct, jak mají útočit a kde to vozidlo nebo ta krabice má své slabiny. Prostě v některých případech jsou některé věci tajné právě proto, aby je ten protivník nemohl přečíst. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní zde mám dvě faktické poznámky. Jako první vystoupí pan poslanec Ondřej Profant a připraví se pan poslanec Leo Luzar. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ondřej Profant: Děkuji. Já k panu Luzarovi. V té nové verzi pozměňovacího návrhu je právě explicitně zmíněno, že ta rozvědka se může rozhodnout předávat informace CERTu, což je civilní orgán informující o kybernetické bezpečnosti, standardizovaný postup, který je používán jak soukromou sférou, tak veřejnou sférou. A já si myslím, že to je velmi dobře. To je extrémně důležité, protože mnoho hrozeb je prostě obecných, jasně o nich víme a je potřeba o nich vědět. Kybernetická bezpečnost funguje pouze na principu otevřenosti. Jakmile se tam snaží někdo moc něco utajovat, tak to nefunguje, protože pak se nenastaví ty systémy. A když se ty systémy nenastaví proti konkrétní hrozbě, tak jsou vůči ní zranitelné, jako jsme třeba viděli u našich nemocnic.

Souhlasím s tím, že samozřejmě jakékoli hardwarové blackboxy jsou problém. Proto jsem říkal, že vítám, že je to jako ta poslední možnost. A určitě bych si přál, aby jakékoli sondy a obecně hardware v kritické infrastruktuře státu byl otevřeným hardwarem. A rád s kolegy z komunistické strany takové zákony budu prosazovat, abychom využívali otevřený hardware, který budeme mít opravdu my pod dohledem, a nikoli někdo jiný.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí na faktickou poznámku pan poslanec Leo Luzar. Zatím poslední přihláška na faktickou. A pak se připraví paní poslankyně Jana Černochová.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za faktickou. Vážený pane předsedající, vaším prostřednictvím kolegovi Králíčkovi. My jsme se asi neslyšeli. Já jsem říkal, že jestliže tady je návrh z Pirátské strany na komplexní pozměňovací návrh, který mění charakter tohoto zákona, jak vyjádřil můj předřečník, že ten zákon, který teď máme, vlastně můžeme odsunout, protože se bude pracovat na tom komplexním pozměňovacím návrhu. Pokud opravdu takový je, tak je zcela logický můj návrh, zvlášť když tento zákon je tady tak dlouho. U jiných zákonů, ano, chápu, můžou být důvody pro takovéto jednání - z důvodu času a dalších. Ale v tomto případě to tak není. A proto opakuji, já dávám návrh na vrácení k přepracování, pokud takovýto pozměňovací návrh existuje. A to nevím, protože jsem ho neviděl. A předpokládám, že nám pan ministr potom ve své řeči toto objasní.

Co se týče spolupráce, já to samozřejmě vítám, protože to je téma, které je apolitické. To je téma o informacích a o nakládání s informacemi. A jestliže tady slyším, že tu jsou orgány státu pověřené bezpečností kybernetického prostoru, a vlastně my, až teď konečně budeme tu bezpečnost mít, protože to Vojenské zpravodajství je to konečné, nejlepší, poslední, jak tady můj předřečník ctěný pan Králíček řekl, tak se ptám, co dělaly ty instituce před námi, ty ostatní dvě, které tady byly jmenovány, které mají dozorovat a kontrolovat? A zase, jak z toho útoku on pozná? Po pár hodinách řekne ach, to je vojenské, tak volá vojáky, pojďte si to převzít. Anebo vojáci po hodině útoku řeknou ach, to je civilní, budete se starat o to vy. Ta spolupráce těchto orgánů z tohoto zákona vůbec nevyplývá a nevíme, kdo jaké bude mít pravomoce, a rozhodovat, čí úkol to je, jestli je to obrana, nebo jenom monitorování. Jak to bude rozlišováno? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Možná bych na úvod chtěla sdělit, jaký bude postoj klubu občanských demokratů k této novele. Musím říct, že jako pamětník z minulého volebního období vím, a nejenom já, ale i ti z vás, kteří jste byli v minulém volebním období v Poslanecké sněmovně, že ten původní návrh doznal opravdu velkých změn. To, že na konci toho minulého volebního období neuměl pan ministr, tehdejší ministr obrany Stropnický, předsedům politických klubů plus příslušným expertům vlastně odůvodnit, proč bychom měli takový zákon mít, to je holý fakt. Myslím si, že jsme se za to období výrazně posunuli.

