Úterý 25. ledna 2022, stenozáznam zahájení jednacího dne schůze

Předcházející zahájení jednacího dne schůze

 

(Jednání zahájeno ve 14.01 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 6. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

Aby byla zaznamenána naše účast, nejprve vás odhlásím a poprosím vás, abyste se přihlásili identifikačními kartami, případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Já vás tedy odhlásím a požádám vás, abyste se opětovně přihlásili. S náhradní kartou dnes bude jednat a hlasovat pan místopředseda Skopeček, je to náhradní karta s číslem 34.

Dále sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci: paní Markéta Pekarová Adamová ze zdravotních důvodů, Ivan Adamec z pracovních důvodů... (Poslanec Adamec je přítomen.) Dobře, pane poslanče, vaši omluvu ruším. Dále paní poslankyně Věra Adámková ze zdravotních důvodů, Vladimír Balaš ze zdravotních důvodů, Pavel Bělobrádek ze zdravotních důvodů, Ondřej Benešík ze zdravotních důvodů, Jan Berki - zdravotní důvody, Stanislav Blaha - zdravotní důvody, Jan Bureš - zdravotní důvody, Jaroslav Bžoch z důvodu zahraniční cesty, Oldřich Černý - zdravotní důvody, Jaroslav Dvořák - zdravotní důvody, Jaroslav Faltýnek bez udání důvodu, Jan Farský bez udání důvodu, Milan Feranec ze zdravotních důvodů, Ivan Jáč ze zdravotních důvodů, Věra Kovářová ze zdravotních důvodů, Václav Král ze zdravotních důvodů, Jana Krutáková z pracovních důvodů, Petr Letocha ze zdravotních důvodů, Petr Liška - pracovní důvody, Karla Maříková - zdravotní důvody, Nina Nováková - zdravotní důvody, Jaroslava Jermanová Pokorná - zdravotní důvody, Jiří Strýček - zdravotní důvody, David Štolpa - zdravotní důvody, Lukáš Vlček - zdravotní důvody, Radek Vondráček - pracovní důvody, Milan Wenzl - zdravotní důvody.

Dále z členů vlády se omlouvají: pan ministr Mikuláš Bek z důvodu zahraniční cesty, Jan Lipavský z pracovních důvodů, Zdeněk Nekula z pracovních důvodů, Vít Rakušan z důvodu zahraniční cesty a pan ministr Jozef Síkela z důvodu zahraniční cesty.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, než přistoupíme k návrhu z grémia, mám pro vás organizační sdělení týkající se jednání Poslanecké sněmovny v tomto týdnu. Poslanecká sněmovna bude jednat úterý až pátek s tím, že ve středu 26. ledna bude přerušeno jednání ve 14 hodin, a to do čtvrtka 27. ledna do 9 hodin ráno. Jednání ve čtvrtek bude pokračovat i po 18. hodině, po ústních interpelacích, do 21. hodiny.

Vážené paní poslankyně a páni poslanci, dne 20. ledna předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím číslo 12 na základě návrhu vlády prodloužila stav legislativní nouze. Vláda v souvislosti s vyhlášením stavu legislativní nouze požádala, aby následující sněmovní tisky, které schválila a předložila do Poslanecké sněmovny, byly projednány ve zkráceném jednání podle § 99 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Jedná se o vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19 a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2022 Sb., zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění covid-19, je to sněmovní tisk 127, a dále vládní návrh zákona o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období pandemie onemocnění covid-19 a o změně zákona č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění covid-19, je to sněmovní tisk 128.

Svým rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny číslo 13 rozhodla o projednání těchto vládních návrhů ve zkráceném jednání a přikázala je: sněmovní tisk 127 výboru pro zdravotnictví a sněmovní tisk 128 výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a stanovila jim nepřekročitelnou lhůtu pro předložení usnesení do dnešního dne do 13 hodin.

