(pokračuje Jan Bartošek)

79.
Vládní návrh zákona o panevropském osobním penzijním produktu a o změně
souvisejících zákonů (zákon o panevropském osobním penzijním produktu)
/sněmovní tisk 61/ - druhé čtení

Předložený návrh uvede za navrhovatele ministr financí Zbyněk Stanjura. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Předložený tisk je poměrně jednoduchý. Byl tady předložen i v minulém volebním období, nová vláda v něm neudělala žádnou změnu. Jedná se o nezbytnou adaptaci našeho právního řádu na nařízení o panevropském osobním penzijním produktu. Tímto nařízením se tento produkt zavádí. Je to nový finanční produkt, který může sloužit zájemcům, aby měli nový typ, novou volbu, jak se zajistit na penzi a na stáří. Tento produkt ho nenahrazuje, nesjednocuje ty stávající produkty, ty všechny platí. Doba pro adaptaci uplyne 22. března 2022. Tento produkt mohou nabízet například pojišťovny, banky nebo investiční společnosti, takže mohou mít charakter pojistného produktu, vkladu nebo investičního produktu. Většina práv a povinností je přímo obsažena v tom nařízení. Naše úprava pouze odpovídá na některé otázky, jako kdo bude mít dohled a podobně. Pokud mám správnou informaci, tento návrh projednal rozpočtový výbor, aniž by zatím přijal nebo navrhl jakýkoliv pozměňovací návrh k tomuto tisku. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 61/1. Prosím nyní, aby se ujala slova zpravodajka rozpočtového výboru, poslankyně Barbora Urbanová, a informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím máte slovo.

Poslankyně Barbora Urbanová: Dobrý den, kolegyně, kolegové. Já vám přečtu usnesení rozpočtového výboru. Projednali jsme to na 5. schůzi 19. ledna tohoto roku. Usnesení znělo: "Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby s vládním návrhem zákona o panevropském osobním penzijním produktu a o změně souvisejících zákonů vyslovila souhlas."

Já už se asi omezím jenom na to, že doufám, že to dneska schválíme, že se dostaneme i ke třetímu čtení. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní zpravodajko. Otevírám tedy obecnou rozpravu a ptám se, kdo se do ní hlásí? Neeviduji žádné přihlášky... pan předseda Fiala. Prosím, máte slovo.

Poslanec Radim Fiala: Děkuji vám. Vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové. Jak se něco jmenuje panevropský, tak to v nás už dopředu vzbuzuje jakýsi zvláštní pocit a je potřeba se na každou takovou věc podívat daleko konkrétněji. Z první analýzy, kterou jsme si u tohoto zákona udělali jako hnutí SPD... (Silný hluk v sále.)

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane předsedo, já se omlouvám, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale požádám kolegyně a kolegy, kteří chcete diskutovat, abyste odešli diskutovat do předsálí, aby všichni, kdo jsou v sále, dobře rozuměli tomu, co pan předseda Fiala říká. Děkuji vám za vstřícnost. Prosím, pokračujte.

Poslanec Radim Fiala: Děkuji vám, pane předsedající. Z první analýzy, kterou jsme si udělali, je podle nás evidentní, že Česká republika žádný takový panevropský osobní penzijní produkt zatím nepotřebuje a že jde jenom o implementaci zase nějakého nadnárodního práva, nějaké směrnice, která prostě nám dává nějakou možnost. Jsem přesvědčen o tom, že Česká republika potřebuje úplně jiné věci, že potřebuje českou penzijní reformu, která se bude vztahovat na všechny seniory, všechny důchodce, a že to je pro nás samozřejmě nejdůležitější věc.

Ale pojďme se podívat, jaký je cíl návrhu tohoto zákona v českém právním řádu. Je to nařízení, to je tady hned ze začátku napsáno. Je to nařízení a má za úkol harmonizovat soubor základních vlastností, a to například z hlediska minimálního obsahu smluv investiční politiky, změny poskytovatele či přeshraničního poskytování a přenositelnosti, přičemž obsahuje několik diskrecí, například v oblasti akumulační fáze, výplatní fáze poplatku, poskytování informací. Nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. Cílem právní úpravy je adaptace právního řádu na uvedené nařízení.

Je to tedy přesně tak, jak jsem řekl. Je to implementace nařízení, kdy my jsme povinni ho implementovat, a pokud ho nebudeme implementovat, přestože nám nic nepřináší - jenom jakousi možnost, dokonce ho nehodláme ani zavádět - tak nás to bude stát peníze na pokutách.

Cílem samotného nařízení je pak položit základy pro bezpečnější, nákladově efektivnější a transparentní trh dobrovolných penzijních úspor spravovaných v celoevropském měřítku. Nařízení má také pomoci řešit demografickou krizi, doplnit stávající penzijní produkty a podpořit nákladovou efektivitu osobních penzijních produktů tím, že poskytne vhodné možnosti pro dlouhodobé investice osobních penzí.

Cílem nařízení je dále navýšení kapitálu a jeho nasměrování k evropským dlouhodobým investicím do reálné ekonomiky, nabídka rozšířené funkce produktu tak, aby měli účastníci prospěch z jednoduchého, bezpečného a nákladově efektivního osobního penzijního produktu a zároveň si mohli vybrat z různých typů poskytovatelů panevropského osobního penzijního produktu, a podpora přeshraničního poskytování a přenositelnosti.

