(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb.,
o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 116/ - zkrácené jednání

Před projednáváním tohoto tisku bychom podle § 99 odst. 5 měli posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání. Já tedy otevírám rozpravu.

Nevidím nikoho přihlášeného. Pokud se tedy do rozpravy nikdo nehlásí, tak ji končím a přikročíme k hlasování.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 116, ve zkráceném jednání."

Poprosím o hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 14 bylo přihlášeno 188 poslankyň a poslanců, z nichž 171 bylo pro. Já tedy konstatuji, že jsme usnesení přijali a projednáváme v legislativní nouzi nadále ve zkráceném jednání.

 

Otevírám tento bod, sněmovní tisk 116. Předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobré odpoledne, vážená paní předsedkyně, členové a členky vlády, vážené poslankyně, poslanci. Dovolte mi, abych uvedl návrh zákona, sněmovní tisk 116. Je to zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

Smyslem návrhu tohoto zákona je reagovat na současnou situaci na trhu s energiemi, kde vidíme dynamický vývoj v posledním pololetí roku 2021 a zároveň také vnímáme ty odhady... (Odmlčuje se pro hluk v sále.) Zároveň také vnímáme odhady Ministerstva průmyslu a obchodu a Energetického regulačního úřadu, které hovoří o tom, že by zvýšení v průměru v roce 2022 mohlo být v případě elektřiny o 37 % a v případě plynu zhruba o 40 %. Na tu situaci jsme se jako vláda rozhodli rázně a jasně reagovat tím, že předkládáme tuto novelu, kdy upravujeme výše normativů pro příspěvek na bydlení tak, abychom touto pomocí, adresnou konkrétní pomocí, byli schopni pomoci lidem, na které negativně situace s cenami energií bude dopadat.

V návrhu zákona také upravujeme několik dalších věcí, a to, že rozšiřujeme okruh možných žadatelů na lidi, kteří jsou například v podnájmech nebo mají různá břemena služebnosti, a případně ještě bude reagovat asi i kolega poslanec Kaňkovský ještě jedním návrhem tak, abychom to spektrum lidí, kterým je potřeba pomoci, měli zaplněno a aby nám tam nezůstávala nějaká takzvaná bílá místa na mapě.

A pak je tam třetí úprava, která dává vládě zmocnění, aby mimořádně v roce 2022 vláda mohla případně ještě reagovat na další vývoj na cenu s energiemi, pokud by docházelo ještě k nárůstu ceny elektřiny nebo plynu tak, aby vláda svým nařízením vlády mohla v roce 2022 zvýšit normativy, aby pomoc byla potom adekvátní situaci, protože je dneska těžké předjímat, jaká bude situace ve druhém, ve třetím nebo ve čtvrtém kvartálu. Takže to jsou ty konkrétní parametrické změny.

Když to řeknu řekněme v té rovině, jakým způsobem pomoc koncipujeme, tak nechceme jít cestou plošného řešení, které rozdá desítky miliard korun, jak tady bylo diskutováno ještě před Vánocemi minulého roku, kdy se tady mluvilo o jednorázovém odpuštění DPH pro rok 2022 nebo například o snížení zeleného bonusu. My toto řešení nevidíme jako to nejvhodnější, protože bychom vydali, respektive ztratili na příjmech státního rozpočtu mezi 25 až 30 miliardami korun ročně, ale zároveň bychom těm, kteří by byli nejvíce postiženi, skutečnou smysluplnou a výraznou pomoc nebyli schopni doručit. Proto jdeme tím řešením, které vnímáme více jako řešení sociální, adresné, konkrétní, které je připraveno pomoci lidem, kteří pomoc opravdu potřebují, právě s ohledem na situaci a stav státního rozpočtu, na rekordní tempo zadlužování, které tady vidíme v posledních dvou letech. A i občané České republiky si zaslouží, aby tady byla vláda, která postupuje odpovědně, vláda, která myslí na to, že jednou tyto dluhy i s úroky - a to doslovně - budeme muset zaplatit.

Náklady na řešení, které já tady představuji, jsou odhadovány mezi 2,5 až 3 miliardami korun. Ten odhad vychází i z dat, se kterými pracovala předchozí vláda, a je rozšířen o okruh žadatelů, který jsme rozšířili z hlediska možných zájemců, kteří mohou žádat, právě z řad například podnájemníků.

Takže to jsou změny, které děláme, a zároveň k tomu již dnes připravujeme i poměrně masivní informační a komunikační kampaň. Na webu Úřadu práce i na webu Ministerstva práce a sociálních věcí jsou podrobné informace. Je tam dneska orientační kalkulačka, do které si mohou občané vypočítat, zdali potom budou těmi, kteří dosáhnou na tuto formu pomoci, a v jaké výši. A samozřejmě budeme také mít call centrum, kde bude možné poskytovat informace bezplatně, aby si lidé zase mohli ověřit u pracovníků Úřadu práce, zdali na tuto pomoc dosáhnou, případně jakou jinou formu pomoci ještě mohou využít. A také připravujeme i oslovení konkrétních obyvatel přes informační kanály Úřadu práce nebo České správy sociálního zabezpečení nebo i ve spolupráci se zástupci, s představiteli měst a obcí České republiky či se zástupci energetických distribučních společností. Takže snažíme se, aby v průběhu ledna opravdu lidé měli maximum informací a ti, kteří vnímají, že mají problém s úhradou svých záloh nebo s úhradou vyúčtování, aby se neváhali obrátit na úřady práce, kde jim informace budou rozšířeny a případně poskytnuta pomoc, jak si o pomoc požádat.

Já jsem taky avizoval, že chceme udělat v průběhu ledna ještě aktualizaci a úpravu metodiky pro mimořádnou okamžitou pomoc, protože ta je schopna pokrývat opravdu extrémní mimořádné situace tam, kde by nestačila pomoc ve formě příspěvku na bydlení. Takže i na toto budeme reagovat a samozřejmě jsme připraveni sledovat vývoj počtu žadatelů v jednotlivých regionech. Jsme připraveni také případně reagovat na vývoj omikronu, protože pro nás je důležité, abychom byli schopni na úřadech práce, kde budou největší tlaky žadatelů, abychom tam byli schopni uspokojovat žadatele rychle, aby nedocházelo ke zbytečnému prodlení, abychom měli dostatečné personální kapacity, což bude samozřejmě potom pro vedení Úřadu práce jednou z důležitých priorit, abychom toto dokázali zvládnout.

My jsme se samozřejmě zabývali otázkou zjednodušení formuláře při přípravě toho zákona, jestli je možné některé - jak se říká lidově - kolonky, některé části, u kterých žádáme po žadateli informace, vypustit, ale nedošli jsme k tomu, že bychom dokázali nějakou informaci postrádat. Když se podíváte i vy, kolegyně, kolegové, na web MPSV nebo Úřadu práce, tam ten elektronický formulář je, je ho možné vyplnit. A vidíte, že tam jsou v zásadě nejpodstatnější informace, to znamená informace o žadateli, o lidech, kteří s ním sdílejí domácnost, o tom, kdo z nich je nebo není výdělečně činný, jaká je tam věková skupina jednotlivých členů domácnosti, a pak jsou tam přílohy, kterými ten žadatel dokladuje svoji výši příjmů a také i výši nákladů právě na bydlení. Není tam nic zbytečného navíc a počítáme s tím, že pokud to ten člověk nezvládne elektronicky z domova - kde to je možné, aby to bylo odesláno i bez toho, aniž by ten člověk musel mít nutně datovou schránku - tak potom v tom případě budou připraveni pracovníci úřadů práce pomoci těmto lidem, aby tuto žádost vyplnili a správně podali.

Ano, bude to pro nás a především pro pracovníky úřadů práce období o něco náročnější. Odhad žadatelů, kteří budou potřebovat pomoc, se pohybuje mezi 200, 220 až 270 tisíci lidmi. Uvidíme ještě, jaký bude vývoj situace z hlediska vývoje ceny energií. Ale jsme připraveni na to, v průběhu roku reagovat, a myslím si, že pořád je pro tento stát lepší a zodpovědnější pomoci adresně, cíleně než vzít 25, 30 miliard korun a pomoci lidem, kteří jsou v tom problému řekněme z jedné třetiny, protože například odpuštění DPH lidem, kteří by byli opravdu v těch největších problémech, řeší třetinu problému, ani ne třetinu. Takže my hledáme cestu konkrétní adresné pomoci právě i s ohledem na stav státního rozpočtu a jeho deficitu.

Děkuji vám za pozornost a děkuji za podporu tohoto materiálu. Dnes na jednání sociálního výboru byl tento materiál projednán, byl podpořen, takže doufám, že takto to projde i na jednání pléna Poslanecké sněmovny. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já děkuji za přednesení a představení návrhu. Výbor pro sociální politiku, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán rozhodnutím předsedkyně, jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 116/1. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro sociální politiku, pan poslanec Vít Kaňkovský, informoval nás o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážená paní předsedkyně, vážení členové vlády, milé kolegyně, kolegové, pan ministr, vicepremiér Marian Jurečka podrobně představil návrh zákona, sněmovní tisk 116. Já tady nebudu již jeho hlavní aspekty znovu zmiňovat. Výbor pro sociální politiku se sešel dnes dopoledne na svém mimořádném jednání, a jak už zde avizoval pan ministr, výbor podpořil tento návrh zákona a já si dovolím vás seznámit s přijatým usnesením ze 4. schůze výboru pro sociální politiku ze dne 11. ledna 2022 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů:

"Po úvodním slově ministra Mariana Jurečky a náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Dany Roučkové, zpravodajské zprávě Víta Kaňkovského a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

I. Navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se konala obecná rozprava o návrhu zákona;

II. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona;

III. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se jednání k tomuto návrhu zákona ukončila nejpozději do 19 hodin dne 11. ledna 2022;

IV. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 116, ve znění" - a tady bylo pozměňovacích návrhů, nicméně výbor pro sociální politiku žádný pozměňovací návrh nepřijal - "a

V. zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy."

Tolik tedy usnesení výboru pro sociální politiku z dnešní 4. schůze z dnešního dopoledne. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji vám, pane zpravodaji. Nyní bychom měli rozhodnout, zda povedeme obecnou rozpravu tak, jak tady zaznělo od zpravodaje výboru, který se usnesl, že nám to doporučuje. Nicméně o tomto musíme hlasovat, já proto svolám poslankyně a poslance do sálu, abychom mohli hlasováním rozhodnout. Prosím, abychom si chviličku vyčkali. Všechny vás odhlásím. Přihlaste se, prosím, svými přihlašovacími kartami, abychom mohli zaznamenat účast.

Pro všechny nově příchozí jenom opakuji, že hlasujeme o tom, zda povedeme k tomuto tisku obecnou rozpravu, jak nám výbor pro sociální politiku svým usnesením přijatým na jeho dnešním jednání doporučil. Myslím, že už jsme dali dostatečný časový prostor kolegyním a kolegům, aby se navrátili do sálu.

 

Zahájím hlasování o tom, zda povedeme obecnou rozpravu. Prosím, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 15, bylo přihlášeno 138 poslanců, pro 136 z nich. (Proti 1.) Tímto tedy otevírám obecnou rozpravu, jak jsme si právě odhlasovali.

 

Mám zde dva přihlášené s přednostními právy. Paní... (Reakce v plénu.) Ano. K hlasování nejdříve poprosím paní poslankyni Válkovou.

 

Poslankyně Helena Válková: Velmi nerada, ale přede všemi přiznávám, že jsem udělala chybu. Běžela jsem a omylem jsem zmáčkla puntíček paní kolegyně poslankyně Schillerové. To se nesmí stávat. Mně se to stalo. Hluboce se omlouvám a zpochybňuji toto hlasování. Už se to nestane. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Omlouvám se. Rozuměla jsem "nezpochybňuji", jak jste se otočila.

 

Poslankyně Helena Válková: Zpochybňuji hlasování.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Zpochybňujete. Zpochybňujete. Ano. Dobře. Dobře.

 

Poslankyně Helena Válková: Já ho zpochybňuji. A je to moje vina. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Rozumím tomu. Dobře. Stane se určitě něco takového.

 

Nicméně je tady zpochybněno hlasování, proto je námitka proti hlasování, o které bychom měli hlasovat.

Zahajuji tedy hlasování o této námitce. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 16, bylo přihlášeno 150 poslankyň a poslanců, 138 z nich hlasovalo pro. (Nikdo proti.) Návrh této námitky byl přijat, nechám tedy hlasovat o původním návrhu znovu.

 

Připomenu pro nově příchozí, hlasujeme o tom, zda povedeme obecnou rozpravu k návrhu zákona.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 17, bylo přihlášeno 158 poslanců a poslankyň, 148 bylo pro. (Proti nikdo.) Obecná rozprava tedy byla schválena, kterou tímto zahajuji.

 

Nyní se s přednostními právy přihlásili paní předsedkyně Schillerová, pan předseda Fiala a pak je celá řada dalších přihlášených. První je tedy přihlášená paní předsedkyně Schillerová a tímto jí uděluji slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já nechám se vyjádřit především své kolegy, kteří se na oblast sociální specializují a zaměřují, ale dovolte mi, abych v souvislosti s touto novelou, kterou jsme připraveni po nějakém dílčím vylepšení pozměňovacím návrhem, který předpokládám, že nebude činit na půdě této Sněmovny žádný problém, jsme připraveni podpořit, protože nakonec podvozkem tohoto návrhu byl návrh, který už předložila naše vláda a poslala do Sněmovny. A správným směrem, to říkám objektivně, protože jsme konstruktivní opozice, správným směrem došlo k rozšíření. A my tam navrhneme ještě určité vylepšení, které vysvětlí mí kolegové, jako paní poslankyně Pastuchová, pan poslanec Juchelka a další.

