(Schůze zahájena ve 14.00 hodin.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 4. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás na ní vítám.

Aby byla zaznamenána naše účast, nejprve vás odhlásím a prosím, abyste se přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty, což už učinil pan poslanec Roman Bělor, který bude hlasovat s kartou číslo 26.

Organizační výbor Poslanecké sněmovny stanovil návrh pořadu 4. schůze dne 1. prosince tohoto roku. Pozvánka vám byla rozeslána elektronickou poštou následujícího dne.

Paní poslankyně, páni poslanci, já bych vás chtěla požádat o zmírnění hluku v sále a o klid.

O slovo mě poprosil pan předseda poslaneckého klubu hnutí STAN Jan Farský, který by chtěl přednést svůj návrh. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji, paní předsedající. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, 1. prosince letošního roku ve věku 80 let nás opustil Petr Uhl, politik, novinář, celoživotní bojovník za lidská práva, bojovník proti nesvobodě, bojovník proti totalitě, chartista. A já bych vás chtěl požádat, abychom jeho památku na začátek dnešního jednání schůze Poslanecké sněmovny uctili minutou ticha. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji, pane předsedo, a já samozřejmě tomuto návrhu ráda vyhovím. (Přítomní povstali a minutou ticha uctili památku Petra Uhla.) Děkuji.

Nyní přistoupíme k určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili poslance Zdeňka Kettnera a poslance Hayata Okamuru. Má někdo jiný návrh na určení ověřovatelů této schůze?

 

Nikoho nevidím s návrhem, proto dám hlasovat o návrhu ověřovatelů pánů poslanců Kettnera a Hayata Okamury. Ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 1 zahájené schůze bylo přihlášeno 179 poslankyň a poslanců, pro 172, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

A tudíž konstatuji, že jsme ověřovateli 4. schůze Poslanecké sněmovny určili poslance Zdeňka Kettnera a poslance Hayata Okamuru.

Sděluji, že do zahájení schůze požádali o omluvení své neúčasti na jednání tito poslanci: Dražilová Lenka ze zdravotních důvodů, Kaňkovský Vít do 14.30 z pracovních důvodů, Salvetr Rudolf z pracovních důvodů, Sládeček Karel z pracovních důvodů, Wenzl Milan ze zdravotních důvodů.

Členové vlády omluvení z dnešního jednání jsou: Benešová Marie z pracovních důvodů, Kulhánek Jakub z pracovních důvodů, Toman Miroslav z pracovních důvodů, Zaorálek Lubomír z pracovních důvodů. Dále se ještě omlouvá paní ministryně Jana Maláčová, a to taktéž z pracovních důvodů.

Nyní přistoupíme ke stanovení pořadu 4. schůze, jehož návrh je uveden na pozvánce. Nejdříve vás seznámím s návrhem, na kterém se shodlo dnešní grémium. Grémium navrhuje zařadit do pořadu schůze nový bod, a to sněmovní dokument 139, tedy Návrh ročních odměn za činnost členů Kontrolní rady Grantové agentury České republiky, a to do bloku Zprávy, návrhy a další body. To je z mé strany vše z grémia.

A nyní poprosím, paní poslankyně a páni poslanci, abyste se k návrhu pořadu vyjádřili i vy, a o slovo už máme několik přihlášených. Jako první je přihlášen pan předseda Tomio Okamura, který má celkem tři přihlášky, a všechny tři přišly jako první, takže vás poprosím, pane předsedo, abyste je postupně uvedl. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, navrhuji jako nový mimořádný bod v programu této schůze bod s názvem Zdražování, inflace a hrozba ekonomické krize v České republice. Proticovidové restrikce jak u nás, tak ve světě uspíšily a zvýšily ekonomické hrozby. Zástupci České národní banky spolu s dalšími odborníky odhadují růst inflace v lednu na 7 %. Je před námi krize v zemědělství, rostou ceny pohonných hmot, hnojiv a dalších produktů, což se odrazí v cenách a následně odbytu.

Už dnes hlásí chovatelé prasat, že třetina z nich příští rok zkrachuje. Inflace samozřejmě bude drtit ty nejchudší, kteří žijí z paušálních příjmů, tedy důchodce, dále nízkopříjmové rodiny s dětmi a tak dále. Už dnes roste počet lidí, kteří kvůli zdražování nejsou schopni splácet své závazky, a nejde o nějaké gamblery nebo alkoholiky, ale jde o lidi, kteří pracují, ale pracují bohužel za mzdy, které už před inflací sotva stačily na důstojný život. Když už jsme u toho života, cena bydlení, která už tak je neúměrně vysoká oproti okolnímu světu, dramaticky letos vzrostla. Rostou také ceny potravin, o energiích nemluvě. Tady nás čeká šílený plán Evropské unie zvaný Zelený úděl, takzvaný Green Deal, schválený vloni i vládou Andreje Babiše v Bruselu, a ekonomické peklo, které přinese jeho aplikace.

Ano, je to tak. Babišova vláda nejprve podporuje plán Evropské unie Zelený úděl, takzvaný Green Deal, i systém obchodování s povolenkami a bez jakýchkoliv regulačních nástrojů drakonicky nechá zdražit energie pro naše občany, domácnosti a firmy. A teprve, až když se rozhoupali Poláci, dělá premiér Babiš ústní proklamace, které stejně nic neřeší, a snaží se svolat na poslední chvíli před Vánoci na zítra mimořádnou schůzi Sněmovny na snížení cen DPH energií. SPD samozřejmě podpoří jakékoliv návrhy, které zlevní lidem energii, ale ty návrhy, co předkládá vláda, nejsou systémovým zásadním řešením. Navíc například nulovou sazbu energií podle nových pravidel EU zavést nelze.

Hnutí SPD na tuto situaci jako jediná strana dlouhodobě upozorňuje. Říkáme už delší dobu, že je potřeba vystoupit ze systému obchodování s emisními povolenkami. Evropská unie ničí peněženky našich občanů a našich firem a uvrhuje lidi do energetické chudoby. Nastupující garnitura nové vládní pětikoalice také nemá žádné řešení, co se týče vyřešení zdražování. V koaliční smlouvě se zavázala, respektive v tom avizovaném programovém prohlášení, které proniklo na povrch, chtějí podporovat Green Deal a noví ministři na přímou otázku mlčí. Dokonce kandidátka na ministryni životního prostředí, Anna Hubáčková za KDU-ČSL, via facti nadále dokonce otevřeně podporuje zdražování energií. To jsme četli, to její vyjádření. To je pro SPD nepřijatelné.

Cena emisních povolenek se vyšplhala minulý týden na více než 90 euro za tunu, přičemž před rokem stála 34 euro, tedy zhruba třetinu. Přitom v roce 2014 stála emisní povolenka pouhých 6 euro. Polská vláda chystá v této věci předložit návrh na okamžité pozastavení systému Evropské unie pro obchodování s emisemi. Pokud tak Evropská unie neučiní, požádá Polsko o vystoupení ze systému.

Systém obchodování EU s emisními povolenkami zásadně zdražuje ceny energií všem našim občanům. Znovu opakuji, že SPD už delší dobu prosazuje, aby Česká republika vystoupila ze systému obchodování s emisními povolenkami, abychom bránili zdražování energií pro naše občany. V každém případě se ale k šíleným návrhům z Bruselu odsouhlaseným vládou Andreje Babiše za souhlasu nově vznikající vládní pětikoalice musíme postavit a musíme se rozhodnout, co s tím.

Jen na okraj zmíním poslední zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu - NKÚ, která konstatuje, že zásoby ropy a ropných produktů v držení Správy státních hmotných rezerv byly od dubna 2017 do letošního června pod požadovanou hranicí 90 dnů, takzvaného průměrného denního čistého dovozu, přičemž za její nedodržení mohou hrozit sankce ze strany Evropské unie. Mimochodem, potravin máme v rezervách na 1,3 dne.

Zmiňuji to proto, že v případě nějakého vyhrocení krize, v případě mimořádné události - a je jedno, zda přírodní, nebo třeba blackoutu - není vůbec stát připraven. Naše soběstačnost je zcela vážně a zásadně v mnohých ohledech nedostatečná. Šéf Správy státních hmotných rezerv celkem správně konstatuje, že tohle je problém ryze politický, protože záleží jen a jen na vládních politicích, jaké zásoby a čeho budeme mít. Abych to definoval správně, na politicích je určit, na kolik budeme na případné hrozby připraveni. I proto tohle téma patří právě na půdu Sněmovny, jelikož hrozby, které jsou před námi, jsou nejen reálné - část z nich nás zasáhne - a je jen otázkou na nás, jak budeme připraveni, jak jim budeme čelit a zda jim budeme čelit až poté, co krize přijde, nebo se na ně připravíme předem.

Z výše uvedených důvodů tedy navrhuji jménem SPD mimořádný bod programu této schůze s názvem Zdražování, inflace a hrozba ekonomické krize v České republice, protože zdražování je pro mnoho občanů už zcela neúnosné a už nemají peníze na to, platit ty předražené složenky. Proto bych to tady rád projednal, abychom se za občany postavili - a SPD stojí za občany, za těmi slušnými občany - rád bych zařadil tento bod jako a) první bod schůze Poslanecké sněmovny. Pakliže by to neprošlo, protože chápu, že první čtyři body jsou změny v orgánech Sněmovny, tak bych to navrhl jako pátý bod schůze po těchto bodech.

Děkuji za pozornost a prosím vás o podporu tohoto závažného bodu, protože jestli chcete řešit zdražování, jestli i vy ostatní - nejenom SPD - chcete řešit zdražování, které se týká českých občanů, a chcete jim pomoci, tak vás prosím, abyste hlasovali pro tento náš návrh bodu, protože jinak to tady nemůžeme projednat. Nás z SPD je jenom dvacet, jsme tady v menšině, my to řešit chceme. Teď bude záležet na vás, zdali i vy se chcete postavit za občany a tuto věc řešit, protože pravdou je, že z těch proklamací nové vládní pětikoalice - koukali jsme na to, co prosáklo z připravovaného vládního prohlášení a žádné řešení zdražování tam není. Tak nevím, jestli nová vládní pětikoalice nemá řešení, nebo se ho bojí říct - to je tak jedno, nebo druhé - protože už rok říkáte, že jste připraveni vládnout, takže bych čekal, že to tam hned bude a že to tady budeme moci diskutovat. Ale evidentně to tak není.

Pan premiér Petr Fiala se směje. My se známe, čtyři roky jsme seděli tady vedle sebe. Ale prostě si myslím, že to k smíchu vůbec není, protože občané jsou opravdu zoufalí z předražených cen, a my budeme žádat po nové vládě hned, jak tady získáte si důvěru od vašich vlastních poslanců, aby tyto věci okamžitě byly vyřešeny. Už jsme zaslechli nějaký alibismus, kdy pan premiér Petr Fiala říkal, že to bude těžké a že to nebude možné vyřešit hned. No, ale žádná řešení nenavrhl, přestože po roce si tady říkáte, jak jste připraveni vládnout.

Právě proto my chceme navrhnout ten bod, abychom se dozvěděli ta řešení, protože vláda Andreje Babiše v demisi už na řešení rezignovala, přestože to mohla ještě zastavit v minulém volebním období, kdy mohla odmítnout Zelený úděl EU - Green Deal, ovšem servilně kývla. Teď samozřejmě je to na nové pětikoalici a ta žádná řešení nenabízí, ale občanům každý měsíc chodí složenky. Zase uplyne měsíc, o důvěru si máte žádat až druhý týden v lednu. Od té doby zase budete říkat, jak to nejde. To už jsme od pana premiéra Fialy slyšeli, že to prý nejde tak rychle, ale neřekl, co jde rychle a jaká jsou ta řešení, takže to jsem vás chtěl požádat. Občané na to čekají, protože občané každým dnem čekají na to, že vláda zastaví zdražování a že se to vyřeší.

Potom bych navrhl druhý bod. Žádám vás, vážené dámy a pánové, abychom zařadili jako mimořádný bod programu této schůze diskuzi na téma - nazvali jsme to Nouzová opatření a jejich vliv na ochranu zdraví občanů České republiky. Navrhuji, abychom jako Sněmovna vládu v demisi vyzvali ke zrušení nouzového stavu, protože za a) lze opatření realizovat podle zákona o ochraně veřejného zdraví a podle krizového zákona. Mimochodem, kvůli tomu nouzového stavu se také zavřely vánoční trhy. Jenom připomenu, že před čtrnácti dny jsme tady navrhovali zrušení nouzového stavu, protože jak jsem řekl, lze to realizovat podle jiných současně platných zákonů, nějaká opatření. No, ale vy jste tady všichni ostatní, dokonce včetně vládní pětikoalice, podpořili zavření vánočních trhů, když to řeknu zjednodušeně, protože poslanci vládní pětikoalice se zdrželi u toho hlasování, takže podpořili nouzový stav. Zdržet se znamená podpořit nouzový stav - nebyli proti. Tím pádem i kvůli vám se zavřely vánoční trhy a podpořili jste vládu Andreje Babiše v zavření vánočních trhů, takže SPD se tady ocitlo osamoceně. Je nás tady 20 proti 180, ale trváme na tom, že zavření vánočních trhů je chyba, a ukazujeme to ihned činy.

Za b) ještě druhý důvod, proč navrhujeme tenhle bod, je, že podle všech dostupných čísel bez ohledu na to, jak jsou pravdivá ve vztahu ke spojení s covidem, růst úmrtí kopíruje vládní restrikce a nouzové stavy, což má smutnou logiku, protože desetitisíce, možná statisíce lidí ohrožených závažnými chorobami nesouvisejícími s covidem se prostě nedovolají pomoci. Za letošní tři čtvrtletí zemřelo v Česku téměř 103 000 lidí, o pětinu více než loni. Rekordní bylo hlavně první čtvrtletí. Od ledna do konce března zemřelo v Česku téměř 47 000 lidí. Podle údajů Ministerstva zdravotnictví zemřelo s koronavirem 15 105 lidí. Jak ovšem víme z oficiálního vyjádření Ústavu zdravotních informací a statistiky České republiky, ve statistice s covidem jsou prostě všichni zemřelí, ať už zemřeli na cokoli, pokud v danou chvíli byli na seznamu osob infikovaných virem SARS-CoV-2. V praxi, jak víme, to znamená, že tam jsou nejen lidé, které zabil pád ze střechy, ale také, jak víme z několika málo uniklých pitevních zpráv, lidé, kteří v okamžiku smrti v sobě ani vir neměli.

Nechci tady diskutovat o tom, zda covid zabíjí, nebo ne. Je zcela nesporné, že situace způsobená virem SARS-CoV-2 skutečně zabíjí, a zabíjí opravdu masivně a zabíjí infikované i neinfikované. Do dnešního dne nikdo v této zemi neměl odvahu analyzovat příčiny, co a kdo skutečně zabíjí. Je už předem jasné, že těch příčin je více. Jsou to podfinancované nemocnice, dlouhodobý tlak na snižování lůžek, nedostatek zdravotníků díky nízkým mzdám. Jsou to opatření vlády, díky kterým se lidem opravdu cíleně snižovala imunita, ať už stresem z covidové hysterie, nebo omezováním pohybu zákazem sportu, tance, zpěvu nebo i radosti u piva v hospodě.

Mimochodem pozoruhodné je, že se tady hovoří o zahlcení nemocnic, což je bezesporu velký problém - a velké poděkování zdravotníkům - ale už nikdo z vlády neřekne, že v přepočtu na 100 000 obyvatel má Česká republika přibližně 10 intenzivních lůžek a Německo téměř 30. To znamená, my máme cca třikrát méně intenzivních lůžek v přepočtu na 100 000 obyvatel než Německo, takže logicky dochází k zahlcení rychleji než v ostatních zemích. Samozřejmě to jde na vrub dosavadních vlád, které snižovaly počet intenzivních lůžek, a byla to především vláda ODS, to si musíme říci, a teď tady máme ODS zpátky. Takže tady je potřeba si to pojmenovat.

Zavírání škol nebo dnešní systém karantén vede samozřejmě k dalšímu snižování počtu lidí ve zdravotnictví, kteří mohou poskytovat péči, a samozřejmě k dalšímu omezování prevence a léčby skutečně vražedných chorob. Nezapomínám samozřejmě ani na to, že vláda zcela rezignovala na primární léčbu covidu, jak bylo u každé chřipky zvykem, prostřednictvím praktického lékaře. Tím se opět zvýšila zátěž nemocnic.

Ještě ke školám. Hnutí SPD odmítá plošné uzavírání škol i povinné nošení roušek během výuky. Proč to říkám? Protože už zase se tady začíná ta diskuse. Čísla pozitivně testovaných a nemocných v souvislosti s onemocněním covid-19 v posledních dnech trvale klesají. Přitom ale zaznívají zejména ze strany hejtmanů požadavky na plošné uzavírání škol v podobě prodloužení vánočních prázdnin. Hnutí SPD tyto návrhy odmítá. Česká republika jako první uzavřela školy již v loňském roce, zatímco v zahraničí se školy zavíraly až jako poslední možnost. Výsledkem je ztráta celého školního roku a je prakticky nemožné tento výpadek eliminovat. Úroveň plnohodnotného vzdělání nebylo možné v uvedené době vládních restrikcí nahradit distančním studiem, které navíc mělo obrovské nároky na žáky a studenty, vyučující a rodiče. Místo plošných uzávěr škol ve chvíli, kdy se situace zásadně liší nejen v jednotlivých regionech, ale i v samotných školách, navrhujeme posílení pravomocí jednotlivých ředitelů škol, kteří znají situaci v místě nejlépe. Pro SPD je také zcela nepřijatelné navrhované opětovné nošení roušek dětmi během výuky. Je potřeba provádět pravidelné neinvazivní testování dětí a vyučujících a následně v případě pozitivního výsledku provádět důsledné trasování.

Vážené dámy a pánové, je třeba skutečně otevřít oči a co nejpřesněji analyzovat stav, analyzovat, kdo a proč umírá, proč jsou nemocnice přetížené a jak k tomu přispívají jednotlivá opatření vlády včetně nouzového stavu. Cílem musí být zajištění bezpečí našich občanů, občanů naší země. Čísla jsou neúprosná. Ani očkování, ani nouzové stavy, ani vládní zákazy zpěvu, tance nebo plavání v bazénu, ani diskriminace neočkovaných prostě nevedou ke snižování nadúmrtí. Říká se, že jen hlupák se spálí o plotnu dvakrát. No, my se tady upalujeme už druhý rok, a namísto abychom se poučili, tak vláda znova a znova dělá stejné chyby.

Vážené dámy a pánové, rád bych se také vyjádřil k tomu, že hnutí SPD připravuje ústavní stížnost proti vládní vyhlášce o povinném covid očkování osob ve věku 60+ a vybraných profesních skupin, tedy policistů, hasičů, vojáků, mediků a dalších, kterou vydala vláda Andreje Babiše. Tato vyhláška na povinné covid očkování má vejít v platnost od března 2022. Hnutí SPD odmítá, aby covid očkování bylo povinné, a to ještě pod hrozbou pokut a sankcí ve výši 10 000 korun, pokud někdo z uvedených skupin zaměstnanců očkování odmítne. Proočkování lidí nad 60 let - s touto vyhláškou nesouhlasí ani Česká vakcinologická společnost. Vrcholem absurdity je potom povinné očkování dobrovolných hasičů. Minimálně 20 % našich občanů se odmítá očkovat proti onemocnění covid-19 stále ještě experimentální vakcínou, která je stále ve stadiu klinických studií, a to je potřeba respektovat. Hnutí SPD požaduje uvedenou vyhlášku zrušit, protože ji považujeme za diskriminační. Hnutí SPD podnikne veškeré právní kroky k tomu, aby tato vyhláška byla zrušena. Politické hnutí SPD má za to, že tato vyhláška není v souladu se zákonem o ochraně veřejného zdraví. K tomu se ještě vrátím později.