Jsem přesvědčen, že tak, jak se tady v tom návrhu zákona říká, že je to jasné, transparentní, že je to v náš prospěch, že je to úžasné a hlavně bezpečné, tak že to jsou všechno vlastnosti, které jsou minimálně diskutovatelné, a jsem přesvědčen, že je to napsáno tak, jak když vás nějaká komerční pojišťovna láká, abyste se pojistili právě u ní s tím, že oni jsou ti nejlepší, nejbezpečnější, a že když si tam budete spořit, že se vašim úsporám nic nestane. Jde také o to, jakou jsou schopni nám deklarovat bezpečnost tím, že peníze, které si tam uspoříte tím panevropským způsobem, budou po nějaké době, po nějaké krizi, ať už finanční, společenské nebo jiné, jestli prostě z té panevropské společnosti budou i nadále dostupné. Otázka bezpečnosti je podle mě minimálně diskutovatelná.

Jaké jsou dopady návrhu tohoto zákona? Nařízení stanoví, že "podmínky související s akumulační fází vnitrostátních podúčtů určí členské státy s výjimkou případů, kdy jsou stanoveny v tomto nařízení. Tyto podmínky mohou zahrnovat zejména věkové hranice pro zahájení akumulační fáze, minimální dobu trvání akumulační fáze, maximální a minimální výši příspěvků a jejich kontinuitu. Nařízení tedy dává členským státům prostor k vymezení určitých podmínek pro akumulační fázi produktu, a to i v souvislosti s možnými daňovými incentivy. Případné dopady na státní rozpočet lze tedy očekávat v souvislosti s nastavením podmínek v oblasti daňové podpory, a to z důvodu motivace občanů k odkládání prostředků na stáří. Samotnou poptávku po produktu však nelze v tuto chvíli předjímat." Z toho důvodu tak nelze stanovit žádné kvantifikovatelné odhady těchto dopadů, jinými slovy, ani dopady na státní rozpočet nejsou v této zprávě kvantifikované. My nevíme, kolik nás to bude stát, a hlavně taky vůbec nevíme, kolik lidí se nechá na tento panevropský osobní penzijní produkt přesvědčit.

Jaké budou dopady na podnikatelské prostředí? "Uvedená právní úprava může mít na podnikatelské prostředí pozitivní dopady ve smyslu nových budoucích obchodních příležitostí pro potenciální poskytovatele. Subjekty, které nebudou mít o poskytování zájem, například z důvodu administrativní náročnosti spojené se změnou poskytovatele nebo s tvorbou a správou vnitrostátních podúčtů, nebudou těmto potenciálním negativním dopadům vystaveny. Menší finanční instituce oprávněné poskytovat tento panevropský osobní penzijní produkt nebudou návrhem zákona znevýhodněny" - což je další bod, myslím si, že jeden z mála pozitivních bodů, kdy návrh zákona nemá vůbec žádný dopad na územní samosprávné celky, dokonce ani nemá žádné sociální dopady.

"Dopady na spotřebitele. Vzhledem k tomu, že není možné zasahovat do organizace národních penzijních systémů, cílem zavedení panevropského penzijního produktu není nahrazení ani harmonizace stávajících vnitrostátních důchodových systémů jednotlivých členských států." Je zde tedy explicitně napsáno, že je to prostě produkt, který s českým penzijním systémem nemá nic společného, nepomáhá mu, ale ani mu nijak neubližuje, abychom byli korektní, a je to produkt, který zde stojí sám o sobě, to znamená, že ty peníze, které by si čeští daňoví poplatníci nebo senioři spořili, tak by samozřejmě šly někam jinam, než jsou české banky nebo české penzijní fondy, ale akumulovaly by se v nějakém jiném fondu mimo Českou republiku.

"Uvedený produkt je navržen tak, aby poskytl účastníkům další možnost při odkládání prostředků na stáří, přičemž může být nabízen širokou škálou finančních institucí. Panevropský penzijní produkt budou nabízet například pojišťovny, banky nebo investiční společnosti, svojí povahou to tedy může být pojistný produkt, vklad nebo investiční produkt. České penzijní společnosti tento projekt nabízet nebudou, protože české doplňkové penzijní spoření není harmonizováno evropským právem. Dopady na spotřebitele tak lze hodnotit pozitivně vzhledem k rozšíření možností spotřebitelů využít variabilitu penzijních produktů."

Pojďme se podívat ještě na obecnou část tohoto zákona. Důvodem pro předložení návrhu zákona je povinnost České republiky, a teď prosím poslouchejte, "adaptovat český právní řád na nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie". To znamená, ještě jednou to přečtu, to je myslím jedna z nejdůležitějších vět tohoto nařízení a směrnice, že důvodem pro předložení návrhu zákona není to, aby zde bylo pro české občany uděláno něco dobrého, aby si mohli spořit na stáří, aby jim někdo garantoval nějakou úložku, kterou budou ve stáří potřebovat, a aby věděli, že to bude bezpečně zabezpečeno, ale já tu větu přečtu ještě jednou: "Důvodem pro předložení návrhu zákona je povinnost České republiky adaptovat český právní řád na nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie". Je to také věta pro novináře, kterou často vystříhávají, vytrhávají z kontextu, kdy prostě - když my to říkáme, že jsme podřízení Evropské unii se vším všudy, že jsme povinni adaptovat a implementovat jejich nařízení a směrnice, protože Evropská unie není žádný stát a nemůže vydávat zákony, vydává jenom nařízení a směrnice a my jsme povinni je implementovat do českého právního řádu - mnohdy ani občané nechápou, že to je prostě povinnost českého parlamentu, která vznikla podpisem Lisabonské smlouvy, kde český právní řád je podřízen právnímu řádu Evropské unie.