A nyní bych vás chtěl informovat o návrzích, na kterých se shodlo dnešní grémium. Navrhujeme zařadit do pořadu 6. schůze nový bod, a to návrh zákona, který byl předložen v souvislosti s vyhlášením stavu legislativní nouze. Je to sněmovní tisk 128, já zkrátím ten název, o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění covid-19 - ve zkráceném jednání. Tento sněmovní tisk grémium navrhlo zařadit pevně dnes, na úterý 25. ledna, jako první bod jednání a poté bychom pokračovali dalšími body schváleného pořadu schůze, to znamená body z bloku Zákony prvních čtení.

Dnes na 18. hodinu bychom pevně zařadili volební body 60 a 61, což jsou: bod 60 je návrh na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny a bod 61 návrh na volbu místopředsedy Poslanecké sněmovny. Ve čtvrtek 27. ledna bychom zahájili jednání v 9 hodin s tím, že do zahájení 6. schůze Poslanecké sněmovny nebyl podán žádný nesouhlas s odpověďmi na písemné interpelace, a z tohoto důvodu byl tento bod vyřazen již první týden schůze. A dále na 11. hodinu bychom pevně zařadili bod 57, sněmovní tisk 91, a bod 58, sněmovní tisk 92, jsou to body z bloku Smlouvy, a v 18 hodin bychom pokračovali projednáváním dalších bodů schváleného pořadu.

V tento moment je to z mé strany k programu Poslanecké sněmovny vše. Nyní se táži, kdo se hlásíte s návrhy na úpravu pořadu schůze? Vidím pana předsedu Marka Výborného. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, vládo, milé kolegyně, milí kolegové, dovolte mi přednést několik návrhů změn programu, tak jak byly dnes projednány, ale nikoliv schváleny na jednání grémia u vedení Poslanecké sněmovny.

Postupně si dovoluji nejprve požádat o zařazení napevno dnes jako druhý bod po projednání vládního návrhu zákona o mimořádném ředitelském volnu projednání druhého návrhu zákona, který byl předložen Poslanecké sněmovně vládou ve stavu legislativní nouze, a to vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19 a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2022 Sb., zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění covid-19, sněmovní tisk 127, takzvaný pandemický zákon. Ještě jednou tedy opakuji: dnes jako druhý bod jednání Poslanecké sněmovny.

Dále si dovoluji navrhnout na zítřek, tedy na středu 26. ledna, zařadit od 9 hodin napevno tyto body k projednání:

Jako první bod navrhuji zařadit sněmovní tisk číslo 61, Vládní návrh zákona o panevropském osobním penzijním produktu a o změně souvisejících zákonů, zákon o panevropském osobním penzijním produktu, a to ve druhém čtení. Současně navrhuji po projednání ve druhém čtení zákon projednat zítra, a to ihned po druhém čtení. Pokud nebude předložen žádný pozměňovací návrh a jednací řád to umožní, tak tento zákon projednat i ve třetím čtení.

Jako druhý bod po tomto sněmovním tisku 61 navrhuji zítra zařadit k projednání bod číslo 37, sněmovní tisk číslo 43, Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů.

Dále jako třetí bod je bod číslo 42, sněmovní tisk číslo 55, Vládní návrh zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí.

Jako čtvrtý bod zítřejšího dopoledního jednání bod číslo 43, sněmovní tisk číslo 56, Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí.

Jako pátý bod zítřejšího programu si potom dovoluji navrhnout zařadit bod číslo 49, sněmovní tisk 72, Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/99 Sb., o veterinární péči, a tak dále, veterinární zákon, ve znění pozdějších předpisů.

Jako bod následující, tedy bod v pořadí šestý, si dovoluji navrhnout bod číslo 44, sněmovní tisk 57, Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/92 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Jako sedmý pevně zařazený bod na jednání zítra dopoledne navrhuji bod číslo 50, sněmovní tisk číslo 73, Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, zákon o léčivech.

Jsou to zákony, které jsou vesměs transpozičními normami. Byly předloženy ještě minulou vládou a vláda doporučuje tyto zákony projednat takto pevně a přednostně, protože zde často už transpoziční lhůta uplynula.