Navíc máme za to, že touto vyhláškou je porušeno jedno ze základních lidských práv, která jsou zaručena Listinou základních práv a svobod, a to právo na nedotknutelnost osoby. Zrušení této vyhlášky na povinné covid očkování je v kompetenci Ústavního soudu České republiky, a proto potřebujeme k podání ústavní stížnosti podpisy 25 poslanců nebo 10 senátorů. Jelikož SPD disponuje pouze 20 poslanci, tak se tímto obracím tady přímo v jednacím sále na vás, na ostatní poslance všech ostatních stran, abyste nám pomohli a jestli by se pět z vás připojilo z jakékoliv strany k našemu podání ústavní stížnosti, protože - znovu zdůrazňuji, nás je jenom dvacet v SPD, takže potřebujeme podpisy ještě pěti poslanců. Takže jsem vás chtěl vyzvat, všechny poslance jiných stran - takže je tady hnutí ANO, KDU-ČSL, TOP 09, STAN, Piráti, ti jsou tedy jenom čtyři, takže ti by nám nestačili, a dále je tady ještě ODS - takže jestli by pět z vás, jestli tedy nesouhlasíte s povinným covid očkováním, tak teď můžete ukázat, prosím, jestli tedy jsou to jenom slova, když to někdy někdo někde říká, a říkáte to i vy, ta nastupující vládní - respektive někteří z vás to říkají - tak teď potřebujeme těch pět podpisů poslanců a chtěl bych vás požádat, abyste ukázali činy, nikoliv jenom slova, abychom tu ústavní stížnost mohli podat, takže my bychom potřebovali dosáhnout toho potřebného množství podpisů 25. Dále samozřejmě SPD poskytne také součinnost osobám dotčeným touto vyhláškou, aby se mohly obrátit na Ústavní soud prostřednictvím osoby oprávněné podat tuto ústavní stížnost. Dále může tuto ústavní stížnost podle zákona podat také ombudsman, takže se tento týden obracíme dopisem za SPD také na ombudsmana Stanislava Křečka, zdali by tuto ústavní stížnost podal. Takže SPD využívá veškerých možností, které máme, k tomu, abychom zabránili platnosti té vyhlášky o povinném covid očkování pro řadu našich občanů, jak tady rozhodla vláda Andreje Babiše, a je potřeba samozřejmě to podat.

Důvodů pro podání k Ústavnímu soudu máme několik. Aby bylo povinné očkování proti covidu legální a legitimní, muselo by být splněno několik podmínek. Za prvé, podle dřívějšího názoru Ústavního soudu zásah do tělesné integrity musí být proveden jen zákonem, nikoliv ministerskou vyhláškou, neboť podle čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem.

Za druhé, toto omezení ústavního práva v případě očkování proti covidu by muselo splňovat takzvaný test proporcionality, to znamená, zásah do tělesné integrity občanů musí být skutečně vyvážen konkrétním efektem. Očkování proti nemoci covid-19 by muselo skutečně zamezit vzniku a šíření tohoto onemocnění, což ovšem současné vakcíny na rozdíl od jiných typů povinného očkování nedokážou. Covid jako chřipka velmi rychle mutuje, takže vždy bude napřed před vakcínami.

Za třetí, další podmínkou je, že nemoc, proti které se povinně očkuje, je vážně život ohrožující infekční nemocí. Jakkoliv je covid nebezpečný, nelze jeho smrtnost nebo následky srovnávat s infekcemi, na které se dnes vztahuje povinné očkování. O smrtelnosti covidu nemáme žádná data. Onemocnění virem SARS-CoV-2 v oficiálních statistikách Ústavu zdravotnických informací a statistik jako příčina smrti neexistuje. Ministerstvo zdravotnictví také na svém webu uvádí, že příčina smrti covid-19 neexistuje. Odhaduje se, že ve vyspělých zemích může umírat v souvislosti s covidem až 1 % infikovaných. To je nesrovnatelné se smrtností jiných onemocnění, na která se vztahuje povinné očkování. Například v případě tetanu se úmrtnost pohybuje v rozmezí 10 až 50 %, u nejvážnějších forem téměř 100 %. U záškrtu se v současnosti pohybuje mezi 5 až 10 %, u dětí mladších pěti let věku a u osob nad 40 let dosahuje až 20 %. Smrtnost TBC je 16 %.

Takže to jsou všechno ty důvody, proč chceme podat ústavní stížnosti proti vládní vyhlášce o povinném očkování.

Dámy a pánové, z výše uvedených důvodů vás žádám, abychom tedy zařadili jako mimořádný bod programu této schůze Sněmovny diskusi na téma nouzová opatření a jejich vliv na ochranu zdraví občanů České republiky. Takže za prvé bych navrhoval zařadit to jako druhý bod programu této schůze, po tom mém návrhu, abychom jako první bod řešili zdražování, inflaci a hrozbu ekonomické krize, protože to občany také velmi pálí, a pakliže by to neprošlo jako druhý bod, tak navrhuji, abychom to zařadili jako šestý bod právě po bodech 1 až 4, kdy se volí orgány Sněmovny, a jako 5 jsem navrhoval, abychom řešili zdražování a inflaci. Takže vás prosím o podporu a doufám, že nás v tom ostatní strany podpoří, protože to pálí opravdu obrovské množství občanů.

Dále tady mám návrh na další zařazení mimořádného bodu na schůzi Sněmovny jménem poslaneckého klubu SPD. Tento bod jsme pojmenovali Výzva vládě České republiky ve věci pokusu eurokomisařky Heleny Dalliové o zrušení Vánoc. Již proběhlo i médii, že Evropská komise chtěla zakázat používat slovo Vánoce. Takže vedení Evropské unie navrhuje, diskutuje, že by chtěli zakázat používat slovo Vánoce. Eurokomisařka pro rovnost, Malťanka Helena Dalliová, totiž představila nový interní dokument Evropské komise ohledně takzvané inkluzivní komunikace. Tento materiál určuje, která slova a výrazy se nesmí používat. Je tak například navrženo zakázat používat slova jako Vánoce, vánoční svátky a oslovení dámy a pánové, protože se zřejmě někdo v Evropské unii necítí být dámou ani pánem, tak aby se neurazil. Tento dokument má být součástí plánu prosazovaného předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou na zavedení takzvané Evropské unie rovnosti a má se ještě dopracovat. Proti tomu dokumentu, jak víme, se ohradil veřejně i papež. Jsou v tomto dokumentu uvedeny pokyny Evropské komise pro takzvanou inkluzivní komunikaci, které mají být plněny zaměstnanci Komise v externí a interní komunikaci. Tento návrh považuje SPD za naprosté šílenství. V EU vládne parta ideologických šílenců, kteří příště klidně navrhnou nepoužívat třeba slovo Velikonoce, abychom tady neurazili například islámské migranty. Občany nevolení eurokomisaři zavádějí pravidla, která ruší tisícileté konvence, výrazy a slova, která jsou a byla používána po staletí našimi předky. Jsme přesvědčeni, že tyto a podobné scestné ideologie, od genderismu a multikulturalismu po nadřazování evropského práva nad státní a upozaděním všeho národního, které EU propaguje, znamenají destrukci suverenity a identity národních národů a evropské civilizace. Chceme suverenitu České republiky bez diktátu Evropské unie.

Hnutí SPD prosazuje dlouhodobě zákon o referendu včetně referenda o vystoupení z Evropské unie, aby sami občané demokraticky rozhodli o své budoucnosti ve své zemi. Většina ve Sněmovně, tedy koalice SPOLU, což je KDU-ČSL a TOP 09, a Piráti a Stan včetně hnutí ANO nám ale zákon o referendu odmítá zařadit na program jednání Sněmovny. Přitom v drtivé většině zemí Evropské unie zákon o referendu existuje. Takže to, co prosazuje SPD, je standardní demokracie, naopak tady většina demokracii brání.

V případě, že námi navrhovaný bod bude schválen, navrhuji jménem poslaneckého klubu SPD, abychom hlasovali o tomto usnesení. Já ho přečtu, návrh usnesení SPD, které bychom byli rádi, aby ho Sněmovna přijala. K tomu ale potřebujeme vaše hlasy, je nás jenom dvacet poslanců z dvou set. Takže my navrhujeme usnesení: "Vánoce jsou jedním ze dvou nejvýznamnějších křesťanských svátků, které však v Evropě mimo praktikující věřící slaví také lidé, kteří se nehlásí k žádné z církví. Z tohoto důvodu se Vánoce bezesporu dají označit za jeden ze základních zdrojů identity všech evropských národů a pokus členky Evropské komise Heleny Dalliové o zrušení Vánoc či o takovou jejich redefinici, která by se zrušení de facto rovnala, pak nelze chápat jinak než jako otevřený útok na jeden z nejstarších a nejvýznamnějších pilířů identity celé západní civilizace. V této souvislosti je rovněž nutné konstatovat, že k takovému pokusu se neodhodlal dokonce ani žádný z politických režimů, které jsme si - a to zcela po právu - zvykli považovat za vrcholně odpudivé, tedy režim bolševický a fašistický. Z uvedených důvodů není možné eurokomisařku Helenu Dalliovou vnímat jinak než jako za zcela nezpůsobilou nadále zastupovat zájmy evropských národů a evropských zemí sdružených v Evropské unii. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky proto ukládá vládě České republiky, aby neprodleně vyzvala vládu Maltské republiky k přijetí takových opatření, která povedou k co nejrychlejšímu odvolání eurokomisařky Heleny Dalliové z Evropské komise. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dále ukládá vládě České republiky, aby o svých krocích v této věci písemně informovala předsedy všech poslaneckých klubů. Sdílení společných rituálů je jedním ze základních zdrojů identity každé entity. V tomto ohledu jsou Vánoce zcela výjimečné, protože jiný rituál, který by tak masově sdíleli příslušníci všech evropských národů, zřejmě nenajdeme." Konec návrhu usnesení z pera SPD, o kterém bychom tady rádi hlasovali, pakliže projde náš bod, abychom zařadili ten mimořádný bod, o kterém hovořím. Ale k tomu znova potřebujeme hlasy vás, poslanců ostatních stran, protože nás je jenom dvacet z dvou set.

To znamená, požádal bych vás, kdo také má problém s tím, že Evropská komise diskutuje o tom, že by chtěla zakázat používat slova jako Vánoce, vánoční svátky, tak prosím vás o podporu. Kdo nás nepodpoří, tak s tím samozřejmě souhlasí, protože kde jinde to diskutovat než tady v Poslanecké sněmovně. Takže opět je potřeba, abychom ukázali činy, nikoli jenom slova, protože ústními proklamacemi se samozřejmě nic nevyřeší, a vidíme, co už eurokomisařka, která je ve vedení Evropské komise, navrhuje. Právě to je, protože jsou jenom ústní proklamace, ale když to usnesení dáme písemně, tak se tím vláda bude muset zabývat a samozřejmě pak je tu ta platforma pro to, aby ty výtky sdělili, protože zatím jsem žádné skutečné postupy nebo skutečná nějaká písemná vyjádření nebo nějaká oficiální stanoviska za vládu, ať za tu dosavadní nebo budoucí, vůbec vůči Evropské komisi nezaznamenal. Takže zase servilně mlčí? Takže je důležité, abychom se k tomu postavili.

Tady jsem přečetl návrh našeho usnesení a navrhuji zařazení tohoto mimořádného bodu na tuto schůzi Sněmovny s názvem Výzva vládě České republiky ve věci pokusu eurokomisařky Heleny Dalliové o zrušení Vánoc jako třetí bod této schůze Poslanecké sněmovny po těch našich dvou bodech - Zdražování, inflace, hrozba ekonomické krize v České republice, abychom pomohli lidem ohledně zdražování, a po druhém bodu, kde jsme to nazvali Nouzová opatření a jejich vliv na ochranu zdraví občanů České republiky, tak bychom to chtěli jako třetí bod. A pakliže by to neprošlo, tak bychom to navrhli konstruktivně jako sedmý bod, protože chápu, že první čtyři body jsou změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny a nějaké volby a tak dále, takže bychom to navrhli jako sedmý bod, aby se nikdo nemohl vymlouvat, že na to snad není časový prostor. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Všechny tři návrhy byly zaznamenány, pane předsedo.

Jenom doplním omluvy z dnešní schůze. Ještě se omlouvají pan poslanec Nacher od 15 hodin ze zdravotních důvodů a pan poslanec Jan Bureš, který se omlouvá z celého dne z pracovních důvodů.

Nyní, jenom pro informaci pro vás, pořadí přihlášených. Nyní je přihlášená paní ministryně v demisi Alena Schillerová s přednostním právem, následně s přednostními právy předseda klubu ODS Marek Benda, paní ministryně Dostálová, pan ministr Brabec, pan ministr Metnar, pan premiér Babiš a následně - je to v pořadí, jak se jednotliví ministři přihlásili - a pak jsou už přihlášeni pan poslanec Juchelka, pan poslanec Stanjura a paní místopředsedkyně Kovářová. Takto je to pořadí s přednostními právy.

Nyní je tedy přihlášená paní ministryně poslankyně Schillerová. Chápu, že byste si rádi dávali přednost, ale v tom případě je potřeba, aby dala přednost celá řada dalších přihlášených před panem premiérem Babišem. Tak to je prostě zaznamenáno, nemohu tady v tomhle případě úplně to pořadí libovolně měnit. Tak se omlouvám, ale v tomhle případě to nejde jinak. Paní předsedkyně a ministryně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně, já myslím, že si s tím poradíme.

Dobrý den, dámy a pánové, dovolte, abych předstoupila s navržením bodu k zařazení na jednání na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny s názvem Návrh státního rozpočtu na rok 2022, a to s novým pořadovým číslem 9, a dovolte, abych toto zařazení odůvodnila.

Výsledkem této hry je skutečnost, že v Poslanecké sněmovně má být zaparkován kvalitně připravený proinvestiční a prorůstový návrh státního rozpočtu na rok 2022. Místo jeho projednání a schválení má být pod záminkou zběsilého hledání škrtů zcela nezodpovědně vyhlášeno rozpočtové provizorium. Česká ekonomika a veřejné finance ale nejsou v situaci, kdy by potřebovaly zběsilé poskakování po brzdě. Nemůžeme si dovolit ztracené měsíce v obrovské nejistotě, kterou rozpočtové provizorium přináší, a není pro to jediný důvod. Naše veřejné zadlužení ve výši 43,3 % nás řadí na šesté nejlepší místo mezi zeměmi Evropské unie po Estonsku, Bulharsku, Lucembursku, Dánsku a Švédsku. Jeho úroveň je mnohem lepší než zadlužení našich sousedních zemí a více než dvakrát nižší, než je průměr země EU.

Občas slýcháme zaručené informace, že naše zadlužení je sice nízké, ale tempo jeho růstu je údajně alarmující. I to je ale obyčejná fáma, fáma, která zneužívá neaktuální a překonaný údaj o tempu růstu dluhu v prvním čtvrtletí letošního roku, kdy Ministerstvo financí zavelelo k maximálnímu předfinancování svých výpůjčních potřeb pro celý letošní rok. (Ministryně financí se odmlčela kvůli hluku v sále.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já prosím o klid pro paní ministryni, ale myslím si, že klid je dostatečný.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuju. Následně ve druhém čtvrtletí už Česká republika svůj dluh zase snížila, a to konkrétně o 1,3 %, a podobný vývoj očekáváme ve třetím i čtvrtém čtvrtletí letošního roku. Argument, že naše tempo zadlužení je příliš vysoké a mezi ostatními zeměmi vyčnívá, je tak stejně daleko od pravdy jako tvrzení, že rozpočtové provizorium je procházkou rozkvetlým sadem, která neohrozí čerpání covidové pomoci, investiční projekty nebo zvyšování platů ve veřejném sektoru.

A jaký má být vůbec důvod rozpočtového provizoria? Před volbami pětikoalice hlásila, že v návrhu státního rozpočtu na rok 2022 dokáže seškrtat 120 miliard korun. Záhy po volbách to bylo už jen 100 miliard. No a teď je to 80 miliard a možná už i méně. Tak či onak nová vládní koalice chce náš rozpočet předělat a předložit rozpočet nový. Nejen že se obávám, že škrty budou běžné občany hodně bolet a budou na úkor prosperity země, je tu navíc právě ještě riziko onoho provizoria a před tím bych chtěla opravdu velmi důrazně varovat. Slýcháme nepravdivé a zavádějící informace o tom, že provizorium vlastně nikomu neublíží, přitom opak je pravdou. Rozpočtové provizorium je podle mého názoru hazardem s budoucností České republiky a jejich občanů. V první řadě bude ohroženo vyplácení covidových programů, například COVID 21, COVID - Nepokryté náklady anebo Antivirus. Vedle toho se zbrzdí investice státu a v rozpočtovém provizoriu nemůže být čerpána vládní rozpočtová rezerva, která je nyní naplánovaná přes 6 miliard, a mohla by pomoci k pokrytí covidových programů začátkem příštího roku. Nebude se moci sáhnout ani na neutracené peníze státu z minulých let, takzvané nespotřebované výdaje. Je ohroženo i zvyšování platů ve veřejném sektoru, byť jsme udělali maximum a pojistili ho schválením nařízení vlády. Takže policisté, hasiči, sociální pracovníci a další profese, které zejména v době epidemie jedou na 150 %, se dočkají v rozpočtovém provizoriu alespoň symbolického zvýšení platů schváleného naší vládou? Nebudou se muset učitelé rozloučit se schválenými 3,5 % k platu? Tímto nezodpovědným krokem by totiž lidé přišli o zbytek svých jistot.

Mám z toho takový nepříjemný pocit, že do rukou rukojmích se tady dostávají především ti, které bychom měli naopak nejvíc chránit, ti, kteří od státu oprávněně očekávají rychlou covidovou pomoc. Přitom návrh státního rozpočtu na rok 2022 připravený končící vládou plně reflektuje ekonomické možnosti naší země, přináší meziroční snížení plánovaného salda o 123,4 miliardy korun a zároveň podporuje budoucnost České republiky například rekordními investicemi ve výši 218 miliard, růstem důchodů o 797 korun, zachováním nižšího, 15% zdanění zaměstnanců, opětovným zvýšením slevy na poplatníka o 3 000 korun nebo historicky nejvyšší podporou vědy a výzkumu.

Neexistuje žádný relevantní důvod, proč připravený rozpočet nepodpořit. Je to rozpočet, jehož hlavním cílem je využít nízkou úroveň našeho zadlužení k realizaci opatření, která pomohou udržet a zlepšit životní úroveň obyvatel, zmírnit negativní dopady pandemie na nejpostiženější skupiny a prostřednictvím rekordních investic co nejrychleji obnovit silný ekonomický růst.

A je to rozpočet, který rozhodně nezapomíná ani na úspory. Míra úspor ve výši 5 % provozních nákladů státu byla ale nastavena tak, aby nezpůsobila nežádoucí zásahy do akceschopnosti státu, veřejných služeb a zhoršení ekonomických očekávání. Jsme totiž přesvědčeni o správnosti pozvolné rozpočtové konsolidace. Ano, pozvolná konsolidace, to znamená zcela odlišný přístup než ten, který se v letech 2012 až 2013 podepsal na prohloubení recese a kýžený efekt stejně vůbec nepřinesl. Česko potřebuje především předvídatelnou hospodářskou politiku, pozvolnou popandemickou konsolidaci, která nezaškrtí křehké hospodářské oživení, ideálně snižovat schodek okolo půl procentního bodu HDP ročně, aby se Česko vrátilo k vyrovnaným rozpočtům nejpozději v roce 2028. Česko určitě nepotřebuje zvyšovat daně, ale pokračovat v jejich řádném výběru, bojovat s daňovými úniky a podvody.