A i já bych se chtěla připojit k tomu poděkování Vojenskému zpravodajství i Ministerstvu obrany, protože těch schůzek, které jsme měli na toto téma, kdy jsme diskutovali přesně i to, co třeba klade za otázky pan poslanec Luzar, to už máme za sebou. Možná bych si trošku povzdychla nad tím, proč se tedy někteří poslanci z jednoho klubu spolu nebaví, protože určitě kolega za KSČM, který působí ve výboru pro obranu, pan poslanec Alexander Černý, ví, jaké byly naše připomínky, co jsme chtěli opravit, co jsme chtěli, aby se tam doplnilo. A určitě by panu Luzarovi tuto informaci poskytl.

Stejně tak bych si chtěla povzdychnout, kolegyně, kolegové, choďte na semináře, které pořádáme v této Poslanecké sněmovně a které se týkají problematiky, která je zásadní. Já nijak nezpochybňuji, že toto téma není zásadní. Tady proběhlo několik seminářů na toto téma, kde opět všechny otázky, které tady zazněly, tak na ně odpovídali odborníci. Takže i toto je už vydiskutované.

Závěrem svého vystoupení bych chtěla říct, že se určitě občanští demokraté nepřipojí k návrhu na vetování toho zákona ani nepodpoříme v tuto chvíli vrácení k přepracování, protože máme za to... (Odmlčuje se pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Požádám vás o klid, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Jenom bych chtěl upozornit, že návrh na veto tady nemám. Mám návrh na zamítnutí. Ale to jenom pro upřesnění.

 

Poslankyně Jana Černochová: Máte návrh na zamítnutí a návrh na přepracování.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano. Ale ne na veto, protože na veto je třeba dvou klubů, jenom abychom si...

 

Poslankyně Jana Černochová: Ano. Takže náš klub se k těmto návrhům nepřipojí, protože máme za to, že není čas dál ztrácet čas. Dochází tady k útokům na nemocnice. Dochází tady k útokům na zastupitelské úřady. Dochází tady k útokům na Úřad vlády. Dochází tady k útokům na různá ministerstva, například Ministerstvo zahraničních věcí. A toto všechno jsou věci, které bychom měli mít na paměti a měli bychom se je snažit ošetřit v tom zákoně tak, abychom je eliminovali. Samozřejmě že nikdy nemůžeme dosáhnout toho, aby se něco takového nedělo. Pokud by někdo vymyslel geniální model, tak je to skutečně na Nobelovu cenu. A nikdo takový není. Ale určitě bychom se jako zákonodárci měli snažit o to, abychom tu možnost odvracet tyto útoky v naší legislativě měli.

Určitě členy ODS bude při projednání ve výborech zajímat - a poprosila bych pana ministra obrany, aby si zjistil k tomuto informace - jak to bude vlastně v této vládě s takzvanou dvojstupňovou kontrolou, protože i pan kolega Luzar, a v tomto s ním souhlasím, tady vznesl dotaz, kdo bude hlídat hlídače. A tady jsme v roce 2016 s velkou slávou, když byl premiérem pan Sobotka, schválili zákon o takzvané dvojstupňové kontrole zpravodajských služeb. Kolegyně, kolegové, píše se rok 2020, jsme de facto v jeho závěrečné části, a tato dvojstupňová kontrola stále není naplněna. (Opět se odmlčuje se pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní poslankyně, my jsme se tady měnili, takže jsme nemohli přesně zareagovat. Ale poprosím sněmovnu o klid. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Takže ta dvojstupňová kontrola stále není naplněna. Chtěla bych znát stanovisko pana premiéra, někoho z ministrů, ideálně pana ministra obrany, vnitra, spravedlnosti, jak to tedy s tou dvojstupňovou kontrolou bude. Máte ambici v tomto volebním období předkládat změnu zákona? Protože byla to ODS a byl to Marek Benda, který tady opakovaně upozorňoval na to, že ta kritéria výběru lidí, kteří by tu dvojstupňovou kontrolu provázeli, jsou de facto nereálná, že tady není sto lidí, kteří mají prověrku na PT, kteří mají zároveň věk nad 40 let a jsou absolventi některé z právnických fakult, státních právnických fakult. Takže tohle byly připomínky, které jsme tady měli, vy jste slíbili, že se to zkusí, jako tehdejší vládní koalice. Jsme čtyři roky od platnosti tohoto zákona a žádnou kontrolu nemáme.

