(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

68.
Žádost vlády České republiky o vyslovení důvěry

Předseda vlády Petr Fiala mě dopisem ze dne 7. ledna tohoto roku informoval, že vláda jmenovaná prezidentem republiky dne 17. prosince 2021 je připravena předstoupit před Poslaneckou sněmovnu a požádat ji o vyslovení důvěry. Ústava České republiky předepisuje učinit tak do 30 dnů po jejím jmenování. Programové prohlášení vlády vám bylo doručeno v pátek 7. ledna tohoto roku jako sněmovní dokument 245 a zároveň vám bylo dnes rozdáno na vaše lavice.

Nyní poprosím předsedu vlády pana Petra Fialu, aby se ujal slova. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, dnes je to přesně 102 dní od podzimních parlamentních voleb a až dnes za těmito volbami uděláme symbolickou tečku. Podle naší ústavy, dokumentu, který určil parlamentní charakter naší republiky, předstupuje nově jmenovaná vláda před Poslaneckou sněmovnu, aby ji požádala o důvěru. A pokud tuto důvěru získá, pak teprve se stává plnohodnotnou vládou na další volební období. A teprve tehdy dojde hlas každého, kdo se zúčastnil voleb, svého hlavního naplnění.

A proto jsme se tady dnes sešli, abychom splnili to, co po nás občané žádali v podzimních volbách - změnu vlády v naší zemi. Mám toto shromáždění, tuto budovu, tuto instituci v hluboké úctě a nepovažuji ji ani za zbytečnou nebo přebujelou instituci, ani za žvanírnu. Parlament odráží vůli voličů. Bez parlamentu by nebylo demokracie. Demokratický stát, parlamentní demokracie, to je jediná opravdu osvědčená záruka svobody a prosperity občanů. Nic není samozřejmě dokonalé a žádná lidská činnost není dokonalá, ale nikdo nic lepšího ve správě veřejných věcí dosud nevymyslel a ani nevymyslí.

A právě proto dnes přicházím sem jako předseda vlády s hrdostí i s pokorou zároveň. Naše vládní koalice se poprvé sešla ještě v den voleb a dala tak najevo, že chce okamžitě začít pracovat na tom, aby se věci v naší zemi začaly měnit v lepší. Ten dokument, který vám dnes představujeme, předkládáme, nevznikl tedy přes noc, je to výsledek dlouhé práce, jsou za ním bez nadsázky tisíce hodin práce, nejprve expertů našich jednotlivých stran, kteří připravovali programy pro volby, pak společných koaličních týmů, které se snažily definovat programové průniky, hledat kompromisy, mluvit s klíčovými reprezentanty společnosti, a vytvořili jsme tak dohromady finální vládní program, takový program, který bude správně reagovat na potřeby naší země a potřeby jejích obyvatel.

Ale zároveň je to program realistický, jak pokud jde o splnitelnost cílů, tak i vynaložených finančních a společenských nákladů. Nejsme populisté a nechceme slibovat nic, o čem nejsme přesvědčeni, že jsme to schopni naplnit, a určitě nebudeme slibovat nic, o čem víme, že by to mohlo naši zemi a její ekonomiku dokonce poškodit. Zodpovědná vláda podle našeho názoru nemůže žít ze dne na den. Nemůže hospodařit na dluh. Potřebuje vizi, potřebuje ambici, ale současně musí stát pevně nohama na zemi. Jsem přesvědčen, že právě takové je programové prohlášení naší vlády, o kterém mimo jiné dnes budeme hlasovat.

Náš vládní tým nepřichází sloužit naší zemi a jejím občanům v jednoduchém období. Kombinace nastupující inflace neboli drahoty, energetické krize a epidemie covidu staví naše občany bezesporu před nejsložitější rok od vzniku našeho samostatného státu. Jde o výsledek jak vnějších mezinárodních vlivů, to určitě nepopíráme, tak ale i o neblahý důsledek řady rozhodnutí minulé vlády. My jsme ale připraveni tuto situaci zvládnout a všechny nahromaděné problémy správně řešit.

Zároveň ale chceme, a vlastně i musíme, pracovat na celé řadě dlouhodobých projektů a témat. Musíme, protože světová ekonomika i evropská politika se rychle vyvíjejí a Česká republika na to musí být schopna adekvátně reagovat, aby dokázala obstát v konkurenci jiných zemí a abychom tak mohli našim občanům zajistit dlouhodobě bezpečnou existenci a také lepší životní úroveň. My si už nemůžeme dovolit odsouvat problémy na další volební období, protože pak by mohlo být už pro všechny nenávratně pozdě. A je jedno, zda se to týká důchodové reformy, nebo výstavby jaderných zdrojů. A naopak, když se pustíme do práce hned a dokážeme ji dělat dobře, tak Česká republika bude mít šanci patřit mezi nejvyspělejší země světa.

Dámy a pánové, dostat Českou republiku mezi nejvyspělejší země světa, to je ambice, to je společná ambice všech pěti politických stran, které vytvořily tuto vládní koalici. Programové prohlášení, které vám dnes předkládáme, podle našeho názoru ukazuje, kudy se na tuto cestu, cestu mezi nejvyspělejší země světa, vydat. Prvním krokem na této cestě je, že začneme pojmenovávat a odstraňovat všechny hlavní problémy, které Českou republiku a její občany trápí, a my to opravdu myslíme vážně, když říkáme, že jsme vládou změny pro budoucnost. Chceme totiž lepší budoucnost nejenom pro nás, ale i pro naše děti a vnuky.

Co tedy, dámy a pánové, jako nová vláda chceme, co na této cestě k lepší budoucnosti naší republiky nabízíme? V první řadě chceme stát, který nežije na dluh, protože každý dluh se musí jednou zaplatit. A čím později se zaplatí, tím bude větší a splátky bolestivější. Vedlejším efektem rozhazování vypůjčených peněz státem je pak inflace neboli v důsledku drahota. A s tou se teď naše země a její občané musejí potýkat už od loňského podzimu a podle ekonomů bude trvat i po celý tento rok.

A proto se musíme okamžitě začít chovat rozumně a rozpočtově zodpovědně, a to nejenom ve vztahu k letošnímu státnímu rozpočtu, ale ke všem rozpočtům budoucím. A proto také naše programové prohlášení obsahuje závazek zahrnout principy zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti do ústavního pořádku České republiky. Chceme upravit výdajové pravidlo, aby nebylo možné zvyšovat vládní výdaje bez ohledu na naše rezervy a bez ohledu na hospodářskou situaci.

Zároveň chceme našim občanům dát jistotu, že stát nebude bezohledně zvyšovat jejich daně. Proto jsme se zavázali, že vytvoříme pravidlo daňové brzdy, které stanoví strop celkového daňového břemene. Jakmile je složená daňová kvóta dosáhne, zvyšování daní bude pak automaticky vyloučené.

Naše vládní plány zahrnují samozřejmě i celou řadu dalších opatření, zejména v oblasti boje proti daňovým únikům a nelegálním daňovým optimalizacím. Celý dokument máte k dispozici a od minulého týdne je také dostupný pro veřejnost i na stránkách Úřadu vlády.

Chtěl bych v této souvislosti zdůraznit, že případná úsporná opatření naší vlády budou maximálně sociálně citlivá a že se nedotknou našich priorit v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a sociální péče. Naším cílem je rovněž udržet stávající valorizační mechanismus pro naše důchodce. Jsme totiž přesvědčeni, že šetřit má náš stát v prvé řadě sám na sobě, nikoliv na svých občanech. Bohužel, český stát je hodně zbytnělý a ve srovnání s tím, kolik nás všechny stojí, je taky málo výkonný. A toho se týká i náš další závazek. Náš další závazek je, že chceme, aby náš stát byl moderní, chytrý, efektivní a úsporný.

Hlavní cestou k tomuto cíli je jednoznačně digitalizace. Adekvátně k tomu můžeme významně ušetřit na úřednících, jejich kancelářích a celkovém provozu státu, a přitom náš občan dostane daleko rychlejší a taky kvalitnější služby. Naše konkrétní plány v této oblasti jsou velice ambiciózní a týkají se prakticky všech resortů, ať už jde o revizi jednotlivých úřednických agend s cílem redukovat ty nepotřebné a ostatní případně převést na digitální platformu, nebo o zavedení jednotného elektronického tržiště pro nákupy státu, nebo o další rozšíření Czech POINTu, vytvoření mobilní aplikace Portálu občana, spuštění bezplatného Portálu podnikatele, sdílení údajů ze základních registrů, lepší transparence dat a tak dále a tak dále. Chceme důsledně naplnit princip, že tam, kde mohou mezi úřady obíhat data, tam nemá pobíhat občan. Samozřejmě ale myslíme i na seniory, myslíme na občany se speciálními potřebami, pro které zůstane zachována i původní papírová cesta.

Modernizace našeho státu by nám měla přinést nejen úspory, ale také možnost zaměstnat ve státní správě špičkové odborníky a budoucí talenty. Bez nich se státní správa ve 21. století určitě neobejde. Bavíme se zde v určité nadsázce o stavbě nových informačních dálnic, ale České republice bohužel chybí, bohužel stále chybí i ty původní dálnice, dálnice asfaltové a celkově zaostává i naše vlaková doprava. A to všechno je také měřítkem toho, nakolik je náš stát moderní, nakolik je efektivní. Kvalitní dopravní síť je totiž základním předpokladem nejen kvalitního života občanů, ale také základním předpokladem dalšího rozvoje našeho hospodářství. V moderní zemi se prostě potřebujete rychle a s jistotou dostat z jednoho místa na druhé. V moderní zemi potřebujete mít všechny regiony prostupné, dostupné a propojené, a to jak pro lidi, pro občany, tak pro investory. A proto se naše vláda zavazuje, že do konce svého volebního období rozšíří dálniční síť v naší zemi o dalších zhruba 200 kilometrů. Prioritně se zaměříme na pokračování stavby Pražského okruhu, výstavbu dalších úseků dálnice D35 a dostavbu dálnice D1. U nových úseků půjde mimo jiné o další části dálnice D3, o prodloužení dálnic D4, D6, D49 a D55. Zároveň chceme zvyšovat kapacitu vybraných silnic I. třídy a budovat obchvaty měst a obcí, které trpí tranzitní dopravou. Naší další prioritou je také výstavba moderních vysokorychlostních tratí, zejména pak příprava klíčových staveb na tratích Praha-Drážďany, Praha-Brno, Brno-Ostrava a Brno-Vídeň.

U toho, jak podpořit další rozvoj naší ekonomiky, u toho bych ještě rád chvíli zůstal. Budoucnost našeho hospodářství totiž bude v následujících letech více než kdykoliv předtím záviset na tom, jak se náš stát, naše firmy, naši podnikatelé dokážou přizpůsobit novým trendům, zejména v oblasti nových technologií a průmyslových inovací. ČR je proexportně průmyslově zaměřená průmyslová země, ale nesmí být montovnou pro vyspělejší ekonomiky. A zde čelíme dvojímu riziku. Jednak že bychom mohli v mezinárodní konkurenci ztratit svoje výhody a začít zaostávat, a to druhé riziko je, že bychom nezvládli transformaci naší energetiky na nové podmínky a tím ztratili energetickou nezávislost, a tedy i schopnost ovlivňovat ceny pro naše domácnosti a podniky. Tato rizika si velice dobře uvědomujeme, a proto naše vláda chce maximálně podpořit konkurenceschopnost českého průmyslu, mimo jiné i prostřednictvím podpory investic do inovací a nových technologií. Jinými slovy, budeme chtít, aby vznikaly firmy a projekty s vysokou přidanou hodnotou práce. To je cesta, jak může český průmysl udržet krok se světem a obstát v mezinárodní konkurenci.

Zároveň se ale budeme velmi intenzivně věnovat řešení energetické soběstačnosti České republiky a i tady jsou řešením právě nové technologie a inovace. Budoucnost naší energetiky totiž velmi vidíme - ona jiná cesta není - v kombinaci jaderné energetiky a decentralizovaných obnovitelných zdrojů. To si ale vyžádá soustředěné úsilí vlády na více frontách, na více frontách najednou včetně zahraničí, kde nechceme a nemůžeme ustoupit od záměru uznat v rámci EU jadernou energetiku jako trvalý udržitelný zdroj a zemní plyn jako klíčové transformační pravidlo.

V předloženém programovém prohlášení najdete i další podstatný úkol, který jsme si v oblasti energetiky uložili. Zásadně přispějeme k tomu, aby do roku 2025 na minimálně 100 000 tuzemských střech vznikly nové fotovoltaické elektrárny. Naše vláda chce rovněž splatit dlouhodobý dluh předcházejících vlád a konečně zahájit výstavbu jaderných bloků v našich stávajících jaderných elektrárnách, a to samozřejmě bez účasti Číny a Ruska.

Náš další klíčový závazek se týká podnikatelů. Chceme systematicky podporovat malé a střední firmy, které podle našeho přesvědčení mají tvořit páteř naší ekonomiky. Je jasné, že mnozí z těch aktivních lidí už dávno rezignovali na podporu ze strany českého státu, ale přesto jim chci... naše vláda jim chce slíbit několik věcí. Za prvé méně byrokracie a za druhé více podpory právě pro malé a střední podnikatele. Rovněž jim chci dát naše slovo, že s nástupem této vlády skončí ono nechvalně známé a účelové zaklekávání. To samozřejmě neznamená, že stát rezignuje na svou kontrolní roli, ale budeme na všech úrovních prosazovat, aby kontrolní orgány státu postupovaly rozumně, s ohledem na klienta a s co nejmenší byrokratickou zátěží pro kontrolované subjekty.

Rovněž jim chci dát naše slovo, že s nástupem této vlády skončí ono nechvalně známé a účelové zaklekávání. To samozřejmě neznamená, že stát rezignuje na svou kontrolní roli, ale budeme na všech úrovních prosazovat, aby kontrolní orgány státu postupovaly rozumně, s ohledem na klienta a s co nejmenší byrokratickou zátěží pro kontrolované subjekty. Dámy a pánové, nepůjde to ze dne na den, to neříkám, nepůjde to ze dne na den, ale pevně věřím, že co nejdříve to bude vidět.

Naším dalším záměrem, jak podpořit podnikání a podpořit i celou českou ekonomiku, je otevřít pracovní trh zájemcům o práci z třetích zemí. Podnikatelé po tom už dlouho volají a je to věc, která pomůže vyřešit dlouhodobý nedostatek zaměstnanců v oblasti stavebnictví, služeb, průmyslu a sekundárně to samozřejmě pomůže české ekonomice jako takové.

Podobné principy, které jsem tady teď zmínil, principy podpory státu, chceme zavést i pro naše zemědělce. Budeme účinněji podporovat rodinné farmy a malé, střední, začínající a ekologické zemědělce. Nechceme, aby zemědělské podniky bez ohledu na velikost byly zatíženy zbytečnou či duplicitní administrativou. Zvýšenou pozornost budeme naopak věnovat ochraně zemědělské půdy před degradací, před záborem. Budeme rovněž podporovat biodiverzitu a zadržování vody v krajině. Významným momentem, který určitě ocení široká veřejnost, bude snaha vlády snížit užívání umělých hnojiv a pesticidů ve prospěch organických hnojiv.

Změny se samozřejmě dotknou i zemědělských dotací, což je v těchto dnech velmi diskutovaná věc. V první řadě dojde k nastavení jasných pravidel tak, jak jsme to slíbili našim voličům před volbami, dojde k podpoře takzvaných prvních hektarů a dotace pro největší zemědělské firmy budou zastropovány. Vlastní čerpání dotací bude také přísně kontrolováno i s ohledem na možné propojování firem.

Rovněž hodláme bojovat s negativními jevy průmyslového zemědělství, ukončíme podporu biopaliv první generace a také bioplynových stanic, které zpracovávají technické plodiny. Obecně tak budeme různými prostředky naplňovat náš další společný cíl: Chceme, aby naše zemědělství bylo šetrné ke krajině a aby naše lesy, půda i vodstvo zvládly co nejlépe změny klimatu.

Zejména voda, kterou jsem zde teď zmínil, tak voda má v našem programovém prohlášení naprosto zásadní roli. Ochranu vody považujeme za prvořadý národní zájem, a proto ještě do konce letošního roku předložíme návrh na zakotvení její ochrany v ústavě. Jsme připraveni z evropských i národních projektů, programů podpořit tisíce konkrétních projektů obnovy mokřadů, tůní, malých vodních nádrží, jakož i péči o cenné biotopy, výsadbu zeleně, zlepšení prostorové a druhové skladby lesů nebo revitalizaci vodních toků. Cílem všech těchto projektů a všech těch vynaložených peněz je udržet, zadržet vodu v krajině a obnovit přirozený vodní režim. To všechno jsou dlouhodobé investice, toho jsme si jasně vědomi, jsou to dlouhodobé investice, jejichž efekt nebude vidět ze dne na den, nebude vidět hned. Ale my věříme, že takovouto politiku ocení zejména generace, které přijdou po nás.

A když mluvím o generacích, tak významnou roli v plánech nové vlády hrají naše rodiny. Chceme, aby české rodiny měly kde bydlet, chceme, aby naše děti měly dobré vzdělání - vzdělání, které je pomůže dobře připravit na měnící se moderní svět. Náš program pro oblast bydlení je opravdu velice komplexní, proto tady zmíním jen některá hlavní opatření. Počítáme se zjednodušením stavebního řízení. Počítáme s podporou všech typů bydlení, ať už jde o bydlení vlastnické, nájemní nebo družstevní tak, aby si lidé mohli najít tu nejvhodnější formu pro svou konkrétní životní situaci. Chceme zavést daňové úlevy, chceme v této oblasti snížit DPH, připravit nové finanční nástroje včetně garancí státu za úvěry. A v neposlední řadě počítáme i s uvolněním vhodných pozemků, které jsou v držení státu, a jejich převedení obcím, chceme je převést obcím za účelem výstavby bytů a související infrastruktury. Naším cílem je, aby se do konce tohoto volebního období začalo stavět zhruba o 10 000 bytů více, o 10 000 bytů více ročně, než je tomu dosud. To je náš cíl, a je to cíl, jehož naplnění určitě české rodiny jednoznačně potřebují.

Naší další prioritou je pak vzdělávání našich dětí. Pandemie a s ní související on-line výuka nám naplno ukázaly, že obsah našich osnov je často zastaralý a jde příliš do široka, je příliš robustní. Proto jsme se rozhodli, že do konce roku 2023 dokončíme revize rámcových vzdělávacích programů s důrazem na objem, obsah a aktuálnost učiva na základních a středních školách. Zároveň se zaměříme na snížení celkového objemu učiva a podpoříme jeho kvalitu, zejména porozumění probírané látce, upřednostníme kvalitu před kvantitou, tedy před nadbytečným memorováním. Budeme rovněž usilovat o zvětšení prostoru pro týmovou spolupráci, rozvoj kreativity a individuální přístup k žákům. Zvláštní pozornost chceme věnovat rozvoji znalostí a dovedností, které jsou potřebné v každodenním životě. To je také důležitý úkol školy. Bude se to týkat nejenom podpory občanského vzdělávání nebo etické výchovy, ale bude se to také týkat finanční a mediální gramotnosti a kritického myšlení. Jsme si zároveň vědomi, že nový přístup ke vzdělání, úprava rámcových vzdělávacích programů, upřednostňování kvality před kvantitou učiva, že to všechno musí být podpořeno kvalitními pedagogy - pedagogy, kteří své poslání budou vykonávat za důstojných podmínek. Proto pro nás platí jednoznačně náš závazek udržet platy učitelů na úrovni 130 % průměrné měsíční mzdy.

Jak už jsme zmínil, rodina a její stabilita je pro naši vládu zásadní hodnotou. Proto podpoříme i flexibilnější pracovní úvazky rodičům a nabídneme jim lepší možnosti, jak sladit profesní a rodinný život, aby si lidé mohli dovolit věnovat více času dětem, péči o blízké, a neznamenalo to pro ně v každém případě propad životní úrovně.

Rádi bychom v tomto volebním období také splatili obrovský dluh minulých vlád vůči našim spoluobčanům v aktivním věku. Chceme, aby tito lidé, mladší generace, měli jasno, jaký budou mít jednou důchod, aby měli jistotu, že jejich život bude i ve stáří důstojný. Proto jsme se v tomto programovém prohlášení vlády zavázali, že do konce roku 2023 předložíme skutečnou důchodovou reformu. Její návrh se bude skládat ze dvou hlavních složek a třetí dobrovolné. Základní složka bude reflektovat požadavky na důstojnost života a finanční možnosti státu, zásluhová složka bude vycházet z odvodů do pojistného systému a počtu vychovaných dětí, a dobrovolná složka bude zřízena ve formě státního nebo veřejnoprávního fondu tak, jak je to obvyklé v zahraničí. Jsme přesvědčeni, že všechna tato opatření, zmínil jsem zde jenom některá, všechna tato opatření ve prospěch našich rodin a jejich jednotlivých členů jsou tou nejlepší investicí do budoucnosti našeho státu.

Dámy a pánové, na závěr bych se rád krátce zastavil u vnějších vztahů, u problematiky zahraniční politiky, Evropské unie a zajištění naší vnější bezpečnosti. Evropské předsednictví, které je před námi ve druhé polovině letošního roku, přinese České republice naprosto unikátní příležitost vrátit našemu státu na mezinárodní úrovni pověst spolehlivého a respektovaného partnera, pověst, kterou jsme si v posledních letech ne úplně ve všech směrech udrželi. Chci zde zdůraznit, že naše vláda je si vědoma své odpovědnosti vůči Evropské unii, Severoatlantické alianci, že vnímáme tyto instituce jako společný prostor, jehož výslednou podobu, názory, postoje můžeme a musíme my, také my - Česká republika - aktivně vytvářet a ovlivňovat. A to je důležité. Podílet se na aktivním vytváření a ovlivňování toho, co se třeba odehrává v Evropské unii.

Chtěl bych tady znovu zopakovat, že chceme, aby Česká republika byla státem, který patří do demokratické Evropy a který ví, že hodnoty svobody a demokracie je třeba aktivně bránit a prosazovat je. V našem zájmu je demokratická, nebyrokratická, spravedlivá a obchodně otevřená Evropská unie s důrazem na dodržování občanských svobod. Evropská unie je živý projekt, to je nám jasné. Je to živý projekt, který se neustále vyvíjí. A my budeme podporovat takovou její formu, která upřednostňuje principy subsidiarity a proporcionality, umožňuje členským státům realizovat svoje zájmy a zajistí také pravomoci členských států tak, aby nevzrůstal demokratický deficit.

Zároveň bych rád zmínil, že do konce roku 2023, a to už se týká zahraniční politiky, předložíme tomuto parlamentu ke schválení zákon sankcionující hrubá porušení lidských práv, který je znám jako takzvaný Magnitského zákon. Jsme přesvědčeni, že půjde o jasný signál toho, co chce naše vláda prosazovat v zahraniční politice, a je to i přihlášení se konkrétním krokem k tomu, co jsme označili jako havlovskou tradici naší zahraniční politiky.

Do této kategorie ale také patří i jiná věc, náš další závazek, který se týká obrany naší země. Všichni sledujeme zhoršující se bezpečnostní situaci, nemůžeme před ní zavírat oči, a třeba aktuální situace na východních hranicích Ukrajiny ukazuje, jak je důležité chránit naši vnější bezpečnost a že na její obranu nelze rezignovat, naopak. A právě proto budeme navyšovat výdaje na obranu naší země v souladu s našimi aliančními závazky tak, aby dosáhly dvou procent hrubého domácího produktu už v rozpočtu na rok 2025. A počítáme i s tím, že tuto úroveň obranných výdajů legislativně zakotvíme jako minimální hranici i pro další rozpočty a další vlády - vlády, které přijdou po nás.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, mohl bych tady hovořit ještě dlouho a představovat jednotlivé body našeho programu a programového prohlášení. Mohl bych zde mluvit o našich plánech v oblasti zdravotnictví, o tom, jak chceme podpořit českou kulturu, nebo o záměrech v oblasti vnitřní bezpečnosti, justice nebo legislativy. Všechno ale máte pečlivě sepsané, máte to k dispozici na svých stolech, a hlavně už několik dní, zhruba týden, probíhá na všechna předložená témata i celkem bohatá veřejná debata, a to je dobře.

Mým záměrem tady bylo představit vám osobně aspoň ty nejdůležitější úkoly, které si tato nová česká vláda vytyčila na následující čtyři roky. Vím velice dobře, že jde o plány velmi ambiciózní, to nijak netajíme, ale taky víme, že je všechny musíme začít naplňovat, a začít je naplňovat co nejdříve. Naše země si nemůže dovolit žádné další zpoždění, a proto také od samého počátku od nástupu naší vlády volíme politiku otevřenosti. Nechceme a nesmíme a nebudeme občanům lhát a zatajovat problémy, i když to pro nás třeba někdy může být nepříjemné, a už vůbec se nebudeme tady za čtyři roky tvářit, že jsme si tyto sliby nikdy nedali. Ty sliby, o kterých tady mluvím, to jsou sliby, které bereme vážně, a budeme z nich chtít tady skládat za čtyři roky účty - každý z nás, tak jak tady sedíme. My se totiž opravdu cítíme být vládou změny.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji vám za vaši pozornost a jménem svým i nové vlády České republiky vás v souladu s ústavou žádám o vyslovení důvěry. (Dlouhý potlesk poslanců pětikoalice.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji panu premiérovi Petru Fialovi a zahajuji rozpravu, do které se přihlásili s přednostním právem poslanci Andrej Babiš, Alena Schillerová, Tomio Okamura, Radim Fiala a následně zatím 33 poslankyň a poslanců, tak jak můžete vidět na tabuli. Jenom pro vaši informaci, ti, kteří jste se přihlásili písemně už třeba s předstihem, tak jste už zadáni i do systému elektronického, abyste věděli, v jakém pořadí se hlásíte.

Nyní tedy přistoupíme k rozpravě, která je zahájena. Poprosím s přednostním právem předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, a než dorazí k pultíku, ještě přečtu jednu omluvu od pana poslance Radka Kotena, který se z dnešního dne omlouvá z důvodů zdravotních. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Dobrý den všem. Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážený pane premiére, vážená vládo. Děkuji za slovo, ale hned na úvod musím říct, že hnutí ANO nebude hlasovat pro důvěru nové vládě. My skutečně nemůžeme podpořit vládu, která záměrně klame občany, slibuje to, co nikdy nemůže splnit, a místo konkrétních řešení nabízí otřepané fráze a nicneříkající floskule.

Já jsem to programové prohlášení vlády četl několikrát a přiznám se, že ještě nikdy ani naše vlastní programové prohlášení vlády jsem tolikrát nečetl jako to vaše. A my od představitelů pětikoalice stále slyšíme tutéž obehranou písničku, kterou omílají poslední tři měsíce. Dokola opakují, jak jsme na tom prý špatně, v jak katastrofálním stavu jsou prý naše finance, jak prý máme extrémní zadlužení, jak prý jsme málo dbali o budoucnost naší země. Dokonce před časem padla taková absurdita, že se snažíme dělat všechno pro to, abychom vám předali zemi v co nejhorším stavu. Co to vypovídá o myšlenkových pochodech autorky, ať každý posoudí sám. Ale jen pro připomenutí. My jsme tu pandemii řešili ještě čtyři hodiny před tím, než jsem panu premiérovi Fialovi předal klíče od Strakovy akademie 17. prosince 2021.

Nová vláda každým svým výrokem potvrzuje, že pokračuje v předvolební kampani. Dál si jede svého Antibabiše, dál překrucuje skutečný stav věcí. Dámy a pánové, pokud to nevíte, tak už je tři měsíce po volbách. Lidé nejsou zvědavi na vaše výmluvy, stížnosti a vykrucování. Lidé čekají, že konečně začnete makat, předložíte konkrétní návrhy a začnete plnit to, co jste jim před volbami naslibovali. A že toho bylo! Slíbili jste, že lidem nesáhnete na platy ani na důchody a že nebudete zvyšovat daně. Slíbili jste zvyšovat daňové slevy na poplatníka, zvednout hranici pro platbu DPH a snížit sociální pojištění pro zaměstnavatele. To je dobrá zpráva pro zaměstnavatele a určitě můžete počítat s našimi hlasy. Jen bych vám chtěl připomenout, že to rozpočet bude ročně stát 35 miliard korun, a navíc sociální pojištění představuje zdroj pro důchody.

Ale to vy určitě víte, stejně jako víte, že EET přineslo do kasy 33 miliard korun navíc a kontrolní hlášení rok co rok 10 miliard. Hlavně že se v programovém prohlášení zavazujete, že snížíte rozsah šedé ekonomiky, ale děláte pravý opak. Možná pan ministr financí by se měl podívat, jaký byl VAT gap v roce 2013. VAT gap je to, co nám ukradli na DPH, hlavně v pohonných hmotách. Vzpomeňme si na lehké topné oleje. A kolik byl VAT gap v roce 2013? No, 19 %. A 2016? 11,9. To jsou stovky miliard, které se tady rozkrádaly neplacením spotřební daně a DPH na pohonné hmoty, a kontrolní hlášení přineslo 10 miliard. A já nevím, jak vy to chcete změnit. To jsou ty karusely, které my jsme zničili. Ano, my jsme je zničili.

Slíbili jste zkrotit inflaci, zdražování a vysoké ceny energií. A také jste před volbami slibovali, že ušetříte rok co rok 100 miliard. To dnes už také neplatí. Naslibovali jste lidem hory doly, i když jste věděli, že to nikdy nemůžete splnit, proto zřejmě pan premiér Fiala varoval před spasiteli a populisty... Musím říct, že takovou sebekritiku jsem od pana premiéra nečekal. Vy zkrátka cítíte, že vám teče do bot, že si vytváříte alibi, abyste ospravedlnili, proč své voliče zase a jako vždy v minulosti podrazíte a zapomenete na své předvolební sliby. To je důvod, proč pan premiér Fiala ve svém novoročním projevu lidem tvrdil, že rok 2022 bude jedním z nejsložitějších a nejtěžších od vzniku samostatné České republiky. Jako to je vážně míněno? To pan premiér nemá k dispozici fakta, nebo si je záměrně vymýšlí, nebo uznává, že jeho tým na řízení země prostě nemá? Nebo si snad nevěří?

Jestli někdo zažil složité období, tak to byla naše vláda. Poslední dva roky jsme neřešili v podstatě nic jiného než covid. Sháněli jsme vakcíny po celém světě, stejně jako oxygenátory na Novém Zélandu, postele od LINETu, řešili strategie očkování, nakupovali monoklonální koktejly i nové léky proti covidu. Za poslední dva roky jsme sedmkrát museli řešit rozpočet, abychom dali lidem peníze a udrželi zaměstnanost. A pak jste přišli vy - a vy jste nám celé období covidu jenom házeli klacky pod nohy a zneužívali jste to politicky jako jediná opozice v celé Evropě, nikdo to nedělal - a vy jste přišli a kritizovali jste nás, že jsme dali lidem, firmám, ale i krajům, městům a obcím málo peněz. A teď nás kritizujete za deficit a dluh, protože jsme jim podle vás dali moc. Takže s vámi si fakt člověk nevybere, vždycky je všechno špatně. Teď máte na starosti pandemii vy, a když vidím ten zmatek, co zatím předvádíte, jen se mi potvrzuje, jak jste šli do vlády nepřipravení.

Naštěstí nemusíte řešit covid od nuly a počty hospitalizovaných stále klesají díky opatřením, které přijala ještě naše vláda. Máte dostatek vakcín, máte dostatek monoklonálních látek, máte dostatek léků, máte - a já se k tomu dostanu, protože pan ministr Rakušan se ptal paní Vildumetzové, co my jsme udělali, tak o tom budu mluvit tady dlouze - co jsme udělali? No, vy máte 499 očkovacích center, které jsme my vytvořili, a z toho 167 bez registrace. A kolik jsme podali vakcín? 16 088 000, takže ptát se, co jsme udělali, je skutečně směšné. Ano, vypadá to, že máme štěstí, a já jsem rád za to, že omikron - zatím každý o něm mluví - není zabiják. Počty hospitalizovaných klesají a je to dobře. Ale vy říkáte: Ano, omikron přichází. A co jste udělali? No, zrušili jste DPH. My jsme jej odpustili, DPH na roušky a respirátory 21 % - prostě jste to zrušili. Aby to bylo dražší? To nechápu.

Takže ohledně té situace. Skutečně upřímně vám i naší zemi přeji, abyste nemuseli řešit takové krizové situace, jako bylo tornádo na jižní Moravě, přívalové deště, evakuace našich lidí z Afghánistánu a plno dalších věcí. Takže mluvit o tom, pane premiére, prostřednictvím paní předsedající, že to bude nejsložitější a nejtěžší - já doufám, že ne. Já myslím, že i lidi si to myslí, že to tak nebude. Česká republika zažívá jedno z nejlepších období své historie - a k tomu se ještě dostanu.

Naštěstí jsme za vás spoustu projektů připravili, takže nemusíte vymýšlet nic. Stačí, když budete realizovat naše projekty a vyčerpáte těch téměř 1 000 miliard, co jsme zařídili z evropských fondů, a téměř 1 000 miliard z Modernizačního fondu. Už jenom tento rok tam nateče od začátku 66 miliard. A my jsme přece tady lidem chtěli dát tyhle peníze a zaplatit za ně obnovitelné zdroje. To je ta položka 1 500 korun, které jsme zdědili ze solárního tunelu za vašich časů. Takže jediné, co se od vás očekává, že to budete čerpat. Vy už nebudete jednat o penězích. Za období naší první vlády jednal pan Nečas a my jsme to vyčerpali. A od vás se čeká jenom, že to vyčerpáte.

Takže znovu opakuji, Česká republika zažívá nejlepší období od svého vzniku. Na to jsou jasné statistiky a čísla, a to jak z Česka, tak i zahraničí. Když nejste schopni skutečný stav věcí přiznat a překrucujete fakta, jak se vám to hodí, tak vám je rád sdělím.

Začnu financemi. Můžete stokrát opakovat ty své lži o rozvrácených financích, ale čísla mluví jasně. Česká republika je šestou nejméně zadluženou zemí Evropské unie. Ano, vážení občané, šestou nejméně zadluženou zemí Evropské unie, a to i navzdory dvěma strašlivým rokům s covidem. Ano, my jsme se zadlužili kvůli covidu. Dluh vůči HDP je 43,5 %. A to je stále méně než dluh, který nám zanechala Nečasova vláda, ve které seděl pan premiér Fiala, který nás opakovaně kritizuje za dnešní zadlužení. Před covidem jsme měli dluh vůči HDP - my jsme ho dokonce snížili na 29 %. Já jsem ho jako ministr financí snižoval a paní Schillerová v tom pokračovala. To jen pro osvěžení paměti.

Mimochodem, nynější dluh opticky umožnilo i to, že obce a kraje se doslova topí v penězích. Mají rekordní přebytky v hospodaření. Ano, my jsme i celý covid zaplatili samosprávě i testy, odměny v sociálních službách, v záchrance a tak dále. Takže kolik měly na kontech obce a města? 313 miliard a kraje 71,5 miliardy! Praha dokonce sedí na 90 miliardách a pravděpodobně pod vedením pana Hřiba se chystá otevřít vlastní banku, když není schopná investovat. To není možný, kolik mají peněz, a stále víc a víc! Ale na co to mají, když neinvestují? Takže když tady mluvíte o katastrofální situaci kvůli dluhu, tak se, jak říká váš ministr financí, vraťte laskavě nohama na zem vy! Rakousko má dluh 87,2 %, Německo 73,1, Francie 117,4. Průměr zadlužení vůči HDP v Evropské unii je 94,4 a v eurozóně dokonce 102,4. A my máme, opakuji, 43,5 %, ano? 43,5 je méně než 44,4 - to bylo 2013. Takže znovu opakuji, že ten dluh je menší. Takže já vás prosím, už to neříkejte. Máme na to i tabulku tady (Ukazuje.), ale tu všichni znají, ukazovali jsme ji stokrát.

Paní Schillerová předložila jasný plán konsolidace našich financí po covidu. Udělala to do roku 2024 a ta predikce je - fiskální predikce s plánovanými úsporami v roce 2024 - 49 % a fiskální predikce - autonomní vývoj - 51,3 %. To znamená, že není žádná obava o naše finance. Vy jste stále strašili, ano, strašili jste naše důchodce, že nebude na důchod a podobné nesmysly. Není to pravda. Máme zdravé veřejné finance a opakovaně nám to potvrzují renomované mezinárodní ratingové agentury. Naposledy v prosinci Fitch na hodnotě AA-, stejně jako má Británie. Máme stejně zdravé finance.

Zatímco ostatní mnohem zadluženější země se z krize snaží postupně a v klidu proinvestovat, jak jsme to plánovali i my, tak vy se z krize zase chcete dostat drastickými škrty! Copak jste se nepoučili z toho, jak Nečas s Kalouskem vystrašili lidi, sebrali jim peníze a zbytečně zadřeli celou ekonomiku na roky dopředu? Evidentně ne! I když jste své plány, že z našeho návrhu letošního rozpočtu škrtnete 125 miliard, už upravili a teď mluvíte o 80 miliardách, přitom vaši vlastní ministři mluví o tom, že ušetří maximálně jednotky miliard. Ale já bych rád viděl ty jednotky! Dejte nám to do detailu, do koruny, ukažte nám!

My vám budeme fandit, když šetříte. My jsme se snažili - ano, můžeme se bavit o zákoně o státní službě, jaká je tam rezerva, kolik se dá zredukovat, fajn! V tom vás určitě podpoříme! Ale vy dobře víte, že těch 80 miliard je naprosto nereálných. Vy to dobře víte a lžete dál. Ano, můžete samozřejmě sesekat slevy na jízdném pro seniory a studenty, které jsem prosadil. A to byla taky vlajková loď pro nás, protože důchodci zkrátka si to zaslouží. A můžeme se samozřejmě o tom bavit. Ale to budou jen drobné. Bez toho, aniž byste sahali lidem na platy a důchody, zastavili výstavbu dálnic a silnic nebo osekali rozpočet armádě, tedy přesně to, co jste slibovali, že neuděláte, těch 80 miliard úspor prostě nedáte. Nechápu, proč jste neřekli: Jo, my jsme si mysleli, neměli jsme informace, teďka to vidíme, sorry, omlouváme se. Ale vy stále o tom mluvíte dál, přitom dobře víte, že to není pravda.

Stejně je to s inflací! Nedokážete zkrotit inflaci, kterou jste přišili mně a občanům jste lhali o Babišově drahotě. A mimochodem, když už jsme u té inflace, která je tedy teď asi už vaše, nebo nevím ještě stále, jestli je Babišova, tak pojďme se o tom bavit! Dneska vyšla statistika za prosinec, já jsem ji ještě nečetl, ale vezměme si statistiku za listopad. A víte, jaká byla inflace v listopadu? Navýšení v porovnání s říjnem o 0,2. Proč? No proto, že jsme měli minusovou inflaci u elektřiny 16,2 %. A proč? No protože paní ministryně Schillerová zrušila DPH 21 % a ti lidé to vidí na fakturách za listopad i za prosinec. A zemní plyn? Minus 11,5 %. Takže díky tomu, že jsme zrušili DPH na elektřinu, zemní plyn, je minusová inflace za říjen. Takže já se teďka jenom ptám, jak vy tedy zařídíte tu inflaci? Máte nového ministra zahraničí - mladý, perspektivní politik, tak měl by zaletět za ropným kartelem. Ať zaletí za šejky a řekne jim: Tak hele, koukej, teďka vyjednám tu ropu! Nebo říkal, že bude mluvit s Lavrovem. Nevím, jestli už má mobil, já vám ho můžu sehnat někde, u Orbána například. (Smích mezi poslanci ANO.) A co bude dělat s tím plynem vlastně? Takže - ne, já nemám ten mobil. (V reakci na hlas z pléna.) Samozřejmě jsou to nesmysly. Ano, Viktor Orbán si koupil zemní plyn přímo z Ruska, na patnáct let, protože má svůj RWE a Transgas. My ho už nemáme, vy jste totiž všechno prodali. Všechno jste prodali! I ten ČEZ jste zprivatizovali! Kdyby tam nebyli minoritáři, tak jsme už dávno mohli lidem pomoci velice konkrétně. Takže všechno je to globální inflace! Zemní plyn, ropa. Víte, kolik například v říjnu, jaký tam byl nárůst pohonných hmot? 32,8 %. Natural stál 37 korun. No a proč? No protože zkrátka ropu dovážíme. Tak to je ta globální inflace, tak proč jste o ní mluvili, že za to můžeme my, když to není pravda? A my jsme efektivně proti ní bojovali.

Samozřejmě, velký vliv mají emisní povolenky a ty se staly předmětem spekulantů. Já jsem to opakovaně kritizoval na Evropské radě a opakovaně jsme vyzývali ostatní země, aby se změnila ta směrnice, aby MiFID směrnice, která je nesmyslná, byla jenom pro ty, kteří to nakupují. A já budu držet palce a určitě samozřejmě jako opozice podpoříme pana premiéra Fialu, aby v tom pokračoval, aby hledal spojence. No a pojďme si tedy říct, a pan premiér to taky řekl ve svém projevu, že jsme měli způsobit inflaci tím, že jsme dali peníze lidem. Úplně neuvěřitelné! Úplně neuvěřitelné. Takže já jen říkám, že pokud skutečně vaše vláda bude škrtat, tak v kombinaci s teoretiky z České národní banky, kteří ničí tuhle ekonomiku a ničí lidi, to je úplná katastrofa! Takže co je to ta inflace? No tak, inflace je co? Ceny rostou. Proč? No, když je něčeho málo, ne? Čeho? Tak se pane premiére, prosím vás, prostřednictvím paní předsedající, podívejte například na potraviny, co tam rostlo a nerostlo. Co tam rostlo nejvíc? No zelenina. A proč? Protože jste po revoluci řekli, že si všechno dovezeme. A kolik máme dneska soběstačnost v zelenině? 30 %! Jak přišel covid a celá jižní Evropa moc nepracovala, tak samozřejmě tam vyletěly ceny zeleniny o 4,2 %. My jsme byli kdysi bramborářská velmoc. No, už nejsme. Všechno jste zničili, brambory 8,1. Takže se dívejme na to, ovoce jenom 1,6. Takže na to stačí selský rozum, abych pochopil, že inflace způsobená tím, že jsme dali peníze lidem, je nesmysl. Protože úspory domácností meziročně stouply o 547 miliard! Za dva roky! Víte, kolik mají úspory lidi? 3 353 miliard! Takže občané si dneska hravě koupí státní dluh, když budou chtít.

Když jsem byl v Japonsku a ptal jsem se ministra financí, kterému je devadesát let, jestli se nebojí zadlužení 250 % vůči HDP, on řekl: Ne, Japonci mají dost peněz a rádi si ten dluh koupí. Skvělý produkt paní Schillerové, dluhopisy, ne? (Ukazuje dluhopis.) Tohle je dluhopis Zdeňka Šikla. To je můj kámoš, důchodce z Ostravy, stále mi nadává, že v Polsku jsou levné potraviny, u nás drahé. Ale říkám, že máme největší koncentraci řetězců, tak ať se obrátí někam jinam. On si koupil ten dluhopis za 100 000 a dostane teď 6 %, super! A co říká pan ministr financí? Že mu to vezme! Jaký má být cíl? Cíl má být takový, aby si lidi koupili státní dluh, protože oni tomu věří. A postupně dneska, kolik vlastní občané České republiky našeho státního dluhu? Za 80 miliard, a to je skvělé, to už je přes 3 %. A to je ta správná strategie.

Takže ta inflace, vrátím se k tomu. Čeho je tedy málo? Kde je ta inflace? Byty, no jasně že byty. Pan premiér tady mluvil o tom - já jsem to nepochopil v tom vašem programovém prohlášení vlády, že vy jste původně říkali před volbami, že budete stavět 40 000 bytů ročně, teď je to nějakých 10 000 nad něco, je to absolutně nepochopitelné. Ano, bytů je málo a ceny stoupají. Takže když je něčeho málo, tak je inflace! Je to logické. A ty nesmysly, co vykládají teoretici z České národní banky - jediná banka v Evropě, na světě, která navyšuje stále úroky! Navyšuje! Peklo! Co je tohle? Přichází hypoteční zoufání. Sazby rostou. Víte, kolik vzali naši občané minulý rok hypoték? 430 miliard, a to je skvělý. Skvělý! A teď přichází ČNB, Rusnokova drahota, a všechno jim zničí. Budou muset platit hypotéky, a kolik? 1,5 milionu lidí má hypotéky v hodnotě 1 577 miliard. Minulý rok vzali lidi 430 miliard hypotéku. A proč by si je nemohli vzít? Ale teď, kolik budou platit těch procent? Samozřejmě nemá každý fix. Takže to jsou věci, které jsou nenormální.

Evropská centrální banka má nulovou sazbu. Nulovou, takže jejich občané platí nula, firmy platí nula, občané platí nula, ano? A komu to tedy dělá prospěch? No samozřejmě bankám. Ony na tom vydělají, naše banky. Zdraží úvěry a lidem hypotéky.

No a k těm bytům, samozřejmě co vy uděláte? My jsme tady bojovali za stavební zákon a vy ho zablokujete. My chceme stavět. My vás podpoříme, stavme! Na kterém místě jsme? Někde 157. nebo nevím. Strašné. Takže tohle je ta inflace.

Pane premiére, prosím vás, doufám, že jsem se to snažil vysvětlit. Ve vaší vládě je jenom jeden ekonom, tady pan ministr Síkela, absolvent zahraničního obchodu jako já, akorát o třináct let později. Takže snad to vašim kolegům pan Síkela vysvětlí, pokud to nepochopili. Takže to není naše inflace.

A co my můžeme udělat proti inflaci? Prosím vás, proč jste tedy nezrušili DPH lidem v lednu jako my? V lednu skočí ceny energií o 21 % kvůli vám. Kvůli vám! Proč jim to nechcete dát? Proč? Já to nechápu. Takže centrální banka, katastrofa. Jediná - ani FED nezvýšil sazby, ani britská Bank of England, nikdo, jedině ČNB, která papouškuje teoretické nesmysly stále dokola. Že to má efekt? Že je silná koruna? No jasně, takže exportéři - welcome, budete méně inkasovat. A náš domácí průmysl, kterému konkurují zahraniční dodavatelé s pevnou korunou, tak to je druhá rána do kolena. Takže tak to je, naše slavná ČNB, samozřejmě nezávislá. Ale nicméně si dovoluji to komentovat, protože samozřejmě ty svazy průmyslu a nevím, kdo všechno, ty mlčí. Nevíme proč, ale asi tušíme. Takže tolik je to s tou inflací.

Česká národní banka jako jediná centrální banka v Evropské unii penalizuje vlastní občany i ekonomiku, hraje bankám a myslí si, že zvyšování úrokových sazeb někomu pomůže. No jasně, bankám. ČNB zasadí ránu naší ekonomice a našim občanům, bohužel je to tak, ale evidentně nová vláda to moc nekomentuje.

Takže já bych vás chtěl poprosit, abyste skutečně ještě znovu zvážili návrhy na podporu našich občanů z hlediska elektřiny a plynu, abyste zrušili tu DPH. To je skutečně jediné řešení, jak lidem pomoci překonat energetickou krizi, ne ty vaše výmysly, jimiž jedině zahltíte úřady práce a budete lidi tam nutit chodit s čepicí v ruce, aby vyplnili nějaký ponižující formulář. Vidím totiž problém zejména v rodinách, které zatím na sociální dávky neměly nárok, protože zvládaly situaci jen tak tak. Teď ale na bydlení nebudou mít peníze, přitom ale stále budou mít relativně vysoké příjmy, takže na dávky stejně nedosáhnou. A to ani nemluvím o tom, že například matka samoživitelka, která má zaměstnání a někdy i dvě a zároveň pečuje o děti, si bude muset vzít dovolenou, jít čekat na úřad práce, snažit se ve složitém systému zorientovat, vše dokládat, a pak stejně bude mít smůlu. Úřady práce už takhle nestíhají. A jsem zvědavý, jak to budou stíhat, až se počet žadatelů zvýší. Jednoduše řečeno, vláda počká, až rodiny spadnou do chudoby, a pak teprve jim nabídne v uvozovkách pomoc. Smysl by ale dávalo pomáhat tak, aby lidé z nižší střední třídy do chudoby vůbec nespadli. Tímto směrem ale nepodnikáte vůbec nic. Takže se kvůli vám lidem už tento měsíc skokově zvýší ceny elektřiny a plynu o 21 % jen proto, že nedokážete skousnout, že odpuštění DPH vymyslela naše vláda.

A vy zkrátka nám nepřiznáte vůbec nic. Nikdy! Když jsme otvírali D1, tak já jsem řekl, že první dva úseky začal stavět pan ministr dopravy Stanjura, ale vy jste nám nikdy nic nepřiznali. Neuvěřitelné! To je ta objektivita.

V minulosti samozřejmě jste řešili energie. Z toho vznikl akorát solární tunel za 1 000 miliard, který nás dodnes stojí 27 miliard ročně. Tak nevím, jestli to není ta položka z těch 80 miliard, kterou říkáte, že zkrátka zvládnete a škrtnete. V tom se totiž my zásadně lišíme.

My jsme peníze investovali vždy do lidí, tradiční strany vždy do svých kmotrů, lobbistů, poradců, a hlavně do sebe. Náš dluh vznikl proto, že dorazila pandemie a že jsme se rozhodli udržet ekonomiku v chodu, nenechat lidi bez práce a občanům, firmám, krajům, městům a obcím dát peníze. Celkem jsme naše podniky, živnostníky a zaměstnance podpořili v rámci proticovidových programů 552,7 miliardy korun. Díky našim krokům úspory domácností stouply od října 2019 do října 2021 o 547 miliard. Když se zvýšily úspory domácností, jak mohly udělat tu inflaci? Vždyť to je nesmysl, panebože. Různí experti to opakují, kteří jsou samozřejmě jenom teoretici. A celkově jsou ty úspory, to už jsem říkal, 3 323 miliard.

A vy jste hned zrušili ty dluhopisy. A za co vás kritizoval dokonce i největší symbol polistopadové korupce, zakladatel toho béčka ODS? Všichni vědí, kam šel náš dluh: do lidí, do krajů, měst a obcí. Ale nikdo neví, kam mizely peníze, kvůli kterým jste zadlužovali vy Českou republiku. Do lidí jsme investovali celé čtyři roky naší vlády, ať už snižováním daní, nebo zvyšováním platů. Od roku 2017 jsme snížili daně o 476,6 miliardy a zrušení superhrubé mzdy zvýšilo všem zaměstnancům čistý výdělek o 7 %. Uhájili jsme 15% sazbu daně z příjmu pro OSVČ. Naše hnutí celou dobu, co je ve vládě, snižuje daně. Do snížené sazby DPH 10 % jsme postupně převedli léky, dětskou výživu, knihy, točené pivo, nealko, dodávky tepla, vodné, stočné, hromadnou dopravu, stravovací služby, kadeřníky, opraváře i domácí péči.

Plnili jsme slib, že průměrný důchod bude 15 000. Konkrétně byl loni 15 351 korun měsíčně. A my jsme měli v programu 20 000. Vy v programovém prohlášení vlády vlastně nemáte žádné číslo. Vy tam nic nemáte, to jediné je 130 % pro učitele, průměrně, jinak tam není žádné číslo, nic, žádné termíny. To je tak nekonkrétní, neuvěřitelné! Tak si to porovnejte s naším. Přitom v roce 2017 byla průměrná penze 11 745 korun. Lidem nad 85 let jsme přidali 1 000 korun navíc měsíčně. V prosinci 2020 každý senior dostal jednorázový příspěvek 5 000 korun kvůli pandemii. A od 1. ledna 2023 se důchod seniorům zvýší o 500 korun za každé vychované dítě. Tak já jsem zvědav, jak s tím naložíte. Začátkem roku průměrný důchod vzroste na 16 271 korun a v červnu proběhne další valorizace o 700 korun, takže průměrná penze tak bude skoro 17 000 měsíčně, což je pojistka proti inflaci pro důchodce. Takže to je zákon, kde kvůli inflaci, nebo díky inflaci, důchodci dostanou v červnu nebo červenci dalších 700 korun měsíčně. Takže já doufám, že to těm důchodcům neseberete, stejně jako jste to vzali zaměstnancům.

Přidávali jsme i ostatním skupinám, které jste vy, když jste byli u moci, systematicky ignorovali. Po dvanácti letech jsme zvýšili rodičovský příspěvek z 220 000 na 300 000. My jsme měli v programu 400 000, vy tam nemáte nic. Pro samoživitelky jsme schválili náhradní výživné. Pěstounům jsme zvýšili odměny a prosadili zrušení kojeneckých ústavů. Zvedli jsme příspěvek na péči ve třetí kategorii z 9 900 korun na 13 900 korun měsíčně a ve čtvrté kategorii z 13 200 na 19 200 korun měsíčně.

A dbali jsme na to, aby rostly platy. V roce 2017 byla průměrná mzda 29 504 korun a na konci roku 2021 byla 37 043 korun. Minimální mzda v roce 2017 byla 11 000 korun a od ledna jsme zvýšili na 16 200. V programovém prohlášení vlády mluvíte o nějakém vzorci, že se to na něco naváže. Tak já napjatě čekám, jak to vyřešíte.

Učitelé v roce 2021 brali v průměru 45 342 korun hrubého měsíčně - přesně, jak jsme slíbili. V roce 2013 po vašich vládách byl plat učitelů 26 111 korun hrubého měsíčně a vy jste, pane premiére, prostřednictvím paní předsedající, jako ministr školství za rok a půl navýšil učitelům platy o závratných 122 korun, my o 20 000. Nepedagogové dostávali v průměru 25 000 hrubého, v roce 2013 to bylo dokonce jen 15 180. Průměrný služební plat u vojáků loni vzrostl na 40 451 korun. Policisté a hasiči brali průměrně přes 50 000, zdravotní sestry 58 200 a pracovníci sociálních služeb 35 880 korun.

U HDP na hlavu v paritě kupní síly - a teď poslouchejte, vážení občané, když tedy někdo tvrdí, že jsme na tom špatně, protože to samozřejmě není pravda - v paritě kupní síly jsme tak loni se dostali na 94 % průměru Evropské unie. Předběhli jsme Portugalsko, Španělsko i Itálii. A v České republice je i po dvou letech pandemie míra ohrožení příjmovou chudobou jedna z nejnižších v Evropské unii.

A co vy jste udělali jako první věc? No, normálně jste lidem vzali peníze. A jak to sliboval pan premiér Fiala před volbami? Pro mě - říkal - pro mě je důležité, abychom šetřili na státu, jeho provozu, a ne na lidech. Sliby - chyby. Stačil měsíc a už jste porušili první slib a další budou kvapem následovat. Hygienikům, nepedagogickým pracovníkům a úředníkům jste platy rovnou zmrazili a peníze pro vojáky, policisty a hasiče jste osekali do takové míry, že to v žádném případě nepokryje inflaci. A učitelům, o kterých tvrdíte, že jsou vaší prioritou, jste dali navíc směšná 2 %. Reálně ale jejich příjmy klesnou minimálně o čtyři. Přitom jde mnohdy o procesy, které otevřely celou pandemii.

Jenom zdravotníkům jste nemohli sáhnout na peníze, protože těch 6 %, kterými se teď chlubíte, prosadila naše vláda do úhradové vyhlášky. Stačil měsíc ve funkci a lidem snižujete životní úroveň a ušetřili jste tím útokem na platy lidí všehovšudy 5 miliard nebo čtyři a půl, přitom byly v návrhu našeho rozpočtu. Není pravda, jak říká ministr, že tam nebyly. Bylo tam 13 miliard na ty platy a vy jste jim je vzali.

Ale samozřejmě, když jde o vaše kapsy, dokážete být neobyčejně štědří. Když jsem navrhl zmrazení platů politiků, tak to vaši senátoři smetli, protože to byl prý populismus a nebylo to prý důstojné. Teď, když už jste zjistili, že to lidem vadí, slíbili jste zmrazit platy na rok, a senátoři najednou převedli veletoč, že to teď prý podpoří. Než to ale stačíte schválit, nebo už jste to včera schválili na rok a my jsme to chtěli na pět, protože si myslíme, že příjmy poslanců jsou skutečně nadstandardní, tak ty platy i tak stejně od února vzrostly o 6 %. A i kdybyste to stihli, tak jste navrhli zmrazit i platy soudců, takže počítáte patrně s tím, že to napadnou a Ústavní soud jako v minulosti celé zmrazení platů zruší. Takže vy budete z obliga, protože přece jste chtěli naoko zmrazit platy. A včera to tady pan ministr, šéf Legislativní rady vlády vlastně řekl na mikrofon, že on to nedoporučoval a že to sice neřekl, ale může to tak dopadnout. Takže vy budete z obliga, protože jste chtěli naoko zmrazit platy, ale já myslím, že lidé vám to nespolknou. A za to pokrytectví byste mohli dostat Nobelovu cenu. To zmrazení není vůbec míněné vážně.

Když ale potřebujete najít fleky pro pět hladových koaličních krků, není problém. Vytvořili jste si osmnáctičlennou vládu včetně tří naprosto zbytečných ministrů bez portfeje a jejich drahých aparátů. Je vás tolik - a to nechci tady opakovat Nachera, že ano, pan ministr sedí v druhé lavici, ale to už všichni slyšeli - že tolik ministrů jsme snad ještě nikdy neměli.

My jsme na Úřadu vlády počet míst pracně zredukovali, 267 míst na Úřadu vlády jsme zredukovali, to je 33 %. Vy jste na Strakovku přijali 74 lidí navíc, to státní kasu přijde na platech na dalších 43 milionů ročně. Obnovujete praxi politických náměstků pro zasloužilé straníky, a hlavně pro vykroužkované Piráty s platem 2 miliony ročně. Ve Sněmovně jste ustanovili rekordní počet místopředsedů včetně jednoho pro Piráty, kteří mají všehovšudy čtyři poslance, ale SPD, kteří jich mají pětkrát tolik, jste jejich kandidáta zablokovali, jako praví nefalšovaní demokraté.

A Pirátům, kteří mají pomalu víc funkcí než křesel ve Sněmovně, jste pak v rozporu se zákonem umožnili vytvořit vlastní poslanecký klub, aby dostali víc peněz a výhod. Za ten necelý měsíc, co jste se ani neohřáli ve funkci, vám už spadla maska. Přitom jste měli plno řečí, jak budete změna k lepšímu. Začali jste provádět politické čistky, aniž byste měli důvěru Sněmovny. Pan Jurečka jako zaskakující ministr zemědělství odvolal ředitele Lesů České republiky, paní Černochová odvolala šéfa Vojenských lesů. Včera myslím, anebo kdy, odvolal pan, to už nevím, který ministr, protože to všechno asi dozoruje pan Jurečka, šéfa výstaviště v Českých Budějovicích. A samozřejmě pan Válek přispěchal s trafikou pro hlavní symbol korupce polistopadového kartelu v historii České republiky. No a samozřejmě korunu všemu nasadil pan Rakušan, který, aniž by byl vůbec ministrem, na tajné schůzce donutil policejního prezidenta k rezignaci. Tím předčil i takové nechvalně proslulé legendy ve zneužívání funkcí, jako byl Chovanec a Langer. Ono těch utajovaných schůzek na povrch postupně prosakuje víc a to je asi nový styl našeho nového pana ministra vnitra.

Arogantní reakce pana Rakušana na podivné financování STAN mluví sama za sebe. Na konto hnutí STAN chodí stovky tisíc korun ze ztrátových českých firem vlastněných z kyperského daňového ráje neprůhlednou majetkovou strukturou, které jsou pravděpodobně napojené na hlavního kmotra hnutí STAN, jeho místopředsedu a solárního barona Michalika, ale v tom pan Rakušan problém nevidí. Má to české IČO, tak je to v pohodě, říká pan Rakušan.

Ani se nedivím, že stůj co stůj se chtěl stát ministrem vnitra a došlápnout si na policejního prezidenta. Co kdyby tu levárnu nějaký policista chtěl vyšetřovat? Takže STAN si (vzal?) peníze neznámého původu a bylo by možná dobré, aby, když tedy tu kyperskou firmu vlastní manželka pana Michalika, aby ukázala, kde zdanila ty peníze. Já jsem jako jediný politik tady ukázal daňové přiznání od roku 1996 do 2016, za dvacet let, když mě vyhazoval Sobotka z vlády. Takže STAN si peníze neznámého původu nechal posílat z daňového ráje přes nastrčené ztrátové české firmy, které dělají bílé koně, a pere tyto peníze na svém transparentním účtu.

A co naše náměstí, Milion chvilek? No, nikdo nic, ani zkorumpovaná neziskovka Transparency International raději mlčí, protože asi chce dostat ty dotace od ministerstva vnitra, jak to dostávali v minulosti. No a samozřejmě pan Rakušan útočí na nás a o jeho aroganci by se dal napsat asi román. Ale mohl by napsat román pan Bartoš, protože po jeho zádech se STAN svou podpásovou kroužkovací kampaní vyšplhal do Sněmovny. Ale abych nebyl nespravedlivý, když přišlo na lámání chleba, Piráti velmi rychle zapomněli na své principy. Třeba pan Bartoš dlouhodobě kritizoval kumulaci funkcí, takže je teď ministrem i poslancem zároveň. Vidíte, my jsme boj za klouzavý mandát mysleli vážně a podpořili ho, ale z vaší strany to byl zase jen podvod na voliče.

No a teď pan Farský podvede 15 479 voličů, kteří ho zakroužkovali, aby je zastupoval ve Sněmovně, a zmizí si na půl roku studovat do Ameriky a psát práci o tom, jak za 25 let Českou republiku připravit o poslední zbytek suverenity. Tak to je skutečně záslužná práce. Mandátu se nevzdá, nechal si platit, ale svůj plat prý bude posílat neziskovkám. Takže nevím, za jakou práci, ale údajně bude létat z Oregonu do Prahy. To možná proplatí Sněmovna.

Každým dnem a každým svým činem lidem dokazujete, že tu nejste kvůli nim, ale hlavně kvůli sobě a svým zájmům. Třeba loni poslanec za STAN Pávek prolobboval po schůzkách s panem Michalikem, aby nepřiměřený výnos provozovatelů fotovoltaických elektráren citelně vzrostl. A dnes pan Pávek tvrdí, že se s Michalikem sešel, aby ho jen o zákonu informoval. Prý vůbec nevěděl, že jedná se solárním baronem. Tak to je fakt směšné, vrchol arogance.

Zato mě a naši vládu mentorujete, že jsme málo dbali o budoucnost naší země a našich občanů? To by mě tedy zajímalo, v čem, protože já vidím pravý opak. My jsme vytvořili Národní investiční plán až do roku 2050, kde jsme zmapovali 20 000 projektových záměrů v celkové hodnotě 8 000 miliard, ze kterých můžete čerpat.

Takže těch 200 kilometrů dálnic - a mimochodem, my jsme měli v programu 269 kilometrů - tak ty máte připravené. Panu ministru Kupkovi stačí, když to zrealizuje, jak jsme to připravili. 200 kilometrů obchvatů, silnic prvních tříd, obchvatů měst a obcí, které se zprovozní v následujících čtyřech letech, které jste zahrnuli - a to je super - do svého vládního programového prohlášení, budete otevírat jenom proto, že jsme za vás veškerou práci odvedli my. My jsme na to našli peníze, my jsme prosadili projekty, my jsme začali stavět. Je to naše dědictví, vám to vlivem náhody spadlo do klína.

Když jste byli u moci, tak kolik jste zahájili nových kilometrů dálnic? V roce 2011 - nula, rok 2012 - nula, rok 2013 - 800 metrů, rok 2014 - nula kilometrů. Museli jsme po vás nastartovat celou výstavbu a to trvá roky. Přesto jsme v letech 2018 až 2021 otevřeli 292,3 kilometru dálnic a silnic první třídy, z toho 105,8 kilometru nových dálnic na zelené louce, 89,1 kilometru silnic prvních tříd a 97,4 kilometru zbrusu nové D1.

Rozestavěno je aktuálně 217,5 kilometru nových dálnic a silnic první třídy. Naplno se už rozjely projekty a práce na D4 mezi Příbramí a Pískem, pokračují práce na D3, D35, D6, D7, D55. Dnes stavíme dálnice o více než polovinu levněji než za zlaté éry ODS se zázračně zbohatlým Řebíčkem, kdy kilometr přišel státní kasu na 342 milionů. Za nás kilometr stavíme za 152 milionů. Ale alespoň doufám a jsem rád, že si nový ministr nemusel kupovat post, jako to bylo za vlády největšího darebáka, který se bohužel stal premiérem České republiky. A já myslím, že pan poslanec Bendl by o tom mohl dlouze vyprávět.

A to ani nemluvím o železnici, kde jsme zrychlili spoje a modernizovali tratě. Díky tomu se zkrátila jízdní doba mezi Prahou a Plzní na 74 minut. V roce 2023, kdy skončí modernizace trati z Prahy do Českých Budějovic, bude trvat cesta mezi oběma městy 90 minut. Také jsme zrekonstruovali v průměru 70 nádražních budov ročně. Od roku 2016 jsme na to vyčlenili projekty za 10 miliard. Opravami prošly například budovy v Sokolově, Českém Krumlově, Hanušovicích, Havířově, Příbrami, Břeclavi nebo nádraží po trase Posázavského pacifiku. Nyní se opravují památkově chráněné budovy v Plzni, Českých Budějovicích, Pardubicích, Fantova budova Hlavního nádraží v Praze. Připravuje se rekonstrukce krásné památkové budovy teplického nádraží.

Zrekonstruovali jsme i spoustu kulturních památek - bohužel v programovém prohlášení vlády je toho strašně málo - jako pražskou Státní operu a Národní muzeum. To jsme otvírali na sté výročí vzniku Československa. Začali jsme s obnovou pražské Invalidovny. Doufám, že ty projekty budou pokračovat. Staví se zahrada Strakovy akademie, která, doufám, bude sloužit i občanům, secesní lázně naproti Úřadu vlády, Libušín na Pustevnách, hrad Karlštejn, Kunětická hora, Císařské lázně v Karlových Varech.

Pět let jsme připravovali projekt výstavby Muzea totality v Uherském Hradišti, které tento týden pan premiér Fiala navštívil. Jsem rád, že tomu projektu vyslovil podporu. Je to připraveno, jsou tam peníze a jsem rád, že se v tom bude pokračovat. Ještě, pane premiére, prostřednictvím paní předsedající, je skvělý projekt Petrkov. To je také projekt, který by ministr kultury podle mého názoru měl dokončit a měl by v něm pokračovat, jak jsme ho započali.

Loni šlo více než 3 miliardy korun na nová sportoviště, což je tolik, kolik šlo na celý sport v roce 2013. V roce 2021 šlo do sportu například na podporu mládežnických klubů nebo rozvoj sportovní infrastruktury v malých obcích rekordních 11,8 miliardy. Ty peníze tam mohly jít proto, že jsme vymetli černé duše, zavedli transparentní financování. Nevím, proč někdo mluví o agentuře, že nefunguje. Odstřihli jsme různé kmotry a lobbisty, kteří potají rozdělovali peníze v baru Intercontinental nebo v bytě na Senovážném náměstí. Tyto lobbisty jsme také vyhodili z Ministerstva obrany a Ministerstva zdravotnictví.

Takže ty Šnajdry a Dalíky, kteří se chystají na návrat - my jsme jim to nedovolili. Bez těchto různých pijavic jsme konečně mohli zmodernizovat armádu i naše nemocnice. Tak jsme vojákům mohli pořídit francouzská děla, izraelské protiletadlové komplety, nové pistole a útočné pušky od české Zbrojovky, americké víceúčelové vrtulníky, izraelské radiolokátory, dva letouny CASA, přenosné izraelské protiletadlové raketové komplety, kolová obrněná vozidla i terénní automobily.

Ministerstvo obrany uzavřelo skoro 42 000 transparentních smluv za 150 miliard. Ve srovnání s rokem 2013 stoupl rozpočet armády o 100 %. Splnili jsme slib navýšit rozpočet na 1,4 % HDP a vydláždili cestu k dosažení závazku 2 % procenta HDP, i když jsem k tomu skeptický, že se vám to v roce 2025 podaří vzhledem k tomu, že tehdy má být HDP skoro 7 300 miliard, tak by armáda měla mít rozpočet skoro 150 miliard. Vy uvádíte 140, 150, z dnešních 91 miliard. Já skutečně paní ministryni budu držet palce, i když si myslím, že to není reálné. Ale věřím tomu, že paní ministryně Černochová díky své energii přesvědčí a převálcuje ministra financí, aby splnil ten slib a v roce 2025 armáda dostane 2 % procenta z HDP. Máte absolutně naši podporu.

Pokud jde o zdravotnictví, po vás zůstala takové korupce, že v roce 2013 k tomu Evropská komise vydala zvláštní zprávu, jmenuje se to Health Corruption Report. Dokonce tam pana Šnajdra nepřímo jmenovala, tak byl slavný. Takže pevně doufám, že nebudete zase privatizovat nemocnice, jak to bylo v minulosti ve Středočeském kraji, v Lounech a dalších místech. My jsme české zdravotnictví podpořili obrovskými částkami a nastartovali nevídané investice, protože naši lékaři, kteří patří ke světové špičce, si to zkrátka zaslouží, a hlavně naši občané. Naše zdravotnictví bylo pro nás vždy prioritou, stejně jako to, aby bylo bezplatné a dostupné pro všechny. Jestli tomu tak zůstane i za vaší vlády, mám silné pochybnosti. Pan nový ministr Válek už hned v prvním rozhovoru říkal, že čekat v ordinaci nebo čekárně šest hodin je normální a vlastně chodit k doktorovi je jako si kupovat lístek na Barcelonu, no zkrátka, že lepší péči budou mít bohatí. Ale my nechceme tady mít zdravotnictví pro bohaté a pro ty ostatní. My chceme mít zdravotnictví pro všechny.

Já bych chtěl hlavně panu premiérovi říct, prostřednictvím paní předsedající, že nechť tam pana ministra Válka nechá, protože takového chaota nemusíte ani komentovat. Ten odvede naši práci sám od sebe. Když vydá opatření, které druhý den zruší, tak se nejdřív vymluví na úředníky, a o pár dnů později o panu Policarovi a paní Svrčinové zase mluví jako o světcích. Ve školách a podnicích rozhodne používat antigenní testy, které omikron ani nedetekují, přitom jste slibovali ty nejlepší. Ale ty testy my jsme nakoupili do konce února, jenom vy jste teď změnili frekvenci testování. Na slib, že do hospody budou moci chodit i lidé s testem, už dávno zapomněl, stejně jako na uznávání protilátek. Má po ruce čtyři pět variant postupu a zaručeně vybere vždycky tu nejhorší. Zaměstnavatelům uloží povinnost nahlásit zaměstnance, který se odmítne testovat. S panem Rakušanem chtějí zavést pracovní karanténu. Režim pracovní karantény znamená, že místo do karantény domů do ní půjde zaměstnanec do práce, mimo jiné úředníci na úřadech práce, kterým jste zmrazili platy, nebo pracovníci v sociálních službách a nemocnicích. Tak nevím, jestli by nebylo lepší celkově tu karanténu rovnou zrušit.

Ale ono je toho ještě víc. Pan ministr Válek odpověděl na dotaz, co dělat s lidmi, kteří se odmítnou testovat. On říká, že zaměstnanec, který se odmítne testovat, může například pracovat na vrátnici ministerstva u zadního vchodu, kde se pouštějí auta, kde se nemusí testovat, a v podobných typech provozu. Takže, vážení zaměstnanci, pokud se nechcete testovat, hlaste se u zadního vchodu Ministerstva zdravotnictví. (Pobavení v sále.) Adresa je Palackého 375/4, Praha 2. A to nejlepší na konec. Víte, jak pan ministr Válek vysvětluje, že mu lidé, a dokonce už ani novináři nerozumí? To může být proto, že jsem z Brna a používám hantec. (Smích z řad ANO.) Takže možná by bylo dobré, aby pan ministr kromě tlumočníka do znakové řeči měl vedle sebe i tlumočníka do češtiny.

Takže na jednu stranu s panem premiérem Fialou soucítím, protože je na něm vidět, jak těžko skrývá svoje utrpení, když stojí na tiskovce vedle pana Válka. Já chápu, vy jste pětiakolice, já kdybych měl takového ministra, tak ho vyrazím rovnou po tiskovce. Pan premiér trpí, protože pan Válek něco vysvětluje a nikdo mu nerozumí. Takže takový ministr pro nás je skutečně k nezaplacení a já myslím, že se těšíme na spolupráci. Samozřejmě jste zjistili, že je něco jiného být v opozici a udělovat knížecí rady a být v tom. Ale my jsme vám všechno připravili, my jsme vám všechno připravili!

A minule jsem zaznamenal, že pan premiér říkal, že tam byli nějací zaměstnanci, kteří tam něco pochybili, a vlastně že oni za to můžou. Ale já bych chtěl jenom říct, že to jsou zaměstnanci, které tam ještě dával pan ministr Heger za TOP 09, například šéfka legislativního odboru je za TOP 09 a pan Policar tam přišel za pana Němečka, takže jsou to státní zaměstnanci pod státní službou, a je zajímavé, že samozřejmě... co byste si bez nich počali.

Takže zdravotnictví. Za nás jsme systematicky navyšovali objem peněz, z 322 miliard v roce 2017 na více než 550 miliard korun v roce 2021, celkem 228 miliard. Nikdy zdravotnictví nemělo tolik peněz, nikdy. Z evropských fondů jsme pro zdravotnictví vyjednali 50 miliard. Nečasova vláda vyjednala pro období 2014/2020 jenom 8 miliard. Z národních zdrojů jsme investovali přes 16,5 miliardy korun do modernizace a rekonstrukce nemocnic a dalších 5,5 miliardy korun do přístrojů. Díky programu React-EU dostane naše zdravotnictví dalších 20 miliard na pořízení nejmodernějších přístrojů. Schválili jsme a zahájili jsme realizaci dvanácti strategických investic ve výši 12 miliard korun, které budou realizovány do roku 2027. Proto díky nám na přelomu let 2023 a 2024 budete otvírat úplně nový pavilon v IKEMu - transplantace - za miliardu. Ano, naši lékaři, kteří dělají transplantace, jsou nejlepší v Evropě. Vídeň, Berlín, Praha - nejlepší transplantace v IKEMu.

A já pevně doufám, že nezastavíte výstavbu porodnice v Bohunicích, to je v Brně. Většina vlády je z Moravy, máte střet zájmů, ale já to podporuji. Když mi primář říkal, že dvacet let tam někdo chodil a že není ta nová porodnice, tak my jsme s paní Schillerovou to prosadili. Dělá se projekt. Takže prosím, podpořte to a dokončete to. Apolinář, aby i Pražáci něco měli, nový, skvělý projekt. Zeptejte se pana profesora Pařízka, kolik tam rodilo premiérů, tedy jejich manželek. (Pobavení.) Já jsem tam nerodil, moje děti a vnučky se narodily v Neratovicích. A kdo jim všechno, všechno nasliboval? A je tam skvělý projekt, takže chci poprosit pana ministra, prostřednictvím paní předsedající, aby tyhle projekty dokončili, protože jsou skvělé.

Díky nám se postaví nejmodernější centrum prevence v Masarykově onkologickém ústavu, a zase v Brně, ale to nevadí. Je to jediná onkologická nemocnice u nás, skvělá, Žluťák, perfektní, skvělí lidé. A já jsem bojoval a já jsem projednával s předsedkyní Evropské komise paní Ursulou von der Leyen. My jsme udělali národní boj proti rakovině, národní boj. Program, ano. A já říkám, že by si onkologickou nemocnici, špičkovou na světě, by si zasloužila nejen Morava, ale i Čechy se sídlem v Praze. Takže by bylo dobré, abyste tento projekt zrealizovali, a peníze, které jsem já osobně vyjednával, jste vynaložili transparentně a nepoztráceli těch 14,5 miliardy vyčleněných na boj proti rakovině někde po cestě.

Toto je, pane ministře, ten prospekt (Ukazuje.), u zrodu kterého jsem já stál, prostřednictvím paní předsedající. Vy jste před volbami tady křičel, že to je kampaň, ale znovu opakuji: Nevím, jak dlouho potrvá dnes tato Sněmovna, ale každých dvacet minut v Čechách zemře člověk na rakovinu, a rakovina je svinstvo. Na rakovinu není vakcína. Naši lékaři mají skvělou léčbu, ale lidé musí chodit na prevenci a to se musí propagovat. Vy jste zakázali ten prospekt. Já chápu, tady je Adam Vojtěch... (Listuje v prospektu.) Já jsem se strčil až na konec. Ale úřad, který dohlíží na financování stran, potvrdil, že to nebyla žádná kampaň, nebyla. Ale je to naše dílo. Vy to normálně v tom programovém prohlášení vlády ignorujete, vy tam máte jedno slovíčko o onkologii, přitom je to obrovský problém. V roce 2035 bude u nás umírat víc lidí na rakovinu než na ischemické choroby. Dneska je to 48 000 na ischemické choroby a 27 000 na rakovinu. A tak je to i v Evropě, jednal jsem o tom s komisařkou. Takže prosím vás, přestaňte už tomu bránit, dejte to lidem k dispozici, nechte to ty pojišťovny, dejte si toho Babiše s Vojtěchem pryč, strčte si tam vaši fotku, mně je to jedno. Já jsem to dělal pro lidi! Aby si to lidi přečetli, to jsou skvělé... Tady jsou naši nejlepší onkologové, nejlepší. Asi devatenáct jich je. Takže bych byl rád... volby skončily, vyhráli jste, nebudu komentovat jak, takže rakovina. Vůbec to tam nemáte v programovém prohlášení vlády. A lidí na rakovinu máme kolem sebe tolik, stále to řeším, stále, aby chodili na prevenci, protože toto žádná vakcína nezachrání. A je to strašně důležité.

Pokračuji zdravotnictvím. Zavedli jsme nová transparentní pravidla pro veřejné zakázky, prosadili sdružené nákupy nemocnic a oddlužili řadu z nich, zastavili jsme odchod našich lékařů a sestřiček do zahraničí za lepším a navýšili kapacity lékařských fakult, aby bylo dost doktorů i do budoucna. Mě zaujalo ve vašem programovém prohlášení vlády, že vy tam budete motivovat naše doktory, že se vrátí domů. Tak já nevím, jak to máte vymyšleno, ale já vás v tom budu podporovat, protože když byl covid a řešili jsme naše pendlery, tak kdyby byli zůstali doma, tak Mnichov, Drážďany a Vídeň se můžou klouzat. Bez našich lékařů by v nemocnicích neudělali vůbec nic. Ale to je zajímavý projekt, a pokud to bude mít smysl, proč ne.

Od ledna mají pacienti mnohem lepší přístup k inovativním lékům, například na cystickou fibrózu, svalovou dystrofii nebo různé hematoonkologické diagnózy. Prosadili jsme 90 % úhrady léčebného konopí, rozšířili jsme i počet hrazených pomůcek, například o druhý mechanický vozík. Pro zaměstnance jsme vybojovali zrušení karenční doby na první tři dny nemoci. Celé tři roky jsme se zaměřili na prevenci rakoviny - to už jsem říkal. Vypracovali jsme národní plán boje proti rakovině, iniciovali vznik Českého onkologického institutu v Praze a vydali jsme tu brožuru, kterou jsem tady ukazoval.

Udělali jsme velký pokrok v digitalizaci. Zavedli jsme eRecept a od března začne fungovat ePoukaz na zdravotnické pomůcky. To jsou konkrétní věci, co dnes a denně pomáhají lidem, to není dvoumiliardový tunel IZIP, jak jste dělali digitalizaci vy před námi. Nebyl to jen eRecept, kvůli pandemii vznikla Chytrá karanténa, eRouška, Tečka, čTečka i eNeschopenka. Rozšířili jsme datové schránky, zavedli jsme elektronická podání daní, prosadili jsme elektronickou dálniční známku. Z hodnocení OSN týkající se digitalizace veřejné správy jsme tam poskočili z 53. místa v roce 2013 na loňské 39. místo.

Mohl bych ještě pokračovat dlouho, ale zkrátím to. Investovali jsme nejen do našich lidí, dopravní infrastruktury a zdravotnictví, ale i do naší krajiny a přírody. Vyměnili jsme sto tisíc kotlů, po programech jako Dešťovka nebo Nová zelená úsporám se jen zaprášilo. Nastartovali jsme největší výsadbu lesů v historii naší země po kůrovcové kalamitě, kterou nám zanechal pan Jurečka, který jako ministr do toho nedal ani korunu. Zatímco naše vláda na to vynaložila 17 miliard. Od roku 2017 se vysadilo 640 milionů stromů, zalesnili jsme 124 tisíc hektarů, dvojnásobek Národního parku Šumava. Zároveň jsme připravili útlum těžby uhlí i tendr na další blok v Dukovanech, abychom měli dost elektřiny a plnili naše cíle ohledně snižování emisí.

Mimochodem, emise, kůrovec, jádro, to mi připomíná Green Deal, o kterém taky soustavně nemluvíte pravdu. Tak abychom si to už konečně jednou ujasnili, i když vy samozřejmě jste to už slyšeli. Green Deal je politický závazek, nic se nepodepisovalo. Teď bude následovat třináct různých směrnic a tam se ukáže, jakým způsobem vy budete bojovat. A já můžu říct, že my jsme vyjednali za ČR skvělou pozici. Za prvé jsme vyjednali, že můžeme dostat až 1 000 miliard korun do Modernizačního fondu, ve kterém můžeme čerpat. A už jsme mohli pomoci lidem z těch peněz, ale vy to nechcete. To jsou peníze na zelenou transformaci, to je prosím nad rámec sedmiletého rozpočtu, díky němuž Česko dostane 978 miliard, z toho 42miliard jsem vybojoval svojí urputností navíc.

Za druhé, společně jsme dva roky bojovali s Francií a společně prosadili jádro a zemní plyn jako nízkoemisní zdroje. Takže to není teď, to trvalo dva roky, že si můžeme zvolit vlastní energetický mix. A to nejdůležitější, my de facto v rámci Green Dealu nemáme žádný závazek. ČR nemá nikde napsané, co má udělat. My jsme s Polskem vybojovali to, že průměrný závazek všech členských států je 55 %, takže pokud my se dostaneme na 47 % a tam nám započtou toho kůrovce, tak bez kůrovce by to bylo 42 %. Takže to je ta výhoda, že v rámci Green Dealu my nemáme konkrétní závazek. My jsme se přihlásili k tomu průměru. Takže když Dánsko - premiérka má všude na moři vrtule a produkuje 70 % svého proudu obnovitelnými zdroji, tak samozřejmě my to nemáme. Samozřejmě souhlasím s tím, že Evropa zešílela a chce spasit svět před emisemi, kterých produkuje jenom 9 %, ale neúčastnit se Green Dealu by znamenalo de facto nebýt v EU. Máme dostat evropské peníze, které můžeme samozřejmě využít a dát maximum těch peněz na projekty jako zalesňování krajiny, zvyšování dostupnosti vody, zadržování vody v krajině, energetické úspory a další rozumné návrhy.

Naštěstí peníze nemusíte vůbec řešit. My jsme je vyjednali za vás, tak vám stačí, abyste je rozumně investovali a maximálně evropské fondy vyčerpali. Takže prosím žádný ROP Severozápad jako v minulosti, ale transparentně vyčerpat. A pokud to někdo neví, tak těch 972 miliard a těch 1 000 miliard, to je inkaso rozpočtu. Proto jsme vždycky říkali, že ten dluh je jeden z nejnižších, a to je inkaso rozpočtu. Takže růst HDP, investice, evropské peníze, téměř 2 000 miliard, to je to, jak jsme chtěli konsolidovat naše finance, které jsou ve skvělé kondici.

Jednání v Bruselu samozřejmě pana premiéra Fialu čekají a budou nelítostná. Tam pochopíte za dveřmi, že výroky o evropské solidaritě jsou jen řeči. Za zavřenými dveřmi každá země hraje tvrdě za sebe. A pan premiér v době, kdy se na vás valí zelená fantasmagorie jako zákaz spalovacích motorů, snižování počtu emisních povolenek - to je neuvěřitelná prasárna, protože to je skutečně ničení evropského průmyslu, likviduje to hlavně průmyslové země a stále na to nikdo nechce slyšet - tak samozřejmě v této chvíli pan premiér rozdělil evropskou agendu, máte nového ministra, teď ministr zahraničí a sebe a tajemníci. Takže já nechápu, kdo je vlastně šerpa. Šerpa je to nejdůležitější, co je, šerpa je výkonný premiér a ti šerpové stále spolu mluví. Takže teď je to pan ministr Bek, nebo je to ta nová politická náměstkyně? Já se divím, že pan premiér to pustil z ruky, ale dobře. A že to budujete na Úřadu vlády, fajn. Ale proč nezrušíte celé oddělení EU na Ministerstvu zahraničních věcí? Vždyť to je úplně zbytečné. To je duplicita, ano. Tahle agenda má být na Úřadu vlády pod premiérem a klidně tam můžete ušetřit, protože to je všechno duplicitní. A bylo by dobré a já vám to jen doporučuji, abyste skutečně tuhle agendu měl v rukou. Ale možná to máte vymyšlené jinak. Ale vy samozřejmě mluvíte anglicky, to je skvělá zpráva, protože třetina vašich ministrů, jak jsme se dozvěděli, i když to máte v programu, nemluví. Takže když bude předsednictví, tak bude v kuloárech pobíhat s tlumočníkem za zády, což určitě naši partneři ocení, zvlášť u českého předsednictví.

Takže ta politika, nevím, jaká je. Stále mluvíte V4. Tak prosím vás, my jsme o tom mluvili, pane premiére, i v minulosti. Já jsem k dispozici vám dát ty informace. V4 je blok, který zastupuje 65 milionů lidí. A když se podíváte, když byla zvolena Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské komise, kam letěla nejdřív? No samozřejmě do Paříže a potom do Varšavy. A stejné to je Olaf Scholz, nový německý kancléř. Kam letěl? Nejdřív do Paříže a potom do Varšavy. Takže nevěřte těm novinářům, co vykládají, jaká je V4. Za zavřenými dveřmi pochopíte, tam sedí ti všichni premiéři a prezidenti. My máme Francii, nalevo máte Emmanuela Macrona, napravo máte Magdalenu, švédskou premiérku, bývalou ministryni financí. A koho chcete hledat? Jaké spojence? Však my je máme, všichni jsou tam. Musíte vytvořit ty osobní vztahy, ty si musíte vytvořit. A já vůbec nechápu to vyjádření, že koho my chceme tady někoho nového hledat. My jsme vždycky hledali dobré vztahy se všemi, vždycky. A to je hlavně samozřejmě úloha premiéra a potom to můžete zužitkovat. Když nebyly vakcíny, tak nám darovali vakcíny naši přátelé z V4, Sebastian Kurz. Viktor Orbán nám daroval 150 nových ventilátorů a vakcíny. Srbský premiér mi daroval 100 000 Pfizer/BioNTech do dvanácti dní, jak seděl v Kramářově vile, to přišlo. Angela Merkel ještě předtím, než odešla, nám půjčila protilátkový koktejl a nakonec nám ho darovala 20 000 dávek. To jsou ty osobní vztahy, které je si potřeba vybudovat. A nevěřte prosím vás těm novinářům, co tam vykládají, to je nesmysl. Za těmi dveřmi jsou premiéři sami, nikdo jiný tam není. A tam, když vám řeknou, že teď odevzdáte mobily a zapnou se rušičky, tak uvidíte, co se tam povídá. Ale určitě ne to, co tady někteří říkají.

České předsednictví. Já fakt nechápu, proč stále někdo říká, že jsme to podcenili. Vůbec jsme to nepodcenili, je to připravené. Stačí si přečíst web na Úřadu vlády. Rozpočet jsme navýšili na 1,44 miliardy. Zdvojnásobili jsme počet na stálém zastoupení v Bruselu na více než 250 pracovníků. A znovu upozorňuji, že byly všechny přípravy pod taktovkou úředníků. Jediné, co jsem prosadil, bylo, aby hlavní summit, a to je to, co se týká premiéra, byl na Pražském hradě ve Španělském sále, protože to je náš symbol, tam se můžeme čím pochlubit. Já jsem se zúčastnil čtyř těch summitů a některá ta místa byla hrozná, hrozná. Nemyslete si, že ten premiér nebo prezident, když někam doletí, že má chuť ještě jít dvě hodiny někam, nevím, kdybyste chtěli to organizovat v Brně například. Ne, vždycky spěchají, všichni spěchají, takže Španělský sál. A není to kvůli prezidentovi, je to nesmysl. Když jsme začali vyjednávat, okolí pana prezidenta vůbec nebylo nadšené, že to tam chceme udělat. Takže jenom dvě věci jsem chtěl, a to byl Španělský sál a dárek pro premiéry a prezidenty. Já jsem chtěl Moser, pro mě je Moser to nejvíc. Vybrali Rückela, no to je jedno.

Zkrátka neříkejte, že to není připravené. A já jsem rád, že pan ministr Bek, prostřednictvím paní předsedající, včera (serveru) POLITICO, (novinářce) Lili (Bayer), která nás stále vždycky otravovala esemeskami - (je) jasně bruselsky orientovaná - řekl, že je to dobře připravené. To bylo překvapení! Takže my jsme tady na to, abychom to předsednictví podpořili, ano? A my to budeme podporovat. Znovu opakuji, že je to připravené, je to na úřednících, ale bylo by dobré si vyjasnit, kdo vlastně mluví za... Naši politiku dělá vláda.

Prosím vás, také se podívejte na statistiky, kolik máme obrat zboží s Polskem, s Maďarskem, kdo tady investoval, neinvestoval. To jsou naši spojenci. V4 je silný blok. Ano? A teď to vyjádření premiéra Orbána, které bylo zkreslené a titulek byl zase nějakým způsobem... aspoň jsem si to ověřoval, hlavně volal kvůli tomu, aby... a staral se o maďarské občany. Já tomu rozumím, že se blíží volby a že někdo samozřejmě chce do té V4 vrazit klín, ale Polsko má 40 milionů obyvatel. A V4, samozřejmě, můžeme se bavit - máme problém Turów, toto všechno, ano. Ale v těch zásadních věcech jsme je spolu prosadili, protože ta velká výhoda, že se blokuje Evropská rada. Když nesouhlasíte, tak to není.

Ilegální migraci jsme zarazili kvóty, to už nemusíte. Píšete si to ještě do programového prohlášení vlády, to je hotovo. Jádro, plyn, lesy, všechno tam je. Takže... a ta V4 je důležitá. Doufejme, že to předsednictví dopadne dobře a že to nebude taková ostuda jako v roce 2009. My vám nabízíme pomocnou ruku stejně jako při boji proti pandemii, při prosazování opatření pro zachování životní úrovně při podpoře rodin s dětmi, při modernizaci armády, při výstavbě silnic a dálnic, boj proti zelenému šílenství a tak dále.

Nebudeme mít problém podpořit dřívější odchod do důchodu, to je zajímavé, že to tam máte, nenapsali jste ale, v jakém věku, snížení sociálního pojištění o 2 %, o tom jsem mluvil, a samozřejmě rozpočet 2 % na HDP. Jelikož to navrhujete, tak to určitě máte v rozpočtu pokryté.

Nebudeme jako vy z opozice předvádět nihilistickou a destruktivní politiku, která si bere jako rukojmí naši zemi a naše občany. Naším programem nebude za každou cenu všechno kritizovat a obstruovat. Naším programem není antikoalice. Naším programem je prosperita České republiky a jejích občanů. I z opozice budeme dál usilovat o zlepšení života v naší zemi stejně, jako jsme to dělali poslední čtyři roky ve vládě. To, o čem jsem tady mluvil, jasně dokazuje, že jsme celé čtyři roky mysleli na budoucnost naší země, a tvrdě pracovali na zlepšování života pro všechny naše občany. A je to jen zlomek toho, co naše vláda udělala. Splnili jsme naprostou většinu předvolebních slibů a naprostou většinu bodů programového prohlášení naší vlády. A kdyby nedorazila pandemie, kvůli ní jsme naplno vládli jen dva roky, byli bychom toho dokázali mnohem víc. Nevím, která jiná vláda se může prokázat takovými jasnými výsledky.

Ještě bych se chtěl vrátit k té pandemii. Skutečně jsem vždycky v úžasu, když vy demagogicky vlastně se snažíte dehonestovat, dehonestovat naši práci, a nejen naši, ale i dalších kolegů. Pan ministr Rakušan teď v neděli říká paní Vildumetzové o pandemii. Mohla byste mě říct, co jste dělali vy? Mohla byste mi říct, kde jsou ta očkovací centra? Kde jsou ti proočkovaní lidé, kde jsou očkovací obvodní lékaři, praktici? No, to je neuvěřitelné. Já tady můžu mluvit dvě hodiny o tom, jak to začalo, jak jsme v lednu 2020 zjistili, že máme marnou hlavní hygieničku, která na to nemá ani vzdělání a která říkala, že ten vir z Číny nepřijde. Když jsme zjistili, že na hygienách nemají ani telefony, 10. 3. 2020 jsme zavolali IT experty od Keeboly, řešili jsme linky, kde jsme... Vy jste zprivatizovali ty laboratoře, ty hygieny, kompletně decentralizované, ty hygieny, takže zjistili jsme, že máme ve státních hmotných rezervách - kolik roušek? Deset tisíc! Víte, kolik máte teď státních hmotných rezervách zdravotnických pomůcek? 160 milionů! Deset tisíc - 160 milionů. Zjistili jsme, že máme padesát let staré postele, tak jsme volali do LINETu. Zjistili jsme, že nemáme ventilátory, oxygenátory. Já jsem volal osobně na Nový Zéland proti našim konkurentům a zabezpečili jsme 1 700 oxygenátorů. Vozili jsme roušky, respirátory, z Číny, odevšud.

Já nevím, vy jste zapomněli, co všechno jsme dělali? A toto si pan ministr dovolí říct, co jsme dělali? A kolik je těch center teď? Kolik je, kolik je? No tak, 499 očkovacích center! Co jste udělali vy, pane ministře, prostřednictvím paní předsedající, pan ministr Rak(ušan)... Co jste udělali? Nic jste neudělali. Vy jste nesehnali jednu vakcínu. Já jsem jich sehnal 600 000. Vy jste vyjednávali Bamlanivimap, který přišel 15. 2. 2021 a zachraňoval lidi? Nebo Regeneron? Nebo další léky? Řešili jste Isoprinosine nebo Ivermektin? Co jste dělali? Nedělali jste nic, my jsme toto všechno udělali. O2 aréna, když přišel Mounajjed, tak jsem šel na ÚVN. A nemocnice to zvládla. Bylo to nejlepší očkovací centrum na světě v rychlosti. Deset minut. A Kotva a Olympia a BVV, ano, společně s paní primátorkou Brna. Ano, to všechno jsme my dělali. Toto jsme dělali, od rána do večera. Ano, to jsme dělali, a je neuvěřitelné, že v podstatě vy si dovolíte říct, co jsme dělali? Mohl bych tady o tom mluvit dvě hodiny. Dvě hodiny bych o tom mohl mluvit, dvě hodiny!

Takže bych byl velice rád, abyste byli objektivní. Vy dokonce v tom programovém prohlášení vlády někde na začátku mluvíte o tom, že, že něco mluvíte... (Hledá v písemných materiálech.) Tady máme na první straně, říkáte: Nechceme, nesmíme a nebudeme občanům lhát. No, tak to se nepovedlo. Poslední věta preambule: Budeme konstruktivně spolupracovat mezi sebou i s opozicí. Tak prosím vás, spolupracujme, ale říkáme si pravdu. Nemůžete totálně vlastně ignorovat to, že my jsme tady pro tu pandemii udělali maximum. Vakcína, jak nás vždycky kriti(zovali), nejsou vakcíny, potom jsme darovávali vakcíny. Ano, solidarita. Izrael nám daroval vakcíny, Kurz, Slovinsko a další. Takže já jsem v šoku z toho...

A mám tady... už asi mluvím dlouho. Mám tady asi na dvě strany všechno, jmenuje se to Zmatky Vlastimila Válka, ale to radši nebudu číst, nechám si to na další vystoupení. Jenom chci říct na závěr: my vám můžeme vypracovat materiál, co jsme všechno udělali kvůli pandemii. A pandemie - co teď vlastně řešíte s tou pandemií? My jsme nakoupili testy dokonce února. Teď jste řekli, že je chcete dřív, tak fajn, peníze na to jsou. Ten lék tady se objednal, takže vy vlastně s pandemií... všechno klesá, chvála Bohu a díky za to, a doufejme, že to bude dobré. Doufám, že to nezakřiknu, nevidím, že by byl covid nějaký zásadní problém. Vracíme se do normálu a to je skvělá zpráva. My jsme určitě rádi.

Ale prosím vás, neříkejte nepravdy. Neříkejte nepravdy o covidu, co jsme všechno udělali, neříkejte nepravdy o předsednictví, neříkejte nepravdu o zadlužení. Takže zopakuji to: Jsme šestá nejméně zadlužená země v Evropské unii, HDP na hlavu 94 % evropského průměru, průměrná mzda 37 000, průměrný důchod bude téměř 17 000. Nejnižší nezaměstnanost v Evropě, nejmenší riziko ohrožení chudobou, devátá nejbezpečnější země na světě, špičkové a bezplatné zdravotnictví, mladí lidé v České republice nemusí začínat pracovní život dluhem kvůli studiu na vysoké škole. Konečně se po letech masivně staví a rekonstruuje, od dálnic přes nemocnice po kulturní památky. Naše příroda a kvalita vzduchu je na tom nejlépe za dvacet devět let existence samostatné České republiky. Takový je skutečný stav, ve kterém jsme vám předali naši zemi. A já jsem to i panu premiérovi napsal: Česká republika je země, která prosperuje. Díky práci naší vlády máte na čem stavět, máte všechno připravené, všechno.

Vy jste za necelý měsíc stačili prohospodařit politický kapitál a podvést vlastní voliče. Slibovali jste šetřit na státu, ale šetříte na profesích, které udržují chod státu a bojují proti pandemii - na vojácích, hygienicích, policistech, hasičích a učitelích. Pro sebe vytváříte nové fleky a trafiky. Slibovali jste odborníky, ale recyklovali jste politiky, co neumí ani anglicky. Slibovali jste lepší politickou kulturu. Předvedli jste aroganci, cynismus a pokrytectví. Lidi vás nezajímají. stejně jako po volbách v roce 2010, ani teď jste nezapřeli svoji DNA. Před volbami slibujete jednu věc, po nich uděláte pravý opak. Zase jste lidi podvedli. Vůbec jste se nezměnili a programové prohlášení vaší vlády je směs vzletných slibů, vágních prohlášení, závazků bez termínů a nic neříkajících floskulí. Proto vám musím jasně říct, že hnutí ANO v žádném případě takové vládě důvěru vyslovit nemůže.

A panu premiérovi bych chtěl tady předat, pokud je tady, Národní investiční plán a ten prospekt na rakovinu, pane premiére. (Předává premiérovi Fialovi.) Je to velice důležité a já vám za to děkuji.

Takže děkuji za pozornost a těšíme se na spolupráci s novou vládou. Děkuji. (Dlouhý potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Vážené poslankyně, vážení poslanci, ujala jsem se řízení schůze. Dovolte mi, abych vám popřála všechno nejlepší do nového roku.

V obecné rozpravě s přednostním právem vystoupil pan předseda hnutí ANO Andrej Babiš a nyní, v tomto pořadí, tak jak jsem obdržela, vystoupí předsedkyně poslaneckého klubu paní Alena Schillerová. V tuto chvíli jí předávám slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, nicméně než se ujmu slova, dovolila bych si upozornit na usnesení 31 Poslanecké sněmovny z roku 1996, které stanoví, že všichni členové vlády se zúčastní úvodního jednání schůze Poslanecké sněmovny až do schválení jejího pořadu a celého projednávání bodu pořadu schůze, kterým je žádost vlády ČR o vyslovení důvěry.

V žádném případě nechci, abychom tady opakovali to, co se dělo během doby, kdy naše vláda žádala o důvěru, kdy jsme museli nějakým docela pro mě ponižujícím způsobem chodit hlásit hygienické přestávky. To v žádném případě nechci. Na druhé straně očekávám nějaký respekt vůči Poslanecké sněmovně, do které samozřejmě i opozice, a očekávám, že tu nebude - oceňuji, že je tu pan premiér - jenom pět nebo šest členů vlády, ale že tu budou všichni členové vlády. Skutečně nebudeme tady měřit, to je pod úroveň toho, kdo, kdy, jak dlouho je pryč. Rozumím tomu, že si musí každý odskočit, ale nerozumím tomu, když tady prostě není hodinu nebo dvě.

Takže já bych prosila, paní místopředsedkyně, zda se můžeme domluvit, že se členové vlády vrátí do jednacího sálu, protože nechceme protahovat jednání o důvěře této vlády tím, že budeme nuceni si brát přestávky. Takže já prosím a věřím, že se členové vlády do jednacího sálu vrátí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Paní předsedkyně, já vám do toho vstoupím. Ano, já potvrdím, že toto usnesení z 23. července, které jste tady citovala, je platné a účinné. V tuto chvíli bych vyzvala všechny členy vlády, aby toto usnesení dodržovali. Děkuji.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Takže já bych poprosila o pětiminutovou přestávku. Já si myslím, že je dostatečná k tomu, aby se členové vlády vrátili do jednacího sálu. Ostatní to mohou využít pro jiné účely. A pak, když dovolíte, bych se vrátila k pultíku a přednesla svou řeč. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Na základě požadavku poslaneckého klubu hnutí ANO vyhlašuji pětiminutovou přestávku do 11.09 hodin.

 

(Jednání přerušeno od 11.04 do 11.09 hodin.)

 

Vážené poslankyně, vážení poslanci, budeme pokračovat v jednání dnešní schůze. Znovu připomenu, co tady zaznělo z úst paní předsedkyně poslaneckého klubu Aleny Schillerové. Je to usnesení Poslanecké sněmovny ze 3. schůze 20. července 1996 k účasti členů vlády na schůzích Poslanecké sněmovny a znovu přečtu dané usnesení: "Poslanecká sněmovna stanoví, že všichni členové vlády se zúčastní úvodního jednání schůze Poslanecké sněmovny až do schválení jejího pořadu a celého projednávání bodu pořadu schůze, kterým je žádost vlády ČR o vyslovení důvěry."

A znovu bych požádala o dodržování tohoto usnesení. Tak jak jsem avizovala, další s přednostním právem k věci návrhu na vyslovení důvěry vládě je přihlášena paní předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci... (Odmlčuje se pro hluk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já bych poprosila o klid v sále, a pokud si potřebujete řešit některé otázky, abyste takto učinili v předsálí. Děkuji vám.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Když jsem se připravovala na dnešní jednání, tak jsem se snažila programové prohlášení vlády číst opravdu s otevřenou myslí, věnovala jsem mu mimořádnou pečlivost a samozřejmě i značný kus času. Stejně tak jsem přistupovala k nedávno zveřejněné koaliční smlouvě a před volbami i k programům jednotlivých stran. To, jakým směrem hodlá naši zemi vést nová vláda, je pro mě důležité nejen jako matku, babičku, ale také jako političku, která se v předvolebních kláních nesčetněkrát střetávala v diskusích s představiteli vládní koalice. V těchto diskusích jsem se opakovaně musela potýkat s absencí konkrétních plánů svých politických oponentů, zejména aspirantů na pozici ministra financí, kteří o co více ambiciózními a nerealistickými cíli se oháněli, o to dunivější prázdnota se ozývala, když měli popsat, jak na to hodlají prakticky jít. Dobrá, říkala jsem si, volební programy asi holt konkrétní úspory neuvádí a kolegové, kteří v předvolebních diskusích kličkovali jako Messi, to třeba rozbalí po volbách, pokud k tomu tedy dostanou od voličů příležitost, a vše pak řádně a konkrétně zpracují a předloží, řekněme že nejpozději po diskusích s koaličními partnery, a konkrétní úspory pak vtělí do koaliční smlouvy. Jenže ani to se nestalo. Koaliční smlouva, jak víme, o žádných konkrétních úsporách nehovoří. Naopak přichází s nápady, které znamenají každoroční sekeru nejméně 70 miliard korun navíc.

Třetím a zatím největším zklamáním, dalo by se říci skoro výsměchem, je právě programové prohlášení vlády. Ano, výsměch. Nezlobte se, ale opravdu nevím, jak jinak mám nazvat tak obecné a nicneříkající fráze, jako jsou - cituji: "Nalezneme úspory a stanovíme dlouhodobé směřování veřejných financí a v co nejkratší možné době zajistíme rozumné hospodaření státu." Nebo: "Naším cílem je, aby rozpočtové úspory nezhoršily situaci občanů, kteří se bez podpory ze strany státu neobejdou." Nebo: "Chceme stát, který nežije na dluh." Či: "Chceme stát, který je chytrý, efektivní a úsporný." Přesně takovými termíny na úrovni kapesní příručky politického marketingu se vláda, která se snaží prezentovat jako zachránce veřejných financí, vypořádává se svým hlavním politickým předsevzetím. Takovými frázemi se programové prohlášení jenom hemží. Lhala bych, pokud bych se tvářila překvapeně, ve skutečnosti se nic jiného čekat nedalo. Skutečnost je taková, že vláda žádné úspory nad rámec toho, jak by postupovala jakákoli zodpovědná vláda v období po covidu, připravené nemá.

Předložené programové prohlášení vlády nejen že neobsahuje žádná relevantní úsporná opatření, ale dokonce neobsahuje ani žádná konkrétní čísla. Mezi řádky lze maximálně ze zmínky o maastrichtských pravidlech odvodit, že pravděpodobně do konce volebního období by deficit neměl být vyšší než 3 % HDP. Nic víc, nic míň, 3 % HDP. Chtěla bych zdůraznit, že se jedná o výrazně pomalejší tempo konsolidace, než které plánovala vláda Andreje Babiše. Jak se totiž můžete jednoduše přesvědčit v otevřených zdrojích, například z fiskálního výhledu Ministerstva financí z listopadu 2022 (2021?), tak i zcela autonomní vývoj, tedy kdyby vláda nedělala vůbec nic, by na konci roku 2025 vedl k saldu ve výši 2,9 % HDP. A pokud by se skutečně realizovala úsporná opatření, deficit by mohl být pohodlně pod 2,5 %. Vláda Petra Fialy, jehož ODS slibovala před volbami deficit 1,5 %, nyní zcela nepokrytě žádá Poslaneckou sněmovnu o důvěru s plánem na deficit dvakrát vyšším, a ještě se u toho tváří jako zachránce Mléčné dráhy.

A opět - je to překvapivé? Je to překvapivé od vlády, která jako jeden z prvních kroků udělá to, že navýší počet státních úředníků, a zdůvodní to absurdním tvrzením, že to dělá proto, aby počet úředníků mohla v budoucnosti snížit? To by snad nevymyslel ani sir Humphrey. Od vlády, která se zaklíná rušením daňových výjimek a zároveň chce zavádět daňové výjimky nové - jen ve svém programovém prohlášení jich má několik, naprostý protimluv. Ale papír snese všechno, zdá se. Může to překvapit od vlády, která si protiřečí už v samotné preambuli svého programového prohlášení, když odmítá navyšování státního dluhu, a přitom se ve stejném dokumentu o pár stránek níže zavazuje k jednomu jedinému rozpočtovému cíli, a to je snížení deficitu na úroveň 3 % HDP? To znamená, hrubým odhadem, dobrý 1 bilion dodatečných dluhů za čtyři roky. Tak jak to jde dohromady s deklarovaným odmítáním navyšování dluhu? Buď platí jedno, nebo platí druhé. Slova musí něco znamenat, dokonce i v Programovém prohlášení vlády, zejména pokud s ním žádáte o důvěru Poslanecké sněmovny. Ne, taková vláda moji důvěru opravdu mít nemůže, protože něco jiného říká a něco jiného reálně dělá.

Programové prohlášení je důkazem, že skutek utek, a nejspíš ani nikdy nebyl míněn vážně. Jak bude vypadat vládnutí v koalici, která se vnitřně neshodne prakticky na ničem - od eura přes názory na zdanění zaměstnanců, živnostníků, po platy učitelů, hasičů a policistů? A tak se raději schovává jen za prázdné a obecné fráze. Je možné takové vládě vyslovit důvěru? Vláda, která nemá důvěru v sebe sama, a proto si raději o ničem nic moc nemyslí a hlavně nic moc neříká, si nezaslouží ani důvěru Poslanecké sněmovny.

Česká společnost se v uplynulých zhruba deseti letech významně ekonomicky povznesla. Češi, Moravané a Slezané v průměru dosáhli životní úrovně a standardu, který byl po dlouhá desetiletí výsadou takzvaných bohatších zemí na západ od našich hranic. Naše země byla plná pozitivních očekávání, rostly platy, důchody, stát svým občanům snižoval daně a zaměřoval se na jejich dobrý výběr a boj s daňovými úniky a podvody.

Tato pozitivní očekávání byla důsledkem opuštění úzkoprsé, svým způsobem zbabělé a ekonomicky nefunkční politiky pravicových vlád, představované zejména TOP 09 a ODS. Obě strany mají, zdá se, silně zakořeněnu politiku strašení lidí, brzdění ekonomického růstu a zcela kontraproduktivního zhoršování očekávání napříč ekonomikou a s tím související zhoršování ekonomického obrazu České republiky jako takové. Stejný rukopis, který si lidé dobře pamatují z období Nečasova kabinetu, dnes volí vláda Petra Fialy. Česká republika je přitom zemí, která má šesté nejnižší zadlužení v Evropské unii. Naše ratingové hodnocení vysoce převyšuje ostatní země regionu a řadí nás na úroveň Belgie nebo Velké Británie. Jsme ekonomikou, která vykazuje nejnižší nezaměstnanost mezi zeměmi OECD, nejnižší ohrožení chudobou a sociálním vyloučením. Jsme zemí, která se úspěšně poprala s fenoménem daňových úniků a podvodů organizovaných organizovanými zločineckými skupinami. Jsme zemí, která dokončila moderní reformu hazardu a která patří k nejbezpečnějším místům pro život na světě. Přesto od současné vlády České republiky slyšíme slova o kolapsu naší ekonomiky, o kolapsu financování jejího zdravotnictví, školství, o kolapsu vyplácení důchodů, sociální pomoci a investic do infrastruktury.

Je to velmi nebezpečná rétorika, která poškozuje vnímání České republiky v očích zahraničních investorů a má přímý negativní dopad do spotřeby, poptávky, ale celkové míry investic v ekonomice. Je to rétorika, která má jediný cíl: vytvořit podmínky pro razantní zhoršování životní úrovně státních zaměstnanců, důchodců a sociálně slabých, což jsou skupiny, s nimiž má nejsilnější část vládní koalice odvěký problém. Nůžky, které se ve společnosti tímto rozevřou, ještě zvýší propast mezi těmi vůbec nejbohatšími na straně jedné a všemi ostatními na straně druhé - tak, jak jsme od naší pravice zvyklí. Nic nového pod sluncem.

Přitom Česká republika má na to, být vepředu a patřit k nejúspěšnějším zemím. Ale rozhodně ne s vládou, která místo budování hodlá bořit, s vládou, která chce naši zemi vrátit zpět - zpět do doby, kdy stát přihlížel miliardovým daňovým únikům z karuselových podvodů, které zastavilo až kontrolní hlášení. A proto chce kontrolní hlášení takzvaně revidovat, ale výstižnější by spíše bylo znefunkčnit. Zpět do doby, než jsme s aktivní pomocí zástupců podnikatelů vybudovali nejvýznamnější opatření k narovnání podnikatelského prostředí v naší novodobé historii. Mám samozřejmě na mysli elektronickou evidenci tržeb, která byla mimochodem vyhlášena jako druhý nejlepší zákon roku, která nám umožnila snížit DPH, zredukovat počty kontrol ve firmách ze strany Finanční správy a získat desítky miliard do veřejných rozpočtů. Zpět do doby, kdy růst mzdy nebo platu byl něčím, co se člověk pomalu bál vyslovit, aby nepřišel o práci.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, řečeno pokrokovou terminologií, vláda svým programovým prohlášením konečně vyložila své karty na stůl. A vidíme, že zatímco celou dobu blufovala nejmíň s královskou postupkou, na stole leží sotva jeden pár sedmiček. Vyslovit důvěru vládě, která má jedinou skutečnou starost, a sice držet jakýmkoli způsobem pohromadě, a proto raději skutečnou práci ani neslibuje, v žádném případě nemohu. Naše země teď víc než kdy jindy potřebuje zcela konkrétní vize, ne floskule zakrývající bezprecedentní názorovou rozkročenost koaličních stran. Programové prohlášení vlády nepřináší ani naději na stabilitu, ani perspektivu růstu. Ne, Česko si nemůže dovolit přešlapovat na místě. Musíme se posouvat dopředu a aktivně a rozhodně řešit problémy a výzvy. Nic z toho podle mého názoru tato vláda pětikoalice naší zemi a jejím občanům nenabízí, proto jí v dnešním hlasování nemohu vyslovit důvěru. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. To byla Alena Schillerová, předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO. A nyní se s přednostním právem přihlásil pan předseda SPD Tomio Okamura a tímto mu předávám slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, hnutí SPD vládu koalice SPOLU, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09 a Pirátů a STAN, při hlasování nepodpoří. Tato vláda zatím nenabídla žádná konkrétní řešení, jak vyřešit drakonické zdražování energií, rostoucí ceny potravin či jak podpořit výstavbu dostupného bydlení. Navíc není schválen státní rozpočet na letošní rok a jsme v rozpočtovém provizoriu. Přestože nová vláda pětikoalice už rok říká, jak je připravena vládnout, skutek utek, sliby chyby. Naši důvěru nemůže mít Fialova vláda i z dalšího důvodu. Je to ideologie, kterou tato vláda prosazuje a kterou vtělila i do svého programového prohlášení. Tím je osekávání české svrchovanosti a ještě větší podřízenost Bruselu v otázkách politiky a ekonomiky a ještě větší podřízenost ve vztahu k Washingtonu v oblasti vojenské.

Je třeba říct, že tak lokajský vztah k Bruselu a NATO má jen málokterá země. Závazek vlády toto lokajství ještě víc posílit vede jen k otázce, kam až lze vlastně lézt, když už v té zadní části Bruselu dávno jsme a teď se nová vláda cpe zřejmě až do krku. Tak nějak vám, vážení kolegové, nedochází, že nejde jen o ideologii, o to, kdo má koho rád či ne. Jde o byznys a Západ ho dělá bez ohledu na sankce, nebo dokonce bez ohledu na to, zda je někde nějaká totalita. Vlastně nenajdeme diktátora či masového vraha, se kterým by USA a Západ neobchodovaly, od Hitlera přes Pinocheta až po Saddáma nebo dnes po arabské šejky, nebo dokonce islamistické teroristy, pro které jsou právo nebo svoboda čiré šílenství.

Nová vláda Petra Fialy ve většině zastává to nejhorší, co Brusel a jeho ideologové v Evropě prosazují. Omlouvám se jednotlivcům, kteří minimálně s některými hrozbami z Bruselu nesouhlasí. V tuto chvíli to je primárně energetická diktatura ve prospěch předvybrané ekonomické lobby, je to tlak na federalizaci Evropské unie spojené s definitivní ztrátou dnes alespoň předstírané svrchovanosti národních zemí. Je to šílený plán na likvidaci evropských národů a evropské kultury spojený s několik desítek let trvající tolerancí a podporou migrace kulturně nepřátelských migrantů, a to legální i nelegální.

Tato vláda je v mezinárodní politice esencí vlastizrady. To, dámy a pánové, neberte jako nějaký rétorický výkřik. Ano, vlastizrady se tu mnozí dopouštějí ve smyslu skutečné podstaty pojmu vlastizrada. Dovolte mi, abych ocitoval platný trestní zákoník, § 315, kde je popsán trestný čin zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace, kterého se dopustí ten, kdo zneužije svou pravomoc - a nyní cituji trestní zákoník - "v úmyslu zničit samostatnost České republiky, ač je pověřen zastupovat Českou republiku nebo mezinárodní organizaci, jejíž je Česká republika členem" - konec citátu § 315 platného trestního zákoníku. A doplním, že i příprava tohoto trestného činu je podle platných zákonů trestná. Čili každé přepouštění pravomocí jakékoli cizí mocnosti, tedy i Bruselu, jakákoli propagace, aby se Česká republika vzdala svrchovanosti ve prospěch federální Evropské unie, je trestným činem. A k tomu "federální" se ještě vrátím.

A v souvislosti s touto činností vlády ve prospěch cizích vlád se plynule dostáváme k personálnímu obsazení vlády. Premiér Petr Fiala - jako čelný funkcionář Panevropské unie po boku předáka Sudetoněmeckého landsmanšaftu a nepřítele národních zájmů České republiky Bernda Posselta a Otto von Habsburga - masivně prosazoval takzvanou Panevropu, tedy Evropu jako federaci, ve které již není místo pro národní státy. Ideovým i faktickým otcem zakladatelem takzvaného Panevropského hnutí byl ve dvacátých letech minulého století rakouský šlechtic Richard Coudenhove-Kalergi. Socha tohoto pána zdobí průčelí Evropského parlamentu, protože Kalergi je duchovní otec bruselské byrokracie. Stojí za to zmínit dva jeho citáty, které osvětlí postoj jeho, ale i jeho dědiců k demokracii a evropským národům. K demokracii řekl, cituji: "Současná epocha demokracie je pouze mezidobí mezi dvěma velkými aristokratickými epochami - feudální aristokracií meče a sociální aristokracií ducha. Feudální aristokracie upadá, intelektuální aristokracie nastupuje. Mezidobí se nazývá demokracií, ale ve skutečnosti dominuje pseudoaristokracie peněz." Konec jeho citátu a toho, co podporuje premiér Petr Fiala. Kalergi přesně pojmenoval cíle i touhy všech probruselských elit.

J nám také jasné, proč probruselské elity, jedno z jaké partaje, svorně odmítají demokracii, tedy systém, ve kterém občané přímo kontrolují vládu prostřednictvím lidového hlasování neboli referend. Referendum - to je to slovo, které v programovém prohlášení Fialovy vlády nenajdete. Najdete tam cíl vyhlásit národního ptáka. Najdete tam cíl prosadit větší a účinnější cenzuru na internetu. Ale cíl prosadit v České republice demokracii a spravedlnost, to nikoho ve vládě zjevně nezajímá.

Tady bych připomněl, že SPD tady jako jediná strana dlouhodobě demokracii prosazuje. Chceme zákon o referendu. Chceme přímou volbu a odvolatelnost politiků. A také je v poslaneckém klubu SPD jediný poslanec z celého parlamentu, který je signatářem Charty 77, a v poslaneckém klubu SPD je jediný poslanec z celého parlamentu, který je disidentem a politickým vězněm, který byl do roku 1989 zavřený ve vězení za názory na dva a půl roku, a to je náš poslanec Jaroslav Bašta, statečný člověk, který skutečně bojoval za svobodu a demokracii, nikoli jako tady ti pseudodemokraté, kteří dělali v té době... možná nebyli ani na světě nebo jsme byli dětmi. Ale my máme mezi našimi poslanci skutečného bojovníka za svobodu, který byl za to za totality ve vězení na dva a půl roku. A Jaroslav Bašta, když s ním mluvím, nestačí zírat - také dneska vystoupí - nestačí zírat, kam to tady dotáhli tihleti pseudodemokraté. Nestačí zírat, za co on bojoval hrdinně a statečně, za co byl ve vězení a kam dneska ta pseudodemokracie dochází v tomhle vašem podání takzvaných liberálních demokratů. Omezují se svobody. Cenzura. Šikana. A to je to, kam vy to dneska směřujete. A je opravdu ostuda, že tady člověk jako předsedkyně Sněmovny Pekarová Adamová, ta tady... Vystrnadili jste SPD z vedoucích orgánů Sněmovny, přitom my tady máme v našich řadách mimo jiné jediného poslance, který hrdinně byl ve vězení, je disident a byl signatářem Charty 77. Je to hnus. Hnus, co tady předvádíte, vy, kteří jste nebyli ani ve vězení, ani jste nepodepsali Chartu. Co jste dělali do té doby? (Reakce ve vládní lavici.) Vysvětlete to tady. Zpovídejte se tady. Vysvětlete to Jaroslavu Baštovi. Je to ostuda. Ostuda, jak vy se tady chováte. (Hluk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Vážení páni poslanci a poslankyně, já bych vás poprosila o klid v jednacím sále. Pokud potřebujete něco jednat, běžte do předsálí. Děkuji vám a omlouvám se panu předsedovi.

 

Poslanec Tomio Okamura: Teď tady za mnou na moji otázku, co jste dělali do roku 1989, někdo z ministrů řekl v reakci na to, že Jaroslav Bašta byl ve vězení a signoval Chartu 77, že tahal kačera. Teď nevím, myslím, že to řekl pan Lipavský - ministr zahraničí. No, tak to je opravdu velmi neadekvátní reakce a je ostudou. Jestli jste to řekl vy nebo to řekl pan Válek, tady to bylo, z tohohle místa (Ukazuje levou rukou do vládní lavice.), tak je to ostudou, jestli takový člověk je vůbec ministrem, místo abyste se choval pokorně vůči takovým lidem.

Co se týče vládního prohlášení, pochopitelně, když jsme u té vlády, mohli bychom rozebírat historii členů některých stran vládní koalice a nebylo by to hezké povídání, ale nebudu zatěžovat ani vás, dámy a pánové, ani televizní diváky a občany fakty, která jsou veřejně známá a dohledatelná. Podebatovat o podezřelých penězovodech z Kypru a odjinud pro hnutí STAN budeme mít (možnost) alespoň zčásti zítra.

Vážené dámy a pánové, k tomu, abych mohl deklarovat důvěru, musí být ten člověk důvěryhodný. Tématem dneška je covid. Před volbami se všichni zástupci současné vládní koalice v debatách dušovali, že jsou proti zavedení nouzového stavu. V momentě, kdy přebrali vládu, nouzový stav nechali běžet dál. Noví vládní politici také před volbami lidem slibovali, že budou proti povinnému covid očkování. Po volbách ale občany obelhali a svůj slib nedodrželi. V této souvislosti připomenu slova pana poslance Vlastimila Válka z TOP 09, dnes už je nový ministr zdravotnictví, tady pan ministr sedí za mnou, který během debaty o covidovém očkování vloni ve Sněmovně uvedl, cituji: "V té vyhlášce je velmi správné, že to očkování je nepovinné. Kdyby bylo povinné, tak budu první, který se tady připoutá od pasu nahoru nahý před tady tu Sněmovnu a nepustím sem ministra." Pane ministře Válku, vy jste si, jak vidím, nesundal ani košili - ale ani to vidět nechci, takže v pořádku - natož abyste jako ministr cokoli udělal proti povinnému očkování. Že se vy a vaše vláda nestydíte takhle obelhat lidi. Pan ministr se tváří, že mě neslyší, přitom je metr za mnou. Pasáž vyhlášky o povinném covid očkování odmítáte zrušit. Navzdory předvolebním slibům jste vy ani vláda neudělali nic pro obnovení protiústavně obnovených svobod občanů této země a proti rostoucí diskriminaci.

Tady bych rád poděkoval tisícům občanů, kteří reagovali minulý týden v pondělí na výzvu hnutí SPD. My jsme zveřejnili na našich stránkách www.spd.cz vzor pro občany, vzor dopisu. Je to podání ústavní stížnosti a je to žádost na ombudsmana. Pan ombudsman, já jsem s ním minulý týden v pondělí hovořil, řekl, že když dostane hodně stížností, tak že by zvážil podání ústavní žaloby na zrušení pasáže vyhlášky o povinném covid očkování. A já jsem rád, že pan ombudsman už ve středu řekl v médiích, že jenom za středu mu přišlo na základě naší výzvy tisíc dopisů od občanů, a když jsem četl teď jeho aktuální rozhovor, tak jenom za minulý týden dostal na základě výzvy SPD pět tisíc - pět tisíc! - dopisů od občanů, kteří žádají, aby ombudsman podal ústavní stížnost na zrušení pasáže o povinném covid očkování.

Takže jsem chtěl poděkovat jak panu ombudsmanovi, tak hlavně občanům, kteří tu výzvu využili, protože SPD je tady jediná strana ve Sněmovně, která aktivně bojuje proti povinnému covid očkování. Jak známo, nemáme nic proti očkování. Kdo se chce nechat očkovat... Mluvíme o covid očkování, nemluvíme o tetanu, TBC a dalších, to je v pořádku, to jsou vakcíny prozkoušené desítky let. Ale chtěl jsem říct, že tady my jsme v tomhletom byli aktivní a pan ombudsman řekl, že tu ústavní stížnost už podal. Takže to je konkrétní výsledek práce SPD. My jsme tady sbírali podpisy ve Sněmovně, ale musí být 25 poslanců na podání ústavní stížnosti, na zrušení pasáže vyhlášky o povinném covid očkování, nás v SPD je pouze 20 poslanců a žádná z jiných stran nám těch 5 poslanců nedodala, takže všichni tady podporují covid očkování. Ano, u hnutí ANO mě to nepřekvapuje, protože sami tu vyhlášku vytvořili, těm to nezazlívám. Ale ti, co tady slibovali, například pan ministr Válek, který před volbami sliboval, že bude proti povinnému covid očkování, teď lavíruje a nechce tu pasáž vyhlášky zrušit. Tak to je samozřejmě podvod na voliče, a to skutek utekl. Doufám, že Ústavní soud rozhodne, protože to, že absurdně chcete očkovat - je to tedy i vina hnutí ANO, ale i současné vlády - například dobrovolné hasiče, tak to si myslím, že už je úplný vrchol. A samozřejmě se to týká i dalších profesních skupin, jsou tam policisté a další.

Nový ministr vnitra Vít Rakušan z hnutí STAN si ještě předtím, než se stal ministrem, ještě jako řadový poslanec těsně před jmenováním ministrem, pozval do své sněmovní kanceláře na podivnou schůzku policejního prezidenta Jana Švejdara, který po rozhovoru mezi čtyřma očima oznámil odchod z funkce. Vít Rakušan vyštval policejního prezidenta, který odmítl stát se loutkou v jeho rukou. A stejně tak dnes roste tlak na policisty, kteří se odvážili čelit covidové očkovací propagandě. Ano, to je cíl vlády. Povinné očkování policistů a jiných zdravých lidí, kterým v drtivé většině od respiračních chorob absolutně nic nehrozí, je jen testem poslušnosti. A ti, co se odmítají podvolit, musí odejít, aby zůstali jen ti, co budou plnit dané úkoly bez ohledu na zákon a právo. A já bych tady chtěl vyzvat prvního vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana, ať vysvětlí, o čem se bavil na té schůzce mezi čtyřma očima v Poslanecké sněmovně předtím, než byl ještě jmenován ministrem. Tohle udělat kdokoliv jiný, tak jsou tady demonstrace, je tady plný Václavák, média každý den o tom píšou, protože takovéhle politické ovlivňování policie, protože nic jiného... to podezření na politické ovlivňování policie je tady přece zcela evidentní, a Vít Rakušan odmítá říct - nejenom, že odmítá říct, ale o tom se budeme bavit zítra, o tom, že nejsou jasní koncoví majitelé jeho sponzorů z daňových rájů na Kypru a z firem, které mají matky v daňových rájích na Kypru, to rozebereme zítra, taky to odmítá vysvětlit, ale hlavně odmítá vysvětlit, proč si ještě jako řadový poslanec pozval na kobereček soukromě policejního prezidenta těsně před jeho jmenováním do funkce ministra a co tam řešili, na co se ho ptal, a na základě toho pan policejní prezident Jan Švejdar řekl, že bude odcházet.

Ano, jsou tady různé domněnky, že například chtěl ovlivnit vyšetřování Andreje Babiše - to jsou domněnky, jsem slyšel, já nevím, jo - anebo že chtějí ovlivňovat různé trestní kauzy a podobně a pan Jan Švejdar nechtěl jít na ruku na nové vládě. Já nevím, proto se na to ptáme. Jenom říkám, co jsem slyšel od lidí, a bylo by dobré jasně vysvětlit - jenže vy to vysvětlíte, ale vy jste si ho pozval mezi čtyřma očima ještě jako poslanec, takže tvrzení proti tvrzení. Tady samozřejmě je to problém a podle mě je to až na úrovni udělat tady vyšetřovací komisi, protože tohle přece není normální, a protože vy spoléháte na to, že mnoho mainstreamových médií - ne všechna - vám jdou na ruku, tak si myslíte, že to všechno projde. Vždyť to je šílené, jak vy se chováte. Třeba jste tam řešil něco normálního, to nevím, ale právě proto, že to nevíme, tak se na to ptáme, co to má znamenat, protože kdyby to udělal kdokoliv jiný z nás, tak ho budete málem věšet, věšet tady z okna Sněmovny, a média to samé.

Takže tato vláda, pojďme dál, tato vláda ještě před hlasováním o důvěře udělala maximum pro to, aby dokázala, že je hrozbou pro naši společnost. Pan premiér Fiala v předvolebních debatách říkal stále dokola, že Green Deal EU je to, co odsouhlasil minulý premiér Babiš, a nijak se ke Green Dealu nehlásil. Pan premiér Fiala jakoby se k němu nehlásil, aby mu to neubralo preference. Ano, odsouhlasil to Andrej Babiš a je tím pádem spoluzodpovědný za zdražování energií v České republice. Když se ale podíváme do Programového prohlášení nové Fialovy vlády, tak se tam uvádí, že Green Deal je pro tuto vládu nikoliv hrozba, ale příležitost. Premiér Petr Fiala (a) tato vláda tedy přímo podporuje Green Deal, a tím i zdražování energií našim občanům a firmám. To je pro SPD nepřijatelné, to je servilita vůči Bruselu. A tady bych upozornil, že energetická politika je stále ještě v pravomoci národních vlád, takže se vůbec nemůžete vymlouvat na Brusel. Když byste chtěli odstoupit, tak můžete, takže vy jste plně odpovědní za zdražování energií v České republice, proto taky my od první vteřiny, co jste deklarovali, že máte stoosmičkovou většinu ve Sněmovně, žádáme po vás řešení toho zdražování a vyřešení.

Dodám, že dnešní premiér Petr Fiala se už loni v květnu na svém Facebooku ke Green Dealu přihlásil slovy, že - cituji: "Green Deal je realita, nemá smysl nad tím spekulovat, pojďme ho využít." No, tak teď vidíme to vaše využití směrem ke zdražování energií. Je to otřes. S těmito slovy já prostě nemůžu souhlasit, s těmito slovy Petra Fialy. Rozumím pragmatismu, tedy to, že když tu je zlo a jde využít ve prospěch českých firem či občanů, pojďme ho využít. Jenže máme tu i morální, i etický rozměr. Se zlem se má v prvé řadě bojovat. Zlu se má odporovat, nikoliv se s ním smířit, neřkuli na něm parazitovat.

Ano, byli tu lidé, kteří třeba po okupaci Československa nacisty uvažovali fialovsky a řekli: Třetí říše je realita, nemá smysl spekulovat, jak by to bylo jinak, teď pojďme využít příležitost, které nám dává. Ale to přece není podle mého názoru ta správná cesta. Brusel a jeho snahy likvidovat jak naši svrchovanost, tak naši ekonomiku, energetiku, potravinovou bezpečnost, ale také třeba i kulturu nejsou a nemůžou být dobrou příležitostí. Ale chápu, že pro ty, kdo naplňují definici vlastizrady, to je příležitost, jak z toho těžit. Ale pro nás, pro občany České republiky věrné odkazu prezidenta Masaryka, českých legionářů, odbojářů, odkazu tisíců obětí boje za naši samostatnost, to je příležitost bojovat a odporovat zlu. Nikdy nemůžeme a nebudeme kolaborovat s kolaboranty. Nikdy nezradíme zájmy naší země, našich národů a našich občanů.