Dále mi dovolte požádat na základě dohody předsedů poslaneckých klubů ODS, KDU-ČSL, STAN, TOP 09 a Piráti o zařazení na čtvrtek v 11 hodin, opět napevno, tyto tři po sobě následující body:

Nejprve projednání sněmovního tisku pod číslem 98-E, který vláda předložila podle § 109 j) 15. prosince 2021. Jedná se o vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení předchozího souhlasu návrh nařízení rady, kterým se mění nařízení rady č. 168/2007 Sb., o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já jenom pro úplnost, pane předsedo, nejprve tedy zařadit na program a poté zařadit pevně? (Ano.) Ano, děkuji.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, tento návrh nebyl na grémiu schválen, takže ano. Prosím tisk 98 nejprve hlasovat o zařazení do programu schůze. V případě, že bude zařazen, tak potom napevno ve čtvrtek 27. ledna v 11 hodin.

Následně prosím o zařazení bodů 57 a 58 z kapitoly Smlouvy, první čtení. Jedná se konkrétně o sněmovní tisk 91, Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem České republiky protokol o výsadách a imunitách Evropské telekomunikační družicové organizace EUTELSAT a dohoda, kterou se mění protokol o výsadách a imunitách Evropské telekomunikační družicové organizace, a tak dále. Je to bod 57, sněmovní tisk 91.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane předsedo, zařazení bodů 57 a 58 je gremiální návrh a vy přicházíte s návrhem před ně předřadit sněmovní tisk 98-E. To znamená, ty dva body budou hlasovány z grémia a já poté dám hlasovat o tom návrhu z výboru pro evropské záležitosti.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedo, to se omlouvám. Neuvědomil jsem si, že tam je ten gremiální takto už schválený návrh. V případě, že bude zařazen sněmovní tisk 98-E, tak by byl projednán před body 91 a 92. V případě, že nebude zařazen, tak se v 11 hodin budeme věnovat v případě schválení sněmovním tiskům 91 a 92. Tolik tedy návrhy na změny programu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane předsedo. Další přihlášku k pořadu schůze má pan předseda Radim Fiala. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych se vyjádřil ke zde navrhovanému tisku, sněmovní tisk 127. Je to novela zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19, který jsem, myslím, navrhoval jako dnešní druhý bod. Je to takzvaný pandemický zákon.

Vláda Petra Fialy prosazuje pandemický zákon s neomezenou platností. Hnutí SPD naopak vyzývá vládu k rozvolnění protiepidemických opatření a zrušení pandemického zákona. Vláda navíc chce, aby jeho platnost byla neomezená, protože jeho platnost ke konci února končí. To hnutí SPD odmítá. Požadujeme, aby pro vstup do restaurací a dalších zařízení stačilo prokázat se testem a aby byly uznávány i protilátky.

Diskriminace neočkovaných nadále pokračuje a vyzýváme vládu, aby s ní přestala. Třeba Irsko od soboty zrušilo téměř všechna omezení, vyhlášená v souvislosti s onemocněním covid-19. Výrazný nárůst počtu nemocných se totiž neprojevil zvýšením počtu pacientů vyžadujících nemocniční péči. Velká Británie také připravuje ukončení většiny proticovidových opatření a Španělsko bude považovat covid-19 za druh běžné chřipky. Je potřeba nechat lidi už normálně žít a veškerá opatření lze podle potřeby provádět cíleně, výhradně na rizikové skupiny prostřednictvím zákona na ochranu veřejného zdraví a krizového zákona, a nikoli plošně. Jsme v hnutí SPD přesvědčeni, že i v ČR by takzvaná pandemie covid-19 a toto onemocnění mělo přejít mezi endemická onemocnění.

Z tohoto důvodu hnutí SPD využívá § 54 zákona o jednacím řádu odst. 6, z kterého teď budu citovat: "Návrh na doplnění schváleného pořadu schůze Sněmovny nelze projednat, vznesou-li proti němu námitku nejméně dva poslanecké kluby anebo 20 poslanců. Já zde mám podpisy 20 poslanců poslaneckého klubu hnutí SPD, kterými tímto dávám veto na projednávání takzvaného pandemického zákona na této schůzi." (Potlesk v levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane předsedo. Pak požádám, jestli mi ty podpisy doložíte, abych je měl v evidenci. Děkuji.

