(pokračuje Jan Skopeček)

42.
Vládní návrh zákona o omezení dopadu
vybraných plastových výrobků na životní prostředí
/sněmovní tisk 55/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Paní ministryně, prosím, ujměte se slova.

 

Ministryně životního prostředí ČR Anna Hubáčková Děkuji, vážený pane předsedající. Ještě jednou, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vám představila návrh zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí.

Navrhovaný zákon je prvním ze dvou současně předkládaných zákonů regulujících environmentální dopad některých jednorázových plastových výrobků. Protože proces schvalování návrhů zákonů nestihl být dokončen před uplynutím 8. volebního období Poslanecké sněmovny, jsou k projednávání oba tisky předkládány opětovně a já si jenom dovolím upozornit, že transpoziční lhůta uplynula 3. července 2021.

Cílem předkládaného návrhu zákona je transpozice ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/904 z 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí do českého právního řádu. Směrnice 2019/904 byla přijata za účelem omezení plastového odpadu v mořích a oceánech, který ohrožuje ekosystémy, biodiverzitu a lidské zdraví. Předmětem úpravy je přijetí opatření zajišťujících plnou transpozici směrnice 2019/904 a jedná se o tato opatření: zákaz uvádění některých vybraných plastových výrobků na trh a do oběhu, jako plastové příbory, talíře, brčka, vatové tyčinky, tyčky k uchycení a podpěře balonků, nádob a nápojových kelímků z expandovaného polystyrénu a také výrobků z oxorozložitelného plastu.

Další opatření: označování výrobků za účelem informování konečného uživatele o přítomnosti plastů ve vybraném plastovém výrobku a vhodných postupech nakládání s vybraným plastovým výrobkem, který se stal odpadem. Zavedení systému rozšířené odpovědnosti výrobce pro určité druhy vybraných plastových výrobků a s nimi spojené povinnosti. Výrobci budou povinni prostřednictvím takzvaných kolektivních systémů plnit určité povinnosti, především půjde o úhradu nákladů obcím na úklid odpadu.

A další opatření: provádění zvláštní osvětové činnosti, informovat konečné uživatele - například o dopadu nevhodných způsobů zbavování se odpadu z vybraných plastových výrobků na kanalizační síť.

Navrhovaný zákon tak prosazuje principy oběhového hospodářství, které před výrobky na jedno použití upřednostňuje opětovné použitelné výrobky a cílí na omezení množství vzniklých odpadů. Kontrolu bude vykonávat Česká inspekce životního prostředí, Česká obchodní inspekce, Státní zemědělská a potravinářská inspekce a krajské hygienické stanice.

Další opatření jsou pak připravena v další zákonné normě a tu dneska budeme mít jako sněmovní tisk 56.

Dovoluji si vás tímto požádat o projednání návrhu zákona v prvním čtení a jeho přikázání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní ministryně, za vaše úvodní slovo. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení tohoto návrhu, paní poslankyně Berenika Peštová. Paní poslankyně, máte slovo.

A ještě předtím poprosím všechny, kdo se chtějí věnovat něčemu jinému než zákonu, který je dnes představován, aby prosím odešli do foyer nebo aby se ztišili. Děkuji pěkně.

Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážení členové vlády, omlouvám se, skoro nikdo tady není, vážené kolegyně, vážení kolegové. Jak už řekla paní ministryně, máme před sebou zákon, kterým se má transponovat evropská legislativa v oblasti omezení dopadů plastů na životní prostředí. Tento a související tisk byly Sněmovně předloženy už v minulém období, k jejich projednání se však nedostalo. I proto už v minulém kalendářním roce uplynula lhůta pro transpozici, konkrétně od 3. července 2021 je Česká republika vystavena riziku zahájení infringementu.

Nebudu opakovat výčet, kterým paní ministryně předestřela obsahové okruhy návrhu. Řečené, myslím, vystihuje v kostce jeho obsah. Spíše bych pro lepší pochopení ráda poukázala na některá základní specifika návrhu.

Přesně se zde regulují jen některé vybrané plastové výrobky, nejedná se o všeobjímající protiplastovou legislativu, ale snahu je redukovat, zejména jednorázově používané plasty. Budeme zde regulovat jak plastové obaly, například nádoby na potraviny, nápojové kelímky, tak i takzvané plastové neobaly, jakými jsou plastové příbory, vatové tyčinky, vlhčené ubrousky, tabákové výrobky s filtry a podobně. Neřešíme zde prosím ani roušky, ani ochranné rukavice a ani ochranné obleky proti covidu. To jen na okraj, neboť to bývají ta mediálně nejvděčnější témata.

Dále je zde podstatné zmínit, že předložené nejde nad rámec požadavků stanovených evropskými předpisy. Kromě označování výrobků a osvěty tak máme před sebou v tomto sněmovním tisku dvě podstatné novinky. Zákaz určitých výrobků už jsem zmínila. Pak tu máme navrženy takzvané kolektivní systémy rozšířené odpovědnosti pro určité druhy vybraných plastových výrobků.

A o co jde? Pro obalové výrobky jsou tyto systémy již zavedeny dle zákona o obalech. Představují možnost sdruženého plnění prostřednictvím autorizované obalové společnosti. Pro neobalové plastové výrobky budou výrobci nuceni vytvořit kolektivní systémy pro dané druhy vybraných plastových výrobků s ohledem na určité specifické povinnosti. Vzhledem k charakteru povinností je v praxi problematické tyto povinnosti plnit individuálně. Představme si například povinnost hradit obcím náklady vynaložené na úklid odpadu z daných vybraných plastových výrobků, jehož se koneční uživatelé protiprávně zbavují mimo místa určená k jeho nakládání, či náklady na soustřeďování odpadu v rámci obecního systému odpadového hospodářství a přepravu a likvidaci. Model fungování kolektivních systémů je v zásadě totožný se zákonem o výrobcích s ukončenou životností a předložený návrh zákona se také na ustanovení zákona o výrobcích s ukončenou životností co do úpravy kolektivních systémů často odkazuje.

To je z mého pohledu to nejpodstatnější a vzhledem k tomu, že jsem se na tvorbě zákona intenzivně podílela, tak avizuji, že budu mít v rozpravě několik, řekněme, osobních poznámek ke směřování protiplastové legislativy. Pane předsedající, ráda bych se následně přihlásila do rozpravy. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, paní poslankyně. Děkuju vám jako zpravodajce. Do obecné rozpravy se samozřejmě můžete přihlásit. Tímto tedy obecnou rozpravu otevírám. Do obecné rozpravy se přihlásil pan poslanec Kobza. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové, dobrý den, dobré poledne.

Otázka plastů a jejich nadměrné konzumace a nadměrného objemu odpadu nás samozřejmě do určité míry trápí také. Bohužel nás trápí i to, jakým způsobem vlastně my sami dokážeme přispět k rozšíření těchto odpadů, například změnou vinařského zákona, kdy se přestaly používat vratné nerezové sudy a celý obchod s točeným vínem přešel do takzvaných Bag-In-Boxů, tím bylo vytvořeno několik vlaků plastokartonového odpadu, který tady předtím nebyl, protože ty sudy stačilo vypláchnout a docházelo k jejich plné návratnosti.