A nyní se pojďme podrobněji podívat na vládní prohlášení. Za prvé, kapitola zdravotnictví. Píšete tady větu - cituji, je to jedna věta: "Zahájíme diskusi o potřebě a vhodnosti cenové konkurence zdravotních pojišťoven." No a v pátek mi volal redaktor Mladé fronty DNES, který na mně chtěl stanovisko, co si o tom myslím, protože kontaktoval pana ministra Válka a dostalo se mu vysvětlení od pana ministra, že tato věta znamená, že vláda chce zavádět nové standardy zdravotní péče v tom smyslu a hrozí tady, že chudší lidé budou mít horší standard než bohatší lidé. No, to je přece šílené! To SPD absolutně odmítá. Takže to znamená, že lidé by si měli připlácet za kvalitnější péči? Ano, já nemám problém s tím i v SPD, když si někdo chce připlatit za nadstandardní pokoj, za měkčí toaletní papír například, berte to jako takový srozumitelný příklad, ale my trváme na tom v SPD, že pro všechny občany, kteří jsou součástí systému veřejného zdravotního pojištění, musí mít ti občané nárok na tu nejlepší možnou péči dostupnou v daném místě a čase. Ale vy podle toho, co jsem slyšel, chcete selektovat chudší občany a bohatší v přístupu ke zdravotní péči. A tady bych opravdu chtěl, aby pan ministr Válek - a těch dotazů tady budu mít víc - toto vysvětlil na mikrofon, aby řekl, že nebude snižovat standard zdravotní péče a že naopak základní standard zdravotní péče - no základní, aby lidé měli tu nejlepší možnou zdravotní péči v daném místě a čase - že to dodrží, že to bude zachovávat, protože to, co jsem slyšel v pátek, to je otřesné. To je to šílené vládní prohlášení. Proto to tady opakuju, opakuju to ještě třikrát tady. A pane ministře, já vás vyzývám, abyste na mikrofon dementoval, nebo respektive vy jste to prý, z vašeho ministerstva zdravotnictví nebo vy jste to prý osobně tam říkal v pátek na otázku Mladé fronty DNES, tak mi řekněte - tohle je potřeba odmítnout. My to tady chceme slyšet a myslím, že to chtějí slyšet i občané, protože to, co... Já vám, že jste TOP 09 a že TOP 09 je strana pro bohaté lidi, to víme, vy se za to nestydíte a máte cirka 5 % voličů, ale vždyť 95 % voličů... a notabene ani vaši vládu, vaši vládu, nevolila většina občanů České republiky. Když započtete i propadlé hlasy, tak vás volila menšina občanů, kteří se zúčastnili voleb. Přece to nemůžete udělat, abyste upravili, zaváděli různé standardy zdravotní péče na základě toho, jestli jsou lidé chudší, či bohatší. Takže toto je potřeba tady vyjasnit.

Takže to je opravdu první bod, proti kterému SPD se důrazně staví, a my budeme vždycky bojovat za to, aby všichni občané České republiky, když jsou součástí systému veřejného zdravotního pojištění, aby měli tu nejlepší možnou péči v daném místě a čase. Já bych spíš od vás očekával jinou věc, že tam třeba budete usilovat o to jako vláda, aby byla více dostupná zdravotní péče, například stomatologická. Vždyť zubaři pro mnoho lidí nejsou dostupní. Mluvíme samozřejmě minimálně o finanční rovině. Podívejte se lidem do úst. Chodím neustále po různých kampaních, teď je to samozřejmě omezeno z důvodu opatření, ale vždyť často lidé, kteří jsou například nižší střední třída, nemají ani na zuby. Chybí jim zuby, protože na to nemají peníze. Byť ty vaše dosavadní vlády včetně vlád ODS tady vsugerovaly lidem úplně lživou myšlenku, že zuby nejsou součástí lidského těla. Vždyť to není pravda!

Víte, jak se pozná vyspělá země? Říkal mi to můj již zesnulý tatínek. No, tatínek byl z Japonska, jak víte, tak říkal - cestoval celý život pracovně po světě - že vyspělou zemi a dobrou životní úroveň poznáte podle toho, když se lidem podíváte do úst, na zuby, když s nimi mluvíte. Podle toho poznáte skutečně vyspělou zemi, že mají na to, mít hezké zuby. To u nás rozhodně takto není. Takže to tam úplně chybí tyhle věci ve vašem vládním prohlášení. Dokonce jsou tam věci, které jsou absolutně pro nás nepřijatelné.

Pojďme k dalšímu bodu - ceny tepla. Vy tam píšete větu: "Přechod teplárenství k nízkoemisním zdrojům připravíme tak, aby se skokově nezvýšily ceny." Takže to přeloženo znamená, že vláda bude pracovat na změnách, které přinesou zvýšení cen tepla, jen se bude snažit, aby růst cen byl plynulý, ne skokový. Takže vy místo toho, abyste jasně deklarovali váš cíl za čtyři roky, cíl, že budete bojovat proti zdražování, v podstatě tady uznáváte, že ne skokově, ale postupně se s tím smiřujete a budete pracovat na takových změnách. No, to také je pro nás nepřijatelné. To je tak všechno i s tou politikou, jak jsem říkal, z Evropské unie.

Další věc - daňové úniky. Vy deklarujete, několikrát dokonce, že budete bojovat s daňovými úniky, s praxí, kdy české firmy daní v daňových rájích. Ale vždyť váš koaliční partner, pane premiére, a váš první vicepremiér přece inkasuje peníze jako sponzoring z daňových rájů na Kypru nebo z firem, jejichž majitelé jsou registrováni v daňových rájích na Kypru, a mají neprůhledné vlastníky. Já už jsem vás vyzýval, tuším minulý nebo předminulý týden, abyste vyzval, pane premiére, tady vicepremiéra a předsedu STAN Víta Rakušana, ať vysvětlí finanční toky, a vy mlčíte. Vy se ho neodvažujete zeptat, aby se vám nerozpadla koalice. Ale to je přece hrozný. Vždyť vy jste tady uplynulé roky říkal, jaký budete čerstvý vítr, jaká bude změna. Vždyť přímo váš kolega, který sedí po pravici, je sponzorován z daňových rájů na Kypru. Dokonce to uznal teď váš kandidát na ministra průmyslu Věslav Michalik. Tak proč to tady píšete do programového prohlášení? To je úplně flagrantní lež, takže to je v přímém rozporu se zájmy sponzorů hnutí STAN. V jiné části píšete, že odstřihnete firmy z daňových rájů, prosadíte pravidla transparentního doložení skutečných majitelů. Tak proč to nežádáte na Vítovi Rakušanovi?

Takže to je absolutně nedůvěryhodné, to vaše vládní prohlášení. To je normálně absolutně nedůvěryhodné. To jsem tady ještě nezažil. Zažil jsem neuskutečněné sliby, ale že ta situace tady přímo nastává a vy se k tomu neumíte postavit, tak to je přece neuvěřitelná situace.

Pojďme dál. Dále píšete, že do vedoucích pozic vyberete důvěryhodné kompetentní osobnosti. Takže to je třeba ministr zahraničí pan Lipavský? To jsou političtí náměstci za Piráty? Vy jste rozšířili počty trafik hlavně neúspěšným poslancům z Pirátské strany. Dokonce neúspěšní poslanci - jenom abych to řekl tady divákům - dokonce i voliči Pirátů už nechtěli tyto poslance, kteří tady byli čtyři roky, už je nechtěli ve Sněmovně, takže už jim nedali mandát ani jejich voliči. Samozřejmě my bychom je nevolili jako SPD, ale jejich voliči. Přestože jsou neúspěšní a ztratili důvěru i svých vlastních voličů - úplně flagrantním příkladem je tady pan Lipavský, ministr zahraničí, který neuspěl ve volbách, takže ani jeho voliči už ho nechtěli a radši si vybrali kandidáty za STAN v rámci té kandidátky - tak vy vlastně tady píšete, že chcete do vedoucích pozic důvěryhodné osobnosti, ale vždyť tady úplně jasně ti lidi nemají důvěru ani vašich voličů. To nemluvím o dalších x náměstcích. Piráti, kteří propadli ve volbách, tak vy je tady dáváte jako trafiky na takzvané politické náměstky. Vždyť politický náměstek je trafika sama o sobě.

Pojďme dál. Kapitola Životní prostředí. Tady opravdu nestačím zírat. Vy jste úplně vynechali problematiku polského dolu Turów, který sužuje v Libereckém kraji naše občany na hranici s Polskem - tam přichází o vodu, mají tam problémy - takže to řešit nechcete. Místo toho jste do programového prohlášení dali větu, že budete vybírat českého národního ptáka ve spolupráci s Českou společností ornitologickou. Takže to jsou vaše priority? Vy budete vybírat národního ptáka? Já jsem se chtěl zeptat, co to má znamenat, jakým způsobem nebo co to bude, když jste proti referendu, ale hlavně ta priorita. To znamená řešení problémů občanů v kapitole Životní prostředí -Turów ne, ale národní pták ano. To je přece neuvěřitelné. (Potlesk poslanců SPD.) Ani se nedivím, že se distancoval od této vlády i hejtman Půta za Liberecký kraj, který je jinak za Starosty. Řekl, že to není jeho vláda. Pochopitelně, co má říct, když je hejtmanem za Liberecký kraj a vidí tuhle blamáž.

Pojďme další, to je tedy neuvěřitelná věta. Je to tady kapitola Digitalizace a píšete - cituji: "Poskytneme součinnost s Evropskou unií při řešení sociálních sítí." Takže máte na mysli, že chcete ještě větší cenzuru a špehování lidí na internetu? Já bych chtěl požádat, abyste vysvětlili tuhle větu. Také se ptám, proč chce česká vláda řešit profily českých občanů s Bruselem. Co to má znamenat? Takže profily českých občanů na sociálních sítích vy chcete řešit s cizinou, s Bruselem? No, to si snad děláte úplnou... to není legrace, to je šílený. Proto mluvím o vlastizradě v širokém slova smyslu.

Takže tohle bych chtěl požádat příslušného ministra - což je asi pan Bartoš, digitalizace, protože vždycky mluvil o digitalizaci, a Piráti tady v minulém volebním období nic pořádného nenavrhli a nic neprosadili. Takže jenom tady říkám, že skutek utek, ale asi to má na starosti, což je úplně otřesný, protože chcete řešit samozřejmě - ona ta věta je tady delší - "při řešení algoritmicky řízených platforem a sociálních sítí". Takže to jsou sociální sítě, o kterých mluvím, ta omezení.

Pojďme dál. Říkáte, že vláda chce jít cestou reformy výdajů státu a efektivního nakládání s penězi. No, to je samozřejmě na první pohled věta, která je v pořádku, proti té nic nemáme. Ale vy už jste ji začali naplňovat a to je tedy zase síla, protože vy jste začali naplňovat tu větu tak, že vláda - koalice SPOLU, Pirátů a STAN - místo aby provedla miliardové škrty zbytných výdajů ve státním rozpočtu, například tím, že škrtne miliardy na solární barony, tam jde cca 40 miliard ročně, na politické neziskovky, místo abyste ukončili zneužívání dávek nepřizpůsobivými a tak dále, tak jste okradli o již slíbené peníze od 1. 1. hasiče, policisty, vojáky, pracovníky v sociálních službách, učitele a další potřebné profese, například také pracovníky úřadů práce, kterým jste zároveň naložili mnohem víc práce teď v rámci řešení doplatku na bydlení, okamžité pomoci a tak dále. Ale k tomu se ještě dostanu. Navíc toto své rozhodnutí jste vůbec nekonzultovali s tripartitou, zatímco ve vládním prohlášení uvádíte, že budete konzultovat s tripartitou. No, to je neuvěřitelný. Už se proti vám bouří i tyhle organizace, protože lžete od první vteřiny. Takže vzhledem k rostoucí inflaci je to výsměch těm hasičům a všem potřebným profesím, které potřebujeme, protože to, co vy děláte, zároveň znamená vzhledem k inflaci pokles jejich platů, je to pokles. Vy jste způsobili pokles platů hasičů a dalších těchto potřebných profesí typu vojáků, policistů a tak dále, a SPD stojí za těmito profesemi, my je podporujeme dlouhodobě. Mnozí z nich to samozřejmě vědí a děkuji jim za podporu.

A v rozporu s tím, nebo naopak, takže hasičům jste ubrali a dalším potřebným profesím, které jsem jmenoval, ale jsou to i například lidé, kteří pracují na finančních úřadech, hygienických stanicích a tak dále, takže těmto všem jste ubrali a zároveň jste předvedli, jakým způsobem si to představujete tu větu ve vládním prohlášení, "reforma výdajů státu a efektivní nakládání s penězi". Zvýšili jste počty ministrů z patnácti na osmnáct, takže se tady nemůžou vejít, to jsem nikdy neviděl, že ministři musí sedět ve dvou řadách, protože se do jedné řady nevejdete. Tolik už jste rozdali těch trafik, že je to pětikoalice a trafik bylo málo. Tady pan ministr pro legislativu pan Šalomoun musí sedět v druhé řadě, protože už se mezi vás nevejde, takže jste to ještě odstrčili neadekvátně, vašeho kolegu. A zároveň kvůli těmto třem ministrům, kteří vznikli navíc, to jsou ti ministři bez portfeje, takoví ti, co jsou na Úřadu vlády, jo, abyste mohli být u korýtek všichni, nabíráte nově pro tyto tři nově vzniklé ministerské posty 74 nových pracovníků, aby měli servis, za 43 milionů korun. Takže hasičům jste ubrali, sami jste si přibrali desítky milionů, a to nemluvím o tom, že náklad na ty tři ministry je stamilionový, protože mají auto s majáčkem, sekretariáty a tak dále a tak dále, řidiče mají a tak dále.

Takže my samozřejmě jako SPD prosazujeme zvyšování všech platů včetně soukromé sféry, například zvýšením odečitatelné položky na děti, protože samozřejmě z hlediska důchodové reformy, kterou tady pořád slibujete, jak předešlá, tak současná vláda, žádnou jste pořádnou reformu nikdy nepředložili, vy to vždycky nazvete reformou a ona to žádná reforma není. To je zase takové - snažíte se vždycky tady ohloupnout méně informované lidi, ale my se ohloupnout nenecháme - mimochodem by to zvýšení odečitatelných položek na děti by přispělo i aspoň k nějaké motivaci pracujícím občanům ke zvýšení porodnosti, abychom mohli v střednědobém horizontu udržet financování důchodového systému. To byste měli dvě mouchy jednou ranou.

Takže my neříkáme zvyšovat platy jen tak, ale zároveň jenom zdůrazňuji, navrhl jsem, i kde uspořit, kde jsou ty zbytné výdaje. No, jenže vy těm solárním baronům nechcete brát, vždyť jsme to viděli tady v červnu, když se hlasovalo vloni. My jsme ponížili o něco platby solárním baronům a prošlo to díky hlasům SPD a hnutí ANO. Naopak tady pan Jurečka a další tady lobbovali za solární barony. A nic už se nedivíme, že hnutí STAN a podobně kamarádilo a budou za solární barony, vždyť pan Věslav Michalik přiznal, že podniká v solárním byznysu, sponzor hnutí STAN, takže to už víme, kde jsme a proč. Ale je to proti zájmům lidí. A je to projekt Evropské unie hlavně, proto vy to nechcete zrušit, proto na to nechcete sáhnout, ale platí si to tady zoufale lidé. Lidi jste obrali o peníze. Takže jsem tady řekl i konkrétní návody, kde na to vzít.

Další je... tady... zamrazení platů politiků. No, tak znovu si zopakujme, že kvůli vám, kvůli vaší vládě, se od 1. ledna zvýšily o 6 % platy politiků. Skoro všichni politici tady, co tady sedí, mají teď zvýšené platy o 6 % kvůli vaší vládě, jelikož tady vláda Petra Fialy na konci loňského roku ve Sněmovně nepodpořila projednání návrhu SPD na zamrazení platů politiků na celé volební období. Bylo to tady v systému, mohli jsme to projednat, podali jsme to v takzvané devadesátce, aby to šlo projednat rychle - vy jste prostě neměli zájem tu schůzi tady udělat. Proto od 1. 1. teď jsou zvýšené platy politiků o 6 % a opožděně, s křížkem po funuse, jste tady přišli s tím, že budete zamrazovat na pár měsíců, do konce letošního roku, jedenáct měsíců. Ano, SPD to podpořilo, samozřejmě, ale zároveň jste včera nám zamítli náš návrh na zamrazení platů politiků na čtyři roky, na celé volební období. To je vaše skutečná tvář. Sami jste si přidali, přidali jste si neskutečně míst a peněz a všeho možného a servisu a ministrů, a jak už jsem říkal včera, tak jste vytvořili i pro Piráty jedno místo místopředsedy Sněmovny navíc a 20 milionů korun na volební období, přestože Piráti mají pouhé čtyři poslance, ale pro lidi už vám peníze nezbývají.

Tady bych ještě, když mluvím o Pirátech, zmínil podvod na voliče Pirátů, co předvedl jejich předseda Ivan Bartoš, když oni mají jasně napsáno, že mají zakázáno kumulovat funkce, že nemůžou mít souběh funkce poslance a ministra, ale najednou to, když jste ve vládě, tak to neplatí pro pana Bartoše. No proč? Protože ví, že jsou pátým kolem od vozu ve vládě a že nejsou čtyři poslanci potřeba, když mají 108, takže ví, že by šel jako první, až přijde nějaká krize ve vládě, protože to ostatní na ně logicky svedou, za to můžou Piráti, a ocitl by se bez práce, protože kdyby neměl poslanecký mandát, tak samozřejmě by si musel jít hledat normální práci jako každý člověk. Proto kumuluje, aby měl jistotu. Když se mu nepovede ministr, tak aby zůstal aspoň poslancem. To je přece ten skutečný důvod. Je to úplně proti tomu, co slibovali Piráti. Normální trafikant, nic víc, jo? Také se nedivím, že vzniklo pnutí v té Pirátské straně ohledně toho a že jste definitivně ztratili ten kredit strany, která by snad přinášela nějaký nový vítr.

Co se týče zamrazení platů politiků, pro nás je všeobecně nepřijatelné, aby si o svých platech rozhodovali politici sami. Podle našeho názoru je potřeba najít jiný model, než když se platy politiků odvíjí od pouhého koeficientu násobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře.

Pojďme dál. Zahraniční politika. SPD odmítá nepřátelské, hloupé a arogantní výroky předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové z TOP 09 o tom, že Maďaři mají v nadcházejících parlamentních volbách vyhnat premiéra Orbána. Volby jsou v Maďarsku letos. Pokračují tak kroky nové Fialovy vlády na rozvrat spolupráce ve středoevropském regionu v rámci V4 a snaha o posun naší republiky zcela do područí Bruselu a Berlína. Vyjádření paní Pekarové Adamové navazuje na výroky nového ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka za hnutí STAN, který řekl, že Maďarská republika bude stát na straně Bruselu proti Polsku a Maďarsku. Ministrovi Bekovi vadí, že polský soud rozhodl, že polské zákony jsou nadřazené nad legislativou EU. Podle Beka rozhodnutí polského soudu prý destabilizuje středoevropský region a Česká republika by prý měla uzavřít užší spojenectví s Německem. Je tady zřejmé, že s touto vládou bude pokračovat naprostá bezvýznamnost české zahraniční politiky a nová vláda směřuje k tomu, že už nebude potřeba český ministr zahraničí, ale bude stačit český velvyslanec v Německu jako za protektorátu.

Podle názoru SPD jsou přece vztahy k nejbližším sousedům, jako je V4, zásadní. Standardní zahraniční politika suverénní země má mít tři pilíře: za prvé nejbližší země a spojenci, za druhé velmoci a za třetí země, kde máme nějaký ekonomický zájem. Tento princip se teď rozpadá a to je špatně. Možná pan nový ministr Lipavský ani neví, že jsou to základní principy zahraniční politiky, protože s tím neměl dosud žádné zkušenosti.

Ale musím tady hlavně říci, že včera jsme tady přece chtěli dát příležitost na schůzi Sněmovny paní předsedkyni Pekarové Adamové, aby vysvětlila své výroky, a musím říct, omlouvám se za to slovo, ale vaše vládní koalice to srabácky odmítla. Vy jste zamítli náš návrh bodu, kde jsme chtěli dát prostor, aby paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně Sněmovny z TOP 09, aby mohla třeba korigovat to vysvětlení - a ona to ani nechce korigovat - ale abychom to tady probrali. A vy jste to zamítli, že se bojíte, bojíte se té diskuse, přece jiný důvod není. Bojíte se o tom mluvit. To znamená: na Twitteru hrdina, kde není odpor žádný, kde není diskuse, kde nemůže nikdo argumentovat, ale tady, ve Sněmovně, kde argumentovat jsme připraveni, tak už najednou mluvit o tom nechcete, nejste už najednou tou hrdinkou. A oni byli připraveni na diskusi. Jaroslav Bašta byl velvyslancem v Rusku, na Ukrajině, v Kazachstánu, v dalších zemích, Jiří Kobza vedl jako chargé d´affaires českou ambasádu v Íránu. Ale vy byste se jim nemohla postavit argumentačně, protože nic o zahraniční politice nevíte - prostě plácnete něco proti našim sousedům, jo? Ale to je ostuda tohleto, že to nechcete, nemáte odvahu to tady diskutovat. Stejně tak předpokládám, že i v další opoziční straně, hnutí ANO, by určitě nějací lidé se k tomu rádi vyjádřili, a vy jste nám to neumožnili. Takže tuhletu politiku, kdy vy chcete rozvrátit spolupráci ve V4, přitom my potřebujeme posilovat tu spolupráci, abychom mohli hájit svoje zájmy v energetické politice, když budu konkrétní, ten důvod například. Tak tahleta vaše politika je přímo útok i na peněženky českých občanů.

A oni byli připraveni na tu diskusi. Jaroslav Bašta byl velvyslancem v Rusku, na Ukrajině, v Kazachstánu, v dalších zemích. Jiří Kobza vedl jako chargé d´affaires českou ambasádu v Iránu. Ale vy byste se jim nemohla postavit argumentačně, protože nic o té zahraniční politice nevíte, prostě plácnete něco proti našim sousedům. Jo? Ale to je ostuda tohleto, že to nechcete, nemáte odvahu to tady diskutovat. A stejně tak předpokládám, že i v další opoziční straně hnutí ANO by určitě nějací lidé se k tomu rádi vyjádřili. A vy jste nám to neumožnili.

Takže tuhletu politiku, kdy vy chcete rozvrátit tu spolupráci ve V4. Přitom my potřebujeme posilovat tu spolupráci, abychom mohli hájit svoje zájmy v té energetické politice, když budu konkrétní, ten důvod například. Tak tahleta vaše politika je přímo útok i na peněženky českých občanů.

Pojďme dál. Pan Farský. To je teď novinka. To byl ten, který tady hrál to divadlo na pana čistého. A ten předvedl, je to hnutí STAN. Je to jeden z nejvyšších představitelů hnutí STAN, předseda poslaneckého klubu hnutí STAN. Ten předvedl pohrdání voliči daným slovem opravdu flagrantní. Vicepremiér Fiala dneska říkal, dneska to říkal pan premiér, teď někam odešel... (Otáčí se k vládní lavici.)

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Sedím za vámi.

 

Poslanec Tomio Okamura: Jo, to jsem rád. Tak pane premiére, vy jste říkal, že chcete sloužit lidem. Teď před chvílí jste to říkal v přímém přenosu. (Opět se otáčí k premiérovi.) Takže vaše vláda, že chce sloužit lidem. No ale pan poslanec Farský přece oznámil, že odlétá soukromě na půlroční stáž do Spojených států a nechce se vzdát kvůli tomu mandátu poslance. Tak jak může sloužit lidem, když je půl roku v Americe? A teď se úplně neuvěřitelně vysmál včera voličům, kdy ještě drze řekl, že bude dělat práci poslance z amerického Oregonu. A že prý svůj plat, ještě dělá blbce tady ze všech, že svůj plat bude odevzdávat jím vybraným politickým neziskovým organizacím, se kterými spolupracuje. Ale vždyť jsou tam i náklady na poslanecké asistenty. Jsou tam náklady na kancelář. Vždyť ten mandát poslance stojí spoustu peněz. Co tady vykládá? Vždyť to přece všichni víme.

A teď já nechápu, proč pan premiér Fiala, pane premiére, proč nevyzvete pana Farského, ať složí mandát. (Opět se otáčí k premiérovi.) Vy jste říkal před chvílí, že chcete sloužit občanům. Proč ho nevyzvete, ať složí mandát? A já vám řeknu, že je úplně logická tahleta otázka. Vždyť on říkal, že ty informace nebo tu zkušenost, kterou nabere v tom americkém Oregonu, že prý chce zúročit pro další práci. Ale k tomu přece nepotřebuje být poslancem. Přijde a pak vám bude dělat třeba nějakou práci pro vaši vládu, ale k tomu nepotřebuje mandát poslance. Takže já bych vás chtěl, pane premiére, opravdu vyzvat a já bych rád tu odpověď dostal, zdali tedy vyzvete, když jste před chvílí říkal, že chcete sloužit lidem, tak jak může sloužit lidem poslanec, který tady půl roku není. Dokonce déle než půl roku. Osm měsíců, říkal. A navíc je to v přímém rozporu. No tak už se ani tady neptám prvního vicepremiéra, předsedy STANu Rakušana, Víta Rakušana ze STANu, protože to je jeho kámoš. Takže ten mu řekl, že ho k tomu vyzývat nebude. Takže tam už je to podraz úplně jasný, prostě je to výsměch daňovým poplatníkům tohleto. No a přitom v koaliční smlouvě mezi Piráty a STAN se v bodu 5. 2 5 píše, že zvolený kandidát koalice a teď cituji z koaliční smlouvy Pirátů a STAN před volbami, co slíbili občanům, že budou brát práci poslance jako prioritu a zařídí si své ostatní aktivity. V závorce jste uvedli: "Práce v samosprávě, studium, podnikání, výuka a tak dále, tak, aby výkonu funkce se mohl věnovat dostatek času." Vždyť to je neskutečné, vy jste plivli do obličeje vašim voličům a vůbec všem občanům, protože práce poslance je placená z daní občanů, a jeho a těch asistentů a dalších a dalších benefitů. A prý tu svoji stáž v Americe konzultoval jak s šéfem strany Vítem Rakušanem, tak s premiérem Petrem Fialou a oba ho prý podpořili v tom, že tady nebude osm měsíců ve Sněmovně nic dělat. To je šílené, to je šílené. A to teprve jste u té vlády jakoby sice bez důvěry, zatím jste pár dní a už takovéhle věci.

Takže vidíme, že Jan Farský, poslanec STAN jasně porušil koaliční smlouvu Pirátů a STAN a pohrdá voliči. A svou kariéru staví nad zájmy a sliby voličům hnutí STAN i tato vláda. A samozřejmě jediným čestným řešením je, aby rezignoval i na post poslance. A je šokující, že takové pohrdání voliči daným slovem podpoří předseda hnutí STAN Vít Rakušan i premiér Petr Fiala.

No jo, teď se ale pojďme zastavit, co má být ta práce. Proč tam je v tom americkém Oregonu? Tak to je opravdu zase přímo příznačné pro tuto vládu. Protože on tam jde studovat to, on se tam jde učit téma federalizace Evropy. Federalizaci Evropy jde studovat do amerického Oregonu. Ale federalizace Evropy, co to znamená? Jako já bych řekl tady divákům České televize, co podpořil premiér Fiala a hnutí STAN. Federalizace Evropy znamená zánik suverenity a samostatnosti ČR.

Federalizace EU. (Otáčí se k premiérovi.) Pane premiére, je to jasné, že? Vy jste politolog. Federalizace Evropy. Co je třeba federální stát? Je to třeba Rakousko. To znamená, no, jako tam jsou spolkové země, je tam už ale jedna vláda, jedna zahraniční politika. A vy chcete, aby jednou z těch spolkových zemí byla třeba Česká republika. To znamená, to je zánik ČR. To je federalizace. To je například rakouský model, Rakousko. Abychom si řekli konkrétní příklad. Co je tedy představa, co bude studovat a co bude prosazovat pro další práci, jak říkal, pro vládní koalici pan Farský. A proč? Proč jede to té Ameriky? No samozřejmě, on nemůže složit mandát poslance. Kdyby ho neměl, tak tam nemá pro ně cenu. To je přece ta politická, proto je tam přece pozván, proto má to stipendium. Protože jako poslanec přece má za úkol to tady prosazovat, tyhlety věci. Ale to je přímo protistátní, to je úplně protistátní činnost, nezlobte se na mě. To je zánik České republiky, federalizace Evropy. To nás budou řídit z Berlína a z Bruselu? A my nemáme už žádná, v podstatě česká vláda, český Parlament, vlastně nemá, už se stává v podstatě čistou formalitou. Je to jako v Německu taky, že jo, je to spolková země a podobně. Ale samozřejmě ty pravomoci jednotlivých zemí můžou být upraveny různě. Ale je to ten model pro to představení pro diváky a pro laiky, co jde studovat pan Farský. To znamená zánik ČR, zánik naší samostatnosti. A toto má podporu premiéra Fialy a předsedy STAN. Což se nedivím, protože oni jsou přece probruselští politici a jsou proti samostatnosti a suverenitě ČR včetně jako všichni jejich poslanci, kteří tady jsou, 108 poslanců.

Tak, pojďme dál. Píšete, že v zahraniční politice chce vláda jít cestou větší orientace na NATO a EU. No, já bych tedy očekával, že tam napíšete, že chcete větší orientaci na zájmy ČR. To tam ale není. Jasně, ty následně lze definovat. Ale tady je to úplně vidět, ten lokajský postoj, že vláda České republiky by měla mít prioritně napsáno, že chce hájit zájmy ČR a ne prostě podkuřovat cizím zájmům. Ale to jsem tady široce zdůvodnil, proč o tom mluvím. Tady jsem to zdůvodnil, proč to tam vidím na mnoha příkladech.

Pojďme dál. Zákon o referendu úplně vypadl z programového prohlášení vlády, přestože česká Ústava předpokládá, že budeme mít zákon o referendu. Prostě vypadl, vy jste ho dali pryč, vy jste to už škrtli. Takže vy nechcete demokracii. Podle mých informací je ČR poslední ze dvou zemí v EU, která nemá zákon o referendu. Je to ještě Kypr. To je tam, kde to zná dobře hnutí STAN, protože tam má ty sponzory z těch neprůhledných daňových rájů. Jo? Takže chápu, že tam je ta kyperská linka, tam nemají referendum, tady taky, tak se vám to třeba líbí. Ale upozorňuju, že SPD je schválně lživě nálepkováno v médiích, že prý SPD není demokratická strana. Protože prosazujeme přímou demokracii. Takže to, když chceme, aby v zásadních věcech mohli rozhodnout občané, to je nedemokratické? To je přece naopak vrchol demokracie.

Můžeme se bavit o těch parametrech, jo? Jestli to má být třeba pro vypsání referenda 100 000 podpisů, jak navrhujeme v našem návrhu zákona, který už jsme podali do Sněmovny znova za SPD, tak, jak navrhuje SPD, nebo tady byly v minulém volebním období návrhy třeba 300 000 podpisů, 800 000 podpisů, to jsou zase takové, aby v žádném případě žádné referendum nebylo, ale prostě o parametrech se přece můžeme bavit. O tom to není. Ale to, že vy a priori vůbec nechcete zákon o referendu, přestože jsme už jedna z posledních zemí v Evropské unii, která tu demokracii nemá, to je přece ten problém. A takové ty vaše argumenty, že lidi nejsou... Vy urážíte české občany. Ty vaše argumenty, že lidi nemůžou rozhodovat, že nejsou tak informovaní, to znamená, vy děláte z českých občanů jeden ze dvou nejhloupějších národů v Evropě? To snad nemyslíte vážně? To snad nemyslíte vážně? Zákon o referendu mají i na Slovensku. Dobře, jsou tam parametry, že se to těžko realizuje, ale mají ho tam. To znamená, vaše vláda říká, že jsme hloupější než Slováci. To je opravdu neuvěřitelné. Je to neuvěřitelné jako tenhleten váš probruselský, váš servilní postoj vůči zahraničí.

A tady bych rád zmínil opět našeho poslance Jaroslava Baštu, protože když byl zvolen naším poslancem za SPD, a znovu zopakuji, že je to tady ve sněmovně jediný signatář Charty 77, jediný politický vězeň, který byl za své názory v sedmdesátých letech dva a půl roku uvězněn ve vězení, tady se stal naším poslancem za SPD Jaroslav Bašta. A to je také, protože my prosazujeme právě tu demokracii, proto jsem rád, že je tady s námi, jako SPD. Vzpomínám, když přišel poprvé na poslanecký klub, tak Jaroslav Bašta kroutil hlavou. Kam se to Česká republika za těch vlád dostala v demokracii? Lidé se bojí říct své názory, cenzura, názorová šikana. Když někdo prosazuje demokracii, tak tady s oblibou paní Pekarová Adamová, předsedkyně Sněmovny, říká, že to nejsou demokrati. Urazí tady poslanecký klub SPD, řekne, že prý SPD nemá mít zastoupení ve vedení Sněmovny. Přitom Jaroslavu Baštovi nesahá ani po kolena, který statečně bojoval za svobodu a demokracii. Vy jste nebyla ani ve vězení, ani jste nepodepsala Chartu. To je taková ostuda, tohleto účinkování paní předsedkyně Pekarové Adamové. A vůbec, že k tomu mlčí i premiér Petr Fiala. Myslel jsem, že jsme s Petrem Fialou seděli vedle sebe čtyři roky, vedle sebe jsme seděli, tak jsme si povídali o různých věcech. Já jsem ale očekával, pane premiére, že aspoň v základních věcech, nějakých etických a demokracie, umravníte vaši předsedkyni Sněmovny, že to přece je moc, tohleto. Ale já od vás neočekávám podporu SPD, to ne, jsme tady v politické soutěži. To je jasné. Ale přece jsem čekal, že budete mít nějaký etický mantinel, který jste prezentoval. Ale co je moc, to už je moc. Jo? Tak, pojďme dál.

Mluvili jste o tom tady, průběžně o tom mluvíte a slyšeli jsme to tady taky, že chcete zvýšit výdaje na zbrojení na 2 % HDP, že je to závazek pro NATO. Tak u toho se pojďme trošku pozastavit, protože myslím, že veřejnost nemá ty relevantní informace o tom, jak to teď je s tou zakázkou za 52 miliard, což je mimochodem druhá největší zakázka vůbec, kterou vláda řeší. Tou první je dostavba jaderného bloku. Tak o čem to je? Protože já jsem slyšel nějaké informace, že se podsouvá hnutí SPD, že jsme proti armádě, když nechceme, když máme výhrady k té zakázce na ta nová bojová pásová vozidla pro českou armádu. Ale to přece není pravda. Hnutí SPD podporuje armádu, podporujeme vojáky, prosazujeme modernizaci armády, ale já vám řeknu, v čem je problém s touto zakázkou. Vy to moc dobře víte, že jsou to peníze vyhozené z okna. Jenom proto, že jste to slíbili ve Washingtonu a slíbili jste to NATO.

Problém je v tom, že potřebujeme pro Českou republiku pásová bojová vozidla. My jsme pro tu modernizaci, určitě. My podporujeme modernizaci armády. Ale my potřebujeme bojová vozidla, která jsou použitelná pro Českou republiku. Ale ona nejsou použitelná pro Českou republiku, protože v současné době naše pásová bojová vozidla, která jsou samozřejmě starší, a je potřeba je modernizovat, a to SPD prosazuje, mají váhu cca 15 až 17 tun. To znamená, dokážou překonávat řeky, Vltavu, Labe a dokážou se taky přesunout přes české mosty. Ale ta pásová vozidla, která jsou ze zahraničí, ta, kdo se hlásí do této zakázky, tak jsou to bojová vozidla, která váží 45 až 47 tun. To znamená, nejsou schopna překonávat řeky v České republice, že se potápí, a nejsou schopna z hlediska nosnosti překonávat ani mosty. Jenom ve Středočeském kraji je cca 1 200 mostů. To znamená, tato pásová vozidla, za která vy chcete utratit 52 miliard korun, protože vám to diktují z Washingtonu, a jste servilní a nedokážete říct ne, tak ona jsou použitelná pouze pro zahraniční expanzívní mise ve jménu NATO. Nikoliv pro použití v České republice. A to je to, co tady musí zaznít. To je to, v čem se mě všichni snaží umlčet, když to chci říct. Takže SPD není proti modernizaci české armády, ale tahle ta zakázka je obsahově problém tak, jak vy ji koncipujete. To je čistě 52 miliard na utracení obrovských horentních veřejných peněz ve jménu NATO a pro zahraniční zbrojní firmy, a nic to nepřináší nám, České republice, kromě toho, že zase třeba půjdou ta vozidla někam do Afghánistánu, kde samozřejmě ta mise selhala. Já jsem tady na to upozorňoval jako jediný.

Takže my chceme, aby se změnila strategie české armády na obranu českého území a obranu českých občanů. To prosazuje SPD. A na to aby se napasovala ta výběrová řízení na modernizaci a investic do armády. V tom případě ale nemůžete realizovat, a to jsem vytýkal i Andreji Babišovi, jo, nakonec k realizaci té zakázky nedošlo, odkládalo se to, a to je dobře, že se to nakonec odložilo, protože my chceme jenom, aby ty parametry byly jiné, aby to byla bojová vozidla použitelná pro naši republiku. Ale k tomu potom v tom případě i vzhledem k našim rozpočtovým problémům vede ale jiná cesta, a to je investice do rekonstrukce těch stávajících vozidel. Což opět není nápad Okamury. Udělali to Slováci a Maďaři teď aktuálně. Takže se tam dají nové pancíře, nová výbava a tak dále.

Mimochodem ten náš návrh má také velký klad v tom, že zapojíme český průmysl, třeba Vojenské opravárenské závody a podobně. A my přece teď potřebujeme investovat, když je rozpočet v takovém obrovském zadlužení a deficitu. V rekordním zadlužení je rozpočet, tak my jsme u vlády nebyli, SPD byla v minulém volebním období opoziční strana, takže my za to nemáme odpovědnost, my jsme se tady snažili x návrhy to tady korigovat, ale byli jsme přehlasováni ostatními. My přece potřebujeme... Jedním z nástrojů, jak se vypořádat s rozpočtovou a ekonomickou krizí státu, je proinvestovat se z ní. Ale my se nemůžeme proinvestovat, to není nástroj, tím, že investujeme do mnohem vyspělejší a bohatší německé ekonomiky. To doufám, chápe i ekonomický laik. A to je jich tady evidentně mnoho, ve vládě myslím. Ve vládě. Já také nejsem nějaký věhlasný ekonom, ale ty zásady, nejsem ekonom, ale tyhle zásady jsou mi samozřejmě jasné. Takže náš návrh samozřejmě je, aby se tato druhá největší zakázka vůbec, kterou vláda má na starosti...

Já jenom, pane premiére, než odejdete, připomínám to usnesení vlády, usnesení Sněmovny, že tady mají být přítomni ministři při tom, jo? Abychom nemuseli brát pauzy. Ne, jenom upozorňuji, že už jste byl na odchodu, tak abychom se tady slyšeli. Tak. Teď jsem vás jako zastavil, a to je dobře.

Chtěl jsem jenom říci, že tím jedním z nástrojů je proinvestovat se z krize. Ale to se musíme proinvestovat tím, že ty veřejné peníze, to obrovské penzum peněz budeme investovat do českých firem, do české ekonomiky, do českých zaměstnanců, do českých plátců daní, a protočíme ty veřejné peníze zpátky do českého státního rozpočtu. Takže to jsem chtěl vysvětlit k tomu závazku na investice 2 % HDP. My s tím nesouhlasíme, s tím závazkem, protože samozřejmě to by znamenalo o desítky miliard ročně navíc, kdybychom měli 2 % HDP, dneska je to 1,3 něco, je podíl na obranu. Ale zároveň říkáme, protože dneska opravdu na to nejsou peníze kvůli tomu obrovskému zadlužení od té předešlé vlády, to znamená... Teď nechci rozebírat předešlou vládu a tohle to, teď se věnujme této vládě. A chci říct, že i z tohoto pohledu by to bylo to nejrozumnější řešení. Takže SPD říká: Podporujeme vojáky, podporujeme českou armádu, chceme změnu strategie tak, jak jsem říkal, na obranu českého území a českých občanů a chceme modernizovat armádu, investovat do ní, ale opravdu, aby to směřovalo k té obraně českých občanů a českého území. Nikoliv jen tak vyhodit peníze z okna pro zahraniční firmy. A těch míst, kde by se mohla té techniky, výzbroje a vybavení, kde by se mohla modernizovat armáda, to máme těch nápadů a návrhů spoustu v SPD.

 

Ostatně tuším, že také nejenom jediný chartista, jediný signatář charty a politický vězeň, který je tady ve Sněmovně, je členem klubu SPD, Jaroslav Bašta, ale máme tuším tady jediného bývalého profesionálního vojáka, plukovníka ve výslužbě Radovana Vícha, našeho poslance, který je odborníkem na armádu. Vystudoval jak střední vojenskou školu, tak vysokou vojenskou školu, zastupoval Českou republiku i v Bruselu jako člen Generálního štábu, takže přesně toto, máme analýzu, a ty informace se přiznávám, že samozřejmě mám od něj, protože on má perfektní přehled ohledně armádní výzbroje a o tom, jak to je. Takže my v SPD jsme samozřejmě disponovaní personálně i programově nejenom vládnout, ale samozřejmě i připomínkovat tohle vaše šílené vládní prohlášení.

Dále bych se chtěl ještě zmínit k tomu, že tady pan ministr Kupka, ministr dopravy, hovořil o tom, že chce seškrtat slevy na jízdném pro seniory a pro studenty, že to chce seškrtat. My s tím nesouhlasíme, protože dneska se lidem všechno zdražuje. Všechno se lidem zdražuje. A zrovna ti důchodci a studenti taky často nemají peníze, tak jsou to ty skupiny, kterým my jako SPD chceme dát nějaké benefity, aby mohly mít na základní životní potřeby. A to, že se musíte někam dopravit vlakem, chcete, no tak, nezlobte se na mě, to si myslím, že tenhle benefit bychom měli udržet, měli bychom uchovat ty slevy. A zase říkám, vy řeknete, že na nejsou peníze. Ale vždyť vám tady říkám celou dobu, že na to peníze jsou, když škrtnete politické neziskovky - peníze! K čemu je teď tady občanům, že vy platíte třeba neziskovku s názvem Organizace pro pomoc uprchlíkům. Ne teď vy konkrétně, ale z vládních peněz to jde. Organizace pro pomoc uprchlíkům. To je ten pan Rozumek, který dokonce se drze soudil s českým státem, je to asi dva roky, ve jménu dvou afghánských nelegálních migrantů, a vysoudil ještě 150 tisíc korun na českém státu, že policie je dala prý do jiného detenčního zařízení. No to je neskutečné! To jsem vyčítal tedy vládě Andrej Babiše, proč tuhle neziskovku platí, ale ono to pokračuje, jsem zjistil.

To znamená, to je přece přímo protistátní neziskovka! A stejně tak ty neziskové organizace, které tady propagují Evropskou unii, gender, multikulti. K čemu to teď ti lidé měli, když nemají ani na energie? Takže škrtněte, prosím, tyhle výdaje a radši nechme ty slevy na důchodce a nechme ty slevy pro studenty a také i ty další věci, co jsem říkal. Zlepšeme dostupnost zdravotní péče, zlepšeme sociální systém. Teď naše poslankyně Lucie Šafránková včera navrhla jenom malé zvýšení podpory zdravotně postiženým lidem - příspěvek na péči, aby se zvýšil. To jsou věci. Vždyť my máme, jestli mám správné informace, tak zdravotně postižených občanů máme cca milion ve společnosti. Ano, jsou to ta viditelná postižení i neviditelná dohromady, kdyby někdo chtěl říkat, že tolik jich asi není. Ne, ne. Takže to jsou lidé, kteří se narodili nebo mají zdravotní postižení, a těm by měl stát přece pomoci. K čemu je nějaká propagace tady nějakých těchto ideologií z veřejných peněz? Takže to je další naše výtka, že vy chcete osekávat tyhle slevy, které přináší benefity slušným lidem.

Pojďme dál k bezpečnostní politice. Bezpečnostní politika vlády. Tak tady bych připomněl tu otřesnou kauzu z 1. ledna, kdy Afghánec v Karlových Varech pobodal ženu a další dívku znásilnil. A my jsme říkali, že by bylo dobré, aby se zvýšila ochrana hranic, SPD chce. A chceme nulovou toleranci nelegální migrace na našem území. A samozřejmě tím, jak bychom toto řešili, tyhle problémy, tak je referendum o vystoupení z EU a vystoupení z EU (NATO?). To říkáme na rovinu. Protože kdybychom měli vlastní bezpečností a azylovou politiku, tak se to tady nemůže stávat, tyhle kauzy. Ale když jsou hranice jako cedník, protože Schengen nefunguje, tak to samozřejmě je problém.

Takže jenom připomenu, že na Nový rok došlo v Karlových Varech k násilným trestným činům, při kterých utrpěla jedna žena vážná bodná zranění, a ten samý pachatel ještě potom stihl jinou dívku znásilnit. A jednalo se o cca dvacetiletého Afghánce, který do Karlových Varů přicestoval z Německa. Migrant. Následně byl policisty zadržen. Tady policisté odvedli skvělou práci a patří jim dík, když tedy ministr vnitra, ať ten dosavadní Hamáček, který už není ve Sněmovně, toho už voliči vyhodnotili, ale teď je tady pan Rakušan, takže tomu to zase nechci dávat teď za vinu, protože tam byl krátce, ale prostě ministr vnitra, ať byl takový, nebo makový, tak prostě nezajistil bezpečnost občanů České republiky. A to ani nemluvím, že každý občan v České republice má tady alarm doma, dvojitý zámek, bezpečnostní vložku, protože se necítí bezpečně. Tak už se těším, v uvozovkách, tak tady ani neříkejte, prosím vás, jak je Česká republika bezpečná země. Vždyť se podívejte do pražského metra! Za mě, když jsem chodil do školy v Praze. Já jsem chodil do Střední průmyslové školy chemické v Křemencově ulici, tak jsem jezdil metrem vždycky z Malešic a z Hostivaře a bylo to v osmdesátých letech, tak se nosil batoh na zádech. A ženy kabelku měly na boku v metru. Dnes poté, co jsme vstoupili do Evropské unie, tak se změnila móda. Nová móda z Evropské unie. Batoh se nosí na břiše a kabelka, takhle ji mají ženy před sebou, takhle si ji drží, aby je neokradl v metru. A další móda - betonové zátarasy na vánočních a velikonočních trzích. A pak nám tady tvrdila ta předešlá vláda, že prý je to nějaká ozdoba nebo co, nebo na květináče. Vždyť je to kvůli tomu, že hrozí teroristické útoky! Takže to není normální stav a my si na to v SPD nebudeme zvykat a nechceme zvykat! Naším ideálem, kam chceme vrátit Českou republiku, v tomto smyslu vrátit, je, abychom mohli - a to neříkám vrátit před rok 1989, aby tady už nějaký aktivista nevyskakoval, typu paní předsedkyně, paní Pekarové, tak já chci říct, že já jsem nemluvil o tom návrat někam do dávné minulosti. Já jsem říkal návrat k tomu, kdy jsme mohli, nemluvím politicky, kdy jsme mohli, třeba je to v Japonsku. Je to velká země, 103 milionů, Tokio přes 10 milionů a ženy můžou jít o půlnoci domů i sukni, protože je všechno bezpečnostně pod kontrolou. Ale je to demokratická vyspělá země. Gauner prostě ví, že tam nemá šanci. Je tam minimální kriminalita. A slušný člověk ví, že on má navrch, že pravidla jsou na straně slušných lidí. A to by měl být cíl ministra vnitra Víta Rakušana, ale to tady nemáme přece v tom programovém prohlášení! Zase nic!

Takže tohle je také věc. A proč o tom mluvím, o téhle kauze, že všichni víme, že to není v poslední době první případ znásilnění islámským migrantem na našem území. Vzpomínám to, připomenu to otřesné znásilnění nezletilé dívky v Lukavci u Terezína. Také to byl, to byl zase africký islámskými grant, který k nám pronikl z Německa. No a nic se neděje. A hlavně to, co vytýkám, proč o tom mluvím, je, že k této kauze se ani ministr vnitra Rakušan, a to už jste byl ministrem, aspoň verbálně jste se vyjádřit mohl, abyste to odsoudil, abyste pojmenoval příčiny, navrhl řešení a odsoudil tuto kauzu. Ale ani pan premiér, já jsem je k tomu vyzýval, se k tomu nevyjádřil. Neřekl nic. Třeba já bych očekával od vlády, že se zastane rodičů té dívky, zastane se té dívky a řekne: to tady nemá být a uděláme to a to a to, taková opatření, aby se tyto kauzy opakovaně už nestávaly. Nic! Mlčíte! Na co jste měli čas, je, že jste si přidali ty trafiky! Ale přeci dobré by bylo, abyste skutečně pro ty lidi něco udělali.

Co se týče zdražování energií, tak včera, to jsme tady viděli. Vlastně vláda řekla a řekli jste to, premiér Fiala to říkal, ano premiér Fiala to řekl, že do konce minulého roku, to už jste byli vláda, tak že představíte plán na vyřešení zdražování energií. Nepředstavili jste nic! I média na to čekala, že ten poslední týden po Vánocích jste slibovali, že představíte plán na vyřešení zdražování energií. Nepředstavili jste nic, přestože už se to slibovali i před volbami, já jsem byl v těch předvolebních debatách, tak vy jste nic nepředstavili, protože žádný plán nemáte. To je přece jednoduché. Sliby chyby! A v uvozovkách vyřešili jste pomoc občanům a firmám pouze tím, že jste zvýšili některé sociální dávky. Ano, hnutí SPD podpořilo, podporuje, aby se k těm skutečně potřebným občanům dostala sociální pomoc. Ale vy jste to nastavili systémem, a my jsme to také včera tady, tedy vlastně už jsme nemohli nic jiného dělat, tak jsme to tady všichni ve finále podpořili, protože vy jste odmítli návrh SPD na ukončení zneužívání dávek nepřizpůsobivými. To je ten zákon, který kvůli vaší koalici tady neprošel minulé volební období. Takže vy jste to teď udělali tak, že jste plošně zvýšili příspěvek na bydlení, takže mimo určitý okruh slušných a potřebných lidí, vy jste zvýšili dávky nepřizpůsobivým, i takzvaným nepřizpůsobivým!

Ale kdyby platil ten návrh zákona z pera SPD, který jsme se tady marně snažili prosadit - a teď už jsme ho podali znovu, tady Lucie Šafránková, naše poslankyně, to zpracovala s některými dalšími poslanci - tak bychom to skutečně zacílili na potřebné občany, na ty slušné, potřebné. Teď, to je ta blamáž zase vaše, jste vlastně dali peníze i těm nepřizpůsobivým. Lidi se mě často ptají, kdo to je nepřizpůsobivý. Jednoduchá definice: člověk, který je práceschopný a zároveň dlouhodobě nepracuje, zároveň si dlouhodobě nehledá práci a jeho životní program je zneužívat dlouhodobě sociální systém. To je definice nepřizpůsobivého. Na krátkou dobu nezaměstnanosti má právo každý. Samozřejmě, právo má i každý ten, kdo je třeba z bohaté rodiny a chce být v domácnosti, protože pracuje třeba jeden z partnerů, a je to v pohodě, nejsme v socialismu. Ale to je definice nepřizpůsobivého.

Takže vy jste teď způsobili, že spousta slušných a pracujících lidí, většina, nedostane nic, přestože se všem zdražují energie, zvýšili jste ale sociální dávky i nepřizpůsobivým, i nepřizpůsobivým!, a zároveň většina slušných pracujících lidí nejenom že bude platit svoje drahé složenky, které se zdražují, ale zároveň začne ještě více přispívat i těm takzvaným nepřizpůsobivým - mimo ty opravdu potřebné, u kterých jste malinko zvýšili okruh těch potřebných, a to my podporujeme, to je v pořádku. Takže to je šílený návrh zase. Ale hlavně se ptám - to je to vaše koncepční řešení? To je váš celý plán na vyřešení zdražování energií? To je přece šílené zklamání. To je šílené zklamání! A to je jeden z mnoha a mnoha důvodů, které tady jmenuji, proč tato vláda nemůže dostat důvěru SPD, a vidíte, že to není jedna věc. To je jeden problém za druhým, který neřeší potřeby občanů.

Samozřejmě máme konkrétní návrhy, co s tím udělat. Podle hnutí SPD je systémovým řešením toho, abychom ukončili zdražování energií, aby Česká republika odstoupila od Green Dealu Evropské unie, to je ten takzvaný Zelený úděl, to je ten šílený nerealizovatelný plán, a odstoupit od systému Evropské unie obchodování s emisními povolenkami. Hnutí SPD prosazuje rozumnou ochranu životního prostředí, ale nikoliv na základě plošných termínů a dat diktovaných z Bruselu, ale na základě skutečných potřeb českých občanů a české ekonomiky, protože Brusel tady plošně aplikuje Green Deal, přitom každá členská země má jiný energetický mix. Tak jak u nás můžou být aplikované stejné termíny jako na Německo? To způsobuje ty obrovské problémy. Němci zavřou jaderné elektrárny, teď budou kupovat energii ještě u nás a díky tomu, že je to solventní ekonomika, tak to zdražují i nám. Kde to jsme? Kde to jsme opravdu? A vláda k tomu mlčí.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pane předsedo, omlouvám se, že vás přeruším, jenom jsem byla vyzvána - a je to pravda, je to tak - je potřeba naplňovat platné usnesení k účasti členů a členek vlády. Tak jenom upozorňuji, že by bylo vhodné, kdyby předsedové poslaneckých klubů napomohli s plněním tohoto usnesení. Děkuji a prosím, máte zpět slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: No tak já bych tedy požádal, jestli máte dojem - a je to pravda, koukám, že není naplněno usnesení - tak já bych vás požádal, abyste vyhlásila pauzu. Jestli vy máte dojem jako předsedající, tak vyhlaste pauzu na pár minut. A až budete mít dojem, že je to naplněno, tak já budu pokračovat, takže v pořádku.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Z toho, jak jsou přítomny osoby v sále, se domnívám, že jde o naplnění toho usnesení, pouze nesedí všichni na svých místech.

 

Poslanec Tomio Okamura: Pardon, teď jsem vás neslyšel... Tak proč jste mě přerušovala, teď to nechápu. (Smích zleva.) Tak jsou tady všichni, nebo nejsou? Oni jsou všichni za mnou, takže já to nesleduji. Vy jste mě přerušila s tím, že není naplněno usnesení. Pravda, to usnesení říká, že při projednávání o důvěře vládě mají být přítomni ministři. Tak jsou tady, nebo nejsou, když mě přerušujete?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Došlo k rychlé nápravě situace, máte zpátky slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Ale vždyť nikdo nepřišel do sálu. (Smích v sále.) Jak k nápravě? Vždyť nikdo nepřišel, tak proč mě přerušujete? Vždyť je vás tady jedenáct z osmnácti. Tak paní předsedkyně, prosím vás, já bych vás chtěl poprosit, abyste... Tak buď mě přerušujete z toho důvodu, že víte, proč mě přerušujete, nebo mě nepřerušujte. Tak jak to teda je? Vždyť nikdo nepřišel do sálu od té doby, co jste mě přerušila. Tak proč mě přerušujete? Jsou tady ti ministři, nebo nejsou? Vidím, že tady není všech osmnáct ministrů teď, když jsem se podíval. Tak já bych vás chtěl požádat, abyste řádně řídila schůzi, prosím vás. Jste tady za Piráty, já vím. Ale chci vás prostě požádat. Já mám ještě projev a já nechci být přerušovaný. (Potlesk z řad opozičních poslanců.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pane místopředsedo, já jsem byla požádána -

 

Poslanec Tomio Okamura: A čeho jsem místopředseda? (Smích v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já jsem byla požádána o naplnění tohoto usnesení a je pravda, že nemohu si všimnout, že by tady byl přítomen pan ministr školství, což, omlouvám se, ale je skutečně naplnění toho usnesení. Takže do té doby, než budou přítomni všichni členové vlády, vyhlašuji pětiminutovou pauzu a žádám předsedy poslaneckých klubů, aby pomohli s naplňováním tohoto usnesení. (Poslanec Okamura souhlasí.) Děkuji.

Máme tedy pauzu do 12.50.

 

(Jednání přerušeno ve 12.45 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 12.51 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Technické potíže již jsou napraveny, výborně. Čili skončila pauza, přerušení do návratu naplnění platného usnesení. Poprosím členky a členy vlády, aby se usadili na svá místa, a my tedy můžeme pokračovat v přerušeném projevu pana předsedy Okamury. Jenom poprosím opravdu členky a členy vlády... (Poslanec Tomio Okamura informuje, že nebude dále hovořit.) Vzhledem k tomu, že je situace nepřehledná, vzhledem k velkému množství lidí postávajících v sále, poprosím členy vlády, pokud by se mohli dostavit na svá místa. Vzhledem k blízkosti polední pauzy navrhuji, pokud nebude námitka jiného postupu, situaci vyřešit tím, že nyní vyhlásíme polední pauzu a sejdeme se opět ve 14.30. A poprosím velmi předsedy poslaneckých klubů o pomoc s naplňováním platného usnesení Poslanecké sněmovny, ale stejně tak velmi poprosím také o ohledy na to, že existují jisté potřeby, není tady možné sedět úplně nepřetržitě, logicky. Ale naprosto rozumíme tomu, že to usnesení je třeba dodržovat.

Čili je vyhlášena přestávka jednání Poslanecké sněmovny z důvodu polední pauzy do 14.30 hodin. Sejdeme se zde opět ve 14.30 hodin.

A ještě připomínám členům organizačního výboru, že organizační výbor se koná bezprostředně, čili zhruba ve 13 hodin, v místnosti 106.

 

(Jednání přerušeno ve 12.53 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 14.30 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené poslankyně, vážení poslanci, budeme pokračovat v jediném bodu dnešního dne a tím je Žádost vlády České republiky o vyslovení důvěry. Poprosím pana Tomia Okamuru, pana předsedu, aby pokračoval, má-li zájem, ve svém vystoupení s přednostním právem. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Dále se připraví, také s přednostním právem, paní místopředsedkyně Jana Mračková Vildumetzová. Prosím. (Poslanec Okamura namítá, že nevystoupí, dokud nebudou přítomni všichni ministři.)

Ano, mám tady námitku pana předsedy Tomia Okamury, že není splněna podmínka usnesení Poslanecké sněmovny ze 3. schůze z 23. července roku 1996, kdy Poslanecká sněmovna stanoví, že všichni členové vlády se zúčastní úvodního jednání schůze Poslanecké sněmovny do schválení jejího pořadu a celého projednávání bodu pořadu schůze, kterým je žádost vlády České republiky. (Ministři postupně přicházejí.)

Pane předsedo, vidíte, že se lavice zaplnily, že ministři přicházejí, pohybují se i v sále. (Poslanec Okamura sděluje, že vyžaduje plný počet ministrů, tedy osmnáct.) Můžeme je spočítat. (Počítá.) Ještě jich osmnáct není. Poprosím tedy, pokud máte možnost kontaktovat ministry a ministryně, aby se dostavili na jednání Poslanecké sněmovny, neb usnesení Poslanecké sněmovny ze 3. schůze z 23. července roku 1996 jim ukládá povinnost zúčastnit se celého projednávání bodu pořadu schůze, kterým je Žádost vlády České republiky o vyslovení důvěry. (Poslanec Okamura žádá o přestávku na to, aby se mohli dostavit všichni ministři.)

Ano, vzhledem k tomu, že není naplněno toto usnesení, vyhlašuji přestávku na dobu pěti minut, to znamená do 14.37, a poprosím pana premiéra či kolegy předsedy poslaneckých klubů, aby zajistili účast všech ministrů.

Takže se sejdeme ve 14.37 a schůze je tedy tímto přerušena.

 

(Jednání přerušeno ve 14.32 hodin. V průběhu přestávky žádá předsedající předsedy poslaneckých klubů, aby se dostavili k pultíku předsedajícího k poradě. Jednání pokračovalo ve 14.37 hodin.)

 

Vážené poslankyně, vážení poslanci, ještě trvá porada předsedů klubů. Oznamuji vám, že schůze bude přerušena na dalších pět minut, to znamená do 14.42 hodin. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno ve 14.38 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.41 hodin.)

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já tedy po tom, co jsem byl přerušen před polední pauzou, bych navázal...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane předsedo, jste hodný, že jste zahájil, neztrácíte ani minutku, ale ještě máme minutu přerušení, každopádně myslím, že můžete pokračovat, zdá se, že... Ano, schůze byla přerušena do 14.42, tak vydržte chvilinku. Vím, že toho máte hodně na srdci, tak ještě minutku. Už můžete začít, je 14.42, schůze může pokračovat, a tím pádem i vy, pane předsedo. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, poté, co jsem byl přerušen paní místopředsedkyní Richterovou před polední pauzou, tak bych tedy navázal na své vystoupení k vládnímu prohlášení. Takže já bych ještě zmínil některá další témata.

Teď bych se krátce věnoval těm vládním opatřením proti covidu-19, protože nám bylo slibováno, že ta vládní opatření nebudou chaotická, že budou mít logiku, ale přitom přece tu realitu vidíme, že to provází chaos na chaos a zmatek nad zmatek. Dám příklad, například na logičnost. Ve vládním opatření ohledně testování proti onemocnění covid-19 smí do hospody nebo do restaurace jen očkovaný a PCR nestačí v případě, že nejste očkovaní. Přitom takový člověk je bezinfekční. Ale na druhou stranu se v zaměstnání nově budou testovat i očkovaní třetí dávkou. Takže vidíme, že logická opatření tady nejsou. Samozřejmě, když k tomu přičtu některá další chaotická vyjádření ministra zdravotnictví pana Válka, který hned po nástupu řekl, že čeští občané při návratu do České republiky budou potřebovat PCR test, takže to řekl odpoledne, to zveřejnil, takže řada českých občanů v zahraničí zazmatkovala, začala se objednávat na PCR testy někde v zahraničí, nevěděli, co a jak, a po pár hodinách to zase dementovali, že vlastně na českých občanech PCR testy potřeba nebudou.

Tak já když si vzpomenu zase na další vyjádření pana ministra Válka, a správně to jedna z velkých televizí, tuším televize Nova, odcitovala hned v hlavních zprávách toho vyjádření, kdy říkal: "Za naší vlády to bude všechno srozumitelné, nebude žádný chaos, můžete se spolehnout, to vám osobně garantuji." Takže prostě je vidět, že tato vláda není vládou odborníků. A za sebe říkám, že pokud vláda nějaká opatření ohledně testování nařídí, musí je vždy řádně zdůvodnit, materiálně a organizačně zabezpečit a také plně, a hlavně včas proplácet. Teď se ve svém projevu nebudu věnovat těm konkrétním opatřením, protože tady mluvíme o vládním prohlášení a o důvěře vládě, takže nechám svůj komentář tímto směrem, že i v tomto ohledu vláda komunikačně selhává. A upřímně, když se zeptáte občanů venku, zdali vůbec vědí, jaká jsou opatření, tak za této vlády samozřejmě ten zmatek pokračuje a lidé jsou už velmi rozčílení. To je k těm opatřením, takže tady také nemůže být naše důvěra, protože byli slibovaní odborníci a uklidnění situace, a to se tady neděje.

Dále bych se vyjádřil ke korespondenčnímu hlasování, protože tato vláda prosazuje zavedení korespondenčního hlasování v České republice. Jdou na to opravdu úplně natvrdo, jdou na to úplně bez skrupulí, protože samozřejmě v tom nejrychlejším možném timingu schválil korespondenční hlasování Senát - už aby to tady bylo, a samozřejmě se o tom v pátek má tady hlasovat. To je vidět, že to je jedna úplně z hlavních, nejzásadnějších priorit této vlády - nikoliv pomoc občanům přes zdražování energií, tam ten plán není, přestože ho slibovali do konce roku, že ho představí, tam Petr Fiala žádný plán nepřinesl. Ale to, co přinesl, je, okamžitě priorita strávit tady čas zavedením korespondenčního hlasování. A to je tedy mimořádně závažný okamžik, protože to korespondenční hlasování... SPD nesouhlasí se zavedením korespondenčního hlasování v České republice. Já vám řeknu proč. Protože za prvé, já si opravdu nejsem jistý, že v současné době dokážeme technicky zvládnout zavedení korespondenčního hlasování, protože - dám konkrétní příklad. Vloni na jaře začalo sčítání lidu a všichni si pamatujete, že Český statistický úřad - přestože sčítání lidu dejme tomu z hlediska vlivu na ústavní systém České republiky není určitě na úrovni voleb, protože volbami se skutečně rozhoduje budoucí směřování celé České republiky - a jak víte, systém toho sčítání lidu spadl hned. Hned ten systém spadl, takže s tím byly problémy. V okamžiku, že nemáme dořešeno na úrovni České republiky, vláda nemá dořešeno sčítání lidu, a naposledy vloni v podstatě byly tyhlety problémy, tak si představte, že bychom teď zavedli korespondenční hlasování. Ale tam si nemůžeme dovolit ani na vteřinu ani náznak takového problému. To potom opravdu dojde ke zpochybnění voleb. To tady můžou být normálně i lidi v ulicích, může tady být v uvozovkách revoluce, protože nespokojenost lidí bude samozřejmě oprávněná a pochybnosti o průběhu voleb.

Takže vy tady chvátáte a za každou cenu chcete korespondenční hlasování, přitom vůbec tady nejsou dořešeny ani stávající technické problémy na zajištění stávající agendy, která by dokázala garantovat demokratický a transparentní průběh té volby. Dalším samozřejmě argumentem je: ano, stokrát můžete říkat, že ve většině zemí Evropy a podobně že je nějaká forma korespondenčního hlasování. Ale to přece není argument, vy musíte mluvit o realitě v České republice - proto o ní mluvím, o realitě v České republice, že tady přece to nemáme dotaženo. Samozřejmě jsou i tam argumenty z vyspělých zemí, protože jak víme, poslední prezidentské volby v Rakousku byly zpochybněny v druhém kole a opakovalo se druhé kolo, v sousedním Rakousku, jedné z nejvyspělejších zemí světa, právě kvůli problémům s korespondenční volbou.

Ano, můžeme si říkat: To byly takové problémy a makové, ale byly to problémy s institutem korespondenční volby. Tady se muselo opakovat druhé kolo. Kdyby ta korespondenční volba, krátce řečeno, tam nebyla, tak se neopakuje druhé kolo, předpokládám, nebo kdyby to bylo tím řekl bych standardním způsobem. Takže takto to je. Samozřejmě volby v USA, ale já schválně hovořím o tom Rakousku, kde to bylo zcela jasně prokázáno, opakovalo se druhé kolo a je to země vedle nás. Samozřejmě v USA je to problém, protože můžete stokrát říkat, že to dopadlo tak, ale to, že doslova asi v milionech Američanů, jak vidíme, zůstává pachuť a že je ztráta důvěry v demokratický systém, tak to je prostě fakt, to je fakt, který nikdo nemůže zpochybnit. A my si podle mého názoru, ten, kdo zastává skutečnou demokracii, nejenom proklamativně a nejenom navenek, tak my si přece nemůžeme - a to by měl být zájem nás všech, co jsme ve Sněmovně, je nás tady pár stran - tak my bychom přece skutečně neměli připustit jakýkoliv systém, který by byť jenom náznakově mohl způsobit nějaké pochybnosti v souvislosti s volbami. To by byl opravdu špatný krok.

Takže my prostě, podle mého názoru, vláda chce udělat ty volby méně transparentní. Prostě vládě nevyhovuje tento systém, protože v tomto systému vy jste nezískali většinu hlasů. Myslím, že je to úplně jednoduše řečeno, protože v tomto systému jste získali menšinu odevzdaných volebních hlasů. Proto v souladu s některými trendy v některých zemích prostě chcete si pomoci takzvaným korespondenčním hlasováním, podle mého názoru, přestože tady jsou tyhlety otazníky, ty závažné, a myslím, že jeden z nejzávažnějších argumentů je právě s tím Českým statistickým úřadem z loňského sčítání lidu. Proto my jako SPD, hlavně z těchto důvodů, které jsem říkal, to co jsem řekl vůči vám jako vládě, to poslední, tak to si myslím, že je spíš takový váš politický argument, ale ty technické, praktické a zcela prokazatelné argumenty jsem tady řekl a hnutí SPD prostě nepodporuje zavádění korespondenční volby. Takže to je další důvod, proč my - samozřejmě, tato vláda nemá důvěru, ale říkal jsem, já jsem byl přerušen ve svém vystoupení, předtím jsem těch důvodů říkal už desítky. Takže teď už do závěru svého vystoupení, kde spíše komentuji ty další a další důvody.

No a jako poslední, co bych chtěl říci, je, že když jsem se díval na to, kdo je přihlášen do rozpravy k důvěře vládě, tak mě nemile překvapilo, že není přihlášena snad ani většina ministrů. V podstatě téměř žádný. (Otáčí se k ministrům.) Jo, ne, já to chápu, jo, ale máte přednostní právo. (Ministři se smějí.) Máte přednostní právo, já bych očekával, že zrovna paní Černochová, ministryně obrany, která tady aktivně vystupovala celé minulé volební období, že stejně aktivně přijde vysvětlit své priority - a jo, jo, jo, jistě.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane předsedo, jenom pro vysvětlenou. Ani vy jste nebyl zaznamenán na tabuli, protože jste měl přednostní právo...

 

Poslanec Tomio Okamura: Já jsem měl písemnou přihlášku. (Předsedající: Přesně tak, přesně tak.) Ale já nemluvím o paní ministryni Černochové. Já hovořím o tom, že většina ministrů, podle toho, co jsem viděl, není přihlášená k tomu, aby hovořila. A já bych byl rád, abyste všichni vystoupili. Díval jsem se před nějakou dobou, před pauzou - dobře, takže to by bylo super. Já jsem myslel, že pan ministr Válek jde vystoupit. Ne. (Ministr Válek: Byl jsem se protáhnout.) Jo, byl jste se protáhnout, aha. Tak já jsem jenom chtěl říci, že jste tak odhodlaně tady vstával, tak tohleto. Já jsem totiž otázky na vás dal, tak jsem myslel, že už se jako hlásíte, že byste to vysvětlil, ale takže chtěl jsem jenom říct, ale nebudu to zlehčovat, je to vážná debata. Takže já bych chtěl požádat, ale abych šel k tomu, proč jsem o tom hovořil.

Já bych zvláště chtěl požádat tři ministry, aby vystoupili, to jsou ti ministři navíc, protože tady bylo patnáct ministrů. Jsme v obrovském deficitu. Čtrnáct ministrů. Jsme v obrovském deficitu a teď jste vytvořili osmnáct ministrů. Budu konkrétní, o kom mluvím. Je to Mikuláš Bek, ministr pro evropské záležitosti, nová funkce ministra, pak je to paní kolegyně Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace, a pak je to nový pan ministr Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády. Tyto tři funkce byly vytvořeny nově a kvůli těmto funkcím, zopakuji, bylo vytvořeno cirka 74 nových míst pro váš servis a pro váš sekretariát. Jenom ta pracovní místa pro váš servis a pro váš sekretariát, podle toho, co jsme viděli, tak je to za více než 40 milionů korun ročně, k tomu tedy jsou ty náklady na auta s řidičem a tak dále. Takže zvláště od vás tří a také od pana premiéra, protože to opomenul ve svém vystoupení, bych chtěl slyšet, proč nestačily dosavadní funkce, třeba předseda Legislativní rady vlády, proč nestačil prostě třeba náměstek pro evropská... Já vím, protože bude předsednictví EU, ale to je všechno. To jsou výmluvy, k tomu nemusíte mít spoustu dalších funkcí, ministryně pro vědu, výzkum a inovace. Takže já bych chtěl říct, proč tito tři ministři jsou vytvořeni navíc?

A vy jste taky původně říkali, což je důležité, a na to si pamatujeme všichni po volbách, když se vás ptala média, říkali jste, že to nebude žádný vícenáklad. To si všichni pamatujeme, že jste řekli, že ti tři noví ministři, že to nebude náklad navíc. Ale to jste lhali, protože vzápětí přece v médiích prošlo, že kvůli těmto místům bude sedmdesát několik, 74 tuším, nových míst na jejich servis, a jenom na ty zaměstnance, pracovníky bude přes 40 milionů korun ročně. Takže tady je to potřeba probrat, protože... Já osobně si myslím, že máte víc ministrů, těch osmnáct se tady nevejdete ani do jedné řady, takže vidíte, že je to nestandardní, že ani Sněmovna není uzpůsobena na tolik ministrů. Proto tady pan ministr Šalomoun sedí v druhé řadě. Takže vidíte, že se potvrzují moje slova, že to je vysoce nestandardní. Takže tady je ta otázka, proč? Proč, a proč jste to říkali? Když teď je potřeba naopak přidávat peníze lidem a určitě na to nejsou potřeba náměstci.

Nebo může být i další důvod - že třeba ministr zahraničí pan Lipavský není schopný až tak, aby dokázal obsáhnout i agendu pro evropské záležitosti, přestože je ministrem zahraničí. To může být taky důvod. Ale v tom případě by to bylo dobré férově říct. Pak tady máme ministra pro vědu, výzkum a inovace, tak to určitě spadalo minimálně částečně pod ministra Havlíčka v předešlém volebním období, nebo tady pan expremiér na sebe ukazuje. Jo, prostě dříve to zastávali určití lidé a minimálně to lze řešit formou náměstků a dalších. Takže tady ty tři nové ministry, kteří jsou navíc, bych chtěl vysvětlit, aby občané slyšeli, proč. A je to důležité z toho důvodu, abychom také my, kteří jsme v opozici, to mohli připomínkovat a hned se k tomu vašemu vyjádření taky případně vyjádřit. Protože takhle mi připadá, že se někteří z vás vyjádřit tady nechtějí a pak se tady nerozbíhá ta debata, protože všichni nebo značná část z vás zatím sedí jako pecky. To znamená, to je velice důležité, a já bych chtěl tedy požádat o to, abyste se taky zapojili do diskuse. Já jsem těch otázek dal řadu.

A úplně závěrem: z výše uvedeného jasně vyplývá, že to, co tady, co tato vláda představuje a co fakticky v praxi prosazuje, je zlo, které pro nás v SPD prostě nikdo ruku nezvedne. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Nyní je do rozpravy přihlášená paní místopředsedkyně Jana Mračková Vildumetzová s přednostním právem. Prosím, paní místopředsedkyně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane premiére, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, svůj projev začnu tím, na co tady před chvílí poukázal pan Okamura, a to je, že včera tady do lavic poprvé zasedla nová vláda. Pan premiér Petr Fiala nebyl přítomen, protože byl na první oficiální cestě na Slovensku, a jeho zástupce, vicepremiér Vít Rakušan, nám tady představil všechny ministry.

Pan premiér tady dneska vystoupil, představil nám programové prohlášení a mě velmi překvapilo, že nevystoupili všichni ministři, protože oni se podíleli na programovém prohlášení. Já vím, že jich je hodně, ale přesto, pokud by každý ministr vystoupil a řekl, co je jeho cílem a čeho chce na svém resortu dosáhnout. Kdyby řekl tři věci, myslím si, že by to nejenom ocenila Poslanecká sněmovna, ale ocenili by to i občané, protože tak, jak zaznívalo včera na grémiu a všude, důvěra vládě je akt důležitý a myslím si, že pokud ministři byli jmenováni do těchto funkcí, takže by měli říci, kam jejich resort bude směřovat, kam bude cílit a čeho chce dosáhnout.

Tyto strany, které v tuto chvíli vládnou a vládly tady už v minulosti, nám celou dobu tvrdily, že jsou na vládnutí připraveny. Když jsme obdrželi koaliční smlouvu, tak jsme se nad mnoha věcmi pozastavovali a říkali jsme: Počkáme si na programové prohlášení, protože to nám může říct, jaké cíle bude mít tato vláda a kam se můžeme za čtyři roky posunout. Programové prohlášení jsme obdrželi na konci minulého týdne, a když se podíváte na druhou stranu tohoto programového prohlášení, tak zde máme větu: Chceme stát, který je chytrý, efektivní a úsporný. A já bych se chtěla všech členů vlády zeptat, na koho má být úsporný, na lidi, anebo na současnou vládu? Přece pokud po někom chci, aby začal šetřit, tak to především musím začít dělat od sebe a musím jít příkladem. Ale první krok, který se stal, že se lidem nenavýšily platy ve veřejné sféře, a to lidem, kteří stojí v první linii v rámci pandemie, což jsou policisté, hasiči a vojáci, a moc mě mrzí, že pan ministr vnitra ještě, když tento krok vláda schválila, tak prakticky se tím chlubil, že dochází k tomuto navýšení 700 korun. A mně se pak ozývala řada lidí, kteří mi psali, že nejenom došlo k tomu, že se policistům přidalo 700 korun hrubého, ale zároveň se jim ještě odebraly finanční prostředky na stravenkový paušál a v některých krajích se odebral i stabilizační příspěvek. Slyším tady za sebou teď v tu chvíli pana ministra, který říká, že to není pravda, tak věřím, že vystoupí a že to vysvětlí, protože v tu chvíli mně píší lidé, že nejenom že nedostali přidáno, ti, kteří stáli v první linii, 1 400 korun, ale že na konci to vypadá tak, že nejenom že budou mít plus 700, ale že budou v minus 1 000 korun. Takže píšou: Bravo, pane ministře! Ale předpokládám, že když to tady teď zaznívá, tak že pan ministr vystoupí. Zároveň se k odebrání stravného pro policisty vyjádřil Nezávislý odborový svaz Policie České republiky, tak ten si myslím, že by měl mít jasnou váhu a že by to měl vědět. Pokud jsem měla možnost hovořit v regionu, v jaké fázi to teď je, tak je jasné, že tím, že máme rozpočtové provizorium, tak v tuto chvíli se neví, jak bude schválen rozpočet, a zatím si to tedy ti policisté asi hradí ze svých prostředků. Rozpočet teprve budeme vidět, ale je tady ta velká obava a vidíte, že i ten Nezávislý odborový svaz se k tomu vyjadřuje.

A teď, když tedy říkáme, že chceme být úsporní, už to tady zaznělo, máme osmnáct ministrů, o tři více než obvykle. Na každém ministerstvu už máme politické náměstky, kteří nemohou nikoho řídit, nemají žádnou agendu, respektive mají plat větší jak 100 000 korun, mají auto, mají asistenty, sekretariát. Říkala jsem to už v Debatě v neděli, politický náměstek rovná se trafika. Zároveň k tomu změnou systemizace vláda hned na konci roku, na první vládě, schválila navýšení počtu dalších 74 míst.

Takhle bych mohla pokračovat. Paragraf 77 odst. 5, který říká, že k ustavení poslaneckého klubu jsou oprávněni poslanci zvolení za samostatně kandidující politickou stranu. Tyto subjekty kandidovaly jako koalice, jako koalice SPOLU a jako koalice PirSTAN, a bylo by férové, kdyby teď v Poslanecké sněmovně měly dva poslanecké kluby, ale hned po volbách se tady vytvořilo pět poslaneckých klubů. A proč se vytvořilo pět poslaneckých klubů? No proto, že každý poslanecký klub dostává finanční prostředky, předseda poslaneckého klubu má další benefity, ať už jsou to asistenti, řidiči, auto a další. Máme tady historicky asi nejmenší poslanecký klub, my tvrdíme, že to je v rozporu s § 77 odst. 5, kdy Pirátská strana má poslanecký klub se čtyřmi poslanci, a z toho má předsedu poslaneckého klubu, místopředsedu poslaneckého klubu, takže sami vidíte, a bylo by to přece férové, o tom je ta férovost. Ale nevím, v čem je tedy to heslo "chytrý, efektivní a úsporný".

Ano, to "chytrý" bych mohla brát na ten § 77 odst. 5, a to '"úsporný" - tak další: zmrazení platů politiků. Vždyť jsme to tady prosadili, vždyť jsme to tady všichni v Poslanecké sněmovně schválili, zmrazení platů politiků na pět let. Proč to Senát neschválil? Vždyť tam sedí senátoři za vaše politické uskupení. Stačilo to schválit a mohlo to být od 1. ledna platné, účinné a mohli jsme si zmrazit platy na pět let.

Já k tomu můžu říct pouze jedno: pak tedy vzít slevy na jízdném seniorům, studentům, hlavně těm seniorům. Víte, co je hlavním heslem lidí ve stáří? Že naším úkolem je zajistit, aby naši senioři byli aktivní, protože když budou aktivní, o to déle tady s námi budou. Myslím si, že slevy na jízdném byly právě ty, které držely seniory ve velké aktivitě. Mohli cestovat, mohli jezdit, ty slevy z jejich strany byly velmi využívané. Ale jak vy říkáte, opět asi půjdeme cestou, že se to nějakým způsobem bude řešit, říkáte, že bude menší administrativní zátěž a tak dále. Tak jak jsem včera viděla ohledně řešení energetické krize a zákona o veřejné podpoře, kde jsme mohli schválit, a prosadila to paní ministryně na listopad a prosinec, nulaprocentní DPH na energie, tak radši to uděláme cestou, že budou fronty na úřadech práce a bude neskutečná administrativní zátěž.

Musím říct jednu věc. Vy víte, že jsem bývalá starostka a bývalá hejtmanka a že jsem z pozice hejtmanky před dvěma lety z důvodu mateřství odešla. Přesto jsem v krajských volbách před dvěma lety kandidovala, a když to teď vidím a trochu to srovnávám, tak mně to strašně moc připomíná krajské volby. Řada - a i u nás v Karlovarském kraji jsme sice vyhráli o 11 %, ale přesto jsme koalici nevytvořili, protože ve všech krajích, kde to šlo vytvořit bez hnutí ANO, a bylo to v deseti ze třinácti krajů, v těch třech krajích to nešlo, proto se na to přistoupilo, tak se proti nám vytvořilo - například v Karlovarském kraji máme dneska jedenáctikoalici, tady máme pětikoalici. A víte, na čem vznikla ta jedenáctikoalice? Na placených místech. Vytvořili se uvolnění zastupitelé, vytvořilo se tolik pozic, jenom aby ta jedenáctikoalice spolu držela pohromadě. Takže teď, když se na to koukám, tak mi to připomíná, že to, co se dělo v našem kraji, teď se převádí právě na vládní, centrální úroveň, protože tím, že je těch pět subjektů, tak každý ten subjekt chce být někde zastoupen. A proto musíme mít tolik těch pozic, a proto budou ještě podle mě ty věci pokračovat služebním zákonem a dalšími věcmi.

Včera, když jsme tady schvalovali zákon o sociální podpoře ohledně dávek v souvislosti se zvýšením cen energií, tak tady stál pan ministr práce a sociálních věcí a říká: My teď musíme otáček každou korunu. Fajn, ale přece musíte především začít u sebe! Ale vy jdete úplně opačnou cestou. Lidé, kteří dneska pracují na hygienických stanicích, tak ti nedostanou ani korunu. V nemocnicích nám chybí zdravotní sestry, lékaři. Ano, ti dostanou přidáno 6 %, to se dojednalo. Ale co sanitáři? Co asistentky, ošetřovatelky? Víte, kolik ty berou v nemocnici? Patnáct až dvacet tisíc! A proto bylo v rámci odborového svazu s paní Žitníkovou dojednáno, že právě tyto profese, které jsou nedostatkové a které mají takto malé finanční ohodnocení, dostanou právě přidáno těch 1 400 korun. To jsou ti lidé, kteří přenášejí pacienty, a bez nich nebudou nemocnice fungovat také.

Domovy pro seniory. V domovech pro seniory jsou pečovatelky, ale jsou tam také kuchařky, jsou tam také uklízečky, jsou tam další pracovníci. Jsou to také lidé, kteří stojí v první linii, a těm jste také nedali nic.

A teď se vrátíme, nebo respektive přesuneme se, k dalšímu heslu. Já tomu říkám heslo, které máte v programovém prohlášení: "I proto jsme si zvolili politiku otevřenosti a transparentnosti." A teď bychom se podívali na tu otevřenost a transparentnost. Ministr vnitra Vít Rakušan tady několikrát vystupoval v rámci našeho pana prezidenta Miloše Zemana, že okolí pana prezidenta je mafiánským prostředím. Tak a teď otevřenost a transparentnost. My se teď nedávno dozvíme, že pan ministr vnitra, když ještě asi nebyl ministrem vnitra, tak se s těmito lidmi, které nazýval nebo nazývá mafiánským prostředím, dvakrát sešel. Jednou pravděpodobně, ještě když nebyl ministrem a jednou, když ministrem byl.

A teď bych k tomu řekla, že včera, když jsme schvalovali zase ten zákon o sociální podpoře, jsme žádali pana ministra práce a sociálních věcí, aby jednal s generálním ředitelem Úřadu práce o rozšíření úředních hodin. Pravdou je, že pan ministr za mnou přišel a říká: Ty úřední hodiny se rozšířily, ukazoval mi to. No, pro mě tedy, že se úřední hodiny rozšíří v úterý a ve čtvrtek od 8 do 11 hodin, tak to není pro mě, pro občany, žádné rozšíření úředních hodin. Úřad tady musí být pro občany, ne občané pro úřad. To hlásám mnoho let a stojím si za tím. Úřad tady musí být pro naše občany. A po tom našem usnesení, kdy jsme ho požádali prakticky, aby jednal s generálním ředitelem Úřadu práce o případném rozšíření úředních hodin, tady vystoupil pan Michálek z Pirátské strany, prostřednictvím paní předsedající, a řekl, že tady nebudeme diktovat takovéto pořádky, aby se pan ministr práce a sociálních věcí scházel - nebo respektive... s generálním ředitelem Úřadu práce. Tak já nevím, myslím si, že pokud generální ředitel Úřadu práce spadá gesčně pod ministra práce a sociálních věcí, tak že by asi s ním měl komunikovat, a jestliže ta agenda spadá pod něj. A teď ten paradox, jo? Ten paradox je takový, a k tomu bych se ráda dostala, je, že to panu Michálkovi vadilo, že tohle můžeme chtít.

Pak došlo k druhému setkání pana Rakušana, a to 7. prosince 2021, kdy se viděl s panem policejním prezidentem. Ano? S panem generálem Janem Švejdarem. Tady v Poslanecké sněmovně je určitě velký počet starostů. Já jsem byla v pozici hejtmanky. Nikdy, nikdy bych si nedovolila, dokud mě nezvolili do funkce starostky nebo hejtmanky, s někým jednat. Myslím si, že to, že ta schůzka 7. prosince 2021 proběhla, a zaznělo to tady dneska už od některých dalších mých předřečníků, že je to politizování. Policie musí být nezávislá. A pak tedy došlo k tomu, že policejní prezident oznámil, že skončí. A policejní prezident, pan generál Švejdar, který je teď policejním prezidentem třetí rok, je velmi pozitivně vnímaný u policistů. Chci říct, že to byl on, který musel zajišťovat všechny věci v rámci covidu, ať už je to zajištění státních hranic, ať už je to zajištění věcí ohledně uzavření regionů a dalších. Ano? Takže říkáme otevřenost a transparentnost a máme to v programovém prohlášení. A pan Michálek, prostřednictvím paní předsedající, nám tady říká, že nemůžeme úkolovat v rámci Ministerstva práce a sociálních věcí nebo vybízet ministra k tomu, aby mluvil s generálním ředitelem Úřadu práce. A tyto věci se mohou dít? A na policii, tak tam už teď odchází i pan náměstek Keřka. Ano? Takže jestli si vůbec někdo uvědomuje, že Policie České republiky tady chrání naši bezpečnost, a máme tam v dnešní době kolem 45 000 - neříkám to číslo úplně správně - policistů. Povedla se naší vládě jedna důležitá věc. V roce 2010 bylo ve stavu 47 000 policistů. Dneska - to číslo jsem v tuto chvíli řekla - je to kolem 44 a půl tisíce, skoro 45 000, ale povedlo se jedno, že se navýšily stavy o 3 000 policistů. A tito policisté se dali především na ty základní útvary, na obvodní oddělení, na dopravky, na cizinecké policie. Předpokládám a věřím, že pan ministr vnitra dneska vystoupí a že tedy potvrdí, že tato místa, která se podařilo prosadit, že zůstanou, ne-li se nebudou navyšovat. Takže věřím, že tomu tak bude. Tak.

A teď, protože jsem říkala, že jsem bývalá starostka a hejtmanka, a protože i v pozici místopředsedkyně bych i nadále ráda hájila města, obce a kraje, tak bych tady ještě chtěla otevřít rozpočtové určení daní. Chtěla bych vysvětlit - to samé, co jsem říkala ohledně seniorů, to samé hlásám, i co se týče starostů. Pokud budou spokojeni starostové v našich obcích, kterých máme zhruba 6 250, tak budou spokojeni i naši občané. Víte, když jsem byla starostkou, tak se nám rozpočtové určení daní odebralo. A víte, kdo nám to rozpočtové určení daní vzal? Bohužel, byli jste to vy. A hrozně to bolelo v těch obcích. Mohu vám říct, že když jsem sestavovala rozpočet nebo když jsem kontrolovala každý měsíc rozpočet, musíte mít příjmovou část, a ta příjmová část stojí na rozpočtovém určení daní. A nejvíc samozřejmě na dani z přidané hodnoty, protože to je daň, která se tvoří nejvíce. Takže z 21,4 % ty obce dostaly 19,93 %. V roce 2013 dostávaly obce 161 miliard, V roce 2017 se to navýšilo na 21,4 % a od roku 2021 na neskutečných 25,84 %. To znamená, že v roce 2013 dostávaly obce 161 miliard a nyní dostávají zhruba 250 miliard.

Když se také bavíte se starosty, neslyšíte v tuto chvíli signály. A mohu vám říct, že to nebylo jednoduché, i když jsem byla šéfkou Svazu měst a obcí, a tohle se povedlo a já budu věřit, že to pro města, obce a kraje bude zachováno. Díky tomu města, obce, kraje mohly dělat řadu investic a zvelebovat jednotlivá místa.

Zároveň do roku 2013 kraje nedostaly ani korunu na opravy silnic druhých a třetích tříd. O tom se mohlo krajům jenom zdát. Vím, že to nebylo nikdy jednoduché to vyjednat, ale každý rok kraje dostaly 3, 4 miliardy a pomohlo to, protože síť dvojek a trojek je obrovská, 49 000 kilometrů silnic druhých a třetích tříd. A já se teď v programovém prohlášení dočtu, že dojde k rozšíření mýtného systému na silnicích první a druhé třídy. Ale dojednával to někdo s kraji, že se bude rozšiřovat mýtný systém na jejich silnicích? Na silnicích, které jsou v jejich majetku? No nevím, jestli je to tak, jako to bylo s tím nouzovým stavem, kde bylo řečeno, že hejtmani s tím souhlasí, a pak, když jsem se hejtmanů zeptala, tak mi hejtmani řekli, že s nimi nikdo o tom nemluvil. Takže uvidíme, jestli i toto programové prohlášení se s nimi nějakým způsobem předjednalo.

A já bych chtěla mít v rámci programového prohlášení odpovědi na tyto otázky. Chtěla bych vědět, jakým způsobem se změní služební zákon. Všichni víme, že služební zákon se tady přijal z důvodu toho, aby došlo k odpolitizování státní správy. Ano, byla to jedna z podmínek a mohu vám říct, že v tu dobu jsem byla na Ministerstvu vnitra, a kdybychom služební zákon v té podobě, ve které je, nepřijali, tak bychom nedostali evropské peníze. Byla to jedna z podmínek a Evropská komise to velmi bedlivě sleduje. A teď se dozvídáme - jsou to samozřejmě věci, které nejsou potvrzené, proto bych se na to chtěla... a služební zákon je v kompetenci ministra vnitra, protože náměstek pro státní službu je sice nezávislý, ale sídlí na Ministerstvu vnitra, aby mi odpověděl, prosím - co se bude dále měnit na služebním zákonu, protože ty informace jsou takové, že nejenom že budeme mít politické náměstky, ale že ty současné náměstky budeme transformovat na vrchní ředitele a ještě si ty náměstky přivedeme. Takže já když spočítám, kolik dneska máme náměstků v uvozovkách odborných, tak všichni tito odborní náměstci by byli vrchní ředitelé a přivedeme si další lidi na pozice náměstků, takže budeme mít další politické náměstky. Takže první otázka: Jaké budou změny u služebního zákona?

Druhá otázka: v programovém prohlášení je napsáno, že budete dělat novelu zákona o služebním poměru, který se dotýká policistů, a mě by zajímalo, co se bude měnit v novele služebního zákona, protože je velký strach u policistů, že se to bude týkat výsluh. A i teď v tom území tím, že byly covidové odměny a tak dále, tak to může způsobit odchod policistů, protože výsluha se vždycky platí z průměru, a tím, že v tom roce měli odměny, tak ten průměr je větší. Takže odebrání výsluh, vidím, že se to řeší, a všichni se toho bojí, tak jestli bych mohla dostat odpověď na tuto otázku.

A poslední otázka, protože jsem si také přečetla v programovém prohlášení, že se bude měnit kompetenční zákon nebo že tam je návrh na to, také je to z rukou Ministerstva vnitra, tak zda bych mohla dostat odpověď, co se bude měnit v rámci kompetenčního zákona.

Věřím, že ty odpovědi od členů vlády obdržím, protože když se podívám i do programového prohlášení, tak je tam věta, že "budeme konstruktivně spolupracovat mezi sebou a i s opozicí". A když jsem zhlédla vaši tiskovou konferenci po jedné vládě, tak vy pořád říkáte, že budete lépe komunikovat, a pak jsem viděla, že novináři mohli dát tři dotazy a bylo řečeno, že tisková konference končí a už se žádný další dotaz dát nesmí. Takže já bych se nechtěla dostat do toho, že ty všechny věci, o kterých jsem tady hovořila, že bude stát úsporný, že bude transparentní a že bude otevřený a tak dále, abychom nemuseli říkat, že tím heslem, které by tam mohlo být, že nebudeme mluvit, nebudeme komunikovat. Já si myslím, že dnešní vláda, dnešní ministři by se měli zapojit do dnešní diskuse a do diskuse o programovém prohlášení, protože to je ten dokument, ke kterému tady dneska se vyjadřujeme a rozhodujeme se ohledně důvěry.

Myslím si, že všechny mé argumenty a všechny věci, které jsem tady zmínila, mají jasný závěr, a to je, že důvěru vláda od nás nemůže dostat. Děkuji vám za pozornost. (Tleská část poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Nyní je přihlášen s přednostním právem pan předseda Radim Fiala. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji vám za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, smyslem existence vlády je problémy řešit, a nikoliv o nich hovořit. K jejich řešení by měla mít konkrétní návrhy a postupy. Zatím byla deklarována, a to v programovém prohlášení, jen obecná hesla a emotivní vystoupení o tom, kdo za všechno může, a především varování, komu občané nemají naslouchat. Ano, naše země rozhodně není v dobré kondici a vyžaduje odvážnou a razantní změnu v domácí a zahraniční politice pro řešení jejích problémů. Jaké problémy to jsou a jaké je podle našeho názoru jejich řešení?

Za prvé, svět a s ním i Česká republika se ocitá v zásadní bezpečnostní krizi. Tato krize zvyšuje riziko konfliktů a destabilizace včetně konfliktů a destabilizace v Evropě. Zájmy a strany těchto konfliktů se kříží a protínají i uvnitř struktur, které mají naší zemi poskytovat strategickou stabilitu. Ve spolupráci s Tureckem, ale i s podporou Německa sílí mocenská role Ruska na Balkáně, Středozemí, prostoru bývalého Sovětského svazu i ve východní Evropě. Je nutné otevřeně říct, že snaha o trvalé zatlačování Ruska je u konce, pokud nechceme válku, na kterou takzvaný Západ není připraven. V celém světě, ať se nám to líbí, nebo ne, roste význam Číny. Během několika let to bude ekonomická jednička světa a nikdo nebude zpochybňovat, že Tchaj-wan je její součástí. Pokud budeme pokračovat v naivní politice nepřátelství s Čínou a Ruskem, špatně dopadneme. Pokud doufáme, že se o naši bezpečnost postarají jiní, můžeme se dočkat nemilého překvapení, třeba takového jako v roce 1938 nebo v roce 1968. Na západ od nás probíhají destabilizační procesy spojené s krachem politiky, multikulturalismu, podpory migrace a tolerance k radikálnímu islámu. Pravděpodobnost destabilizace, kterou bude ještě akcelerovat krize covidu-19, energetická a sociální krize, je vysoká.

Co je nutné udělat? Především je nutné posílit vztahy s našimi sousedy, a především se sousedy formátu Visegrádské čtyřky. S těmito sousedy je nutná užší bezpečnostní a politická spolupráce. Obrazně řečeno - hranice a zájmy Polska, Maďarska a Slovenska jsou také českými hranicemi a českými zájmy. Naše obranná a bezpečnostní politika v této souvislosti potřebuje novou koncepci celé země. V tom se s vládou pětikoalice naprosto rozcházíme. Nepřátelské vystupování vůči Polsku, vůči Maďarsku, adorování multikulturní a byrokratické Evropské unie, Bruselu, pro který jsme jen ekonomickou kolonií, další tlak na Rusko... Jako by to snad byla snaha o vyvolání nějakého konfliktu. To jsou fatální, nepřijatelné věci, se kterými se hnutí SPD nemůže nikdy ztotožnit. To znamená, že ani z tohoto důvodu této vládě nemůžeme dát důvěru.

Naše země řeší vážné ekonomické problémy se zdražováním a vysokým zadlužováním. Příčin těchto problémů je několik, především zkrachovalá energetická politika Evropské unie - možná ne zkrachovalá, ale krachující. K nezadržitelnému krachu míří i fiskální socialismus Evropské unie, založený na tištění nových eur k nákupu dluhopisů. Proč se na nás valí nesmysly spojené s Green Dealem a dalšími ekonomicko-sociálními nápady? Evropská unie je v rukou nebezpečných ideologů. Budování nového světa podle neomarxistického střihu - to je řídící elita a ostatní je jen masa závislá na dotacích. Budování tohoto nového světa mají dnes z daní zaplatit lidé, kteří pracují a podnikají, tedy my všichni.

Ve jménu údajné klimatické záchrany světa máme obětovat svoji kulturu, životní úroveň a svobodu. Je v plném zájmu naší země se tomu postavit. Jak? Po vzoru Polska a Maďarska deklarovat nadřazení zájmů a zákonů naší země normám Evropské unie. Pokud se to zdá jako extrémní návrh, dodám, že podobný rozsudek vynesl i Ústavní soud v Německu.

Naivní jsem. O tom, jak se zvýší naše síla v Evropské unii předsednictvím, patří do pohádkové politiky. Já tady budu stát po skončení předsednictví, pane premiére, a budu se vás ptát, co jste vyjednali, jak jste zajistili energetickou krizi, jak jste ji vyřešili, jestli energie bude stát míň a jestli občané České republiky, jestli jste pro ně přinesli řešení? A jenom doufám, že se nedozvím, že zase hledáte společnou evropskou metodiku, společné evropské řešení. Už dnes vám můžu říct, že takové neexistuje.

Průběh krize s nákazou covidem-19 je nutné řešit i s ohledem na svobodu a práva lidí. Nákaza, která objektivně existuje, může být snadno zneužita ke krokům proti svobodě a právům člověka. Jde o reálné nebezpečí, neboť průběh nákazy je kromě utrpení spojen i s obrovským byznysem. Tento byznys existuje a ti, kteří z něho bohatnou, budou chtít bohatnout dál. Nelze přijmout budoucnost páté nebo desáté dávky vynucované bezprecedentní diskriminací lidí a omezením jejich práv a svobod. Zde je nutné racionalizovat opatření proti nákaze a naslouchat i lidem, kteří slepě nehájí koncepci pandemické a očkovací tyranie. Je nutné zachovat fakt, že zdraví je především odpovědnost každého občana.

Podle mého názoru je třeba přejít od pandemie k endemickému onemocnění. To, co tady říkám, je neslučitelné například s povinným očkováním, které prosazujete, nebo podle mého názoru s protiústavním zákazem vstupu lidí bez očkování do veřejných prostor. Ti lidé nic neukradli, nikoho neohrozili, nikoho nezabili, nic neudělali. A pokud se prokáže, že jsou zdraví, tak jim v tom podle mého názoru zabraňujete protiústavně. To jsou věci, pro které této vládě nemůžeme dát důvěru. V programovém prohlášení chybí jasné ujištění, že práva a svoboda lidí budou jasně stát nad farmaceutickým byznysem.

Vláda předložila vládní prohlášení, které postrádá odvahu ke skutečnému řešení základních problémů. Slepě spoléhá na struktury Evropské unie. Představitelé vládní koalice ničí vztahy Visegrádské čtyřky, které jsou životně důležité. Bude chybět odvaha podpořit české firmy a podnikatele a sáhnout na zájmy zahraničních korporací, které si udělaly z České republiky ekonomickou kolonii a montovnu s levnou pracovní silou.

Ani já, ani poslanecký klub SPD této vládě nemůžeme dát důvěru. Budeme hlasovat proti návrhu na důvěru vládě. Děkuji vám. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. To bylo zatím poslední vystoupení s přednostním právem a nyní můžeme zahájit rozpravu, do které se přihlásil jako první pan poslanec Patrik Nacher a připraví se pan poslanec Karel Havlíček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Pěkné odpoledne. Vážený pane premiére, vážená vládo, paní místopředsedkyně, dámy a pánové, myslel jsem, že když budu první na řadě, což se mi podařilo, protože jsem dal včas přihlášku, že tady bude víc poslanců z řad koaličních. Bohužel, je tady prázdno. To prázdno jsem očekával, třeba když se budeme blížit k půlnoci. Ale že už je tady prázdno u prvního hovořícího, to je trošičku smutné.

Já jsem to dneska nazval takovým svátkem demokracie a za mě to svátek demokracie je. Rozumím tomu, že tato vláda má 108 poslanců, že má většinu, že to prohlasuje. Nicméně tento bod je příležitost pro Poslaneckou sněmovnu, pro opozici, aby rozebrala programové prohlášení, aby se ptala vlády, aby vznášela nějaké svoje podněty. Kdy jindy než dnes u tohoto bodu?

To znamená, ty nejčastější dotazy, které jsem měl od rána, jak dlouhý budu mít projev a kdy to dneska skončí? Nevím. Já mám tady tři stránky poznámek, jak vidíte. (Ukazuje popsaný papír.) Něco jsem předělal ručně, něco jsem proškrtal, co už kolegové řekli, abych se neopakoval, a zbytek - já improvizuji a mluvím spatra. Nevím, jak to budu mít dlouhé, nevím. Stejně tak nevím, kdy to skončí. Připomenu, že když to bylo přesně zrcadlově opačně, tak jsme končili někdy ve čtyři ráno. Doufám, že to takhle dlouhé dneska nebude, ale zároveň přece neplatí, že to skončí ve tři hodiny odpoledne a jde se domů jenom proto, že máte 108 poslanců. Kdybych chtěl být trochu jako vtipný, tak by se to dalo teoreticky natahovat tak dlouho, dokud pan kolega Farský nepoletí do Ameriky, a už máte najednou o jednoho poslance méně při hlasování. (Smích některých poslanců, především v levé části sálu.)

Já jsem si to připravil, aby to mělo nějakou strukturu, na personálie, já jsem to i avizoval dopředu na sociálních sítích, programové prohlášení a to celé budu prokládat svým oblíbeným dvojím metrem. Koneckonců, ten jeden dvojí metr už jsem tady sdělil, to je ta délka jednání. Nevadí-li vám, když ta délka jednání je dlouhá, když jste v opozici, nemělo by vám to ani vadit, když jste v koalici.

Stejně tak, pokud jde o přítomnost ministrů, tady za mnou pro vysvětlení, protože se mě na to diváci ptali. Ano, při projednávání žádosti vlády o vyslovení důvěry je podmínka, že tady musí sedět po celou dobu - já jim to nezávidím tedy - všichni ministři. Netýká se to samozřejmě všech projednávání, prvního, druhého, třetího čtení, je to pouze dnes. Vždycky se to nějakým způsobem hlídalo. Rozumím tomu, že když jeden, dva ministři tady po nějakou dobu nejsou, je to v pořádku. Jednu dobu, když jich tady nebylo patnáct a seděli tady tři, tak už to samozřejmě bije do očí. A vy jste nás na to upozorňovali taky, tak to zkuste skousnout, když se vám tohleto vrací, protože jste slibovali změnu, tak předpokládám, že to budete respektovat.

Ještě před tím, než se pustím do toho dělení, jak jsem to strukturoval, bych řekl, že včerejšek vlastně nahodile podle mě úplně obnažil a ukázal pohled na tuhletu vládu, a za mě to bylo signifikantní. Byla tady dvě témata. Bylo tady téma stáže Jana Farského a předložený zákon zmrazení platů ústavních činitelů. A teď si představte situaci, kdyby to bylo zrcadlově opačně, kdyby nějaký poslanec z hnutí ANO jel někam na osm měsíců, zjistilo se zpětně nakonec, že to věděl již před volbami. Nakonec to není na šest, ale na osm měsíců, nevzdal by se toho mandátu, jakkoliv mu k tomu gratuluji, přeji mu, a dokonce ho v jedné části dnešního projevu, kolegu Farského, i pochválím. A umíte si představit, aby pak premiér toho koaličního poslance podržel, stejně tak jako vicepremiér? Zkuste se na to dívat z tohoto úhlu pohledu. A tady to takhle profrčelo, jako by se nic nedělo, a kolega Farský tedy pojede na tu stáž.

Stejně tak jako předložení toho zákona, já už jsem to tady trochu včera naznačil v rámci faktických. Jeden z důvodů rozšíření počtu ministrů na osmnáct - a potvrdil mi to Jakub Michálek v naší debatě v nedělní Partii - bylo zvýšení kvality práce této vlády s vtipnou narážkou na to, že máme ministra, který byl naopak na dvou resortech, a tohle bude ta kvalitativní změna. A my hned u prvního návrhu jsme zjistili, i na základě slov pana ministra Šalomouna, že on upozorňoval na to, že ten návrh by nemusel být v souladu s ústavou, že by mohl být protiústavní. Vláda ho přehlasovala, takže vlastně to, co on tam ten ministr navíc, šestnáctý, sedmnáctý a osmnáctý, tak vlastně zbytek vlády je neposlouchá, jakkoliv v programovém prohlášení máte větu - doslova: "Zvýšíme kvalitu legislativy, každou novou regulaci důkladně zvážíme na základě analýzy očekávaných dopadů." Tak mně jde o tu první větu - zvýšíme kvalitu legislativy. No, a když vás na to upozorní ministr pro legislativu - a včera to tady řekl docela jasně na mikrofon a já bych mu chtěl ještě jednou poděkovat - tak ho nevyslyšíte.

Pak tady mám ještě dvě věci, než se dostanu k těm personáliím a k programovému prohlášení, a to je to, co jsem zatím vypozoroval za poslední tři týdny ve vztahu k covidu, protože to bylo téma posledního roku a půl. My slyšíme teď často, že se některá opatření nedozvíme, nebo to, jestli bude povinné očkování, či nikoliv. Musíme počkat až do půlky února, protože omikron je nepředvídatelný. Nicméně když jste vystupovali v opozici, tak to vypadalo, že ten covid je předvídatelný. Takže do té doby, dokud vy jste byli v opozici, byl covid předvídatelný, všechno bylo jasné a vy jste požadovali po vládě jasný harmonogram nějakých kroků. ještě momentě, kdy jste převzali vládní odpovědnost, z covidu se náhle stala nepředvídatelná záležitost. Je tady přece omikron. A to přece sami cítíte, že to takhle není. Když už to nějak bylo, tak to bylo tak, že to bylo opačně, že přece když sem přijde úplně nová nemoc, úplně nový vir, tak je v té chvíli - když už tedy - nepředvídatelný, zatímco po dvou letech už nějaké kroky a nějaký vývoj předvídat můžeme. Za mě je to úplně obráceně. Ale já bych byl dokonce s to, abych byl férový, říct, že buď je to nepředvídatelné od začátku, anebo je to předvídatelné. Ale tak, jak je ta pozice vlády v této chvíli, je, že my čekáme, co se stane, protože omikron je něco nového a je to nepředvídatelné - říkal to pan ministr zdravotnictví.

Stejně tak mě zaujaly vaše pozice k některým rozhodnutím. V momentu, kdy se vám něco podaří, tak v té chvíli je to schopností nových ministrů. A tak to je v pořádku, kdybych byl na vašem místě, tak se taky pochválím. Nicméně v momentu, kdy se vám to nepodaří, jak jsem si napsal, tak je to proto, že jste zdědili neschopné úředníky. Ale vy pak za to nesete odpovědnost! Mám teď na mysli některá rozhodnutí - nejasná - na Ministerstvu zdravotnictví.

A teď k těm jednotlivým kapitolám. Jak jsem řekl, začnu personáliemi. Tady se bavíme o tom, kdo ve vládě je. Já bych se podíval i na to, kdo v té vládě není, a z logiky věci by tam být měl. A mám tím na mysli - ne, Andrej Babiš ne, pane kolego. (Otáčí se k ministru Blažkovi.) A nevím, jestli je dobré, když takhle na mě pokřikujete, oni pak diváci myslí, že když já pak ztratím nit, že to nemám promyšlené, ale pak když člověk tady furt za sebou slyší ty hlasy, tak je to nepříjemné.

Mně tam třeba chybí předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová. Vždycky byl úzus, že předsedové koaličních stran jsou součástí vlády. Ano, je to vaše rozhodnutí, já vám to neberu, zase na mně je, abych já to nějakým způsobem komentoval a abych na to nasvítil - kdy jindy než při žádosti vlády o důvěru? Stejně tak jako tam nevidím některé osoby, které se ve volební kampani jednoznačně definovaly jako odborníci přes nějakou oblast, typicky Olga Richterová v sociální oblasti. Není tam, ale přitom jasně byla spojena s tím tématem, sociálním tématem.

Stejně tak vidím, že někteří kolegové, kteří byli zaměřeni odborně v nějaké tematice, jsou neočekávaně někde úplně jinde - Marian Jurečka. Já ho vnímám jako člověka, který rozumí zemědělství - já nejsem zemědělec, tak nevím, jestli to můžu takhle hodnotit - je na sociální politice. Martin Baxa - školství, je na kultuře. Ivan Bartoš - dobře, beru, digitalizace - to mají možná asi všichni Piráti v sobě - nevím, proč Ministerstvo pro místní rozvoj. Některé další ministry nebudu tady hodnotit, protože některé opravdu moc neznám, takže by to asi nebylo fér. U jedné ministryně jsem si přečetl, že jde do té funkce zhubnout a naučit se anglicky.

Teď, když se podívám na ty politické... (Otáčí se k ministru Válkovi.) Ne, ne, ne, vy nejste paní ministryně. (Ministr Válek: Pro jistotu.) Političtí náměstci - více než dvacet. A teď, proč o tom mluvím? Protože mnozí z nich - a my dneska nevíme kolik - budou nebo jsou... (Ministryně Černochová podává řečníkovi materiál a odchází ze sálu.) Děkuji. Nevím, jestli to mám přečíst, nebo je to informace jenom pro mě od paní ministryně obrany? Že tady máme náměstky ministrů, kteří jsou bývalí poslanci, kteří se sem už nedostali. Mám na mysli například Lukáše Koláříka - náměstek ministra vnitra, se kterým jsem se potkával v debatě o exekucích, Ondřeje Profanta na MMR, Josef Pavlovic byl dokonce asistent a je na Ministerstvu zdravotnictví, Petr Třešňák na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Proč o tom mluvím? No, protože tady podle mě je vidět, že jste to neměli připravené, tu personální politiku, protože kdyby se to vyvíjelo standardně, tak tito politici by byli poslanci a seděli by tady. Vy byste tam museli mít někoho jiného jako náměstka. Oni se tam nedostali a najednou se z nich stali náměstci. To přece za mě - můžete si tam vybrat, koho chcete, ale to přece za mě není svědomitá personální politika, když ty náměstky uděláte z těch, kteří ještě hodinu před volbami měli být poslanci a měli tady sedět mezi námi. To znamená, že to nebyli ti odborníci připravení v tom vašem zázemí vám pomáhat. To se na mě nezlobte.

Na druhé straně, abych to vždycky vyvážil, nezpochybňuji odbornost některých ministrů. Typicky Jana Černochová, která tady odešla, není proto, že mi tady dala nějaký vzkaz, ale protože se tematice Ministerstva obrany věnuje, Martin Kupka nebo Petr Gazdík ve školství. Odborně s tím nepolemizuji a nebudu tím destruktivním kritikem, jako jste často bývali vy. Umím to odlišit. Někdo se podle mě na to hodí, někdo se v tom profiloval deset, dvacet let a na někoho to víceméně zbylo nebo to bylo součástí nějaké dohody.

Teď bych se věnoval personáliím, které přímo nesouvisí s vládou, ale které mě zaujaly - některé už tady byly naznačeny - a které by zase, kdyby to bylo opačně, kdyby to dělal někdo z nutí ANO, neprošly. Jen si to vizualizujte. Odvolání nebo takový podivný odchod, abych byl přesnější tedy, policejního prezidenta Jana Švejdara po rozhovoru s panem vicepremiérem Rakušanem, který ale v té době, když se spolu sešli, ještě ministrem vnitra nebyl. Tak si to představte. Co byste asi říkali nám, kdyby to udělal teprve nominant, že by se sešel s policejním prezidentem? Já jsem slyšel vysvětlení pana ministra, ale stejně. Myslíte, že kdyby to bylo opačně, že byste byli v klidu? To je ta změna? To jste nemohl počkat, až budete jmenován? Stejně tak třeba odvolání ředitelů Lesů České republiky Josefa Vojáčka ministrem Jurečkou, který byl ale v té chvíli jenom dočasně pověřen. To také mohl týden počkat. Umíte si představit, kdyby to udělal někdo z té původní vlády? Že byste to nechali být?

A do toho dvojího metru spadá, ať se na mě nezlobí kolega, výrok Mariana Jurečky ve vztahu k výběru budoucího guvernéra České národní banky. A tady připomenu to, co se spustilo na Alenu Schillerovou, když kritizovala zvyšování úrokových sazeb ze strany ČNB, tak se na ni spustil bengál, že ovlivňuje Českou národní banku. Dokonce to bylo tak silné, že když jsem byl v předvolební debatě za region Praha, tak to bylo jedno z hlavních témat, které tam řešil Jakub Železný, jaký je můj názor na ovlivňování České národní banky Alenou Schillerovou. A teď jsem si přečetl - cituji: "Důležité je, aby to byl člověk, který je opravdu kvalitním kandidátem, který bude zárukou nezávislosti ČNB," uvedl Jurečka. "Nějaký svůj názor na toto tvrzení mám, ale tato debata teď náleží do pléna předsedů koaličních stran," dodal. Do pléna předsedů koaličních stran? Jako že se tam budou bavit o guvernérovi? Takže tady máme obsahový výrok kritizující zvyšování úrokových sazeb - to jsem třeba očekával, že se ty úrokové sazby budou zvyšovat - a útok na moji kolegyni, a tady vy budete v plénu předsedů koaličních stran mluvit o nezávislém budoucím guvernéru České národní banky? Nevím, ať si udělají diváci obrázek sami. Za mě to přesně spadá do toho dvojího metru, na který vy byste byli první, kteří byste upozorňovali.

A teď, pokud jde o programové prohlášení vlády, součástí toho budu mít i některé otázky, vypíchl jsem tam některé věci, které mě zaujaly. Samozřejmě, na závěr se budu věnovat dvěma tématům, a to jsou úspory a ochrana spotřebitele, protože tomu se tam moc nevěnujete. To mě trochu zklamalo, ale třeba to nějak společně napravíme. Mně původně přišlo, že nejčastější slovo v tom programovém prohlášení je slovo výzva. Já to tak nějak nemám moc rád, když sleduju Jistě, pane ministře, tak vždycky když je něco jako výzva, tak mně to přijde komické. Ale když jsem to pak počítal, tak je tam jenom šestkrát "výzva" nebo "výzvy", zato jsem tam našel stopětkrát "podpoříme", sedmnáctkrát "chceme", stošedesátšestkrát "budeme". Bohužel, těch měřitelných věcí, které byste mohli potom verifikovat tím, že by tam byl nějaký termín, moc není. Asi nejvíc jsou v sekci dopravy, ke které se dostanu, kde ta kapitola je velmi detailní - obchvat Frýdku-Místku, je vidět ta detailnost věcí, kde všude se co postaví, na rozdíl od jiných kapitol, kde jsou takové řekněme obecnější fráze.

Namátkou: zahraniční politika. Zeptal bych se pana ministra zahraničí, který telefonuje, co to znamená ta revize vztahů s Ruskem a Čínou, jestli by to mohl nějakým způsobem specifikovat, protože to tam je jen takhle napsáno a já si pod tím neumím nic představit.

Z těch věcí, které jsem vybral - a nebude jich moc, proškrtal jsem to, abych nebyl zas úplně dlouhý, aby to dávalo nějaký smysl: "Do státní správy přivedeme talenty." Tam píšete "talenty", ale zároveň jste zastavili růst platů. Tak mě by docela zajímalo, jak tam chcete přivést ty talenty. Ten talent tam přijde, když tam bude nějaká úměrná odměna nebo nějaký benefit. V momentě, kdy vysíláte do společnosti, že je potřeba státní správu pořádně proškrtat, přidusit - teď mně nechytejte za slovo, je to můj termín, třeba jste ho neřekl, - tak nevím, jestli tam ty talenty nalákáte.

"Moderní státní správa musí být štíhlá." To s vámi souhlasím, ale začali jste tím, že vznikli tři noví ministři a jejich aparát. Jakkoli souhlasím s tím, že v absolutních hodnotách to žádná velká částka není, tak je to symbol. Je to nějaký symbol, je to nějaký princip, stejně jako Jakub Michálek říkal o principu, že by tady vyměnil okna, protože jsou tady stará okna - říkal to v televizi, můžete si to stočit - že tudíž tady uniká teplo a my tady spotřebováváme víc energie, než by bylo záhodno. Taky jde o symbol, taky to určitě nezachrání státní rozpočet, stejně jako ve stejném pořadu říkal místopředseda Sněmovny - a já s ním v tomhletom souhlasím - že na krátké zahraniční cesty by poslanci a politici neměli jezdit první třídou a že tam dojde k nějakým úsporám u zahraničních cest. Také nejde o tu absolutní částku, ale jde o nějaký symbol.

Úprava služebního zákona. Já tím míním asi odpolitizování, jak někde jinde říkáte, ale zároveň, jak už jsem tady řekl, máte vysoký počet politických náměstků, a to z řad bývalých poslanců, abych byl přesnější, poslanců, kteří v této chvíli neuspěli.

Zaujalo mě "efektivnější nakládání s energiemi ve státních budovách". Naprostý souhlas. Připomenu ale tady zase, aby tady byl vidět ten rozpor, novou úřednickou čtvrť, kterou navrhoval premiér Babiš - která tady spustila vždycky ten bengál, i když tady méně než třeba v Praze u pana primátora - kde jeden z těch důvodů byl, že právě v těch historických budovách je to velmi neefektivní. Tam je to velmi neefektivní, nakládání s těmi energiemi, ale byl za to kritizován.

Deset tisíc bytů ročně, koneckonců o tom pan premiér hovořil. Někde v programu SPOLU jsem našel, že byste chtěli stavět čtyřicet tisíc bytů, ne deset. Takže mě by zajímalo, jestli to v tom případě je výsledek nějaké dohody koaliční, nebo proč je tam ten rozpor.

Stejně tak v pasáži důchodová reforma, že to je neudržitelný stav. Souhlasím. Mě zaujalo, že zkrátíte dobu pro dosažení nároku na důchod, že to vlastně jakoby ještě změkčíte. Ale přitom mám pocit z toho, že důchodová reforma právě má udělat nějaký zásadní krok k tomu, že obecně populace stárne, má málo dětí, to jest na ty další generace už nebude mít kdo pracovat a je potřeba pracovat s těmi mechanismy a zpřísnit je nějakým způsobem. "Zkrátíme dobu pro dosažení nároku na důchod..."

A pak jsou tam věci, které už mohly být dávno hotové, už jsme se o tom bavili včera při zmrazení platů. Klouzavý mandát, to už tady bylo. Tak to zabil Senát. Už to mohlo dávno, dávno být.

Kontrola České televize, Českého rozhlasu ze strany NKÚ. Také to tam je, v tom programovém prohlášení. Ale to už tady také bylo navrženo.

Teď bych si dovolil dva dotazy u věcí, které mně přišly takové řekněme pikantnější: "Vytvoříme prostředí podporující zdravý životní styl." Tak by mě zajímalo, co si pod tím mám představit, jestli půjdete příkladem v nějakém zdravém způsobu fungování, stravování, sportování, nebo jestli to má být nějaké předpolí pro třeba vyšší daně u nezdravých potravin a naopak nižší daně u zeleniny, ovoce, nebo jestli by mi mohl někdo vysvětlit, co to znamená, "vytvoříme prostředí podporující zdravý životní styl". Stejně tak, že "Green Deal je pro nás příležitostí". Tak mě by zajímalo, jak se to konkrétně projevuje, protože zároveň říkáte, a před volbami jste byli velmi razantní, že budete bojovat za náš energetický mix, který je v souladu s atypickým postavením naší malé vnitrozemské země bez moře, bez celoročního slunce a podobně. Tak co znamená, ten Green Deal je pro nás příležitostí?

Teď se dostanu k úsporám. Vy říkáte, že dlouhodobě se počty úředníků budou snižovat. Zatím to tedy vypadá tak, že jste je navýšili. Mně to připomnělo, v jednom díle Sir Humphrey Appleby v Jistě, pane premiére! nabral pět set úředníků, jestli si na to vzpomenete, kteří dostali za úkol uspořit počet úředníků ve státní správě. Takže jestli tomu dobře rozumím, vy jste nabrali na Úřad vlády 74 úředníků ve vztahu k novým třem ministrům, abyste mohli zjistit, kde jinde se dá propouštět. Zároveň říkáte, že nechcete zvyšovat daně, což já kvituji, a každé snížení tady podpořím, jako jsem to podpořil v minulém volebním období, a vy to dobře víte. Nechcete škrtat, kde se to bude týkat lidí, jste říkali, což by mě zajímalo, jestli lze škrtat ve státním rozpočtu, aniž by se to těch lidí nedotklo. To by mě tedy zajímalo, kde by takový škrt byl, jestli mi někdo, třeba ministr financí, může takový škrt popsat. Napadá mě z tohoto vzorce, že budete chtít zefektivnit výběr daní, bojovat proti šedé ekonomice nebo daňovým únikům, ale z toho, co jsem si přečetl v programovém prohlášení, ani to není pravda. Možná verbálně ano, ale vy naopak budete chtít zrušit EET, upravovat kontrolní hlášení, takže by mě zajímala ta cesta, jakým způsobem zefektivníte výběr daní, jak konkrétně? Protože předtím to bylo na otázku, jak konkrétně, třeba zavedením EET nebo kontrolním hlášením - mě to také obtěžuje, ale prostě má to nějaký měřitelný efekt. Tak mě by zajímalo, co je to konkrétně to zefektivnění výběru daní.

A při té příležitosti, když jsem si to četl, jsem si vzpomněl, že vy jste minulý rok sem přišli s pozměňovacím návrhem úspor 80 miliard korun, takže by to možná stálo za to, abyste svůj vlastní pozměňovací návrh oprášili, a máte hned minus 80 miliard korun, jestli jste to tedy mysleli vážně. Když jste byli v opozici, tak jste chtěli škrtnout 80 miliard. Teď, když jste v koalici, tak se toho můžete chopit.

Když se podíváme na ochranu spotřebitele... (Pije.) Pardon, děkuji za toleranci. Ochrana spotřebitele. Budu citovat: "Vyhodnotíme nedávno přijaté úpravy exekucí, dopad institutu chráněného účtu a administrativní zátěž zaměstnavatelů. Najdeme vyvážené řešení respektující pomoc zodpovědným dlužníkům i práva seriózních věřitelů." Za to děkuji, to je mimochodem přesně můj termín - "pomoc zodpovědným dlužníkům a seriózním věřitelům" jsem použil v několika svých projevech při schvalování tisku 545. "Nastavíme systém tak, aby byl dlužník motivován pracovat a splácet dluh. Dluhy se mají platit, ale nikomu nepomůže, když se z dlužníků stanou doživotní nevolníci. Zveřejníme přesná relevantní data k exekucím a zasadíme se o zastavení těch nezákonných. Zkrátíme dobu insolvenčního řízení na tři roky. Nastavíme celý systém tak, aby byl dlužník vždy motivován pracovat a splácet dluh." A to je vlastně z toho ranku ochrany spotřebitele, exekucí, insolvencí všechno a za mě je to, kolegové, hrozně málo, nezlobte se na mě. A to tam ještě jsem se dneska dozvěděl - tak jsem si tam musel udělat poznámku, to je vidět, že člověk si nemůže připravit projev dny dopředu - protože jsem si dneska v Hospodářských novinách přečetl, že věta "Zasadíme se o zastavení nezákonných exekucí a zkrátíme dobu insolvenčního řízení" vypadla a že na popud předsedů klubů STAN Jana Farského a KDU Marka Výborného to prosadili zpátky do toho prohlášení, aby se to tam vrátilo. Teď jsme u té části, kde oceňuji tedy tuhle aktivitu kolegy Farského, který, když jsem ho na začátku kritizoval, svým krokem tam vrátil tyhle dvě věty. Takže ony by tam ještě, kdyby nezasáhli tihle dva předsedové, tak by tam ty věty nebyly. A, kolegové, mně to přijde, že to je slabé. Kde je nějaký blok věcí týkající se mimosoudních orgánů? Kde jsou věci, které se týkají těch nezávislých orgánů, jako je finanční arbitr, Energetický regulační úřad, který je teď na paškálu kvůli energošmejdům, kvůli krachům energií, Český telekomunikační úřad? Tam o tom není vůbec nic, o posílení těchto orgánů.

Stejně tak i tím, že vláda vzala zpět návrh o hromadných řízeních, to jsou ty hromadné žaloby, tak tím to úplně oddálila. To je úplně stěžejní a zásadní věc. Institut hromadných žalob pomůže českým spotřebitelům více než co jiného. Koneckonců to má devatenáct zemí a my to stejně budeme muset přijmout přijmout v rámci evropské směrnice. Ale vy jste to vzali zpátky, takže celý ten proces budete muset udělat znova, a já se podívám, jaké výrazné změny vy tam uděláte, že to stálo za to, to vrátit zpátky a celé to natáhnout a prodloužit. Já jsem myslel, že v programovém prohlášení se objeví něco o hromadných žalobách, ale není tam skutečně ani slovo. A přitom vy jste říkali, že ochrana spotřebitele - a to je věc, která se týká opravdu všech, opravdu všech - tak že tam bude ve větším detailu a že to je vaše priorita. Není! Mě tohle mrzí. V tomhle nabízím spolupráci podvýboru, kde mně předseda hospodářského výboru kolega Adamec oznámil, že jsme tam zatím v tom podvýboru pouze tři. To znamená, vás, kolegové, poprosím, abyste se do toho přihlásili, protože to téma potom tady samozřejmě v momentě, kdy to je mediálně zajímavé, což jsou třeba ty exekuce, energošmejdi a podobně, tak se k tomu vyjadřuje kdejaký politik, ale když pak jde do toho detailu, tak v podvýboru, kde se jde do vnitřností věcí, tak i v minulém období nás tam bylo pět, šest, a já vás tedy žádám a prosím, abyste se do toho podvýboru přihlásili, protože v tomhle můžeme pomoct. Ale v programovém prohlášení vlády, tam nějaký větší detail není.

Jinak souhlasím s tím, že dopad institutu chráněného účtu - je potřeba se na to podívat, protože ne tolik chráněných účtů je otevřeno. Tady si trochu posypu popel na hlavu já, abych to trochu vyvážil, protože se snažím měřit všem stejným metrem, protože to založení chráněného účtu je poněkud složitější, stejně tak jako je nasnadě otevřít debatu kolem milostivého léta, které bude končit 28. ledna. Jsem mimochodem zvědav, jak tato vláda v těchto věcech bude spolupracovat s opozicí, protože když to bylo opačně, vládní koalice vzala do hry a spolupracovala s tehdejší opozicí, typicky s Markem Výborným, nesnažila se to tady převálcovat silou. Takže já jsem zvědav, to bude takový lakmusový papírek, jestli ta politická kultura, jak se jí budete řídit a jestli to máte skutečně v sobě, anebo prostě budete jenom využívat toho, že to je 108, a nebudete ani v těchto věcných věcech chtít spolupracovat.

Abych tam také něco, když jsem zkritizoval, ocenil v tom programovém prohlášení, tak si myslím, že za mě je to zvýšení limitu pro registraci k DPH na dva miliony. To já kvituji, stejně tak jako změna v posouzení ze strany lékařské posudkové služby. To určitě ocení lidé se zdravotním postižením. To je v pořádku.

Našel jsem tam také větu "proklientský přístup Finanční správy". To bych se chtěl pana ministra financí zeptat, co to je proklientský přístup. To si umím představit právě u těch věcí týkajících se ochrany spotřebitele, v soukromých firmách proklientský přístup. Jak to vypadá u finanční správy, když je proklientský přístup, co si pod tím má člověk představit? Stejně tak jako "konsenzuální řešení rodičovských konfliktů". To si myslím, že je v pořádku.

Z těch dvojích metrů - a já jsem tady o tom mluvil od začátku - ten dvojí metr je protkán fungováním této vlády doposud i programovým prohlášením i personáliemi. Tak mě zaujalo ještě pár věcí, ke kterým bych se vrátil. Jak už jsem řekl, na Úřadu vlády přibylo 74 úředníků, zatímco za minulé vlády jich naopak 267 bylo odejito, škrtnuto. To znamená, že možná navenek to vypadá - a já to neustále vysvětluji v televizních debatách - že to tam za minulé vlády všechno nabobtnalo o státní úředníky. Říkám, že to bylo o zaměstnance v regionálním školství, zaměstnance v bezpečnostních strukturách, nikoliv o úředníky. A tady konkrétně je, že na Úřadu vlády bylo o 267 úředníků méně. Teď je plus 74, ale ten mediální obraz vypadá, jako že předtím to bobtnalo, ale teď vy to škrtáte.

Stejně tak s tím, že se budete chovat jinak k opozici. Já bych tady připomněl třeba poměrné zastoupení ve vedení Sněmovny. V minulém období to bylo 3:3, teď je to 5:1, možná v pátek 5:2, pokud se zvolí místopředseda za ANO. Mě trochu mrzí, že při každé debatě, kdy my se k tomu vrátíme, tak mi vždycky kolegové řeknou, když my říkáme, že máme rekordní počet místopředsedů ve Sněmovně, nikoliv kvůli ANO, ale kvůli tomu, že koaličních stran je pět. Abyste mohli uspokojit všech pět subjektů, tak říkáte, aby se ANO vzdalo místopředsedy. V té chvíli by došlo k neuvěřitelné situaci, že klub, který je osmnáctkrát menší, by měl stejné zastoupení ve vedení Sněmovny. Osmnáctkrát menší je klub Pirátů oproti klubu ANO. No tak to ale poměrné zastoupení není, to se na mě nezlobte. Tady se vždycky na to poměrné zastoupení bral zřetel.