"Cílem nařízení je pak položit základy pro bezpečnější, nákladově efektivnější a transparentní trh dobrovolných penzijních úspor spravovaný v celoevropském měřítku. Nařízení má také pomoci řešit demografickou krizi, doplnit stávající penzijní produkty a podpořit nákladovou efektivitu osobních penzijních produktů tím, že poskytne vhodné možnosti pro dlouhodobé investice osobních penzí. Cílem nařízení je dále navýšení kapitálu i jeho nasměrování k evropským dlouhodobým investicím do reálné ekonomiky." To je také důležitá věta. Peníze, které si lidé budou spořit, které budou spořit tímto způsobem, to znamená panevropským osobním penzijním produktem, půjdou do Evropské unie a budou vlastně sloužit k evropským dlouhodobým investicím do reálné ekonomiky. To znamená, budou se dál půjčovat jednotlivým státům, možná s nějakým úrokem, a z toho úroku bude existovat tento panevropský osobní penzijní produkt. To znamená to, co by měla udělat Česká republika a měla by mít penzijní fondy, tak jak to mají velké ekonomiky, například Spojené státy americké, tak my budeme ty peníze dávat Evropské unii a oni budou investovat a úroky budou vracet českým seniorům.

"Nabídka rozšířené funkce produktu tak, aby měli účastníci prospěch z jednoduchého, bezpečného a nákladově efektivního osobního penzijního produktu a zároveň si mohli vybrat z různých typů poskytovatelů panevropského osobního penzijního produktu a podpora přeshraničního poskytování a přenositelnosti panevropského osobního penzijního produktu.

Vzhledem ke skutečnosti, že současná právní úprava není plně v souladu se všemi požadavky, které jsou vymezeny nařízením, je nezbytné, aby byl český právní řád odpovídajícím způsobem adaptován na jednotlivá ustanovení nařízení." Takže zase v dalším odstavci hned první věta, kterou si dovolím zopakovat - já si myslím, že ty věty bychom tady měli číst každý den ráno, než začne Sněmovna, protože je to důležité, aby si to všichni uvědomili: "Vzhledem ke skutečnosti, že současná právní úprava není plně v souladu se všemi požadavky" - požadavky, které jsou vymezeny nařízením - "je nezbytné, aby byl český právní řád odpovídajícím způsobem adaptován na jednotlivá ustanovení nařízení." Takže nikým nevolená Evropská komise - nevolená Evropská komise, jmenovaná Evropská komise, nám napíše nařízení a směrnice - nařízení, která jsou nezbytná, aby byla adaptována do českého právního řádu odpovídajícím způsobem.

Nařízení zároveň obsahuje několik diskrecí - členské státy například určují některé podmínky související s akumulační fází vnitrostátních podúčtů. Tyto podmínky mohou zahrnovat zejména stanovení věkové hranice pro zahájení akumulační fáze, minimální dobu trvání akumulační fáze, maximální a minimální výši příspěvků a jejich kontinuitu. Takže nic de facto. S tím pak souvisí i možné daňové incentivy. Adaptace nařízení se předpokládá přijetím zákona o panevropském osobním penzijním produktu a o změně souvisejících zákonů.

Mezi dotčené subjekty, na které budou mít zvažované varianty dopad, se řadí především finanční instituce oprávněné při splnění podmínek nařízení poskytovat panevropský penzijní produkt. V případě České republiky se jedná o: a) úvěrové instituce povolené v souladu se směrnicí Evropského parlamentu; b) pojišťovny povolené v souladu se směrnicí Evropského parlamentu; c) investiční podniky povolené v souladu se směrnicí; d) investiční společnosti nebo správcovské společnosti podle směrnice.

To znamená, vyjmenoval jsem tady, kdo všechno bude moci poskytovat tento panevropský penzijní produkt, s tím, že samozřejmě musí vyhovovat směrnici danou Evropskou unií a musí být povoleny ty subjekty, takže když to bude nějaký subjekt, který nebude mít dobré vztahy, dobré vazby, bude jenom český, tak se také může stát, že nebude povolen Evropskou unií a nebude moct tyto produkty poskytovat. Dále jsou to finanční instituce oprávněné distribuovat tento panevropský osobní penzijní produkt a dále Česká národní banka - nové kompetence orgánu dohledu nad finančním trhem.

Cílem tohoto návrhu zákona je dosažení souladu právních předpisů České republiky a Evropské unie na základě odpovídající adaptace nařízení. To je fakt neskutečné! Já bych řekl, že cílem návrhu tohoto zákona by mělo být zajistit české seniory na důchod, na penzi, na to, kdy padesát let pracovali a potom by měli mít zajištěnu penzi nebo důchod. K tomu by měl ten panevropský penzijní produkt sloužit, ale tady je napsáno, že cílem navrhované právní úpravy je dosažení souladu právních předpisů České republiky a Evropské unie na základě odpovídající adaptace nařízení. Navrhovaná právní úprava si klade za cíl implementovat evropské předpisy do českého právního řádu tak, aby byl v souladu s evropskou regulací. Takže ani slovo o tom, že tato novela je tady proto, aby čeští penzisté se měli lépe, aby si uspořili něco, aby měli další možnosti, jak si zlepšit důchod po padesáti letech práce. Nic takového tady není. Nic takového tady není! Znovu opakuji: "Navrhovaná právní úprav si klade za cíl implementovat evropské předpisy do českého právního řádu tak, aby byl v souladu s evropskou regulací. V případě nečinnosti hrozí riziko zahájení řízení o porušení práva Evropské unie ze strany Evropské komise, neboť jde o implementaci evropských právních předpisů." Prosím vás, to si myslím, že je věta, kterou i pro novináře musím znovu přečíst: "V případě nečinnosti hrozí riziko zahájení řízení o porušení práva Evropské unie ze strany Evropské komise, neboť jde o implementaci evropských právních předpisů." Prostě ani slovo o tom, jestli to pomůže nějakému penzistovi v České republice, jestli to bude pro nás lepší, ale prostě na druhé straně je tady hned vyhrožování o tom, že pokud to nezavedeme, dostaneme pokuty a budeme platit jak mourovatí.