Já bych chtěla spíš připomenout, a možná prosím i pana ministra, prostřednictvím vás, paní předsedkyně, aby řekl, kolika lidí počítá, že se bude tato pomoc týkat, jestli to má nějakým způsobem odhadnuto, protože já jsem četla o dopadech v částce 2 až 3 miliardy v předloženém návrhu. Slyšela jsem v pořadu Otázky Václava Moravce v neděli, že by to mohlo být možná 4,5 - a to neřekl pan ministr, to tam řekl někdo v diskusi - ale on mluvil o tom, že by to mohlo být 4,5, možná až 6 miliard. Takže řekněme si, kolika lidí se to týká.

Chci připomenout tady z tohoto místa, že ještě naše vláda, vláda Andreje Babiše, připravila balíček zákonů, které řešily energetickou chudobu, řešily komplexně pomoc velké řadě lidí, v podstatě všem, střední třídě, která chodí do práce, platí daně, má hypotéky a dostává se do úplně stejných problémů jako tato skupina, na kterou cílí pomoc, se kterou přichází současná vláda. My jsme počítali s tím, že zákon o státní sociální podpoře bude novelizován. Proto znovu říkám, my ho podpoříme po té debatě. Ale tady zůstává další část společnosti, která se ocitá v neřešitelných problémech. Energie vzrostou o 30 až 70 %. Návrh na snížení DPH se projevil za listopad podle Českého statistického úřadu snížením cen elektřiny o více jak 16 %, plynu o více jak 11 %. Nemuselo se přijmout nakonec snížení na celý rok, jak navrhovala naše vláda, mohlo se přistoupit k částečnému. Mohl být vydán generální pardon ministra financí, jak jsem ho k tomu ve veřejném prostoru vyzvala. Nic z toho se nestalo.

Další návrh, který byl předložen z dílny mého bývalého vládního kolegy, pana ministra průmyslu a obchodu Havlíčka, se týkal podpory na poplatek za obnovitelné zdroje, dosahoval až 1 500 korun a hradit jsme to chtěli podle dalšího návrhu mého dalšího bývalého kolegy pana ministra Brabce z Modernizačního fondu, abych si včera přečetla, že vládní strana, konkrétně pirátská, navrhuje jakousi uhlíkovou úlevu, já teď přesně nevím, jak to bylo v médiích nazváno, ve výši 1 600 korun, placenou z Modernizačního fondu. Je to tak? Je to vládní návrh? Není to vládní návrh? Nebo prostě je to jenom výkřik do veřejného prostoru, který nemá zatím podporu vládnoucí pětikoalice?

Takže bych chtěla upozornit a nepřestanu na to upozorňovat, že dnešním rozhodnutím této Poslanecké sněmovny, ve které má vládnoucí pětikoalice jasnou většinu, byly mimo jiné tyto tři významné návrhy zákonů zamítnuty. A já se ptám a věřím, že pan ministr, prostřednictvím, paní předsedkyně, vás, že pan ministr odpoví během rozpravy - nebo na závěr, to už je mi jedno - odpoví, kolika lidí se bude týkat tato pomoc, zda jsou na to připraveni, zda jsou na to připraveny úřady práce, které za to nulové přidání platů od 1. ledna 2022 budou veškerou tuto pomoc procesovat.

Děkuji vám. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Též děkuji za váš příspěvek.

Načtu další omluvy, které mezitím dorazily. Dnes do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Koten a z pracovních důvodů mezi 15. a 16. hodinou je omluven pan poslanec Pavel Svoboda.

Přistoupíme tedy k dalšímu přihlášenému s přednostním právem, kterým je pan poslanec, předseda Radim Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi také několik slov k této nově vznikající sociální dávce. Samozřejmě existuje několik variant k tomu, jak se s tím poprat, abychom lidem, kteří opravdu na to doplatí, a dlužno říci, že ti lidé za to nemohou, že se takhle zvyšují ceny energií, tak je jim potřeba nějakým způsobem pomoci. Můžeme o tom diskutovat, jestli je lépe udělat to zrušením DPH, nebo novou sociální dávkou.

Nicméně faktem je, a to si myslím, že málokdo má odvahu pojmenovat, že nedošlo ke zvýšení cen energií žádným skokovým způsobem ve smyslu toho, že se to zase vrátí zpátky. Nedošlo k žádnému zemětřesení na finančních trzích ani na komoditních burzách. Nedošlo ani k žádné havárii. Prostě je to vlivem eurozelené politiky, eurounijní zelené politiky. Například v Německu víme, že zastavili tři jaderné elektrárny, deset uhelných elektráren, a tím pádem bude docházet k tomu, že cena vyrobené energie v Evropě se bude i nadále zvyšovat. Samozřejmě další důvod, který je, který k tomu přispívá, je - a já to nazvu v uvozovkách kšeftování s emisními povolenkami, protože podle mého názoru Evropská unie měla zájem na tom, aby ti, kteří vypouští CO2, si kupovali emisní povolenky, ale z emisních povolenek se staly cenné papíry, které kupují spekulanti, které nakupují různé fondy - například penzijní fondy za oceánem a podobně - a samozřejmě chtějí na nich vydělat.

Takže já uvedu jenom, abyste si to dokázali představit, jeden příklad. Jsem z Olomouckého kraje, kde jeden z posledních cukrovarů, které za eurodotace nebyly zrušeny a zbořeny, nestal se z nich brownfield, nebyly takzvaně exportovány a nové se postavily ve Francii, tak jeden z posledních cukrovarů v Olomouckém kraji, který hospodařil celkem slušně, si musí koupit emisní povolenky za 70 milionů korun, což znamená, že udělat nějaký zisk a vůbec investovat do výroby, inovovat, dělat něco, je téměř nemožné. To znamená, že tady to kšeftování s emisními povolenkami může znamenat i částečnou destrukci českého průmyslu, českého zemědělství.

A já jsem přesvědčen, že na to existují jenom dvě věci. Dlouhodobě buď tady vláda zavede sociální dávku, která tady bude takzvaně na furt, protože ceny energií se budou i nadále zvyšovat, a vládě to bude jedno, a samozřejmě, bude to stát - teď to stojí 2 až 3 miliardy, pak to bude stát 6 miliard, a pokud se ceny povolenek budou zvyšovat, tak samozřejmě čím dál víc lidí bude v energetické chudobě a to můžete stát časem až 10 miliard z rozpočtu.

Ale já si myslím, že je potřeba udělat dvě věci. Premiér Fiala to řekl v novoročním projevu, že nemáte věřit tomu, když někdo bude navrhovat jednoduché řešení. Je to pravda. Tato věc skutečně nemá jednoduché řešení, ale myslím si, že jediná možnost je vystoupit ze systému kšeftování s emisními povolenkami, za prvé, a za druhé si myslím, že je potřeba vystoupit z takzvaného evropského Green Dealu a přestat dávat vyrobenou energii na komoditní burzy, aby ji mohli nakupovat třeba Němci. Němci jsou samozřejmě bohatý stát. Pokud bude stát energie německého občana to, co stojí tady, což tak pravděpodobně bude, tak je on na tom jinak, protože jejich minimální mzda se pohybuje někde kolem 80 000 korun, průměrná mzda. To znamená, že jsou na tom jinak. A my, pokud vláda bude chtít udělat něco pro české občany, bude muset přestat dávat vyrobenou energii na komoditní burzy. Já vím, že mně řeknou, že to bude velký problém s Evropskou unií, že to je nemožné, že to nelze, ale opravdu jiná varianta neexistuje - zajistit výrobu energie pro české občany je jediná možnost. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Další s přednostním právem je přihlášena paní místopředsedkyně Vildumetzová, Mračková Vildumetzová, omlouvám se. Já sama vím, jaké to je, tak si dávám pozor, ale omlouvám se ještě jednou. Paní Mračková Vildumetzová, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji moc za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážení páni ministři, ministryně, vážené paní poslankyně, poslanci, dnes tady tedy projednáváme ve stavu legislativní nouze novelu zákona o státní sociální podpoře a vy určitě víte, že před Vánoci jsme tady přišli se třemi návrhy zákonů, které by se dotýkaly všech občanů České republiky, a především by všem občanům České republiky v rámci rostoucích cen energií pomohly.

Musím říct, že mě velmi mrzelo, že ten návrh zákona nebo návrh těch tří návrhů zákonů, který jeden předkládala paní Alena Schillerová, Karel Havlíček a Richard Brabec, že ani jeden z nich nebyl podpořen. A musím říct, že nulaprocentní DPH, které měli občané již v listopadu a v prosinci, protože ho prosadila právě Alena Schillerová, tak už v těchto měsících to občanům pomohlo. A pak se jí podařilo i dojednat s příslušným eurokomisařem, že by to bylo možné právě i na leden a další měsíce.

Velmi mě také mrzí, že jsme mohli podpořit úsporu všem občanům z obnovitelných zdrojů, nejenom občanů v domácnostech, ale i podnikatelům. Zhruba to bylo na jednu domácnost 1 500 korun. Kdybychom to shrnuli, tak ta úspora byla 35 %. Jak jsem tady říkala již před Vánoci, takovýto dárek se dal všem občanům České republiky a zároveň se i stalo to, že všechny tyto vládní návrhy zákonů v tuto chvíli nejsou v systému. To znamená, že i kdybychom na dnešní jednání schůze je chtěli zařadit, tak to není možné, protože vláda tyto návrhy vzala zpět. Takže my v tuto chvíli, pokud - a my to určitě budeme chtít znovu předložit - tak musíme to předložit jako poslanecký návrh.

Už to mně připadá velmi zvláštní. Přesto pan ministr práce a sociálních věcí pan Jurečka tady dnes předložil tento návrh zákona, který tvrdí, že bude zacílen na potřebné. My určitě to podpoříme, ale především jde o to, pane ministře, že já jsem přesvědčena o tom - a když se o tom bavím i s ostatními - že řada lidí prostě na ten úřad práce nepůjde. A když se dneska už podíváme na ty jednotlivé statistiky, tak je to z toho patrné, že tomu tak bude, a nastane následující: lidé si budou brát půjčky. Myslím si, že ten návrh, který jsme předkládali my v rámci tří návrhů zákonů, by pomohl většině nebo všem občanům České republiky.

Určitě víme, že dneska nám krachnul další dodavatel energií, takže je vidět, že ten problém, tak, jak jsme tady deklarovali, bude právě rezonovat nejvíce právě na začátku roku a bude to pak pokračovat. Jsem moc ráda, že jste se zabýval tím, aby ten formulář nebo respektive ta žádost, o kterou si budou občané žádat, tak aby to bylo co nejjednodušší. Takovým paradoxem je, že současná vláda tím, že neschválila navýšení platů státním zaměstnancům v částce 1 400 korun, tak ta enormní zátěž, která v tuto chvíli bude na pracovníky Úřadu práce, tak prakticky oni nedostanou na základě toho, že jste to nepodpořili, tak nedostanou vůbec nic. A to, že řada lidí prostě na ten úřad práce nepůjde, protože tam podle mého názoru - a tak, jak se s těmi lidmi bavím - tam nebude chtít určitě stát tu frontu, která tam mnohokrát, mnohokrát je. Zároveň budete muset vyplnit několik stran formulářů, souhlasit také s tím, že si stát o vás bude ověřovat veškerá data, budete muset předložit kopii občanského průkazu všech členů, u dětí kopie rodných listů, každé tři měsíce dokládat doklad o výši příjmů, potvrzení o studiu, doklad o vyměřovaném výživném, nájemní smlouvu a smlouvy o dodávkách elektřiny.

Chápu, že musí být nějaký systém, musí se ty věci předložit, ale říkám to z toho důvodu, že si myslím, že to bude velmi administrativně náročné, a zároveň a opakuji to znovu, že mnoho lidí, kteří se dostanou do toho problému, tak na úřad práce prostě nepůjdou. Já abych pak chtěla v podrobné rozpravě ještě načíst doprovodné usnesení. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Také děkuji za vaše vystoupení. Další s přednostním právem je předseda poslaneckého klubu TOP 09, pan Jakob. Prosím pana předsedu. To je zatím vše z přednostních práv. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji, paní předsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych velmi ve stručnosti vás seznámil se stanoviskem našeho klubu. Chtěl bych v první řadě moc poděkovat panu ministrovi a ministerstvu, že připravili dle mého soudu opravdu, vskutku elegantní řešení, jak pomoci konkrétním lidem. To elegantní řešení spočívá v navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení, a tedy je to úprava už fungujícího opatření, tudíž rozhodně nejde o nějakou novou dávku, jak tady jeden z předřečníků říkal.

Zároveň musím reagovat i na kolegyni paní místopředsedkyni, která mluvila před chvílí. Mně to přijde zvláštní, jak tady obhajujete ty tři návrhy, které už tady ani nejsou k projednání na stole. Fascinuje mě, když říkáte, že mohli dostat dárek všichni občané republiky. Přece vláda a my tady nejsme od toho, abychom rozdávali dárky všem občanům republiky. My jsme tady proto, abychom pomohli těm, kteří opravdu pomoc potřebují. Proto jsem moc rád, že na rozdíl od vašich návrhů minulé vlády, kdy šlo třeba o plošné zrušení DPH, které samo o sobě bylo velmi diskutabilní, tak na rozdíl od toho rozhazování a rozdávání dárečků tato pomoc je jasná, je cílená, je adresná a díky tomu opravdu pomůže těm, kteří jsou v kritické situaci a kteří pomoc potřebují, takže já moc za to děkuji. Děkuji za to, že bylo zpracováno takto rychle, a věřím, že i díky legislativní nouzi, která má opravdu opodstatnění, se ta pomoc opravdu k těm konkrétním lidem dostane. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo, a přeji hezké odpoledne.