Stejně tak když se bavíme o tom - a já už jsem o tom mluvil na začátku - jak dlouho, když člověk bude mluvit, jestli to, že mluví hodinu, je obstrukce, nebo není. My už jsme to zažili u volby místopředsedů nebo vlastně předsedkyně Sněmovny. Tady připomenu, že vy jenom v jediném bodě volby do Rady České televize jste si kumulativně nabrali 38 hodin pauz, a to bylo v pořádku.

Prostě opravdu takhle není možné, není možné to vidět takhle černobíle, že někdy, když se vám to hodí, tak skutečná obstrukce - což je, když si berete ty pauzy přes noc - a vy si na to vzpomenete dobře, já jsem se vám nabídl, že na tu pauzu na klub k vám přijdu si vás poslechnout, jak se tam radíte, když mě tam pozvete přes noc, a nikdo mě nepozval - tak je skutečně obstrukční záležitost. Ale když člověk tady mluví k věci, klade otázky, konkrétní otázky na ministry - předpokládám, že budou nějakým způsobem odpovídat, kdy jindy, dneska je vlastně první den - a rozumím, tím se to natáhne, protože vy odpovíte, my můžeme na to reagovat. To je ale normální. Ale když někdo neodpoví, tak se to možná o hodinu uspíší, možná že ani to ne. Ale tohle přece není obstrukce, tohle přece není obstrukce!

Stejně tak jako i některá opatření. Vrátím se lehce k tomu covidu, kdy tady bylo slibováno, že se vrátí PCR testy do hry a že nebude žádné povinné očkování. To říkal pan ministr. Ani jedno se zatím do hry nevrátilo. Jestli bude povinné očkování, doposud nevíme, to rozhodnutí se odkládá, PCR testy se doposud neuznávají. Předtím za to byla vláda kritizována a teď se v tom pokračuje. Za mě dvojí metr.

Suma sumárum, dámy a pánové: připravovali jste se na vládnutí čtyři roky, někteří z vás dokonce osm let. Ten výsledek, nezlobte se na mě, tomu za mě neodpovídá, jak z hlediska personálií - to jsem tady řekl, typicky s těmi náměstky a s tou odborností, kompetentností - tak z hlediska připravenosti, profesionality, ale třeba i z hlediska změny komunikace. Já jsem viděl několik tiskovek této vlády a některých ministrů, tam byly povoleny tři otázky a konec. A zase máme typický dvojí metr. Když tohle někdy dělala předchozí vláda, tak to byla neúcta k práci novinářů a k veřejnosti. Když to dělá tato vláda, tak je to proto, že má hodně práce. Takže ono se dá samozřejmě na tu jednu věc dívat různě, ale já zase na to takhle upozorňuji, protože si toho všímám.

Vy jste mluvili o změně, že to budete dělat jinak. Většinou když člověk něco koaličnímu politikovi, ministrovi vytkne - nebo i při debatě na sociálních sítích, zejména v té twitterové bublině, která to teď sleduje, jak mi psali - tak když už nevíte, kudy kam, tak odpovíte, že jsme to přece dělali taky. Takže vlastně kopírujete to, co jste předtím kritizovali, ale to přece není ta změna. Vy jste přece vyhráli na negativním vymezování se, že to bude změna. To přece nebylo o obsahu, už o tom mluvili moji předřečníci. To nebyl střet o tom, jestli tady má být zavedeno euro, zvýšit daně, snížit daně. To nebyl střet o tom, jestli máme jít tou progresivní cestou různých věcí, jestli se tady má zavést manželství pro stejnopohlavní páry. Ten obsah z toho úplně vypadl, to bylo o změně, to bylo o negativním vymezování. V momentě, kdy ta změna nastupuje, vy řeknete: No ale vy jste to dělali taky, tak my taky, tak my můžeme. Ale to přece není ta změna. To se na mě prosím pěkně nezlobte.

A na závěr si dovolím, jak jsem slíbil na sociálních sítích, takový tip, když tam máte hledání toho národního ptáka. V kapitole Životní prostředí píšete: "Ve spolupráci s Českou společností ornitologickou podpoříme celostátní kampaň, která vybere českého národního ptáka." Tak jsem si řekl, že bych vám pomohl a tím bychom si odškrtli jeden úkol v programovém prohlášení. Prosím, není to ani holub, který všechno pokálí, není to ani straka, jak mi někteří radili, dokonce to není čáp, jak mi bylo doporučováno, nebo ptáci jako třeba blboun nejapný, který už vyhynul, nebo kulíšek a podobně. Ale napadlo mě, že vám tady nabídnu - a podoba se jménem jednoho bývalého politika je čistě náhodná - já bych vám nabídl kalous ušatý. "Kalous ušatý je totiž středně velký druh sovy z čeledi puštíkovitých" - teď to čtu, protože to neznám - "s charakteristickým prodlouženým opeřením připomínajícím ušní boltce, díky kterému získal svůj název v mnoha světových jazycích." A teď pozor: "V České republice se jedná o jednu z nejhojnějších a nejrozšířenějších sov vůbec. Je aktivní za soumraku a v noci, v zimě přes den se přitom často sdružuje v menších skupinách." Teď pozor: Kalous ušatý, pane premiére - "v jeho potravě se nejčastěji objevují hlodavci, díky čemuž je považován za užitečného." (Smích v sále.) A máme to tady. "Ale samozřejmě požírá i jiné savce, menší druhy ptáků a hmyz." Ale to nějakým způsobem překonáme. "K hnízdění nejčastěji využívá opuštěná hnízda krkavcovitých ptáků, kam klade tři až sedm světlých vajec." Našel jsem na Wikipedii, nejsem odborník, nebudu to ze sebe dělat. Tolik můj návrh. Můžete si odškrtnout jeden úkol.

Já vám děkuji za pozornost a přeji, aby dnešní svátek demokracie dopadl stejně kultivovaně, jak zatím probíhá. Děkuji. (Potlesk z řad ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pěkné odpoledne. Děkuji panu poslanci Nacherovi za krátký výlet do ornitologie a nyní poprosím, aby vystoupil v rozpravě pan poslanec Karel Havlíček, a další přihlášenou je paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády. Já se budu držet hodně hospodářských témat a budu se snažit být velmi konkrétní a vypíchnout ty nejdůležitější věci, o kterých jsem přesvědčen, že v rámci vládního prohlášení anebo dosavadních kroků vlády jsou opomíjeny, nebo bych vás poprosil o to, abychom je případně zde dovysvětlili. Nepůjdu do detailů, nebudu chytat za slovo, ale jsem přesvědčen, že témata, která otevřu, jsou skutečně ta, která hýbají dnes nejenom Českou republikou, ale i Evropou, a že je nezbytně nutné o nich diskutovat tím spíše, když jsem trochu zmaten z toho, jak se k tomu doposud vláda vyjadřuje.

Začnu Green Dealem. Není mi jasné, jestli vláda tedy podporuje Green Deal, anebo jde proti Green Dealu. Na jednu stranu schytáváme kritiku za to, že jsme přistoupili k politickému závazku Green Dealu. Všichni vědí, že bychom byli jedinou zemí, kdybychom to odmítli, v celé EU. A všichni vědí to, že jsme Green Deal podmínili tím, že těch 55 % bude uznáno v rámci Evropě jako celku, nikoliv jednotlivých zemí. Myslím si, že to byl do značné míry úspěch. Ale je zde kritika, že jsme si vůbec dovolili k tomu politicky takto přistoupit. Na druhou stranu, první věta v rámci hospodářské politiky je ta, že Green Deal je příležitost, a pak už je to značné míry oslava Green Dealu. Tak prosím pěkně, sdělte nám, jestli tedy Green Deal ano, nebo Green Deal ne. To je jedna věc. Druhá věc je ta, že co se týká Green Dealu, tak i kdybych připustil to - a lze s tím do značné míry souhlasit - že to samozřejmě je rovněž příležitost, minimálně pro investory, kteří jsou v bezemisních zdrojích, ale i pro některé nové technologie a podobně, tak současně nemůžeme pominout to, že Green Deal je současně jednoznačnou hrozbou pro značnou část průmyslu. To je prostě realita, z toho nelze nijak vykormidlovat, a ve vládním prohlášení není jedna jediná zmínka, jak se bude tento dopad na tradiční průmysl, který zaměstnává víc jak třetinu pracovníků v České republice, řešit. Nic tam k tomu není.

Co se týká inovací, co se týká sdělení, že chceme mít chytrý, moderní, efektivní stát. Když to přeložím - nechci chytat skutečně za slovo - ano, zřejmě míříme k vyšší přidané hodnotě. To je konečně i to, co jsme my deklarovali, k tomu jsme vytvořili naší strategii Česká republika, země pro budoucnost. Inovační strategie byla prodiskutována s celou řadou aktérů, od vědy počínaje přes akademický svět, podnikatele, instituce, mezinárodní prostředí. Já bych rozuměl tomu, že se vezme tato strategie a třeba se změní, změní se tam parametry. Já bych rozuměl tomu, že něco vypustíte, rozuměl bych tomu, že se nastaví nějaké nové ukazatele, ale abdikovat z toho, že je tady nějaký ucelený koncept, kterým míříme k tomu, co několikrát zaznívá v rámci celého vládního prohlášení, a to je vyšší konkurenceschopnost, aniž by se tam sdělilo, jakým způsobem tu konkurenceschopnost docílíme, to, že abdikujeme z toho, že tady máme nějakou koncepci, která by nás měla posunout ve všech žebříčcích inovativnosti, ať už do první desítky v EU, kam jsme se mimo jiné posunuli - alespoň tedy k branám té první desítky, jsme na jedenáctém místě - nebo do globálního inovačního indexu, do top čtyřiadvacítky, kam jsme se posunuli, kdybychom třeba chtěli do té top dvacítky, to všechno bych chápal. Dnes, když se na to podíváme, tak tam nemáme jeden jediný ukazatel, jak toho dosáhneme.

V jednu chvíli už jsem si říkal, že by to nemuselo být tak špatné, protože jsem měl v ruce vládní programové prohlášení, pokud si vzpomínáte, to, které bylo, ať už cíleně nebo necíleně, uniklé v médiích, kde skutečně byla zmínka, podle mého názoru dobrá, že do výzkumu budeme dávat do roku 2025 jasný cíl měřitelný 2,5 % z hrubého domácího produktu - podle mého názoru správné. Přesně to kopíruje inovační strategii, kterou jsme takto měli nastavenou. Jenom podotýkám, že ještě před pár lety to bylo 1,3 % a my jsme se zavázali, že do roku 2020 to budou 2 %. V roce 2020 to bylo 1,99 %, splnili jsme to úplně přesně. A já jsem očekával, že se v tomhle trendu bude pokračovat. Nicméně druhý den, když vyšlo finální znění programového prohlášení, nebyla o tom už ani zmínka. Je to chyba a nevím, proč unikáme z toho, že se držíme - nebo že jsme se chvíli drželi - podle mého názoru správných čísel.

Obecně měřitelnost všech ambicí, které programové prohlášení má v té deklaratorní podobě - které nelze nijak zpochybnit, protože to, že chceme posilovat konkurenceschopnost, kreativitu a růst, na tom není možné se neshodnout - ale pokud ji chceme posilovat, tak musíme říct, o co ji posílíme. A není to o žádném detailu. Já rozumím tomu, že to je strategické, že to je strategický dokument a že nemusíme se pohybovat v absolutních detailech každého řádku, to si potom dovedu představit, že bude na jednotlivých resortech v nějakých akčních skupinách a tak dále. Ale to, že nemáme ani trend, jakým půjdeme, k čemu se chceme dobrat, to považuji za velkou, velkou chybu obecně celého toho prohlášení. Takže chceme-li mířit k vyšší přidané hodnotě, tak bychom si měli tedy říct, jakou cestou půjdeme. Já jsem to sám nenašel s výjimkou obecných deklarací.

Co se týká podpory podnikání, ano: "Chceme podpořit modernizaci." Abychom nechtěli podpořit modernizaci - přece nepůjdeme proti tomu! "Chceme podpořit aplikovaný výzkum malých a středních podniků" - o tom také se určitě shodneme. Ale zase chybí, jakým způsobem. My jsme se pustili do podpory živnostníků, vytvořili jsme živnostenský balíček, nedělali jsme z toho žádnou šou. Ale vše, co jsme slíbili živnostníkům, ať už jednotná data účinnosti, ať už všechno na jednom místě, ať už založení firmy během jednoho jediného dne, právnické osoby, fyzické osoby, všechno toto bylo splněno. Proč tam není ta ambice, že ukážeme něco i z tohoto? Proč tam není ambice ukázat, jak přistoupíme k malým nezávislým obchodům? Vytvořili jsme na ně program, který vypadá, že začíná dobře fungovat - Obchůdek 21+.

Když už jsme u podpory malých a středních firem, což je mimo jiné v každém vládním prohlášení od roku 1993, tak je tady jeden otazník, jak se postavíme ještě k podpoře, za kterou my jsme byli kritizováni, a to je covidová podpora. Vzpomínáte si určitě, jak jsme tady po dobu téměř dvou let byli měsíc co měsíc, nechci říct přímo napadáni, ale bylo nám vytýkáno, že podnikatelům, zejména menším a středním firmám, bychom měli v covidové době dávat více. Dali jsme jim nakonec 350 miliard korun přímé a nepřímé podpory a byli jsme následně kritizováni za to, že jsme příliš pustili žilou státu. Ale dobře, to je politika. Ale když jsme připravili kompletní podporu pro podnikání a tu finální, která tady byla ještě za podzim roku 2021, dohodli jsme ji se všemi svazy, dohodli jsme ji se zástupci podnikatelských segmentů, které byly nejvíce postiženy, a do značné míry víceméně byla podobná jako byla na jaře roku 2021 a částečně podzim roku 2020, tak v tuto chvíli je u ledu. A já bych i bral to, že se řekne: Nebude nic. A je to podobné jako v té podpoře té energetiky. Hrajeme si na podporu, ale ve finále dáváme téměř nic. Tak kdybychom dneska řekli: Nedostanete už nic za ten podzim. Ano, to, co tady připravila minulá vláda, možná bylo chvályhodné, možná ne, ale nedostanete žádnou podporu. I to je sdělení. Ale v tuto chvíli podnikatelé fakticky nevědí, co tady mohou očekávat. Podpora je připravena, byli jednoznačně omezeni. Byli jsme kritizováni za to, že když omezíme, máme okamžitě připravovat podporu. A když jsme ji připravili, ale vyměnily se vlády, což je prostě realita, tak nová vláda, která nás kritizovala za to, že jsme nedávali, když jsme omezili, neudělala vůbec nic pro to, aby ty programy spustila, anebo alespoň aby řekla: Nebude vůbec nic. Tak to je to, co se domnívám, že by se mělo vyjasnit skutečně v řádu jednotek dnů.

Jsme průmyslovou velmocí, to není nic objevného. Třetina lidí pracuje v průmyslu a 10 % HDP tvoří automobilový průmysl. Víc jak 20 % našeho exportu tvoří automobilový průmysl. Není ve světě skloňován v oblasti automobilového průmyslu více termín než elektromobilita. Mrkněme se schválně do programového prohlášení vlády, co tam máme k elektromobilitě: nic, čistou nulu. Takže jako průmyslová země postavená na automobilovém průmyslu, kdy se dnes a denně emotivně řeší, jestli bude odklon prodeje aut na fosilní paliva v roce 2030, nebo 2035, nebo 2040, jestli dáme do podpory to či ono, tak tam není k elektromobilitě ani zmínka. Ano, v celém prohlášení je celá řada návrhů, že se bude zkoumat, že se budou posuzovat dopady. Zkoumejme, posuzujme dopady, ale ukažme, co s tím chceme dělat.

Energetická politika, jedno z nejskloňovanějších témat současnosti. Tady musím říct, že minimálně v dlouhodobém výhledu se dokážeme shodnout. Je postaven v rámci programového prohlášení v zásadě dobře, je postaven na cestě k bezemisním zdrojům založených na jádru, založeným na obnovitelných zdrojích, a nelze tomu nic většího vytknout. Konečně je to i v důsledku toho, jak je připravena státní energetická koncepce, a je v důsledku toho, co jsme tady činili v posledních několika letech.

Jsem rád, že je tam zmíněno i v rámci jádra to, že se vláda k tomu když ne zavazuje, tak minimálně se zavazuje k tomu, že připraví jízdní řád budování Temelína tak, jako my jsme připravili jízdní řád k budování Dukovan. Před dvěma lety to bylo takřka zakázané slovo. Během dvou let jsme připravili finanční model, investiční model, dodavatelský model, schválil se zákon, zahájila se notifikace, kompletně se připravilo bezpečnostní posouzení a v dané chvíli nová vláda dostala Dukovany jakožto projekt připravený. Stačí jedna jediná věc, spustit tendr. Mimo jiné, už mohl být spuštěn, protože jsme vše předali tak, že stačilo ziniciovat pouze složky pod Ministerstvem vnitra, a k tomu, k čemu jste nás nutili, ať nečekáme jeden jediný den, tak v tuto chvíli už je to několik týdnů. Ale věřím, že to v následujících dnech bude spuštěno. Stejným způsobem by nová vláda měla připravit projekt Temelína. Částečně jsem se to v tom dozvěděl a zde můžete očekávat naši maximální podporu.

Stejně tak víte, že se podařilo společnými silami - ať nás nenařknete, že si něco přivlastňujeme, nebyla to jenom zásluha ČR, ale sehráli jsme v tom významnou roli, lídrem byla Francie, následovali jsme my a ještě několik dalších zemí - to, že se jádro a plyn, byť za určitých náročných podmínek, ale přece jenom nakonec uznaly jako udržitelné zdroje. To znamená, jde zde připravena cesta k budování jádra.

Co ale nenalezneme v programovém prohlášení, je to, co každého zajímá v krátkém horizontu. Správně je tam to, co bude za několik let, ale při vším respektu, u toho už nebudete, ale není tam to, co bude za rok, za půl roku a to, co dneska všichni očekávají ve smyslu dopadů vzrůstajících cen energie na světových trzích. Je sice pravda, že to diskutujeme zde ve Sněmovně a diskutuje se to na všech možných fórech, ale přesto se domnívám, že vládní programové prohlášení je natolik významný dokument, že by tam tyto priority prostě měly být. Já si nedovedu představit, co jiného by tam mělo být v současné době než to, jak budeme řešit energetickou krizi. Nemyslím z dlouhého úhlu pohledu, v tom delším horizontu, na tom se shodneme, ale prosím, přečtěme si ještě jednou, co tam všechno je v energetické politice, a nemáme tam ani zmínku o tom, jak budeme řešit například dopad energetické krize na podniky, na živnostníky. Nic tam k tomu není. Podle mého názoru to není správně.

Bohužel tam není ani nic ve smyslu nových technologií, o kterých všichni hovoří jako o základu toho, na čemž chceme postavit právě tu přidanou hodnotu. Za naší vlády jsme připravili komplet strategii umělé inteligence. Ve světě jsme si tím získali docela slušný respekt, ať už na úrovni výzkumu, na úrovni aplikovaných projektů. Není tam ani slovo k umělé inteligenci, ačkoliv je to jedno z mála odvětví, kde v poslední době začínáme hrát skutečně evropský a možná i světový prim. Jak je možné, že tam nemáme jednu jedinou zmínku k vodíku? Já si nedovedu představit, že v moderní době vznikne koncept, kde nemáme v důležitém vládním prohlášení zmínku, to jak budeme pokračovat v rámci třeba vodíkové strategie, kterou jsme mimo jiné rovněž připravili.

A nemusíme se dívat jenom na ty nejnovější technologie, můžeme se podívat i na suroviny. Nevím, co je dnes důležitější surovinou, než je lithium. Ano, byla kolem toho celá řada emocí, ale projekt je připraven. Je připraven do té míry, že je míč opět na straně státu, tak jako nebyl v určitou dobu. Je připraven tak, že se tady dá vytvořit unikátní řetězec, kde se bude těžit lithium, kde se bude zpracovávat lithium a kde se možná bude vyrábět i finální produkt. Podle mého názoru je to něco, co hýbe současným hospodářským světem. Nemáme k tomu ani zmínku! Minimálně by tam stálo za to říci, jestli to bude i nadále v českých rukou, anebo jestli se zase počítá s tím, že se to třeba zprivatizuje nebo prodá.

Financování, myslím tím hospodářských aktivit. Máme připravený Národní plán obnovy, který nás stál obrovské úsilí, 180 miliard korun. Máme připravený Národní rozvojový fond, kde jsou pravda jednotky miliard korun, které by se daly zaktivovat ve prospěch naší ekonomiky. Připravili jsme Národní rozvojovou banku. Vytvořili jsme Národní investiční plán, ale to všechno víme. Ale když se podívám do programového prohlášení, ani slovo k tomu nenajdeme. Takže nejenom že nám chybí inovační plán, ale nám chybí i investiční plán. Nevím, na čem jiném byste měli postavit hospodářství v dalších letech, ať tady bude jakákoliv vláda, než na podpoře inovací a podpoře investic. Pokud chceme docílit dobrých výsledků, bez těchto atributů to nezvládneme. Není tam k tomu vůbec nic.

Minimálně jsem očekával, že se ukáže alespoň cesta, jestli se nepropojí více národní finanční instituce, ať už je to ta zmiňovaná Národní rozvojová banka společně s EGAP, společně s ČEP a tak dále. Toto všechno jsou věci, na kterých si myslím, že by mohla být i shoda. Navíc jsou předpřipravené, celá řada z nich. Nic tam k tomu není. Ale víme, že chceme posílit konkurenceschopnost, kreativitu a růst.

Vzdělávání, technické vzdělávání. Opět vidíte, že vybírám opravdu důležitá témata, a není měsíc, aby někdo neotevřel z řad zaměstnavatelských svazů vyšší podporu technického vzdělávání. Věřím, že se na tom i dokážeme shodnout. Proč o tom není nic v programovém prohlášení v té hospodářské části, ať už na úrovni základních škol, na úrovni středních škol ve smyslu duálního vzdělávání? Nic tam k tomu nemáme. Je to škoda, protože minimálně jsme připravili základy pro základní školství ve smyslu studijní oblasti člověka, technika. Minimálně jsme připravili základy pro zákon o duálním vzdělávání. Rozjeli jsme některé pilotní projekty. Jsem přesvědčen, že tohleto by zajímalo každého podnikatele.

Abych řekl, to, co se mi tam docela líbí, je oblast inovací ve smyslu start-upů a spin-offů. Myslím, že start-upy a spin-offy jakožto nové subjekty tam jsou podchyceny docela dobře. Je tam mezinárodní rozměr, navazuje to do značné míry na to, co jsme měli v inovační strategii. Mám i ten pocit, že je tam snaha škálovat, to znamená hodnotit ty lepší od horších. Myslím si, že je tam toto podchyceno poměrně dobře. Ale na druhou stranu, není tam ani jedna jediná zmínka o tradičních oborech a tradičních řemeslech. A to není věc, kterou bychom přece v tuhletu chvíli měli podceňovat. Není tam nic k mistrovské zkoušce, která je mimo jiné připravená. Není tam nic ve smyslu toho, jakým způsobem se tato oblast podnikání podpoří.

Mohl bych pokračovat, ale nechci příliš dlouho zdržovat. Co se týká dopravy, většinu nechám na kolegu Kolovratníka. Přesto jenom k dopravě bych zmínil ještě jednu jedinou věc, která se týká hospodářské činnosti. Nemyslím tím teď veřejné dopravy, ale toho, co se týká výdajů a budování. V zásadě lze souhlasit s tím, jak je koncipována ve smyslu 200 kilometrů nových dálnic, ve smyslu plánu železnic, ve smyslu plánu vrtek. Troufám si tvrdit, že to je rozumně a racionálně postavený plán. Mimo jiné proto, že jsou k němu vytvořené základy. Bez projektů, bez zahájených projektů a předpřipravených projektů by to nešlo.

Stojí za to ještě zmínit jednu věc. Když jsme v roce 2014 přebírali - já jsem u toho sice nebyl, ale přebírali jsme dopravu, a padlo to zde dneska, tak se v těch letech předtím zahájilo v průměru 200 metrů nových dálnic. Těžko se potom v těch následujících letech něco zahajovalo, ačkoliv byla velká kritika, jak to, že se nezahajuje. Dnes může pan ministr dopravy směle předstoupit s tím, že se v následujících letech otevře 200 kilometrů nových dálnic. A já tvrdím, že to je realistický plán, protože jenom v roce 2021 - jenom v roce 2021! - jsme zahájili stavbu na 72 kilometrech nových dálnic - 72 kilometrů! Takže z tohoto pohledu jsem toho názoru, že se to zvládnout dá. Věc druhá je ta, jestli na to bude dostatek zdrojů, protože jedna věc je, mít připravené projekty, druhá věc je, mít připravený rozpočet. A to je to, co mi v programovém prohlášení chybí, a opět je to strach z čísel. Celé programové prohlášení, tak jak ho vnímám, je z mého pohledu postaveno nejenom obecně, ale s obrovským strachem zavázat se k jakémukoliv ukazateli, k jakémukoliv číslu, k jakémukoliv trendu, který by byl měřitelný. A stačila jedna jediná věc - ukázat trend růstu investic do dopravní infrastruktury třeba o 10 % ročně. Podle mého názoru by to někde mělo být okolo těch 10 %, a o tom diskutujme, jestli 10, nebo 15, nebo 8. Takže na jednu stranu projekty chceme, na druhou stranu závazek k tomu, že je odfinancujeme, mi tam chybí. Ale věřím tomu, že se to podaří, a v tomto bude jednoznačná podpora z naší strany, aby se to zvládlo. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče, a nyní požádám o vystoupení paní poslankyni Janu Pastuchovou, připraví se pan poslanec Pavel Růžička. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, prořídlá lavice vlády, která bude žádat o důvěru...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Paní poslankyně, já to pouze doplním s tím, že všichni ministři, kteří jsou mimo sál, se mi omluvili s tím, že vím, kde se nacházejí, to znamená, že vrátí se do brzo do sálu, není to o tom...

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Pane předsedající, to já ale nemůžu vědět, já sedím tam v lavici.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Proto vám to říkám.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Ano, to jste mi řekl, sdělil teď.

Musím říct, že tuto vládu a její plány opravdu obdivuji. Pokud se nám tady dnes svým programovým prohlášením vlády zavazuje, že skloubí utopii, o které se tu dnes bavíme, a realitou, s kterou se každodenně potýkáme, že zásadním způsobem změní podmínky ve společnosti - a já se zde budu zaměřovat na oblast zdravotnictví a sociální - a zároveň seškrtá výdaje státního rozpočtu, ale neříká, kde na tu svoji utopii vezme, tak pak tedy opravdu, kdybych měla klobouk, tak ho smeknu. Ovšem my si opravdu nemůžeme dovolit žít ve vzdušných zámcích. Když byla obědová pauza, tak jsem poslouchala reportéry, kteří se vyjadřovali, jak to tu probíhá, a přišla jsem déle. Nevím, kdo to byl, myslím, že říkali, že to říkal pan premiér Fiala, vaším prostřednictvím, jednu větu: "Stát má šetřit na sobě, ne na lidech." Stát má šetřit na sobě, ne na lidech, tak to vidíme od začátku. Do lavic se nám ministři nevejdou, politických náměstků asi není nikdy dost a aparát, který s tím souvisí, navýší státní rozpočet. Viděli jsme to i včera, když jsme schvalovali dva zákony a pan premiér při svém výstupu řekl, že naše vláda tu bude pro všechny občany. No, tak to jsme viděli také včera při schvalování zákona. Nebude tu pro všechny občany, protože všechny občany postihla energetická krize. Postihla občany, kteří chodí pravidelně ráno do práce, vydělávají peníze a svými daněmi vlastně vydělávají i na lidi - jak řekl pan předseda Okamura, prostřednictvím - nepřizpůsobivé. A pozor, to jsou lidé, kteří dlouhodobě nechodí do práce a můžou. Takže vlastně vydělávají na jejich dávky, teď nedostanou nic a ještě vydělají na tyto dávky, které jsme jim přidali. Když myslíme na všechny, měli jsme myslet opravdu na všechny. Tady to tedy už neplatí.

Všichni víme, že programové prohlášení vlády si prohlasujete, budete slavit, že vaše vláda dostane důvěru. Bude to ale jen na základě síly, respektive teď početní převahy ve Sněmovně, nebude to opravdu kvůli tomu, že by vaše programové prohlášení bylo tak skvělé, ale hlavně, že by bylo reálné. Slibujete, co všechno zlepšíte, ale nikde tam nenajdu, kde na to vezmete. Už teď řešíte, kde ze státního rozpočtu seškrtáte výdaje ve výši 80 miliard. Myslím, že jste tady prohlašovali, že to bude i víc a že máte přesné kroky a kapitoly a všechny řádky spočítané a můžete nám to předložit. Tak zatím jsme to neviděli.

Já bych si také přála, aby stát hospodařil vyrovnaně, ale bohužel, covidová doba nám nepřeje. Tak jako se podepsala na krocích naší vlády, věřte, že se podepíše i na krocích té vaší. Vy s tím ale na rozdíl od nás, které covid opravdu zaskočil, nikdo v celém světě nevěděl, co umí způsobit, už s tím máte teď počítat, a přitom se této problematice věnujete na pár řádcích a vůbec s ní nepočítáte v jednotlivých kapitolách. Tak nevím, co si mám z toho vzít.

Docela mě překvapilo, že pan premiér Fiala, když tady mluvil o resortech, tak jenom krátce říkal, že může dál mluvit tady o zdravotnictví. Já bych byla ráda, ale řekl jste nám, ať si to přečteme ve vašem programovém prohlášení. Vy jste tu, pane premiére, včera nebyl. Toto doporučení už jsme dostali od jednoho vašeho člena vlády, ať si vše přečteme, ale my si to nechceme číst, my to chceme slyšet od vás, a já si myslím, že teď je ten největší problém covidu, a tomu byste se měli nejvíc věnovat, zatím mi to tak opravdu nepřipadá.

A když si přečtu vaše programové prohlášení v době, kdy je omezena elektivní péče, kdy někteří pacienti čekají na plánovanou operaci řadu měsíců a je jim stále odkládána, vy přicházíte s tím, že si pacienti budou moci za lepší péči připlatit formou připojištění. Jakkoliv bych s podobnou myšlenkou v jiné době než covidové souhlasila, jaký signál teď vysíláte občanům? Jednoznačně obavu, že tu bude jakési dvoustupňové zdravotnictví. Kdo bude logicky ve zdravotnickém zařízení upřednostňován? Jak říkám, v jiné době bych se o tom ráda bavila, ale teď to považuji za opravdu, ale opravdu nehorázné. Teď, v tuto dobu, máme hledat cesty, jak pomoci ke zdravotní péči všem pacientům bez rozdílu. Reálně jsme teď v situaci, kdy se kvůli covidu a kvůli situaci v energetice stále více otevírají nůžky mezi těmi, kdo peníze mají, a mezi těmi, kdo své výdaje musejí opravdu pečlivě zvažovat a otáčet každou korunu. Jak lidem, kteří jsou opravdu závislí na sociální pomoci od státu, řeknete, že by z toho mála, co mají, měli platit ještě zdravotní připojištění? Matkám samoživitelkám, seniorům na hranici chudoby? S tím opravdu souhlasit nemohu. Nelíbí se mi, že vládní prohlášení přichází s možností doplňkového připojištění, aniž by se počítalo s garancí, že kvalita standardní péče se bude do budoucna zlepšovat.

Stejně zde postrádám nějaký předpoklad, jak chce nová vláda řešit nedostatek zdravotníků, zvyšování jejich celospolečenské prestiže. Současná doba ukazuje, že je to opravdu nutné. Zdravotníci, a můžu to říct sama ze své zkušenosti, už dva roky pracují v naprosto neuvěřitelném tempu, jsou přetížení, ztrácejí motivaci. Naše vláda všem poděkovala alespoň tím, že dostali benefity, odměny a při každém jednání vlády jsem slyšela od pana bývalého ministra zdravotnictví poděkování, tak jako od pana premiéra, všem zdravotníkům. Se vší úctou, pane ministře Válku, od vás jsem to opravdu neslyšela. Víte, část veřejnosti... Já nevím, co je vám tady k smíchu. Možná jsme se smáli vašim vtipům v minulém volebním období, kdy jste jimi hýřil. Mně to teď moc vtipné nepřijde, když se bavíme o zdravotnictví, pane ministře. Část veřejnosti na zdravotníky útočí, nadává jim. Opravdu ve vašem programovém prohlášení nevidím vůbec, ale vůbec nic, jak byste zdravotníkům chtěl poděkovat, alespoň nějakými benefity. Nevidím tam přehodnocení systému vzdělávání. Zase říkám se vší úctou, znám vás čtyři roky ze zdravotního výboru, a myslím si, že kdybychom si spočítali vaše projevy, že jich bylo nejvíc. Teď mlčíte, neodpovídáte nám tady na dotazy, jak co bude. Prostě se z vás stal takový tichý ministr tady v lavici. Naše minulá vláda chtěla všem poděkovat a ocenit je vyššími platy. Současná vláda - musím to přečíst znovu: "Stát má šetřit na sobě, ne na lidech", další věc - toto navýšení osekává, aniž by to mělo význam pro snížení deficitu. A na některé skupiny, jako například pracovníky hygienických stanic, zapomněla úplně. To vnímám jako naprostý projev neúcty k těmto lidem, kteří pracují jako všichni zdravotníci sedm dní v týdnu. Teď je čeká další vlna a opravdu nám píší, že jste se na ně úplně vykašlali.

Co vítám, je proklamace vlády o větším zaměření na prevenci. To asi chceme všichni. Všichni si uvědomujeme její nezbytnost a to, že lepší preventivní péče je pro společnost, pro zdravotnictví, ale i pro státní rozpočet z dlouhodobého pohledu nesporným benefitem. V prohlášení mi ale opět chybí představa, jak toho dosáhnout. Samozřejmě se nabízí například forma úlev od zaměstnavatelů a podobně, ale to je jen jedna část cesty. Naprosto tam chybí jakákoliv provázanost se situací na zdravotním trhu, kde v některých regionech chybí dostupná zdravotní péče, zubaři, pediatři. A myslím, že tam je třeba se zaměřit.

Zároveň mi tam chybí větší podpora páteřních nemocnic v jednotlivých krajích. V prohlášení není věnován téměř žádný prostor ani oblasti rozvoje specializovaných center, je téměř opomenut rozvoj medicíny, vývoj léčebných metod a léků a péče onkologická, jak tady říkal pan předseda Babiš. Naopak se obávám otevření cesty k privatizaci zdravotnictví a ke zhoršení všeobecně dostupné zdravotní péče.

Uvítala bych i konkrétnější návrhy v oblasti digitalizace zdravotnictví. Za naší vlády jsme zavedli eRecept, eNeschopenku. Tyto dva nástroje se ukázaly právě v covidové době, jak nám občanům, ale i zdravotníkům velmi pomohly. Všichni si uvědomujeme, jak moc je pro zdravotnictví digitalizace potřebná. Ale jak říkám, jakákoliv konkrétnější vize mi chybí.

Nikdy bych si nemyslela, že to řeknu, ale dneska to řeknu. Je mi osobně opravdu líto, že ve vládních lavicích za sebou nevidím na místě ministra práce a sociálních věcí Markétu Pekarovou Adamovou nebo Olgu Richterovou. V minulém období jsem s nimi často nesouhlasila, na řadě věcí jsme se neshodly, ale určitě jim nemohu a nechci upřít opravdový zájem o sociální politiku, že se v ní dobře orientovaly a věnovaly se sociálním zákonům. Dnes vládní lavici vyměnily za řídící post a je to škoda. Co se stalo jedním z prvních kroků současného ministra práce a sociálních věcí? Odvolání ředitele Lesů České republiky. Z mého pohledu upřednostnil Ministerstvo zemědělství, na které se dlouhodobě připravoval a na kterém seděl jen dočasně před resortem, který mu byl dočasně svěřen. Navíc v době, kdy je opravdu třeba řešit aktuální problémy způsobené covidem a situací v energetice. To měl být asi první signál, jak to bude fungovat. Takže já kvituji, a jsem taky na Facebooku, ale celých osm let, co vás sleduji, vás tam vidím na traktoru a v zemědělství a chápu, že tomu opravdu rozumíte. Opravdu, to vám nemůžu... Opravdu, já jsem se s vámi nesetkala na sociálním výboru, a to jsem tu třetí volební období. (Ministr odpovídá mimo mikrofon.) Dobře, tak jo. Kvituji, jako rodina, váš zájem osobní, ale ten traktor u vás mi sedí více. (Pobavení a menší potlesk v sále.)

Naše vláda počítala s navýšením platů v sociálních službách o 1 400 korun. Pan ministr současný Jurečka souhlasil se zkrácením na polovinu, a to i v přímé péči. A to je pro mě ta vaše nekompetentnost. Možná se tam jděte podívat do těch sociálních služeb, kdo tam pracuje. Jsou to ty pomocné síly, bez kterých my opravdu v těch sociálních službách být nemůžeme. Tak jste jim to prostě vzal, oni to nějak zvládnou. Vždycky jsme to zvládli jako zdravotníci. Obslužný personál, bez něhož se pobytová zařízení opravdu neobejdou, jsou to zařízení pro handicapované, pro seniory, nedostanou nic. Zároveň ale vláda ve svém programovém prohlášení píše, že zajistí spravedlivé odměňování pracovníků v sociálních službách a v sociální oblasti. No, tak já nevím tedy. Máte to v prohlášení, ale seberete jim to. Nevím, tak asi jsem...

Dozvídám se navíc, že řada zařízení musí kvůli rostoucím nákladům omezit péči, někdy například nezbývají peníze na svačiny pro klienty. Mluvím o domech pro seniory. Řešení tohoto problému jsem v minulém volebním období navrhla před volbami ve Sněmovně. Všichni jste hlasovali pro, všichni. Bylo před volbami, jak jinak! V Senátu po volbách ale hlasy současné vládní koalice neprošlo. Můžete říkat, že jsme byli u vlády a měli jsme Ministerstvo práce a sociálních věcí. Neměli jsme ho my jako hnutí ANO. Měla ho sociální demokracie a věřte, že i pan minulý premiér dával úkol paní ministryni, aby vyhlášku 505 změnila. Bohužel se tak nestalo, a proto jsme řekli, že to uděláme my jako poslanci poslaneckým návrhem. Vy jste to schválili, Senát to shodil, není nic. Budu se strašně těšit na to, až to změníte, a věřím v to, že to uděláte opravdu, ale opravdu brzo a novelizaci příslušné vyhlášky schválíte.

V řadě věcí v sociální oblasti se s vládním prohlášením určitě shodovat budu. Určitě to bude závazek předložit důchodovou reformu, na kterou čekáme opravdu dlouho, opravdu ji potřebujeme. Určitě je to podpora domácích pečujících, obecně systému sociální péče, aby nám lidé opravdu mohli zůstávat co nejdéle v domácím prostředí. Propojenost sociální péče, důraz na regionalitu. Změna systému vyplácení dávek, větší adresnost, podpora rodin. No, také se nám to nepovedlo za bývalé ministryně práce a sociálních věcí, tak jsme také na poslední chvíli společně s kolegy z SPD předložili zákon o hmotné nouzi. Bohužel, nevyšlo to. Ve vašem vládním prohlášení opět vše čteme, ale v naprosto nekonkrétní podobě.

Že jsme teď opozice, vy jste koalice, si myslím, že je v pořádku a že se tak vnímáme, ale já se obávám, že právě sociální oblast bude v mnoha bodech důvodem názorových střetů mezi stranami současné koalice, že se jim bude jen velmi těžko hledat průsečíky. Velmi se obávám, že například přístup k revizi sociálních dávek bude velmi odlišný z pohledu ODS a z pohledu Pirátů. To už jsme viděli v minulém volebním období. Ale možná tím, že tu jsou Piráti jen čtyři, tak se na to povznesou a budou hlasovat společně.

Pan ministr Jurečka bude jakýmsi mediátorem, a teď upřímně vám tuto pozici opravdu nezávidím. Jak říkám: vládní prohlášení v oblasti sociální politiky bych asi podepsala, ale je tak nekonkrétní a obecné, že vlastně ani nevím, co mu mám konkrétně vytknout. Něco jsem tu řekla, nikde jsem nezaznamenala nějakou představu o konkrétnějších krocích. Bohužel jsem nezaznamenala ani vystoupení pana ministra Jurečky, kterého to asi nebaví a už jde pryč.

Takže se zaměřím na to, co mi v programovém prohlášení této vlády ale opravdu chybí. To nejzákladnější: Kde na to chcete vzít? Je to, jako byste chtěli rekonstruovat a hnát o patro výš dům, ve kterém žijete. Nemáte peníze, nechcete si brát hypotéku a ani vlastně nevíte, jak budete žít po dobu rekonstrukce. U penzijní reformy postrádám informaci, jak k ní chcete přistoupit. Budete navazovat na práci komise pro důchody? Mohou lidé počítat s tím, že se věk odchodu do důchodu nezvýší? Budou si moci někde spočítat, s jak velkou částkou pro důchod mohou počítat? Bude těm, kdo si na penzi sami nespoří, protože prostě nemají z čeho, částka, kterou jednou dostanou jako nárokovou, stačit? Jakou úlevu budou mít pracující důchodci? Chybí mi prostě k jednotlivým bodům konkrétní představa, o které si myslím, že by ji pan ministr měl mít. Já si myslím, že ji třeba má, ale prostě tím, že jediný ministr tady dnes nevystoupil, tak vlastně se ptáme na něco, co mají třeba připraveno, a já v to věřím, protože celou dobu nám tady říkali, až převezmou vládu, že mají všechna řešení připravena. Všechna.

A takto bych mohla pokračovat k dalším bodům. Nejasnosti v politice zaměstnanosti, spolupráce státu, místních samospráv ve vztahu k sociálně potřebným, reforma sociálních dávek. A já doufám, že pan ministr práce a sociálních věcí na některém zasedání výboru pro sociální politiku bude konkrétnější, abychom měli o čem diskutovat.

A teď mi dovolte, i když to asi s programovým prohlášením vlády nemá až tak co dělat, musím se tu vyjádřit vlastně i k životnímu prostředí. Jsem z Libereckého kraje, máme tam důl Turów. Nevidím o tom ani zmínku v programovém prohlášení vlády. Zastavilo se to všechno. Teď se ještě dozvím, že jeden z našich libereckých poslanců - je nás tam opravdu málo, je nás osm, jsme druhým nejmenším krajem - ten, který jezdil svým velorexem po celém kraji a sliboval občanům Libereckého kraje, jak vše vyřeší, tak se dozvíme, že už před volbami - a to není z mého, ale dnes jsem četla pana Kalouska, který ho za to pokáral trošku, řekl: Honzo, tohle jsem tě neučil, myslím, že to tak je napsáno - tak na osm měsíců nám odletí. Nevím, jestli si vezme ten velorex, když říkal, že když bude potřeba, tak přiletí, ale mě to opravdu mrzí. A víte proč? Protože pana poslance Farského znám dlouho, opravdu tady vystupoval a bojoval za transparentnost, za spravedlnost, jak všichni říkají, byl to pan Čistý. Přeju mu samozřejmě jako Honzovi Farskému, občanovi, to, co se mu podařilo, ale nechápu vůbec to, že ani neuvažuje o tom, že by složil poslanecký mandát. Bude nás v Libereckém kraji sedm. A když jsem se v minulém volebním období s panem poslancem Farským, vaším prostřednictvím, bavila o tom, co a jak a jestli má nějaké ambice, já jsem si opravdu myslela, že se stane ministrem. A pořád jsem přemýšlela o tom, proč tady v těch řadách nebude sedět. No, teď už to vím. Protože už věděl, že tu vlastně vůbec nebude! A mě to mrzí za Liberecký kraj, protože si myslím, že poslanci jednotlivých krajů mažou nějaké stranické půtky a makáme pro ten kraj. A já jsem si říkal: Fajn, budeme mít ministra z našeho kraje, ten nám tam pomůže. Nebudeme, budeme mít dokonce o jednoho poslance v Libereckém kraji míň. Je pravda, že tady máme za STAN dva poslance, protože Piráti z velorexu se sem nedostali, byli vykroužkováni, a poslanec za STAN z minulého volebního období už nebyl ani na této kandidátce. Takže ho asi... vždycky měli jednoho, tak asi to zvládne ten jeden, co tu zůstal. Mě to mrzí, mě to mrzí opravdu z pozice poslankyně Libereckého kraje. Mrzí mě, že dolu Turów se nevěnuje absolutně žádná pozornost, a mrzí mě, že pan poslanec Farský, který už v březnu věděl, že tady nebude, objížděl svůj kraj velorexem a sliboval, co udělá, neudělá.

Samozřejmě přeji nové vládě, aby se jí dařilo, abychom byli všichni zdraví, ale on je po boji každý generál. A já se těším na to, až budeme my vyvolávat mimořádné schůze každý měsíc a grilovat tady pana ministra zdravotnictví tak, jak jste to dělali vy za naší vlády. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Pavel Růžička a připraví se pan poslanec Lubomír Metnar. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Růžička: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená vládo, stojíme před obdobím nové vlády a bylo by laciné zde říkat, že všechno v programovém prohlášení je úplně špatně. To bychom vypadali stejně nevěrohodně jako opozice v minulém volebním období a voliči by se nám vysmáli.

Nová koaliční vláda má naprosto neuvěřitelný komfort. V roce 2014 jsme po přímo Molotovově koktejlu Parkanové, Bartáka, Vondry, týdenní ministryně Peake, Nečase a dalších předchůdců přebírali resort obrany, který měl pověst naprosto nejděsivějšího portfolia. Vtipkovalo se, že ministr obrany je ve vězení, nebo aspoň ve vazbě, ne jednou nohou, ale rovnou oběma. Ministr Stropnický, Karla Šlechtová, Lubomír Metnar za hnutí ANO měli dost co dělat, aby tuhle děsivou minulost překročili a dali resort dohromady. Odstrkávaného a podfinancovaného ministerstva, které se do médií dostalo akorát při nějaké korupční kauze, jako byl Pandur nebo CASA, jsme udělali jeden z nejrychleji se rozvíjejících resortů. Podařilo se nám stabilizovat strukturu ministerstva i armády a rozjet, a hlavně dotáhnout zásadní strategické projekty.

K tématu přitom nevystupuji jako teoretik, který přišel někde z civilního vakua a dojímá se sám nad sebou, ale vystupuji zde jako poslanec a zároveň jako válečný veterán, který prošel několika zahraničními misemi. V armádě jsme se jako vojáci každodenně setkávali nejen s tím, že jsme oproti vyspělým aliančním partnerům měli zastaralou techniku nebo komunikační prostředky. Mnohem horší ale bylo to, že jsme mnohdy neměli ani základní výstroj a sháněli jsme si ji za své peníze po armyshopech, které byly lépe zásobeny než armádní sklady, a v misích jsme běhali po PXech, kde srdce každého vojáka pookřálo nad moderní výstrojí. Pro ty, co jsou armádou nepolíbeni, PX je zahraniční obchod, který si zřizují zahraniční armády v místě svého působení. Za poslední roky se ale situace výrazně zlepšila. Armáda má nový materiál a sklady se naplňují funkční výstrojí. Jistě, pořád máme ještě co dohánět, ale nynější stav je nesrovnatelný s vykradeným a nefungujícím resortem po vládách a ministrech ODS.

Plánovaný nárůst financí pro naši obranu proto maximálně podporuji. Ostatně to bylo právě hnutí ANO, které za našich ministrů obrany a financí napumpovalo do armády a jejích složek přes půl bilionu korun. Slíbili jsme, že do konce volebního období dosáhneme 1,4 % HDP, a to jsme také splnili. Nebylo to přitom jenom o výboru pro obranu, ale také o odvaze našich vlád a dobrém řízení našich ministrů. Všichni přes média sledujeme nákup izraelských raketových kompletů, radarů, děl Caesar nebo vrtulníků Bell. A už jako samozřejmost bereme, že se nakupují česká vozidla Tatra a Titus. Samozřejmě nesmíme zapomínat na nákupy dělostřelecké munice a střeliva, rovněž od českých firem.

Co je ale vidět méně, jsou růsty platů vojáků, a tedy i zatraktivnění jejich profese, což vedlo k naplnění ambiciózních náborových cílů. Opravené zázemí nemovité infrastruktury v posádkách, zrekonstruované a vybudované nové prostory pro výcvik - to vše se odráží v kvalitě přípravy a výcviku. Možná tyto výdaje neplní titulní stránky novin, ale ocenění z mezinárodních cvičení dokládají, že jsme se vydali správnou cestou. A to vše se povedlo bez jakýchkoli skandálů.

Ale vraťme se k programovému prohlášení. Ono tam toho vlastně moc ke komentování není, protože dokument je dost prázdný. Nenabízí žádná řešení, žádné recepty. Body programového prohlášení jsou napsané lišácky, takže vlastně netušíme, co se za nimi skrývá. Sliby jsou neurčité, neměřitelné, obtížně vyhodnotitelné. Jak si snad mám vysvětlit, co znamená plnění náborových cílů tím, že sebereme vojákům peníze? Nebo že chceme zasahovat do základních strategických dokumentů pro naši obranu, které byly schváleny na základě konsenzu o směřování a rozvoji našich obranných schopností a politiky?

Těším se na návrhy zefektivnění akvizičního procesu a změnu zákona o zadávání veřejných zakázek. Doufám, že neodbornými zásahy nákupy naopak nepohřbíte. Již nyní jsou všechny významnější obchody prováděny s využitím výjimek nebo jednacích řízení, které jsou v zákoně speciálně upraveny pro armádu. Držím vám palce, abyste, paní ministryně, ukočírovala Generální štáb, protože heslo "víme, co chceme, a chceme to nejlepší", není vždy namístě. V byznysu se používá výraz účelnost a efektivita, převedeno do světa akvizic - kupovat správné věci a kupovat je správně. Doufám, že to bude platit i za vlády ODS.

Jenom velice v krátkosti bych se vyjádřil k tomu, co tady říkal pan poslanec Okamura k BVP, protože mně to nedá. On tady říkal nepravdu. Ano, pan poslanec Vích je bývalý profesionální voják, je dobře, že je v klubu SPD. My v našem klubu máme tři profesionální vojáky. K plavání BVP - no, jasné, to je takový ten přežitek Varšavské smlouvy, kdy jsme potřebovali, aby nám všechno plavalo. Dneska je to úplně zbytečné. Zahraniční vojenské akademie, tam se učí úplně něco jiného. Jestliže je vodní překážka, tak se ta vodní překážka prostě jednoduše obejde nebo objede, protože daleko důležitější je ochrana lidských životů, takže je daleko lepší, když to bévépéčko je dobře opancéřované a ta osádka je chráněná, než to, že to dokáže plout po Labi. To je absolutní hloupost, která je poplatná někde šedesátým létům. Infrastruktura - no jasné, současný tank T-72, který používá naše armáda, má - nevím - 50 tun. Takže ono tam moc velký rozdíl není. V tom bych taky problém neviděl. Omlouvám se, ale musel jsem se k tomu vyjádřit.

Ostatně když už jsme u těch BVP, paní ministryně byla u 7. mechanizované brigády. Pevně doufám, že akviziční proces s BVP nějakým způsobem rozlouskne co nejdříve tak, abychom jasně věděli, jestli ta bévépéčka se koupí, anebo nekoupí. Samozřejmě, pokud by se nekoupila, tak už všichni víme, že za tuhletu cenu se nejspíš - nebo bez navýšení ceny - by se ta akvizice asi už neudělala. Takže v téhleté velice důležité akvizici pro armádu jí také držím palce, aby měla šťastnou ruku na výběr. Pak pan ministr Metnar tady bude mluvit za chviličku, tak on asi se k tomu vyjádří. Já jsem prostý poslanec, takže tam až do struktury ministerstva tak daleko nevidím, ale děkuji, že mi radíte.

Když si čtu programové prohlášení, nevím, proč jste zapomněli na naše spojence ze střední Evropy - Polsko, Maďarsko, Slovensko anebo i Rakousko. I když vlastně tomu rozumím: na ně se v Bruselu mračí, takže se k nim naše probruselská koalice otočí zády. Já si myslím, že to není správné.

Co naopak musím ocenit, je převzetí naší politiky pro podporu českého obranného průmyslu. Ukazuje se, že právě v době krizí je potřeba mít zásoby a výrobní kapacity na našem území. Je potřeba mít vzdělané, prakticky vyškolené zaměstnance, kteří vojenský materiál, výstroj, munici a opravy řeší každodenně. V krizi novou průmyslovou schopnost přes noc nevyrobíme. Podpora českých firem a českých zaměstnanců se spolu s profesionální armádou ukazuje do budoucna jako jediná cesta opravdové obranyschopnosti naší země. V této souvislosti je nutno také poukázat na doposud přežívající systém vojenských státních podniků v působnosti Ministerstva obrany. Je s podivem, že v programovém prohlášení pravicové vlády toto absentuje.

Chtěl bych se vyjádřit ještě k tomu, že nová vláda zkrátila růst platů mimo jiné i vojákům z povolání. Vojákyně i vojáci si růst platů rozhodně zaslouží, a to nejen kvůli tomu, jak moc armáda pomáhá během pandemie covidu. Každodenní příprava, výcvik, mravenčí práce na zajištění naší společné bezpečnosti je nesmírně cenná. Námi navrhovaný růst platů měl pokrýt aspoň část inflace. Teď nebudou mít vojáci ani to v reálu a v reálu budou brát méně.

Jenom se děsím, aby zase z vaší vlády někdo nepřišel s obdobným návrhem, který měl Miroslav Kalousek, když vládla ODS, aby se začaly danit výsluhy. Doufám, že tato hloupost u vás není na pořadu dne.

Jako facku vojákům beru také to, že jste si instalovala svého poradce Šulce jako politického náměstka i za cenu skutečného střetu zájmů a provázanosti s firmami Letecké přístroje Praha a Robot Scientific, které dodávají vybavení do armády, naposledy například drony za 10 milionů, a ve výhledu je od firmy Letecké přístroje Praha záměr hlásit se s lehkými útočnými vozidly. Pokud by tohle udělal náš ministr obrany v minulosti, tak okamžitě svoláváte jako předsedkyně výboru výbor pro obranu a půjdete dělat velkolepé prohlášení, jak je to naše hnutí korupční - takže dvojí metr. Samozřejmě, jako ministryně tento střet zájmů obhajujete. Ano, údajně pan náměstek

tuto firmu prodal. Nevím, komu ji prodal, třeba ji prodal společníkovi panu Sauerovi, který je majitelem Leteckých přístrojů Praha. A vlastně to vypadá tak, jako že se vlk nažral a koza zůstala celá. A co je překvapivé? Kde je protikorupční bojovník Jakub Michálek? On mlčí. (Hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale požádám kolegyně, kolegy v pravé straně sálu o ztišení, aby bylo rozumět tomu, co říkáte. V případě, že potřebujete diskutovat, tak poprosím, jděte do předsálí. Prosím, pokračujte, omlouvám se.

 

Poslanec Pavel Růžička: Děkuji. Takže kde je protikorupční bojovník Jakub Michálek, který mlčí? No jasně že mlčí, protože je rád, že Piráti pro zkrachovalce ve volbách, jako jsou pánové Lipavský, Kolářík, Třešňák, Profant, vybojovali teplá místečka na ministerstvech, tak tam mohou uklidit klientelisticky další Piráty, kteří nezískali poslanecký mandát. Rozrůstají se nám ve státní správě geometrickou řadou, takže takový docela skvělý zaopatřovací ústav.

Také mě mrzí, že dochází k průvanu v působnosti Ministerstva obrany i na jiných odborných pozicích, které nemají s politikou vůbec nic společného. Nyní se ukáže, jak služební zákon funguje v praxi, pokud ho nebude tedy ohýbat pan státní tajemník Vančura. Zatím vidím jenom trafiky pro poradce, kamarády a spřátelené redaktory. Jsem velmi zvědavý, zda bude zajištěna apolitická kontinuita tak, jak má být.

Paní ministryně, přebíráte fungující resort, který je na rostoucí trajektorii. Já vám přeji v dalším působení jenom úspěch, protože bezpečnost a obrana České republiky by měla být apolitická. První dny vlády mě ale vůbec nepřesvědčují, že by vládní koalice věděla, co jak dělat, nebo snad měla nějakou vizi. Bohužel, slyšíme jen prázdné fráze a urážky okolních státníků jako od podřízených pana ministra zahraničí, ale i od předsedkyně Sněmovny. Nejspíš to bude asi ta nová politická kultura. Jako opozice budeme vaše kroky bedlivě sledovat, kontrolovat, komentovat. Obranu si totiž od stran z vaší koalice znovu rozložit nenecháme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. A nyní požádám, aby vystoupil řádně přihlášený pan poslanec Lubomír Metnar a připraví se paní poslankyně Helena Válková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Metnar: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády, jsem rád, že si nová vláda vzala příklad z práce hnutí ANO, které na resortu Ministerstva obrany nastavilo nový směr. Jsou ale oblasti, ve kterých s novou vládou nesouhlasím. Jsem přesvědčen, že stát by se měl chovat především transparentně a předvídatelně. Než se vyjádřím k programovému prohlášení vlády, vyjádřím se k resortu obrany. Jsou některé věci, které nemohu opravdu nezmínit.

Za dobu vlády hnutí ANO nabrala modernizace a nákupy nové výzbroje a výstroje vysoké tempo, jaké tady v minulosti nikdy nebylo. Po období škrtů v obranném rozpočtu jsme konečně začali masivně investovat do své obranyschopnosti. Od mého příchodu na Ministerstvo obrany bylo napříč resortem uzavřeno více než 43 000 smluv za 150 miliard korun. Vojáci se díky tomu dočkají moderní techniky, vybavení, které opravdu nutně potřebují.

Dovolte mi připomenout další významné zakázky. Jde o nové ruční zbraně od České zbrojovky, víceúčelové vrtulníky, radiolokátory MADR, dopravní letouny CASA, malorážková munice, přenosné raketové komplety a celá řada další techniky. Zvýšená pozornost byla rovněž věnována odstranění dlouhodobé zanedbanosti nemovitého majetku zvýšením investiční výstavby výdajů na opravy a údržbu. Od roku 2018 došlo k výraznému navýšení investičních prostředků do oblasti nemovité infrastruktury a v roce 2020 byl díky tomu zastaven proces jejího postupného zanedbávání.

Byla zpracována koncepce rozvoje a udržování nemovité infrastruktury resortu do roku 2035 a objemové a zastavovací studie k stavebnímu rozvoji jedenácti prioritních posádek Armády České republiky. Celkový počet realizovaných investičních akcí za sledované období činí více než 1 700 akcí. Investiční akce byly zaměřeny především na rozsáhlé rekonstrukce a modernizace prvků nemovité infrastruktury a na výstavbu nových budov v souladu se zmíněnou koncepcí a také s koncepcí výstavby Armády České republiky.

Pro fungování Armády České republiky a zajištění bezpečnostních dodávek jsou stěžejní státní podniky a organizace resortu obrany. Ministerstvo obrany v uplynulých letech zásadně zefektivnilo chod a využívání státních podniků zřizovaných ministerstvem. Státní podniky byly stabilizovány jak ekonomicky, tak personálně. I přes krizi způsobenou kůrovcem a pandemii koronaviru byly přijaté jednoznačné strategie, které zajistí jejich efektivní fungování. Státní podniky před několika lety čelily existenciálním problémům a bojovaly s cash flow, dnes je na stole navyšování platů jejich zaměstnanců.

U Vojenských lesů a statků díky efektivnímu krizovému řízení došlo k úspěšnému zvládnutí kůrovcové kalamity s tím, že si státní podnik zachoval kladný hospodářský výsledek bez použití rezerv. Byly přijaty jednoznačné strategie, které zajistí efektivní fungování státních podniků díky konkrétním a měřitelným cílům, které mají pevné termíny a dopředu definované odpovědné osoby za plnění těchto úkolů.

U příspěvkových organizací jsou důležité velké investice do infrastruktury, zejména u vojenských nemocnic v řádu miliard korun. Organizace Ministerstva obrany začaly intenzivně využívat prostředky z evropských fondů, které se v minulosti resortu vyhýbaly. Vojenské nemocnice sehrály a stále sehrávají významnou roli v rámci boje s pandemií koronaviru, a to jak v oblasti léčby, tak v rámci testování, a zejména očkování. Ústřední vojenská nemocnice zajistila vytvoření a provoz úspěšného Národního očkovacího centra.

Za vlády hnutí ANO byla podpora domácího průmyslu prioritou. Armádní zakázky přinášejí práci a peníze Čechům, proto plných 97 % uzavřených smluv bylo s českými dodavateli. Během mého působení v resortu bylo s českými subjekty uzavřeno více než 42 000 smluv za téměř 94 miliard včetně 526 smluv za přibližně více jak 24 miliard se státními podniky, u kterých je zřizovatelem Ministerstvo obrany. Pokud se u nás něco nevyrábí, jako radiolokátory MADR, vrtulníky a další technika, a dodavatel byl ze zahraničí, trvalo Ministerstvo obrany na minimálně 30% podílu českého průmyslu. Uvedu dva příklady: nákup děla Caesar, kde se budou naše firmy podílet ze 40 %, a raketový systém SPYDER, kde se budou české firmy podílet 38 %.

Investice do obrany se pozitivně odrážejí v růstu HDP, výběru daní a zaměstnanosti. Na jaře minulého roku také vznikla Agentura pro mezivládní obrannou spolupráci pod zkratkou AMOS, jejímž cílem je podpora prodeje vojenského materiálu na mezivládní úrovni. Po podobné podpoře volaly české firmy už mnoho let. Nástrojem pro mezivládní obchod s vojenským materiálem disponuje jen sedm států na světě, nyní i Česká republika. A zároveň už tato podpora sklízí ovoce. Naše vláda schválila uzavření dohody se Severní Makedonií na opravu vojenských vrtulníků.

V oblasti podpory domácího průmyslu je zásadní oblast podpory exportu, neboť český obranný průmysl je na exportu závislý z více než 90 % a úspěch v zahraničí zároveň umožňuje firmám větší investice do rozvoje svých kapacit v Česku. Za vlády hnutí ANO byla schválena aktualizovaná strategie vyzbrojování a podpory rozvoje českého obranného průmyslu, která určuje směřování v oblasti podpory obranného průmyslu nově až do roku 2030.

S podporou domácího průmyslu úzce souvisí také podpora obranného výzkumu, vývoje a inovací. V této oblasti je resort obrany stabilním poskytovatelem finančních prostředků pro subjekty z obranného průmyslu, z akademické sféry i výzkumné organizace.

Co se týče obranné zahraniční politiky, v období let 2014 až 2021 se Armáda České republiky úspěšně zapojila do operací NATO, Evropské unie a OSN. V Mali jsme ve spolupráci s Francií a dalšími evropskými spojenci zapojeni do výcviku tamních ozbrojených sil a boje proti terorismu v rámci úkolového uskupení Takuba, kde jsme se zapojili jako jedna z prvních evropských zemí. Od června roku 2020 do ledna roku 2021 Česká republika úspěšně velela misi EUTM, v době obnovy fungování mise po první vlně covidu a po vojenském puči v srpnu roku 2020.

V roce 2021 jsme v obtížné situaci do konce června bezchybně zvládli stažení vojáků z Afghánistánu. V naprosto chaotické situaci pak byla v srpnu roku 2021 perfektně zvládnuta evakuace zastupitelského úřadu a afghánských spolupracovníků z Kábulu do České republiky.

Včas byla zahájena kvalitní příprava resortu na předsednictví v Radě EU ve druhé polovině letošního roku. V roce 2020 byla během českého předsednictví V4 schválena nová dlouhodobá vize obranné spolupráce zemí V4 s cílem posílit roli zemí V4 v NATO a EU. Na začátku roku 2021 byl úspěšně dokončen projekt společného nákupu cvičné munice prostřednictvím agentury NATO NSPA, iniciovaný a vedený Českou republikou.

Pro zabezpečení obranyschopnosti České republiky je důležité zajištění náboru vojáků. Ke konci roku 2021 měl resort obrany téměř 27 000 vojáků z povolání. Stoupající zájem o službu v armádě odráží zásadní změny v systému odměňování a stabilizaci platového ohodnocení vojáků na úrovni odpovídající trhu práce. Průměrný služební plat vojáků z povolání vzrostl z 26 000 v roce 2014 na více jak 40 000 v roce 2021. V roce 2015 jsme předložili a do praxe zavedli zásadní změny v zákoně o vojácích z povolání a v roce 2016 zcela novou právní úpravu služby vojáků v aktivní záloze. Zvýšil se i počet vojáků v aktivní záloze. Od roku 2018 roste počet vojáků aktivních záloh každý rok v průměru o 10 %, dnes jich máme víc jak 3 500. Došlo k návratu efektivního třístupňového způsobu velení a řízení Armády České republiky, jaký je běžný v armádách NATO, to znamená strategický stupeň, operační stupeň, taktický stupeň.

V této covidové době musím opět zmínit, jak je armáda zapojena do boje s pandemií. Armáda od počátku pandemie pomáhá všude, kde je třeba. Lidé to vnímají a ještě více to posílilo její důvěryhodnost. V září 2020 důvěřovalo Armádě České republiky více jak 75 % našich občanů, což bylo nejvíce od začátku sledování od roku 1994. V první a druhé vlně armáda pomáhala s transportem a distribucí zdravotních pomůcek, na ostrahu státní hranice bylo nasazeno 9 000 vojáků. Bez vojáků by nevznikla Chytrá karanténa, více jak 2 000 vojáků dvakrát pomohly při organizaci voleb. Několik měsíců udržovali vojáci a příslušníci aktivních záloh v chodu Národní očkovací centrum v O2 Universum, ve kterém bylo vyočkováno více jak 680 000 dávek vakcíny. Bylo vybudováno polní záložní zdravotnické zařízení v areálu Výstaviště s kapacitou 500 lůžek. Nasazení v nemocnicích a sociálních domovech v celkem 163 sociálních a zdravotních zařízeních vypomáhalo více jak 5 000 vojáků. Celkem od začátku v boji s pandemií se vystřídalo více než 25 000 vojáků. Armáda také hned zareagovala po tornádu na jižní Moravě a vyslala tam své specialisty, především ženisty, a také například psychology, lékaře a vojenské policisty. Pomáhalo tam téměř 1 200 vojáků, ale také nepočítaně dobrovolníků z řad aktivních záloh.

Závěrem bych se chtěl vyjádřit ke krokům nové vlády a jejímu programovému prohlášení. Jistě se shodneme v navýšení výdajů na obranu, avšak se neshodneme v tempu růstu a formě zajištění. Jednalo by se o skokový nárůst 50 a více miliard do roku 2025. Zatím jsem neslyšel, kde na to chce vláda vzít. Skokové navýšení výdajů na obranu ve výši minimálně 2 % HDP samo o sobě negarantuje jejich efektivní využití, a tedy ani posílení obranyschopnosti státu. Pokud je zde skutečně záměr o skokové navýšení v roce 2025 v takové výši, je třeba na to Ministerstvo obrany rovněž personálně připravit. To znamená, navýšit personál. To je v přímém rozporu s deklarací, že nová vláda chce snižovat počty úředníků.

Druhým argumentem proti uzákonění je přímá závaznost takovéhoto kroku. Nevíme, na jaké úrovni bude česká ekonomika v roce 2025. Z pohledu probíhající ekonomické krize, jejíž vývoj nelze podle dosavadního průběhu dost dobře předvídat, nelze ani legislativně ošetřené navázání obranných výdajů na HDP považovat za prvek, který zcela stabilizuje rozpočet obrany. Naopak lze očekávat meziroční výkyvy dosahovaného HDP, které následně rozkolísají rozpočty výdajů na HDP navázané. Dobře, ale vaše vyjádření o velkém schodku a ušetření 80 miliard mi poté nedává smysl. Nezasloužilo by si Ministerstvo obrany a armáda jasné návrhy, jak budou financovány?

Z posledních kroků vlády je jasné, že chce občany omezovat, snižovat jejich komfort, například omezením slev na jízdném, a především úsměvným navýšením platů z původních, naší vládou schválených 1 400 korun pouze o 700 korun. Vedle toho už de facto za tři roky dávat 2 % HDP do rozpočtu. Toto navýšení platů o 700 korun má být onou motivací pro vojáky a zvyšování náborových cílů? Takto děkujete vojákům za jejich pomoc a mimořádné nasazení? Co slyším od vojáků na vašich 700 korun? Výsměch, raději nic než toto.

Na závěr mi dovolte vzkázat vojákům: Vojáci, nenechte se těmito kroky znechutit, ještě jednou vám za vaši službu děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně panu poslanci Metnarovi a s faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Žáček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Samozřejmě mi to nedá. Dnešní den je takový specifický žánr a asi je na některé věci nutné reagovat, byť obecně.

Pro někoho může být - a je to nutné teď říct a dnešní den, dnešní noc bude určitě dlouhá, uslyšíme to tady ještě víckrát - může být i lež, nepravda či dezinformace pracovním nástrojem. Já bych vyzýval, abychom to používali, když už je to nutné z některých úst, co nejméně. Politika, a tak já ji vnímám, a asi nejenom já, by měla být soubojem idejí. Zatím to tady z mnoha vystoupení vypadá, jako by to bylo vyřizování osobních účtů. Zase bych se snažil to omezit. Pokud už potřebujete útočit adresně, ať na členy vlády, nebo na nás, nebo na některé bývalé kolegy, nechme si to do výborů, nechme si to do podvýborů. Tam je to místo, kde se to může dít. Tady takto veřejně před národem je to podlé a ubohé.

Dále bych řekl, obecně, v obecné rovině, to sem myslím patří, to, že výbor pro obranu mnohdy do některých věcí musel resort skoro nutit, jeho vedení, čili není pravda, že je zde nějaká velká diskontinuita, respektive není nutné shazovat činnost toho výboru. A je to napříč a bylo to napříč celým výborem, kdy jsme se shodovali, a bylo to třeba i na žádost kolegů z ANO, na tom, že je nutné něco udělat. A proto tady některé ty ataky, které zde byly vyřčeny například proti ministryni obrany, nejsou naprosto namístě a myslím si, že je nutné připomenout, že to prostě bylo jinak. Děkuji za pozornost. (Potlesk vládních poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Nyní prosím řádně přihlášenou paní poslankyni... Pan Metnar má faktickou poznámku. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Lubomír Metnar: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jenom nevím, že by tam byl nějaký adresný atak. To bylo obecné hodnocení situace. Já jsem to bral na sebe, asi to nesměřovalo ke mně jako předřečníkovi. Ale za mě v tom projevu to bylo obecné hodnocení a můj názor a shrnutí mých zkušeností za dobu, kdy jsem byl ministr obrany. Takže nechápu, prostřednictvím předsedajícího, pane poslanče, proč to následovalo za mým vystoupením, ale dobře.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně a teď už tedy řádně přihlášená paní poslankyně Válková, připraví se pan poslanec Kolovratník. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Já vám děkuji, pane předsedající. Budu se snažit hovořit tak, aby opravdu už v tomto duchu, v jakém byla teď přednesena faktická poznámka pana poslance Žáčka, vaším prostřednictvím, nenásledovala faktická poznámka ke mně. Nemám to ani v úmyslu, protože si myslím, že to jednání by mělo být velmi konstruktivní, a my se o to určitě snažíme.

Takže, vážený pane premiére, vážená vládo, milé kolegyně, milí kolegové, já tady stojím v postavení takové dvojrole. Nejdříve budu hovořit jako prakticky vaše vládní zmocněnkyně, protože jak víte, vládní zmocněnec má jediného šéfa, a to je vždycky premiér, pokud tedy nedeleguje tuto pravomoc na ministra, a já chci poděkovat teď momentálně nepřítomnému bývalému premiérovi, mému premiérovi panu Andreji Babišovi za to, že mně umožnil, abych lidskoprávní agendu předala v klidu, nemusela jsem okamžitě, narychlo spolu s rezignací vlády, jak jsem nabízela, ukončit, ale počkat, a panu stávajícímu premiérovi Petrovi Fialovi za to, že opravdu pečlivě hledá mého nástupce nebo nástupkyni.

Chci říci, že vláda Andreje Babiše, která mně tuto agendu téměř před třemi lety svěřila, hodně z těch věcí, které byly opravdu dosti zanedbané, posunula dopředu. A současně, protože chci být konstruktivní, vás chci upozornit na to, co je třeba v této oblasti ještě udělat, na čem je třeba pokračovat, a není lepší místo než tento řečnický pultík, kde některé aktivity člověk může pochválit, některé aktivity může zkritizovat a některé aktivity zůstanou otevřené do budoucnosti. A teprve ta sama posoudí, zda to byl dobrý krok, nebo ne.

Předně bych chtěla říci, že každý zmocněnec nebo zmocněnkyně vlády pro lidská práva... (V sále je velký hluk.) Já jenom poprosím, abych nemusela tak křičet.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano. Vážené kolegyně, kolegové, míra ruchu překročila mez, která je únosná. Prosím vás všechny, kteří se chtějí věnovat něčemu jinému než poslouchání vystupujícího, v tomto případě paní poslankyně, aby se odebrali do foyer. Děkuji pěkně. Paní poslankyně, pokračujte.

 

Poslankyně Helena Válková: Já vám moc děkuji. Já tady navážu a chci říci, že zmocněnec nebo zmocněnkyně vlády pro lidská práva to nemá vůbec jednoduché, a o tom by mohli hovořit členové vlády Andreje Babiše i pan premiér, že často jsem je otravovala, protože jsem kritizovala některé kroky optikou lidských práv, a oni buď vyšli vstříc, nebo nevyšli vstříc, nebo tu problematiku posunuli dopředu, což se v naprosté většině případů stalo, anebo ji prostě nechali a na to upozorním, co vám tam leží na stole.

Takže to úplně první, co bych ráda zmínila, že se podařilo všech šest těch velkých oblastí zaktivizovat, a ve všech těchto šesti velkých oblastech, to znamená ochrana práv zdravotně handicapovaných čili osob se zdravotním postižením, oblast strategie participace romské menšiny na naší společnosti, rovnost žen a mužů, národnostní menšiny, které obzvlášť v době covidové potřebovaly podporu a pomoc, a samozřejmě nesmím zapomenout na Radu vládu pro nestátní neziskové organizace a moji stálou snahu zlepšit obraz neziskovek ve společnosti, což samozřejmě covid jasně ukázal, že bez nich bychom se opravdu s covidem tak dobře, tak jak jsme se vypořádali, nevypořádali.

Neměla bych určitě zapomenout na oblast, kterou zahrnuje Rada vlády pro lidská práva obecně, která má mnoho podvýborů a výborů a pracovních skupin, a já tady zmíním jenom ty, o kterých jistě uslyšíte v jiných souvislostech: výbor pro základní práva a předcházení diskriminaci, výbor proti mučení a nelidskému zacházení. Mimochodem, tento výbor, a já o tom budu hovořit v souvislosti - nevidím tady teď pana... a vidím, pana ministra spravedlnosti - s resortem spravedlnosti se sejde zítra a bude řešit situaci ve vězeňství, kde ve třech věznicích se prošetřují případy - v některých případech - mučení, nelidského zacházení. Víme, že jsou tady případy, které vzbudily i pozornost médií. Musím bohužel potvrdit, že například ve Světlé nad Sázavou je již obžalováno sedm dozorců. Soud probíhá také s dozorci v Rýnovicích, tam už je dokonce soud. Prošetřuje se další případ v Pardubicích. Čili jde už o systémové chyby a samozřejmě resort spravedlnosti - a k tomu se potom vyjádřím, na to budu reagovat, a v programovém prohlášení v tomto bodě, musím říct, klobouk dolů - vězeňství rozumím, myslím, docela dobře a trestnímu právu také, tak v této oblasti se, pane premiére a vládo, to povedlo. Tam si myslím, že opravdu ty úkoly jsou jasné, konkrétní, kontrolovatelné a panu ministrovi závidím i nezávidím. Řada z těch úkolů - to odbočuji - které já jsem začala a nedokončila, například novela zákona o státním zastupitelství, zvýšení odpovědnosti státních zástupců, mohla bych pokračovat. Máte to na stránce 50 a 51, tuším.

Řekla bych, že třeba elektronický monitoring, náramky, které jsem vybírala, které potom můj nástupce Pelikán dokončil, a zdála se ta izraelská firma velmi spolehlivá, se ukázalo potom, že ve výsledku tak nebyla. Za to opravdu nemůže žádný ministr - to se ukáže vždycky později. Ale teď bude na vás, abyste toho náhradního dodavatele vybral tak, aby nám vydržel. Protože to jsou ty perspektivy a v oblasti vězeňství je tedy obrovský kus práce před vámi. Ale narýsovali jste si - na rozdíl od té kritiky, která také z mé strany bude, ale nikoliv v resortu spravedlnosti - narýsovali jste si hodně dobře kontrolovatelných úkolů. Takže se budu těšit, a nejenom určitě já, že například restorativní justice - psala jsem o tom už v roce 1990 příspěvek - bude když ne dominantním, tak alespoň plnohodnotným atributem trestní justice. To znamená vyrovnání mezi pachatelem a obětí, nebudu tady dělat teď přednášku z trestního práva. Pan ministr si to napsal dobře. Je to konkrétní, ale bude se to dobře také kontrolovat. Vždycky je nevýhoda, že obecné fráze se kontrolují hůře.

Já se vrátím k lidskoprávní agendě. Podařilo se přijmout za ty tři roky strategické dokumenty, na které se váže mnoho prostředků nejenom z Evropské unie, ale také se počítá, že určité příspěvky a dotace budou poskytnuty ze státního rozpočtu. Já vám teď přečtu, jaké jsou to dokumenty, protože přijetí a schválení strategie je jedna věc, konkrétní indikátory a přijetí konkrétních opatření druhá a třetí věc je kontrola, a ta už je na vás, a tedy i uvolnění příslušných prostředků, pokud nejdou z prostředků EU - některé jdou. Je to Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na roky 2021 až 2025. Myslím si, že v tomto ohledu nebude tak obtížné ty prostředky zajistit, a pokud vím, tak se s nimi počítá.

Trošku komplikovanější kapitolou může být strategie rovnosti žen a mužů přijatá na rok 2021 až 2030, protože to je to, co jsem v programovém prohlášení bohužel nenašla. Přitom jeden z prvních opatření, konkrétních, které pod mým vedením bylo přijato a vláda ho schválila, byl Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí, který byl teď prodloužený. Ty prostředky, které byly poskytnuté, se velmi hodily a vůbec nestačily samozřejmě na to, co se dělo v dobách covidových, to je jiná kapitola. Takže tady si myslím, že v programovém prohlášení chybí celá oblast vyrovnávání se České republiky s rovností žen a mužů tak, jak by to ve vyspělé Evropě mělo být standardem. Jsme opravdu někde v té poslední čtvrtině.

Další - Strategie rovnosti, začlenění a participace Romů na léta 2021 až 2030. Poprvé v historii je tam to slovo participace. Za každým právem má být odpovědnost, v trestním právu to máme jasné, ale ono to platí nejenom v trestním právu. Když chce někdo práva, musí být i odpovědný. My jsme udělali takový odvážný krok a já moc děkuji romské menšině, její elitě, že dokázala přepracovat tu původní, úředníky klasicky standardně připravenou strategii, s kterou moc nesouhlasila, na strategii, která je opravdu moderní. Věřím, že prostředky, které na ni budou uvolněny z Evropské unie, budou vhodně využity.

Česká vláda, nová vláda, má za úkol v tomto roce, do konce tohoto roku - doporučuji v prvním pololetí, a to můžu doporučovat, ten termín je tam do 31. 12. 2022 - zřídit pozici zmocněnce pro romské záležitosti, protože ať se snažíte sebevíc jako zmocněnec nebo zmocněnkyně, ministr nebo ministryně pro lidská práva, nikdy nepřesvědčíte menšinu národnostní, v tomto případě romskou, že jste takzvaně jejich a děláte to nejlepší, co by chtěli. Oni si zaslouží mít svého zástupce, který bude mít odpovědnost za své záležitosti. V tomto ohledu je to na vládě, aby zřídila to místo, tu pozici, aby ji vybrala dobře - už je tam nominován dokonce Radou vlády pro romské záležitosti nominant, kterého samozřejmě vy můžete nebo nemusíte akceptovat - aby do konce tohoto roku vzala vážně doporučení Evropské unie i Rady Evropy, abychom více zapojili a dali větší práva i odpovědnosti, hlavně práva teď a odpovědnosti v souvislosti s řízením věcí, které se týkají romské menšiny v České republice.

Dále je to Strategie spolupráce veřejné správy s nestátními neziskovými organizacemi. Tady jsem byla nespokojena a opakovaně jsem bývalé vládě připomínala, jak je důležité, abychom zlepšili obraz neziskovek, a že některé z nich jsou nenahraditelné, nezastupitelné, velmi vstřícné vůči občanům, a zapomíná se na ně. Většinou se to redukuje na kritiku několika takzvaných politických neziskovek a zapomíná se na ty stovky neziskovek, které dělají za nás práci, která by nás stála mnohem více, kdyby to měl dělat stát. Snad se něco podařilo, ta strategie s tím počítá. Je připravena, je schválena, je na roky 2021 až 2030. Měla jsem zrovna tu čest, ale i současně tu odpovědnost, za strategie, aby byly přijaté a aby byly připravené, zpracované, projednané se všemi resorty, a pak jsem musela přesvědčit vládu, aby je přijala. Ne vždy to bylo jednoduché.

Jedna strategie vám tam leží na stole, protože ten zmocněnec nebo zmocněnkyně musí být také trošku statečný a někdy podepsat něco, co se třeba moc nelíbí. A vy to víte, ale jste přesvědčeni, že by něco takového mělo být projednáno, a nestačilo se už projednat. Nestačil se už projednat jeden dokument a minimálně na některé otázky byste měli okamžitě reagovat, protože jsme tam v rozporu nejenom s judikaturou, s mezinárodními úmluvami a podobně, ale i s takovým obecným konsenzem. Hned řeknu, o co jde. Je to připravená strategie LGBT+, kde je spousta opatření precizně zdůvodněných vědeckými zprávami, studiemi, statistickými tvrdými údaji. Je to jedna z nejpečlivěji připravených strategií, ale neříkám, že se musí schválit. Nicméně některá opatření, která tam jsou - naštěstí jsem to v programovém prohlášení našla, takže tady nemůžu a ani nechci být kritická, že chcete registrované partnerství - a to už jsme s kolegou Nacherem v minulosti se o to pokusili legislativně přivést na úroveň, která už nebude napadána jako diskriminace lidí, stejnopohlavních párů, kteří uzavírají registrované partnerství. Samozřejmě, o sňatku stejnopohlavních párů v té strategii je také řeč. Doteď jako křesťan a katolík nechápu, když takové země jako třeba Irsko a Španělsko umožní občanský sňatek - já vždycky říkám občanský sňatek, církev je něco jiného, církevní sňatek - tak proč my s tím máme takový problém.

I proto mně chybí velmi citelně, osobně mně chybí v tom programovém prohlášení zákon o celostátním referendu. Proč se bojíme se zeptat lidí na takové otázky jako: Jste pro to, aby mohli uzavřít občanský sňatek stejnopohlavní páry? Proč se toho bojíme? Proč nepřijmeme takový zákon? A ta odpověď by byla potom nabíledni. Něco jiného je samozřejmě - a tam bych byla vždycky a budu vždycky proti - abychom takové referendum konali v oblastech, jako je vystoupit či nevystoupit z EU nebo z NATO, to je pro mě tabu. Ale na otázky kouřit či nekouřit v restauracích, připustit sňatky stejnopohlavním párům, co jsme tady ještě řešili? Například objíždění cyklistů - 1,5 metru, 2 metry, od toho je celostátní referendum. Proč my poslanci máme o tom váhat a nevědět, co vlastně ti, kteří nás zvolili, by skutečně chtěli?

Takže to je jeden ze strategických materiálů, který byste měli projednat, protože minimálně jedna věc, která v té strategii je, je to opatření 1.3.1 - uvést proces úřední změny pohlaví v České republice do souladu s mezinárodními lidskoprávními standardy - by se měla co nejdříve napravit. Jde o to, že léčebné zákroky při úřední změně pohlaví jsou v rozporu s ochranou lidských práv, ty povinné operativní s judikaturou a lze to poměrně snadno upravit novelou občanského zákoníku a zákona o matrikách. V minulosti to ztroskotalo v roce 2018, můžete se, pane ministře, podívat, máte to v resortu spravedlnosti. Můj nástupce pan ministr Pelikán to připravil, bohužel, vláda to už nestačila nějak projednat, nebyla tady ta politická vůle, ze strany Ministerstva vnitra zejména. Věřím, že toto nebude problém pod vedením nového ministra na Ministerstvu vnitra a že se podaří tento opravdu rozpor s lidskoprávními závazky opravit. Je to součástí té strategie kromě jiného.

A teď se dostávám k tomu, co jsem vám také chtěla říci, co je důležité, abyste využili, tak jako využila vláda Andreje Babiše svoje vládní orgány čili rady vlády, výbory. My jsme v průběhu covidu sledovali situaci u těch ohrožených, a to je pro mě vždycky klíčové, protože já jsem si definovala lidská práva zejména jako sociální práva. Přece myslím, že politická práva jsou v České republice nejen dobře upravena, samozřejmě, ale i uplatňována. Ale sociální práva, tam jsou ty největší slabiny. Čili my jsme přijali některé dokumenty, Seniorské desatero /nejen/ pro časy koronaviru. Vznikl dokonce i vládní výbor, máte ho tam, je pod perfektním vedením. Jmenuje se vládní výbor pro práva starších lidí a ten přijal takzvané seniorské desatero pro časy koronaviru, ale nejen pro ně. Nemůžu a nemám prostor to tady číst.

Pak jsme vydali Desatero doporučení týkající se rodin a dětí v rámci koronaviru. Pak jsme vydali Technologické desatero /nejen/ pro časy koronaviru, protože jedna z priorit byla i lidská práva moderní technologie. Vznikl také nový vládní výbor, perfektně vedený, výbor pro lidská práva a moderní technologie. Jsou tam lidé z oblasti IT, z moderních technologií, a ti se snaží ty moderní trendy sladit s potřebami lidí, kteří buď nejsou technicky na tom tak dobře a jejich práva by mohla být tím omezena, nebo jsou prostě často v seniorském věku, řekněme 70+, a nechtějí být odkázáni jenom na pomoc vnuků. To jenom jako konkrétní příklad.

Samozřejmě že máme tady některé konkrétní úspěchy, ke kterým pomohla Poslanecká sněmovna - já jí chci za to poděkovat, a to všem, jak tedy bývalé koalici, což je logické, tak i opozici - zákon o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem, opční protokol k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením. Istanbulskou úmluvu jsme neratifikovali. Je to otázka, která nezná odpověď ano, ne - jednoduchou, a budete se s tím jistě muset nějak zabývat argumentačně i potom politicky.

To, co si myslím, že je veliká škoda, a v programovém prohlášení jsem to kromě celostátního referenda nenašla, je - ale předpokládám, našla jsem tam - že má dojít ke sjednocení péče o ohrožené děti pod střechou Ministerstva práce a sociálních věcí, čili že by to už napříště nebylo roztříštěné - Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo školství, Ministerstvo spravedlnosti a MPSV, takže to vítám, to samozřejmě je velice dobře. Ale třeba zákon o dětském ombudsmanovi, který je klíčovou normou v případech, kdy selhává stát prostřednictvím OSPODu a kdy spory rodičů není schopen dostatečně efektivně hájit, tak ten dětský ombudsman by mohl vstoupit do takového řízení. A současně druhá velká oblast, měl by zajistit participaci mládeže do osmnácti let na řízení věcí veřejných. Takže to si myslím, že by tady mělo být.

Na druhé straně - vidíte, tak ono je to takové, že místy jsem velmi ráda, místy nevím a místy jsem kritická - takže velmi ráda jsem za to, že je tady výslovně stanoveno - a je to také z dílny, tady já upadnu, pane ministře, podezření, že spolupracujeme příliš úzce i na programovém prohlášení, což tedy není pravda - ale máte tady: "Podpoříme konsenzuální řešení rodičovských konfliktů, děti nesmí být obětí sporu mezi rodiči." A to se mi líbilo, protože tady máme sněmovní tisk 40, a ať už ho pozměňovacím návrhem zlepšíme jakkoliv, tak ta podstata tam je, a já jsem ráda, že jsem ho našla v programovém prohlášení.

Co se mi tedy opravdu zase na druhé straně nelíbí, a to musím říct také zcela otevřeně, to je takové to sýčkování, kritika a vyvolávání obav ve veřejnosti, že jsme v tom nejhorším, nejstrašnějším a z hlediska perspektivy nejproblematičtějším roce. Já si myslím, že naopak. Ty dva roky 2020 a 2021 byly nejhorší, a že teď už vidím to světélko na konci tunelu, a takto jsem - protože já chodím do seniorských zařízení bez ohledu na to, jestli jsou volby, nebo ne, takže jsem byla v minulých dvou týdnech ve dvou - a takto jsem uklidňovala seniory, když jsem jim říkala něco více - ale samozřejmě laicky - o inflaci, o tom, jak to bude vypadat s energiemi, o tom, jak jsme na tom se zadlužením, co jsme udělali jako vláda, čili bych vás poprosila, abyste ta negativní poselství nevysílali do veřejnosti, která je víceméně bezbranná, a pokud není zásobena konkrétními fakty, které tady přednesla moje kolegyně, bývalá ministryně financí Schillerová a další řečníci, tak by snadno mohli upadnout do deprese, úzkostí a dalších negativních myšlenek v souvislosti s tím, co nás bezprostředně čeká.

A totéž si myslím o covidu. Covidová problematika, se mně zdá, že už jsme se přes ten vrchol nejen ve světle statistik, ale i ve světle vnímání veřejnosti přehoupli, protože jsme ji zvládli. A zvládli jsme ji my. Vy jistě budete v tomto trendu pokračovat a já vám osobně, a myslím si, že moji kolegové a kolegyně také, budeme držet palce, protože covid by měl sjednocovat, a ne rozdělovat.

Protože jsem slíbila, že nebudu hovořit - jako na fakultě - příliš dlouho, tak se chýlím k závěru. Ten závěr je pro mě nejtěžší, a hned zjistíte proč: protože, a to je také důvod, proč jsem se obrátila na pana premiéra Fialu a řekla jsem mu, že jako poslankyně nejsilnější opoziční strany nemohu pracovat současně, byť by mě agenda lidských práv bavila co nejvíce - opravdu si myslím, že za ty tři roky se něco podařilo.

Dále: budu hlasovat, protože mi tam chybí některé naše klíčové politické plány, opatření a současně nesouhlasím s některými věcmi, tak já nedám důvěru této vládě, byť v těch konkrétních jednotlivých segmentech budu ráda podporovat, jak jsem řekla, třeba v té oblasti spravedlnosti, její kroky. Takže jako opoziční poslankyně, jako někdo, kdo vnímá programové prohlášení jako nevyvážené a v některých oblastech velmi obecné, obtížně kontrolovatelné, a jako někdo, kdo v poslední době slyšel tolik slibů, tu důvěru nebudu dneska vyjadřovat.

Jsem si vědoma, že jsem součástí širšího vládního týmu, takže s panem premiérem Fialou jsme se dohodli, já ke konci ledna končím. Ale slibuji i tady za tím řečnickým pultíkem, že svému nástupci nebo nástupkyni předám agendu řádně, v případě potřeby pomůžu a rozhodně této problematice i ve Sněmovně se chci dále věnovat.

Děkuji vám za pozornost. Jsem ráda, že jsem tady s vámi jako poslankyně, od 1. února už jenom jako poslankyně, jenom v uvozovkách, protože to je vlastně obrovský mandát. Od tohoto pultíku bych ještě ráda poděkovala všem za důvěru, kterou do mě vložili, zejména minulé vládě a panu premiérovi Babišovi výslovně, a samozřejmě těm, kteří v parlamentních volbách rozhodli o tom, že zde budu ve třetím volebním období. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně, to byla paní poslankyně Válková. Koukám, jestli se někdo hlásí s přednostním právem? Nikoliv, tak další řádně přihlášený je pan poslanec Kolovratník. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Tak dobrý večer, kolegyně, kolegové, vážený pane předsedající, pane premiére, členové vlády. Děkuji za slovo. Já bych rád během dnešního projednávání vystoupil k tématu důvěry vlády a mohu slíbit a avizovat, že se budu primárně držet své oblasti, tedy gesce dopravy a toho, když jsem si porovnával předvolební sliby, to co vaše koalice navrhovala, nabízela občanům a voličům, to, s čím argumentovalo hnutí ANO, a to, jaká je realita dnešních dnů a toho dnešního prohlášení.

Na úvod svého vystoupení to možná trochu odlehčím. Vážím si toho a jsem rád, že vaše lavice jsou docela plné, že je zájem - aspoň v tuto chvíli - o diskusi a debatu a že nám, opozici, nasloucháte. Dívám se na sociální sítě, tak jsme rádi, že kalous ušatý zarezonoval, že slovutní komentátoři jako Petr Honzejk, Radek Bartoníček ukázali, že nás sledují, pan Kopecký, pochopili jsme, že má pochopení, a tak uvidíme, jestli po dnešní šťastné středě naší nové vlády bude mít někdo i šťastné pondělí. Tak to jsme rádi, že jsme sledováni nejenom tady ve Sněmovně.

Než se dostanu k dopravě, tak pane premiére Petře Fialo, budu reagovat na vaše vystoupení. Já jsem ho poslouchal velmi pozorně a dělal jsem si poznámky ad hoc v tu chvíli, když jste v úvodu dnešního dne hovořil. Jedna z prvních vět, kterou jste říkal: "Nejsme populisté a neslibujeme, co nelze splnit." Mám k tomu hned krátký komentář, který se do sektoru resortu dopravy váže. Je to pravda, například v těch slíbených počtech kilometrů nových dálnic, té nové výstavby, opravdu příliš neslibujete. A omlouvám se, budu trochu ironický a později to rozvedu. Chvíli mi přišlo, že jste spíše skeptici, že se bojíte toho slíbit víc, nemáte příliš velkou ambici. Ale máte samozřejmě na takové řeknu opatrné prohlášení právo a respektuji ho.

V tom vašem projevu ale byla i řada dalších momentů a byly to podle mého názoru sliby, které trochu jdou proti své logice. Hned jedna z dalších vět: Budeme spořit v rozpočtu, uspoříme rozpočet, budeme snižovat dluh. Ale v programovém prohlášení čtu závazek, který naopak může být ambiciózní: "Dáme krajům šest miliard na silnice druhé a třetí třídy." Vlastně bych z toho slibu mohl mít radost. Připomenu, že...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, já vás trošku přeruším a poprosím zejména v pravé části sálu, aby se kolegové a kolegyně uklidnili a ztišili. Děkuju pěkně. Pokračujte, prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuju moc za to, pane předsedající. Věřím, že má slova snad občas dopadnou k něčím uším, jak jste řekl, zvláště v pravé části sálu. K těm 6 miliardám tady připomenu: právě za vlády, jejímž účastníkem bylo hnutí ANO, to začínalo myslím v roce 2014, ten systém vymysleli, navrhli, běží od roku 2015 v různých výších - 2,5 miliardy, 3, někdy 4 miliardy krajům. A tady chci říci, v těch předchozích vládách - mohli byste namítnout, že není potřeba se vracet do historie, ale v těch předchozích vládách, kde byly účastny ODS, TOP 09, KDU, nikdy se tohle nezavedlo, nikdy to nebylo. Můžeme být rádi, ale já se ptám, kde těch 6 miliard vezmete? Jednoduchý počet, jednoduchý součet - má dáti, dal, takže když někde dávám víc, bude někde méně. A já se ptám a nevidím to v tom programovém prohlášení. Omezíte, snížíte rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury? Sáhnete na investice? Sáhnete na Správě železnic do oprav, do provozuschopnosti? Ono to vypadá jednoduše - nebudeme opravovat, budeme pouze investovat. Ale připomenu, Správa železnic má přes 9 000 kilometrů hustou síť, jednu z nejhustších v Evropě, a už jenom pro samotné zajištění toho provozu, provozuschopnosti, dostatečné bezpečnosti, každý rok ta síť nějaké peníze potřebuje. A my tady slyšíme o nějakém slibu 6 miliard krajům. Na to jsem velmi zvědavý.

Další z vašich vět, pane premiére Fialo: "Budeme šetřit na sobě, nikoliv na občanech." A já se dívám do programového prohlášení a čtu, že budou revidovány slevy na jízdném. Ptám se: Omezíte ty slevy? Jakým způsobem, když nechcete šetřit na občanech? Omezíte seniorům možnost aktivního života? Toho, že za relativně malou částku mohou žít aktivně, jezdit tedy za výlety, na rekreaci, ale třeba i za prací, za návštěvou svých příbuzných, svých rodin? Nebo je neomezíte? Jaká bude ta revize? To bohužel zatím v tuto chvíli nevíme.

Mluvíte o špičkových odbornících, které nalákáte do státní správy. Jakým to bude způsobem? Bude to třeba pracovní karanténou, kdy zase v resortu dopravy na řídících dispečerských střediscích budou možná pracovat dispečeři s pozitivními testy? To bude to lákání odborníků? Mám z toho velkou obavu.

Další z vět, kterou jsem slyšel dnes po deváté hodině: Chceme stavět o 10 000 bytů ročně víc. O 10 000 bytů, a teď ironicky odpovídám: Proto chcete v pátek jako první bod rozebrat stavební zákon? Proto ho chcete demontovat, odložit ho o rok? Místo toho chápu, bylo to nějaké politické, nechci použít slovo vítězství, nějaký výsledek jednání a hlasování tady v Senátu a ve Sněmovně v minulém volebním období. A místo toho - já jsem to psal v řadě veřejných článků - abychom našli shodu a diskutovali o tom, jak ten zákon ještě vylepšit, jak ho dotáhnout k funkčnosti, k efektivitě, najít shodu napříč politickým spektrem - mohou to být témata, jako je územní plánování měst a obcí v samostatné působnosti, může to být konečné dořešení jasného opatření proti nečinnosti stavebních úřadů, lepší definování hmotného práva nebo posílení role stavebníků, ale stejně tak role obcí v soudním přezkumu a ve stavebním řízení - říkáte, že stavební zákon je špatný, že se nelíbí samosprávám a že ho prostě provizorně odložíte, a pak se děj vůle boží. Pak možná přijde nějaké řešení. A to říkám upřímně, to prostě pro mě jde proti tomu slibu, že chcete stavět víc, o 10 000 bytů víc ročně. Říkám si, my bychom vlastně z toho mohli mít radost, ten slib je podle mého názoru nesplnitelný, ale samozřejmě nemáme radost, nechceme, aby to takhle dopadlo.

K té lepší komunikaci: mně dnes a denně píšou zástupci profesních sdružení, oboroví zástupci, asociace, které se zabývají výstavbou, třeba i stavebním povolením nebo povolováním v oblasti cestovního ruchu, kempů, rekreačních zařízení, a říkají, že nový pan ministr pro místní rozvoj - teď tu bohužel není - pan Bartoš jim neodpovídá, nereaguje, dokonce si je blokuje na internetu. Tak já nevím, jak bude MMR řízeno a jak bude odpovídat na řadu otázek a nejasností ve věci stavebního práva.

Musím říct za sebe osobně: ten důvod k vyslovení proti návrhu, tedy k nedůvěře, je další, je politický a ideový. Mně ta celková sestava vašeho vládního prohlášení trochu připomíná dění, které si pamatuji rok, rok a půl ze svého rodného kraje, z Pardubického kraje. My jsme tehdy - bude to kratičký exkurz, slibuji - v krajských volbách se rozhodli jít takovou taktikou nebo strategií, že nebudeme kritizovat, nebudeme za každou cenu zlí a oškliví, vymezovat se. Přišli jsme s vlastními progresivními návrhy. Navrhovali jsme například podporu cestovního ruchu formou voucherů, navrhovali jsme podporu zdravého životního stylu formou dotací na cyklistiku, investice do středních škol, do tabletů, do výukových prostředků, nové způsoby získání evropských fondů. Hnutí ANO tehdy - byla to taková ta nevýhra, sice vyhrálo, musím to respektovat a budu to respektovat, ale ono je to déjà vu, tehdy se opět dohodla taková slepená koalice ze zbytků ČSSD, ODS, TOP 09, KDU, STANu - a dnešní výsledky v Pardubickém kraji? Autobusová doprava je v rozvalu, kraj bude doplácet za loňský rok skoro 500 milionů korun za tuhle službu, za špatnou organizaci. Mně dnes a denně píší občané z jižní, z jihovýchodní části našeho kraje, z Jevíčska, z Moravskotřebovska, že jsou odstřiženi, že jim tam vypadávají autobusové spoje, že doprava nefunguje. Kraj do dneška nemá postaveny přivaděče k dálnici D35, na které získal - a teď pozor, v dubnu 2017 - 2,7 miliardy korun od státu. Dodnes neutratil ani jednu korunu. Amatérské investice v krajském zdravotnictví, doktoři a sestřičky stojí na dešti a čekají, až dostanou stravu, oběd, protože kraj do dneška v krajské nemocnici nezajistil kvalitní stravovací provoz. To je realita Pardubického kraje tady v té koalici, která také jediné, co měla společné - být proti hnutí ANO.

A abych nebyl jen negativní, jsou tu moji kolegové z Pardubického kraje, tak naopak uvedu pozitivní příklad. Krajské město, město Pardubice, kde hnutí ANO je v koalici s ODS a také s KDU, funguje. Není to lehké, diskutujeme, dohadujeme se na městském zastupitelstvu, ale město pracuje, investuje, opravuje školy, školky, koupaliště, staví letní stadion anebo buduje parkovací domy.

Tak to jsou dva příklady srovnání krajského města Pardubice a Pardubického kraje. Já se prostě bojím, že ta realita i vaše, vašeho - použiji termín slepence - proti hnutí ANO, hrozí naší zemi. To říkám jasně a nahlas.

Trochu zapadla jedna věc ze včerejška. Zatím tady byla zmíněna jen párkrát, a to byla demonstrace před Úřadem vlády. Demonstrace proti nové vládě, demonstrace zemědělců. Kolega Karel Tureček to asi rozvede víc než já, tak nebudu zabrušovat do jeho agendy. Ale oni asi novináři přimhouřili oči, nebylo potřeba o té demonstraci moc psát - já jsem se nedíval, ale nevím, jestli některá vláda pár dnů nebo týdnů po svém vzniku před důvěrou už měla demonstrace. To máte pěkný rekord.

A když jsme - velmi krátce - u zemědělství, obrátím se teď kriticky na Mariana Jurečku. Mariane, nebo pane ministře, vy teď tedy jste ministrem sociálních věcí, ale internet je neúprosný. Když jsem si pět minut googloval, tak jsem našel z 22. srpna 2016 oslavné zprávy, jak jsou české lesy v nejlepší kondici za posledních 250 let. Další zalesnění podpoří stamilionové dotace, máme nejlepší krajinu a podíl lesů ještě poroste, řekl v srpnu 2016 ministr zemědělství Marian Jurečka. A realita? Už v té době, už někdy od roku 2015, možná 2013, se na severní Moravě šířila kůrovcová kalamita a rozrůstala se do celé republiky. Také to jsou vaše sliby, veřejná prohlášení ve srovnání s realitou.

Tak, ale teď ten můstek k dopravě, jak jsem sliboval. Byl to poslední odkaz, pane premiére Fialo, na vaše vystoupení z dnešního rána. Vy jste tam řekl větu, a omlouvám se, ta citace nebude přesná: Chybí nám ještě dálnice - v tom souhlasím - a nemáme dobrou železniční síť. Já vás nebudu, pane premiére, zkoušet, považujte to prosím za řečnickou otázku, jestli víte, jak máme hustou železniční síť, kolik vlaků denně třeba čeští dopravci vypraví? Odpovím si sám, nebo napovím: ta síť je opravdu nejhustší v celé Evropě, je to přes 9 000 kilometrů, vlaků vyjede skoro 8 000 denně, takže intenzita té sítě je opravdu velká. A opět se podíváme do programového prohlášení, kde bohužel ty sliby k nějakému zkvalitnění jsem nenašel.

V obecné rovině k resortu dopravy v programovém prohlášení cítím, že zkrátka nemá velké ambice. Mohu konstatovat - teď se už více obrátím na Martina Kupku, nového pana ministra dopravy, a není to ironické - že vláda navazuje na to, co jí bylo připraveno, na přípravu staveb, investic, ať v dálnicích, nebo na železnici, a za to jsme samozřejmě rádi. Je korektní nejen kritizovat za každou cenu, ale být i pozitivní. Jsme rádi, že jste se k tomu svým způsobem přihlásili. Ale když čtu hned v úvodu "stanovíme plán investic", tak se ptám, co je tím myšleno? Vždyť plán investic máme, máme ho na tři roky, máme střednědobý výhled rozpočtu SFDI, včetně toho takzvaného SDV, střednědobého výhledu, máme společně odhlasovanou z minulé Sněmovny přílohu zákona 416, kde definujeme prioritní stavby, máme dopravní sektorové strategie dopravní politiky do roku 2027. Vždyť ty plány máme. Čtu větu: "Zajistíme stabilní rozpočet SFDI." Na to se určitě budu ptát nejen dnes zde, ale tak, jak myslím pan poslanec Žáček avizoval, na hospodářském výboru. Vždyť ten my jsme zajistili v rekordní výši, letos nebo loni to bylo 127,5 miliardy korun. Bylo to zhruba za období vlády hnutí ANO 30% navýšení SFDI. Takže se budu ptát, jak zajistíte stabilní rozpočet? Budete ho navyšovat? Také bude v roce 2025 o 30 % vyšší? Kéž by! Budu moc rád.

A víte, teď budu trochu ironický, tady ta úvodní ustanovení mi trochu připomínají takové ty sliby, že měsíc bude mít čtyři týdny a že se vrátíme k tomu, na co jsme zvyklí, že po létě přijde podzim. Je to konstatování, bohužel není to nic nového. A našel jsem tam i řadu ústupků z těch volebních slibů, a to je dobré, aby občané, naši voliči slyšeli, aby o tom věděli: Do roku 2025 postavíme 200 kilometrů dálnic. A volební program? Volební sliby koalice SPOLU? Bylo to 250 kilometrů dálnic, pod čarou - ANO kvalifikovaně hovořilo o 294, vycházeli jsme z nějaké trajektorie plánu a stavu příprav na ŘSD. Tady vidíte, že argumentačně opírám to, co jsem řekl na začátku, že sliby jsou podle mého názoru velmi málo ambiciózní.

"Prioritně se zaměříme na další úseky D35", čtu v programovém prohlášení. Proti tomu ANO jasně řeklo, že do roku 2023 konkrétně - byl to konkrétní, verifikovatelný slib - zahájíme dalších pět úseků. Na jednu stranu jsem rád, že nová vláda se hlásí k výstavbě vysokorychlostních tratí, koneckonců i to byla naše shoda v březnu 2017 napříč celou Sněmovnou, ale opět - je to obecná proklamace. Proti tomu my v hnutí ANO jsme jasně se znalostí stavu věci na Správě železnic řekli a prohlásili, a budeme k tomu směřovat, že v roce 2025 a 2026 začneme stavět první úseky.

A abych nezapomněl na ten poslední dopravní mód, na vodu, tak vy jste se přihlásili k tomu, že zastavíte projekt Dunaj-Odra-Labe. Rozumím tomu, je to legitimní právoplatný politický názor. Pod čarou podotknu, že i pro mě osobně - z dob studií na pardubické dopravní fakultě jsem o tom projektu slyšel - ta větev mezi Pardubicemi a Moravou skutečně budí spoustu kontroverzí. Blokuje územní rozvoj obcím na území Pardubického kraje. Ale například utéct, opravdu utéct od té části splavnění Labe, dokončení splavnění Labe od Pardubic na státní hranici, tedy přihlásit se k plavebním stupňům Přelouč a Děčín, to si myslím, že je velká škoda. A tady si myslím, že jste měli být více ambiciózní.

Jak jsem řekl, nechci jen kritizovat, chci být korektní a zmínit i věci, které vnímám pozitivně. Určitě chci ocenit stanovení závazného termínu transformace ŘSD do konce roku 2023. Chci ocenit - a vždycky vzkazuji Martinu Kupkovi: rád podpořím rozšíření jednotného lístku, one ticket, do krajů, určitě rád budu spolupracovat a pomůžu se speciálním zákonem na výstavbu vysokorychlostních tratí, určitě podpoříme plánovanou modernizaci 500 železničních přejezdů a tak dále.

Slíbil jsem, že nebudu za každou cenu zbytečně kritizovat a zdržovat, takže závěrem, opravdu závěrem svého vystoupení budu mít čtyři otázky. Nemusíme si hrát na nějaké interpelace, na to bude dost času do budoucna, ale budu rád, když zazní, a budu rád, když je budete vnímat a když se k nim třeba na výboru nebo při projednávání zákonů a rozpočtu vrátíme. Rozpočet je pro mě opravdu zásadní. V programovém prohlášení mně osobně naprosto chybí vyjádření, jakým tempem porostou výdaje do SFDI. Jak jsem řekl, teď v této době bylo to necelých 128 miliard korun, a to je zásadní v dopravě, asi jako všude - je to o zdrojích. A jestliže čtu pouze obecnou větu: "Zajistíme stabilní rozpočet", vidím slíbené výdaje krajům, ale vidím také třeba ty sliby na 500 železničních přejezdů, rozvoj vysokorychlostních tratí, tak na tohle budu chtít a budu prosit o odpovědi, jak zajistíte ten rozpočet a jestli ho budete navyšovat.

A to, co zajímá občany, naše dnes sledující diváky a posluchače, kteří sledují dnešní jednání: Jaká bude cena za dálniční známku? Osobně už jsem si s ní užil své. Přinesl jsem kdysi do Sněmovny návrh v zákoně 13 na zvýšení té možné horní hranice, a to jsem od vás dostal. To jsem od této koalice, od členů v bývalé Sněmovně, dostal za uši. Takže budu se ptát: Ponecháte cenu dálniční známky v původní výši, nebo ji zdražíte? Prosím, řekněte to občanům.

Další otázka, třetí: Železniční regionální tratě. V programovém prohlášení je taková obecná zmínka o modernizaci železnice v logických úsecích, o spolupráci se samosprávami. Ale podívejme se, co se dělo v loňském roce na území Středočeského kraje, jak se zástupci kraje, především ti za hnutí STAN, postavili k regionálním tratím. Bylo to a je velké a silné téma pro mého kolegu Karla Havlíčka. Stát do regionálních tratí ve Středočeském kraji nainvestoval desítky milionů korun a Středočeský kraj řekl, že provoz je moc drahý, a dopravu tam prostě zrušil, neobjednal. Takže i tady prosím o vaši reakci a budu se ptát na to, jak se postavíte - a těch možností je více, určitě o nich rádi budeme diskutovat a třeba najdeme společnou řeč a společné téma - ale když jsem četl program Pirátostanu o jakýchsi přípoložích vysokého napětí a produktovodech v ochranném pásmu dráhy, tak jsem se hezky usmíval. Víc to ani nebudu komentovat.

U železnice poslední zmínka, poslední dvě. Prosím, pane ministře Martine Kupko, o to opravdu prosím, korektně a slušně, je téma ETCS a zabezpečení. Zase jsem v tom programovém prohlášení pouze přečetl větu: "Zaměříme se na větší bezpečnost na železnici, posílena bude dozorová činnost." Vše v pořádku, ale je tam věta, o které vlastně nevím, jak je myšlena: "Aktualizován bude harmonogram vybavení 4 800 kilometrů tratí evropským zabezpečovacím zařízením ETCS." Už jsem to řekl, nechci z toho dělat žádnou interpelaci, my o tom spolu budeme mluvit, vrátíme se k tomu na výboru, ale prosím o pečlivou úvahu a pečlivé zvážení, co je to slovo "aktualizován"? Bude posunut v budoucnosti? Bude posunut dál? Bude to odloženo? To říkám dopředu, že by to bylo velmi špatně, to se prosím nesmí stát. My máme jasně daný, pevně daný a vládou schválený implementační plán zavádění zabezpečovače ETCS. Ten plán jasně říká, že musíme na hlavních koridorech vyjet v tom vyhrazeném režimu v roce 2025 a je to úzce navázáno na všechny okolní státy v železniční síti. Takže tohle teď vůči panu ministrovi dopravy je v dobrém míněný vzkaz a prosím o to, aby - pokud by slyšel nějaké náznaky nebo návrhy, ať více šetří, ať to třeba v čase odsune, že se to třeba nějak vyřeší - aby tady na ta slova neslyšel. Tohle je strašně důležitá věc.

A asi poslední, opět to, co zajímá naše občany, naše i vaše voliče, jsou slevy na jízdném. Už jsem o nich mluvil. My jsme to považovali za vlajkovou loď ve veřejné dopravě. Vidíte, že zafungovaly, že zpřístupnily veřejnou dopravu nejen studentům, ale řadě řeknu nízkopříjmových skupin, lidí, kteří třeba normálně necestují nebo si to nemohou dovolit, ať už o víkendech, ve volném čase, ale i třeba za potřebami, které by si jinak plnili trochu těžko. Vidím to i ve své rodině a ve svém okolí. A tady opět jsem pouze četl větu, že do 30. června systém zrevidujeme. Nevíme jak, nevíme o kolik a já prosím, abyste to nedělali, abyste ty slevy ve veřejné dopravě zachovali. Je to zatím jen obecná proklamace.

A závěr - dvě věty. V resortu dopravy, jak jsem řekl, jsem rád, že v mnoha případech navážete na rozdělanou práci, byť těch ambicí, si myslím, by mohlo být trochu víc, ale to je můj názor, vy máte právo na to, nastavit a postavit to prohlášení tak, jak jste ho formulovali. Veřejně tady prohlašuji a garantuji, že jsem připraven podat pomocnou ruku, spolupracovat, a to nepoliticky, neideově, tak, jak se nám to povedlo v minulém období třeba právě u liniového zákona č. 416/2009. Ale věřím, že pochopíte, že celkově, v tom celkovém vyznění, já osobně takto postavené vládě, slepené koalici s takto postaveným programem, ani já důvěru dát nemůžu a dávat nebudu. Zkrátka věřím a chci věřit, že tady Sněmovnou bude rezonovat víc témat než nesplněné sliby a kalousi ušatí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně za vystoupení poslanci Kolovratníkovi a s právem přednostním se přihlásil poslanec Benda. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedo vlády, páni ministři, paní ministryně, dámy a pánové. Já bych si dovolil v tuto chvíli navrhnout, a to jménem pěti poslaneckých klubů ODS, STAN, TOP 09, KDU-ČSL a Piráti, abychom v jednání dnešní schůze pokračovali i po 21. hodině, i po 24. hodině, i po 2. hodině, 3. hodině, 4. hodině. Dlouhou dobu jsem myslel, že to bude normální, ale když jsem slyšel poslance Kolovratníka, kterého jinak pokládám za poměrně racionální bytost, jak říká šestou větu: A na závěr..., tak jsem pochopil, že to dnes racionální nebude a že je třeba to dotáhnout do konce. Takže prosím jménem těchto pěti poslaneckých klubů protažení do úplného konce.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Bezvadně. To byl procedurální návrh, o kterém by se mělo hlasovat bezprostředně, nicméně paní předsedkyně Schillerová... (Žádá o gongování.) Zagongoval jsem už v průběhu vystoupení pana předsedy.

Odhlásím vás a poprosím vás, abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartami. Počkáme, až se ustálí počet přihlášených. Myslím, že už byl dostatek času na nové přihlášení.

 

Zazněl procedurální návrh od pana předsedy. Dám hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento procedurální návrh? Ať zmáčkne tlačítko ano a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 45, bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovali 173, 2 se zdrželi. Návrh byl přijat.

 

My tedy můžeme jednat po 21., 24., 2. a 3. hodině tak, jak navrhoval pan předseda Benda. Děkuji pěkně.

Budeme pokračovat řádně přihlášenými poslanci. Poprosím, aby se slova ujal poslanec Špičák. Pane poslanče, máte slovo. Možná ještě počkejte, než ti, kteří chtějí odejít ze sálu, odejdou. Jinak poprosím pány poslance i poslankyně o klid, abyste mohl mluvit v klidu.

 

Poslanec Julius Špičák: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážení členové vlády, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, podobně jako předřečník se budu držet svého resortu, svého kopyta, a dovolte, abych se proto vyjádřil ke koncepci resortu zdravotnictví vedeného ministrem profesorem Válkem, které je prezentované v rámci programového prohlášení vlády premiéra Fialy.

Nejprve dovolte osobní poznámku. Obory, kterými se s profesorem Válkem zabýváme, se doplňují. My dva se po léta dobře známe, náš vztah je na akademické půdě pozitivní a já si ho vážím jak v odborné, tak v lidské rovině, což samozřejmě nic nepředznamenává pro konání na půdě politické. Takže slibuji, Vlastimile, že tě budu bedlivě sledovat, a slibuji, že budu kritický a přísně kritický, nicméně bych řekl férově kritický.

Předem si dovolím se ohlédnout za vládním programem vlády minulé, což tvoří určité srovnání. Jistě, jako u ostatních resortů je zde v jednotlivých programových cílech určitá evoluce, je zde překryv, někdy i shoda, zatímco v jiných bodech se naše názory liší. Dovolím si zobecnit určitým příměrem. Všichni bychom chtěli mít dálnice a důchody jako v Německu, školství jako ve Finsku, čistotu jako v Norsku, kulturu jako ve Vídni a vědu a zdravotní výzkum jako v Holandsku. To jsou strategické cíle, kterými se nelišíme, ale můžeme se lišit - a velmi se zásadně lišíme - schopností těchto cílů dosahovat. Odpíchnu se nyní od programu vlády minulé. Byl sepsán kvalitně, logicky a obsahoval omezený počet priorit, což považuji za žádoucí, protože pokud je priorit příliš mnoho, není vlastně priorita žádná. Byl jsem příjemně překvapen, co se vše za minulé období podařilo zvládnout při vědomí, že podstatnou část tohoto čtyřletého období byly resort i celá společnost paralyzovány covidovou pandemií. S důsledky pandemie samozřejmě nemůžeme být spokojeni, v žádné zemi s ní nemohou být spokojeni, a její jednotlivé parametry by měly být podrobeny analýze, protože od té by se měly odvíjet další protipandemické aktivity, a měla by být i inspirací pro další oblasti globálního zdravotního ohrožení. Kupodivu, tuto analýzu covidové pandemie programové prohlášení nové vlády nezmiňuje. Ke covidu se vyjadřuje velmi obecně a tak stručně, že je toto vyjádření možné i přehlédnout. Vyjadřuje se opakovanou frází, že se s ní musíme naučit žít. Jistě, nic proti tomu.

Jediným konkrétním bodem anticovidového programu je návrh na zřízení takzvaného Kochova institutu, po čemž já osobně již dávno volám, a hnutí ANO má tuto myšlenku také ve svém volebním programu. Musím ale upozornit, že Kochův institut je gigant s velkým rozpočtem, širokým záběrem a produkuje ročně na 600 vědeckých prací. Zcela nesouhlasím s prezentovaným návrhem řešení, které považuji za naprosto neproduktivní, a to znamená: návrh zní, že diskutovat zřízený institut by se mělo v rámci České lékařské společnosti. Tuto problematiku již prodiskutovala Rada vlády pro vědu a výzkum a koncept velmi kvalifikovaně připravil profesor Jurajda. Upozorňuji, že Česká lékařská společnost nevykazuje žádnou exekutivu, a tak hrozí proces nekonečné diskuse bez konkrétního dopadu. Doporučuji naopak vytvořit akceschopnou multidisciplinární komisi, která by Jurajdův koncept dopracovala v krátkém termínu včetně financování a určení, v rámci jaké instituce by ústav měl vzniknout. Připadá v úvahu některá z univerzit či Akademie věd, a aby byl projekt úspěšný, musí se personifikovat. Musí být jmenován garant, musí být jmenován ředitel, který tento velký úkol vezme jako své životní poslání.

Když srovnám programy v roce 2018 a 2022, je pochopitelné, jak už jsem řekl, že v řadě oblastí se překrývají. Zabývají se zdravotními pojišťovnami se snahou o zvýšení konkurence a o transparentnost všech procesů - nic proti tomu. Nový program ovšem navrhuje explicitně dobrovolné připojištění. Já se domnívám, podobně jako již mí předřečnici, že tento návrh je v současné době naprosto nevhodný. Považuji jej za úlitbu takzvanému pravicovému elektorátu a myslím, že jej ani představitelé současné vlády nemohou myslet vážně. Vytvořit podobný politicky průchodný program je technicky velmi pracné, vzbudí to velké vášně, odvede pozornost od aktuálních problémů, prohloubí příkopy ve společnosti a zvýší nerovnost v dostupnosti kvalitní péče. To si v současné době v žádném případě nemůžeme dovolit. Jinak oba programy, 2018 i 2022, se zabývají dostupností péče v rámci regionů, to je kontinuální problém. Samozřejmě oba se zmiňují o kontrole kvality - ta byla systematicky nastartována za minulé vlády, ale je to velice technicky komplikovaný proces, daleko přesahující jedno volební období.

Další stálicí je přirozeně digitalizace. Víme, jak mnoho bylo vykonáno za poslední čtyři roky zavedením eReceptu a zavedením eNeschopenek. A samozřejmě problém je transparentnost informatiky, zejména pokud jde o řízení nemocnic. Evergreenem je prevence a já zde samozřejmě myslím, že nemusím upozorňovat - všichni zaregistrovali zcela mimořádné angažmá celé vlády, potažmo premiéra republiky, pokud jde o onkologické programy. Musím říci, že onkologické preventivní programy jsou v Čechách skutečně na vysoké úrovni a dochází k reálnému poklesu incidence řady nádorů, na prvním místě nádoru tlustého střeva. Nynější program ovšem zabíhá do oblasti podpory výroby zdravých potravin, což vedení resortu nemůže ovlivnit, a stěží také při stávajících úhradách lze dosáhnout zásadních změn ve stravování školáků.

Co nový program nezmiňuje, a považuji to za chybu, byť se to může zdát jako detail, je stomatologická prevence dětí. Také již bylo dnes zmíněno a myslím si, že zdánlivě je to marginálie, ale marginálie nikoliv nepodstatná. Oba programy se zabývají reformou psychiatrické péče, která ale též byla nastartována již v minulém období, a domnívám se, že probíhá velmi úspěšně. Dalším evergreenem je samozřejmě zjednodušení administrativy. Víme, že v praxi velmi obtížně realizovatelné. A též reforma postgraduálního vzdělávání, ale tam v současném programu chybí konkrétní zadání.

Na minulém programu z roku 2018 nacházím velmi specificky sympatické tři programy, které prohlášení nové vlády postrádá. Za prvé je to relativní stručnost, což považuji za přednost, protože jakmile máme sto priorit, nemáme vlastně prioritu žádnou. Dalším významným bodem, který se nezmiňuje v současném programu, je zvýšení kompetence - je to apel na zvýšení kompetence praktických lékařů. A konečně velmi významným apelem je explicitně deklarovaná vstřícnost k opozici, protože většina klíčových problémů vyžaduje kontinuální řešení, kontinuální přístup a ten nemůže být zásadně měněn v každém volebním období pod novým politickým diktátem. Podobně nově nenacházím zmínku o navyšování platů zdravotníků, která ve starém programu explicitně zazněla a také byla realizována.

Oba programy dále zahrnují návrhy na snadnější a kontrolovanou implementaci nových technologií. Nově se hovoří o doporučených postupech v rámci Agentury zdravotnického výzkumu. Je to poměrně specifický problém, takže pro ty, kteří se neangažují v oblasti akademie, upozorňuji, že tento projekt není úplnou novinkou. V podstatě existuje, je patrný už na titulní stránce agentury, reálně existuje a existuje též několik desítek již vytvořených doporučených postupů. Ale upozorňuji, nejedná se o nic v zásadě samospasitelného. Tvorba univerzálně strukturovaných doporučených postupů je specifickým během na dlouhou trať a obecně platí, že v době schválení bývají již zastaralé.

Zajímavým novým bodem, který jsem zaznamenal, je motivace příchodu špičkových vědců ze zahraničí. Upozorňuji ovšem, že na to vedení resortu nemá žádný vliv, a jedná se pouze o apel, který já osobně bych rozšířil a zobecnil. Výzkum se musí řízeně zinternacionalizovat. Podobně jako kvalitní fotbal ani špičkový výzkum se nedá realizovat jen s domácími odchovanci.

Za zásadní nedostatek nového programu považuji úplnou ignoraci stimulace příchodu zahraničních pracovníků nebo zdravotnických pracovníků ze zahraničí, bez kterých reálně by naše zdravotnictví již nemohlo existovat. A tento problém bude tedy nepochybně narůstat.

Dovolil bych si shrnutí. V rámci možností negativně ovlivněných pandemií se z předchozího programu podařilo realizovat řadu priorit. K programu nové vlády nemohu být jinak než kritický. Podle mého názoru je příliš obsáhlý, rozvleklý, nekonkrétní, občas alespoň pro mě ne zcela srozumitelně formulovaný, zabíhá do oblastí, které vedení resortu nemůže ovlivnit. Vychází spíše z volebního programu SPOLU. Volební program PirSTAN, který jsem četl velmi pečlivě, prakticky nebyl zohledněn. Konkrétně chybí proticovidová strategie. Projekt Kochova institutu, jak už jsem se vyjádřil, je v podstatě nereálný. Připojištění považuji za naprosto nevhodné. Důraz na výzkum je nekonkrétní. Chybí stimul příchodu zdravotnických pracovníků ze zahraničí. Pod některými formulacemi má fantazie nenachází reálný obsah, například: "Do konce roku 2022 podpoříme vznik dalších komplexních center zdravotní péče."

Další bod, který si dovolím rozporovat, ač nejsem ekonom, je víceleté plánování financování. To je program pro prognostika, nikoli však z reálného světa. Plánovat mohu cokoli, ale máme-li jednoroční celostátní rozpočet, není důvod, aby se resort zdravotnictví choval jinak, zejména s ohledem na velmi dynamické změny všeho druhu.

Pokud bych měl program nové vlády oznámkovat, hodnotil bych jej známkou horší, než je známka průměrná. Nejenom že mě nenadchl, ale ani neuspokojil. Budu žádat o vysvětlení sporných bodů. V této podobě s ním nemohu souhlasit a na jeho základě nemohu vládě podporu vyjádřit. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji panu poslanci Špičákovi. Mám tady dvě faktické poznámky - první pan poslanec Brázdil. Pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Milan Brázdil: Dámy a pánové, dobrý večer. Ve své faktické poznámce bych chtěl na jeden evergreen, který předřečník pan profesor Špičák tady řekl, upozornit: Kvalitní dostupná zdravotní péče pro všechny bez regionálních rozdílů - považujeme za jeden z pilířů moderního a úspěšného státu. Jasně, souhlasím s tím. Tady je samá snůška, že ten program je špatný. Já bych tady chtěl poděkovat a vyjádřit tomuto sloganu nebo tomuto bodu, pochválit pana ministra. A pochválit ho proto, protože my jsme se spolu bavili a on je ochoten ten regionální rozdíl v přednemocniční neodkladné péči, tím myslím tedy záchrannou službu, sjednotit tak, aby tady nebylo čtrnáct originálů, tak, aby tady byla státem řízená záchranná služba, tak, aby se tato záchranná služba plně rovnala Hasičskému záchrannému sboru a policii, tak, aby záchranná služba nebyla a nedostala se pod gesci hasičů, tak jak se v současné době děje, kdy hasiči mají plán záchrannou službu dostat pod sebe a přednemocniční péči dělat pod Hasičským záchranným sborem. Tedy za tohleto já tedy, ač tu je spoustu jiných věcí, se kterými nesouhlasím, tak za to chci poděkovat. Toť vše. (Potlesk několika poslanců v pravém rohu sálu z lavic TOP 09 a KDU-ČSL.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně, to byla faktická poznámka pana poslance Brázdila. K další faktické poznámce je přihlášen pan poslanec Bělobrádek. Nevidím ho v sále, tudíž jeho přihláška propadá.

My se vrátíme k řádně přihlášeným. Prosím pana poslance Vondráka, aby se ujal slova.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Dobrý večer, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se tady krátce vyjádřil k problematice, která je uvedena v oblasti školství a samozřejmě zčásti v oblasti vědy a výzkumu. Nepochybně považuji za dobrou zprávu to, že se navazuje na to, co se udělalo v minulém období, to znamená na Strategii 2030. To si myslím, že je dobře, protože naše školství si nezaslouží rychlé pohyby, které by mohly vést k destabilizaci, a myslím si, že směřování tohoto pohledu je naprosto v pořádku. Takže tam si myslím, že je to dobré, a myslím si, že tady nejsou ani rozdíly, které bych vnímal jako podstatné a zásadní.

Souhlasím s tím, že financování bude klíčové. Ze své pozice předsedy školského výboru velice rád pomůžu tomu, aby (Náhle je slyšet v mikrofonu několik hlasů.) školy a školství obecně dostávaly více peněz. Poněkud to trošku hatí to, že vlastně už v prvním kroku došlo k tomu, že učitelé... Někdo má puštěný mikrofon za mnou. (Předsedající vypnul svůj mikrofon.) Děkuji. Dostávají navýšení nebo o 2 %, což je v rozporu s tím, co jste všichni chtěli. Je to vlastně po čtyřech letech poprvé, co tady učitelé bohužel dostanou méně, než by si zasloužili, a nemyslím si, že by to v letošním roce a v minulém roce měli nějaké jednoduché. Myslím si, že výuka, kterou procházeli, byla velice náročná. Takže já pevně věřím, že rozpočet, který se připravuje, nebude v tomto lakomý a naši učitelé a samozřejmě všichni, kteří jsou zapojeni do vzdělávání, se nedožijí toho, čeho jsem se dožil já jako rektor, kdy za vlády, kdy ministrem financí byl pan Kalousek, jsem musel uspořit 300 milionů korun, prosím, 300 milionů korun!

Podívejme se do dalšího bodu, a to je bod "Revize rámcových vzdělávacích programů". Já jsem také názoru, že podstatou učení není říci vše, ale co je potřebné a důležité. To si myslím, že je nepochybně správně, takže je třeba provést tuto revizi. Ale přiznám se, že jsem trošku skeptický k tomu, co zaznělo, že tam se v podstatě explicitně vyjmenovávají věci jako občanské vzdělávání, etická výchova, kritické myšlení, výuka dějin 20. století, a zapomněli jsme na jedno, o čem se tady velmi bouřlivě diskutovalo. My jsme v minulém období zrušili maturitu z matematiky a odůvodnilo se to tím, že ta maturita není potřebná, že důležité je změnit výuku matematiky jako takovou. Bohužel, do dnešní doby se nic nestalo. Samozřejmě to jde i za minulým ministrem školství. Myslím si, že matematická kompetence nebo kompetence v oblasti matematiky je jedna z těch, která se hodnotí jako klíčový ukazatel vzdělanosti mladých lidí společně s češtinou a s dalšími přírodními vědami. Takže si myslím, že bychom se měli vrátit k tomu, že Newtonovy zákony budou zase součástí rámcových vzdělávacích programů. Mám ten pocit, že jsme se rozhodli jít cestou příliš měkkých dovedností a zapomínáme na to, co v podstatě hýbe světem kolem nás.