Návrh na zrušení elektronické evidence tržeb, omezení kontrolního hlášení, zvýšení slevy na poplatníka či snížení sociálního pojištění nejsou ve světle známých prohlášení představitelů koalice SPOLU překvapením. Je ale nutné si uvědomit, že se jedná o kroky s výrazně negativními rozpočtovými dopady. Snížení sociálního pojištění o 2 procentní body stojí 35 miliard ročně, zvýšení slevy na poplatníka o 3 000 korun 12,5 miliardy ročně. Zrušením EET se rozpočet připravuje o 20 miliard ročně po plném náběhu. Jen tyto tři kroky znamenají nálož téměř 70 miliard ročně. Nedovedu si představit opatření, která by tyto výpadky kompenzovala, a ještě navíc měla přinést úsporu dalších 80 miliard ročně. Nedovedu si to představit a domnívám se, že podobně drastické škrty jsou tím posledním, co naše hospodářství nyní potřebuje.

Ano, stav našich veřejných financí je dobrý, naše ekonomika silná, bankovní sektor mimořádně zdravý, rozpočty samospráv mají bezprecedentní rezervy a také zdravotní pojišťovny jsou na tom skvěle. Máme polštář, díky kterému rány tuzemské ekonomice můžeme mírnit. Právě díky tomuto polštáři patříme a nadále budeme patřit v mezinárodní konkurenci mezi bonitní věřitele, kteří neztratí kontrolu nad udržitelností svých veřejných financí a neocitnou se v dluhové pasti, a to i bez drastických škrtů.

To nejsou naše přání, ale fakta. Potvrzují to ti nejpovolanějších z povolaných, tedy naši věřitelé. Potvrzují to ratingové agentury, naposledy v pátek 10. prosince agentura Fitch. Ratingové agentury oceňují zejména dlouhodobě obezřetnou fiskální politiku vlády a nízký dluh sektoru vládních institucí. Je zřejmé, že Česká republika si svou rozpočtovou politikou nestojí vůbec špatně, a proto by z nastaveného trendu neměla uhýbat.

Musíme investovat do životní úrovně naší země. Musíme odpovídajícím způsobem zvyšovat důchody. Lidé, kteří celý život dřou a poctivě přispívají do systému, si zaslouží důstojné stáří. O tom je mezigenerační solidarita, o tom je vyspělý stát schopný postarat se o ty nejpotřebnější, a v období krize to platí dvojnásob. Všichni si pamatujeme doby, kdy naši rodiče a prarodiče dostávali obálky s informací, že se jim důchod zvedne o 40 korun, nebo dokonce ještě méně.

A když hovořím o životní úrovni, rozhodně nemám na mysli jen důchody. Naše země se v úrovni mezd a platů od roku 2014 zkrátka posunula do úplně jiné úrovně. Vědí to dobře nejen zaměstnanci veřejného sektoru, jako jsou učitelé, zdravotníci, policisté nebo hasiči. Je to zkrátka ekonomický fakt. Díky snížení daní zaměstnancům od 1. ledna letošního roku z 20,1 % na 15 % si lidé nepohoršili ani v době, kdy si už takové zvyšování výplat zaměstnavatelé dovolit nemohou. Vyplácí se sázka na to, že na lepší hospodaření, vyšší investice a růst životní úrovně není nutné shánět peníze slepým zvyšováním daní. Zvyšování daní, to patřilo k běžné praxi vlád pravicových stran. Naše vláda po celé funkční období naopak daně snižovala. Celkem jsme od roku 2014 daně snížili o 510 miliard korun a tyto peníze zůstávají lidem. Ti, jak se jistě shodneme, nejlépe vědí, jak s nimi naložit.

Musím se smát, když od opozice slýchám to její oblíbené, že vláda nic nedělala s daňovými úniky velkých korporací. My se na velké ryby naopak zaměřovali a dosahovali jsme výsledků. Stačí se podívat na daňové doměrky na převodních cenách, které jsou opravdu enormní. Od roku 2014 se už podařilo snížit daňovou ztrátu, případně zvýšit základ daně těchto korporací o 47 miliard korun. Úspěšně jsme zareagovali na fenomén sdílené ekonomiky. Uzavřeli jsme daňové memorandum se společností Uber, na jehož základě získává finanční správa veškeré informace nutné k zajištění kontroly daně z příjmů fyzických osob. Připravili jsme a prosadili novelu zákona o místních poplatcích, která nastolila rovná pravidla pro všechny poskytovatele ubytovacích služeb včetně Airbnb. Naším návrhem digitální daně podle prestižního Bloombergu Česko ukázalo světu, jak správně zdanit internetové giganty. V mezinárodních investičních arbitrážích patříme mezi nejúspěšnější státy světa. Jen od ledna 2015 vyhrálo Ministerstvo financí patnáct arbitráží a uhájilo v nich státní kase přes 20 miliard korun, naposledy s developerem Pawlowským v listopadu letošního roku.

Snižujeme administrativu spojenou s podnikáním. Téměř 80 000 živnostníků se rozhodlo platit daně a pojištění v rámci paušální daně, tedy zadáním jediné trvalé platby do internetového bankovnictví a nic dál už nemusí řešit. Aktuálně vrcholí přihlašování živnostníků, kteří se rozhodnou využít tohoto režimu v roce 2022.

Aktivně řešíme nelegální hazard a zasadili jsme se o to, že Česká republika už není kasinem v srdci Evropy. Dokončili jsme moderní regulaci hazardu, která funguje, spustili jsme rejstřík vyloučených osob z hraní hazardních her, kterým chráníme nejenom samotné hráče, ale i jejich rodiny. Oproti roku 2014 se nám podařilo snížit počet heren o 80 % a o víc jak o polovinu méně máme také hracích automatů.

Prosadili jsme novelu směnárenského zákona a došlápli si tak na směnárny, které se vůči svým klientům nechovaly fér. Zavedli jsme zákaz dvojích kurzovních lístků nebo možnost odstoupení od nevýhodné směny do tří hodin od uskutečnění transakce. Zkrátka všechno to, co desetiletí dělalo naší zemi ostudu, pomalu mizí. A věřte mi, že bych mohla pokračovat opravdu dlouho.

Ráda bych se ale soustředila na jedno související konkrétní téma, a tím je covid a s ním spojená ekonomická pomoc. Březen 2020 - vypuknutí pandemie přineslo potřebu okamžité reakce a my jsme zareagovali spuštěním opatření, která dosud nikdy nikdo nedělal. Když jsme na jaře roku 2020 přišli s plošným moratoriem na úvěry, to bylo něco, co bylo v Evropě novinkou. Nebyly s tím zkušenosti, které bychom mohli opsat, moratorium jsme prostě prosadili a zafungovalo. Obavy o narušení vztahu věřitel-dlužník se nenaplnily. Ukázali jsme, že i malá země může být průkopníkem. Využily toho stovky tisíc dlužníků, kterým to pomohlo, a s nimi i ekonomice. Kompenzační bonus neboli okamžitá pomoc zasaženým živnostníkům, vyplácená finanční správou formou vratky - od jara minulého roku se takto k našim občanům dostalo více než 43 miliard korun. Nebo zcela nový zákon na podporu úvěrování firem se státní zárukou, který přinesl okamžitou podporu firmám, které by jinak na úvěr dosáhly jen obtížně či příliš pozdě, a to ve výši 500 miliard korun.

Celková částka pomoci poskytnuté ekonomice v souvislosti s pandemií potom k 30. listopadu letošního roku dosáhla závratných 618,7 miliard korun, z toho letos 325 miliard. Je to právě tato robustní pomoc domácnostem, firmám, municipalitám nebo zdravotnímu systému, díky které se nám podařilo podstatně snížit propad ekonomiky. Černé scénáře, které pod tíhou vypjatých jarních či podzimních dnů predikovaly až dvojciferné propady, se prostě nenaplnily. Jistě definitivně vše rozsoudí až historie. Objektivní zmírnění hospodářského dopadu je ale poměrně silným signálem, že podpora vládních kroků byla tím správným rozhodnutím, silným a rozhodně ne jediným.

Dámy a pánové, dovolte mi nyní zaměřit vaši pozornost na kondici naší ekonomiky, která byla, je a musí zůstat hlavním ukazatelem našeho úsilí v oblasti hospodářské politiky. Česká ekonomika se postupně zotavuje z šoku, který přinesla pandemie onemocnění covid-19 a opatření přijímaná vládami k omezení šíření nákazy. Oživení je však pomalejší než v řadě států EU a reálný hrubý domácí produkt stále mírně, o 3,1 %, zaostává za předkrizovým vrcholem, dosaženým ve čtvrtém čtvrtletí 2019. Očekávaný nárůst ekonomického výkonu o 2,5 % v letošním roce by měl být tažen všemi složkami domácí poptávky, nejvíce spotřebou domácností, změnou stavu zásob a investicemi do fixního kapitálu. Zatímco problémy v globálních dodavatelských řetězcích by měly mít výrazně negativní dopad na export, rostoucí investice do fixního kapitálu a zásoby by měly také podporovat dovoz. Saldo zahraničního obchodu by mohlo tak ekonomický růst zpomalit v rozsahu 2,5 procentního bodu. V roce 2022 by hospodářský růst mohl díky pokračujícímu oživení soukromé spotřeby investic do fixního kapitálu a příznivějšího příspěvku salda zahraničního obchodu dosáhnout 4,1 %.

V počáteční fázi pandemie koronaviru došlo k omezení agregátní nabídky i poptávky s nejednoznačnými důsledky pro vývoj inflace. Globální ekonomika se po propadu v prvním pololetí 2020 poměrně rychle zotavila. Tomu napomohla expanzivní fiskální i měnová politika. Nabídková strana je však nedořešenou pandemií stále ovlivněna. A není schopna na rostoucí poptávku adekvátně reagovat. Dochází k narušení dopravy, frikcím v zásobování a odstávkám výroby až tento vývoj vyústil v růst cen, který byl nejprve patrný na komoditních trzích, postupně se však projevuje i v dalších cenových okruzích. Nárůst inflace se stává významným makroekonomickým problémem. V listopadu 2021 meziroční inflace zrychlila již na šest procent a výrazně tak předčila aktuální predikci. Bez prominutí DPH na elektřinu a zemní plyn by přitom meziroční inflace činila přibližně sedm procent. Podle listopadové predikce by v roce 2021 měla průměrná míra inflace dosáhnout 3,5 procenta. V roce 2022 by se v ní měla výrazněji promítnout administrativní opatření, především růst regulovaných cen. Mezi nimi bude nejpodstatnější zvýšení ceny elektřiny a zemního plynu. V rámci změn nepřímých daní počítáme s dalším, byť ve srovnání s rokem 2021 mírnějším zvýšením spotřební daně z tabákových výrobků. Administrativní opatření by k průměrné míře inflace mělo přispět 2,3 procentního bodu. Cena ropy by podle východisek predikce měla příští rok v podstatě stagnovat, což by mělo snížit nabídkový tlak na růst spotřebitelských cen, i když frikce v zásobování budou zřejmě ještě přetrvávat. Naopak poptávkové faktory by měly působit ve směru vyšší inflace, jelikož produkční mezera by již měla být kladná a spotřeba domácností by měla silně oživovat. Na snížení inflace by měl působit pokles jednotkových nákladů práce a slabě podinflačně by se též mělo projevit i posilování české koruny k oběma hlavním světovým měnám. V souladu s výše uvedeným očekáváme, že průměrná míra inflace v roce 2022 dosáhne 6,1 procenta.

Vývoj na trhu práce byl zastavením vládních podpůrných programů ovlivněn jen nepatrně. Míra nezaměstnanosti v říjnu dále mírně klesla na 2,6 procenta a byla tak nadále nejnižší v celé Evropské unii. To přispívá k dynamice výdělků. Poptávka po zahraničních pracovnících zůstává silná. Zaměstnanost by se v mezičtvrtletním srovnání měla od třetího čtvrtletí 2021 díky ekonomickému oživení mírně zvyšovat. Za celý letošní rok by nicméně vlivem v první polovině roku měla klesnout o půl procenta, v roce 2022 by mohla vzrůst o 0,8 %. Míra nezaměstnanosti by v letošním roce měla v průměru dosáhnout tří procent. V dalším období by díky hospodářskému růstu měla postupně klesat. Objem mezd a platů by se za celý rok 2021 mohl zvýšit o 5,3 %. Přetrvávající frikce na trhu práce by měly být opětovně dominantním faktorem vývoje mezd v tržních odvětvích. Silná poptávka po práci by v příštím roce mohla podpořit dynamiku průměrně mzdy i zaměstnanosti. Objem mezd a platů by tak v roce 2022 mohl vzrůst o 5,1 %.

Makroekonomická predikce je zatížena řadou rizik, která v úhrnu považuje Ministerstvo financí za vychýlená směrem dolů. Přetrvávající problémy v globálních dodavatelských řetězcích přispívají k inflačním tlakům a ve vybraných odvětvích již představují významnou bariéru pro růst produkce. Kvůli nedostatku klíčových vstupů některé firmy dočasně snižují nebo dokonce zcela přerušují výrobu. Předpokládáme, že se situace bude v průběhu první poloviny příštího roku postupně zlepšovat. Poté by již problémy v dodavatelských řetězcích neměly hospodářský růst ve významnější míře tlumit. Rizikem je však prodloužení nedostatku komponent hlouběji do roku 2022.

Po odeznění poruch v dodavatelských řetězcích by se měly tlaky na růst cenové hladiny zmírnit. I poté však zřejmě přetrvává riziko setrvání inflačních očekávání výrazněji nad cílem České národní banky a tím i razantnějšího zvyšování úrokových sazeb. Negativním rizikem je také vývoj epidemické situace v České republice i v zahraničí. Predikce vychází z předpokladů, že makroekonomicky významné protiepidemické restrikce již díky očkování obyvatel proti covid-19 a vysokému počtu osob, které toto onemocnění prodělaly, nebude nutné zavést. Riziko ovšem nadále představuje vznik a šíření nových mutací koronaviru, proti nimž by dostupné vakcíny mohly být méně účinné.

V případě výrazného zhoršení epidemické situace lze za riziko považovat též rozpočtové provizorium, které by významně omezilo možnosti státu podpořit odvětví zasažená protiepidemickými omezeními. Klíčové rovněž bude, zda a jak rychle v ekonomice dojde ke strukturálním změnám. Dostupná data nasvědčují tomu, že se na trhu práce po krátké pauze opět ve větší míře začínají projevovat nerovnováhy, které je charakterizovaly i před propuknutím epidemie. Pokud by v některých odvětvích docházelo k útlumu a většímu propouštění, například v odvětvích těžce zasažených krizí, mohlo by nedostatečné vyrovnávání nabídky a poptávky v případě rozdílu mezi kvalifikační strukturou uchazečů o zaměstnání a požadavky zaměstnavatelů, tlačit na nárůst nezaměstnanosti. Zároveň by tento fakt limitoval růst firem v perspektivních odvětvích, které by se potýkaly s nedostatkem pracovníků. Napětí na trhu práce by mohlo podpořit dynamiku mezd, které by tak ve srovnání s predikcí mohly růst rychleji. To se týká zejména horizontu výhledu, kdy by již silný nárůst cen mnoha výrobních vstupů měl odeznít. Ve středním a dlouhodobém horizontu bude s ohledem na demografický vývoj nadále klíčové, aby docházelo ke zvyšování produktivity práce. Problémy na trhu práce by přitom mohly podnítit investice do automatizace, robotizace a digitálních technologií. Tvorba hrubého fixního kapitálu by tak oproti predikci mohla růst ještě rychleji. Významným impulsem pro růst produktivity by vzhledem k vysokému zapojení českých firem do globálních dodavatelských řetězců byl také jejich posun do pozic s vyšší přidanou hodnotou, ať už směrem k počáteční fázi výzkumu a vývoje, nebo k fázi prodeje finálního výrobku. Hluboký propad reálného HDP v roce 2020 byl do značné míry determinován poklesem spotřeby domácností. Vlivem bezprecedentního nárůstu míry úspor došlo k silné akumulaci finančních aktiv především ve formě oběživa a vkladů. Tyto prostředky by přitom alespoň z části domácnosti mohly využít k financování odložené spotřeby. Oživení spotřeby domácností by díky tomu mohlo být ve srovnání s predikci dynamičtější. Na druhou stranu by zejména v případě nízkopříjmových domácností mohl brzdit silnější než očekávaný nárůst životních nákladů. Propad ekonomické aktivity a s ním spojené zhoršení finanční situace některých domácností a firem nevedl k výraznému nárůstu objemu splácených úvěrů. Rizikem však nadále zůstává nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí.

Vzhledem k významu automobilového průmyslu pro českou ekonomiku je rizikem silná procykličnost tohoto odvětví. Jeho exportní orientace a závislost na dodavatelských řetězcích. Poslední jmenovaný faktor přitom pro automobilový průmysl představuje aktuální problém, neboť v důsledku nedostatku vstupů některé firmy dočasně omezují nebo zcela přerušují výrobu.

Rizika prohlubují také strukturální změny, k nimž v automobilovém průmyslu dojde kvůli postupnému zpřísňování emisních norem. Přechod na alternativní druhy pohonu si však vyžádá enormní investice do vývoje technologií, strojů a zařízení či do infrastruktury. Lze také čekat dopad na zaměstnanost nebo dodavatelsko-odběratelské vztahy. Tato ekonomická realita předurčuje parametry vládou navrženého zákona o státním rozpočtu. Jeho schválení v předložené podobě je tím, na co bych chtěla ještě jednou a výrazně apelovat. V této souvislosti nyní nemohu nepřipomenout některé jeho klíčové a národohospodářsky klíčové atributy.

Nejprve tedy k příjmové straně. Daňové příjmy státního rozpočtu na rok 2022 jsou rozpočtovány ve výši 701,6 miliardy korun a rostou o 65,7 miliardy korun. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení jsou rozpočtovány ve výši 591,4 miliardy korun a při srovnání s rozpočtem roku 2021 dochází k růstu o 29,3 miliardy korun. Příjmy z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů včetně účetních operací Programu rozvoje venkova jsou rozpočtovány v celkové výši 193,1 miliardy korun, tedy v porovnání s rokem 2021 jsou o 60,9 miliardy korun vyšší, což souvisí zejména se zahrnutím příjmů z Národního plánu obnovy.

Výdajová strana návrhu. Pardon. (Ministryně se napila vody.) V sociální oblasti je zahrnuto zvýšení průměrného starobního důchodu od 1. ledna 2022 o 805 korun, to je o 5,2 %. Průměrný starobní důchod by měl po navýšení činit 16 280 korun. Celkové výdaje na důchody se tak meziročně zvyšují o 20,6 miliardy korun na úroveň 556,2 miliardy korun. Platba státu do veřejného zdravotního pojištění ze státního rozpočtu za osoby, za které je plátcem stát, se meziročně zvyšuje o 9,3 miliardy korun na celkovou částku 138,9 miliardy korun. Vyměřovací základ bude zvýšen z 13 088 korun na 14 570 korun za kalendářní měsíc, což představuje zvýšení měsíční platby za osobu o 200 korun z částky 1 767 korun na 1 967 korun.