A jak se tak rozhlížím, nevidím nikoho s přednostním právem, ta jsme již vyčerpali, a podíváme se na poslankyně a poslance, kteří jsou řádně přihlášeni. Poprosím paní poslankyni Janu Pastuchovou, aby se ujala slova, a připraví se pan poslanec Igor Hendrych. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, bylo tady už mnoho řečeno z přednostních práv naší paní předsedkyní, přece jenom bych se ráda ještě malinko vyjádřila k tomuto sněmovnímu tisku, který - ale to už zde bylo také řečeno - 15. 12. 2021 předložila bývalá vláda jako sněmovní tisk 97. Chápu, že současný pan ministr, současná vláda, ještě bez důvěry, když to takhle řeknu, tento sněmovní tisk stáhla, aby mohl jít tento sněmovní tisk ve stavu legislativní nouze, a doplnil tam dvě věci - nebo navýšil tam jednu dávku a rozšířil tento okruh osob na podnájmy - a jak máme v systému, tak asi budeme hlasovat o rekreačních objektech, aby ten okruh lidí byl větší.

Co kvituji a jsem za to opravdu moc ráda, že tam je zmocnění vlády se rozhodnout, že pokud ta cena půjde ještě výš, tak může ještě navýšit tyto normativní náklady. Co mi tam chybí, a toho se bude týkat i můj pozměňovací návrh, který načtu v podrobné rozpravě, je, že vláda sice si dala možnost navýšení, ale vlastně teď nevím, jestli bude chtít - nebude chtít, budou peníze - nebudou peníze, takže vrátím se k tomu, že můj pozměňovací návrh, který podávám společně s panem poslancem Juchelkou, se týká změny jednoho slova, a to, že vládě ukládáme povinnost, že těmto nízkopříjmovým občanům ty peníze ne "může", ale "zvýší". Je to jedno slovo. Místo "může" je tam, že to zvýší. Protože pojďme dát, vyslat zprávu tedy, že to není teď jen jedno gesto, ale že ty občany - i když bohužel se to netýká všech, jak navrhovala naše bývalá vláda našimi zákony - tak že ty lidi nenechá ve štychu, a opravdu jim slibuje - ne, že může, ale že jim pomůže.

Další věc. Pan ministr Jurečka, vaším prostřednictvím, nám na výboru pro sociální politiku zodpověděl několik dotazů. Jsem ráda, že tady ty odpovědi i od něj byly slyšet na plénu, nicméně náš návrh na nulové DPH neprošel kvůli tomu, že by to mělo vliv na další deficit státního rozpočtu. Nicméně my dneska, ani pan ministr Jurečka, jak nám řekl, opravdu nevíme, kolika domácností a kolika lidí se to bude týkat. Teď tam přibyly podnájmy, teď tam přibude rekreační ubytování s trvalým bydlištěm a zde se vychází jenom z analýzy pana Daniela Prokopa, který říká, že to bude zhruba 250 až 280 tisíc domácností. Tam opravdu nebyly zahrnuty rekreační domy, tam opravdu mnoho, můžu říct i seniorů, co znám z okolí, žije a to tam vůbec není započítáno. Takže mně opravdu chybí, kolik to ve skutečnosti bude stát, protože odkazujete se tady, že máme rozpočet takový, jaký je, a proto si nemůžeme dovolit pomoct i střední třídě, které se to samozřejmě dotkne také. Dotkne se to všech domácností a na střední třídu to dopadne úplně jiným způsobem.

Dále, jak řekla tady paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová, ze svého okolí vím, že - nebo já jsem se dneska na to ptala i pana ministra na výboru pro sociální politiku - máme seniory, kteří nemají internet, vůbec nikdy nebyli na úřadu práce a i mají stud na úřad práce jít. Může se jednat o handicapované lidi. Mnoho úřadů práce ani není ještě dosud, bohužel, přizpůsobeno na handicapované, i když ve většině ano, ale budou tam stát fronty společně s těmi, kdo si pro ty dávky chodí každý měsíc. Takže oni se zařadí do té fronty a budou tam čekat. Oni se stydí, takže mně přijde, že spíš tato vláda spoléhá na to, že si pro to polovina lidí nepřijde a stát ušetří, místo toho, aby pomohla všem. A protože nevím, jaký ten dopad, kolik těch domácností bude a kolik vlastně to bude stát peněz - víme to, že to nebude třeba podobné tomu, co navrhovala naše vláda s odpuštěním DPH? Já to nevím. Já si můžu myslet, že ne, ale může to dopadnout úplně jinak s tím, že je zde možnost navýšení normativních nákladů na bydlení, kdy vláda teď tam má "může", já navrhuji, ne že musí, ale že to udělá, že to zvýší. Takže to může udělat několikrát a dostaneme se na částku, kterou jste vyčítali naší vládě.

Další věc, která zazněla. Já jsem se ptala na konkrétní pomoc pro starého seniora, kterému je osmdesát let, nemá internet, nemá příbuzné, ale je soběstačný, nikdy na úřadu práce nebyl - jestli bude nějaké call centrum. Pan ministr mi řekl, že už je, teď řekl, že bude, takže já budu jenom ráda.

Byl tam další problém, a to bych byla ráda, aby na to pan ministr nezapomněl, slíbil, že se tím bude zabývat - že tady máme i občany, kteří jsou na provozu energie závislí svým zdravím. Jsou to lidé... už dneska máme lidi doma na ventilátoru, na různých přístrojích, kteří jsou připojeni na elektriku a opravdu ji potřebují ke svému životu, takže aby tady se i zohlednilo to, že tyto lidi to postihne a oni bez té elektriky opravdu můžou být doma, zaplaťpánbůh za to, že už tyhle možnosti zde v naší republice máme. Já jsem za to strašně ráda, ale pojďme myslet i na tyto lidi, kteří opravdu jsou závislí na těchto přístrojích.

Takže já se v podrobné rozpravě přihlásím k pozměňujícímu návrhu, který mění jenom to, že vláda ne "může", ale "zvýší" příspěvek nebo navýšení měsíčních normativních nákladů, pokud normativní náklady se budou zdvihat, a ne že to bude záležet na benevolenci vlády, a buď jo, nebo ne, anebo teď se s tím nebudeme zabývat. Tak když už jste udělali tento krok, že chcete pomoct, tak slibte občanům, že to nebyl jenom planý slib, ale že to dodržíte i v budoucnosti. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je do rozpravy přihlášen pan poslanec Igor Hendrych. Připraví se pan poslanec Aleš Juchelka. Pane poslanče, máte slovo, prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji, paní předsedající. Vážení členové vlády, moc vás tady není v tuhle chvíli. Vážené kolegyně a kolegové, trošku navážu na řeč mých některých předřečníků a rozeberu problematiku příspěvku na bydlení možná trošku detailněji. Dneska jsme to probírali, jak bylo řečeno, konstatováno, na výboru pro sociální politiku. Já jsem panu ministrovi položil pár otázek. On mi na ně sice odpověděl, ale z mého pohledu ne úplně uspokojivě.

Ministerstvo práce a sociálních věcí předpokládá, že se zvýší částka proti současnému nebo čerstvě minulému stavu po zavedení tohoto instrumentu o 2,5 až 3 miliardy korun. Pan ministr v Otázkách Václava Moravce v neděli tvrdil, že to může být i 4,5 miliardy, když to bude potřeba, a paní docentka Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady, dokonce připustila, že by to mohlo být 6 miliard korun. Já stojím na tom vašem stupínku, že?

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, pane poslanče. Já jsem vás nechtěla přerušovat, nicméně...

 

Poslanec Igor Hendrych: Já jsem tady poprvé. (Řečník odsunuje nohou stupínek pod řečnickým pultíkem.) Teď už to vypadá určitě lépe. (Předsedající: Ano.) Zdálo se mi to nějaké divné.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Myslím, že to pro vás teď bude pohodlnější. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Igor Hendrych: Je to tak, je to tak. Dám si na to příště pozor.

Tak abych neztratil nit, prosím vás. Takže tady se nějakým způsobem žongluje s nějakými čísly, ale mně to ani v jednom případě vůbec nesedí. Ani 3,5 miliardy, ani 3 miliardy, ani 4,5 miliardy, ani 6 miliard mi prostě nesedí. Protože když se podíváme na aktuální stav čerpání příspěvku na bydlení v roce 2021, které zveřejnil Úřad práce, tak zjistíme, že bylo vyčerpáno 7 miliard korun do dnešních dní, kdy tady žádná energetická krize nebyla, nebylo třeba nic saturovat, nikomu pomáhat navíc.

A zároveň existuje statistika nebo respektive jakási aproximace, kterou jsem si stáhl ze stránek Ministerstva práce a sociálních věcí, která je dostupná každému, kdo by měl o to zájem, v analýze, kterou si ministerstvo v loňském roce nechalo zpracovat, kde nám vychází, že pouze dva z deseti seniorů, respektive seniorských rodin, ten příspěvek pobírají. Čtyři rodiny s dětmi do 18 let pobírají tento příspěvek a tři potom z dalších oprávněných občanů. Když to shrneme a shrnul to pan Prokop z PAQ Research, který podle slov pana ministra Jurečky velmi úzce spolupracuje s Ministerstvem práce nebo s ním konkrétně, tak ten tvrdí, že 25 % domácností pobírá tento příspěvek do této chvíle, 25 % rovná se 7 miliard. Jedna čtvrtina oprávněné populace rovná se 7 miliard korun. Nerozumím tedy tomu, těm částkám, vracím se k tomu zpátky: 3, 4, 5, 6 (miliard), je to strašně málo. Pokud bychom měli zacílit na celou populaci, a já předpokládám, že Ministerstvo práce a sociálních věcí chce zacílit na celou populaci, že chce, aby to pomohlo všem oprávněným, a ti oprávnění stoupnou i podle analýzy PAQ Research, no a v tom případě se ale dostáváme na čtyřnásobek aktuálního stavu a je to čtyřikrát sedm, což je 28 miliard korun.

Ale teď je otázka, jestli skutečně chceme pomoci celé oprávněné populaci, anebo dopředu tak nějak anticipujeme, že si na to ti lidé nesáhnou, že prostě tam nepůjdou, že si ten příspěvek nevyzvednou. A ten předpoklad tu skutečně je a už to tady zaznělo. Ti lidé nechodí, příspěvek užívá pouze 25 % populace. A ty důvody jsou známy už poměrně dlouho, to není žádná novinka, že se tyhlety sociální dávky v uvozovkách zkrátka nevyužívají. Lidé se stydí, mají s tím problém, že budou stigmatizováni, v těch frontách, už tady bylo řečeno, na úřadech práce. Mnozí o tom nevědí. A u seniorů, kteří jsou na tom v čerpání zdaleka nejhůř, protože jsou pouze dva z deseti, tak tam je to ještě horší v tom, že v podstatě tahleta záležitost, vyřízení téhle záležitosti, není vůbec nízkoprahové, to už tady bylo také řečeno. Administrativa s tím spojená, respektive celý ten proces podání žádosti a tak dál, je pro spoustu seniorů příliš složitý a není, jak se říká, nízkoprahový.

Takže já to shrnu. Mám v podstatě na pana ministra, prostřednictvím paní předsedající, dvě základní otázky. Jedna je, kolik peněz to tedy bude stát, respektive opravdu chceme pomoci tomu procentu těch, kteří na to mají nárok? To je tak trošku spojené v jedné otázce. A potom opravdu konkrétněji specifikovat, jak budeme vlastně postupovat a jak toho docílíme, těch sta procent. Zatím bylo řečeno, že nějaká komunikační kampaň se chystá a bude a tak dál, ale já bych to chtěl slyšet skutečně přesně, konkrétně, tak, aby to mělo nějakou logiku a tak, aby to znělo věrohodně.

Samozřejmě, tahleta věc se bude sledovat. Nebudeme ji sledovat jenom my v opozici, ale bude ji sledovat, předpokládám, i odborná veřejnost a média a tak dál, jak se vám to bude dařit naplňovat v letošním roce. Jaká ta statistika nakonec bude? Dosáhnete na 70 %, na osmdesát? Uvidíme. I kdyby to mělo být devadesát, tak je to málo. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji vám, pane poslanče. Jen připomínám i pro ostatní pány ministry a paní ministryně, můžete oslovovat napřímo, není nutné prostřednictvím předsedajícího. Děkuji.

Teď tu máme jednu faktickou poznámku, pan poslanec Petr Sadovský. Mám vás, pane poslanče Sadovský, přihlášeného k faktické poznámce. Dobře, rušíte, odmazávám vás tedy.

A budeme pokračovat, je přihlášen pan poslanec Aleš Juchelka a připraví se pan poslanec Jiří Kobza. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Moc vám děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se také vyjádřil k státní sociální podpoře, kterou v tuto chvíli připravila nejen vláda minulá, ale i vláda současná s několika fresh parametry. Pokud se tady neustále říká o té mantře 2,5 až 3 miliardy, tomu jednoduše nevěřím, poněvadž v tuto chvíli vlastně neexistuje vůbec žádná analýza Ministerstva práce a sociálních věcí, jakého vzorku, jaké množiny lidí by se ten příspěvek na bydlení měl týkat. My nevíme, zdali to bude půl milionu nebo milion lidí, ale v tuto chvíli statisticky víme, že například podle nové zprávy o vyloučení z bydlení z roku 2021 se to může týkat až 900 000 občanů, kteří mají vlastní náklady na bydlení vyšší, než je těch 30 %, ze kterého se počítá náklad u příspěvku na bydlení. Takže ta mantra, že tato vláda ušetří, protože vyplatí pouze 2,5 až 3 miliardy korun, prostě a jednoduše není, neexistuje, poněvadž na to nemáme vůbec žádný vzorec, žádná relevantní data.

Krom toho ještě vládní koalice pravděpodobně bude připravovat skrze Piráty nějakou plošnou dávku, která bude prý stát až 50 miliard korun. A já pevně věřím, že i u tohoto bodu, který se právě týká zvýšení cen energií, se k tomu možná Piráti vyjádří, poněvadž jsem to už včera jenom četl v médiích, tak sám jsem zvědav, zdali to tak bude, nebo nebude, nebo vůbec co se tady v tomto připravuje.