Co bych považoval za důležité si uvědomit, a to je to, co slýchávám vlastně při každém setkání s průmyslovými zástupci nebo s lidmi z průmyslu, a to je věta: Chybí kvalifikovaná pracovní síla. Rozumím tomu, že chceme naším školstvím připravit lidi pro budoucnost, ale ty firmy a průmysl je potřebuje teď hned a oni teď hned tady nejsou. A já věřím, že řešení je připravovat lidi s tím, že prostřednictvím celoživotního učení je budeme dovzdělávat, připravíme je k tomu, aby vnímali nutnost se přizpůsobit novým technologiím, novým oborům, které nás v podstatě budou v následujících dekádách nechci říct pronásledovat, ale čekat. Z tohoto pohledu bych zase, a to vnímám jako pozitivum, ocenil to, že se v programu objevuje explicitně, že se uvažuje o duálním vzdělávání. Chtěl bych tady říct, že jsme nachystali zákon, věcný návrh zákona duálního vzdělávání. Budu jenom rád, když na něm budeme moci stavět, a pevně věřím, že právě to, co dneska pokulhává nejvíce ve vzdělávacím systému, to znamená odborné vzdělávání a praktické vzdělávání, tímto napravíme.

Souhlasím s tím, že úloha ředitele je klíčová. Ředitel musí mít odpovědnost, musí být v podstatě zodpovědný za kvalitu výuky, vzdělávání. Problém je, že na to nemají čas, a bohužel si myslím, že je asi mylné si myslet, že to vyřeší informační systémy a digitalizace. To není pravda. My prostě musíme změnit kompetence ředitele, on musí mít k sobě partnera, který se bude starat o provozní věci, o investice, prostě ředitel školy nemůže obcházet stavební firmy a kontrolovat, zdali výměna oken probíhá řádně, či neprobíhá řádně, od toho musí být někdo jiný. Ředitel skutečně musí být vůdčí osobností pedagogickou, nikoliv tím, kdo se bude starat o veřejné zakázky. To znamená, to nevyřeší informační systém. To je skutečně záležitost hlubokých změn, které musíme udělat. Myslím si, že vzorem můžou být vysoké školy. Tam je pozice rektora, je tam pozice kvestora a každý má rozdělené kompetence v tom, aby se tyto věci neděly. To znamená, kvestor se stará o provoz, o finance, investice. Rektor samozřejmě má, řekněme, to hlavní slovo nad tím, co se týká řekněme obecného formování vysoké školy, ať už z pohledu vzdělávání, vědy, výzkumu, a samozřejmě i u uplatňování třetí role. Mimochodem, třetí role v tom programu také chybí.

Je třeba si uvědomit, že univerzity jsou klíčové. Nedostatek lékařů, nedostatek stomatologů, ale nedostatek i techniků, to jsou všechno věci, které si musí univerzity uvědomovat a musí v podstatě respektovat tyto potřeby přirozeným způsobem, protože mají svou autonomii a nařídit se jim to nedá. Takže to si myslím, že bude třeba také do budoucna upravit.

A teď se dostanu k problematice vědy a výzkumu. Na mě, přiznám se, je ten program tak, jak je představený, velmi obecný. Je tam spousta věcí typu "chceme moderní, koordinovaný a transparentní systém řízení". Já si pamatuji jednoho svého kolegu ze Spojených států, který říkal: Výzkum se nedá řídit. To bych samozřejmě nechtěl takto říct. Myslím si, že problém výzkumu je mnohem komplexnější, protože základní výzkum motivují a řídí lidé, kteří ho dělají, protože to jsou ti, kteří objevují. Ale samozřejmě aplikovaný výzkum a výzkum, inovace, to jsou věci potom, které jsou řekněme taženy trhem a požadavky společnosti jako takové. Ale tady bych chtěl říct, že mě překvapilo zřízení Ministerstva pro vědu a výzkum, ale hlavně mně to připadá, že to je napůl cesty. Proč? Protože výzkum v podstatě se realizuje na vysokých školách, a my teď tedy máme něco, co je samozřejmě i specifikováno v rámci toho programu, že bude Ministerstvo školství komunikovat s Ministerstvem pro vědu a výzkum. To znamená, zcela určitě tady bude dvojkolejnost v řízení. A když se tedy už to ministerstvo připravilo, nastavilo, tak se mělo udělat tak, že součástí toho ministerstva bude i řízení vysokých škol. Takto to mají v Rakousku, takto to mají jiné země, protože samozřejmě více než vzdělávání na univerzitách je právě jim vlastní to, co dělá univerzitu univerzitou, a to je v podstatě výzkumná činnost. A proto my stále v této zemi máme problém se prosadit ve všech žebříčcích, které hodnotí univerzity, protože si neuvědomujeme, že hodnocení především tíhne k ukazatelům, které (se) vážou na vědu a výzkum. Tak to si myslím, že by se mělo buďto napravit, anebo si myslím, že to ministerstvo bude dle mého názoru poměrně dost zbytečné.

Ale já se nechám přesvědčit, že se mýlím. Nechám se přesvědčit konkrétními činy a já jsem člověk, který strávil celý svůj život ve výzkumu a na vysokých školách, ať už u nás, nebo v zahraničí, a já pevně věřím, že se v podstatě něco najde, co tyto věci změní, protože se trošku obávám, že někdy ty naše univerzity jsou v takovém někdy až příliš velkém poklidu, není tam ta motivace a to, co by je řekněme tlačilo k tomu, být nejlepšími na světě, i když samozřejmě to není úplně jednoduché.

Takže já se těším na to, že ty věci se změní, rád přispěji, ale jak říkám, necháme se překvapit. Takže děkuji a nevím, jestli můžu říct: příjemný večer a ať ten zbytek uběhne. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkujeme. Nyní další přihlášený do rozpravy je pan poslanec Karel Tureček, poté se připraví pan poslanec Jaroslav Bžoch. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Tureček: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, já bych se chtěl podívat na Programové prohlášení vlády z logiky, že by se mělo jednat o průnik volebních programů stran vládní koalice. Když se ovšem podívám na Programové prohlášení vlády v oblasti zemědělství, musím konstatovat, že se jedná téměř výhradně o pouhé překlopení programu koalice SPOLU.

Volební program stejně jako volební kampaň má za cíl bezesporu mobilizovat voliče i za cenu určité polarizace společnosti, ale pokud takový potenciál v sobě obsahuje Programové prohlášení vlády, tak je to zásadní problém. V oblasti zemědělství programové prohlášení opravdu takový potenciál v sobě má, a to je provedení revize postoje České republiky vůči společné zemědělské politice.

Když jsem si udělal onu zmíněnou revizi jednotlivých programů, nikde jsem nenašel, že nová vláda, nová koalice, se bude chystat provést revizi postoje České republiky vůči společné zemědělské politice. Změna strategického plánu v této politice nebyla ve volebním programu žádné strany současné vládní koalice. Vláda narychlo mění kompromis. Chci říct, že o tomto kompromisu se velmi pečlivě vedla diskuse celý loňský rok. Proběhlo jedenáct kol vypořádání za účasti všech nevládních organizací, akademické sféry, zástupců jak Evropského parlamentu, zástupců Poslanecké sněmovny, zástupců Senátu.

Průběžně tento strategický plán byl konzultován s Evropskou komisí. Pracovalo na tom 24 pracovních skupin. Přesto vláda mění tento plán od stolu a mávnutím ruky. Na změně tohoto strategického plánu během jedné noci je nejlépe vidět arogance a bezohlednost nové vlády. Já se chci podívat na to, jak tato vláda chce tuto změnu opět projednat, když minulá vláda na to potřebovala jeden celý rok. Jak jsem říkal, jedenáct kol vypořádání připomínek, 24 pracovních skupin, a po 15. lednu tohoto roku tento strategický plán má vláda odeslat do Bruselu ke konzultacím.

Na první pohled ty věcí zní - vládní sliby - líbivě, protože si lidé asi představí malé rodinné farmy s ekoprodukty, kterým se přidá na úkor těch velkých. Podpora malých rodinných farem je naprosto správná. Hnutí ANO mělo v programu větší platby na první hektary. Ale co chci zdůraznit? Že takovéto zkratovité rozhodnutí nesmí poškodit české zemědělství jako celek. Nesmíme si střílet do vlastní nohy. A tady chci říct, jaká bude realita po té změně v České republice. Vycházím z jasné struktury českého zemědělství. Je to pouze 9 % zemědělských firem, které hospodaří na rozloze do 50 hektarů, dále je to pouze 6 % zemědělských firem, které hospodaří do 100 hektarů, takže celkem se jedná zhruba o 15 % zemědělských subjektů. Zbytek zemědělských subjektů, více než dvě třetiny zemědělských subjektů, hospodaří na výměře více než 500 hektarů a více. Je to naše jakési historické dědictví, kdy zemědělství bylo vždy založeno na velkých zemědělských podnicích, a to chci zdůraznit. To se netýká jenom období po roce 1945, ale když si vezmeme statistiku z roku 1896 za Rakouska-Uherska, tak zjistíme, že 28 % zemědělských subjektů hospodařilo na ploše vyšší než 2 000 hektarů, 28 % zemědělských subjektů v roce 1896 v českých zemích.

Já si myslím, že revizí této politiky se vláda chce pasovat do role jakéhosi zemědělského Jánošíka, který bude bohatým brát a chudým dávat. Chci zdůraznit také, že již nyní mají menší farmy vyšší dotace na hektar než farmy větší, to je i v rámci současného programovacího období. Ale vláda svým krokem ze včerejší noci vybočuje z konceptu celé Evropské unie. Stanovuje výši takzvané přerozdělovací platby, která se připočítává k základní sazbě na hektar, ve výši 23 %. A tady jsme skutečně vybočili oproti všem státům z Evropské unie. Ve 24 státech Evropské unie je sazba této přerozdělovací platby stanovena na 10 %, jenom Německo má 12 % a Litva má 20 %. A my si stanovujeme tuto platbu ve výši 23 %. Je tedy skutečně naší ambicí vzor Litvy? Vzor zemědělství Litvy, když stanovujeme tuto sazbu ještě mnohem vyšší, než stanovila Litva? Proč chceme podseknout naši konkurenceschopnost?

Vláda se zavazuje, že po roce přistoupí k případné revizi. Já bych chtěl zdůraznit, že rok v českém zemědělství a vůbec v zemědělství, které má biologický charakter výroby a produkce, je strašně krátká doba. Každý, kdo se v zemědělství pohybuje, ví, že má-li něco v zemědělství změnit, prostě potřebuje mít tyto podmínky jasně definované minimálně dva, spíše tři až čtyři roky dopředu i s ohledem na určitý generační interval hospodářských zvířat, zejména v chovu skotu, v chovu prasat. Chci zdůraznit, že vláda tímto neuváženým krokem prohloubí rozdíly mezi zemědělci a bude hazardovat s cenami potravin a tím i s celou společností. Po neúměrném růstu cen energie, cen plynu se dočkáme i růstu cen potravin. Rozhodnutí vlády v této oblasti tomu bezesporu přispěje.

Další věc, ke kterému přispěje toto opatření, se týká ceny nájmů a ceny zemědělské půdy. Všichni víme, že v minulém období za uplynulých deset let narostla cena zemědělské půdy. Před deseti lety cena zemědělské půdy byla v průměru kolem 3 korun za metr čtvereční, nyní se ta cena v průměru pohybuje kolem 25 korun. Dostáváme se i do kritiky, že zemědělská půda už se stává zájmem různých spekulantů, různých skupin se zahraniční účastí a zemědělci již na nákup zemědělské půdy stěží můžou dosáhnout. A to si myslím, že právě toto rozhodnutí o přerozdělovací platbě k tomu výrazně přispěje. Proč? Protože malým farmám do 150 hektarů, když to čistě spočítám nějakou matematikou, přibude navíc oproti ostatním jiným subjektům 3 800 korun. Dále tam je ještě další platba mladým zemědělcům, začínajícím zemědělcům do 40 let ve výši zhruba 140 euro za jeden hektar. Tady připomínám, že Německo má tuto sazbu taky stanovenou jenom na 70 eurech na hektar. Přispěje to k tomu, že samozřejmě na úrovni malých farem, rodinných farem, dojde k přeplácení nájmů. Zvýší se tlak vlastníků půdy na tyto malé subjekty, protože to bylo příčinou i růstu ceny půdy, ceny nájmu v minulosti. Minule argument základních vlastníků byl: Když berete takovéto dotace, tak my chceme po vás vyšší nájem. A ten nájem se zvýšil zhruba na 2 až 2,5 tisíce korun, v některých případech i 3 tisíce korun. V tuto chvíli ten tlak bude značně sílit a bude tlačit ceny pachtu až k 4 až 5 tisícům korun na jeden hektar. A to postihne samozřejmě malé rodinné farmy. Není žádným tajemství, že tyto mladé subjekty většinou uzavírají smlouvu s vlastníky s výpovědní lhůtou jeden rok. Ti velcí, jak vy jim stále říkáte, ti to mají relativně slušně ošetřené. Prakticky žádná firma neuzavře s vlastníkem smlouvu, pokud tam není výpovědní lhůta stanovena na pěti, šesti či sedmi letech výpovědní lhůty, prostě s jednoduchým důvodem, protože zemědělství má biologický charakter výroby a zemědělec si prostě nemůže dovolit ze dne na den změnit radikálně své plány z hlediska produkce i z hlediska udržitelnosti. Takže já varuju před tím, že kdo bude postižen, budou rodinné farmy, které odevzdáváme do rukou vlastníků půdy a jejich diktátu. Takže když se vrátím k příměru zemědělského Jánošíka, v konečném důsledku tohoto opatření bude Jánošík naruby, který bude brát chudým a dávat bohatým, oněm překupníkům se zemědělskou půdou.

Dále bych se chtěl u programového prohlášení zastavit u jakéhosi kontroverzního bodu, který byl i ve volebním programu koalice SPOLU, a to je určení minima příjmů ze zemědělské činnosti na 30 % pro získání investičních dotací. Jde tedy o dotace Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu a dotace z Programu rozvoje venkova. Tady, abych nebyl jenom kritický, pochválím vládu, že změnila svoji nejprve pozici a záměr Programu rozvoje venkova, kofinancování, národní kofinancování nechat 35 % a podle tisku se včera rozhodla ponechat sazbu kofinancování ve výši 65 %, jinými slovy, vrátila se k rozhodnutí minulé vlády Andreje Babiše, což pro rozvoj venkova hodnotím jako velmi kladné.

Co ale kladně nehodnotím, právě těch 30 %. Kdo jsou subjekty? I malé rodinné farmy bez problémů doposud plnily procento 50 % příjmů ze zemědělské prvovýroby. Co by jinak rodinné farmy dělaly, když se zabývají zemědělskou prvovýrobou? Takže problém plnění toho procenta nebyl pro ně problematický - 30 % je už velmi spekulativní. Chceme, abychom za rodinnou farmu definovali rodinné farmy, které vlastní solární elektrárny nebo bioplynky, a tudíž nemůžou plnit kritérium 50 % ze zemědělské prvovýroby, tak je chceme stáhnout do investičních dotací? Tady bych aspoň apeloval v tomto směru na vládu, aby trvala na další podmínce vůči těmto subjektům. Dobře, chceme více subjektů, aby se zabývaly zemědělskou prvovýrobou, ale tak dejme podmínku 30 % při podání projektu, ale po realizaci projektu zvýšit v určitém období, dejme tomu třech až pěti let příjem ze zemědělské prvovýroby k 50 %. Pak toto opatření má svou logiku.

Za posledních patnáct let byli zástupci dnešní koalice na Ministerstvu zemědělství více než devět let a zaštiťovali se prakticky tímhle evergreenem. Když vidíme třebas redukci, tu ambici redukce organizačních složek státu z třinácti na tři, tak jsme se jí nikdy nedočkali. Prakticky vždycky to skončilo na čísle stejném, se kterým se začínalo. Prakticky za celou tu dobu se zrušila jenom Zemědělská vodohospodářská správa.

Mám-li se vyjádřit k Ministerstvu zemědělství komplexně, nemůžu opomenout již tady zmíněnou problematiku Lesů České republiky. Minulá vláda Andreje Babiše na řešení kůrovcové kalamity vynaložila celkem 17 miliard korun. Jednak to bylo 13,5 miliardy korun takzvané přímé kompenzace vlastníkům za kůrovcovou kalamitu a další 3,5 miliardy korun byly vyšší prostředky na obnovu a pěstební činnosti v lese. V tuto chvíli prakticky na účtu Lesů České republiky je k dispozici 9 miliard korun, protože minulé vedení Lesy České republiky ekonomicky stabilizovalo, stabilizovalo tento státní podnik, a myslím si, že v tuhle chvíli státní podnik Lesy České republiky je ekonomicky stabilizován.

Když se podívám jak do programového prohlášení vlády, tak do volebního programu koalice SPOLU, tak tam je ustanovení: budoucí zisky státních lesů nepůjdou do státního rozpočtu. Fajn. Tu možnost, aby tyto zisky ze státního podniku Lesy České republiky a ze všech státních podniků České republiky umožnila novela zákona o státním podniku, která byla přijata v roce 2012 a navrhla ji Nečasova vláda. Tak to jenom připomínám, abychom zjistili, kde je ten problém. A trochu mě zaráží slovo budoucí zisky, budoucí zisky státních lesů. Takže jestliže je dneska 9 miliard korun na účtu, můžeme se spolehnout na to, že vláda tyto prakticky finance nevyužije, třebas jako v minulosti byl určitý záměr je využít, třebas investice 2 miliardy korun na lesy v Rumunsku, která se samozřejmě neuskutečnila, nebo projekt výstavby nového sídla firmy ve výši 1,5 miliardy korun? Já si myslím, že v tuhletu chvíli je prioritou dále podpořit ten podnik z hlediska stabilizace a samozřejmě přispět k tomu, aby se české lesy v tuhle chvíli se dokázaly prakticky plně vyrovnat v následujícím čtyřletém období z kůrovcové kalamity.

Chci se také ještě zmínit o programovém prohlášení v oblasti vodního hospodářství. Prakticky musím konstatovat, že pro mě to prohlášení je neúplné. Zcela nedostatečně se věnuje boji s klimatickými extrémy. Zcela opomíjí řešení povodní a řešení sucha jako řešení nedostatečné. Chci zdůraznit, že vždycky v odborné veřejnosti je shoda na tom, že my nemůžeme prakticky bojovat s jedním extrémem a druhý extrém opomíjet. My vždycky preferujeme třeba boj se suchem, ale upozorňujeme boj třeba s povodněmi. A já si myslím, že naši předkové v tomto směru vždycky mluvili komplexně a mluvili o boji proti extrémním účinkům vod, protože jedním extrémním účinkem boje je povodeň a druhý extrém je sucho.

A já bych chtěl tady podotknout, my stále ten problém sucha a povodní podceňujeme. Když si vezmu studii FAO z hlediska disponibilních zdrojů vody, tak Česká republika v rámci zemí Evropské unie je za Maltou a Kyprem prakticky na třetím místě s nízkou disponibilitou vodních zdrojů. Je to jednoduché, protože na jedné straně jsme střechou Evropy, to znamená, že jsme plně odkázáni na srážky, prakticky žádná voda ze zahraničí k nám nepřitéká, v tomto výhodou mají určitě třeba Maďaři nebo další státy, a druhý nepříznivý vliv je to, že jsme vnitrozemským státem, takže z hlediska disponibility vodních zdrojů nemůžeme využít jaksi moře a desalinaci mořské vody, jako například využívají přímořské státy, třeba stát Izrael s tím vyřešil svůj zásadní problém.

V této oblasti bych očekával tedy rozhodně víc než jen podporu obnovy mokřadů v tůních a malých vodních nádržích. Očekával bych minimálně přihlášení se k programu protipovodňové prevence, který byl tuším od roku 2002 vždy podporován napříč politickým spektrem. Vždycky když se o tomto problému tady ve Sněmovně hlasovalo, tak prakticky si troufnu říct, že podpora financování tohoto programu měla absolutní prioritu, vždycky získávala bych řekl podporu poslanců napříč politickým spektrem, úplně přehledně onu ústavní většinu. A já tady bohužel v programovém prohlášení vlády podporu tohoto programu a podporu řešení povodňové problematiky nenalézám a chci říct, že povodně se suchem neodešly. Povodně tady jsou, byť jsou na místní úrovni, ale mnozí z nás to ve svých volebních regionech zažili v průběhu loňského roku, a spíš se z těch, bych řekl, krajských nebo celostátních úrovní přesunuly na ty místní úrovně v podobě bleskových povodních.

Takže na závěr mi dovolte vyjádřit nad programovým prohlášením zklamání a obavu, že české zemědělství, lesní a vodní hospodářství v následujícím období nečekají příliš dobré časy. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkujeme. A nyní je řádně přihlášen pan poslanec Jaroslav Bžoch a připraví se pan poslanec Jan Richter. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Bžoch: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chci využít této příležitosti, kdy před nás přestupuje nová vláda a žádá nás důvěru, otevřít debatu o budoucnosti české zahraniční evropské politiky. Ještě ale než se dotknu těchto témat, tak bych se rád zastavil u jedné věci, a to je kvalifikace ministra zahraničních věcí Jana Lipavského.

Pane ministře, nebudu vás hodnotit podle vašeho vzdělání, nebudu vás hodnotit ani podle vaší bakalářské práce nebo vztahu k V4 a dalších věcí, které byly ve veřejném prostoru, jako vztah k sudetským Němcům, k Izraeli a podobně. Já vás ale budu hodnotit podle kritérií, která jste si sám stanovil na vašem blogu, když jste se vyjadřoval k jednomu z vašich předchůdců, konkrétně k Tomáši Petříčkovi. Vy jste v tom blogu psal: "V politice má rozhodovat síla osobnosti." To jedno z vašich kritérií. Splňujete toto kritérium? Opravdu jste ta těžká váha zahraniční politiky? Ale to hlavní vaše kritérium nesplňujete určitě, pane ministře, a tím je demokratický mandát z voleb. Já nejsem ten, kdo tvrdí, že ten demokratický mandát z voleb zde musí být, nikdy jsme to neprosazovali, to je vaše kritérium. To jste si vy sám stanovil, když jste v tom blogu mluvil o panu ministru Petříčkovi.

Ale pojďme hovořit o budoucích plánech vaší vlády. První věc, která mě v programovém prohlášení vlády i koaliční smlouvy upoutala, je revize vztahů k Rusku a Číně. Já si myslím, že je tu dnes skvělá příležitost, abyste nám vlastně vysvětlili, co tím myslíte. A chci se bavit velmi věcně. Pominu skutečnost, že pokud my bychom v minulém volebním období po kauze Vrbětice například řekli, že chceme revidovat vztahy s Ruskem, tak byste byl vy první, kdo nás bude napadat, že chceme ty vztahy oteplit, že budeme ustupovat Hradu, že jsme servilní vůči Kremlu a podobně. Proto bych rád věděl, co to vlastně znamená. Vy jste v otázkách Václava Moravce, jestli jsem to správně pochopil, řekl něco s významem, že by se ty vztahy měly oteplit, a dokonce jste říkal, že by mohlo proběhnout vzájemné setkání ministrů zahraničních věcí buďto v Praze, nebo v Moskvě. Opravdu si myslíte, že k tomuto může dojít - že se vracím k tomu vašemu kritériu - že jste tak silná politická osobnost, že se dokážete sejít s panem Lavrovem? Opravdu? Čeho chcete dosáhnout? Já bych chtěl znát nějaký fahrplan v revizi těch plánů. Chcete dosáhnout toho, že nás vyškrtnou z toho směšného seznamu, na kterém nás Rusko vede po tom, co jsme se urputně snažili vyřídit situaci s Vrběticemi? Já bych chtěl vědět, co se stane. Přiznejme si, že naše vztahy s Moskvou jsou na bodu mrazu, a já to říkám s klidným svědomím, protože my jako Česká republika jsme nic neudělali a k tomu, že jsme na tom seznamu, jsme vlastně nijak nepřispěli.

Pak tu máme Čínu. Tady jsem spíše zvědavý, co ta revize znamená, a hlavně bych byl zvědavý na to, jaký postoj tedy k Číně vůbec máte a v jakém stavu dnes naše vztahy s Čínou jsou. Nejsem žádný advokát čínského komunistického režimu, to určitě ne. Myslím si, že většina z nás je si tady vědoma, co se děje s Ujgury, jak je potlačovaná občanská společnost v Hongkongu. Samozřejmě také víme, že si Čína brousí zuby na Tchaj-wan. To víme. Ale také se podívejme na Litvu, jak si vyšlápla na Čínskou lidovou republiku, a ve svém zápase s Čínskou lidovou republikou zůstala v Evropské unii téměř osamocena. Takže nedělejme si nepřátele tam, kde to není třeba, a přistupujme k naší zahraniční politice pragmaticky.

Teď se dostanu k té zakleté Visegrádské čtyřce. Už to tady bylo několikrát dnes zmíněno a já bych chtěl znát, jaký bude ten postoj. V programovém prohlášení máte napsáno, že spolupráce s V4 bude součástí našich vazeb na všech úrovních, a také ale mluvit jednotným hlasem. To jste chtěli změnit, to máte v programovém prohlášení, že naše vláda v zahraniční politice bude mluvit jednotným hlasem. No, ale ministr pro evropské záležitosti Bek říká, že V4 se vlastně přeceňuje a že ho velmi překvapila teze o spolupráce s V4 na všech úrovních. Prý si o tom promluví s panem premiérem. V tuhle chvíli by mě tedy zajímalo, co vám na to pan premiér řekl. To bych opravdu chtěl vědět. V podobném duchu mluvila v minulém volebním období v jednom rozhovoru se mnou i paní ministryně Langšádlová, která se klaněla k tomu, že V4 je pro nás vlastně spíše toxická. No a nový politický náměstek pana ministra zahraničních věcí šel ještě dál. Ten v rozhovoru s novináři doslova řekl o špíně Orbánova režimu. Je toto opravdu diplomatické vyjádření, které by měl říkat vrcholný představitel české diplomacie? Já si to nemyslím.

No a co teprve - i když to není samozřejmě představitelka vlády, ale je to představitelka Sněmovny - co teprve výroky paní předsedkyně Adamové Pekarové? Tak to je úplně jako zlato. Vy chcete spolupracovat s V4 a všichni, které jsem vás teď jmenoval, jste v první řadě udělali to, že jste je urazili. Výborné! Nevypadá to tak, že mluvíte jedním hlasem. My si můžeme o Orbánovi myslet, co chceme, ale říkat o něm a psát na sítích, že de facto podpořil střílení do lidí, je absurdní. Paní Adamová Pekarová by si měla promyslet to, že nereprezentuje svoji stranu TOP 09, ale reprezentuje Sněmovnu, a říct takovéto prohlášení k premiérovi, který byl demokraticky zvolen - a zase se nám to může líbit, nebo ne - je prostě za velkou hranou. Toto stejné by mohla říct o Charlesi Michelovi, který je předsedou Evropské rady, protože ten ve stejném duchu s prezidentem Kazachstánu mluvil a řekl mu témě to stejné. Taky tedy de facto podpořil střílení do lidí? Já si myslím, že ne.

Já si dovolím vládě, a zejména některým ministrům připomenout tu krásu spolupráce v té V4. My spolupracujeme na tématech, která nás spojují, na kterých máme shodu, jako například byly migrační kvóty. Chci upozornit, že bychom například těžko zastavení migračních kvót Bruselu bez našich partnerů ve V4 dosáhli. No, ale těm partnerům teď posíláme nelichotivé vzkazy přes média. Opět říkám, to je výborné!

V programovém prohlášení mimochodem nová vláda jasně deklaruje, že budeme prosazovat přístup k migraci bez povinných kvót. Ano, to je správný přístup a my ho samozřejmě schvalujeme. Bude to důležité, protože máme na stole nový migrační pakt. Je to směs několika legislativ a bude velmi důležité, abychom prosadili to, co tam chceme, a to, co vy říkáte v programovém prohlášení. Ale pokud my budeme naštvávat naše nejbližší partnery, bez kterých se neobejdeme, tak nevím, kdo se za nás postaví. Migrace tady bude, protože víme, co se děje v Afghánistánu, populační růst v Africe, takže s tím se musíme vypořádat do budoucna a je důležité najít v tom své partnery.

Další věc spojená s V4. Ministr Bek se chce stavět na stranu EU ve sporech, které vedou státy V4 s Evropskou komisí. My ale nejsme zodpovědní za problémy, které mají členské státy s komisí. My ty spory nemůžeme přece pískat, my nemůžeme určovat, na jakou stranu se budeme stavět. My přece nemůžeme říkat komisi, že se stavíme na jejich stranu v tom a v tom případě a v těch ostatních ne. Nesnažme se prostě spory hodnotit sami.

Jen tak pro informaci, v roce 2020 zahájila Evropská komise 903 řízení. Některá skončila dále u Soudního dvora Evropské unie, a já se tedy ptám: to si jako Česká republika sedneme a všech těch 903 řízení projedeme a budeme říkat: A tu se stavíme na stranu Evropské komise a tu se stavíme na stranu toho státu? Vždyť je to přece absurdní. Máme na to mechanismy, ty nechme, ať fungují. Co třeba spor Evropské komise s Portugalskem, Lucemburskem a Belgií, když nezavedli opatření proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které přímo ovlivňují fungování vnitřního trhu a které taky zmiňujete? Ten vnitřní trh zmiňujete, jak je velmi důležitý, ve vašem programovém prohlášení vlády. Evropská unie má mechanismy, komise má svoje pravomoci, Evropský soudní dvůr Evropské unie má své pravomoci. Tak nebuďme arbitrem, nepřísluší nám to. Nemůžeme být arbitrem evropského práva, natož pak práva vnitrostátního v Polsku, Maďarsku, Španělsku, Nizozemsku, Belgii, v jakémkoliv jiném státě.

Teď se malinko zastavím u pojmu, který máte ve svém programovém prohlášení, a to je havlovská diplomacie. Já bych chtěl více vysvětlit, co za tím pojmem je. To neříkám, že by mě ten pojem nějakým způsobem urážel, to určitě ne, ale rád bych to věděl. Pokud se jedná o akcentaci lidských práv, větší akcentaci, než byla doposud, která byla samozřejmě s prezidentem Havlem spojena, tak bych chtěl ale vědět, co bude ta změna. V čem ta havlovská diplomacie bude změněna oproti vládám, které tu byly před námi, jak se to tam bude promítat? Nebo to mám chápat, že to je návrat naší diplomacie do devadesátých let? No, svět je dneska úplně jiný než v těch letech. Svět se změnil, světový řád je jiný. Tak co to tedy znamená? Pokud to máme chápat, že rozšíříme například rozvojovou transformační spolupráci, já jsem s tím v pohodě. Ale chtěl bych vědět, co to tedy znamená, co si pod tím představit. Ale jak říkám, ten pojem vůbec neodsuzuji nijakým způsobem, ten pojem havlovská diplomacie. Nemám s tím žádný problém, ale v programovém prohlášení není napsáno, co to vlastně je.

Teď bych si rád vyjasnil ještě jednu věc, ta je podle mě velmi zásadní a tou je euro, naše - ne naše, zatím ne, doufám, že ani nebude - společná evropská měna. Ministr Jurečka několikrát hovořil o tom, že vláda chce plnit maastrichtská kritéria - v pořádku - a mluvil i o ERM II. K tomu se také v tom vašem programu hlásíte, protože chcete umožnit vést firmám účetnictví a daňovou evidenci v eurech. Na druhé straně ale nad tímto někteří vládní představitelé kroutí hlavou. Říkají, že nebude, že ne, a podobně. A teď bych chtěl vědět - a hlavně občané by měli vědět - jak to tedy bude, zda Česká republika bude pod vaším vedením směřovat do eurozóny, nebo ne. Bylo by to vůči občanům a nám fér vědět, co to bude. Já totiž nemám problém s plněním maastrichtských kritérií. Maastrichtská kritéria ukazují, že finance jsou v pořádku, že to funguje a je to samozřejmě ukázka zdravých financí. Je to samozřejmě v pořádku, s tím problém určitě nemám.

Ale pojďme si otevřeně říct, kolik států v eurozóně dnes ta kritéria plní? Vždyť my, když do eurozóny přestoupíme, budeme společně (zodpovídat) za jejich dluhy. A teď se dostanu k těm dluhům. Naší novou vládu trápí velmi zadlužení, a to je na 43,5 % vůči HDP. Ale co zadlužení Řecka? 200 % HDP, zadlužení Itálie - 170 % HDP! A tyto země, nenalhávejme si, že někdy v nejbližší době splatí tyto své dluhy. S přestoupením do eurozóny samozřejmě riskujeme to, že oni si řeknou jednoho krásného dne o další finanční injekci. A kdo to bude platit? Budeme to platit my, protože se na tom budeme podílet. Proto je tady ta má otázka na euro.

Teď bych se jenom zastavil ještě krátce - a už budu končit - vaše programové prohlášení říká: "Budeme prosazovat intenzivní česko-německé vztahy v celé šíři spektra" a tak dále. Ano, já s tím souhlasím. S tím samozřejmě podle mě z nás nikdo nemá problém. Ale z celého vládního prohlášení, z toho programového prohlášení mě napadlo Rakousko, což mi přijde divné, protože si myslím, že na Rakousko, pokud jmenujeme Německo, tak bychom se měli jmenovitě věnovat i Rakousku.

Tady, co se týče evropských záležitostí, tak zde máte napsáno, a já to nebudu číst celé, přečtu jenom začátek: "Prosadíme systematickou přípravu české pozice k jednotlivým návrhům na evropské úrovni." Já jsem členem evropského výboru, byl jsem členem evropského výboru i v minulém období. My jsme samozřejmě k tiskům dostávali rámcové pozice, takže já si dokážu představit, jak vypadají, vím, jak jsou zpracované. A v tuhle chvíli by mě tedy zajímalo, co bude ta změna. Opět je to hezky napsané, ale co je ta systematická změna v rámcových pozicích? Co se změní? Co vy chcete změnit, abyste lépe informovali občany? Ono je to hezky napsané, ano, budeme lépe informovat občany, budeme to dělat systematicky. Ale jak tedy? To tam vůbec není napsané.

A tady poslední věc, u té se musím jenom zastavit. "Budeme podporovat takovou reformu EU, která upřednostní principy subsidiarity a proporcionality a zajistí pravomoci členských států tak, aby nevzrůstal demokratický deficit." S tím také souhlasím, já s tím také nemám problém. Ale jak to tedy souvisí, protože dnes máme ministra zahraničních věcí, máme ministra pro Evropskou unii, oba dva jsou ze stejné koalice a ta koalice měla v programu, že by rádi převedli více pravomocí, o kterých se rozhoduje pod hlasováním dvojí kvalifikovanou většinou, takže vlastně sebrali jednomyslnost v těch otázkách, důležitých otázkách, kde dneska je, a to mi nejde úplně dohromady. Jestli to je v programovém prohlášení, platí to takhle a Piráti a Starostové ustoupili od toho podle mě nesmyslu, tak jedině dobře.

Závěrem mi dovolte říct, že z toho, co jsem se dočetl ve vašem programovém prohlášení, zahraniční politika vlastně vychází ze stálé platné koncepce z roku 2015, což je dobře. Naše zahraniční politika má být předvídatelná a určitě by měla být dále pragmatická. Pokud se mi dostanou odpovědi na tyto otázky, tak budu jedině rád, a tímto vám děkuji za pozornost. (Potlesk z řad ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkujeme. Nyní je řádně přihlášen pan poslanec Jan Richtr a připraví se paní poslankyně Pokorná Jermanová. Prosím, pane poslanče.

Ano, omlouvám se, prosím posečkejte, pane poslanče, a dávám slovo panu poslanci Robertu Králíčkovi s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážená paní předsedající, vládo, drazí pozůstalí, ti, kteří jste tu zůstali. Já bych chtěl jenom říct, že mě velmi mrzí, že pan ministr Lipavský zcela ignoroval projev pana Bžocha. Nemyslím si, že projev Jardy Bžocha byl nějak agresivní, byl věcný a konstruktivní a pan Lipavský ho prodebatoval se svým kolegou. Považuji to za vrchol arogance a velmi mě to mrzí.

Před čtyřmi lety jsme tu seděli do půl páté ráno a projevy pana Stanjury, Jurečky a dalších byly daleko agresivnější a emotivnější, takže si myslím, že aspoň ten příslušný ministr by mohl mít tu úctu a poslouchat věcný projev opozice. Děkuji. (Potlesk z řad ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní má slovo řádně přihlášený pan poslanec Jan Richtr. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Richter: Děkuji. Dobrý večer, vážená paní předsedající, vážená vládo, poslankyně a poslanci. Na začátek bych si dovolil směrem k vám, paní předsedající. Víte přesně, jak já se jmenuji. Já se jmenuji Richter a vy se jmenujete Richterová. Tak prosím vás, neříkejte mi Richtr, ani já neříkám paní Richtrová. Děkuji. Tím bych začal ten můj úvod.

A teď bych se rád věnoval oblasti sportu v rámci vládního prohlášení. S podporou sportu v České republice a Národní sportovní agenturou je to stejné jako s ostatními sliby nové koalice. Když byly nynější koaliční strany v opozici, nestále jsme slýchali kritiku a zprávy, že mají plán, jak to bude, pokud se dostanou k moci. Shrnu to do jednoduché věty jedné. Ta zní tak: My všechno víme a budeme to dělat lépe než vy, vše je špatně. Když tato situace nastala, ukazuje se, že jaksi chybí plán této současné koalici, a znovu platí to ve všech oblastech - v rozpočtu, řešení inflace, energetické krizi, covidu a tak bych mohl pokračovat. Já však nechci kritizovat všechno, to jsou nadmíru složité situace, já to chápu, ale mají společné to, že jejich řešení není jednoduché. Spíš ale poukazují na to, jak se ta nedávná silná slova směrem k naší vládě ukázala jako naprosto prázdná.

Nikde jsem se nedočetl, jak to bude se sportem doopravdy. Národní sportovní agentura totiž vyřizuje ročně přes 15 000 žádostí, zejména od malých a dětských sportovních klubů, které jsou nyní v nejistotě, protože neznají jasný rozpočet pro rok 2022. Máme rozpočtové provizorium, před kterým jsme varovali, ale odpovědí bylo, že žádné problémy díky tomu nenastanou. Pobavilo mě rozdělování financí podle volebního programu PirSTAN, a to když se tam objevilo v jedné pasáži, že budete dotace rozdělovat sportovně. Já si nedokážu představit pod slovem "sportovně", jak byste rozdělovali dotace, protože si myslím, že se finance rozdělují naprosto přímo a transparentně. V programovém prohlášení vlády to už není a za to jsem rád.

Programové prohlášení vlády ale má přímo napsáno rozdělování financí klubům přímo a transparentně, ale proboha, toto se již děje, takže já nevím, jak ještě transparentněji by se měly rozdělovat, když jsou pod kontrolou tyto finance, Národní sportovní agentura pod podvýborem pro sport a pod kontrolou NKÚ. Chcete aktualizovat investiční programy NSA, ale již nikde není uvedena částka této podpory a aktualizace. Chcete víceleté financování sportu a usilování o vícezdrojové financování. Kolikaleté? Rok, dva, pět, anebo pouze několik měsíců jako v případě zmrazení platů? To se tam nedočtu.

Programové prohlášení obsahuje podíl samospráv na sportovních aktivitách a investicích. Opět se jedná o věci, které jsou běžné, ty, co se běžně dějí. Já si nedokážu představit, že bez pomoci samosprávy by fungoval nějaký klub anebo spolek. Prostě samosprávy se na tom podílejí už dávno. V programovém prohlášení je zmínka o nastavení neinvestičních programů jednodušeji s možností čerpání od začátku roku. Tady se domnívám, že třeba tento rok by to s rozpočtovým provizoriem ani možné nebylo, a jako příklad uvádím to, že neinvestiční dotace byly minulý rok vypláceny již začátkem února.

Programové prohlášení vlády kopíruje ve všech bodech koaliční smlouvu, je zde však z mého pohledu zásadní problém v tom, že za dobu od vzniku koaliční smlouvy se mnohé změnilo. Zejména je to v oblasti energií, kdy klubům a spolkům se skokově zvýšily náklady na energie a programové prohlášení vlády na to vůbec nereaguje. Není zde žádná zmínka, jak budou podporovat přímo kluby a spolky, kde mají děti, aby nám v zimě nemrzly, anebo hůř, aby vůbec nesportovaly. Týká se to sportů, které samozřejmě fungují v létě, na hřištích ale potřebují haly. Ale přes zimu je potřeba trénovat v hale a je spousta sportů, které má pro svoji činnost pouze haly. Víme, že pomoc, kterou vláda připravila a tato Sněmovna schválila, se bohužel dotkne jen velmi malé skupiny lidí, určitě ale ne klubů a spolků, přitom pro ty to může být často až smrtící rána.

Jako člověk ze sportovního prostředí vnímám časovanou bombu, kterou je pro sport, podobně jako pro další odvětví, zdražování energií. Některé sportovní areály už mají faktury, ve kterých došlo k navýšení cen energií až o 500 %, a dochází tak k omezování provozu. S touto situací by mohla pomoci dotační výzva Provoz a údržba, kterou ale Národní sportovní agentura kvůli rozpočtovému provizoriu nemůže vypsat. Programové prohlášení vlády v oblasti sportu buď konstatuje již existující a fungující stav, nebo jsou to prázdné a nekonkrétní fráze, které nezaručují klubům a spolkům financování. Od začátku roku jsou ve své činnosti paralyzováni. Mnoho sportovišť je na pokraji úplného ukončení provozu a tisíce dětí nebudou mít kde sportovat jen proto, že nová koalice není schopna říct, kolik peněz půjde do sportu. Naše vláda pro rok 2022 schválila 7,5 miliardy a to ještě nebyly problémy s vysokými cenami energií. Na letošní rok nebude stačit možná ani 8 miliard. Podpora dětí, trenérů a malých sportovních klubů jsou hlavní priority. A všichni víme, na tom se snad, předpokládám, i shodneme, že pohyb dětí, zejména teď po těch složitých covidových letech, je naprosto zásadní.

Závěrem bych rád položil několik konkrétních otázek vládě, respektive premiérovi, pod kterého NSA spadá. Chybí mi - a rád bych tu odpověď ještě před hlasováním o důvěře vládě chtěl znát - proč není v programovém prohlášení konkrétní finanční částka, kterou chcete sport podporovat, aby s ní kluby mohly počítat? Jaká bude přímá pomoc klubům se zmíněným růstem cen energií? V prohlášení mi chybí, a to je celkem zásadní, chybí podpora sportu handicapovaných. Jaký to má důvod, že se to neobjevilo?

A závěrem už jenom: nikde jsem se nedočetl, jak bude podporována státní reprezentace a olympijské sporty. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji panu poslanci. Beru na vědomí upozornění na preferovanou výslovnost příjmení.

Prosím paní poslankyni Pokornou Jermanovou, která je řádně přihlášená, a připraví se pan poslanec Aleš Juchelka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane premiére - někam odběhl, ale jsem přesvědčena, že mě slyší venku. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem si samozřejmě přečetla celé programové prohlášení této vlády, ale detailněji bych se chtěla věnovat oblasti kultury. Kultuře se totiž dlouhou dobu věnuji jak v minulosti v pozici hejtmanky, tak v současnosti ve výboru regionů, také i jako staronová poslankyně a velmi se těším na spolupráci v podvýboru pro kulturu.

Jistě se shodneme, že naše země se může chlubit rozmanitým kulturním dědictvím, sahajícím svými kořeny daleko do minulosti. Můžeme být hrdí na celou plejádu osobností kultury světového formátu, a to nejenom z dob minulých, ale i současných. Myslím, že se můžeme právem považovat za národ s vysokou kulturní gramotností. Můžeme se opřít o skvělé profesionály a rozsáhlou infrastrukturu. Velkým problémem současné kultury u nás je její značné podfinancování a velká závislost kulturního a kreativního sektoru na veřejných rozpočtech. S tím úzce souvisí i přes v minulosti navýšené platy, nedostatečné ohodnocení pracovníků v kultuře. Covid jako takový dal kultuře velkou ránu a nyní, jak to vypadá dle programového prohlášení vlády a některých jejích kroků, může být pohromou tato vláda.

Jsme svědky toho, že i přes vysokou inflaci nedostali státem placení zaměstnanci v kultuře přidáno v letošním roce ani korunu. Při rostoucí inflaci budou tedy mít v peněženkách peněz mnohem méně. Jde většinou o srdcaře, ale je otázkou času, kdy začnou odcházet. Já se ptám, pane ministře, co s tím budete dělat? Já si myslím, že nic, protože rozhodnutí vlády je jasné, nepřidali jste ani korunu. Nad kulturní scénou se takto stahují mračna, a tak se spousta toho dobrého, co se podařilo v minulosti, přestože tady byla koronavirová opatření, je ohroženo. Nová vláda počítá se škrty a utahováním opasků v době, kdy kultura už tak krvácí. Aktuálně je velmi špatnou zprávou pro všechny kulturní instituce bez ohledu na to, zda spadají do veřejného, nebo soukromého sektoru, zejména rozpočtové provizorium. To prakticky zastavilo veškeré podpůrné programy, kterých mohly kulturní instituce využívat. Stejně tak jsou pozastaveny prakticky všechny plánované investice. To může mít dlouhodobé, někdy i trvalé následky.

Nová vláda navíc zcela ignoruje ochranu kulturních památek jako takovou. Chybí představa o dlouhodobých finančních plánech pro obnovu kulturní infrastruktury na celém území ČR, a to včetně obnovy památkově chráněných objektů. V programovém prohlášení nenaleznete nic o skutečné podpoře vlastníků nemovitých památek a objektů, jak s památkovou ochranou, tak bez ní. Naopak se ale vláda zavázala, že vybere národního ptáka, ale to už tady komentovat nebudu, protože to bylo zmiňováno hojně přede mnou.

Sektor kultury není v ČR rozhodně zanedbatelný. Více než 2 % všech tuzemských zaměstnanců pracuje právě v tomto oboru. V absolutních číslech pak jde o více než 112 000 profesionálních pracovníků a téměř 24 000 dobrovolníků. Kultura sama o sobě může generovat zisk, ale potřebuje k tomu podporu v investicích, renovacích a rekonstrukcích, které jsou obvykle velmi nákladné kvůli důrazu na zachování historických hodnot. Stát samozřejmě není ani za normálních okolností schopen všechny investice do kultury sanovat, rozhodně ne v takové míře, která by byla potřebná. Nicméně musí se na nich z velké části podílet, protože jde o národní bohatství, které jsme zdědili po předcích a nemáme právo je zanedbat.

Kvůli plánovaným škrtům hrozí, že přijdeme v mnoha případech o historické hodnoty, které budou pro příští generace nevratně ztraceny. Programové prohlášení nové vlády sice potřebu financí pro kulturu zmiňuje, ale vzhledem k praktickým krokům této vlády tomu moc věřit nemůžeme. Pane ministře, kde je alespoň nástin představy o víceletém financování kulturních institucí a grantových programů? Jako hejtmanka jsem vždy podporovala a snažila se iniciovat projekty, které by v zapomenutých a mnohdy polorozpadlých památek vrátily život. Není to vždy jednoduché a samo odhodlání pro to nestačí.

Pokud se podíváme na strukturu financování kultury z veřejných zdrojů, pak do ní jdou z 27,8 % peníze ze státních rozpočtů, kraje se podílí přibližně stejně z 27,2 %. Největší břemeno tak leží na obcích, jejichž investice pokrývají potřeby kulturního sektoru ze 45 %.

Považuji za nutné posílit programy podpory regionálních projektů alespoň o třetinu a postavit se za záchranu kulturního dědictví venkova. Jaký je však postoj vlády, to se nedozvíte. Důraz na mecenášství a sponzoring bude sice možná pro některé konkrétní kulturní aktivity přínosný, ale částky, o nichž se bavíme, rozhodně kulturu jako celek nezachrání. Soukromý sektor se na financování kultury podílí každoročně v řádu nižších stovek milionů korun, z čehož zhruba třetina bývá formou reklamy, a přibližně podobná suma jde ze soukromých kapes na vybavení audiovizuální a interaktivní technikou. Soukromému sektoru za to náleží určitě velké poděkování, avšak to rozhodně nenahradí škrty, s nimiž vláda počítá v letošním roce.

Je velkou neznámou, jak velké škrty kulturu čekají. Nebo budeme, pane ministře, překvapeni, že škrty se kultury týkat nebudou? U soukromé podpory jde nyní o stamiliony korun. Přitom my potřebujeme do kultury desítky miliard. Navíc podpora a zvýhodnění sponzoringu a mecenášství je zmíněna ve vašem prohlášení velmi obecně. Jak konkrétně bude vypadat? Bude vůbec pro někoho zajímavá?

Nedostatek financí lze řešit mnoha různými způsoby. Nabízí se samozřejmě přirozené propojení kultury s cestovním ruchem. Tomu může napomoci intenzivnější a kreativnější prezentace naší kultury v zahraničí, ať už by se tak dělo prostřednictvím agentury CzechTourism, nebo jinými kanály, bylo by to přínosné i díky multiplikačnímu efektu, který by měl dopad na celou ekonomiku. Tuto provazbu v programovém prohlášení vlády taktéž postrádám.

V poslední době je velmi důležitá i filmová a herní turistika, kdy lidé z celého světa vyhledávají místa známá z úspěšných filmů nebo počítačových her. Počítá i s tímto nastupující vláda? Ptám se, pane ministře, rezignoval jste na užší propojení kultury s cestovním ruchem? Já se to nedozvím z programového prohlášení. Jsme svědky toho, že památky jsou po většinu roku mrtvé, promiňte mi tento výraz. A ano, jezdí k nim sice autobusy s turisty a na prohlídkové trasy se čekají i fronty, ale tím to končí. Turismus také není všespásný. Je potřeba do historických budov tam, kde je to možné, vrátit společenský život spojený s lokálními a komunitními spolky.

Nelze opomíjet ani další vzdělávání pracovníků a zapojování moderních zejména audiovizuálních a interaktivních technologií.

Do kultury je určitě potřeba angažovat mnohem více soukromé subjekty, ale větší částkou by měl přispívat i stát. Naším cílem by mělo být navýšení výdajů na kulturu alespoň na 1,5 % ze státního rozpočtu. Kéž by nová vláda splnila alespoň slibované 1 %. Podle mě je to ale spíše chimérou než uvěřitelnou realitou.

Předchozí vláda zahrnula památkovou péči, živé umění nebo kulturně kreativní odvětví do Národního plánu obnovy. Mění se na tom něco? To se z programového prohlášení také nedozvíte. Obecně je nutné lepší využití programů EU, které jsou zaměřeny na kulturu. Potřeba transparentnějšího a širšího financování se přitom dotýká všech oblastí kultury, od památek přes divadla, výstavní síně až například po filmovou tvorbu. Zvážit je nutné například změnu financování Státního fondu kinematografie ve prospěch domácí produkce. Transformace Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize, pokud nepřinese základní změnu v obsahu a bude jen formální, není k ničemu, na tom se asi shodneme. A shodneme se i na pokračování podpory filmových produkcí, takzvaných filmových pobídek, které zavedla minulá vláda v uplynulých osmi letech. Je otázkou, zda výše filmových pobídek z pera nové vlády bude s ohledem na jejich vývoj v okolním světě konkurenceschopná, to v tuto chvíli také není jasné.

Samozřejmě že se nemůžeme obejít ani bez legislativních změn. To se týká především ukotvení statusu umělce, potřeby novelizovat památkový zákon i vzniku nového zákona, který bude upravovat systém financování veřejných kulturních institucí. Novelizace autorského zákona, kterou máte v programovém prohlášení, leží ve Sněmovně. Já se ptám, chce ho nová vláda kosmeticky upravit a vydávat ho za své dílo, anebo ho celé překope a vše dobré z něho vypreparuje, aby se náhodou nepomohlo autorům?

Status umělce: přínosem zákona kodifikujícího status umělce by měla být především vyšší sociální ochrana pracovníků v kultuře i samotných umělců. Vláda se na pokračování jeho přípravy asi také nechystá. Je, nebo není ochrana profesionálních umělců a pracovníků v kultuře, zejména těch, kteří nejsou ve stálém pracovním poměru, pro vládu důležitá? Nevíme, odpověď v programovém prohlášení nehledejte, není tam.

Co v programovém prohlášení vlády také postrádám, je jakákoliv finanční podpora systému slev pro mládež, seniory, sociálně vyloučené a handicapované občany.

Počítá se, nebo nepočítá s pokračováním digitalizace nehmotného kulturního dědictví knihovních a filmových fondů? Není tu také ani slovo o jejich bezplatném zpřístupnění, které se plánovalo.

Z dlouhodobých statistik můžeme sledovat, že se kultura v posledních letech rozvíjela pozitivním směrem. Přibývalo výstavních síní, muzeí, festivalů, divadelních představení a čím dál více památek bylo zpřístupňováno veřejnosti. Zvýšilo se také platové ohodnocení pracovníků v kultuře. V tomto trendu je potřeba pokračovat, a ne ho pohřbít, což bude přirozený důsledek nynější vládní politiky. Je potřeba většího zapojení sdružení, spolků, kulturních ústavů, samosprávy i médií. To se však dělá špatně v situaci, kdy covidovou ránu vystřídá faktické odstřižení od investic a od podpory ze strany státu.

Abych jen nekritizovala, blížím se ke konci svého projevu, a já mám ráda pozitivní konce, tak musím říct, že mě mile překvapilo prohlášení pana premiéra Fialy - je tady... není tady, škoda - že projekt rekonstrukce historické věznice v Uherském Hradišti bude realizován, a to i přes to, že byl započat minulým premiérem Babišem a jeho vládou. Doufám, že takovýto přístup bude zachován i v jiných započatých projektech, a nejen v oblasti kultury. Kultura je polem, které nabízí nepřeberné množství příležitostí, je potřeba je efektivně využívat, a to nejen kvůli ekonomickému efektu, ale především pro větší vzdělanost a gramotnost dětí i dospělých. Užitek by z toho měla mít nejen současná společnost, ale bude mít dopad i na další generace. Už dávno neplatí, že hladový umělec vytvoří nejgeniálnější díla. Dnes žijeme už v jiné době, ro by si nová vláda měla uvědomit. Hladovění zdevastuje naše rozmanité a cenné kulturní dědictví na věky.

Myslím, že z mého projevu je zřejmé, že vládu nemohu podpořit, a myslím si, že je i jasné, proč. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji. Nyní je řádně přihlášen pan poslanec Juchelka, připraví se pan poslanec Drahoslav Ryba. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Já vám moc děkuji, paní předsedající. Hezký dobrý večer, vážený premiére, vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Jenom na úvod dvě poznámky, protože poměrně nám - a to mě strašně moc mrzí - prořídly řady koaličních poslanců, to za prvé, a za druhé mě mrzí, že v průběhu dnešního dne jsme zaslechli už po pěti hodinách de facto z úst pana premiéra, že ho to tady... - a nebudu říkat to vulgární slovo. Mě to strašně moc mrzí - myslím si, že by se k tomu mohl pan premiér vyjádřit, jak to myslel, a možná že zákonodárnému sboru se omluvit.

Ale nyní pojďme krátce k programovému... Já bych poprosil, aby na mě poslanci nepokřikovali, paní předsedající.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano, výzva ke klidu je oprávněná, prosím, pokud je možné, zachovejme důstojnost tohoto jednání. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Nyní krátce k programovému prohlášení vlády, které se týká sociální a rodinné politiky.

Mnoho z předsevzetí a bodů v prohlášení, můžu říct, že je mi blízkých, a to určitě nám všem. Možná se v několika málo věcech neshodneme, ale v drtivé většině ano. Vždyť kdo by měl něco proti podpoře rodin, zkrácených pracovních úvazků, větší podpoře služeb pro nejmenší děti, snížení daňové zátěže pracujících rodičů a tak dále, myslím si, že skutečně nikdo. Ví se o mně, že mi záleží na oblasti sociální a rodinné politiky, a kladu na to skutečně silný důraz. Vždyť jen v minulém volebním období se podařila - a já moc děkuji za podporu i tehdejším opozičním poslancům, kteří teď jsou v řadách současné koalice - povedla celá řada skvělých věcí, ať už to byla podpora pěstounů, navýšení rodičovského příspěvku na 300 000 korun, doplatek rodičáku na mladší dítě v rodině, na což jsem opravdu osobně velmi hrdý, daňové bonusy na děti, které máme nejlepší na světě, až po navýšení podpory prevenci v rodinách na 150 000 korun, což je ovšem pořád velmi málo, a prevenci proti rozpadu rodin by to chtělo skutečně posílit, ať už po stránce manažerské, marketingové nebo finanční.

Rád bych už jako opoziční poslanec nyní pokračoval i v přejmenování mateřské či rodičovské dovolené pro maminky na péči, protože i významu samotného gesta velmi rozumím.

Srovnal jsem si programy, a to jak programové prohlášení vlády, tak program pětikoalice, a nahlédl jsem také do minulého programu hnutí ANO. Řekněme si to na rovinu, velké rozdíly tam v oblasti, která mě primárně jako politika pálí, skutečně nejsou. Je to i logické, mnoho z nás, zvláště nás, kterým leží na srdci rodina a sociální politika a sociální věci, vidí bolesti systému dlouho a vnímá i omezené možnosti řešení. Naděje umíme pojmenovat hezky, vize nám jdou, ale realita chce často dost citelně říznout do rány, obzvláště pokud se prosazuje šetření, což naznačuje tato vláda již v preambuli svého programového prohlášení.

Jak citelně tedy do toho řízne tato vláda? V rámci Ministerstva práce a sociálních věcí nijak, to říkám na rovinu. V rámci programového prohlášení vlády hezky hladí po srsti a nevidím tam jediný náznak, kde chce vláda v tomto resortu ušetřit. Naopak, říká moc hezké věci, do kterých investovat, ale ty naplňované rodinné a sociální vize se státu vrátí až za dlouhou dobu, někdy možná až za několik generací. Vidíme to na fenoménu rodiny, kdy by nás hned po revoluci před třiatřiceti lety nenapadlo, že se nám do budoucna může hroutit průběžný důchodový systém z důvodu nízké porodnosti. Pár let nato jsme už ale problém vidět mohli a měli, a troufám si říct, že se oblasti důchodů věnovala minulá vláda dost, ale jak asi ví každý alespoň trošičku pragmatický jedinec uvažující takhle v naší zemi, bez dětí a podpory demografie, respektive porodnosti, to jednoduše nepůjde.

Rodina by se měla stát exkluzivním partnerem vlády, a ne koulí u nohy, kterou je třeba zachraňovat drobty z balíčkového rozpočtu. Nyní ale slyšíme, že se má šetřit. Tak se podíváme do programového prohlášení. "Rozšíříme nabídku služeb pro děti." To je investice. Bude se škrtat? "Zachováme dětské skupiny." Investice. Bude se škrtat? "Podpoříme služby s péčí o nejmenší děti." Investice. Bude se škrtat? Zní to výborně, ale jsou to všechno nákladové věci, není to šetření. A je to potřeba, poněvadž samozřejmě i tyto okrajové záležitosti rodinám mohou pomoci. Dále programové prohlášení vlády: "Podpoříme kratší pracovní úvazky včetně výhodného zdanění." Je to náklad státu. Bude se škrtat? "Slevu na pojistných odvodech." Náklad státu. Bude se škrtat? "Celkově zvýšíme flexibilitu zákoníku práce v zájmu zaměstnavatelů i zaměstnanců. Veřejná správa a organizace půjdou příkladem v nabídce slaďování péče a práce." To je taky náklad. Takže mě zajímá, kde chcete šetřit?

Zase - je to správná věc, investice do rodin. Ale vrátí se až za hodně dlouho a doufám, že tato vláda nebude tupě škrtat právě na jejich funkční a dobře cílené podpoře. Rád takové kroky osobně podpořím a budu participovat také na možných řešeních. Co mi tam chybí, je jakákoliv revize dávkového systému a konkrétní kroky, jak ji udělat. To, že bude více on-line obsluhy, nás opravdu, skutečně nevytrhne. Bude se slučovat doplatek a příspěvek na bydlení, jak to má koalice SPOLU v předvolebním programu, anebo ne, poněvadž Piráti byli vždy proti tomuto sloučení?

Co si mám představit pod bodem programového prohlášení vlády "Odstraníme body zlomu z dávkových a daňových systémů s cílem, aby lidé nezůstávali v pastech chudoby a byli více motivováni k pracovní aktivitě"? Je to ta revize sociálních dávek našeho štědrého sociálního systému? A jak tedy ty body zlomu konkrétně vypadají? Víte to už, nebo jste jenom zabalili toto programové prohlášení vlády do hezké pětikoaliční mašličky, aby nikoho z partnerů nepopudilo? Četl jsem silná vyjádření, velká slova, obecná slovní spojení, takže programové prohlášení vlády je plné pojmů jako flexibilní pracovní úvazky, větší možnosti, zjednodušení, rozšíření, dostatek, specifické potřeby, jednotný systém, rozvoj, změna názvu MPSV, zvýšení limitu, zjednodušení podmínek přílivu pracovních sil, dostupné poradenství pro zadlužování a tak dále. Jednomu by z toho prostě spadla brada, ale vím, jak to je. V minulé vládě jsem se za mnoho věcí také pral a výhra nepřichází automaticky. Potřebujete podporu také opozice.

Co mi skutečně vadí z programového prohlášení vlády, je ale na jednu stranu formální přejmenování Ministerstva práce a sociálních věcí na Ministerstvo pro rodinné, sociální, pracovní otázky. V zásadě nic proti tomu, ovšem v korelaci s bodem ve znění: "Cíleně se zaměříme na specifické potřeby samoživitelů, rodin s více dětmi a rodin s handicapovaným členem." Bodů podobného znění je jak v programech koaličních stran, tak v tomto i mírně přeneseném smyslu i v dalších bodech programového prohlášení více. Moji milí kolegové, to je ta chyba, která mi dlouhodobě vadí. Vícečetná rodina je zařazena do skupiny problém, do sociálního spektra, spektra zájmu o ty, kteří potřebují pomoc, ale je to přesně naopak. Náš stát potřebuje pomoc rodiny, zdravé, stabilní a silné. Myslím, že výmluvné je to, když se v citovaném úryvku programového prohlášení objevují na prvním místě samoživitelé.

Sociální a demografické trendy známe. Mnozí máme máslo na hlavě, ale kde je prevence rozpadu manželství a potažmo rodin? Kde je ta první pomoc? Přicházet s pomocí, až když už je vše pryč, znamená jakoby čistit spálenou budovu od popela. Naprosto postrádám skutečně funkční nabídky směřující k pomoci rodinám, aby opět stály na zaslouženém piedestalu, aby fungující rodina s dětmi a otevřená tomu, aby měla více dětí, byla oceněna jako největší bohatství, které stát má, které nepodléhá inflaci, není ohrožením stability v jakémkoliv smyslu, je to prostě ten největší kapitál. Rodina nemá být sociální problém. I proto jsme my na úrovni minulé vlády premiéra Babiše přemýšleli třeba nad tím, že bychom udělali vládního zmocněnce pro rodinu.

Zásadně je třeba jakýkoliv průnik státu do rodin zmenšovat na minimum. Velká část podpory, o které programové prohlášení vlády mluví, je kvalitně saturována na úrovni občanského neziskového sektoru. Bylo by skvělé, kdyby se v programu vlády objevilo i to, jak budou v oblasti rodiny a sociálních věcí rozdělovány prostředky finanční podpory projektům a organizacím, kterým konkrétně a kterým ne, protože jsou zaměřeny například na inzerci ideologie místo měřitelné konkrétní pomoci. Myslím si, že tento bod nemusíme více rozvíjet. Nechci placená gender školení u státních a neziskových aparátů, chci peníze do stacionářů pro handicapované nebo pro děti ve školách na kroužky.

Co mi dále chybí v programovém prohlášení vlády nebo tam není jasně definováno, je problematika sociálně vyloučených lokalit. V tuto chvíli jich je okolo 700, žijí v nich statisíce lidí a starostové a primátoři měst by opravdu mohli vyprávět. Skřípe už nyní jeden z bodů programu SPOLU, který se promítl i do programového prohlášení vlády: "Nepřipustíme snižování životní úrovně ohrožených skupin, ale ani zneužívání systému." Ohroženou skupinou je nižší střední třída. Ano, právě ta je pro stabilitu ekonomiky a země vůbec nejdůležitější, a včera jste podpořili pomoc proti energetické chudobě pouze pro ty nízkopříjmové.

Proč ale nemohu podpořit tuto vládu svým hlasem? Protože tato názorově nesourodá pětikoalice je postavena na emoci, možná na postoji, který tady razíte celé minulé volební období, celou předvolební kampaň, a pokračujete v ní a díky ní rozdělujete společnost na dva tábory. Je to sobectví, nevraživost, zášť, možná až iracionální nenávist, která je stavebním kamenem a pojivem této nesourodé vlády, a ta vás bude držet možná celé čtyři roky. Tato emoce se rozlila do vaší pětikoalice tak silně, že jste se klidně spojili i s Piráty, kteří minulý týden udělali opět jeden ze svých zásadních coming-outů, že část z nich jsou takzvaní demokratičtí komunisté. Sice potom couvali, ale jen ti, jejichž aktivismus se rozplynul v těchto poslaneckých lavicích. Mají svou politiku postavenou na idejích marxismu a netají se tím. Netají se tím! Stačí použít Google a nahlédnout třeba do zápisů Mladého Pirátstva. Tato moderní skupina jeho fanoušků je trefně označována za neomarxisty. Není to ode mě nějaká nálepka, ale popis jasné konkrétní situace z minulého týdne. A v této vládě, jak víme, nejsou sami.

Vzpomeňme, že minulé volební období byla menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD opřena o hlasy KSČM a bylo nám to vyčítáno. Já jsem měl také pár bezesných nocí. Zcela pragmaticky to tak dopadlo díky celé Sněmovně, poněvadž nikdo jiný nebyl. Byla to patová situace, byl to hlas rozumu. Vláda Petra Fialy je však první vládou po revoluci, která otevřela těmto idejím dveře Strakovy akademie dokořán. Potají, a nemusela. Snad to ukočíruje. Můj hlas ale nemá. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Projev vyvolal faktickou poznámku. Prosím, s faktickou poznámkou poslanec Jakub Michálek. Prosím, máte slovo, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jakub Michálek: Jenom fakticky budu reagovat. Škoda že jste takhle plamenně nevystupoval, když se tady řešilo, že váš předseda je bývalý člen KSČ a že údajně tedy měl spolupracovat s StB. Já bych vás poprosil, 140 milionů dostalo Babišovo vydavatelství. Vraťte to zpátky do rozpočtu. Chybějí nám tam ty peníze, 420 miliard v minusu deficit za minulý rok. To by bylo něco, co by pomohlo této zemi. Díky. (Potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní vyvolala tato poznámka další faktickou, poslance Juchelky. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Já jsem si bláhově myslel, že nám tady pan Michálek přijde říct, co to tedy znamená demokratický komunista. Mě by to taky zajímalo, možná že to tady ve vládě máme, tak abychom věděli, s kým ideově máme tu čest, protože oni nám budou sedět od dnešního dne, nebo respektive sedí už měsíc ve Strakově akademii.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní řádně přihlášený poslanec Drahoslav Ryba. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Dobrý večer, vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já jsem si tak jako moji kolegové taktéž velmi podrobně četl programové prohlášení vlády a musím říct, že k němu mám řadu výhrad. Některá témata mně v tomto programovém prohlášení chybí zcela, s některými souhlasit nemohu a některá, a těch je opravdu hodně, jsou natolik obecná, že nevím, jaký vlastně bude záměr nové vlády.

Než se dostanu k problematice - a chtěl bych říci, že opravdu se budu věnovat jen té problematice, které doufám, že rozumím, protože se chci věnovat problematice vnitřní bezpečnosti, kde jsem po 35 let působil - tak ještě se přece jen vrátím k rezignaci pana policejního prezidenta, ale trošku jinak. Nebudu tady rozebírat to, kdo s kým mluvil, kdy s kým mluvil, co komu řekl, ale jenom chci říci jednu poznámku. Je tady zákon o služebním poměru a zákon o služebním poměru říká, že všichni ředitelé bezpečnostních sborů jsou ustanoveni na dobu pěti let. Ten zákon to říká schválně, aby se při každé politické změně neměnili ředitelé bezpečnostních sborů, a já si myslím, že to je dobře. Na druhou stranu naprosto chápu pana policejního prezidenta, že rezignoval, protože nemít podporu vlastního ministra je špatně jak pro policejního prezidenta, tak samozřejmě pro sbor, který řídí.

Chtěl bych jenom říci tolik k této otázce a už toto téma opustím, že si pana policejního prezidenta, se kterým jsem měl tu čest tři roky pracovat, velice vážím, protože to je člověk, který je naprosto přímý, který je naprosto apolitický a vždycky byl, a který má podporu téměř všech, možná i všech policistů a má, a není tomu vždy tak, má i podporu policejních odborů. Takže myslím si, že to je škoda, především pro policii, že takový člověk odchází, protože on opravdu pro policii žil, a je to škoda i pro občany této země a špatný signál do budoucna.

A nyní už k vlastnímu programovému prohlášení vlády. Co mně tam chybí? Někteří z vás možná si pamatují, že kdysi ve škole jsme se učili o nějakém panu profesorovi, panu Maslowovi, psychologovi z Ameriky, který říkal, že existuje nějaká Maslowova pyramida hodnot. On říká, že nejvyšší prioritu, a je tomu určitě tak, mají hodnoty, lidské hodnoty a lidské potřeby, které jsou ty základní. Mezi ně řadíme jídlo, pití, ale i mít kde spát a podobně, a tou druhou největší prioritou je bezpečnost. Bezpečnost, jak všichni víme, se skládá ze dvou částí, a to z části vnitřní bezpečnosti a vnější bezpečnosti. Velmi musím pochválit vládu, že v otázce obrany dala celkem jasná pravidla, jak se obrana bude dál vyvíjet. Hned první dva body hovoří o tom, že obrana bude zvyšovat výdaje, vláda bude zvyšovat výdaje na obranu. Hovoří o tom, jak to bude probíhat. Bohužel, v oblasti vnitřní bezpečnosti nic takového nenajdeme. Nevím, proč to je - jestli to je proto, že vláda chce opět přistoupit ke škrtům, které tady byly v roce 2011, 2012, 2013 za Nečasovy vlády, kdy policisté neměli na náboje, hasiči museli škemrat u hejtmanů, aby jim dali tu 20 litrů nafty, tamhle příspěvek 100 000 na naftu, aby vůbec mohli vyjíždět. Doufám, že tomu tak není, že se pletu, že to je jen opomenutí do programového prohlášení vlády, ale to konečně uvidíme při sestavování rozpočtu.

Další problematikou, která se mi zdá minimálně kontroverzní, je odrážka - a já si dovolím přečíst, abych citoval přesně: "Do konce roku 2022 zřídíme při Úřadu vlády České republiky pozici poradce pro národní bezpečnost jako nadresortního koordinátora hybridních hrozeb, dezinformací" - a teď pozor - "dalších závažných nadresortních bezpečnostních problematik. Jen chci upozornit na to, že každá dopravní dohoda je nadresortní problematikou, protože se u ní setkávají minimálně dva resorty, a to Ministerstvo zdravotnictví - nebo organizace, které spadají pod Ministerstvo zdravotnictví - a které spadají pod Ministerstvo vnitra.

A já se v této chvíli musím vrátit do roku 1997. Proč? Jak víte, v roce 1997 byly v České republice velké povodně. Po povodních došlo k vyhodnocení a zjišťovalo se, proč byly tak fatální. Proč zemřelo více než padesát lidí? Proč to mělo miliardové škody? Při tom vyhodnocení, při analýze se zjistilo, že složky, které zasahují při těchto událostech, má koordinovat Civilní ochrana, tehdejší Civilní ochrana, která spadala do resortu Ministerstva obrany. A došlo ke střetu dvou řekl bych zásadních koncepcí. Tehdy se tomu říkalo, že jedno je komplexní záchranný systém, a druhé integrovaný záchranný systém. Komplexní záchranný systém byl postaven na tom, že tady pořád bude nějaká organizace, a je jedno, jestli organizace, anebo nějaký osvícený koordinátor, který bude řídit složky záchranného systému, anebo jestli vytvoříme integrovaný záchranný systém, kde není žádná střecha nad ním, kde opravdu jsou rozděleny přesně kompetence, úkoly, a to jak v taktické, tak operační, tak strategické úrovni, a tento systém - nakonec bylo rozhodnuto - byl přijat.

Rozumím tomu a celou dobu je tady neustále řada snah se vrátit k tomu komplexnímu záchrannému systému, který tady byl ještě v roce 1997 a který vyústil v desítky mrtvých. Doufám, že takto koordinátor není postaven, že takto toho koordinátora nechcete dělat, protože bychom se vraceli před období 1997, a praxe, která tady byla po tom roce, kdy došlo k ještě větším povodním, ať už v roce 2000, 2002 a dalších, ukázala, že integrovaný záchranný systém funguje daleko lépe než systém předchozí. Tím neříkám, že není co zlepšovat, tím neříkám, že není třeba po covidové krizi udělat analýzu a vrátit se ke krizovým zákonům, které tady jsou od roku 2000. Ale trošku mě zaráží, že už dnes víme, že tady bude takový koordinátor. Já jsem schválně upozorňoval na to, že se tam hovoří o nadresortních bezpečnostních problematikách a jejich koordinaci, a byl bych opravdu nerad, kdyby to sklouzlo k tomu, že se opět vrátíme k tomu minulému zastaralému systému, který znamenal desítky lidských životů. Tak to je druhý bod, o kterém jsem chtěl hovořit.

Tím třetím bodem je, zase ocituji, abych to řekl přesně: "Zavedeme systematickou přípravu občanů a spolků na krizové situace, kurzy pro středoškoláky a dobrovolně také pro veřejnost." S tím bodem jde celkem souhlasit. Co mě ale zaráží, že tam hovoříme o středoškolácích a hovoříme, že zavedeme systém. Ten systém je dávno zavedený. Chápu, že pan ministr vnitra, prostřednictvím paní předsedající, se nemohl seznámit s celou šíří věcí a strategií, která existuje, ale jen chci upozornit na to, že za posledních devět let, a to tady máme dva roky pandemii, kdy téměř nic v této oblasti se nemohlo dělat, nebo minimálně, Hasičský záchranný sbor zřídil komisi, sestavil meziresortní komisi pro tuto problematiku, prosadila se řada témat do rámcových vzdělávacích programů a následně do školních vzdělávacích programů a zabývá se všemi kategoriemi populace, s důrazem samozřejmě na vzdělávání na školách. Tak jenom abychom věděli, za devět let, vzdělávání pedagogů a managementu mateřských škol, 13 394 dětí, předškolní vzdělávání... Pardon, vzdělávání pedagogů a managementu mateřských, základních a středních škol, takže to byli pedagogové - proškolili jsme 13 394 pedagogů. Předškolní vzdělávání - 112 472 dětí v mateřských školách. Základní a střední školy - 414 779 dětí. Exkurze na stanicích, to je běžné - 838 000. Příprava dospělé populace - 335 221 osob. Senioři - i těmi se zabýváme - 33 892. Osoby se zdravotním postižením - 9 203 takovýchto osob.

Té činnosti bylo vykonáno mraky i na základě médií, jenom v letošním roce, pardon, už je loňský, jenom v roce 2020, protože výsledky za rok 2021 ještě nemám k dispozici, bylo 190 příspěvků pro rozhlas, 91 příspěvků pro Českou televizi, které byly odvysílány, 212 článků v tištěných médiích a podobně. Tato problematika je uchopena opravdu velice systematicky přes celou českou populaci. A co je potřeba? To neznamená, že tam není nic zlepšovat. Co je potřeba? Dlouhodobě se snažíme, aby problematika, která je dnes jednotlivými tématy roztříštěna v jednotlivých předmětech, se sloučila do jednoho předmětu, kde bude problematika ochrany obyvatelstva, ale i problematika obrany, ale třeba i problematika zdravotní. Protože jsme zjišťovali přes Českou školní inspekci i to, jak je s úrovní, když jsou tato témata takto roztříštěna, a bohužel to není nic slavného. Takže věřím, že se k tomu třeba jednou dopracujeme. Tak to je k tomu jenom vysvětlení.

A posledním bodem, který chci otevřít, je bod, kde se říká: "Do konce roku 2022 zpracujeme strategické materiály, které napomohou rozvoji a dlouhodobé koncepci bezpečnostních sborů, a s účinností od roku 2024 novelizujeme zákon o služebním poměru bezpečnostních sborů a zákon o GIBS." Tato problematika je ve sboru velice živá, diskuse je opravdu obrovská. Já jsem za poslední týden měl několik set ať už telefonátů, nebo dotazů na to, jakým způsobem chce tato vláda do problematiky zákona o služebním poměru zasáhnout, a zda chce, případně jak, řešit výsluhové nároky. Je to obrovský problém, protože ti příslušníci se opravdu obávají a hrozí velké odchody od policie i od hasičů, pokud by se k tomu přistoupilo nějakým způsobem necitlivě, a notabene kdyby se jim to včas nevysvětlovalo a třeba neříkalo, jak je to opravdu myšleno, a co bude. Mám tady čísla od Hasičského záchranného sboru. Nárok na výsluhové příspěvky má 52 % příslušníků. Pokud by se tito příslušníci rozhodli odejít od sboru, tak to bude destabilizace sboru jak vyšitá, a obdobné to bude zřejmě i u policie, takže je to problematika velice citlivá. A já bych poprosil pana ministra - když nic, ona už tady vznášela moje kolegyně paní místopředsedkyně Jana Vildumetzová ten dotaz - abychom uklidnili situaci u sborů, pokud by mohl říct, jak v této oblasti zamýšlí, tak budu velice rád. Děkuji vám. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Krásný dobrý večer. To byl pan poslanec Drahoslav Ryba. Vyvolalo to faktické poznámky. V tuto chvíli zvu k řečnickému pultu pana poslance Igora Hendrycha a dávám mu slovo. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji, paní předsedající. Vážená vládo, dámy a pánové, budu stručný. Oceňuji projev svého předřečníka a podepisuji ho. Jenom bych chtěl doplnit jednu důležitou věc, která tady si myslím ještě nezazněla. Vnitřní bezpečnost - bezpečnostní sbory, hasiči, policie, vězeňská služba, Celní správa a tak dál - dostaly přidáno. Dostaly sedm stovek, což je určitě lépe než nic, i když je to málo, víme to. Ale zapomnělo se na městské strážníky. Důležitou součástí vnitřní bezpečnosti jsou i městské policie a obecní policie a obecní policie nedostaly přidáno vůbec, přitom jsou velmi důležitými pomocníky v menších i větších městech pro Policii České republiky, a opět se na ně zapomnělo. Tohleto jsem chtěl říct. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, to byla faktická poznámka. A v tuto chvíli zde máme další faktickou poznámku. Poprosím, aby k řečnickému pultu přišel pan poslanec Pavel Žáček. Tímto mu dávám slovo. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Vážení kolegové, je to radost slyšet kolegy z ANO, že jsou schopni mluvit souvisle, že neslyšíme jenom ten ječák premiéra Babiše, dneska samozřejmě v jiné pozici. Doufám, že tyto argumenty a že tato argumentace a komunikace vydrží i do výborů, kam to patří, těším se na tu diskusi. A byl bych rád, podpořil bych, abychom to přenesli tam.

Myslím si, že je nutné se zmínit k tomu policejnímu prezidentovi, protože to je věc, která se podle mého názoru přehnaně politizuje. Já jsem se také bavil s panem policejním prezidentem, ještě dříve než tehdejší kandidát na ministra vnitra, myslím, že jsme seděli delší dobu. Bavili jsme se o řadě problémů Policie České republiky. A pokud by pan policejní prezident mně vznesl otázku, jestli má ve funkci zůstat, tak já bych mu říkal ano. Já bych řekl, aby zůstal, aby bojoval dál za svůj sbor, aby v situaci, kdy byl poslední den ve funkci, nereagoval a předčasně nevyslal ten signál přes ten nešťastný Twitter, aby dál zastupoval sbor, aby se dohodl s novým ministrem vnitra. Myslím si, že to by bylo zcela namístě. A za té situace, kterou bych považoval za normální, by se nestalo to, co se dneska děje, a slyšeli jsme to naposledy teď před chvilkou, že se ten odchod zbytečně politizuje. Pan policejní prezident se rozhodl, rozhodl se za ministra vnitra Jana Hamáčka, a my se musíme popasovat s tou realitou. A také se s ní popasujeme. Myslím si, že to dopadne dobře.

Ale znova opakuji, těším se na tu diskusi na výboru pro bezpečnost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za faktickou poznámku, která vyvolala další faktické poznámky. Mám zde teď přihlášené tři řečníky. V tuto chvíli k faktické poznámce zvu pana Roberta Králíčka, připraví se Alena Schillerová a Patrik Nacher. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Dobrý večer ještě jednou. Já bych jenom fakt poprosil kolegu Žáčka, prostřednictvím paní předsedající, neurážejte nás, neurážejte nás! Je to nedůstojné vás konkrétně a vaší vlády. Za prvé, poprosím vás o to, nikdo z nás se nevyjadřuje k tomu, jak mluví koaliční poslanci nebo ministři. Myslím si, že to nevypovídá o úrovni vaší vlády. Nebo možná vypovídá...

A druhé, k tomu policejnímu prezidentovi. Nezlobte se na mě, to byl prostě politický nátlak, před nástupem do funkce, a po schůzce policejní prezident odejde? To se stát za nás, tak tu máme demonstraci jako před čtyřmi lety. Tak neříkejte, že je to dobře. Neříkejte, že je to dobře! Nebo chcete říct, že je to nová politická kultura, že se před jmenováním schází ministr a pak policejní prezident rezignuje? Jaký to vysílá signál do bezpečnostních sborů? Ti lidé nevědí, co mají dělat, nevědí, co mají čekat. Koho dalšího pan ministr vyhodí? Tak neříkejte, že je to v pořádku. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Nyní k faktické poznámce zvu paní předsedkyni poslaneckého klubu, paní Alenu Schillerovou.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji. Já jsem chtěla říct něco podobného, ale rozšířím svoje slova k vám, pane poslanče, prostřednictvím paní místopředsedkyně. Řekl to za mě už můj kolega pan poslanec Králíček. Neurážejte nikoho, ani našeho předsedu, ani nikoho z nás. Slyšel jste, že by tady někdo z nás urážel kohokoli z vás? Nikoho jsme neurazili. Tak se toho držte. Debatujeme nad programovým prohlášením vlády. Tak nás prosím, prostřednictvím paní místopředsedkyně, nekoučujte, jestli si máme nechat něco do výboru, nebo nemáme. Nechte to na nás. My tady věcně debatujeme. A já si myslím, že jsme se vyjadřovali jenom k tématům programového prohlášení vlády. Nenajdete v našich slovech nic, co by s tím nesouviselo. Pečlivě tady sedím celý den a poslouchám svoje kolegy. Takže nás prosím nekoučujte.

A když nám tady říkáte, prostřednictvím paní místopředsedkyně, co má nebo nemá být na výboru, tak si pozvěte pana policejního prezidenta a ptejte se ho. Dejte mu otázku. Protože já jsem jako ministryně financí měla pod sebou Celní správu. Pod sebou - oni jsou samostatná ozbrojená složka, ale spadající do resortu Ministerstva financí, a já jsem se poctivě s agendou ozbrojených složek seznámila prostřednictvím Celní správy. Vím, jak je to uzavřený a senzitivní svět, jak tam platí pravidla, jak tam platí chlapství, jak tam platí to, jestli si to někdo odpracoval, neodpracoval.

Pana policejního prezidenta jsem znala jenom z pracovních jednání. Vím, že měl u kolegů obrovský respekt, byl v aktivní službě aktivní, vypracoval se - a to je to nejcennější v těch ozbrojených složkách, takto to oni vždycky hodnotí - prostě takzvaně z chodníku, lidově řečeno, a teď došlo k tomu, k čemu došlo. K tomu nemá docházet. Proto je zákon o ozbrojených složkách, proto je tam to pětileté období, a vy, když jste tak aktivní, prostřednictvím paní místopředsedkyně... (Předsedající: Paní předsedkyně, čas.) ... tak si ho pozvěte a ptejte se ho, co se stalo a co se dozvěděl.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Uplynula doba k faktické poznámce. Děkuji. Další s faktickou poznámkou poprosím, pan poslanec Patrik Nacher. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. No, já taky musím reagovat na kolegu Žáčka. Já tomu opravdu nerozumím, té vaší reakci. My tady chceme, aby nám odpovídali ministři. Místo toho tady odpovídáte vy ve faktické a pozurážíte nás, že konečně slyšíte, že někdo jiný umí mluvit, když vy sám dobře víte, že to je na tom celém postavené, že vždycky koaliční poslanci mluví méně a opoziční mluví více. Je to na zastupitelstvech, je to zde v Poslanecké sněmovně. Budiž, dnešek je také důkazem. Opoziční mluví více a z koaličních jste zatím mluvil jenom vy. Takže kdybych já vám to mohl k tomu vrátit, tak my také neslyšíme, jestli koaliční poslanci umí mluvit. To fakt není... tohle nemá úroveň, nezlobte se na mě. Nemá to žádný obsah, úroveň. Pojďme se bavit o těch věcech, o těch otázkách, které jsme tady položili. Bylo by dobré, kdyby ministři odpověděli. Já jsem jednomu z nich to předal i v těch poznámkách, ty své otázky, a bude to lepší než se poučovat, kdo umí mluvit na mikrofon a kdo ne.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Vyvolalo to další dvě faktické poznámky, takže bych požádala v tuto chvíli k řečnickému pultu - pan poslanec Pavel Žáček. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji. Já na to samozřejmě reagovat budu. Tady jako kdyby vládla nějaká krátká paměť. Já si myslím, že všichni si pamatujeme, jak to bylo, včetně toho, jak se měnili předchozí policejní prezidenti. Ten předchozí, který odešel ze své funkce, než nastoupil pan generál Švejdar, tak odešel za stejné situace, respektive za jiné situace - odešel pod ministrem, který byl ve funkci, kdežto tady se pan generál bohužel rozhodl v poslední den, kdy byl ve funkci, to bylo jeho svobodné rozhodnutí. Já si myslím, když tady máte ty hvězdičky, tak musíte něco vydržet, a podle mého názoru měl zůstat a měl za ten svůj sbor policejní, velmi důležitý, bojovat dále.

To je věc, kterou já bych čekal od šéfa policejního sboru. On nám vytvořil tu situaci - ano, byly tam asi některé faktory, které my neznáme, třeba vliv pana ministra Hamáčka, vašeho koaličního partnera, o kterém ještě nic řečeno nebylo - a bohužel ta situace tak dopadla. My se s tím popasujeme, spolehněte se, že se s tím popasujeme. A spolehněte se na to, že my budeme ty věci řešit ve výboru pro bezpečnost.

Já jsem jenom projevil radost - a nemyslím to nijak ironicky - že se těším na ty diskuse, že konečně ta diskuse začala, a vy si zvykáte na tu novou roli, to je celé, tu roli opozice, tam, kam patříte. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou pan ministr Marian Jurečka. Pane ministře, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Krásný dobrý večer. Vážená paní předsedající, pane premiére, kolegyně, kolegové, já tu debatu pozorně už deset a půl hodiny poslouchám a já vás chci ujistit, že já, a předpokládám i moji kolegové, budeme reagovat. My jsme na to připraveni. Ale já jsem zvyklý, a většina z vás asi také, kteří jste vedli různé porady a jednání, napřed si vyposlechnete ty, kteří přišli s nějakou kritikou, konstruktivní kritikou, oponenturou a návrhy, vyposlechnete si je a pak reagujete. A budete říkat ty požadavky, jakým způsobem je třeba zapracujete, jak je vyhodnocujete a podobně.

Já to mám úplně stejně. Já tady dneska čekám a jsem úplně v pohodě, klidně první hodina ranní, druhá nebo třetí, budu reagovat, a pak můžeme spustit třeba další kolečko toho, abyste na to reagovali vy. Ale mně přijde férové dát prostor vám, abyste - je vás tady ještě 27 přihlášených, je to v pořádku - mohli reagovat na to, co řekl pan premiér. Za nás na úvod promluvil pan premiér, konstruktivně, stručně prošel všechny resortní kapitoly, ke každé řekl ty klíčové priority, a teď je ta diskuse. A mně přijde konstruktivní, smysluplné nechat napřed reagovat vás, netříštit tu diskusi, a pak nechat reagovat vládu. Jsme na to připraveni, těšíme se.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane ministře, děkuji za dodržení času. Máme tady další faktickou poznámku a poprosím k řečnickému pultu - pan poslanec Robert Králíček. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Robert Králíček: A on mi pan Žáček utekl. Já jsem chtěl reagovat na něj, protože jednak se neomluvil, chtěl jsem ho vyzvat znovu, aby se omluvil za ty urážky, a za druhé jsem chtěl říct, že výměna pana Tuhého a pana Švejdara proběhla úplně jinak, za jiných okolností a úplně jinak. To za prvé. A za druhé, přece vy jste říkali, že budete dělat tu politiku jinak, tak proč to děláte tedy stejně špatně, jak jsme to údajně dělali my?

A co se týče pana Jurečky, tak já se musím pousmát, že čeká na ten konec. On před čtyřmi lety vystupoval několikrát za důvěru vlády a vyzýval, vyzýval a vyzýval, že ministři nereagují hned, a dneska pokorně čeká. To je ta změna.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času. Vidím, že tady mám další faktickou poznámku, a poprosím k řečnickému pultu - paní poslankyně Jana Pastuchová. Paní poslankyně, máte slovo, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Moc děkuji za to, že alespoň někdo z vlády vystoupil a řekl nám tedy, že se bude snažit nám odpovědět, ale vy jste i hezky odpověděl panu premiérovi, když už v médiích - a my to máme nahrané, protože jsme to slyšeli taky, můžete si to všichni přečíst, je to před třemi hodinami, kdy řekl: Mě už to tady se*e, neudržel se Fiala ve Sněmovně, instituci má však v úctě. Tak si udělejte pořádek ve svých řadách, když to tady pana premiéra teď už se*e, a vy jste řekl: Musíme to vydržet. Takže musíme to vydržet.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní poslankyně, za dodržení času. To byla poslední faktická poznámka a do rozpravy teď v tuto chvíli přichází se svým projevem paní poslankyně Zuzana Ožanová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, jsem ráda, že jsem se ještě dnes dostala ke slovu. Já se v rámci diskuse o důvěře vlády zaměřím na věci, které dosud nepadly. Přiznám se, že v rámci diskuse, která tu probíhala, jsem část proslovu proškrtala, abych se neopakovala. Já se budu zabývat především dopravou, legislativou a zahraničními věcmi.

Při digitalizaci, a to nejen dopravních agend, které máte zahrnuty v programu, obzvláště část starších občanů nepracuje s výpočetní technikou. Pozor na to, neudělejme z nich občany druhé kategorie jen z důvodu data jejich narození. Datum narození je v tomto programovém prohlášení velmi důležité. Hraje roli pro dříve narozené i pro mladou generaci.

Na to si hned dovolím navázat citací z programového prohlášení vlády: "Zároveň do 30. 6. 2022 zrevidujeme státem poskytované slevy jízdného." Já sama jsem vnímala zavedení slev jízdného z hlediska dopravní bezpečnosti velmi pozitivně. Pokud to přispělo k tomu, že alespoň část řidičů seniorů a část mladých řidičů dala z finančního hlediska přednost veřejné dopravě, jsou slevy v oblasti bezpečnosti silničního provozu přínosem. Nelze opomenout také přínosy pro zdraví. Cesta k lékaři se stala pro seniory dostupnější. (Ruch v sále.) Stárnutí přispívá ke změnám v lidském organismu. Reakční doby řidičů... (Poslankyně se odmlčí.) Já nevím, já bych ráda mluvila, ale nějak přes řeči tady nemohu.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Poprosím o klid v sále. Děkuji.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bohužel budu muset opakovat začátek věty. Stárnutí přispívá ke změnám v lidském organismu. Reakční doby řidičů se prodlužují, jelikož obvykle potřebují delší čas na zpracovávání dopravních informací. Zdravotní stav pak vede k tomu, že reakce těla na podněty je také pomalejší. Levnější jízdné tak dává těmto řidičům dobrou alternativu. Nemusí řídit, mohou jet hromadnou dopravou.

A pokud se týče studentů, studenti, obzvláště na středních školách, pouze studují a nepřivydělávají si. Pro jejich rodiny může být každé zvýšení jízdného, zvláště mají-li větší počet dětí, problémem. Dovolím si na závěr tohoto tématu podotknout, že pro mou osmdesátiletou maminku, která celý život pracovala jako zdravotní sestra a má důchod 12 000 korun, je možnost levnější hromadné dopravy dost zásadní. Avšak je pravdou, že po zvýšení jízdného situaci to bude moci vyřešit sednutím za volant.

Děkuji, ač je to v této rozpravě nezvyklé, nové vládě za snahu pokračovat v aktualizaci sankčního systému v novele zákona o silničním provozu. Nová vláda chce měnit pravidla silničního provozu a nebude to mít tak složité, neboť kompletní návrh byl Ministerstvem dopravy předložen již v minulém volebním období, dne 1. září 2020, jako tisk 987. Jen nechápu, co se mění zmíněným snížením postihu bagatelních přestupků. V současnosti lze u nejméně závažných přestupků v dopravě uložit příkaz na místě, tedy postaru blokovou pokutu, v částce 1 000, 2 000 nebo 2 500 korun v návaznosti na konkrétní právní kvalifikaci. V přestupkovém řízení pak pokuta za bagatelní přestupky činí od 1 500 do 2 500 korun. Ze své patnáctileté praxe při řešení dopravních nehod neznám bagatelní přestupek, který by nemohl vést k dopravní nehodě. Jen striktní vyžadování dodržování dopravních předpisů může vést k větší bezpečnosti na silnicích. Jak mohou nižší pokuty přispět k bezpečnosti na komunikacích, to opravdu nevím.

Zavděčit se tím, že důchodcům a studentům zvednu jízdné na hromadnou dopravu, a naopak řidičům nedbajících pravidel budu snižovat sankce, je mírně řečeno neadekvátní. Že jsem spojila nespojitelné? Ne, jen ukazuji na absurditu, která vynikne, dáme-li si vedle sebe dva body prohlášení. Řidiči mající dost finančních prostředků na pořízení vozidla, benzin a zákonné pojištění asi nemají dle současné vlády peníze na pokuty. Důchodci a studenti asi mají velké příjmy a je třeba jim to zvýšením cen připomenout. Tyto návrhy jsou v přímém rozporu s proklamovaným zvýšením počtu cestujících ve veřejné dopravě - taktéž součást programového prohlášení. Opravdu zdražení jízdného u nevýdělečné části populace přispěje ke zvýšení počtu cestujících ve veřejné dopravě? Bylo by zajímavé provést důkladnou analýzu tohoto jevu. Pokud se tomu divíte, ano, všechno, co uvádím, jsem vyčetla z programového prohlášení vlády. Takže ještě jednou: chudáci řidiči, nemohou za bagatelní přestupky hradit tak vysoké pokuty, od 1 000 do 2 500 korun, ale důchodci a studenti vládnou takovými finančními zdroji, že se jich nijak zvednutí jízdného nedotkne.

Přejděme k oblasti spravedlnosti a legislativy. Zajímavou je snaha v oblasti spravedlnosti o prosazení novely zákona o střetu zájmů. Cituji: "Zabráníme přílišné kumulaci politické, ekonomické a mediální moci, aby politická i hospodářská soutěž nebyly deformovány a probíhaly transparentně, za rovných podmínek." To je pěkné, ale ve své podstatě schválené a chce to úpravy. Ale co takhle financování politických stran? Nemělo by se více precizovat? Novelu bych velmi ráda podpořila a očekávala bych velmi výraznou podporu od kolegů ze STAN.

Preambule v programovém prohlášení k legislativě zní - cituji: "Kvalitní legislativa a chytré řízení státu jsou podstatné předpoklady k tomu, aby naše země prosperovala." Děkuji, chytré řízení si v této oblasti představuji výhradně chytrými lidmi. Na podporu zmíněného chytrého, nikoliv hloupého řízení státu se má zřídit špičkové expertní pracoviště v čele s renomovanými odborníky. Rozumím tomu, že je nutné dále rozšiřovat počty zaměstnanců? K čemu máme odvětvová ministerstva a jejich specialisty? Zrušme ministerstva! Chytře řízenému státu přece postačí jen pár expertů řízených ministrem pro legislativu. Jen tak přemýšlím, jakou pozici pak má mít v daném modelu premiér.

Ještě jedna drobnost k legislativě. Už se těším na avizované zavedení moderních forem veřejných konzultací k připravované a existující legislativě. Jen nevím, zda byla inspirací Evropská unie, nebo velmi populární pirátské fórum.

Poslední část k zahraniční politice. Je to opravdu úchvatné. Do diplomacie vrátíte profesionalitu, zmodernizujete a zefektivníte fungování Ministerstva zahraničí, jak je ve vašem programovém prohlášení uvedeno. Zajímala by mě kritéria zefektivnění fungování Ministerstva zahraničních věcí. Míní se tím zpracování menšího počtu údajů, nebo, jak je to u jisté strany zvykem, vše rozhodne za úředníky a diplomaty software?

Jednou z velmi zajímavých věcí v této kapitole je hezké slibování voličům důsledného zrušení omezení cestování po pandemii. Jen tomu tak nějak z logiky věci nerozumím. Když nebude pandemie, nebudou žádná omezení ve spojitosti s pandemií, a to omezení cestování. Je hezké slibovat něco, co bude automatické. Po pandemii skutečně nikdo kromě vlády, která to bude muset fakt řešit, neočekává pokračování restrikcí z důvodu pandemie.

Diplomatické styky dosud byly nejintenzivnější, jak jinak, se Slovenskem. Tak nějak se na našeho nejbližšího partnera v programovém prohlášení zapomnělo. Pardon, nezapomnělo, jelikož je zmíněna spolupráce ve Visegrádské skupině. Slovensko výslovně zmíněno není, na rozdíl od výslovného zmínění spolupráce s Německem a USA, případně s několika dalšími státy. Spolupráce se Slovenskem stojí alespoň za zmínku v programovém prohlášení vlády. Z mého hodnocení se však jedná o výslovnou neprofesionalitu tvůrce či schvalovatele této části prohlášení. Já zapomněla, vláda chce vrátit do hry profesionalitu v diplomacii! Asi to bude opravdu potřeba, když se na našeho nejbližšího spojence neprofesionálně zapomíná. Včera byl pan premiér na své první zahraniční cestě na Slovensku. Asi má na věc jiný názor, než je prezentováno v programovém prohlášení jeho vlády, nebo se jedná pouze o zástěrku, aby to slovenská diplomacie nezjistila?

Za mě tolik drobností k programovému prohlášení vlády. Dnes se vyjádříme, zda tato vláda má, či nemá naši důvěru. Za mě tato vláda mou důvěru nemá. Děkuji. (Potlesk z řad opozičních poslanců.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní poslankyně Zuzana Ožanová. Nyní se s přednostním právem přihlásil o slovo ministr vnitra, pan Vít Rakušan. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Ještě jednou dobrý večer, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená vládo. Role se změnily a já tady skutečně nebudu mluvit žádné plamenné politické řeči, ale pokusím se reagovat, protože čas pokročil. Aby měli i opoziční poslanci pocit, že skutečně je reagováno na některé věci, které tady padly, tak se pokusím v té debatě odpovídat.

Chtěl bych velmi ocenit pana poslance Rybu. Jeho příspěvek byl skutečně věcný. Je to člověk, který oboru velmi dobře rozumí, a položil několik zásadních otázek, na které já rád ve svém proslovu odpovím. Zároveň bych chtěl ještě uvést pár bodů v rámci našeho programového prohlášení z oblasti Ministerstva vnitra, které považuji za vhodné k okomentování i tady před Poslaneckou sněmovnou předtím, než naše vláda požádá o důvěru.

Jedna záležitost, která už tady dneska v diskusi padla, už je to docela dlouho, v dopoledních hodinách, byla záležitost korespondenční volby. Ano, v programovém prohlášení naší vlády skutečně máme, že chceme zmodernizovat správu voleb, a stejně jako předchozí vláda jsme se zavázali ke korespondenční volbě pro voliče ze zahraničí. Předchozí vláda to za ty čtyři roky bohužel do konce nedotáhla a my jsme se rozhodli, že chceme být v tomto úspěšnější, a proto žádáme i to, aby už na tento pátek byl zařazen senátní tisk jako nosič této novely, samozřejmě v druhém čtení můžeme procházet dalšími úpravami. Ministerstvo má samo o sobě také nějaké technické připomínky, ale chci říct jednu konkrétní a jasnou věc, která tady nezazněla a byla posunuta v debatě. Jedná se o korespondenční volbu ze zahraničí. To je závazek naší vládní koalice. Dopoledne to bylo podáváno tak, že chystáme zavést instrument korespondenční volby i v rámci voleb v České republice. O tom jsme mohli diskutovat v rámci našich koaličních vyjednávání, ale finální rozhodnutí, k čemu jsme se zavázali, a uděláme to tak pokud možno co nejdříve během tohoto roku, abychom třeba příštího pana prezidenta mohli už volit nebo naši spoluobčané ze zahraničí korespondenčním způsobem, v co nejbližším termínu. Na tom už jsme začali pracovat. Jenom pro vysvětlení, co v našem programovém prohlášení je, a je to možná důkaz, že my naše programové prohlášení skutečně plnit chceme.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane ministře, já se moc omlouvám. Chtěla bych tady po své levé straně poprosit pana poslance. Mluví opravdu hlasitě a ruší tady v projevu pana ministra. Děkuju.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Já vám děkuju, paní místopředsedkyně. I mně to určitě pomohlo v klidném projevu.

Další záležitost se týká služebního zákona. Tady jako by se už poukazovalo na to, jaké konkrétní věci se v tom služebním zákoně objeví, mnozí tady předjímají. My máme pracovní skupinu, kterou vede nezpochybnitelný odborník, vede ji odborný náměstek Ministerstva vnitra, vede ji profesor práva, pan profesor Hůrka, a on je mimochodem autorem i mnoha publikací a zákonných norem v této oblasti. A já si troufám říci, že to je natolik výrazný odborný gestor, který skutečně nedopustí, aby služební zákon jako takový prošel nějakou revizí, která by koneckonců, a to také musí být, neprošla i u Evropské komise, která se k té normě samozřejmě bude vyjadřovat. My máme samozřejmě politickou pracovní skupinu, která se skládá z právníků, nominovali jsme tam ty nejlepší právníky, které máme, a nad sebou máme ještě jednoho lepšího odborníka, profesora Hůrku, a připravíme služební zákon, aby byl lepší než ten dosavadní. Ministerstvo vnitra třeba nehovořilo nahlas ani ústy mého předchůdce o tom, že už od roku 2019 existovala na Ministerstvu vnitra studie od firmy KPMG, která poukazovala na to, že stávající služební zákon má mnohé věcné i legislativní nedostatky, které je záhodno napravit. Od roku 2019! Za ty dva roky se nic nestalo. My to bereme jako výzvu, analyzujeme, v čem se ten zákon může posunout lepším směrem. To je závazek, který máme v našem programovém prohlášení. Máme na to několik let a my ho určitě také naplníme.

Další záležitost, která byla zmíněna, je zákon o služebním poměru. Tady děkuju panu poslanci Rybovi za připomínku, že je potřeba uklidnit sbory. Já je tímto uklidním. My se tady rozhodně nebudeme zabývat, a to jsme ve všech předvolebních prohlášeních řekli, tím, že by někdo rušil výsluhovost. To není záležitostí, není to ten směr, kterým my půjdeme. Takže to je to uklidnění. Já vám děkuju, určitě bylo namístě ho učinit tímto způsobem veřejně a máte pravdu, že klid ve sborech je určitě velmi, velmi důležitý i v tomto ohledu.

Druhá poznámka ovšem je, že sami policisté a sami hasiči, a to víme i z bezpečnostního výboru, kde jsme mnozí z nás seděli v těch předchozích čtyřech letech, mají výhrady k mnohým jednotlivostem, které v zákonu o služebním poměru jsou. Dám několik příkladů z pozice Policie České republiky. Například požadavek na rozvázání hodnostního označení a tarifní třídy, možnost mimořádného povýšení nejlepších bez změny jejich zařazení, změna systému dalších odborných požadavků, změna ustanovení o cestovních náhradách, spousta a spousta věcí. Náš postup je následující, a to vám jistě kolegové z policejního prezidia potvrdí. Měl jsem tam v pondělí velké jednání se současným panem policejním prezidentem, se všemi jeho náměstky, a my jsme ustanovili pracovní skupinu, kam logicky přizveme i hasiče, a ta pracovní skupina odborníků, lidí z oboru - pozveme k tomu na připomínkování i největší odborové organizace - a tato pracovní skupina bude vytvářet nový zákon o služebním poměru. Žádné u stolu napsané politické zadání, ale odborná práce, která bude konzultována samozřejmě na bezpečnostním výboru. Jenom tuhle věc chceme posunout dál, protože ten požadavek už tady zazníval asi tři nebo čtyři roky, tak my jenom navazujeme na to, co někde bylo rozpracováno, bohužel se to nedotáhlo do konce a my naopak tím novým zákonem o služebním poměru chceme zlepšit podmínky pro práci policistů, hasičů, prostě lidí ve služebním poměru. To je naším cílem, ne rušení nějakých výsluh a podobně. A je dobře, že tohle vysvětlení tady na místě může takhle jasně zaznít a padnout.

Stejně tak bych chtěl reagovat na pozici poradce pro národní bezpečnost. Tuto pozici považuji za velmi důležitou, ale myslím si, že ať už naší formulační chybou, nebo prostě nedostatkem komunikace, to já nevím, nebo čtením i dalších podkladů nebyla definována úplně přesně z toho, jak ji popsal pan kolega Ryba. Poradce pro národní bezpečnost je strategická funkce, která má být zodpovědná za koordinaci nejstrategičtějších bezpečnostních agend, které tady máme, například za koordinaci práce jednotlivých zpravodajských služeb. Poradce pro národní bezpečnost určitě bude vyvíjet tlak, aby tady bylo jasné vládní zadání pro to, jak mají jednotlivé zpravodajské služby pracovat a jaké úkoly mají plnit. Mimochodem, absence toho byla určitě příčinou mnoha problémů, které se tu a tam ve spojitosti se zpravodajskými službami objevily. Stejně tak by měl být tento člověk, který bude mít funkci doufejme už od příštího roku - my chceme projít legislativním procesem rychle a slíbili jsme v programovém prohlášení i termín, že národní poradce pro bezpečnost tady bude od roku 2023, doufejme, že to stihneme od ledna, nejdéle pak od léta 2023, ale protože tu věc máme prokonzultovanou i se senátory, alespoň některými z nich, abych tedy nemluvil o všech, tak by to snad mohlo směřovat docela rychle ke zdárnému cíli - ten člověk kromě jiného bude zodpovědný i za strategický boj s dezinformacemi ve veřejném prostoru. To je věc, která byla dlouhodobě velmi zanedbávána. Na Ministerstvu vnitra existuje speciální pracoviště, které se klasifikací jednotlivých dezinformací zabývá, pokoušelo se je i v minulosti posouvat na různé tiskové odbory ministerstva. Nic se s tím bohužel nedělo, tak my jsme pro ten rok, než vznikne tato pozice národního bezpečnostního poradce, ustanovili ad hoc pracovní skupinu na Ministerstvu vnitra. Bude obsahovat naše lidi, naše analytiky, analytiky z obrany, někdy i analytiky ze školství, z jiných odvětví, pokud to bude potřeba, a zaměření je především na klasifikaci, hodnocení a komunikaci ve věci dezinformací ve věci covidu. Mimochodem, to byla věc, která zaujala při těch našich legendárních schůzkách i pana prezidenta Zemana. Doufám, že toto se povede zprocesovat velmi brzy, v řádu měsíců, ale systémově dezinformace potom také bude řešit poradce pro národní bezpečnost. A koneckonců, i strategická komunikace státu, to nejsou jednotliví tiskoví mluvčí na ministerstvech, to je to, jakým způsobem stát působí navenek, jak se prezentuje, jak akcentuje svoje priority. I to je věc, do které určitě bude výrazným způsobem zasahovat poradce pro národní bezpečnost. To, že někdo sladí agendy jednotlivých řekněme silových ministerstev, bude po ruce panu premiérovi a bude koordinovat bezpečnostní agendu státu, je něco, co Česká republika pro to, aby byla zemí, která se chová předvídatelně a strategicky, určitě výrazně potřebuje.

Další záležitost, kterou chci zmínit z našeho programového prohlášení, je novelizace krizového řízení, revize typových plánů, analýza současných hrozeb, příprava na konkrétní krizové situace a posílení funkce ústředního krizového štábu, příprava na konkrétní situace. Kdo z nás napříč spektrem starostoval, tak ví, že když přišly povodně, tak jsme sáhli do našich pracovních stolů a vyndali jsme možná trochu zaprášené povodňové plány a podle nich jsme byli schopni manažovat průběh veškerých opatření ve městě. My bychom takové plány i na úrovni municipalit obcí a krajů chtěli i pro další typy hrozeb, ať už se to týká blackoutu, ať už se to týká propracovaných pandemických plánů, říkám i na úrovni municipalit.

Co se týká posílení funkce Ústředního krizového štábu, na tom už jsme začali pracovat. My jsme odstranili duplicity v systému, zrušili jsme Vládní radu pro zdravotní rizika. Jestli to teď neříkám přesně, omlouvám se, ta instituce už neexistuje, tak jsem ten její název možná teď trochu zkomolil. To byla instituce, která vznikla v rámci nějaké vnitřní konkurence, kdo bude řídit pandemická opatření. My chceme jednoduché, zákonem dané schéma, kde Ústřední krizový štáb se svými poradními orgány, kam mimochodem teď patří i centrální řídící tým - ten byl v jiné struktuře, teď je to pracovní skupina Ústředního krizového štábu - tak jsme zjednodušili ten systém. To byl první krok. V druhém kroku přijdeme ještě s návrhem jisté operativnosti Ústředního krizového štábu a v rámci celé přípravy nové krizové legislativy, kterou jsme si slíbili do konce roku 2023, Ústřední krizový štáb i na základě dobré zahraniční praxe se pokusíme definovat ještě moderněji.

Další věc, která tady možná ještě vůbec nezazněla, jsou i věci, které nikdo nezmínil, byť jenom okrajově dopoledne možná pan předseda Okamura. My jsme jasně dali do našeho programového prohlášení, do oblasti bezpečnosti, že řešení migračních krizí určitě nepůjde cestou povinných kvót. To bych tady také rád zdůraznil, protože to je součást programového prohlášení, naší kapitoly o bezpečnosti.

Co se policie týče, všichni na bezpečnostním výboru víme, že reforma specializovaných policejních pracovišť byla jakousi paní Columbovou. Hodně se o ní na bezpečnostním výboru mluvilo a nikdo jsme nikdy tu reformu neviděli. Tři roky jsme o ní slyšeli, poslední rok byl argument ten, že už přece nebudeme zatěžovat předvolební kampaň důležitým tématem diskuse o policii. Ale tu reformu jsem ani jako člen bezpečnostního výboru nikdy neviděl.

Všichni cítíme, že bezpečnostní hrozby, které tady jsou, ať už je to kyberkriminalita, ať už je to terorismus, vyžadují určitě specializovaný přístup a v rámci této reformy bychom se neměli bavit o žádném politickém zadání, že se nějaká specializovaná pracoviště budou někam přesouvat, aby na ně někdo měl nějaký vliv. To je doufejme minulost, co se policie týče. Ale chceme specializovaná pracoviště, která se budou týkat oblastí, které jsou nové a na které zatím policie reaguje ad hoc, ale nemá k tomu vytvořeny ještě dostatečné podmínky.

Poslední obecná věc, kterou bych tady chtěl říci. Maslowovu pyramidu potřeb znám. My jsme na ní stavěli dokonce i naši městskou strategii a vím, že bezpečnost je skutečně v základních potřebách, kterou potřebuje intelektuál, profesor i dělník. Samozřejmě oblast bezpečnosti takhle vnímám. Potřebujeme všichni se cítit bezpečně a naše programové prohlášení jednoznačně stanovilo takové cíle, aby vnější i vnitřní bezpečnost České republiky byly pro všechny naše občany zabezpečeny. Budeme na to klást obrovitánskou prioritu. Samozřejmě že se určitě budeme hádat o jednotkových rozpočtových kapitolách. To je normální, to ke každé vládě patří. Ale bezpečnost všichni tímto způsobem chápeme a já bych Ministerstvo vnitra nechtěl vnímat jako ministerstvo nějaká represe, jako ministerstvo, které je vnímáno jako jakési policejní ministerstvo, byť policie je základní organizací, která pod něj patří, ale já chci, aby bylo vnímáno jako ministerstvo bezpečí, to znamená ministerstvo těch, kteří nás chrání, kteří nám pomáhají, ale i jako ministerstvo přívětivé státní rychlé digitalizované správy. A to všechno v našem programovém prohlášení najdete. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane ministře. Nyní tu mám dvě přednostní práva. První s přednostním právem poprosím paní předsedkyni hnutí ANO paní Alenu Schillerovou. Paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji panu ministrovi zdravotnictví, že mi dal přednost, protože já chci reagovat na pana vicepremiéra a ministra vnitra pana Rakušana. Ne na všechno, protože on mluvil dlouho a o spoustě věcí, které určitě doputují dřív nebo později někam na půdu Poslanecké sněmovny, a tady se o nich povede dlouhá debata, jako je třeba korespondenční volba. Takže to nebudu otevírat, protože to bychom nezvládli asi ani do rána.

Co se týče novely služebního zákona, určitě souhlasím s ním, že v osobě pana profesora Hůrky, s kterým jsme spolupracovali celou dobu ve vládě, je záruka vysoké odbornosti, o tom není pochyb, a je záruka i toho, že bude určitě rozmlouvat politikům různá politická zadání, která by nebyla v souladu z hlediska kompatibility s evropským právem, protože jdou různé informace, jaké bude to politické zadání směrem k rozšiřování politických náměstků.

Já si pamatuji debatu, když se přijímal tento zákon. Já jsem byla tehdy v Legislativní radě vlády, byla jsem i v komisi pro finanční právo, ale ony se scházely ad hoc komise složené napříč, tedy velká komise složená napříč z těch členů. Tak si to pamatuji, debaty, kde by měla končit ta politická úroveň. Takže určitě toto budou tvrdá jednání. Věřím, že opozice bude do těchto debat přizvána, protože ten zákon by tu neměl být na jedno použití, to znamená jedno volební období, bez ohledu na to, jak je dlouhé.

Co se týče výsluhovosti, chtěla bych upozornit na jednu věc. Určitě je dobře a já děkuji panu ministrovi, že tady uklidnil bezpečnostní sbory, a to zase říkám ještě z pozice své znalosti v celní správě, ale já jsem spolupracovala jak s Hasičským záchranným sborem, tak i s policií, protože jsme řešili neustále rozpočtové věci, řešili jsme koncepci navyšování pracovníků. Zaznamenala jsem v médiích - a věřím, že to mohou být jenom mediální zkratky, takže jim nevěnuji pozornost, budu tomu věnovat pozornost, až přijde nový rozpočet této vlády, tak tam se určitě na to zaměříme - tady byla nastavena jakási koncepce navyšování počtu zaměstnanců. To znamená, ta neobsazená místa, která občas kritizujete, tak to jsou učitelé, hasiči, policisté, vojáci v souladu s koncepcí rozvoje ozbrojených složek. Takže když někdy čtu, že ta místa škrtnete, tak vás jenom upozorňuji, že škrtnete učitele, hasiče, policisty a vojáky v souladu s nastavenou koncepcí. Na to bych chtěla upozornit, že to by mohlo být také považováno za ohrožení bezpečnosti, protože to nastavovaly odborné týmy těchto resortů. Vůbec bych si nedovolila do toho nějak mluvit.

Ještě jedna věc, výsluhovost. To je dobře, že říkáte, že se nebude do ní nijak zasahovat. To by bylo velmi špatně. Ještě upozorním na daňový aspekt, vy ho určitě znáte...

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Paní předsedkyně, já se omlouvám, přeruším vás a poprosím o klid v jednacím sále. Pokud si chcete něco vyřídit, běžte prosím do předsálí. Děkuji vám a omlouvám se. Děkuji.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Já děkuji, paní místopředsedkyně. Já jsem chtěla pana ministra upozornit ještě na jednu věc. On ji asi možná ví, ale kdyby ne, tak to říkám jako daňař. Kdysi pan exministr Kalousek - za jeho působení se tyto výsluhy zdanily. To byly, myslím, vaše vlády. Vy jste v ní nebyl, ale tedy vaše vlády. Zdanili jste je a za doby Sobotkovy vlády, kdy ministrem financí byl Andrej Babiš, se to zase osvobodilo. Je to asi miliarda, zásah do rozpočtu, tam přímo ve straně, ale těm lidem to samozřejmě pomáhá. Tam jenom veďte ještě v patrnosti, aby náhodou nenapadlo třeba pana ministra financí - on tu není - to zase zdanit. Tak to je jedna věc.

Ale ještě pozor. Jev, který jsem za ty čtyři roky odsledovala u ozbrojených složek. Jakmile se začne cokoliv říkat, že za nás - ať už to bylo, myslím, v době, kdy bylo hnutí ANO v exekutivě, to znamená za osm let - se ty platy pořád zvyšovaly. Až bude rozpočet, tak si sem vezmu všechny ty grafy, ale vy to už dneska taky víte - se zvyšovaly. Teď samozřejmě v roce 2021 jsme zmrazili všem platy, všem, včetně ústavních činitelů, ale bylo tady zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka, takže to bylo obhajitelné. A teď už vlastně dostanou sedm stovek při inflaci přes 6 %, tak ty reálné mzdy jim začnou klesat.

A to byl vždycky impulz v ozbrojených složkách, tak jak jsem to odsledovala, jakýkoliv tento... oni to vnímají velmi citlivě. Objeví se nějaká informace - já jsem dostávala prostě od desítek - a pořád dostávám - od stovek různých příslušníků dotazy: Je to pravda, že se bude tamto nebo tam ono? A vždycky jsem to musela narovnávat, nejlépe v tom veřejném prostoru, protože to pro ně znamenalo, že prostě začali odcházet, ti, co mají nárok na výsluhu, protože ta výsluha se jim počítala z těch vyšších platů, a když reálná mzda jim začne klesat, tak samozřejmě oni odchází, protože dneska na trhu práce s touto krásnou výsluhou najdou uplatnění a jsou takzvaně lidově řečeno na svých.

Takže prosím, berte to v patrnosti. Určitě nechceme - a z toho bych vás nikdy nepodezírala - ohrozit bezpečnost této země. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji paní předsedkyni a nyní s přednostním právem požádám pana ministra zdravotnictví, pana Vlastimila Válka. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. I já se domnívám, že určitě ještě budou nějaké otázky na zdravotnictví, ale jelikož je tady, vaším prostřednictvím, pan poslanec Špičák a pan poslanec Brázdil, já si dovolím stručně odpovědět.

Jednak děkuji za tu debatu, děkuji za ty komentáře. Já se těším na spolupráci. A jenom některé otázky velmi stručně. Kochův institut je samozřejmě komplikovaná instituce. To je také ten důvod, proč jsem svým poradcem jmenoval profesora Slabého, poradcem pro vědu, výzkum. Já si myslím, že to je dostatečná autorita, která je schopna s tímto pomoci. Proto také ten tým, který je sestaven kolem profesora Chlíbka, čítá dneska třiatřicet vědců z celé České republiky, kde jsou zastoupeny Akademie věd, Česká lékařská společnost, jsou tam zastoupeny různé vědecké instituce. Matematicko-fyzikální ústav, domnívám se, je dostatečně silný na to, aby byl matematicko-analyticko-vědeckým zázemím budoucího Kochova institutu. A pochopitelně pan profesor Štěpán Jurajda, který je expert, odborník se zkušenostmi ze Spojených států, je člověk, s kterým jsem se setkal, konzultoval a debatoval některé oblasti, a jeho představy o vývoji něčeho, co bych nazval komplexním názvem public health v té anglosaské představě, a je to něco, co samozřejmě se implementovalo do toho programu, stejně tak jako myšlenky pana profesora Slabého a dalších kolegů včetně Asociace rektorů, s kterými jsem se potkal při tvorbě toho programu. To znamená, jsem si jistý, že je to v tomto směru komplexní, a budu velmi rád, když, prostřednictvím paní předsedající, s kolegou Špičákem, s panem poslancem Špičákem budeme dál velmi intenzivně spolupracovat.

Co se týká obecně té části, která byla v programu zaměřována na budoucnost a rozvoj medicíny v České republice: nás teď čeká předsednictví v EU. To předsednictví musí být provázeno spoluprací s Francií a navázáno na spolupráci se Švédskem, abychom měli maximální podporu těch, co jsou před námi, těch, co jsou za námi. A já bych velmi rád, aby se těch akcí účastnil tam, kam pojede ministr zdravotnictví, aby se jich účastnili jak poslanci, tak senátoři z obou zdravotních výborů. Požádal jsem jak předsedkyni Poslanecké sněmovny, tak předsedu Senátu o podporu v tomto a debatoval jsem o této myšlence jak s předsedou zdravotního výboru Poslanecké sněmovny, tak s předsedou zdravotního výboru Senátu. Velmi bych ocenil, kdyby to byli poslanci jak z koalice, tak z opozice, protože se domnívám, že předsednictví EU je předsednictví České republiky, a ne opozice nebo koalice, a kvalita zdravotní péče se musí dlouhodobě kultivovat, zlepšovat, stejně jako její dostupnost. Z tohoto pohledu se domnívám, že je tato kapitola je snad dostatečně vysvětlena, a možná se spíš jednalo o nějaké nepochopení nebo neporozumění.

Prostřednictvím paní předsedající bych chtěl poděkovat kolegu Brázdilovi a ubezpečit ho, že opravdu takhle to je myšleno v tom programu, a jsem si jistý, že musíme dotáhnout to, co se nepodařilo minulé vládě. Chápu, že to bylo dáno tím, že byl covid a že pak ta rychlá frekvence střídajících se ministrů jim nedala ke konci ani možnost poznat, co vlastně na ministerstvu se děje a kdo tam pracuje, a hned odcházeli, takže se těžko daly tyto věci posunovat. Z toho důvodu já bych na tu práci, kterou odvedli - a nepopírám, že tam odvedli velký kus práce - rád navázal. A toto je jedna z věcí, kterou bych chtěl dotáhnout do konce, tedy ohledně záchranné služby. Myslím si, že je dobré využít, že sice v opozici, ale to není podstatné, jsou tady dva odborníci přes tuto problematiku. A tak, jak jsem to do programu napsal, tak to také myslím - hodlám s nimi spolupracovat, abychom tuto problematiku posunuli do nejdál.

Záchranářství, první pomoc, se ukázaly v době covidu, a nejenom v době covidu, jako naprostý pilíř rychlé péče o naše pacienty, a nejenom akutní pacienty. A proto této problematice v programu věnuji poměrně velkou pozornost. Já jsem přesvědčený, že co se týká jakéhokoliv placení za zdravotní péči, tak to nebylo myšleno zle a jednalo se pouze o neporozumění. V programu není slůvko o tom, že by si pacienti měli za zdravotní péči platit. Ale je to velmi jednoduché. My máme standardy zdravotní péče, jak, prostřednictvím vaším, paní předsedající, kolega Špičák řekl, klinické doporučené postupy. Ty klinické doporučené postupy v podstatě kopírují standardy německé, nejvyšší německé standardy kvality péče. Špičkové standardy kvality péče mají v Evropě čtyři země a Česká republika se rozhodla, já si myslím, že to je správné, že se pro to rozhodla - a já se nestydím na tomto místě, a jsem rád, že to takhle mohu říct, poděkovat kolegům jak z koalice, tak z opozice, a rád budu jmenovat, vaším prostřednictvím, paní profesorku Adámkovou, která u toho je, a doufám, že bude dále pokračovat - tak tyto standardy my adoptujeme do českého zdravotnictví a tyto standardy mají zaručit a zaručí českým občanům, aby kvalita péče byla stejná, dostupná, zdarma, a to v celé republice. Tedy aby na ty výkony, na které půjdou - a nejsou to jenom chirurgické, onkologické či jiné výkony - měli stejnou kvalitu na všech pracovištích, kde ty výkony budou provádět. My jsme si plně vědomi - a to je debata všech odborníků ze všech politických stran, a je v tom shoda - já předpokládám, že kdyby v diskusi se některý z mých kolegů bez ohledu na to, z které je politické strany, přihlásil, že to potvrdí - my jsme si vědomi, že transplantovat srdce, transplantovat játra nejde v každé nemocnici, proto máme dvě špičková transplantační centra. Ale i jsou i jiné výkony, jako třeba nádory slinivky břišní, jako třeba rakovina konečníku, a i u těchto výkonů musíme zajistit našim pacientům, aby kvalita péče byla stejná všude, kam na ten výkon půjdou, a to je ten systém, ke kterému chci, aby směřoval.

Plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění - já chci víc. Já chci, abychom takto měli plně hrazeny - a já jsem o tom mluvil, když jsem byl opoziční poslanec a teď to realizuji - preventivní programy, komplexní preventivní programy, tedy navázat na dobré, co se udělalo, a posunout to dál, a to, co znám jako lékař ze své pětatřicetileté praxe, a znají to, prostřednictvím paní předsedající, kolega Špičák, paní poslankyně Adámková a další, realizovat, využít toho a využít k tomu spolupráci všech poslanců napříč politickým spektrem, kteří budou členové zdravotního výboru, a tímto se na tuto spolupráci těším.

Jsem si plně vědom, že jsem z Brna. Já se za to nestydím, a to je ta poslední námitka, která silně zněla. Jsem Moravák, ano, jsou chvíle, kdy říkám: Já su z Brna. V Brně se to tak říká. I v Praze, než jsem zjistil, že se pravidelně jezdí tramvají, a ne šalinou, tak prostě určité období bylo, kdy jsem takhle tramvaj nazýval, a jsem si vědom této řekněme své chyby, pracuji na češtině - koneckonců mí předkové byli příbuzní, byli básníci, jeden z nich byl dokonce poměrně známý a byla by ostuda, kdybych naši nádhernou mateřštinu, jazyk Seiferta, Čapka, nekultivoval. Já to udělám a udělám všechno proto, abych se kvalitou své češtiny blížil, alespoň blížil kvalitě češtiny, prostřednictvím pana předsedajícího (paní předsedající?), pana poslance Babiše, který mě kritizoval. Udělám pro to maximum. Děkuji vám, a to je vše. (Potlesk z řad SPOLU.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane ministře. A nyní se tedy vracíme do obecné rozpravy a poprosím k řečnickému pultu, aby přišel pan poslanec Karel Rais. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji vám, vážená paní místopředsedkyně Sněmovny. Vážené členky a členové vlády, vážené kolegyně a kolegové poslanci, dovolte mi, abych vám sdělil svůj názor na relativně malou část, na část věda, výzkum a inovace v programovém vyjádření vlády.

Část věda, výzkum a inovace programového vyjádření vlády je charakterizována zejména vysokým stupněm obecnosti, nekonkrétnosti a neuvedením kontrolních nástrojů v hodnocení jednotlivých vládních proklamací. To už tady zaznělo od mé předřečnice předsedkyně Schillerové. Překvapuje mě, že v prohlášení vlády chybí taková základní data a informace, jako je například údaj o velikosti rozpočtu, který bude věnován do oblasti vědy a výzkumu. Když jsem se díval na čísla, která tam jsou, tak v podstatě jsem našel akorát dvě v souvislosti covid-19 a metodika 17+. Jinak tam absolutně žádné číslo není a je mi jasné, že potom ty vágní proklamace se velice snadno plní.

Čili konkrétní hodnocení plnění jednotlivých proklamačních tezí, jejich kontrola bude prakticky nemožná a vláda má již dnes prakticky zajištěno, že tato část prohlášení vlády z oblasti vědy, výzkumu a inovací bude jistě formálně splněna.

Zastavil bych se zde u části, která je věnována závazku vlády, cituji: Připravíme komplexní novelu zákona o podpoře výzkumu a vývoje s cílem administrativní zátěže odstraněním roztříštěnosti a zjednodušením celkového systému řízení. Ale (nesrozumitelné) připravíme, umožňuje vládě vycouvat z tak zvané velké novely zákona o vědě, výzkumu a inovacích, která je pro praxi nutná, která byla již minulou vládní garniturou dávno připravená. Čili očekával bych, že zde nebude hovořeno o přípravě, nýbrž o předložení zákona o vědě, výzkumu a inovacích v nějakém konkrétním termínu. Jedním z klíčových faktorů rozvoje vědy a výzkumu je anebo nezaostávání za vědeckým světem jsou a budou zejména investice do velkých infrastruktur, jako je například CEITEC a další IT for Innovation a tak dále. Před pěti, deseti lety jsme měli technické prostředky, které podporují rozvoj vědy a výzkumu na světové úrovni, což pochopitelně přitáhlo do těchto center řadu špičkových světových vědců. Po dobu dnešní vlády bude nutné obnovit část relativně zastaralé infrastruktury v řádu možná i miliard korun. A je škoda, že ve vládním prohlášení se o konkrétních nákladech na tyto investice opět vůbec nehovoří.

Pozitivním činem předchozí vlády a následně i Poslanecké sněmovny bylo uzákonění takzvané malé novely zákona číslo 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Ale již tehdy jsem upozorňoval ve Sněmovně na chybějící nedostatky, kterým se tak zvaná malá novela zákona nevěnovala s tím, že se bude věnovat té problematice až v té další, v té velké novele. Zejména to byla problematika zakládání veřejně výzkumných institucí, kdy si myslím, že to zejména univerzity potřebují a v tom předloženém materiálu, v programovém prohlášení vlády jsem o tom nenašel ani slovo.

Dále podpora vzniku a provozu inovačních center. Myslím si, že je nutné, aby tam byla rozpracována v tom programovém prohlášení a jednotlivých spin-off firem. A dále je potřeba, chronická záležitost, to znamená, tím myslím změnu zákona zejména ve vztahu výzkumník a instituce. To si myslím, že by měly být v té novele, o které říkají, že ji mají nachystanou, že ji má vláda nachystanou, tak by měla být, toto bychom tam měli nějakým způsobem řešit.

Dále jsem očekával zejména v části lidé ve vědě, výzkumu a vývoji a inovacích konkrétnější odpovědi na některé chronické otázky finančního ohodnocení. Nejenom institucí, ale i například doktorandů. V prohlášení je pouze zmínka, taková obecná, o posílení role sítě vědeckých diplomantů. V části o vzdělávání je zmínka opět pouze o přípravě, podtrhuji o přípravě, nikoliv o provedení reformy doktorského studia financování. Předložená část vládního prohlášení se mi jeví hodně nekonkrétní a je obecně pojatá. Ani jeden cíl není v prohlášení kvantifikován. A já to chápu tak, že se prostě vláda bojí tam některé konkrétní údaje dát, protože když tam ta data nejsou, tak jí nemůže nikdo nic vyčítat. V podstatě kdyby ta vláda vůbec nic nedělala, tak pouhým samopohybem a mlčením řady vědeckovýzkumných pracovníků, kteří naštěstí nevnímají politiky a jejich řeči, tak má již dnes zajištěno splnění této velmi vágně zpracované části programového prohlášení. Nekonkrétnost, vágnost, to jsou hlavní důvody, proč tuto část vládního prohlášení považuji za nedokonale zpracovanou a nebudu samozřejmě hlasovat pro přijetí tohoto vládního prohlášení. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče. Nyní do obecné rozpravy pan poslanec Robert Králíček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Ještě jednou dobrý večer, vážená paní předsedající, vážený pane premiére, vážená vládo, kolegyně, kolegové. Jsem velmi rád a chci za to nové vládě poděkovat, že ve svém programovém prohlášení navazuje na předchozí úspěšné období digitalizace státní správy. Jsem také velmi rád, že v tomto programovém prohlášení nacházím téměř stoprocentní shodu s již vytvořenou strategií Digitální Česko. Někdy jsem měl pocit, že ji čtu znovu. Pro mě je to potvrzením dobře vykonané práce předchozí vlády a také zmocněnce pro digitalizaci pana Vladimíra Dzurilly, a to i přes značnou předvolební kritiku Pirátů v čele s vicepremiérem Bartošem.