Když se podíváme na obchodní řetězce s potravinami nebo rychloobrátkové zboží, zjišťujeme, jakým způsobem vlastně dochází k tomu, že se zmenšuje objem té potraviny v plastu, klasický případ jogurty, a zůstává stejný objem. V některých případech dokonce dochází k tomu, že výrobci posouvají jenom dno nádoby nahoru a zvětšují jenom takový ten lem, které zůstává dole, ale najednou zjistíte, že místo dvěstěgramového jogurtu už tam píší, že je to jenom sto sedmdesát pět gramů a podobně, ale ten plastový obal zůstává stejný. Zrovna tak otázka mléka, které je prodáváno v plastových nádobách, které nejsou vratné, není možné je recyklovat, není možné je znova použít. My si myslíme, že máme obrovskou rezervu právě v tom, abychom vyvinuli tlak na vratné nádoby, vratné objemy, ať už jsou to tašky, ať už jsou to lahve, ať už jsou to prostě veškeré obaly, protože toho plastu, který kupujeme, když jdeme pro potraviny, je tolik, že ten plastový odpad, který z toho potom vzniká, je skutečně rozsáhlý a myslím si, že to je záležitost, která je ryze komerční, protože vlastně s tou potravinou dochází i k nucenému prodeji toho plastu, který s tím kupujeme a který samozřejmě nepotřebujeme a který potom znečišťuje naše prostředí.

Takže myslím, že je dost velký prostor pro to, abychom udělali něco pro naši zemi tím, že se vrátíme k vratným obalům, vrátíme se k recyklovatelným materiálům a přestaneme tolerovat triky, které na nás zkouší různé řetězce právě formou těch plastových obalů. To je to, co se týká nás tady u nás. Samozřejmě z globálního hlediska znečištění, které vidíme zejména v oceánech, protože tam dochází k obrovské kumulaci plastových odpadů, dochází k rozšíření mikroplastů, to je druhý konec tohoto řetězce, který začíná u nás v obchodě, když si jdeme něco koupit. Takže musíme nějakým způsobem využít možnosti, že máme možnost zasáhnout na začátku toho řetězce nikoliv potravního, ale odpadního, co se týče plastů, a můžeme tlačit na dodavatele, na výrobce, aby používali za prvé plasty, které jsou biologicky degradovatelné, a za druhé, aby používali materiály, které jsou vratné, které je možné recyklovat. Jak už jsem říkal ten příklad s tím vínem, je sám o sobě dost děsivý o to, že v té době, když pan ministr Jurečka tento zákon prosazoval, veškeří ochránci životního prostředí byli naprosto inertní, naprosto nereagovali, přitom bylo jasné, že se jedná o zbytečné vytvoření opravdu tun a tun odpadu, který tady předtím nebyl a ani nebyl nutný.

Myslím si, že ta celková situace je poměrně alarmující a jako přírodovědec snáším velmi těžce, když vidím ty hromady plastů vždycky, když nesu tříděný odpad a vidím, co vlastně zbytečného jsme koupili a zase zahazujeme, protože to vlastně nemá žádný užitek s výjimkou toho, že na tom vydělává ten dodavatel. Takže ten konec je potom o to tragičtější, že přes vodu, přes moře, přes ryby, přes mikroplasty se to zase vrací k nám, ale už se nám to vrací do organismů jako takových, a to už potom jsou důsledky, které jsou daleko závažnější.

Takže já bych vás touto cestou chtěl poprosit všechny napříč politickým spektrem, abychom spolupracovali a změnili jsme zákony tak, abychom skutečně toho plastu dostávali do oběhu co nejmíň. Máme na to možnosti, technicky je to snadno proveditelné. Samozřejmě musíme počítat s tím, že dodavatelé spustí křik, ale to spustí vždycky, když jim sáhneme nějakým způsobem na zavedené technologie nebo na zavedené materiály, ale je to proveditelné. Vratné obaly, biologicky degradovatelné obaly, minimum plastů a použití, když to není možné vrátit, inertních materiálů, které neškodí prostředí, například sklo nebo podobné materiály, keramika a podobně. To všechno se dá využít, ale chce to prostě chtít a chce to projevit společnou vůli. A já si myslím, že se to týká nás všech. My všichni máme děti a nemělo by nám být lhostejné, co tedy s námi bude, co budou jíst, jak budou žít, kde budou žít, v jakém prostředí budou žít.

Takže bych chtěl na vás přednést tuto prosbu, tento apel, toto volání. Udělejme s tím něco, protože je to na nás. Když to neuděláme my, tak to za nás nikdo neudělá. Děkuju vám.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. To byl pan poslanec Kobza. Já se zeptám paní zpravodajky, jestli chce vystoupit hned, protože coby zpravodaj má podle § 58 odst. 3 právo vystoupit kdykoliv během té diskuse, takže paní poslankyně toho využila. Máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já jsem ve svém úvodním slovu avizovala, že bych ráda prohovořila, protože - jak jsem již zmínila - jsem se na tomto zákoně podílela. Nechci zde dělat žádné velké obstrukce, jenom bych ráda, abychom si uvědomili, jak vlastně k těmto zákazům došlo, respektive co vedlo Evropskou unii k tomu, aby přistoupila k těmto zákazům.

Musíme se podívat hlouběji do roku 2017. V roce 2017 se stal v Anglii, v Londýně, takový případ, že v kanalizaci byl objeven olejový špunt. Jistě víte, co udělá olej, když ho nalijete do nějaké kanalizace nebo do vody - on vám ztuhne. Takže byl zjištěn v kanalizacích olejový špunt, který v sobě obsahoval vlhčené ubrousky, tampony, kondomy a další a další věci. Ten špunt vážil... zhruba váha sedmnácti autobusů. Ve své podstatě tím se odšpuntovalo to, že Evropská unie začala přemýšlet nad tím, co by se dalo s tímto problémem dělat. Tento problém byl podle mě nelogicky řešen tím, že šli cestou zákazů místo toho, aby šli cestou edukace a řekli si, co všechno se má a nemá do kanalizace dávat - tak ve své podstatě se dospělo k tomu, že se to raději zakázalo. Samozřejmě potom se přidala moře, kde jsme měli ty želvičky, které měly propíchnutá očička brčky, které mají ty klouby, a další a další. A potom přišla tato směrnice, která se měla transponovat do jednotlivých států, byť když si řekneme - my, Česká republika, jsme jedni z nejlepších třídičů, jsme třetí nejlepší v Evropské unii, dalo by se říct, že děláme pro to maximum, tak vlastně jdeme cestou zákazů.

Osobně s tímto zákonem jsem měla a budu mít vždycky vnitřní problém, protože půlka naší rodiny jsou chemici, kteří celý život pracovali ve vyšších manažerských funkcích na polypropylenu, polyetylenu, etylenových jednotkách, a samozřejmě, když energii do něčeho dávám, tak tu energii si potom z toho logicky vezmu. Ne - my jdeme cestou zákazů. Samozřejmě ta transpozice, bavíme se o roce 2019, ta transpozice měla dva roky s tím, že od loňského roku už tento zákon měl být v účinnosti. Samozřejmě nám do toho vletěl covid, kdy my říkáme lidem: Nejezte v restauracích, noste si jídlo domů, dávejte si to do těch nádob, které vám teď zakážeme. Proto mám vnitřní problém s tím - a měla jsem s tím vždycky vnitřní problém, byť jsem dřív byla státní úředník a musela jsem samozřejmě plnit to, co nám bylo přeposíláno, a transponovat do českého práva, ale teď konečně jako poslanec mohu říct svůj vlastní názor - a mám s tím vnitřní problém. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za pozornost paní zpravodajce a přichystá se pan poslanec Zlínský.

Mezitím jenom, než mu dám slovo, přečtu další omluvy. Pan ministr Martin Baxa se omlouvá dnes ve středu mezi 13. a 14. hodinou z pracovních důvodů, pan poslanec Horák se omlouvá z dnešní schůze od 12 do 13 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Jaroslav Dvořák z dnešního dne od 11 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů.