Kapitálové výdaje jsou pro rok 2022 rozpočtovány ve výši 218,7 miliardy korun, což představuje 11,3 % výdajů státního rozpočtu a ve srovnání s rokem 2021 dochází k nárůstu o 31,2 miliardy korun.

Výdaje kapitoly Ministerstvo obrany jsou navrženy pro rok 2022 ve výši 93,5 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 8,1 miliardy korun po zohlednění navýšení o 10 miliard korun v roce 2021. Podíl výdajů této kapitoly na HDP činí 1,45 %. V meziročním srovnání je zachována rostoucí trajektorie výdajů na obranu. Výdaje jsou zejména směřovány na modernizaci Armády ČR a rozvoj obranných schopností.

Výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci jsou rozpočtovány v objemu 252,4 miliardy korun. Proti schválenému rozpočtu 2021 dochází k jejich zvýšení - a nyní prosím, ať mě všichni poslouchají, i kteří nás poslouchají dálkově, protože se mě na to často ptají - zvýšení o 13,3 miliardy korun. Ke zvýšení dochází zejména proto, že vláda rozhodla o plošném navýšení objemu prostředků na platy, a to konkrétně o 1 400 korun měsíčně na rozpočtem krytá místa napříč všemi kategoriemi zaměstnanců v regulaci vlády, to je vojáci, příslušníci Policie ČR, hasiči a ostatní státní zaměstnanci, vyjma oblasti pedagogických pracovníků v regionálním školství, kde dochází k navýšení objemu prostředků na platy o 3,5 %. Čili jinými slovy, musela by příští vláda toto nařízení vlády do konce roku zrušit, aby ti lidé ty peníze nedostali.

Výdaje na podporu vzdělávání patří mezi vládní priority. Pro rok 2022 jsou rozpočtovány celkové výdaje kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve výši 254,7 miliardy korun. Proti rozpočtu na rok 2021 se jedná o nárůst o 15,1 miliardy korun, to je o 6,28 %. Jmenovitě je v rozpočtu kapitoly MŠMT zahrnuto mimo jiné účelové zvýšení zejména v regionálním školství o prostředky ve výši 4,8 miliardy korun na zabezpečení růstu platů pedagogických pracovníků o 3,5 % a o 1,7 miliardy korun na růst platů nepedagogických pracovníků - všech těch, co pomáhají ve školách - kuchařek, uklízeček, školníků; pokrytí výdajů na nárůst počtu dětí, žáků a studentů a na zvýšení kvality výuky umožněním dalšího dělení hodin celkem o 3,5 miliardy korun; posílení dotací pro soukromé a církevní školství na celkový objem pro rok 2022 ve výši 12,8 miliardy korun, to je nárůst o 2,8 miliardy korun; navýšení výdajů pro vysoké školy o 1,2 miliardy korun na celkový objem pro rok 2022 ve výši 29,6 miliardy korun. Ve státním rozpočtu jsou na rok 2022 z národních zdrojů na oblast podpory výzkumu, vývoje a inovací zahrnuty výdaje 39,3 miliardy korun, což proti roku 2021 představuje zvýšení výdajů o 1,8 miliardy.

Všechny tyto položky budeme sledovat - sledovat, jak dopadnou v tom návrhu, který předloží budoucí pětikoalice.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, řekli jsme si nyní o parametrech návrhu zákona o státním rozpočtu, a to jak na příjmové, tak na výdajové straně. Domnívám se ale, že neméně důležité je podrobně se podívat na to, co naopak znamená režim rozpočtového provizoria. A dovolte mi tedy několik vět na téma důsledky rozpočtového provizoria.

Rozpočtové provizorium znamená výjimečný stav ve státním rozpočtu, který by měl trvat co nejkratší dobu. Primárním cílem je pokrýt veškeré mandatorní výdaje a dostát existujícím smluvním a jiným závazkům. Maximálně smí ministr financí stanovit pro všechny kapitoly na jeden měsíc jednu dvanáctinu celkových výdajů schváleného rozpočtu na předchozí rok. Tato výše je nepřekročitelná, obsahuje veškeré kapitolami realizované výdaje a není samozřejmě bez omezení.

Časový prostor pro přepracování návrhu zákona o státním rozpočtu. Jednací řád stanovuje termín pro vrácení přepracovaného návrhu zákona o státním rozpočtu maximálně na 30 dnů. Z tohoto lze odvodit soulad se základní tezí pro rozpočtové provizorium. Je to výjimečný stav ve státním rozpočtu a měl by trvat co nejkratší dobu. Uvedený časový limit 30 dnů neposkytuje prostor pro žádné zásadní změny, neboť legislativní rámec je v tomto časovém horizontu v podstatě nezměnitelný.

Praktická omezení v realizaci výdajů a na kapitolách, případně organizačních složkách státu v době rozpočtového provizoria: z hlediska možností financování by měli správci kapitol roztřídit výdaje do následujících kategorií, přičemž musí dodržet přidělený měsíční limit, a to na výdaje, které lze realizovat - výdajové tituly mandatorního charakteru, které jsou obsaženy v návrhu zákona o státním rozpočtu, například důchody, platba státu do veřejného zdravotního pojištění a podobně; výdajové tituly, které by byly v rámci standardního státního rozpočtu kryty z nároků nespotřebovaných výdajů. Jsou to výdaje smluvně zajištěné a rozpočtované v předcházejících letech, které nebyly dočerpány, například též výdaje na Antivirus, do výše disponibilních prostředků z roku 2021, dotace, smlouvy neproplacené do konce roku 2021.

Nicméně je tam celá řada dalších omezení, ať už je to v nemožnosti čerpání vládní rozpočtové rezervy, v nemožnosti vypisovat nové dotační tituly, ale o těch podrobněji pohovoří mí vládní kolegové, až jim bude uděleno slovo. Děkuji vám za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji za přednesení návrhu.

Nyní ještě přečtu došlé omluvy. Pan ministr v demisi Plaga se omlouvá z dnešního dne z pracovních důvodů. Pan poslanec David Pražák se omlouvá dnes mezi 17. a 21. hodinou z důvodů rodinných a paní poslankyně Helena Válková se omlouvá mezi 15.15 a 15.45 z pracovních důvodů.

Nyní je přihlášen s přednostním právem pan předseda klubu ODS Marek Benda a jenom řeknu, že následně se dohodli ministři v demisi, že dají přednost s přednostním právem panu premiéru v demisi a následně půjdou oni - přihlášení, takže to pořadí se trochu změní. Nyní poprosím pana předsedu, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére v demisi, dámy a pánové, já budu stručnější než paní ministryně, která tady předkládá rozpočet, který není na programu. Navrhnu několik změn k návrhu pořadu schůze.

První změna by se týkala návrhu na vypuštění bodu 8, což je Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací smlouva mezi Českou republikou a Republikou Kosovo o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů, která byla podepsána v Prištině 26. listopadu 2013, sněmovní tisk 65. Obávám se, že jak se nám ta schůze protahuje, tak tento bod by nás mohl zatížiti natolik, že bychom museli schůzi prodlužovat do zítřejšího dne. Takže proto navrhuji jeho vypuštění.

Za druhé navrhuji vypuštění bodu 9, Návrh rozpočtu Státního fondu životního prostředí na rok 2022 a střednědobého výhledu Státního fondu životního prostředí České republiky na roky 2023 až 2024, sněmovní tisk 59. Pokládám také za nevhodné, abychom tento návrh rozpočtu životního prostředí projednávali před státním rozpočtem, který není na pořadu této schůze, nebude na pořadu této schůze, přestože to bude navrhováno, tak si myslím, že nemá smysl dělat ani Státní fond životního prostředí. K tomu konstatuji, že výbor pro životní prostředí přerušil projednávání tohoto bodu do okamžiku, než bude jmenována nová vláda.

A poslední návrh, který mám, je, aby jako bod 1 této schůze, to znamená před volby, byl zařazen návrh usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky o nezbytné úloze jaderné energetiky v dekarbonizaci ekonomiky. Tento návrh by posléze uvedl pan kolega Stanjura, ale chtěl bych, aby byl zařazen jako bod 1 této schůze. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji za přednesené návrhy panu předsedovi Bendovi.

Nyní tedy avizované přednostní právo pana předsedy vlády v demisi Andreje Babiše, a jenom pro informaci pro vás ostatní, jaké je další pořadí: pan ministr v demisi Havlíček, paní ministryně v demisi Dostálová, pan ministr v demisi Brabec, pan ministr v demisi Metnar, pan ministr v demisi Vojtěch a následně přihlášení poslanci Juchelka, pan poslanec Stanjura a paní místopředsedkyně Kovářová. To jsou dosavadní přihlášení.

Pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže dobrý den, vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, já bych chtěl reagovat tady na dvě věci, protože samozřejmě chápu, že v médiích se nedočtete nic o tom, co skutečně na Evropské radě se projednává. Naopak, často čteme různé nepřesné informace. A já bych chtěl reagovat na pana předsedu Okamuru, který bohužel tady není, ale snad mu to kolegové řeknou, a to jsou emisní povolenky.

Takže za prvé, není pravda, že Polsko je nějaký lídr v této problematice. Není to pravda. Naopak Česká republika je ten lídr, Česká republika, a já osobně jsem, co se týče emisních povolenek, vyvíjel největší aktivitu ze všech premiérů a prezidentů Evropské unie. 28. září 2021, když už jsme viděli, že emisní povolenky, které byly v lednu na úrovni 33 euro a mají dopad na cenu elektřiny asi 23 %, tak jsem psal dopis předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi a předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen, že je to velký problém a že je potřeba změnit tu směrnici. Konkrétně jsem navrhoval, aby směrnice MiFID byla konkrétně změněna, protože není možné, aby ceny emisních povolenek, což je de facto daň za emise, byly předmětem spekulací různých investorů, bank, investičních fondů a tak dále. Takže to byl první dopis a psal jsem to proto, protože jsem k tomu i vystoupil. Vystoupil jsem 5. a 6. října 2022 v Brdu v rámci slovinského předsednictví a čekal jsem až do půlnoci, než konečně Evropská rada bude ochotna to projednávat.

Následně jsem vystoupil na zasedání Evropské rady 21. října v Bruselu, kde jsem upozorňoval na kritickou situaci ve vývoji emisních povolenek. Tehdy cena emisních povolenek byla 64 (euro). Tady můžu ukázat graf. (Ukazuje materiál.) Leden 33 euro a teď to šlo až na 88. Včera ráno v 9 hodin jsem znovu psal Ursule von der Leyen a Charlesi Michelovi a znovu je žádám, aby změnili tu směrnici, a nejenom to, aby ji změnili, ale aby znovu vrátili na trh emisních povolenek 378 905 382 emisních povolenek, které byly staženy z trhu s cílem nějaké stability, což je samozřejmě nesmysl, od 1. září 2021 do srpna 2022.

Takže, pane předsedo - není tady ještě nebo stále - Poláci teď přišli a včera jsme jednali, V4, s Emmanuelem Macronem a dal jsem polskému premiérovi kopii toho dopisu. Takže Česká republika je lídr v tom, aby se tahle směrnice změnila. Ta směrnice je nesmyslná a samozřejmě zásadním způsobem má negativní dopad hlavně na průmyslové země jako Polsko, Česká republika a další. Takže emisní povolenky ano, Polsko a Česká republika, a zítra, tedy ve čtvrtek, bude zase Evropská rada, budeme o tom mluvit. Takže my jsme byli první, a ne, že Poláci jdou nějakým vzorem. Oni teď přišli a říkají, že odejdou (z toho?) ETS. Ano, fajn. Takže je to nesmysl. Neodejdou.

Sam je to nesmysl. Neodejdou. Česká republika obdržela tento rok 40 miliard korun z emisních povolenek. Otázka je, jestli ty emisní povolenky se rozdělují spravedlivě. A z těch 40 miliard 15 miliard šlo do rozpočtu a 25 miliard jde do modernizačního fondu. Takže my dostáváme. Takže odejít z toho je samozřejmě nesmysl, naopak je potřeba tu směrnici změnit, aby v podstatě i ty firmy a všichni mohli plánovat, protože těžko může někdo plánovat, když za rok se to změní o 300 %. Takže to je první věc.

Takže Česká republika je lídr. Já jsem vystupoval opakovaně, a pokud si nepamatujete, tak naposledy jsem blokoval Evropskou radu pět hodin. Pět hodin! To je ta obrovská výhoda, že každý premiér může tu radu blokovat a prosazovat svůj text do závěrů. A nechtěli kolegové, nechtěli ani slovo spekulativní kapitál. My jsme se tam dohadovali, vystoupil jsem asi dvanáctkrát, protože i ti premiéři ne všichni tomu rozumí v detailu. Takže Česká republika je lídr, prosazujeme to, budeme to prosazovat a jsem přesvědčen, že i nový premiér Fiala to musí prosazovat, protože je to logické.

Co se týče těch opatření a inflace, prosím vás. Je potřeba skutečně číst ta čísla. Inflace - porovnání listopad/říjen - se zvýšila jenom o 0,2 %. Nula celá dva procenta. A proč? Proč, pane předsedo Okamuro, který tady není? Protože inflace na elektřinu listopad/říjen je minus 16,2 % a na plyn minus 11,5 %. Proč? Protože jsme, paní Schillerová v rámci své kompetence snížila DPH z 21 % na nulu. A to je konkrétně to, co jsme pro lidi udělali. Ne 21 % DPH, ale 0 % DPH, a proto máme negativní inflaci na elektřinu a na plyn, a stejné to bude v prosinci. Takže pokud pan kolega má takovou starost o ceny elektřiny, plynu a energií, má možnost, zítra je mimořádná schůze k energiím a my se budeme snažit přesvědčit novou koalici, aby akceptovali ty naše návrhy. Komisař Gentiloni nemá problém s tím, že budeme mít i příští rok DPH nula. A to skutečně je jediná věc, jak můžeme lidem pomoci. A samozřejmě je tam další návrh zákonů ohledně příspěvku na POZE, je tam návrh zákona, co má pan Brabec, odkud přijdou ty peníze. My ty peníze máme, ale potřebujeme je vzít z toho modernizačního fondu a dát je lidem. Takže my děláme konkrétní opatření, takže by bylo dobré, aby se všichni s tím seznámili a říkali to popravdě, protože pravda je, a znovu opakuji, Česká republika je lídr, který bojuje za změnu směrnice MoFID o emisních povolenkách. Nejčastěji, nejvíc, píšu dopisy, vystupuji, ale samozřejmě Evropská rada rozhoduje jednomyslně, takže přesvědčit ostatní kolegy. Mimochodem i V4 - ano, Polsko a my nebo naopak - my a Polsko, ale Maďaři, ani Slováci nemají nějaký zásadní problém.

Potom bych rád reagoval a vlastně už, pokud můžu dopředu, na ten návrh, se kterým tady vystoupil pan poslanec Benda. Prosím vás, já bych byl velice rád, abychom si ujasnili tu situaci, protože já samozřejmě slyším od budoucí nebo stávající koalice, že co jsme my vlastně udělali s tím jádrem a jak to bylo s tou taxonomií a dekarbonizací atd. Takže samozřejmě vy navrhujete nějaké usnesení, kde se vlastně vlamujete už do otevřených dveří, protože to, co vy chcete, my už vlastně děláme téměř dva a půl roku, a je potřeba také exaktně pojmenovat, koho vyzýváte, protože EU je kdo? Evropská komise to má. Evropská komise má taxonomii. A že mě pověřujete, to je super. Jen chci říct, že my už to dávno děláme.

Takže ta taxonomie udržitelných činností je evropský regulatorní klasifikační systém a nástroj pro transparentnost. A má právní formu formou nařízení Evropského parlamentu a Rady z 18. června 2020 a vstoupilo to nařízení v platnost 12. července 2020. Zjednodušeně říká, za jakých okolností může být která ekonomická aktivita považována za udržitelnou. To znamená, že i v tomto směru my jsme byli lídr a europoslanec pan Vondra stále opakuje, i někteří z vás to opakují, že jsme podepsali nějaký Green Deal. Prosím vás, na Evropské radě se nic nepodepisuje. Tam je tichá procedura. Tam se čtou závěry, a když to chcete blokovat, tak se musíte brzo přihlásit a formulovat svůj text.

Takže já vám teď přečtu, proč vlastně to usnesení, které vy chcete, pane Bendo, je vlastně už dávno splněno. My jsme se v první řadě snažili, aby v okamžiku, kdy bude Evropská unie přijímat své ambiciózní klimatické závazky, bylo vždy pamatováno na princip technologické neutrality, který je základem české energetické politiky a je pevně ukotven v primárním právu Evropské unie. Prvním krokem bylo výslovně uznání jádra coby zdroje, který mohou členské státy používat jako technologii pro snižování emisí v energetice, co jsem já osobně prosadil do závěrů Evropské rady dne 12. prosince 2019. Takže, kolegové, prosím vás, 2019. Takže je to už dva roky a prosadil jsem to v bodě šest. A bylo to vůbec poprvé, co Evropská rada uznala jadernou energetiku jako bezemisní technologii.

Co tomu přecházelo? Samozřejmě tehdy tam byla premiérka - nevím, jak se jmenuje druhým jménem - Brigitte, rakouská premiérka. Seděla vedle mě a Angela Merkel ji utěšovala, protože já jsem to blokoval. Jednali jsme do tří ráno a řekl jsem, že to jádro, to slovo tam musí být. Musí být. A tím, že máme tu blokaci, tak jsem to prosadil. To bylo poprvé. A Brigitte, nakonec ji paní Merkelová ukecala a souhlasila a bylo to.

Podruhé, prosím vás, jsem prosadil do závěrů Evropské rady dne 10. prosince 2020 v bodě 14 výslovnou zmínku, že plyn je přechodové palivo, které může být členskými státy využíváno k dosažení klimatických cílů Evropské unie. Také jsme to blokovali, také jsme vysvětlovali, že... A tam šlo o toho kůrovce. Já jsem na té radě vysvětloval kolegům, co vlastně ten kůrovec a co bylo s našimi lesy, když - teď si nepamatuji, který rok - ještě naše lesy požíraly CO2, a potom bohužel naši předchůdci je nechali sežrat kůrovcem a teď emitují naše lesy CO2. Proto bylo důležité, abychom to prosadili do těch závěrů, aby nám Evropská komise a unie - Komise uznala to naše procento, protože samozřejmě to má vliv.

Takže 10. prosince 2020, bod 14, boj zase téměř do rána, jsem prosadil, že plyn je přechodové palivo, které může být členskými státy využíváno k dosažení klimatických cílů Evropské unie a i ty lesy tam byly. Takže to se dá všechno zkontrolovat. Proto mě vždycky mrzí, i když samozřejmě ty noviny to nenapíšou, protože píšou jen nesmysly, co se tam odehrává za zavřenými dveřmi, a samozřejmě často lžou, protože to není vůbec pravda. Obrovská výhoda. Pan premiér Fiala bude mít obrovskou výhodu. Nebude s něčím souhlasit a bude urputný, tak prosadí. A já jsem to prosazoval, takže to usnesení vaše, znovu opakuji, už je splněno a všechny tyto úspěchy byly výsledkem aktivního prosazování pozice České republiky na všech přípravných formátech, a samozřejmě i kolegové Schillerová, Havlíček, Brabec a další bojovali za tu taxonomii, kterou jsme nakonec prosadili.

Takže tyto pozice jsme prosazovali i na COREPERu a na Radě EU i na neformálních konverzacích a dopisech členským státům a institucím EU. Ano, i úředníci to prosazovali. Vrcholem diplomatické aktivity České republiky v rámci boje za uznání jádra a plynu coby technologií, které spadají pod kritéria udržitelnosti, byla série iniciativ od konce léta 2021, i Česká republika v úzké spolupráci s jaderným blokem - Francie, Slovensko, Maďarsko, Finsko, Slovinsko, Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko - a plynovým - plynovou skupinou, vedle dříve uvedených ještě Malta, Řecko a Kypr - blokem, tyto dva bloky, apelovala na mnoha fórech Evropské komise i na další partnery v této věci.