Připomeňme si, že v předchozím volebním období se podařilo v digitalizaci dosáhnout zásadních posunů a dokončit většinu z toho, co bylo naplánováno. Namátkou můžeme zmínit zákon o elektronické identifikaci, bankovní identitu, datové schránky pro všechny, portál veřejné správy, portál celní správy, portál práce a sociálních věcí, portál občana, informace z katastru nemovitostí, elektronické žádosti o řidičský průkaz, digitální dálniční známky a mnoho dalších.

Je však také pravdou, že i pandemie covidu-19 přispěla ke změně chování obyvatel. Například se zásadně zvýšilo právě zřízení a využívání datových schránek či se byla výuka nucena přesunout do onlinového prostředí. Také se díky tomu urychlily některé projekty a vytvořily se i nové aplikace. Všichni jistě známe Tečku, Čtečku či registrace na testování, očkování a další.

Programové prohlášení vlády v oblasti digitalizace však také otevírá spoustu otázek. Tou největší pro mě je, kdo je vlastně zodpovědný za digitalizaci a za miliardy do ní plánované investovat. Je to opravdu vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, který zřídil pozici politického náměstka pro digitalizaci nebo to bude ministr vnitra Vít Rakušan, pod kterým je náměstek zodpovědný za eGovernment, Kancelář hlavního architekta a Správa základních registrů? Pokud to je skutečně vicepremiér Ivan Bartoš, tak se ptám, jakou bude mít zodpovědnost a jak bude "úkolovat" právě například pracovníky Ministerstva vnitra, jak a s jakou odpovědností bude komunikovat a zadávat pokyny a strategické cíle pracovníkům státních podniků jako je NAKIT, Státní pokladna, Centrum sdílených služeb a případně Česká pošta, které také spadají do kompetencí ministra vnitra a ministra financí, tedy i jiných politických stran, STAN a ODS? Budou se tedy některé tyto odbory a instituce přesouvat pod Úřad vlády? Tento případný přesun může trvat i v řádu let, protože bude třeba změnit kompetenční zákon, zákon o informačních systémech veřejné správy a další. Tyto zásadní změny rozhodně digitalizaci nezrychlí, právě naopak ji mohou značně zkomplikovat, zpomalit a výrazně prodražit.

Další otázkou, která se při čtení programového prohlášení nabízí, je počet nových míst. Velmi často jsem narážel na slovní obraty a fráze: vytvoříme nové týmy, vytvoříme nové platformy. A v neposlední řadě cituji: posílíme odborné a personální kapacity. To vše však přináší zvýšený počet pracovníků a úředníků, což ovšem ostře kontrastuje s předvolebními sliby obou koalic, kde svorně slibovaly snížení počtu úředníků. Některé konkrétně psaly, že počet úředníků klesne o 13 %. Vůbec nezpochybňuji nutnost odborníků na digitalizaci ve státní správě. Ale i na tomto je vidět, jak populistické výroky dnes vládní strany před volbami měly.

V kapitole Zdravotnictví, kde jsme v předchozím volebním období zřídili například eRecept, eNeschopenku, služby zdravotních pojišťoven, Portál pacienta Moravskoslezského kraje či zavedení přeshraničních služeb eHealth v České republice, jsem v současném programovém prohlášení našel pouze větu: "Podpoříme sdílení informací mezi poskytovateli a pacienty, tedy urychlený rozvoj digitalizace českého zdravotnictví a propojení systému jednotlivých zdravotnických zařízení." Proto se ptám, kdo tedy bude zodpovědný za rozvoj digitalizace ve zdravotnictví? Bude to ministr zdravotnictví pan Válek, nebo to bude opět pan Bartoš, a kdo bude výše uvedené prohlášení uvádět v život? Budete zřizovat centrální subjekt zodpovědný za implementaci a rozvoj digitalizace, a to například transformací z již stávajících subjektů pod Ministerstvem zdravotnictví? Kdo bude například realizovat projekty a investice do kybernetické bezpečnosti ve zdravotnictví jako klíčového prvku bezpečnosti nás všech? Je to opět pan Bartoš? I toto zůstává v programovém prohlášení nezodpovězeno.

Jeden z líbivých bodů, který může některé z nás zdánlivě nadchnout, je eDokladovka, ale ptám se, proč ji budeme vyvíjet v České republice? Proč nepoužijeme platformu vyvíjenou a implementovanou v rámci Evropské unie? Nebo jde jen o čerpání dalších prostředků pro vybrané firmy? A s tím samozřejmě souvisí otázka, jak je vláda připravena v oblasti digitalizace čerpat evropské peníze? Kdo a jak bude koordinovat čerpání z Národního plánu obnovy? Kdy se začnou peníze čerpat a jak efektivně?

V programovém prohlášení vlády mi také chybí strategie státních podniků, které v současné době poskytují některé služby, platformy a aplikace eGovernmentu. Jakou strategii má vláda s podniky NAKIT, Státní pokladnou Centrum sdílených služeb? Jak vláda využije možné kapacity České pošty v oblasti eGovernmentu, kde bychom mohli výrazně ulehčit městům a obcím? V návaznosti na to se můžeme dále ptát, co pisatelé mysleli prohlášením: Zrealizujeme koncept eGovernment cloudu ve státní i komerční části a přijmeme flexibilnější pravidla pro nákup cloudových služeb v souladu se standardy EU. Zajistíme uložení osobních údajů obyvatel v bezpečných datových centrech na území ČR nebo ve státech Evropské unie. Jaká je tedy strategie v oblasti vybraných služeb, jako je cloud či například Czech POINTy? Vrátíme například Czech POINTy vybraným původním firmám, které je provozovaly pro stát? Bude to efektivnější, nebo zůstanou v rukou státu a budeme je rozvíjet dále například ve státních podnicích?

Jak jsem zmínil na začátku, podobnost programového prohlášení s koncepcí Digitální Česko je čistě náhodná, jsou zde však i pasáže, které chce nová vláda prosadit, ale v předchozím volebním období je - v uvozovkách - úspěšně blokovala či zdržovala. Při čtení pasáže "Posílíme význam a koordinaci informační a kybernetické bezpečnosti v bezpečnostní politice státu při zachování práva na soukromí a svobodu jednotlivce" si kladu otázku, kdo vlastně v minulém volebním období zdržoval zákon o vojenském zpravodajství, kdy jsme díky tomu nebyli schopni efektivně bránit Českou republiku v kyberprostoru.

Rád bych však poděkoval za zařazení digitální ekonomiky a také nutnosti spolupracovat s Evropskou unií v oblasti digitalizace a digitální ekonomiky do programového prohlášení. Když se na tyto dvě oblasti v koaliční smlouvě pozapomnělo, byla tady velká obava, že to nejsou oblasti, které chce nová vláda řešit. Také zde vidím inspiraci v koncepci Digitální Česko a jsem velmi rád, že tyto důležité oblasti naší ekonomiky již programové prohlášení neopomíjí.

Závěrem bych chtěl vyslovit obavu o naplnění jinak ambiciózního plánu na pokračování úspěšného projektu digitalizace státní správy. V tomto mě utvrzuje i pasáž - cituji: "Pro zlepšení životních podmínek a služeb ve městech a obcích využijeme plně potenciál technologické revoluce a inovací, například dle koncepce Smart Cities." Když vidím, jaké proklamace měl primátor Hřib a Piráti o tom, jak z Prahy udělají digitální město, které bude postaveno výhradně na jedničkách a nulách, avšak výsledek je zatím spíše nula. Máme tu předražený Portál Pražana, IT zakázky na magistrátu prověřuje policie a Úřad pro hospodářskou soutěž a ve finále si Praha druhým rokem výrazně pohoršuje v žebříčku takzvaných chytrých měst, a to z 28. na 78. místo. Proto mě naplňuje obava, aby v tomto trendu nepokračovali i v digitalizaci státu.

Za nás mohu slíbit, že na tomto tématu budeme aktivně spolupracovat, přicházet i s vlastními návrhy, které budeme projednávat i na podvýboru pro eGovernment, který, jak pevně věřím, se bude scházet vícekrát než třikrát za rok, jak tomu bylo pod vedením současného politického náměstka pana Profanta. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče. V tuto chvíli tady mám přednostní právo ministra pro místní rozvoj, pana Ivana Bartoše. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já vám děkuji. Dámy a pánové, děkuji panu Králíčkovi, neboť jsem očekával jeho vystoupení a zazněla tam spousta inspirativních - některé pravdivé, některé trochu nepravdivé - informací. Já bych začal vůbec koncepcí Digitální Česko. Já jsem i s Piráty a se spoustou dalších lidí, nejen z politické scény, ale i z odborné scény a profesní, řešil koncepci Digitální Česko, dodali jsme do ní dokonce komponentu, která se týká open source a jak se nedostat do zhouby toho, co se v České republice děje, takzvaného vendor lock-inu, kdy je vám dodána zakázka, už navždy jste spjat s dodavatelem a jste zcela v područí jakékoli možnosti nějakým způsobem rozvíjet ten systém, pouze vždycky jenom řeknete požadavky, ty jsou vám naceněny a nemáte možnost modulárně řešit tu digitalizaci.

My jsme k Digitálnímu Česku měli jednu významnou, a ukázalo se, že i oprávněnou kritiku. Digitální Česko má několik pilířů a vyžaduje vysokou míru koordinace, protože digitalizace není otázka jednoho člověka, není otázka jedné instituce nebo jedné společnosti, jako je třeba NAKIT, který řeší velkou část digitalizace pod vnitrem, ale je to otázka meziresortní a je to otázka, jak se již ukázalo, kterou s osvíceným a férovým byznys sektorem řešit lze. Ukázalo se to v covidu a ukázalo se to v minulém volebním období na přípravě asi tří nejdůležitějších zákonů české digitalizace, které nevznikly na vládě, které vznikly zde ve Sněmovně spoluprací opozičních stran a nakonec i vládních a ministerstev. Bylo to právo občana na digitální službu, byl to zákon, který jsme potřebovali, který dává zákonnou povinnost ministerstvům digitalizovat postupně služby pro občany, protože zde byla častá výmluva: My bychom to rádi dělali, ale přece nemůžeme investovat do digitalizace, když k tomu nemáme onu zákonnou povinnost. Byly to digitální technické mapy, které opět vzešly iniciativou Sněmovny ve spolupráci následně s ministerstvy, které dávají základ digitalizace stavebního řízení a vlastně mapových systémů, které budeme v budoucnu používat, a byla to bankovní identita, kterou řešila i paní poslankyně Kořanová, opět ve spolupráci s byznysovým sektorem napříč politickými stranami. Ve finále i za podpory vlády se nám podařilo dostat do veřejného prostoru projekt, který umožňuje 4,5 milionu občanů využívat služby státní správy.

Vy jste se ptal na moji roli. Já jsem historicky mohl spolupracovat i s Vladem Dzurillou, vládním zmocněncem pro digitalizaci, kde jsem viděl velký elán, velké odhodlání ty věci řešit, přesto poměrně malý výtlak, a to z jednoduchého důvodu. Pana premiéra digitalizace někdy zajímala, někdy ho nezajímala, Vlado Dzurilla často narážel na problematiku resortismu, který je v České republice dán, a zároveň v momentě, kdy byly potřeba peníze, tak se vždycky ukázal celkový rozpočet, který je na jednotlivých resortech jako investice do české digitalizace, ale on si nemohl říct: Tady přidejte, tady uberte. Byly to dlouhé debaty s paní ministryní Schillerovou, pravděpodobně nakonec nějaké ty peníze vždycky do té digitalizace přitekly. A my jsme se rozhodli změnit ten koncept. Ne že bychom si ho vymysleli my tady ve Sněmovně, Piráti, ODS, TOP, STAN, ale je to debata, která se dlouho vede s odbornou sekcí, s odbornou veřejností, kde digitalizace má mít jasné kompetenční centrum, jasné centrum, takzvané governments, které určuje metodologii, které kontroluje efektivitu jednotlivých projektů i plánů tak, jak se třeba už nyní děje pod celou sekcí architektury, které dává instrukce a ve finále může i říct: Tento projekt, například e-shop na dálniční známky, nedělejte, nebo novou Wikipedii v kultuře, které dokáže dát metodologii pro kontrolu vypisovaných zakázek.

A když se podíváme do zahraničí, skutečnou inspirací nám byl model, který je ve Velké Británii, model GOV.UK, kde skutečně existuje autorita, která buď má podporu premiéra přímo, anebo je ten člověk, který toto má zastřešit, účasten vlády. Toliko k logice té změny, kterou chceme jít. A správně jste podotkl, že to bude vyžadovat i transformaci - my to víme: transformaci, která jasněji vymezí kompetence, transformaci, která podpoří to, co je jádro české digitalizace, to jsou ty centrální registry, to jsou služby, které v tuto chvíli jsou poskytovány zejména Ministerstvem vnitra, protože to jsou služby sdílené. Z těch čerpají všechna ostatní ministerstva pro své systémy. Tomu chceme dát jasnou rozpočtovou kapitolu, dostupnost, trvalou údržbu a bezpečnost. V tuto chvíli tedy nikdo nemaže resortní řešení jednotlivých systémů, ale snažíme se část, která nedostala místo v předchozí vládě, skutečně takto ztransformovat, aby byla koordinace české digitalizace rychlá, účelná, a ty projekty nejenom že máte na ministerstvu nějakého svého architekta nebo nějakého emisaře, ale skutečně byly dodávány koordinovaně, rychle a výrazně levněji.

Vy jste zmínil, jakým způsobem budeme přistupovat k tomu, že jádro digitalizace je na Ministerstvu vnitra. My jsme kandidovali jako koalice Pirátů a Starostů s ministrem vnitra Vítem Rakušanem. Tento koncept řešíme společně a věřím, že v transformaci si budeme vycházet vstříc, protože taková je dohoda - nejen když jsme vytvářeli program Pirátů a Starostů, ale i dohoda v celé koalici. I pan premiér Petr Fiala tady na začátku říkal, že je to jedna z priorit nejenom kvůli efektivitě řízení státu, nebo tím cílem, kde chceme dosáhnout estonského úspěchu zejména v šetření HDP, ale i ve věci dostupnosti služeb občanům.

Jsem přesvědčen, že třeba síť Czech POINTů, které vy jste tady zmínil, v tuto chvíli, která je funkční a řeší velké procento lidí, kteří prostě nikdy v obslužnosti nebudou digitální. Jejich data běhají po státní správě, nebo zatím spíše se plouží, dokud nebudou data patřičně sdílena, ale ti lidé prostě nebudou digitální v tom smyslu, že by si na chytrém telefonu vyťukali nějakou službu v jednotném rozhraní. Ostatně Portál občana ještě nemá tu aplikaci, která by byla adekvátní, jak jsme zvyklí používat aplikace třeba internet bankingu či dalších služeb. Pro tyto lidi bychom měli zachovat služby Czech POINTu tak, aby všechny ty digitální služby jim tam pomohl obsloužit ať už zaměstnanec třeba pošty, či kdokoliv jiný, kdo v danou chvíli bude provozovat tuto službu. Hovořilo se o institucích Pošta Partner, ale ve skutečnosti je to proškolený operátor, který může nakládat s těmito daty, což je otázka, která osoba to bude, kdo to bude zastřešovat, a pak tyto služby poskytovat může.

Vy jste se ptal na otázku bezpečnosti. Bezpečnost v České republice řeší NÚKIB a já si myslím, že ta bezpečnost by měla být posílena. Věřím, že to budeme řešit i na jednotlivých resortech, protože jestli od nás bylo něco kritizováno, je to takový věčný koloběh, kdy jednotlivá ministerstva, a třeba i jednotlivé úřady jsou auditovány a NÚKIB každý rok odevzdá tu zprávu o tom, jak to vlastně není v pohodě, ale jelikož peníze na softwarovou bezpečnost se dávají jako poslední, tak ta zpráva tam většinou leží a změny jsou řekněme minimální, i když nechci tady soudit takhle spatra, samozřejmě některé instituce pokračují lépe, některé hůře. A já si myslím, že by to tak mělo zůstat. Myslím si, že by na to měly být dány peníze. Hovořili jsme dlouhou dobu o tom, jaká struktura nebo jaké jsou třeba platové skupiny na NÚKIBu, když je tato věc tak důležitá. A je třeba se zaměřit na to, aby lidé, kteří mají odbornost, nekončili čistě v té soukromé sféře, ale skutečně byli schopni dodávat své znalosti pro stát. Viděl jsem myslím v loňském nebo předloňském roce se ukazoval nějaký audit bezpečnosti České republiky. Myslím si, že to dokonce sdílel NÚKIB, ale byl to takový plochý žebříček úspěchu, neboť jednotlivé parametry, které se měřily a v kterých Česká republika byla hodnocena velmi kladně, byly statické. Máme zákon o kybernetické bezpečnosti 100 %, máme NÚKIB 100 %, ale kybernetická bezpečnost je věc dynamická, je věc lidských zdrojů a kompetencí. To bychom chtěli posílit.

Takto bych mohl pokračovat dál. Věřím, že se o tom budeme mnohokrát bavit, protože i tak, jak řekl premiér Petr Fiala, digitalizace je prioritou. Myslím si, že co je důležité říci: transformace nesmí ohrozit chod digitalizace a postup projektů, které jsou v běhu na jednotlivých resortech. My tomu chceme dát řád, rychlost, efektivitu. Ani já nejsem žádný mistr světa amoleta. Věřím, že to budeme dělat s našimi partnery tak, jak jsme deklarovali. Ostatně role byznysového sektoru, který v tuto dobu prostě umí zaplatit lidi lépe než státní správa, je - pokud je to partnerství férové, což jsme zažili v tomto volebním období, že je - zcela žádoucí.

Nějaký ideál, ke kterému bych chtěl někdy dospět, ale nevím, jestli jedno volební období stačí, je skutečně model, kdy motivovaní lidé třeba při studiu, kdy jejich nároky jsou řekněme nižší, ještě nezakládají rodinu, nebo po studiu vstupují do služeb státní správy právě v oblasti IT, tam takzvaně získají ostruhy, získají praxi a v momentě, kdy se třeba jejich nároky zvyšují, protože tam nejsou v této oblasti vyrovnané platy, odcházejí do veřejného sektoru nebo do podnikatelského sektoru, který je tím partnerem, který je ten, který realizuje ty služby. A to si myslím, že je model, který by měl být funkční, a ve finále jsou to lidé, kteří znají státní správu a zároveň využívají služby jako uživatelé, takže mohou nejlépe vyhodnotit, zda postup digitalizace je správný, a přispět k tomu.

To by bylo v tuto chvíli asi všechno. Samozřejmě investice do digitalizace musí být investice ve své podstatě věci, co se vrátí. Často se koukáme na digitalizaci jako na nějakou černou skříňku, kam takhle házíme peníze, ale málokdy zaznívá ten výpočet, co to reálně ušetří, na co ty peníze dál lze použít. Ten vládní plán digitalizace je ambiciózní a já doufám, že tak, jak jsme spolupracovali na úrovni Poslanecké sněmovny z opozičních lavic nejen s Bárou Kořánovou, ale s lidmi z hnutí ANO, nejen na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, tak budeme - protože si myslím, že digitalizace není politická otázka, ale je to poznaná nutnost - tak budeme spolupracovat i v momentě, kdy se naše pozice díky výsledku voleb otočily. Rozhodně se můžeme bavit o nutnosti politických náměstků, kteří nemají odpovědnost, ale na každém resortu jich je dnes celá řada. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane ministře. (Potlesk zprava.) Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku, takže poprosím, aby k řečnickému pultu přišel poslanec Robert Králíček. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Robert Králíček: Jenom krátce. Já jsem vůbec netvrdil - nebo nezpochybňuji roli soukromého sektoru v digitalizaci, nicméně jenom z minulosti víme, že jsme se někdy vzdali některých klíčových komodit v telekomunikacích a energetice. Tak bych jenom spíš - ta moje úvaha byla v tom smyslu, jestli některé ty klíčové věci by neměly třeba zůstat pod státními podniky a dalšími věcmi. Ale nezpochybňuji nutnou spolupráci se soukromým sektorem.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Z místa se hlásí k faktické, nebo s přednostním právem...?

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já bych ještě zareagoval. Možná jsem se nevyjádřil dobře, protože poslanec Králíček... Nebudu reagovat na to, co jste říkal. Zaznívalo to od lidí, kteří kdy dělali českou digitalizaci, že to know-how, ta znalost. musí být in source. Ta musí zůstat u státu, u institucí nebo společností, které jsou ve státu. Soukromý sektor do toho může vnést pohled uživatele. V řadě věcí to know-how... On ten e-shop prostě funguje daleko lépe než nějaký třeba portál v tuto chvíli nějakého úřadu, ale právě to know-how musí zůstat in source.

Co mě děsilo, a to je dávno předtím, než třeba i ANO bylo na scéně nebo v politice, kdy znalost, kterou má úřad, který vypisuje zakázky nebo řeší nějaký proces, spočívá v tom, že přijde změna daní, takzvaný daňový balíček. Představme si nějaký štos dokumentů a je potřeba ho zaimplementovat do finančního systému Ministerstva financí. A ta faktická znalost - a teď to dělám obrazně, takže nechci nikoho urazit - je změření tloušťky té změny daňového balíčku v papírové podobě, pohled na to, kolik stálo loni to tam naimplementovat. Je ta hromádka větší, je menší? Aha, je menší, necháme si to nacenit, částka je menší, vše je v pořádku.

Přitom komplexita té implementace, že se vám někde mění procento nebo se v jedné tabulce něco přesouvá z jedné daňové hladiny do druhé, prostě tohleto know-how musí být na straně státu. Nemusí být a priori u jednotlivých úředníků na resortech, ale musí to být někdo, kdo lidi školí, kdo dokáže popsat ty procesy, kdo zná architekturu těch systémů a kdo, a to se snad díky právu občana digitální službou stane, protože ministerstva popisují své služby a vědí, jak to v tom systému funguje. Nemá smysl digitalizovat procesy špatné. Rozhodně nemá cenu digitalizovat něco, o čem nikdo neví, jak to vlastně funguje, ale prostě to funguje roky, a tohle know-how musí Česká republika zpátky získat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já také děkuji, pane ministře, nepřerušovala jsem vás, protože jsem nevěděla, jestli vystupujete s faktickou, nebo s přednostním právem. Takže nemám další faktickou poznámku a v tuto chvíli do rozpravy poprosím dalšího řečníka, a to je pan poslanec Robert Stržínek. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Robert Stržínek: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych se i já krátce vyjádřil k bodu, který projednáváme, a tím je vyslovení důvěry vládě, která vzešla z říjnových voleb. Někdo řekl, že volby jsou soutěž. A jako každá soutěž, i volby mají svá pravidla. Je to závod, který má své vítěze i poražené. Pokud tedy zůstaneme u sportovní terminologie, dovolím si krátký a velmi zjednodušený příměr. Představte si skok do dálky. Na startu se sešlo šest sportovců. Z prvních pěti závodníků skočil každý dva metry. Ten šestý skočil metrů devět. Ti první, méně zdatní, se ale domluvili na tom, že se jejich skoky do dálky sečtou. Pět krát dva je deset a deset je víc než devět. To ví každé dítě, ale skočit devět metrů a za sebou nechat ostatní konkurenty, kteří skáčou jen dva metry, a přitom nestát na bedně prostě není fér. Vědí to sportovci a vnímá to tak i velká skupina voličů, tím spíše, že těchto prvních pět skokanů si mezi sebe rozdělilo pět zlatých medailí. Rozum ale říká, že zlatou, pokud má existovat spravedlnost, může mít jen jeden, ten nejlepší. V tomto případě šla ale pravidla na ruku těm, kteří skáčou jen dva metry, a mnozí z nich ještě méně. Vypadá to jako v jednom rodinném filmu, kde jeden z protagonistů říká: Přátelé, kamarádi, my vám ty medaile dovezeme. A já jen dodávám: Dovezeme, a to za každou cenu, i za cenu ohnutí základních soutěžních principů.

Nová pětikoalice se zaštiťuje tím, že se chce chovat zodpovědně a spravedlivě. Tvrdí, že také logicky a předvídatelně. Nezlobte se na mě, ale zatím to tak nevypadá. Jakožto starosta 22tisícového města se ptám, proč v případě, že jste vyhlásili povinné testování na covid, budete náklady s tím spojené hradit pouze soukromým společnostem, ale městům a obcím nikoli? Proč trestáte za svá rozhodnutí ty, po kterých vyžadujete spolupráci, plnění nařízení, ale na rozdíl od předchozí vlády jim tyto náklady nekompenzujete? To je systémový a spravedlivý přístup? Já si to nemyslím.

Problémy s řešením energetické krize jste přesunuli na úřady práce, na jejich oddělení hmotné nouze a státní sociální podpory. Výplatu těchto dávek budou administrovat právě jejich zaměstnanci, kteří již dnes jsou pod obrovským tlakem. Tito zaměstnanci, kteří stojí také v první linii, stejně jako mnozí další, ale na rozdíl od jiných byli odměněni za svou dosavadní kvalitní práci nulovým zvýšením platu v letošním roce. Adresné zacílení pomoci v době zdražování energií zní na první pohled zajímavě, bohužel ale ve vašem podání znamená to, že ti, kteří pracují a plní si své občanské povinnosti, budou mít zase smůlu. Systém adresné pomoci je totiž nespravedlivý vůči široké střední třídě, vůči velké skupině lidí, kteří poctivě pracují jako zaměstnanci anebo třeba podnikatelé. Pracuješ? Vyděláváš? Platíš daně? Chyba! Máš smůlu! Plať drahé energie v plné výši!

Tento přístup neschvaluji, ani další kroky, které jste zatím provedli a předvedli, ať už jde o naprosto nevhodný útok na maďarského premiéra ze strany předsedkyně Poslanecké sněmovny, odmítnutí plošného snížení či odpuštění DPH u energií nebo bezprecedentní rozšíření ministerských postů na osmnáct ministerstev. Půlroční stáž vašeho kolegy Farského ve Spojených státech je potom už jenom odrazem absolutního znevážení a zneuctění funkce poslance Parlamentu České republiky. Já jsem také pro digitalizaci a on-line komunikaci. Nakonec, dvacet let jsem podnikal v IT oblasti. Ale mít on-line poslance na druhém konci zeměkoule si opravdu neumím a ani nechci představit. Rozpaky budí podivný rozhovor Víta Rakušana s policejním prezidentem Janem Švejdarem, který poté ukončil své angažmá u policie. Nevysvětleno zůstává kyperské financování STANu a v neposlední řadě je velkým otazníkem váš způsob řešení covidové situace v naší zemi. Proto, a nejen proto, této slepené vládě já svou důvěru nevyslovím. Děkuji za pozornost. (Část poslanců ANO tleská.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Dobrý večer, dámy a pánové, další v rozpravě je přihlášena paní poslankyně Taťána Malá. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Taťána Malá: Dobrý večer, vážená paní předsedkyně, pane premiére, vládo, vážené poslankyně a poslanci. Dovolte mi, abych se i já krátce vyjádřila k tomu, proč dnes nemohu a nebudu hlasovat pro důvěru vládě Petra Fialy. V úvodu musím konstatovat, že jsem velmi zklamaná z přístupu nově vzniklé koalice k sestavování vlády, ale především z jejích dosavadních kroků. Je přirozené, že jako opoziční poslankyně nebudu hýřit superlativy. To, že jste zklamali mě, však není nikterak podstatné, ale bohužel jste zvládli zklamat již velkou řadu občanů naší země, a to, co je nejsmutnější, zklamali jste i některé vaše voliče, kteří uvěřili vašim předvolebním slibům o skvělých receptech na řešení covidové pandemie.

Slyšeli jsme o vrácení testů, tedy systému O-T-N, uznávání protilátek, a to všechno v době, kdy už bylo naprosto jasné, že se omikronu nevyhneme. Nic z toho jste samozřejmě nerealizovali. Proč? Protože jste zjevně zjistili, že něco jiného je vykřikovat návrhy bez zodpovědnosti, to se totiž pak krásně kritizuje za každou cenu, a hlavně vytahovat takové návrhy, za které vám lidi uznale zatleskají, to je snadné. Je to jiné, když už je za tím ta odpovědnost. To totiž musíte dělat i nepopulární kroky.

Slyšeli jsme o receptu proti energetické chudobě, ze které tady vznikla podpora, kterou využije pár lidí. Slyšeli jsme o receptu na pomoc živnostníkům, které jste naopak od jakékoliv pomoci odstřihli. Slyšeli jsme o tom, jak budete podporovat učitele, ale platy jim hned po nástupu do funkce snížíte. Slyšeli jsme taky o tom, jak budete snižovat počty státních úředníků, ale první, co uděláte, je, že vytvoříte tři nové ministerské posty, a máte tolik ministrů, že se opravdu nevejdou ani do jedné řady. Na Úřad vlády přivedete 74 nových úředníků. Pirátští odpadlíci, kteří projeli sněmovní volby na plné čáře, se zabydlují na místech politických náměstků na všech možných ministerstvech.

Nechci ani pomyslet na to, jaké by to bylo, kdyby tohle udělalo hnutí ANO. To by bylo křiku, výzev k rezignaci a silných slov. Slyšeli jsme také o tom, jak budete jasně a především srozumitelně komunikovat, ale to, co vaše vláda předvádí v rámci komunikace covidových opatření, se dá považovat za cokoliv, jen ne jasnou a přímou komunikaci, ke které jste vyzývali předchozí vládu a kterou jste dříve tolik kritizovali. Ráda bych vás, pane premiére, prostřednictvím pana předsedajícího, paní předsedající, pardon, upozornila na to, že voliči, kteří vás volili, a znám jich opravdu celou řadu, očekávali změnu podle vašich předvolebních slibů, ale ne tu, kterou předvádíte, tedy tu k horšímu.

A aby toho nebylo málo, dozvěděli jsme se od pana ministra Rakušana, že je potřeba udělat seznamy babišovců, a ven s nimi. Každopádně - pan ministr Stanjura říká, že správně - každopádně doba různých seznamů tady už byla a moc dobře se tady nežilo a vy sami jste byli a jste hlasitými kritiky této doby. Ale jak vidno, moc je opojná a potřebné pokory je v této vládě asi jako šafránu. Chtěla bych se zeptat, pane ministře Rakušane, prostřednictvím paní předsedající, jak takové seznamy budou vypadat a jestli bude nějaká doba, po kterou konkrétní člověk musel s bývalou vládou spolupracovat, anebo se to vezme jenom tak jako nějak pocitově podle toho, kdo je s kým kámoš.

No a zatímco pan ministr vnitra tvoří seznamy, země je v rozpočtovém provizoriu, nemůže ani zaplatit zálohu na lék proti omikronu. A nebudu tady připomínat, že tehdejší ministryně financí vehementně varovala před úskalími rozpočtového provizoria. Bohužel trošku to připomíná rčení: chytrému napověz...

Musím zde se souhlasem autora citovat mail ze sněmovní pošty, který jsem obdržela v minulém týdnu, protože poměrně přesně popisuje současný stav chování nové vlády, to je tak trochu na pštrosa s hlavou v písku: "Vážené paní poslankyně a páni poslanci za Jihomoravský kraj, můžete nám řemeslníkům a podnikatelům ve službách pomoci zjistit, kdy bude vypsána nová výzva covidových programů MPO Nepokryté náklady a COVID 21? Do dnešního dne stále nemáme žádné, ale vůbec žádné informace kromě avíza k programům, které zpracoval bývalý ministr průmyslu a obchodu pan Havlíček. Obracím se na vás v poměrně zoufalé situaci. Uvěřil jsem podzimním slibům a udělal vše proto, co jste po mně vy, kteří jste tehdy vládli, chtěli. Posílám neočkované zákazníky pryč ze své provozovny, naočkoval jsem se, přesvědčil jsem své zaměstnance k tomu, aby se také naočkovali, a že to dalo práci ty dvacetileté děti přesvědčit. Testoval jsem všechny zaměstnance ve firmě, nakoupil respirátory, dezinfekce, prostě vše, co mi bylo nařízeno, jsem splnil. A nyní se cítím silně poškozený přístupem nové vlády SPOLU Petra Fialy, kterou jsem, ano, kterou jsem volil. Věřil jsem, že volím stranu, kterou zajímá střední třída a malí a střední podnikatelé. Avšak tato vláda směrem k podnikatelům a náhradám, které jim patří, naprosto rezignovala a slíbené náhrady podnikatelům nekomunikuje. Mám vtíravý pocit, že se tomuto tématu vyhýbají záměrně. Pokoušel jsem se kontaktovat zainteresované osoby, avšak věřte, že zcela bez odpovědi. Psal jsem panu Síkelovi, v závorce: již se mezi námi pro něj ujala přezdívka pan Neviditelný, volal na linku MPO, psal panu Jurečkovi, ohledně zrušeného Antiviru i panu Fialovi. Nikdo nic neví a politici neodpovídají. Pan Stanjura na tiskové konferenci 29. 12. ujišťoval, že rozpočtové provizorium není problém, že peníze na covidové programy vyhradil, a tedy jejich vyplácení ohroženo není. Proč se tak neděje? Chtěl bych vám říct, že toto nelze obejít. Nelze se tím promlčet ani prosedět ani proschovávat, v závorce: Síkela. Jedná se o kompenzace, na které máme plný nárok, to mluvíme o měsících listopad a prosinec. Pokud od ledna už nebudete dále v náhradách pro podnikatele pokračovat, je nutno okamžitě zrušit systém O-N. Nemůžu se dobrovolně vzdávat dennodenně svého příjmu odmítáním neočkovaných zákazníků. Ohrožuji tímto sebe, domácnost, firmu, potažmo i stát, neboť toho pro něj věru příliš nevyberu a neodvedu. Obracím se na vás jako zástupce Jihomoravského kraje, kde bydlím a podnikám. Na státní úrovni evidentně nikoho nezajímáme a tak dále. Víte, většina z nás sice máme jenom učňák, nemáme tituly a vystudované prestižní školy jako vy, ale myslím, že nejsme hloupí a že si nezasloužíme přehlížení a neplnění slibů. Děkuji moc za váš čas. Marcel Pánek, podnikatel v gastronomii, Brno - Vyškov." Byla bych velmi ráda, pane ministře Síkelo, kdybyste mohl tomuto podnikateli odpovědět, případně vám na něj předám velmi ráda kontakt.

Velice dobře si pamatuji, jak jste tady láteřili a křičeli nad každým klopýtnutím minulé vlády, která bojovala s něčím, co nikdy nikdo nezažil. Byli jste to vy, kdo vykřikoval, že všechno je špatně a jen vy znáte recept na inflaci i na covid. No vážně! Já ale pořád čekám spolu s dalšími občany České republiky, kdy premiér Petr Fiala přijde s řešením pandemie covidu tak, jak jste slibovali ve všemožných médiích. Tehdy jste údajně nemohli být konkrétní a slibovali, že Petr Fiala přijde s řešením až v okamžiku, kdy bude premiérem, asi aby si nepřipsal ty zásluhy někdo jiný. Tak tedy, pane profesore, už je čas. Babiš a jeho vláda je pryč a vy jste premiérem. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Další přihlášenou do rozpravy je paní poslankyně Margita Balaštíková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, vážená vládo, jsme tu dnes proto, abychom hlasovali o vaší důvěře, o důvěře vládě. Jsme tu na půdě Poslanecké sněmovny ale také proto, abychom hájili zájmy našich občanů. A hlavně jim jsou určena moje slova.

Jsem tu již třetí volební období, a to je pro tuto konkrétní chvíli moc dobře. Pamatuji si totiž vaše stanoviska. Pamatuji si, co jste zastávali k jednotlivým zákonům, jaké máte postoje k probíraným tématům. A pamatuji si také vaši argumentaci. Politici vládních stran se ve volbách zaklínali změnou, slibovali občanům hlavně slušnost a profesionalitu. A není to ani třicet dní od jmenování nové vlády prezidentem Zemanem, a někteří ministři se už odkopávají. Přišlo překvapení? V případně některých ministrů ne.

Víte, že oblastí, které se intenzivně věnuji, je zemědělství, a víte, že mojí základní hodnotou je otevřenost a přímé jednání, což není pro některé oblíbená vlastnost. A teď si spolu prosím položme otázku. Co nejspíš udělá vláda, která je čerstvě jmenovaná, jejíž nominant na funkci ministra zemědělství je nemocný a řízením příslušného ministerstva je dočasně pověřen ministr jiný? Správně, pokud vás napadá, že vláda, která si věří, která je profesionální a která proklamuje slušné jednání, že taková vláda počká na důvěru. Počká, až na ministerstvu nastoupí jí vybraný odborník, a pak začne naplňovat své strategie a kompetentně a systémově spravovat resort. Je-li to skutečně vláda sebevědomá a kompetentní, tak se nemá čeho bát. Věří si a ví, že bude vládnout čtyři roky. A pokud bude vládnout dobře, tak možná dostane znovu důvěru svých voličů.

A je tato vláda, která nás dnes žádá o důvěru, kompetentní a sebevědomá? Podle jednání pana ministra práce a sociálních věcí, který byl pověřen dočasně řízením Ministerstva zemědělství, nejspíš ne. Co se stalo? V pátek 17. 12. prezident jmenuje vládu - nebudu se věnovat kuloárním jednáním - a 22. 12. 2021 zastupující ministr odvolával ředitele Lesů ČR, to je středa. A pak je pátek, Štědrý den. Následují další dny, kdy probíhají vánoční svátky, dny klidu, míru a pokoje, a pak v následujících čtyřech dnech čtyři další klíčoví pracovníci odvolaného generálního ředitele Lesů ČR rezignují na své funkce a odcházejí také. V tisku ani čárka. A konečně máme 3. ledna roku 2022 a úřadu se ujímá pravý ministr zemědělství, pan Nekula. A já se ptám, jsou aktivity a pozornost ministra práce a sociálních věcí upřené k Ministerstvu zemědělství protiprávní? Ne, nejsou. Je to divné? Ano, je. A co vás napadne, nač ten spěch s tím vyhazovem, zejména pokud jde o první, prý nevydařenou transformaci podniku? To nemohlo počkat na posouzení novým panem ministrem? Byl skutečně oznámený důvod ten pravý? Byla změna připravená a promyšlená? Na mě to působí, že změna byla promyšlená a patrně i připravená. Ale ten důvod, vážení, ten důvod byl jiný. Věřme, že nešlo o připravení půdy pro návrat dosud stíhaného a v minulosti odvolaného ředitele pana Szóráda, nominovaného bývalým ministrem zemědělství panem Jurečkou.

A co je z tohoto zřejmé? Že zastupující pan ministr Jurečka situaci skutečnému ministrovi zemědělství panu Nekulovi určitě neulehčil. Ráda dělám manažerská shrnutí a udělám ho pro občany i nyní. Vážení občané - a zemědělci zvlášť - tento příběh nám ukazuje, že pěkná fasáda některých ministrů opadává dřív, než bychom čekali. A oni nám hlavně ukazují, jak hodlají vládnout.

A další rozbory slibů a činů najdeme hned v preambuli kapitoly Zemědělství, kde vláda, která nás žádá o důvěru, uvádí: "Účinněji budeme podporovat malé, střední a začínající a ekologické zemědělce za přispění zejména evropských fondů a dotací." Ujasněme si, dotacemi z Evropských fondů. To slovo je velice důležité. Voliči jsou na dotace alergičtí, staly se synonymem nefér podnikání a kritika dotační politiky trumfem v rukou současné vlády, tehdy v dobách jejich opozice. Když jsme tehdy mluvili o evropských dotacích pro zemědělce, tepal nás Petr Bendl takto: Chcete-li řešit konkurenceschopnost českého zemědělství tím, že do něj budete pumpovat více a více dotací, vězte, že je to spíše jed hospodaření českých zemědělců a jejich návyková látka, která za sebou nenechá do budoucna dobré vazby. Dotace jsou jedem, který narušuje konkurenci. Chápu, že pětikoalice je velmi proevropská, a musí si tedy najít nový konsenzus, a navzdory názorovému veletoči ODS jsem ráda, že je toto téma opět na stole.

Je třeba si také otevřeně říct, kdo jsou čeští zemědělci. A já se vás ptám. Víte, jak vypadá český zemědělec? Ano, je to ten pán na traktoru. Ano, je to i ta paní v kravíně. Ano, je to i obchodní ředitel, který vyjednává s nadnárodními řetězci. A je to i ta paní nad účetními knihami. Ale je úplně jedno, jestli tento člověk pracuje v malém, středním nebo velkém podniku, protože čeští zemědělci jsou především lidé, kterým vděčíme za kvalitní jídlo, kvalitní půdu a kterým my můžeme věřit. Vím to, protože jsem s nimi dennodenně v kontaktu, mám na stole rozbory státních kontrolních orgánů a nejsem zaslepena ani politickými ambicemi nebo postranními úmysly. A proč to zmiňuji? Protože poslední roky padlo nemalé úsilí na masírování veřejnosti, že jsou malé a střední podniky ti hodní a velké zemědělské podniky, to jsou ti zlí, se kterými musíme zatočit.

Neměli by zejména politici dnes vládnoucích stran, kteří se chlubí svými farmářskými kořeny, dělit zemědělce tak, aby to bylo jedině správné a spravedlivé? A to je na ty, kteří usilují o kvalitu a starají se o půdu, zvířata, a na ty, kteří podvádějí, porušují normy a hledají, jak bez práce zbohatnout. Mluví-li tato vláda o podpoře, měla by to být podpora všem zemědělcům, všem dobrým hospodářům a měla by to být podpora a ochrana českého zemědělství, vyjednávání rovných podmínek pro naše lidi v Bruselu, ochrana trhu, podpora konkurenceschopnosti, zastavení likvidace našich chovů a podpora potravinové soběstačnosti.

A pokud necháme mluvit čísla, Česká republika má více takzvaně těch velkých podniků. Ano, našemu zemědělství dominují průmyslové velkofarmy. Máme nejvyšší průměrnou velikost jednoho zemědělského podniku ze všech členských států EU. Ale co je ve skutečnosti tahle velká farma? Je to kolikrát sdružení desítek nebo stovek malých vlastníků nebo družstev malých, kteří měli v době transformací na vybranou - buď mohli odejít, anebo v družstvu zůstat. Pak se družstva transformovala a ti, kteří zůstali, jsou součástí dnes velkých podniků a mají z toho užitek. A proto, když ohnivé projevy bojovně naladěných politiků dehonestují velké podniky, nezasahuje jejich zloba jen majitele a vedení těchto podniků, ale ubližuje i tisícovkám normálních lidí, kteří dělají svou práci, a kdyby mohli mluvit, ale tak nějak se jich nikdo neptá, určitě by jednání svých manažerů pochválili. Varuji důrazně před tažením ve jménu takzvané podpory malého a středního zemědělství. Dejme pozor, abychom současně neškodili těm malým a středním, kteří jsou sdruženi do velkých fungujících farem.

Česká vláda by měla v Bruselu hrdě obhajovat tradici a kvalitu českého zemědělství a vyjednávat podmínky, které budou podporovat všechny zemědělce. Jako člověk umím pochopit, že ten, kdo nemá rád pana Babiše, nemá rád ani Agrofert, ale jako poslankyně, jako podnikatelka a jako manažerka neumím přijmout, že tato společnost se stala holí, kterou zpráskáte každého psa, který se vám nelíbí. A právě ty velké podniky se staly těmi psy, které teď práskáte.

A zase něco k vašim prázdným frázím - obyčejný fakt: nová vláda ještě nezačala pořádně pracovat a už tu má lidi v ulicích. Je to sotva pár hodin, co tady kousek, před Úřadem vlády, demonstrovali zemědělci. Škoda že naše tak prudce nyní nezávislá média tomuto problému věnovala tak málo pozornosti. Ano, vážení kolegové, probíhal protest zemědělců proti nevyjednávání vlády a proti diskriminaci, která je na zemědělství páchána.

A přes kopírák je stejný příběh jako s odvoláním ředitele Lesů. Opět v těch osmi dnech, kdy zastupující ministr pan Jurečka řídil Ministerstvo zemědělství, předělal dlouhodobě zpracovávaný materiál s názvem Strategický plán, aniž by to projednal s těmi, kterých se to týká, tedy se zemědělci. A to je, dámy a pánové, ten důvod, proč museli zemědělci do ulic. Protože vláda, která chce jednat slušně, čestně a profesionálně, tato vláda tajně a urychleně předělala projednaný a schválený materiál a najednou - světe, div se - ignoruje i postup EU, že změny v něm musí být projednány s těmi, kterých se týkají. Je to náhoda? Je to omyl? Nebo je to ukázka stylu vládnutí, který teď můžeme všichni očekávat? Vlastně musím poděkovat panu ministrovi práce a sociálních věcí, že nám ukázali, jak hodlají ovlivňovat agendu dalších resortů, ignorovat pravidla a využívat politickou moc. Nové vládní strany oslavovaly volební výsledky tím, že voliči chtěli změnu. Snad ano, nevím. Ale každopádně věřím, že všichni chtěli kompetentní vládu a odborníky spravující svěřené resorty.

A tak se teď podívejme na Green Deal, který je zbrkle a nerozvážně tlačen do života celé EU. Už jste jen tak bez mrknutí oka a bez boje přijali a v programovém prohlášení vlády hlásáte, že čtvrtina zemědělské půdy do roku 2030 se přesune do režimu ekologického zemědělství. Paní ministryně životního prostředí k tomu uvedla, že zemědělci dostanou - a cituji - "nějakou dotační finanční podmínku, která jejich rozhodnutí urychlí", a dále jsem z jejích úst slyšela: "Toto vše se promítne do dotačních programů." Ale zatím neví, jak moc a jakým podílem to bude financováno. Ale přesně to je pro zemědělce nejdůležitější.

Zatím se na evropské úrovni stále jedná pouze o strategie, které nejsou závazné. Jejich uvedení do praxe je podmíněno vznikem navazující evropské legislativy. Ale my pořád nevíme, jak se bude v té nové EU dál obchodovat. Jestli stále budou jinde dělat to, co u nás je zakázáno, tak prosím pěkně, neřešíme problémy, ale přesouváme je na jiné místo planety. Do EU se různě dováží potraviny. Vozíme to všechno zprava doleva, zleva doprava, svrchu dolů a naopak. Nikdo se nezabývá, ani Zelení, uhlíkovou stopou, ale všichni se zabývají a pokrytecky nám vnucují myšlenku, že evropské země musí přestat produkovat oxid uhličitý, aby zabránily oteplování zemského klimatu. Ale že země EU se podílejí na lidmi vypouštěném CO2 jen 7 %, to asi nikoho nezajímá. Kdo bude řešit těch více než 90 % emisí zemí, které ale vůbec, vůbec nic neřeší?

Problém Green Dealu je hlavně ten, že jeho dopad na ekonomiku Evropy bude obrovský, finančně náročný a budou se na něm podílet i občané. A to je potřeba těm lidem říci. To nebudou jenom státní peníze. Oni budou muset sáhnout i do svých peněženek. A ví vůbec český občan, že my jsme hodně ekologická země? Že velké podniky mají také ekologické hospodaření a že jsme v hnojení a chemickém ošetřování na nižších datech než např. němečtí farmáři, kteří tak často jsou dáváni za příklad? Úkol vlády a úkol ministra zemědělství je obhajovat svou zemi, zastupovat společnosti, které plní státní rozpočet, a občany a ne bezhlavě přistupovat na vše, co přichází z Bruselu.

V rámci vodního hospodářství jsem opravdu uvítala vaši větu: Podpoříme návrat vodohospodářské infrastruktury do vlastnictví samospráv. - Já to chápu tak, že ve skutečnosti ale koalice bude odstraňovat to, co ODS spolu s ČSSD nadrobila. V divokých letech modří nezaváhali a v mnoha regionech bez skrupulí předali hospodaření s českým vodním bohatstvím do rukou převážně zahraničních koncernů. Zisky tak celou dobu plynou do zahraničí, naši lidé stále platí více a více a na technickém stavu naší vodovodní sítě to není vůbec vidět. Jeli tedy v tom tehdy lidé z Fondu národního majetku a lokální političtí šíbři. Nejdříve si vyznačili ziskové části vodáren, aby následně prostřednictvím dlouhodobých smluv s platností na dvacet až třicet let převedli všechny tyto zisky do rukou velkých koncernů a první dvacetileté smlouvy budou v nejbližších letech dobíhat. A tak bylo možné trochu lidem naslibovat, že? Neuděláte ale vůbec nic jiného, než že počkáte na doběhnutí lhůt. A já si myslím, že pokud budou lidé z některých stran stále přisáti na vodárnách, nebude vůle hýbat kormidlem příliš rychle. A pokud by se vrátily distribuční sítě zpět, tak vám garantuji, že budou vybydlené a veškeré náklady na jejich rekonstrukce ponese kdo? Obce? Města? Stát? Peněženky našich občanů? Tomu se opravdu říká dobrý obchod. A je potřeba se opravdu zeptat - pro koho to byl, komu za co a kolik? A nad těmito otázkami, prosím občané, přemýšlejte.

Otevřela jsem svůj projev nestandardním odvoláním ředitele Lesů České republiky, a tak se u nich ještě na chvíli zastavím. V prohlášení tvrdíte, že změníme přístup k vlastnické politice a stanovíme její dlouhodobé cíle. Ale dlouhodobý cíl přece známe. Stát má na starosti veškerou politiku směrem k lesům, má motivovat kraje k tomu, aby finanční prostředky, které byly ze státního rozpočtu alokovány do krajských rozpočtů, kraje využívaly na podporu lesního hospodaření. Někdy to funguje lépe, někdy hůře, ale je třeba to kontrolovat. Státní podnik Lesy ČR obhospodařuje přes milion hektarů lesa, který, jak jistě víte, prošel v minulých letech kůrovcovou kalamitou v rozsahu, jaký nemá obhajoby. Panu Vojáčkovi, právě odvolanému řediteli, a jeho kolegům se podařilo podnik stabilizovat a provedl reorganizaci, která byla uváděna jako hlavní důvod jeho odvolání. Firma má po reorganizaci jednodušší strukturu, je provozně levnější, výkonnější a výrazně zisková. To jsou jenom čísla. Podle jakých parametrů se tedy reorganizace posuzuje? Víme, že pan Jurečka v pozici ministra zemědělství Lesům moc nepomohl. Na zasedání zemědělského výboru jsem několikrát tehdejšího ředitele Lesů ČR pana Szóráda vyzývala, aby se začal zajímat o začínající - a já říkám začínající - kůrovcovou problematiku. Bylo to v době, kdy kalamita začala nabírat na postupu, a bylo na výsost žádoucí pohnout s legislativou i s koordinací právě na vládní úrovni. Nic se bohužel ale nestalo. Teprve po odchodu pana Jurečky a po nástupu pana Vojáčka se věci hnuly kupředu.

Ve světle těchto vzpomínek není překvapením, že člověka napadne, zda se zběsilou rychlostí, s jakou pan Marian Jurečka využil pouhých osmi dní, kdy byl pověřen řízením Ministerstva zemědělství, k odvolání ředitele fungujícího podniku, to není vyřizování osobních účtů. A pevně doufám, že šéf křesťanské strany je schopen sebereflexe, tedy podívat se na sebe a své chování jinýma očima, než je pohled vlastního zájmu. A doufám, že jsou toho schopní i ostatní členové vlády. Ale doufat nestačí. Tato vláda není ještě jmenována ani třicet dní a její kroky už naznačují její budoucí postup. A není možné stavět osud země na doufání, že to nebude takové, jak to dnes vypadá, že se zítra probudíme a vládní úřady budou najednou řídit lidé informovaní, kompetentní, s odbornou znalostí a manažerskými dovednostmi obklopeni odbornými poradci, naslouchajícími potřebám lidí a schopní vlastního rozhodování, za které nesou plnou odpovědnost. Bylo by to skvělé, ale první kroky tohoto kabinetu takovou naději mně nedávají. A proto vláda mou důvěru nemá. Tuto důvěru stavím na kritice konkrétních kroků a konkrétních osob.

Často jsem ve svém projevu zmiňovala pana Mariana Jurečku a důvod je jediný. Pan Jurečka vstoupil razantně do oblasti, která je mou srdcovkou, ale nejednal tam fér a nejednal tam v zájmu českého zemědělství. Já se zemědělství stejně jako on věnuju celý život. I tady na půdě Sněmovny vystupuji vždy k věci, abych upozorňovala na rizika, ptala se na důvody navrhovaných opatření a měla odpovědi pro své voliče. Proto jsem svoji pozornost zaměřila pouze na zemědělskou oblast a částí se dotkla i životního prostředí. Je smutné, co se všechno v zemědělském sektoru za tak málo dní stalo, když sedíte na místech ministrů.

Kritika by měla být konstruktivní. Sama v minulosti jsem po konstrukci v opozici volala a dnes vlastně tuto roli nabízím. Znám ty problémy, které trápí zemědělce i občany, a nabízím maximální podporu a součinnost současnému ministru zemědělství. Ať bude u vlády kdokoli, mojí základní prioritou bude, aby se nám všem dařilo dobře a abychom měli na paměti, že dnes rozhodujeme o tom, jak budou žít naše děti a budoucí generace. Nejde jen o čtyři roky nějaké vlády. Jde o tvoření budoucnosti. A já vás prosím, spravujme odkaz našich předků, pánové a dámy, moudře. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Další přihlášený v rámci rozpravy, ale s přednostním právem je pan ministr Jurečka. A já zatím přečtu omluvu, která je od paní Heleny Válkové, která se od 22.06 hodin do konce jednacího dne omlouvá z důvodu nemoci. Prosím, pane ministře, máte možnost pro své vystoupení.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážená paní předsedkyně. Pane premiére, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vystoupil také už v této části rozpravy. Myslím, že pomaličku přichází čas, abychom mohli už více reagovat, ale stále je tady 19 přihlášených, takže určitě bude prostor opakovaně se do té debaty zapojit. Já si dovolím některé věci shrnout.

Já jsem tady dobře poslouchal pana premiéra, kdy začínal on ten svůj hodinu a půl trvající projev jakožto politik, který vstupoval do politiky se slovem neblábolit, ale mluvit k věci. Já si myslím, že člověk, aby mluvil k věci, na to nepotřebuje hodinu a půl, ale to ať si každý posoudí, jak uzná za vhodné. Já musím souhlasit s některými jeho krátkými pasážemi, u kterých jsem tady také kroutil hlavou. Například to, když říkal, že lidé dávají jemu a jeho vládě za vinu to extrémně rychlé zadlužování. S tím jsem musel samozřejmě souhlasit, protože to je fakt, to je pravda. To není, že by mu to dával někdo za vinu. Prostě nárůst dluhu o prakticky 830 miliard korun za poslední dva roky, to je opravdu astronomická částka. A určitě by to bylo v pořádku, kdyby tyto peníze třeba z 80 % směřovaly na tu přímou pomoc lidem zasaženým v České republice tou covidovou pandemií, firmám a dalším. A když se potom podíváte na ten detailní rozbor, tak těch 830 miliard toho dluhu šlo na tu přímou pomoc ani ne z poloviny. Já si pamatuji paní bývalou ministryni financí, jak vystoupila v médiích a říkala - ta pomoc bude 1,2 bilionu korun, bude jedna z nejnižších v rámci srovnání států v Evropě. A nakonec zjistíte, že jsme se sice jako Česká republika díky této vládě opravdu zadlužili, zaplatíme to všichni, naše děti i s těmi úroky, a to naprosto doslovně, ale ta pomoc prostě zdaleka nebyla adekvátní tomu dluhu. Takže to je první takový postřeh na úvod.

Pak musím říci, když tady padaly různé poznámky na to, kolik nás sedí v jedné řadě nebo v druhé řadě, tak si myslím, že je také naprosto korektní říci, když tady tu kritiku takto staví, že tady byly vlády, kdy byli premiéři Miloš Zeman, současný pan prezident, nebo například Václav Klaus, bývalý prezident, kdy ty vlády měly více členů vlády. A myslím si, že ano, můžete na mě kroutit hlavou, milý pane kolego Nachere, prostřednictvím paní předsedající, ale můžete zapojit Wikipedii, podívat se, a bylo těch členů vlády vícero. Ale je dobré se přihlásit do debaty a pak případně na to reagovat, rozporovat.

Ale já jenom říkám, že jsme v situaci, kdy tady má být hodnocení vlády nikoliv podle počtu jejích členů, ale podle výsledků a je naprosto v pořádku, když se na ty výsledky bude opozice ptát v příštích měsících, příštích letech, na konci volebního období. Já jsem měl totiž pocit, když jsem poslouchal některé z vás, že si to tady někteří opoziční kolegové spletli s prvním říjnovým týdnem, kdy tady vystupovali někteří bývalí členové vlády a četli nám tady z papíru jejich rádoby výsledky práce. My jsme dneska v lednu 2022 a mnoho času těchto kolegů bylo věnováno na prezentaci něčeho, co vůbec nesouviselo s tím vládním materiálem. A když už si to píšete sami nebo možná u některých je to někým jiným napsáno, tak poprosím, ať jsou tam potom relevantní, pravdivé informace. Tady někdo z předřečníků říkal, že na obcích, městech a krajích například nebudou míst hrazeny náklady na testování. Tak prosím pěkně poslance této Sněmovny, pokud sledujete to, co prezentoval pan ministr Válek a v médiích to bylo opakovaně, tak ten jasně řekl: bude toto hrazeno. Tak já dávám vzkaz těm, kteří vám píšou ty podkladové texty, ať tam dávají relevantní, pravdivé informace, ať se tady neříká něco, co zjevně není pravda.

Myslím si, že komunikace vlády je opravdu jiná. Nesledujeme hodinu, hodinu a čtvrt trvající tiskové konference, které jsem i já a mnoho dalších lidí a celá společnost mohla sledovat, kdy něco na začátku řekl premiér, pan něco jiného řekl ministr zdravotnictví, nebo dokonce ty informace byly tak, že během dne se ta informace třikrát změnila, třikrát se to změnilo. Ministr rozhodl, premiér změnil, ministr na to ještě nějak reagoval. Nic takového zde nesledujete. Nesledujete vládu, která by vydávala rozhodnutí, která v řádu několika dnů ruší na základě žalob občanů správní soud. Dáváme si na tyto věci bacha. Říkáme předem po projednání se zástupci těch, kterých se to dotkne, jaká mohou očekávat opatření. Ano, i my jsme v situaci, a já to přiznávám a mnohdy jsem to říkal i v této Sněmovně, když jste byli vy ve vládě, že i my bychom určitě v té první vlně také dělali chyby. Dělal by je kdokoliv, kdo by tam byl, ale některé chyby, které se děly skoro po dvou letech, tak to prostě byly chyby, které se už nedají potom omlouvat.

Pak jsme tady také poslouchali od některých kolegyň a kolegů poznámky na to, že jsem člověk, který třeba jezdil na traktoru. Myslím si, že mnoho poslankyň a poslanců má různé koníčky. Někdo jezdí na motorkách, někdo má stará auta a podobně. Já jsem hrdý na to, že jsem člověk, který se narodil na vesnici, vzešel ze selského a zemědělského prostředí, rád se k tomu budu také v životě vracet, a zároveň jsem také člověk, který se věnoval i některým jiným oblastem, který se věnoval práci v sociální komisi v rámci Olomouckého kraje, který byl poslední čtyři roky členem charitní rady, jsem člověkem, který tady, když paní poslankyně říkala, že mě neviděla na sociálním výboru, já jsem ji tam několikrát viděl, protože jsem tam byl obhajovat návrhy zákonů a návrhy pozměňovacích návrhů, které jsem předkládal jako poslanec v minulém období. A když se podíváte do sněmovního systému, najdete těch tisků, které souvisejí s Ministerstvem práce a sociálních věcí, několik desítek. Takže té problematice jsem se snažil věnovat a myslím si, že i s traktorem se dá v některých výjimečných situacích pomáhat lidem.

Takže já bych nebyl takový, že bych si tady dělal z někoho legraci. Myslím si, že je potřeba především kohokoliv z nás, ať jsme přišli z jakékoliv oblasti na ten resort, hodnotit podle výsledků. Jestli je někdo právního vzdělávání a dělá resort financí, tak ho máme hodnotit podle výsledků. Jestli je někdo, kdo přišel z Asociace malých podnikatelů a živnostníků a dělal napřed ministra dopravy a ministra průmyslu a obchodu, máme ho hodnotit podle výsledků, nemáme ho hodnotit podle toho, odkud ten člověk přišel nebo jaké má vzdělání. To si myslím, že má být první pravidlo a zásadní v tom, jakým způsobem má fungovat politika.

Prosím, nečtěte tady z těch papírů strašení toho, že byly zastaveny programy Antivirus nebo zrušeny. My jsme řekli, že Antivirus A jede dál, a Antivirus B jsme řekli, že ho pozastavujeme, že ho nerušíme, a že pokud to situace bude vyžadovat, tak že ho obnovíme. Mezitím intenzivně chceme dotáhnout notifikaci kurzarbeitu jako pomoci, která je adresná, cílená a je to efektivnější nástroj. Na tom jsme se shodovali i my, když jsme tady byli v opozici, vy jste byli vládní koalice, tak i vy sami jste přiznávali, že potřebujeme toto dotáhnout a že to je lepší nástroj.

Pak si dovolím poznámku, ctěnou kolegyni Margit Balaštíkovou jenom stručně opravím. Já jsem byl ministrem zemědělství osmnáct dnů, nikoliv osm. Taková drobná technická. A když vás pan prezident jmenuje členem vlády, tak vám dá ten dekret a tam není, že vás pověřuje dočasně. On vám tam napíše, a je pod tím podepsán prezident republiky, je to ústavní akt, a říká: Jmenuji vás ministrem zemědělství a ministrem práce a sociálních věcí. Máte plnou zodpovědnost v ten okamžik za ten resort a neřeším já osobně, jestli tam budu týden, čtrnáct dnů nebo jak dlouho, protože jsme přesně nevěděli, jak se ta situace bude vyvíjet.

A ta rozhodnutí, která jsem udělal, za nimi si naprosto jasně stojím, a teď řeknu i to zdůvodnění. Uvedu pár konkrétních příkladů, proč jsem se rozhodl odvolat pana generálního ředitele Vojáčka. Už v průběhu loňského roku já, paní kolegyně ministryně Jana Černochová, v tu dobu poslankyně, a někteří další jsme upozorňovali jak na půdě tady pléna Poslanecké sněmovny, tak na jednání výborů, s jakými kroky jsou páchány věci, které se týkají nejenom reorganizace struktury Lesů ČR, rušení některých lesních správ, které v terénu nedávalo logiku, proč se to ruší a sceluje se to do obrovských celků, proč odchází lidé, kteří byli kompetentní, kteří tam dělali desítky let dobrou práci, a přicházejí lidé zvenčí, kteří tu práci a tu kompetenci nejsou schopni zvládnout. To byla jedna rovina.

A ta zásadní, na kterou jsme upozorňovali, to byla gigantická směna majetku mezi Lesy ČR a Vojenskými lesy a statky, 32 000 hektarů nachystaných ke směně bez souhlasu a schválení dozorčí radou, bez znaleckých posudků. Ten příběh začal tím, že se řeklo, je potřeba směnit některé pozemky mezi těmito dvěma státními podniky. O. K., to bylo v pořádku. Pak se nějak záhadně, velmi rychle nabalilo zhruba dalších 80 % objemu těch pozemků, které se k té směně takhle přilepily. Vlastně nikdo z odborné veřejnosti nebyl schopen vysvětlit, proč, z jakých důvodů, a schválilo se to. Jsem přesvědčen, a to jsem zadal tenkrát, když jsem byl ministr zemědělství, pověřenému generálnímu řediteli, aby prověřil, jestli to bylo v souladu se zákony ČR a s interními předpisy a jestli nebyly porušeny tyto interní předpisy. Nikdo tady i při interpelacích nebyl schopen smysluplně vysvětlit, proč tuto gigantickou směnu 32 000 hektarů, které se najednou z ničeho nic takto směňují, proč se to dělá, proč se vyvádí z Lesů ČR velký soubor pozemků, které se převáděly na Vojenské lesy a statky v místech, kde armáda nemá žádnou aktivní činnost a žádný zájem. Proč?

A já jako ministr jsem byl v situaci, kdy pokud jsme to chtěli zastavit, prověřit, změnit tyto parametry směny, tak já to přece nebudu dělat s generálním ředitelem, který tu směnu připravil a dělal ji. Takže já jsem tam jasně řekl: manažerská, organizační pochybení plus tato otázka této směny. To byly dva důvody. A teď vám, paní poslankyně Balaštíková, prostřednictvím paní předsedající, řeknu třeba, i tady pro veřejnost a pro kolegyně a kolegy, i třeba nějaká konkrétní čísla, která ilustrují způsob hospodaření a vedení toho podniku, která nelze přehlížet. Když se podívám na čtyři roky, kdy jsem byl ministr zemědělství, tak jsme srazili outsourcing právních služeb, který jsme dělali u externích právních společností v době církevních restitucí, kdy byly náročné právní spory, zcela výjimečně těmito právními službami, a za ty čtyři roky, za celé čtyři roky, kdy jsem se potýkal první rok s tím, že tam byly ještě závazky, které jsem nebyl schopen tak rychle vypovědět, a musel jsem ty smlouvy dojet, tak za čtyři roky to bylo 114 milionů korun na externí právní služby. Za vaší vlády, za vašeho pana premiéra a za necelé čtyři roky - protože nemám čísla z ukončeného roku 2021, mám jenom část toho roku - to bylo 226 milionů korun. Takže srovnání 114 milionů korun a 226 milionů korun, kdy za poslední dva roky vaší vlády je tam raketový nárůst. Jsou tam uzavřené smlouvy se soukromými právními společnostmi za velice zvláštních podmínek.

Takže neobhajujte tady pana bývalého generálního ředitele jako skvělého manažera, protože těch pochybení já tady můžu říkat víc a víc. Já jsem uvedl některé. To je další důvod, proč, když jsem přišel na Ministerstvo zemědělství, neviděl jsem žádný důvod, proč by měl tento člověk zůstávat byť o jeden jediný den déle v této pozici. Já jsem jeho práci sledoval, já jsem tady na půdě této Sněmovny na jeho práci upozorňoval. Nebyl schopen tyto kroky vysvětlovat, nebyl schopen k nim dát racionální obhajobu a je plné právo ministra, aby přišel a řekl prostě: Tento člověk na té pozici nedělá dobrou práci a není důvod to rozhodnutí odkládat. Takže tolik s dovolením k této otázce, kterou jste tady vy tak zmiňovala. A já prostě jako ministr, ať už zemědělství, nebo dneska práce a sociálních věcí, nestrpím to, aby se v tom resortu lumpačilo a loupežilo. To fakt ne. Takže tolik k této otázce.

Nyní si dovolím ještě možná poznámku. Chápu, je to diskuse, je to hlasování výjimečné, a vy přicházíte, říkáte nám ty argumenty a vždycky v závěru někteří z vás řeknete, že proto nám nemůžete dát tu důvěru. Já se přiznám, že jsem tady nepřišel ani žádat o důvěru vás, zástupce těchto dvou politických stran. Opravdu já jsem tady přišel žádat o důvěru poslance naší koalice, našich 108 poslanců, protože já opravdu nežádám o důvěru ty, kteří vládli poslední čtyři roky s komunisty, kteří přivedli tuto zemi do situace, ve které jsme. My máme tady jasnou parlamentní většinu, která byla dána ve volbách... (Poslanci opozičních stran buší do lavic.) ... jasnou parlamentní většinu, která nám byla dána ve volbách, a to vysvědčení vám, vaší práci, vaší spolupráci se sociálními demokraty a komunisty, vám dali voliči, občané této země.

Proto my přicházíme a jasně dopředu jsme řekli: Takový volební výsledek, nebudeme vyjednávat s Andrejem Babišem. Nejednali jsme o ničem, nebylo o čem jednat, protože tady byla jasně vyjádřena vůle a my tu většinu tady dnes máme, o tu se opíráme. Samozřejmě respektuji vaše výhrady, vaše podněty, vaše připomínky. Nemusíme spolu souhlasit a v mnoha ohledech nebudeme.

Na sociálním výboru se řeklo - a platí to teď i na plénu Sněmovny: vždy na smysluplných věcech budu spolupracovat i s poslankyněmi a poslanci z opozice. Dělal jsem to tak i jako ministr Sobotkovy vlády. Když přišli tehdy z pravé strany zástupci opozice a žádali mě jako ministra, že chtějí připravit nějaký pozměňovací návrh, tak vždycky ministerstvo jim vyšlo vstříc. Nikdy jsem to nedělal jako někteří členové té bývalé vlády, že zaměstnanci ministerstva mohli komunikovat s poslanci této Sněmovny jenom se souhlasem ministryně nebo ministra a museli vědět ještě, v jaké věci komunikují. Takovou politiku nikdy dělat nebudu, jsem připraven na spolupráci.

Ještě mi dovolte poznámku ke strategickému plánu. Já jsem se sešel se zemědělci před vánočními svátky. Mezi vánočními svátky bylo jednání také se zástupci nevládních organizací. U toho byl v tu dobu Zdeněk Nekula coby budoucí ministr. On také komunikuje a setkal se se zástupci zemědělských nevládních organizací. My jsme neudělali nic někde, jak vy jste tady, paní poslankyně, řekla, že bychom to tady dělali někde potichu a podobně. My jsme měli jasný volební program, ve kterém jsme jasně měli zpracované kapitoly zemědělství a životního prostředí, a bylo logické, že ty priority, které máme, do strategického plánu propíšeme. On se připravoval dva roky. Ano, i já jsem chodil na některé pracovní skupiny, ano, ale zástupci opozice tam neměli prakticky žádný hlas pro to, aby ty parametry mohli nějakým způsobem ovlivnit. Ten hlas tam měly některé nevládní organizace a Ministerstvo zemědělství. Takže je logické, když tady přijde pětikoalice, která měla jasné priority a jasnou představu o tom, jak strategický plán upraví, tak že to udělá. Ano, pod časovým tlakem. Také říkám, nebylo to komfortní. Já bych si představoval, abychom to udělali ve větším klidu, ale byli jsme jako vláda jmenováni sedmnáctého a máme na to prostě čas v řádu dvou, tří, čtyř týdnů.

Ale myslím si, že to je ku prospěchu této země, protože tam promítáme věci, které jsou a jdou k lepší ochraně půdy, vody, vodních zdrojů, větší biodiverzitě krajiny. Zůstávají tam zachovány podpory, které se týkají citlivých komodit, které se týkají živočišné výroby, které se týkají zemědělců v horských a podhorských oblastech. Nesnížili jsme kofinancování a řekli jsme: Hlásíme se k němu. Ale je prostě logické - a myslím si, že každý rozumný člověk by mohl vědět - že když tato vláda bude do konce roku ustavena, tak že tyto kroky prostě udělá.

Takže tolik reakce na některé poznatky, které tady zazněly v debatě. Jsem připraven tu debatu dál vést, budu se rád bavit o argumentech, například číslech o hospodaření, o výdajích, o tom, kam šly peníze na právní služby, kam šly peníze na IT, protože těch informací je tady poměrně dost, které můžeme diskutovat, a můžeme ukázat občanům této země, jak kdo ekonomicky a efektivně hospodařil ve prospěch tohoto státu nebo ve prospěch jiných skupin, které se rády na ten pomyslný struk přisály a dobře z něho profitovaly. Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní paní poslankyně Maříková bude muset posečkat. Je tady potřeba si ujasnit, jestli se paní předsedkyně Schillerová hlásila s faktickou, nebo s přednostním... Nikoliv, takže jsou přednost... faktické. Ale není to ještě ta vaše, paní Balaštíková, protože ještě se přihlásil s faktickou také pan poslanec Vondráček, který tak učinil dříve. Proto prosím vaše dvě minuty.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já jsem to nevydržel. Vážený pane ministře, i když jste se snažil nás tady vzít za srdce, jak jste převzal dekret od pana prezidenta a jak máte tu plnou odpovědnost. Víte, tady se všechno nahrává, tady se všechno zapisuje. Já jsem od vás tady v letech 2017, 2018 poslouchal, jak vláda bez důvěry by měla maximálně topit a svítit. Vy tu důvěru ještě nemáte, v úřadu jste byl 18 dní a vyhazujete lidi.

Poté, co jste se přihlásil k té faktické poznámce - i já jsem se přihlásil - tak jste měl ještě krásný projev týkající se arogance většiny. Vy jste se to potom snažil zmírnit, pochopil jste, že jste to přehnal, ale my jsme si obrázek udělali. Budeme tu ještě další čtyři roky, pracujte na tom. (Potlesk z lavic poslanců opozice.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Teď tedy nyní faktická poznámka paní Balaštíkové. Paní poslankyně, prosím vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Vážený pane ministře, prostřednictvím paní předsedající, já jsem neřekla, že na to nemáte zákonné právo. Já jsem řekla, pokud jste poslouchal, že to bylo právo morální, které jste neměl udělat. Já jsem strašně ráda za váš projev. On už mě trošku předběhl pan kolega Vondráček, protože vy jste nám ukázal, jak to myslíte.

Já jsem si ten projev psala sama, Mně ho nikdy nikdo nepíše. Pane kolego, některé věci jsem zvažovala a já vidím, že jsem tu přesně popsala, jaké to je a jaké to bude. Děkuji za to, co jste řekl, ale bohužel jste panu ministrovi Nekulovi udělal problémy, protože já opravdu tady budu interpelovat, budu chtít ty věci vědět. Budu se vracet i do minulých let. Jako poslanec mám na to právo a toho hodlám využít. Jsem zvědavá, jestli takto budete mluvit možná i za rok.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Další faktická poznámka je od pana poslance Nachera, to je zatím poslední faktická. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Já se omlouvám, také musím reagovat, protože těm výstupům těch koaličních představitelů fakt nerozumím. Až na výjimky tady vystoupili nejdřív kolega Žáček a teď ministr Jurečka, který místo toho, aby odpovídal... nebo on částečně odpovídal, ale vždycky to začne tím, že vlastně pozuráží ty opoziční poslance, jednak tím, že si to nepíšou, nebo že předtím vidět nebyli, a teď najednou chodí k mikrofonu. Je tam nějaká urážka, je tam šílená arogance typu - vy si tady řečněte co chcete, my máme tady důvěru těch 108, my jsme si vás vlastně vůbec nepotřebovali poslechnout.

Kdyby to nebylo v jednacím řádu, tak byste tady pravděpodobně ani neseděli, jakkoliv nás jste takhle před čtyřmi lety pečlivě hlídali. Já tomuhle nerozumím. Na jednu stranu tady pan premiér říká, že ctí Poslaneckou sněmovnu, ale každým projevem koaličních poslanců dokazujete, že to takhle není. To nemůžete normálně reagovat? To nemůžete normálně odpovědět, vést diskusi v první den? Jak to bude vypadat za půl roku, za rok?

Já opravdu... nechť si udělají samozřejmě diváci obrázek, jestli to vůbec takhle někdo sleduje, ale začít tím, že pozurážím poslance, jestli si píšou nebo nepíšou projevy, jestli to jedou spatra, nebo to čtou, a kdo jim to píše, jakou tohle má úroveň? To je ta věcná diskuse? To jsou ty odpovědi?

A pokud jde o to odvolání, neodvolání, já to měl v projevu také. Tam jde o tu disproporci, na kterou my upozorňujeme, protože v těch bodech, kde se vám to hodí, říkáte: Jsme tam pouze tři týdny nebo pouze čtyři týdny, a tam, kde se vám to nehodí, u těch personálních změn, tam můžete být tři dny a hned vyhazujete. A o ten rozpor tady jde. (Předsedající: Čas.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji za jeho dodržení. Nyní tedy s přednostním právem paní předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Budu reagovat na pana vicepremiéra, ministra práce a sociálních věcí, jak jsem si rychle stihla udělat poznámky.

No, vy jste úplný superman, pane vicepremiére. Vy tady mluvíte do zemědělství, do ministerstva práce ještě moc ne, to bylo jen tak jenom velmi..., do financí. To asi tím, že tady pana ministra financí nemáme skoro celou noc nebo večer, odpoledne. Vy jste tak dobře projednávali... Do zemědělství se nepletu, nerozumím tomu, a čemu nerozumím, do toho se nepletu, ale byla jsem skoro celý svůj profesní život ve veřejné správě, teď čtyři roky jsem vykonávala podobnou pozici jako vy, i když na jiném resortu, a víte, já jsem se vždycky řídila tím, padni, komu padni. To znamená, když jsem zjistila nějakou nekalost, podnět a tak dále, šel profesionální tým auditorů, kontrolorů, naprosto jedno, do jakého resortu, a když zjistil nepravosti, tak prostě konali ti úředníci - já jsem se o to ani nezajímala, byla to jejich povinnost. Takže já bych čekala, že profesionální ministr, a vy jste už podruhé ministrem, pokud si vzpomínám, udělá to samé - nařídí audit, nařídí kontrolu. Ale vy jste superman, a já vůbec to neposuzuji věcně, neznám tu problematiku, a bohužel exministr zemědělství se bránit nemůže, ten už není v aktivní politice, a ty generální ředitele já ani neznám, nevím o tom nic. Jenom tak bych postupovala já: audit, kontrola, padni, komu padni. Ale vy zřejmě se na to podíváte a za tři dny vidíte, jak to má být.

Pak jednáte se zemědělci tak úspěšně, že jsem četla v médiích, že byla nějaká demonstrace. Ale zapomenete jednat s tripartitou - to se tedy naší vládě nikdy nestalo - předtím, než snížíte mzdy. Takže to jsou takové jenom velice velké protimluvy, které jste tady přednesl. Pominu fakt, že už nejste ve volební kampani, asi vám to neřekli.

Ale já spíš bych chtěla zareagovat na jinou věc. Proč jste pozastavili program Antivirus? Jaký je pro to důvod? Já jsem nikdy neměla velkou radost z tohoto programu, protože samozřejmě stál velkou spoustu peněz, ale nastavila se tam nějaká pravidla, velmi to chtěly podnikatelské svazy, Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy. Ti všichni po tom velice volali a ten program nakonec byl tady, přestože byl z dílny MPSV a my jsme měli neustále nějaké k tomu debaty, tak nakonec i tady parlamentní komisí ze strany bývalé opozice označen jako druhý nejúspěšnější po kompenzačním bonusu z dílny Ministerstva financí. Nakonec ten jediný zbyl teď těm podnikatelům, to je jediné, co teď mají. Finanční správa už to začala vyplácet, tento týden jsem to četla v médiích, takže zaplať pánbůh ještě, že jsme to stačili připravit. Proč jste ho pozastavili? My jsme v prosinci na žádost a apel těchto svazů ho znovu spustili, myslím béčko, áčko samozřejmě jde dál - karantény, béčko jsou překážky. Spustili, vygenerovali jsme na tu částku 1,4 miliardy, z velké části z evropských peněz, a ten program běžel. Ty žádosti určitě byly podány. Takže jste to pozastavil teď, abyste ho zkoumal? Ten program existuje dva roky, byl přezkoumán tady bývalou opozicí dopodrobna. Dneska jsou kontrolní mechanismy, vždyť jste tady kolikrát kritizovali, že úřady práce jsou přísné - a oni prostě dělali svou práci - že ta kontrola následná je byrokratická. Takže proč jste to teď pozastavili? To nedává logiku. A není to třeba tak, pane vicepremiére - abych k vám nestála zády, tak se tahle otáčím, to je ze zdvořilosti - není to třeba tak, že to nemůžete v provizoriu teď dělat? Není to třeba tak, že byste to přiznal? Že to spadlo do takzvaných nespotřebovaných výdajů, neutracených peněz z minulých let, a ty prostě nemůžete čerpat z provizoriu? Možná že to bude celá pravda. (Potlesk z lavic ANO.)

Mohl by odpovědět pan ministr průmyslu a obchodu, já ho nechci trápit, já vím, že je tady chvilku, není asi z politiky, tak jak vy, ostřílení matadoři. Nemohl by přijít a říct tedy, kdy se začnou vyplácet ty covidové programy, tak jak tady se ptala moje ctěná kolegyně Taťána Malá? Četla příběh.

Já ty příběhy dostávám také, já bych vám mohla teď hned ze svého mobilu přečíst jiné příběhy, kde mi taxikáři dneska píší, to už je skoro jako moje rodina, tady taxikáři, tady z Prahy a okolí. S těmi jsem si psávala o všech kompenzačních bonusech, zase mi píší: Zase máme problémy, nikdo nám neodpovídá. Tak napište tomu a tomu, než se pan ministr tam zabydlí. On tu bohužel není pan ministr financí, jinak já bych mu to samozřejmě řekla. (Ministr financí Stanjura z poslanecké lavice: Tady jsem.) Jo, výborně, tak taxikáři mně píší, pane ministře. Děkuji, já vám to kdyžtak potom přepošlu. Nemohl byste, pane ministře, být tak velice laskav, opravdu velmi zdvořile vás prosím, s velkou zdvořilostí, a pojďte tady říct na mikrofon, občané nás sledují i v tuto pokročilou hodinu, kdy začnete ty covidové programy, tak jak se vás zdvořile ptal můj další kolega, pan poslanec Havlíček? Kdy? Byly připravené technicky, takže jenom tam dejte peníze a vyplácejte, jestli to tedy v rozpočtovém provizoriu jde. Já mám o tom velkou pochybnost. Když neznáte rozpočet, nevíte, kolik tam nakonec bude peněz.

Pan ministr neustále opakuje, že všechny dotace podnikatelským subjektům - pane ministře financí, ještě jednou, bylo tam 68 miliard na rok 2022, ne 125, pořád to opakujete v médiích, není to pravda, 125 tam bylo v roce 2021, protože tam byla covidová pomoc, tak jenom aby pořád se to nepletlo. Můžu vám říct i položky největší, které tam jsou. Takže možná pojďte to těm lidem říct, kdy to bude. Kdy ty Nepokryté náklady, COVID 2021, kdy to začnete vyplácet, protože oni se ptají, pořád teď mají jenom kompenzační bonus. Takže to by bylo výborné, kdyby tady zaznělo.

A poslední věc, která se mě velice dotkla... ne, mě se dotkne máloco, já jsem opravdu díky pánu bohu klidný člověk. A jestli si vzpomínáte, my jsme přece nikdy hnutí ANO - nebo připomeňte mi to, já si toho nejsem vědoma - hnutí ANO nikdy nežebralo, to slovo jsem nepoužila, skoro to tak vyznělo, o nějaké vaše spojení s námi po volbách. My jsme se zachovali naprosto pragmaticky, my umíme počítat. Hned jsme vyhodnotili - byť jsme na mandáty vyhráli - můžeme se utěšovat, byť jsme na strany vyhráli, to všichni víme, ale vítěz je ten, kdo sestavuje vládu. To jsme uznali pragmaticky a skončili jsme v opozici. Bereme to s pokorou, bereme to jako zkušenost. Nevidíte, že jsme v naprostém klidu? Nikdy žádná vláda nepodala tak rychle demisi jako naše. V 7.30 ráno jsme ji podávali, po skončení ustavující schůze. To je přece projev demokracie, tak z čeho nás tady viníte?

Já jsem si myslela, že jste přišel - a vy jste už zkušený politik... (k ministru Jurečkovi) ... zkušený velice, vy jste tady roky, my jsme tady spolu vždycky vedli debatu, vy jste tady mně četl ty příběhy. Teď zase já je budu číst vám. (Potlesk z řad ANO.) Děkuji. A já jsem si myslela, že jste přišel požádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru, a ne jenom, vy jste ta nižší kategorie poslanců a já žádám jenom tu vyšší kategorii poslanců.

Pro mě měl vždycky každý člověk stejnou cenu. Ať jsem pracovala kdekoli, ať pracoval na podatelně, když dělal dobře svou práci, nebo dělal v nějaké vysoké manažerské pozici. Pro mě každý člověk má stejnou cenu, tak jako pro mě má stejnou cenu - a věřím, že pro většinu z vás - každý poslanec v této Poslanecké sněmovně.

A prosím, on to trochu řekl už můj ctěný kolega Radek Vondráček: hnutí ANO má - a velmi za to děkujeme našim voličům, za tyto hlasy - má 72 poslanců. A já myslím, že i ta dnešní debata ukazuje, že to je velká síla. Děkuji vám. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Vaše vystoupení vyvolalo hned dvě faktické poznámky. Jsou to tedy konkrétně od pana Mariana Jurečky, takže pan ministr jako první, následuje faktická poznámka paní ministryně Černochové. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji moc. Abychom nemátli veřejnost, a především podnikatele, tak reaguji, a paní bývalá ministryně je také zkušená politička, ty debaty jsme tady vedli dlouho, ještě když byla náměstkyní pana ministra financí. Tak jenom aby bylo jasno. Ona to asi určitě ví, ale chápu, že teď se to možná v tento večerní čas už takhle nedá úplně zcela odlišit. Pakliže jede Antivirus A i po 1. lednu v rozpočtovém provizoriu a proplácíme ho a budeme ho proplácet, tak logicky není tam omezení v rámci rozpočtového provizoria. Kdyby bylo potřeba, znovu rozjedeme Antivirus B a budeme ho proplácet. Není tam žádný limit z hlediska rozpočtového provizoria. Pozastavil jsem ho proto, že když jsem se podíval na žádosti v listopadu a prosinci, čerpání je diametrálně jiné, než bylo na jaře, situace jiná, není tady plošný lockdown a zvažujeme a vyhodnocujeme, jak se situace dál bude vyvíjet, například v závislosti na omikronu. To je jasné, řekli jsme to a není potřeba strašit lidi a podnikatele, že by nebylo možné tyto podpory vyplácet z důvodu rozpočtového provizoria. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Také děkuji. Nyní faktická poznámka paní poslankyně... ministryně Černochové, omlouvám se.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Já bych se chtěla zeptat paní poslankyně Schillerové, kde byla, když se projednávala na vládě směna pozemků mezi Vojenskými lesy a Lesy ČR, kterou pan ministr Jurečka a já jsme zastavili prakticky tři dny před vypršením lhůty, kdy by vstoupila v platnost takzvaná inominátní smlouva, která zcela bezprecedentním způsobem řešila směny pozemků naprosto nerovnoměrně nevyvážených, kde to byl skutečně, já to slovo řeknu, tunel za bílého dne. Kde jste, paní Schillerová, byla? Jak jste hlasovala? Hlasovala jste pro, nebo jste se zdržela? Vy, strážkyně kasy, vás nezajímalo, že k tomu nemáte znalecké posudky? Vás nezajímalo, že k těm pozemkům nemáte výměry? Vás nezajímalo, že Vojenské lesy dávají divizi Mimoň, která tvoří 40 % ziskového podílu v celém podniku Státní lesy, že to dává za naprosto neadekvátní výměnu, za pozemky Lesů ČR? To vás jako strážkyni kasy nezajímalo? Není to zvláštní? (Silný potlesk zprava.) Vás, paní poslankyně Schillerová, nezajímalo, že pan bývalý ředitel Král, kterého jsem odvolala, podepsal v den, kdy jsem ho odvolala, smlouvu na nákup automobilů v hodnotě 90 milionů korun? Podívejte se do registru smluv. (Opět silný potlesk zprava.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Vyvolalo to opět další faktické poznámky, takže já poprosím pana ministra ještě o setrvání, on se přihlásil s přednostním právem, ale přednost má paní předsedkyně Schillerová s faktickou. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, tak nejdřív na pana vicepremiéra Jurečku. Antivirus A, Antivirus B jsou naprosto odlišné věci. Antivirus A je o drobných, o pár korunách, to se týká lidí, kteří jsou v karanténě. Antivirus B samozřejmě už je o překážkách a bavíme se o částkách, které jsou určitě stamiliony, možná i jednotky miliard. Jenom - já dobře vím, o čem mluvím, nebojte, vím.

K otázce paní ministryně obrany. Tak já jsem nebyla ministryní obrany, já jsem vyzvala teď svého bývalého vládního kolegu, ať to jde vysvětlit. (Poslankyně Černochová: Členkou vlády jste byla.) Členkou vlády jsem byla. Chápete, že v tuto chvíli bude reagovat ten, kdo zná detail. Já jsem ho o to požádala.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Prosím, abyste na sebe nepokřikovaly.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Prosím, nepokřikujte na mě. Ano, děkuju, paní předsedkyně. A já se domnívám, že... a nebudu to hájit, osobně neznám detail, nemohu znát detail všeho. Stoprocentně jsem k tomu měla stanovisko, Ale předpokládám, že i vy jste si udělala nějaké audity. Nebo vy jste také supermanka? Děkuji. (Potlesk od poslanců ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Další faktická poznámka, a to pan poslanec Lubomír Metnar, pak následuje faktická poznámka paní ministryně Černochové.

 

Poslanec Lubomír Metnar: Vážená paní předsedkyně, děkuji za slovo. Já jsem trošku v úžasu, co se dívám a pozoruji teď tady a slyším tu debatu, protože chci říct, že asi se dostáváme do situace, kdy tady budeme ignorovat nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu, protože celá tato směna, která byla ze strany Ministerstva obrany započata, byla na základě nálezu NKÚ. A já tady zatím jsem slyšel pouze jenom spekulace, že je tady něco špatně, a že něco jenom řeknu za Ministerstvo obrany ve vztahu k Vojenským lesům a statkům: tato směna byla připravována s Ministerstvem zemědělství poměrně dlouho. Byla projednána s odborovými svazy, s jednotlivými divizemi, byla projednána na dozorčích radách daných podniků a byla schválena. V této věci bylo komunikováno i s Bezpečnostní službou, aby se k tomuto vyjádřila. Nebyla žádná informace o tom, že tam je něco špatně. Ba naopak, já jsem se divil tomu, co to vzbuzuje řekněme za emoce v podnikatelských vztazích a vazbách, protože zákulisní informace, které přicházely, byly, že tam dochází k ušetření a k narovnání, a zastavení dokonce, některých penězovodů. Děkuji. (Silný potlesk od poslanců ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Taktéž děkuji za dodržení času. Nyní faktická poznámka paní ministryně.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Pane poslanče Metnare, možná vám unikl jeden podstatný fakt. Všechno, co jste teď řekl, se vztahovalo k tomu původnímu návrhu, včetně nálezu NKÚ, kdy předmětem směny bylo pouze a jenom zhruba 20 % toho, co se ve finále za vás, za vaší vlády směňovalo. Jestli jste řídil resort Ministerstva obrany tak, že jste si nevšiml, že v mezičase se z 20 % majetku stal ten zcela bezprecedentní směnný obchod, kdy jste vy ani nenamítal, že vám někdo z Vojenských lesů zahrnuje divizi Mimoň, jejíž roční hospodářský výsledek je zhruba 185 milionů korun, když celý hospodářský výsledek Vojenských lesů je nějakých 380 milionů korun a vy jste bez mrknutí oka tu Mimoň obětoval, ptala jsem se vašeho tehdejšího náměstka Klučky, jak že se to stalo? Řekl mi, že vás bylo asi dvacet na jednání u ministra Tomana, do kanceláře ministra Tomana jste šel pouze vy, a když jste vyšel, tak jste nařídil do toho přidat Mimoň. Tak nám tady nelžete. (Silný potlesk zprava.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Další v pořadí faktických poznámek je paní předsedkyně Schillerová, následuje pan poslanec Metnar. Prosím, paní předsedkyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Paní ministryně Černochová se mě ptala, jak jsem hlasovala. Já jsem si to mezitím ověřila, protože chápete, že si nemůžu za čtyři roky všechna hlasování pamatovat, ale ta významná si pamatuji. Takže já jsem nehlasovala, protože nehlasoval nikdo z členů vlády. To bylo i v části pro informaci. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji za dodržení času. Další faktická poznámka pana Metnara, zatím. A už ne poslední... Máte dvě minuty.

 

Poslanec Lubomír Metnar: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, naprosto musím odmítnout tady toto osočování ze lží a na druhou stranu velmi mě mrzí, protože nevím, o jaké schůzce mluvíte, když jsem byl seznamován s výsledkem přípravy této směny, tak to bylo v kanceláři ministra obrany, na mém resortu za přítomnosti pracovníků a náměstků z obou dvou resortů, takže nevím, o jakých jednáních vy mluvíte. Jsem opravdu překvapen a takové to řekněme klišé - řekněte mi, a já osobně jsem nezjistil na tom, že je tam něco špatně, a tady asi každý mluvíme o jiné směně.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní tedy paní ministryně Černochová s faktickou.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Paní poslankyně Schillerová, i když něco máte na vládě v céčku a je to tam mlčky projednáno, tak o tom hlasujete, a hlasujete pro, samozřejmě, přečtěte si jednací řád. A jestli jste si čtyři roky myslela, že o něčem nehlasujete, tak je to ještě horší, než si myslíme teď my všichni. (Smích, potlesk z řad koalice.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Následuje faktická poznámka paní předsedkyně Schillerové. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Paní ministryně, prosím vás, máte část rozpravu, tam se hlasuje, máte část B bez rozpravy, ta se hlasuje jako celek, a pak máte část pro informaci, o té se nehlasuje. (Potlesk z řad opozice.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Žádnou další faktickou poznámku již nevidím, tudíž přednostní právo pana ministra Síkely. Následuje opět s přednostním právem pan ministr Stanjura. Prosím, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení kolegové a kolegyně, dovolte mi, abych se vyjádřil jednak k průběhu, jednak k některým otázkám, které tady dnes zazněly. Původně jsem plánoval, že vystoupím spíše ke konci, že si poslechnu všechny otázky a připomínky, sedím tady celou dobu, odbíhal jsem jenom v nejnutnějších případech a udělal jsem si asi osm stránek poznámek. Ale protože mě paní bývalá ministryně financí vyzvala, odpovím na některé otázky teď. Ale ještě než začnu, tak mi prosím dovolte, abych řekl následující.

Já jsem tady dneska poprvé. Poprvé mluvím ve Sněmovně - mluvil jsem na různých fórech, ale ve Sněmovně je to poprvé, a chtěl bych se vrátit i k poznámkám pana Nachera a pana Ondráčka (správně Vondráčka) o tom, kdo tady koho urážel. Takže dovolte mi pohled člověka, který je tady poprvé. Já jsem zaznamenal projev našeho pana premiéra, který se vyjádřil k programovému prohlášení, představil naše priority, trvalo to asi půl hodiny, my jsme mu zatleskali důstojně. Pak následoval projev bývalého pana premiéra Babiše, kde urážel moje vládní kolegy, bankovní radu za smíchu tamhle z levého křídla a následujícího frenetického potlesku ve stylu projevů Kim Čong-una. To byl můj první dojem a to je k tomu... (Potlesk.) ... kdo jak dnes nastavil kulturu dnešního jednání.

Dále. Chtěl bych se dotknout některých špatných informací, respektive nepravd, které tady zazněly. Ta první byla, že Česká národní banka je jedinou bankou, která navyšuje úroky. Není to pravda, protože úroky navýšila polská národní banka, maďarská, rumunská, Norsko, FED oznámil, že ukončí kvantitativní uvolňování do konce března, přestane vykupovat dluhopisy a oznámil trojité navýšení úrokových sazeb do konce roku. Chci upozornit na to, že inflace ve Spojených státech je podstatně nižší než u nás, takže není Česká národní banka jediná, která navyšuje úroky, ta informace byla špatná a zavádějící. Ale tím nechci komentovat rozhodnutí bankovní rady.

Druhá věc, která tady zazněla - mluvilo se tady o dluhopisu jako produktu paní Schillerové. Chci upozornit, že historie dluhopisů je dlouhá, první náznaky používání dluhopisových cenných papírů se objevují již v době alexandrijské, (Smích, potlesk z řad koalice.) tedy tři sta let před naším letopočtem. Já sám jsem byl u emisí desítek dluhopisů pro různé vlády včetně stoletého dluhopisu pro město Vídeň a nikdy jsem si netroufl označit ten produkt jako můj. (Potlesk z řad koalice.)

Zmínili jste tady, že jste našli peníze. (Smích z řad koalice.) Peníze se možná najdou někde v lese nebo na zastávce autobusu. Vy jste žádné peníze nenašli, vy jste si je půjčili a zadlužili jste tento stát ještě víc, zadlužili jste naše děti, takže prosím pěkně, dodržujme přesně ty technické pojmy, stejně jako pojem průmyslová velmoc. Velmoc jako pojem se používá od Vídeňského kongresu z roku 1814 až 1815 a jako velmoci se označují státy, které mají díky své hospodářské, vojenské, diplomatické nebo kulturní moci určující vliv na mezinárodní vztahy. To my ani v průmyslu bohužel nemáme. Takže my jsme průmyslový stát, v tom máte pravdu, ale rozhodně nejsme průmyslová velmoc. Tak.

Zaznamenal jsem si spoustu otázek v části MPO, pokud jde o programové prohlášení. Jak jsme na tom s Green Dealem, elektromobilita, Dukovany, vodík, lithium, Národní plán obnovy, Národní investiční plán a tak dále. My jsme, pokud jde o programové prohlášení vlády, postupovali tak, že jsme oslovili všechny svazy, dostali jsme od nich spoustu připomínek a mohli bychom tady projít papír po papíru, které připomínky jsme přijali, které jsme odmítli a které jsme nepřijali, protože jsme je měli zapracované v našem materiálu s jinou formulací. Zdá se, že tyto svazy nevidí tu naši část programového prohlášení tak kriticky, jako ji vidíte vy. Programové prohlášení je strategický dokument, a proto do něj není možno zahrnout úplně všechno a do velkého detailu, a to byl právě i ten důvod, proč jsme nemohli všechny poznámky zapracovat, a vlastně jsme ani nechtěli.

Pokud jde o otázku Dukovan, vy jste řekli, že jste všechno připravili. Vy jste řekli, že jste připravili Národní plán obnovy, Národní investiční plán, financování a všechno možné. Já se přiznám, že v některých těch oblastech, kdybych byl dále v korporaci, tak bych asi udělal něco jako forenzní audit. Nemáme na to úplně čas, ale jsou tam oblasti, kdy můj souhlas s tou připraveností není úplně tak velký, a ještě před tím, než rozhodneme, jak budeme postupovat dál, si uděláme ještě jednu analýzu, jestli nám na základě toho rozhodnutí v budoucnu nehrozí nějaký problém. To se například může týkat tendru na elektrárnu nebo čerpání z Národního plánu obnovy, kdy pokud ta čerpání nebudou provedena v souladu s předpisy Evropské unie, tak nám nebudou potom z těchto zdrojů kompenzována. Tolik k programovému prohlášení.

A pak tedy otázka, jak budeme dále postupovat s kompenzacemi. Dal jsem si velkou práci s tím, že jsem požádal svoje spolupracovníky na ministerstvu, aby mi poslali u všech programů seznam všech těch, kteří čerpali větší částky. Nejdřív se kroutili jak hadi, potom posílali sestavy, které se nedaly rekonciliovat, ale nakonec jsme dostali to, co jsme chtěli. Pak jsme si dali další práci a v rámci těch jednotlivých programů jsme pospojovali všechny firmy tak, abychom se dostali na ekonomicky spjaté skupiny, to znamená, abychom si vysčítali, kdo byl na konci dne konečným uživatelem výhody té kompenzace, kdo všecko v této zemi dostal ty peníze. A já se vám přiznám, že já jsem byl z toho seznamu v šoku. Nabyl jsem dojmu, že tady se rozhazovaly peníze z helikoptéry bez ohledu na to, jestli to někomu pomůže, jestli ty peníze budou užity účelně a jestli pomohou těm, kteří to nejvíce potřebují. Připadá mi absurdní, jestli se z peněz daňových poplatníků České republiky kompenzují zisky společností, které zřejmě po valných hromadách, které proběhnou někdy v létě tohoto roku, odtečou někam do zahraničí.

To znamená, pokud se ptáte mě, jak budeme postupovat dál, tak vám řeknu, že samozřejmě ty peníze, ty desítky miliard dneska chybí, a absurdní je to, že je nedostali ti malí, pane bývalý ministře. Vy jste zastupoval Svaz malých a středních podnikatelů, ale ty peníze, jak jsem to viděl já, ty dostali primárně ti velcí, kteří nebyli ve ztrátách, ti velcí, kteří mají rezervy, ti velcí, kteří možná kdyby se jim něco nekompenzovalo, tak by měli menší zisky, ale určitě by to přežili. Takže nám ty peníze teď chybí a já za sebe říkám, že pokud to nebude absolutně nutné, my nebudeme rozdávat peníze plošně. My si to prostě dovolit nemůžeme. Chceme poskytovat kompenzace, které se zaměří na podnikatele, kteří se bez té pomoci těžko obejdou, ale zároveň prokážou fungující byznys model, to znamená, že se jim aspoň částečně podařilo adaptovat se na podmínky trhu a vrátí se do běžného ekonomického procesu. Děkuji za pozornost, to je z mé strany všecko. (Dlouhý a silný potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, za vaše vystoupení. Nyní s faktickou poznámkou paní ministryně Jana Černochová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Dámy a pánové, je to skutečně ještě horší, než jsme si mysleli. Paní vicepremiérka, doktorka práv Alena Schillerová, řekla, že se o bodě C na vládě nehlasuje. Dovolte mi odcitovat z článku 6 zásady rozhodování jednání a řízení schůzí vlády, je to článek 15. O návrzích závěrů ke všem materiálům zařazeným do části C programu schůze vlády vláda rozhoduje jedním hlasováním. Usnesení vlády k těmto jednotlivým materiálům jsou pak přijata stejným poměrem hlasů. Tak možná příště, paní Schillerová. (Hlasitý potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Další faktická poznámka, na řadě je poslanec Robert Králíček. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Robert Králíček: Pane ministře Síkelo, prostřednictvím paní předsedající. Musím říct, že z vašeho ranního rozčarování jste se naučil urážet a dehonestovat kolegy poměrně rychle během jednoho dne a svou arogancí zapadáte do této vlády perfektně. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Další faktická poznámka, přihlásil se k ní poslanec Karel Havlíček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Havlíček: Děkuji. K vystoupení pana ministra Síkely. Řekl jste tam toho hodně, ale to podstatné, co jsme potřebovali slyšet, je ten závěr, to znamená, jestli budou poskytnuty zdroje podle programu, které byly projednány s asociacemi, se svazy, s komorami, které jdou pouze malým a středním firmám, protože se jedná o ty, kteří jsou na adventních trzích, ty, kteří měli zavřené drobné provozovny, zejména restaurace, fitness centra a podobně, žádné korporace, nic velkého. Několik týdnů to s nimi bylo projednáváno, bylo to ve finále dojednáno, takže to bude přesně tak, jako to bylo v programech na jaře, které nekončily v žádných korporacích, v žádném průmyslu. Ty končily u těch, kteří byli postiženi, pokud tedy nebudeme brát, že fitness centra jsou velké korporace, restaurace jsou velké společnosti nebo ti, kteří prodávají na adventních trzích. Všechno je prodiskutováno se svazy a asociacemi.

Ale já rozumím tomu, když řeknete: Nedáme jim nic. I to je řešení, i to je způsob, jak se k tomu můžeme postavit. Já jsem žádal o jednu jedinou věc, abyste se k tomu vyjádřili. Prosím, abyste řekli, že buď tyto programy ve finále zrealizuje přesně tak, jako jsme tady projednávali ve Sněmovně, jak jsme byli tlačeni, když nám chodily desítky a desítky tisíc žádostí během řádu jednotek dní. My jsme museli odpravit statisíce firem a ty firmy dostaly 340 miliard korun, a pokud se podíváme na jakékoliv analýzy, zjistíte, že drtivá (většina) z nich byly malé a střední firmy. Zjednodušeně řečeno, čistě proto, že provozovatelé obchodů, restaurací, fitness center a podobných aktivit, jako jsou bazény, wellness a tak dále, prostě a jednoduše nejsou korporace. Na to nepotřebuji žádnou analýzu, to se stačí podívat z okna. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: A další faktická poznámka, pan ministr Síkela. Připraví se poslanec Patrik Nacher a následuje poslankyně Alena Schillerová. Prosím, pane ministře, dvě minuty máte na vaši faktickou.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Pane bývalý ministře Havlíčku, když jsem přišel na ministerstvo, tak jsem zjistil, že jste vypsal avíza výzev ještě 11. 12. 2021, to znamená týden před svým odchodem jste rozeslal na svazy materiál, na který jste neměl krytí v rozpočtu, ani v tom vašem původním. To znamená, vy jste vypisoval bianko šeky, které nebyly kryté. Řekl jsem, že hledáme cestu. Připravujeme program, který se bude týkat těch, které jste tady zmínil, ale to, co jste připravili vy, bylo opět plošné opatření, bylo to pro všechny, kteří měli pokles nákladů více než 30 %. A to je to, co my dělat nebudeme. My teď vytipováváme segmenty, které byly skutečně postiženy lockdownem, nouzovým stavem, který jste zavedli, a těm se budeme snažit pomoci za těch podmínek, které jsem zmínil ve svém předchozím vystoupení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, pane ministře. S faktickou se přihlásil poslanec Nacher, připraví se paní předsedkyně Alena Schillerová.

 

Poslanec Patrik Nacher: Pěkný večer ještě jednou. Musím reagovat na pana ministra Síkelu. Já jsem se těšil na jeho vystoupení, protože když řekl, že je tady poprvé, navíc z bankovního prostředí ho znám nebo jsem o něm slyšel celou řadu věcí, takže jsem se na to těšil. A omlouvám se, vy po první minutě jste zase začal arogantně na nás útočit. Už jenom tím, že když tleskáte panu premiérovi vy, tak je to hezký potlesk nebo diplomatický potlesk, nebo jak jste to řekl, elegantní. Když tleskáme my, je to frenetický potlesk, tak to dehonestujete. Prostě každý tleská - já tady také nehodnotím, kdo jak komu tleská, je to úplně zbytečné. Pak se tady takhle opřete, i ta řeč těla, je to opravdu nedůstojné.

Dneska tady je žádost vlády České republiky o vyslovení důvěry. Místo abyste odpověděl na otázky - já vám je tedy připomenu: ptal jsem se na Green Deal a co je ta příležitost, pak jsem se ptal na ochranu spotřebitele a mimosoudní orgány, které spadají pod vaše ministerstvo, jako je ČTÚ a ERÚ - na to jste neodpověděl, ale stačil jste nás tady zase pozurážet, jestli tleskáme málo, hodně, často. Dáváte nám tady školení, kdy jaké vznikly finanční instrumenty. Tak to se můžeme takhle klidně zkoušet a budeme tady opravdu hodně dlouho.

Když jste tady první den, tak jsem myslel, že aspoň ten první den tu slušnost si v sobě zachováte. Takže já zopakuji znovu slušně ty dotazy: Green Deal, apro (?) a jaká je to ta příležitost, jak se to tedy projevuje, a jaká je budoucnost mimosoudních orgánů, protože v programovém prohlášení o tom není ani slovo. Na tohle jste, pane ministře, neodpověděl.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času a na řadě je paní předsedkyně Alena Schillerová s faktickou poznámkou. Prosím, paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Paní ministryně, já jsem to ještě nestihla, jen co to vyhledám, tak si uděláme edukační okénko. Já si vyhledám vlastní, ono je to potřeba číst v kontextu.

A teď k panu ministrovi Síkelovi. No, pane ministře, vy jste nám tady udělal takový historický exkurz, udělal jste si pár poznámek a zaglosoval jste to, výborné, na pobavení skvělé, historický exkurz, pak jste nás poučil, pak jste tady mával programovým prohlášením vlády a nějakými připomínkami ze svazu a z komor. (Mává papírem.) Já mám informace, že jste poslali k připomínkám koaliční smlouvu, ze které jste potom rychle na tom podvozku vystavěli programové prohlášení vlády. Takže ono to tak úplně nebylo. Nevím, čím tady máváte nebo nemáváte, a pak jste řekl, prostě tady jste osočil mého kolegu. Já si tedy myslím, že za ním je obrovský kus práce. A pak jste řekl, že vy to analyzujete, aby to dostali jenom ti potřební. Jde o to, že než to zanalyzujete, tak aby ti potřební ještě existovali. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Na řadě s faktickou poznámkou je pan ministr Marian Jurečka. Prosím, pane ministře. Máte slovo, prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já už jen stručně na tu debatu, koho vlastně podporujeme za obrovské peníze daňových poplatníků, protože celý program Antivirus, to jsou desítky miliard korun. Musím říct, že i když já jsem si nechal vyreportovat, kdo byl za dobu trvání Antiviru podpořen, musím říct, že když jsem se na to díval optikou občanů, živnostníků, českých firem, těch, kteří bojovali o to, aby pokud jsou dohodáři, vůbec paní ministryně zahrnula do té podpory, hádali jsme se o to dva měsíce úplně zbytečně, pak se to stalo. A když tam potom vidíte, že například několik společností, které v České republice provozují kasina, dostanou z rozpočtu z peněz daňových poplatníků více než půl miliardy korun, tak to vám spadne brada. Myslím si, že to jsou momenty, kdy se tady jasně má zastavit a říct, kde je zdravý rozum, kdo je opravdu postižen, kdo se z toho nedostane, kdo nám zaměstnává lidi v České republice, a říct, komu ty peníze potom v rámci té pomoci poskytneme. To je to, na co upozorňujeme my, i pan ministr průmyslu a obchodu, aby ta pomoc, když ji dáváme, a dáváme ji na obrovskou sekeru, kterou bude muset platit, aby směřovala k těm, kteří by to bez pomoci, tu situaci, nezvládli. A my jsme tady i navrhovali a vy jste to odmítli, aby vláda měla zmocnění, dala výčet společností, které například sídlí v daňových rájích, aby nebyly příjemci těchto vládních programů. Odmítli jste to. (Potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku paní předsedkyně Schillerové. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: No, pane vicepremiére, ministře práce a sociálních věcí, já nemám teď čas, bohužel, ale já bych si s takovou chutí našla a nechala vyhledat, jak jste mě tady - budu zdvořilá, tak nebudu říkat šikanoval, protože jsem zdvořilá - když jsme vydali druhou fázi kompenzačního bonusu, jak jste tady hřímal, když jsem říkala, my už to chceme dělat cíleně, my už to nechceme dělat jako na jaře, kdy to dostali téměř všichni, ale potřebujeme se i z těch rozpočtových důvodů zaměřit, a vy jste říkal tady: Ten ještě říká, že to potřebuje, a ten to potřebuje a tomu to nedáte a ten vám tam nespadá, jak jste to udělali? Vy jste teda otočil, pane vicepremiére. Vy jste teda otočil! (Potlesk poslanců ANO.) Nebude to tím, že máte exekutivní odpovědnost? Já bych řekla, že ano!

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní předsedkyně. Nyní je přihlášen do rozpravy s přednostním právem pan ministr Zbyněk Stanjura. Prosím, pane ministře. Připraví se paní poslankyně Karla Maříková.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Dobrý večer, vážený pane premiére, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, milí kolegové a kolegyně z vlády. Teď budu mluvit k našim voličům, kteří volili naše koalice SPOLU, Pirátů a Starostů. Platí to, co jste rozhodli 8. a 9. října loňského roku: babišismus skončil. Tady v programovém prohlášení odpovídáme na potřeby zejména střední třídy a zejména našich voličů.

Dovolte mi nejdřív, než budu konkrétní a budu odpovídat na dotazy, které tady padly, několik politických poznámek. Pan poslanec Andrej Babiš velmi často říká, že Sněmovna je žvanírna. Já chci poděkovat za dnešní debatu - jsme možná v polovině, nevím, těžko se to odhaduje, protože si myslím, že takhle to má být. A sami vy, 40 poslanců hnutí ANO, si odpovězte na otázku, kdo měl pravdu, jestli my, kteří jsme chtěli debatovat, nebo váš pan předseda, který vždycky říkal: Nemluvte, ticho, žvanírna, rychle pryč, musím makat! Myslím si, že jste sami nám dali důkaz, že pravdu jsme měli my, a jsem rád. Očekával jsem debatu, někdy jsem se i dočkal, ale spíš to byl večer nebo dopoledne, odpoledne a večer přátel čtení napsaných textů. Proč ne, mnohým to čtení šlo docela dobře a chci ocenit ty, kteří mluvili spatra, nejenom z poznámek, protože takhle je to debata. Já teda nic napsaného nemám, ale budu odpovídat na vaše otázky a v lecčem vám dám zapravdu.

Například je pravda, že jsme přijali v rámci (nesrozumitelné) 74 nových úředníků a je pravda, že tím zvýšíme náklady státu o 42 milionů korun za rok. To je pravda. Paní poslankyně Alena Schillerová v roli ministryně vyrobila za loňský rok dluh 420 miliard korun. Když to jednoduše podělíte, je to 1,15 miliardy za den, a když to ještě dál vydělíte, je to 48 milionů korun dluhů za jednu hodinu, za každou hodinu loňského roku, a nyní se diví, že jsme zvýšili náklady státu, které představují zhruba 51 minut toho, co byla schopna ona vyprodukovat celý rok. Já to chápu... (Smích a potlesk z pravé části sálu.) ... já to chápu, každá koruna dobrá, a bereme vážně a můžu vám slíbit, že mzdové náklady určitě neporostou ani o těch 40 milionů korun, až uděláme účet za celý rok.

Máte pravdu, máme politické náměstky. Možná jich máme dvacet, možná dvacet pět nebo třicet. Vy jich máte určitě více než sto v této chvíli, tak to prostě je. Vy jste dělali směšné soutěže, kdy vaši straníci vyhrávali takzvané odborné náměstky, takže my jsme obklopeni vašimi náměstky. Dobře, my se s tím nějak vypořádáme, ale chtěl bych ocenit vaši důvěru. My jsme ve funkci 26 dnů, počítám dobře? Ještě 26, za chvilku bude 27, a představte si, ještě jsme nevyřešili všechno, co oni nevyřešili za osm let. Velké zklamání pro hnutí ANO, že jsme za 26 dnů nevyřešili to, co oni řešili osm let. Tak my jsme ambiciózní, ale takhle ambiciózní jsme nikdy nebyli. Slyšel jsem mnohokrát z úst poslanců a poslankyň hnutí ANO, že vládě nedají důvěru. No, to je dobře. Kdyby to bylo naopak, tak jsme něco udělali špatně a naši voliči by fakt byli zklamaní. Myslím, že je jasné a dobré, když jasně namalujeme hranici mezi koalicí a opozicí.

Vy jste vládli s bolševiky a tvářili jste se, že to tak není a že jste menšinová vláda. Bylo to zamlžené. Když vám teklo do bot, tak vám přišli, zejména v personálních otázkách, na pomoc zbrojnoši z hnutí Tomia Okamury. Teď je to úplně jasné. Tady sedí - a ještě to tak pěkně vyšlo - od téhleté uličky (ukazuje uličku před řečnickým pultem) až doprava sedí vládní poslanci, a od téhle uličky směrem doleva, je to i politicky správně, sedí opoziční poslanci, takže dělicí čára je jasná. Je jasné, kdo má zodpovědnost a kdo bude hrát roli opozice. To samozřejmě neznamená, že nebudeme s opozicí diskutovat, a připouštím, že se může stát, že přijdou s něčím rozumným, nerad bych to dopředu vylučoval. Jsem optimista na rozdíl od mého předsedy klubu, jak mi naznačuje (míněn Marek Benda). Ale člověk musí být optimista.

Někdy zdání klame. Když mluvila ve svém úvodním vystoupení paní poslankyně Alena Schillerová, tak jsem se dvakrát podíval, protože já na ni normálně nevidím, že jo, a fakt mluvila Alena Schillerová, nebo respektive viděl jsem Alenu Schillerovou, omlouvám se, paní poslankyni Alenu Schillerovou, abych nebyl tak familiární, ale slyšel jsem paní bývalou ministryni Janu Maláčovou. Ministerstvo financí v tomto pojetí je bankomat, kde můžete přijít a je úplně jedno, co máte na účtu, strčíte kartu a peníze vypadnou.

Teď k těm obavám o rozpočtové provizorium. Skutečně rozumím všem ministrům financí, kteří říkali, že rozpočtové provizorium nechtějí a že chtějí schválit rozpočet. Myslím, že je to naprosto pochopitelné, politicky pochopitelné. My jsme ale díky hospodaření paní poslankyně Aleny Schillerové nemohli schválit ten rozpočet, a právě proto, jak hospodařila, jsme v rozpočtovém provizoriu a právě proto musíme v tak krátké době rozpočet přepracovat.

Nebudu vás zatěžovat vším tím, co v tom rozpočtu při obrovském dluhu navrženém pro letošní rok, co vlastně nebylo, dokonce mandatorní výdaje. Pro mého kolegu pana poslance Nachera, který patřil k těm, kteří propagovali a prosadili odpuštění či zrušení, vlastně zastavení marných exekucí, jsme uzákonili odměnu pro exekutory. Pamatujete si? Je to mandatorní výdaj, když jsme to uzákonili? Je to mandatorní výdaj. Kolik odhadla minulá vláda, že bude zastaveno těch marných exekucí, a tudíž vyplatí tu zákonnou (odměnu) exekutorům? Vláda odhadla, že bude zastaveno nula exekucí, nula marných exekucí, protože do rozpočtu na mandatorní výdaj, na to, co je uzákoněno, dala přesně nula korun. Zeptejte se ekonomických expertů Ministerstva spravedlnosti, možná pak přestanete kroutit hlavou, ale já vím, že kroutíte hlavou nad tím, jak se to mohlo stát. No, já taky nevím, jak se to mohlo stát, ale stalo se to.

Green Deal, co s tím budete dělat? Tak jenom připomínám, kdo za Českou republiku Green Deal odsouhlasil. Vzpomenete si? Dneska je to poslanec, onehdá to byl premiér, Andrej Babiš. A teď chodí jeho poslanci a říkají: Co s tím budete dělat? Jak to vlastně myslíte? Je to příležitost, nebo hrozba? Je to hrozně špatně. Ptejte se nejdřív svého předsedy a pak klidně přijďte a řekněte nám. Andrej Babiš nám to neuměl vysvětlit, zkuste nám to vysvětlit vy. A my se pokusíme, ale bude to těžké. Protože promarnil příležitost, kterou například využili naši sousedé ze severu, z Polska, kteří si vyjednali rozumné výjimky, které odpovídaly postavení a potřebám Polska. My jsme si nic nevyjednali. My jsme tady měli silná slova v České republice. Ale když přišlo na věc, tak Andrej Babiš nevyjednal nic a souhlasil.

Před chvílí jsme byli svědky debaty, já bych ji nazval, doufám, že se má kolegyně paní ministryně obrany neurazí, Mimoň sem, Mimoň tam, ale Mimoň je zisková. A pan bývalý ministr Metnar, musím ho ale ocenit, za dnešek byl déle ve Sněmovně a mluvil více než za celé volební období, kdy byl ministr obrany, tomu evidentně role v opozici svědčí. (Smích z pravé strany sálu.) Tady říkáte panu kolegovi, který je tady poprvé, že je pan Neviditelný. No, kdybyste byli tak přísní na svého bývalého ministra obrany, nevím, co byste mohli použít na to, jak často sem chodil. Jak říkala jedna má kolegyně, jednou tady byl v březnu a jednou ve středu. (Opětovný smích z pravé strany sálu.) A on byl pro, Mimoň tam. Minus 185 milionů, Mimoň tam. On se brání, to nebylo v kanceláři pana ministra Tomana, to bylo v mé kanceláři. Já myslím, že pro tu Mimoň je to úplně jedno, v které to kanceláři posunuli plus 185 milionů. Všimli jste si? K tomu se vůbec nevyjádřil, ale ví přesně, že to bylo v jeho kanceláři. Mně je to úplně jedno. Chudák Mimoň. Paní ministryně udělá Mimoň sem z toho tam a logicky má předpoklad lepšího hospodářského výsledku.

A tady jsme viděli, co se stalo s vládou pod vedením Andreje Babiše. To není vláda, nefungovala jako vláda podle ústavy. Když vás všechny bývalé členy vlády jmenoval pan prezident, myslím si, že si to pamatujete, první věta, ta klíčová, zní: Jmenuji vás členem vlády České republiky. A ta méně klíčová zní: A pověřuji vás řízením resortu XY. Někteří měli i dva, ne jak chudák pan vicepremiér Marian Jurečka, který to měl na osm dnů. (Ministr Jurečka ho z vládní lavice opravuje: Osmnáct.) Osmnáct, omlouvám se. To je delší doba než někteří jiní, kteří v té funkci tak dlouho nevydrželi, ale vy jste tam byl jenom náhradník. Ale i tohle je třeba si připomenout.

Já jsem tady slyšel od paní poslankyně Aleny Schillerové: Já nic, já jen ministr, to ten druhý ministr. Andrej Babiš udělal z ministrů odborné náměstky generálního ředitele České republiky, ale takhle vláda postupovat nemá a nesmí. Proto jsme zrušili... Vidím paní předsedkyni Schillerovou - já vím, že PR je to super - jak tam chodí ti ministři s čepicí, pak dávají rozhovor před jednáním, pak v Letenské do kanceláře. Jak jste dopadla, paní ministryně? No, výborně! No, vlastně výborně ne, já jsem chtěla miliardu nebo dvě a paní ministryně mi dala půl nebo jednu nebo 1,2. Tak chci připomenout, že žádný ministr financí - žádný - nikomu nic nedává. Jsou to peníze daňových poplatníků. Jenom určujeme, kde peníze daňových poplatníků budeme investovat.

Velmi často říkají i renomovaní ekonomové, naposled jsem byl v debatě s exportéry, kdy vystupoval guvernér České národní banky a říkal: Vláda má pouze a jenom peníze daňových poplatníků. No, to je pravda, ale je to jenom půl pravdy, protože k tomu si půjčuje. Protože kdyby vláda pouze hospodařila s penězi daňových poplatníků, tak máme vyrovnané nebo přebytkové rozpočty. 826 milionů bylo zvýšení dluhů za dva roky. Jasně, někteří nás cvičí, že neumíme sčítat dva schodky, že 367 a 420 není 826. Děkuju pěkně, to víme taky i bez kalkulačky. Stát si půjčil o něco víc, než potřeboval. Na tom není nic špatného, to se dělo běžně. To se tak stává, že některý rok se půjčí více nebo některý rok méně. Ale 826 miliard za dva roky. Co se s tím dělo? 350 miliard, a to jsem velmi velkorysý, šlo na covidovou pomoc za dva roky.

Pamatuji si naši debatu v dubnu 2020 s tehdejší paní ministryní Alenou Schillerovou, která vybalila informaci, že do konce roku 2020 investujeme v boji s covidem 1,2 bilionu korun. Jak šel čas, paní ministryně pak říkala, to nebylo za rok 2020, to bude i za rok 2021. A náš spor rozsoudila fakta. Čísla Ministerstva financí: 350 miliard místo 1,2 bilionu. To jsou ty sliby, To je ta PR politika. Nadpis a za tím vůbec nic.

Antivirus B má udržovat pracovní místa v okamžiku, kdy jsou nepřímé dopady covidu. Zkusme si sami odpovědět a ptejte se zaměstnavatelů: kolik chybí pracovníků na našem pracovním trhu? 300 000 odhadem, 300 000. Máme nízkou nezaměstnanost, to je správně, to je dobře, a ještě chybí 300 000 pracovníků. Minulá vláda neměla odvahu otevřít pracovní trh osobám a pracovníkům z třetích zemí, neměla odvahu. Tím mimo jiné připravuje státní rozpočet o desítky miliard korun, protože tito lidé tady mohli legálně pracovat, zaměstnavatelé by za ně platili odvody, oni by platili daně. Určitě by něco utratili, takže by to nebyla daň z příjmů, ale určitě by se to projevilo i ve spotřební dani, v DPH a v dalších příjmech státu. Neměla odvahu.

Takže k čemu ten program potřebujeme? A když se podíváte na plnění v jednotlivých měsících, v některých měsících máme, skoro tam bylo do plnění takřka nula. A to je dobře, to já nekritizuju, jenom říkám, že když tady to nevadilo, tak teď to hrozně vadí.

A teď k těm platům. V březnu 2021 tehdejší ministryně financí paní Alena Schillerová řekla v televizi: Chci konsolidovat veřejné rozpočty a musím říct dopředu, že příští rok se zmrazí platy, nebudeme na to mít. Na doplňující dotaz řekla: Ani hasičům, ani policistům. Tečka. Pak prohráli volby a po volbách, místo aby svítili a topili, vymysleli zvýšení platů, které nechtěli, pokud by volby vyhráli, a teď se hrozně diví, že jsme to upravili. Nevím, jak bych to slušně řekl, nechci soutěžit v tom, kdo koho uráží, ale minimálně je to pokrytecké, protože když prohraju volby a zvyšuju platy, když vím, že to nebudu muset zaplatit, jak jinak byste to nazvali? Navíc když změním svůj názor o 180 stupňů! Kdyby ten názor byl konzistentní, od března, od června, tak můžu říct - ano, měli jsme různý politický názor a to je legitimní. Takhle, když prohraju volby, no, to se nám to zvyšuje, když to nebudu platit.

Ono obecně platí, že z cizích peněz se dobro páchá velmi, velmi jednoduše. A takhle bych mohl pokračovat. Já jsem příznivec dlouhých debat, ale kdybych měl vyvrátit všechny obavy, pochybnosti, nepravdy, nepřesné informace, zavádějící informace a tak dále, z projevů, které doposud zazněly, obávám se, že bychom neskončili do konce jednacího dne, který podle zkušeností Sněmovny nastává zítra - vlastně už dneska - v 8.00.

A ještě k tomu rozpočtovému provizoriu pro paní poslankyni Schillerovou. Tým vašich lidí, který jsem si tam nechal, mně řekl, že žádný problém nebude. To není můj názor, který jsem jim vnutil a politicky prosadil. Tak buď věříme týmu, který s vámi dlouhodobě pracoval - já té informaci věřím, nemám důvody nevěřit - nebo tady chodím a říkám: Ježíš, to bude problém, s tímhle, s tímhle, s tímhle, já jsem na to upozorňoval, vidíte, mám pochybnosti, mám obavy. Nemějte, věřte svému týmu - kteří mi řekli, že to prostě zvládneme. Já jim věřím.

Já bych chtěl požádat své kolegyně a kolegy, abychom byli trpěliví v té debatě, když budou smysluplné otázky, abychom na ně odpověděli. Jé, teď jsem si vzpomněl, já jsem dostal podklad od Patrika Nachera, pana poslance, a slíbil jsem mu, že mu odpovím na otázky, které tady napsal. Tak já zkusím. Pokud bych nějakou zapomněl, tak v příštím vystoupení bych to případně doplnil.

Na ty tři ministry navíc a na těch 41 milionů jsem odpověděl, jestli to tak stačí. Počet náměstků jsem odpověděl, pořád jsme proti vám čučkaři, máme jich mnohem méně než vy, přestože jste v opozici. Vy jste mně sem napsal - a já jsem rád, že tu debatu musíme vést: Co to bude klientský přístup Finanční správy? Tak nejdřív řeknu, co to nebude, a pak řeknu, co to bude. Nebudeme považovat každého podnikatele za sprostého podezřelého, jehož základní povinností je 24 hodin za den se vyviňovat z toho, že nic špatného nespáchal. To tady říkal... (Řečník je přerušen potleskem v sále.) S touto myšlenkou přišel Andrej Babiš, s touto myšlenkou si vybral tehdy tehdejšího šéfa Generální finanční správy, který mimochodem spustil kontrolní akci na malé podnikatele a poeticky to nazval - a přesně v duchu jemných metod - kombajn. Tak tohle nebude. Nebude zaklekávání na firmy a nebudou desítky prohraných soudních sporů. (Potlesk v sále.) Současně platí, že daně se platit mají a platit musí, ale klientský přístup spočívá v tom, že jsme schopni rozpoznat chybu, opomenutí, nedostatek. Tady má být sankce spíše výchovná, a ne likvidační. Tam musí být tolerantní přístup v sankcích. Musí být dialog mezi Finanční správou, podnikatelem, případně jeho auditory či účetními. Ale tam, kde zjistíme, že je to systematické, vědomé porušování zákona, tam budeme nemilosrdní a tam ty tresty budou opravdu drakonické. V tomhle směru musíme změnit i systém sankcí. Pro velkou firmu 100 000 je legrace, pro malého je to likvidační. To je klientský přístup. Mimo jiné taky to, aby Finanční správa se netvářila: Já nic nevím, já vám nic nemůžu říct, podejte to, my máme tři roky na to, abychom šli na kontrolu a případně ty chyby našli.

Jedním ze závazků naší vlády - a až čas rozsoudí, jestli se nám to povede, já doufám, že ano - je, že již nikdy nebudeme schvalovat daňové změny někdy v říjnu, v listopadu, v prosinci, které budou účinné od 1. ledna následujícího roku, takže daňový poplatník má neuvěřitelně krátký čas na adaptaci a stát má dostatek času, aby si to vyjasnil, napsal metodické pokyny, vyzkoušel si to a za dva, za tři roky potom trénoval ty chudáky, kteří během deseti dnů nebyli schopni v lednu všechno dobře zaúčtovat. Tak takhle to nebude. Myslím si, že v tomhle bychom mohli mít politickou schodu, že to není politická otázka. Když mluvím s malými podnikateli - a objel jsem jich přesně sto jedna, nejenom malých, středních a (nesrozumitelné) organizací v rámci své osobní kampaně - a s každým jsem mluvil minimálně šedesát minut jeden na jednoho - my jsme se dostali do stavu, kdy se bojí ozvat ti malí. Ti velcí většinou ne, ti mají právní kanceláře, mají na to zdroje, klidně jdou do sporů s Finanční správou a velmi často jsou úspěšní. Ti malí se bojí. Nebojí se proto, že si myslí, že by neuspěli. Bojí se, že stát se jim pomstí jinde - že přijde víc kontrol, častěji, že sankce budou vždycky na té horní hranici a že stát v tom bude nemilosrdný. Tohle musí skončit a doufám, že nikdo proti takovému přístupu nebude nic namítat. Pokud ano, tak se vracíme k tomu, co jsem říkal, že každý je sprostý podezřelý. A kdybych chtěl použít některé přísloví - i když ta přísloví občas kulhají - tak autor tohoto výroku a tohoto přístupu, na to bych použil české přísloví "podle sebe soudím tebe". Tak takhle to nebude. Jestli to panu poslanci Nacherovi stačí, tak doufám, že ano.

Teď se podívám na nějaké další otázky. Abych řekl pravdu, mám pocit, že jsem na všechny podstatné otázky odpověděl, kdyby ne, tak se určitě ozvu.

Takže jednoduše na závěr. Nenechme si vzít radost z toho, že jsme vyhráli volby, že jsme byli schopni uzavřít koalici, připravit dobrý programový dokument. Čekali jsme osm let, ještě vydržíme klidně osm hodin. A jsme připraveni pravidelně skládat účty - tak, jak náš spor s paní poslankyní Schillerovou, jestli pošle stát 1,2 bilionu do konce roku 2020, nebo ne, rozsoudil čas a fakta, tak stejně tak si můžeme říct za rok, za dva, za tři a pak za čtyři, co z částí programového prohlášení bylo splněno a co ne.