To byly omluvenky a slovo uděluji panu poslanci Zlínskému, s faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Nacher. Pan poslanec Nacher se vzdává své faktické poznámky, takže, pane poslanče Zlínský, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, já se přiznám, že zastupuji paní poslankyni Karlu Maříkovou, která je nemocná a nemohla se dostavit na toto jednání. Je pravda, že jsem si tam doplnil některé věci k tomu svému vystoupení, a velká část toho vystoupení jsou její myšlenky, takže já je tady budu prezentovat.

Návrh směrnice předložila Evropská komise již v květnu 2018 za účelem omezení plastového odpadu v mořích a oceánech, který ohrožuje ekosystémy, biodiverzitu a lidské zdraví. Ten se v mořích a oceánech hromadí a plastová rezidua byla nalezena v mnoha druzích mořských živočichů. Návrhem zákona předně dochází k zákazu uvádění některých vybraných plastových výrobků na trh a do oběhu. Oceány se začínají nebezpečně plnit odpadky, které ubližují všem jejich obyvatelům i nám lidem. Situace začíná být vážná. Kolik je přesně ve světových oceánech plastů, nevíme, odborníci ale odhadují, že jde o stovky milionů tun. Navíc sem neustále proudí další a další odpadky. Už dnes přitom platí za lidský nepořádek životem více než milion ptáků a stovky tisíc savců, jako jsou nám blízcí delfíni, velryby či tuleni, a to každý rok. V severní části Tichého oceánu najdeme plovoucí skládky. O znepokojivé prognóze hovoří tisková zpráva, která vyšla u příležitosti zasedání environmentálního shromáždění OSN. Každý rok se na světě vyrobí asi 367 milionů tun plastového odpadu, v oceánech končí mnoho plastů, tašky, pytlíky, plastové nápojové obaly, příbory, tácky, nafukovací balonky a jiné.

Existují cesty, jak pronikání plastů do oceánů a moří zabránit. Jednou z nich je snížit jejich výrobu a spotřebu, což je cílem této novely. Jakmile se totiž plasty dostanou do oceánů, neexistuje žádný snadný způsob, jak je odstranit. Plasty se zde nerozloží a dostanou se do potravinového řetězce mořských živočichů - mluvil tady o tom pan kolega Kobza - a nakonec i do našich těl prostřednictvím mikroplastů. Vliv těchto mikroplastů na zdraví člověka se v současné době zjišťuje. Probíhá mnoho studií, které to studují, a bohužel se dochází k závěru, že velice nepříznivým způsobem ovlivňují naše zdraví. Pravděpodobně je to prostřednictvím snižování funkce imunitního systému. Samozřejmě logické je, že se ty mikroplasty, což jsou vlastně malé úštěpky původních plastů, dostávají nebo se vstřebávají přes sliznici tenkého střeva do krve, dostávají se do jater a případně do dalších orgánů. Pokud budete pít čaj, tak se zaměřte na to, z čeho ten pytlík je vyroben, protože zrovna z těchto plastových pytlíků zjistili, že se uvolňuje velké množství těchto mikroplastů, a mohou velmi nepříznivě ovlivnit vaše zdraví. Samozřejmě, nechci vás strašit, ale přece jenom opatrnosti nikdy není na škodu.

Naše západní civilizace by měla směřovat svou pozornost k vývoji plastických hmot, které budou schopny samovolné neškodné degradace v přírodním prostředí. Bez toho bude i nadále pokračovat nepříznivá současná situace, i když možná pomaleji. I přesto SPD, náš klub, podpoří oba sněmovní tisky 55 i 56, které spolu souvisejí. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Další do diskuse je přihlášen pan poslanec Babka a připraví se pan poslanec Král. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, máme tady předložen zákon, který už jsme tu měli i v minulém volebním období, bohužel jsme se k němu nedostali. Tento zákon, jak už tady paní ministryně stručně uvedla, se týká zákazu uvádění na trh některých plastových výrobků. Já se k tomu později ve své řeči dostanu, abychom si uvědomili, čeho a jakých konkrétních plastových výrobků se tento zákaz dotkne, na jaké výrobky dopadne a co to bude znamenat pro naši společnost a pro trh.

Tento zákon stanovuje práva a povinnosti pro, jak už jsem řekl, celou řadu plastových výrobků, a především jednorázových plastových výrobků, které nejsou vyrobeny, navrženy či uváděny na trh tak, aby mohly být během svého životního cyklu vícekrát využity nebo mohly projít několika cykly tím, že budou vráceny výrobci k opětovnému naplnění, nebo opětovně použity ke stejnému účelu, ke kterému byly určeny. Plastovými výrobky, pro které navrhovaný zákon stanovuje nová pravidla k omezení jejich dopadů na životní prostředí, jsou jak neobalové plastové výrobky, tedy tady konkrétně mluvíme o vatových tyčinkách, příborech, vlhčených ubrouscích, tabákových výrobcích s filtry a podobně, tak také obalové výrobky - jak už zde bylo řečeno, nádoby na potraviny, nápojové kelímky a tak dále.

Cílem předkládaného návrhu zákona je transpozice ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie z roku 2019 ze dne 5. června 2019. Tady je zajímavé to datum a už to tady i v rozpravě padlo. Asi by bylo zajímavé, kdyby Evropská unie nebo Evropská komise s tímto nařízením chtěla přijít až v tuto chvíli, tedy v době covidu, kdy kolem sebe dennodenně vidíme, kolik plastových jednorázových výrobků jsme nuceni používat, ať už jsou to rukavice, ať už jsou to covidové testy, tyčinky na výtěry a tak dále. Já se rozhodně - a protože jsem zástupcem mladé generace v této Sněmovně - s tímto návrhem zákona naprosto ztotožňuju a souhlasím s ním, ale zároveň se zamýšlím nad tím, jakým způsobem to může jít dál a jaký Ministerstvo životního prostředí třeba v tuhle chvíli má plán, jakým způsobem bude řešit i tyhle jednorázové plasty, které třeba nejsou obsaženy konkrétně v tomto návrhu zákona. A my jsme tady i v minulém volebním období navrhovali některé změny, které tedy bohužel nebyly přijaty, ať se to týče právě třeba těchhle hygienických věcí, anebo mikrotenových sáčků, ale k tomu se taky ještě dostanu.

Navrhovaný zákon nám tedy stanovuje příslušná práva a povinnosti výrobců tak, aby došlo k naplnění cílů směrnice, a vztahuje se na celou řadu plastových výrobků. Návrh směrnice předložila Evropská komise již v květnu 2018 za účelem omezení plastového odpadu v mořích a oceánech, který ohrožuje ekosystém, biodiverzitu a lidské zdraví. Předložený návrh směrnice byl taktéž dalším krokem k podpoře cirkulární ekonomiky po směrnici Evropského parlamentu a Rady Evropské unie 2015/720 ze dne 29. dubna 2015, kterou se mění směrnice 94/62/ES, pokud jde o omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek, a těsně předcházelo přijetí takzvaného balíčku k oběhovému hospodářství EU 10. Směrnice 2019/904 je také součástí takzvané Evropské strategie pro plasty v oběhovém hospodářství, jejímž cílem je mimo jiné chránit životní prostředí před znečištěním plastovým odpadem.

Samozřejmě víme, že nejefektivnějším způsobem snížení spotřeby odpadu obecně je předcházet jeho produkci, avšak úplně bez plastových obalů se pravděpodobně neobejdeme, a vidíme to dennodenně, a často jejich používání ani nějakým způsobem nelze ovlivnit. Zároveň také víme - a víme to z našeho každodenního jednání a z toho, co vidíme na pultech obchodů - že samozřejmě se na to nějakým způsobem připravují a jdou třeba i dopředu, že nečekají na to, až my tady ty zákony přijmeme, implementujeme. Ti výrobci už samozřejmě tu dobu předbíhají, protože nějakou základní environmentální problematiku vnímáme všichni, a ti výrobci, ať už jsou to velké společnosti, tomu jdou samozřejmě naproti a nečekají jen na to, co my tady ve Sněmovně schválíme.