Takže myslím si, že tohle je cesta tím správným směrem - navazuji na to, co tady říkal pan poslanec Luzar, že tady bychom skutečně měli chtít slyšet od představitelů vlády, jakou mají ambici, co s touto kontrolou udělat. Pokud ten zákon, který se tady schvaloval, není možné naplnit, předložte ve zkráceném řízení jeho změnu, ať skutečně mandát nás všech poslanců a poslankyň v tomto volebním období může končit tím, že jsme splnili to, co jsme si předsevzali ještě v tom minulém volebním období, ať skutečně nejsme směšní. Takže určitě bychom pravomoc zpravodajským službám dát měli, ale zároveň bychom měli upravit zákon o té dvojstupňové kontrole zpravodajských služeb tak, aby tato kontrola mohla být konečně realizována a naplněna. Pak si myslím, že tady celá řada z vás, kteří jste měli nějaké pochybnosti, bude mnohem klidnější.

Jinak jsme tady s kolegy diskutovali to, jestli budeme navrhovat nějaké zkracování lhůt. Já si myslím, že to není nutné, protože pokud dneska projde první čtení, výbor pro obranu zasedá 4. listopadu, kam bychom tento bod zařadili, otevřeli tak, abychom tento návrh zákona za výbor pro obranu mohli finálně schvalovat 18. listopadu a měli jsme tedy do konce roku tento zákon zprocesovaný.

Zároveň bych tedy chtěla poprosit, protože skutečně pro nás možnost té kontroly je důležitá, neslo se to tady těmi diskusními příspěvky jak kolegů z SPD, tak kolegů z KSČM, ale i od kolegů z Pirátské strany, jestli by pan ministr, pokud ví, jak to bude s tou dvojstupňovou kontrolou, mohl na to reagovat. My jsme dokonce i s panem předsedou stálé komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství Vítem Rakušanem přijímali na této stálé komisi nějaké usnesení, které jsme směřovali k panu premiérovi, ať se skutečně pan premiér, který stojí v čele vlády, rozhodne, co s touto normou, která nebyla naplněna, uděláme. A nebráním se tomu, že třeba můžeme načíst nějaký pozměňovací návrh nebo skutečně v devadesátce ten návrh dál projednat. Ale je to důležité, abychom se vyhnuli všem možným otazníkům, které tento zákon už pátým rokem provázejí. I samozřejmě jsou to otázky nejenom nás poslanců a poslankyň, ale i novinářů. Takže určitě se panu ministrovi i nám jako členům výboru pro obranu bude lépe argumentovat, když budeme říkat ano, tu pravomoc po právu bude mít Vojenské zpravodajství, ale zároveň bude nad tím nějaká kontrola, která bude skutečně fungovat, od nezávislého orgánu.

Jestli ještě tedy můžu drobně zareagovat na pana poslance Luzara. I já jsem si kladla několik otázek, které byly spojené s tím, proč by to zrovna mělo být Vojenské zpravodajství, a ne NÚKIB. I jsem se na to ptala dnes už bývalého ředitele pana Navrátila, ale i současného ředitele NÚKIBu. NÚKIB má ze zákona jinou roli. Prostě není možné směšovat tyto věci. Bylo by to možné, pokud bychom NÚKIBu sebrali to jiné oprávnění, které má ze zákona. Ale nemůže být zároveň metodikem a zároveň provádět ty, když to řeknu zjednodušeně, útoky. To prostě možné není, protože by přišli o celou řadu klientů, které mají jako ta metodická instituce.