A už jenom poslední poznámka. Občas se člověk na něco zeptá, asi nemá. Pamatuji se - a teď nevím, jestli to byl rok 2015, nebo 2016, omlouvám se, nehledal jsem ve stenoprotokolech - vystoupil Andrej Babiš a říká: Už toho mám dost, do měsíce předložím důchodovou reformu. Uplynulo šest nebo sedm let, buďme tolerantní, uplynulo šest let - nic. A pak si pamatuju, před volbami v roce 2017 říká Andrej Babiš: Takhle mám napsaný nový zákon o daních z příjmů, použiji ty stužky, zavážu to a předám paní nastupující ministryni Aleně Schillerové. To nevím, jestli se stalo. Nicméně po čtyřech letech, uplynuly čtyři roky, přišel jsem na Ministerstvo financí a jeden z prvních mých dotazů byl: Prosím vás, mohli byste mi přinést ty Babišovy složky, co dostala paní Alena Schillerová, já se podívám, třeba je ten zákon napsaný dobře, nemuseli bychom začít od nuly. Já se nedivím, nic tam není. Nic tam není! Tak já nevím, kdo to ztratil, jestli Andrej Babiš, nebo Alena Schillerová. Ale nezůstalo to tam.

Takže ještě jednou hezký den a těším se na vyslovení důvěry naší vládě. Děkuji. (Výrazný potlesk koaličních poslanců.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, za vaše vystoupení, které vyvolalo několik faktických poznámek. Prosím pana poslance Bohuslava Svobodu. (Nebylo přes potlesk skoro rozumět.) Ano, k faktické poznámce se přihlásil pan poslanec Bohuslav Svoboda. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Já mám skutečně faktickou poznámku a ona je k paní poslankyni Schillerové. Víte, já jsem celoživotní učitel a mám pořád tu potřebu učit. Navíc jsem musel vystudovat francouzskou třídu, protože mě komunisti dali na francouzštinu, abych se nenaučil německy nebo anglicky, což by se mi bývalo tenkrát víc hodilo. Tak jsem chtěl paní poslankyni říct, že šikanování - jak říkala, že je tady šikanována - pochází z francouzského chicane a znamená to fyzické nebo psychické týrání nejslabšího jedince v daném kolektivu. Chtěl jsem se jí zeptat, jestli se cítí nejslabším jedincem v kolektivu klubu ANO. (Potlesk z řad koalice.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Další faktická poznámka, přihlášen je pan poslanec Karel Havlíček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Havlíček: Tak děkuji, děkuji i za tu diskusi, už to bude rychlovka. Jenom k tomu Green Dealu, co zde padlo. Situace se stále obrací k tomu, co bylo, kdo se k čemu zavázal. Mohl bych se opakovat, že Green Deal, abychom to jenom ještě jednou definitivně měli, není v tuto chvíli žádný podpis, žádná uzavřená smlouva. Je to politický závazek, na základě kterého se v tuto chvíli připravuje scénář toho, jak se bude naplňovat. To je ten známý balíček Fit for 55, ke kterému jsme dali negativní stanovisko, zaplaťpánbůh, Senát to odsouhlasil, o tom se dneska diskutuje. A to, co jsme tam negociovali, mimo těch desítek miliard korun, které byly navíc, bylo současně to, že naštěstí neplatí těch 55 % pro každou zemi, ale platí pouze pro celek, a máme tím pádem si domluvit třeba 47, 48 %. Ale to věřím, že příští vláda zvládne dobře.

Ale já jsem se ptal na něco úplně jiného. Já bych i respektoval to, že je někdo proti Green Dealu. Já jsem si jenom nebyl jistý, jak vlastně pětikoalice je v tuto chvíli směřovaná, protože v politických diskusích jsem z jedné strany hodně tlačen částí pětikoalice k tomu, že Green Deal je největší zlo, které tady je, a když se podívám na programové prohlášení, tak na první řádce je, že Green Deal je pro nás příležitostí - a pak je tam oslava na Green Deal. Tak já jsem chtěl čistě jenom vědět, jestli tedy pětikoalice je pro ten Green Deal, nebo jestli je proti Green Dealu. A zdvořile jsem se jenom zeptal, že respektuji to i to, ale když tam někdo ale napíše, že to je oslava, že by bylo dobré v programovém prohlášení mít vyčíslená i ta rizika, a když ne vyčíslená, tak minimálně navrhnout scénář toho, jak se bude postupovat vůči těm, na které to dopadne negativně. Protože určitě se shodneme na tom, že tam příležitost je, ale stejně tak se asi shodneme i na tom, že tam jsou určitá rizika. A to je to, co mi chybí v programovém prohlášení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji za dodržení času. K faktické poznámce, pokud jsem to správně pochopila, se přihlásil pan poslanec Patrik Nacher a zrušil ji, ano? (Poslanec Nacher souhlasí.) Děkuji. A nyní pan ministr Zbyněk Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Pro pana poslance Havlíčka. Já vlastně souhlasím, ale ten politický závazek učinil Andrej Babiš a je to příležitost i hrozba současně. Já bych očekával, když jste byl dvojitý ministr, protože Green Deal může negativně dopadnout jak do oblasti průmyslu, tak do oblasti dopravy, že ta rizika jsou dávno napsaná. Co jste tam dělali? Ano, my jsme je nestihli napsat za těch 26 dnů, nestihli, to přiznávám. Ale já jsem myslel, že nám to v těch deskách předáte. Já jsem dostal stostránkový předávací protokol. Je to skvělé, na 65 stranách je seznam státních firem, které patří do gesce Ministerstva financí, a jejich představenstva. Děkuji pěkně, ale to si vygooglí každý za půl hodiny, když to chce. Ale já se ptám konkrétně vás, pane poslanče Havlíčku, kde jsou popsaná ta rizika, co jste nechal panu ministru Síkelovi, abychom řekli: Ano, vidíme stejná rizika, tady vidíme menší rizika, tady menší příležitost. Zase jedna velká nula, ale silná slova.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku pana poslance Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Havlíček: Tak to už bude opravdu velmi rychlé. Rozumím tomu, že jste nepřebíral agendu Ministerstva průmyslu, a rozumím i tomu, že třeba neznáte všechny detaily, které jsou s tím spojeny, ale v každém případě dopady na jednotlivé sektory hospodářství Green Dealu máme hotovy už několik měsíců - a teď nebudu říkat správně možná všechny sektory, které tam jsou, ať už je to hutnictví, ať už je to stavebnictví, ať už je to výroba stavebních materiálů a tak dále - krásně vyčíslený dopad Green Dealu, který tam je. Řešíme to, řeší se to běžně, je to běžná agenda, čili nevidím teď důvod, proč bychom měli teď diskutovat, jestli je to o miliardu víc, nebo o miliardu míň. Když se podíváte do agendy Ministerstva průmyslu a obchodu, sekce hospodářské politiky, dopady Green Dealu na konkrétní sektory včetně návrhu řešení, to tam pochopitelně je s tím, že jsme samozřejmě už přihlédli rovnou i k tomu, jakým způsobem ty dopady kompenzovat. Právě proto jsme to využili v Národním plánu obnovy. A když se podíváme zase na komponenty, nepletu-li se, je jich tam šest těch komponent, a podíváme se na ty jednotlivé sektory, jak to na to dopadalo, přesně to je možné tam najít, nic složitého na tom není.

Věc druhá je ta, jaké skutečně ty dopady budou v čase těch následujících let. Na tom se asi neshodneme, respektive neví to nikdo úplně přesně, ale vycházeli jsme z nějaké současné situace. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, pane poslanče. Nyní s přednostním právem vystoupí paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Jenom velice stručně na paní posl... ministryni, pardon, ministryni Černochovou. Já jsem vás svedla na scestí, za což se omlouvám, když jsem vám řekla, že to bylo v části C. Potom byste měla pravdu, že by to byla ta část bez rozpravy a o té se hlasuje jedním hlasováním. Ale ono to nebylo v části C, to byla moje chyba, to se omlouvám, že jsem řekla, že to bylo v části C. Bylo to v části pro informaci, což jsem si ověřila nejen u pana bývalého ministra Metnara, ale ještě i na agendě úředníků, kteří už tam nepracují, ale pracovali na této agendě. Takže to byla moje chyba označením toho C, pak byste měla pravdu, ale to v části C nebylo. A mohu vám ještě odcitovat, co znamená pro informaci, ale to teď nebudeme zdržovat, protože chci reagovat na pana ministra financí.

Pane ministře, vy jste byl - ať se tady jenom nehaníme, já taky chci chválit - vy jste byl skvělý šéf opozičního klubu. A já jsem vám tady - a již jsem vám to říkala neformálně - já jsem vám tady odezírala z úst a učila jsem se opoziční rétoriku od toho nejzkušenějšího, nakonec osm let jste to dělal, pokud se nemýlím, možná nevím, jestli tak přesně dlouho, a dělal jste to dobře. Mně se líbilo, jak jste dělal opoziční práci, a evidentně vám to chybí, protože vaše vystoupení teď bylo excelentní vystoupení opozičního politika - ale to je teď moje role - protože fakticky tam toho moc nebylo, a pojďme si to rozebrat.

Tak dluh 420 miliard. To slyším pořád. Když jsem viděla vaši tiskovou konferenci, nebudu to komentovat, to si řekneme, až tady budeme projednávat rozpočet, určitě tam půjdeme do hloubky. Víte, já bych teď tady mohla šermovat čísly, pořád mám tu výhodu proti vám, že jsem čtyři roky v tom ležela, v těch číslech, ale budeme jednat o rozpočtu, tak si to řekneme podrobně.

Ono my jsme - pominu i vaši snahu nějakým způsobem se mě dotknout a urazit srovnáním s Janou Maláčovou, to všechno přecházím velkoryse - my jsme udrželi jednu věc a ta evidentně - a já vám to nepřeju, nepřeju to této zemi, mám velkou obavu, že vám se nepodaří - a to je udržet sociální smír. Udržet to, že při té hrůze, ve které jsme dva roky byli - a vy to také nemáte jednoduché, uznávám, ale vy jste o dva roky minimálně v covidu, a vidíte, že my nekritizujeme vašeho ministra zdravotnictví, že jsme si dali bobříka mlčení, byť tedy se občas musím snažit, abych si neukousla jazyk - tak my jsme tehdy nevěděli nic, celý svět nic nevěděl. Učili jsme se za pochodu, dělali jsme to podle nejlepšího vědomí a svědomí, a samozřejmě v té hrůze, pro kterou jsme museli hlasovat, a já jsem opakovaně řekla, že pro mě nejhorší bylo zvednout ruku pro omezení lidských práv a svobod, jako je svoboda pohybu a svoboda podnikání, a při tom všem jsme je museli samozřejmě podpořit. Budeme se o tom bavit ještě x-krát. Navíc jsme společně prohlasovali i zrušení superhrubé mzdy. Stojím si za tím.

Takže já vás budu vyzývat a opakovaně a budu tady stát a dělala jsem to, když jsme byli ve vládě, budu to dělat i v opozici, abyste konečně už pojmenovali ty položky, které tam neměly za vás být, abyste řekli: Tohle jste neměli dát, tady jste neměli přidat, tady jste neměli navýšit nemocenskou, když byl národ nemocný, a tak dále. To jsem prostě neslyšela, jsou to zatím jenom fráze.

1,2 bilionu, pane ministře, 662 miliard bylo ke konci roku. Vy už to teď neděláte, tu mou modrou tabulku, tak jsem si to dopočítala sama. 662 miliard byla pomoc, kterou jsme vykazovali podle bruselského institutu Bruegel, abychom se mohli srovnávat s dalšími zeměmi, které tuto metodiku používají. A prosím, ono vy vytrhnete jenom přímou pomoc. Ano, ta byla kolem 350, možná 370. Záleží, jestli berete za který rok, jestli dohromady, nebo jestli to berete za rok 2021, ale daňové úlevy jsou také pomoc, státem zaručené úvěry jsou také pomoc. Tady jsme společně schválili, a hlasovali jste pro to i vy, poprvé v historii této země záruky na ne státem uložené, ale na státní záruku na úvěry, které dávají bankovní domy. A tam máte k dispozici ještě zhruba, pokud si to matně pamatuji z konce listopadu, kolem 400 miliard. Takže 662 a 400. Tam v těch 662 bylo pouze 100. Takže dejme tomu jste na bilionu. Takže prosím, takto to bylo myšleno a takto jsme to také dodrželi. Tak se můžeme hádat tady o 200 milionů. Chtěla bych vás vidět... (Ministr Stanjura: Miliard.) Miliard, pardon, přeřekla jsem se. Samozřejmě že miliard. Chtěla bych vás vidět, kdybyste byl v situaci, kdy nikdo nevěděl nic. Ale dobře, tak o 200 miliard jsme to netrefili, tak teď vy jste samozřejmě chytřejší a tehdy byste to věděli.

Další věc. Vysvětlím věci, o kterých jste tady mluvil, a pak řeknu něco závěrem. Vy jste tady vytrhl odměny exekutorům. Já si na tu diskusi vzpomínám s paní bývalou ministryní Benešovou. Jedná se asi o částku 100 až 200 milionů, pokud si to dobře pamatuji. Ona to nevěděla přesně a domluvili jsme se, že to je částka, kterou - a já věřím, že už to jako ministr financí víte - vždycky jste schopen vygenerovat. Takže prosím, nehledejte, to jste dělával už v opozici, já si to pamatuji, to je vaše - vy si myslíte, že silná, za mě slabá - stránka. Budete muset najít ty miliardy. A pořád ještě jsme to neslyšeli! Brilantní politický projev, ale jak od opozičního politika.

Odborní náměstci, to nechám snad stranou. Mám je jednoho po druhém jmenovat? Že ti lidé prošli všichni výběrovým řízením podle zákona o státní službě a valná většina z nich tam pracovala třeba i za Kalouska? Říkala jsem vám to, když jsem vám předávala ministerstvo. Tam prostě jsou lidi, kteří tam jsou roky. A ten jeden jediný, který nastoupil za Andreje Babiše, zase excelentní odborník a právník, tak odchází, pokud vím. Jinak jsou to všechno lidi, kteří tam byli i takzvaně za vás, to jsou experti. A jestliže se o ně opíráte, jak říkáte, tak děláte dobře, protože to je ta správná cesta. Určitě ta armáda poradců, kterou si přivádíte, vás nezachrání. Já jsem neměla ani jednoho poradce a opírala jsem se právě o tyto experty, které jste i vy ocenil, teď v těchto svých slovech. Takže to samozřejmě hodnotím správně.

Tak. Pořád slyším, že ministři nebudou chodit a mačkat čepici, nebo jak to říkáte. Víte, já doufám, že už jste si stihl nastudovat, kdo předkládá rozpočet, že to není pan premiér, jak jste řekl - tady není - když jste odcházel z Lán ze schůzky s panem prezidentem, ale že to je ministr financí, který za to zodpovídá, předkládá to vládě a vláda o tom jedná, schvaluje a tak dále. To znamená, já jsem změnila pouze jedinou věc. Dělali to i vaši ministři za vašich vlád úplně stejně, jenom si to chodili komentovat každý zvlášť, a já jsem změnila jediné, že jsme to komentovali společně. Takže to je kompetenční zákon, pane ministře. Ten předpokládám, že znáte a že znáte už svoje povinnosti.

Zmrazení platů, také to čtu často v médiích. Ano, já jsem v červnu, když jsem předkládala první návrh rozpočtu na rok 2022, tak jsem navrhla zmrazit platy. Logicky, inflace byla kolem tří procent, až v srpnu vyskočila přes 3,1, 3,2. Pořád ještě jsme tam měli další zvýšení slevy na poplatníka. Říkala jsem si, 7 % čistého hodilo zrušení superhrubé mzdy, inflace byla, já nevím, v roce 2021 jsme to udělali, tak kolem tří, bude zase kolem tří, tak jsme zhruba - a ještě k tomu sleva, není potřeba. Protože na rok 2021 jsme je zmrazili všem. Všem, i ústavním činitelům, a prošlo to v klidu. (Od členů vlády: Některým!) I ústavním činitelům. Prosím vás, ověřte si to, pane ministře. Mluvíte z neznalosti věci. Zmrazili na rok 2021. Nemluvím o legislativě, kterou shodil Senát. Tam už soudci a státní zástupci nebyli, to máte pravdu. Takže já se bavím o něčem úplně jiném.

Ale přišel podzim, inflace začala hrozně růst, vyskočila na tyto obludné výše, které teď víme, a samozřejmě, změnila se situace. My jednali s tripartitou. Tam byly návrhy na mnohem vyšší zvýšení. Takže těch 1 400 pro většinu s výjimkou zdravotníků, kde se dojednalo prostě více, a to aspoň jsem ráda, že jste zachovali, bylo důsledkem tady tohoto stavu. A tu částku 13 miliard, a to vy víte, jsem do rozpočtu, který jsme poslali, naše vláda schválila a poslali do parlamentu, dala. Takže prosím, takto je celá pravda.

Rozpočtové provizorium. Jsem ráda, že mluvíte s experty Ministerstva financí, to velice vítám. Bez ironie, velmi to vítám. A víte, ono to rozpočtové... Já jsem s nimi mluvila celou tu dobu, co bylo jasné, že bude rozpočtové provizorium. Já jsem si nechala zpracovat takovou metodiku - v tom, jak říkává náš pan předseda Babiš nebo poslanec Babiš, tak v tom aby se vyznala... a tak dále, ono to je trošku hrubé, tak to říkat nebudu nahlas. Ta metodika je složitá a velice komplikovaná, takže já jsem to vedla takovým způsobem, že jsem se neustále ptala. Kladla jsem otázky, jak tam to, tohle a dovozovala jsem si to. Takže víte, je hezké, že nám tady říkáte, že to nebude problém, ano, pro běžný režim to problém nebude, ale vy víte, anebo možná ještě nevíte, o to hůř, že tam je celá řada omezení. A my jsme nedostali konkrétní otázky. Já se ptám, jaké budou covidové programy? Tak první bavič vlády pan Síkela nám tady povykládal, že to analyzuje po všech těch exkurzech, a vy, skvělý rétor, jste v podstatě řekl: Nebude problém a já jim věřím. To je otázka. V běžném režimu problém nebude, ale máte tady celou řadu věcí, které vyjasněny nejsou. Já na ně odpověď mám. Jsem připravena o tom debatovat, ale prostě nedostává se mi toho, abych měla debatovat s kým.

Co mě tedy velmi zaráží, tak mluvil jste o finanční správě. Zase jste zopakoval ty fráze, které tady poslouchám šest let - dva roky jako náměstkyně, kdy jsem se s vámi poprvé setkala, a opravdu jsem z toho byla v šoku. Nezkušená úřednice poprvé přišla na rozpočtový výbor a vyslechla si vaše velmi arogantní vystoupení. Už jsem vám to odpustila, já jsem velkorysá, pane poslanče Stanjuro. Ale setkala jsem se i s obrovskou v té době, pane ministře, poprvé s takovou arogancí politiků, to byla vaše arogance, poprvé v životě jsem to zažila, dneska jsem otrlá, ale poprvé v životě jsem zažila i obrovskou solidaritu cizích lidí, kteří mi najednou, neznámé úřednici, napsali podporu. To bylo také příjemné. Samozřejmě to se v různých vlnách už teď opakuje šest let.

Já jenom doufám... Jestli něco tady otec zakladatel TOP 09, pan exministr a exposlanec Kalousek, něco udělal dobře - já jsem ho tady jednou dokonce i v tom minulém volebním období za to pochválila - tak to bylo odpolitizování Finanční správy. Od 1. ledna 2011 se orgány Finanční správy staly samostatnými stejně tak, jako asi o dva roky později orgány Celní správy. A byť jsou do té organizační struktury zařazeny, tak jsou samostatné a Ministerstvo financí na jejich řízení nemá žádný vliv. Takže já doufám - a já jsem to vždycky striktně držela - doufám, že to odpolitizování zůstane tak, jak je, protože já si pamatuji i dobu - a byla jsem naštěstí na těch nižších stupních - kdy to byla součást odboru Ministerstva financí, a to bych skutečně nechtěla, aby tato fáze se vrátila.

No, já vás tady nebudu školit z daňového řádu a z procesů, protože bych byla ve výhodě. Dělala jsem to pětadvacet let a nechci vás tady uvádět do situace, že mi nebudete umět odpovědět. To je logické, bylo by to ode mě nefér, kdybych vás z toho zkoušela. Vy jste zřejmě asi lepší pořád na jednací řád Poslanecké sněmovny, ale to se všechno určitě spraví. Takže to, co jste tady řekl, tak bych mohla tady debatovat další půl hodiny. Máme určité procesy, sankční systémy, máme systém promíjení. Ale seznamte se s tím a pak si o tom můžeme promluvit.

Určitě plánujete nějakou legislativní změnu, ale vězte, že budu jako ostříž, protože to je něco, co je velmi důležité. A já s vámi vůbec nepolemizuji o tom klientském přístupu, to je v pořádku. Poplatník je nejvyšším klientem státu a v těch intencích s ním musí být jednáno. Já si dokonce myslím, že za dobu, co je tam paní generální ředitelka Richterová, tak se spousta věcí změnila, že se aplikovala. Byli jsme vám to několikrát představovat. Ale teď už jsem v opozici já a vy jste tam. Takže jenom upozorňuji, že odpolitizování finanční správy je skvělá věc.

Víte, na splnění programového prohlášení je brzy. To se budeme bavit, až vláda někdy bude bilancovat. Uvidíme, kdy to bude. Ono to bude těžko hodnotitelné, protože tam moc faktických věcí není.

Daň z příjmů, ještě pro vaši informaci. Zavolejte si pana náměstka Koubu, tam je kus práce odpracováno. Já jsem ty práce zastavila v době, kdy jsme připravili věcný záměr zákona o účetnictví, dali ho do veřejné diskuse, která byla skončena, vypořádané připomínky, píše se paragrafované znění. Já jsem v té době - bylo to přesně před vypuknutím pandemie, já to přesně nevím, je to určitě dva roky - si svolala všechny zástupce odborné veřejnosti. Najdete písemné záznamy z toho jednání. Pan náměstek byl přítomen. Byli to odborníci z akademické půdy, ze svazu, z komor, bylo jich tam obrovské množství. Na základě jejich dobrozdání, abychom sladili zákon o účetnictví s novým zákonem o dani z příjmu a nepřijímali je v jiných termínech, došlo k posunu. Takže já věřím, že na tom budete pracovat a že obě tyto dvě důležité normy budou dokončeny. Já vám v tom budu držet palce.

Co se týče protokolu - poslední věta. Pokud si vzpomínám, když jsem vám ho dávala, seděl u toho pan premiér, tak jste mi řekl: Já to číst nebudu. Takže jste to zřejmě nečetl. Protože kdybyste to četl, pane ministře, tak byste tam našel i část, která se týká Evropské unie. Jinak si můžete zavolat pana ředitele Hradila, který zastupuje. Teď to místo ještě není obsazeno.

Vy letíte na ECOFIN příští týden, příští týden, předpokládám. To je důležité, abyste tam letěl. Já tam byla každý měsíc, takže tam leťte a nechte si předložit takzvanou taxonomii. To znamená, my jsme na tom pracovali jak ministr financí, tak ministr průmyslu a obchodu, tak samozřejmě premiér. Tam jsme tvrdě bojovali za to, aby jádro a plyn - bohužel, ministr financí to má v gesci, to budete vy odpracovávat, protože vy jste ta osoba, která to má na agendě, ECOFIN to má na agendě, takže dílčím způsobem na tom dělá MPO, pak to jde na Evropskou radu, na premiéry, ale odpracujete vy gros na té taxonomii, tak si to nechte předložit a zjistěte, co jste pro to udělali.

A ještě tak k tomu Green Dealu. Když tady napadáte Andreje Babiše - a dobře víte, jak to už je, on tady teď není, takže se nemůže bránit a nevím, jestli to slyší nebo ne. Jste názoru, že jsme měli ten Green Deal úplně torpédovat? Nebo že jsme neměli to akceptovat, a vystoupit tedy z Evropské unie? To si myslím, že ne. Takže prosím, přestaňte už hrát politiku. Tady je jedna Česká republika, která má jeden společný zájem. To je přesně ten zájem, abychom udrželi to, co jsme vybojovali. Já jsem tedy svolala V4, napsali jsme společný dopis, prosazovali jsme to a podařilo se to prosadit. A vy bojujte dál, bojujte dál za naše zájmy, a nebude to jednoduché. Jsou tam zájmy - na naší straně je Francie, ale zase na protistraně je Německo. Bojujte dál za naše zájmy a tady toho politikaření nechte, protože na konci budou ti lidé, kteří, když se to nepodaří, to všechno zaplatí. Děkuji vám. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, paní předsedkyně, nyní je přihlášen s faktickou poznámkou pan poslanec Patrik Nacher a připraví se pan ministr Zbyněk Stanjura s faktickou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Já se pokusím věcně na kolegu, na pana ministra, Zbyňka Stanjuru. Já jsem mu férově dal ten podklad, protože on tady nebyl, když jsem měl ten svůj projev v sále, i se svými poznámkami. U proklientského přístupu Finanční správy jsem tam měl předtím plus. Já jsem mu vysvětloval, že to byla věc, kterou jsem oceňoval, protože jsem v tom projevu říkal věci, které se mi nelíbí, ale zároveň férově, protože nechci být destruktivní kritik, ale i ty, za které jsem ho ocenil. Takže to jsem já ocenil a je to tam a v tom papíru to pan ministr měl.

Na co zapomněl nebo neodpověděl, co jsem mu podtrhl, je to, jestli - jak se teď hledají ty úspory - jestli nepoužijete ten pozměňovací návrh úspor 80 miliard, který jste dali minulý rok. Což otevírá debatu, o které tady mluvil pan ministr Stanjura, o tom pokrytectví, že něco jiného se říká v opozici a pak ve vládě. A já si tady moc dobře vzpomínám, že pokud jde o ty kompenzace, covidové programy, současná koalice i minulá opozice vždycky chtěla, aby to bylo širší, větší, rozsáhlejší, a teď najednou se vlastně dozvídáme od nového ministra průmyslu, že je potřeba, aby to bylo adresnější a že to vlastně bylo celé špatně. Ale my tady vždycky na tu debatu vzpomínáme, jak to tady probíhalo, že to je málo, že to je potřeba rozšířit, že je potřeba rozšířit cílové skupiny, kterým se pomůže. My se na teď díváme zpětně, kdy už ten covid není tady taková hrozba. Už nejsou zavřené ty podniky, firmy a podobně. Ale tehdy jste to chtěli mít co nejširší, vy! A ty hádky tady byly.

Já připomenu. Mně to připomíná tu debatu, kterou jsme tady x-krát vedli, že když jste byli ve vládě, tak jste daň z převodu nemovitosti zvýšili o jeden procentní bod z 3 na 4, a když jste byli v opozici, tak jste třikrát navrhovali to zrušit. To znamená, tohle je normální vlastnost, kterou máte, ale i vy. Tak prosím buďme v tomhle konzistentní. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času. Vyčerpali jsme všechny faktické... (O slovo se hlásí ministr Stanjura.) Ano, opět se přihlásil s faktickou poznámkou pan ministr Zbyněk Stanjura, prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Omlouvám se panu poslanci Nacherovi, já jsem to určitě zapomněl. Myslím, že to pochopí. To byl pozměňovací návrh poslaneckého klubu ODS. Pro ODS je to základ vyjednávání s koaličními partnery, na tom se nic nemění. Když se podíváte na naše pozměňovací návrhy v několika posledních letech, tak přesně poznáte oblasti, na které jsem cílil. Ale řekněme si jenom tři čísla a pak je můžeme interpretovat, jak chceme.

Od roku 2017 se zvedl počet státních zaměstnanců zhruba o 10 %. Současně se zvedly odměny, respektive platy, ale i odměny pro ty státní zaměstnance o 56 % a rozevřely se nůžky mezi průměrným platem a průměrnou mzdou. Abych to vysvětlil. Ve veřejné službě se bere v průměru o 4 500 více než v soukromé sféře. Kdo platí veřejnou správu? Daňoví poplatníci a soukromá sféra. Ten trend je nebezpečný, nezdravý, a když mluvím s těmi, kteří podnikají, platí daně, když mluvím s jejich zaměstnanci, kteří také platí daně a velmi často rádi pro toho konkrétního zaměstnavatele pracují, tak tomu vlastně nerozumí. A já jasně říkám, a nejenom já, ale celá vláda, že trend je nezdravý a že ty platy se zase mají k sobě přibližovat, protože logicky ti, kteří ty hodnoty vytvářejí, mají mít přibližně stejné hodnocení jako ti, kteří zajišťují veřejné služby, které si privátní subjekty a jednotlivě určené samozřejmě zajistit sami nemohou. A když se podíváte, jak rostl rozdíl v těch letech... (Místopředsedkyně: Čas, pane ministře.) ... tak je to prostě špatně. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. A nyní další faktická poznámka, paní ministryně Alena... pardon, paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: V pořádku, já slyším i klidně i na Schillerovou jenom. Tak, pane ministře, prosím vás, já jsem to slyšela na vaší tiskové konferenci. Za prvé, když hnutí ANO vstoupilo poprvé do vlády, to znamená, to je před osmi lety, tak vlastně se muselo narovnávat to, co jste tady způsobili, jak jste snížili platy ve veřejném sektoru, jak jste vzali 10 % - zeptejte se jich, pane ministře vnitra, oni vám to řeknou ještě policisté, hasiči, oni to pamatují do dneška, jak jste prostě zdevastovali veřejnou správu. Takže v prvních letech se to navyšovalo. Až bude rozpočet, tak tady budu mít tabulky, grafy, já jsem si to vzala všechno, co jsem si zpracovávala, mám to uloženo.

Další argument. Ve veřejné správě pracuje přes 60 %, možná až 70 %, to se mění, lidí s vysokoškolským vzděláním. Jestliže chceme, aby ti lidé mohli adekvátně dělat třeba ve vaší gesci ministerstva náročné mezinárodní arbitráže, kde musíte mít kvalifikované právníky, proti zahraničním kancelářím stojí, tak samozřejmě musíte zaplatit. A v každé oblasti veřejné správy takové lidi najdete. Lékaře, sestry, podívejte se na ty průměrné platy, kolik má dnes policista, pane ministře, víte to? Já vás tady nechci oslovovat. Já to vím, já si to ještě pamatuji, je to kolem padesáti, přes 50 000, hasiči - tam jsme na to dbali. Lékař, dneska přes 100 000 průměrný plat, sestra přes 60 000. Ale to je přece v pořádku!

A vy jste si vzal rok 2021. Když jsem to viděla v té televizi, tak mě málem trefil šlak. Vy jste si vzal 2021, kde logicky jsme nasypali nadstandardní odměny! (Místopředsedkyně: Váš čas vypršel.) Zdravotníkům, policistům (Opětné upozornění na čas.), hasičům, a srovnávat to.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní se již nikdo nehlásí k faktické poznámce a s přednostním právem se přihlásil pan ministr Bartoš. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já vám děkuji za slovo. Já bych chtěl zareagovat na několik vlastně opakujících se otázek od předřečníků z řad opozice, naposled otázku Green Dealu neboli Zelené dohody zvedla paní poslankyně Schillerová.

Jak bych začal: začal bych jak funguje evropská politika. My jsme poměrně malý stát v srdci Evropy, stát tranzitní, stát s propojenou ekonomikou primárně s naším německým sousedem. A pokud se Evropa mění, pokud se Evropa modernizuje, a pokud Evropa jde dopředu, zejména tedy státy řekněme syté západní Evropy, nikoliv státy bývalého východního bloku, asi není příliš chytré stagnovat a nejít s těmito ekonomikami nebo s ekonomikami severských států. Není to jenom Green Deal, ale je to každá legislativa, která přichází z EU, která se pak implementuje do národních legislativ. Je důležité být u toho, když tato legislativa vzniká, sledovat ty trendy a v případě, že nejsme schopni v dané chvíli s tím trendem jít ruku v ruce, bavit se o tom, jaká jsou specifika pro ten národní stát. Řeknu to jednoduše. Když se řešilo skládkové hospodářství, ty státy jsou různě připraveny na řešení skládkového hospodářství, a když tam nejsou a tu výjimku nebo pozdější termín si nevyjednají, dostanou se do časového presu, nestihnou transformaci nebo implementaci a pak prostě ty peníze, třeba nějaké pozdější peníze, za to platí. Týká se to jakékoliv legislativy, která má takovéto dopady.

Myslím si, že to je to, o čem se často mluví. To je silný hlas státu v Evropě, ale ne potom, co už jsou všechny trendy nastaveny, ale v momentě, kdy se ty trendy využívají, kdy vznikají, než se dohoda dostane na nějakou vyšší úroveň a než se projedná. Tam si myslím, že měla Česká republika, pokud jsme věděli, že nějaké věci nebudeme z to dostát, zareagovat. Zároveň si však myslím, že nemůžeme jako Česká republika, a pokud chceme naplnit ambici, která zazněla od Petra Fialy, dostat Českou republiku na špici, tak nemůžeme žít v režimu máme tady - a teď mi promiňte to lidové - smrádek, ale teploučko. A když jsem začínal uvažovat před dvanácti lety, že bych také chtěl něco měnit a dělat politiku, tak jsme dost silně hovořili o digitální revoluci a že stát zaspal na úrovni potrubní pošty. A za těch dvanáct let se něco v digitalizaci stalo a z mého pohledu již dneska nikdo nezpochybňuje, že digitalizace z pohledu státu je dobrá, že celý IT sektor vytvořil spoustu dobře placených míst i třeba pro lidi, kteří nejsou moc extroverti, tudíž spíše pracují z domova nebo mají nějaký handicap.

Úplně stejně to je s otázkou ekologické transformace hospodářství jednotlivých zemí. Když se tady ptáte, co to lidem nabídne? No, když se to uchopí dobře, zdravější ovzduší - a nebavme se teď o globálním oteplování - zdravější ovzduší v místě, kde lidé žijí, přesunem dopravy na vlakovou dopravu a širších sítí, což je v tom také obsažené, tyto transformace. Prostě zmizí počet aut z těch silnic, nebude tu hluk. Nabídne to lepší práci za lepší peníze, možná lehčí v inovativním prostředí. Ve finále to dokonce znamená tu změnu montovny na mozkovnu. Proč to říkám? Protože pokud budeme stále, ať v oblasti těžkého průmyslu, říkat: Dobře, tady nám to dělá velkou část zisku v rámci HDP, to číslo nám roste, to ale není číslo, kterým se mění kvalita života v dané zemi. To je jeden z ukazatelů. A Green Deal a s ním společný třeba i Národní plán obnovy pomáhá zemím tomuto závazku dostát. Vy jste se tady, pan Havlíček se myslím ptal, nebo nevím, od koho to zaznělo, ptal na ty sociální dopady. Ano, samozřejmě, pokud ten závazek - a my nejsme země jako Německo s průměrnou mzdou, nemáme bohaté seniory - pokud ten závazek vytváří rizika, že nějaké náklady, které to přináší zejména těm, kteří tu transformaci nepodstupují, budou přeneseny na koncového zákazníka nebo na občana, tak je to problém. Pokud dojde k nějakému zdražení v určitou dobu nějaké služby, tak samozřejmě lidé u nás to pocítí daleko více ve svých peněženkách než třeba naši sousedi v Německu.

A proto v každém tomto transformačním programu, i v souvislosti s Národním plánem obnovy, jsou samozřejmě fondy, které pomáhají zmírnit sociální dopady. S tím se musí pracovat. Když pojedete do Finska, do Dánska, tak tam řeší úplně stejné problémy, jako máme my, ale nechodí do médií a nestraší lidi, ale dívají se na to v sekci Opportunity, v té možnosti, co to je šance. My víme, že to může mít tyto dopady, proto vše nastavujeme tak, abychom je zmírnili. A pokud teď je něco trendem v Evropě, pokud máme mít konkurenceschopnou ekonomiku, tak tady prostě nemůžeme akceptovat to, že tady žijeme v nějakém světě fosilů, že prostě tady donekonečna budeme raději platit emisní povolenky, než abychom tedy, když už jsme to neudělali dříve - což to je to jediné riziko, že ta transformace teď musí být rychlá - že jsme nemysleli dopředu už před pěti lety, tak my skutečně musíme zrychlit a uchopit to jako šanci, už jen proto, že jinou možnost nemáme.

A neustále děsit lidi, odkládat nějaké implementace, které se budou prodražovat, protože tam ten závazek je, emisní povolenky jsou drahé, a nejsou to jen emisní povolenky. Pojďme to tedy uchopit jako tu šanci, což je napsané i v programovém prohlášení, akcelerovat transformaci, ať je to elektromobilita, ať jsou to peníze na ekologické budovy.

Když se podívám, jakým způsobem konstruovaly vyspělejší státy Národní plán obnovy, oni tam přesunuli téměř celou výstavbu, protože splní všechny ty podmínky pro to, mít ekologicky šetrné stavby, které šetří teplo a energii. ergo kladívko nejsou energeticky náročné, tím šetří celkovou spotřebu energie a stát je v transformaci směrem k obnovitelným zdrojům a řekněme nefosilním technologiím, prostě jdou tou cestou dál. A to je ta konkurenceschopnost Evropy. A já když se snažím to vysvětlit lidem na ulici, když jsme to vysvětlovali v kampani, tak jsou povolání, u nichž je budovaná prestiž náročností. Ale každý člověk chce mít lehčí práci, dožít se víc let, možnost se u toho vzdělávat, mít o víkendu čas na rodinu, nedělat v nějakém třísměnném provozu. Je to i v oblasti těžkého průmyslu, ten trend je potom robotizace, zase snižování energetické náročnosti. To je ta šance a ta není idealistická. Na tom se asi ve finále shodnou i idealisté, i pragmatici, i lidé, kteří mají větší vztah k environmentální politice, i lidé, kteří ne. Můžeme se na to koukat z různých pohledů, ale podívejme se na to z pohledu občanů. To je ta šance, to je úkol ekologizace a transformace hospodářství jednotlivých zemí...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane ministře, já se velice omlouvám a prosím v levé části sálu o trošku větší klid, aby se pan ministr mohl dostatečně v pozdní hodinu soustředit.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já už budu končit a se soustředěním problém nemám. A děkuji, každopádně děkuji, že jste mi pomohla tady trošku zklidnit tuto část.

Takže já si myslím, že je to tam zcela oprávněné, že to je šance. Zelená dohoda tady je, evropské státy tou cestou jdou, a my bychom místo toho, abychom se tady obviňovali, nebo vy, abychom se chytali za hlavu, tak prostě využijme tu možnost, využijme těch 200 miliard korun, teď v té první fázi míň, které přitečou do české ekonomiky. A skutečně, použijme je tak, abychom tu transformaci provedli, abychom tento problém nemuseli v budoucnu řešit, aby se lidem v ČR žilo lépe a měli jsme ve finále na evropské úrovni konkurenceschopnou ekonomiku, která funguje v komplexu vzájemného obchodu, a ČR skutečně šla směrem mezi nejvyspělejší země světa, jak o tom hovořil pan premiér Petr Fiala. Děkuju. (Potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, pane ministře. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Jaroslav Foldyna. Jenom opakuji prosbu, aby v levé části sálu... (Zvolání poslance Foldyny: Nerušte tam.) Prosím, dámy poslankyně a pan bývalý ministr, nechci tedy jmenovat. Děkuji. Můžete začít.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Vaším prostřednictvím, já jsem si poslechl pana ministra a myslel jsem si, že tady mluví nějaký aktivista, a ne ministr české vlády. My přece nikdo nezpochybňujeme Green Deal jako cíl, to je asi správné. My zpochybňujeme způsoby, jaké nám jsou diktovány z EU, jak toho cíle dosáhnout. To je přece likvidační pro naše občany, pro náš průmysl, pro naši zemi, to není nic, co bychom mohli přijmout. Přijímáme cíle, ale odmítáme direktivní politiku EU, a vy jste nám tady předvedl tu aktivistickou politiku, která v této chvíli má nastoupit, a to mě tedy hodně děsí.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji panu poslanci za faktickou poznámku. Nyní jsme vyčerpali všechny faktické poznámky a na řadě je paní poslankyně Karla Maříková, řádně přihlášená do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové a vážená vládo, začetla jsem se do vašeho programového prohlášení, do oblasti zdravotnictví, ale neobsahuje nic konkrétního. Chybí jasná vize a konkrétní kroky ke zlepšení situace v ČR.

Slibované změny a řeči o tom, jak musíme s covidem se naučit žít, jsou bohužel jenom sliby, které neuplatňujete v praxi. Místo toho pokračujete ve stopách staré vlády v rozdělování společnosti a nastolování směšných a chaotických opatření, kterým snad nemůžete věřit ani vy sami. To bylo kritiky, že kabinet Andreje Babiše nemá připravený žádný plán a vytahuje náhodná opatření, jejichž dopad nedokáže nikdo predikovat. Chvástali jste se, jak vše budete dělat lépe, s novým týmem pro covid, který už nyní přirovnává pan ministr ke Kochově institutu, proto ho asi rozšířil na třiatřicet členů. No, říká se, víc hlav víc ví, ale uvidíme, jaký bude výsledek.

Mohli jste se učit z chyb minulé vlády, ale ani vy nejste připraveni. Jedete pořád ve stejných kolejích, stále se zde diskriminují lidé, přibývají další nesmyslná opatření jako pracovní karanténa, kdy pozitivní zdravotníci nebo pracovníci v sociálních službách budou moct do práce i s pozitivním testem. Jako by už covid nebyla ta smrtelná nemoc a najednou budou moci do práce ti, kteří budou v kontaktu s rizikovými skupinami, které se mají přece strašně chránit, jejich rodiny byly od nich přece separovány, aby je neohrozily na životě, zatímco covid pozitivní sestra o ně může pečovat? Ale co, je přece očkovaná a vůbec nevadí, že očkování nebrání přenosu ani nákaze, zatímco lidé, co pečují o své zdraví, jsou vyřazeni ze společenského života jen proto, že si do těla nenechají píchnout neprověřenou vakcínu, z které mají obavy i přes to, že očkování je v dobrovolném režimu a nebrání ani nákaze ani přenosu. Dokonce pan Výborný se nechal slyšet, že by si neočkovaný měl hradit léčbu.

Dáme si příklad. Jsou dva lidé. Jeden, co nedodržuje životosprávu, přejídá se, pije alkohol, kouří, pije sladké nápoje, je třeba obézní, má vysoký krevní tlak. Když mu řekneme, že si ničí zdraví, odpoví: No a co, na něco člověk umřít musí. Nebo vám řekne, že tělo má jít do hrobu zhuntované. Tento člověk je však zvýhodňován, protože je očkovaný a má Tečku. Druhý člověk dodržuje zdravý životní styl, sportuje, je štíhlý, ale není očkován. Tento si podle pana Výborného nezaslouží hrazenou zdravotní péči, pokud onemocní covidem, i přesto, že si své zdravotní pojištění platí a dá se předpokládat, že jeho průběh bude s největší pravděpodobností lehký.

Když tato vláda vznikala, to bylo slibů, jak bude bojovat s covidem. Zatím ale bojuje spíše s lidmi. Lidem jste slibovali, že se začnou uznávat protilátky a do restaurací že se budete moct prokazovat znovu testem. I to je ale nesmyslné a diskriminační. Očkování totiž nebrání vzniku ani šíření onemocnění, a tak není důvod ani jednu ze skupin zvýhodňovat. Pan ministr Válek se chvástal jako velký bojovník proti povinnému očkování na covid, člověk by mu to snad i věřil. Na jeho legendární výrok, že kdyby bylo očkování proti covid-19 povinné, bude první, který se tady připoutá od pasu nahoru nahý před tuto Sněmovnu a nepustí se ministra, nelze zapomenout. To se mu snažili včera připomenout také demonstranti před Poslaneckou sněmovnou na Malostranském náměstí, ale asi marně. Pan ministr se zřejmě řídí heslem "slibem nezarmoutíš", protože nesmyslná vyhláška z pera bývalého ministra Adama Vojtěcha, dle kterého je očkování od 1. března pro lidi starší 60 let a některé vybrané profese povinné, stále není zrušena. Lidé čelí šikaně v práci, ve školách i přesto, že vyhláška platí až od 1. 3. Ministr stále svému slibu nedostál, vyhláška platí a pan ministr je oblečen a nepřipoután.

Kritizovali jste plošné používání antigenních testů pro jejich nízkou spolehlivost. Sami s nimi teď, když vládnete, chcete lidi testovat a na jejich základě posílat do karantény. To, že vyhodíme miliardu oknem za testy, které jsou v podstatě orientační, které budou chybět na léčbu skutečně nemocných, vás asi netíží. Na základě falešné pozitivity těchto testů pošlete do karantény zbytečně plno lidí, kteří ani nemusejí být pozitivní, a abyste to zakryli a nebyla ohrožena kritická infrastruktura, tak jste přišli s pracovní karanténou. Tak takto asi má podle vás vypadat, jak se má s covidem žít.

Neberme však covid jen jako něco negativního. Ukázal nám pravou tvář jak minulé vlády, pro kterou nebyl problém nedodržování ústavy, Základní listiny práv a svobod, zákonů, a otevírá lidem oči nad vládou současnou, která pokračuje dál v rozdělování společnosti a nedodržování ústavy, i když pan premiér Fiala na Facebooku stále upozorňuje, jak je důležité dodržování zákonů, ústavy a lidských práv a svobod. Covid nám také ukázal dlouhodobé nedostatky našeho zdravotnictví jako důležitost některých procesů, které jsou vyžadovány v rámci zvyšování kvality a které byly v minulosti často považovány za zbytečnost. Nedostatek zdravotního personálu a stále se snižující počet intenzivních lůžek se ukázal jako kritický. Proto mě velmi překvapuje, že v programovém prohlášení nikde nevidím například zřízení Komory sester a řešení jejich dlouhodobého nedostatku. Tak nějak se na ně v programovém prohlášení zapomnělo. Jako kdybyste měli pocit, že se bez nich naše zdravotnictví obejde. Už nyní jich je nedostatek a zřejmě si neuvědomujete, že jich bude ještě méně díky tlaku na jejich povinné očkování.

Je pěkné, že se dočteme o prevenci a výživě, protože nepopírám, že prevence je důležitá a může řadě nemocí předejít. Ale v celém programovém prohlášení v oblasti zdravotnictví postrádám konkrétní řešení akutních problémů, které naše zdravotnictví nyní trápí. Na jednu stranu ve svém prohlášení uvádíte, že chcete kvalitní dostupnou zdravotní péči pro všechny bez regionálních rozdílů, považujete to za jeden z pilířů moderního a úspěšného státu. To je chvályhodné, pokud ta péče zůstane kvalitní pro všechny, bez rozdílů a placení. Kde je ale řešení nedostatku personálu, zvláště v příhraničních oblastech, na kterém stojí právě nedostupnost a kvalita poskytované péče? Kde nic, tu nic, místo toho chcete zavádět připojištění za nadstandardní péči. Tím nás chcete dostat mezi nejvyspělejší státy, že si za kvalitu budeme připlácet? Kvalita by měla být ve vyspělém státě snad standard. Zdravotnictví musí sloužit všem bez rozdílu, jestli mají lidé peníze, nebo ne. Zavádění poplatků, snahy o stanovení nadstandardní zdravotní péče pro vyvolené tady už byly. Opět vláda ODS chce ve zdravotnictví dělat rozdíly mezi chudými a bohatými.

Péče o pacienty se potichu zhoršuje už několik let, a to i bez covidu. Chybí lůžka, zavírají se oddělení, personál je přetížený, čekací doby se mnohdy prodlužují a na některých pracovištích se stěží domluvíte česky. Místo toho povinným očkováním proti covidu vyženete ze zdravotnictví další personál. To, co máte v programovém prohlášení, jen stěží vyléčí naše zdravotnictví. Nepřicházíte s ničím konkrétním. Česká republika měla před rokem 1989 dostupnou zdravotní péči na velmi dobré úrovni. Po třiatřiceti letech se právě minulé vlády na něm tragicky podepsaly.

Vše nelze změnit okamžitě ze dne na den, to se dá určitě pochopit, ale jeden slib ovšem splnit můžete, a to hned, a to dostát svým slibům, pane ministře Válku. Ukažte tedy, že jste muž, který drží své slovo, že jste člověk na svém místě a tato vláda že ctí ústavu a Listinu základních práv a svobod, o jejímž dodržování pan premiér stále píše na Facebooku. Zrušte vyhlášku z pera Adama Vojtěcha o povinném očkování proti covidu-19, která ohrožuje personální stabilitu integrovaného záchranného systému, a zrušte diskriminační opatření, která rozdělují společnost. Vraťte lidem opět víru ve spravedlnost a v zákony této země, které platí pro všechny stejně. Dostůjte svým slibům, protože jinak budete mít důvěru pouze nadpoloviční většiny této Sněmovny, ale ne veřejnosti, která již nyní proti vám demonstruje, a to jste ještě ani nezačali vládnout. Děkuji. (Potlesk z řad SPD.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, váženi páni poslanci, budeme pokračovat v projednávání, s přednostním právem se přihlásil pan ministr Válek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, dámy a pánové, já chápu, že to programové prohlášení je náročný text a ne úplně jednoduchý na pochopení, tak se snažím a pokusím se některé věci dovysvětlit. V tom textu opravdu není nic o připojištění za nadstandard, to tam není, není to tak napsané. Já to zopakuji, aby to bylo jednoduše pochopitelné, srozumitelné.

Dneska jdete k zubaři, u zubaře si platíte za část péče a já chci, abyste si i tuto část mohli pojistit. Žádný nadstandard - to, co si platíte, abyste si mohli pojistit. To není nadstandard, to je něco, co dneska není. Vy když chcete jít k zubaři, tak máte pojištěnou část péče, kterou vám ten zubař dělá, ale jsou výkony, které musíte zaplatit. Pokud jste byli u zubaře, asi jste se s tím setkali, například za některé typy korunek a tak dál. A já bych chtěl, aby i toto bylo hrazeno z pojištění. Tedy vy, kteří jste někdy byli u lékaře a někdy jste za nějaký úkon platili, tak já chci, aby i tento výkon byl hrazen z pojištění, abyste si ho mohli hradit z pojištění. To je to, co je v programovém prohlášen, nic víc. Samozřejmě že chápu, že jsou tady poslanci, kteří si to nepřejí a kteří chtějí, aby si dál lidé museli za některé věci platit. Já to nechci, omlouvám se těm, co to chtějí.

Druhá věc, kterou bych chtěl uvést na pravou míru - fakt se nedá zrušit vyhláška, v které je i část o očkování proti covidu. Pokud by se tato vyhláška zrušila, zrušíme řadu dalších očkování, která jsou povinná, která jsou dobrá, používáme je u dětí. Kdybychom tu vyhlášku zrušili, tím pádem tato očkování se nedají provádět. Proto se v tomto případě musí použít jiný proces, jmenuje se to no-ve-li-za-ce, to znamená, musí se ta žádanka pře-psat - nedá se zrušit, to by přestala platit, ale musí se změnit její text. Jmenuje se to no-ve-li-za-ce. A to jsem řekl, že udělám, slíbil jsem, že to udělám do konce ledna, v únoru předložím na vládu a tuto vyhlášku no-ve-li-zu-ji, aby tam zůstalo to, co v ní být má, co je potřeba pro občany České republiky, tedy to očkování, které se opakovaně provádí, které je užitečné.

A jenom bych chtěl - já jsem v té době pracoval jako lékař, já jsem studoval za socialismu, zdravotnictví před rokem 1989 bylo různé v České republice. Bylo bezesporu dostupné, bylo bezesporu kvalitní a bylo bezesporu zdarma. Ten zásadní problém je, že z toho vždycky jenom dvě z těch věcí byly na místě, nikdy ne tři. Když bylo zdarma a bylo dostupné, nebylo kvalitní. Takto ty sudičky, které se jmenovaly ÚV KSČ, holt rozhodly. To znamená, léky byly na mimořádný dovoz, soudruh Potáč to ve Státní plánovací komisi musel schvalovat a ten počet léků většinou sloužil jenom pro to, aby se mohli léčit bolševici. Fakt, ale fakt nechci takovéhle zdravotnictví. A nezlobte se, já si nesmírně vážím disidentů, jsem velmi rád, že je tady mezi námi chartista, ale jsem smutný z toho, že členka stejné strany chválí bolševické komunistické zdravotnictví, které pomáhalo bolševikům a terorizovalo ty, co v té straně nebyli. (Potlesk z řad koalice.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku a já poprosím paní poslankyni Karlu Maříkovou. Vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Začnu od konce. Tak já jsem tady nechválila, pane ministře, bolševismus ani bolševiky, ale chválila jsem tady dostupnou zdravotní péči, která se už třicet let snižuje. To je jedna věc. Co se týká toho vašeho slovíčkaření, samozřejmě jsem myslela, abyste zrušil tu povinnost, protože jste tady bojoval proti tomu, aby povinné očkování proti covidu-19 bylo, lidem jste to prostě tak slíbil a nejen vaši voliči vám určitě věřili. Pokud to zrušit chcete, není potřeba určitě čekat na jakoukoliv novelizaci, můžete to udělat okamžitě. A pokud máte nějaké plány to novelizovat, řekněte lidem na rovinu, jak. Musíte si uvědomit, že lidé čelí tomu, že jsou v práci šikanováni, ale týká se to také studentů, kteří jsou závislí na praxi, aby byli připuštěni k maturitám a různým zkouškám. A po nich se chce, aby k 1. 3. byli kompletně očkováni. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další vystoupí řádně přihlášená paní poslankyně Marie Pošarová a připraví se k vystoupení pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych se v rámci debaty o programovém prohlášení nastupující vlády vyjádřila ke dvěma podstatným záležitostem, které se týkají odborných a politických oblastí a témat, kterým se dlouhodobě věnuji, a to i zde v Poslanecké sněmovně a v jejích výborech.

Vláda, která nás dnes žádá o vyslovení důvěry, prohlašuje za jednu ze svých hlavních priorit zavedení korespondenčního hlasování do českého právního řádu a do naší volební legislativy. Návrh zákona, který by měl toto umožnit, je ostatně už nyní na programu našeho dalšího jednání a brzo přijde na řadu.

Tento návrh je nepřijatelný z mnoha formálních a obsahových hledisek, ale jeho zcela největším negativem je to, že jeho přijetí by znamenalo protiústavní narušení některých základních principů volebního práva. A vláda, která se hned v úvodu svého působení hodlá vydat za hranu Ústavy a ústavnosti, naši důvěru už jen z tohoto důvodu mít nemůže.

V čem vidím v tomto případě ono nepřijatelné narušení ústavnosti? Za prvé, jde o princip tajnosti hlasování. Princip tajnosti hlasování totiž může být v praxi zajištěn a garantován pouze tehdy, je-li výkon volebního práva individuálním aktem realizovaným fyzickým vhozením hlasovacího lístku do volební urny za plentou ve volební místnosti, a zároveň, jde-li o akt kontrolovaný nezávislou volební komisí složenou z delegátů různých politických subjektů, což v případě korespondenční volby není absolutně možné zajistit, a vládě je to lhostejné. Nelze rovněž vyloučit riziko, že mnohé osoby budou v korespondenční volbě nuceny hlasovat pod nátlakem a dozorem jiných osob dle jejich vůle, nikoliv dle vůle vlastní.

Dále platí, že korespondenční hlasování směřuje i k narušení dalšího klíčového principu demokratického volebního práva, kterým je jeho rovnost, tedy zásada, že jeden občan má vždy jen jeden volební hlas. Jinými slovy, zásada, že každý ve volbách odevzdaný hlas má stejnou váhu a že každý volič má v rámci voleb určitého typu naprosto stejné podmínky. Toto je opět korespondenční volbou narušeno, protože absolutně nelze vyloučit situace, kdy některé osoby hlasují v jedněch volbách vícekrát, a zrovna tak nelze vyloučit situace, kdy pod identitou určité osoby s aktivním volebním právem hlasuje někdo úplně jiný, například i ten, kdo volebním právem vůbec nedisponuje. Řeší toto nová vláda? Zajímá ji to vůbec? Dle všeho ne.

Korespondenční způsob hlasování zkrátka zavádí dvojí typ výkonu volebního práva v jedněch a těch samých volbách jednoho ústavního orgánu: na jedné straně tradiční fyzický typ volby pro voliče volící v České republice a možnost volit si mezi standardním a korespondenčním typem volby pro voliče mimo území České republiky, čímž určitou skupinu voličů naprosto neoprávněně zvýhodňuje oproti jiné skupině občanů. Je to diskriminace jedné skupiny občanů České republiky s vládním razítkem.

Tento způsob hlasování je, jak dobře víme, navíc velmi rizikový i z hlediska hrozby možné manipulace při sčítání korespondenčních hlasů. To jsme mohli vidět v prezidentských volbách v USA a rovnou i při posledních prezidentských volbách v Rakousku, kdy dokonce musel být výsledek první volby anulován právě z důvodu manipulace s korespondenčními hlasy. Hnutí SPD samozřejmě nikdy nepodpoří změny volebních zákonů tímto směrem a uděláme vše pro to, aby nikdy nevstoupily v účinnost ve jménu zachování elementární politické demokracie a svobodné soutěže politických stran a ve jménu férovosti a ústavnosti volebního procesu. A je pro nás zarážející, že vláda, která se jindy ústavou zaklíná, kudy chodí, zde základní principy ústavnosti naprosto ignoruje a pošlapává.

Za druhé je z mého pohledu naprosto nepochopitelné a neakceptovatelné, že ve vládním programovém prohlášení není v sekci zabývající se záležitostmi Evropské unie ani zmínka o probíhající konferenci o budoucnosti Evropy a o postoji nové české vlády k jejím záměrům a cílům. Konference o budoucnosti Evropy je přitom platformou, na které se rozhoduje o budoucí podobě Evropské unie, přičemž snahou Evropské komise, která určuje agendu této konference, je zcela jednoznačně utažení šroubů ve smyslu další federalizace Unie, posílení pravomocí unijních orgánů a oslabení kompetencí národních členských států. A tedy jde o cíle, které zcela jistě nejsou v zájmu České republiky, cíle o to nebezpečnější, jelikož je silně podporuje a protlačuje nová německá vládní koalice. O jaké cíle se jedná? Posílení pravomocí Evropského parlamentu včetně zavedení jeho legislativní iniciativy, což by bylo právo Evropského parlamentu navrhovat závaznou legislativní unijní legislativu. Úplný přechod na většinové hlasování v orgánech Evropské unie všude tam, kde je dosud k přijetí rozhodnutí nutná jednomyslnost a kde existuje možnost členských států uplatnit právo veta. Jde například o oblast daní, sociální politiky či zahraniční a bezpečnostní politiky. Dále jde o revizi, o změnu systému a procesu voleb do Evropského parlamentu ve smyslu zavedení jednoho celounijního nadnárodního volebního obvodu, nadnárodních stranických kandidátních listin, společných pro všechny státy Evropské unie, a o další reformy unijního volebního práva, opět včetně posílení prvků dálkového korespondenčního a elektronického hlasování. Zde je maximálně varující skutečnost, že tuto oblast má v rámci konference na starosti eurokomisařka Věra Jourová.

My v hnutí SPD samozřejmě všechny tyto bruselsko-berlínské nápady jednoznačně odmítáme a říkáme to dlouhodobě, veřejně a nahlas. Ale jak se k nim staví nová česká vláda? To se z jejího programového prohlášení ani z jejích dalších známých veřejných prohlášení nedozvíme, my ani čeští občané. Můžeme se to pouze domnívat z některých minulých postojů jednotlivých vládních politických stran. A to nás naplňuje oprávněnými obavami. Ze všech těchto důvodů tedy nemůžeme vládě Petra Fialy dát důvěru. Nezaslouží si ji. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. A nyní vystoupí se svým projevem pan poslanec Vladimír Zlínský. Připraví se poslankyně Klára Dostálová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane místopředsedo, děkuji vám za udělení slova. Vážený pane přesedající, vážený pane premiére, pokud tady je, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové. Jako parlamentní greenhorn jsem si připravil deset bodů, řekl bych téměř pohádkových, aneb co jsem se dočetl a nedočetl v programovém prohlášení vlády, které odpoví na to, proč nemohu dát této vládě důvěru. Chtěl bych říci předem, asi to mnozí z vás víte, že jsem lékař, takže se musím trochu omluvit za tu formu, kterou použiji, protože přece jenom neumím tu správnou politickou dikci, spíše lékařskou hantýrku, takže tam bude několik odborných termínů. Já se to pokusím vysvětlit.

První bod. První bod se jmenuje O covidu. Ano, situace vypadá tak, že s covidem se budeme muset naučit žít. V současné době nelze přesně predikovat, jakým směrem se pandemie bude ubírat. Zatím to vypadá tak, že se ubírá směrem k vyšší infekčnosti a nižší patogenitě virového agens. Vzhledem k velkému množství ve světě nakažených jedinců, tlaku vakcinace na agens a možnosti konjugace a výměny genetického materiálu mezi zmíněným virem a příbuznými nebo případně vzdálenými viry nelze tento příznivý vývoj jednoznačně brát jako trvalý stav, i když mnozí odborníci hovoří ve prospěch trvalého ústupu patogenity z důvodu adaptace nového viru na lidský organismus. Podotýkám sebekriticky, že již dvakrát jsem předpovídal neúspěšně konec pandemie, a to se přiznám, že jsem urputný pesimista. Takže proto jsem velmi zdrženlivý ohledně predikce konce pandemie.

Bod dvě, ten se jmenuje O prevenci a léčbě. Týká se to samozřejmě covidu. Kromě vakcinace ohrožených rizikových skupin, a to nejlépe vakcínami, jejichž princip je dlouhodobě prověřený, je nutno se zaměřit i na prevenci k zabránění vážného průběhu tohoto onemocnění i na léčbu onemocnění během primární zdravotnické péče. Je nutno se ptát, jak nám ukazují některé studie, zdali nízká hladina vitaminu D3, případně zinku, nesprávné stravovací návyky skrze nepříznivé ovlivnění střevní mikrobioty, nedostatek pohybu v přírodě, nedostatek otužovacích návyků, stres, například při sledování televizních pořadů masmédií hlavního proudu, izolace a osamění nevedou k těžšímu průběhu onemocnění covid-19, a dle toho doporučit patřičná opatření. Je nutno, aby lékaři primární péče byli ochotní, kompetentní, a tedy vyškolení k tomu, aby včas identifikovali možné infikované rizikové pacienty a v nejpříhodnějším okamžiku provedli co nejrychleji vyšetření, které odhalí důvody k intenzivní péči z hlediska možného vzniku komplikací.

V tomto případě je míněna leukopenie, to je nedostatek bílých krvinek, trombembolické nemoci a bakteriální superinfekce. Potom již během primární péče mohou nasadit patřičnou léčbu. Antikoagulancí, což jsou léky, které omezují srážení krve, vitaminy, lokálními celkovými kortikoidy, které mají silný protizánětlivý účinek, expektorancii, která umožňují nebo zlepšují vykašlávání, antibiotiky, probiotiky, což jsou léky, které příznivým způsobem modifikují střevní mikroflóru, imunomodulancí, která zlepšují a modulují imunitu, to je ten známý Isoprinosine. A to už jsem nezmínil léčbu Ivermektinem a Plaquenilem, což jsou antiparazitika, která jsou hlavním myšlenkovým směrem zavrhovány, nicméně některými lékaři dle nich úspěšně aplikovány.

V současné době se mně zdá zcela obsoletní, pokud praktický lékař sdělí pozitivní nemocné osobě s příznaky, že má brát Paralen a ACC Long, a až se jí začne špatně dýchat, tak si zavolat záchranku, což mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že se děje, protože se mně to osobně stalo. Tento současný stav je totální lapsus odpovědných odborníků, kteří nejsou schopni tento nebo podobný systém prevence a léčby v primární péči realizovat, apelují pouze na očkování vakcínami, které nezabraňují šíření viru v naší populaci ani rozvoji onemocnění. Je třeba také zrušit všechna omezení pro neočkované, jelikož očkovaní mohou být zdrojem infekce pro své okolí, což mohu potvrdit opět ze své osobní zkušenosti, protože jsem byl nakažen kaskádou tří očkovaných lidí, stejně jako neočkovaní, a naopak mohou být zdrojem nebezpečnějších mutací vlivem selekčního tlaku, které na množící viry vytváří jejich imunitní systém.

Bod tři - O povinné vakcinaci. O povinné vakcinaci naší populace mRNA a vektorovými vakcínami, po kterých se mimochodem zavřela mediální hladina, nebudu dlouze mluvit. Stejně jako vektorové vakcíny časem dopadnou i současné mRNA vakcíny, pokud nebudou nějakým způsobem modifikovány, protože bude pokračovat trend opakujících se boosterů, posilujících látek, se zkracujícím se časovým intervalem, což bude neprůchodné. Jenom bych doplnil, že se potom nedivím mnohým našim občanům, že zcela ztrácejí důvěru ve vakcíny a politické a lékařské autority, pokud jsou násilně nuceni pod sankcemi, aby jim byla aplikována látka s pochybnou a omezenou účinností a nejasnými dlouhodobými následky. Důrazně varuji před uplatněním této násilné vakcinace, jelikož důsledkem by mohly být neuvážené a impulzivní skutky zoufalých, tímto aktem postižených občanů. Nakonec podobné aktivity jsme zaznamenali v sousedním Německu.

Bod čtyři - O validních informacích o covidu. Pochybnosti panují ohledně hlášení vedlejších účinků těchto vakcín, které budou s velkou pravděpodobností silně podhodnocené. Opět mám zkušenost ze své vlastní rodiny a neexistuje žádný systém, který by tento problém eliminoval a postižené a jejich lékaře vybízel k hlášení těchto případů, informace efektivně sbíral a kontinuálně vyhodnocoval. Získání důvěry je nutno umožnit nezávislým odborníkům přístup aspoň k těm údajům, které jsou pověřené organizace schopny sesbírat s tím, aby mohly provést jejich nezávislou analýzu a s ní seznámit širokou veřejnost. Je nutné zjistit důvod zvýšené úmrtnosti v době covidové, nakolik se na něm podílela sama pandemie, nakolik podléčení některých skupin pacientů, nakolik podléčenost je podmíněna nutnými proticovidovými opatřeními a jestli tato opatření byla správná a úměrná nastalé situaci.

Bod pět - O Národním institutu ke zvládání pandemie. O Národním institutu ke zvládání pandemie mám velké pochybnosti. Pokud se do něho přesunou současní poradci předchozí vlády a nynější vlády v řešení pandemie covid-19, tím bude zajištěn pouze víceméně jeden názorový proud v této slovutné organizaci a vědci a odborníci s jiným názorem než jedinou správnou vakcinační cestou budou dehonestováni a označeni za dezinformátory, tak to ve vědě ani demokratické společnosti rozhodně nefunguje.

Bod šest - O digitalizaci zdravotnictví. Ano, digitalizace je dobrý sluha, pokud funguje, ale zlý pán, pokud nefunguje spolehlivě nebo pokud je složitá a přidává spíše práci, a stává se démonem, pokud nefunguje vůbec. Sdílení a efektivní dolování informací v systému digitalizace zdravotnických informací může být mimořádně efektivní, ale jedině v případě, pokud systém budou tvořit s IT odborníky znalí lékaři, kteří budou systémy nakonec využívat. Dále je třeba myslet na zadní vrátka a mít možnost aktivovat náhradní variantu chodu zdravotnických zařízení bez fungující IT sítě, pokud tento systém přestane fungovat, aby nedošlo k poškození zdraví pacientů. Nakonec jsme to zaznamenali, protože při hackerských útocích se museli masivně pacienti převážet z jedné nemocnice do druhé, takže kdyby bylo masivní zasažení, tak by nastal problém.

Bod sedm - O vzdělávání a nedostatku lékařů. Bohužel nám hrozí v brzké době lékařská demografická krize, která se masivně dotkne některých lékařských odborností, kde je vysoký věkový průměr. Jedná se o praktické lékaře pro dospělé, praktické lékaře pro děti a dorost a některé ambulantní specialisty. Se slibem o kvalitním rovnoměrném pokrytí naší republiky kvalitní lékařskou péčí bude amen. O řešení tohoto problému, který se dotkne posledních let funkčního období této vlády, není žádná zmínka. Hlavní gros vzdělávání mladých lékařů se odehrává nikoli ve škole nebo během teoretických studií přípravy na atestaci, ale prací na odděleních nemocnic prostřednictvím předávání dovedností a znalostí staršími lékaři. Bez jejich širokého zapojení jsou mladí lékaři spíše samouky se všemi důsledky pro pacienty z toho vyplývajícími.

Bod osm - O krizových stavech ve společnosti. Světe div se, tato vláda má v programovém prohlášení přípravu společnosti na krizové situace. Jsem mimořádně potěšen. To, za co jsem byl ostouzen redaktorkou České televize při televizní debatě před krajskými volbami v roce 2020, prosazuje tato koalice, cituji: "Zavedeme systematickou přípravu občanů a spolků na krizové situace, kurzy pro středoškoláky a dobrovolníky... respektive dobrovolně také pro veřejnost. Přiznám se, že se těším na podrobnější informace o řešení této informatiky a za rok se zeptám, jak tato příprava pokročila a kolik škol a dobrovolníků je zapojeno do této přípravy. Dále se chce tato koalice zaměřit na řešení těchto krizových situací: pandemie, povodně, sucha, blackouty, průmyslové havárie, kybernetické útoky, měkké cíle... Já se zaměřím na blackout a ty tři tečky na závěr. Vzhledem k současné situaci na poli s energiemi bych vypíchl nebezpečí dlouhodobého blackoutu, jehož dopad na naši společnost by byl drtivý a extrémní. Podobné nebezpečí bude hrozit v brzké době i při vypnutí nebo dlouhodobém výpadku internetového připojení. Pandemie v důsledku genových manipulací při současném výrazném pokroku na poli syntetické biologie je možnou naší realitou už nyní.

Další možné krizové situace, které mohou nastat, je rozsáhlý válečný konflikt v Evropě, možná i nukleární, masivní migrační vlny, masivní občanské nepokoje s násilím, ekonomický a bankovní kolaps, hladomor, globální přírodní katastrofa, pandemie přirozeného infekčního agens a nakonec moje oblíbená černá labuť neboli něco, co nedokážeme ani predikovat. Příprava na všechny tyto situace má mnoho společného, ale i něco specifického, a tyto inzulty mohou postupně přecházet z jednoho počátečního do dalších v krátké době. Žádný jezdec apokalypsy, jak nám říkají klasici, nikdy nejezdí sám. Bohužel z tohoto důvodu může dojít ke krátkodobému nebo i dlouhodobému kolapsu fungování společnosti se všemi důsledky z toho vyplývajícími, které zde nebudu raději probírat. Každá odpovědná vláda musí tyto skutečnosti přijmout jako možnou alternativu nepříznivého vývoje a připravovat se na ni v rámci svých možností. Je třeba zajistit informovanost všech obyvatel naší republiky o tom, co musí mít každý občan připraveno pro tento případ s poučením, jak se zachovat a na koho se obrátit. Je nutno vytvořit krystalizační jádra skupin, která krátkodobě převezmou odpovědnost za zajištění bezpečnosti a základních potřeb pro přežití obyvatel z důvodu možného kolapsu předchozích společenských a bezpečnostních struktur.

Bod devět - O zvýšení porodnosti naší populace. Ani slovo o apelu na občany, zejména mladé, že je třeba mít děti, jinak se náš národ demograficky dostane při porodnosti 1,71 do spirály smrti a bude absorbován v dohledné době jinými etniky, která jsou dostatečně plodná a životaschopná se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Spíše jsou v současné době mladí lidé krmeni masmédii hlavního proudu informacemi, že pokud nebudou plodit děti, zachrání planetu Zemi před jistou smrtí.

A bod deset, poslední a perlička na závěr - O obraně proti dezinformacím. Cituji: "Obrana proti dezinformacím musí být rychlá a škálovatelná a bude zachována svoboda slova." Doplnění: svoboda slov, která uznáme za správná, zapomněli dodat.

Proto budu hlasovat proti návrhu, a to jsem uvedl jenom malou část těch námitek. Děkuji za pozornost a doufám, že jste všichni neusnuli a aspoň někdo poslouchal. (Potlesk z různých částí sálu a také z vládní lavice.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Požádám o vystoupení paní poslankyni Kláru Dostálovou. Připraví se pan poslanec Roman Kubíček. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Dobré popůlnoční rozjímání. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená vládo, dneska máme na programu dne - já mám trošku zvučnější hlas, tak vidím, že se pozornost trošku zvýšila - na bodu jednání důvěra vlády. Jde o vládu, která v předvolebním čase balamutila svoje voliče, jak bude šetřit, a zatím nám úřady vesele bobtnají, a to zejména trafiky pro politické náměstky. Například za mého působení se jsem politického náměstka neměla, vždy jsem dbala zejména na odbornost. Nebudu dnes kritizovat další pochybné kroky zástupců koalice, protože možná ne všechno je tak, jak si přečteme v médiích. Ale je pravda, že někdy jsou ty otočky o 180 stupňů rychlejší, než kdokoli čekal.

Každopádně poslanci pracují pro voliče a je pro mě nepochopitelné, že je někdo schopný se rozhodnout, že půl roku nebude chodit do práce, že nebude pracovat pro svoje občany, kteří ho zvolili a kteří ho do parlamentu vyslali. To si každopádně ovšem ten dotyčný, který moc dobře ví, o kom mluvím, musí zodpovědět sám před sebou. Zároveň nejvyšší ústavní činitelé by zase měli mít na paměti, že reprezentují především Českou republiku, všechny občany České republiky, a nejen vlastní voliče. Nicméně chápu, že jsou mnozí představitelé nové koalice ve svých funkcích poprvé, že se samozřejmě ty věci učí a že se z vlastních chyb, které doposavad za těch pár dnů udělali, poučí. To je ale jenom na okraj.

Skutečně chci být dneska věcná. Chci se věnovat kapitole programového prohlášení vlády, která se týká regionálního a místního rozvoje, týká se oblasti bydlení, evropských fondů, cestovního ruchu či veřejných zakázek. Pokud bych to měla shrnout do několika slov, tak jsem vlastně, jak bych to řekla, no, já jsem vlastně mile překvapená. Jsem mile překvapená v tom smyslu, že většina bodů není ničím novým, ale je to pokračování projektů, které běží už na MMR delší dobu.

Budoucí vládní koalice, aspoň soudě dle programového prohlášení vlády, chce zachovat směr, kterým jsme se vydali za mého působení, a hodlá navázat na to, na co už jsme na Ministerstvu pro místní rozvoj udělali a co je rozpracované. Řadu věcí, (které) mají na Ministerstvu pro místní rozvoj v koncepcích a strategiích, má právě programové prohlášení ve svých bodech. Věřím proto, že v nich bude nová vláda pokračovat a nebude vymýšlet nové pomyslné kolo. Lze tedy konstatovat, že pan ministr, nový pan ministr pro místní rozvoj, má v podstatě všechny body programového prohlášení vlády splněny. On v podstatě opravdu přišel k hotovému, protože spoustu těch bodů, kdybych to brala postupně, tak jsou buď již hotové, anebo jsou připravené.

Musím ale upozornit na jeden zásadní rozpor, a tím rozporem je odložení účinnosti stavebního zákona a jeho změna. To skutečně může ohrozit i dobré plány, které nová vláda má. A já jsem za to ráda, protože nová vláda se holedbá tím, že chce stavět více jak 200 kilometrů dálnic, že potřebuje rozpohybovat bytovou výstavbu. No, skoro se mi chce použít slova z reklamy, než nastane zrychlení stavebního řízení, protože vy chcete odložit stavební zákon, chcete jeho změnu, což bude v legislativním procesu trvat minimálně dva roky, tak jak se říká v reklamě: Maminko, to vy už tady nebudete. Takže se začne možná stavět rychleji, ale určitě až po ukončení vašeho mandátu.

Takže já vám budu držet palce, protože pokud někdo otevře stavební zákon, tak si je určitě vědomý toho, že otevírá Pandořinu skřínku, kterou bude opravdu velmi těžko uzavírat. Legislativní změny si vyžádají minimálně dvouleté zpoždění a v situaci, kdy nás drtí, doslova drtí krize dostupného bydlení a prioritou je podpora investic, je toto opravdu nerozumné. Cítím dokonce potřebu otevřeně říci, že tímto krokem na sebe bere koalice plnou odpovědnost za to, že podlamuje konkurenceschopnost naší země, že se neskutečně dlouhé povolování staveb nezrychlí. Koalice může zapomenout na svůj příslib, že bude stavět nad dnešní stavy více jak 10 000 bytů ročně. Původně tedy hlásili 40 000 bytů, tak to už pochopili, že asi opravdu toto nepůjde. Trošku mě překvapilo, že jste si do programového prohlášení vlády dali, že na konci volebního období bude těch 10 000 bytů navíc. To znamená, také určitě už počítáte s tím, že žádné zrychlení za dobu působení vaší vlády ohledně stavebního zákona nedojde. Víte, pro mě není nic potěšujícího, abych se tady ukonejšila tím, že ve finále za dva, tři roky budu říkat: Já jsem vám to říkala. To samozřejmě není nic, co by mě těšilo, a těšit mě to rozhodně nebude.

Nicméně programové prohlášení vlády se týká takových čtyř základních kapitol. První je rozvoj regionů. Druhá kapitola se týká bytové politiky, stavebního zákona a územního plánování. Třetí oblast se týká veřejných zakázek a čtvrtá cestovního ruchu. Já jsem si vybrala opravdu pár bodů, zhruba osm, na kterých bych ráda tady vlastně demonstrovala, co už všechno je hotovo a že skutečně ta kapitola, která se týká regionálního a místního rozvoje, nepřináší žádnou nadstavbovou aktivitu, o které by na Ministerstvu pro místní rozvoj už dávno nebyla řeč nebo nebyla připravena.

První je například: "Při plánování strategických investic státu se zohlední úroveň rozvoje regionu se zaměřením na strukturálně postižené regiony." Tak to opravdu není objevení Ameriky, protože územní specifický přístup je už dlouho základem regionální politiky. Je to takzvaně základní podmínka vůbec vyjednávání evropských fondů, a to ať už u programového období 2014 až 2020, nebo nového programového období 2021+. Vláda premiéra Andreje Babiše schválila novou strategii regionálního rozvoje, která je opřena o strategické investice, ale také o podpůrné programy zacílené na obce, města a podnikatele. Zároveň za mého působení již tři roky běží systémový projekt na mapování základní infrastruktury obcí, takzvaný AGIS. Tento projekt Ministerstvo pro místní rozvoj realizuje se Sdružením místních samospráv. Pokud se bavíme o partnerském přístupu, který také spadá pod tuto aktivitu, tak musím říci, že Evropská komise velmi výrazně oceňuje přístup České republiky, protože my jsme samozřejmě implementovali takzvané integrované nástroje a budeme je implementovat.

Česká republika patří mezi země nejlépe implementující integrované nástroje, máme systém takzvaných regionálních stálých konferencí, národní stálé konference a jde o to, aby samozřejmě území se státem pravidelně komunikovalo. Co mě trošičku překvapuje, že není až tak velká pozornost v programovém prohlášení vlády dávána čerpání evropských fondů. Na Českou republiku pan premiér Andrej Babiš vyjednal neuvěřitelný objem peněz, je to skoro bilion korun, přes 970 miliard korun pro rozvoj České republiky. Z těchto 970 miliard je například 42 miliard přímo určených na podporu regionů potýkajících se s útlumem těžby uhlí, takzvaný Fond pro spravedlivou transformaci. Další velmi významný nástroj je takzvaný Národní plán obnovy, když tedy pominu kohezní fondy, kde jr zhruba 550 miliard, tak Národní plán obnovy. Proto mě velmi zarazilo, když si přečtu mediální výstupy pana ministra, který říká, že se na Národní plán obnovy budou muset podívat, že ho projdou určitým auditem. Tak bych jenom ráda upozornila na to, že by bylo možná dobré, kdyby pan ministr se seznámil s harmonogramem jednotlivých fondů, protože Národní plán obnovy musí být pod smlouvami do konce roku 2023. Takže já doporučuji neanalyzovat, ale konat, protože jinak Česká republika o tyto zdroje přijde. Byla bych velmi ráda, abychom skutečně jsme tady se zaměřili na to, a samozřejmě i Sněmovna určitě tomu bude nápomocna, já určitě, tak, abychom jednou některých kroků nelitovali, protože pak už ty kroky jsou nevratné.

Dalším bodem je například: "Vytvoříme doporučené úrovně vybavenosti pro různé typy obcí a podpora venkova plného řemesel a rodinných farem." Tak to přece už dávno funguje na Ministerstvu pro místní rozvoj, už jsem o tom hovořila - již třetím rokem mapujeme základní infrastrukturu venkova, dokonce to bylo základním podkladem pro Koncepci rozvoje venkova tak, aby skutečně to bylo pomocníkem při nastavování podpory pro malé obce. To, že se neobjevují žádné nové věci, protože na Ministerstvu pro místní rozvoj funguje takzvaný Program podpory rozvoje regionů 2019+, kde podporujeme místní komunikace, prodejny, ordinace, školy, školky, hřiště, všechny tyto aktivity již na Ministerstvu pro místní rozvoj běží. Takže i tady si pan ministr může odfajfkovat neboli má splněno.

Třetím takovým bodem, který jsem zaznamenala v programovém prohlášení vlády, že zabrání kolapsu stavebního řízení a destrukci spojeného modelu veřejné správy. Tak za prvé, nový stavební zákon nepřináší destrukci spojeného modelu. Jde jen o vyjmutí účinnosti na úseku stavebního řádu, kde se smíšený model opakovaně ukázal jako nefunkční, a soudy judikují systémovou podjatost. Změna spočívá pouze v tom, že činnosti, které jsou v takzvané přenesené působnosti, to znamená, vykonává je stát, zůstanou nadále státu a stát si je bude vykonávat sám. Tato změna je nutná i z hlediska jednotnosti rozhodování, metodického řízení, řešení problematických výkonů rozhodnutí jako například černých staveb. Pokud zůstane model tak, že to zůstane na obcích a krajích, jako je to dnes, tak jsme opět černé stavby nevyřešili, protože jsme si všichni vědomi toho, že na úrovni obcí na to není ani personál, ani finance.

Nový stavební zákon nahrazuje množství povolovacích procesů jedním řízením. Dochází k zpřehlednění postupů povolování a moc nerozumím výrokům, když pan ministr říká, že nechce integrovat dotčené orgány, ale že zruší razítka. Dobře, tak pak už tedy je jenom jedna cesta, že přestaneme chránit veřejné zájmy, ale to si myslím, že není ta správná cesta.

Dalším bodem je "Místo centralizace posílíme metodickou podporu stavebních úřadů tak, aby byl dostupný jednoznačný výklad stavebního zákona a územně-plánovací dokumentace". No, k tomuto bodu je potřeba tedy asi si nastudovat správní řád, protože pokud někdo toto tvrdí, tak to z centrální úrovně udělat nemůže, pokud bude smíšený model, protože ve správním řádu nadřízený orgán pro kraje je ministerstvo, ale pro obce je nadřízeným orgánem kraj. To znamená, ta hierarchie tam bude stát, kraj, obec a skutečně k jednotnému rozhodování a k jednotnému metodickému vedení nemůže dojít. To může samozřejmě dojít pouze, pokud to bude centrálně řízeno.

"Zachováme stavební úřady na místní úrovni, aby se rozhodovalo se znalostí prostředí." Stavební zákon ve znění schváleném parlamentem v létě 2021 zachovává stavební úřady s místní znalostí. Jde o takzvaná územní pracoviště, jen snižuje jejich nadměrný počet, kdy máme více než 40 % jedno- a dvouhlavých stavebních úřadů. Zde potom není možná zastupitelnost, nestíhají, dochází k průtahům a tento krok nás opravdu vrátí zpět. Jenom pro vaši informaci, pořád jsme se tady holedbali tím, že jsme 157. v rámci Světové obchodní banky. Světová obchodní banka posuzovala průmyslový areál.

Pokud by došlo k modelu, že zůstanou prvoinstanční úřady na obcích a krajích, tak v podstatě - pokud se nezmění procesy a nezmění se všechny ty další věci - tak samozřejmě budeme pořád na 157. místě u těch průmyslových areálů. Na druhou stranu musím velmi ocenit i přístup koalice, že si uvědomuje, že u vyhrazených staveb skutečně chce jít cestou speciálního stavebního úřadu a Nejvyššího stavebního úřadu jako odvolacího orgánu. Aspoň u dálnic, samozřejmě vodohospodářských staveb, energetických sítí předpokládám, že skutečně tato cesta by mohla vést k tomu, že se to povolování zrychlí.

"Zachováme pro velká města možnost tvorby vlastních stavebních předpisů a posílení samospráv." No, to se už také stalo. Nový stavební zákon předpokládá, že tři největší města - Praha, Brno a Ostrava - budou mít svoje vlastní stavební předpisy. Musím říci, že města nejsou úplně ztotožněna s tím, že se odkládá nebo že je snaha odložit účinnost stavebního zákona. Ona už mají stavební předpisy připravena a najednou zjistila, že už se těšila na to, jak to budou realizovat na svém území, a odložení o rok, to samozřejmě není úplně v jejich zájmu.

Nový stavební zákon ve srovnání se současným stavem naopak posiluje pravomoci obcí v oblasti územního plánování. Pan premiér tady na začátku hovořil o bydlení jako o velké prioritě nové vlády. Tak já bych byla jenom velmi ráda, abychom si tedy připomněli, jak to s bytovou politikou na Ministerstvu pro místní rozvoj je. V programovém prohlášení vlády máte: "Připravíme nové finanční nástroje na výstavbu dostupných nájemních bytů formou půjčky od EIB a garancí státu za úvěry. Nastavíme podmínky výstavby tak, aby se na konci volebního období mohlo stavět 10 000 nájemních bytů ročně navíc. Na konci volebního období, to znamená v roce 2025, se bude stavět od 10 000 bytů navíc." Vzhledem k tomu, že chcete odložit stavební zákon, tak ho nezrychlíte. To znamená, pravděpodobně se spoléháte na to, že stavební zákon s účinností už od léta zrušil stavební uzávěry, což zejména ve velkých městech umožnilo, aby developeři se samozřejmě o tuto výstavbu významně postarali. Podpora bydlení už je také na Ministerstvu pro místní rozvoj obsahem koncepce bydlení 2021+, kterou opět, tuto koncepci, schválila vláda Andreje Babiše. Programy na podporu bydlení už dávno fungují.

Možná bych tady jenom upozornila novou vládu, že úvěry od EIB jdou do státního dluhu. Je potřeba si tedy uvědomit, že pokud mluvíme o navyšování zdrojů pro bytovou politiku, tak je to samozřejmě na úkor státního rozpočtu, protože EIB poskytuje úvěr pouze do výše 50 %. Garance za úvěry je samozřejmě cesta správným směrem, protože to může, tu splatnost úvěru, posunout na čtyřicet až padesát let, což významně sníží nájemné nebo samozřejmě družstevní splátku toho konkrétního žadatele.

Tady jenom si dovolím upozornit novou vládu, že v české kotlině prostě budou muset řešit veřejnou podporu, a veřejná podpora je opravdu velmi limitující prvek v oblasti podpory bydlení. Chtěla bych naopak vyzdvihnout snahu snížit DPH, ale ta samozřejmě se musí pohlídat, aby se to promítlo do konečných cen. Rozhodně si myslím, že vhodnější by to bylo při bytové výstavbě, která je na první bydlení. Měli bychom skutečně podpořit začínající mladé rodiny.

Dalším bodem - "sestavíme cenovou mapu pro výpočet obvyklého nájemného na úrovni ORP". No, ministerstvo už má několik let připravené cenové mapy. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že tím hlavním, kdo má sbírat data, co se týká nájemního bydlení a bydlení jako takového, je Český statistický úřad. Český statistický úřad to udělá pouze za podmínky, že dostane peníze ze státního rozpočtu a lidi navíc, takže opět to úplně nejde dohromady s tím, že říkáte, jak se bude šetřit.

Zároveň říkáte, že se mají zmapovat státní pozemky pro bytovou výstavbu. I tady mám dobrou zprávu pro pana ministra. Ministerstvo pro místní rozvoj už vytipovalo více jak 6 000 pozemků pro bytovou výstavbu, které lze realizovat formou PPP projektu.

Když tady hovoříte o tom, že pro vás bydlení je opravdu zásadní priorita, tak opravdu jenom letem světem vezmu, jaké programy na ministerstvu už máte, na kterých můžete stavět. V oblasti vlastnického bydlení vláda premiéra Andreje Babiše schválila navýšení státních půjček pro mladé rodiny do čtyřiceti let, a to tak, že na rodinný dům 3,5 milionu, byt 3 miliony. Nevím, jestli pan ministr ví, kolik je průměrná hypotéka v České republice, protože jsem neustále konfrontována s tím, že 3,5 milionu je málo - tak průměrná hypotéka je 3,2. To znamená, státní půjčka je vyšší jak průměrná hypotéka. Co se týká úrokových sazeb, státní půjčka je samozřejmě vždycky výhodnější, protože se odrážíme od úrokové sazby Evropské unie. Ta fixace tam je daná po dobu pěti let a my se pohybujeme zhruba kolem 1 %. Samozřejmě u tohoto vlastnického bydlení je odpočet za každé narozené dítě. Co se týká družstevní výstavby, opět jsme vyslyšeli a máte na MMR připraveno, protože my jsme umožnili státní půjčku i na družstevní podíl, což významně pomůže mladým rodinám zejména ve velkých městech. O garancích státu za úvěry už jsem hovořila. Je to samozřejmě otázka, jestli to bude s bankami dojednáváno na čtyřicet, nebo padesát let. Samozřejmě když se zhruba budu bavit o tom, že ta garance za úvěry by byla ve výši 1 miliardy, tak pákový efekt této garance může dosahovat až 15 miliard.

V oblasti nájemního bydlení jsme opět nezaháleli. Máme mnoho programů na Státním fondu podpory investic, ať už pro neziskové organizace, podnikatelské subjekty, obce. Máme samozřejmě vyjednanou podporu i v rámci nového IROPu. Opět se tady musím jenom dotknout mediálního prostoru, protože pan ministr říká v mediálním prostoru, že program Výstavby není pro obce, že ony ho potřebují změnit. Program Výstavba podle obcí už byl změněn dvakrát.

Možná bych tady jenom upozornila na zajímavý projekt, který je na ministerstvu, a jmenuje se Kauce na byt. Tento projekt nevyžaduje mnoho peněz, ale strašně pomůže samoživitelkám nebo samoživitelům, protože právě to, že někdo na začátku musí složit tři nájmy, je limitující pro to, aby získal bydlení.

Státní výstavba prostřednictvím PPP projektu. Jsem moc ráda, že pan ministr se vyjádřil v mediálním prostoru, že toto je cesta, které by se i on rád věnoval, protože to je konečně návrh projektu, který se týká nabídkové strany, a to je velmi důležité. Ten PPP projekt tak, jak je připraven, nejde do státního dluhu. To je opravdu velmi výhodné v situaci, ve které samozřejmě i nová vláda bude řešit rozpočet. PPP projekt je připraven na státních pozemcích. Je vytipováno, jak už jsem říkala, zhruba 6 000 pozemků s tím, že jsme zkonfrontovali tyto pozemky s územními plány jednotlivých obcí a skutečně pro výstavbu už je připraveno zhruba třináct pozemků. Je to nakoncipováno na 1 400 bytů a cílem je samozřejmě mít tyto státní byty zejména pro veřejně prospěšné profese.

Tak budu trošičku už přeskakovat. Co se týká podpory nájemního bydlení formou dotací, protože určitě i nový pan ministr se setká s tím, že obce by raději dotace než zvýhodněné úvěry, tak si může vybrat z celé škály. Máme podporu pečovatelských bytů, můžou dostat žadatelé až 1 milion na jednu bytovou jednotku. Máme komunitní bydlení pro seniory, kde může žádat dokonce i podnikatelský sektor, pro který je to velmi zajímavé. Máme podporu technické infrastruktury, to znamená zainvestování stavebních pozemků, ať už pro bytové domy, nebo rodinné domy. Máme samozřejmě program úvěrový na nájemní byty, to znamená, je to zejména určeno těm skupinám, jako jsou senioři, zdravotně postižení a tak dále, program Výstavba, program Bydlení v oblastech se strategickou průmyslovou zónou. V oblasti bydlení jsme mysleli i na rekonstrukce a modernizace, takže máme program Panel 2013+, program Zateplování, program Bytové domy bez bariér, dotační titul Olověné rozvody, zkvalitnění obytného prostředí, program Regenerace sídlišť a program Živel. Takže věřím tomu, že v oblasti bytové politiky si nová vláda určitě najde ten správný směr a že se jim podaří ten závazek naplňovat.

Dalším takovým bodem je restart odvětví cestovního ruchu a lázeňství. Musím říci, že jste nezačali úplně nejlépe, a teď se tady budu držet slov pana ministra Jurečky. Nebudu tedy říkat, že jste zrušili Antivirus, ale že jste ho pozastavili. Bohužel, v době, kdy tolik zkouší odvětví cestovního ruchu, je to opravdu velmi nešťastné. To nemá nic společného s restartem, možná v uvozovkách v pohřebnictví. Ale to vám určitě podnikatelé v cestovním ruchu vysvětlí. Říkáte, že připravíte zákon o cestovním ruchu. No, možná by bylo dobré vždycky před programovým prohlášením vlády se pobavit s resorty, které k tomu mají co říct, protože tady je prostě střet v tom, že cestovní ruch je samosprávná činnost. Pokud zákon... my jsme ho několikrát připravovali, vždycky jsme narazili na resort financí a resort vnitra, protože oba dva resorty velmi správně říkají, že to je zákon bezzubý, že je to zákon nevymahatelný, protože ten zákon bude jenom říkat, že se máme rádi, že si budeme pomáhat, a to je tak všechno, co tím dokážete.

Další oblast jsou veřejné zakázky - "rozšíříme metodickou podporu, aby bylo jednodušší zohlednit kvalitu, celkový společenský přínos a další nefinanční kritéria". Jenom upozorňuju, že zákon o zadávání veřejných zakázek je transpoziční směrnicí. Evropská komise si skutečně velmi důkladně hlídá, jak k tomu jednotlivé státy přistupují. Už není co rozšiřovat v oblasti metodiky, protože samozřejmě tím, jak byla transpozice v roce 2016, tak byl zaveden i velmi rozsáhlý vzdělávací program pro všechny, kteří se veřejnými zakázkami zabývají.

"Upravíme zákon tak, aby bonifikoval krátké dodavatelské řetězce, principy udržitelného rozvoje a regionální dodavatele." Před tím velmi varuji, velmi varuji! na mikrofon. To je velmi rizikové. Česká republika je vázána evropskými předpisy, a pokud se něco takového stane, tak to samozřejmě bude vnímáno ze strany Evropské komise jako porušování závazků členského státu.

"Vytvoříme e-shop, kde úřadům nabídneme centrálně vysoutěžené produkty při minimální administrativě." Tady trošičku je to v rozporu, protože samozřejmě pokud se dělá centrální zadávání, tak je to většinou pro větší firmy, to znamená, eliminujete v trhu malé a střední podnikatele.

Hovořila jsem o bodech, které v programovém prohlášení vlády zmíněny byly. Mnoho z nich už tedy má pan ministr splněno, ale ráda bych se ještě dotkla pár slovy bodů, které nejsou tolik rozvedeny v programovém prohlášení vlády, ale které považuji za velmi důležité. Má to velkou vazbu na evropské fondy. Je potřeba si uvědomit, že jsme předali vládu, kdy máme 100 % zazávazkovaných zdrojů v období 2014 až 2020. Je potřeba ale dohlédnout, aby ti příjemci, kteří ty smlouvy mají, dočerpali 205 miliard do konce roku 2023. Je potřeba spustit čerpání kohezní politiky 550 miliard, dohoda o partnerství, patříme mezi několik prvních zemí Evropské unie, kteří již mají Dohodu o partnerství ve formálním procesu. To znamená, lze to realizovat tak, aby první výzvy do operačních programů se spustily na jaře letošního roku.

Je potřeba také dočerpat React. Tento program končí také na konci roku 2023. Je potřeba spustit plán spravedlivé územní transformace, to je těch 42 miliard, je potřeba připravit do konce roku 2023 program na regeneraci brownfieldů, 5G sítě, digitalizace stavebního řízení - tam je to samozřejmě trošičku s otazníkem, protože když nevím, jak bude vypadat stavební zákon, tak těžko se na to navazuje digitalizace, ale my jsme se o tom bavili a věřím, že se to zvládne.

Co mě ještě zaujalo v programovém prohlášení vlády, je, že vláda říká, že pomůže krajům a obcím s přípravou projektů. Tak tady bych jenom chtěla upozornit, že Národní plán obnovy to má jako komponentu, ale Národní plán obnovy je vlastně řazen do dvou úrovní. Jedno z EU, jedno ze státního rozpočtu. A Evropská unie nám řekla: Systémovou přípravu investic si hradíte ze státního rozpočtu. Takže tam je potřeba se dohodnout s panem ministrem Stanjurou, aby vám na to dal peníze.

Oblast pohřebnictví, která také spadá pod MMR, není v programovém prohlášení vlády řešena vůbec.

A co se týká legislativy, jenom chci upozornit, že na MMR je v mašličkách - protože to došlo do Poslanecké sněmovny, ale nebylo projednáno - je to zákon o veřejných dražbách, návrh zákona, kterým se mění zákon o zadávání veřejných zakázek podle transpozice evropské směrnice, návrh zákon o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a návrh zákona, který upravuje některé otázky související s poskytnutím plnění služeb s užíváním bytů.

Už nebudu asi mluvit dále, měla bych toho samozřejmě ještě více na srdci, ale vzhledem k pokročilým hodinám bych chtěla - a dovolte mi i z tohoto místa - popřát panu ministrovi mnoho štěstí, mnoho úspěchů, celé vládě popřát, ať se jim daří.

Ale samozřejmě vzhledem k tomu, na co jsem upozorňovala, že v podstatě to nemá žádnou přidanou hodnotu v oblasti regionálního a místního rozvoje, protože nic nového se nepřipravilo, staví se na tématech, která už odpracovali jinÍ, vláda moji důvěru nezíská, ale palce jí držet budu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Váš příspěvek vyvolal jednu faktickou poznámku. Poprosím pana ministra Síkelu a poté pana ministra Bartoše s přednostním právem. Prosím, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Děkuji paní poslankyni za upozornění, že všechno je zalito jižním sluncem, které jsem už dneska slyšel. Já jsem si vědom těch lhůt, do kdy je potřeba ty prostředky vyčerpat, ale zároveň jsem si vědom i toho, že se zřejmě ty prostředky čerpají teď z některých programů tak trochu po česku. To čerpání není v souladu s tím, na co jste se odvolávala - že jsme vázáni předpisy Evropské unie, zejména - a velmi přísnými a velmi často - jsou tam i předpisy o střetu zájmů, a pokud ty prostředky nevyčerpáme podle notifikace, podle předpisů Evropské unie, tak nám je neproplatí, ony skončí u kolegy Stanjury ve státním rozpočtu a on se pak na mě bude zlobit. A to já bych nerad.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní - pardon, omlouvám se, faktická poznámka, paní poslankyně Dostálová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Já jenom velmi rychlou reakci. Já jsem moc ráda, že pan ministr si toto uvědomuje. Věřte mi ale, že ten proces není žádná pirátská aktivita - omlouvám se za to slovo - protože skutečně ta debata s Evropskou komisí byla velmi vážná a jsme si vědomi toho - a vy určitě taky - že jsou tam komponenty, které se zejména týkají Ministerstva spravedlnosti, které jsou vázány termínem červenec letošního roku. Takže to jsou i limitující podmínky pro to, aby se vůbec Národní plán obnovy dal čerpat dál. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a nyní s přednostním právem pan ministr Bartoš. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já budu velmi rychlý, neb hodina už je pozdní. Já jsem věděl, proč o to ministerstvo budu usilovat, protože tam je vše hotovo a nic se nemusí dělat... Není to tak úplně pravda. (Pobavení v sále.) Hnutí ANO mělo toto ministerstvo, pokud se nepletu, osm let, tudíž bychom tady neměli mít úplně problémy s bydlením, pokud se to týká věcí, které může zařídit Ministerstvo pro místní rozvoj. Není tomu tak a ve spoustě dalších věcí jsou sice vypsané výzvy, ale realizace vázne.

Opět musím říct, podobně jako u digitalizace, Strategie regionálního rozvoje 2021 je super dokument, akorát ty akční plány úplně nejdou, data pro to nemáme a fakticky se řada věcí nerealizuje. Proč? Protože tam je potřeba součinnost dalších ministerstev a dalších resortů, protože regionální rozvoj je meziresortní věc a je potřeba komunikace, synergie a spolupráce s MPO a s dalšími ministerstvy. Na to se chceme zaměřit.

Stavební zákon: dva roky jsme zde měli tři. Nakonec, paní ministryně, kdybyste přijali náš komplexní pozměňovací návrh založený na integrací procesů, nikoliv institucí, tak jsme teď dělali prováděcí zákony a nemuseli jsme mít tento konflikt. Věřím, že do roka ten stavební zákon bude schválen, digitalizace bude dál pokračovat.

Jenom se vyjádřím k několika věcem, které se týkají těch fondů, ať je to spravedlivá transformace, ať je to koheze. My se snažíme o kohezi, vyrovnanost regionů, aby se nerozevíraly nůžky, a ty nůžky se dál rozevírají. Proč? Protože když se peníze z těchto fondů používají v místech, kde mají pomáhat, tak z nějakého důvodu se ještě ze státního rozpočtu přisype všem krajům - je tam závazek vlády na budoucí období - tudíž ty kraje, ty, co jsou pomalé, rostou pomalu, a ty, co akcelerují, jsou dále podporovány. Já si myslím, že každý kraj, schopný starosta, si zaslouží peníze, pokud dělá něco, co je relevantní pro jeho region, ale peníze, které jsou určeny na stírání rozdílu mezi regiony, mají pomáhat těm regionům, co je potřebují - Ústecko, Karlovarsko, Moravskoslezský kraj, ale řekněme si, že jsou i oblasti, které jdou mimo.

Cenové mapy: chceme na nich zapracovat, protože podle nich se dá řídit boj s chudobou, podle nich se dají vytipovávat i další místa pro nějaké investice v oblasti stavebnictví, a já bych pokračoval dál, ale Marek Benda mě zde prosil, jestli nemůžu být kratší.

Jenom k těm věcem, půjčkám. Já jsem rád, když se něco zkouší jako typ. Já mám také hypotéku, 2+kk v paneláku, platím si už jedenáct let, nespěchám na to, ale ty objemy, v kterých jsou ty peníze uvolňovány - já bych byl rád, kdyby ten program frčel, ale administrativní náročnost jednotlivých půjček jednotlivcům a celkový objem, vždyť to je skoro Potěmkinova vesnice. V České republice shání bydlení 150 000 lidí každý rok a v tom programu, který má Ministerstvo pro místní rozvoj, bylo odbaveno 200 žádostí - myslím, že v minulém roce - a teď ten výhled také není velký. Pojďme dělat věci, které jsou efektivní, v maximální míře nechat stavět obce, vytvořit jim k tomu podmínky a ideálně zajistit kofinancování, které je relevantní. To si myslím, že je cílem.

Já jsem rád, že mám na co navazovat, ale je zde spousta věcí, které se mohly stát a nestaly, včetně legislativy, a já bych k tomu chtěl přidat, že chceme dodat zákon o dostupnosti bydlení, který bude mít nástroje pro obce, aby mohly stavět, protože podle mě stát může stavět v některých případech, ale jsou to samosprávy, které staví pro své občany, které opravují byty a renovují, a tam si myslím, že by ministerstvo místního rozvoje jako instituce nemělo suplovat ani banku, ani nějakého národního stavitele.

Myslím si, že ty cesty najdeme, a já se těším, až paní ministryně se mnou bude diskutovat na výboru pro veřejnou správu, na kterém jsme se setkávali, a některé ty věci třeba dotáhneme a možná si opravím názor na některé věci, které Ministerstvo pro místní rozvoj slíbilo a nedodalo. My se budeme snažit ty věci dodat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní poslankyně Dostálová chce s vámi diskutovat už teď, nyní, přihlásila se s faktickou poznámkou. Tak vaše dvě minuty, prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Souhlasím, že si to necháme na výbor. Jenom opravdu pár poznámek. Stavební zákon není jenom o procesech, ale o dodržování lhůt, a to je právě ten náš rozpor, který máme.

Bydlení - je potřeba si nastudovat zákon o obcích, protože stavět byty nemá stát, ale obce, a vy dáváte nástroje.

Metodika finančních toků - no, to je vtipné, když to takhle říkáte, protože naopak by se tady asi mělo poděkovat paní ministryni, bývalé ministryni financí paní Schillerové, protože vláda dala pozici vůči evropským fondům, aby byly jenom dvě kategorie regionů v České republice - vysoce rozvinuté a méně rozvinuté. Senát přehlasoval pozici vlády a dostaly se do hry takzvaně přechodové regiony. To znamená, že například Kraj Vysočina by neměl nárok více než na 60 % dotací oproti Brnu, protože jsou bohužel v tom jednom NUTSu Jihovýchod. A díky Ministerstvu financí se srovnala ta hladina, že dostanou všichni 85 na 15, plus obce, které budou stavět školy, školky a tak dále, dostanou ze státního rozpočtu 5 % navíc. Jestli to chápu tak, že teď vy říkáte, že toto shodíte, tak samozřejmě pozdrav na Vysočinu, protože tam už se tedy čerpat moc nebude, protože kofinancování 40 % pro malé obce je limitující.

PPP projekt, na to jsme dostali ještě dotaci z Evropské komise 400 000 euro, takže tam máte základ, na čem stavět.

Vlastní byt nebo bydlení - všichni, kdo podali žádost, dostali, ale je to samozřejmě umění ministra vyjednat si s ministrem financí dostatečnou podporu.

A co se týká dostupnosti zákona, dostupnosti bydlení, je to připraveno v mnoha verzích, takže určitě si vyberete a nějakou verzi dáte do Sněmovny.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji včetně dodržení času. Nyní vystoupí pan poslanec Roman Kubíček a připraví se pan poslanec Jaroslav Bašta. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se vzhledem k pokročilé noční hodině pokusím být stručný a budu se ptát pouze na jednu stránku, která se jmenuje energetika. A podotýkám dopředu, že úplně neočekávám veškeré odpovědi, protože ono nebylo možné nějakým způsobem na to úplně reagovat, ale že se ptám i za některé kolegy, kteří jsou členy vaší koalice, protože nás trápí asi společné věci.

Já jsem se díval do programového prohlášení vlády a nechci se tady věnovat Green Dealu a jeho příležitostem a nějaké SWOT analýze, to asi pan ministr připraví, tomu asi rozumím. Na druhé straně se tady dívám na některé věci, a je to i taková nějaká moje zkušenost, protože tady úplně první bod, který je, že "do konce roku 2023 připravíme aktualizaci Státní energetické koncepce České republiky s ohledem na klimaticko-energetické cíle Evropské unie".

Předpokládám, že tady jenom došlo k tomu, že to někdo skládal, protože tady je vlastně bod, který tomu musí předcházet, a to je příprava nového energetického zákona. Ono je to v té souslednosti napsané, ale to já neberu úplně vážně, nicméně upozorňuji, že jsem v předminulém období byl jeden ze zpravodajů novely energetického zákona. A pokud si i pan premiér pamatuje, tak ten zákon jsem připravoval 2,5 roku, na konci projednávání toho zákona jsme vypořádávali 1 200 pozměňovacích návrhů, a vzhledem k určité spolupráci - a tenkrát, pokud si pamatuji, byla to spolupráce koaličně-opoziční, protože to nebylo možné k tomu energetickému zákonu úplně vynechat - jsme se dopracovali k hlasování 260 pozměňovacích zákonů (návrhů). Pochopitelně jsme udělali nějaké chyby, jo, ono to úplně všechno nešlo.

Takže jenom říkám, že ten ambiciózní cíl, příprava do konce roku 2022, jestli to je jenom v tom paragrafovém znění, a pak se bude vypořádávat - asi tomu rozumím. Předpokládám, že i budeme tyto věci řešit na hospodářském výboru, dostaneme. Já jenom na to upozorňuji. Jsou to otázky vašich kolegů, kteří se ptali, takže nějakým způsobem je to třeba vypořádat.

Je tu napsána ještě další záležitost, která souvisí s energetickým zákonem, a je to posílení ochrany zákazníků a nástrojů státu pro výkon dohledu nad energetickým trhem. No, tam bude tedy potřeba dojet do Bruselu a vyjednat trošku jiné podmínky, protože to úplně není ta národní legislativa, a v této souvislosti trh s energiemi je naprosto liberální. On dokonce nestanovuje ani spoustu vstupů, jako mají banky, které musí složit nějaký kapitál, nějakým způsobem fungovat. Vlastně dneska na energetickém trhu může fungovat kdokoliv, a jestli si vzpomínáte, když jsme dávali vypořádání s nebankovními půjčkami, tak ve své době, než se přijal zákon, jsme měli víc než deset tisíc poskytovatelů, dneska je jich asi čtyřicet, tak k tomu je tedy třeba přijmout další zákony a vypořádat to. Takže jenom na tohle upozorňuji, jde to nějakou formou. Na druhé straně zase je si třeba uvědomit, že energetický trh je otevřený a že tu cenu úplně netvoříme tady v České republice - což by se mi líbilo.

Dalším bodem, který tady máme, je kombinace české energetiky v jaderné energii. Tam prohlášení vlády pochválím, protože tam dochází k rozšíření o další výstavby bloků Temelína. Jenom po zkušenostech Českých Budějovic - a tamhle mám pana kolegu Vaška Krále, poslance - už při budování těch zdrojů by možná bylo dobré myslet na přivedení tepla do Brna například, protože to se teď nějakým způsobem dělá. Kdysi dávno, když se stavěl Temelín, tak Temelín při výstavbě už hlásal, že teplo dovede do Českých Budějovic. Někde to skončilo, nebudeme si říkat kde, a nějak to zafungovalo. Tak to by byla taková ta podpora.

Co nám dneska do toho vstupuje velmi špatně, je kolísání ceny trhu zemního plynu. Ono chviličku - a jestli si vzpomínáte - bylo určité období, které velmi škodilo centrálnímu vytápění, kdy chodily jednotlivé společnosti a nabízely takzvané blokové kotelny na plyn, ale bylo to v době, kdy plyn měl úplně jinou hodnotu, a výkyv trhu prostě zamlátil s centrálním trhem úplně neskutečným způsobem. Do toho nám vstoupily emisní povolenky, které když se počítaly, tak byl předpoklad, že v roce 2030 budou stát - pokud si pamatuji - predikce byla cca 35 eur. My jsme dělali na to různé projekty, a protože jsme například budovali zelené město České Budějovice až do roku 2040, tak jsme pochopitelně počítali s těmi cenami. Teď nám to s celou ekonomikou řízení teplárny velmi hýbe a není to úplně jednoduchá záležitost.

A jenom upozorňuji na jednu věc - já jsem se díval na zdražení jednotlivých tepláren v celé republice a je třeba si uvědomit, že 4,5 milionu lidí je zásobováno tímto teplem. Je to dobrý počin, nebudeme říkat, že ne, centrální vytápění teplem je dobré. Četl jsem, že to podpoříme, že to bude fungovat, že to bude bezvadné. K tomu paní ministryně má Modernizační fond, takže potom je tam třeba nastavit nějaké limity, aby se s tím dalo pracovat. Ale cena emisní povolenky, to je průšvih. A ten průšvih, protože jsem si Evropskou unii vyslechl, která říká na tu připomínku - a to byl ještě minulý premiér, který tam přijel, někteří vyjednavači, kteří řekli: No, nám je to jedno, jaká cena té emisní povolenky je.

Pan ministr průmyslu a obchodu je ekonom jako já a pamatuje se, že byla dobrá myšlenka na začátku s emisní povolenkou. No, ale ta myšlenka skončila ve chvíli, kdy se z toho stal řekněme finanční derivát. Dokud by se obchodovalo v rámci těch, kteří tvoří CO2, na které to bylo především zacíleno, tak to vlastně byl motivační faktor, který by jednotlivé státy vedl k tomu, aby podporovaly horší zdroje a aby šly nahoru, protože v tom cyklu by zůstaly emisní povolenky, a přestože dochází k snižování jejich počtu, tak je to motivace. No, to se dá plánovat, na tom se dá nějakým způsobem fungovat, neměly banky problém s financováním těchto věcí, což se v rámci taxonomie dneska děje, a dostávají se do situace, kdy ekonomové jednotlivých tepláren jsou postaveni před nějaké nepřesné predikce toho, jak se to bude hýbat.

My jsme si mysleli do určité doby, že cena 35 eur do konce tohoto roku je absolutně nepřekročitelná, a vzpomínáme si, že ta emisní povolenka, když začínala - Václave, když tak mě oprav - 5 eur to začínalo, s tím se počítalo, bylo to v pořádku. No a pak začal ten naprosto nekontrolovaný růst a já jsem pochopitelně se nestačil divit, kdo všechno obchoduje s emisními povolenkami, a zjistil jsem, že jsou to penzijní fondy z Kanady, penzijní fondy z Ameriky. No, ale kdybych věděl, co udělá emisní povolenka, tak obchoduji taky! To si řekněme na rovinu. Není to úplná legrace, nějak to funguje. Vím, že i předchozí ministr Havlíček s námi o tom velmi důrazně komunikoval, upozorňovali jsme ho na to. Náměstci z MPO jezdili do Bruselu a snažili se něco vyjednat, ale pozice včetně nového pana premiéra bude muset být velmi silná při tom vyjednávání. Třeba například v teplárenství jsme jednička v rámci střední Evropy, za námi nějakou formou jsou Slováci, něco využívají Poláci, něco málo Maďaři, pak už by to byla Ukrajina, ta ještě využívá centrální vytápění teplem, ale jinak to není úplně tak dané. Některé regiony v Německu to mají, ale některé regiony v Německu více využívají spíše blokové kotelny. Takže asi tak.

Dalším bodem, který tady máme, je rehabilitace fotovoltaiky a je tady napsáno, že "minimálně na 100 000 střech dáme fotovoltaiku do roku 2025". No, to bych si tady přál. Je to bomba, jenže ona skutečnost je trošku jiná, protože on není materiál a ony úplně nejsou ty panely. Jenom upozorňuji, že od roku 2019 největší řekněme poskytovatel solární energetiky na střechy - a teď nebudu rozlišovat na to, jestli je to samotná fotovoltaika, nebo fotovoltaika s bateriovým systémem - ČEZ poskytl 3 101 instalací - já si teď instaluji, takže budu instalován za půl roku - a mají kapacitu na 100 kusů za půl roku. A 100 000, to znamená 25 000 instalací, teď je to třeba vynásobit, a já budu říkat, že to je nějaká střední hodnota, protože část občanů si bude dávat fotovoltaiku samotnou, kterou bude používat jenom do baráku. Ti, co budou trošku movitější, si to dají nějakým způsobem do nějakých bateriových systémů, a zaplať pánbůh, že tady máme fond, který nám poskytuje nějaké dotace, a za to Ministerstvu životního prostředí děkujeme velice srdečně, protože to je Zelená úsporám, a ona vám ušetří cirka 45 %. Tak nějakým způsobem to funguje.

Ti, co budou trošku movitější, si to dají nějakým způsobem do nějakých bateriových systémů, a zaplať pánbůh, že tady máme fond, který nám poskytuje nějaké dotace, a za to Ministerstvu životního prostředí děkujeme velice srdečně, protože to je Zelená úsporám, a ona vám ušetří cca těch 45 %. Tak nějakým způsobem to funguje. A potom, pane ministře, když budete násobit ty ceny, které jsou, a budete násobit tak, aby to bylo přijatelné, tak do toho musíte započítat dotační tituly, což je dopad na státní rozpočet - tak kde máme Zbyňka Stanjuru? Ten už se určitě kroutí teď a palci až na druhé straně.

Takže ono to je perfektní, je to záležitost, která je skvělá, děkujeme za tu podporu, a ta podpora nepočítala s takovou kvantifikací, která tady funguje. A chraň pánbůh, tohle je správná cesta, abychom se nevrátili k tomu, že začneme zabírat nějakou zemědělskou půdu a fungovat. To by byla asi špatná. Nicméně upozorňuji na to, že je to takový moderní trend. Když už někam dávat fotovoltaiku ven, tak to bývá většinou u páteřních komunikací. Tam to nevadí, protože jsou tam nějaké oblasti, kde je možné postavit tu fotovoltaiku, odvézt, ale zase na druhé straně, musíte mít něco, co ji spotřebovává v co nejkratší vzdálenosti, protože přenosová soustava v rámci zapojení je zase velký problém. Tak to je další věc.

Pak tady tedy máme, že "uhelné elektrárny budou odstavovány podle podmínky zajištění dostatečných kapacit". To je správná myšlenka. Já jsem si všiml toho, co udělala silná zima ve Švédsku, kdy nahazovali záložní zdroje uhelných elektráren, a pak mě ještě překvapila informace, že my se tady snažíme vylepšovat Evropu a nešířit emise - a rok 2021 podle informací, které jsem se dočetl a jsou volně přístupné, byl ve spotřebě uhlí number one za celou historii lidstva.

A teď se počítá k tomu, že rok 2022 bude ještě lepší, jo, takže já si říkám, kde fungujeme? My víme, že to je především Čína a poptávka po materiálech, a oni na to kašlou, jo? Jim je to jedno, oni tam prostě tím uhlím budou topit. A teď je ještě otázka, jaké to uhlí je, protože nějaké to uhlí je jenom energetické a nějaké uhlí je lepší, nějaké dává vlastně větší emise, nějaké menší, oni nemají to odsíření a záležitosti technologické na úrovni České republiky.

A já, přestože se tady používá uhlí, tak je třeba se podívat na nějakou tu křivku, a máme tady Richarda Brabce, který to kdysi dávno sledoval, že v roce 1990 jsme tady měli nějaké znečištění, a v tomto roce máme znečištění asi o 80 % menší, než tady bylo - a já si pamatuji ještě tu dobu, kdy se přijelo do oblastí, jako bylo Žatecko a podobně, kde větší čmoudíky vyráběla kamna. Když jsme tam jeli, bylo to celé žluté a zelené.

Pak tady je jedna věta, a to si úplně nejsem jistý a říkám, je to otázka - třeba mi na to potom odpovíte na hospodářském výboru - a to je jednat o navýšení prostředků v Modernizačním fondu. Já jsem to pochopil tak, že naši vyjednavači v Evropské unii poměrně významně vyjednali více, než bylo původně nabízeno Evropskou unií do Modernizačního fondu, jestli jsem to pochopil správně, a bylo tam bylo vyjednáno nějaké navýšení. A teď, jakou formou tedy Modernizační fond se bude navyšovat? Pojdeme do Bruselu a budeme žádat o to navýšení? Já jsem to... (Hlas z pléna.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, ale není možné tímto způsobem komunikovat, pane poslanče, pokračujte ve svém projevu, případně paní ministryně může vystoupit.

 

Poslanec Roman Kubíček: Ano, tak a právě otázka řekněme emisních povolenek a návratu zpátky do toho systému vyžaduje transformační podporu a ta transformační podpora se pochopitelně musí vyjednat v Evropské unii, aby to nebyla nějaká podpora, která by zvýhodňovala někoho na nějakém trhu. Bylo to přislíbeno, zatím to není hotovo, takže budeme pečlivě sledovat a budeme čekat, jakým způsobem to dopadne.

Potom se je třeba podívat ještě na zemní plyn a je to tady asi správně z geopolitického hlediska, protože zavření těch kohoutů - a víme, kdo je asi největším dodavatelem v Evropské unii - vytváří určitou závislost. Uvidíme, co udělají výstavby nových plynovodů, které vám to sem povedou, a jestli ty smlouvy budou pro nás výhodné nebo nebudou. Takže to určitě je, ale znovu, budeme si říkat, že tam bude velká volatilita ceny na trhu. Takže asi v této formě.

Dále tady máme: legislativně vylepšíme fungování dohledu státu při prodeji a distribuci elektrické energie". No, to určitě bude naprosto nezbytné, protože kdo sledoval situaci s Bohemia Energy, tak se přesně stalo to, co se stát nemělo, a byly to takzvané spotové obchody, které se dělaly v trvání jednoho dne až jednoho týdne, a myslím, že 70 % nakupované energie u Bohemia Energy bylo nakupováno touto formou, a přesně ve chvíli, kdy došlo k malému zdražení o příslibu těchto cen, tak to byl zákon.

A byl bych opatrný, zda končíme v té řadě. Já si myslím, že určitě ne, přestože vím, že dodavatelé první instance mají trošku jiné podmínky nebo jiná pravidla, kde vlastně ty matky je i hlídají v tom, že tam se myslím nepřekračuje 20 % ve spotových obchodech, jinak ostatní musí být v dlouhodobých kontaktech. Tomu asi rozumíme, ale bude třeba přitvrdit jednoznačným způsobem, protože tento výkyv, kdyby se stalo několikrát, tak to není možné.

My můžeme teď krátkodobě někomu vypomoci, to jsou tady ta řešení a bývalá ministryně financí je i naznačovala. Vy na to máte jiný názor. Já říkám, že rychlá pomoc, kdo rád a rychle dává, dvakrát dává. No, dobrá, to je vaše rozhodnutí, máte na to sílu, máte na to hlas, já tomu rozumím, nicméně abychom tomu zabránili, tak skutečně dohled především Energetického regulačního úřadu se musí změnit. A to jsem si přečetl v novinách, že už jste jednali a že nějakým způsobem fungujete, ale zase si myslím, že k tomu bude potřeba nějaká změna legislativy, která bude naprosto nezbytná. A my jsme připraveni v rozumných věcech fungovat, jo. Já jsem dlouhodobým členem podvýboru pro energetiku, hospodářského výboru a jsme připraveni o rozumných věcech rozumně debatovat.

Pak tady máme jednu věc, na kterou bych upozornit. Je tady Zelená úsporám, kde se mi to všechno líbí, které tady funguje, jenom jeden problém je - to jsem zase zjistil na stránkách Evropské unie - kdy my tady zuřivě vyměňujeme kotle a vyměňujeme tady kotle, které můžou topit zatím i dřevem, i dalšími fosilními palivy, ale pokud jsem se dozvěděl, tak bude časem v globálu zakázána tato podpora, protože Evropská unie si zase vymyslela nějaký nápad, že to není úplně dost ekologické a že to není úplně dost dobré. Takže na to bych také upozornil, abychom nedávali lidem něco, čím by třeba za pět let nemuseli vůbec topit.

Výzkum - vývoj. No, to asi tady na to máme dneska tady paní ministryni, která tady není, ale to nevadí. Já občas k takovým výkřikům rychlého řešení a velmi moderního jsem trošku pesimistický, protože jsem třeba byl svědkem toho, když se nám představoval takzvaný systém Teplátor, což bylo využití vyhořelého jaderného paliva k vytápění měst, sídlišť a podobně, a bylo to představováno velmi dobrým způsobem, až na takovou maličkost, že se tam zapomnělo na manipulaci s jaderným palivem, na bazény při ochlazení paliva, na meziradiační kontrolu a tak dále, která nebyla započítána v tom projektu, a pak to vycházelo efektivně rovná se ZEVO v té době. Takže v tom bych byl taky opatrný a na ty modulární reaktory - no, je to ve vývoji. Budu šťastný, když to bude fungovat.

Pak tady ještě máme takovou jednu věc, která je, a to je renovace budov, a tím pádem úspora energií. No, já jsem sledoval vývoj v Americe, kdy my dneska ještě spotřebováváme víc elektrické energie v zimě, protože topíme, nějak fungujeme a elektrickou energii využíváme. Ale trend v Americe je, že už letní měsíce jsou ve spotřebě elektrické energie nad zimními, a je to z prostého důvodu. Jak bohatnou lidé, tak v létě chtějí komfort, který se jmenuje klimatizace, a ta klimatizace je energeticky náročnější než topení. Takže to jsou věci, které je třeba hlídat a které je třeba předvídat.

Teď pochvala - pochvalu jsem říkal skutečně za jadernou energetiku. Nicméně ještě jednou upozorním, a to je od předsedkyně SÚJB Dany Drábové, která nás dlouhodobě upozorňuje na to, že dneska vysoké školy neprodukují takzvané jaderné odborníky, jaderné inženýry a podobné záležitosti. Ono jich je málo na trhu a nějakým způsobem si je všichni rozebrali. I ona v SÚJB už má problém s náborem těchto odborníků a v případě výstavby a dalších záležitostí bude asi potřeba navázat na vzdělání na vysokých školách, aby tito odborníci vycházeli ať už z ČVUT, třeba i z plzeňské fakulty.

A teď tu máme úplně poslední věc, která je, a to je hlubinné úložiště. Česká republika měla naplánovanou výstavbu hlubinného úložiště řádově myslím v roce 2065, ale vzhledem k taxonomii, kterou zavádí Evropská unie, padla zpráva, že by se to mělo zrychlit a urychlit na rok 2050, což sice z pohledu roku 2022 vypadá, že to je velmi blízko, ale opravdu velmi blízko to není, protože ony nejsou ještě provedeny hlubinné vrty, není proveden základní geologický průzkum. Myslím si, že zde je třeba ještě přitvrdit na Správu jaderných úložišť, protože komunikace s obcemi asi není úplně dobrá. Když jsme byli ve Finsku, Finové nám říkali, že ten problém neměli, že se na to všichni třásli, protože to bylo strašně moc peněz do regionu, strašně moc pro obce, zvýšení zaměstnanosti. Takže i tady je ta cesta, která funguje.

Řekl jsem, že dál nebudu zdržovat, nepotřebuji na všechno odpovědi. Myslím, že je dostanu, pochopil-li jsem správně, že tohle je strategický dokument, že tohleto rozpracování bude, a budeme se o tom určitě bavit. Tohleto je téma, která nezná hranice politiky, takže budu děkovat za odpovědi, a bude to asi od dvou ministrů, bude to od ministra průmyslu a obchodu a od ministryně životního prostředí. Děkuji vám za pozornost a přeji hezký zbytek noci. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane poslanče. Budeme pokračovat. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Bašta. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Bašta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane předsedo vlády, vážení členové vlády, ve svém vystoupení se chci věnovat spíše obecnějším záležitostem, o kterých se tady nemluvilo.

Můj dojem z programového prohlášení i z některých vystoupení tady je, že tato vláda se bude snažit oslabit zbytky naší suverenity. Nedivím se tomu, protože vládní pětikoalice poprvé v novodobé historii České republiky vyhrála volby kvůli bezprecedentnímu zásahu do nich ze zahraničí. Obvyklý závěrečný předvolební podraz, který se již dávno stal součástí české politické kultury, tentokrát nazvaný Pandora Papers, se netajil tím, kdo a v čí prospěch ovlivňuje naše volby.

Již předtím samozřejmě existovalo několik důvodů, proč nešlo Českou republiku považovat za nezávislý stát. Za 29 let samostatné existence totiž ztratila většinu atributů státní suverenity - nemáme skutečnou armádu schopnou ubránit republiku, spíše jen expediční sbor využívaný pro zájmy jiných zemí, které ani nemusejí být našimi spojenci. Nemáme hranice, kterých jsme se dobrovolně vzdali. Migrační krize ukázala, že jsme za to nezískali slibovanou protihodnotu - střeženou vnější hranici Evropské unie. V tom, že jsme v ekonomickém smyslu zaostalým protektorátem západu, především Německa, mluvily už i oficiální vládní statistiky, analýzy. Odliv výnosů překračuje dvakrát příliv investic, v klíčových oborech, jako jsou vodárenství a energetika, dokonce čtyřikrát. Za dobu existence České republiky ještě před covidem objem aktiv v rukou zahraničních vlastníků vzrostl sedmkrát. Příznačné je, že zahrnuje tu nejvýnosnější část ekonomiky. Některá odvětví přešla do zahraničních rukou jenom proto, aby mohla být zlikvidována. Objem majetku v českých rukou zůstal od roku 1993 stejný, jen se neustále zhoršovala jeho kvalita. Mimochodem, toto byl také důvod, proč některé ratingové agentury přeřadily Českou republiku ze seznamu vyspělých zemí mezi rozvojové státy.

Paní docentka Švihlíková napsala knihu, která se jmenuje Jak jsme se stali kolonií. Já s ní tak úplně nesouhlasím, protože k úplnému koloniálnímu statutu, který známe z historie zlaté éry kolonialismu v druhé polovině 19. století, nám chybí už jen přítomnost cizích vojsk na našem území. Zatím nebyla zapotřebí, ale zvýšený tlak na změny v tomto ohledu naznačuje, že jsme znovu považováni za nespolehlivé, které bude třeba hlídat. Naši protektoři v tom mají pravdu. Každá kolonie má dříve nebo později tendenci se postupně emancipovat, a to vždy v historii končilo bojem za nezávislost. Největší vlna dekolonizace začala právě po konci první světové války. Historie se občas opakuje, proto se nacházíme v situaci, kdy lze očekávat období plné nebezpečí, nejistoty, ale také nových příležitostí.

Naším prvním krokem musí být ekonomická emancipace, to znamená postupně se zbavit dosavadního postavení levné evropské montovny a zdroje laciné pracovní síly, energie a surovin. Jako stát závislý na exportu svých výrobků musíme hledat a najít nové trhy, které nám pomohou změnit dosavadní strukturu průmyslové výroby ve prospěch technologických celků s vyšší přidanou hodnotou. Tyto snahy narážejí na bariéru skutečných vlastníků naší ekonomiky. Nejlépe je to vidět na neutuchající mediální kritice prezidenta Miloše Zemana, který tento typ ekonomické diplomacie dlouhodobě prosazuje. Ostatně pan ministr Ivan Bartoš k tomu po Vánocích poznamenal, že naše firmy přece mohou pracovat jako subdodavatelé západních koncernů. To má zabezpečovat nová zahraniční politika české vlády. Takový přístup je pro mě těžko pochopitelný.

Ministerstvo zahraničních věcí, které za normální situace bývá jedním ze symbolů suverenity státu, bylo zbaveno části svých kompetencí. Převedli je na nový úřad pana ministra Mikuláše Beka. Ten dobře pochopil, co se od něho očekává, a pracuje způsobem, jímž si již za pár týdnů v tisku vysloužil označení "ministr pro integraci s Německem". Naopak pan ministr Jan Lipavský dokázal, že on ani za jeho ministerstvo nemíní respektovat v případě Visegrádské čtyřky ani koaliční smlouvu, ani samotné programové prohlášení.

Nechci své vystoupení končit negativně. Jsme na samém prahu jedné z největších krizí od konce druhé světové války. Současná situace v Evropě nasvědčuje tomu, že jsme se po dvou stoletích znovu dostali do situace, kdy zřetelně budeme muset řešit základní otázky naší státní a národní existence. Samozřejmým předpokladem dalšího rozvoje je návrat k plnohodnotnému vzdělávání, které musí reflektovat budoucí potřeby ekonomiky, zejména však vyvést nejmladší generaci z bažiny digitální demence, do níž se mimo jiné dostala v důsledku inkluze. Absolventi českého školství do ní zabředávají.

Výchova digitálního proletariátu opravdu nesmí být naším cílem. Musíme mít na paměti, že již před více než sto lety naše vzdělávací soustava vychrlila takové množství vzdělaných lidí, techniků, lékařů, umělců, pedagogů, že museli hledat uplatnění za hranicemi Rakouska-Uherska, zejména ve státech na východě a jihu od nás. Jejich vliv byl tak výrazný, že se docela vážně mluvilo o české kulturní okupaci Balkánu a carského Ruska. Právě tito vzdělanci velmi usnadnili pozdější ekonomickou expanzi československých firem a zasloužili se o dobrou pověst naší země. A to naši předkové v počátcích národního obrození vlastně začínali úplně od nuly.