Jak jsem říkal, existuje mnoho alternativ, kterými se dají plastové výrobky na jedno použití nahradit. I tento zákon - a je to velice obsáhlý zákon, jestli jste ho měli čas prostudovat - uvádí právě, na které konkrétní plastové výrobky dopadne zákaz uvádění na trh v České republice. Jsou to například cigaretové filtry, kde jako alternativu lze použít celulózové filtry z rostlin, jako je typ biologicky rozložitelného tenkého RA-filtru. U těchto filtrů však není prokázána stejná kvalita jako u běžných plastových filtrů, lze však očekávat jejich inovace a zlepšení. Dále jsou to nápojové lahve, kdy pro omezení spotřeby nápojových lahví mohou být vybudována pítka ve městě či v oblasti s vysokým turistickým ruchem, doplněná informačními kampaněmi. Stávající hustota sítě pítek totiž neodpovídá četnosti spotřebitelů a jejich potřebě rychle najít zdroj pitné vody. Samozřejmě s tímhle souhlasím a budu to navrhovat, protože tak jak jsem mimo jiné zde v Parlamentu členem komise pro práci Sněmovny, a i v minulém období se nám tady nějakým způsobem podařilo třeba zřídit - mohli jste si toho všimnout tady v předsálí - lis na plasty, kde už samozřejmě i my musíme jít příkladem. Myslím, že kolega Elfmark se o to v minulém volebním období zasadil právě na komisi, že tady to vzniklo. No a samozřejmě když jsme u těch pítek, tak tady kolikrát přemýšlím o tom samém, že bychom se mohli zamyslet a mohli bychom tady mít vybudované nějaké automaty na vodu, abychom třeba neměli tolik plastových lahví tady na lavicích. Myslím si, že by to byl způsob, jakým bychom i my mohli jít v tomto baráku příkladem.

Dále jsou to vatové tyčinky do uší. Jak víme, existují společnosti, které vyrábí opakovaně použitelné tyčinky pro čištění uší, které jsou podle dodavatele efektivnější a bezpečnější než tyčinky vatové. Další dostupnou alternativou jsou jednorázové papírové tyčinky či náhražky ze dřeva, avšak ve skutečnosti mnoho lékařů nedoporučuje vatové tyčinky používat.

Dále jsou to vlhčené ubrousky, na které dopadne tento zákaz. Ty se samozřejmě používají k odstraňování mejkapu a také pro ně existují alternativní náhrady. Jsou to také hygienické vložky. V návrhu zákona se tedy píše, že neplastové alternativy hygienických vložek nejsou v současné době dobře známy a že řada výrobců již má k dispozici opakovatelně použitelné hygienické vložky. My jsme se o tom bavili i v předsálí, ale asi bych se do této debaty nepouštěl.

A další, co zákon zakazuje, jsou plastové příbory... Tady mi kolega... Samozřejmě, můžeme se pouštět do diskuse o alternativách k hygienickým vložkám, ale asi to není účelem této dnešní debaty. Takže jak jsem říkal, jsou to plastové příbory, kde jsou alternativou příbory kovové. A v neposlední řadě jsou to plastová brčka, která tímto zákonem budou zakázána. U mnoha nápojů nejsou brčka a míchátka vůbec potřeba, nemusela by být k nápojům podávána, a jako alternativu lze použít opakovaně použitelná brčka a míchátka ze skla nebo kovu. Nyní rozšířenou jednorázovou variantou jsou dřevěná míchátka a papírová či bambusová brčka. Samozřejmě chápu, že pro člověka, který se se zákazem toho plastového brčka potká dennodenně... Samozřejmě, pro mě to taky nebylo, já si vždycky vzpomenu na ten pocit, když musím místo plastového brčka pít z toho bambusového nebo dřevěného, tak si vždycky vzpomenu, když jsem chodil jako malý k dětskému lékaři, jak mi strkal tu dřevěnou špachtli do úst... Samozřejmě taky mám radši ta plastová brčka, ale v některých věcech jsem schopný se omezit.

Zajímavým zdrojem informací je tabulka, která je také přílohou navrhovaného zákona, a je to odhad množství plastových odpadů v mořích bez regulace a jeho snížení po zavedení regulace právě tímto zákonem, které budou implementovány v celé Evropské unii. Je tady odhadované množství mořského odpadu v roce 2030. A jen tak pro zajímavost, třeba u cigaretových filtrů bez zavedení regulace by množství odpadu cigaretových filtrů se rovnalo čtyřem miliardám sedm set sedmdesáti osmi (4 778 000 000?) kusům cigaretových filtrů v mořích.

Pokud se nám povede tuto regulaci zavést, tak odhad, který bude v roce 2030, je o 50 % snížení, snížení o 50 %, tedy snížení v řádu 2,5 milionu kusů. Například u vlhčených ubrousků tento pokles bude o něco nižší, bude to řádově 14 %. U brček to bude 100 %, protože k jejich zákazu dojde kompletně. U vatových tyčinek tento pokles bude 65 %, u lahví na pití 86 %, u hygienických vložek 14 %, u nápojových kelímků včetně víček 77 %, u obalů od brambůrků 55 %, u nádob na potraviny 78 % a u příborů a u míchátek, kde k tomu zákazu dojde stoprocentně, je to snížení v roce 2030 až o 100 %.

Další záležitostí - a to bych možná, protože v tomto případě si nejsem jist, zda toto nařízení Evropské komise, které podle mého názoru vyšlo ve vyhlášce, jestli je součástí tohoto zákona, a ve chvíli, kdy by nebylo, tak bych se zeptal paní ministryně, jestli by uvažovala o tom, že bychom to na výboru nebo ve druhém čtení do zákona doplnili - a to je to celoevropské označení těchto jednorázových plastů tou ikonkou želvičky. Samozřejmě vidíme, že výrobci nečekali na to, až tento zákon vyjde v platnost v České republice, a již můžeme vidět, že tyto - já jsem si bohužel nevzal tu fotku s sebou - ale vidíme to, že na cigaretách, na plastových kelímcích už někteří výrobci toto označení dávají. Je to taková ta želvička, která plave v moři, a je pod tím napsáno, ve výrobku je obsažen plast. Mně se tohleto líbí, já jsem to už tady, tedy v trošku jiné formě, prosazoval v minulém volebním období. A poprosil bych paní ministryni, opravdu si nejsem jist, jestli to je v zákoně obsažena povinnost výrobců tady tu značku na výrobky dávat. Povinnost označování by se měla týkat právě hygienických vložek, tamponů, aplikátorů tamponů, vlhčených ubrousků pro péči o domácnost a osobní hygienu, tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky a na nápojových kelímcích. Protože v tomto případě, pokud by to bylo možné, a protože tento zákon se nevěnuje mikrotenovým sáčkům, tak jestli by nebylo vhodné uvažovat o rozšíření i na mikrotenové sáčky. Já jsem tady byl společně s dalšími kolegy v minulém volebním období autorem pozměňovacího návrhu, který se týkal právě nikoli zákazu - my jsme nešli tímto směrem, my jsme chtěli nějakým způsobem, edukativním způsobem, který by působil na zákazníky, aby si uvědomili, že použití mikrotenových sáčků, to jsou ty malé, ty úplně nejmenší mikrotenové sáčky, které se používají při nákupu ovoce, rohlíků a tak dále - aby si zákazníci, spotřebitelé uvědomili, že není potřeba na každý jeden banán si brát jeden mikrotenový sáček, že se můžeme inspirovat a nosit tašky a sáčky, které jsou na více použití. Tak jestli bychom se zamysleli, jestli do tohoto zákona, protože nám se to nepodařilo dostat do zákona o odpadech, který tady byl už v minulém volebním období, tak jestli ještě nepřistoupit k nějakým regulacím. Neříkám k zákazu, protože samozřejmě mikrotenové sáčky těžko nahradíme nějakou jinou alternativou, jinou variantou. A samozřejmě je to o tom, jak Ministerstvo životního prostředí bude se snažit edukovat spotřebitele o tom, že jednorázové plasty včetně mikrotenových sáčků nejsou úplně... že by neměly být lidem lhostejné.