Jediná možnost, která tady je vedle toho dát tu pravomoc Vojenskému zpravodajství, je zřídit další úřad. Kolegyně, kolegové, občanští demokraté by byli poslední stranou v této Poslanecké sněmovně, která by něco takového navrhovala. Naopak máme za to, že těch úřadů máme víc, než je nezbytně nutné. Ale i toto jsme diskutovali v rámci těch seminářů, v rámci výboru pro obranu.

Já bych možná doporučila panu ministrovi, až nám oficiálně formálně pošle ten komplexní návrh, a nebude to návrh Pirátů, ale bude to návrh, který bude nějaké skupiny poslanců, předpokládám, nebo jestli to ještě bude v rámci toho procesu staženo, změněno, to záleží na panu ministrovi, jaký zvolí nosič pro ten komplexní pozměňovací návrh, tak bych poprosila pana ministra, aby tento návrh poslal všem zástupcům klubů, ideálně ať to jsou členové výboru pro obranu nebo výboru pro bezpečnost, určitě se to pak dostane k těm dalším kolegům, kteří o toto téma mají zájem.

A zároveň bych tady chtěla zmínit - a snad se na mě nebude zlobit, když to tady řeknu na mikrofon - ale na výboru pro obranu pan generál Beroun nabízel členům výboru pro obranu nebo jejich odborníkům, jejich expertům, že se sejde s každým, kdo má nějaké otázky, kdo má nějaké nejistoty, kdo by chtěl vědět přesně ty věci, které tady zaznívaly, a podají relevantní vysvětlení. Za klub občanských demokratů jsme se takto několikrát sešli. Piráti tady také řekli, že se takto sešli. Doporučovala bych, aby se i zástupci SPD, případně zástupci KSČM takto se zástupci Vojenského zpravodajství s panem ministrem sešli a aby se ty věci vydiskutovaly tak, abychom opravdu mohli naplnit to, co jsme si tady řekli - a snad jsme všichni ve shodě - že bychom chtěli, aby skutečně Česká republika nějakou legislativní normu, která by bránila těmto útokům, měla a abychom ji ideálně měli do konce roku. Protože nebudeme si, dámy a pánové, nic nalhávat, co neprojednáme do konce tohoto roku, to už se těžko bude projednávat v těch pár měsících, které nás pak budou dělit od řádného termínu voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám také děkuji. Přeji vám pěkný podvečer, vážené kolegyně, vážení kolegové. Mám tady dvě faktické poznámky. První je pan poslanec Pavel Jelínek a připraví se pan poslanec Zdeněk Ondráček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Děkuji za slovo. Já jenom krátce. Když mě uvádějící profesor Máca před mým vysokoškolským působením vždycky říkal, pane kolego, vy máte představu o tom, že všichni, kdo vás poslouchají, mají stejné penzum znalostí. Já tím nechci nijak snižovat znalosti z informačních technologií jednotlivých poslanců, ale pokud máme představu, že tyhle blackboxy, které se nakoupí, které budou sledovat traffic na internetu, zamezí nakaženému mailu v nemocnici, pak jsme hodně naivní. Chápu, jak by to mohlo zamezit dlouhodobému vytěžování mailového serveru na některém ministerstvu. Ale taky po nějaké době. Také to vlastně nejsou schopni sledovat lidé, vždycky to budou sledovat nějaké roboty. Ty někdo musí nastavit. Než je nastaví, tak stejně bude docházet k těmto únikům.