A mohl bych to zkoumat ještě dál, ale mně osobně to úplně stačí k tomu, abych věděl, jak se zachovám při hlasování o tomto návrhu zákona. Já jsem tady dal slib poslance a sliboval jsem České republice a českým občanům, takže pro mě je to úplně jasné. O českých občanech a o České republice a o tom, jak se mám chovat jako poslanec, že mám podle svého nejlepšího svědomí a vědomí hlasovat pro dobro České republiky a českých občanů, tady není ani slovo. Tady je napsáno, že mám hlasovat, abych implementoval, a pokud nebudu hlasovat, tak že dostaneme pokutu. Takže to mě rozhodně k ničemu podstatnému nezavazuje.

To bylo ode mě zatím všechno. Já vám děkuji za pozornost a určitě se k tomu návrhu zákona ještě dnes vrátím. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. To byl v obecné rozpravě pan Radim Fiala a mám tady dalšího přihlášeného do obecné rozpravy - pan poslanec Jan Hrnčíř. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Já bych trošičku shrnul, co vlastně vůbec předcházelo tomuto zákonu, tomu projednávání, jak to vlastně vznikalo. Na úvod bych chtěl jenom říct, že je to další důkaz toho, s jakým despektem se Evropská komise chová ke svým členským státům, protože penzijní pojištění je produkt, který není harmonizován Evropskou unií, Evropskou komisí, to znamená, že není možné přijímat směrnice, které by se implementovaly do našeho právního řádu, a tak se Evropská komise rozhodla, že to přímo nařídí. To znamená, je to nařízení o panevropském osobním penzijním produktu. Vůbec si neláme hlavu s tím, co je harmonizováno, co není, ale prostě to nařídíme a tak to bude!

Evropská komise přijala návrh nařízení o panevropském produktu 29. června 2017. V odůvodnění návrhu nařízení deklarovala, že navrhovaná právní úprava má za cíl položit základy pro bezpečnější, nákladově efektivnější a transparentní trh dobrovolných penzijních úspor spravovaných v celoevropském měřítku. V článku, který vyšel v odborném časopise Pojistný.... pardon... Více je o tom napsáno v článku, ze kterého jsem čerpal i já, v takzvaném Pojistném obzoru.

Podle Evropské komise roztříštěnost evropského trhu brání poskytovatelům osobních penzijních produktů v maximalizaci diverzifikace rizik i zavádění inovací a úspor z rozsahu. Nařízení má podle Evropské komise také pomoci řešit demografickou krizi, doplnit stávající penzijní produkty a podpořit nákladovou efektivitu osobních penzijních produktů tím, že poskytne vhodné možnosti pro dlouhodobé investice osobních penzí.

Cílem nařízení má dále být navýšení kapitálu a jeho nasměrování k evropským dlouhodobým investicím do reálné ekonomiky. Panevropský penzijní produkt má nabídnout rozšířené funkce produktu tak, aby měli účastníci prospěch z jednoduchého, bezpečného a nákladově efektivního osobního penzijního produktu a zároveň si mohli vybrat z různých typů poskytovatelů. Má se také podpořit přeshraniční poskytování a přenositelnost produktu. Vzhledem k tomu, že nelze zasahovat do organizace národních penzijních systémů, navrhla Evropská komise dobrovolný režim ve smyslu vytvoření jeho nabídky a dobrovolného výběru účastenství, který má být doplňkem k existujícím národním systémům. Návrh tak nenahrazuje ani neharmonizuje stávající vnitrostátní penzijní systémy, nýbrž má umožnit jednotlivcům využít nabídky nového dobrovolného rámce pro penzijní spoření s tím, že má zajistit jejich dostatečnou ochranu. Cílem má být také přesun více úspor domácností z tradičních nástrojů, jako jsou vklady, na kapitálové trhy.

Přiznám se, že tu přidanou hodnotu v tom opravdu nevidím, protože těch národních produktů... a vzhledem k tomu, že evropský trh je jednotný, je možné využívat i zahraniční produkty, tak tam skutečně nevidím. Co se týče vyjednávání návrhu nařízení, vyjednávání zabralo přibližně dva roky, kdy dne 19. června 2018 byl takzvanému výboru stálých zástupců při Evropské radě předložen návrh, který byl výchozím textem pro rakouské předsednictví pro zahájení trialogů. V prosinci 2018 pak byla dosažena dohoda v rámci politických trialogů, kompromisní text návrhu byl jako bod bez diskuse schválen na jednání výboru stálých zástupců 13. února 2019. A po jednání právníků, finalizaci překladů návrh čekal na formální schválení Radou. Poté Evropský parlament přijal návrh 4. dubna 2019, kdy byl publikován v Úředním věstníku EU na konci června 2019. Na začátku projednávání návrhu bylo nutné v pracovní skupině Rady vyjasňovat a prodiskutovat některé aspekty, aby vůbec bylo všem jasné, jak by měl v praxi produkt podle Evropské komise fungovat, protože potřebnost tohoto produktu tam skutečně viděl málokdo. Jednalo se zejména o problematiku takzvaných podúčtů, možných daňových aspektů, investičních strategií a vůbec souvisejících otázek ohledně změny poskytovatele, převodu prostředků, podmínek pro výplatní fázi a další.