A pak možná na závěr otázka, která s tímto samozřejmě také souvisí, a už to tady padlo. Co se týče třídění odpadů, tak víme, že jsme na špici v Evropské unii, že plastové materiály třídíme, třídí asi 96 % lidí příležitostně, že jsme dobří ve třídění papíru a skla, v elektronickém odpadu. A zajímalo by mě, protože jsme ještě neměli možnost s paní ministryní o tom hovořit ani na výboru, ani soukromě, jakým způsobem se ona staví, nebo nová vládní koalice staví k možnosti zálohování PET láhví? Je to určitě otázka, která padne v tomto volebním období vícekrát.

To je asi tak všechno, co bych v tuto chvíli k tomuto zákonu měl, děkuji vám za pozornost.

A paní ministryně, pokud byste byla ochotna některé otázky, které zde padly, zodpovědět, budu rád, ať už to bude zde, nebo potom na výboru. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. To byl pan poslanec.

Mám tu dvě faktické poznámky, které vaše vystoupení vyvolalo. K první faktické poznámce je přihlášen pan poslanec Nacher, k další faktické poznámce se přihlásil pan poslanec Pražák, pak dám slovo paní ministryni s přednostním právem. (Poslanec Pražák se nehlásí, jen si jako zpravodaj předchozího bodu zapomněl svou kartu přihlášenou ve stolku zpravodajů. Místo něj se na faktickou poznámku hlásí od zpravodajského stolku zpravodajka aktuálního bodu poslankyně Peštová.) Pane poslanče Nachere, máte slovo, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Já jsem původně k tomuhle opravdu nechtěl vystupovat, ale dělal jsem si poznámky. Některé z nich jsem si potom modrou vlnovkou podtrhl. Mě to zaujalo. K hygienickým vložkám pana kolegy se tedy vracet nebudu. Co mně trochu připomíná souboje s papírovými brčky, tak mi to připomíná ten film Pelíšky. Jestli máte s tím tu zkušenost, tak se vám to rozteče, ono se vám to rozloží často přímo před vámi, před obličejem.

Zaujaly mě tady některé paradoxy. Nevím, jestli to stihnu v jedné faktické, tak se přihlásím znovu. Vidím tady takový trochu paradox ze strany Evropské unie, byť vím, že tahleta norma byla přijata v roce 2018, jak bylo řečeno. My tady bojujeme na jedné straně proti plastům, právě proti těm brčkům a podobným věcem, a na straně druhé, pokud jde o covid, tak prostředí je zahlceno různými rouškami, tyčinkami, rukavicemi a samozřejmě logicky i krabicemi a různými prostředky, které teď používáme na to, abychom si ty potraviny donesli někam jinam, protože je trend, abychom měli co nejmenší sociální kontakt, nemluvě o tom, že neočkovaní nemají vůbec šanci si do restaurací dojít, takže ti to takhle budou využívat.

Takže bych docela rád slyšel, a teď to mám napříč, tady to mám fakt padni komu padni, protože jsem tenhle rozpor slyšel od své ctěné kolegyně, tak jestli by mi na to daly nějakou odpověď, a je mi jedno, jestli to bude paní ministryně životního prostředí, nebo její předchůdkyně v pozici náměstkyně, jak se s tímhletím paradoxem popasovat, protože na ty lidi to působí úplně bláznivě.

A pak se vrátím ještě k něčemu, abych to neměl přerušované. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně, to byla faktická poznámka pana poslance Nachera. K další faktické poznámce je přihlášen pan poslanec Pražák... Jestli pan poslanec Pražák není přihlášen, tak ho odmažu, a další k faktické poznámce je přihlášena paní zpravodajka Peštová. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Samozřejmě bych ještě ráda dodala: Ministerstvo životního prostředí samozřejmě se snažilo, ještě když jsem tedy byla v té funkci, o to, a prosili jsme nebo posílali jsme i na Komisi a žádali jsme o odkladný účinek, nebo respektive o odložení účinku této směrnice právě proto, že tady přišla covidová doba, a naopak jsme apelovali na lidi, aby víc používali jednorázové plasty, a bohužel nám nebylo vyhověno. To za prvé.

A samozřejmě vstup pana poslance Babky mě evokoval k tomu: zkuste si doma udělat takový krásný pokus, kdy si napustíte vanu, dáte si tam jedno brčko, vlezte do vany, dejte si ruce pod sebe a zkuste si to brčko narvat do nosu. Prostě Archimedův zákon funguje nádherně. Takže nevím, jak těm želvičkám to udělali, v každém případě vznikla tady nějaká vlna a ta vlna právě říkám začala v Londýně a postupně se do dostávalo dál a dál. A je to takový paradox, že Anglie už v Evropské unii není, a my v tom pokračujeme skvěle dál. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. To byla faktická poznámka paní poslankyně Peštové. K další faktické poznámce se přihlásil pan poslanec Kubíček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já mám takový dotaz, asi na lékařský personál, který tady sedí. Já si to trošku neumím představit právě v nemocnicích, protože tam se používají jednorázové rukavice, jednorázové obleky, které mají na sobě lékaři, používají se tam různé kanyly a podobné záležitosti, kde skutečně jednorázovost je velmi nezbytná pro hygienu a podobné záležitosti. A s tím se trošku... úplně nepočítalo.

Já si to umím představit například v obalech na pití, tomu asi rozumím, to asi není už žádný problém. Dokonce si to dokážu představit v balení masa, protože dříve se to dávalo do toho mastného papíru, který se rozloží. Ale přesně v nemocnicích a právě v záležitosti s covidem nepochybně muselo dojít k velmi masivnímu zvýšení používání těchto látek obsahujících mikroplasty. Tak by mě docela zajímalo, jak se na to budou tvářit lékaři, a jestli existuje nějaká alternativa, jak to nahradit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. To byl pan poslanec Kubíček, další faktická poznámka, pan poslanec Kasal. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, pane předsedající. No, já odpovím. Ono se to netýká covidu, na to jsou předpisy, kdy jakékoliv infekční onemocnění na všech infekcích anebo na odděleních - strava se musí dodávat v jednorázových plastových věcech. Takže na to jsou předpisy a ty jsou jasně dané, a jestliže tohle zakážeme, tak já nevím, v čem to budeme dělat.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Tím jsme vyčerpali faktické poznámky, vrátíme se... Nevyčerpali, pan kolega Nacher. Pane poslanče, máte slovo a dvě minuty.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Já to řeknu ještě jinak, z jiného úhlu pohledu. Já tady vidím dva paradoxy. Jeden je ten zdravotní, o tom koneckonců teď mluvili kolegové, takže my na jedné straně tedy omezujeme a budeme omezovat, proti tomu tady nikdo snad nic nemá, plasty, a na druhé straně tady jsou opatření, která ty plasty vysloveně magnetizují k používání. Já už nevím, jak to říct jednodušeji s tím používáním jednorázových věcí různého typu, asi lékaři budou vědět víc, ale i tím, jak je omezen pohyb mezi lidmi. (Ministryně Černochová mimo mikrofon: I respirátory.) Ano, i respirátory a všechno. To znamená, to jde proti sobě, buď platí jedno, nebo druhé. Tak mě by docela zajímala ta pozice a já tady to říkám opravdu padni komu padni, znáte můj takový euroskeptický pohled na ty věci, takže jsem v tomhle konzistentní.