Ptám se, kdo další se případně hlásí? Paní předsedkyně Schillerová k programu schůze. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já nemám návrh na zařazení bodu na program schůze, mám zdvořilou prosbu na pana premiéra, zda by mohl informovat o postojích a plánovaných krocích vlády na ukrajinsko-ruské hranici. Domnívám se, že tato Poslanecká sněmovna si zaslouží, aby tuto informaci dostala, to znamená, jaké jsou plánované kroky a jak a do jaké míry jsou koordinovány s našimi partnery ve strukturách NATO a Evropské unie. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Hlásí se pan premiér s tím, že podá informaci k tomuto bodu ještě předtím, než dám hlasovat o programu schůze. Prosím, pane premiére, máte slovo. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji paní předsedkyni Schillerové za tuto výzvu. Je to skutečně vážná situace, kterou se vláda zabývá, a v nějaké fázi jednání Poslanecké sněmovny v tomto týdnu bych nepochybně Poslaneckou sněmovnu informoval. Ale některé věci můžeme říct už teď a rád to tady udělám, popřípadě mě pak ještě může s některými konkrétními věcmi doplnit paní ministryně obrany Jana Černochová.

Skutečně čelíme, a to je potřeba říct, jedné z největších hrozeb pro evropskou bezpečnost za poslední desetiletí. Vidíme všichni, že Rusko opakovaně eskaluje situaci ve vztahu k Ukrajině, a to, a to je potřeba říct, přes všechny snahy o dialog jak ze strany Evropy, tak ze strany Spojených států. A ten dialog, nebo ta snaha o dialog probíhá na různých fórech, bilaterálně například mezi Spojenými státy a Ruskem, multilaterálně v Radě NATO - Rusko, ale také na platformě Organizace pro bezpečnost a spolupráci a jinde. Nicméně tento dialog zatím nevede k těm výsledkům, které bychom si všichni přáli, a zvyšující se přítomnost ozbrojených sil Ruska u hranic s Ukrajinou je prostě realitou. Je to neodůvodněná a neoprávněná aktivita Ruska, ale děje se. Samozřejmě, přísun ruských sil k hranici s Ukrajinou je spojen s řadou dalších ruských aktivit a dohromady nám to dává obrázek reálně hrozící významné agrese Ruska proti Ukrajině v nejbližší době, a to je něco, s čím musíme pracovat, i když si to samozřejmě nikdo nepřejeme.

Je potřeba taky říct, že pokud by k jakékoli formě, a to si musíme taky uvědomit, k jakékoli formě ruské agrese vůči Ukrajině došlo, tak to bude mít hluboký a strategický dopad na vztahy s Ruskem a také na základy a principy, které utvářely evropskou bezpečnost po ukončení studené války. To je potřeba říct otevřeně a je potřeba taky říct, že takováto situace není v zájmu nikoho. Určitě není v zájmu Evropské unie, není v zájmu České republiky, není v zájmu Spojených států, ale v žádném případě není taky v zájmu Ruska. Proto Česká republika spolu s dalšími spojenci opakovaně vyzývá Rusko, aby začalo uvolňovat napětí a vrátilo se zpátky k rozumnému dialogu.

Pokud jde o Českou republiku, my se na situaci připravujeme již delší dobu, naším zájmem je chránit... nebo naším základním cílem je chránit zájmy České republiky a jejích občanů. V zájmu České republiky určitě není jakákoli eskalace toho konfliktu, ale samozřejmě jasně odmítáme jakoukoli agresi ze strany Ruska, a věříme a děláme všechno proto, aby to řešení bylo diplomatickou cestou.

Já bych tady teď zmínil asi deset bodů, konkrétních deset bodů, které ukazují, jak situaci sledujeme, řešíme, co chystáme, tak jak se na to paní předsedkyně ptala:

1. Již od prosince se příslušné resorty připravují na nejhorší scénáře konfliktu, za něž samozřejmě považujeme ruskou agresi vůči území Ukrajiny. Řešíme samozřejmě i možný dopad na Českou republiku a také na otázky pomoci. Touto situací se budeme konkrétně zabývat na Bezpečnostní radě státu, která je svolána na 1. únor, tedy na příští týden.