Dopadá to na velikou část populace, a to velmi citelně, týká se to tedy hlavně rodin a ta energetická krize, jak se to jmenuje, tak jak vláda avizovala, že chce v rámci energetické krize zamezit energetické chudobě, tak to v tuto chvíli moc neplatí. "Rychle, cíleně a adresně" jsme slyšeli - v tuto chvíli nevíme ani žádné podmínky na mimořádnou okamžitou pomoc, jakým způsobem dostanou ti občané tu mimořádnou okamžitou pomoc, zdali mohou mít, když oni zažádají, hypotéku, zdali mohou mít leasing, zdali mohou mít nějaké peníze ušetřené, zdali mohou mít nějaký majetek ve svém vlastnictví, v tuto chvíli to nevíme a neví to ani žádní referenti na úřadech práce.

I když se snažím nějakým způsobem respektovat těch sto dnů hájení, musím se zde zeptat, jak to tedy ta vláda udělá. Svými opatřeními v rámci navýšení normativních nákladů na bydlení pomohla pouze těm nejslabším, těm, kteří již příspěvek na bydlení, jehož se toto opatření týká, tak už pobírají. Dalším to umožní zvýšením těch minimálních částek, to znamená, že celou tu množinu ještě zvýší. A tam je můj další dotaz, zdali se to někdy vrátí zpátky k tomu, jak počítá normativní náklady MPO, anebo zdali to zůstane tady v této výši a budeme se vždycky od této výše už odpichovat dál a dál v dalších letech, zdali toto bude ta skutečná norma.

Celá naše společnost čelí krizím - covidové, inflační, energetické. Já zde volám po reflexi reality života lidí, které označujeme za takzvanou střední třídu. Není možné, aby zůstali bez pomoci lidé, kteří pracují, starají se o své rodiny, jen proto, že zůstanou třeba těsně nad hranicí pomoci od státu a veškeré náklady tak ponesou ze svého. Právě pro ně je připravena ta mimořádná okamžitá pomoc, protože jak já chápu, tak pokud oni ty své úspory už dají na zálohy na energie a na jejich platby, tak až potom, když jim třeba nezbude, dejme tomu, já nevím, na zimní bundu pro dítě, tak můžou zažádat o mimořádnou okamžitou pomoc. A to říkám i u seniorů, kteří mají třeba ušetřený nějaký polštář, když jim vypadne v domácnosti lednička anebo pračka.

Pokud jim tedy nepomůžeme, bude to pro rodiny velká rána do rozpočtu, a to taková, že již nezbude na podporu dalších ekonomických subjektů. Rodina si nebude moci dovolit jít do kina, na večeři, na bazén, zaplatit kroužky. Tím pádem budou sekundárně samozřejmě trpět ti, kteří jsou majiteli restaurací třeba. Vláda potrestala prostě ty, kteří si na příspěvek na bydlení nesáhnou. Drahé energie zaplatí dvakrát, jednou za sebe, podruhé za ty chudší. Rodina si nezajde, jak už jsem říkal, na bazén, na večeři, nezaplatí kroužky. Ta nejistota, kterou do rodin tou nepomocí zasela vláda, je opravdu veliká. Po technické stránce je zřejmě vše v pořádku. Vyplní se formulář, zajde se na úřad, vystojíte si nějakou řadu, počkáte na razítko, ale de facto, o čem já tady mluvím, je, že jsme nějakým způsobem tady tímto opatřením pouze pro nějakou skupinu lidí, a tím, že nepomůžeme těm aktivním, zaseli nějaké zrnko pochybnosti o sobě. Většina z nich bude vůbec poprvé v životě muset googlit adresu úřadu práce a seznamovat se světem dávek státní sociální podpory. A já se ptám, zdali je dobré rozšiřovat takovouto skupinu lidí, kteří na tom jsou závislí, nebo na tom budou potřebovat do budoucna pomoct napořád. Nicméně důležitá a pro mě jako jediná smysluplná je tedy opravdu plošná pomoc tady v tomto, a to z několika důvodů, protože to zkrátka pomůže i jakémusi duševnímu povzbuzení a sounáležitosti, že v tom nejsou sami, že i na ně někdo myslí, přestože nikdy nepobírali například ani přídavky na děti. Celospolečenské krize, kam zejména ta energetická patří, bychom měli překonávat všichni společně a nerozdělovat opět společnost na ty, kterým pomůžeme, a na ty, kterým pomocí nespravedlivého klíče nepomůžeme. Nechceme přece, aby se nůžky, ve společnosti už tak nabroušené různými pandemickými opatřeními, ještě více rozevíraly. To je hloubení příkopu, ne budování vztahu mezi občanem a státem, a to ještě navíc v době nějaké krize. Také patřím k politikům, kteří si přejí co nejmenší stát, respektive co nejméně ingerence do života lidí ze strany státního aparátu, ale v době krize je jeho povinností prostě a jednoduše dle mého názoru pomoci plošně.

Mám tady ještě jeden dotaz a pak vám ukážu ještě formuláře. Slyšel jsem, že se bude cíleně oslovovat také část obyvatel, myslím, že to tady pan ministr říkal, tuším v tom projevu, kdy se vhazovaly vládní návrhy zákonů, že budou referenti úřadů práce sami oslovovat a vyhledávat ty klienty, kteří by mohli mít nárok na příspěvek na bydlení. Tak mě zajímá, zdali to platí a jakým způsobem bude fungovat ten mechanismus, podle jakého klíče takový seznam bude vznikat, jak to úředníci vytipovávají a jak je oslovují.

A co se týče těch formulářů, tak jenom žádost o příspěvek na bydlení vypadá takto. (Ukazuje formuláře.) Musíte to všechno vyplnit i se všemi přílohami. Pokud máte doma studenta, musíte jít na studijní, aby měl potvrzení o studiu. Pokud máte doma nezaopatřené dítě, potřebujete potvrzení od lékaře, potřebujete od všech dětí rodné listy a od všech dospělých, kteří žijí ve společné domácnosti, občanské průkazy. Takhle vypadá ten formulář (ukazuje), se kterým oni budou muset dojít na úřad práce, a úřady práce opravdu to nebudou stíhat. Ve svých otevíracích hodinách každé pondělí a každou středu, referenti, kteří tam jsou, už teď mají tolik práce, že jim ještě tady toto přibude, díky tomu, že se tady rozhodneme nepomoci plošně, ale pomoci tak, jak chce tato vláda, i přesto, že jak říkám, je to pouze nějaká mantra, 2,5 až 3 miliardy. Bude to dle mého názoru o mnohem, o mnohem víc, protože nevíme, kolika lidí v tuto chvíli se to týká a kolik lidí na ten úřad práce přijde.

Energetická krize skutečně postihla nás všechny a já v tuto chvíli chci samozřejmě apelovat na všechny občany, aby pokud se do takovéto tísnivé situaci dostanou, aby v tuto chvíli na úřady přišli, protože plošná pomoc pravděpodobně nebude - uvidíme, s čím přijdou Piráti. A chci požádat všechny zaměstnance úřadu práce, aby prostě a jednoduše byli trpěliví, i přesto, že jim vláda zmrazila platy a oni patří ve všech těch úřadech absolutně na chvost těch, kteří mají průměrnou mzdu u úřadu práce. Děkuji moc.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče za vaše vystoupení. Nyní je sice připraven pan poslanec Jiří Kobza, ale k faktické poznámce se přihlásil pan zpravodaj Kaňkovský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Hezké odpoledne. Já se velmi omlouvám, ale musím reagovat na svého váženého kolegu Aleše Juchelku, prostřednictvím paní předsedající. Já bych si velmi přál, a jsem jeden z těch, který by si to přál opravdu velmi, abychom dokázali náš stát zbavit přebytečné administrativy. Opravdu velmi bych si to přál, zažívám si to ve zdravotnictví velmi často. Ale tady to skoro vypadá z vystoupení paní místopředsedkyně Mračkové Vildumetzové, kolegy Juchelky a tak dále, že hnutí ANO je už osm let v opozici. Ten formulář, který jste tady představoval, pane kolego, podle mého názoru nevznikl teď, za několik týdnů vlády Petra Fialy, ten formulář tady máme už velmi dlouho. A mě to mrzí, že je možná příliš rozsáhlý, že jsme ho nedokázali ještě nějakým způsobem udělat pro občany vlídnější, ale já si nepamatuji - a oba jsme seděli v sociálním výboru - že byste navrhoval v minulém volebním období ho nějak zjednodušit. Tak já se ptám, opravdu si myslíte, že pan ministr Jurečka to mohl stihnout za čtrnáct dní, kdy připravoval tento návrh zákona? Opravdu to považujete za fér? (Potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Pan poslanec Juchelka s faktickou poznámkou a následuje paní předsedkyně Schillerová, také s faktickou. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji. Jenom k panu poslanci Kaňkovskému, prostřednictvím vás, paní předsedající. Já jsem vůbec neříkal, že ten formulář je nějakým způsobem špatně nebo že by se měl zjednodušit. Já jenom říkám, že pokud přijde půl milionu lidí s tímto formulářem na úřad práce, tak ti úředníci tam to nebudou stíhat, protože mají otevřeno pouze pondělí a středy. Já jsem neslyšel, že by úřad práce se měnil nějakým způsobem nebo že by šel vstříc těm lidem. A řeknu vám to, že ti referenti na úřadu práce, tak mnohdy, když jim to tam přinesou vyplněné, jim volají zpátky, že budou muset něco doplnit nebo že to vyplnili špatně. Tím pádem se to ještě navíc samozřejmě ta doba vyplňování těchto formulářů prodlouží. Takže já proti těmto formulářům nic nemám. Vždyť i dneska na výboru pro sociální politiku říkal pan ministr Jurečka, že když to nějakým způsobem revidoval a mohl to zúžit, tak "tam není jediná kolonka, kterou by mohl škrtnout, protože všechny mají nějakým způsobem svůj smysl". Konec citace. Takže to není něco proti těm formulářům, proti zjednodušení, ale je to pouze obrana toho nesystému v tom, že my v tuto chvíli zahltíme úřady práce, které vydávají ještě dalších dvacet pět různých sociálních dávek.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou je přihlášena paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane poslanče Kaňkovský, prostřednictvím paní místopředsedkyně, vy to dobře víte, vy jste specialista na sociální politiku, jste tu už několikáté volební období, byl jste v sociálním výboru. Pamatuji si, jak mí bývalí kolegové z Ministerstva financí o vás mluvili vždy s respektem jako o člověku, který se v této oblasti vyzná, takže vy velmi dobře víte, prostřednictvím paní místopředsedkyně, že každý formulář je odrazem zákonné úpravy. To znamená, není tam nic, co si někdo vymyslí, nějaký úředník podívající se z okna, ale přesně to odráží právní úpravu, kterou musela schválit tato Poslanecká sněmovna v bývalém nebo předbývalém období.

Já si pamatuji - nebyla to moje materie, ale pamatuji si ty bitvy tady o každou novelu jakéhokoliv sociálního zákona. Takže si myslím, že to nebylo od vás na druhé straně fér, promiňte, prostřednictvím paní místopředsedkyně. On pan poslanec Juchelka to přesně myslel, jak to teď řekl. On řekl: ta pomoc bude tak složitá a tak moc adresná, až si radši hodně lidí o ni ani nepožádá. Tak to myslel. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní předsedkyně. Nyní opět s faktickou poznámkou pan zpravodaj Vít Kaňkovský. Prosím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Děkuji paní předsedkyni Schillerové. Já jsem to možná úplně nepochopil, jak to kolega Juchelka myslel. Nicméně vyznělo to tak, že ten formulář je přebujelý, a jenom jsem se zamýšlel na tím, zda bychom s tím do budoucna něco nemohli udělat. Paní předsedkyně má pravdu v tom, že je to odraz zákonné úpravy, a je to pro nás velká výzva na toto volební období.

Ale já jsem se zamýšlel na tím - a ještě to doplním. My tady stojíme před tím, že řada rodin, řada jednotlivců, se skutečně ocitne v krizi z hlediska cen energií, a tato vláda přichází s adresnou pomocí. Chápu, že to není úplně jednoduché, ale my se tady nebavíme o nějaké nulové množině. Celá řada lidí, kterých se to bude dotýkat, už dneska ten příspěvek na bydlení pobírá. To znamená, že pro ty to nebude nová situace, ale budou mít ten příspěvek na bydlení vyšší. A ano, pro některé to bude nová situace.