Záměrně připomínám české národní obrození, protože na nás dnes leží rozhodnutí, jakou cestou se vydá naše společnost a stát, zda se staneme trvalou součástí skomírající Evropské unie, která se prostřednictvím Green Dealu prozelení až do doby kamenné, dobrovolně podlehne populačnímu a náboženskému tlaku svých jižních sousedů a zdvořile během dvou generací vymře, nebo se vydáme svojí osvědčenou historickou cestou a všem navzdory přežijeme a zachováme si svůj stát, jazyk i kulturu. Prvním předpokladem pro tuto základní změnu politického kurzu představuje odstranění stávajících protinárodních politických elit. V tomto ohledu se spoléhám na současnou koalici, která v rekordně krátké době prokázala tak nebývalou kombinaci ideologické zabedněnosti, arogance a nekompetentnosti, že po pravděpodobně předčasném skončení jejího mandátu se Česká republika vydá cestou obnovy národního státu po vzoru Maďarska a Polska.

Přes tyto naděje, které v novou vládu vkládám, budu samozřejmě hlasovat proti návrhu vyslovení důvěry. (Potlesk z lavic SPD.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane poslanče. Dalším přihlášeným je paní poslankyně Berkovcová Jana. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená vládo, vzhledem k tomu, že se celý svůj profesní život pohybuji v oblasti školství a vzdělávání, tak se zaměřím i na tomto dnešním jednání o důvěře vládě právě na tuto oblast, která mi je profesně blízká.

Jako bývalá učitelka, lektorka, metodička dalšího vzdělávání učitelů jsem s velkým zájmem sledovala vyjádření nového pana ministra školství pana Petra Gazdíka a s napětím jsem očekávala, až představí své nápady a myšlenky, kterými chce dosáhnout zvýšení kvality českého vzdělávacího systému. Bohužel jsem z jeho dosavadních vyjádření trošku zklamaná, protože jsem se nedozvěděla nic nového, převratného. Zatím neslyšíme nic jiného než obecné fráze, proklamace, které jsou jen opakováním vizí a cílů ze Strategie vzdělávací politiky České republiky 2030+. A tady si myslím, že je férové a důležité, aby zaznělo, že tato strategie vznikala v uplynulých letech a zpracovávaly ji odborné pracovní skupiny pod vedením tehdejšího ministra školství pana Roberta Plagy. Myslím si, že tato strategie se z mého pohledu povedla a bývalá vláda si zaslouží určitě poděkování za dobře odvedenou práci.

Strategie 2030+ počítá s řadou opatření, která naše školy posunou kvalitativně dál, proměny obsahu a forem vzdělávání, hodnocení žáků, zajištění rovného přístupu ke vzdělávání, podpory pedagogických pracovníků a mnoho dalšího. Ale před novým panem ministrem stojí jeden velký úkol, a to, jak dostat tyto vize z papíru do reálné praxe. Bohužel, o tomhle se nikde nic nedozvíme, protože v programovém prohlášení vlády o tom není ani slovo. Celá kapitola ke vzdělávání víceméně jen kopíruje cíle z uvedeného strategického dokumentu, aniž by bylo konkrétně uvedeno, jak chce těchto cílů nová vláda dosáhnout. Přitom spousta změn se již nastartovala, v minulém období například revize rámcových vzdělávacích programů, rozvoj digitálních kompetencí, podpora disparitním krajům, podpora nadaným žákům a tak dále.

Takže tato vláda se nyní v podstatě jen poveze na vlně reformních změn ve školství, které již započaly před vaším nástupem a pokračovaly by i bez vás. Ředitelům a učitelům už dávno metodicky pomáhá tyto změny ve školách zavádět Národní pedagogický institut.

Ještě tu mám jedno téma, které mě pálí, a nejenom mě, ale i naše občany. V této souvislosti vám něco ocituji: "Profesionálně a zodpovědně připravíme české předsednictví EU na podzim 2022, zaručíme, že každý člen vlády bude ovládat alespoň jeden cizí jazyk, kterým se bez problémů domluví, budeme důsledně vyžadovat znalost světových jazyků u ministrů a náměstků." Připomíná vám to něco? Ano, to jsou předvolební sliby, ke kterým se před volbami zavázaly koalice SPOLU a Pirátostanu. A jaký je dnes skutečný výsledek? Ze současné vlády se nezvládne cizím jazykem domluvit nejméně pět ministrů, a to jsou jen ti, kteří to přiznali. Někteří se totiž o svých jazykových kompetencích odmítli s novináři vůbec bavit. A ti, co přiznávají úroveň B1 - pro nezasvěcené, to je střední úroveň, která vám možná stačí na dovolené, v restauraci, na tržišti, nikoli však na pracovních mezinárodních jednáních. Takže tolik ke slibům vládní koalice, že do vrcholných funkcí obsadí lidi s výbornou znalostí cizích jazyků. A ne, polština opravdu nestačí, pane ministře Stanjuro a paní ministryně Černochová, prostřednictvím pana předsedajícího. To už mohou všichni tvrdit, že umějí rusky, protože si pamatují pár slovíček a s bídou se podepíšou azbukou. A taky umíme všichni slovensky, že?

Myslím, že nikdo nezpochybní fakt, že angličtina je pro mezinárodní jednání klíčová, a obzvláště při blížícím se předsednictví Česka v EU. To by mě opravdu zajímalo, jak budou tito ministři vést kuloární hovory a budovat osobní vztahy. To se většinou děje bez tlumočníka, a navíc tlumočníci taky něco stojí, a ne málo. Takže i mezinárodní jednání se nám v tomto ohledu dost prodraží.

A s odstupem času je skutečně úsměvné, jak jste se v minulém volebním období ještě jako opozice snažili dehonestovat jazykovou výbavu bývalé paní ministryně Schillerové. Z dnešního kontextu naprosto neuvěřitelné, troufalé a hrubé. Promiňte, ale já mám státní zkoušku z angličtiny, a přesto by se mi z rozhovoru se CNN rozklepala kolena, a nemyslím si, že bych to bez přípravy zvládla. Tomu se může smát pouze ten, kdo absolutně nemá tušení, o čem znalost cizího jazyka je. A na druhou stranu, kdo v minulosti ocenil jazykové kompetence bývalého pana premiéra Andreje Babiše? Jako jediný ze všech předchozích premiérů se bravurně domluvil anglicky, francouzsky i německy. Klobouk dolů! Z vašeho tehdejšího opozičního tábora však nezazněla žádná slova obdivu či uznání. Jako jeho protivníci jste uměli jenom kritizovat a vysmívat se. A teď jste však poslali do vlády své zástupce, kteří se jednoduše prostě sami nedomluví. Takže v tomto ohledu jsem skutečně na stávající vládu zvědavá.

A závěrem jedno doporučení. V dnešní době existuje spousta výukových možností, jak jazykový handicap rychle dohnat. A vím, o čem mluvím, jsem učitelka a lektorka angličtiny. A tak opravdu doufám, že ministři nedělají po večerech nic jiného, než že se intenzivně učí angličtinu, když už to nedělali doteď, a že nám nebudou dělat v Evropě zas tak velkou ostudu. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další je řádně přihlášen pan poslanec Brabec. Připraví se paní poslankyně Šafránková. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, milí kolegové, hezké dobré ráno. Myslím si, že do kuropění to nakonec dotáhneme. Asi nepřekvapivě tady vystoupím k části programového prohlášení vlády, kterou jsem se takřka osm let zabýval z těchto lavic, konkrétně z tohoto místa (ukazuje do vládní lavice), i když moje nástupkyně, paní ministryně Hubáčková sedí na druhé straně, ale jsou to vládní lavice. Je to pohled samozřejmě jiný než opoziční, ale některé věci zůstávají stejné, ať už se na ně díváme z opozice, nebo z koalice.

Když jsem si přečetl programové prohlášení nové vlády, a myslím, že nejenom v oblasti životního prostředí jsem četl, a musím říct, že docela rád, často slova typu: "budeme pokračovat v podpoře, udržíme" a tak dále, což znamená, že programové prohlášení vlády, třeba právě v otázce nebo v oblasti životního prostředí, do značné míry kopíruje naše programy a naši legislativu, kterou jsme buď už realizovali, anebo připravili na Ministerstvu životního prostředí. To je rozumné a určitě se mi nebudete divit, že zrovna tohleto chválím, protože tím zároveň říkáte, že jsme v této oblasti udělali spoustu dobré práce. Ale jsou tam na druhé straně body, se kterými souhlasit nemůžu, a teď vám je rád představím, popřípadě se zeptám.

Začnu oblastí ochrany klimatu, což samozřejmě je oblast, která tady dneska už mockrát byla zmíněna, a konkrétně samozřejmě ten termín, který mnohým nahání hrůzu, mnohým naději, ať už o něm budeme mluvit jako o Green Dealu, nebo v horším českém překladu o Zeleném údělu - tak to možná úděl do jisté míry je. Tady se hovoří, a už to tady taky několikrát padlo, o Green Dealu jako o velké šanci, velké příležitosti. Vzpomínám si na jednoho svého bývalého kolegu, který pracoval celý život v zahraničí, a vždycky říkával, že v angličtině je slovo "výzva" takový eufemismus pro průšvih - často, ne vždycky, ale často. Myslím si, že v češtině je to někdy podobné. Já tady na jedné konkrétní věci, se kterou jsem poměrně dobře obeznámen, si hned troufnu říct, že vláda tam má jednu ambici, kterou považuji za nereálnou, a to je, že je cílem připravit do poloviny letošního roku dopadové studie na jednotlivé návrhy Green Dealu, nebo na jejich část, předpokládám. To je totiž nereálné v situaci, kdy Evropská komise, a to všichni víme, tahá jednotlivé návrhy z balíčku Fit for 55 jako králíky z klobouku a celá řada z těchto návrhů se zásadními dopady na českou ekonomiku i peněženky našich občanů prostě není zatím známá do té míry, anebo pouze v obecných rysech bez detailů, že je velmi složité dělat dopadové studie na něčem, kde samozřejmě ten ďábel se skrývá, jak víme, vždycky v detailu.

Návrhy na zákaz provozu nových vozidel na fosilní paliva od roku 2035 nebo omezení vytápění plynem jsou takovou tou mediálně nejatraktivnější částí, ale jsou opravdu jenom tou pověstnou špičkou zeleného ledovce, protože je úplně jasné, že je tam celá řada dalších věcí, a už to tady dneska zaznělo. Je to třináct evropských směrnic, nařízení, která pokrývají v podstatě všechny oblasti ekonomiky, nejenom od energetiky přes dopravu, služby, skládkování a tak dále a tak dále, je toho strašně moc. A zdaleka ne všechno v tuto chvíli v rámci balíčku Fit for 55 je jasné, je známé na to, abychom si mohli myslet, že lze na to dělat nějaké relevantní dopadové studie. Je jasné a všichni to víte, ví to nová vláda, víme to i my, že významná část vyjednávání o tom balíčku bude nejenom na francouzské předsednictví, ale bude i na české předsednictví samozřejmě a nebude to jednoduché, ale bude i na švédské předsednictví, které půjde po nás. To znamená, celý ten balíček, který je teď rozložen do vyjednávání do dalšího minimálně roku, roku a půl, samozřejmě ještě zabere spoustu času.

Ale co mě na této kapitole zaujalo zvláště, a tady si dovoluji ocitovat doslova: "Představíme novou politiku ochrany klimatu v České republice, která zohlední nové ambiciózní cíle Evropské unie do roku 2030 a stanoví vodítka pro dosažení cíle klimatické neutrality nejpozději do roku 2050." Což o to, politiku ochrany klimatu a její harmonogram jsme na Ministerstvu životního prostředí stanovili už před nějakou dobou. Ale - a nechci slovíčkařit, ale je to velmi důležité - tady se přímo mluví o tom, že nová vláda chce stanovit vodítka pro dosažení cíle klimatické neutrality nejpozději do roku 2050. A tady se chci zeptat paní ministryně životního prostředí, popřípadě kolegů, zda je tím míněno dosažení klimatické neutrality České republiky, protože to by byla zásadní změna, protože my jsme na klimatickou neutralitu České republiky jako samostatné členské země Evropské unie nikdy nekývli. My jsme vždycky hovořili o tom, že chceme přispět ke klimatické neutralitě Evropské unie do roku 2050, ale nikdy jsme neřekli ani neslíbili, že by se mělo jednat o klimatickou neutralitu České republiky. A to je, vážení, sakra rozdíl, protože my jsme v současné politice ochrany klimatu modelovali situaci, co by to pro Českou republiku znamenalo, kdybychom snížili emise CO2 o 80 % do roku 2050 oproti roku 1990. I to je spojeno s astronomickými náklady, na kterých se mimo jiné shoduje, třeba i ve svých odhadech, Evropská komise nebo i další společnosti, další subjekty, které to modelovaly. Když se podíváte na současnou politiku ochrany klimatu, tak i to pouze, a to pouze je v obrovských uvozovkách, snížení o 80 % by prostě bez zcela revolučních a z dnešního pohledu takřka science-fiction změn, především v dopravě, vytápění budov a tak dále, bylo zcela nereálné. A to hovoříme, znovu říkám, pouze o osmdesáti procentech.

Jak jsem už tady několikrát říkal - odpusťte mi ten bonmot, zrovna já ho používám rád, protože se mě to týká - s těmi procenty je to jako při hubnutí. Ze začátku to jde relativně dobře, ale pak už každé kilo zatraceně drhne. A přesně tak je to při snižování emisí zhruba od 60 % snížení dál a od těch 80 % nahoru už je to extrémně složité a taky extrémně drahé, a každé procento, protože už prostě nemáte žádnou rezervu.

Já si dobře vzpomínám, když jsme tady o tom hovořili několikrát v této Sněmovně, ale i třeba v Senátu, že především někteří politici z Občanské demokratické strany - pan kolega Adamec, ale nejenom on, tak když jsem hovořil o klimatické neutralitě, a to jsme hovořili o té evropské klimatické neutralitě, nadskakovali na židlích, zaznívaly tady výrazy typu "papežštější než papež", gold-plating a takové ty věci, a dívali se na to opravdu velmi nelibě. A já tady poprvé, a teď nevím - jestli jsem to dobře pochopil, možná že ne, tak pak bych jenom požádal, aby to bylo vysvětleno - zda opravdu tato vláda má ambici poprvé říct, že usiluje o klimatickou neutralitu České republiky, tedy že opravdu chceme být nejpozději do roku 2050 klimaticky neutrální, to znamená, že všechny vypuštěné emise CO2 by zároveň musely být nějakým způsobem zachyceny, což je úplně revoluční novinka oproti všemu, co tady zatím zaznívalo.

A musím říct, že pokud by to takhle bylo, tak by to pro mě bylo obrovské překvapení, že tento závazek se tady objevuje ve vládě, kde ODS hraje klíčovou roli. Inu, časy se mění. Ale říkám znovu, možná že jsem to dobře nepochopil a že to je stále ještě jenom příspěvek České republiky ke klimatické neutralitě Evropy, protože samozřejmě je úplně jiná situace, když se díváme na podmínky a cenu klimatické neutrality nebo náklady klimatické neutrality například v zemích typu Švédska, Dánska nebo Rakouska s jejich geografickou polohou, s jejich klimatickými podmínkami, s jejich možnostmi obnovitelných zdrojů oproti České republice jako jedné z nejprůmyslovějších zemí - v Evropě, v centru, bez moře a tak dále. Takže tohleto jsou věci, které jsou velmi zajímavé, a pokud je to takhle míněno, pak tedy je to opravdu průlom. Ale pak je potřeba si říct, že ty náklady budou opravdu astronomické a že všechny evropské fondy, které máme k dispozici a budeme mít k dispozici v příštích letech, tak budou tvořit jenom malou část toho, co tato změna bude stát. Protože tady se bavíme o mnoha bilionech korun, mnoha tisících miliardách korun k dosažení.

A jsem velmi zvědavý na novou politiku ochrany klimatu, která bude tyto podmínky obsahovat, protože když se opravdu s tím seznámíte, zjistíte, že v tu chvíli už nesmí tady být byť jediný vůz nebo jediný vlak nebo cokoli, co si vzpomenete, na fosilní paliva. Vytápění budov musí být řešeno úplně skutečně revolučně, ale samozřejmě včetně i ve starých domech, nejenom v nových budovách, které budou postaveny. A buď tady házíme čísly, a je nám jedno, jak to dopadne, protože - a to si myslím, že je trošku taková ta pohádka o císařových nových šatech - že politici rádi - ale to se netýká jenom českých politiků - slibují velmi snadno do roku 2050 něco, protože velmi pravděpodobně nebudou v té době ve funkci a někteří ani na světě, ale hůř se to dosahuje v roce 2030, kam samozřejmě náš horizont vidíme podstatně lépe. Takže to je pro mě zásadní věc.

Pojďme dál. Dále se zde hovoří, a už to tady padlo, o podpoře fotovoltaických zařízení na minimálně 100 000 střechách do roku 2025. To je určitě ambiciózní scénář. Chtěl bych jenom připomenout, že základ pro tento cíl jsme na Ministerstvu životního prostředí vytvořili úspěšným programem Nová zelená úsporám, který už za rok 2021 trhala rekordy a ten zájem stále stoupá. Ale samozřejmě 100 000 střech za pět let znamená poměrně velkou ambici především v kapacitách realizačních. A to už tady padlo, nechci opakovat to, co říkal třeba kolega Roman Kubíček a další. Peníze by měly být k dispozici v rámci programu Nová zelená úsporám, popřípadě Národního plánu obnovy nebo Modernizačního fondu. A jenom bych tady chtěl zmínit, a paní ministryně Hubáčková to ví, že tento typ investic je velmi dobré kombinovat s dalšími investicemi, které například slouží i ke snížení energetické spotřeby nebo energetické náročnosti budov, zateplování, výměna oken a tak dále, popřípadě využití dešťové či odpadní vody, aby občané, když už dělají takovou investici, tak to neskončilo jenom fotovoltaickým panelem, ale bylo možno opravdu využít nějakou synergii těchto opatření. Takových projektů jsme už dělali několik desítek tisíc v uplynulých letech. To znamená, tady vidím ten horizont, respektive tu ambici jako vysokou, ale splnitelnou. A domnívám se, že je to cesta.

Další velmi důležitou oblastí, kde se částečně shodujeme jako hnutí ANO s plánem nové vlády v rámci programového prohlášení vlády, ale ne zcela, je samozřejmě otázka vody, udržení vody v krajině, adaptačních opatření. I tady programové prohlášení vlády vychází především z toho, co Ministerstvo životního prostředí velmi úspěšně dělalo už od roku 2014, kdy jsme po mnoha letech, kdy se bojovalo především s povodněmi nebo proti povodním, konečně začali jako nová vláda bojovat se suchem nebo čelit suchu, protože on ten boj s přírodou vždycky samozřejmě je trošku protimluv, s přírodou se to vyhrát nedá, a ani myslím bychom přírodu porážet neměli. Ale je to způsob, jak Česká republika čelí něčemu, co je jasné, co myslím, že čím dál tím méně lidí pochybuje o tom, že skutečně k nějakým změnám dochází. Tady jsme realizovali mnoho tisíc projektů, jakým způsobem zadržet vodu ve městech, jakým způsobem zadržet vodu v krajině. Ale tady mi u tohoto bodu chybí daleko detailnější závazek, kolik obyvatel obcí například bude připojeno na nové zdroje pitné vody či kanalizaci, kolik obcí získá možnost postavit třeba domovní čistírnu odpadních vod, kolik stromů bude vysázeno? Prostě měřitelné, hodnotitelné parametry. Rozumím tomu, že vláda nemá asi zájem příliš ty hodnotitelné parametry tam dát, protože je to jednodušší z hlediska kontroly pro ni. Lépe se určitě v uvozovkách hodnotí lépe pro ni, hůře pro veřejnost, média či opozici obecné závazky nebo klišé.

Peníze na tato opatření už jsou v rámci vyjednávání o novém operačním programu Životní prostředí v zásadě zajištěny. Myslím, že ten program je dobře zajištěn, a nejenom v OPŽP, ale samozřejmě i v dalších programech. Ale co mě tady zarazilo, a jsem rád, že je tady... (Rozhlíží se.) ... je tady, i pan teď nově ministr práce a sociálních věcí, ale samozřejmě ještě stále minimálně myšlenkově určitě bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka, se kterým jsme zakládali skupinu VODA-SUCHO, a celou řadu věcí jsme připravovali. A tady mě velmi zarazilo, a já znovu budu citovat jeden cíl vlády, který mi připadá hrozně v tomto případě nedostatečný. Tady se přímo říká: "Budování nových vodárenských nádrží dovolíme jen výjimečně a pro účely zásobování obyvatel pitnou vodou." Zase, nechci slovíčkařit, ale z toho pro mne vyplývá, že vláda nechce pokračovat v přípravě výstavby přehrad, které mají jiný účel než vodárenský, tedy vodárenský, to znamená pro pitnou vodu. Třeba protipovodňový účel, zdroj vody pro zemědělce, průmysl či rekreační účely. Tady jenom připomínám, že výstavba nebo příprava nevodárenských nádrží, tedy říkejme jim vodních nádrží nebo přehrad, byla dlouhodobě ve strategických plánech Ministerstva zemědělství, a to i za doby, kdy právě ministrem byl Marian Jurečka. A pamatuji si dobře, protože těch jednání jsme samozřejmě absolvovali spoustu, že to bylo právě Ministerstvo zemědělství, které velmi tlačilo, aby počet projektů byl podstatně větší, než si třeba přálo Ministerstvo životního prostředí, například z důvodu střetů s ochranou přírody. Nakonec jsme se ale dohodli na kompromisu, a myslím si, že na dobrém kompromisu. Z toho nakonec vznikl aktualizovaný seznam míst v České republice, která budou dále rezervována pro výstavbu vodních nádrží. Znovu říkám, vodních nádrží, ne vodárenských. Opět nechci tady školit z terminologie, ale jestliže hovoříme o vodárenské nádrži, bavíme se o nádrži s pitnou vodou. A já se ptám, a to je dotaz, který tady vznáším spíš jenom takhle obecně, a o to více, že je skoro čtvrt na čtyři ráno, a vlastně si ani nikdy nepamatuji, že by mě ve čtvrt na čtyři ráno poslouchalo takovéhle poměrně rozsáhlé plénum, a možná že si moc fandím, že mě poslouchá, ale... (Reakce v sále.) Tak na něčem se shodneme. Ale myslím, že je to docela zásadní otázka, pro mě tedy určitě, a myslím si, že i pro mnoho lidí, kteří nás sledují, nebo budou nás sledovat ze záznamu, ale tak pesimistický bych nebyl.

A znamená to tedy, že vláda tímto, co říká v programovém prohlášení, že tedy bude podporovat pouze vodárenské nádrže, a to ještě výjimečně, znamená to tedy, že nebude dál pokračovat v přípravách vodních nádrží, které jsme zahájili my nebo ještě předchozí vláda včetně vlády, kde byl pan Marian Jurečka ministrem zemědělství? A to jsou třeba nádrže typu Senomaty, Šanov, Kryry, to je právě na Rakovnicku nebo Žatecku, a další, Lounsku, ale hlavně Rakovnicku. Pokud ano, považuji to za velkou chybu a nechápu ten obrat o 180 stupňů, především tedy v resortu zemědělství. A chci jenom připomenout, že hnutí ANO mělo ve svém programu podporu všech připravovaných vodních nádrží jako Nové Heřminovy, Skalička, Vlachovice a právě i tyhle.

Jsem přesvědčen, že vodu držet v České republice je potřeba, opravdu, abychom to dělali důsledně, jakýmkoliv způsobem, mnoha tisíci opatřeními v krajině, ve městech, v obcích, a jedna z nich je právě zadržení vody prostřednictvím vodních nádrží. A proto mě překvapuje, že takhle zásadní věc, takhle zásadní změna v době, kdy já jsem přesvědčen, že sucho bude trvat i dál, možná teď máme pocit, že nakrátko ustoupilo, ale myslet si, že sucho skončilo v České republice na věky věků, to bychom udělali stejnou chybu, jako udělali naši předchůdci, kdy tohle nebezpečí, které tady hrozilo a o kterém vědci hovořili dlouho, podcenili.

Dále vláda chce předložit ještě letos návrh na ústavní ochranu vody. Ani to není úplně nic nového, protože tři různé verze už ve Sněmovně byly v minulém období, pouze nebyly doprojednány, protože byla - řekněme nebyla, když to řeknu eufemisticky nebo něžně, shoda na všech, ale spolupracovala na nich i Ministerstva zemědělství a životního prostředí, a tudíž i v této věci bude mít určitě nová paní ministryně na čem stavět, protože samozřejmě základ nové legislativy v rámci ústavní ochrany vody tady je.

My jsme měli založenou společnou pracovní skupinu, kde dokonce seděli i ústavní právníci, a bude to velmi zajímavá debata, na kterou i já osobně se velmi těším, protože bude strašně záležet na tom, co z toho nakonec zbude, aby to nebyla jenom nějaká falešná prázdná deklarace, že něco chceme, ale aby to opravdu mělo nějaký účel. Přiznám se - a možná, že jsem to přehlédl - že v konečné verzi programového prohlášení vlády jsem nenašel ani závazek pokračovat v pilotním projektu monitoringu kvality od velkých vodních toků, kdy první automatická měřicí stanice byla nedávno zprovozněna na řece Bečvě. A jsem přesvědčen, že určitě by mělo smysl po vyhodnocení provozu pokračovat i na dalších řekách. Vím, že to měly stejně jako my koalice ve svém volebním programu, ale nevím, možná že jsem to přehlédl, nenašel jsem to v konečné verzi programového prohlášení.

Pokud jde o další návrh, tedy změnu legislativy v oblasti šetření ekologických havárií a zvýšení pokut, tak tady připomínám, že opět na Ministerstvu životního prostředí je připravena novela vodního zákona, která i tuto záležitost řeší, a stačí ji jen oprášit a předložit, samozřejmě pokud se s ní nová vláda ztotožní, ale v každém případě již prošla meziresortním připomínkovým řízením, lze s ní pracovat a lze ji určitě využít i jako nosič těchto změn, o kterých hovoříte.

Stejně tak v oblasti ochrany zemědělské půdy, zemědělského půdního fondu je navrhovaná novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která se objevuje v programovém prohlášení vlády, součástí legislativního plánu minulé vlády, a i v této věci se začalo připravovat už konkrétní řešení. V oblasti ochrany ovzduší se domnívám, že také je velmi na co navazovat, protože - a už to tady dneska zaznělo - dýcháme nejlepší kvalitu ovzduší za poslední desítky let a tady jeden z našich klíčových projektů kotlíkových dotací - jsem rád, že nová vláda přebírá tento projekt, ale vadí mi tady, že se objevuje pouze obecný příslib zajištění dostatku finančních prostředků na tento projekt.

A je tady řečeno, že k výměně neekologických zdrojů musí dojít co nejdříve. No, to ano, protože povinnost odstavit nejstarší kotle je tady už od roku 2012, ještě za vlády ODS, tenkrát na to bylo deset let, a těch deset let uteklo jako voda a letos v září by k tomu mělo již dojít. To znamená, tady zase ty peníze jsou částečně zajištěny z operačního programu Životní prostředí, vyjednány s Evropskou komisí a část by měla potom plynout z Národního plánu obnovy. Paní ministryně to už dobře ví, že ve spolupráci s krajskými úřady chceme vyměnit dalších 150 000 kotlů, starých neekologických kotlů, že je ten cíl, my jsme ho jako hnutí ANO měli v programu. A já tady v této oblasti postrádám naprosto jasný a konkrétní závazek vlády, jak pomůže, dál bude pomáhat lidem vyrovnat se s touto největší změnou lokálního vytápění minimálně za posledních padesát let, protože ty termíny jsou jasné, a já jsem přesvědčen, že kotlíkové dotace, Nová zelená úsporám, další projekty, další programy lidé znají a vítají je.

V oblasti ochrany přírody a krajiny programové prohlášení vlády navrhuje rozšíření ploch velkoplošných chráněných území. Jen připomenu, že koalice SPOLU původně ve svém volebním programu navrhovala zdvojnásobit plochu nejpřísněji chráněných území a vyhlásit dva nové národní parky, Křivoklátsko a Soutok. V programovém prohlášení vlády se nakonec objevuje pouze obecně rozšíření chráněných území a dva nové národní parky. Tady se shodneme s koalicí na cíli vyhlášení nového národního parku Křivoklátsko, který jsme už začali připravovat i ve spolupráci se Středočeským krajem, s krajským úřadem, ale musím říct, že mám jiný názor určitě na národní park Soutok, protože jsem přesvědčen, že daleko lepší způsob a forma ochrany tohoto vzácného území byla podobou chráněné krajinné oblasti, a ne národního parku, což mimo jiné si myslím, že jsme ve shodě i s názorem regionu.

O národním ptáku už tady toho padlo dost, takže tady - byť ano, nabízelo se to, ale byl by to samozřejmě střet zájmů, který bych si ani nedovolil navrhnout - na konci tedy krátká rekapitulace i bez ptáka. Celkově je programové prohlášení vlády na můj vkus nejenom v oblasti životního prostředí mnohem méně konkrétní, než by bylo třeba, vzhledem k obrovské důležitosti agend životního prostředí, kdy - troufám si říct - se z resortu životního prostředí stala opravdu velmi bohatá nevěsta. A troufám si říct, že jsme se na tom taky poměrně významně podíleli i tím, kolik peněz se podařilo zajistit pro resort životního prostředí. Je tam až příliš mnoho obecných výrazů typu "zvážíme, zasadíme se, podpoříme" - a jak už jsem říkal, je tam poměrně málo konkrétních závazků, za kterých by bylo potom možno vládu hodnotit, posuzovat. Ale říkám, možná je to záměr vlády, aby to bylo obecnější, ale v každém případě to není dobře.

V hlavních prioritách vychází programové prohlášení částečně i z legislativy a z programů, které jsme připravili na MŽP. Tam samozřejmě můžete počítat s naší podporou i s mojí osobní podporou, ale jsou tam věci, a já jsem některé jmenoval, například právě omezení výstavby vodních nádrží nebo velmi sporná klimatická neutralita České republiky do roku 2050 - pokud to opravdu takhle je, kde určitě s naší podporou nemůžete počítat.

A znovu říkám, jsem velmi překvapen, že na tom byla shoda i v rámci pětikoalice, protože tam jsem to viděl velmi, velmi ostré a troufám si říct, znova říkám, že to je opravdu velmi překvapující. To znamená, budeme podporovat vládu všude tam, kde je to v souladu s našimi prioritami, které jsme prosazovali od samého počátku našeho fungování ve vládě - zadržení vody v krajině, zajištění dostatku pitné vody pro obyvatele, pokračování úspěšných programů, jako je Nová zelená úsporám, kotlíkové dotace a Dešťovka, pokračování přípravy České republiky na dopady klimatické změny, prostě pokračování neaktivistické ochrany životního prostředí, která odpovídá historii, geografické pozici a také ekonomické pozici České republiky, což neznamená, že nemůže být ambiciózní, ale nemůžeme prostě mít stejnou ambici, jako mají severské země nebo jako Rakousko. Já myslím, že to je prostě jasné.

Určitě nepodpoříme případný servilní přístup k legislativní smršti, která se k nám řítí v rámci Zeleného údělu a balíčku Fit for 55. Znovu říkám, že jenom připomínám, že všechny stávající i budoucí evropské fondy, domácí fondy zaplatí jen výrazně menší část astronomických nákladů, které budou vzhledem k pozici České republiky s přechodem na nízkoemisní, nebo dokonce bezemisní ekonomiku spojeny. A sama Evropská komise potvrzuje, že pro Českou republiku bude taková transformace daleko dražší, násobně dražší než třeba pro naše západní sousedy.

Takže v dílčích věcech může vláda počítat s naší podporou, ale celkově, a to vás asi nepřekvapí a asi vás to podle toho, co říkal pan ministr Jurečka, ani nezklame, a vlastně o to ani nestojíte, nepodpořím programové prohlášení vlády pro jeho celkovou vágnost, nedostatek konkrétních cílů a některé nepřijatelné ambice. Děkuji vám v tomto brzkém ránu za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkujeme. Další přihlášená je paní poslankyně Šafránková. Paní poslankyně, prosím, máte slovo. Připraví se pan poslanec Novák.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi se také vyjádřit v tuto noční hodinu k programovému prohlášení nové vlády v oblasti sociální a rodinné politiky z pohledu SPD.

Celkově se bohužel jedná o materiál plný teoretických proklamací bez konkrétního obsahu. Jde o soubor obecných frází, ve kterém chybí náznak faktické podoby řešení a realizace vytčených cílů. Dále jde o program na první pohled nesmírně nákladný, ve kterém současně zcela absentuje popis toho, kde chce vláda na své záměry získat zdroje financování. To považujeme za nezodpovědné a například v důchodové oblasti už za čistý hazard s budoucností. Za znepokojující pokládáme i jednoznačné tendence směřující k privatizaci některých částí sociálního systému a snahy učinit z některých sociálních služeb v podstatě předmět podnikání.

Je rovněž nanejvýš alarmující, že se vláda v této části programového prohlášení konkrétně nevyjadřuje ke směrnici work-life balance, kterou nám Evropská unie nařizuje aplikovat do našeho právního řádu už v letošním roce a která by dramaticky zhoršila náš nastavený systém mateřské a rodičovské dovolené, peněžité pomoci v mateřství a rodičovského příspěvku. SPD tuto směrnici jednoznačně odmítá i za cenu střetu s Bruselem. Prioritní je pro nás zájem České republiky a jejích občanů.

Vysloveně nepřijatelný je pak pro nás vládní záměr zjednodušit podmínky pro příliv pracovní síly, což je v překladu podpora masivní pracovní migrace se všemi jejími negativními následky, například v podobě snižování ceny práce a mezd českých zaměstnanců anebo ve formě bezpečnostních problémů v lokalitách, kde se zahraniční pracovníci koncentrují. To je cesta, po které se vydat nesmíme, naopak mzdový dumping a veškeré negativní jevy spojené s hromadnou pracovní migrací a takzvaným agenturním zaměstnáváním musíme minimalizovat.

Základním pilířem sociální a rodinné politiky musí být logicky zásadní, výrazná, systémová a dlouhodobá podpora rodin včetně podpory porodnosti. Odhodlání provést takové kroky v programu vlády postrádáme. V SPD za ně považujeme opravdu citelné zvýšení daňových zvýhodnění na děti, daňových bonusů a dalších daňových slev pro pracující rodiny a manžele, které v praxi budou znamenat to, že pracující rodiny s dětmi nebudou platit téměř žádné daně z příjmu, respektive že rodiny s nižšími příjmy budou mít zápornou daň, budou dostávat daňové vratky. Příslušné zákony už jsme předložili v minulém i v tomto volebním období.

Dalším takovým systémovým krokem je zavedení státních půjček pro pracující rodiny s dětmi za výhodných podmínek se snižováním splácené částky vždy po narození dalšího dítěte v rodině a poskytnutí příspěvku na splácení hypotéky rodinám v době, kdy jeden z rodičů pečuje o dítě v rámci rodičovské dovolené. Pracujícím rodičům chceme zvýšit porodné na první a druhé dítě a poskytnout jim porodné i u třetího a každého dalšího narozeného dítěte a pro pracující matky dětí předškolního věku navrhujeme zavést zkrácený pracovní týden v délce třiceti hodin za plnou mzdu, kdy rozdíl v mzdových nákladech by zaměstnavatelům doplácel stát. Toto jsou konkrétní návrhy SPD naproti bezobsažným tezím vládního programového prohlášení. Ze všech těchto důvodů také požadujeme zakotvit do Ústavy České republiky definici institutu manželství a rodičovství jako vztahu muže a ženy a institut rodiny jako společenství, které tvoří rodiče, muž, žena a děti a které si zaslouží speciální ochranu a podporu ze strany státu.

Prohlášení se také prakticky vůbec nevěnuje problematice takzvaných nepřizpůsobivých, což je zneužívání sociálních dávek osobami dlouhodobě se vyhýbajícími práci a podvádějícími naše úřady a náš stát. Za SPD jsem v této oblasti v minulém volebním období předložila komplexní návrh zákona na návrat spravedlnosti a řádu do této oblasti. Tento návrh zablokovala součást nové vládní koalice - Pirátská strana. Uvidíme, jak se k návrhu, který jsme již předložili znovu, postaví nová vláda jako celek. Postaví se na stranu slušných a pracujících občanů? Myslím, že ne.

Prohlášení se prakticky vůbec vážně nezabývá řešením tíživé situace našich zdravotně postižených spoluobčanů. Chybí zde jasné vyjádření k systematice nastavení invalidních důchodů, kde hnutí SPD prosazuje jejich razantní zvýšení, zejména co se týče invalidity třetího stupně u občanů, kteří si ze zdravotních důvodů svůj příjem nemohou zvyšovat prací. I oni musí mít právo důstojně žít, například tak, že budou mít nárok na invalidní důchod ve výši minimální mzdy, což SPD také prosazuje.

S touto problematikou úzce souvisí i nutnost provést zásadní reformu systému lékařské posudkové služby, která například umožní provést kontrolu a revizi rozhodnutí o posouzení invalidity u všech občanů, kteří se jimi cítí být poškozeni a které objektivně poškodila reforma systému invalidních důchodů účinná od roku 2010. Doslova akutně nutné je pak zvýšení příspěvku na péči pro zdravotně postižené občany závislé na péči jiných osob v domácím prostředí v prvním a druhém stupni závislosti, kdy jim současná výše těchto příspěvků naprosto nestačí na důstojný život a pořízení základních asistenčních služeb. I tento návrh zákona jsme za SPD již podali. Stejně tak nám v prohlášení chybí alespoň náznak návrhu scénáře nápravy situace v oblasti náhradní rodinné péče, tedy pěstounství, a vůbec péče o osamělé, opuštěné a ohrožené děti. Poslední novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí její neuspokojivý stav nevyřešila, spíše naopak. Nepromyšleným zrušením kojeneckých ústavů ohrozila budoucí péči o opuštěné děti do tří let věku a zhoršení situace nízkopříjmových a seniorních dlouhodobých pěstounů. To musíme napravit.

V prohlášení absolutně chybí jakákoliv zmínka vztahu sociálního systému k našim živnostníkům, což považujeme za neodpustitelné zejména v souvislosti s likvidačními dopady vládních omezujících opatření v posledních dvou letech na tuto skupinu občanů. Stát musí dát živnostníkům možnost dosáhnout na důstojné starobní důchody kombinací různých nástrojů. Covidová krize rovněž ukázala nutnost zavedení plošného nemocenského pojištění pro živnostníky bez zvyšování povinných odvodů, které musí zahrnovat kromě práva na takzvanou nemocenskou i právo na vyplácení ošetřovného v případě péče o nemocné dítě. I tyto návrhy jsou součástí programu SPD.

Na konec si nechávám otázku důchodového systému. Asi se všichni shodneme na tom, že jeho rychlá reforma je nezbytná, nebo se stane neudržitelným a současná střední a mladá generace se po dosažení důchodového věku ocitne v situaci neudržitelné příjmové chudoby. Ještě než se o této reformě začneme reálně bavit, ovšem musíme urychleně zvýšit starobní důchody nízkopříjmovým seniorům na úroveň minimální mzdy. Je to nezbytný systémový krok a příslušný návrh zákona z pera SPD už je opět zde ve Sněmovně. Naprostým základem jakékoliv důchodové reformy musí být již zmíněné nastavení podmínek maximální podpory porodnosti v pracujících rodinách, které v dlouhodobém horizontu zajistí dostatečný počet plátců sociálního pojištění, ze kterého budeme budoucí důstojné důchody financovat. Pak jsou zde samozřejmě i důležité přechodové nástroje, například maximální podpora těch osob, které dobrovolně pracují i v důchodovém věku a drží důchodový systém nad vodou. Těm musíme jednak budoucí důchody razantně, ne kosmeticky, zvýšit a také jim musíme odpustit daň z příjmu. Samozřejmě odmítáme zvyšování věku odchodu do starobního důchodu ze současných 65 let.

Co se týče povinné doby odvádění důchodového pojištění, považujeme za nezbytné, aby se do ní počítala mimo jiné řádná péče o děti předškolního věku, veškerá pěstounská péče, péče o zdravotně postiženého člena rodiny či veškeré řádné studium do šestadvaceti let věku, tedy životní situace a činnosti, které jsou plnohodnotnou obdobou či alternativou práce, zaměstnání či podnikání a jsou pro společnost přínosem a veřejným zájmem.

Ještě bych také chtěla dodat, že v SPD jsme proti zavádění jakéhokoliv typu povinného penzijního spoření v soukromých fondech různých forem. Jakýkoliv způsob vyvádění peněz z průběžného důchodového systému je pro nás nepřijatelný. Tím bych chtěla na toto vládu jenom upozornit, kdyby je něco takového jenom čistě náhodou napadlo.

Dámy a pánové, vzhledem k tomu, co jsem právě řekla, a i z dalších důvodů, které zde již zmínili a ještě zmíní moji kolegové z SPD, nemůže vláda pana premiéra Petra Fialy získat mou důvěru. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkujeme, paní poslankyně. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Novák. Pane poslanče, máte slovo. Připraví se pan poslanec Vondráček.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, vážení přítomní ministři, ministryně, kolegyně, kolegové, já se dnes spíše přímo než na vládu, která nás dnes, doufám, že to není tak, jak to zmínil pan Jurečka, možná nepotřebuje, nicméně všichni jsme zvolení poslanci a bod se jmenuje Žádost vlády o vyslovení důvěry... (Poslanec se odmlčel kvůli hluku v sále.)

Jenom upozorním pana předsedajícího, aby upozornil kolegy, aby na mě nemluvili v průběhu projevu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, máte pravdu, pane poslanče. Prosím všechny poslance a poslankyně, aby nevyrušovali řečníka od jeho projevu. Pane poslanče, prosím, pokračujte.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuju moc a kolegy upozorňuji, že si počkám, když bude potřeba. Dobrá. Prostě se na vás, vážení žadatelé o důvěru, obracím jako jeden z poslanců opoziční strany, ale zároveň se na vás obracím jako váš kolega poslanec, který by s vámi rád solidně komunikoval. Všichni, co tu sedíme, jsme byli zvoleni ve svém kraji a za svůj kraj, a tak bychom dnes, kdy vláda vzešla z říjnových voleb, žádá o důvěru, měli plány její práce zvané programové prohlášení posuzovat podle toho, co dobrého nebo i špatného přinese do našich domovských krajů. Já jsem hrdým poslancem zvoleným za Zlínský kraj, za kraj s druhou nejnižší průměrnou mzdou, a proto mne v neposlední řadě zajímá, jak se práce vlády v příštích čtyřech letech odrazí v životech občanů mého kraje.

Prostudoval jsem si vládní programový dokument a musím konstatovat, že mě tak docela nepřesvědčil nikoliv jen formou, ale především obsahem. Ono vlastně po tom, co už vláda, která mě také dnes žádá o vyslovení důvěry, stihla předvést, mám docela jasno, jak to ve skutečnosti s občany naší země myslí. Občany naší země v situaci, kdy bojují nejen s omezeními způsobenými covidem, ale také s problémy cen energií, s inflací, která zvedá další ceny, nejen potravin, ale i vody, svozu odpadu, jízdného a podobně, skutečně nemůže uspokojit, že tato vláda slibuje, že se bude snažit, nebo deklaruje, co by chtěla. Občan naší země - a samozřejmě i já - chce ale slyšet, co se skutečně stane, jaká jsou konkrétní řešení, kdy se občan bude moci svobodněji nadechnout a zda se zlepší kvalita jeho života.

Můžete předchozí menšinový kabinet vláčet zleva doprava, ale rozhodně mu nemůžete upřít, že řešil aktuální problémy. A co víc, předchozí vláda vám tu, pane premiére, nechala několik řešení a návodů, jak postupovat. Všechny jste buď odmítli, zablokovali nebo ve vší tichosti rušíte a stahujete ze Sněmovny. Docela mě překvapilo, že například návrh předchozí vlády, aby se část prostředků získaných z emisních povolenek, použila na podporu občanů postižených prudkým nárůstem cen energií, jste stáhli ze Sněmovny. A proč mě to překvapilo? Protože v programovém prohlášení doslova pod jednou odrážkou píšete: "Budeme jednat o navýšení prostředků v Modernizačním fondu a jejich skutečném využití pro transformaci a modernizaci země. Prostředky Modernizačního fondu a z výnosu emisních povolenek využijeme efektivně k modernizaci energetiky, teplárenství, průmyslu i úsporných opatření, ze kterých budou těžit občané i malí a střední podnikatelé. Prostředky budou využity i na kompenzaci dopadu energetické krize." Ano, právě v té poslední větě říkáte, a já vám ji zopakuju: "Prostředky budou využity i na kompenzaci dopadu energetické krize." V podstatě totéž, co bylo v návrhu předchozí vlády, který jste stáhli ze Sněmovny. Proč? Protože nebyl váš. Já jsem myslel, že vám jde o občana a pomoc, v podstatě ale asi ne. To není jediný případ, což koneckonců potvrdil i pan ministr zdravotnictví Válek při dotazu redaktora Veselovského ohledně řešení covidu vaší vládou. Dozvěděl jsem se totiž, že covid budete řešit stejnými či podobnými opatřeními jako předchozí vláda, ale pozor, lépe. Super! To jsou vaše řešení. Prostě to uděláte lépe. A tohle by mě mělo přesvědčit k tomu, abych vám dnes vyslovil důvěru?

Pokud půjdu dál, tato Sněmovna mohla v listopadu a prosinci pracovat tak, aby žádné rozpočtové provizorium nemuselo být přijímáno. Vámi vybraní odborníci, kteří soustavně a dlouhodobě kritizovali vládu a vašimi ústy zde slibovali lepší řešení, mohli okamžitě začít pracovat a konat. Místo toho jste si užili konec roku, 1. ledna jsme nastoupili do rozpočtového provizoria a stále čekáme na zázrak v podobě proinvestičního a zároveň úsporného rozpočtu. Místo toho na tiskových konferencích kritizujete výsledek hospodaření za loňský rok a vytrháváte z kontextu pouze to, co se vám hodí.

Přátelé, už nejste v opozici, tak začněte pracovat, přestaňte kritizovat své předchůdce, protože to, co z naší země udělaly vlády v devadesátých letech a vaše partaje, vážení, u toho byly, zde dnes raději popisovat nebudu, ale věřím, že na to občané nezapomněli. A ano, jsou to přesně ti občané pamětníci, kterým byste dnes nejraději upřeli volební právo. Výsledky vaší dosavadní práce ještě před žádostí o důvěru můžeme vidět i tady na ulici, zemědělci včera večer protestovali. Proč? Protože jen tak pro nic za nic chcete škrtnout strategický plán zemědělské politiky, který ve shodě se zástupci zemědělců schválila předešlá vláda. Andrej Babiš vám tak leží v žaludku, že jste za jeho likvidaci klidně ochotni zničit všechny naše zemědělce. Hlavně ať už ten zlý Babiš, který vám za svého působení ve vládě zastavil penězovody a pojmenoval škody, které jste zde napáchali, zmizí ze světa.

Berete zemědělcům peníze. Ne těm velkým, na které se vždy vymlouváte, ale těm, co včera demonstrovali. To je váš plán pro naši zem. Hrajete si s DPH na energie, které předchozí vláda škrtla. Škrtla je právě proto, aby pomohla rodinám alespoň trochu ulevit při růstu cen plynu a elektřiny. Vaším řešením je hnát třetinu republiky na úřad práce, a ano, právě za těmi úředníky, po kterých chcete neúměrně zvýšit pracovní výkon a kterým jste zároveň odmítli zvýšit plat.

Od zástupce Pirátů jsem se zde včera dozvěděl, že ministr práce nebude přece dělat mikromanagement tím, že by své návrhy a zvýšení efektivity řešil s generálním ředitelem Úřadu práce. Jsem rád, že dnes vím, že členy současné vlády vlastně ani nezajímá problematika úřadů, které pod jejich resorty patří. Jsem ze Zlína, který dodnes těží z odkazu bratrů Baťových. Můžu zde použít větu, kterou na nás při volebních mítincích pokřikovali demonstranti z hnutí STAN. Křičeli na nás: Baťa by vás hnal. Ne, vážení, vás by hnal! Vás, kterým je úplně jedno, jak vlastně státní sféra funguje, co se děje v jednotlivých státních organizacích, a především, jaká zlepšení navrhují jejich lidé a co vy byste si od nich mohli ve vztahu k řešení problematiky v oblasti fungování státní správy vzít. Je vám to vlastně úplně jedno. U Bati jste, vážení, museli projít všemi procesy výroby, abyste jednou mohli za svým stolem v kanceláři pracovat.

Takže děkuji ještě jednou za to, že vím, že vaše politika bude vedena shora, tvrdě, nekompromisně a bez hlubší znalosti problematiky. Kdo z vás si dnes stoupne před občany a řekne jim pravdu napřímo: Vážení, od 1. ledna platíte normálně DPH, protože my vaše uspořené peníze potřebujeme. A kdybyste, vážení občané, náhodou od naší vlády pomoc potřebovali, uděláme všechno pro to, abychom vám přístup k pomoci od státu zkomplikovali.

Můžeme se ptát, i na co konkrétně peníze od občanů potřebujete, a máme tady jasnou odpověď: přece na nová ministerstva, nové politické náměstky pro pirátské poslance, kteří se díky podrazu jejich koaličního partnera STAN nedostali do Sněmovny, a mnoho dalších.

Tato vláda, která tu dnes žádá o důvěru, slíbila zlevňování provozu státu. Jenže ono se zlevňuje špatně, když mám na seznamu neuspokojených a nezvolených poslaneckých kandidátů tolik bývalých kolegů. Prezident Miloš Zeman kdysi přednesl bonmot o spoustě slimáčků a malém množství salátku. V této situaci teď nejspíše jste. Jenže potom, co ještě navíc zlikvidujete zemědělce, bude toho salátku ještě méně.

Kapitolou samou pro sebe je veřejné vyjadřování vašich ministrů, ale také předsedkyně této komory na veřejnosti. Mohu si o představiteli jiného státu osobně myslet, co chci, ale nemohu jej veřejně ostouzet a nálepkovat. Copak už jste zapomněli na to, že V4 je spojenec? Že Maďarsko čelí migračním vlnám i za nás? Není načase se napřed seznámit se všemi informacemi a pak teprve mluvit? Tato vláda má plná ústa podpory a aktivní účasti v Evropské unii, ale tyto a podobné kroky, kdy čeští politici mistrují své kolegy spojence, jsou přesně ty okamžiky, které vedou k rozpadu evropských struktur a V4. Vy teď na to máte ministra, tak byste mohli prověřit, zda informace, kterou sdělila do médií třetí nejvyšší ústavní činitelka, náhodou nebyl něčí kyberútok na vaši takzvanou strategickou komunikaci.

Vážený pane premiére, vážené paní ministryně, vážení páni ministři, kolegyně, kolegové, až tato vláda získá důvěru, a ona ji bohužel díky síle, která tady dneska již byla demonstrována, získá, bude ještě otázka, na jak dlouho. Přečtu větu znovu: Až tato vláda získá důvěru, a ona ji bohužel díky síle pětislepence získá, bude ještě otázka, na jak dlouho. Už první dny ukázaly, že pravidla, která si koalice domlouvala v kampani, neplatí tak úplně pro všechny, že ano? Netransparentní finanční vazby jsou pro některé politické strany vaší koalice i politiky osobně daleko palčivějším problémem než za vlád předchozích. Taky najednou nic neslyšíte? Volání po transparentnosti, střetu zájmů, tak jako to tady znělo v předchozím volebním období? No jasně, protože teď se to nové exekutivě prostě nehodí. Jednou větou: pokrytectví a lež nejsou dobrým základem pro úspěšné řízení státu a v době krize už vůbec ne.

Vážený pane premiére, vážení členové vlády, bohužel, moji důvěru na základě toho, co jste ode mě slyšeli, získat rozhodně nemůžete a dnes ani nezískáte. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To byl pan poslanec Novák. Poprosím pana poslance Vondráčka. Máme tu faktickou poznámku. Pardon, pan poslanec Králíček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Já bych vás, pane předsedající, poprosil, abyste umravnil své koaliční kolegy, aby tu nepokřikovali na pana poslance. Myslím, že je to nedůstojné této Sněmovny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Snad vás vyslyší. Také prosím, aby tady nepokřikoval nikdo, a prosím pana poslance Vondráčka, aby se ujal slova.

 

Poslanec Radek Vondráček: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, možná mi věříte, že já už ani nemám radost, že na mě přišla řada. Já jsem ráno měl takovou dobrou myšlenku, že se zachovám jako princ Drsoň, vše budu z dálky sledovat, v pravou chvíli se do všeho vložím a... dopadnu asi stejně jako Drsoň. Je to pro mě poučení, příště to neudělám. Dal jsem si vnitřní závazek, že až tady za pár měsíců budeme hlasovat o nedůvěře vládě, až se ta pětikoalice rozhádá, tak už se budu hlásit den předem.

Mám pro vás ale i dobrou zprávu. Chci být humánní a ten svůj projev zkrátím. Já jsem ho měl rozdělený podobně jako Patrik Nacher na personální část a na obsahovou část, a já tedy tu personální vynechám. On tu stejně asi pan ministr spravedlnosti není - a bylo by si o čem povídat v té personální části, třeba jenom těch sedm náměstků... Není to tak dávno, co stačili čtyři na Ministerstvu spravedlnosti, teď jich bude sedm. Já, osoba s povšechnou znalostí sídla Ministerstva spravedlnosti, si dělám až strach, obavy o pana ministra, jak on tam naskládá všechna ta náměstkovská a ministerská auta do garáže, jak všechny ty náměstky usadí, všem zařídí asistenta, řidiče. Bude to takový malý ministerský tetris z mého pohledu.

Takže radši se budu věnovat programu. A tady mám jenom krátkou připomínku, že ten program Spravedlnost a právo, ne právo a spravedlnost, to jsou poslední dvě nebo tři... 50 až 52 celého toho vládního prohlášení. No, není to mnoho na tak důležitou oblast, jako je spravedlnost a právo. Vy z toho teď budete těžit, že ta řeč bude kratší, to je zase na druhou stranu také pravda.

Mám několik obecných základních připomínek a potom bych se chtěl věnovat několika bodům. V podstatě tam můžu rozlišit v té části tři okruhy. Jednak jsou to věci, které jsou napsány poměrně konkrétně, konstruktivně, směřují k nějakému cíli. To je vidět, že to jsou části, které vlastně vychází z práce Ministerstvo spravedlnosti, jak jsou rozpracované k dnešnímu dni a připravovali to úředníci. Pak jsou tam takové části, které jsou opravdu spíš obecné povahy, deklaratorní, sliby a to, co se chystá. To připomíná spíš ještě předvolební sliby a deklarace. A pak je tam zajímavý okruh věcí, které tam nejsou vůbec, které tam chybí a které by tam být měly.

To nejzákladnější pnutí a konflikt, který ale v tom rozpočtu je, že se tam něco slibuje, a vy zároveň slibujete, a tady se dotknu části Zdravé veřejné finance, vy slibujete, že budete šetřit, že budete škrtat, a zároveň tady na těch třech stránkách slibujete a slibujete a slibujete. Nedává to smysl, respektive rád bych se zeptal pana ministra, který vše sleduje, ačkoliv není přítomen, jak to myslí - vždyť někdy to opravdu nedává smysl. Tady je jasně deklarováno, že se zasadíte a že navýšíte odměny znalcům a tlumočníkům. Zároveň chcete šetřit. Ptám se, jak to chcete udělat? Pane ministře, jak to chcete udělat?

Další zajímavá, pro mě velice až absurdní část toho programu je, že se zasadíte - a prosadíte navýšení odměn nesoudnímu personálu na soudech. Vážená vládní koalice, vážený pane ministře, vy jste těmhle lidem sebrali těch 1 400 korun 29. prosince a teď v tom vládním prohlášení se zasazujete, že jim přidáte. Pane ministře, čte to aspoň někdo po vás? Čtete to? Vždyť to nedává smysl, tak proč postupuje tímto způsobem? Není to první případ.

Včera jsme tady hlasovali z mého pohledu protiústavní nikoliv zmrazení, ale zpětné snížení platů ústavních činitelů, soudců a státních zástupců. Měli jsme šanci prosadit tu normu v nějakém přátelském duchu jako symbolické hezké gesto solidarity se společností a vaši senátoři, a já to nerozlišuji, jestli je to poslanec, nebo senátor, vaše koalice to shodila pod stůl. A potom pracně, ukoptěně to přijímáme znovu a říkáme si o ústavní žalobu, a já jsem přesvědčen z mého pohledu, že k tomu opravdu dojde. Tohle je úplně stejný případ. Takže těm lidem ty peníze vezmete a v programovém prohlášení slibujete, že jim ty peníze dáte.

Další část, že se zasadíte o elektronický spis. To je věc, kterou budeme jako konstruktivní opozice podporovat. V té věci se už mnohé udělalo, ta vize je rozpracovaná, spolupracuje se s kolegy z Bavorska a elektronický spis přinese obrovský pokrok naší justici, ale celé to visí na penězích. Prostě bude to stát další peníze. Já tam cítím pořád to tajemno, nebo jak jsem si přečetl na iRozhlasu, že největší záhada tohoto vládního prohlášení je, kde na to vezmete, že pořád posloucháme ty sliby a o co se zasadíte, a vy vlastně slibujete, že budete investovat. A zároveň říkáte, že budete škrtat. A já se omlouvám, já samozřejmě jsem neekonom, já jsem to tady poslouchal. Hledáte segmenty, analyzujete, ale já jsem se opravdu nedozvěděl, kde tedy k těm úsporám dojde.

Poslední věc - personální posílení správního soudnictví, správních soudů. Tak co je personální posílení? Zase najmete nové lidi! Vždyť vy to tam máte v tom programovém prohlášení! Tak jak to jde dohromady s tím zbytkem? Vy se spolu nebavíte, ministři z těch jednotlivých stran? Tak to je asi prostě to nejdůležitější, co v tom vidím.

Jinak jsou tam pozitivní věci a já jako předseda ústavně-právního výboru určitě budu spolupracovat, budu hrdý na to, když se nám podaří něco, co se nepodařilo - v podstatě už se dá říct - generacím před námi. Je tady řeč o moderních procesních kodexech, míněno asi trestní řád a občanský soudní řád. Já si myslím, že i tyto normy v rámci jednotlivých materiálů jsou rozpracované, že se udělal velký kus práce třeba i za paní ministryně Benešové, a jestliže pan ministr Blažek na tu práci naváže, máme šanci uspět historicky v této části.

Slibujete novelu zákona o státním zastupitelství, že předložíte do konce roku 2022. Upozorňuji, že jsme měli tři návrhy v uplynulém volebním období, že ta novela je napsaná, že celé to ztroskotalo v podstatě na urputné snaze státních zastupitelů, aby měli převahu ve výběrových komisích, aby to bylo na státních zastupitelích, jací budou vybíráni státní zástupci, což samozřejmě se nelíbilo spoustě lidí, protože je to ministr, který nakonec odpovídá za práci státního zastupitelství. Státní zastupitelství je pořád a bude součástí moci výkonné a tahle diskuse nám vlastně celý ten návrh zdržela. Co mi tam chybí v programovém prohlášení: víte, třeba Vrchní státní zastupitelství má velké množství zproštění. To nejsou ta deklarovaná 4 %, co se uvádí ve statistikách. Když oddělíte Vrchní státní zastupitelství, tak je to až 30 %, a obecně je velké množství zproštění u stíhaných osob. A copak o to. Jako obhájce povoláním můžu mít radost, ale oni potom ti zproštění požadují náhradu škody od státu. Nárůst tady těch náhrad škod je obrovský a neustále roste. Je to další díra do státního rozpočtu a já tady bohužel v programovém prohlášení o tom nečtu jediné slovo.

Další proklamace nejsou nic nového. Když se budu věnovat věcem, které v programovém prohlášení nejsou, asi se nebudete divit, že zmíním lobbing. Zákon o lobbingu tam vůbec není, pane kolego, není. Nevím o tom, že by byl v legislativním plánu. Tady se nabízím jako konstruktivní opozice, že jsem navrhl tento tisk jako číslo 1 a související jako číslo 2, sněmovní tisk, a jsem připraven na tom spolupracovat, ale proč to tam vůbec není v programovém prohlášení? Já vám přečtu jednu starší větu. Proč se bránila Občanská demokratická strana tolik zákonu o lobbingu? Proč jsme ho obstrukčním způsobem vlastně nepřijali a skončilo to ve třetím čtení v minulém volebním období? Já bych se chtěl zeptat pana ministra, který tu není, jaký je tedy přístup k lobbování ODS. Podívejte se, já jsem se dozvěděl, já jsem tím argumentoval a já vám to přečtu: "Přijetí regulace lobbování nadále zůstává závazkem v Národním plánu obnovy." Jde o reformu číslo 4, protikorupční komponenty 4.3. Termín pro realizaci, účinnost právní úpravy, je stanoven na první kvartál 2026. V popisu úkolu je uvedeno, že má dojít mimo jiné k definici lobbování, vytvoření registru lobbistů a lobbovaných s povinností registrace a stanovení sankcí za neplnění daných povinností. V případě nepřijetí hrozí, že Česká republika ztratí nárok na čerpání evropských peněz z RRF - Recovery and Resilience Fund. Regulace je dlouhodobě požadována také ze strany skupiny států GRECO. Pane ministře, víte, že ohrožujete čerpání Národního plánu obnovy, že se jedná o 180 miliard, že když nepřijmeme zákon o lobbingu, nesplníme podmínky tohoto programu? Můžete mi říct, proč tedy tak důležitá věc, tam vůbec není v programovém prohlášení oproti jiným? Děkuji za odpověď. Samozřejmě chápu, že diskuse trpí, když je 3:58, a že se těch odpovědí už asi nedočkám.

Další věc, která mi chybí zásadním způsobem v programovém prohlášení, je jakákoliv snaha o takzvanou mapu justice. Kolik let se o tom bavíme, že česká justice potřebuje restrukturalizaci, potřebuje reformu. Bavíme se o stupních soudů, bavíme se o obsazení soudů. Máme soudy, které mají pět soudců, máme soudy, které mají desítky soudců. Máme čtyři stupně. Opravdu máme soudy, kde nestíhají, máme přetlak ve správním soudnictví. Děkuju, že aspoň je to zmíněno v programovém prohlášení, na druhou stranu třeba u trestněprávní agendy dochází ke snížení nápadu. Trestněprávní soudci mají méně práce.

My se dostáváme do situace, kdy budeme možná - a doufejme, protože máme trošku přesoudcováno, co se týče průměru v rámci Evropy - tak když se budeme bavit ne o jmenování nových soudců, ale opravdu naopak o zrušení a omezení počtu soudců, a proč ty peníze nenainvestovat třeba do jejich asistentů, do aparátu soudu? A nic z toho, co tady říkám, není v tom programovém prohlášení. Myslím, že nemusí být někdo právník, aby si uvědomil, že to, když dojde k reformě justice, když dojde k zavedení elektronického spisu, tak to znamená úspory, obrovské úspory, obrovský pokrok v české justici. Když budu hodně korektní, tohle programové prohlášení je naprosto neambiciózní v této části. To si myslím, že jsem docela korektní.

Už jsem zmiňoval návrh nového trestního řádu. Tady je napsáno: "Dokončíme návrh nového trestního řádu." Mně to přijde málo za situace, kdy už je pokročeno do té míry, že když jsem mluvil na sklonku funkčního období s paní ministryní Benešovou, tak říkala, že v podstatě jsou na prahu paragrafovaného znění. Víte, je to naprosto zásadní věc. Za posledních patnáct let se to nepovedlo nikomu. Tyto snahy měla už vláda od konce devadesátých let. Věcné záměry zákona o trestním řízení soudím byly předloženy již v roce 1999, 2004 a 2008. Máme tu jednoho pamětníka - pana předsedu Bendu. Na ně potom navazovala východiska a principy nového trestního řádu v roce 2015. Za doby, kdy resort spadal pod hnutí ANO, se v poslední době udělalo hodně koncepční práce, ze které se dá vycházet, a jestliže na ni pan ministr naváže, já tady veřejně dávám příslib, že budeme postupovat ryze apoliticky a odborně, a máme historickou šanci tuto normu přijmout. Nevím, proč je tady napsáno: "Dokončíme návrh." Myslím si, že za volební období se toho dá stihnout víc. Koneckonců, máte tam sedm náměstků, tak nemohl by to opravdu někdo dostat na starost? Když bude všech sedm náměstků chodit do práce, myslím, že se s tím podaří udělat kus práce.

O státním zastupitelství už jsem mluvil. Je tady zajímavá věc, mluví se tu o novelizaci zákona o státním zastupitelství, a pak je tady samostatně věta: "Přijmeme opatření k posílení odpovědnosti státních zástupců." Tak já jsem se chtěl pana ministra zeptat, proč je to zvlášť, v čem spočívá to zdůraznění a to kouzlo, že je to napsáno v tom prohlášení odděleně. Samozřejmě, přiměřenou odpovědnost státních zástupců jsem připraven podpořit, koneckonců vidíme ten obraz některých trestních řízení. Na druhou stranu, kdyby se podařil nový trestní řád, je logické přijmout nový zákon o státním zastupitelství, a ne jenom novelizovat státní zastupitelství. V rámci opozice ale dopředu říkám, že také budeme dohlížet na to, aby nebyly účelově oslabovány pravomoci státního zastupitelství z politických důvodů. Ono to prohlášení trošku budí dojem, že nová vláda chce pouze posilovat odpovědnost trestních zástupců. Já vím, že státní zastupitelství je často předmětem kritiky některých zástupců ODS už od pádu Nečasovy vlády, je třeba hledat ale nějaký rozumný kompromis.

Další bod: "Podpoříme konsenzuální řešení rodičovských konfliktů. Děti nesmí být obětí sporu mezi rodiči." Tady si jenom dovolím malou poznámku, že už jsme trošku napřed. Pokud je mi známo, tuto normu už předložila skupina poslanců ANO v čele s Helenou Válkovou. Pro vaši informaci, je to sněmovní tisk 40. V systému je rychleji, než ho předložila vláda. Chápu, že na jiné... to bych musel nalistoval, ale já si to pamatuju, že tam někde píšete v tom programovém prohlášení, že veškeré zákony, které slouží k naplnění programového prohlášení, budou předkládány v zákonném procesu, po řádném procesu v rámci Legislativní rady vlády a tak dále, tak tady jsem měl jenom takovou poznámku, to znamená, že opoziční návrhy absolutně ne, teď vládneme my. Překládám vám to do češtiny. Tak to máte v programu prohlášení, tak jsem to pochopil i z dnešního vystoupení pana Stanjury. My zastupujeme naše voliče, my máme 108, my se s vámi bavit nebudeme.

Další věc, na kterou jsem chtěl slyšet odpověď od pana ministra: "Schválíme další zákony k posílení transparentnosti veřejné správy a prevenci a postihu korupce." To je ta část, o které jsem mluvil, že tam organicky nezapadá do programového prohlášení. To je tak, když slepíte dokumenty z ministerstva a do toho si dáte kousek svého předvolebního slibu. Proč jste tedy bojkotovali lobbing? Proč jste bojkotovali whistleblowing, který tady máte v programovém prohlášení? Ale to jenom proto, že je to evropská směrnice a že se zkrátka implementovat musí. To je můj osobní názor. Vy tady píšete: "Předložíme návrh zákonů transponujících evropskou směrnici o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie." A teď ta věta: "Dosavadní pokusy o provedení tohoto závazku do národního právního řádu selhaly a Česká republika tak v současnosti postrádá komplexní právní úpravu." Já to považuju za nehorázný vrchol pokrytectví, protože ta norma například, pokud vím, nebyla doprojednána v ústavně-právním výboru. Ta norma zůstala viset ve druhém čtení v předchozím volebním období. My jsme ho klidně mohli přijmout, a teď to máte v programovém prohlášení!

"Zasadíme se o zvýšení odměn nejustičních pracovníků." Znova to zdůrazňuji, máte to tam. Mám to velkým vykřičníkem tady napsané. Jestliže ne, počítejte s tím, že přijde opoziční návrh, který třeba nepřijmete, a my budeme navrhovat posílení personální a navýšení odměn, protože už jsem to tady říkal, 1 400 korun mohli mít od 1. ledna, ale nemají, tak jsem zvědav, jak se s tím popasujete.

Zajímavá věc: "Zpřístupníme statistiku rozhodování soudců a soudů." Tak jsem se chtěl zeptat pana ministra, co to znamená - jestli to znamená kartu soudce, jak navrhoval pan poslanec Michálek, že se povede statistika soudce, jak rychle rozhoduje, budou uvedena jeho data na veřejných sítích, bude vyvíjen, jak on říkal, sociální tlak na soudce, aby rozhodovali kvalitně a rychle, což je svým způsobem někdy protimluv, protože nelze posoudit složitost těch jednotlivých kauz, těch jednotlivých případů, a naopak by to mohlo být kontraproduktivní a mohlo by to vést ke snížení kvality rozhodování. Takže moje otázka, pane ministře: je to ta karta soudce, jak chtějí Piráti, nebo ne? Jednoduchá krátká odpověď.

"Budeme prosazovat rozšíření konceptu restorativní justice v návaznosti na strategii restorativní justice pro Českou republiku a podpoříme rozšíření konceptu probačních domů." Výborně, dobrá myšlenka! Ale taky všichni víme, že je to drahá myšlenka. Já už jsem to tady jednou komentoval. Kde na to budete brát peníze? Já v tom vidím obrovské pnutí mezi tím, co máte jako leitmotiv veškeré předvolební kampaně i současné kampaně a toho, co pak reálně slibujete v programu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Omlouvám se, jenom bych poprosila o snížení míry hluku v sále. Děkuji. Máte nazpět slovo. Diskuse lze přenést do předsálí.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji, paní místopředsedkyně. Zaměříme se na problém nadužívání trestní represe u jednání s malou společenskou škodlivostí. Tak jsem se zase chtěl zeptat pana ministra, co tím myslel, jestli tedy to bude dekriminalizace, jakých trestných činů? Je to strašně obecné, nicneříkající. Ono se často mluví například o dekriminalizaci v souvislosti s vymáháním výživného, ale já mám tu osobní zkušenost ze života, že v mnoha případech je to jediný nátlakový prostředek na neplatiče, zvlášť když jsme v rámci nějakých kompromisů tady novelizovali výživné.

"Provedeme revizi systému odměňování znalců." Tomu už jsem se věnoval.

Mám tu krásnou větu: "Prosekání byrokratické džungle. Kvalitní legislativa a chytré řízení státu." Tady bych si opravdu přál, kdyby mi tedy někdo řekl, co takové prázdné heslo znamená a co znamená byrokratická džungle. Já mám pocit, že toto je přesná formulace, u které jste použili Ctrl+C a Ctrl+V z některého předvolebního programu.

"U nových zákonů, nařízení vlády a vyhlášek zpravidla nejpozději do pěti let od nabytí účinnosti vyhodnotíme jejich fungování v praxi. Za tímto účelem budeme využívat metodiku hodnocení celkového společenského přínosu a dopadů legislativy ex ante a ex post v souladu s dobrou praxí Evropské unie a doporučení OECD." Tady si dovolím jednu poznámku 103 dní od voleb. Já si myslím, že do pěti let už nebudete ve vládě v tomto složení.

To je, myslím si, z mého pohledu vše. Já vám děkuji za pozornost a že jste mě vyslechli.

A na úplný závěr bych chtěl říct, že my na Moravě už máme národního ptáka, a je to orlice. My žádného jiného ptáka nechceme, kalouse ušatého si případně přijímejte v Praze a ve středních Čechách. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkujeme. Jako další přihlášený je pan poslanec Jiří Kobza. V mezičase se může připravit pan poslanec Radovan Vích. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, paní předsedající. Pane premiére, vážená vládo, dámy a pánové, dobré ráno. Většina mých předřečníků se zde věnovala víceméně celému průřezu programu. Já jsem se rozhodl, že půjdu jinou cestou, a vybral jsem si jeden bod, a tím je v kapitole zahraniční politiky revize vztahů s Ruskem a s Čínou.

Václav Havel v roce 1993 jako výraz ukončení historických traumat podepsal s Borisem Jelcinem smlouvu o přátelských vztazích a spolupráci s Ruskou federací. Následně v květnu 1995 navštívil Havel Ruskou federaci u příležitosti oslav výročí porážky nacismu. Tomu se dá říct realistická a vyvážená zahraniční politika, která nezapomíná na to, co jsme si, ale sází na budoucnost. Dnes mnohé hlasy volají po jednostranném vypovězení této smlouvy a dochází k řadě schválností a provokací, které mají základy česko-ruského dialogu podkopat a zničit. Musíme se proto nahlas a stále hlasitěji ptát, zda tito udatní rusobijci a - v další kapitole se o tom zmíním - čínobijci jednají v zájmu českého státu a jeho občanů.

Podívejme se na takovou malou inventuru našich vztahů. Červenec 2018 - odstranění desky připomínající osvobození Prahy Rudou armádou pod vedením maršála Koněva ze Staroměstské radnice pod záminkou rekonstrukce budovy. Dodnes tam přes dokončenou rekonstrukci nebyla deska vrácena na pokyn pirátského primátora Hřiba.

Srpen 2018 - v režii starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře byla umístěna dehonestační tabulka u pomníku maršála Koněva.

Srpen 2019 - ze strany radnice Prahy 6 bylo tolerováno opakované posprejování pomníku maršála Koněva a naproti tomu byly sankcionovány pokusy o očištění pomníku, přičemž starosta Kolář explicitně odmítl toto znečištění odstranit.

Srpen 2019 - došlo ke jmenování poslankyní a vládní zmocněnkyní za ANO doktorkou Válkovou obdivovatelky nacistických představitelů generála Pannwitze Eugenie Číhalové do Rady vlády pro národnostní menšiny jakožto zástupkyně ruské diaspory v České republice. Podotýkám, že ruská diaspora je zde velmi roztříštěná a není rozhodně jednotná na to, aby byla schopna mít jedinou zástupkyni, notabene tu, kterou vyfotili, jak nese květiny právě na pomník, na hrob generála Pannwitze.

Září 2019 - Koněvův pomník na Praze 6 byl na pokyn radnice zakryt plachtou a úřad bránil aktivistům v odstranění této plachty.

Únor 2020 - bylo přejmenováno náměstí Pod kaštany před velvyslanectvím Ruska v Praze na náměstí Borise Němcova.

Duben 2020 - došlo k úplnému odstranění pomníku Koněva na pokyn vedení radnice, kde byl starostou již jmenovaný Ondřej Kolář, kde bylo využito vlastně první uzávěry epidemie, aby se zabránilo aktivistům v nějaké akci.

V dubnu a v květnu 2020 proběhla vyfabrikovaná kauza ricin vyvolaná týdeníkem Respekt, která potom měla za následek vypovězení dvou ruských diplomatů.

Duben 2020 - ve stejné době Pavel Novotný, starosta městské části Řeporyje, dal postavit pomník válečným zločincům vlasovcům, kteří bojovali za druhé světové války po boku SS a wehrmachtu proti Rudé armádě a krvavě a krutě potlačovali Varšavské povstání.

Duben 2021 - dodnes neobjasněná a do značné míry kontroverzní kauza Vrbětice, která měla za následek vypovězení velkého počtu ruských diplomatů a reciproční vypovězení českých diplomatů z Ruska. Důsledkem byla faktická likvidace funkčnosti obou ambasád, paralyzace konzulární spolupráce v ekonomické a kulturní oblasti. Vlastně také došlo k rozbití vztahů.

Dalším následkem bylo uzavření ruské školy v Praze jako jeden z důsledků těchto sankcí. Stojí za zmínku, že tato škola zde fungovala sto let a byla zřízena jako součást Masarykovy akce ruské pomoci, která měla pomoci ruským emigrantům z občanské války.

V dubnu 2021 došlo k vyřazení Rosatomu z tendru na dostavbu Dukovan. Velice se o to zasazoval pirátský poslanec Lipavský a poslankyně TOP 09 Langšádlová.

Ještě bych rekapituloval vztahy s Čínou.

Od roku 1996 dosud - vyvěšování vlajek Tibetu jako protest proti dnešní Čínské lidové republice. Na počátku to bylo jen na čtyřech radnicích, dnes už jich je kolem osmi set, a k tomu víc než sto škol navzdory tomu, že zákon zakazuje politické působení na školách. Cílem samozřejmě měla a má být provokace vůči kontinentální Číně.

V březnu 2016 při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga uspořádali Karel Schwarzenberg, Milan Bursík, Miroslav Kalousek a další veřejní činitelé provokační akce v ulicích Prahy včetně potyčky s policií na Hradčanském náměstí.

Prosinec 2018 - novopečený primátor Hřib zrušil veškerá předchozí diplomatická jednání o zapůjčení pandy velké z Číny pro pražskou ZOO s odůvodněním, že peníze, které by do toho šly, by Čína využila na špionážní aktivity proti nám. Žije tady několik desítek tisíc Číňanů. Že by zrovna pandy tedy...

Květen 2019 - primátor Hřib místo pandy z Číny objednal luskouna z Tchaj-wanu. V této souvislosti je nutno připomenout, že pandí diplomacie je důležitou složkou mezinárodněpolitických vztahů s Čínou a zapůjčení pandy do jiné země obvykle značí navázání úzkých hospodářských vztahů.

Říjen 2019 - došlo k vypovězení partnerské smlouvy Prahy s Pekingem, opět pražským primátorem Hřibem za Piráty. Důsledkem byl razantní propad počtu čínských turistů do České republiky, přitom dle oficiálních statistik denní útrata jednoho čínského turisty v České republice činila asi 1 300 korun.

V srpnu 2020 se uskutečnila cesta předsedy Senátu Vystrčila na Tchaj-wan s jeho památným teatrálním výkřikem: Jsem Tchaj-wanec, důsledkem čehož bylo enormní poškození zájmů českých exportérů a investorů do Číny.

Všechny uvedené a mnohé další provokační aktivity, které narušují standardní vztahy k oběma velmocem, byly dlouhodobě a de facto permanentně tolerovány vládou, a zejména ministrem zahraničí Petříčkem, navzdory oficiální zahraniční politice a zájmům státu. Je pozoruhodné, že za většinou těchto akcí jsou členové současné pětikoalice, to znamená Piráti a členové TOP 09.

Všechny akce vedly k jednomu cíli - k vyklizení pozic českých firem v Rusku a v Číně, k jejich okamžitému zabrání korporacemi ze západní Evropy a Severní Ameriky. Nelze si nevšimnout, že se jedná o poměrně málo jmen aktivistů, kteří se na tom podíleli, až na Tchajwance, předsedu Senátu Vystrčila, jde o druhořadé a komunální politiky, kteří se těchto provokací účastní. Nicméně fakt, že se jedná o akce, na které těžce doplatí české hospodářství, čeští podnikatelé, jejich zaměstnanci a čeští živnostníci, je nepopiratelný. Ale to tyto pachatele lidskoprávního dobra očividně netrápí. Oni o práci v neziskovkách či v politice nepřijdou, vždy se najde dost těch, co je znovu zvolí, případně si na voliče vymyslí nějaký trik s koalicemi.

Kdybych se vrátil k metafoře z úvodu článku, řekl bych, že teď spíše jde o okopávání kotníků Golema, který stojí a neuhne. Myslet si, že nějakými jalovými frázemi a gesty je porazíme, je směšné. Ale to si jistě nikdo nemyslí. Jde jako vždycky o peníze, bohužel o naše, a o ještě větší prohloubení závislosti našeho hospodářství směrem na Západ a odstřižení východních velmocí jako prostoru pro naše zájmy. Lakonicky řečeno, je to taková hospodářská vlastizrada na pokračování.

O to víc je to patrné v současné době v souvislosti s prohlubující se energetickou krizí a rostoucími astronomickými cenami energetických komodit, kde zejména na dovozu zemního plynu z Ruska jsme závislí doslova strategicky a kdy je o to urgentnější v našem národním zájmu co nejrychleji rozšířit jaderné elektrárny Dukovany a Temelín. To je ale možné pouze ve spolupráci s jediným světovým dodavatelem, který má know-how, finance, technologie, experty a který by značnou část spolupráce na realizaci zakázky v řádu miliard korun postoupil českým firmám. Je to krásně vidět na stavbě elektrárny v Paksi v Maďarsku. To už je ale vzhledem k protiruskému a protičínskému naladění nastupující vládní sestavy spíš jednou provždy passé se všemi negativními důsledky, jaké si v této souvislosti dokážeme představit. Takže můžeme předpokládat, že dopadneme jako bulharská jaderná elektrárna v Kozloduji - nestavěli, ale prokázali svoji uvědomělou ideologickou pevnost ve vztahu ke Spojeným státům americkým. Na rozdíl od Maďarů, kteří úspěšně pokračují ve spolupráci s Rosatomem na stavbě jejich jaderné elektrárny v Paksi, Bulhaři jsou bez elektrárny.

Díky výše popsaným provokacím už prakticky není možná velká exkluzivní dohoda o dodávkách plynu za přátelskou cenu toho typu, jakou v minulých týdnech podepsaly Maďarsko a Srbsko. Naši činitelé raději zaplatí za plyn mnohem vyšší cenu na burze. V současnosti ve srovnání s maďarskou cenou se jedná asi o trojnásobek.

Takže můžeme se znovu ptát, cui bono? Komu vlastně slouží tyto akce? Čí zájmy prosazují? Protože ty české to očividně nejsou a o české občany také nejde.

Takže jaká bude ta revize vztahů? Vypovězení smlouvy s Ruskem, kterou podepsal Václav Havel, vypovězení, nepřátelství, přerušení diplomatických vztahů? Oběti Sovětské armády při osvobozování České (Československé) republiky od německé okupace, která byla plná vraždění a zvěrstev, jsou pod pláštíkem obdivu k sudetoněmeckému landsmannschaftu zapomínány.

Je mi líto, že musím říct, že nemohu této vládě dát svoji důvěru, protože s ohledem na to, co jsem viděl a slyšel v programu a co jsem slyšel doteď, bych se za to musel do smrti stydět. Děkuji. (Potlesk z řad SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Radovan Vích, připraví se paní poslankyně Vladimíra Lesenská. Máte slovo.

 

Poslanec Radovan Vích: Děkuji za slovo. Dobré ráno, vážená paní předsedající, vážený pane premiére, členové vlády, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se ve svém vystoupení vyjádřil k jedné oblasti v rámci programového prohlášení, a sice k oblasti Ministerstva obrany. Měl jsem ten projev mnohem delší, ale vzhledem k tomu, že je téměř půl páté a já jsem nepředpokládal, že se dostanu na řadu až v tuto dobu, tak budu chtít se zmínit jenom o věcech, které tady ještě nezazněly, a ještě být maximálně stručný.

Programové prohlášení nové vlády pětikoalice je v oblasti obrany zřetelně ve prospěch upevňování transatlantických vazeb. Je však potřeba zdůraznit, že obrana státu je v souladu se zákonem na zajišťování obrany České republiky souhrn opatření k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením. Obrana státu zahrnuje výstavbu účinného systému obrany státu, přípravu a použití odpovídajících sil a prostředků a členství v mezinárodních organizacích tak nesnímá prvotní odpovědnost za vlastní obranu a Česká republika má samostatně udržovat a rozvíjet svoji individuální schopnost odolat ozbrojenému konfliktu.

Aktualizace vojenských strategických dokumentů, kterou programové prohlášení vlády zmiňuje, by byla velmi potřebná, ovšem pokud nezůstane jen u slov. Tyto dokumenty a jejich cíle se totiž dlouhodobě neplní, a protože akviziční proces dlouhodobě stagnuje, není tak zajištěn stabilní rozvoj v oblasti obrany a armáda tím technicky a technologicky stárne. Podle kvalifikovaného odhadu je to v současnosti až ve výši stovky miliard korun. To je však důsledek i předchozích vlád a jejich ministrů obrany, které průběžně armádu nemodernizovaly v dobách, kdy to šlo, tedy v dobách ekonomické konjunktury.

Nejsou to však jen ty dva zmíněné dokumenty, jako je Koncepce výstavby Armády ČR a Obrana a strategie ČR, je potřeba upravit i Bezpečnostní strategii České republiky, protože bezpečnostní hrozby a rizika se v čase změnily. Za všechny jmenuji migraci, terorismus, situaci na Ukrajině a tak podobně. Na základě toho samozřejmě je potřeba definovat a upřesnit i úkoly pro armádu. Pro případná 50tunová bojová vozidla pěchoty, která nemají schopnost plavby, je v první řadě potřeba zejména dobudovat dostatečnou silniční infrastrukturu, aby mohla jezdit díky své hmotnosti přes všechny mosty.

Jenom k tomu, co tady padlo jako reakce na projev našeho předsedy SPD Tomia Okamury k této problematice, je potřeba rozlišovat mezi brodivostí a obojživelností těžké techniky, ale tím vás tady v tuto ranní hodinu nechci nějakým způsobem dále zatěžovat. Takže pouze na upřesnění, ale obecně, máme armádu zoufale malou, bez potřebných desetitisíců záloh, a navíc nerovnoměrně rozmístěnou. Jenom pro upřesnění, pokud pomineme krajská vojenská velitelství, tak v sedmi krajích nejsou vojáci vůbec, ale zato máme více generálů než plně bojeschopných tanků.

Je potřeba se podívat i na kompetenční zákon, kde jedním z hlavních úkolů Ministerstva obrany je operační příprava státního území. V této souvislosti jsem nezaznamenal v programovém prohlášení vlády žádnou zmínku o Koncepci plánů a opatření k operační přípravě státního území, což je souhrn opatření vojenského, ekonomického, obranného charakteru, která se plánují a uskutečňují v míru, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu s cílem vytvořit na území státu nezbytné podmínky pro splnění úkolů ozbrojených sil a zabezpečení potřeb obyvatelstva. Následně teprve je potřeba aktualizovat a upravit plán obrany České republiky a nakonec i Koncepci výstavby Armády České republiky 2030, která dlouhodobě odpovídá výstavbě sil určených pro zahraniční operace, ale neodpovídá plnění úkolů pro obranu České republiky ani rozvojem schopností armády tyto úkoly plnit. Navíc chybí a budou čím dále více chybět zdroje nejen finanční a materiální, ale hlavně lidské.

Co se týká navýšení počtu aktivních záloh, jak je v programovém prohlášení vlády, tak to lze samozřejmě kvitovat, nicméně v těchto rámcových počtech budou i nadále schopny plnit tak akorát úkoly v rámci ochrany důležitých objektů pro obranu státu, ale v žádném případě nenahrazují klasické zálohy, kterých byly v roce 2004 statisíce, a to včetně potřebné výzbroje, techniky a materiálu.

Očekával bych také, že se v programovém prohlášení vlády objeví alespoň zásadní kroky, jaké vláda hodlá provést v rámci řešení nedostatků vyplývajících z každoročních zpráv o zajišťování obrany České republiky.

Nereálný je také v současné ekonomické situaci plánovaný nárůst rozpočtu na obranu na rok 2025 ve výši 2 % HDP. Ano, i SPD chce moderní armádu, ale armáda má dostávat tolik peněz, aby je byla schopná smysluplně a účelně pojmout, ale zejména na základě dlouhodobě připravených a schválených projektů, a nikoliv každý rok zákonem daná 2 % HDP.

Takže závěrem, dozvěděli jsme se z programového prohlášení, co by tato vláda v oblasti obrany chtěla, ale přitom jsme se nedozvěděli, jak by to chtěla uskutečnit. To jsou tedy mé výhrady k programovému prohlášení vlády v oblasti obrany, které mě vedou k závěru, že toto programové prohlášení a důvěru této vládě svým hlasováním nepodpořím. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní paní poslankyně Vladimíra Lesenská. Je tady v sále. Poté se připraví paní poslankyně Iveta Štefanová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, vláda před nás dnes předstupuje se svým programovým prohlášením a s žádostí o vyslovení důvěry. Důvěra, co to vlastně důvěra je? Důvěru bych možná definovala jako typ postoje, který vyvolává pocit jistoty. Programové prohlášení vlády, zejména pak pasáže týkající se sociální oblasti, ve mně ovšem příliš pocitu jistoty nevyvolávají.

Začala bych zmíněním největšího úkolu, který si před sebe vláda postavila, a to je důchodová reforma. To, že každý slušný a pracující člověk si zaslouží důstojné stáří, je zcela neoddiskutovatelné. Ovšem činit teď rozhodnutí, která zásadně ovlivní životy našich občanů ve vzdálené budoucnosti, vyžaduje spolupráci a shodu napříč politickým spektrem. Není přece možné, aby se důchody a jejich parametry při každé změně garnitury měnily. Začátek volebního období, kdy vládnoucí koalice nerespektovala výsledky voleb a z vedení Sněmovny vyšachovala stranu, která má více poslanců než Piráti a TOP 09 dohromady, bohužel o nějakém zájmu spolupracovat ze strany koalice příliš nevypovídá. Korunu tomu nasadil pan ministr práce a sociálních věcí svým projevem, že vlastně nás, opoziční poslance, pro důvěru vlády vůbec nepotřebuje. Ano, 108 poslanců je většina.

Nicméně mě zaujalo několik odrážek v programovém prohlášení.

Cituji: "Zjednodušíme a zrychlíme proces přiznávání finanční pomoci pro osoby se zdravotním postižením, zejména příspěvku na péči, a invalidních důchodů. Provedeme změny v posuzování ze strany lékařské posudkové služby a v sociálním šetření sociálními pracovníky." Co tím chce vláda říci? Ve mně to vzbudilo vzpomínky na bývalého ministra práce za TOP 09, pana Drábka. Ten provedl také změny v posuzování, a ejhle, stal se zázrak - řada lidí se po přehodnocení dle takzvaných Drábkových kritérií uzdravila. Bohužel ale jenom na papíře, jejich omezení, postižení ovšem nezmizelo, zmizela jim však státní podpora a pro svá omezení s velkými obtížemi hledali uplatnění. Nejednoznačnost takových vět v programovém prohlášení je podle mého hazard, a možná nejenom ve mně rozhodně nevzbuzuje důvěru - pocit jistoty.

V programovém prohlášení vlády se také hovoří o začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti a na pracovní trh a revizi současného systému podpory jejich zaměstnávání. Tady bych chtěla konstatovat, že občané se zdravotním postižením, ale i s dalšími omezeními jsou na pracovní trh začleňováni již řadu let a jsem přesvědčena, že vcelku úspěšně. Například lze zaměstnavatelům kofinancovat výdaje na mzdy těchto pracovníků, lze přispět na úpravy pracoviště a podmínek pro zaměstnání zdravotně postižených. Pro zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce lze využít i projekty financované z Evropského sociálního fondu. Zcela určitě je co zlepšovat, ale mám obavy, aby z revize současného systému podpory nebyl spíše krok zpět, když vláda tvrdí, že chce všude šetřit. Myslím si, že šetřit by se mělo na politických náměstcích, na ministerstvech, ale rozhodně by se nemělo šetřit na našich zdravotně postižených občanech. Ti si zaslouží jistoty, nikoliv obavy z toho, jak velké dopady budou na ně mít proklamované revize. Podobně nejistě je na tom i fráze, cituji: "Podpoříme zapojení soukromých zdrojů do financování sociálních služeb při zachování sociálních pojistek." Podle mého tato věta zcela otevírá cestu privatizaci sociálních služeb a vrhá jejich klienty do nejistoty, zdali vůbec na sociální služby finančně dosáhnou. Sociální oblast, stejně tak jako oblast zdravotnictví, by měl v první řadě financovat stát a stejně tak by měl být schopný kontrolovat kvalitu poskytovaných služeb.

Při čtení odrážky v programovém prohlášení, že "Jasně definujeme podmínky pro zjednodušení přílivu pracovní síly" - co to znamená? Zjednodušit znamená zintenzivnit příliv zahraničních pracovníků, které mohou podnikatelé využívat jako levnou pracovní sílu? Povede to k tlaku na naše zaměstnance, aby souhlasili s minimálními příjmy, nebo to povede k propouštění našich občanů ze zaměstnání? Ano, existují zajisté určité segmenty trhu práce, kde pracovní síla chybí, to je neoddiskutovatelné. Ovšem cesta, jak je získat, by měla být především ve formě zatraktivnění rekvalifikací nebo provázaností požadavků regionálních trhů práce s regionálním školstvím. Není možné sem zcela pustit zahraniční pracovní sílu, aby vytlačila naše české občany na periferii trhu práce. Takové kroky nelze činit bez toho, aniž by existovala jistota ochrany českých zaměstnanců. Není přece možné liberalizovat trh, jak chce pravicová vláda, na úkor základních práv zaměstnanců. S ochranou zaměstnanců úzce souvisí i oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Ptám se, jak a zda vůbec vláda uvažuje řešit dlouhodobě nepříznivou situaci jak v oblasti prevence, tak v oblasti rehabilitace při poškození zdraví z práce. Jak vláda míní zajistit komplexní podporu opatření v oblasti motivace zaměstnavatelů a zaměstnanců k BOZP, celý systém poradenství, vzdělávání, výzkumu, osvěty, propagace, ale i související kontroly, tedy široký soubor opatření k předcházení poškození zdraví z práce? Jak vláda míní zajistit oblast rehabilitace, což je vlastně snižování důsledků pracovních úrazů a nemocí z povolání cestou cílené podpory koordinace rehabilitace poškozených zaměstnanců? To jsem zmínila rehabilitaci osob s poškozením zdraví z práce, ale týká se to nás všech. Mluvím-li o koordinaci, je tím míněn celý nezbytně nutný a plynule provázaný proces rehabilitace - počínaje nemocničním lůžkem přes ambulantní a lázeňskou léčbu, průběžně úzce provázanou se sociální oblastí, včetně pracovní rehabilitace a rekvalifikace - tedy k návratu do pracovního a společenského života. Bez plynulé koordinace jednotlivých fází rehabilitace, hlavně i průběžné psychologické podpory, končí zdravotně postižený člověk většinou v invalidním důchodu. A já se opět ptám: Uvažuje o tom vláda? A jak hodlá tuto citlivou sociálně-ekonomickou oblast s dopadem zejména do rodin řešit?

Předložené programové prohlášení je v celé řadě pasáží týkajících se nejen sociální oblasti velmi neurčité, až vágní. Buď je takové proto, že se koaliční strany na vládu dostatečně nepřipravovaly, a tedy pořádně samy nevědí, co chtějí, anebo to vědí až moc dobře a formulace neurčitých frází má zakrýt vše, co se na občany této země chystá. Důvěra by však neměla být jen v text, byť tak zásadní, jakým je programové prohlášení vlády. Měla by být i v osobu ministra, a tím je za pasáže, které se týkají sociální oblasti, ministr práce a sociálních věcí. Ráda bych důvěru v nového ministra práce měla, ale to ukážou další čtyři roky. Doufám, že se pan ministr alespoň spolehne na odbornost svých spolupracovníků na ministerstvu, na jednotlivých úřadech v jeho gesci a nebude je měnit jak na běžícím pásu. Děkuju. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkujeme. Nyní paní poslankyně Iveta Štefanová, připraví se pan poslanec Jan Síla. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, jako lékařku za SPD mě samozřejmě nejvíce zajímá ta část programového prohlášení, která se týká zdravotnictví. Dovolte mi, abych zde zmínila část z toho, co v tomto dokumentu vnímám negativně, situaci, kdy zdravotnictví funguje již mnoho let takzvaně na doraz, kdy chybí zdravotnický personál již ve všech oborech.

V době, kdy je akutní nedostatek praktických lékařů, stomatologů, i mnoha specialistů a v některých lokalitách je již problém zajistit dostupnou standardní zdravotní péči, mi proklamované řešení, že české zdravotnictví potřebuje odpovídající finanční zajištění, nepřipadá jako dostatečně konkrétní. Jakým způsobem chce vláda naše zdravotnictví adekvátně finančně zajistit a z jakých zdrojů, jsem se v prohlášení nedočetla. Taktéž postrádám větší zaměření na výdajovou stránku, jako jsou předražené nákupy a obecné plýtvání. Chybí mi také pasáž věnující se dlouhodobému nedostatku dostupné následné péče.

A i mně chybí v tomto prohlášení slib, že vláda zruší nesmyslné nařízení o povinném covid očkování. Toto téma vnímám jako akutně prioritní, přitom se ve svém prohlášení k tomuto tématu nová vláda nijak nevyjadřuje. Dnes jsme slyšeli, že pan ministr má v plánu tuto vyhlášku novelizovat, ale doposud jsem zaznamenala, že by se to mělo týkat pouze části, která hovoří o věkové skupině. Je ale potřeba zrušit jakékoliv povinné covid očkování, a to i pro pracovní skupiny. Není žádný důvod nutit vybrané pracovní skupiny k tomuto očkování. V této době je dobrovolná proočkovanost zdravotníků vyšší než 85 % a velká část těch zbývajících 15 % covid onemocnění prodělala. Tento nešťastný krok povede pouze k odlivu pro stát důležitých pracovníků, kterých už je tak nedostatek.

Vláda, která se nezastává zdravotníků, moji důvěru nemá. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkujeme. Nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec Jan Síla, poté se připraví pan poslanec Jaroslav Foldyna. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Vážená předsedající, pane předsedo vlády, vládo, dámy a pánové, dovolte, abych se i já trošičku přihlásil k vyjádření se k programovému prohlášení vlády, a vzhledem k pokročilé době se budu věnovat jenom jedné věci, a sice rád bych vás upozornil na skutečnost, že v preambuli programového prohlášení mezi prioritami této vlády nenacházíme zdravotnictví, a to v době, která se stále potýká s koronavirovou pandemií, která zásadně narušila poskytování zdravotní péče a je jednou z příčin neustále narůstajícího enormního zadlužení státu.

Když si v dalším textu prohlášení vyhledáme krátkou část pojednávající o zdravotnictví, je zde velmi vágně zmíněno několik hesel, která se mohou vykládat mnoha způsoby. O katastrofálním nedostatku zdravotníků nebo o řešení nedostupnosti zdravotní péče v regionech není zmínka.

Zaujala mě však myšlenka, cituji: "Zahájíme diskusi o potřebě a vhodnosti cenové konkurence zdravotních pojišťoven." Chtěl bych upozornit, že za tímto konstatováním se bohužel může skrývat pokračování snahy pravicových vlád zosobněných panem Julínkem a bakalářem Šnajdrem, a to je skrytá komercializace zdravotnictví salámovou metodou. Co se vlastně skrývá za konstatováním cenové konkurence zdravotních pojišťoven? Vraťme se trošku do historie. Do sedmdesátých let minulého století pracovaly ve Spojených státech zdravotní pojišťovny v neziskovém módu. Majitel jedné z největších zdravotních pojišťoven v USA Edgar Kaiser vymyslel reformu zdravotnictví, která byla dne 18. 2. 1971 vyhlášena prezidentem Nixonem jako nová strategie ochrany zdraví společnosti. Tak vznikl komerční pojišťovací systém s takzvanou řízenou péčí, kterou se snažil také u nás zavést pan ministr Julínek z ODS. Julínkovu zdravotní reformu z roku 2010 pomáhali koncipovat odborníci z americké pojišťovací společnosti Kaiser Permanente Insurance, což není podobnost pouze náhodná. Výdaje na americký cílový zdravotnický model neustále stoupají. V současné době tvoří 18 % HDP, zatímco průměr Evropy je 10,5 % a v ČR v systému, který je jako cedník, pouze 8,5 %. Přitom asi zhruba 35 milionů Američanů je stále bez zdravotního pojištění z důvodů chybějících peněz na drahé pojištění. Zajímavý je taky údaj o nákladovosti soukromého pojišťovnictví nebo soukromých pojišťoven ve Spojených státech, které samy spotřebují 27 % z vybraného pojistného, anebo z peněz, které dostávají od státu. V českých zdravotních pojišťovnách bez individuálních pojistných smluv jsou to 3 %, v Evropské unii pak 4 až 6 %. Z toho plyne, že privátní komerční zdravotnické pojišťovací firmy podle vzorového modelu mají v USA výdaje devětkrát vyšší než v České republice.

Americký vývoj ve značné zkratce uvádím, aby bylo zřejmé, kam by mohla směřovat komercializace zdravotnictví taky u nás. Komercializace totiž vede k rychlému růstu neefektivních výdajů tlakem na růst ziskovosti. Jde o vyšší administrativní náročnost, dále k výdajům na reklamu, náboru pojištěnců a kontrolu individuálních účtů. Namístě je pak otázka, jak to bude dál. Máme v plánu zrušení solidárního pojištění a zavedení selektivně zásluhového zdravotního systému? Ve vyjádření programového prohlášení vlády stran zdravotnictví není bližší specifikace nadstandardů, které bude nutno definovat při snaze o nastavení konkurence zdravotních pojišťoven. Nedopadne to náhodou po změnách provedených vaší vládou tak, že zdravotní systém bude podstatně dražší, pro určité skupiny obyvatel nedostupný a pro jiné dostupný pouze částečně, a skutečně kvalitní péči si budou moci dovolit pouze ti nejbohatší? Komu mají vlastně sloužit chystané změny? Pacientům, zaměstnancům ve zdravotnictví, nebo soukromým vlastníkům zdravotnických zařízení a obchodníkům v oblasti zdraví? Pokud se zdravotní daň stane skutečným plnokrevným pojištěním, budou uzavírány individuální smlouvy, což povede k vytvoření dvojího zdravotnictví pro chudé a pro bohaté. A proti tomu v SPD budeme bojovat všemi zákonnými prostředky. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkujeme. A nyní pan poslanec Jaroslav Foldyna, mezitím se připraví pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, dobré ráno, dobré ráno, milá vládo, to zní hezky, dobré ráno, Vietname, říkali v jednom filmu, a dobré ráno, moji kolegové v Poslanecké sněmovně českého parlamentu.

Já bych se chtěl vyjádřit velmi zkráceně k určité části programového prohlášení, a to té části, která se týká zahraniční politiky. Ona je trošku taková plytká, je to takové placaté, moc se to nedá komentovat, je to takové prohlášení ideologického charakteru, věcně se to netváří. V zásadě se dá jedna část shrnout na vyjádření a přísaze věrnosti Berlínu, Bruselu a Washingtonu. To zní hezky a vy jste to pojmenovali havlovskou zahraniční politikou. Já nevím, kdo to psal, ale domnívám se, že došlo k záměně jmen, on se spletl. Takovéto vyjádření té věrnosti těm státům spíš vypadá, že jste se spletli, a je ne havlovskou, ale háchovskou politikou, politikou nesuverénního státu. To jste psal vy, pane ministře... (K ministrovi zahraničních věcí.) ... promiňte, že to říkám. Já jsem si to myslel, ale nechtěl jsem to říct. Vy se tady v zásadě dáváte do rukou Berlína, Bruselu a Washingtonu, pak se tady zmiňujete o nějaké kvalifikovanosti a vzdělanosti té politiky. Já se vás nikterak nechci dotknout, prostřednictvím pana předsedajícího, ale já jsem si nevšiml, že byste byl nějakým kariérním diplomatem a byl kvalifikovaným zahraničněpolitickým politikem.

Možná že to má nahradit vaše účast v Aspen Institute. To je polovina vlády tam dřepí, to je ten institut, co tady zřídil Bakala. Víte, kdo je to Bakala? To je ten nechvalně známý podnikatel, co nám vytuneloval byty na Ostravsku a udělal z lidí žebráky. On to dal dohromady s nějakou paní Albrightovou, v zahraničí jí říkají "krvavá Madla". Ne, to jsem takhle slyšel a četl v některých novinách. To je ta ministryně zahraničních věcí s českým původem, která nechala bombardovat Jugoslávii v rozporu s mezinárodním právem. Tak to jsou ti, co udělali ten Aspen Institute. To je taková zahraniční organizace, která sdružuje lidi stejného názoru. Není to organizace Spojených států, ale jenom jedné její části, nějaké Demokratické strany Spojených států. A zrovna že to tady zakládal pan Bakala, co nás tak překvapil s těmi byty v Ostravě, a paní Albrightová, která sice je považovaná za velmi úspěšnou, nicméně je velmi známá hlavně také proto, znovu opakuji, že v rozporu s mezinárodním právem rozpoutala válku na Balkáně a že tisíce dětí v Iráku - když se jí ptala redaktorka na to, jestli jí není líto, že tam umřely - tak říkala, že když to jejich boji pomohlo, tak jim to líto není.

Takže kvalifikace pana ministra odporuje prohlášení, že to bude kvalifikovaná odborná politika. Mě to zaujalo, proto jsem se o tom chtěl dneska zmínit. Já vím, že už je teď pět hodin ráno a nikdo už není zvědavý na nějaké další věcné argumenty, ale víte, ona ta zahraniční politika je pro český stát a pro naše národní zájmy velmi důležitá, a já se domnívám, že takto plytká zahraniční politika této vlády je jeden z důvodů, proč to asi řada z nás nemůže podpořit při hlasování.

Takže to je vlastně všechno, co jsem tady chtěl v pět hodin ráno říct. Nepodpořím návrh o vyslovení důvěry této vládě, protože zahraniční politika, kterou jste tady napsali, je ideologickou proklamací, která nereprezentuje zájmy České republiky. Děkuju. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Dovolím si poznamenat, že členy vlády není třeba oslovovat ani prostřednictvím pana předsedajícího, byl-li by přítomen, ani prostřednictvím paní předsedající. Nyní má slovo pan poslanec Zdeněk Kettner a připraví se pan poslanec Oldřich Černý. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, paní předsedající. Dobré brzké ráno. Vážené kolegyně a kolegové, můj začátek nebude úplně ohledně programového prohlášení. Já jsem byl 23 let kantor, 23 let jsem stál před dětmi, užíval jsem si radosti i strasti kantorského povolání. Poslancem jsem dva měsíce. Jako učitel jsem se snažil zachovat si nějaký morální kredit, vždycky jsem se snažil být vzorem pro své děti. Vždycky jsem u nich měl autoritu, a to z toho důvodu, že nikdy jsem vůči nim nevystupoval z pozice síly, vždycky jako rovnocenný partner. A to, co jsem tady dneska někdy zaslechl, tak mě tedy hluboce zklamalo. Jako učitel společenských věd, občanské výchovy učím děti o demokracii, učím o vzájemné úctě, a teď jsem na půdě Poslanecké sněmovny, která by měla být vrcholem našeho státu, a musím říct, že za některé své kolegy jsem se vyloženě styděl. Tolik arogance, tolik osobních útoků! Na rovinu, kdybych byl takhle arogantní vůči svým dětem, tak mám po veškeré autoritě a v té třídě nevydržím ani jednu vyučovací jednotku. Takže to jsem chtěl jenom na úvod. Byl jsem z toho opravdu zklamán.

Teď se vrátím k programovému prohlášení vlády. Nejdříve budu citovat z médií: "Za stěžejní v oblasti školství považujeme změnu stylu a obsahu vzdělávání. Budeme se snažit, aby se ve školách méně biflovalo a více se žáci a studenti připravovali na budoucí svět, ve kterém se každý absolvent jakékoliv školy bude muset umět učit novým věcem. Se znalostmi, se kterými vyjde ze školy, už bohužel nevystačí." Cituji pana ministra Gazdíka. Souhlasím, že vývoj ve světě je tak neuvěřitelně překotný a rychlý, že vytvořit nějakou koncepci, než se uvede do praxe, tak ten svět už je zase úplně jiný. To znamená, rozhodně podpořím to, že je potřeba děti připravit na samostatný život. V tomto směru musím určitě podpořit projekt celoživotního učení, ale když se řekne A, musí se říct i B. My nemůžeme stavět něco od střechy, musíme stavět od základů. A pokud v té strategii chceme, aby nebyl odklon od znalostí, protože je tam citováno nějaké biflování - prosím vás, pamětní učení je nedílnou součástí výukového procesu. Tady je snaha úplně pamětní učení odstranit. Máme tady mezi námi i sportovce, kteří mi dají za pravdu: já se musím naučit základní kroky a pak se můžu zdokonalovat. Když nebudu umět písmenka, nemůžu se učit psát, a překvapivě se ty písmenka musím naučit nazpaměť. Když se chci naučit cizí jazyk, překvapivě se musím nazpaměť naučit slovíčka, jinak se můžu snažit sebevíc, budu replikovat jak papoušek nějaké fráze, ale nebudu chápat obsah, když nebudu znát význam a nebudu nazpaměť znát význam jednotlivých slovíček. Takže asi tak.

Dále cituji: "Garantujeme platové ohodnocení pedagogů na 130 % průměrné mzdy." Super, SPD toto podporuje, protože podpora učitelů znamená kvalitní kantory, kvalitní kantoři znamenají kvalitní výuku a to znamená i kvalitní budoucnost našeho státu. Bohužel první, co se stane, že místo slibovaných 3 % je najednou navýšení o 2 %. Tak to mi tak trošičku nekoresponduje s tím garantováním. Já si tedy garanci představuji trošičku jinak.

Dále máme: "Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+, která byla připravena ve spolupráci s odbornou veřejností, na bázi shody napříč politickým spektrem." S odbornou veřejností. Já jsem začal učit v roce 1992, byl jsem přímým účastníkem všech možných vylepšení, různých změn ve školství. Když jsem začínal, základem byla černá tabule, křída v ruce a vrcholem veškeré techniky bylo jedno staré video a černobílá televize. A děti byly podstatně připravenější a v mezinárodních srovnáních dosahovaly skvělých výsledků. Jediné, v čem jsme zaostávali, byla samostatná práce s vyhledáváním informací a jejich aplikací. A co se udělalo? Místo toho, abychom vylepšili to, co bylo špatně, a to, co bylo skvělé, jsme zanechali, my jsme to všechno zahodili do koše a začali jsme na zelené louce. A od začátku všichni profesionálové, všichni učitelé říkali, že je to špatně, že to nebude fungovat. Nikdo nás neposlouchal a přesně takhle to dopadlo. Ono to prostě nefunguje. A teď jsme svědky toho úplně stejného. Ono se píše "s odbornou veřejností", ale v hlavním týmu nebyly zastoupeny školské odbory, nebyla zastoupena Pedagogická komora. I když o to žádali, nebyli panem ministrem ani osloveni. Mohli posílat nějaké písemné připomínky - ani jedna jediná připomínka nebyla v té vizi nějakým způsobem zakomponována. Když byla závěrečná konference, nebyli pozváni ani jako panelisté, a přitom na té konferenci byl kdekdo, za EDUin dokonce tři lidé, kteří formálně za různé organizace, aby jich tam mohlo být co nejvíce, mimochodem i pan Kartouz. Kdo neví, kdo je pan Kartouz, je to bývalý mluvčí EDUinu, nyní ředitel Pražského inovačního institutu, který spravuje evropské dotace, pracoval v Britských listech a je mluvčím samozvaného internetového cenzora a hlídače čistoty internetu, Českých elfů - taková zajímavá organizace, která se nikomu nezodpovídá, ale dokáže škodit, když na to přijde. To znamená, že tady stále zůstává odtrženost od praxe. Tady jde o naše školství a nikdo se neptá lidí, kteří se v tom školství perou den co den, kteří stojí před těmi dětmi, a to je prostě špatně.

Dále, kde byla nějaká komunikace s rodiči? Máme spoustu organizací sdružujících rodiče, kteří se zajímají o výuku svých dětí, jak naše školství vypadá. Byli pozváni? Zase nebyli. Proč? Proč by rodiče nemohli nějakým způsobem spolupracovat na tom, jak bude probíhat výuka jejich dětí? Ale co jsem si všiml, že je tam zakomponováno, že se bude podporovat, že se učitelé budou učit, jak komunikovat s rodiči. Proboha, učitelé jsou vysokoškolsky vzdělaní dospělí lidé, a my je chceme učit mluvit? Po učitelích se chce neuvěřitelné kvantum věcí, které by ani správně dělat neměli na rozdíl od některých zahraničních států, kde prostě učitel je braný jako skutečně kvalifikovaný odborník. Tak my tou kvalifikovanou sílou plýtváme na dozory na chodbách, dozory na jídelnách, a takhle bych mohl pokračovat. To je opravdu naprosto úžasné. V zahraničí na to mají asistenty se střední školou a učitel je skutečně profesionál, který je vysoce kvalifikovaný a dělá svoji práci.

Pak tady máme rozvíjení potenciálu žáků se sociálním a jiným znevýhodněním: "Zvláštní pozornost budeme věnovat rozvoji talentů a práci s mimořádně nadanými žáky." Ano, pod to se podepíše celé SPD. Ale zrovna tak se SPD rozhodně musí vymezit proti takzvané inkluzi - jinak společné vzdělávání, původně to byla inkluze, teď se to zamaskovalo pod takzvané společné vzdělávání a my nemůžeme jako SPD podpořit inkluzi v současné podobě. A ono si to protiřečí. My se chceme věnovat naprosto specificky rozdílným skupinám dětí na jedné hromádce. To je prakticky nemožné, nehledě na to, že my chceme po klasickém pedagogovi, aby prováděl práci speciálního pedagoga. Ono se vám to možná zdá jako malicherný rozdíl - učitel jako učitel. To je úplně stejné, jako kdybych vám řekl, že jsem měl automechanika, přistál s letadlem a řekl: Prosím tě, oprav mi to letadlo - mechanik jako mechanik. Kdyby to bylo tak naprosto stejné, tak potom nechápu, proč máme speciální studijní obor speciální pedagogika. Takže je tam více škody než užitku. Celý ten systém inkluze se tváří jako pomoc dětem, ale ono to těm dětem škodí, a škodí to všem dětem. Škodí to i dětem, které jsou součástí té inkluze, protože jsou v kolektivu, kde nikdy nemohou zažít pocit úspěchu, který je pro děti velice důležitý. A proč? Protože ostatní děti jsou na úplně jiné úrovni. To dítě je tam potom jako takový trpěný přívěsek. Naopak když je potom v nějakém kolektivu pod dohledem speciálního pedagoga s dětmi podobných schopností, dovedností a možností, tak tam si ten úspěch mají šanci zažít. A to je pro ty děti nesmírně důležité. A i ta opačná strana: když ten učitel, běžný pedagog, kterému pomáhá asistent, což může být středoškolák, který projde kurzem a ve své podstatě funguje jako dozorce, rozhodně ne jako plnohodnotná pedagogická pomoc, tak učitel spoustu energie vyplýtvá na pomoc tomuto dítěti, a tím pádem se ale nemůže věnovat nadaným žákům. To by den musel mít čtyřicet, padesát hodin. To jsou takové vzdušné zámky, kdy my s dobrými úmysly směřujeme do pekel.

Dalším způsobem jsem zjistil, že rozdíly mezi jednotlivými školami, například v oblasti vyloučených lokalit a tak dále, je to tam formulováno tím způsobem, že za to vlastně může ta škola, a díky tomu, že ta škola to nezvládá, rodiče jsou nuceni děti dávat do jiných škol. Takhle to ale přece vůbec není, to není vina té školy. Tam je to prostě dáno skladbou toho obyvatelstva. A klobouk dolů před pedagogy, kteří v těchto lokalitách učí, protože ti by si zasloužili dvojnásobek platu kantora z běžných škol, protože oni se opravdu snaží těm dětem věnovat na maximum a je to neuvěřitelně těžká práce.

Pak tady máme rozšíření nabídky digitálních učebních pomůcek včetně ICT techniky, ale stejně tak na rozvoj digitálních dovedností učitelů, dětí, žáků a studentů. SPD rozhodně vždycky podpoří jakékoliv investice jak do pedagogů, tak do ICT technologií, ale pozor, digitalizace není všespásná. My nemůžeme strategii zaměřit jenom jedním směrem. Když se to nepovede, ta digitalizace, co budeme dělat s dětmi ze sociálně vyloučených lokalit? Ve své podstatě mluvíme o nějaké rovnosti přístupu ke vzdělání, ale ve své podstatě, když se zaměříme na digitální technologii a některé děti nebudou mít přístup, tak tu nerovnost vyvoláme.

Další věcí je, jak se na toto budou tvářit rodiče. Jsme v období, kdy nám obrovským kvantem narůstá závislost dětí na digitálních technologiích, na mobilních telefonech, na počítačových hrách a tak dále. Rodiče s tím mají obrovské problémy, jak ty děti od toho odpíchnout, a my jim tyto technologie budeme ještě cpát během výuky? Je to opravdu ten správný směr? Já si myslím, že ne.

Pak tady máme, že dokončíme revize rámcových vzdělávacích programů s důrazem na objem, obsah a aktuálnost. Taky tleskám, úžasná myšlenka. Všichni pedagogové z praxe naprosto souhlasili, protože my nemáme čas - já stále mluvím jako pedagog, protože je to ještě čerstvé - na upevňování vědomostí. My prostě jedeme jak rychlík, abychom to všechno stihli, takže jsme opravdu byli všichni nadšení, že se to vyškrtá. No jo, ale pak jsme začali zjišťovat, co se bude škrtat - a ve výsledku Ohmův zákon, Newtonovy pohybové zákony, vysvětlení, že to je příliš náročné. Kvalifikovaný učitel přesně ví, jaká věková kategorie před ním v těch lavicích sedí, a tomu přizpůsobí způsob výuky. Když si vezmete takový strom: v mateřské školce víte, že dítě má nakreslit zelenou kouli jako korunu a pak hnědou čárku jako kmen, ale už si povídáme o stromu. Na prvním stupni už můžeme mluvit o tom, že nám vyrábí kyslík, na druhém stupni už o fotosyntéze. Pořád je to ten stejný strom. Takže úplně stejně se dá takhle podat Newtonův zákon, takhle se dá podat Ohmův zákon, ale nemůžeme bez rozmyslu vyřadit základní učivo. To je úplně stejné, jako kdybyste vyřadili abecedu, a teď se začnete učit psát. A pak budeme strašně překvapení, že to nefunguje.

Navíc jsem ještě zjistil, že se uvolní nějaké místo vyškrtnutím nešťastných témat, a už je tady taková myšlenka, že budeme mít úplně nový předmět environmentální výchova, vzdělávání a osvěta. Tím to místo zase zaplníme. Tato témata, která budou, předpokládám, obsažená v tomto předmětu, už jsou v současnosti obsažena v jiných předmětech: biologie, zeměpis, kde to učí kvalifikované učitelé, kteří vědí, jak to dokázat vysvětlit v kontextu. Pokud uděláme takovýto speciální předmět - ona existuje nějaké aprobace, která se studuje přímo na toto téma? Nevím o tom. Kdo to bude učit? Dopadne to tak, že bude třídní učitel. Bude to jedna hodina, tak tomu třídnímu učiteli se ta hodina dá, aby s tou svojí třídou byl více, a bude to nějaké memorování nějakých naučených pouček, protože ten učitel - samozřejmě, to bude třeba tělocvikář, já nevím, matikář - prostě po dětech bude chtít, aby se naučily nazpaměť nějakou poučku. Přínos to bude mít veškerý žádný.

Já si dokážu představit, že to uvolněné místo bychom spíš měli věnovat opravdu základům - co musí dítě umět ze základní školy bez ohledu na to, jaké máme století, jaké jsou technologie. Musí se naučit pořádně počítat z hlavy bez toho, že by muselo používat jakoukoliv elektroniku, kde může dojít proud. Musí se naučit psát, musí se naučit číst s porozuměním, a to je ten základ. Takže... obzvlášť v té matematice pokulháváme, tak ten uvolněný prostor využijme smysluplně, ale ne nějakou environmentální výchovou, podporou Green Dealu a tak dále.

Aprobovanost není problém jen v tomto směru. Je teď informatika - učila se v 5. ročníku, nyní se bude učit od 4. ročníku. Když jsem učil děti v 5. třídě, tak jsou to ještě takoví šmudlíci, kdy celé pololetí měli problém pochopit, jak se správně zapíná a vypíná počítač a jaký je rozdíl mezi monitorem a počítačem jako takovým. A teď je to posunuté na 4. třídu. Já mám dceru ve 4. třídě, vím, jaké to je trdlo, a já si nedokážu představit, že my to takhle posuneme dopředu a že by z toho ty děti něco měly. Za další - součástí výuky v tom 4. ročníku má být programování, binární kód. Proboha, vždyť s tím mají problémy i žáci druhého stupně, jak to má pochopit čtvrťák? Nehledě na to, že aby ta výuka měla nějakou kvalitu, zase musí být aprobovaný učitel, který tomu rozumí. Na škole, kde jsem učil, nebyl jediný aprobovaný informatik. Proč? Protože po absolvování toho studia si okamžitě založí IT firmu a vydělává úplně jiné peníze. Takže zase, my stavíme - myšlenka dobrá - ale my to stavíme od střechy. Vždycky se má začít od základů.

Předposlední bod, u kterého bych se chtěl zastavit: "Promění se výuka dějin 20. století s důrazem na nedemokratické režimy a společenský extremismus." Prosím vás, 20. století v dějepise se přece musí učit jako komplexní dějinné období. Dějepis, dějiny, to je nějaký souvislý, navzájem propojený sled událostí. A my budeme vypíchávat, komu se to zrovna bude něco líbit, nelíbit, tak vypíchneme jenom něco? Vždyť to potom při té výuce nebude dávat smysl. A obzvlášť mě zarazilo - společenský extremismus jako dějinné téma. To bylo jaké období? Od kdy do kdy? Společenský extremismus? Nebo to byl nějaký stát nebo něco? Extremismus obecně, špatné chování - to se učí úplně v jiných předmětech. Kdo bude určovat, co je ten společenský extremismus? V dnešní době, kdy cenzura nabírá na síle, za extremismus je považován i jenom odlišný názor, jenom, že někdo se nebojí říct svůj názor, tak už je dokonce i za to odsouzený. Tak kdo o tom bude rozhodovat?

Já jsem tady slyšel, že tady máme v plánu nějaký systémový boj s dezinformacemi. On už tady byl nějaký systém, který systémově bojoval s dezinformacemi, a chtěl budovat světlé zítřky. Taky to myslel ten systém dobře, taky to přece chtěl dělat pro své občany. Výsledkem byl samizdat. Opravdu tam chceme takovýmto způsobem sklouznout? Já jsem zažil období, kdy ve škole mi bylo něco řečeno, přišel jsem domů, tam jsem se pochlubil, tatínek mi řekl: Hele, víš, ony se mají věci trošičku jinak, takhle, takhle, takhle, ale prosím tě, hlavně to neříkej ve škole, ať nemáš průšvih. Takže do tohohle období se zase chceme vracet? Já tedy rozhodně ne. A jen tak pro informaci, bylo určité historické období v lidských dějinách, kdy za dezinformaci bylo pokládáno to, že země je kulatá, a lidi byli za to upalováni. Samozřejmě pro vysvětlení, aby zase někdo nenapsal, že tady já vytahuji nějakou dezinformaci, že je v plánu upalování lidí, byl to samozřejmě příměr. Ale jen tak, abyste pochopili, co tím myslím.

No a poslední prioritou je podpora gymnázií a všeobecného vzdělávání. Na jednu stranu říkáme, že čím dál větší počet dětí, která odcházejí na gymnázium, má velmi negativní vliv na kvalitu výuky na klasické základní škole. Jak si tedy podporu na gymnáziích mám představit? Už teď tam jsou kvalitní kantoři, ale množství dětí se nám navyšuje, a my vidíme, že to je špatně pro klasickou základní školu, ale zároveň je chceme podporovat jako rozšiřování? A rozšiřovat a zaměřovat se na všeobecné vzdělávání v době, kdy továrny marně hledají kvalifikované dělníky? Kdy obyčejný občan začíná mít obrovské problémy sehnat kvalitního řemeslníka, který mu udělá obklady? To přece je taky špatný směr. Bude sice hezké, že budeme mít maturanty v kancelářích, kteří budou mít úžasné myšlenky, ale jaksi už nebudou lidi, kteří jim tam zavedou internet, kteří jim tam zavedou elektriku, kteří zajistí to, aby jim do umyvadla tekla teplá a studená voda. Takže za mě taky špatný směr.

Toto samozřejmě není jediný důvod, těch důvodů je víc, ale těch důvodů, proč rozhodně nevyslovím podporu vládě, tak ty všechny ostatní důvody už řekli mí předřečníci. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkujeme a nyní je faktická poznámka pana poslance Marka Výborného. Prosím, máte slovo, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, pane premiére, vládo, kolegyně, kolegové, jenom velmi stručně k panu kolegovi, vaším prostřednictvím. Z inkluze čili společného vzdělávání se tady vytvořil jakýsi mýtus a strašák. Je potřeba říci ty věci přesně tak, jak jsou, nakonec i v programovém prohlášení vlády. Naším cílem je skutečně bojovat s jedním velkým nešvarem české vzdělávací soustavy, a to jsou nerovnosti, které bohužel v našem systému, a to i regionálně, jsou, a právě to správně pojaté a parametricky správně pojaté společné vzdělávání je jednou z těch cest. Čili my tam říkáme, že zachováme společné vzdělávání, ale podrobíme jej pečlivé revizi, aby opravdu odráželo potřeby žáka i možnosti škol. A poslední poznámka: když se bavíme o společném vzdělávání, tak je to i o podpoře dětí nadaných a práce s talentem. Myslím, že to je velmi klíčová záležitost, na kterou nesmíme zapomínat.

Děkuji a omlouvám se. Teď už půjdu vzbudit děti, aby mohly jít do školy.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ještě byla faktická poznámka pana Jana Berkiho. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Berki: Dobré ráno, paní předsedající, kolegyně, kolegové, jen pár poznámek. Předpokládám, že kolega, když je dlouholetý učitel, tak se díval do RVP, tudíž některé ty věty, které tu vyslovil, tak ani nevím, jak mohl vyslovit. Co se týká informatiky, binární kód tedy v RVP rozhodně není, to za prvé. Za druhé, programování je na prvním stupni, to je pravda, ale pokud se podíváte na Západ, tak samozřejmě zjistíte, že i tam je. A co se týká přípravy učitelů, tak už dneska zmiňované NPI, respektive pod jeho vedením a pod pedagogickými fakultami, vznikly materiály, které právě učitelům mají s tou implementací pomoct. To asi tolik. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A nyní s přednostním právem pan předseda Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Já jenom velmi krátce k té inkluzi. V tom se, pane poslanče Výborný, prostřednictvím předsedající, právě lišíme. Vy říkáte, že je to správně, že inkluze je dobrá, my říkáme, že je to špatně a že pro studenty by bylo lepší, kdybychom se vrátili ke speciálnímu školství, tak jak to bylo dřív, protože Česká republika měla jedno z nejlepších speciálních školství na světě. A my považujeme inkluzi za neomarxistický nesmysl, se kterým nemůžeme souhlasit. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkujeme. Toto vyvolalo další faktickou poznámku pana poslance Jana Berkiho. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Berki: Omlouvám se, druhou ještě poznámku, a to byla k těm znalostem. V programovém prohlášení je odklon od biflování, jinými slovy, hovoří se o poměru toho, co se má žák učit nazpaměť. Ale hlavně, samozřejmě kolego víte, prostřednictvím paní předsedající, že znalostí to nekončí, že tam máme potom taky dovednost, schopnost aplikovat tu věc v praktickém životě a že tam taky máme ještě postojovou složku kompetencí. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkujeme. Ještě je mou povinností seznámit vás s omluvou. Omlouvá se paní poslankyně Věra Adámková dnes mezi 6.00 a 10.15 hodin z důvodu pracovní důvody. A nyní můžeme pokročit dále v rozpravě. Řádně přihlášený je pan poslanec Oldřich Černý, připraví se mezitím pan poslanec David Pražák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji vám za slovo. Dobré ráno, vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení členové vlády, vážení obyvatelé České republiky, mnoho připomínek z úst mých kolegů z hnutí SPD již zde zaznělo. Tudíž je nebudu všechny opakovat. Vyberu ty nějaké z těch, které by měly být ještě zmíněny. Na začátek bych chtěl zdůraznit, že tato vláda nerespektuje to základní, na čem je naše země postavena. Na zastupitelské demokracii. Tedy vládě lidu prostřednictvím volených zástupců a respektování výsledků voleb. Po těchto sněmovních volbách jsme to slyšeli ihned v říjnovém vyjádření tehdy vznikající vládní pětikoalice, kdy jste se domluvili na vyšachování našeho hnutí SPD z legitimního nároku na pozici místopředsedy Sněmovny. Dále si dovolím uvést příměr a v rámci toho připomenout, jak současným vládním stranám strašně moc ležela v žaludku kytara minulého předsedy Sněmovny pana poslance Vondráčka, což určitě nebylo úplně v pořádku, ale byla to marginální záležitost zveličená jako obrovský problém. Na druhou stranu zcela nehorázný slovní útok předsedkyně současné Sněmovny na maďarského premiéra Viktora Orbána, který je naším spojencem v rámci V4, a který je podle vašeho mínění zcela v pořádku. Do současné doby se nás ptá mnoho občanů, zda máte vůbec podle platných zákonů ustanovený správný počet klubů a podle toho zvolené vedení této Sněmovny, neboť již více odborníků na ústavní právo tuto skutečnost rozporovalo. Ale to nechme na rozhodnutí soudců, kteří se podle informací z tisku již tímto zabývají.

Dále si dovolím vám, vážená vládo, v rámci již diskutované záležitosti okolo pana Farského položit jeden praktický dotaz, na který se nás během této dlouhé debaty obrátil občan České republiky. Cituji: "Pan Farský se vyjádřil, že bude z Oregonu pracovat pro občany České republiky. A to tedy bude vstávat o půlnoci? Nebo nebude vůbec chodit spát? Oregon je totiž devět hodin pozadu. Tedy, jak bude například mít úřední hodiny pro své voliče, když je u nás poledne a tam jsou tři hodiny ráno? To on tam bude pracovat v noci pro české občany a pak přes den se zabývat tím svým výzkumem? Nebo bude chtít po občanech, aby třeba s ním měli videokonference během naší noci, když on tam bude mít den? Ta jeho práce pro občany je prostě prakticky z toho regionu nemožná. Kdyby to bylo třeba jinde v Evropě ve stejné časové zóně, tak teoreticky by to asi nějak možné bylo. Ale v časové zóně o devět hodin jiné? To je prakticky nesmysl." Konec citace. Děkuji předem za odpověď pro tohoto občana.

Víte, hnutí SPD vzniklo jako vlastenecké, neboť takovéto jasně vyhraněné politické uskupení v našem Parlamentu velmi dlouho chybělo. Naším hlavním programem jsou národní zájmy, obrana České republiky, ochrana našich tradic, kultury, našich rodin, bezpečného domova všech našich obyvatel a také zároveň ochrana všech slušných lidí. Ano. A i těch pracovitých, kteří ještě chtějí - schválně uvádím slovo ještě, protože jich pomalu ubývá - svojí prací přispívat k chodu naší země, naší soběstačnosti v oborech, které byly pro Českou republiku vždy prioritní. A jednou z těch prioritních oblastí bylo vždy naše zemědělství se svojí rostlinnou, živočišnou, zpracovatelskou a potravinářskou výrobou. Naše pěstitelské suroviny, polotovary, výrobky od malých, středních a i těch větších, což jsou ale většinou také drobní majitelé sdružení do akciových společností nebo družstev, pěstitelé, zpracovatelé a výrobci patří pořád k nejkvalitnějším a jsou podloženy mnohdy dlouhou tradicí těch rodinných farem a firem, kde se po generace všichni snaží udržet tento standard vysoké úrovně při zachování příznivých cen pro naše spotřebitele.