2. Dnes se schází krizový štáb Ministerstva zahraničí. O výsledku bude pan ministr Lipavský informovat veřejnost.

3. Podpořili jsme všechny alianční kroky, tedy v rámci Severoatlantické aliance. Jsme spolehlivý spojenec v NATO, pevně stojíme za transatlantickou jednotou a myslíme si, že společný postup zemí Severoatlantické aliance je tady důležitý.

4. Jsme účastni diskusí o případných sankcích vůči Rusku, které by nastaly v zesílených sankcích po ruské agresi. Tyto sankce jsou diskutovány nejenom na evropské úrovni, ale samozřejmě zkoordinovány také se Spojenými státy a dalšími partnery. V pondělí jednali ministři zahraničních věcí v Bruselu, telefonicky byli propojeni také s ministrem zahraniční Spojených států Blinkenem a tohoto jednání se účastnil také náš ministr zahraničí Jan Lipavský.

5. Samozřejmě hlavní snaha Severoatlantické aliance, jak už jsem říkal, je zaměřena na diplomatické vyřešení krize. K tomu zejména proběhlo 10. ledna jednání komise NATO - Ukrajina a 12. ledna jednání Rady NATO - Rusko. Obou těchto aktivit se Česká republika účastnila.

6. V rámci reakce na ruskou hrozbu navyšuje Česká republika svůj příspěvek do sil rychlé reakce Severoatlantické aliance a jsme aktivní také na diplomatické úrovni.

7. Situaci kolem Ukrajiny věnovalo pozornost i neformální zasedání ministrů obrany zemí Evropské unie, které se konalo 12. a 13. ledna ve francouzském Brestu. Zde také členské státy podtrhly jednoznačně potřebu jednotného a silného postupu.

8. Příští týden navštíví Českou republiku vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny. Připravuje se návštěva ministra zahraničí Ukrajiny, která by měla proběhnout někdy v březnu a dubnu. V rámci těchto návštěv by mohlo dojít k podpisu ujednání umožňujícího léčení raněného vojenského personálu Ukrajiny v České republice. Podrobně určitě o tom může mluvit paní ministryně.

9. Pokračuje příprava a realizace aktivit zahrnutých v plánu dvoustranné spolupráce mezi ministerstvy obrany obou zemí.

10. To, co už proběhlo trošku v médiích, v bilaterální rovině: 26. ledna, tedy zítra, projedná vláda podporu Ukrajině cestou darování vojenského materiálu, tedy dělostřelecké munice. Cílem toho daru je posílení obranyschopnosti Ukrajiny v reakci na její žádost za situace, kdy Ruská federace má u hranic s Ukrajinou silný vojenský potenciál a nelze vyloučit možnou invazi.

Tolik, dámy a pánové, aspoň v několika bodech to, co se odehrává, jaké kroky dělá vláda České republiky, jak se účastníme mezinárodních aktivit. A myslím, že to výše uvedené ukazuje, že situaci nepodceňujeme. Děláme vše pro to, abychom ochránili zájmy českých občanů, abychom dostáli spojeneckým závazkům a abychom také zabránili tomu, aby se agresivní politika jakéhokoli státu stala v mezinárodních vztazích přijatelnou normou. My jsme země, která má s vojenskou okupací vlastní zkušenosti, a proto nejsme připraveni něčemu takovému jenom přihlížet, a to i v situaci, kdy se to netýká přímo České republiky, ale ono se nás to týká nepřímo. Naše bezpečnost je tím ohrožena a musíme dělat všechno pro to a děláme všechno pro to, aby se ten spor vyřešil diplomatickými prostředky. A pokud ne, abychom byli připraveni na to, co budeme dělat, pokud by došlo k tomu, co si nikdo nepřeje, a to je agrese Ruska vůči Ukrajině.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. Měl jsem zde přihlášku paní ministryně Černochové, ta svou přihlášku ruší. Jenom zde vidím ještě v rámci faktických poznámek, ale myslím, že se jedná o omyl, paní poslankyni Bereniku Peštovou a pana Radima Fialu. Můžu odmazat? (Ano.) Děkuji. A s přednostním právem pan předseda Jan Jakob. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, my jsme se dneska všichni chystali na to, že budeme diskutovat o takzvaném pandemickém zákonu, a proto mi dovolte, abych řekl jen pár slov k dění, které se kolem tohoto návrhu děje. Tento návrh bude vetován 20 poslanci SPD, to je zcela legitimní - už byl, ano - to je zcela legitimní, tak je to v souladu s jednacím řádem, a proto bude patrně na příští týden svoláno mimořádné jednání Sněmovny. Zákon je to takový, který řeší mimořádnou situaci. Nakonec i koalice se shodla a byl přijat na zdravotním výboru pozměňovací návrh, který stanovil časovou omezenost této normy s tím, že řeší tuto krizovou situaci v tuto chvíli. Cílem do budoucna by určitě mělo být to, aby došlo k novelizaci krizového zákona, řekněme k modernizaci tak, aby byl použitelný i na obdobné situace.