Dá se zmínit především prohlášení ministrů financí V4 z 30. září 2021, které se zasazuje o začlenění jádra a plynu pod taxonomii, společný článek ministrů hospodářství České republiky i Francie. A my a Francie jsme byli lídry boje za tu taxonomii, kterou jsme nakonec prosadili. Česká republika, Francie, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Chorvatsko, Slovinsko, Rumunsko a Finsko v hlavních evropských denících ze 4. října 2021, a byl to společný článek těchto ministrů hospodářství, který bojoval především za jadernou energetiku.

Dále dopis (nesrozumitelné) šéfovi kabinetu předsedkyně Evropské komise z iniciativy Slovenska s podporou České republiky, Francie, Polska, Maďarska, Chorvatska, Slovinska, Rumunska, Finska, Itálie, Bulharska, Kypru, Malty, Řecka směrem k říjnové Evropské radě, který žádá nediskriminující podmínky pro jádro a plyn v taxonomii. A No paper - zase Česká republika, Francie, Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Rumunsko a Slovinsko, který rozpracovává, která kritéria pro jadernou a plynovou energetiku očekávají tyto státy v návrhu druhého delegovaného aktu.

Vedle toho Česká republika i ostatní státy na nutnost začlenění jádro a plyn do taxonomie opakovaně upozorňuje jak bilaterálně na všech jednáních Rady EU - Rada GAC, ECOFIN, TTE Evropské rady - stejně jako na jednání všech přípravných orgánů.

Taxonomie není na programu Evropské rady 16. prosince, protože zkrátka nakonec předsedkyně Evropské komise na mikrofon jasně řekla, že to Evropská komise vyřeší, že to bude akceptovat a že se čeká, že se to stane 22. prosince. Takže to usnesení, které tady navrhujete, je splněno. Samozřejmě je to proces, je to kompetence Evropské komise, ano, takže samotné nařízení je obecné a žádná technická kritéria neobsahuje, ale jeho součástí je úkol pro Evropskou komisi, aby formou takzvaného delegovaného aktu do 31. prosince 2020 předložila přesná technická kritéria, a to se stalo. Ten delegovaný akt byl předložen 21. dubna 2021, ano, a následně bylo projednáno, že Evropská komise vydá ještě jeden komplementární delegovaný akt, který bude tyto oblasti z hlediska udržitelnosti klasifikovat. Tam by mělo být jasně napsáno: jádro a plyn, a to se očekává, že tento druhý akt bude vydán 22. prosince 2021. Vzhledem k tomu, že v obou případech se jedná o takzvané delegované akty, nejsou předkládané v rámci legislativního procesu ke schválení kvalifikovanou většinou. První delegovaný akt je nyní posuzován členskými státy, kdy řada států vyjadřuje znepokojení nad přísností kritérií pro jednotlivé oblasti, jako například pro lesnictví Finsko a Švédsko. Druhý delegovaný akt bude také posuzován členskými státy.

Prosím vás, my jsme nespali, my za to bojujeme. Bojujeme za to více než dva roky, je to jasná priorita, i samozřejmě celé, pokud vím, politické spektrum u nás chce jádro, takže já jenom chci, a děkuji za tu možnost tady to říct a říct tu pravdu, protože v médiích samozřejmě je toto nezajímá, píší různé dezinformace.

Znovu opakuji: Česká republika je lídr v boji pro změnu emisních povolenek, které stoupají nekontrolovaně - špatná směrnice, znovu budu k tomu vystupovat. Česká republika bojovala s Francií a dalšími státy za tu taxonomii, takže čeká se 22. 12., že to dopadne.

Takže ten návrh usnesení je fajn, akorát to usnesení mělo přijít někdy v roce 2018, je splněno. Budu rád, když takhle jste si to vyslechli a dostali jste ty správné informace. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Pochopila jsem správně, že nenavrhujete žádný nový bod k zařazení?

přeji vám pěkné odpoledne a nyní budeme pokračovat vystoupením pana ministra v demisi Karla Havlíčka s přednostním právem. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předtím, než přednesu návrh na zařazení jednoho konkrétního bodu, dovolte, abych jenom v rychlosti ještě reagoval na pana premiéra a na návrh usnesení, které v zásadě je v pořádku, leč je to trošku po cimrmanovsku, je to pozdě a později, než bylo třeba, protože v tuto chvíli, zdá se, a je to možná jeden z největších úspěchů České republiky za posledních několik let, tak to, že 22. 12. s největší pravděpodobností ta taxonomie bude uznána, tak jak jsme ji navrhovali, tak jak jsme ji prosazovali, zejména s Francií v posledních měsících, to fakticky odšpuntovává jeden z největších problémů, se kterým bychom se potýkali v následujících letech takřka po dobu jedné generace, a to je budování zdrojů, stabilních zdrojů, které jsou hlavním nástrojem k tomu, abychom se nedostali do situace, do které se Evropa dostala v posledních měsících - protože nepochybně jedním z důvodů energetické krize je to, že se budují zdroje nové, aniž by se odstavovaly zdroje stávající v rozumném časovém harmonogramu a nahrazovaly zdroji stabilními novými.

K tomu nám bude sloužit jádro, nicméně to jádro bude trvat dvacet let, možná o něco méně, patnáct, sedmnáct, ale v mezidobí je nezbytně nutné budovat zdroje plynové. V posledních týdnech jsme opravdu byli mimořádně aktivní a možná jste zaregistrovali, že Česká republika a Francie ziniciovaly obrovskou mediální kampaň napříč celou Evropou. Upozorňovali jsme na to, že pokud nebude taxonomie v rámci takzvaného druhého delegovaného aktu přijata podle požadavků, ze kterých jsme neuhnuli, a to takových, aby udržitelným zdrojem bylo jak jádro, tak tranzitně plyn za určitých podmínek, tak že nastane vážný problém jak ve smyslu energetické soběstačnosti, tak ve smyslu cen. Dlouhodobý cíl tedy udržet zde stabilní zdroje díky tomuto může být naplněn. A pokud skutečně to 22. dopadne, opakuji, je to možná jeden z největších úspěchů i naší vlády.

Nicméně teď dovolte, abych navázal na paní vicepremiérku Schillerovou a uvedl bod, který bych rád navrhl jako bod číslo 9, a to je Dopady rozpočtového provizoria na podporu podnikání a na zahajování investic do dopravní infrastruktury. Je mojí povinností, abych upozornil na to, co nám může hrozit - a v tuto chvíli už si řekněme rovnou, co reálně hrozí, pokud se budeme pohybovat v rozpočtovém provizoriu.

V tuto chvíli je třeba si uvědomit to, že máme připraveny covidové programy. Ty covidové programy navazují na to, co jsme zde za poslední dva roky připravovali, a ve finále, i co jsme vyplatili, pro konkrétní podnikatelské subjekty. Pouze bych zrekapituloval to, že podpora podnikatelů v době covidu činila 190 miliard v rámci přímé podpory a 170 miliard v rámci podpory nepřímé. Je to 360 miliard korun, které jsme poskytli podnikatelským subjektům.

Ano, souhlasím s tím, že zejména ze začátku jsme možná nebyli dostatečně rychlí, ze začátku jsme vše dělali za pochodu, připravovali jsme na to informační systémy, se zaměstnavatelskými svazy jsme ladili optimální formu. Ale faktem je to, že tato podpora byla vyplacena a faktem je to, že díky této podpoře jsme zachránili desítky tisíc podnikatelských subjektů, bez nejmenší diskuse. Tyto programy byly v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva financí, Ministerstva pro místní rozvoj. Podílela se na tom doprava, zemědělství a některé další instituce, například Českomoravská záruční a rozvojová banka nebo některé další organizace pod konkrétními rezorty.

Nicméně tak, jak probíhaly jednotlivé vlny, jak se aktivovaly jednotlivé podnikatelské programy, jsme samozřejmě s podnikatelskými svazy dolaďovali optimální režim těchto programů a to vyvrcholilo poslední vlnou, kterou si ještě v tuto chvíli procházíme a která opětovně oslabila celou řadu podnikatelských subjektů, ať už z důvodu určitých režimových opatření, která jsme prostě museli udělat - byla na přání zdravotníků, epidemiologů a po pravdě řečeno, dělaly se ve většině evropských zemí - anebo čistě proto, že lidé stále měli obavu navštěvovat některé služby, některé volnočasové aktivity. To samozřejmě dopadalo na jejich provozovatele, na podnikatelské subjekty.

Právě proto jsme už od polovičky října začali s podnikatelskými subjekty, ale zejména s jejich zástupci, svazy, připravovat konkrétní programy, které navázaly na ty, které byly nejúspěšnější.

Konkrétně se jednalo o kompenzační bonus. Tady bych chtěl poděkovat jak Ministerstvu financí, tak i všem poslancům a poslankyním za to, že byl schválen v rámci Sněmovny.

Současně jsme připravili Antivirus, jeho další verzi. I když do značné míry odpovídá tomu, co již bylo poskytnuto, ale muselo se to prodloužit, což je podpora nejenom firem, ale i zaměstnanců.

A - a k tomu se chci dostat - dva klíčové programy Ministerstva průmyslu a obchodu, které byly vyzkoušeny už na jaře tohoto roku, které fungují velmi dobře, na které si podnikatelé zvykli a podnikatelské svazy je s námi domodelovaly do současné podoby. Jedná se o program COVID 2020, 2021 a COVID - Nepokryté náklady. Zcela zásadní podnikatelské programy, které pokud podnikatelé nedostanou v nejbližších dnech - a když říkám dnech, tak nejdříve je mohou dostat po skončení účetního období, co je od 1. ledna, to znamená ideálně od začátku ledna, aby je měli možnost čerpat - tak dostaneme desítky tisíc podnikatelských subjektů do nemalých problémů. Jsou to podnikatelé, kteří byli omezeni režimem O-N, to znamená bez možnosti vstupu těch, kteří jsou pouze testováni. Jsou to podnikatelé, kteří jsou omezeni otevírací dobou. Jsou to podnikatelé, kteří museli omezit aktivity, protože je nenavštěvují zákazníci, například v oblasti kultury, například v oblasti sportu a logicky organizací, které organizují sportovní aktivity nebo kteří jsou provozovateli zařízení pro sport a podobně. Jsou to samozřejmě hotely, restaurace, jsou to fitness centra. Ale jsou to i například autobusoví dopravci, zájezdoví autobusoví dopravci, kteří na první pohled sice mohou fungovat, na druhou stranu, jestliže jsou omezeny školy, jestliže jsou omezeny sportovní a volnočasové aktivity, jestliže je zásadním způsobem omezeno cestování a cestovní ruch, tak logická otázka je, koho by vozili, a když tak samozřejmě ve velmi malé míře. Takže i pro ně je tento program a musím říct, že to je jeden z nepostiženějších sektorů.

Ale těch sektorů je více. Jsou to samozřejmě i drobní řemeslníci, jsou to drobní obchodníci, kteří byli postiženi tím, že nebudou vánoční nebo adventní trhy. Pro tyto všechny jsme připravili dva programy, které podle našeho názoru velmi rozumným způsobem mohou pokrýt jejich náklady, pro značnou část z nich i jejich ušlé tržby. Program COVID 2020, 2021 reflektuje to, že má-li někdo zaměstnance, může získat 300 korun na hlavu nebo 500 korun na hlavu na každého zaměstnance za jeden den, to za předpokladu, že je pokles tržeb buď 30 %, nebo 50 % a více. Čili je to program, který je modifikován vůči tomu jarnímu a je v tomto vstřícnější.

Asi ten nejvíce sledovaný a nejdůležitější je COVID - Nepokryté náklady, který jsme skutečně pojali v tuto chvíli velmi vstřícně zejména vůči těm, kteří byli od června, respektive úplně přesně od července 2021 zásadním způsobem postiženi. Pro každého, kdo má pokles tržeb o více jak 30 % je to úhrada nákladů ve výši 40 %. Pro každého, kdo má pokles tržeb o 50 % a více, je to 70% úhrada nákladů.

To nejzásadnější: pro ty nejmenší, pro mikropodniky, jsme po dohodě s Evropskou komisí mohli využít ten maximalistický program. Když někdo prokáže, že má prokazatelný propad tržeb o 80 % a více - podotýkám ale, že je to pro ty do 10 zaměstnanců - může být kompenzován ve smyslu svých nákladů, a to až na úroveň 90 %. Ale abych byl přesný, není to až na úroveň 90 %, jak mě někdo chytil za slovo, je to 90 %. Čili není to 70, 80, nebo cokoliv jiného. Prostě má nárok na 90% náhradu nákladů, a to od července 2021 do prosince 2021.

Zjednodušeně řečeno, pokud byl třeba někdo, kdo byl aktivní na vánočních trzích a nemůže provozovat, nemůže tam prodávat svoje výrobky a předtím si je vyráběl, například vánoční ozdoby nebo něco podobného, tak vlastně náklady spojené s tou přípravou je možné si takto vynárokovat. Toto bylo několik týdnů domlouváno se všemi podnikatelskými svazy, které jsou v této oblasti aktivní, a musím říct, že jsme se shodli - i když to byla náročná jednání - že to je vybalancováno tak, že by to mělo být skutečně jako záchranné lano pro všechny, kteří jsou postiženi, ale i pro ty, kteří jsou postiženi méně.

Proč to říkám? Je nezbytně nutné, aby se to od ledna začalo čerpat. Bohužel, rozpočtové provizorium je charakteru takového, že to neumožňuje - a já si nedovedu přestavit to, že by podnikatelé po dobu ledna, února, nebo dokonce března neměli možnost programy, které se zodpovědně připravily, které jsou sepsány, které už jsou ve formě avízo výzvy, ale samozřejmě nemůžeme je v tuto chvíli vypsat jakožto výzvu, protože na to není rozpočtové krytí, tak si nedovedu představit, že by podnikatelé je nemohli čerpat.

Variant, jak to udělat, je více. Je to samozřejmě na příští vládě, ale mojí povinností je na toto upozornit a požádat, aby se toto akutně řešilo tak, jako my jsme museli řešit v průběhu posledních dvou let co čtvrt roku podobný požadavek. Ano, i my jsme na to nebyli připraveni rozpočtově, i my jsme to museli dělat na poslední chvíli, i my jsme museli zařazovat nové a nové programy. Byli jsme navíc pod tlakem opozice - a objektivně řečeno, opodstatněným tlakem opozice - která chtěla, abychom byli ještě rychlejší. A dokonce, vzpomeňte si, říkali jste nám, abychom dávali ještě více zdrojů podnikatelům. V tuto chvíli je vše připraveno a já věřím, že tak, jako jsme byli opozicí kritizováni, tak v tuto chvíli nová vládnoucí koalice vezme v úvahu to, že podnikatelé tyto zdroje potřebují a že se nebude nic prodlužovat.

Druhá oblast, která je rovněž dotčena rozpočtovým provizoriem v oblasti hospodářství, jsou projekty v dopravní infrastruktuře. Ono to není jenom v dopravní infrastruktuře, je to ve veřejné infrastruktuře a ve veřejných stavbách, ve veřejných investicích. Co se týká dopravy, tak tam je to nejviditelnější. Protože Státní fond dopravní infrastruktury bude disponovat v příštím roce, pokud se nic zásadního nezmění - a já věřím v to, že budoucí koalice splní to, co slíbila v předvolebních diskusích, a že se bude pokračovat v enormním tempu dopravních investic, které jsme v posledních letech zrealizovali, zejména v posledních dvou letech, jenom podotýkám, že jsme zvedli o 50 % - a že ta částka 130,5 miliardy bude dodržena.

K tomu, aby byla dodržena, je nicméně třeba, aby se projekty zahajovaly, protože se jedná o stovky a stovky projektů a některé z nich dobíhají, tam by to neměl být problém ani v rozpočtovém provizoriu, na druhou stranu některé z nich se musí zahajovat a musí se zahajovat už od ledna, v únoru a samozřejmě v březnu a tak dále. Pokud budeme mít pauzu v tomto, hrozí to, že se ten plán nesplní, a nejenže se nesplní ten plán, to je ta číselná záležitost, věc druhá je, že se nedokončí stavby tak, jak se plánovaly, protože nabrat několikaměsíční zpoždění je ve stavebních investicích problém tím spíše, že se právě v únoru a v březnu už poměrně čile podepisují kontrakty tak, aby se od března mohlo začít stavět. Toto by byl velký problém, protože je nesmírně dobře, že se nám podařilo rozhýbat výdaje do dopravní infrastruktury, částka 131 miliard, zaokrouhluji to, je více jak dvojnásobná, než jak byla před deseti lety. Pouze podotýkám, že rozpočet v roce 2011 byl 61 miliard, zatímco rozpočet v roce 2021 byl 128 miliard, a abychom to posunuli ještě o rok, tak v roce 2012 to bylo 66 miliard a na rok 2022, přesně deset let poté, je 131,5 nebo 132 miliardy zaokrouhleně. Díky tomu jsme mohli zahájit celou řadu klíčových staveb, na které se zde čekalo roky. Mezi lety 2011 až 2014 se zahájilo 200 metrů dálnic ročně v důsledku toho, že do roku 2011 se stavby nepřipravovaly. My jsme stavby připravovali už od roku 2013, 2014 zejména, a díky tomu jsme mohli nabrat ten růst někdy od roku 2017, 2018 a ten vyvrcholil v roce 2021, kdy zahájíme 70 kilometrů nových dálnic a kdy jsme dokončili 90 kilometrů dálnic, ať už úplně nových, nebo tady je v tom i ta modernizovaná D1. To zde nikdy historicky nebylo. A pokud se na to má navázat, je třeba, aby se začalo stavět, respektive zahajovaly se stavby už od začátku příštího roku.

Zdaleka se nejedná jen o investice do silničních staveb, jedná se pochopitelně o investice do železnic, do vodních staveb a podobně. U železnic je těch staveb ještě více a je třeba si uvědomit, že to nejsou investice jenom spojené s železniční infrastrukturou, s nádražími, kterých se vybudovalo za poslední rok přibližně 117, myslím tím samozřejmě vybudovalo jakožto zrekonstruovalo, což je přibližně opět dvojnásobek, než jak tomu bylo v minulých letech, anebo zabezpečování přejezdů, což je klíčová věc pro zvýšení bezpečnosti na silnicích a na železnici, kde umírá ročně třicet až padesát lidí a kdy jsme to zvedli až na dvě stě přejezdů ročně. Jenom podotýkám, že pětistovka jich původně měla být do roku 2027, my jsme to stáhli a bude to na konci roku 2022.