Moji kolegové přede mnou se již vyjadřovali k tématům v jejich resortech, ke kterým má naše hnutí SPD připomínky nebo s nimi zásadně nesouhlasíme. Já jako člen zemědělského výboru a předseda podvýboru, který se bude zabývat také potravinářstvím a živočišnou výrobou, přicházím s obranou vytvořeného strategického plánu na roky 2023-2027, který byl vytvořen minulou vládou po dlouhých jednáních všech, kterých se to týká a který se vaše vláda rozhodla nesmyslně překopat, aniž by zvážila důsledky těchto změn. A na základě těchto vašich nesystémových kroků včera navečer, vlastně již předevčírem, vám před budovou Úřadu vlády přišlo, zatím poprvé odhadem tak 4 až 5 tisíc těchto pracovníků v dotčených oborech, občanů České republiky, zemědělců, ať již ovocnářů, chovatelů, zpracovatelů, potravinářů a výrobců, říct sami za sebe - a zdůrazňuji, byli tam zcela apoliticky - že vaše populistické kroky a zásahy do těchto již vytvořených pravidel jsou zcela nesmyslné a poškodí dlouhodobě ty, kteří v dobré víře po celá léta s mnohým odříkáním budovali své farmy a firmičky. Možná jste si toho ale ani nevšimli, protože jste svoje včerejší plánované zasedání prý přesunuli do náhradních prostor. Uvědomte si, prosím, že díky těmto zemědělcům byly v době covidových uzavírek zajištěny všechny potřebné potraviny a naši zemědělci všem ukázali, že umí uživit naše občany, ale musí mít všichni pro to adekvátně nastavené podmínky. Pokud však bude redistributivní platba vyšší než 10 %, výrazně to může ovlivnit a poškodit všechny české zemědělce. Dáváte bohužel tímto návrhem pouze prostor spekulantům a lidem, kteří mohou zlikvidovat české zemědělství, zdraží to konečné výrobky a tím v důsledku toho zatíží našeho českého spotřebitele. Majitelé pozemků budou totiž žádat, a to se již v minulosti stalo, vyšší nájemné za půdu. To bude zároveň lákat investory a spekulanty s pozemky. Při koupi například 20 hektarů pozemku za zhruba 250 000 korun budou každý rok, a to v podstatě bez práce, dostávat dotace zhruba 34 000. To vše sníží soběstačnost v základních českých potravinách, zároveň dojde k navýšení administrace na Státním zemědělském intervenčním fondu díky nárůstu počtu žadatelů, což je spojeno i s navýšením počtu míst ve státní správě. To opravdu není cesta úspor.

Ve strategickém plánu máte zmíněno, že 30 hektarů jedné plodiny na jednom půdním bloku v erozně ohrožených oblastech chcete zmenšit na 10 hektarů. To nemá nikdo v Evropě. Na svazích ohrožených erozí se již nepěstují takové plodiny, resp. pěstují se za již zpřísněných podmínek. A co, prosím, znamená, že u komodit, u nichž je to možné, chcete zvýšit bezpečnost? Vždyť naše potraviny jsou jedny z nejbezpečnějších na světě. Česká republika byla v roce 2020 na pátém místě celosvětového žebříčku v bezpečnosti potravin.

Nemá asi smysl, abych to podrobněji rozebíral a opakoval to, co už tu zaznělo z úst některých poslanců, především pana poslance Turečka a paní poslankyně Balaštíkové. Zkráceně řečeno, tato vláda díky strategickému plánu, který přepracovala za zády zemědělců, kteří živí tuto zemi, díky nově nastaveným pravidlům pro udělování finančních podpor, rozděluje tyto zemědělce na velké, kteří asi podle nově nastaveného systému hospodaří špatně, protože mají dostat mnohem méně a malé, kteří asi hospodaří dobře. Ale to není pravda. Měl by zde být vytvořen nějaký kompromis, a ne naslouchat pouze jedné z nevládních organizací, která zastupuje menšinu a která bohužel všechny občany České republiky v žádném případě není schopna uživit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkujeme. Nyní je přihlášen s přednostním právem pan předseda Okamura. Prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: No, vážené dámy a pánové, já jsem teda trošku nepříjemně překvapen. Před chvílí tady přišel, prý je to nějaký nový poslanec za STAN, přijde k naší poslanecké lavici, vytáhne mobil a fotí si nás z metru - to je tady tenhleten prostor, kde my sedíme. Já tomu člověku jsem řekl, že nás nemá fotit, a on si tady normálně si tady fotí nás na mobil. To jsou nějaké nové manýry vládní koalice, že se tady fotíme vzájemně, když někdo z poslanců řekne, že si nepřeje být focen. Že přijde k našemu klubu, jsou tam i poslanci ANO, a že nás blejskne zblízka, z metru?

Můžete se přihlásit, kdo to z vás byl? Protože to byl nový poslanec, já ho neznám, teď jsem to tady nechával zjišťovat. Policie zjistila, že to není nikdo zvenčí. A můžu se zeptat, proč to - protože já jsem přes tu roušku nezaznamenal, kdo to je? Prý to byl poslanec za STAN. Můžete to prosím vás vysvětlit, proč jste nás fotil tady z metru, tady tenhle blok, a kam to chcete dávat? Jestli na sociální sítě, nebo proč to děláte? Když jsme vám řekli, že nás fotit nemáte? Kdo to z vás byl, můžu se zeptat? (Nesrozumitelné hlasy z pléna.) No, tak ze záznamu to stejně poznáme, kdo to z vás byl, z kamery. Tak jako prosím. Ale já bych vás chtěl požádat, abyste nás bez našeho souhlasu, zvlášť když jsme vám to řekli, že nás nemáte fotit, proč nás fotíte? A proč, my se jako začínáme fotit v sále vzájemně tady? Vzájemně politická konkurence, když tady jsem viděl, že někteří vaši ministři klimbali, doslova spali tady? Ale já to beru, že je ráno, tak bychom si nikdo nedovolili, abychom se tady vzájemně fotili. Prosím vás, to přece není normální!

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane předsedo, děkuji. Vám slovo mohu dát, pokud se přihlásíte k faktické poznámce, jinak - hlásíte se k faktické poznámce, dobře. Takže v tuto chvíli vám, pane poslanče, dávám slovo, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Letocha: Dobré ráno vám všem. Paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, já jsem si tady dělal soukromé fotografie. To, že nesouhlasíte s tím, abych vás vyfotografoval, jste řekl až poté, co jsem vás vyfotografoval. (Smích v jednacím sále.) Nedělám si legraci, já tu fotku nemám v plánu nikam použít. Jak říkám, byla to fotka pro mou osobní - proč bych si nemohl vyfotit? Tady máte všude kamery, všichni vidí, jestli vám jde o to, že jste byl v tu chvíli bez respirátoru nebo bez roušky. (Okamura mimo mikrofon: O to mi nejde, ale já nevím, proč...) Takže vy jste se mě ptal, proč jsem si to fotil, já jsem vám odpověděl. Tímto to beru za uzavřené. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. S přednostním právem předseda hnutí SPD Tomio Okamura. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Prosím vás, no nezlobte se na mě. Já jsem zvyklý, že mě lidi fotí běžně. Mně tohleto nějakým způsobem nevadí. Ale my jsme vám řekli, že vy přijdete - já neznám ani vaše jméno, nezlobte se na mě, ale tak to je tím, že jsme tady, je nás hodně a jsme tady zkraje - ale když přijdete k našemu poslaneckému klubu, kde sedí jak poslanci ANO, které jste fotil, tak poslanci SPD... Já jsem vám řekl - nevím, kdy mačkáte spoušť, ale vám to připadá fakt normální, jo? Vám to připadá normální, že se tady začneme vzájemně ofocovat tady? No, dobře, já jsem na to zvyklý, ale já se ptám, jestli je to normální postoj poslance hnutí STAN a poslaneckého klubu hnutí STAN, že nás tady... vzájemně se budeme kdykoliv fotit.? Já nevím, proč jste to udělal? Kvůli špehování, nebo si děláte nějakou databázi, složku si děláte tady na někoho? Já se vás ptám, proč jste to udělal. Pro soukromé použití - a mě zajímá, jestli je to tedy nějaký fetiš, že si schraňujete fotografie tady nějakých vybraných...

No, omlouvám se, ale tak já reaguji na to, že neslyšíme to vysvětlení. Přece to není slušné, o to jde. Já nevím tedy, kde jste starostou nebo místostarostou nebo STAN, a vy se tam fotíte takhle vzájemně na zastupitelstvu a pak si to schraňujete v mobilu? (Neslyšitelná reakce.) No, já bych vás chtěl požádat za nás, prosím vás, respektujte tady také nějakou elementární slušnost.

Pane premiére, je to opravdu - vy s tím souhlasíte, že někdo - teď přijdu k vám, metr před vás, a třeba budete v nějaké nelichotivé pozici, a začnu si... (Smích v sále.) ... No, tak ukazujete, že jste byl teď, myslíte to vyjádření, jak to bylo. No, chápu, ale nevím, no. Já nevím, že bychom si tady vzájemně asi neměli takhle - já jsem na to připravený. Já se ale ptám, proč to dělá váš kolega. O to jde. Tak asi je to normální - dobře.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pan předseda hnutí SPD byl s přednostním právem, to znamená bez žádného časového limitu. To jenom tím, že jsem tady slyšela "čas". A nyní jsem viděla, že se hlásí s přednostním právem předseda klubu hnutí SPD Radim Fiala. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji. My se na to ptáme proto, že jsme tady takové věci samozřejmě už zažili, že si někdo u oběda sundal roušku a bylo to na Instagramu a podobně, jak nedodržujete opatření a jací jste, tak to evokuje samozřejmě situaci, že jsme teď ráno unavení. Někdo tam možná zavřel oko, dáte si to na Instagram a řeknete, že tady spíme nebo co? Jako jste normální?

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Tak já bych poprosila o klid v jednacím sále. V tuto chvíli neeviduji žádné faktické poznámky, takže budeme pokračovat v rozpravě, do které je přihlášen pan poslanec David Pražák, a tímto mu předávám slovo.

 

Poslanec David Pražák: Dobré ráno, vážená paní předsedající, pane premiére, vládo, kolegyně, kolegové, aniž bychom byli domluveni, tak navážu na kolegu předřečníka z SPD, který mluvil v programovém prohlášení o zemědělství. Sice tady už dneska padl navečer od kolegy Karla Turečka takový souhrn a od kolegyně Balaštíkové, tak bych se ještě věnoval pár bodům, které mně tam nejsou úplně jasné. Víceméně si dovolím tvrdit, že ty body jsou takové fráze, které jsou trošku nicneříkající, a docela rád bych i jako člen zemědělského výboru i jako zemědělec věděl, co tím básník chtěl říci, potažmo naše nová vláda, a byl bych docela rád, kdybychom třeba dostali i nějakou odpověď od pana ministra. Jsem rád, že tady zůstal, že je tady s námi.

V prvním bodě, když vypíchnu, máte napsáno: "Budeme účinněji podporovat rodinné farmy a malé střední začínající a ekologické zemědělce" a tak dále a tak dále. To je správné, neříkám, že ne, ale vzhledem k tomu, že včera se tady demonstrovalo u Úřadu vlády a demonstrovaly tady právě i ty malé a střední farmy a farmáři, tak bych chtěl vědět, jakým způsobem jim tedy chcete pomoci, protože to, že jste včera večer pravděpodobně podle médií schválili distributivní platbu ve výši 23 %, tak jak už tady dneska padlo, to nemá žádná jiná země v Evropské unii. Opět jsme unikátem.

Dovolím si tady přečíst jeden takový dopis, který jste asi dostali, jeden z mnoha dopisů, které jste dostali asi i ostatní, a který možná vypovídá za vše. Jedná se o farmu, takzvaný střední podnik, a dovolím si citovat: "Jsme družstvo, které má zhruba 225 členů, a kdo chtěl, ten si mohl po revoluci zažádat o vydávání svého majetku a začít soukromě podnikat. Naši členové mají u nás svůj majetek a svá pole dobrovolně, tudíž se nejedná o žádnou násilnou kolektivizaci, ale legální svobodnou formu podnikání. Nelíbí se mi tvrzení, jak střední a velké podniky pouze pobírají dotace a nemusí vůbec nic dělat. Toto tvrzení je pomluva a lež. V rostlinné výrobě je někdy práce i na jedenáct měsíců v roce a živočišná výroba musí fungovat nepřetržitě, krmit a dojit se musí samozřejmě každý den. Nehledě na to, že administrativa spojená se zemědělstvím rozhodně není procházka růžovým sadem a zabere rovněž spoustu času. Spousta laiků si myslí, že jediná administrativa v zemědělství je zažádání o dotace a pak už si můžeme dát jen nohy na stůl. Řada laické veřejnosti z mého okolí si dokonce myslí, že nemusíme vůbec nic vypěstovat. Když se neurodí, tak nám to stát prostě všechno proplatí a my jedeme vesele dál. To samé je, když všichni tvrdí, jak bychom neměli pěstovat řepku, protože škodí přírodě kvůli jejímu pylu, že je všechno žluté a tak dále. Nikdo z těchto lidí ovšem neví, že řepka je například kvůli svému hlubokému kořenovému systému, délce vegetační doby a velkým množstvím posklizňových zbytků zlepšující plodinou. A každý si myslí, že na pěstování řepky berou zemědělci dotace - to také není pravda. Na řepku jako na plodinu se žádné dotace neberou.

Chci se vrátit zpět k našemu podniku. Jsme podnik, který má živočišnou výrobu. Chováme jak dojnice, tak býky na výkrm.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Poprosím o klid v jednacím sále. Vidím, že i ostatní poslanci - z jejich gest vidím, že neslyší. Takže poprosím vás o klid. Děkuji.

 

Poslanec David Pražák: Já také děkuji. Díky živočišné výrobě dodáváme do půdy hnůj, který zlepšuje půdní strukturu a úrodnost. Díky živočišné výrobě jsou také pestřejší osevní postupy, ve kterých se pěstují jetele, vojtěšky, hrách a peluška, což jsou bobovité plodiny, které poutají dusík a zlepšují tím půdní úrodnost. Měli byste si uvědomit, že živočišnou výrobu u nás provozují především střední podniky a velké podniky, a v případě těchto změn, které včera nastaly, by došlo k ukončení živočišné výroby v řadě zemědělských podniků, což by ohrozilo potravinovou soběstačnost v České republice. Ale opravdu chceme jít touto cestou?

Chceme mléko, hovězí maso a mléčné výrobky pouze dovážet?" (Hluk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane poslanče, já se omlouvám. Nechci jmenovat jednotlivé poslance. Je 5.39 hodin. Chtěla bych vás všechny poprosit o klid v jednacím sále. Když jste hovořili vy, také jste chtěli mít klid. Dejte, prosím, prostor panu poslanci Pražákovi na jeho projev. Děkuji.

 

Poslanec David Pražák: Také děkuji. "To nám nestačí, že jsme si zde zlikvidovali vepřové maso a drůbež? Musíme se zamyslet nad tím, zda chceme dělat zemědělství tak, abychom produkovali potraviny, anebo proto, abychom dodržovali jakousi zelenou politiku, hráli si na to, že zde máme všechno ekologické a zdravé, a ve skutečnosti dováželi komodity a potraviny z takzvaných rozvojových zemí, kde se používá chemie stylem hlava nehlava?

Bohužel, s laickou veřejností je manipulováno i přes některá média, která tvrdí, že naše zemědělství ničí přírodu, špatně obdělávají pole a stříkají hodně chemie. Stačí si ale dohledat statistiku spotřeby zemědělské chemie v Evropské unii a hned se dozvíte, že Česká republika patří mezi země s nejnižší spotřebou chemických látek v zemědělství.

V tomto podniku je zaměstnáno přibližně 65 zaměstnanců. Jedná se výhradně o lidi z okolních vesnic. Snažíme se dávat práci lidem z našeho regionu a jsme přesvědčeni o tom, že je to ta správná cesta. Některé velké investice si náš podnik platil sám a nebyly na ně žádné dotace, například výstavba moderní posklizňové linky, rekonstrukce dílen. Náš podnik provozuje i nezemědělskou výrobu, vyrábíme lepenkové krabice převážně pro automobilový průmysl, kde opět vytváříme pracovní místa pro místní lidi. V zimních měsících provádíme údržbu, hrnutí sněhu ze silnic v obcích, které máme v katastru. Tuto činnost nikdo z takových malých v našem okolí neprovozuje. Vážená vládo, zamyslete se nad tím, nedávejte na předsudky a snažte se měřit všem zemědělcům stejně. V Luštěnicích, Petr Šourek, předseda představenstva."

Já jsem chtěl demonstrovat jenom to, co nám teď všem přišlo. Já jsem se totiž dočetl, pan předseda Pirátské strany Bartoš má na svém facebookovém profilu napsáno, že i Pirátská strana je přesvědčena o tom, že to, co včera schválili, podporuje farmy kolem tisíce hektarů. No nepodporuje. Je to nesmysl. A opravdu, nad 150 hektarů farmy budou včerejším rozhodnutím (redistribuce?) 23 %, nebo tolik tam bude, poškozeny.

Je to strašně jednoduché. A jestli si někdo myslí, jakoby ten víceméně, jak to mám říct, cíl toho, že budou vznikat malí farmáři, tak ano, možná nějací budou, ale já jsem z Libereckého kraje. Za poslední roky vznikali i malí farmáři, ale ani jeden z nich, z těch desítek, které vznikly, nedělá produkci například mléka. Ani jeden z nich. Vzali si hektary, hospodaří, mají třeba krávy (nesrozumitelné) produkce mléka nebo mají jenom TTP, trošku nějakou ornou, ale nedělají jinou produkci.

A Česká republika, víceméně 80 % středních a větších firem vytváří ty komodity zemědělské, které je potom, ať už v některých věcech jsme soběstační, v některých nejsme, ale aspoň se snažíme nějakým způsobem tu republiku a ten národ zajistit a nakrmit. A ti malí a to není, jako že bych měl něco proti nim, naopak, já dělám taky 25 hektarů, ale jsem přesvědčen o tom, že rozhodně se svými výměrami nejsme schopni nakrmit republiku, když to řeknu obrazně.

A ano, ať tady jsme, ať tady jsou i malí, je to přidaná hodnota, můžou prodávat ze dvora, ale prostě bez těch velkých nebo středních, malých a větších se neobejdeme. Ti malinkatí opravdu nám k tomu nepomůžou. A doporučil bych panu předsedovi Bartošovi, on je také z Libereckého kraje původem, i když tedy potom kandidoval vždycky někde jinde, aby vyrazil kolem Jablonce, kolem Liberce, kolem Semil a ty farmy kolem toho tisíce hektarů. Oni vám ty vidle ukážou, jak konečně vypadají. Protože to, co tam máte napsané, je absolutní nesmysl.

Abych jenom nehanil, vezmu některé další body. Podpoříme metodu precizního zemědělství. Ano, podporuji, má to svůj význam do budoucna. Ale bohužel v druhé části tohoto bodu je napsané - větší využívání organických hnojiv. No, super, ale kde ta organická hnojiva vezmete, pokud dojde k útlumu živočišné výroby? To se vám trošku asi nepovede.

Dalším bodem - ochráníme půdu před zábory, degradací. Čtvrtina zemědělské půdy se do roku 2030 přesune do režimu ekologického zemědělství s důrazem na ornou půdu. Také dobré, pane ministře. Určitě víte, že během toho roku a půl, kdy docházelo v těch pracovních skupinách k jednáním o strategickém plánu, o společné zemědělské politice, tak jedním víceméně z apelů ekologické veřejnosti nebo ekologických zemědělců nebo jestli mám říct ekologického svazu a tak dále bylo to, že Evropská unie nám chce zakázat, víceméně znemožnit, zákaz podzimní orby.

Tak my tady na jednu stranu budeme podporovat 25 % zemědělské půdy v ekologii, hlavně podle vás s důrazem na ornou půdu, ale zároveň Evropská unie nám chce říct, že na podzim se orat nebude. A každý normální člověk ví, že v ekologii nemůžete používat chemii, postřiky, tak orba je jediná věc, kde můžete nějakým způsobem regulovat plevely. Takže jak se to bude dělat? To tady taky nikde není napsané.

Další bod - ukončíme podporu biopaliv první generace. No výborně. Ale chybí tam to B - čím se to nahradí. To jsem se nikde nedočetl. Myslím si, že biopaliva druhé generace podle mě jsou, tak jakoby trošičku je mám malinko nějakým způsobem v podvědomí, by měla být třeba dřevní štěpka anebo organická hmota nebo víceméně zbytky z rostlin. No, ta dřevní štěpka v dnešní době, pochybuji o tom, že by dokázala nahradit biopaliva první generace, protože dřevo vyskočilo poměrně velkým stylem nahoru, takže ekonomicky to je asi nesmysl. A pokud bychom ty posklizňové zbytky či rostliny používali na výrobu paliv druhé generace, tak vám zase bude chybět ta organická hmota v té půdě. Takže opět se to jakoby tluče proti sobě.

Co bych chtěl podpořit, pochválit - zřídíme dobrovolný rezervní fond na podporu farmářů v případě přírodních katastrof. Ukládky do takového fondu by byly nákladovou položkou. Pokud se to povede po několika letech, přiznávám, že se to nepodařilo ani za naší vlády, takový takzvaný, jak býval fond pojistitelných rizik. Bude to výborná věc, kterou určitě všichni zemědělci bez rozdílu velikosti podpoří.

Předposledním bodem - zajistíme kofinancování programu ze státního rozpočtu v minimálně stejné výši jako dosud. No to doufám, že nebude, jak jsme se dozvěděli včera, jste (nesrozumitelné) schválili 65 %, což tedy chválím, protože ostatní země okolo nás mají přes 60, 65, skoro 70 %. Pokud bychom tato procenta neměli, tak nebudeme konkurenceschopní absolutně vůbec okolním státům.

Ale co mně tam chybí vůbec, jak to bude s národními dotačními tituly. To tam nikde také není. Myslím si, že to je důležitá věc a že bychom ji měli mít nadále podporovanou. Nejenom, že tam není ani zmínka o národních dotačních titulech, ale ani zmínka o té částce, která by na to mohla jít. A víceméně se jedná vždy o výsadbu sadů, lepší podmínky chovu hospodářských zvířat, zpracování produktů, ale i zlepšení genetického potenciálu a nebo prevence před šířením nákaz a tak dále. Z tohoto národního programu čerpají nejen zemědělci, ale i obce a neziskové organizace, protože tam je i podpora potravinových bank.

A asi poslední věc, která mě trošku zarazila - ve veřejném stravování podpoříme lokální, sezónní, bio a nutričně bohaté potraviny. No super, akorát vám zapomněl někdo říct, že už jsme toto schválili v minulém volebním období a od 1. ledna 2022 veřejné zakázky na nákup potravin zákonem č. 174/2021, kterým se mění zákon č. 110, vešla v platnost - § 37a - podmínka účasti v zadávacím řízení na dodávku potravin: veřejný zadavatel může v zadávacím řízení na dodávku potravin stanovit jako podmínku účasti v zadávacím řízení dodání a) místní nebo regionální potraviny z krátkého dodavatelského řetězce, b) potraviny splňující certifikovaná schémata kvality nařízení Evropského parlamentu a Rady... (Ruch v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane poslanče, já vás opět přeruším a tentokrát bych požádala po mé pravé ruce, aby došlo ke ztišení v sále. Jestli si potřebujete něco vyřídit, prosím, běžte do předsálí. Děkuji.

 

Poslanec David Pražák: Já také děkuji. c) potraviny produkované v systému ekologického zemědělství. Jedna z věcí, na kterých jsme se shodli napříč politickým spektrem v minulém volebním období a která vešla v platnost 1. 1. 2022.

Nebudu dále zdržovat. Já bych chtěl poprosit nového pana ministra zemědělství, aby v této nelehké době - a budeme mít jednání příště na zemědělském výboru, nevím, jestli budete přítomen nebo ne - ale vůbec do budoucna se snažil, aby v této nelehké době by měli být všichni zemědělci jednotní a držet při sobě, nikoliv se vzájemně napadat. Bylo by dobré ty příkopy, které jsou teď vykopané - a dovolím si tvrdit, že jsou vykopané nebo prohloubené za poslední tři neděle tak, jak nikdy nebyly - byl bych rád, kdybyste se pokusil ty příkopy zahrnout, vládní organizace nějakým způsobem s nimi jednat a nerozlišovat, jestli je zemědělec malý nebo velký, ale jestli je dobrý nebo špatný. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji, pane poslanče. A nyní tady máme dalšího pana poslance v rámci rozpravy a poprosím, aby k řečnickému pultu přišel pan poslanec Hubert Lang. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji za slovo. Vážená předsedající, vážený pane premiére, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, je 5.51, je to moje první vystoupení v Poslanecké sněmovně v čase, kdy já normálně vstávám, takže jsem nikdy nečekal, že se dostanu do této situace. Chtěl bych se vyjádřit k věci, ke které tady jednáme už prakticky asi dvaadvacet hodin, a jedná se o vládní programové prohlášení a vyjádření důvěry či vyjádření nedůvěry nastupující nové vládě, která vzešla z podzimních sněmovních voleb.

Já se nebudu vyjadřovat k situaci v ekonomice, dopravě, případně zdravotnictví. V našem hnutí ANO máme na to své odborníky specialisty, kteří zde vystupovali za těch dvacet hodin velice slušně, korektně zdůvodňovali, proč nemůžou dát svůj hlas této pětikoaliční vládě, a dočkali jsme se ve zpětné vazbě urážek, dehonestací, opravdu to je velice nepříjemné.

Já jsem také nový zde, předtím jsem pracoval v komunální politice, sledoval jsem vyjádření v Poslanecké sněmovně pouze prostřednictví kamer, to znamená jako občan, případně jsem sledoval vystoupení různých politiků v různých politických debatách. Nyní samozřejmě už jako politik mám nějaký okruh lidí, který mě také zásobuje jako vás všechny ostatní nějakými komentáři k této věci, a jsou opravdu nelichotivé.

My bychom měli být jakýmsi vzorem. Když jsme tady skládali slib, všichni jsme na něco přísahali, že se budeme nějakým způsobem chovat. Nová vláda tady hovořila o tom, že bude všechno dělat - a berte mě trošku v uvozovkách - lépe a radostněji, jinak než předchozí vláda, a zatím tedy z toho moc nevidím. Já bych chtěl vaši pozornost zaměřit na tu část programového prohlášení - já jsem si ho samozřejmě také celé přečetl, ale jak říkám, nejsem odborník na jiné problematiky než na problematiku, kterou jsem se celoživotně zabýval - a proto jsem si přečetl tu část programového prohlášení, která se týká oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejné správy.

V bezpečnostních složkách státu já osobně jsem pracoval více než 28 let a troufnu si říci, že než jsem odešel - a končil jsem na velkém celorepublikovém útvaru tady v Praze - tak si myslím, že mám k této oblasti co říci, že dokážu rozpoznat, co v programovém prohlášení v této kapitole nová vláda napsala dobře, s čím se dá vyjádřit souhlas, s čím už ten souhlas se vyjadřuje trošku složitěji, co je trošku problematické a co z mého pohledu je velice obtížné nebo prakticky nemožné vůbec dosáhnout, zejména bych podotkl v horizontu jednoho volebního období.

Jako nově zvolený poslanec jsem se stal i členem bezpečnostních výboru. Tady hovořil pan předseda bezpečnostního výboru z ODS. Samozřejmě, my budeme spolupracovat, budeme jako opoziční politici docházet do výboru. Je nás tam pět za hnutí ANO, budeme sledovat kroky v této oblasti a budeme si k tomu říkat svoje. Jako konstruktivní opozice, přesně, jak říkala předsedkyně našeho klubu paní Schillerová, nedáme nic zadarmo, budeme prostě velice důsledně kontrolovat kroky stávající vlády stejně tak, jak se chovala dnešní vláda, dřívější opozice, vůči naší předchozí vládě v předchozím volebním období.

Nová vláda dnes před nás předstupuje a žádá o podporu a vyjádření důvěry. Ano, proč ne. Zástupci pětikoalice předložili jakési programové prohlášení, které tvoří jakýsi průnik jejich nějakých cílů volebních programů. Je to určitě nějaký akceptovatelný z jejich strany kompromis, na kterém se shodli jejich lídři, případně nějaké jejich odborné týmy a podobně. Jako pětikoalice shodnout se takhle rychle na průniku stran, to jsou tedy dobří, kolegové.

Máme podobné srovnání ze Slovenska, kde podobný pětikoaliční projekt byl, vydržel tam asi osm nebo devět měsíců a rozpadl se. Jsem zvědav, jak dlouho vydrží toto spojenectví, jestli to spojenectví bude účelové, protože byly vytvořeny pozice, protože prostě po osmi letech, kdy jste byli v opozici, najednou jste se dostali na výsluní - samozřejmě je třeba uspokojit všechny lidi, jak říkají naši kolegové, nevešli jste se ani do jedné řady. To vás možná udrží pohromadě. Můj ctěný kolega pan Nacher, prostřednictvím paní předsedající, to řekl jasně, že vám nejde ani tak o nějaké programy svých vlastních politických stran, protože prostě pětikoalice s různými cíli, tam se velice těžko nachází ty průniky, ale jde o ty pozice a ty vás utuží a ty vás stmelí.

Po prostudování části programového prohlášení vlády věnující se bezpečnosti a veřejné správě jsem se bohužel dočetl jen velice obecné a vznosné proklamace k jednotlivým cílům, které tam jsou. Opět to naši kolegové už tady říkali v těch svých jednotlivých kapitolách, jsou to také obecné floskule, takové nějaké povídání, vznešené cíle a podobně. Já se ještě k tomu dostanu, protože mám pár takových bodů, které mě velice zaujaly.

Troufnu si opravdu říci, že jejich realizace či jen přiblížení není u mnoha těchto cílů vůbec reálné naplnit. Teď bych se dotkl pana ministra Rakušana. Současný pan ministr, pan Rakušan, předseda STAN, z mého pohledu velice raketově a jako hurikán nastoupil na post ministra vnitra. Musím ovšem říci, že na tuto pozici se připravoval jako opoziční politik. Celé předchozí období jasně říkal: Ano, pakliže vyhraje nějaký náš subjekt, chci aspirovat na post ministra vnitra, což je dobře asi z našeho pohledu, protože jestli to opravdu myslel vážně a připravoval se na tu pozici - byl i v bezpečnostním výboru v předchozím volebním období - tak se můžeme dočkat toho, že tedy je opravdu na tuto pozici připraven.

Ministerstvo vnitra je těžký resort. Těžký resort opravdu i pro lidi z bezpečností komunity, kteří se pohybují celý profesní život v oblasti bezpečnosti, je to velký resort, civilněsprávní úsek Ministerstva vnitra, policie, pošta, prostě fakt je to těžké. A já jsem vždycky sledoval jaksi zpovzdálí, když nastupovala nějaká vláda, nastoupil nějaký nový ministr vnitra, ujal se tohoto resortu, jak tam do toho naskočil. A říkal jsem si - sakra, to jsou sebevědomí politici, prostě to zvládnou. No, někteří to zvládli lépe, někteří to zvládli hůře, někteří to nezvládli vůbec z mého pohledu.

Tedy k panu ministrovi Rakušanovi. Chtěl bych ještě připomenout, že naše hnutí ANO v předchozím volebním období nemělo resort Ministerstva vnitra ve své gesci. Můžeme říci obecně, že samozřejmě, když jsem pana premiéra Babiše, který obecně odpovídal za všechny ministry, to znamená i za resort Ministerstva vnitra, ale pak patřilo to gesčně do České strany sociálně demokratické pana Hamáčka a jeho červeného svetru a on tam vládl na tom Ministerstvu vnitra.

Ale současný ministr vnitra, tedy po dlouhodobé přípravě v té opozici z mého pohledu, ovšem nezačal moc dobře na tom vnitru. Ještě v době, kdy byl pouhým kandidátem na ministra vnitra, se sešel se současným policejním prezidentem, já se opakuji, ale já jsem to takto měl připraveno, tak proto to říkám, dvouhvězdičkovým generálem, který 35 let slouží u policie, prošel si celým výkonem, což je v bezpečnostní komunitě strašně důležité, aby to nebyl nějaký rychlokvašený důstojník, ale člověk, který opravdu prostoupal tou hierarchií až na vrchol. Proběhlo mezi nimi něco, nevíme co, a výstup z toho byl, asi k překvapení nového pana ministra vnitra, že pan dvouhvězdičkový generál náhle říká: Odcházím. Odcházím, podávám rezignaci. Nedokončí ani svůj pětiletý mandát. Ten pětiletý mandát je právě proto, aby přecházel napříč volbami ve Sněmovně, aby to bylo apolitické, protože policie je apolitická. A odchází.

Potom jsou z toho nějaké výstupy. Zůstává tam jakási pachuť a už to není dobře. A nezaznělo tady vůbec, že s policejním prezidentem odchází i jeho ekonomický náměstek. Takže my tu máme největší policejní sbor, největší bezpečnostní sbor, který má 40, 45 tisíc lidí s občanskými zaměstnanci, a my jsme začali na Ministerstvu vnitra novou, lepší, radostnější politiku tím, že jsme přišli o policejního prezidenta, přišli jsme o ekonomického náměstka a hledáme jakousi náhradu. Takže v době, kdy končí covid, mohou tady nastat nějaké nepředvídané situace, zdražování, lidé mohou být nespokojeni a podobně, nemáme vlastně hlavu a druhou půlhlavu takto velkého bezpečnostního sboru. Nevím, co si o tom mám myslet. Vysvětleno to nějakým způsobem bylo, ale takovým zvláštním způsobem.

Dalším podle mě hřebíčkem do rakvičky důvěry bezpečnostní komunity obecně vůči stávajícímu ministrovi vnitra je obsazování postů na Ministerstvu vnitra lidmi přicházejícími s novým panem ministrem. Političtí náměstci jako například neúspěšný poslanec pan Lukáš Kolářík, který neobhájil poslanecký mandát za Piráty, přichází na Ministerstvo vnitra v roli politického náměstka. I dříve samozřejmě docházelo k obsazování postů na Ministerstvu vnitra politickými náměstky. Pan Hamáček si například na poslední období přivedl pana Haška. Opravdu nevím, co pan Hašek například na vnitru vymyslel něco světoborného, čímž obohatil tento resort v roli náměstka nebo poradce. Obávám se, že ani v tomto případě, kdy tam přicházejí dnešní noví političtí náměstci, nic světoborného se nestane, nic se prakticky nezmění, a já opravdu nevím, proč resort Ministerstva vnitra si toto zaslouží, proč bezpečnostní komunita a lidé zde pracující musí zažívat tyto věci.

Teď bych se dotkl krátce některých bodů volebního programu vnitřní bezpečnosti a veřejné správy. Jenom stručně, nechci zdržovat. "Revize platových tabulek, tedy provedení změn umožňujících veřejné správě zaměstnat špičkové odborníky." Tady bych ještě na úvod řekl, že já tím, že jsem tam v té bezpečnostní komunitě byl skoro třicet let, tak jsem zažil dobu 2011, 2012. Ctihodný můj kolega, pan tříhvězdičkový generál Ryba, který taky v té době sloužil, už o tom tady hovořil. Prosím vás, to bylo hrozný, hrozný, musím to tady říct! Bylo to za vlády ODS, pana ministra Langra, který přesně před těmi deseti, dvanácti lety hovořil jako hovoří dnešní současný ministr vnitra. Jako kdyby to bylo přes kopírák. Prostě se uzavřel jakýsi kruh, přichází opět vláda pravice, opět nějací nominanti pravého spektra, a oni hovoří úplně stejně: Vstoupíme tam vnitrobočními vstupy, musíme tam dostat odborníky, musíme je zaplatit. Ano, se vším souhlasím, ale tehdy - a dneska asi opět - to vyvolá obrovské pnutí v tom sboru, v té organizaci. Tam je to hierarchicky nějak postaveno, prosím vás, na výsluze let. Prostě ti lidé přicházejí, prostupují těmi pozicemi, mají nějaké tabulky, nějaké platové zařazení, nějaké osobní ohodnocení, a najednou tam přijde s ministrem někdo, kdo tam začne dělat (nesrozumitelné), dostane nestandardně nějaký vysoký plat, pak se mu tam něco nepovede a odchází - a zůstane tam absolutní destrukce.

Paní Schillerová, prostřednictvím paní předsedající, to tady popsala, že má zkušenost, nahlédla do Celní správy, což je taky sbor, který patří pod Ministerstvo financí, a je to přesně ono, tady to zaznělo. Prosím vás, měli bychom... proč tedy chceme, aby to byly apolitické sbory? Jsou to lidé, kteří se rozhodují v nějakém věku, že nastoupí k policii, k celníkům, k armádě. Jsou zdraví, vzdělaní, musejí mít minimálně střední školu, když nastupují například u policie. Musí být netrestaní. Sežeňte dneska takového človíčka, který nebere drogy a podobně, a rozhodl se, že bude pracovat pro stát. My ho potom naženeme do školy, on dlouho studuje, nastoupí někde, musí poslouchat, kam ho stát postaví, tam prostě musí plnit svoje úkoly, nějakým způsobem roste v těch svých pozicích. Očekává za to od státu, že se o něj nějakým způsobem postará. A tady narážím na to, co se stalo, to je ten další hřebíček do rakvičky. Naše předchozí vláda slíbila 1 400 korun všem státním úředníkům a příslušníkům bezpečnostních sborů. Náhle, poté, co jste nastoupili a děláte lepší politiku než my, 700 korun, takže vlastně to nepokryje nic, prakticky je to i pod míru inflace. Opět obrovské rozčarování pro příslušníky bezpečnostních sborů. Jestli je pravda to, co tady zaznělo někdy včera kolem desáté večer, že ještě se třeba sahá do jakýchsi další náležitostí spojených se stravenkami a podobně - to nevím, můžeme to zjistit, ale pakliže by to byla pravda, bylo by to další neštěstí.

Ti lidé, kteří pracují v těchto složkách, i ti, kteří nás tady chrání v předsálí, kteří venku teď mrznou, poskytují servis členům vlády jako ochranná služba a podobně, si toto opravdu nezaslouží. Chovejme se k těmto lidem slušně, umožněme jim jako politici prostě vykonávat jejich činnost pro nás a pro náš stát a nedělejme neustále nějaké reorganizace, nějaké změny. Tady vždycky někdo přijde a řekne: Teď jsem tady já a já teď to tady spasím a zachráním. Každý jsme odborník v nějaké své oblasti. Tady máme profesory práva, máme tady profesory lékařství. Prosím vás, takhle to opravdu nelze dělat ani v té bezpečnostní komunitě. Je to takový zvláštní svět, a když do něj zasáhnete, tak jedině bude destabilizace.

Co se teď může stát? Já jsem se tady dozvěděl například další bod - dostanu se ještě potom k tomu, co bych chtěl říct, co mě asi nejvíc na programovém prohlášení vlády v této oblasti vadí: korespondenční volba pro Čechy v zahraničí. Někde jsem se dočetl, že až 600 000 občanů České republiky žije někde v zahraničí po světě, a mohlo by tedy volit. Pravice to vyhodnotila tak, že to jsou asi jejich, pouze jejich voliči. Někteří volili možná i nás, jestli někdo z nich volil SPD. Pochybuji, že někdo z nich bude, když bude někde v Kanadě vdaná slečna, mladá paní, nebo žijí někde v nějakých bohatých západních zemích, že bude volit asi KSČM, že jo? Je to možné, ale nevěřím tomu - a teď, co s tím? Je to 600 000 hlasů. To je hodně! To je obrovské množství. Ale teď se ptám, jak zajistíme bezpečnost a transparentnost? Víc se k tomu nebudu vyjadřovat, nebudu zdržovat, my to určitě na bezpečnostním výboru, až to přijde k projednávání, se na to podíváme, abychom to nějakým způsobem ošetřili. Bude to složité. Vzpomeňte si na Spojené státy, kde to vyvolalo velké třenice, rozhádala se tam společnost a podobně. Udržet to v nějakém gardu bezpečnosti a podobně není vůbec jednoduché. Takže je to taková hezká proklamace, ale obsahově jak to uděláme? To mě opravdu zajímá.

Opětovně se připraví, pokolikáté již, říkám, a to tady s vykřičníkem, strategický materiál, který napomůže rozvoji a koncepci bezpečnostních sborů. Potřebují bezpečnostní sbory další nějaký rozvoj koncepcí a další reorganizaci? A tady narážím na to, co je docela podle mne hodně velké nebezpečí. Od roku 2024 by měl být novelizován zákon o služebním poměru a zákon o GIBS. Já bych poprosil...

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já vás musím přerušit, pane poslanče, a chtěla bych vás, vím, je 6 hodin, všichni už jsme unaveni a vím, že asi se chcete udržet ještě v nějaké aktivitě, ale chtěla bych vás moc požádat o klid v jednacím sále. Děkuji.

 

Poslanec Hubert Lang: Já taky děkuji. Opravdu za to nemůžu, že na mě došlo až teď, takže bych byl rád, kdybyste si aspoň vyslechli to, co vám chci říci. Zákon o služebním poměru. Tady jsme narazili na otázku výsluh, která v tom zákoně je vždycky takovým prubířským kamenem. Všichni ti policisté, kteří nás teď poslouchají, tak spekulují. Pakliže mají patnáct let odslouženo a více, ať už to jsou vojáci, policisté, hasiči, celníci, a někdo přijde a řekne: Bude novela zákona o služebním poměru, oni okamžitě zbystří a řeknou: Ježišmarjá, dočkáme se snížení výsluh, pozastavení výsluh? Já jsem rád, že tady jako jeden z mála ministrů pan ministr vnitra vystoupil a na stenozáznam, který je tady k dispozici, řekl, že to nehrozí, že to opravdu... je si vědom toho, že je určitě odborník, je připraven na svoji práci. Ví, že by to opravdu zamávalo těmi sbory, a každý, kdo by měl patnáct let a víc, tak by utekl.

Můžete si každý ten zákon nastudovat, je to tam jasně popsané. Buď jsou tam platové náležitosti posledního roku, nebo posledních tří let, pakliže je to pro toho příslušníka zajímavější, a může odcházet s nějakými procenty, která mu zůstávají, valorizují se mu, a když se dožije pětašedesáti, přejde do penzijního fondu, je to potom jeho penze, která je mu opět valorizována, takže je to je zajímavé. Je to jakýsi benefit za to, že slouží státu - logicky. Jestli to tak opravdu bude, budu jedině rád, že se do toho sahat nebude, ale říkám to "ale". My jsme zažili předtím v roce 2011 a 2012 podobné proklamace. Bylo řečeno, že bude vytvořena komise, budou tam odborníci, nejlepší profesoři, bla, bla, bla, ale potom přišlo to, co přišlo. Já jsem si otevřel svůj platový výměr v té době, kdy jsem zrekonstruoval dům, vzal jsem si hypotéku, měl jsem syna na střední škole - a měl jsem o pět tisíc míň. A uvědomte si, že policista si nemůže přivydělat kromě pár věcí, jako je překladatelská činnost, já nevím, tlumočnická činnost. Je to velice úzké specifikum, kdy on prostě nemůže, protože my chceme, aby pracoval pro stát, a ne, aby někde večer vykonával druhé pofidérní zaměstnání nebo někde prostě dělal vyhazovače.

A teď co? Vy na to koukáte, nemůžete s tím dělat vůbec nic, máte nějaké své hospodaření ve své rodině a vy jste o pět tisíc v minusu. Co se tehdy stalo? Můžete si to zjistit, odešlo obrovské množství policistů. Policista vám nevyroste jako brambor na poli, že ho na jaře zasadíte, na podzim ho sklidíte a je z něj odborník. Ten člověk roste pět, deset, patnáct let. Napřed je na nějaké škole, pak se propracovává tím systémem, udělá si další školu, stane se z něj nějaký zástupce vedoucího, vedoucí oddělení, bla, bla, bla, roste, roste, až někam doroste. A přichází noví a ti se musí od někoho učit. Praxe se nedá získat, praxe se musí prožít. My jsme tady zažili několik vln, kdy nám vždycky cyklicky lidé, kteří dorostli do určitých pozic, najednou odešli a byla tam díra. Dříve to tak vůbec nebylo. Ten minulý nedemokratický socialistický režim to měl v těchto složkách nastaveno jinak. Vůbec nejsem příznivec nějakých minulých dob a podobně, ale k tomuto nedocházelo. Za jednatřicetileté demokracie bylo několik takovýchto vln, které vždycky destruovaly tyto sbory, takže bych byl velice rád, aby se to opravdu výsluh nedotklo. Bylo to tady slíbeno panem ministrem a já jsem za to rád. Určitě na to budeme apelovat a případně budeme připomínat jeho slib. Ale slib je slib, snad ten slib bude platit.

Další zajímavá věc - udržení konkurenceschopnosti IZS na trhu práce. To je samozřejmě jasné, chvályhodná myšlenka. Kdo by si nechtěl udržet profesionály ve sboru? Ale tady narážíme na to, že opravdu jsme jim ty peníze nepřidali, jak jsme jim slíbili. Dali jsme jim méně a ve finále jsou na tom hůře i díky inflaci. Tak si tedy nepředstavuji udržení konkurenceschopnosti pracovníků IZS tím, že jim vlastně prakticky ve finále klesne jejich mzda. Konkurenceschopnost bez odpovídajícího ekonomického zabezpečení a jistoty slušných, pravidelných, valorizovaných mezd neudržíme. Ti lidé nám odejdou. Vezměte si, že to jsou lidé, kteří jsou, jak jsem říkal, vzdělaní. Jsou zvyklí v uvozovkách opravdu - když to řeknu blbě - poslouchat, jsou spolehliví a v civilu po nich sáhnou. A ti lidé nemají problém se zaměstnat, když odejdou od Celní správy nebo od policie, armády a podobně. Pakliže si je chceme udržet, tak je musíme stabilizovat a nesmíme dělat takovéto cyklické výkyvy vždycky s příchodem nové vlády. Proto je třeba i ten pětiletý mandát policejního prezidenta, který se překrývá, aby k tomu nedocházelo.

Stejně nedůvěryhodně na mě působí slib, který se týká cizinecké problematiky. To tady vůbec nezaznělo, prosím vás. Já jsem drtivou většinu svého života spjat s cizineckou problematikou, s cizineckou policií. "Prosazení nové a přehlednější úpravy pobytu cizinců na území ČR"- to znamená, tady máme něco, co se týká vnitra, něco, co se týká Ministerstva zahraničí. Pobyty cizinců, jaké pobyty cizinců? Máme legální pobyty a nelegální pobyty. Máme legální pobyty občanů EU, kteří pobývají v jiném členském státě EU, a máme legální pobyty třetizemců, kteří prostě z nějakého důvodu, třeba z Ukrajiny, chtějí pobývat na území České republiky. Kategorie nelegálních pobytů je to, na co upozorňoval i náš pan předseda, na to obrovské nebezpečí, které v tom welcome refugees řekla paní Merkelová a otevřela stavidla nelegální migrace. A pan Orbán, který je tady dehonestován, zesměšňován, to zastavil. Udělal ploty, napřed mu všichni nadávali, dneska se tam jezdí všichni dívat a jsou rádi, že pan Orbán a Maďarsko ty ploty udělali.

Nelegální migrace - obrovský problém. My máme v uvozovkách štěstí, že k nám nelegální migranti nechtějí. Nejsou tady žádné diaspory. Oni chtějí do Německa, chtějí do Francie, chtějí za lepšími sociálními dávkami. Nejsou tady žádné komunity, na které by se nabalovali, které by je schovaly, a tak dále. Zkusme si toto udržet, v uvozovkách jakoby tu čistotu. Věnujme se legální migraci i v souvislosti s pracovními příležitostmi. Potřebujeme lidi na trhu práce. Musíme si říct, že nám chybí lidi na trhu práce, chybí nám pracovníci a pracovní pozice, které Češi dělat nechtějí, a už dneska všichni víme, že to dělají vesměs Ukrajinci. Tady bych chtěl říci, že když se podíváme...

Mohl bych poprosit ještě o klid, paní místopředsedkyně?

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Opět požádám všechny poslance o klid v jednacím sále. Pokud si potřebujete něco vyřídit, běžte do předsálí jednacího sálu. Nechtějte mě dostat do situace, abych jmenovala jednotlivé poslance, a znovu opakuji, prosím o klid. Děkuju.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji. Já bych to ukončil s těmi Ukrajinci. Vytvořme jim takové podmínky, aby tady mohli důstojně pracovat, aby na našich zastupitelských úřadech, na konzulárních odborech nebyl pro ně problém s vystavováním víz. Vezměme si příklad z Polska. Tam není problém jim ta víza vystavit. To, že oni potom na polská víza jezdí k nám, což ve smyslu cizineckého zákona není úplně košer, je druhá věc. Ukrajince tady potřebujeme, jsou nám sociálně a kulturně blízcí, jsou ochotní tady pracovat. Není s tím problém, znám desítky lidí z Ukrajiny, kteří jsou slušní, pracují tady, posílají domů peníze, chtějí tady třeba zůstat na dlouhodobý, potom trvalý pobyt, i na získání českého občanství, a potřebujeme ty pracovníky. Takže vytvořme podmínky pro legální migraci za slušných podmínek, žádné vykořisťování nějakými mužiky, nějakými zprostředkovatelskými agenturami a podobně. To taky není úplně ideální a poučme se například od Poláků.

Stejně nedůvěryhodně na mě v programovém prohlášení vlády působí slib o výrazném zefektivnění a zjednodušení pobytových řízení cizinců. On vůbec cizinecký zákon je obrovská matrice materiálu, je to zákon o pobytu cizinců na území České republiky ve znění pozdějších novel a předpisů. To se neustále mění. Vždycky nás tady něco jako zákonodárce napadne, nebo prostě přichází něco z Evropy a podobně, co musíme implementovat v rámci nějakých směrnic, tak se vždycky ten cizinecký zákon mění. Je to prostě velké, složité. Lidé, kteří se tím zabývají na cizinecké policii, je na to speciální odbor, jsou odborníci, právníci, legislativci na cizineckou problematiku. Je to těžká problematika, tady je to napsáno jednou větou. Jsem tedy zvědav, jak to opravdu nové vedení Ministerstva vnitra v čele s panem Rakušanem - nebo nějaký odborník, který tam na to bude - zvládne.

Pokud by byl dostatečný čas, nebylo 6.18, tak jsem tady ještě měl a chtěl podrobit podrobné analýze ještě další body dopsané do kapitoly programového prohlášení vlády v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejné správy. Já si to tedy nechám na bezpečnostní výbor, nechám si to na nějaké projednávání jednotlivých bodů v souvislosti s něčím, kde bude dosah do cizinecké problematiky nebo do problematiky bezpečnosti, a tam se tedy o tom pobavíme, ať už tedy na plénu Sněmovny, nebo v nějaké komisi, nebo na výboře.

Na závěr svého vystoupení jsem chtěl říci jenom jedno. Moji důvěru jako poslance zvoleného za hnutí ANO stávající vláda nemá a ani ji na základě toho, co jsem tady výše popsal a jak jsem si přečetl i další body programového prohlášení, získat nemůže. Nemohl bych opravdu předstoupit před své voliče ve své volební oblasti, pokud bych dnes, chtěl jsem říct včera, takže během těch čtyřiadvaceti hodin, pro důvěru vládě zvedl svoji ruku. Tu rozhodně já nezvednu. Děkuju za pozornost. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče, a nyní do obecné rozpravy je přihlášen další poslanec a tím je Martin Kukla. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kukla: Dobré ráno, vážená paní předsedající, vážený pane premiére, vážená vládo, dámy a pánové. Já jsem původně vystupovat nechtěl, ale budu krátký, jak se říká - buď krátký, budou tě mít rádi. Já jsem si přečetl programové prohlášení vlády a musím říct, že to programové prohlášení vlády je hodně ambiciózní. Chybí mi tam však čísla. Připadá mi to, jak kdyby to psal nějaký filozof, ale žádný ekonom k tomu nedal revizi. V preambuli jsem se dočetl - cituji: "Nechceme, nesmíme a nebudeme občanům lhát." A já tady k tomu bodu mám čtyři takové podbody a chtěl bych se zeptat, jestli by mi je mohl pan premiér vysvětlit.

Vzpomněl jsem si na předvčerejší vystoupení pana ministra Jurečky a pana ministra Šalomouna. Každý z nich říkal něco jiného, jednalo se o snížení platů ústavních činitelů. Bohužel, bude muset rozhodnout asi soud, a pak se zjistí, kdo nám tady říkal pravdu.

Další bod. V úterý, když se podíváme na ČTK, tak - cituji: "Přímé platby zemědělcům nebudou mít omezení pro velké podniky, menší farmáře, menší farmáři z nich dostanou větší podíl. Na tom se shodla koaliční rada, informoval ministr zemědělství." Když se podíváme do programového prohlášení vlády, tak tam píšete o zastropování dotací pro velké podniky. Nevím, co je tedy pravda. Když se podíváme na to zastropování, nejsem zemědělec, ale z ekonomického hlediska, co to znamená, to už se tam v tom programovém prohlášení nedozvíme. No, znamená to navýšení ceny základních potravin, protože právě ti velcí zemědělci zásobují markety. A co to znamená v důsledku? Růst inflace.

Další perlička, která je v rozporu s tím "nechceme, nesmíme a nebudeme občanům lhát". Cituji: "Vlivem špatné politiky předchozích vlád dopadají problémy globální ekonomiky na občany s mnohem větší silou, ať už jde o rostoucí inflaci" či skokové zdražení energií." K té inflaci. Podívejte se na inflaci v okolních zemích, je vyšší, stejná nebo podobná. Podívejte se na inflaci celé Evropské unie, je za dvacet let nejvyšší, co pamatujeme. Vy si vážně myslíte, že pan bývalý premiér je takový superman, že dokázal zvednout inflaci v celé Evropě? Já si to tedy nemyslím.

Další - energie. Kdo přišel s návrhem listopad, prosinec a odpustil občanům DPH a tím snížil inflaci? No, byla to bývalá ministryně financí za hnutí ANO paní Alena Schillerová.

Další - poslední bod k tomuto tvrzení, že "nechceme, nesmíme a nebudeme občanům lhát", zadluženost České republiky. Když se podíváme na zadluženost České republiky, Česká republika je v rámci EU na zadluženosti zhruba 42 až 43 %. Ono se to mění vůči HDP. A když se podíváme na celkovou zadluženost Evropské unie vůči HDP, tak se blížíme ke 100 procentům. Takže opět strašíme lidi, že zadluženost České republiky je nějaká extrémní. Není to pravda.

Mám tady ještě pár otázek, co se týká programového prohlášení. Vy v něm píšete, že budete řešit otázku odlivu dividend do zahraničí. Já bych se chtěl zeptat, jak to dokážete.

Dále píšete, že zrušíte EET a budete redukovat kontrolní hlášení. EET přineslo 33 miliard, kontrolní hlášení 10 miliard. Samozřejmě v těchto penězích jsou peníze i pro obce a pro kraje. Samozřejmě, tam už se nedozvíme, v tom programovém prohlášení, že se obcím a krajům sníží příjmy.

Další, co jsem se dozvěděl v kapitole Regionální a místní rozvoj a čímž jsem se posledních pár let zabýval, tak bych to tady chtěl okomentovat. Cituji: "Udržíme stávající financování obcí" - a teď pozor - "a změníme rozpočtové určení daní u krajů na základě shody Asociace krajů a navýšíme celkovou alokaci." Já bych se chtěl zeptat, o kolik tu celkovou alokaci u krajů navýšíte, protože jistě víte, že RUD právě minulá vláda navyšovala, a navyšovala několikrát za sebou. Začala u DPH z 21 % na 23,58 % a od 1. 1. se to z toho čísla 23,58 % zdvihlo na 25,84 %. U krajů se to od 1. 1. 2021 zvedlo z 8,92 na 9,78. A byla to právě minulá vláda, která obcím a krajům dávala peníze, a jak jistě víte, pokud pocházíte z těch regionů a máte tam vazby, jste tam v zastupitelstvech, jak se těm obcím a krajům daří, jak investují a jaké mají přebytky hospodaření.

Co mě dále zaujalo jako včelaře - jsem včelař - a cituji z programového prohlášení: "Podpoříme soukromé vlastníky, myslivce, včelaře, spolky a tak dál, aby sázeli stromy, zakládali krajinné prvky a pečovali o soulad zemědělství a ochrany přírody." Samozřejmě že včelaři stromy sázejí už dávno, odjakživa, ale včelaři potřebují jinou pomoc. Včelaři potřebují technickou pomoc, pomoc s léčením a tak dále.

Jak jsem slíbil, nebudu dlouhý, takže moje vystoupení se blíží k závěru. Já si to neodpustím, protože to je výsměch všem pracujícím. Nyní budeme hlasovat, za chvilku, o důvěře vládě a máme tady jednoho poslance, který chce na osm měsíců odjet na dovolenou, tato nová vláda ho asi nepotřebuje a tím hlasováním mu dává jasně najevo: Odjeď si, pobírej plat, my tě tady nepotřebujeme. Protože pocházím z firmy, kde jsem jedenáct let pracoval na odborné pozici, měli jsme pět týdnů dovolené, tak si to nedokážu představit a je to výsměch všem pracujícím. Proto za mě podporu této vládě rozhodně dát nemohu. Děkuji. (Potlesk z řad hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče, a mám tady posledního přihlášeného do rozpravy, a to předsedu hnutí ANO pana Andreje Babiše. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Takže dobré ráno všem. Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážený pane premiére, kolegyně, kolegové, já bych chtěl reagovat na dvě vystoupení, a to vystoupení pana ministra financí a pana ministra pro digitalizaci. Já bych chtěl poprosit hlavně ODS, protože ODS - a pan Stanjura to znovu zopakoval - stále mluví o Green Dealu způsobem, který není pravdivý. Takže já znovu zkusím vám to vysvětlit.

Green Deal není žádná dohoda, nic se nepodepisuje, a já jsem jediný člověk v této místnosti, který se zúčastnil Evropské rady. Pana premiéra to čeká v únoru, to bude setkání s Afrikou. Účast premiéra na Evropské radě je nezastupitelná, takže pokud z nějakých důvodů by pan premiér nemohl, ale já předpokládám, že určitě tam bude chodit, tak ho může zastupovat jiná země, ale nikdo jiný z České republiky. Z médií stále čteme od různých novinářů různé drby o tom, jak to funguje na Evropské radě, a jsou to nepravdivé informace. Na Evropské radě se nehlasuje, nic se tam nepodepisuje, dělají se závěry a funguje to tak, že předseda Evropské rady Charles Michel se vždycky zeptá, jestli jsou ještě nějaké připomínky nebo návrhy k zápisu k těm záměrům, a pokud - a to je moje doporučení, že premiér tam musí být, protože pokud tam nebude a nepřihlásí se, má smůlu a něco se tam uzavře, co by mohl být pro nás problém - ale obrovská výhoda je to, že Evropská rada často rozhoduje jednomyslně. A to je obrovská výhoda.

Já bych se vrátil k tomu Green Dealu, prosím vás. Takže žádný Green Deal, žádná dohoda nebyla podepsána. Původní návrh Green Dealu byl, že všechny členské země se zavážou snížit emise o 55 % do roku 2030. Všechny země, tudíž i Česká republika. To byla první věc a není pravda, co říká pan ministr financí, že Poláci něco dojednali a my ne. My jsme společně vyjednávali a my jsme společně zabránili tomu, aby Česká republika měla závazek 55 %, a prosadili jsme, že je to průměr, takže průměr všech členských zemí v Evropské unii je 55 % emisí v roce 2030. Tudíž z toho vyplývá, že Česká republika de facto nemá žádný závazek. Máme naše odhady, které mluví o tom, že se možná dostaneme na 42 %, asi ano, a pokud nám započtou ty naše lesy, které kdysi požíraly CO2 a dneska emitují, no tak se dostaneme na 47 %. Tak já bych vás chtěl znovu požádat, protože ty nepravdy šíří jednak pan europoslanec Vondra, pan Skopeček, dneska pan ministr financí, neříkejte, že jsme něco dojednali špatně. Dojednali jsme to společně Polsko a Česká republika. To byl první úspěch.

Druhý úspěch, který jsme dojednali, je Modernizační fond. Tento rok tam už budete mít od začátku z emisních povolenek 66 miliard a můžeme se dostat až na 1 000 miliard, takže to je druhá výhoda. Takže prosím vás, já chápu, že to nechcete slyšet, stále to opakujete, opakovali jste to před volbami, znovu, ale není to pravda. A pravda je to, co já vám říkám a jsem schopen to zdokladovat, protože z evropských rad jsou písemné závěry. Pan ministr financí tady zpochybňoval, co já jsem dojednal. Já jsem toho dojednal celkem dost a vy máte v programovém prohlášení vlády, že "budeme prosazovat přístup k migraci bez povinných kvót". No, to nemusíte, 28. června 2018 ve čtyři ráno jsme s Viktorem Orbánem definitivně zabili povinné kvóty. Už je to prosazeno. To byla ta výhoda. A Evropská rada, tam jsou samí premiéři. Samí. Někdy i bez mobilů, někdy jsou rušičky, podle toho, co se projednává. A to je vlastně po tom, co - pan premiér má dvě nejdůležitější role: to je, že navrhuje jmenování ministrů a odvolání ministrů, a jeho účast na Evropské radě, absolutně nejdůležitější role premiéra. A já jako premiér jsem tam prosadil tyhle věci. Ano, často to bylo do rána a často to byly peníze, že jsme donesli 978 miliard a 42 miliard navíc, protože jsem byl urputný až do poslední chvíle, tak to bylo díky tomu, že se dá blokovat. A blokovali jsme. Francii jsme prosadili, tu taxonomii, to jádro, slovo jádro byl velký problém pro paní rakouskou premiérku.

Takže já bych byl strašně rád, kdybyste tyhle nepravdy neopakovali, protože pravda je taková, že Green Deal je politická dohoda, kde se nám podařilo prosadit průměr všech členských států, a Česká republika nemá žádný konkrétní závazek de facto. Taxonomie - také jsme to prosadili. Takže nevím, proč vlastně to nechcete slyšet, ale to je pravda. A samozřejmě že to souvisí s těmi energiemi. Ano, a souvisí to s tím, že skutečně na cenu energií, kde můžeme mít vliv, je směrnice MiFID, ta nesmyslná směrnice, která určuje, jakým způsobem se obchodují emisní povolenky. Evropská komise je úplně mimo a Ursula von der Leyen to nechce slyšet. Já jsem jí to opakoval desetkrát, vystoupil jsem na poslední radě několikrát, blokoval jsem. Ano, je to těžké a já budu držet palce panu premiérovi, je potřeba za to bojovat, je potřeba vlastně se snažit získat spojence.

Takže o to jsem chtěl poprosit, abyste neříkali, že jsem něco podepsal nebo dojednal. Dojednali jsme výbornou pozici s Polskem a Modernizační fond, ano, my po Polsku máme druhý největší podíl, jenom deset zemí myslím má příjem z Modernizačního fondu. My budeme mít až těch 1 000 miliard a s Polskem jsme to společně prosazovali. Ano, V4. Takže to je k tomu.

A k těm energiím - samozřejmě, emisní povolenky mají dopad 23 % na cenu elektřiny, a proto je to místo, kde se můžeme angažovat. A proto jsem i ve svém projevu mluvil o tom, že asi těžko vyjednáme, nevím, plyn s Ruskem nebo ceny ropy. Takže to je jedna věc.

Potom jsem chtěl říct panu ministru financí, že také neříká pravdu ohledně náměstků. Političtí náměstci: naši ministři v bývalé vládě za hnutí ANO - my jsme měli čtyři náměstky, ani jeden nebyl člen hnutí ANO. Ani jeden. A pokud vy dneska demagogicky mluvíte, že jsme měli stovky nějakých náměstků, tak je to nepravda a vy to dobře víte. A já nechápu, proč to říkáte. Vy vlastně stále mluvíte, jak jste skvělí, jak vás tady chválila paní Schillerová, ano, člověk z opozice - šel jste do vlády, ano, kritizoval jste, ale vy mluvíte stále stejně, stejné demagogie a nepravdy jako předtím. Já to nechápu.

Celý můj projev dneska jsou čísla, data, informace. (Hlasy: Včera.) Včera, pardon. A jsou na to - umím to zdokladovat všechno, to jsou všechno konkrétní věci. A to také není pravda, ti političtí náměstci.

A potom jsem chtěl říct jenom na závěr k digitalizaci. Nechápu, proč pan Bartoš mluví o tom, co mě zajímá, nezajímá. Ano, já jsem vytvořil funkci vládního zmocněnce pro digitalizaci, a dokonce jsem jednou řekl, že Dzurilla má dostat vyznamenání. To byl první člověk, který udělal něco s digitalizací. Něco. A ten člověk dal panu Bartošovi výpověď, nechce s vámi dělat. Vy jako Piráti se tváříte, jací jste geniální v té digitalizaci, ale nejste. A vy jste ani nepochopil, jak to vlastně funguje. Vy totiž chcete vytvářet nějaké centrální týmy, něco na Úřadě vlády, ale vy vůbec nerozumíte, jak to funguje.

Pan Dzurilla je podřízený pana premiéra, je to vládní zmocněnec pro digitalizaci. Digitalizace je nastartovaná a plody naší práce a Dzurillu slízne pan ministr vnitra. A vy jste úplně mimo, pane předsedo Bartoši. Takže tak to bude, a tak to je. Tak jsme to nastartovali a to se dá všechno zdokladovat. Takže prosím vás, nekomentujte mě, co mě zajímá, nezajímá. Mě digitalizace samozřejmě zajímá, ale já celý život pracuji projekt-člověk a Dzurilla byl ten člověk. A udělal strašně moc v digitalizaci. Pan ministr vnitra se to dozví, nebo to už určitě ví, takže tak to je. Reaguji na vaši kritiku, že co mě zajímá, nezajímá. Mě zajímalo plno věcí a já jsem jako premiér sledoval plno věcí, digitalizaci, Dzurilla byl pode mnou. Sport. Byl pode mnou, byl jsem předseda rady pro vědy a výzkum. Ano, i tu Radu pro zdravotní rizika. To je zajímavé, že Dzurillu nepovažujete za agrofertizaci - to je samozřejmě nesmysl, toho potřebujete. A dneska už velké firmy mu dávají nabídky. Stejně jako pan Válek tvrdí, že to všechno... a pan ministr vnitra říkal, že Rada pro zdravotní rizika, jak je to všechno špatně. Ale Šnajdárek je můj člověk. Ano, můj, já jsem ho našel, já jsem ho přesvědčil. A vy jste sám řekl, že bez něho jste vyřízený, že to nedáte. Tak buďte prosím vás trošku objektivní.

Na závěr jsem chtěl reagovat na tyto reakce členů vlády. A samozřejmě my, jak jsme slíbili, budeme objektivní. Ale prosím vás, skutečně se podívejte na ty věci, o kterých mluvíte. A budu rád, když skutečně si to nastudujete a nebudete říkat nepravdy. Já vám za to strašně moc děkuji. (Potlesk z řad ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: děkuji. Byl to poslední přihlášený do rozpravy, ale avizuji ještě přihlášení z místa, a to pana poslance Jana Volného. Takže v tuto chvíli mu předávám slovo.

 

Poslanec Jan Volný: Dobrý večer, paní předsedající. (Pobavení v sále. Upozornění, že je již ráno.) Jo, dobré ráno, paní předsedající, pane premiére, vládo, kolegové, kolegyně. Já opravdu budu velice krátký. Já jsem si počkal až nakonec, ale nebudu to opravdu protahovat.

Já jsem se původně chtěl věnovat problematice financí, respektive vy to tady máte, veřejné finance, ale tam opravdu není moc čeho se chytit a co komentovat, protože stejně, jako to řekl přede mnou pan Kukla a řekl to pan Vondráček, řekl to pan Richard Brabec, ono to jsou opravdu floskule, kde není jediné číslo nebo minimálně čísel, a je to hrozně plytké, je to nekonkrétní a povrchní. To znamená, tady není opravdu moc co komentovat. Já jsem nevěděl, proč to tak je, protože tam máte opravdu chytré lidi. Nevím, kdyby to dělal pan Zbyněk odborně, tak bychom tam ta čísla určitě viděli. Ale přišel jsem na to, čím to bylo, protože jsem si pročetl vaše volební programy, a zjistil jsem, že jsou tak různorodé, že opravdu jste nemohli dělat nic jiného než to tam vzít takhle obecně, protože pak těch pět stran, pět subjektů by se dohromady nedalo.

A já vám řeknu jeden velký příklad, jak ten nepoměr a neporozumění si pětikoalice je... tady o tom teď mluvil náš pan předseda Babiš, o tom, jak pan Stanjura ho samozřejmě naprosto nelogicky napadá, že něco schválil, že něco odhlasoval a že měl zalézt asi pod stůl, když se projednával ten Green Deal, dělat, že tam není, jako jediný z premiérů celé EU, a ono to tak nebylo. Pan premiér to vysvětlil, bývalý premiér. Ale deset minut po jeho vystoupení vystoupil pan ministr Bartoš, oni sedí vedle sebe, oni si to neřekli, oni si to ani možná nemůžou říct, a on řekl, Green Deal musíme dodržovat, musíme držet basu se všemi, protože to je jediná šance, jak můžeme se v Evropě udržet a jak to všechno prostě zvládneme.

Takže dva ministři sedí vedle sebe a jeden říká, co tam Babiš zvoral, a druhý říká, nesmíme hnout ani milimetr a musíme Green Deal dodržovat. Takže to je asi to, jak jsem přišel na to, že asi ten problém, takové ty plytkosti těch bodů, tam nastal. Ale přece jenom si neodpustím pár komentářů k veřejným financím. Já jsem si přečetl ty preambule a tam jsou dva zajímavé fousy. Jinak těch dalších asi třicet fousů je absolutně nepoužitelných, ale tady píšou: "Ozdravení veřejných financí a obnovení důvěry občanů ve spravedlivý a férový" - to spravedlivý, férový, to je synonymum, holt to autor chtěl podtrhnout - "férový stát, jsou dva klíčové úkoly, které stojí před vládou ČR v oblasti ekonomiky. První úkol. V zájmu zdravého hospodářství státu proto nedopustíme žádný další zbytečné zadlužování a připravíme takové opatření, které umožní průběžně snižovat rozpočtové schodky." A na základě toho se zřídila tři další ministerstva. Na ta ministerstva na vládě se přidalo 150 tisícových lidí (?) a další armáda politických náměstků. Tak takhle to začíná velice zajímavě.

A druhý důležitý fous je: "Postup státu musí být pro občany a podnikatele přívětivý a předvídatelný, proto je třeba přijímat zákony a jejich změny s dostatečným předstihem před její účinností." A na základě toho jsme včera viděli, jak se prohlasovalo naprosto špatně a nesmyslně to snížení platů na jedenáct měsíců. Věcně je to správně - já to podporuji a myslím si, že by i ústavní činitelé, soudci a státní zástupci měli přinést nějaký podíl na tom, jak se musí konsolidovat náš rozpočet, ale stejně tak naši experti přes právo, ale i tamhle pan nový ministr správně říkali, že to nejspíš Ústavní soud shodí, protože to nelze projednávat v režimu legislativní nouze. A já si myslím, že to moc dobře vládní koalice věděla, že to takhle musí dopadnout, protože kdyby opravdu chtěli řešit tento problém pro lidi, a to znamená, že bychom si snížili ty platy, tak to mohli udělat standardním způsobem na základě devadesátky. Myslím si, že nikdo v této Sněmovně by tu devadesátku nezpochybnil, pustili bychom to devadesátkou a bylo to možná i rychlejší než v legislativní nouzi, a napadnout by se to nedalo. Takže já si spíš myslím, že tam ten zájem o to nebyl.

Teď jestli si můžu dovolit jenom dva takové příklady toho, jak naprosto nesmyslně... (V sále je hlučno.) ... jediný bod, který...

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já vás přeruším, pane poslanče, a požádám vás všechny opět o klid v jednacím sále.

 

Poslanec Jan Volný: Jediný bod nebo fous...

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane poslanče, ještě počkáme, požádám o klid v jednacím sále. Děkuji.

 

Poslanec Jan Volný: Tak já také děkuji. Jediný fous, kterému se dá říkat, že je trošičku konkrétní, je zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH na 2 miliony. Čas ukáže, jestli to bylo správné, nebo špatné, ale to je konkrétní. Ale to je jediný bod, který je konkrétní. Přečtu jen tak pro zasmání jeden takový... nebo tři takové velice zajímavé: Rozšíříme možnosti obcí při stanovení koeficientu základní sazby daně z nemovitostí." Co já vím, když jsem byl starosta, tam je rozmezí koeficientu 1 až 5. To znamená, tím chcete říct, že budete zvyšovat ten koeficient, 1 až 10? To znamená, je potřeba tedy říct občanům, že připravujete zdražení daně z nemovitostí, ať jsme poctiví.

Další fous. "Obce, kraje i stát získají díky zdanění těžby více peněz z dobývání nerostných surovin na svém území." Teď nevím, jestli to budete nějak zvyšovat, modifikovat, anebo jestli platí zvýšení, které udělala tato vláda. Je velice úsměvná ještě ta věta: "Pamatovat budeme i na přilehlé obce." To jsem zvědav, jak to budete realizovat.

A poslední fous, který se mi zdá takový úsměvný: "Spotřební daně budou zohledňovat škodlivost." To znamená, já si vysvětluji, že tabák, alkohol a pohonné hmoty jsou škodlivé, to budete zvyšovat, anebo budete zavádět nové daně, spotřební daně třeba u cukru, protože není zdravý, je škodlivý, u tuků? Tak jak to bude? Budete zvyšovat stále tabák, alkohol a pohonné hmoty, anebo se budou zavádět nové spotřební daně? To je potřeba potom takto konkrétně říct, aby občané taky věděli, co je čeká, protože jste správně řekli, že musíme být srozumitelní a předvídatelní.

Jenom pár věcí, které jsem si tady poznamenal. Stále nás napadáte, že jsme zvyšovali státní zaměstnance. My pořád musíme říkat, že státní zaměstnanci jsou i učitelé, hasiči, policajti a že úředníků jsme opravdu přijali nezbytně nutné množství. Vy tímto tempem nás předhoníte za půl roku, ne za celé období.

Snížení platů jsem tady zmínil. Nebudu to prodlužovat, prostě v té ekonomice není, čeho se chytit. A myslím si, že ani občan, který si to přečte, nemůže z toho vidět nic předvídatelného. Děkuji za pozornost. (Potlesk z opozičních řad.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji. Z místa se ještě přihlásil pan předseda hnutí SPD Tomio Okamura. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, na titulních stranách se právě objevila zpráva, že hnutí STAN sponzorují firmy stíhaného muže a první vicepremiér a ministr vnitra Rakušan říká, že peníze nevrátí. Takže my si myslíme, že je potřeba, aby nejprve proběhla mimořádná schůze, která je svolána od 9 hodin, protože ministr vnitra Vít Rakušan, a hlavně premiér Petr Fiala musí vysvětlit, musí vysvětlit to neprůhledné financování hnutí STAN z daňových rájů.

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová po domluvě s touhletou pětikoalicí... No, chtěl bych použít jiné slovo, ale budu slušný poté, co to tady čteme... Svolali jste záměrně tu naši mimořádnou schůzi, chtěli jste ji svolat po hlasování o důvěře vládě, protože jste se báli to vysvětlovat před důvěrou. Nechtěli jste tyhle skandální informace ohledně hnutí STAN, a jde to jedno za druhým: neprůhledné financování, financování - sponzoring od stíhaných lidí, pan Farský podvedl voliče v rozporu s koaliční smlouvou Pirátů a STAN, kterou jste slibovali voličům před volbami. Tak jste to schválně svolali až po hlasování, které mělo proběhnout. Ale tohleto přece nejde. My nemůžeme přece hlasovat o takovéto vládě, kde první vicepremiér, ministr vnitra, říká, že odmítá vrátit peníze z firem, které sponzorují jeho hnutí, firem stíhaného muže. Takže podle našeho názoru Vít Rakušan nemůže být ministrem vnitra a nemůže být ani vicepremiérem této vlády. Pane premiére, vy byste měl vyzvat k odstoupení, k demisi ministra vnitra Rakušana a předsedu STANu. Navrhněte tam klidně někoho jiného, ale tento člověk ve vládě být přece nemůže.

My jsme právě iniciovali společně, SPD a hnutí ANO, protože my máme už dvacet podpisů poslanců, je jich potřeba čtyřicet, takže společně je to svoláno, mimořádnou schůzi k neprůhlednému financování STAN, protože se znovu a znovu potvrzuje, že hnutí STAN je financováno prostřednictvím nejenom podivných kyperských fondů s nejasnými koncovými majiteli - a Vít Rakušan odmítá říct, kdo jsou ti koncoví majitelé firem - ale dokonce firem stíhaného muže, a je potřeba tuto záležitost vysvětlit. Vy si tady nemůžete prostě prohlasovat na sílu důvěru vaší vládě sami sobě, když tady probíhají takto skandální informace. A netýká se to, jak už vidíme, jenom toho vašeho kandidáta na ministra průmyslu a obchodu Věslava Michalika za STAN, s jehož jménem je mimo jiné neprůhledné financování spojeno a kterého jste po vlně kritiky stáhli, protože to neuměl vysvětlit, tak jste ho stáhli z nominace na ministra, nicméně jako náměstek středočeské hejtmanky nadále zůstává, ta hejtmanka je za hnutí STAN!

My si skutečně myslíme, že je potřeba projednat nejprve vaše financování, takže si bereme dvě hodiny pauzu na to, abychom i vám dali prostor, abyste si rozmysleli vaše argumenty a vysvětlení. Tím pádem víceméně plynule přejdeme do mimořádné schůze - a je to kvůli tomu, že je potřeba nejdřív vyjasnit vaše financování. Vyjasněte to, postavte se k tomu čelem, a Vít Rakušan nemůže být ministrem vnitra! To je tak flagrantní střet zájmů! Na koho mám dávat interpelaci? Normálně bych dal interpelaci na ministra vnitra ohledně financování STAN, takže vy mi budete sám odpovídat jako ministr vnitra na interpelaci ohledně vašeho financování? To je tak neuvěřitelný střet zájmů, že to snad není vůbec možný!

Takže já jsem svůj návrh řekl a uvidíme se tedy za dvě hodiny. Mimochodem, upozorňuji, že jsem se poradil s organizačním odborem a hlasování o důvěře vládě, protože je po jménech, nelze přerušovat, to znamená, nelze zahájit to hlasování a přerušit ho. Takže na to jenom upozorňuji. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Na základě toho, co tady teď zaznělo z úst předsedy hnutí SPD, požádám předsedy všech klubů, zda by mohli přijít teď sem ke mně, abychom se domluvili na dalším postupu, na základě toho, co tady zaznělo, abych oznámila, kdy bude schůze pokračovat. Ale vidím, že se hlásí pan místopředseda Bartošek.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Respektuji vaši pauzu, ale v tomto případě se musím ohradit. Neznáte jednací řád a lžete, pane předsedo Okamuro. Není to pravda, lze to přerušit, tak to je. Naučte se jednací řád. (Potlesk koalice.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Poprosím předsedy poslaneckých klubů, aby sem přišli. Ještě chce reagovat pan předseda hnutí SPD.

 

Poslanec Tomio Okamura: No, tak já jsem očekával, že místopředseda Sněmovny za vládní pětikoalici jde k mikrofonu, aby všem vysvětlil financování STANu! A on nejde vysvětlit financování STANu a ještě tady útočí. Vy máte máslo na hlavě, vy neútočte! Vy vysvětlete financování STANu stíhaným člověkem! Vy vysvětlete to, proč ministr vnitra, předseda STANu, říká, že nechce vrátit sponzoring firmy stíhaného muže. To pojďte vysvětlovat! (Předsedající chce vstoupit do řeči.) Tak přestaňte útočit. Vy máte máslo na hlavě.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane předsedo, já vás poprosím, vzal jste si přestávku. Prosím, pojďte sem ke mně, abychom se dohodli. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno od 6.59 do 7.01 hodin.)

 

Vážené poslankyně, vážení poslanci, na základě dohody poslaneckých klubů a na základě požadavku hnutí SPD o vyžádání dvouhodinové přestávky přerušuji tuto schůzi do zítřejší... dnešní schůzi, přerušuji dnešní schůzi do zítřejší... do dnešní 18. hodiny, omlouvám se. Hlásí se o slovo ministr financí pan Zbyněk Stanjura.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Já se snažím být tolerantní k těm, kteří nově řídí schůze Poslanecké sněmovny, snažím se přejít mlčením drobné opomenutí nebo drobné chyby, ale paní místopředsedkyně, vy jste tohle vůbec neměla připustit, akceptovat. Podle jednacího řádu může o přestávku požádat pouze předseda poslaneckého klubu. Já vím, že SPD je Tomio Okamura jako jeden, ale jednací řád mluví úplně jasně. Takže porušila jste bohužel jednací řád a nepostupovala jste v souladu s jednacím řádem, což je zákon. Ano, pan Radim Fiala teď může přijít, napravit to, ale tohle všechno jsme si mohli odpustit, protože před chvílí nás pan Tomio Okamura školil, jak to je podle jednacího řádu, a zapomněl, že není současně předseda strany, předseda klubu a já nevím, co všechno. (Potlesk koaličních poslanců.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Další se hlásí s přednostním právem pan předseda klubu SPD Radim Fiala.

 

Poslanec Radim Fiala: No, těch opomenutí tady bylo víc. Hlavně v tom, že když jsme požádali o přestávku, tak měla být vyhlášená a pak už nikdo neměl mluvit. (Nesouhlasný pokřik mimo mikrofon.) My jsme požádali o přestávku už několikrát. Jasně, ale teď už neměl mluvit ani pan předseda Stanjura, nebo pan ministr Stanjura. Takže já žádám o přestávku na poradu klubu SPD v délce dvě hodiny.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Dámy a pánové, já tedy zopakuji, že dnes tato schůze je přerušena do 18. hodiny dnešního dne, pro jistotu řeknu i datum, pokud ho tady najdu, což je 13. ledna, v 18 hodin bude schůze pokračovat. V 9 hodin začíná mimořádná schůze tak, jak bylo avizováno.

 

(Schůze přerušena v 7.04 hodin.)

(Schůze pokračovala v 18.00 hodin.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji třetí jednací den 6. schůze Poslanecké sněmovny. (Hluk, pohyb poslanců v sále.) Prosím, abyste se ztišili.

Aby byla zaznamenána naše účast, tak vás nejprve odhlásím a poprosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami. Náhradní karty a jejich čísla platí tak, jak bylo řečeno na 7. schůzi, a dále s náhradní kartou číslo 23 bude hlasovat paní poslankyně Renáta Zajíčková. (Hluk v sále.) Já vás, dámy a pánové, prosím o utišení.

Dnešní jednání zahájíme projednáváním přerušeného bodu 68, Žádost vlády České republiky o vyslovení důvěry. Projednávání tohoto bodu jsme přerušili v rozpravě v 7.04 minut na 6. schůzi dnes ráno.

Ještě jednou vás chci poprosit o ztišení, případné přesunutí vašich individuálních rozhovorů do předsálí.

A nyní tedy budeme pokračovat v přerušené rozpravě. Do rozpravy se s přednostním právem hlásí paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Vážená paní předsedkyně, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já bych se chtěla vyjádřit k tomu, co se tady událo ráno, a především k tomu, co tady řekl pan Stanjura, že jsem jako předsedající nepostupovala v souladu s jednacím řádem.

Chtěla bych tady říci ten postup a připomenout vám, jak to tady probíhalo, a věřím, že pan Zbyněk Stanjura, prostřednictvím paní předsedající, pak přijde k mikrofonu a uzná, že to, co tady řekl, bylo nefér.

Pan Okamura přišel k mikrofonu v 6 hodin 57 minut a požádal o dvouhodinovou přestávku. Já jsem v tu chvíli žádnou přestávku nevyhlásila a přerušila jsem schůzi na poradu předsedů poslaneckých klubů. Předsedové poslaneckých klubů se sešli a jednomyslně se dohodli, že schůze bude přerušena do 18 hodin. To jsem následně oznámila a postupovala jsem v souladu s jednacím řádem. Děkuji vám. (Potlesk z řad hnutí ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Také děkuji. Načtu omluvu. Nově k těm, které již byly načteny na naší 7. schůzi, se omlouvá paní poslankyně Voborská mezi 18. a 19. hodinou z osobních důvodů.

Další přihlášený do rozpravy je pan předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére, vládo, kolegyně, kolegové. Po zkušenosti 22hodinového jednání uplynulý den, respektive minulý den a uplynulou noc, bych chtěl vyjádřit nějakou alespoň elementární malou naději, že se tady nebudeme přetahovat v tom, kdo více vydrží. Za celou vládní koalici mohu konstatovat, že jsme připraveni, nás neutaháte. Nicméně pro jistotu, pokud by náhodou tady byly nějaké tendence to jednání si zopakovat, tak bych rád nechal odhlasovat jménem pěti poslaneckých klubů ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů, že budeme o bodu vyslovení důvěry vládě České republiky jednat a hlasovat i pro 19., 21., 23., 2. ranní, 4. ranní, 6. ranní a tak dál hodině. Děkuji.

Ale já pevně doufám, pevně doufám, že tady skutečně toto si dokážeme odpustit, a vzhledem k tomu, že všechny příspěvky zazněly, budeme moci přejít k hlasování a svoji vůli či oprávněnou nevůli vyjádřit důvěru vládě, vyjádřit hlasováním. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Pane předsedo, jestli tedy chápu, tak váš návrh nezazněl v tuto chvíli, jenom avizujete. Zazněl - zazněl, ano, omlouvám se, tady jsem zároveň něco konstatovala. Dobře, budeme tedy bezprostředně hlasovat, protože zazněl procedurální návrh. Chcete se k tomu procedurálnímu návrhu vyjádřit, pane poslanče? Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Jenom k proceduře samotné, abychom to hlasovali správně. Není to zákon, není to mezinárodní smlouva, my můžeme využít jednacího dne do 21, tak hlasujme po 21. hodině, ať to máme správně. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Naprosto se s tím ztotožňuji, je to opravdu tak. (Pobavení v sále.) Hlasujeme tudíž - a myslím si, že pan předseda Výborný taktéž kývá - takže vzhledem k tomu, že zazněl návrh na hlasování, svolám všechny poslance do sálu.

 

Připomenu, že hlasujeme o jednání i po 21. hodině dále. Vzhledem k tomu, že se nejedná o zákon, tak tím to stačí jedním hlasováním.

Nezaznamenala jsem žádost o odhlášení, proto rovnou zahajuji hlasování o tomto procedurálním návrhu a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 46 bylo přihlášeno 187 poslankyň a poslanců, pro 186 z nich. Návrh byl přijat.

 

A my tedy budeme pokračovat případně v jednání a hlasování i po 21. a dalších hodinách.

Dále se s přednostním právem hlásili následující řečníci. Nejdříve pan ministr Stanjura a následně pan předseda poslaneckého klubu SPD Fiala. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Mračková Vildumetzová, prostřednictvím paní předsedkyně, bylo 6.58 nebo 6.59, seděli jsme tady 22 hodin v kuse mnozí, zejména členové vlády, nadprůměrnou dobu, když bych to vzal na jednoho poslance či poslankyni, uznávám, že jste postupovala podle jednacího řádu. (Potlesk části poslanců.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Další přihlášený a zatím poslední přihlášený do rozpravy s přednostním právem pan předseda Fiala. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, já bych vůbec nevystupoval, ale musím reagovat na pana poslance Výborného. Jak nás neutaháte? Je to přesně naopak, vy nás neutaháte, vy žádáte o důvěru. (Smích.) Vy žádáte o důvěru! (Potlesk části poslanců.) My jsme to ráno skutečně chtěli hlasovat, kdyby se na české mediální scéně neobjevilo to, co se objevilo, a potřebovali jsme to vysvětlit. To přece je jasné, jasný střet zájmů. Tak jak, nás neutaháte? (Potlesk části poslanců.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Dámy a pánové, nevidím už nikoho dalšího přihlášeného do rozpravy, proto rozpravu končím. Závěrečné slovo, o něž požádal právě teď premiér Petr Fiala... (K panu poslanci Okamurovi:) Vy se hlásíte s přednostním právem k proceduře nebo k něčemu takovému? Pan předseda Okamura.

 

Poslanec Tomio Okamura: Já jsem se před chvílí díval na prezidiálku a tam jste měla říct větu, jestli jsem si to správně načítal, že zahajujete přerušený bod, kde jsme přerušili tu rozpravu, a já jsem byl tady připravený vystoupit. Teď ale...

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Měl jste lépe poslouchat, protože to zaznělo z mých úst.

 

Poslanec Tomio Okamura: Už tamhle kývají.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová To zaznělo přesně tak, jak říkáte, pane předsedo.

 

Poslanec Tomio Okamura: No, tak to asi přes tu vaši roušku to vůbec není slyšet. Takže já bych rád ještě krátce vystoupil.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Rozprava byla ukončena a to, že jste nevěnoval pozornost tomu, že tak, jak říkáte, že jsem přerušený bod znovu zahájila a k němu tady probíhala rozprava. Opakovaně jsem do ní vyvolávala jednotlivé přihlášené. Tak jste to určitě měl příležitost během těch několika minut zaznamenat, pane předsedo.

 

Poslanec Tomio Okamura: No, tak já mám stejně přednostní právo, takže si vystoupím, ale pravda, věnoval jsem pozornost tomu, že neznáte jednací řád. Proto vás musel tady opravit bývalý předseda Sněmovny Vondráček, jak se vlastně hlasuje v případě schůze o vyslovení důvěry vládě v souladu s jednacím řádem. Takže to mě překvapilo, že jako předsedkyně si... (Předsedající oponuje.) ... prosím vás, neskákejte mi do řeči. To není v souladu s jednacím řádem, že mi skáčete do řeči. Takže já mám přednostní právo, nechte mě domluvit na mikrofon. Už jste se o tu cenzuru pokoušela dneska jednou, takže já mám právo mluvit na mikrofon. Poslanec mluví na mikrofon v souladu s jednacím řádem a vy nemáte právo mi skákat do řeči. Tak se to prosím naučte, buďte slušná. V Poslanecké sněmovně poslanec domluví a pak následně jde na mikrofon další a mluví další. Takže prosím, dodržujte to. (Ministr Stanjura namítá, že nebyl přihlášený.) Já jsem byl teď... Stejně tak, pane ministře, poslanec mluví na mikrofon. Tak tady prosím nekřičte na celý sál. Máte prostor na mikrofon.

Já bych rád řekl jednu věc. Přišel jsem se zeptat - byl jsem vyvolán, ne, že jsem nebyl vyvolán, byl jsem vyvolán, tak to jste asi neposlouchal, takže já jsem na základě vyvolání, ne svévolně na mikrofon - a teď jsem se tady tázal, jako vy jste se tázal stokrát na mikrofon, je to v pořádku. Teď jenom říkám, že tedy bych rád vystoupil, protože jsem vás dobře neslyšel, to se může stát každému, a stejně vystoupím. (Poslanci vládní koalice bouchají pěstmi do stolu na protest.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Pane předsedo Okamuro, dle jednacího řádu § 59, odst. 4, jsem měla právo vás přerušit ve chvíli, kdy jste nepostupoval podle toho, co je vaším právem při vystoupení. Takže se ohrazuji proti tomu, co jste tvrdil, že jsem nepostupovala v souladu s jednacím řádem. Co se týče vašeho teď vystoupení přednostního. Za prvé, nemáme na sebe takto pokřikovat. Pokud se chcete přihlásit s přednostním právem, dostanete možnost, právě se hlásíte. Ale byl už s touto možností avizován příspěvek, závěrečné slovo pana premiéra Fialy, takže sečkejte, pak budete mít příležitost vystoupit. A prosím, abychom si tady odpustili tyto disputace. (Potlesk z lavic poslanců vládní koalice.) Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ano, my oba s panem předsedou Okamurou disponujeme přednostním právem. Já jsem vyzván, abych mluvil, on by měl vystoupit po mně. Nicméně mu dávám přednost a může vystoupit teď.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní tedy s přednostním právem po ukončené rozpravě pan předseda Okamura.

 

Poslanec Tomio Okamura: Pane premiére, děkuji. Ono je to i v té posloupnosti, já to nebudu mít dlouhé. Takže ono to v té posloupnosti, myslím si, že to má i logiku, že vy to celé uzavřete, takže děkuji za politické pochopení mého vystoupení a pořadí, což bych právě uvítal i u předsedkyně Sněmovny, aby to takto bylo politicky chápáno.

Takže já bych rád jenom ještě dodal, protože, vážené dámy a pánové, během dnešního dne, jak všichni víte, se události posunuly. Posunuly se od toho, co jsme dneska ráno tady navrhli, a prošlo to, abychom odložili hlasování o důvěře nové vládě až poté, co proběhne mimořádná schůze na téma vyjasnění neprůhledného financování hnutí STAN.

Jak víte, výsledek té mimořádné schůze dneska dopoledne je opravdu velmi špatný, protože vicepremiér Vít Rakušan, ministr vnitra a předseda hnutí STAN, za a) neřekl, kdo jsou konkrétní koncoví majitelé, tedy fyzické osoby, které vlastní kyperské společnosti v daňových rájích, které sponzorují hnutí STAN - prostě to neřekl, prostě to tají. On to říct nemůže, protože by to byl průšvih, proto to tady nemůže říct, to je ten problém. Zároveň je problém, že taková strana je součástí vládní koalice.

Za druhé, předseda hnutí STAN a zároveň ministr vnitra a vicepremiér neodhalil, odmítl odhalit zastřenou strukturu kyperských firem v daňových rájích, aby občané věděli, z jakých činností a od jakých podnikatelů ty peníze, které dostává hnutí STAN, pochází. A to je prostě velký problém.

Já jsem tady vyzýval premiéra Petra Fialu - a teď už diváci České televize vědí, proč jste bouchali do stolu a nechtěli jste mi umožnit vystoupení, protože je to samozřejmě nepříjemné pro vás toto poslouchat. Ale my se nedáme v SPD, budeme bojovat za transparentní politiku. Takže teď už je to jasné, už si to diváci do kontextu dali. Já bych chtěl znovu požádat premiéra Petra Fialu, aby vyzval - protože bude mít po mně závěrečné vystoupení - aby vyzval vicepremiéra a předsedu hnutí STAN Víta Rakušana, aby za a) řekl, odpověděl, teď ještě před hlasováním o důvěře, na tyto otázky, za druhé, aby z důvodu střetu zájmů - protože pod ministra vnitra Rakušana spadá policie - navrhl odvolání ministra vnitra Víta Rakušana a navrhl jmenování nového ministra vnitra, který nebude spojen s hnutím STAN.

Snad je naším společným cílem, aby - dobře, domluvili jste se na většině, na 108, ale přece by ta vláda měla být nějaká alespoň stabilní. Dobře, programově prosazujete věci, které z našeho pohledu nejsou dobré pro běžné občany, ale tak jste se domluvili, tak to prostě tady je. Zároveň - a to je ta novinka, proto o tom tady hovořím - se ukázalo, že tu nejsme sami v těchto pocitech, protože předseda vaší koaliční strany Pirátů Ivan Bartoš - a proběhlo to všemi médii, tady mám titulní článek na serveru Novinky.cz, takže z něj opět budu citovat, protože někteří si tady stojí na uších a vkládají mi do úst vždycky něco, co jsem neřekl - říká, že STAN musí své financování vysvětlit. Dále se v článku píše, že Ivan Bartoš - čtu, přímo cituji, ten článek - "Ivan Bartoš se tak zařadil k opozičním poslancům hnutí ANO a SPD, kteří dnes, tedy ve čtvrtek ráno, na mimořádné schůzi plísnili Starosty a jejich předsedu Víta Rakušana kvůli vysvětlení peněžitých darů od společností, které jsou často propojené personálně, mají kyperského vlastníka či jsou ve ztrátě. "

Tak, a teď je ta pointa, proč jsem sem šel. Protože od skončení mimořádné schůze dnes dopoledne teď, do 18 hodin, kdy se má hlasovat o důvěře nové vládě, jsme nezaznamenali žádné nové informace, že by Vít Rakušan a hnutí STAN své financování vysvětlili. Ne, tady nejsou žádné nové informace. Když jsem sem šel, nechal jsem naše analytiky udělat ještě analýzy médií, nechal jsem je udělat monitoring, zdali k nějakému posunu došlo. Takže když to jednoduchou logikou posunu, předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš nedostal žádné vysvětlení ohledně nejasného financování hnutí STAN, ale říká, že to STAN musí vysvětlit.

Takže já z tohoto si myslím, že protože už jdete sami do sebe teď ve vládní koalici, a to ještě nemáte ani důvěru a už teď se hádáte a už teď se vzájemně napadáte. Ano, ten důvod je v tomto případě - jsem rád, že Ivan Bartoš, jak tady píší Novinky, se zařadil k opozičním poslancům hnutí ANO a SPD v této věci, ale pane předsedo Pirátů a ministře pro místní rozvoj, můžete nám ještě na mikrofon předtím, než vystoupí premiér Petr Fiala, tedy vysvětlit, zdali vám STAN teď během těch několika hodin - protože my jsme to nikde nezaznamenali - vysvětlil to financování, když říkáte, že musí financování vysvětlit, a všichni to od vás dneska četli? Takže "musí" je to slovo, ne "může" nebo "měl by", musí. Je to ano, nebo ne.

Teď bych vás chtěl požádat, jestli vám to tedy vysvětlil Vít Rakušan nebo někdo ze STAN a jestli byste zároveň na mikrofon mohl říct - a vidíte, že moje vysvětlení nebude dlouhé, protože chci dát prostor tady naopak ostatním - co vám tedy vysvětlil, zdali tedy odpověděl na ty otázky, o kterých jsem hovořil.

A v případě, že na ně neodpověděl, pane ministře Bartoši, tak zdali tedy budete přesto, strana Pirátů, hlasovat pro důvěru této vládě, když říkáte, že to musí vysvětlit. Takže to by mě tedy zajímalo, jak se tedy k tomu Pirátská strana teď postaví, když žádné nové informace ve veřejném prostoru od ukončení dopolední mimořádné schůze nezazněly. Takže to je moje otázka.

Ano, a v podstatě myslím, že jinak všechno bylo řečeno. Jak víte, tak my samozřejmě takové vládě důvěru dát nemůžeme. Programové důvody i tyto další důvody jsme probrali, a já bych tedy požádal ministra Bartoše, aby to upřesnil. Samozřejmě je možné, že v případě, že vystoupí a řekne tu pozici, to stanovisko, jak to tedy je, tak možná na to bude nějaká krátká reakce, ale nemáme tady v plánu to nějakým zásadním způsobem protahovat, protože skutečně všechno bylo řečeno. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já tedy připomínám, že jsme už po ukončené rozpravě a před závěrečným slovem, které tímto uděluji panu premiérovi Petru Fialovi. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, já jsem zahájil tuto dlouhou debatu včera v 9 hodin ráno a velice pečlivě jsem poslouchal všechny názory, výhrady, výtky a poznámky poslanců opozice, poslouchal jsem je celých 22 hodin, byl jsem zde přítomen po celou tu dobu, samozřejmě s nějakými limity, které vyplývají z toho, že jsem živá bytost. To, že jsem člověk, o tom jsem nepochybně přesvědčil i ty, co by o tom pochybovali, tím svým neveřejným neformálním výrokem, který byl posléze zveřejněn. Těm, kterých se ten můj výrok dotkl, se samozřejmě omlouvám. Poslouchal jsem, dělal jsem si poznámky. Oceňuji věcná vystoupení, která zde také zazněla, a celkově musím říct, že si vážím diskuse, že považuji demokracii za diskusi, nevadilo mně, že jste se vyjadřovali k našemu programovému prohlášení velmi důkladně, a oceňuji vystoupení, ze kterých jsme si mohli odnést alespoň nějaké věcné postřehy k našemu programovému prohlášení, a určitě je v naší další práci a v naší činnosti využijeme.

Samozřejmě, zazněla zde ale i spousta výroků, které určitě nelze považovat za pravdivé, a já se aspoň k některým z nich krátce vyjádřím. Nedojde samozřejmě na všechny, to tady teď už dělat nebudu, za to se předem omlouvám, ale aspoň některé.

Nemohu se především ztotožnit s názorem opozice, podle níž předáváte zemi ve výborném stavu. Já jsem přesvědčen, že je to právě naopak. Přebíráme zemi s nejvyššími deficity v historii České republiky. Přebíráme je po vládě, která doslova prohospodařila ekonomický růst a svou nehospodárnou politikou podpořila inflaci, za kterou nás nyní úplně absurdně kritizuje.

Nemohu ani souhlasit s tezí, že jsme to byli my, kdo vzal lidem jejich peníze na zvýšení platů. Peníze lidem vzala minulá vláda. Kdyby zde hospodařila dobře, jako řádný hospodář, nemusely by se zmrazovat platy lidí, kteří za váš styl rozhazovačné politiky určitě nemohou.

A připomenu vám ještě jednou vaše slova. V březnu loňského roku tehdejší ministryně financí paní Alena Schillerová do médií říkala: "Navrhla jsem, aby platy ve státní správě nerostly. V tuto chvíli si to nemůžeme dovolit," říkala tehdejší ministryně financí Alena Schillerová. A po prohraných volbách bylo všechno jinak. Vláda Andreje Babiše zvýšila platy po prohraných volbách populisticky, přestože věděla, že na to v rozpočtu peníze nejsou, a nastupující vláda to bude muset řešit.

Ano, dámy a pánové, je nutné šetřit, naše vláda to jasně říká, a je nutné šetřit i proto, že za uplynulé roky, v uplynulých letech, stát doslova bobtnal. A to nejsou nějaké mýty, to není nějaká politická proklamace, to jsou prostě fakta. A já vám ta fakta připomenu na konkrétních číslech. V roce 2017 bylo ve veřejné správě podle zákona o státním rozpočtu 445 000 míst. V roce 2021 to už bylo 482 000 zaměstnanců a pro rok 2022 plánovala minulá vláda růst dokonce na 489 000. To je nárůst o 44 000 lidí za pět let. A tahle čísla já teď nehodnotím, to jsou prostě fakta, se kterými musíme pracovat. Ale to, co hodnotím, je srovnání objemu platů. Když se na to podíváme, tak v roce 2017 to bylo celkem 162 miliard korun, loni to bylo 239 miliard korun a na příští rok plánovala vláda Andreje Babiše dokonce 252 miliard korun. To je, dámy a pánové, nárůst o 90 miliard korun za pět let, o neuvěřitelných 56 %. A to jsou data z původního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2022, tedy data Ministerstva financí.

Za minulé vlády se nabraly tisíce úředníků, zvyšovaly se platy ve veřejném sektoru a zvyšovaly se tak, že jsou v průměru vyšší než v soukromém, a to je velký problém, to všechno tlačilo na růst mezd, tlačilo na růst mezd i v soukromém sektoru a podpořilo inflační tlaky. A s tím se teď musíme vyrovnávat. To jsou jasná fakta.

Pan předseda Babiš nám vyčetl, že kvůli nám údajně v lednu skočí ceny energií o 21 %. Kvůli nám! Pravdivá odpověď je však taková, že ceny energií nestoupají kvůli nám, ale kvůli chybným krokům minulé vlády, samozřejmě i kvůli těm vnějším vlivům, to já nezpochybňuji, ale kvůli chybným krokům minulé vlády, která neměla energetickou bezpečnost jako svou prioritu, neinvestovala dostatečně do energetického odvětví a nevyjednávala včas v Evropské unii o cenách energií.

Stejně tak nemohu souhlasit s argumentem, že by situaci vyřešilo zrušení DPH. To totiž opravdu není ta adresná pomoc, která je teď potřeba, která by pomohla lidem, kteří opravdu teď pomoc potřebují. Jedná se naopak o plošné řešení, které má významný dopad na veřejné finance, které ale je potřeba použít v této době efektivně tam, kde budou opravdu pomáhat, a to případ plošné pomoci není. Zrušení DPH není řešením vysokých cen energií, vede pouze k dalšímu zadlužování veřejných financí, a to i těch občanů, kterým máme pomoci.

Andrej Babiš také řekl: "Jestli někdo zažil složité období, tak to byla naše vláda." To je citát. Ano, já uznávám, že minulá vláda musela řešit koronavirovou krizi, že to nebyla lehká výzva a že jste museli dělat nelehká rozhodnutí ve složitém čase. To je všechno pravda. To vás ale neomlouvá za špatný stav, ve kterém předáváte zemi. Řekněme si upřímně, byla to právě minulá vláda, vaše vláda, která nastoupila v době opravdu mimořádného ekonomického růstu, a vy jste tento ekonomický růst nedokázali využít ve prospěch občanů a k opravdovému rozvoji České republiky. A proto tu po čtyřech letech vašeho vládnutí máme veřejné finance v takovém stavu, v jakém je máme, máme tu vysokou inflaci, máme tu rekordní zadlužení, máme tu lidi, kteří se nacházejí na prahu energetické chudoby.

Naše vláda je připravena si s tím poradit. My jsme připraveni vyvést Českou republiku z této složité situace, jsme připraveni ten těžký úkol splnit, ale ten úkol je tak těžký i proto, jakým způsobem jste v uplynulých letech v této zemi vládli.

Dámy a pánové, já jsem zde uvedl jenom několik nejkřiklavějších, nejvýraznějších nepravd, které v průběhu včerejšího dne a dnešní noci tady zazněly. Nebudu vyvracet všechny další jednu po druhé, bylo by jich tolik, že bych tady mohl mluvit další hodiny.

Ať si občané sami udělají obrázek, protože mnoho z nich sledovalo tuto debatu, ať si občané sami udělají obrázek o tom, zda je pravda to, co jste tvrdili, zda je pravda, že nově vzniklá vláda může za současnou drahotu, za problémy s řešením koronavirové krize, za nedostatek bytů a za další potíže, kterým jsou lidé v této době vystaveni a kterým čelí. Já si to nemyslím. Neseme odpovědnost za pár týdnů, kdy jsme u vlády. Tu odpovědnost plně přijímáme a bohužel musíme intenzivně řešit tíživé dědictví, které nám zanechala minulá vláda. Nebyli jsme to my, dámy a pánové, kdo byl uplynulé čtyři roky u moci. Bylo to hnutí ANO a byly to další strany, které za jejich vládnutí voliči odměnili tím, že je nezvolili do Poslanecké sněmovny.

Dámy a pánové, já tu ale nechci řešit minulost (Smích v levé části jednacího sálu.). Jsem si vědom toho, že kvůli tomu nás občané nevolili. K minulosti jsem se vracel jenom proto, abych vyvrátil nepravdivé argumenty, které zazněly z vašich úst při probírání našeho programového prohlášení. Chceme přinést změnu, chceme dát naději občanům, chceme dát naději těm občanům, kteří podpořili strany nové vládní koalice, ale i všem ostatním. A já jsem zde hovořil o tom, v tom svém úvodním vystoupení, že nejsme populisté, nechceme planě slibovat, ale že této Sněmovně a všem našim voličům chceme za čtyři roky složit účty z toho, jak jsme pracovali, co jsme udělali a jak jsme splnili sliby, ke kterým jsme se zavázali. A já osobně jako předseda vlády chci jít v tomto směru příkladem, a proto jsem se rozhodl stanovit si z toho programového prohlášení šest osobních priorit, z jejichž splnění se chci voličům, občanům na konci volebního období speciálně zodpovídat. Každá z nich, z těch priorit, svým způsobem reprezentuje významnou část tohoto předloženého vládního prohlášení, takže i touto formou tady teď připomenu některé klíčové věci, které občanům slibujeme.

Mojí první prioritou je zavedení daňové brzdy, která automaticky zastropuje celkovou výši daní pro naše občany a zabrání pak každé příští vládě daně neúměrně zvedat. Druhou prioritou je předložení důchodové reformy, skutečné důchodové reformy, která současným čtyřicátníkům a mladším přinese stabilní systém spravedlivých důchodů. Třetí priorita se týká energetiky, energetické soběstačnosti našeho státu, a tou prioritou je zahájení tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Jako čtvrtou prioritu jsem si vybral závazek postavit 200 kilometrů nových dálnic. Pátá priorita se týká vzdělání, vzdělávání a jde o revizi učebních plánů na základních a středních školách tak, abychom naše děti dokázali opravdu dobře připravit na život ve 21. století. A šestá, poslední priorita, ta je jakýmsi symbolem důležité digitalizace našeho státu. Chci, aby zanikla povinnost nosit u sebe občanský, řidičský průkaz a další dokumenty, protože ty v tomto volebním období nahradíme jejich elektronickou podobou.

Dámy a pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci, před vámi leží programové prohlášení naší vlády. Já jsem vám teď představil i svých šest osobních priorit, která budu s plnou silou prosazovat, a věřím, že až se za čtyři roky se budeme voličům před volbami zpovídat z toho, co jsme udělali, budu moci říci, že maximum možného z našeho programového prohlášení i z těchto priorit, které jsem teď zmínil, že maximum z toho bylo splněno.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, na závěr zopakuji to, čím jsem začal. Jménem svým i nové vlády České republiky vás v souladu s ústavou žádám o vyslovení důvěry. (Dlouhotrvající potlesk v pravé části jednacího sálu.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji a nyní s přednostními právy přihlášení předseda klubu SPD Radim Fiala, předseda strany ANO Andrej Babiš. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážený pane premiére, děkuji vám za vaši řeč k programovému prohlášení, k téměř ukončení této schůze. Nicméně dovolte mi ještě krátkou poznámku. Chci vás požádat, aby - vy jste řekl na začátku, že opozice vám řekla, že vám předává zemi ve výborném stavu. Já vás chci požádat, abyste lépe diferencoval tu opozici, protože hnutí SPD se vám tady snažilo celou noc vysvětlit, že naše země není v dobré kondici a v dobrém stavu, a každý z nás podle své odbornosti říkal i proč. A vy jste to tady vyjmenoval, ať už je to pokles reálných platů a mezd, bytová krize, ať jsou to další věci, zvyšující se ceny úplně všeho, zvyšující se ceny energií, inflace, prostě problémy, které trápí běžné české občany, takže vás chci jenom požádat, aby - a občanům říct, že SPD si nemyslí, že Česká republika je v dobré kondici a v dobrém stavu. A já vám opravdu přeji, aby to, co tady říkáte a slibujete, se vám povedlo, protože je to ve prospěch nás všech. I když nás v hnutí SPD jste samozřejmě svým programovým prohlášením nepřesvědčil. Přesto si myslím, že Česká republika potřebuje jít nahoru, řešit spoustu důležitých problémů a my je potřebujeme vyřešit. My za hnutí SPD vám svou důvěru nedáme, ale přesto vám přeju v zájmu nás všech, aby se vám to, co jste říkal, povedlo. (Slabý potlesk v levé části jednacího sálu.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová A nyní tedy s přednostním právem předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Dobrý večer, vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená vládo, vážený pane premiére, já samozřejmě musím zareagovat na ten projev pana premiéra, protože zkrátka jsou věci, na kterých se neshodneme. Myslím, že jsem v tom mém projevu měl strašně moc faktů, dat, podkladů a že ta čísla jsou jasná. My s panem premiérem se neshodneme na tom, a vypadá to, že ani tady s opozicí SPD, v jakém stavu je naše země. Já si myslím, že je ve velice dobrém stavu, za našeho vládnutí skutečně, a já jsem to uváděl v tom projevu, jsme předstihli v HDP na obyvatele i Itálii, i Španělsko, i Portugalsko a jsme stále jedna z nejméně zadlužených zemí v Evropské unii, šestá nejméně zadlužená, a to nepočítám Estonsko, Lucembursko, Bulharsko, tyto země jsou s námi neporovnatelné. Paní bývalá ministryně financí Schillerová jasně předložila na čtyři roky konsolidaci našich financí, potom, co jsme museli kvůli covidu vlastně mít ty deficity. A tam je to jednoznačné, máme ratingy, jsme na tom velice dobře. Ale s panem premiérem zkrátka na tomto se neshodneme.

K inflaci. Pane premiére, já jsem nikdy neřekl, že vy můžete za inflaci. Vy jste před volbami mluvili o Babišově drahotě. Já jsem jenom vysvětloval, že ropu neovlivníme, že je tady ropný kartel, že ceny plynu neovlivníme, že je tady závislost Evropy na ruském plynu. A uvidíte na Evropské radě, kolik premiérů tam bude tvrdit, že nejsme závislí, a není to pravda. Místo toho, abychom, a já budu rád a určitě vám to doporučuji, abyste bojoval za to, aby se zkapacitnil Nord Stream 2 a další plynovody a aby konečně, i když samozřejmě máme nějaký názor na Rusko, ale v tomto směru - a já jsem přesvědčen - a vy vedle prezidenta Macrona budete sedět, že on je pro to, aby se jednalo o plynu. A určitě vám budu fandit, abyste přesvědčil ostatní premiéry o změně směrnice MiFID, emisní povolenky, které mají dopad 24 % negativní do cen elektřiny.

Takže to jsou všechno věci, které - já jsem nikdy neřekl, že za to vy můžete, vy jste říkali o Babišově drahotě - já dneska jsem samozřejmě i kritizoval politiku České národní banky. Ano, někteří říkají, že i Maďarsko, i Polsko zvedlo úroky, to je pravda, ale nikdo tak dramaticky nezvedl. A ti lidé si brali ty hypotéky a já to považuji za nefér. Takže inflaci jsem vysvětloval, že i u jednotlivého zboží, které dovážíme, je jiná inflace než u zboží, které se vyváží, a tak dál. A byty samozřejmě.

Ceny energií, tam se zkrátka neshodneme. My jsme jasně řekli, že DPH je řešení. A už vidíme u inflace v prosinci, že negativní inflace u elektřiny a plynu je menší v prosinci než v listopadu, že vlastně už to klesá, a v lednu se to projeví tak, že možná už těch 21 % nebude stačit. Proto my jsme navrhovali i odpuštění POZE, těch obnovitelných zdrojů. Nechci se vracet k tomu solárnímu tunelu, na který platíme stále 27 miliard ročně. Takže v cenách energií mně je líto, že tam jsme se neshodli. Vy jste přišli s jiným modelem, uvidíme, jak to bude fungovat.

Ohledně těch úředníků. Musíme si říct, kdo jsou ti úředníci. A my jsme šetřili. Paní bývalá ministryně financí snížila o 4 500 pozic, prázdných míst státních zaměstnanců. Státních zaměstnanců máme 73 500 a samozřejmě je to boj proti resortům, kde si hlídaly ta místa, nechaly si ty peníze, aby je mohly využít na vyšší platy. Ale není pravda, že bychom nešetřili. A já souhlasím s vámi, že platy, a jsem rád za to, že za nás platy vojáků, hasičů, policistů, učitelů, lékařů, sestřiček se zvedly. Máme průměrný plat 37 000. A mně je líto, že některé firmy, a samozřejmě většinou jsou to naše české firmy, které nejsou schopny platit 50 000, jako platí Škoda Auto nebo Bosch nebo banky, a ještě víc. Ano, to je určitá dysbalance, ale my stále máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě. A já jsem strašně rád, že v programovém prohlášení vlády máte otevření pracovního trhu - ano, protože tady stále firmy říkají, že nejsou lidi; x-krát jsem říkal Svazu průmyslu a Hospodářské komoře, tak zaveďte konečně už tu evidenci, aby se to nedublovalo. Vy stále říkáte, chybí vám 300 000 lidí. Ano, skutečně naše firmy nemají lidi a je potřeba samozřejmě i bojovat proti různým zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají Ukrajince načerno na schengenská víza, která dostávají v Polsku. Takže to je samozřejmě problém, vy to kritizujete. Já jsem rád, že jsme mohli zdravotníkům dát tolik peněz, kteří si to zaslouží, a tam taky na tom nemáme shodu, protože to nejsou úředníci. To jsou lidé, které potřebujeme. A my jsme například hasičům vyšli x-krát vstříc, aby dostali ty počty, které potřebují. Vždyť ti hasiči jsou všude, když jsou povodně, požár, tornádo, nehody, všude! Potřebujeme, aby hasiči u nás měli takovou prestiž jako v Americe, September Eleven. Takže o tom to je, tam se na tom neshodneme.

No a potom jste tady, pane premiére, vyjmenoval ty daňové brzdy. No, to je skvělé! Pokud tomu rozumím, a hnutí ANO a já, když jsem se stal ministrem financí, tak jsem řekl: Vyberu daně a snížím daně. A to jsme udělali. EET bylo 21 % v restauraci na vše, dneska je 10. EET přineslo 33 miliard, kontrolní hlášení 10 milionů (miliard) - 33 miliard EET, pane ministře, 33 miliard, to se dá zdokladovat. A snižovali jsme daně. A kontrolní hlášení, ty podvody, ty karusely, to přineslo desítky miliard. A podívejte se na VAT gap, to je ta díra DPH, to je to, co nám v minulosti vždycky kradli hlavně v pohonných hmotách. Takže pokud daňovou brzdu, a my jsme snížili daně a vybrali ty daně, tak my to podporujeme a já budu rád, když nebudete navyšovat daně.

Důchodová reforma, o tom se mluví od revoluce. Měli jsme důchodovou komisi, vždycky to byly spíš různé tiskové konference, a my jsme se rozhodli dát lidem peníze, důchody reálně. A pokud vaše reforma bude dobrá, tak my to samozřejmě podpoříme, nevidím... spravedlivé důchody určitě chceme.

Energetika, Dukovany. Prosím vás, můžete vyhlásit tendr. Vy jste ho zdržovali, tady jsme neustále řešili Rusko, Čínu, my určitě fandíme a budeme podporovat, je to připraveno. My jsme vám to připravili.

Dálnice, prosím vás, pan ministr dopravy stačí, když dostane peníze na to, co je připraveno, 200 kilometrů můžete otevřít dálnic do roku 2025 a k tomu máte ještě 200 kilometrů silnic prvních tříd, různé obchvaty, které se připravují. A samozřejmě bychom byli rádi, kdybyste pokračovali v těch PPP projektech, které se povedly tady kolegovi Havlíčkovi - obrovský úspěch! První PPP projekt. A pokud by se vám povedlo Praha-Tábor 70 kilometrů PPP projekt, byla by to pecka! Obchvat Prahy ještě se nezačal, obchvat Prahy. Tam určitě všechno budeme podporovat.

No a digitalizace, prosím vás, o tom jsem mluvil, že zkrátka my jsme to nastartovali, má to systém, má to hlavního šéfa, vládního zmocněnce, a vy jak budete pokračovat, tak určitě budeme rádi.

Takže nechci tady dlouho mluvit, zkrátka jsou věci, kde se neshodneme. My si myslíme, že naše země je ve skvělé kondici. A hlavně ten deficit za rok 2021 a 2022, my přesně víme, kde je. Vždyť úspory domácností za poslední dva roky stouply o 547 miliard. Češi mají úspory domácností 3 353 miliard! A znovu opakuji: Samospráva, obce, města mají 313 miliard na účtech! Hřib má 90 miliard! Neví, na co to má, když neinvestuje. A kraje mají 71 miliard. Takže my umíme zdokladovat přesně, kde ty peníze jsou, na rozdíl od toho, co se dělo s těmi deficity do roku 2013. Takže zkrátka, já už jsem nechtěl vystupovat, ale samozřejmě, pan premiér dal nějaký názor, já mám na to jiný názor, v každém případě u všech věcí, které jsou pozitivní pro lidi, pro firmy, pro naši zemi, budeme podporovat. A můžete se spolehnout, že budeme, jak jsem to slíbil, konstruktivní opozice. Nám záleží na tom, aby naše země prosperovala, naši lidé se měli dobře, a já myslím, že to je společný cíl, a já vám za to děkuji, pane premiére. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nevidím žádného dalšího přihlášeného, proto připomínám, že podle § 85 odst. 1 a 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny se o návrhu na vyslovení důvěry vládě hlasuje podle jmen. K přijetí usnesení o vyslovení důvěry vládě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Můžeme tedy přistoupit právě k tomuto aktu.

Žádám nyní určené ověřovatele této schůze, kterými jsou poslanec Stanislav Berkovec a poslankyně Renáta Zajíčková, aby zaujali místa u stolku zpravodajů. Nejdříve přistoupíme podle § 74 odst. 4 jednacího řádu Poslanecké sněmovny k vylosování jména poslance, od něhož se bude v abecedním pořadí hlasovat. Kontrola lístků se jmény poslanců byla provedena.

Jako prvního jsem vylosovala poslance Aleše Dufka. (Šum v sále.)

Připomínám - a prosím nejdříve o klid - připomínám, že podle § 74 odst. 4 jednacího řádu se vyvolaný poslanec vysloví "pro návrh" nebo "proti návrhu". Jestliže se zdržuje hlasování, řekne "zdržuji se". Jiný projev poslance se považuje za zdržení se hlasování.

Prosím, aby každý vyvolaný poslanec své stanovisko řekl dostatečně hlasitě, abych je mohla v souladu s jednacím řádem opakovat.

 

Nyní tedy přikročíme k hlasování. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje vládě důvěru."

Nyní vás tedy již budu vyvolávat a prosím o vyslovení se. Zahajuji tedy hlasování.

Dufek Aleš: Pro návrh.

Dvořák Jaroslav: Proti návrhu.

Exner Martin: Pro návrh.

Faltýnek Jaroslav: Proti návrhu.

Farhan Kamal: Proti návrhu.

Farský Jan: Pro návrh.

Feranec Milan: Omluven, pokud se nepletu. Není přítomen.

Fiala Petr: Pro návrh.

Fiala Radim: Proti návrhu.

Fialová Eva: Proti návrhu.

Fifka Petr: Pro návrh.

Fischerová Romana: Proti návrhu.

Flek Josef: Pro návrh.

Foldyna Jaroslav: Proti návrhu.

Fridrich Stanislav: Proti návrhu.

Gazdík Petr: Pro návrh.

Golasowská Pavla: Pro návrh.

Haas Karel: Pro návrh.

Hájek Jiří: Pro návrh.

Hájek Martin: Pro návrh.

Hanzlíková Jana: Proti návrhu.

Havel Matěj Ondřej: Pro návrh.

Havlíček Karel: Proti návrhu.

Havránek Jiří: Pro návrh.

Helebrant Tomáš: Proti návrhu.

Heller Šimon: Pro návrh.

Hendrych Igor: Proti návrhu.

Hofmann Jan: Pro návrh.

Horák Jiří: Pro návrh.

Hrnčíř Jan: Proti návrhu.

Jáč Ivan: Proti návrhu.

Jakob Jan: Pro návrh.

Janda Jakub: Pro návrh.

Janulík Miloslav: Proti návrhu.

Jílková Marie: Pro návrh.

Juchelka Aleš: Proti návrhu.

Jurečka Marian: Pro návrh.

Kaňkovský Vít: Pro návrh.

Kasal David: Proti návrhu.

Kašník Pavel: Pro návrh.

Kettner Zdeněk: Proti návrhu.

Klíma Pavel: Pro návrh.

Knechtová Lenka: Proti návrhu.

Kobza Jiří: Proti návrhu.

Kocmanová Klára: Pro návrh.

Kohajda Michael: Pro návrh.

Kohoutek Tomáš: Proti návrhu.

Kolář Ondřej: Pro návrh.

Kolovratník Martin: Proti návrhu.

Koten Radek: nepřítomen, omluven.

Kott Josef: taktéž nepřítomen, omluven.

Kovářová Věra: Pro návrh.

Král Václav: Pro návrh.

Králíček Robert: Proti návrhu.

Krejza Karel: Pro návrh.

Krutáková Jana: Pro návrh.

Kubíček Roman: Proti návrhu.

Kubík Jan: Proti návrhu.

Kučera Michal: Pro návrh.

Kuchař Jan: Pro návrh.

Kukla Martin: Proti návrhu.

Kupka Martin: Pro návrh.

Lacina Jan: Pro návrh.

Lang Hubert: Proti návrhu.

Langšádlová Helena: Pro návrh.

Lesenská Vladimíra: Proti návrhu.

Letocha Petr: Pro návrh.

Lisová Martina: Pro návrh.

Liška Petr: Pro návrh.

Lochman Ondřej: Pro návrh.

Mádlová Ivana: Proti návrhu.

Major Martin: Pro návrh.

Malá Taťána: Proti návrhu.

Maříková Karla: Proti návrhu.

Mašek Jiří: nepřítomen, omluven.

Metnar Lubomír: Proti návrhu.

Michálek Jakub: Pro návrh.

Mračková Vildumetzová Jana: Proti návrhu.

Müller Tomáš: Pro návrh.

Munzar Vojtěch: Pro návrh.

Nacher Patrik: Proti návrhu.

Naiclerová Hana: omluvena, nepřítomna.

Navrátil Jiří: Pro návrh.

Němečková Crkvenjaš Zdenka: Pro návrh.

Novák Marek: Proti návrhu.

Nováková Nina: Pro návrh.

Nový Miloš: Pro návrh.

Oborná Monika: Proti návrhu.

Okamura Hayato: Pro návrh.

Okamura Tomio: Proti návrhu.

Okleštěk Ladislav: Proti návrhu.

Olšáková Eliška: Pro návrh.

Opltová Michaela: Pro návrh.

Oulehlová Renata: Proti návrhu.

Ožanová Zuzana: Proti návrhu.

Pastuchová Jana: Proti návrhu.

Pekarová Adamová Markéta: Pro návrh.

Peštová Berenika: Proti návrhu.

Petrtýl František: Proti návrhu.

Philipp Tom: Pro návrh.

Pivoňka Vaňková Pavla: Pro návrh.

Pokorná Jermanová Jaroslava: Proti návrhu.

Pošarová Marie: Proti návrhu.

Potůčková Lucie: Pro návrh.

Pražák David: Proti návrhu.

Quittová Petra: Pro návrh.

Rais Karel: Proti návrhu.

Rakušan Vít: Pro návrh.

Rataj Michael: Pro návrh.

Ratiborský Michal: Proti návrhu.

Richter Jan: Proti návrhu. (Poslanec Richter: Jsem Richter.) Omlouvám se. Richter Jan.

Richterová Olga: Pro návrh.

Rozvoral Radek: Proti návrhu.

Růžička Pavel: Proti návrhu.

Ryba Drahoslav: Proti návrhu.

Sadovský Petr: Proti návrhu.

Salvetr Rudolf: Pro návrh.

Schillerová Alena: Proti návrhu.

Síla Jan: Proti návrhu.

Skopeček Jan: Pro návrh.

Sládeček Karel: Proti návrhu.

Slavík Jiří: Pro návrh.

Smetana Karel: Pro návrh.

Staněk Pavel: Omluven, nepřítomen.

Stanjura Zbyněk: Pro návrh.

Strýček Jiří: Proti návrhu.

Stržínek Robert: Proti návrhu.

Svoboda Bohuslav: Pro návrh.

Svoboda Pavel: Pro návrh.

Šafránková Lucie: Proti návrhu.

Šebelová Michaela: Pro návrh.

Šimek David: Pro návrh.

Špičák Julius: Proti návrhu.

Štefanová Iveta: Proti návrhu.

Štolpa David: Proti návrhu.

Teleky Róbert: Pro návrh.

Tesařík Antonín: Pro návrh.

Tureček Karel: Proti návrhu.

Turek Libor: Pro návrh.

Urbanová Barbora: Pro návrh.

Válek Vlastimil: Pro návrh.

Válková Helena: Proti návrhu.

Vích Radovan: Proti návrhu.

Vlček Lukáš: Pro návrh.

Voborská Milada: Pro návrh.

Vojtko Viktor: Pro návrh.

Volný Jan: Proti návrhu.

Vomáčka Vít: Pro návrh.

Vondráček Radek: Proti návrhu.

Vondrák Ivo: Proti návrhu.

Vrána Petr: Proti návrhu.

Výborný Marek: Pro návrh.

Wenzl Lubomír: Proti návrhu.

Wenzl Milan: Nepřítomen, omluven.

Zajíčková Renáta: Pro návrh.

Zborovský Miroslav: Pro návrh.

Zlínský Vladimír: Proti návrhu.

Zuna Michal: Pro návrh.

Žáček Pavel: Pro návrh.

Ženíšek Marek: Pro návrh.

Adamec Ivan: Pro návrh.

Adámková Věra: Proti návrhu.

Babiš Andrej: Proti návrhu.

Babišová Andrea: Proti návrhu.

Babka Ondřej: Proti návrhu.

Bačíková Jana: Pro návrh.

Balaš Vladimír: Pro návrh.

Balaštíková Margita: Proti návrhu.

Bartoš Ivan: Pro návrh.

Bartošek Jan: Pro návrh.

Bašta Jaroslav: Proti návrhu.

Bauer Jan: Pro návrh.

Baxa Martin: Pro návrh.

Beitl Petr: Pro návrh.

Bělica Josef: Proti návrhu.

Bělobrádek Pavel: Pro návrh.

Bělohlávková Romana: Pro návrh.

Bělor Roman: Pro návrh.

Benda Marek: Pro návrh.

Bendl Petr: Pro návrh.

Benešík Ondřej: Pro návrh.

Berki Jan: Pro návrh.

Berkovcová Jana: Proti návrhu.

Berkovec Stanislav: Proti návrhu.

Bernard Josef: Pro návrh.

Blaha Stanislav: Pro návrh.

Blažek Pavel: Pro návrh.

Brabec Richard: Proti návrhu.

Brázdil Milan: Proti návrhu.

Brož Lubomír: Proti návrhu.

Bureš Jan: Pro návrh.

Bžoch Jaroslav: Proti návrhu.

Carbol Jiří: Pro návrh.

Cogan Josef: Pro návrh.

Černochová Jana: Pro návrh.

Černý Oldřich: Proti návrhu.

Decroix Eva: Pro návrh.

Dostálová Klára: Proti návrhu.

Dražilová Lenka: Proti návrhu.

Dubský Tomáš: Pro návrh.

 

Táži se, zda všichni poslanci a poslankyně byli skutečně čteni, případně zda nejsou nějaké pochybnosti k průběhu hlasování? Nevidím. Hlasování skončilo.

Prosím ověřovatele, aby mi sdělili, jaký čas nyní potřebují k zajištění výsledků hlasování. (Dvacet minut.) Dvacet minut, tedy přerušuji naše jednání na dvacet minut, tedy do 19.32 hodin.

 

(Jednání přerušeno v 19.12 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 19.32 hodin.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, lhůta potřebná pro zpracování výsledku hlasování již uplynula. Já vás tedy prosím o usazení na vaše místa a klid. Zatím tedy ještě přečtu, že paní poslankyně Voborská tímto ruší svoji omluvu z dnešního jednání k 18.45, to znamená, od té chvíle byla přítomna.

Nyní prosím o vystoupení určených ověřovatelů a oznámení výsledku hlasování. Prosím.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedo vlády, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, sděluji vám, že hlasování o důvěře vlády se zúčastnilo 193 poslankyň a poslanců. Výsledek hlasování je, že pro návrh se vyslovilo 106 poslankyň a poslanců, proti návrhu se vyslovilo 87 poslankyň a poslanců.

Ráda bych vám i občanům České republiky na tomto místě sdělila, že právě teď byla vyslovena vládě České republiky důvěra. (Potlesk napříč sálem.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Pan předseda Fiala mne požádal o slovo. Konstatuji, že Poslanecká sněmovna vyslovila vládě důvěru, a předávám mu tímto slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vše, co mělo být řečeno, už zde zaznělo, a možná i něco navíc. Ale dovolte mi říct ještě jednu větu: Jménem svým i jménem vlády České republiky vám děkuji za vyslovení důvěry. (Potlesk napříč sálem.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Blahopřeji vládě Petra Fialy a samozřejmě jí přeji hodně úspěchů a štěstí. Končím projednávání tohoto bodu a zároveň přerušuji schůzi do pátku 14. ledna, 9 hodin. A přeji vám, troufnu si tvrdit, dobrou noc, dámy a pánové.

 

(Jednání skončilo v 19.36 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.