Pan ministr Jurečka to říkal v úvodním slovu. My musíme udělat velmi dobrou informační kampaň. Musíme si uvědomit, že to nebude jenom na internetu, protože celá řada těch příjemců možná na internet nechodí. Také mluvil o tom, že je potřeba posílit úřad práce a že je potřeba jim za to případně dát i nějaké odměny. To tady také zaznělo, nebo minimálně to zaznělo ráno na výboru pro sociální politiku. Takže nedělejme z toho tolik politiky, ale snažme se skutečně těm lidem pomoci, protože oni na to čekají. A my říkáme, pomáhejme adresně.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji. Nyní ještě poprosím o strpení pana poslance Jiřího Kobzu, protože tu máme dvě faktické poznámky. Pan poslanec Marek Novák, poté pan poslanec Aleš Juchelka. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Já se jenom lehce technicky vmísím do té debaty. My jsme v minulém volebním období v rámci tisku 652, Dávky v hmotné nouzi, ve druhém čtení načetli usnesení, kde jsme vyzvali Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby se právě těmito formuláři zabývalo. Takže prosím, podívejte se do stenozáznamů minulé Poslanecké sněmovny. Tam to naleznete. Bohužel, ačkoliv jsme se snažili projednání tohoto zákona protlačit a následně nechat schválit Poslaneckou sněmovnu i tohle doprovodné usnesení, tak tehdy to především a hlavně Pirátská strana blokovala. Tím pádem se to neprojednalo a ta výzva, to usnesení, se ani nedostalo na ministerstvo. Takže neříkejte prosím, že jsme to neřešili. Najděte si to ve stenozáznamech - tisk 652, minulé volební období. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, pane poslanče. Další faktická, pan poslanec Aleš Juchelka. Je to tak? Prosím, máte slovo. Připraví se s faktickou pan předseda Marek Výborný. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Jenom takovou poznámku. My to skutečně podpoříme, ten zákon o státní sociální podpoře. Já jenom prostě říkám, jakým způsobem to bude komplikované pro úřady práce, protože například tato novela ještě rozšiřuje podnájemní, nájemní bydlení, ty byty služebnosti a tak dále. Například u podnájemních bytů budou muset nejdříve úředníci u všech těch, kteří už tam jsou a berou mimořádnou okamžitou pomoc, protože mají podnájemní bydlení, tak díky této novele to budou muset přehodit, tady tyto podnájemníky, na příspěvek na bydlení. To znamená, že tam bude dvojitá agenda. A až oni jim vyplatí v rámci podnájemního bydlení díky této novele příspěvek na bydlení, a ještě se třeba nedostanou k částce na nějaký nárok na živobytí, tak to potom doplní buď mopkou, nebo třeba doplatkem na bydlení. Tak chci jenom říct, že vlastně i tady toto se bude nějakým způsobem dublovat a bude to ještě složitější z hlediska administrace pro referenty úřadu práce. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Marek Výborný. Máte slovo, prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, paní místopředsedkyně. Jenom velmi krátce k panu kolegu Novákovi. Děkuji za připomenutí tisku 652 a toho usnesení, ale chci upozornit, že to zde byla vaše vláda, která na to mohla reagovat, a to dokonce bez toho, že by musela čekat na nějaké usnesení Poslanecké sněmovny. Ministerstvo práce a sociálních věcí patřilo i pod vašeho pana premiéra a skutečně to mohlo být dávno vyřešeno.

Má pravdu váš kolega Aleš Juchelka, že skutečně ten formulář je odrazem toho, co je zákonnou povinností. Pak se ale bavme o tom, proč vaše vláda nenavrhla už to zjednodušení tak, abychom zjednodušili potom v druhém sledu i ty jednotlivé formuláře. Myslím, že současný pan ministr práce a sociálních věcí k tomu jistě přistoupí jinak než předchozí vláda. A pokud někde bude možno zákony zjednodušit tak, aby se zjednodušily ve smyslu toho i formuláře a bylo to uživatelsky přívětivější, proklientské, to znamená, aby ti, kteří mají nárok na adresnou pomoc, o které tady hovoříme, aby na ně dosáhli jednodušeji, abychom zároveň snížili byrokratické zatížení úřadu práce a těch, kteří administrují jednotlivé dávky, tak samozřejmě k tomu tato vláda a pan ministr přistoupí. Ale teď tady hovořit o tom, že to není, tak to skutečně pláčete na svém vlastním hrobě. Mám na mysli tedy na hrobě minulé vlády. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s další faktickou je přihlášen pan poslanec Marek Novák, prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo. Jenom ke svému ctěnému kolegovi. Já jsem reagoval na to, že tady bylo řečeno, že poslanci hnutí ANO to vůbec neřešili. Není to pravda, vyvrátil jsem to, to je celé. Díky.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní se přihlásil opět s faktickou pan poslanec Aleš Juchelka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Nechci, aby to skončilo jako ta diskuse o tom, že tady někdo vytváří nějaké formuláře. Pojďme si to probrat jedno po druhém.

Žádost o příspěvek na bydlení, to je základní žádost. To se musí vyplnit, musí se tam vyplnit všichni ti, kteří ve společné domácnosti žijí, musí se tam vyplnit jejich doklady totožnosti. To je jasné, aby nedocházelo k nějakým únikům právě u této dávky.

Doklad o výši nákladů na bydlení. Musíte dodat nájemní smlouvu, musíte vyplnit formulář, musíte říct, kolik platíte náklady na bydlení, aby z toho mohla být ta dávka vypočítána. Doklady o výši vašeho čtvrtletního příjmu musíte doložit, samozřejmě, aby ten úředník, referent věděl, zdali máte nárok na příspěvek na bydlení. Pokud máte děti, které jsou nezaopatřené, potřebujete mít potvrzení o zdravotním stavu nezaopatřeného dítěte. To je z toho důvodu, pokud máte příspěvek na péči, že to je další příjem do rodiny, který se ale samozřejmě nepočítá. Potom máte potvrzení o neschopnosti nezaopatřeného dítěte soustavně se připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, potřebujete mít potvrzení od lékaře. Pokud máte dítě, které je nezletilé, a studuje a není na úřadu práce, ale je studentem, potřebuje potvrzení o studiu. A takhle bych mohl pokračovat. Žádný ten formulář není zbytečný, to já vůbec neříkám, naopak. Ale říkám jenom to, že pokud toto bude muset doložit půl milionu lidí na úřadech práce, tak jednoduše, jak my tomu říkáme, se z toho ti úředníci opupínkují.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Vyčerpali jsme faktické poznámky a nyní je přihlášen do obecné rozpravy pan poslanec Jiří Kobza. Prosím, pane poslanče. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, milí kolegové, vše nejlepší v novém roce.

Já bych vás rád krátce seznámil se stanoviskem poslaneckého klubu SPD k navrhované změně v podobě nastavení příspěvku na bydlení, který podpoříme. Podpoříme, protože si myslíme, kdo rychle dává, dvakrát dává, a ti lidé to potřebují. To ovšem neznamená, že to považujeme za vhodnou, a už vůbec ne za komplexní, úplnou nebo konečnou formu pomoci občanům, rodinám, domácnostem postiženým stále rychleji rostoucí cenou energií a nákladů na bydlení.

Vláda zde v podstatě postupuje onou příslovečnou cestou nejmenšího odporu, když občany, kterým raketově stoupnou náklady na bydlení, posílá na úřad práce do fronty se žádostí o příspěvek na bydlení s tím, že možná půjde o žádost úspěšnou, ale dost možná, že také ne, protože vláda sice navrhuje mírné zvýšení tohoto příspěvku, ale parametry pro nárok na něj jsou - tedy poměr faktických nákladů na bydlení k celkovým příjmům domácnosti - se nemění. Stále ztížený, ba až nemožný přístup k tomuto příspěvku tak mají pracující občané ve srovnání s těmi nepracujícími, a tím nemáme na mysli seniory a zdravotně postižené. Stejně obtížný přístup k tomu příspěvku pak mají nadále občané, kteří žijí ve vlastních nemovitostech, ve vlastních bytech nebo domech nebo, jak vidím já ve svém okolí, že si zabydlují na celý rok chaty, aby ušetřili.

Velkým problémem je i enormní administrativní náročnost žádosti o příspěvek na bydlení, obsahová i časová, a taky skutečnost, že dle odborné studie nedávno zveřejněné na serveru Seznam Zprávy mnoho osob, které by na tento příspěvek měly právní nárok, o jeho existenci ani nevědí. Ta studie odhaduje, že se jedná až o dvě třetiny občanů s tímto nárokem, to znamená zhruba 300 000 osob, zejména seniorů. A co se týče seniorů, systémovým řešením místo jejich odkazování na ponižující a složitou proceduru žádostí o sociální dávky, nejen růstu energií ve vztahu k této skupině našich spoluobčanů, by bylo zavedení minimálního zvýšení starobního důchodu aspoň ve výši minimální aktuální mzdy, což je dlouhodobý návrh hnutí SPD.

Ale podívejme se na tento problém i z hlediska těch lidí, žadatelů, protože bychom měli mluvit i o morální rovině problematiky, tedy o nutnosti podstoupit proceduru žádosti o sociální dávku, která je pro pracujícího občana v mnohém ponižující. My, co jsme tady druhé období, si pamatujeme na zoufalý pokus o zavedení takzvané sockarty, která měla usnadnit výběr sociálních dávek na základě magnetické karty. Proti tomu se ozvala celá řada asociací a spolků s tím, že vlastně je to - abych citoval pana Krásu - označení pro socky, a proto to nechtěli. Nicméně ve srovnání s tímto návrhem ten systém sociálních karet byl propracovanější.

Ale také bych rád podotkl, že řešíme následky tam, kde by každá zodpovědná vláda řešila příčiny. My bychom měli jít až k pověstným kořenům, k jádru problému, a tím je takzvaná společná energetická politika Evropské unie, naše zapojení v jednotném energetickém trhu Evropské unie včetně spekulativního modelu obchodování s emisními povolenkami, kterým naprosto nesmyslně zahazujeme naši komparativní výhodu spočívající v tom, že až dosud jsme soběstačnými výrobci a exportéry elektřiny. Zahazujeme tedy s tím i naši energetickou soběstačnost a bezpečnost ve jménu zelené ideologie takzvaných obnovitelných zdrojů, kterou nám diktuje Brusel a Berlín. A co tím získáváme? Snahou politiků zalíbit se Bruselu získáváme pouze narůstající energetickou chudobu českých občanů a možnost sponzorovat německé výrobce energie z větrníků a solárních panelů a v blízké budoucnosti, po zprovoznění plynovodu Nordstream 2, i dost pochybné privilegium nakupovat ruský plyn z Německa s německou přirážkou. To ještě nehovořím o naprosto šíleném a devastujícím plánu Evropské unie, Zelené dohodě pro Evropu, který naše předchozí vlády bezhlavě odkývaly a který ve stylu "poručíme větru dešti" nařizuje členským státům likvidaci lety prověřených kvalitních a levných energetických zdrojů v pochybném kurzu skokového snižování emisí, který je mnohdy doslova v rozporu s přírodními zájmy, zdravým rozumem a jehož důsledky na biosféru zatím nikdo zodpovědný a kvalifikovaný nespočítal.

Vidíte, že všechno souvisí se vším a energetická chudoba, kterou řešíme pro určitý segment našich občanů, má dalekosáhlejší kořeny a dalekosáhlejší příčiny a je nejvyšší čas, aby se vláda začala zabývat příčinami, nikoli důsledky, a aby myslela i na budoucí generace a vystoupila z tohoto energetického sebevražedného vlaku, dokud je čas. Energožebračenky totiž nejsou cestou, je to jen vábnička na odvedení pozornosti od skutečných příčin drahé elektřiny a neochoty této vlády tuto věc řešit, protože poníženě dokazovat svoji vlastní chudobu na úřadech je něco lidsky hrozného, pakliže nejste obratným manipulátorem, který žije ze sociálních dávek celý život, ale jste člověk, který celý život pracoval, a najednou zjišťujete, že práce nestačí k tomu, aby vás uživila, a musíte jít poníženě dokázat, že jste chudý, že vlastně nic nemáte, a vyplňovat spousty papírů a přesvědčovat úředníky - já nevím, kdo z vás si to dokáže představit, že by se v této situaci ocitnul.

Takže mysleme na ty lidi. Myšlenka selektivní pomoci, jakkoli je dobrá, na mě v tomto momentu dělá dojem, že s vaničkou vyléváme i dítě a že se to vlastně otáčí proti těm lidem, kterým by měla pomoct, protože řada z nich na tuto pomoc nedosáhne, nebude mít odvahu, nebude mít kuráž, bude se stydět jít dokazovat, že je chudý, že se mu nepovedl život, že není schopen uživit svoji rodinu. A to si myslím, že asi bychom neměli nějakým způsobem opomíjet, a snažit se vymyslet takový systém, který pomůže těm lidem, protože nejde jenom o lidi, o soukromníky. Jde o malé firmy, jde o živnosti, které jsou také závislé na elektřině, a v podstatě nárůst cen je pro ně víceméně likvidační.

Takže samozřejmě, jak jsem řekl, my to podpoříme, protože aspoň něco z toho bude, ale dovolím si navrhnout, abychom se velmi důkladně zamysleli nad tím, jak to celé přepracovat, aby to bylo funkční, aby to obsáhlo co možná nejvíc lidí bez toho, že bychom je hnali tou uličkou hanby, chudoby, kterou by museli dokazovat. Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, za vaše vystoupení. (Potlesk z řad poslanců SPD.) Máme tady faktickou poznámku, do ní je přihlášen pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, pane poslanče. Připraví se s vystoupením pan poslanec Karel Havlíček, řádně přihlášený. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Já jsem pozorně poslouchal tu výměnu názorů, ty faktické, a musím říct, že postoji a pozici současné vlády trochu nerozumím, protože oni říkali, že budou v těch věcech čitelní. Mně to moc čitelné nepřijde, protože tam, kde jim to vyhovuje, nastupují na principu diskontinuity. Teď mám na mysli například stažení, zpětvzetí daňového zákona týkajícího se DPH, toho zpětvzetí. Pro lidi zvenku, ti to nevědí, to znamená, že ten zákon tady fakticky už není. Mohli jsme tady klidně ten původní vládní návrh probrat, říci nějaké parametry. Vy máte sílu na to, to neschválit, ale mohla tady proběhnout ta debata. Tím, že došlo ke zpětvzetí, mimo jiné třeba i těch hromadných žalob a podobně, k tomu se třeba někdy v budoucnu dostanu, tak to znamená, že si to nemůže nikdo osvojit, nemůžeme se tady o tom vůbec bavit. Ten zákon tady v zásadě v této budově vůbec není, neexistuje a podobně.