Ale k čemu bych se rád vyjádřil a co mě opravdu nenechává klidným, to je to, co se děje tady před Poslaneckou sněmovnou, co se děje na Malostranském náměstí. Tam stojí šibenice... (Ukazuje fotografii.) ... takováhle šibenice, a u ní jsou napsána tato slova: "Všichni vlastizrádci a jejich přisluhovači skončí na šibenici." Já se omlouvám, ale to mě opravdu nenechává klidným. Já vždy budu obhájce svobody slova, ale i ta má své hranice. Šibenice je hrozba smrtí, šibenice je symbol popravy, popravy za nějaký názor, za nějaký návrh řešení krizové situace. To nemá se svobodou slova nic společného. Prosím, prosím i ty venku, říkejte svůj názor, demonstrujte, ale bez takovýchto výhrůžek. Nesouhlasím s výkladem Policie České republiky, že je toto v pořádku. Nemůžu s tím souhlasit. Proto moc prosím - bohužel, teď tady není... (Ohlíží se za sebe k vládní lavici.), ale dám mu to ihned vědět - panu ministrovi vnitra, aby se těmito projevy nesnášenlivosti zodpovědně zabýval.

Trápí mě také, že mnoho lidí podléhá pochybným serverům a dezinformacím. Prosím vládu, aby se tím dlouhodobě zodpovědně zabývala. V tuto chvíli je potřeba názorové barikády bourat, ne je stavět - ne je stavět ve formě šibenice na Malostranském náměstí. Moc prosím všechny, nejenom nás tady ze všech politických stran a hnutí, ale i všechny venku, snažme se o to. Jsem pro svobodu a budu ji vždy hájit, ale šibenice a vyhrožování smrtí není projevem svobody. Myslím, že je to za hranou zákona a jde to proti demokracii. Takto začínají neřešitelné deformace společnosti, které mají opravdu fatální následky. Víme to nejenom z naší historie. Prosím nedopusťme to. Děkuji za pozornost. (Potlesk v pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní eviduji přihlášku - myslel jsem, že se hlásí pan předseda Okamura s přednostním právem a potom paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já bych zareagoval na projev premiéra Petra Fialy ohledně vládního postoje k situaci na Ukrajině. Vláda Petra Fialy se snaží vtáhnout Českou republiku do války Ukrajiny a NATO proti Rusku. Hnutí SPD odmítá stupňování napětí a účast České republiky na tomto konfliktu. Vláda koalice SPOLU, tedy ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů a STAN, má na programu svého zítřejšího jednání mimo jiné dar Ukrajině ve formě až 5 000 kusů dělostřelecké munice ráže 152. Oznámila to minulý pátek ministryně obrany Jana Černochová z ODS a ministr zahraničí Jan Lipavský z Pirátů. Jedná se o jasnou podporu a eskalaci hrozby válečného konfliktu v Evropě, do kterého nás hodlají tito dva ministři a vláda Petra Fialy z ODS zatáhnout. Rusko prostřednictvím svého ministra zahraničí Lavrova opakovaně tvrdí, že nemá zájem mít ozbrojený konflikt a vstoupit na Ukrajinu, ale vládní váleční štváči, ministři Černochová a Lipavský, ve své ideologické zaujatosti jako odpověď oznámí plán vývozu dělostřelecké munice na nestabilní a zkorumpovanou Ukrajinu.