Evropská komise zpracovala i poměrně obsáhlé pracovní příklady svého záměru, jak by takový panevropský penzijní produkt měl v praxi fungovat, a to například při převodu prostředků, změně investiční strategie a vyplácení z jednotlivých podúčtů různou dobu podle podmínek jednotlivých členských států. Navrhovaná povinnost pro poskytovatele panevropského penzijního produktu zajistit otevření podúčtu pro všechny členské státy v případě žádosti účastníka vyvolala rozsáhlou diskusi nad obávanou nákladností tohoto řešení, a tudíž i reálnou překážkou vstupu na tento trh pro menší poskytovatele. Podúčet znamená zajištění plnění vnitrostátních podmínek daného členského státu pro panevropský penzijní produkt i pro daňové zvýhodnění, pokud je poskytováno.

A teď tedy, jaký byl výsledek toho dojednávání a co vlastně se schválilo, co je tedy ten panevropský penzijní produkt. Má to být podle preambule nařízený produkt nezaměstnaneckého penzijního pojištění jednotlivců, k němuž se účastník tohoto produktu zaváže dobrovolně. Má sloužit dlouhodobé akumulaci kapitálu, přičemž možnosti předčasného výběru prostředků by měly být omezeny a mohou být sankcionovány. Článek 2 nařízení pak obsahuje jak definici osobního penzijního produktu, tak i definici panevropského penzijního produktu. Ten musí být poskytován pouze finančním podnikem způsobilým podle článku 6 tohoto nařízení na základě smlouvy o panevropském penzijním produktu a musí být registrován v souladu s nařízením.

Idea panevropského penzijního produktu je postavena na tom, aby účastník nemusel měnit poskytovatele ani produkt, když se stěhuje v rámci EU, a u vybraného produktu mohl ideálně využívat výhody v členském státě, kde právě bydlí a pracuje. To znamená takzvaná služba přenositelnosti. Pokud již účastník tohoto produktu poskytovatele měnit musí, to znamená, když nemůže zabezpečit požadovaný podúčet pro daný členský stát, nařízení upravuje podmínky změny. V oblasti přenositelnosti produktu, což má být hlavní výhoda nově koncipovaného soukromého penzijního produktu, doznal návrh ovšem podstatného zúžení a co do povinností poskytovatelů ohledně zabezpečení podúčtu pro jednotlivé členské státy. Evropská komise navrhla zajistit otevření podúčtu pro všechny členské státy na žádost účastníka. Ve výsledném textu bude mít nicméně poskytovatel tohoto panevropského penzijního produktu povinnosti do tří let od použitelnosti nařízení zabezpečit podúčet alespoň pro dva členské státy. Pro každý podúčet pro příslušný členský stát platí podmínky pro takzvanou akumulační a výplatní fázi tohoto produktu daného členského státu. V případě, že účastník panevropského penzijního produktu změní své bydliště, bude moci požádat o otevření nového podúčtu v rámci svého penzijního produktu, poskytovatel bude mít povinnost bezplatně informovat účastníka o podmínkách pro podúčet daného členského státu v rámci tohoto produktu. Účastník bude moci nicméně i nadále přispívat na poslední otevřený podúčet. Může se mu tak ale stát, že nebude moci využít zejména daňové motivační prvky členského státu, kam se přestěhoval.

Poskytovatel panevropského penzijního produktu je povinen ohledně těchto dopadů poskytnout účastníkovi i doporučení s vysvětlením, co je pro něj výhodnější. Pokud poskytovatel nebude moci zajistit otevření nového podúčtu pro odpovídající členský stát, musí mít účastník možnost zvolit si, zda změní bezplatně poskytovatele, nebo bude nadále přispívat na posledně otevřený podúčet. Poskytovatelé budou moci nabídnout až šest investičních možností, mezi něž musí patřit takzvaný základní penzijní produkt, což je nějaká standardní investiční možnost. Všechny investiční možnosti musí být navrženy na základě záruky nebo techniky snižování rizik. Poskytovatelé, kteří podle příslušných sektorových předpisů nemohou záruky poskytovat, mohou nabízet tento penzijní produkt se zárukou pouze na základě spolupráce s úvěrovými institucemi nebo pojišťovnami.

Účastník bude za určitých podmínek moci zvolenou investiční možnost změnit bezplatně, jak je napsáno v článku 44. Základní penzijní produkt, jak stanoví článek 45, je bezpečný produkt navržený na základě záruky za kapitál, jež je splatná na začátku výplatní fáze a také případně během výplatní fáze nebo na základě techniky snižování rizik, která je v souladu s cílem umožnit účastníkovi získat zpět kapitál. Nařízení počítá s technickou normou upřesňující minimální kritéria, jež musí techniky snižování rizik splňovat. Budou muset být přitom zohledněny různé druhy penzijního produktu i různí poskytovatelé a rozdíly mezi jejich obezřetnostním režimem. Poskytovatelé mohou nabídnout tento penzijní produkt zajišťující krytí geometrických rizik. Krytí geometrických rizik se může v jednotlivých podúčtech lišit. Musí ho poskytovat v souladu s příslušnou sektorovou právní úpravou a ti poskytovatelé penzijního produktu, kteří nejsou pojišťovnou, je mohou nabízet jen ve spolupráci s ní.