Na druhé straně tam, kde se vám to zase hodí, tak je tam ta kontinuita - teď se bavíme o tom formuláři. A přitom tady kolegové, kteří jsou odborníci na tuto oblast, jasně říkají ty určité limity, ať už jde o to, jestli to ti lidé budou chtít podstupovat, na straně jedné je celá řada lidí, kteří dodneška na úřadu práce nikdy o žádné dávky nežádali, anebo na straně druhé, když těch lidí bude více, jestli to ten úřad práce stačí zpracovat. A my se snad doufám všichni shodneme na tom, že tady kromě pomoci je důležitá rychlost té pomoci, a to mi tady trochu uniká. To znamená, že někdy, když se vám to hodí, je diskontinuita, někdy je to kontinuita. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) A otázka je, jak to pomůže lidem. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. A nyní tu máme ještě další faktickou poznámku. Poprosím pana poslance Havlíčka ještě o strpení a slovo má pan zpravodaj Vít Kaňkovský. Prosím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Já jenom krátce zareaguji, vaším prostřednictvím, paní předsedající, na kolegu Kobzu i na kolegu Nachera. Já si myslím, že všichni tady mluvíme o tomtéž. V tuto chvíli se celá řada rodin a jednotlivců ocitá ve velmi svízelné situaci v souvislosti s navýšením cen energií. Nikdo z nás v tuto chvíli ale neví, jak situace bude dále postupovat. Predikujeme, že se bude dále zhoršovat. Vláda hledala v tuto chvíli rychlé adresné řešení pro tuto situaci, ve které jsme v tuto chvíli, s nějakou predikcí možnosti ještě navýšení té pomoci. Nikdo neříká, že vláda nebude hledat další nástroje v průběhu roku, pokud se situace bude zhoršovat, a všichni bychom si přáli, abychom nehnali občany do té uličky hanby nebo jak to tady zaznělo, protože si myslím, že si všichni uvědomujeme, že to opravdu není nic záviděníhodného, ale hledáme pomoc pro ty nejpotřebnější, aby nezůstali úplně v té energetické chudobě, a že to tímto neskončí - zřejmě to neskončí, protože ceny energií porostou a predikce jsou skutečně velmi alarmující - tak si to vláda velmi dobře uvědomuje. Ale teď jsme hledali rychlé adresné řešení. Není úplně komfortní, všichni si to uvědomujeme, ale je to rychlá adresná pomoc. Takže teď trošičku nechápu kolegu Nachera, kterého si jinak velmi vážím, že nás za to peskuje. Vy jste tady měli sněmovní tisk 97, který s tím vlastně začal, a tato vláda na něj navázala, tak úplně tu poznámku nechápu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji. Nyní se konečně dostává na řadu řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Karel Havlíček. Prosím.

 

Poslanec Karel Havlíček: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, protože jsem byl celou dobu u přípravy všech různých opatření a řešení, tak si je dovolím jenom zrekapitulovat, ale úvodem před závorku vytknu to, že ten zákon vůbec není špatný. Zákon je dobrý, do značné míry vychází z toho, co už předložila naše vláda, ale uznávám, že je vylepšený o některé náležitosti a určitému vzorku obyvatel nepochybně pomůže.

Ten problém je v tom, že se nejsme schopni shodnout na tom, kolik vlastně domácností bude fakticky postižených a jestli chceme pomoct jenom těm opravdu nej-, nejzranitelnějším, na které míří toto opatření, které, znovu říkám, špatné není, anebo jestli chceme pomoci i ostatním nízkopříjmovým domácnostem a domácnostem středněpříjmovým. Protože pokud to sečteme, a na to jsou jednoduché statistiky, nízkopříjmových a středněpříjmových domácností máme v České republice 85 %. Argument, že kdybychom udělali plošné opatření, které my navrhujeme, ať už přes DPH, nebo přes odpuštění v tuto chvíli těžko přijatelných poplatků za obnovitelné zdroje, že bychom je na rok přerušili, tak v tuto chvíli by se to dotklo, ano, 100 % domácností, to je zřejmé, ale dotklo by se to i firem, kterým bychom tím pomohli. Argumentovat tím, že oněch 15 % domácností, řekněme tedy těch bohatších, by to de facto ani nepocítilo a že je zbytečné jim to dávat, je podle mého názoru chybné, protože to bychom v zásadě nemohli snížit nikdy žádnou daň, protože bychom vždycky řekli, že těch 10, 15 % bohatých lidí se to ani nedotkne, ti to ani nepocítí, no tak vlastně ty daně nebudeme snižovat. To bychom se mohli podívat třeba na spotřební daň, nebo to byly pohonné hmoty, na naftu, jestli si vzpomínáte, v minulém roce, kterou jsme taky snížili. A nepochybně ti, kteří mají drahá auta, tak těch se to možná tolik nedotkne, ale drtivá většina těch, kteří autem jezdí, to pocítí. A to je to, na co my míříme, protože to je rychlé, je to jednoduché, na nic se nečeká, není to nijak dehonestující pro ty, kteří musí někde žádat, nemusí nikdo stát žádnou frontu, není to komplikované ve smyslu toho, že se v tom každý zorientuje, de facto nemusí dělat vůbec nic, pouze mu přijde nižší částka.

Ale já bych tuhletu diskusi, kterou jsme si řekli mnohokrát, celkem i bral. Já bych rozuměl tomu, když řekne pětikoalice, že je třeba šetřit, že ta pomoc nebude prostě na všechny ty, kterých se to dotkne, že to bude jenom na tom vzorku těch skutečně nej- nejpostižitelnějších a že v podstatě na to nejsou zdroje. Je to argument. Mohu s ním nesouhlasit, ale to je tak všechno, co můžeme v tuto chvíli dělat. Kdybych neměl minulý týden diskusi, bylo to v pořadu Máte slovo, s panem Michálkem z Pirátů, který k mému překvapení vznesl další řešení, které navrhuje člen pětikoalice, a to takzvaný uhlíkový bonus, 200 až 400 korun na každou osobu, každého obyvatele, de facto jakýsi voucher, který by každý dostal, který by se touto formou velmi jednoduše rozdistribuoval, víceméně tím, že by každý zaplatil o něco méně, což by ale ve finále stálo nějakých 50 miliard korun. Já jsem to slyšel poprvé, říkal jsem si: Dobře, možná je to něco úplně nového. Potom jsem to viděl na sociálních sítích Pirátů. Popravdě řečeno, není to úplně špatná myšlenka. To samo o sobě dává určitou logiku, každý dostane ať už 200, nebo 400 korun, nějak by se to asi dopočetlo, je to jednoduché, ale stálo by to několikanásobně víc než to, co navrhujeme my. To, že by se to vzalo, jak navrhují Piráti, z Modernizačního fondu, taky není nic nového. My jsme taky říkali, že ty obnovitelné zdroje, které bychom odpustili, a de facto to není nic jiného než toto - jestli to nazývám tím, že nezaplatím za obnovitelné zdroje, anebo někomu dám čtyři stovky odpustek, slevu, tak je to úplně stejné, jenom jak to nazvu - pak udělejme to, co jsme navrhovali. Proč se bavíme o tom, že budeme dávat někomu nějaký uhlíkový bonus, a současně odmítáme to, co jsme tady připravili? Je to v zákonné formě, je to jednoduché jak facka, a navíc to každý pochopí, protože v tuto chvíli ty domácnosti těžko vstřebají to, že mají platit za ten solární tunel, který nás bude stát 600 miliard korun poplatků, ještě v době energetické celosvětové krize.

Takže mi tedy není úplně jasno, k čemu vlastně pětikoalice míří, protože pokud si máme hrát na tu pomoc, pak toto v klidu odsouhlasme, dále se tomu nemusíme věnovat a řekněme si: Dobře, něco jsme udělali, bude to stát jednotky miliard korun. Pokud ale chceme skutečně zásadním způsobem pomoci, a já jsem toho názoru, že bychom měli pomoci, potom je to pomoc víceméně plošná a k těm dvěma, které jsme navrhli, v tuto chvíli je ve hře ještě třetí, ten uhlíkový bonus. Znovu říkám, že je to de facto totéž, akorát to jinak nazýváme. Ale potom si tedy pojďme říct, jestli toto budeme zavádět, a tu diskusi rozveďme. Děkuji mockrát.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, za vaše vystoupení. Dívám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji moc, vážená paní předsedající. Nebudu se schovávat za to, že bych nechal ukončit obecnou rozpravu a až potom reagoval, jak to bylo někdy zvykem, ale chci reagovat na to, co tady zaznělo, dělal jsem si poznámky.

Byla to tady opakovaně zmíněna otázka, kolik to bude stát. Musím říct, neumí to dneska kvantifikovat nikdo. Neumí nikdo dneska říci, jaká bude cena energie v dubnu, v červenci, v září, v prosinci. Proto neumím dneska říci nějaký přesný odhad rozpočtového dopadu a přesný odhad počtu těch lidí nebo domácností, které budou v průběhu roku žadateli. Neumím to říct, byť bych se snažil to zpřesnit. Čísla, ze kterých vycházíme, jsou dána tím, co kvantifikovala má předchůdkyně. My jsme je rozšířili zhruba o objem žadatelů, kteří by byli ve skupině těch, kteří jsou podnájemníci, teď to rozšíříme řekněme ještě asi o jednotky stovek těch, kteří budou splňovat parametr bydlení v rámci rekreačního zkolaudovaného objektu, ale neumím vůbec kvantifikovat vývoj cen elektřiny ani plynu. Takže omlouvám se, je to opravdu částka, která je v tomto materiálu v důvodové zprávě na základě odhadu, který byl zpracován kolegy na Ministerstvu práce a sociálních věcí.

Ale co je důležité a co platí, to jsme řekli opakovaně a říkám to tady znovu, že všichni ti, kteří si požádají - a budeme se opravdu snažit, aby ta skupina byla co nejširší - jejich žádosti budou uspokojeny, pokud splní parametry, které v tom zákoně jsou dány. Není to tak, že bychom vyčerpali 3 miliardy korun a řekli: Tak a už nemáme finanční prostředky. Ne, takto to není. Přes to všechno pořád toto řešení, které bude adresné, cílené, bude výrazně levnější než odpuštění DPH a odpuštění části zeleného bonusu, protože toto opatření by znamenalo výpadek na příjmech státního rozpočtu více než 30 miliard korun, a pojďte mi tady říci, kde byste si představovali, že by stát těch 30 miliard korun měl ušetřit, na které kapitole - doprava, zdravotnictví, školství? Nebo je to to jednoduché řešení, že by se o toto zvýšil státní dluh? Tak to je asi možná rozdíl v přístupu, ve kterém se liší bývalá vláda a tato vláda, kdy my říkáme, že tempo zadlužování prostě pro nás už nemůže být takové, jako bylo doposud. Každou korunu, kterou budeme vydávat, víme, že musíme otočit třikrát, protože jsme v situaci, když vezmeme příjmy do státního rozpočtu za loňský rok, tak všechny tyto příjmy byly automaticky z 99 % mandatorními výdaji. Všechny ostatní výdaje státu nad ty mandatorní děláme, a dělaly se za minulé vlády i za těch předchozích až na některé výjimečné roky, prakticky na deficit a na dluh. Tolik poznámka k této otázce.

Otázka plošného řešení - já jsem se tady k tomu vyjadřoval. Plošné řešení by znamenalo, že sice bychom udělali určitě radost i velkému množství občanů včetně asi mnoha z nás, kteří tady v této Poslanecké sněmovně sedíme, ale těm, kteří v tom průšvihu jsou dneska opravdu až po uši, jak se lidově říká, tak těm by ta pomoc přinesla řešení v případě jenom DPH z 21 %, to by bylo to řešení, ta pomoc, kdybychom započetli zelený bonus, tak bychom se blížili k jedné třetině řešení toho problému. Tak to asi není to řešení, které bychom chtěli. A stejně bychom museli řekněme ty jednotky statisíců lidí, těch 150 až řekněme 250, 280 tisíc lidí, řešit stejně tím příspěvkem na bydlení. Takže to si musíme takhle ujasnit a říci si, že bychom neušetřili i při odpuštění DPH a zeleného bonusu práci lidí, kteří na úřadech práce budou muset zadministrovat ty žádosti, které dělají každý měsíc doposud, a teď se množina těch lidí rozšíří.

Já jsem slíbil a pracujeme na tom, jak jsem tady říkal, ve spolupráci i s partnery ostatními, abychom přes komunikaci, kterou každý měsíc vede Česká správa sociálního zabezpečení a úřady práce, na svých materiálech s klienty, občany této země, abychom dali informace o tom, kde, jakým způsobem se můžou dozvědět o pomoci, pokud mají problém s úhradou doplatků, vyúčtování nebo záloh v oblasti energií. Přizveme k tomu i - a už jsme v komunikaci v této věci - zástupce energetických společností a zástupce samospráv v České republice, aby na co největším množství míst, kde se lidé a veřejnost setkávají nějakým způsobem na různých pracovištích se státem nebo s některými těmito zástupci, například energetických společností, ta informace byla. Takže na tom pracujeme. Plus sociální sítě, plus některé kanály, které využíváme přes média, která nám k tomu dávají prostor.

Samozřejmě kapacita na úřadech práce - já jsem si vědom toho, že to je úzké hrdlo té situace a s lidmi s vedením úřadu práce budeme pracovat maximálně na tom, abychom byli případně schopni kapacity posílit, abychom byli schopni reagovat případně na omikron třeba přesunem lidí z jiných pracovišť. A zároveň také platí to, co jsem řekl. A když mi přišla před týdnem řekněme určitá forma stížnosti od představitelů odborů úřadu práce, já jsem neřekl: Vyřídí to nějaký náměstek nebo náměstkyně. Já jsem řekl, že se s nimi osobně setkám, a jsem připraven a chci, abychom nastavili i nějaké cílové odměny navíc nad rámec odměn loňského roku, které budou vyplaceny za objem práce, který budou lidé na úřadech práce dělat navíc. Přijde mně to manažerské, motivační a něco, co je standardně běžné ve všech ostatních institucích.