Stejně tak jako jsem si napsal poznámku - kovové příbory, to říkal kolega Babka, jako alternativa. Tak to mě zase napadá - bezpečnostní paradox, protože vím, že třeba někde na letištích naopak z hlediska bezpečnosti nejsou povoleny kovové příbory. A to znamená, že tady v některých momentech opravdu naráží ty věci na úplně elementární logiku. To znamená, že tady nikdo nemá nic proti tomu boji proti plastům, ale pojďme to přizpůsobit životu. Tak zároveň neříkejme, že každý den tedy a všude budeme nosit roušky, respirátory, budeme se každé dva dny šťourat v nose, všichni budeme mít plastové rukavice, doktoři to budou měnit jako o závod, to prostě není možné. Já tam cítím rozpor a ti lidé se na to venku ptají, protože to nejde do hlavy. Takže my odstraníme brčka a vytvoříme tady miliony tun něčeho úplně jiného? Prostě situace se změnila, tak by se měl změnit i pohled to, co říkala tady moje ctěná kolegyně, i pohled Evropské unie.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Další k faktické poznámce se přihlásil pan poslanec Jakob, připraví se pan poslanec Babka k faktické poznámce. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím přednést opravdovou faktickou poznámku, protože tady jsme v prvním čtení návrhu zákona, který předložila vláda ANO, ministr ANO, diskutují tady mezi sebou poslanci ANO. Prosím, pojďme tedy společně ten zákon přikázat do výborů, kde právě ty otázky, které tady mezi sebou vy teď diskutujete, budou důkladně probrány. Přidejme to i na zdravotní výbor, protože vnímám, že tady je celá řada otázek i tímto směrem, navíc vy budete mít i spoustu času v rámci vašeho klubu si to prodiskutovat. Takže prosím fakticky, pojďme to tedy přikázat do těch výborů, kde spousta těch vašich podnětů, které mají samozřejmě ratio, hlavu a patu, které tak může být prodiskutováno, a váš návrh zákona nakonec i upraven. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a k faktické poznámce máme přihlášeny čtyři poslance, respektive i poslankyně. Já přečtu pořadí: pan poslanec Babka, paní poslankyně Peštová, pan poslanec Králíček a pan poslanec Nacher. Pane poslanče Babko, máte slovo a dvě minuty.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Ještě na kolegu Jakoba - samozřejmě s tím souhlasím, nicméně my tady nebavíme se úplně o nějakých konkrétnostech, ale o obecných věcech, které jistě zrovna se zákonem o zákazu jednorázových plastů souvisí, a mělo by se o nich mluvit i tady na plénu, aby i veřejnost věděla, o co konkrétně se jedná. A my bychom rádi diskutovali i s vámi, i s paní ministryní, která určitě vystoupí, protože si poznámky dělá. Takže se chceme dozvědět váš názor a názor paní ministryně na tuto problematiku.

Nicméně ještě ke kolegovi Nacherovi. Jasně, jsou to příbory, ale jsou to právě i jednorázová brčka a hygiena s tím související, protože dneska samozřejmě i řada podniků zavádí, má třeba skleněná brčka a mně to úplně není příjemné, když si dáte někde nějakou colu nebo něco a dostanete tam skleněné brčko, které nevíte, kdo před vámi z něj pil, a tak dále, tady u těch...

Ale bohužel tímto směrem se posouváme, tento zákon tímhle stylem jde. Já to podporuji, určitě budu hlasovat pro ten zákon, budu tam hledat ještě další alternativy, jak to třeba ještě, jak jsem tady zmiňoval, třeba zpřísnit z pohledu těch mikrotenových sáčků a tak dále, ale dnešní společnost se tímto směrem prostě ubírá a my musíme být součástí.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další v pořadí k faktické poznámce paní poslankyně Peštová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych chtěla zareagovat na pana poslance Jákoba, prostřednictvím pana předsedajícího... (Předsedající: Jakoba.) Jakoba. Jakoba? Jakoba. Já se omlouvám. Vy jste tady řekl hezky, že to je vládní návrh ANO. Víte, on to není vládní návrh, nebo respektive když si to rozklíčujete, ten návrh je transpozice směrnice Evropské unie.

A to, že ANO to předložilo... ano, to máte pravdu, teď to předkládáte vy, ale já jsem - jestli jste mě bedlivě poslouchal - já jsem říkala, že jsem s tím vnitřně měla problém. Dokonce to i vygradovalo tak, že byli dva zaměstnanci, kteří radši odešli z ministerstva, než aby transponovali něco, s čím vnitřně nesouhlasí. Rozumíte, teď jsme to tady otevřeli, dostalo se to sem podruhé a já vám říkám, s čím jsem vnitřně bojovala. Ano, byla jsem státní úředník a musela jsem to udělat, protože je to transpozice směrnice Evropské unie, ale já s tím mám vnitřně problém. Proč edukativně nevysvětlit lidem: Do kanalizace to nepatří. A místo toho to zakážeme! Co to je za řešení, tohleto? Tak jako si myslím, že v základní škole se učíte, že si musíte pokaždé, když jdete na záchod, umýt ruce, tak se taky naučíme my všichni, že do kanalizace patří to, co tam patří, a to, co tam nepatří, jako jsou vlhčené ubrousky, uchošťoury...

Já jsem ta starší generace. Byla jsem ráda, že přišel osmdesátý devátý rok, a byla jsem ráda, že přišly novinky a už nemusím na sirky dávat tu vatu a čistit si ucho! No a mně to teď zakážou! Mně to zakážou! Takže ten uchošťour - zase se vrátím zpátky k té sirce a zas budu tu vatu dávat na sirku. Je to logické? To přece není logické! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní poslankyně, čas. Děkuju, že jste dodržela dvě minuty. Další se k faktické poznámce přihlásil pan poslanec Králíček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych chtěl také reagovat na pana Jakoba. Co bude dál? Co bude dál, pane poslanče Jakobe, prostřednictvím pana předsedajícího? Co nám ještě zakážete? Jak s námi ještě budete zacházet? Nejste schopni se s námi na ničem dohodnout, omezujete nás ve všem, a ještě nemůžeme mluvit v prvním čtení? Tak kdy máme hovořit? První čtení je přece o tom, aby se argumenty daly na stůl, aby se o tom debatovalo! A vám to vadí? Vzpomeňte si na svoje vystoupení! Takže si prosím pérujte svoje poslance a neříkejte nám, co máme dělat! My to víme. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další k faktické poznámce pan poslanec Nacher. Další faktické poznámky v pořadí paní poslankyně Fialová a pan poslanec Heller. Pane poslanče Nachere, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Já jsem také chtěl reagovat na kolegu Jakoba, vaším prostřednictvím. On nás tady napadl, pak zase vyběhl na chodbu, já ho tady nevidím. A znovu: Kdy jindy se má o tomhle jednat než v prvním čtení? Když to bude ve druhém a my se budeme ptát na něco jiného, než je přihlašování se k pozměňovacím návrhům, tak vystoupí kolega Jakob a řekne, že si to máme nechat až na třetí čtení. A když to bude na třetí čtení, tak řekne: Už jste si to měli všechno vykecat v prvním čtení, ve druhém čtení a na výborech. Ne! Takhle to nefunguje. Je prostě první čtení a ukažte mi jediný výstup někoho z nás, co by se netýkal přímo té věci, jediný! Ani jeden, ani jeden!