Účastník bude moci zvolenou investiční možnost za určitých podmínek změnit bezplatně. Nařízení nastavilo horní limit nákladů a poplatků u základního penzijního produktu, a to tak, že nesmí překročit 1 % akumulovaného kapitálu ročně. Z penzijního produktu bude moci být účastníkům vyplacena jedna nebo více forem dávek, takzvaná renta, jednorázová výplata, postupné čerpání nebo kombinace těchto forem. Účastník si volí formu vyplácení při uzavření smlouvy o penzijním produktu a také v případě, že požaduje otevření nového podúčtu. Forma vyplácení se může u jednotlivých podúčtů lišit. Účastník může za určitých podmínek formu vyplácení změnit jeden rok před začátkem vyplácení nebo na začátku výplatní fáze při změně poskytovatele. Pokud poskytovatel obdrží žádost o změnu, musí poskytnout účastníkovi srozumitelně informace o finančních dopadech jeho rozhodnutí, a to zejména s ohledem na vnitrostátní pobídky, které se mohou na stávající podúčty vztahovat. U základního penzijního produktu má pak poskytovatel také povinnost nabídnout účastníkovi osobní plán jeho odchodu do důchodu, jenž se týká využívání naspořeného kapitálu na podúčtech, jak se píše v článku 60 nařízení.

Čím se tedy bude tento panevropský penzijní produkt řídit? Článek 3 nařízení stanoví použitelná pravidla pro registraci, vytváření, distribuci panevropského penzijního produktu a dohled, kdy upřesňuje, že pro záležitosti neupravené samotným nařízení o panevropském penzijním produktu se použijí příslušné sektorové právní předpisy Evropské unie včetně aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů a právní předpisy, které v jejich provedení přijaly členské státy, a předpisy, jež přijaly k provedení panevropského penzijního produktu nařízení. Přestože se jedná o nařízení, mají členské státy pro dané oblasti volnost stanovit podmínky, zejména pro spořicí a výplatní fázi. A také další vnitrostátní předpisy, které se na penzijní produkt budou vztahovat, hlavně se bude jednat o daňové předpisy.

Kdo tedy může poskytovat tento penzijní produkt a jak je možné registrovat se do tohoto produktu? To je upraveno v článku 6 nařízení. Podle tohoto článku budou moci o registraci panevropského penzijního produktu požádat pouze tyto finanční podniky povolené nebo registrované podle právních předpisů Evropské unie, to znamená úvěrové instituce povolené v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady, pojišťovny povolené v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady, které se zabývají přímým životním pojištěním, instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění povolené nebo registrované v souladu se směrnicí Evropské unie, jež jsou podle vnitrostátních právních předpisů oprávněné poskytovat rovněž osobní penzijní produkty a nad nimiž je podle těchto předpisů vykonáván dohled. V tomto případě musí být všechna aktiva a pasiva odpovídající činnostem penzijního produktu účelově vyhrazena bez možnosti převádět je do ostatních činností v oblasti penzijního pojištění dané instituce. Dále investiční podniky povolené v souladu se směrnicí Evropské unie, které poskytují správu portfolia, také investiční společnosti nebo správcovské společnosti povolené podle směrnice Evropského společenství, unijní správci alternativních investičních fondů, kterým bylo uděleno povolení podle směrnice Evropské unie.

Žádost o registraci panevropského penzijního produktu se bude předkládat domovskému orgánu dohledu. Mimo jiné bude muset žádost obsahovat standardní smluvní podmínky smlouvy o panevropském penzijním produktu, informace o opatřeních týkajících se správy portfolia, řízení rizik a informace o případném partnerství při zajišťování podmínek pro podúčty panevropského penzijního produktu nebo záruky uvedené investiční strategie, klíčové informace o penzijním produktu, seznam členských států, v nichž může žadatel zajistit okamžité otevření podúčtu, a případně seznam členských států, v nichž chce produkt uvádět na trh.

Následuje proces posouzení žádosti. Pokud příslušný orgán rozhodne o registraci, sdělí toto evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, takzvané EIOPA, a předá příslušné dokumenty. EIOPA následně zaregistruje tento penzijní produkt do centrálního veřejného registru. Až poté lze zahájit poskytování a distribuci tohoto penzijního produktu. Centrální veřejný registr vede EIOPA a ten bude zpřístupněn veřejnosti v elektronické podobě, mimo jiné bude obsahovat úplný seznam členských států, v nichž je daný produkt poskytován, a seznam členských států, pro něž poskytovatel nabízí podúčet. Nařízení nezakládá nová oprávnění pro distribuci. Poskytovat a zprostředkovávat panevropský penzijní produkt tedy budou moci ti, kteří jsou již držiteli příslušného oprávnění v sektoru pojišťovnictví a kapitálového trhu. Při distribuci penzijního produktu se však tyto subjekty budou muset řídit povinnostmi ohledně ochrany spotřebitele stanovenými v nařízení.

Podmínky produktu: to znamená, nařízení dává prostor členským státům vymezit určité podmínky pro akumulační a dekumulační fázi produktu, a to i v souvislosti s možnými daňovými incentivy, které případně členské státy budou upravovat. U akumulační fáze se jedná zejména o věkovou hranici pro její zahájení, minimální dobu jejího trvání, maximální a minimální výši příspěvků a jejich kontinuitu, u výplatní fáze pak zejména o stanovení minimálního věku jejího zahájení, maximální doby před dosažením věku odchodu do důchodu, kdy je možné se do penzijního produktu zapojit, a podmínky pro vyplácení před dosažením minimálního věku pro zahájení vyplácení, a to zejména v případě zvlášť závažných problémů. Evropská komise vydala ohledně daňových motivací doporučení, které bylo členskými státy kritizováno. Evropská komise uvádí, že by členské státy měly poskytovat daňovou výhodu i tomu penzijnímu produktu, který nebude plnit podmínky pro daňovou výhodu jako ostatní systémy nebo produkty individuálního penzijního spoření v daném členském státě.