Dovolte mi ještě poznámku - tady byly zmíněny úřady práce. Mě překvapilo, když od členů sociálního výboru, kteří jsou členy sociálního výboru už nějaký ten čas, tady zaznívá, že úřady práce pracují pondělí a středa od 8 hodin do 17. Já jsem si našel například úřad práce v Bílovci a ten úřad práce má úřední hodiny v pondělí, v úterý, ve středu i ve čtvrtek a pro některé typy klientů i v pátek. Takže nedělejte z úřadu práce tady před veřejností úřad, který by pracoval a přijímal žádosti a komunikoval s klienty jenom v pondělí a ve středu. Není tomu tak, všechny ostatní pobočky úřadu práce v České republice pracují někdy už od července loňského roku, kdy přestala platit omezení v rámci covidu, v režimu úředních dnů po všechny dny pracovního týdne.

A pokud jde o debatu k těm formulářům. Znovu jsem říkal - když si to tady projdete, máte to tady elektronicky - tak ty údaje, myslím, nejsou tak složité. Ano, zazněly tady ty přílohy, které je potřeba nahrát. Já jenom doplním: pokud ti žadatelé už dneska jsou klienty úřadu práce, tak se jim tam ty údaje, které tam jsou, přednastaví, jenom je verifikují, potvrzují. Takže není to tak, že by všichni od začátku datlovali všechny údaje úplně znovu. A budu rád, když během těch čtyř let posuneme digitalizaci tak, abychom čerpali z jiných registrů, z jiných systémů informace o tom, že dítě v té společné domácnosti je, že dítě z registru obyvatel má nějaký věk a tak dále. A budeme třeba v situaci, kdy za rok, za dva se tam tyto údaje předpřipraví a ten člověk je případně jenom upraví, pokud tam došlo k nějaké změně v rámci poměrů té rodiny, a i v této věci budeme těm lidem život zjednodušovat. Ale teď v té situaci nejsme, ten prostor nemáme. V zákoně jsme si opravdu procházeli, jestli můžeme něco vyškrtnout, ale spíše to teď není o tom, něco vyškrtnout, ale spíše do budoucna vzít informace z jiných částí registrů, kde stát informace má. Ale to je proces digitalizace, to je proces propojování systémů, a to nevyřešíme ani já, ani vy na půdě této Sněmovny dnes, kdy potřebujeme projednat tento zákon tak, abychom to do konce ledna stihli, abychom těm lidem dali šanci na pomoc. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Vystoupení pana ministra vyvolalo dvě faktické poznámky. Pan poslanec Aleš Juchelka. Tři faktické poznámky. Následuje pan poslanec Igor Hendrych a paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Já jenom k panu ministrovi. Já se omlouvám, to jsem já řekl o tom pondělí a o té středě, to jde za mnou. A taky mám jenom žádost na pana ministra, aby tedy v tuto chvíli, když skutečně ví a přiznává, že neví, že to bude minimálně 2,5 až 3 miliardy, ale že to bude více, tak aby se v médiích skutečně neprezentovalo to, že tato vláda šetří, protože bude maximálně vydávat na příspěvek na bydlení 3 miliardy. Protože takhle to v tom mediálním prostoru je a takhle to zní.

A já vím, že to samozřejmě není to maximum, které vy vydáte, protože neznáte přesnou množinu těch lidí, kteří si o příspěvek na bydlení požádají. Ale takhle to tam prostě je. A ono to může být klidně 15 nebo 20 miliard. Ale může to být klidně, jak říkají někteří odborníci a už to střízlivě navyšují na dvojnásobek na 6 miliard, ale určitě neříkejme, že příspěvek na bydlení bude stát 2,5 až 3 miliardy a že vláda takhle jednoduše šetří, protože ani sami, jak jste přiznal, to nevíte. Děkuji moc.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkujeme za vystoupení, nyní je k faktické poznámce připraven pan poslanec Igor Hendrych a následuje paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo. Já se ještě vrátím k tomu, co jsem tady říkal ve svém prvním projevu. Pan ministr před chvílí řekl: Neumím si představit, že bychom měli vydat 25 až 30 miliard v případě, že bychom odpustili DPH. Ale já říkám to, co jsem říkal před chvílí: Momentálně čerpáme 7 miliard ročně a čerpá to 25 % oprávněné populace. Kdyby to dneska čerpalo 100 % populace, tak stát vydává dneska 28 miliard před tím stavem, který nás čeká, když se zvyšují normativní náklady a tak dál. Takže pokud opravdu si myslíme, že by to mělo zacílit na 100 % oprávněné populace, tak ta čísla mi nesedí.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášena paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych znovu chtěla zopakovat, že hnutí ANO podpoří ten návrh. My tam máme pouze jeden pozměňovací návrh, který předpokládám, že nikomu z vás nebude dělat problém, neměl by - je logický a dává smysl. A my ho podpoříme, my to považujeme za smysluplné. Znovu opakuji, je to na podvozku, který připravila bývalá vláda. Já jsem ráda, že došlo k rozšíření tímto směrem.

Jenom mi dovolte, pane ministře, prostřednictvím paní místopředsedkyně, připomenout si trochu nostalgicky vzpomínku, když jsme tady projednávali kompenzační bonus z dílny Ministerstva financí pod mým vedením, jak on procházel několika vlnami a jak jste tady velice vehementně mně připomínal a četl osudy lidí, kteří na něho nedosáhli, když jsme přistoupili ve druhé vlně k selektivnímu výběru postižených podnikatelů. Jak jste tehdy říkal: Ale to je málo, a tady vám přečtu, a to vám přečtu - tak já jsem dávala celý minulý nebo předminulý týden do InstaStories příběhy, samozřejmě v anonymizované podobě po souhlasu těch lidí, příběhy lidí, kteří mi přesně píší to samé o vaší selektivní - prostřednictvím paní místopředsedkyně - o vaší selektivní pomoci, a kdy mi říkají, buď že na ni nedosáhnou, anebo mi říkají, že v osmdesáti támhle někde z Horní Lesní si to nikam vyřizovat nepůjdou.

Takže jenom to jsem si tak nostalgicky připomněla. A slova pana poslance Kaňkovského, že to asi není úplně konečná, že to zřejmě nebude moci na tom skončit, no tak to víme. To víme už hodně dlouho, že prostě tady dáme pomoc určitému velmi malému procentu lidí. Přesto to podpoříme. My jsme to jako doplňkovou pomoc také takto chtěli, naše vláda. Ale že to nepomůže a že to ten problém ve společnosti nevyřeší, na tom se dokonce, jak jsem pochopila, shodujeme. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní předsedkyně, za dodržení času. Jen připomínám pro všechny ostatní kolegyně a kolegy: ministry je možné oslovovat napřímo, nikoliv prostřednictvím předsedajícího. Tím si ušetříte pár slov. Děkuji. Nyní je přihlášen k faktické poznámce opět pan poslanec Aleš Juchelka, nebo se odhlásil už poněkolikáté. Takže zase přihlášen, dobře, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Mám krátkou poznámku k těm otvíracím hodinám, když už jsme tak praktičtí. Do 17 hodin je skutečně pondělí a středa. Jinak úterý, čtvrtek, pátek je do 11 hodin. Takže v odpoledních hodinách prosím všechny občany, kteří by chtěli jít na úřad práce a vyřídit svůj příspěvek na bydlení, aby to udělali pouze v pondělí a ve středu, protože potom už nebude možnost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou paní poslankyně, paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji moc za slovo. Já bych pouze chtěla reagovat také na úřední hodiny, které tady zazněly z úst pana ministra. Chtěla bych pouze říci, že úřední hodiny... respektive existuje usnesení vlády ohledně orgánů státní správy, kde jsou určené minimální úřední hodiny v pondělí a ve středu. A teď si myslím, že je to o jednání pana ministra práce a sociálních věcí s generálním ředitelem Úřadu práce, aby na něj apeloval, aby došlo k rozšíření těchto úředních hodin. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Pan ministr chce reagovat? Nechce reagovat, dobře. Nicméně reagovat chce pan poslanec Marek Novák. Vaše faktická poznámka, prosím. Máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo. Chápu, že úřední hodiny pana ministra rozesmály. Nicméně bychom si měli uvědomit, že pomoc dopadá na lidi, kteří chodí do zaměstnání, takže ti lidé, kterým se tady smějete, vážený pane ministře, si budou muset vzít dovolenou a jít si požádat o dávku, pokud nebudou mít dálkový přístup, aby to vyřídili digitálně. Jestli je vám to směšné, smějte se, máte tady na to kamery. Mně to směšné nepřijde.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní se ptám, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy obecné? Není tomu tak.

Končím tedy obecnou rozpravu a táži se, zda je zájem o závěrečná slova? Pan ministr nemá zájem a pan zpravodaj také nemá zájem.

V tomto případě otevřeme rozpravu podrobnou. Do podrobné rozpravy je přihlášena paní poslankyně Jana Pastuchová a připraví se pan zpravodaj a poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Já se tímto hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je veden pod číslem 257, a jde opravdu jenom o malou změnu: škrtnutí slova "může", ale "zvýší". Abychom ten slib pro ty občany, nebo že to myslí vláda opravdu vážně, tak abychom jim to takto slíbili. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Další je přihlášen pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Ještě jednou dobré odpoledne či spíše už podvečer. Já bych se chtěl přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 253. Už to tady bylo avizováno. My jsme při diskusi se zástupci poskytovatelů sociálních služeb, občanských poraden a některých dalších přišli ještě na jednu skupinu osob, které by vypadly z toho systému, a to jsou lidé, kteří využívají ke svému trvalému bydlení - a já zdůrazňuji, trvalému bydlení - objekty rekreační. Zdůrazňuji, že to z dikce pozměňovacího návrhu musí být vlastníci, tady není možné, aby to bylo formou podnájemního vztahu, a jsou tam poměrně přísné hygienicko-epidemiologické požadavky na to, co musí to rekreační bydlení splňovat. To znamená, tady už dopředu říkám, že to nemůže být nějaký zahradní domek bez přístupu k pitné vodě, nějaký objekt, který nemá záchod a další zázemí. To znamená, dovolujeme si navrhnout ještě rozšíření o tuto podle všeho nepříliš početnou skupinu osob. Vesměs jsou to někteří senioři anebo lidé, kteří třeba měli nějaký problém z hlediska krachu partnerského vztahu a podobně, a trvale bydlí ve zkolaudovaném objektu rekreačním, kde mají trvalé bydlení. Takže to si dovolujeme navrhnout ještě v rámci rozšíření těch právních titulů možných oprávněných žadatelů.

Co se týče rozpočtových dopadů, tam skutečně i podle toho, jakým způsobem je přistupováno k dávce doplatku na bydlení, která má podobné podmínky, tak by se to nemělo týkat nějakého širokého okruhu osob, protože ty podmínky jsou poměrně přísné. To znamená, tam by ty dodatečné náklady měly být v řádech několika desítek milionů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji a nyní vystoupí paní místopředsedkyně Jana Mračková Vildumetzová. Prosím, paní místopředsedkyně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, poslanci, tak jak jsem avizovala, ráda bych teď v podrobné rozpravě předložila doprovodné usnesení, o kterém budeme hlasovat pak bezprostředně, až budeme hlasovat o celém návrhu zákona, a ráda bych vám toto podrobné usnesení zde přednesla:

"Poslanecká sněmovna

I. ukládá panu ministrovi práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi zajistit kapacitně úřady práce tak, aby byly připravené bez front zařídit vyřizování podpor v rámci rostoucích cen energií, zároveň připravit internetové rozhraní tak, aby se zájemci mohli objednat na úřad na konkrétní čas a aby mohli poslat předvyplněné dokumenty k vyřízení on-line;

II. ukládá panu ministrovi práce a sociálních věcí poskytnout dostatečnou finanční motivaci a ohodnocení pracovníků úřadů práce, a to především s ohledem i na fakt, že podle vyjádření pana ministra budou ještě nad rámec svých běžných povinností obvolávat i případné adepty, kteří by tuto pomoc mohli potřebovat;

III. ukládá panu ministrovi práce a sociálních věcí předložit detailní data o počtu podaných a následně vyřízených žádostí této podpory po dnech a regionech všem předsedům klubů každé pondělí před zasedáním Poslanecké sněmovny;

IV. ukládá zároveň předložit i detailní metodiku, podle které budou úřady práce obvolávat potenciální příjemce této podpory."

A teď na základě komunikace s panem ministrem jsem si dovolila dát ještě jedno doprovodné usnesení, a to je, že "ukládáme řešit s generálním ředitelem Úřadu práce rozšíření úředních hodin", protože úřední hodiny v úterý a ve čtvrtek do 11 hodin mně v žádném případě nepřipadají dostatečné. Takže předávám paní místopředsedkyni Sněmovny toto doprovodné usnesení a chtěla bych požádat, abychom o každém bodu hlasovali zvlášť. Děkuji mnohokrát.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Dívám se, zda je ještě někdo přihlášen do podrobné rozpravy? Není tomu tak. Končím tedy podrobnou rozpravu.

Táži se, zda pánové mají zájem o závěrečná slova? Pan ministr? (Ne.) Pan zpravodaj? Také ne. Končím tedy druhé čtení tohoto návrhu zákona.

A nyní bychom měli rozhodnout o tom, jak budeme dále postupovat. Byly předneseny dva pozměňovací návrhy, a proto máme možnosti: buď přerušíme jednání tohoto bodu do doby rozdání pozměňovacích návrhů, anebo máme tu možnost - a ptám se tedy pana zpravodaje, zda nevidí problém, že bychom netrvali na rozdání pozměňovacích návrhů, a zda by se procedura hlasování zvládla i bez rozdání pozměňovacích návrhů na stůl? Pane zpravodaji, prosím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Milé kolegyně, vážení kolegové, já si dovoluji navrhnout vzhledem k tomu, že tady byly oba pozměňovací návrhy představeny a byly již nahrány někdy během dne, respektive někdy kolem oběda do sněmovního systému, navrhnout, abychom pokračovali v projednání ve třetím čtení.