A já bych kolegovi Jakobovi připomněl, když tady byl dva dny nebo tři dny sotva, jako nový poslanec, tak si tuším k bodu Zpráva České televize o hospodaření vzal hodinový projev a tím to úplně zabil, takže my jsme ten bod vůbec neprojednali. Byl tady dva dny a četl tady něco. Nikdo z nás tady ani nic nečte. On to četl a měl z toho velkou srandu, že se mu podařilo ten bod ukončit, protože byla jedna hodina a skončilo to.

Prosím, zameťte si před vlastním prahem. Ukažte mi jediný výstup, kde někdo z nás nemluvil k věci v prvním čtení, a my se přihlásíme. A stal se přesně pravý opak toho, co chtěl kolega Jakob. On vystoupí a jsou tam najednou čtyři faktické. On to tím svým vystoupením prodloužil o čtyřikrát dva, osm minut. Tak se nad tím zamyslete. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další v pořadí k faktické poznámce paní poslankyně Fialová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo a také bych ráda reagovala na pana poslance Jakoba, vaším prostřednictvím. Tento zákon zde byl předložen v minulém období a osobně jsem asi třikrát navrhovala předřazení tady toho zákona. Vždycky z řad strany, která je v současné době ve vedení, bylo to zamítnuto, nepředřazeno, neprojednáno! A teď nás tu bude poučovat, abychom chvátali, protože utíká transpozice? A to, co se tu děje, že všichni o tom diskutujeme? O tomhle zákonu už jsme diskutovali v minulém období, v zákulisí, protože vyvolává kontroverze, protože jsme v covidové době, a ty otázky tady padají správně. Lidi se na nás dívají jako na blázny, že chceme něco zakazovat, přitom je nutíme nosit roušky všude. Najednou se objevují ptáci, kteří mají na krcích pověšené naše roušky. A to je v pořádku? My zakážeme brčka a další výrobky - a o hygienických prostředcích ani tady nebudu mluvit, protože se vracíme do doby kamenné. A opravdu si zameťte před svým prahem, protože už dávno tenhle zákon mohl být projednaný v minulém období! (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. To byla paní poslankyně Fialová, další faktická poznámka, pan poslanec Heller. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Šimon Heller: Děkuji. Pane předsedající, vaším prostřednictvím, páni poslanci, já tomu nerozumím, z hnutí ANO. Jeden tady vystupuje a říká, že by chtěl opakovaně použitelné vložky, druhý poslanec hnutí ANO tady potom vystoupí, že se mu to celé nelíbí, a pak tady vystoupí třetí a říká, že hnutí ANO má jasno. No, zjevně jasno nemá, tak si udělejte jasno, co chcete, protože to, co tady znělo v projevu pana kolegy poslance Babky, jestli jste poslouchali, tak to je vhodný adept možná na 168 hodin. A to, co tady zaznívalo v těch jednotlivých věcech, tak zjevně jasno nemáte. Tak až si uděláte jasno, tak potom třeba ve druhém čtení ta diskuse bude probíhat lepším způsobem.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. První pan poslanec Králíček, připraví se paní Ožanová Zuzana. Pane poslanče, máte dvě minuty.

 

Poslanec Robert Králíček: Tak, pane Hellere, prostřednictvím pana předsedajícího, opět: Neurážejte naše poslance! To za prvé. Za druhé, tady je důkaz toho, že prostě máme v hnutí rozdílné názory, nejsme ovce. Já jsem Králíček, pan Babka má jiný názor, prostě nejsme ovce, tak si to jednou uvědomte! (Potlesk a smích v sále.) A můžeme vystupovat, opravdu v prvním čtení můžeme vystupovat, a nebudeme si to diskutovat někde sami, abychom vás tu náhodou nezdržovali! První čtení je od toho, aby se návrh tady diskutoval. Tak si ten jednací řád přečtěte, protože Patrik to řekl dobře: Ve druhém čtení nás budete poučovat, že jsme to měli říkat v prvním čtení, a ve třetím, že už máme být ticho, protože se to má hlasovat! Takže my budeme mluvit, když my budeme chtít! (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To byl pan poslanec Králíček a poprosím paní poslankyni Ožanovou, která je poslední přihlášenou k faktické poznámce. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já mám jednu otázku: Opravdu je tady zákaz vyslovovat vlastní názory? Aspoň podle vystoupení kolegů po mé pravici tomu tak je. (Potlesk některých poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: V tuto chvíli nemám žádnou další přihlášku k faktické poznámce, tak se vrátíme do obecné rozpravy. Nicméně první se hlásila s přednostním právem paní předsedkyně klubu hnutí ANO Schillerová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. No, já bych se ráda zeptala možná paní ministryně, vaším prostřednictvím - teď už ani nevím, kdy musím říkat vaším prostřednictvím, a kdy ne - proč vlastně ten návrh, který sem poslala naše vláda, tato vláda stáhla? Vždyť ten návrh mohl být na pořadu jednání této Sněmovny už dávno. Byl stažen, aby ho sem tato vláda poslala znovu. Takže možná, jestli paní ministryně, vaším prostřednictvím, bude tak laskava, a vysvětlí, proč to takto bylo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji paní předsedkyni a další... Paní ministryně se hlásí s přednostním právem. Paní ministryně.

 

Ministryně životního prostředí ČR Anna Hubáčková Dobré poledne všem. Zodpovím pár otázek, které padly, a i na tu poslední tedy. Nejdříve jestli zákon řeší osvětovou činnost, vzdělávání. Ano, řeší, řeší i značení.

Co se týká zdravotnických odpadů, ty mají výjimky. Pokud se nakonec tam nějaký plastový odpad i dostane, tak bývá hodnocen jako zdravotně nebezpečný.

Proč jsem předložila tento zákon? Je to proto, že jde o transpozici směrnice Evropské unie a já musím mít podklad pro Evropskou unii, pro zahájení infringementu, co jsme pro to udělali. To je moje vysvětlení. Proč to nebylo v minulém období, za to se omlouvám - nevím.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji paní ministryni. S přednostním právem se hlásí ještě jednou paní předsedkyně Schillerová. Paní předsedkyně, máte slovo.

Ještě než vám dám slovo, přečtu další omluvu. Pan poslanec Lacina se omlouvá od 13. do 14. hodiny v rámci dnešního jednacího dne. Paní předsedkyně, prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji paní ministryni, nicméně jsem nedostala odpověď na svou otázku. Já vás v žádném případě neviním z toho, že to nebylo projednáno v minulém volebním období, to nebyl váš problém. Nicméně naše vláda všechny ty tisky, které se nestihly projednat, právě z toho důvodu, že hrozil infringement, že už jsme byli za implementační lhůtou, mluvilo se tady o tom, poslala rychle do této nové Sněmovny znovu, aby se rychle projednávaly. A vaše vláda nelogicky - já jsem na to několikrát upozorňovala i na grémiu, říkala jsem: Pozor, to jsou věci, kde hrozí infringement - je stáhla zpět, aby je sem poslala znovu.

Ztratil se drahocenný čas. Na to byl můj dotaz. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní předsedkyně. Máme tu faktickou poznámku pana poslance Babky. Pane poslanče, dvě minuty.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Ke kolegovi Hellerovi, vaším prostřednictvím. Pane kolego, ano, vystoupil jsem tady s tím, že jsem mluvil o tom zákonu, mluvil jsem o tom, že ho podporuji, mluvil jsem o tom, že jsem zástupcem mladé generace a že tento problém jednorázových plastů vnímám, mluvil jsem o tom, že jsem ho vnímal i v minulém volebním období. Ano, zmínil jsem tady hygienické vložky a zmínil jsem je právě z toho důvodu, stejně jako další - plastové příbory, brčka a tak dále - právě z toho důvodu, že tento zákon je zakazuje. Zároveň jsem řekl, že to tady nechci dále rozebírat ve svém příspěvku, protože v podkladech, které k tomu máme, je napsáno, že neplastové alternativy hygienických vložek nejsou v současné době známy, řada výrobců však již má k dispozici opakovaně použitelné hygienické vložky. Tyto produkty jsou omyvatelné, znovu použitelné a obvykle jsou vyrobeny výhradně z bavlny nebo ze směsi bavlny či bambusového vlákna s nepromokavou polyuretanovou vrstvou. To jsem citoval z podkladů, které jsou k tomu zákonu. Já jsem řekl, že si myslím, že ty alternativy existují, ale že tady o nich nebudeme diskutovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. To byla faktická poznámka pana poslance Babky.