Nařízení také upravuje poměrně rozsáhle informační povinnosti inspirované již stávající regulací v oblasti pojištění investic a zaměstnaneckého penzijního pojištění. Než začne poskytovatel nabízet produkt, vypracuje sdělení klíčových informací o panevropském penzijním produktu a zveřejní je na svých internetových stránkách. Pro základní penzijní produkt bude nutné vypracovat samostatné informace. U nabízených alternativních investičních možností bude záležet na rozsahu informací. Buď budou vypracovány samostatné informace pro každou alternativní investiční možnost, nebo všeobecné investiční podmínky obsahující alespoň obecný popis investičních možností s informací, kde lze nalézt podrobnější předsmluvní informace. Potenciální účastník bude také muset dostat informaci, kde nalezne veřejně dostupné zprávy o finanční situaci poskytovatele, a bude muset obdržet informace o dosavadní výkonnosti investičních možností za minimálně deset let nebo za všechny roky, kdy byl produkt poskytován, pokud se jedná o kratší dobu, s prohlášením, že dosavadní výkonnost nevypovídá o budoucí výkonnosti. Nařízení se těmto podmínkám podrobně věnuje v článcích 26 až 33.

Před uzavřením smlouvy musí být zájemci poskytnuto poradenství, jak definuje článek 34, i osobní doporučení včetně personalizované projekce předpokládaných důchodových dávek a podrobné vysvětlení rizik, pokud se jedná o nabízení základního penzijního produktu, který nezahrnuje záruku na kapitál. Během trvání smlouvy bude dostávat účastník v průběhu akumulační fáze jednou ročně personalizovaný dokument nazvaný přehled dávek panevropského penzijního produktu. Dokument nicméně nebude jen o možných dávkách a jejich projekcí, nýbrž bude obsahovat informace o nejbližším možném datu zahájení výplatní fáze pro každý podúčet, informace o příspěvcích zaplacených za posledních 12 měsíců, rozpis všech nákladů, informace o způsobu fungování záruky, pokud je to relevantní pro daný penzijní produkt nebo technicky pro snižování rizik.

Dosavadní výkonnost a další informace podle článku 36 a 37: informace budou muset být rozděleny podle všech existujících podúčtů účastníka. K výše uvedenému přehledu dávek musí poskytovatel dva měsíce před uplynutím jednoho roku před začátkem výplatní fáze a dva měsíce před začátkem výplatní fáze nebo na žádost účastníka poskytnout informace o blížícím se zahájení výplaty, možných formách dávek a možnosti účastníka změnit formu vyplácených dávek. Příjemce dávek pak každoročně poskytovatel informuje o dávkách, které jim náležejí, a formách vyplácení. V případě, že účastník i nadále přispívá nebo nese investiční riziko, musí mu být poskytován i přehled dávek panevropského penzijního produktu.

Co se týče změny poskytovatele penzijního produktu, poskytování služby změny je upraveno v článcích 52 až 56 nařízení, kdy na žádost účastníka se převádí odpovídající částky nebo v některých případech lze realizovat převod nepeněžitých aktiv, a to na nový účet penzijního produktu se stejnými podúčty u přijímacího poskytovatele. Převádějící poskytovatel musí převést i všechny informace spojené se všemi podúčty původního penzijního produktu. Účastník může požádat o vnitrostátní nebo přeshraniční změnu, když je nový poskytovatel usazen v jiném členském státě.

Změnu lze uplatnit během akumulační i výplatní fáze. Nicméně pokud se... (Řečník se odmlčel.)

Došel inkoust, pardon. Tady pan ministr financí ke mně promluvil a to jsem ztratil trošku nit. Takže bylo to ke kolegům, myslel jsem, že to bylo na mě. Dobře, vysvětleno.

Takže převádějící poskytovatel musí převést i všechny informace spojené se všemi podúčty původního penzijního produktu a účastník může požádat o vnitrostátní nebo přeshraniční změnu, když je nový poskytovatel usazen v jiném členském státě. Změnu lze uplatnit během akumulační i výplatní fáze. Nicméně pokud je již vyplacena dávka ve formě doživotní renty, není poskytovatel povinen žádosti vyhovět. Měnit poskytovatele lze po nejméně pěti letech od uzavření smlouvy nebo pokud to poskytovatel umožňuje, i častěji. Převod nepeněžitých aktiv lze uskutečnit pouze v případě, že se změna odehrává mezi poskytovateli penzijního produktu, kteří vykonávají správu jednotlivých portfolií. Přijímající poskytovatel musí s tímto způsobem vyjádřit písemný souhlas. Nařízení upravuje postup provedení změny poskytovatele a účtování poplatků za změnu. Účastník nese riziko finanční ztráty související se zpeněžením aktiv pro účely jejich převodu.

Co se týče dohledu, příslušné dohledové orgány budou vykonávat dohled nad dodržování nařízení o panevropském penzijním produktu v souladu s daným sektorovým režimem. Budou stejně jako EIOPA také sledovat používání označení panevropský penzijní produkt. To znamená, zase jedná jen podle tohoto nařízení registrované produkty. Nařízení upravuje v článku 63 i pravomoci pro příslušné dohledové orgány zakázat nebo omezit uvádění produktu na trh za tam daných podmínek. EIOPA bude moci za určitých podmínek dočasně zakázat nebo omezit uvádění a distribuci některých panevropských penzijních produktů.