Takže investuje se nebývalým způsobem do železniční infrastruktury, do nádraží, do bezpečnosti na železnici, investuje se do silniční infrastruktury a poskytují se zdroje, a to je důležité říct a já věřím, že zástupci krajů v tuto chvíli to takto vnímají, poskytují se zdroje na dvojky a na trojky. Každoročně dáváme 4 miliardy korun od roku 2015, a to beru pouze z národního rozpočtu, k tomu se ještě přidávají další zdroje z evropských rozpočtů, z evropských zdrojů. My jsme jak v minulém roce, tak v tomto roce dali už ty 4 miliardy do rozpočtu, což je nesmírně důležité pro kraje, které ty peníze potřebují, a já věřím, že jejich tlak bude stejný, jako byl na naši vládu, a já jsem tomu rozuměl, protože samozřejmě v těch krajích se stavět musí a oni se bez těch peněz neobejdou, jsou pro ně strategicky důležité. Byli jsme pod obrovským tlakem, abychom ty zdroje poskytovali s předstihem ve smyslu toho, že je dáme do rozpočtu, a ne že se o nich bude diskutovat až v průběhu kalendářního roku, aby ty kraje se v létě dozvěděly, že tedy si mohou dejme tomu tři, čtyři, pět miliard získat. Byly to v průměru ty čtyři. Proto jsme to dali už minulý rok do rozpočtu a kraje věděly, že s těmi penězi mohou nakládat, a už si začaly připravovat projekty, začaly logicky podepisovat a realizovat. Stejně tak jsme to dali do rozpočtu už na rok 2022, takže v tom námi navrženém rozpočtu jsou 4 miliardy zafixovány pro kraje, a je zřejmé, že pokud půjdeme do rozpočtového provizoria, kraje samozřejmě ty projekty zahájit nemohou. Byla by to škoda a doufám, že kraje v tomto budou stejně důsledné. Takže to je k silnicím a k železnicím a další části dopravní infrastruktury.

Ještě jednou bych chtěl tímto opravdu velmi apelovat na to, abychom nehazardovali s těmito výdaji, které jsou nesmírně důležité, ať už proto, abychom zde udrželi podnikatele, kteří jsou vlivem covidu v určitých problémech, protože podnikatelům je jedno, která vláda jim to navrhla a která jim to dává. Samozřejmě, každý z nich má nějaké své preference ve smyslu toho, kdo chce, aby tam byl, ale věc druhá je ta, že pokud oni se domluví s jednou vládou na tom, že to tak bude, tak očekávají, že ta další vláda na to naváže. Věc jiná by byla, kdyby nová vláda přišla s tím, že nechce podnikatelům nic vyplácet. Nevěřím, že tomu tak bude, a i to, že se zde schválil kompenzační bonus, dokonce v lepším provedení pro podnikatele, protože se to zkombinovalo a je možné kompenzační bonus využívat jak pro živnostníky, tak mohou živnostníci k tomu kompenzačnímu bonusu ještě využívat ty programy ostatní, čili dříve nebylo možné to kombinovat, tak věřím, že stejná vstřícnost bude i v programech COVID 2021, COVID - Nepokryté náklady, ale pak je to čistě o tom, že se to musí rychle zadministrovat. Vše je připraveno, stačí jenom podat výzvu.

A co se týká dopravních staveb a dopravní infrastruktury, pokud bychom v tomto zaspali a pokud bychom nezvládli v příštím roce proinvestovat 131 miliard korun, ale nejde jen o to číslo, jde o to, aby to byly ty stavby, které jsou naplánovány a ty, u kterých se ty projekty musí začít, tak si myslím, že by to bylo nesmírně nešťastné vykročení jakékoliv nové vlády, protože v tomto případě by se nám to všem vrátilo, a v době, kdy potřebujeme, aby se investovalo, v době, kdy nám Česká národní banka zdražuje úvěry, v době, kdy potřebujeme udržet zdravou míru investic, bychom udělali přesně pravý opak, že bychom to naopak utlumili. Věřím, že k tomu nedojde, a děkuji všem za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Jen bych vás poprosila, zda byste mi mohl dát písemně návrh bodu, abychom nezdržovali. Děkuji.

Nyní je přihlášena k návrhu pořadu paní ministryně v demisi Klára Dostálová. Paní ministryně, prosím. Jen připomínám, že se pak připraví pan ministr v demisi Richard Brabec, pan ministr Metnar, pan ministr Adam Vojtěch, pan poslanec Aleš Juchelka a pak jsem přihlášená já. Paní ministryně, máte slovo. Prosím.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ráda bych požádala o zařazení bodu číslo 10, a to dopady provizoria na podporu bydlení a dotační programy.

Všichni jsme v době covidu slýchali od všech možných expertů, slýchali jsme to ať už napříč koalice, opozice a tak dále, že tím správným krokem je z krize se proinvestovat. O to větší smutek ve mně vyvolává to, že rozpočtové provizorium jde přesně proti tomuto návrhu. To, co jsme chtěli všichni, protože rozpočtové provizorium a investice si opravdu nerozumějí. To, co budeme financovat v rámci rezortů, je pouze provoz, a vzhledem k tomu, že to bude jednou dvanáctinou, tak já se pak dostanu i k číslům, jak by to vypadalo na Ministerstvu pro místní rozvoj, a věřím, že to vyvolá takový ten trpký úsměv na vaší tváři, protože je jasné, že jedinou obětí rozpočtového provizoria v rámci Ministerstva pro místní rozvoj budou obce, budou města, budou kraje a bude neziskový sektor, který samozřejmě velmi intenzivně čerpá z dotačních prostředků Ministerstva pro místní rozvoj.

Abyste si udělali obrázek o tom, jak to vlastně na Ministerstvu pro místní rozvoj je, je to kapitola 17, kde více než 90 % všech výdajů jsou dotace, které jsou poskytovány buď ze zdrojů Evropské unie, nebo z národního rozpočtu a čerpateli v rámci těchto programů na Ministerstvu pro místní rozvoj jsou obce, jsou města, jsou kraje a je to neziskový sektor. Jsou to samozřejmě i školy, školky a tak dál.

Pro lepší pochopení té situace, ve které se ocitne v rozpočtovém provizoriu Ministerstvo pro místní rozvoj a dotační programy Ministerstva pro místní rozvoj, možná zkusím zrekapitulovat, jak to vlastně je. My jsme se vždycky snažili všem starostům vyhovět a měli vždycky pravdu v tom, že nás žádali, ať proboha administrujeme v zimních měsících. Proto Ministerstvo pro místní rozvoj vypisuje dotační programy v říjnu, začátkem října, aby žadatelé měli čas na to, připravit své projekty. Během prosince a do poloviny ledna se administruje, aby se rozhodnutí mohla během února podepisovat. K ničemu takovému nedojde. My jsme sice navýšili - a já bych za to chtěla poděkovat, protože se mi podařilo navýšit rozpočet Ministerstva pro místní rozvoj ještě v letošním roce - abychom měli okamžitě k dispozici pro příjemce peníze hned po Novém roce. Ale rozpočtovým provizoriem v podstatě jsme ve velké pasti, protože tím, že já jsem ty peníze vyjednala, abychom mohli podepisovat co nejrychleji rozhodnutí, tak mi spadly do nespotřebovaných výdajů. A co se stane s nespotřebovanými výdaji v rozpočtovém provizoriu? No, nelze je čerpat. To znamená pro představu jenom na dotační programy ministerstva, ať už jsou to evropské zdroje, opět, které jsou v nespotřebovaných výdajích, protože jsou to samozřejmě zálohové platby, tak je více než 28 miliard korun. 28 miliard korun! Tyto peníze samozřejmě slouží k tomu, abychom v obcích a krajích investovali, abychom investovali do místních komunikací, abychom investovali do dopravy, do silnic druhých a třetích tříd, do terminálů, do cyklostezek, do škol, do školek, do domovů dětí a mládeže, do - já nevím - zušek, to znamená základních uměleckých škol, do památek, to znamená do kultury. Nic takového se dít nebude, protože žádný úředník nemůže podepsat nekryté rozhodnutí. To znamená, že se bude čekat, bude se čekat po dobu tří měsíců, než bude schválen rozpočet. Jsme někdy v březnu, teprve potom všichni žadatelé, až když to mají černé na bílém, že dotaci dostali, začnou tendrovat, začnou tendrovat po dobu dvou, tří, čtyř měsíců, no a stavební sezonu nám obce zahájí v září a říjnu. No to teda budou opravdu vděčné.

Vedle toho samozřejmě je potřeba si uvědomit, že jsme tady v období, kdy se nám podařilo dojednat takzvaný Národní plán obnovy, ale Národní plán obnovy - a už o tom hovořil pan ministr Havlíček - má velmi limitující termíny. Tam skutečně je potřeba ty termíny velmi rychle připravit. A co jsem třeba já ráda za ministerstvo, že se podařilo dojednat zdroje na brownfieldy. Obrovský problém ve městech, v obcích i v krajích. Například z toho budeme financovat revitalizaci Terezína, revitalizaci vojenské pevnosti Josefov. Nicméně oba starostové těchto měst nás žádali o pomoc s projektovou přípravou. Měli jsme připravené peníze - bohužel, budou si muset páni starostové počkat, až bude po rozpočtovém provizoriu, protože opět nelze s nimi podepsat smlouvu. Tato města jsou samozřejmě ve velké pasti a já to znova opakuji, že skutečně minulé vlády se zbláznily, když ty miliardové majetky daly do správy malých měst, která na to rozpočtově nemohou nikdy stačit.

V rámci návrhu rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj jsou také zahrnuty v rámci Národního plánu obnovy peníze na digitalizaci stavebního řízení. To nejsou malé zdroje, tady se bavíme o necelých 2 miliardách korun a myslím si, že digitalizace skutečně by měla být takovou vlajkovou lodí nás všech. To je přece to, co chceme v 21. století, čeho chceme všichni docílit a dokázat. Opět samozřejmě běží výběrová řízení, abychom stihli termíny, které jsou dané zákony, to znamená do poloviny července 2023, a teď hned na začátku získáme minimálně tří- až čtyřměsíční zpoždění. Jsem zvědavá, jak to chudáci kolegové potom na ministerstvu budou řešit.

Je potřeba si uvědomit, že oproti roku 2021 právě všechny prostředky, které jsou rozpočtovány na dotační programy ministerstva, ať už evropské, či národní, jsou v nespotřebovaných výdajích. Nespotřebované výdaje - znova to opakuji - znamená, že je nelze čerpat v rozpočtovém provizoriu, a všichni žadatelé, například v rámci evropských fondů, si budou muset své projekty předfinancovat sami, pokud nechtějí ty projekty zastavit. Nicméně snahou naší vlády vždycky bylo, aby si starostové nemuseli brát velké úvěry u bank, aby nemuseli tolik předfinancovávat, aby skutečně fungovalo průběžné financování. Bohužel ty první měsíce to nepůjde a první faktury bude moci ministerstvo vyplácet až po schváleném rozpočtu.

Mezi hlavní činnosti Ministerstva pro místní rozvoj patří regionální rozvoj nebo například podpora cestovního ruchu. Ani na tyto agendy nepůjde čerpat žádné dotační prostředky. A pokud se podíváme na žalostně, žalostně vyhlížející cestovní ruch po době covidové, tak dneska mi například přišel dopis z Asociace hotelů a restaurací, že moc prosí o to, aby se prodloužily vouchery na lázně. O to víc mě mrzí, že peníze ministerstvo má, podařilo se nám dojednat dočasný rámec až do 30. června, ale bohužel, máme rozpočtové provizorium. To znamená, že první rozhodnutí, pokud vůbec nová vláda zajistí to prodloužení COVIDu - Lázně, budou na konci března, začátkem dubna. Vlastně ta veřejná podpora, ten dočasný rámec je do 30. června. Kolik tedy měsíců zbude našim lázním na čerpání? Matematiku umíme všichni - zhruba dva měsíce.

Velmi mě mrzí, že se nám podařilo i s městy a obcemi dojednat podporu sportovní infrastruktury, máme schválený program vládou, všichni očekávají jeho vyhlášení, ale v rozpočtovém provizoriu samozřejmě nic takového nenastane, protože vůbec nevíme, zda ty zdroje tam nakonec zůstanou, či nezůstanou.

Podpora rekonstrukce veřejných budov, jeden z programů, o které je obrovský zájem. Dokonce jsme vyjednali s Ministerstvem financí, abychom to rozšířili nejenom pro obce do 3 000 obyvatel, ale i pro obce do 10 000 obyvatel. Zároveň máme program, který je přes Státní fond podpory investic na rekonstrukce brownfieldů. Tam spadají i statutární města, která samozřejmě volají po ministerstvu, že je nefér, že ty dotační programy jsou pouze pro ty malé, že i statutární města mají své zchátralé budovy a potřebují čerpat. No, nemohou, mohou samozřejmě až od poloviny roku, ztratí jednu stavební sezonu. Je to samozřejmě velmi nepříjemné.

Zároveň evropské fondy jsou vázány takzvaným pravidlem N+3. Tady bych chtěla jenom říci, že díky tomu, že za naší vlády se opravdu tak dobře čerpalo, tak máme už přečerpáno i pro rok 2022. To znamená, tam pravidlo N+3 už dneska, i pro rok 2022, plní většina programů vyjma Operačního programu Praha a samozřejmě ještě zhruba na 85 % je Podnikání a inovace, ale i tam to samozřejmě kolegové budou horko těžko dohánět, pokud budou mít hned na startu tříměsíční skluz.

Do kompetencí Ministerstva pro místní rozvoj patří i Horská služba. Máme zimní sezonu, všichni určitě chceme, když se nám něco stane, aby se záchranáři o nás postarali tou nejlepší technikou. Bohužel, je to vázáno na dotační program Ministerstva pro místní rozvoj, takže ani technika pro Horskou službu na zimní měsíce nebude moci být pořízena, nelze podepsat smlouvu. To znamená, ty nové stroje dostanou, až bude jaro. Tak to se nám určitě vyplatí.

Co se týká toho celkového objemu, samozřejmě kromě regionálního rozvoje a cestovního ruchu, který skutečně dostává tak na frak, je v kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj i podpora bydlení. Jak smutné je zjištění, že to, co vlastně mladí lidé nám psali - my jsme měli dotazníkové šetření: všichni žádali stát o to, aby se navýšily státní půjčky. My jsme vyhověli, udělali jsme nový program, navýšili jsme z 2 milionů na rodinný domek až na 3,5 milionu, u bytu na 3 miliony. Máme zahrnutý i družstevní podíl, aby i pražští žadatelé, pražští mladí lidé mohli využívat družstevní výstavby. Zvedli jsme tam limity na rekonstrukci svého bytu ze 600 000 na 750 000 a dali jsme jim samozřejmě i delší splatnost z pětadvaceti let na pětatřicet let. Všichni čekají na datum 3. ledna, a bohužel, musím všem říci, že 3. ledna jim určitě kolegové ze Státního fondu rádi poradí, ale to je tak všechno. Smlouvy s nimi mohou uzavřít až po schválení rozpočtu, protože je potřeba si uvědomit, že na státní rozpočet je vázán i rozpočet Státního fondu podpory investic.

Když se podíváme na Státní fond podpory investic, to není jenom vlastní bydlení. Pevně věřím v to, že skutečně aspoň do té jedné dvanáctiny, až vám pak řeknu ta čísla, se dostanou limity na tornádo. My přece pomáháme lidem po tornádu, pomáháme fyzickým osobám, aby si obnovily obydlí. Pomáháme obcím, krajům, městům zasaženým v tom území, aby mohly podávat své projekty. Oni projekty podají, ale rozhodnutí mohou dostat až po schválení rozpočtu. Rozpočtové provizorium a dotační prostředky jsou skutečně věci, které se vzájemně vylučují. A já bych chtěla znovu požádat a apelovat na všechny, zda by skutečně nebyla lepší cesta schválit rozpočet a udělat třeba novelu. Samozřejmě rozumím ambicím nové koalice a tak dále, ale v rozpočtovém provizoriu na to skutečně doplatí ti, kteří za to vůbec nemohou a kteří se naopak snaží dostát závazku, že se chceme z krize proinvestovat.

Co se týká covidových programů, neustále na mě samozřejmě apelují cestovní kanceláře, cestovní agentury, protože příjezdový cestovní ruch je prostě passé. Tím, že jsou samozřejmě ty semafory, tak v České republice není žádný příjezdový cestovní ruch. Cestovní kanceláře potřebují pomoc, byť bychom v nespotřebovaných výdajích ušetřili některé zdroje, abychom jim pomohli, tak v rámci provizoria nemůžeme dělat vůbec nic.

A teď jenom pro vás takový jenom úsměvný pohled, takový ten trpký úsměvný pohled na to, jak to vlastně je. V rozpočtovém provizoriu můžete čerpat jednu dvanáctinu letošního roku. V letošním roce, když samozřejmě nebudu brát evropské fondy, protože ty jsou v nespotřebovaných výdajích, nebudu brát dotační prostředky státu, které jsou v nespotřebovaných výdajích, ale budu brát čistě státní rozpočet tak, jak byl připraven, jsou 2,5 miliardy korun, 2,5 miliardy korun v rámci rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj, jedna dvanáctina je zhruba 108 milionů korun, pardon - 215 milionů korun, abych to řekla přesně. Když se podíváme na to, kolik má ministerstvo výdaje na platy, protože, jak už jsem na začátku řekla, dáváme víc jak 90 % do investic, to znamená všechno ostatní, to znamená zabezpečení kyberbezpečnosti, všech těch IT systémů, ať už je to monitorovací systém, Národní elektronický nástroj a tak dále, všechny tyto systémy, tak ministerstvo potřebuje zhruba 1 miliardu korun na provoz. To všechno ostatní do těch 28 miliard jsou investice, jsou dotační prostředky. 1 miliarda je zhruba kolem těch 100 milionů korun, necelých 100 milionů korun. Takže když si to odečtete, tak na ty investice, když bych brala těch 215 versus to, co potřebujeme na provoz, zbývá 100 milionů korun. Myslím, že to není zpráva, která potěší obce, která potěší města a potěší kraje.

Znova prosím, fakt to zvažte, je to škoda. Máme prostě docela dobře naběhnuto, Česká republika si teď polepšila i v rámci čerpání. Jsme na 11. místě, skutečně si vedeme velmi dobře. Jsme na tom velmi dobře i s přípravou nového programového období, dokonce nás v rámci Evropské komise velmi pochválili, protože patříme k těm státům v rámci té top, kteří jsou připraveni, dohoda o partnerství už je ve formálním dialogu, to znamená, očekáváme skutečně schvalování evropských programů co nejdříve, abychom mohli zahájit čerpání. A teď nevím, jestli mám dát ještě pokyn do ministerstva, ať se kolegové zase tak nesnaží, protože v rozpočtovém provizoriu nemůžou nic, a vlastně bude bohatě stačit, když ty programy vyhlásíme květen, červen, protože v rozpočtovém provizoriu v podstatě stejně žádné smlouvy uzavírat nemohou.

Moc mě mrzí, že musím končit svoje vystoupení slovy, že lépe už bylo. Doufám, že se z toho poučíme a zkusíme alespoň, pokud naše návrhy dneska neprojdou, aby rozpočtové provizorium bylo opravdu co nejkratší dobu. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, paní ministryně. Poprosím vás, zda byste mi mohla přinést návrh bodu písemně. Děkuji.

Připraví se pan ministr v demisi Richard Brabec s přednostním právem k návrhu pořadu.

A než dojde k řečnickému pultu, přečtu omluvu. Pan poslanec Vlastimil Válek se omlouvá mezi 15.25 a 18.00 z pracovních důvodů. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuju za slovo. Vážená paní předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, budu stručnější, protože lze velmi dobře navázat na to, co říkali moji kolegové, ať už paní vicepremiérka, nebo pan vicepremiér nebo teď paní ministryně, protože to samé v bledě modrém nebo růžovém, nebo jakou barvu si vyberete, lze použít samozřejmě i na problematiku životního prostředí.