Já prostě jsem přesvědčen, že jak tento zákon, tak i vynaložené finanční prostředky a uvolnění a v podstatě ztráta nějaké svobody na internetu se nám v tomto případě nevyplatí. To je všechno.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Dalším v pořadí s faktickou poznámkou je pan poslanec Zdeněk Ondráček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Já bych si dovolil reagovat v podstatě na paní poslankyni Černochovou. Ta v podstatě zmínila, že by bylo dobré, kdyby se zástupci klubu KSČM sešli s panem brigádním generálem Berounem a o té věci se s ním pobavili. Tak bych vás chtěl informovat, že zástupci KSČM se s ním sešli, následně jednali s panem ministrem a i díky tomu možná dnes o tom bodu jednáme. My jsme připraveni - aspoň za sebe hovořím teď v této situaci - připustit druhé čtení, kde o této věci můžeme diskutovat na odborné úrovni - na odborné úrovni - a můžeme přijmout pozměňovací návrhy, protože pan ministr v rámci své působnosti možná jedenáctkrát, možná dvanáctkrát žádal o zařazení tohoto bodu, a nepodařilo se. Takže tím, že to dneska jednáme, věřte, že se to posunulo dál i díky právě schůzce představitelů klubu KSČM s panem brigádním generálem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Faktické nejsou, v obecné rozpravě nemám nikoho přihlášeného elektronicky ani z místa, tudíž obecnou rozpravu končím. Zeptám se, jestli je zájem o závěrečná slova ze strany pana ministra. Ano. Prosím, máte slovo.

 

Ministr obrany ČR Lubomír Metnar Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych ještě při této příležitosti zareagoval na pár věcí. Chci hned na úvod potvrdit, kdy sám jsem se jednání o přípravě pozměňovacího návrhu osobně zúčastnil. Chtěl bych opravdu zdůraznit, že se nejedná o komplexní pozměňovací návrh, ale pozměňovací návrh bude pouze zpřesňovat předložený návrh a obsahově ho nijak nemění, pouze ho doplní.

Zazněla tady celá řada věcí, kdy ještě bych rád na ně zareagoval. K tomu pozměňovacímu návrhu - ten bude podrobně projednán na půdě výborů, kde je k této diskusi samozřejmě prostor. Potom může být i na půdě komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství jednání o připravovaných změnách, které by tento zákon měl přinést. Včetně připravovaného pozměňovacího návrhu byly diskutovány se všemi zástupci poslaneckých klubů, mimo SPD, ať jsme naprosto přesní.

Dále bych chtěl zareagovat, byť moji předřečníci již na to reagovali, NÚKIB tento návrh zákona podporuje a bere ho jako doplnění systému proti nejzávažnějším útokům ze zahraničí. Nebudu tady opět a znova vysvětlovat kybernetický prostor, rozložení a v tom jednotlivé gesce jednotlivých úřadů, jak to mají na starosti, to již tady opět zaznělo, a to je přesně ono, co je třeba pochopit.

Potom tady zazněly, řekněme, nazvu to nepřesnosti k pasivní detekci. Nejedná se v žádném případě, že dojde ke sledování osob nebo informací. Pasivní detekcí se budou pouze zachytávat předvídatelné útoky. A co se týče konkrétního, tak bude se jednat o monitoring, metadat, nikoliv sledování obsahu těchto dat.

Dále tady zazněla informace, pochybnosti ze strany operátorů. Viděl jsem zápis a závěry z jednání, kdy operátoři vyjádřili podporu při účasti na diskusi se Svazem průmyslu.

Potom tady zazněla od paní předsedkyně výboru pro obranu poslankyně Černochové samozřejmě připomínka k té dvoustupňové kontrole. Já tento názor naprosto sdílím a jsem připraven samozřejmě podílet se na rychlém přijetí pozměňovacího návrhu, který bude samozřejmě tuto oblast zpřesňovat.

Vážené paní poslankyně, vážení poslanci, vy s delší historií, co jste tady byli v minulosti, pamatujete si, že první začátek byl v roce 2016, kdy tento zákon byl předložen, a tenkrát nebyl projednán. Tento zákon, co předkládáme my, byl opravdu detailně a dlouhodobě prodiskutován nejenom v poslaneckých klubech, nejenom v rámci se státními organizacemi, ale i s nestátními, a myslím si, že jsme dospěli k dobrému konsenzuálnímu návrhu, kdy vás žádám o podporu tohoto návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo? Ano. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Bělica: Děkuji, pane místopředsedo. Já budu velmi krátký. Tady zazněla v té rozpravě spousta informací. Jak říkal pan ministr, spousta z nich byla nepřesná. Já jsem přemýšlel, jestli reagovat na pana doktora Jelínka, který tady mluvil o nějakém penzu znalostí. Já se obávám, že se nechci ponořit do této diskuse a diskutovat o těch detailech. Nevím, kde jste přišel na ty blackboxy, které tady omíláte, ale budete mít možnost se na to informovat v rámci těch rozprav a v rámci projednávání ve výborech. Já bych k tomu jenom dodal, že souhlasím s panem ministrem v tom, že jsem přesvědčen o tom, že není mnoho zákonů, které jsou této Poslanecké sněmovně předloženy, které by byly takto detailně a kvalitně prodiskutovány předkladatelem, což je Ministerstvo obrany. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Máme tady dva návrhy - na zamítnutí a na vrácení. Já jsem svolal poslance. Je tady žádost o odhlášení, takže vás odhlašuji. Přihlaste se prosím svými hlasovacími kartami a budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí tohoto zákona.