Zahraničně-bezpečnostní politika České republiky by měla být v této otázce velmi zdrženlivá a prozřetelná, podobně jako jiné demokratické země, například Francie nebo Německo, které na Ukrajinu žádný vojenský materiál dovážet v této době nehodlají, maximálně kromě polní nemocnice, a chtějí si tak zachovat mezi Ukrajinou a Ruskou federací neutrální stanovisko a nepoškodit si vzájemně dobré vztahy. Tento vývoz munice na Ukrajinu není v zájmu občanů České republiky, nemáme žádné právo zasahovat do záležitostí dvou suverénních států. Ministři Černochová s Lipavským by zároveň měli našim občanům oznámit, jaké diplomatické a ekonomické důsledky budou po dodání dělostřelecké munice na Ukrajinu následovat, což nám zatím ale nesdělili.

My v hnutí SPD zastáváme pozici vzájemného dialogu, odmítáme tento způsob stupňování napětí v této oblasti a zatahování České republiky do případného cizího ozbrojeného konfliktu. Hnutí SPD není ani proruské, ani proamerické, ani probruselské. My hájíme zájmy České republiky. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další řádně přihlášená s přednostním právem je paní předsedkyně Schillerová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dovolte mi pár slov k vystoupení pana předsedy klubu TOP 09 pana Jakoba. Já mám na svém twitterovém účtu napsaný tři sta let starý citát, který rezonuje s mojí duší: "Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit vaše právo to říkat." A já si myslím, že to, co se teď děje před branami Poslanecké sněmovny nedaleko odsud, i z pozice členky bývalé vlády, která zažila demonstraci před domem v Brně, kde bydlí moje rodina, v době, kdy já jsem byla v Praze a celá řada mých dalších vládních kolegů, kdy jsme zažívali různé ústrky a různé šikanózní chování za hranicí normálnosti, kdy si brali za rukojmí naše rodinné příslušníky, kteří si na rozdíl od nás nevybrali tuto politickou cestu, tuto cestu, kdy jsme my politici tak trochu veřejnou věcí. A já si myslím, že tohle je přesně ten okamžik, kdy by se měly smazat hranice mezi námi, měly by se smazat hranice mezi vládnoucí koalicí a opozicí a měli bychom si uvědomit, že toto musíme všichni jedním hlasem odsoudit, protože se to týká každého z nás, bez ohledu na to, ve kterých lavicích zrovna v daném období Poslanecké sněmovny sedíme.

A říkám to u vědomí toho, že jsem byla ve vládě, byla jsem členkou vlády, odsuzuji takové vystupování. A pokud by mělo směřovat vůči členům současné vlády, tak ho budu odsuzovat o to hlasitěji. Děkuji vám. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní předsedkyně, a v tento moment nevidím žádné další přihlášky k pořadu schůze a z toho důvodu dám hlasovat. Nejprve přivolám kolegyně a kolegy z předsálí, aby se dostavili na hlasování.

Přečtu omluvu. Omluva z jednání schůze Poslanecké sněmovny ve dnech 25. 1. 2022 až 28. 1. roku 2022: z důvodu nemoci se omlouvá pan poslanec Igor Hendrych.

Ještě eviduji žádost o vaše odhlášení, já vás tedy všechny odhlásím a požádám vás o opětovné přihlášení vašimi hlasovacími kartami. Myslím, že už jsme všichni v sále.

 

Nejprve dám hlasovat o návrzích, které jsem přečetl a na kterých byla shoda na grémiu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh z grémia? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 53, přihlášeno je 161 poslankyň a poslanců, pro návrh 161, proti nikdo. S tímto návrhem byl vysloven souhlas.