Z dnešního programu, jak jsem vyrozuměl, byl návrh na to, aby byl vypuštěn bod, který se týká Státního fondu životního prostředí a jeho rozpočtu s argumentem, který byl i na výboru pro životní prostředí, že je třeba, aby ho projednala i nová vláda, protože ty připomínky, které na výboru zazněly, ty konkrétní připomínky spíše považuji za zástupné, protože tam byly jasně vysvětleny. Jsem přesvědčen, že nebyly tím pravým důvodem, proč nebyl rozpočet Státního fondu životního prostředí schválen. Byl tam jednoznačně argument na to, že si ho tedy chce osvojit nová vláda v souvislosti se státním rozpočtem. A tady je potřeba říct, že na jedné straně na to nová vláda má právo, ale na druhé straně je třeba vzít v úvahu i ta rizika, která už tady byla řečena u jiných kapitol. A chci říct, že samozřejmě i v otázce životního prostředí a našich investic to není houska na krámě, nebo to není nic, co by se dalo jen tak lehce přehlédnout.

Asi vás nepřekvapí, a už jsem tady o tom hovořil několikrát, že se nám povedlo vyjednat pro rezort životního prostředí a také právě pro Státní fond životního prostředí z evropských peněz naprosto rekordní částky, tedy budu předávat v příštích dnech nové paní ministryni rozpočet opravdu v astronomických částkách, které jdou především do obcí, do měst a obcí, a je potřeba říct, že skutečně to rozpočtové provizorium, byť bude trvat, řekněme, několik měsíců, řekl bych ve velkých uvozovkách pouze několik měsíců, má naprosto jasné konkrétní dopady, protože například z výdajů Státního fondu životního prostředí, které jsou v rozpočtu na příští rok, se pohybují kolem 30 miliard. Konkrétně by mělo jít o 33,6 miliard korun výdajů Státního fondu životního prostředí pro příští rok. Je celá řada kapitol a částí, které jsou tím rozpočtovým provizoriem ohroženy. Například to jsou minimálně stovky milionů korun na kanalizace a vodovody pro desítky obcí, kdy jsou ohroženy průběžné platby, ohroženo je vyhlašování výzev z Modernizačního fondu, už to tady dneska padlo, kdy Modernizační fond bude tím hlavním zdrojem peněz pro nízkoemisní energetiku, nízkoemisní teplárenství, průmysl a další oblasti. A také a opravdu v neposlední řadě jsou ohroženy peníze z Národního plánu obnovy, na který připadá víc jak 9 miliard korun pro příští období. Hlavními komponenty právě Národního plánu obnovy je kapitola Renovace budov a ochrana ovzduší, to znamená, jsou to peníze, které by měly financovat program Nová zelená úsporám v budoucnu a také kotlíkové dotace. To znamená, že ty opravdové vlajkové lodi, na které čekají desítky tisíc lidí, desítky tisíc našich občanů, aby si mohli vyměnit svůj starý kotel, kdy velmi úspěšný program kotlíkových dotací bude pokračovat právě i z Národního plánu obnovy, a samozřejmě také tisíce konkrétních akcí na zateplování, na snížení energetické náročnosti domů, ať už bytových, nebo rodinných, to jsou právě ty investice, které samozřejmě v současné době vysokých cen za energie jsou ještě důležitější než kdykoliv předtím, tak tyhle peníze a jejich čerpání budou jednoznačně v riziku právě v rámci rozpočtového provizoria. A to je něco, co nelze přehlédnout a nelze tady neříct.

Takže to není žádné alibi, to není žádné vymlouvání. To je o tom, aby si nová vláda uvědomila, v tomto případě samozřejmě i Sněmovna, kde má koalice většinu, že to teď není jenom nějaké harašení tady nebo hřmění zbraněmi nebo jenom nějaká rétorika, ale že to jsou konkrétní dopady na tisíce a možná desítky tisíc lidí, jejichž financování projektů - a znovu říkám především pro města, obce a občany - je ohroženo tím, že ten program nebude schválen, že rozpočet nebude schválen a že samozřejmě bude možno ho čerpat pouze, jak už tady bylo řečeno kolegyněmi a kolegy, v rámci jedné dvanáctiny, a některé ty nové výzvy nemohou být vypsány vůbec. Kdyby to bylo v nějakých minulých letech, kdybychom se bavili v uvozovkách pouze o nějakých desítkách milionů korun, tak by to možná bylo relativně marginální. Ale zrovna v této době rekordních peněz, které se naší vládě podařilo vyjednat v rámci evropského financování, tedy ať už jde o Modernizační fond, nebo o Operační program Životní prostředí, právě třeba na kotlíkové dotace nebo národní fondy, to má konkrétní dopady. Takže na to chci upozornit a je potřeba to tady říct s plnou vážností. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Jenom se ujistím, navrhl jste nějaký nový bod, nebo jste jenom konstatoval, co jste chtěl říci? (Ministr souhlasí.) Výborně, děkuji.

Omlouvá se z dnešního jednání z pracovních důvodů pan předseda Andrej Babiš.

A nyní se přihlásil pan ministr v demisi Lubomír Metnar. Máte slovo, pane ministře, a připraví se pan ministr Adam Vojtěch. Prosím.

 

Ministr obrany ČR Lubomír Metnar Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nemohu nezareagovat na tu debatu, což budou dopady rozpočtového provizoria na rezort Ministerstva obrany na armádu, potažmo na obranyschopnost této země. Některé věci tady samozřejmě zazněly, ale já je chci opět zdůraznit a akcentovat, že v případě rozpočtového provizoria nastane nemožnost zadávání veřejné zakázky či uzavření smluv především u velkých projektů, které rezort Ministerstva obrany realizuje v rámci rozvoje svých schopností.

Tak jak již zaznělo, jednotlivé rezorty v období rozpočtového provizoria obdrží podle pravidel jednu dvanáctinu původně schváleného rozpočtu každý měsíc. V rozpočtovém provizoriu není možné zahajovat velké projekty, veřejné zakázky, protože při jejich spuštění je třeba mít krytí na celý projekt. U velkých projektů v prostředí Ministerstva obrany se může jednat o částku vyšší, než je jedna dvanáctina starého rozpočtu po odečtení mandatorních výdajů, krytí by tedy v daném měsíci nebylo dostatečné a nebude možné zakázky zadat či uzavřít na ně smlouvu - takže stejný problém jak u kolegů z jiných rezortů i u rezortu Ministerstva obrany v návaznosti na obranyschopnost. V prostředí Ministerstva obrany se tím pádem projeví výrazné zpoždění s velkými projekty, jelikož tyto bude možné zahájit až po schválení nového rozpočtu, tedy po odpadnutí rozpočtového provizoria. Po něm ovšem bude navazovat ještě další část, a tu chci rovněž zdůraznit, takzvaná administrativní část, kdy se data za období rozpočtového provizoria budou muset prvně nahrát do systému a následně bude možné činit další kroky. Bez toho to nepůjde. A bude to období, kdy nebudou data on-line, protože nebudou v systému, kdy se tam budou muset pracně doplnit.

Otázkou je, do jaké míry je možné v období rozpočtového provizoria pokračovat v nedokončených, ale i nadále běžících projektech. U těchto projektů je třeba vázat vyjednávání s dodavateli na jasné parametry financování. V době, kdy bude platit rozpočtové provizorium, nelze podobu nového rozpočtu predikovat, tudíž nebude možné činit ani jiné výrazné kroky v již běžících projektech. Takže jak říkám, bude to mít tyto dopady na rezort obrany, na armádu, potažmo obranyschopnost, a rychle nabývat schopnostem, ke kterým jsme se v rámci aliance zavázali.

Teď mi ještě, dámy a pánové, dovolte trochu jiný pohled, kdy bych se se svojí několikaletou zkušeností v působení na rezortu Ministerstva obrany vyjádřil k případnému krácení či k případným škrtům v rozpočtu Ministerstva obrany. S ohledem na dobrou ekonomickou situaci jsem v posledních letech nechal sestavovat rozpočet Ministerstva obrany jako maximálně proinvestiční. Bylo potřeba dohánět deficit z minulých let. Nejinak byl s ohledem na rostoucí trajektorii rozpočtů včetně rozpočtového výhledu až do roku 2024 sestavován i rozpočet pro rok 2022. Pokud by nastala nutnost krátit rozpočet roku 2022 ze stávajících 93,5 miliardy korun, znamenalo by to opětovnou destabilizaci veškerých investičních plánů. Vzhledem k tomu, že mnoho investičních projektů je víceletých, snížení rozpočtu jednoho zásadně ovlivňuje i plány let následujících. Je to zničení základny, od které se odvíjí reálnost plánů dalších let, respektive by se vytvořila vysoká míra rizika při sestavování těchto víceletých plánů.

Je třeba říci, že nelze zásadním způsobem krátit mandatorní výdaje. To je všem jasné, těm lidem musíme zaplatit, musíme jim dát plat za práci, kterou odvádějí. Stejně tak oblast ostatních běžných výdajů je u rezortu Ministerstva obrany téměř na minimální úrovni, aby zajistila nezbytný výcvik vojsk, provozuschopnost techniky nebo i například financování tolik v tuto chvíli nezbytného zdravotnictví cestou příspěvku do vojenských nemocnic.

Případné krácení či škrty by musely být učiněny především v oblasti investic. U armády, potažmo u rezortu Ministerstva obrany z investic plánovaných na rok 2022, které činí 31,3 miliardy korun výdajů, je v tuto chvíli již více jak 20 miliard pod smluvními závazky. Museli bychom všechny anebo část investic, které jsou nezasmluvněné, zrušit a to by mělo samozřejmě nedozírné následky k dalšímu vývoji a k plánům, které vycházejí ze strategických dokumentů, které byly schváleny. A nemusím tady hovořit dlouho, jednalo by se - spojovací technika, která je tak nutná v rámci interoperability v rámci spojenců, technické zhodnocení pandurů, prostředky velení a řízení, no celá řada projektů by se prostě musela buď zčásti anebo úplně zrušit.

Zároveň snížení rozpočtu v tomto čase může vést k možným neúčelným výdajům. Jednalo by se jak o strategické investice, tak o běžnou obnovu majetku. Zároveň některé investice na sebe mohou být časově navázané a v tak krátkém čase k provedení změn rozpočtu nebude možné znovu provést synchronizaci těchto investic, jak to je v těchto plánech v současné době nastaveno. Chci říct, že v nominálním vyjádření by pokles v roce 2022 o jakékoli snížení znamenal pokles pod úroveň roku 2021, z hlediska podílu HDP je to v roce 2021 1,41 procenta a v případě krácení si dokážete představit, co by to znamenalo, jaký signál by byl vyslán vůči našim spojencům, kdy v době, kdy jsme hodnoceni jako sedmá nejlepší země s nejrychleji rostoucím obranným rozpočtem, tak jaký by to byl signál k našim partnerům, k našim spojencům.

Dále chci říct, že je velkou otázkou, nebo by bylo velkou otázkou pokračování v náborech vojáků v době, kdy má armáda největší důvěru občanů, kdy pomáhá všude, kde je třeba, a kdy je obrovský zájem o službu v armádě.

Takže, dámy a pánové, to jsem považoval za nutné vám sdělit a upozornit na rizika z pohledu Ministerstva obrany a obranyschopnosti. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní je přihlášen s přednostním právem pan ministr Adam Vojtěch a připraví se pan poslanec Aleš Juchelka.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolím si také vyjádřit se k tématu rozpočtového provizoria a dopadu tohoto kroku na rezort zdravotnictví.

Určitě víte, že právě Ministerstvo zdravotnictví v tento čas je ministerstvem, které je nejvíce exponované, pokud jde o řešení krize spojené s pandemií covid-19. My jsme se snažili maximálně navýšit finanční prostředky, které jdou do českého zdravotnictví - když se podíváme na ta čísla, která jsou z (doby) před čtyřmi lety, kdy do zdravotnictví šlo v roce 2017 322 miliard, tak v tomto roce je to již přes 550 miliard korun, které jdou do českého zdravotnictví, tedy za čtyři roky 228,5 miliardy korun navíc. Myslím si, že to je naprosto jasný signál o preferenci rezortu zdravotnictví jako takového. Samozřejmě, celá řada výdajů jde i ze státního rozpočtu a jsou to peníze, které jsou určeny právě na řešení této krize a kde skutečně by mohlo dojít k tomu, že by mohly být ohroženy některé zásadní věci - například nákup vakcín. Česká republika má objednané vakcíny pro další období. Budou ty vakcíny docházet v následujících měsících. Finanční závazky v tomto směru jsou zhruba 900 milionů korun měsíčně, faktury se splatností 30 dní, a musím říci, že výrobci jsou v tomto velmi striktní, to znamená, jakékoli zpoždění v platbě za vakcíny, které dochází do České republiky, by mohlo mít docela fatální dopady, že by skutečně výrobci třeba vakcíny dodávali se zpožděním, což vzhledem k situaci, ve které se nacházíme, kdy skutečně potřebujeme naočkovat každého, ať již pokud jde o primovakcinace, nebo o posilující dávky, tak by mohlo působit v té organizaci a logistice celého systému zásadní problémy. To je skutečně něco, co je nutné vnímat v kontextu výdajů, které nás čekají v příštím roce.

Ministerstvo zdravotnictví získalo v rámci státního rozpočtu, který byl navržen, celkově 23 miliard korun, které jdou skutečně na rezort zdravotnictví jako takový, a z tohoto právě velká část jsou peníze určené na nákup vakcín. Takže tady jenom bych poprosil, aby skutečně nedošlo k tomu, že bude třeba zpoždění v platbách za vakcíny, kdy skutečně ty faktury mají splatnost 30 dní a splatnost je velmi, velmi striktní.

Další věci, které se týkají plateb spojených s touto krizí, se týkají financování projektu Chytrá karanténa. To jsou často skutečně velmi ad hoc výdaje spojené například s posílením trasování, to znamená angažováním dalších operátorů, případně řešením sekvenací. Máme sekvenační systém, kdy víte, že máme zde variantu omikron, kdy máme v tuto chvíli v plánu výrazně posílit počty sekvenovaných vzorků, což jsou peníze, které jdou ze státního rozpočtu, a my můžeme očekávat, že varianta omikron bude v těch následujících týdnech skutečně v té maximální prioritě, pokud jde o sekvenaci vzorků pozitivních na covid, a sekvenační centra nesporně budou potřebovat finanční prostředky. I tady bych chtěl skutečně poprosit, aby jakékoliv provizorium, případně škrty neměly dopad na systém financování sekvenačních center, protože by se to mohlo skutečně vymstít, pokud by dostatek vzorků nebylo sekvenovaných, že by varianta omikron mohla převážit, aniž bychom o tomto věděli. To je další věc, která je velmi zásadní.

Další oblastí je podpora zdravotníků. My jsme v tomto roce schválili poukazy na lázně pro zdravotníky, 8 000 korun na jednoho zdravotníka. Bylo to využíváno ze strany zdravotníků z nemocnic, kde se starali a nadále starají o covidové pacienty. Tento program končí na konci roku. Pokud bude nutné, a já si myslím, že to nutné bude, opět podpořit zdravotníky, musí být vypsán program nový. Nový program pro lázně, pro zdravotníky není možné vypsat v rámci rozpočtového provizoria. Takže opět velmi prosím, ať myslíme na naše zdravotníky, kteří jsou skutečně vyčerpáni opět další vlnou covidu, musí se starat o pacienty na jednotkách intenzivní péče, ta práce je velmi náročná. Program Lázně pro zdravotníky končí na konci roku, zdravotníci čekají, že bude znovu vypsán v příštím roce, a pokud by došlo k tomu, že dojde ke zpoždění, tak myslím si, že by to bylo velmi negativně vnímáno, že se nedostanou k této rehabilitační péči, kterou si myslím, že si velmi zaslouží. Takže i tady bych poprosil, aby tomu byla věnována maximální pozornost. Komunikujeme s odbory, komunikujeme se zdravotníky a oni čekají, že ten program bude znovu vypsán tak, aby ti, kteří nestihli se dostat do těch lázní, se k nim dostali v příštím roce.

Další věcí, která je velmi zásadní, jsou investice. My jsme se snažili maximálně i v rámci státního rozpočtu, ale i v rámci evropských fondů podpořit investice do zdravotnictví. V příštím roce z národních peněz půjde 8 miliard korun na investice. Začíná React, React-EU, což je program, kde na zdravotnictví jde 22 miliard korun. Myslím si, že velmi dobře to víte, na přístrojové vybavení, nemocnice budou čerpat tyto prostředky. Je tam velmi závazný a striktní termín pro vyčerpání těch prostředků do konce roku 2023, to znamená velmi napjatý harmonogram. I v tomto případě je nutné myslet na to, že Ministerstvo zdravotnictví je tím, kdo vydává rozhodnutí o poskytnutí dotace. Ministerstvo zdravotnictví nemůže vydat rozhodnutí o poskytnutí dotace v rozpočtovém provizoriu, bylo by to protizákonné. Takže opět je nutné myslet i na to, aby nedošlo ke zpoždění těchto investic, které se týkají nákupu přístrojů a podobně. Myslím si, že naše zdravotnictví potřebuje investice, je to naprosto klíčová věc. My jsme se snažili ty investice podpořit a zpoždění by v tomto směru určitě nebylo ku prospěchu věci.

Další věcí jsou rezidenční místa. Jsou taktéž placena ze státního rozpočtu. Dochází tam k poskytování dotace na vzdělávání mladých lékařů. I tady by mohlo dojít k problémům, pokud by nemohly být tyto prostředky vynakládány, nemohly by být navýšeny prostředky na rezidenční místa, která jsou klíčová pro placení specializačního vzdělávání mladých lékařů. A například v primární péči skutečně na rezidenčních místech závisí vzdělávání budoucích praktických lékařů.

Věcí, které musejí být financovány, je celá řada. Mimo jiné se výrazně zvyšuje platba za státní pojištěnce, což velmi dobře víte, v příštím roce o 14 miliard korun. Jsem rád, že se to podařilo, protože je to další polštář pro zdravotnictví, které je sužováno krizí spojenou s pandemií covid-19. I tady bude nesporně nutné myslet na to, že další prostředky do zdravotnictví budou muset být vynaloženy. Myslím si, že je nesporné, že bude muset být rozhodnuto o dalším navýšení platby za státní pojištěnce vzhledem k nákladům, které máme v souvislosti s covidem, a nejsou to jenom ty vakcíny. Je to samozřejmě i nadále testování, které probíhá v poměrně výrazné míře. Každý den se testuje zhruba 90 000 až 100 000 lidí, 90 000 až 100 000 testů PCR, což jsou samozřejmě obrovské náklady pro zdravotní pojišťovny. Přicházejí nové léky na covid. I to jsou věci, které budou muset být placeny, ať jsou to monoklonální protilátky, kde se bavíme o stovkách milionů korun, miliardách korun, které jdou na nákup monoklonálních protilátek, tak i nová antivirotika, která už jdou do České republiky. V tomto týdnu přijde první antivirotikum molnupiravir. A v následujícím období, právě v prvním kvartále příštího roku, by mělo přijít další antivirotikum od firmy Pfizer, které, zdá se, že je velmi účinné. Opět to budou další náklady, které jsou spojeny s řešením krize kolem covidu-19.

Takže já jenom v tomto směru chci upozornit na to, že Ministerstvo zdravotnictví, které je zodpovědné za řešení, a je to primárně Ministerstvo zdravotnictví, řešení této krize, společně samozřejmě se zdravotními pojišťovnami, s nemocnicemi, má velmi výrazné náklady s tímto spojené. A velmi prosím, aby toto bylo zohledňováno, aby nedošlo k ohrožení nákupu vakcín, aby nedošlo k ohrožení financování projektu Chytré karantény, aby nedošlo k ohrožení financování trasování, aby nedošlo k ohrožení financování nákupu léků a podobně. To jsou všechno zásadní věci, které je nutné je mít na paměti, pokud bude schváleno rozpočtové provizorium, potažmo pokud by mělo dojít k jakýmkoli škrtům v tomto rezortu. Myslím si, že naopak rezort zdravotnictví si zaslouží maximální podporu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní se přihlásil k programu, k návrhu pořadu schůze pan poslanec Aleš Juchelka.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Moc děkuji za slovo, paní předsedající. Já mám návrh bodu Dopady rozpočtového provizoria v sociální oblasti a chtěl bych to navrhnout jako 9. bod tady této 4. schůze před bodem číslo 10, což ještě řeknu na závěr.