Začátkem května roku 2019 vyzvala EIOPA experty, aby se zúčastnili panelu k pracím na návrzích prováděcích aktů a tato platforma prodiskutovala problematiku technik a zmírňování rizik v rámci investičních strategií. Z toho, co zde bylo řečeno už i mým předřečníkem, tak jasně vyplývá, že je to v podstatě další nadbytečný, komplikovaný legislativní plevel, který z Evropské unie opět sem spadl, aby nám zaplevelil náš právní řád. Já bych byl opravdu velmi rád, kdybychom se těmto nadbytečným legislativním plevelům bránili a do našeho právního řádu neimplementovali. Proto bych opět podal návrh na zamítnutí. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Zároveň bych chtěla konstatovat, zda by bylo možné ještě tento návrh načíst v podrobné rozpravě, protože v tuto chvíli se nacházíme v obecné rozpravě, ale samozřejmě v tuto chvíli ten návrh tady byl. Jsme v tuto chvíli v obecné rozpravě.

Musím ještě v tuto chvíli přečíst jednu omluvu, a to pana poslance Jiřího Hájka, který se omlouvá dnes mezi 13. a 14. hodinou a do konce jednacího dne, a to z pracovních důvodů. A zároveň bych ještě chtěla konstatovat, že Robert Stržínek bude hlasovat s náhradní kartou 27.

Takže my se v tuto chvíli nacházíme v obecné rozpravě. Já se zeptám, hlásí se někdo ještě do obecné rozpravy? Pokud tomu tak není, končím obecnou rozpravu.

Zeptám se pana navrhovatele a pana ministra financí, jestli chce vystoupit se závěrečným slovem? Nechce. Dále se zeptám paní zpravodajky rozpočtového výboru, paní poslankyně Barbory Urbanové, jestli chce vystoupit se závěrečným slovem? Nechce, děkuji.

Tudíž bychom v tuto chvíli přešli a zahájila bych podrobnou rozpravu. Připomněla bych, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Hlásí se někdo do podrobné rozpravy? Vidím, že se hlásí pan poslanec Hrnčíř. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já už jsem tady poměrně zevrubně v obecné rozpravě rozebral tento takzvaný panevropský penzijní produkt a nastínil jsem, o co se jedná. Už jsem předeslal, že považuji skutečně takovéto legislativní návrhy za opravdu legislativní plevel, který nám zapleveluje náš právní řád. My máme více než dva miliony platných právních předpisů. Obecně je problém vůbec se v nich orientovat a vyznat. To se nebavím o předpisech, které jsou už právně neúčinné, to znamená, taková obrovská džungle. Patříme v Evropě na špici v počtu platných právních předpisů. Myslím si, že není důvod, abychom těmito zbytečnými legislativními plevely, které nám sem z Evropské unie padají, dále ještě zhoršovali situaci a zaplevelovali právní řád ještě víc. Já si myslím, že my jsme tady od toho, abychom přijímali zákonné normy, které skutečně pomáhají občanům této země, které pomáhají České republice, které skutečně potřebujeme, aby jich bylo co nejméně, byly co nejsrozumitelnější, a přijímat takovéto nesmysly, které jsou velice rozsáhlé, to jsou byrokratické nesmysly, myslím si, že to tady dělat nemáme.

Myslím si, že tohle nepotřebujeme, a produkty, komerční produkty, co se týkají penzijního připojištění, které nabízí komerční pojišťovny z celé Evropské unie, já si myslím, že těchto produktů už je taková řada, že k tomu nepotřebujeme zaplevelovat náš právní řád dalšími, dalšími nesmysly. Takže jak jsem byl vyzván paní předsedající, podávám tedy návrh na zamítnutí. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Registruji i tento návrh na zamítnutí. Zeptám se, jestli se někdo ještě hlásí do podrobné rozpravy? Nikoho v sále nevidím, v tuto chvíli tedy končím podrobnou rozpravu.

Zeptám se, jestli je ze strany pana ministra financí zájem o závěrečné slovo? Ze strany zpravodajky také není zájem o závěrečné slovo?

Vidím, že pan předseda klubu hnutí SPD Radim Fiala se hlásí s přednostním právem. (Radim Fiala z prostoru před řečnickým pultíkem: Po ukončení druhého čtení.) Po ukončení druhého čtení, dobře. Takže já v tuto chvíli tedy konstatuji, že byl dán návrh na zamítnutí, a končím druhé čtení tohoto návrhu.

V tuto chvíli tady avizuji přihlášení s přednostním právem, a to předsedy poslaneckého klubu hnutí SPD Radima Fialy, a tímto mu předávám slovo.

Poslanec Radim Fiala: Děkuji, paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já myslím, že jsme tady velmi dlouze a obšírně vysvětlili, co nám na tom návrhu vadí. Zopakuji jenom tu jednu větu, že cílem této implementace je především implementovat evropskou směrnici do českého právního řádu. Cílem této implementace není pomoc českým seniorům v seniorském věku a zajištění jejich klidného stáří, ale jakási regulace předpisů v českém právním řádu. Koneckonců to vysvětlil i můj kolega Jan Hrnčíř, který dal návrh na zamítnutí, a je to jasný signál hnutí SPD o tom, co si o tomto návrhu zákona, o této implementaci myslíme.

A já vás chci požádat o přestávku na jednání klubu hnutí SPD na dobu půl hodiny, tedy 30 minut, a žádám poslance klubu hnutí SPD, aby přišli do jednací místnosti SPD. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Na základě požadavku hnutí SPD vyhlašuji přestávku v délce 30 minut a sejdeme se zde v 11.40 hodin. Děkuji vám.

(Jednání přerušeno v 11.10 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.40 hodin.)

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Vážení členové vlády, vážení paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat 6. schůzí, která byla přerušena do 11.40, kdy jsme doprojednali zákon ve druhém čtení, a protože byl dán návrh na zamítnutí, nelze třetí čtení v tuto chvíli projednávat, tudíž nemůžeme projednávat bod 80 a musíme začít projednávat další bod, což je bod

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.