 

Nyní tedy budu číst návrhy tak, jak byly přečteny. Nejprve pan předseda Výborný, který chtěl jako druhý bod zařadit sněmovní tisk 127, ale o tom nelze hlasovat, protože hnutí SPD dalo 20 podpisů a tento návrh vetovalo. Další návrhy jsou, aby ve středu v 9 hodin ráno byl zařazen bod 61, nejprve druhé čtení a potom třetí čtení.

 

Vzhledem k tomu, že tento bod není na programu, nejprve dám hlasovat o jeho zařazení na program.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení tohoto bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 54, přihlášeno je 162 poslankyň a poslanců, pro návrh 145, proti 17. Konstatuji, že sněmovní tisk číslo 61 byl zařazen na program schůze.

 

Nyní dám hlasovat, a chci se zeptat, zda mohu dát hlasovat současně o tom, že to bude zítra zařazeno jako první bod jednání - druhé čtení a následně jako druhý bod jednání - třetí čtení. Vznáší někdo námitku proti tomuto postupu? Neregistruji.

V tom případě zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento bod, tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 55, přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro návrh 146, proti 17.

 

Jako další bod ve středu je návrh na zařazení bodu číslo 37, sněmovní tisk 43. Jen se chci zeptat do pléna, zda mám zde číst, o jaké body se jedná, nebo stačí ten návrh tak, jak zazněl v rozpravě? Neeviduji rozpor.

 

To znamená, jako další bod pevné zařazení bod číslo 37, sněmovní tisk 43.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 56, přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro návrh 146, proti nikdo. S tímto návrhem byl vysloven souhlas.

 

Dalším pevně zařazeným bodem bude bod 42, sněmovní tisk 55.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 57, přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro návrh 146.

 

Jako další by byl pevně zařazen bod 43, sněmovní tisk 56.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 58, přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro návrh 145, proti nikdo. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Jako další pevně zařazený bod by byl bod 49, sněmovní tisk 72.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 59, přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro návrh 146. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Dalším pevně zařazeným bodem by byl bod 44, sněmovní tisk 57.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 60, přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro návrh 146, proti nikdo. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Další bod je bod číslo 50, sněmovní tisk 73.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro jeho pevné zařazení? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 61, přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro návrh 145, proti nikdo. I tento návrh byl přijat.

Dále zde máme návrh na program čtvrtečního jednání, abychom ve čtvrtek v 11 hodin napevno zařadili sněmovní tisk 98/E. (Šum v sále.) Nejprve ho musíme zařadit na program. Ano, děkuji.

 

Takže se nejprve táži, kdo je pro zařazení?

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program? Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 62, přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro návrh 146, proti 17. Tento bod jsme zařadili do této schůze.

 

A nyní tedy návrh, abychom tento bod projednávali ve čtvrtek v 11 hodin.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro pevné zařazení tohoto bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 63, přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro návrh 146, proti 17. Tento bod jsme pevně zařadili na čtvrtek na 11. hodinu.

 

Podle mých poznámek jsme hlasovali o všech předložených návrzích. (Z pléna: Ještě dva.) Každopádně já jsem to říkal už v průběhu rozpravy, kdy pan předseda Výborný chtěl zařadit dva body, ale ty již byly zařazeny z grémia, o nich jsme již hlasovali. To znamená, že nikdo nemá námitky, o všech bodech jsme hlasovali a přistoupíme ke schválenému programu této schůze.

 

Před projednáním vládního návrhu zákona o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19 a o změně zákona č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19, je to sněmovní tisk 128, zkrácené jednání, bychom zde měli posoudit, zda jsou podle § 99 odst. 5 podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání.

Otevírám rozpravu a táži se, zda se někdo hlásí? Vzhledem k tomu, že žádnou přihlášku nevidím, rozpravu končím a přistoupíme k hlasování.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19 a o změně zákona č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19, sněmovní tisk 128, ve zkráceném jednání."

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 64, přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro návrh 163, proti nikdo. Návrh byl schválen.

 

Nyní tedy otevírám bod

 

Následující zahájení jednacího dne schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.




Přihlásit/registrovat se do ISP