A dovolil bych si navrhnout i proceduru, že bychom v rámci procedury nejdříve hlasovali pozměňovací návrh paní kolegyně Pastuchové, následně by se hlasoval mnou předložený pozměňovací návrh, poté by se hlasovalo o návrhu zákona jako celku a následně doprovodná usnesení. Samozřejmě, pokud bude v rámci Poslanecké sněmovny proti tomuto dána nějaká námitka, tak bychom si museli odsouhlasit pauzu a po písemném rozdáním pozměňovacích návrhů následně hlasovat po pauze. Za mě tedy dávám návrh hlasovat teď v tuto chvíli, jak jsem navrhl.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ještě jednou zopakuji, vzhledem k tomu, že jsou pouze dva pozměňovací návrhy, které byly odůvodněny, všichni víme, o co se jedná, pan zpravodaj je ochoten řídit proceduru bez rozdání pozměňovacích návrhů rovnou na stůl, a mohli bychom tedy zahájit, pokud není proti tomu odpor, mohli bychom zahájit rovnou hlasování ve třetím čtení. Ano?

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Já bych si dovolil tedy požádat, paní předsedající, zda bychom odsouhlasili navrženou proceduru.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano. Nyní budeme hlasovat o tom, co právě navrhl pan zpravodaj. Přivolám kolegy z předsálí a mezitím vás všechny odhlásím.

Všechny jsem vás odhlásila a prosím, abyste se znovu přihlásili svými registračními kartami. Nyní vyčkáme, až se ustálí počet přítomných.

 

A nyní budeme hlasovat o návrhu pana zpravodaje.

Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 18, přihlášeno 183 poslanců a poslankyň, pro 169, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Nyní, protože podle § 99 odst. 7 zákona o jednacím řádu může ve zkráceném jednání následovat třetí čtení návrhu zákona bezprostředně po čtení druhém, zahajuji třetí čtení předloženého vládního návrhu zákona a očekávám, že zpravodaj výboru pro sociální politiku, pan poslanec Vít Kaňkovský, bude spolu se mnou sledovat od stolku zpravodajů rozpravu, kterou tímto otevírám.

Hlásí se někdo do rozpravy? Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím.

Závěrečná slova? O ně není zájem ani ze strany pana ministra, ani ze strany pana zpravodaje.

Nezazněl návrh na zamítnutí, čili o něm hlasovat nebudeme.

A nyní bychom přistoupili k hlasování o pozměňovacích návrzích a případných legislativně technických úpravách. Prosím pana zpravodaje Víta Kaňkovského, aby nás seznámil s procedurou hlasování. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Jak už jsem avizoval, navrhl bych proceduru, kdy bychom nejdříve hlasovali pozměňovací návrh paní kolegyně Jany Pastuchové, poté bychom hlasovali mnou přednesený pozměňovací návrh, poté bychom hlasovali o návrhu zákona jako celku a následně bychom hlasovali doprovodná usnesení.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano. Prosím tedy, abyste nás provedl hlasováním.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Jako první hlasování navrhuji pozměňovací návrh paní kolegyně Pastuchové. Ona ho představovala v obecné i podrobné rozpravě s tím, že ona v rámci zmocnění vlády pro možné další navýšení normativních nákladů podle vývoje cen energií tu možnost mění na povinnost, jestli to takto můžu okomentovat. Paní předkladatelka souhlasí.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano. Je to tak, paní poslankyně? (Ano.) Čili budeme hlasovat o návrhu paní poslankyně Pastuchové, jak navrhl pan zpravodaj. Zahajuji hlasování... (Pan zpravodaj: Stanovisko.)

Pardon, omlouvám se, samozřejmě. Hlasování (číslo 19) prohlašuji za zmatečné. Prosím pana ministra o stanovisko (Nesouhlas.) a pana zpravodaje (Nesouhlas.).

Můžeme zahájit hlasování, tedy hlasujeme. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 20, přihlášeno 187 poslanců, pro 84, proti 92. Pozměňovací návrh byl zamítnut. Prosím, pokračujeme dál.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dále bychom hlasovali pozměňovací návrh, který jsem přednesl v podrobné rozpravě, který se týká rozšíření okruhu možných příjemců o osoby, které trvale užívají nebo trvale bydlí v rekreačních objektech za těch daných podmínek, jak jsem je představil.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Prosím stanovisko pana ministra. (Souhlas.) Pana zpravodaje? (Souhlas.)

Zahajuji tedy hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 21, přihlášeno 188 poslanců a poslankyň, pro 185, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Tím jsme vyčerpali pozměňovací návrhy a mohli bychom v tuto chvíli hlasovat o návrhu zákona jako celku.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, prosím o stanovisko pana ministra. (Souhlasím.) Stanovisko pana zpravodaje? (Souhlas.)

Zahajuji tedy hlasování a táži se, kdo je pro? (Zpravodaj: Přečíst...) Přečíst, ano. Přečtu usnesení, samozřejmě, omlouvám se. Přednesu tedy návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 116, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

A nyní tedy zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 22, přihlášeno 189 poslanců a poslankyň, pro 188, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: V tuto chvíli bychom měli ještě...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pardon, já jenom bych se ráda vyjádřila, jestli by mě mohl někdo vystřídat. (Probíhá střídání předsedajících.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné odpoledne a nyní uděluji přednostní právo paní místopředsedkyni Kovářové. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Chtěla bych jen oznámit, že jsem hlasovala pro, ale na sjetině mám, že jsem se zdržela. Zpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pane zpravodaji, součástí tohoto tisku jsou i doprovodná usnesení. Já vás poprosím, jestli je načtete, a já bych o nich dal hlasovat. Prosím. (Hlas mimo mikrofon: Zpochybnění hlasování.) Ještě zde máme zpochybnění hlasování, děkuji. Omlouvám se.

 

Z toho důvodu dám hlasovat o tom, že paní místopředsedkyně zpochybnila hlasování.

Já tedy zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 23. Přihlášeno je 189 poslankyň a poslanců, pro návrh 187, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas, a z toho důvodu budeme opakovat hlasování.

 

A táži se, zda je nutné, abych dal přečíst nebo abych přečetl, o čem budeme hlasovat. Nevidím - všichni vědí, o čem hlasujeme.

To znamená, zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh? Poprosím, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 24. Přihlášeno je 189 poslankyň a poslanců, pro 188, proti žádný. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas.

 

A nyní vás poprosím, pane zpravodaji, abyste nás provedl hlasováním o doprovodných usneseních. Prosím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Jak už bylo avizováno, paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová přednesla návrh doprovodných usnesení k právě schválenému zákonu a máme v tuto chvíli dvě možnosti. Buď budeme hlasovat ta přednesená, navržená usnesení en bloc, anebo budeme hlasovat po bodech. Jako zpravodaj navrhuji hlasování vcelku, ale ptám se pléna, zda chce po bodech. (Ruch v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás poprosím, abyste po sobě nepokřikovali. To znamená, registruji, že budeme hlasovat po jednotlivých bodech.

Registruji přihlášku k návrhu procedury. Prosím, paní poslankyně Pastuchová, zda chcete navrhnout jiný postup v případě hlasování doprovodných usnesení, prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Já se moc omlouvám, pane předsedající, já jsem se hlásila už během hlasování před. Já bych si jenom chtěla upřesnit, když jedeme v legislativní nouzi, tak mezi druhým a třetím čtením není výbor, tudíž pan zpravodaj, se vší úctou, by se neměl vyjadřovat svým názorem, jestli souhlasí nebo nesouhlasí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, ta připomínka je namístě, máte pravdu.

Každopádně myslím si, že nám nic nebrání v tom, abychom přistoupili v současné době k hlasování doprovodných usnesení. A jenom zopakuji pro pořádek, že zde padl návrh, abychom hlasovali po jednotlivých usneseních, která budou přečtena. Je zde protinávrh, že bychom hlasovali en bloc? Nevidím.

V tom případě vás poprosím, pane zpravodaji, abyste nám přednášel jednotlivá doprovodná usnesení, já po nich dám hlasovat.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Já se omlouvám ctěnému plénu Sněmovny za ten špatný postup.

A v tuto chvíli bychom hlasovali navržená usnesení. Za prvé paní předkladatelka navrhuje znění: "Poslanecká sněmovna ukládá ministrovi práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi zajistit kapacitně úřady práce tak, aby byly připravené bez front zařídit vyřizování podpor v rámci rostoucích cen energií. Zároveň připravit internetové rozhraní tak, aby se zájemci mohli objednat na úřad na konkrétní čas a zároveň mohli poslat předvyplněné dokumenty k vyřízení on-line."

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Návrh doprovodného usnesení byl přečten.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh tohoto usnesení? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 25. Přihlášeno 189 poslankyň a poslanců, pro návrh 84, proti 47. S tímto usnesením nebyl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Další usnesení pod bodem 2: "Poslanecká sněmovna ukládá ministrovi práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi poskytnout dostatečnou finanční motivaci a ohodnocení pracovníků úřadů práce, a to především s ohledem na fakt, že podle vyjádření ministra budou nad rámec svých běžných povinností obvolávat i případné adepty, kteří tuto pomoc mohli potřebovat."

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh tohoto usnesení? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 26. Přihlášeno je 189 poslankyň a poslanců, pro 85, proti 16. S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Třetí usnesení: "Poslanecká sněmovna ukládá ministrovi práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi předložit detailní data o počtu podaných a následně vyřízených žádostí této podpory po dnech a regionech všem předsedům klubů každé pondělí před zasedáním Poslanecké sněmovny."

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro toto doprovodné usnesení? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 27, přihlášeno je 189 poslankyň a poslanců, pro návrh 82, proti 37. Návrh byl zamítnut. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Čtvrté usnesení: "Poslanecká sněmovna ukládá zároveň předložit i detailní metodiky, podle které budou úřady práce obvolávat potenciální příjemce této podpory."

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh tohoto doprovodného usnesení? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 28, přihlášeno je 189 poslankyň a poslanců, pro 83, proti 43. Tento návrh byl zamítnut. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: A poslední usnesení, za páté: "Poslanecká sněmovna ukládá ministrovi práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi řešit s generálním ředitelem Úřadu práce rozšíření úředních hodin."

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh tohoto doprovodného usnesení? Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 29, přihlášeno je 189 poslankyň a poslanců, pro návrh 84, proti 15. I tento návrh byl zamítnut.

 

A já se pro pořádek ptám, zda jsme se vypořádali se všemi návrhy doprovodných usnesení?

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Ano, pane místopředsedo, hlasovali jsme všechny přednesené návrhy usnesení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji, a vzhledem k tomu, že jsme hlasovali o všech návrzích, které zde zazněly...

Vidím, že se hlásíte, paní předsedkyně. Chcete slovo ještě předtím, než uzavřu tento bod? (Ano.) Samozřejmě že máte možnost vystoupit. Jen jsem se chtěl zeptat, v které části jednání. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Já nevím, co tady budilo takové všeobecné veselí, když se četlo navržené usnesení mé ctěné kolegyně, paní místopředsedkyně Mračkové Vildumetzové, a vůbec už nerozumím tomu, proč jste hlasovali proti. Vezmu svou zkušenost bývalé ministryně financí, kdy jsme na koleně - na koleně! - postavili on-line prostředí pro kompenzační bonus, jinak bychom ten milion žádostí nezprocesovali za nějakých 44 miliard ke konci loňského roku. Nerozumím tomu, proč by se každé pondělí neudělal výkaz. Automaticky jsem dostávala každé pondělí přesně po regionech informaci o tom, kolik bylo podáno žádostí, kolik bylo vyplaceno, v jaké to je fázi. A už vůbec nerozumím, proč jste zamítli rozšíření úředních hodin. To je snad všechno možné. Jenom aby občané věděli, co vás tak pobavilo a co jste prostě, jak se říká lidově, zatloukli. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Registruji zde ještě přihlášku s přednostním právem pana poslance Michálka. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Jenom jsem chtěl fakticky opravit. My jsme nezamítli rozšíření otevíracích hodin. My jsme zamítli usnesení Poslanecké sněmovny, kterým jste chtěli mikromanažovat ministra této vlády, aby se sešel s nějakým úředníkem. Chápu, že takhle to mohlo fungovat za vaší vlády, že schůzky jednotlivých lidí řešil premiér, ale představa, že stát bude fungovat tak, když to bude řešit jeden člověk, ať už je to předseda vlády, nebo že takto ctěná komora bude řešit takové věci, že bude ministrovi vlády určovat, s kým se má kdy sejít, tak tak opravdu ten stát nespravíme! Myslím si, že členové této vlády jsou svéprávní, a není potřeba, abychom na této úrovni detailu schvalovali rozhodnutí, která navíc nejsou předjednána příslušným výborem. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců pětikoalice.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní se ještě hlásí s přednostním právem paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová. Prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Já bych se ještě chtěla vyjádřit k těm úředním hodinám, především k tomu, co tady teď zaznělo z úst pana Michálka, protože mě asi při mém vystoupení neposlouchal, že existuje usnesení vlády z roku 1995, které říká, že pro státní orgány jsou úřední hodiny stanoveny právě tímto usnesením, a to v pondělí a ve středu od 8 do 17 hodin. Neplatí to pro územní samosprávné celky. Mě kolikrát velmi zvedá ze židle, že právě některá města a obce se tímto řídí. Ale protože je toto usnesení platné a účinné, tak kdo jediný může v tuto chvíli rozšířit ty úřední hodiny, je právě generální ředitel Úřadu práce, tak proto to dané usnesení. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: I já vám děkuji za vaši poznámku a vzhledem k tomu, že se nikdo další nehlásí, končím projednávání tohoto bodu.

 

Podle schváleného programu přistoupíme k projednávání dalšího bodu

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.