 

Opakuji, budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí tohoto zákona.

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 35. Přihlášeno 88 poslanců, pro 15, proti 42. Návrh byl zamítnut.

 

Dále budeme hlasovat o vrácení předloženého návrhu.

Zahajuji hlasování na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 36. Přihlášeno 89 poslanců, pro 16, proti 43. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro obranu jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu. Nevidím, takže budeme hlasovat.

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 37. Přihlášeno 90 poslanců, pro 88, proti 1. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro obranu jako výboru garančnímu.

Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh stálé komisi Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání? Pan poslanec Marek Benda. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, já navrhuji, abychom to přikázali ještě i ústavně-právnímu výboru. Myslím si, že to není otázka jenom obrany, ale přece jenom jako schraňování dat o velkém množství subjektů a že je třeba, aby bylo na něj hleděno nejenom z hlediska obranného, které já naprosto chápu a respektuji, ale i z hlediska práv každého jedince. Takže navrhuji přikázat ústavně-právnímu výboru.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ano. Pan poslanec Luzar.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dovolte mi, abych také navrhl přikázání, a to hospodářskému výboru, jelikož v naší komisi IT máme operátory a ČTÚ a docela podrobně s nimi probíráme možná rizika a možné debaty ohledně zkvalitňování sítě, tak bychom rádi, aby se i oni mohli vyjádřit k zásahu, který dle mého názoru hrozí v rámci instalace tady těchto skříněk. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Kobza. Ano, máte slovo, prosím.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, vzhledem k tomu, že hlavní těžiště práce Vojenského zpravodajství je v zahraničí, tak navrhuji, aby to bylo přikázáno i zahraničnímu výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Je nějaký další návrh na přikázání výboru? Nevidím.

 

Takže budeme hlasovat o přikázání stálé komisi Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství.

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 38, přihlášeno 90 poslanců, pro 89, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

 

Dále budeme hlasovat o přikázání ústavně-právnímu výboru.

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 39, přihlášeno 90 poslanců, pro 85, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Dále přikázání výboru hospodářskému.

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 40, přihlášeno 90 poslanců, pro 13, proti 45. Návrh byl zamítnut.

 

Poslední hlasování o přikázání výboru zahraničnímu.

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 41, přihlášeno 91 poslanců, pro 18, proti 44. Návrh byl zamítnut.

 

Ano, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Babka: Pane předsedající, já pouze k hlasování číslo 35 - hlasoval jsem ne, a na sjetině mám ano. Nezpochybňuji hlasování. Prosím o opravu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobře. Děkuji a konstatuji, že jsme přikázali tento tisk dále stálé komisi Poslanecké komisi pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství a ústavně-právnímu výboru. Tímto jsme se vypořádali s tímto tiskem.

S přednostním právem pan poslanec, prosím.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Dobrý den, dámy a pánové. Já předpokládám, že to nebude nutné, ale na základě § 53 navrhuji jednání a hlasování i po 19. hodině na základě žádosti klubu Pirátů a klubu ANO.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak, budeme hlasovat o procedurálním návrhu, abychom mohli jednat a hlasovat i po 19. hodině.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 42, přihlášeno 90 poslanců, pro 67, proti 14. Návrh byl přijat.

 

Dále budeme projednávat návrh

Aktualizováno 22. 10. 2020 v 0:01.