Když to vezmu trošičku ze široka, tak jsme v médiích neustále přesvědčováni, že se ušetří z tohoto státního rozpočtu 78 miliard korun, že schodek se nějakým způsobem sníží, ale na druhou stranu jsem neslyšel žádného budoucího ministra, který by v jakémkoli rozhovoru řekl: Tak to bude právě můj rezort, já - jako například ministryně obrany Jana Černochová - říkám, že dobrovolně se vzdám 10 miliard ze svého rozpočtu, nebo pan kolega Gazdík na školství, že řekne: Ano, tak z mého se může škrtnout takováto částka. To jsem ještě neslyšel.

Naopak slýchávám, že všichni budoucí ministři budou bojovat za své rezorty. Například když jsem poslouchal teď rozhovor s budoucí paní ministryní pro vědu, výzkum a inovace Helenou Langšádlovou, tak ta říkala, že naopak od budoucího premiéra Fialy má slíbenou plnou částku a možná že se ještě rozpočet na vědu, výzkum a inovace navýší. Takže možná že za malý okamžik tady bude vystupovat i pan budoucí ministr financí, nebo vidím za mnou ekonomického experta ODS Honzu Skopečka, že nám to všechno krásně vysvětlí, jakým způsobem to budoucí vláda myslí, protože ke slovům a k činům to jde opravdu velmi daleko.

My jsme slyšeli před volbami, a možná že se tím ušetří, že se bude propouštět, pokud pětikoalice vyhraje a dá dohromady vládu, 13 % úředníků, což je zhruba přes 60 000 pracovních míst. Ale na druhou stranu si sama tři ministerstva založí, jako by se nechumelilo. Na jednu stranu propustíme úředníky, ale na druhou stranu tři ministerstva budeme mít navíc.

Když se bavíme o rozpočtovém provizoriu, pravděpodobně budou zmrazeny platy státních zaměstnanců, které nebudou být moci tři měsíce nějakým způsobem zvýšeny. Ale na druhou stranu my si nechceme tady v Poslanecké sněmovně zmrazit platy poslanců. To určitě nechceme od ledna. (Z pléna: To tedy nechceme!)

Takže teď, když se trošičku vrátím k té sociální oblasti, co nám tam hrozí, tak na druhou stranu ale musím říct, že Ministerstvo práce a sociálních věcí je dobře připraveno, hlavně co se týká prvních dvou měsíců, leden a únor, je připraveno na růst cen energií a na další výzvy týkající se sociální politiky. Myslím si, že vláda - ta, která ještě sedí za mnou - dobře ošetřila právě to, že bude reflektovat ceny energií, tak jak stoupají, a to jak jsem říkal, v lednu i v únoru různými opatřeními. Každý měsíc ale budou muset rezorty žádat jednu dvanáctinu ze svých nejen mandatorních výdajů právě proto, aby každý měsíc se dohadovaly ty rezorty s Ministerstvem financí. A není ohroženo samozřejmě ani navyšování důchodů, které jsme navýšili v rámci valorizace nebo nad rámec valorizace. To bych chtěl všechny důchodce ubezpečit. Není ohroženo ani financování sociálních služeb, protože vždycky na začátku každého roku to pokrývají výpůjčkou kraje a krajské úřady.

Ale v čem je problém, je, že se například peníze ze státního rozpočtu třeba v krajích, a jedná se o více než 19 miliard korun, objeví třeba v březnu, v dubnu, ale v tuto chvíli díky rozpočtovému provizoriu to mohou kraje očekávat až někdy v červenci. Jak se tedy budou v rámci rozpočtového provizoria v krajských rozpočtech tady tyto peníze řešit? Tak to bych samozřejmě chtěl tuto odpověď, proto otvírám tady tento bod.

Doba je turbulentní a já jsem moc rád, že se povedlo ve vládě v rámci státní sociální podpory nalézt řešení v rámci navýšených normativních nákladů na bydlení, a to od roku 2022, kdy bude u příspěvku na bydlení částka, která bude zohledňovat zvýšení energií. U doplatku na bydlení to zas takový problém nebude, protože tam je to počítáno vždycky v místě a v čase obvyklém.

V posledním čtvrtletí roku 2021 prudce vzrostly ceny energií, především plynu a elektřiny, což bude pravděpodobně pokračovat i počátkem příštího roku. Zvlášť velký problém bude u domácností, které mají smlouvy s dodavateli energií bez nějaké dlouhodobé fixace. Avizovaný skokový nárůst nákladů domácností na energie nelze u každoročně navyšovaných normativních nákladů řešit nařízením vlády, protože to je dáno v průběhu toho roku cenami, které dodává vždycky Ministerstvo průmyslu a obchodu, ale bude muset být, a to už se na tom Ministerstvu práce a sociálních věcí připravuje, taková mladá, malá novelka, která bude řešit právě státní sociální podporu.

A tady je ten problém, kdy my vlastně například tady tuto novelu státní sociální podpory schválíme. Vždyť máme dneska a zítra poslední sněmovní den v tomto roce, možná to bude někdy až příští rok v lednu, a musíme projít de facto, pokud to nebude zákon v legislativní nouzi, nějakým legislativním kolečkem, tudíž bychom mohli občanům tady toto zvyšování cen energií nějakým způsobem sanovat třeba až v polovině roku. Tak jaký má rodící se koalice plán například na tady tuto legislativní cestu u státní sociální podpory? Sněmovna už tady do konce roku nebude.

Obecně jak to bude s cenami energií, se ptám, a zdali máte nějakou vizi, například s posílením mimořádné okamžité pomoci, která by měla být jedním z nástrojů, kdy občané mohou žádat na úřadech práce pomoc právě při zvyšování cen energií?

Máme i normy, naštěstí se to některých norem nedotkne, jako je například Antivirus, který byl schválen v průběhu minulého měsíce, ale v Antiviru je maximálně 1,5 miliardy. Pokud ale jsme uprostřed nějaké covidové krize, budeme muset zase podpořit nějakým způsobem mzdy těch, kteří Antivirus využívají, tak když dočerpáme 1,5 miliardy korun, je konec a už žádná další pomoc nebude. Takový program nelze doplnit, obnovit, znovu nastavit, prostě a jednoduše nemůžeme těm lidem pomoci.

Má rodící se koalice nějaký plán? To bych rád slyšel, proto, paní předsedající, navrhuji zařadit nový bod, a to Dopady rozpočtového provizoria na sociální oblast, a jak jsem řekl, je to za 9 bod právě u tady této 4. probíhající schůze. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já vám přeji pěkný podvečer, děkuji panu poslanci Juchelkovi za jeho vystoupení. Nový bod, o kterém dám hlasovat, jsem si poznamenal.

Další přihlášená v pořadí je paní poslankyně Kovářová. Paní místopředsedkyně, máte slovo.

Pak se chci jenom pro pořádek zeptat: eviduji přihlášku Ondřeje Benešíka. Chci ze zeptat, zda... Ne, nehlásíte se do rozpravy. Děkuji.

Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, máme zde na stole návrh paní ministryně v demisi, abychom projednali její rozpočtový plán na rok 2022. Je to mimořádně špatný nápad, zamítněme ho. Důvodů je celá řada. Ten hlavní je naprosto jednoduchý - onen rozpočtový plán na příští rok je mimořádně špatný. Slyšeli jsme a asi ještě uslyšíme řadu argumentů, proč návrh státního rozpočtu z dílny Ministerstva financí a ministryně Aleny Schillerové naopak přijmout. (Hluk v sále.) Všechny jsou stejně špatné nebo ještě horší než návrh samotný.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, já vás požádám, aby v případě, že máte potřebu něco řešit, jste odešli do předsálí, aby mohla paní místopředsedkyně v klidu přenést svůj návrh. Prosím, pokračujte.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Všechny návrhy jsou stejně špatné nebo ještě horší než návrh rozpočtu samotný. Krátce je shrnu. Za prvé, slyšeli jsme tady a možná ještě uslyšíme, že rozpočtové provizorium je nezodpovědné. Za druhé, jde prý o nejlepší návrh rozpočtu na příští rok, jaký lze udělat. A za třetí, potřebujeme rozpočet, který nás vyvede z krize, a návrh paní ministryně v demisi je údajně právě takový.

Tedy k tomu prvnímu. S provizoriem jsme žili v roce 1999 a v roce 2000. Nic nekonečně dramatického se nestalo. Samozřejmě že to není dobrý signál trhům, proto musíme dobře komunikovat, proč do provizoria jdeme. Naším cílem je připravit úspornější a ekonomicky zodpovědný rozpočet. To trhy pochopí a přijmou to.

K tomu druhému argumentu. Řeknu jen několik čísel. Rok 2020: 367 miliard. Rok 2021: přes 400 miliard, možná i 450 miliard. A rok 2022: schodek 377 miliard. Kdybychom přijali návrh Ministerstva financí, bude to znamenat 1 bilion a skoro 200 miliard schodku za tři roky. Ano, samozřejmě, prožívali jsme špatné časy, ale to znamená nový dluh na každého jednoho občana naší země vysoko přes 100 000 korun. Takhle prostě dál nelze pokračovat.

A k argumentu třetímu. Z krize nás rozhodně nevyvede další zběsilé utrácení. Z krize nás vyvede, když nahradíme mikromanagement racionální a na dobré strategii založenou politikou, když lidem nabídneme snižování administrativní zátěže, dobrou a férovou komunikaci, když se s důvěrou opřeme o jejich schopnosti a jejich rozum, když dosáhneme změny v politické kultuře a ve společenské atmosféře. To je cesta z krize.

A na závěr několik slov k trhům. V posledních letech jsme zaťali pod vedením Andreje Babiše a Aleny Schillerové skutečně mimořádnou dluhovou sekyru do těla naší společnosti. A co je výsledkem? Pojďme si to shrnout. Chabý růst HDP, který ani zdaleka nenahrazuje drtivý propad za rok 2020. Obrovská inflace, která je aktuálně na 6 procentech a na konci roku možná i na 8 procentech. A jak to bude vypadat dál, to nikdo neví. Jen za loňský rok a tento rok ztratily úspory obyvatel přes desetinu své kupní síly. V tom nelze pokračovat.

Drahá je obsluha státního dluhu, která hrozí udusit i ty malé náznaky růstu, které snad někde vidíme. Stačí si otevřít stránku s výsledkem emisí státních dluhopisů. V lednu jsme byli někde na ceně 0,9 až 1 procento, v prosinci jsme na 2,5 až 2,6 procenta a to je obrovské zdražení dluhu. Takto zkrátka nelze pokračovat. Nemůžeme mít schodek 377 miliard na příští rok. Jaký signál bychom tím vyslali trhům? Bude to signál, že hodláme pokračovat v utrácení peněz, které nemáme.

A jaká bude odpověď trhů? Další inflace, další zdražování obsluhy našeho už tak velkého státního dluhu, prohloubení nerovnováhy a krize. Proto je nutné schodek 377 miliard nejen odmítnout, ale demonstrativně ho smést ze stolu. Proto je nutné připravit schodek nižší, nejméně 300 miliard korun, i za cenu několikaměsíčního provizoria. Tři měsíce provizoria s vizí úspor napáchá mnohem menší škody než rozpočet navržený Alenou Schillerovou. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Já se chci zeptat, jestli zazněl nějaký návrh k programu? Děkuji. Jenom, kolegyně a kolegové, pro pořádek. Ti z vás, kteří dneska mluvili, byť s přednostním právem, tak začátek schůze je určen k tomu, aby padaly návrhy na úpravu schůze. Toto není diskuse. Takže pro pořádek uvádím, že přestože vystoupili s přednostním právem, nic nenavrhl Andrej Babiš, Richard Brabec, Lubomír Metnar, Adam Vojtěch a ani paní místopředsedkyně. Já vás chci vést k pořádku, abyste nezneužívali jednací řád a aby v případě, že budete chtít vystoupit, jste vystoupili řádně v diskusi a nezneužívali začátku schůze k tomu, abyste zde odprezentovali svoje názory, k tomu je diskuse. Já vám děkuji.

A nyní navážu prvním bodem nebo respektive vzhledem k tomu, že nikdo není přihlášen, se dostaneme k pořadu schůze a já budu číst jednotlivé návrhy, o kterých dám hlasovat. Přivolám kolegyně a kolegy z předsálí, zagonguji, aby byli přítomni v sále a byli připraveni na hlasování.

Eviduji vaši žádost o odhlášení. Já vás všechny odhlásím a požádám o opětovnou registraci vašimi kartami.

Postupně začnu číst jednotlivé body, které upravují dnešní návrh programu.

Jako první bod je bod, který zazněl na grémiu a na kterém byla shoda. Grémium Poslanecké sněmovny navrhuje zařadit do pořadu schůze nový bod, je to sněmovní dokument 139, je to Návrh ročních odměn za činnost členů kontrolní rady a tento nový bod zařadit do bloku Zprávy, návrhy a další body. Ještě zagonguji a počkám chvíli, než se dostaví zbytek poslankyň a poslanců do sálu.

 

Nyní bych dal hlasovat o prvním bodu, tak jak zazněl z grémia, a je to Návrh ročních odměn za činnost členů Kontrolní rady Grantové agentury ČR, sněmovní dokument 139.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku.

Je to hlasování s pořadovým číslem 2, přihlášeno je 186 poslankyň a poslanců, pro návrh 187, proti 1. Konstatuji, že s návrhem grémia byl vysloven souhlas a bod Návrh ročních odměn za činnost členů Kontrolní rady Grantové agentury ČR jsme zařadili do bloku Zprávy, návrhy a další body.

 

Nyní budu číst návrhy, které zde zazněly na začátku, v úvodu schůze, a poprosím předkladatele, aby mě případně opravili, kdybych nečetl správně to, jakým způsobem načetli své body.

 

První návrh zazněl od Tomia Okamury a zní Zdražování, inflace a hrozba ekonomické krize v České republice. Je to nový bod a v případě, že bude odhlasován, budeme hlasovat o jeho pevném zařazení.

Zahajuji hlasování. Táži se: Kdo je pro návrh, aby zmáčkl tlačítko a zvedl ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 3, přihlášeno je 191 poslankyň a poslanců, pro 20, proti 99. Tento návrh byl zamítnut.

 

Půjdeme tedy k druhému návrhu, také od Tomia Okamury, a je to nový bod s názvem Nouzová opatření a jejich vliv na ochranu zdraví občanů ČR. Je to nový bod.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zařazení tohoto bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 4, přihlášeno je 191 poslankyň a poslanců, pro 20, proti 79. Tento návrh byl zamítnut.

 

Dále třetí bod od Tomia Okamury a je to bod Výzva vládě České republiky ve věci pokusu eurokomisařky Heleny Dalliové o zrušení Vánoc. Je to nový bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 5, přihlášeno je 191 poslankyň a poslanců, pro 22, proti 76. Tento bod nebyl přijat.

 

Omlouvám se, kolegyně a kolegové, zvlášť v levé části sálu poprosím o ztišení, aby ostatní rozuměli.

 

Čtvrtý bod. Je to bod, který přednesla ministryně financí Alena Schillerová, a tento bod zní... je to bod o státním rozpočtu ČR na rok 2022. Je to nový bod - zařazení na program.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 6, přihlášeno je 191 poslankyň a poslanců, pro návrh 87, proti 101. Tento návrh byl také zamítnut.

 

Pak zde máme pár návrhů od pana poslance Marka Bendy. Prvním návrhem je vypustit bod číslo 8, je to sněmovní tisk 65 - Souhlas s ratifikací Smlouvy mezi Českou republikou a Republikou Kosovo.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 7, přihlášeno 191 poslankyň a poslanců, pro 124, proti 1. To znamená, vyslovili jsme souhlas, že vyřadíme z dnešního projednávání bod číslo 8.

 

Další návrh je, že z programu této schůze vypustíme bod číslo 9, je to sněmovní tisk 59 - Návrh rozpočtu SFŽP.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 8, přihlášeno je 192 poslankyň a poslanců, pro 124, proti 65. S tímto návrhem byl vysloven souhlas a vypouštíme z programu bod číslo 9.

 

A třetí návrh Marka Bendy je zařadit nový bod. Nejprve ho přečtu a v případě, že návrh projde, dáme jeho pevné zařazení. Je zde návrh o zařazení nového bodu, který zní Usnesení o nezbytné úloze jaderné energie v dekarbonizaci ekonomiky.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh, aby tento bod byl zařazen nově na program? Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 9, přihlášeno je 193 poslankyň a poslanců, pro návrh 174, proti 18. Tento návrh byl přijat a tento bod je zařazen na program dnešního jednání.

 

A druhé hlasování je návrh, aby tento bod byl zařazen jako první bod dnešního jednání.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro návrh, aby tento bod byl jako první na dnešní schůzi? Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 10, přihlášeno je 193 poslanců a poslankyň, pro 173, proti 19. Tento návrh byl zařazen jako první bod této schůze.

 

Jak jsem řekl, premiér Andrej Babiš nenavrhl nic a pan ministr Karel Havlíček navrhl nový bod na zařazení této schůze - Dopady rozpočtového provizoria na podnikání. Bod jsem přečetl.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení tohoto bodu na program schůze? Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 11, přihlášeno je 193 poslanců a poslankyň, pro 87, proti 79. Tento bod byl zamítnut.

 

Vyskočil mi zde do faktické poznámky pan poslanec Martin Baxa, ale nevidím, že by se hlásil do rozpravy. Děkuji.

 

Dalším bodem, o kterém dám hlasovat, je návrh paní ministryně Dostálové, a to je Dopady rozpočtového provizoria na dotační programy.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program této schůze? Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 12, přihlášeno 193 poslanců a poslankyň, pro 87, proti 79. Tento návrh byl zamítnut.

Ministr Brabec nic nenavrhl, ministr Lubomír Metnar také nic nenavrhl a ministr Vojtěch Adam také nic nenavrhl.

 

Dalším bodem, o kterém dám hlasovat, je návrh pana poslance Aleše Juchelky, chce zařadit na program schůze bod, který nazval Dopady rozpočtového provizoria na sociální oblast.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 13, přihlášeno je 193 poslankyň a poslanců, pro návrh 87, proti 73. Tento návrh byl zamítnut.

 

Tak jak mám poznámky před sebou, jsme se vypořádali se všemi návrhy, které zazněly. Nikdo to nerozporuje, v tom případě nyní nechám hlasovat o návrhu programu této schůze jako celku s úpravami, které jsme přijali.

 

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh programu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Do hlasování s pořadovým číslem 14 přihlášeno 193 poslankyň a poslanců, pro návrh 170, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem této schůze jsme vyjádřili souhlas.

 

Ale mám zde připomínku k hlasování. Prosím, pane poslanče. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. U hlasování číslo 9 jsem hlasoval proti, na sjetině mám pro. Nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Pouze vyjádření pro stenozáznam bez zpochybnění hlasování. Dobře, děkuji vám. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Kolář: Děkuji, vážený pane předsedající, u hlasování číslo 4 jsem hlasoval proti, ale objevilo se tam pro, hlasování nezpochybňuji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Opět pro stenozáznam. Dobře, děkuji vám. Tím jsme se vypořádali s připomínkami k hlasování a přistoupíme v tom případě k programu dnešní schůze. Jako první jsme schválili bod s názvem

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.