Vracíme se do obecné rozpravy. Měl trpělivost a vydržel pan poslanec Král, který má slovo v rámci obecné rozpravy.

 

Poslanec Václav Král: Děkuji. Dobrý den, dámy a pánové. Já skutečně jako rozený gentleman - a řekl bych v tom předobědovém čase - jsem dalek toho, abych tady komentoval opatření, která zachrání londýnské metro před olejovými špunty, a skutečně tady nechci zejména dámy uvádět do rozpaků, jestli najdeme alternativy k hygienickým vložkám, nebo pány, jestli najdeme nějaké alternativy ke kondomům a podobně. Budu se snažit být maximálně stručný a konstruktivní.

I když mi to není úplně vlastní, tím spíše na tomto místě, tak musím říct, že ta oběhová směrnice Evropské unie, o které už jsme tady několikrát slyšeli, jde správným směrem. Prostě se snaží posouvat lineární odpadové hospodářství směrem k cirkulární ekonomice.

Musím poděkovat Ministerstvu životního prostředí a minulé Sněmovně za to, že se podařilo po velkých diskusích prosadit nový zákon o odpadech. O tom, že s plasty máme problém, se tady asi nemusíme přesvědčovat, to je jasné, nicméně to, co tady dnes slyšíme, že máme krásně fungující kolektivní systémy a to, že obce mají příjmy z likvidace odpadů a podobně, to je pravda, ale na druhou stranu si musíme uvědomit, jaká je faktická situace. Všichni víme, že jsme skládkařskou velmocí, že nám nefunguje transpozice oběhového balíčku jako celku.

Mně, i když jsem vládní poslanec, prostě vadí ta salámová metoda, kterou se postupně dle mého názoru můžeme dostat do neřešitelných situací, protože jednotlivé dílčí právní akty a normy, které tady byť v dobré víře připravujeme, nás mohou dostat do situace, kdy na konci nebudou kompatibilní.

Z toho důvodu si myslím, že projednávat tento zákon v této chvíli není úplně šťastné i vzhledem k tomu, že nemáme dokončený republikový plán odpadového hospodářství, máme otevřený zákon o obalech, chybí nám prováděcí vyhlášky, nemáme nastavený střednědobý výhled Státního fondu životního prostředí a podobně. Spíše volám po skutečně koncepční debatě a obávám se toho, že pokud v dobré víře - jak to zatím vypadá - ten zákon pošleme dál, tak na výborech - i za svůj výbor můžu slíbit - přes to, že tomu budeme dávat maximální péči, se nám prostě nepodaří jednotlivé právní akty připravit tak, aby spolu fungovaly. To je to, co se mi osobně nelíbí.

Nicméně chápu, že je to podstatné a že je potřeba ten zákon poslat dál, přestože tady z úst autorky nebo minulé spoluautorky na Ministerstvu životního prostředí slyšíme, že ona s tím má nějaký problém. Slyšíme tady, že i ostatní kolegové z hnutí ANO sice říkají: Ano, chceme tento zákon, ale máme významné otázky, takže si myslím, že toto mělo být řešeno skutečně dopředu na Ministerstvu životního prostředí. Byl jsem u meziresortního připomínkového řízení nad tímto zákonem, které samozřejmě proběhlo korektně, vše bylo vypořádáno, bylo citováno částečně, ale přesto všichni vidíme, že tady jsou tyto otázky, a obávám se toho, že to tady nepochytáme tak, aby ve finále systém cirkulární ekonomiky fungoval ku prospěchu občanů a životního prostředí. Obávám se toho, že to ve finále, pokud půjdeme českou cestou a salámovou metodou, tak že to pocítí jak peněženky, tak i zdraví našich spoluobčanů, respektive životní prostředí, protože prostě ty jednotlivé akty spolu nebudou hrát a nebudou souviset.

Nicméně chápu, že Ministerstvo životního prostředí to projednávat chce, a vzhledem k vážnosti tematiky a rozsáhlosti diskuse, která nás nepochybně čeká, budiž toho důkazem i dnešní diskuse, bych si dovolil navrhnout prodloužení lhůt na projednání ve výborech na 80 dní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Vaše vystoupení vzbudilo dvě faktické poznámky. K první se přihlásila zpravodajka, paní poslankyně Peštová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych chtěla poděkovat panu poslanci Královi prostřednictvím pana předsedajícího, že ocenil tu práci. Vůbec se to nevylučuje s tím, co jsem říkala. Zaměstnanci Ministerstva životního prostředí udělali neskutečný kus práce, ať je to odpadová legislativa, ať je to oběhové hospodářství.

Co se týče plánů odpadového hospodářství, ty jsou platné do roku 2024 s tím, že se samozřejmě bude provádět aktualizace plánů, která čekala na novou legislativu, která prošla a vešla v účinnost.

Co se týče té salámové metody, s tím bych s vámi souhlasila, ale je tu dokonce jiný problém než salámová metoda. Tady je problém, že Evropská unie klade neskutečné cíle, a ty cíle se samozřejmě musí nějak plnit.

A když si vezmete odpadové hospodářství, odpadu máte 100 %, a když se potom bavíte s chemiky, kteří by rádi dělali chemickou recyklaci, bavíte se s plastaři, kteří by zase zpátky dělali recyklaci jinou, třeba materiálového využití, když se bavíte s třídícími linkami, které s tím mají také jiný záměr, pak jsou tady samozřejmě ti, co by to chtěli využívat jako TAP a další a další, tak najednou zjistíte, že těch 100 % toho materiálu vám nestačí.

Nejhorší na tom ale je, že Evropská unie to ještě pojistí tím cílem, který musí všichni splnit. A když to potom rozpočítáte, najednou zjistíte, že toho materiálu máte 100 %, a na to, aby všichni splnili ty cíle, tak by toho materiálu muselo být dvakrát tolik. Takže říkám, ono by to chtělo i revize směrnic - ne jenom revize směrnic, ale i revize těch cílů, jestli vůbec... Já neříkám, že nesouhlasím s těmi směry, ale musí mi někdo říct, co je priorita. Co je priorita? Je to chemická recyklace? Je to spalování, energetické využití? Co je priorita? (Předsedající: Paní poslankyně, čas.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další se k faktické poznámce přihlásil pan poslanec Vomáčka. Pane poslanče, máte slovo, dvě minuty.

 

Poslanec Vít Vomáčka: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nejdřív na odlehčení, abychom ty emoce uklidnili. Paní zpravodajka před chvilkou říkala, že patří k té starší generaci. To jste si hodně ukřivdila. Myslím si, že minimálně ke střední generaci patříte, určitě ne ke starší.

Ale jinak budu reagovat na svého kolegu Krále, prostřednictvím předsedajícího, který chválil minulou Sněmovnu za zákon o odpadech. Považuji to jako dlouholetý starosta za neskutečný paskvil. V současné době se s tím snažíme jako malá obec vypořádat a znám celou řadu obcí, které nabírají pracovníky, aby vyhověly nesmyslům, které tam jsou. To je všechno.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další faktická poznámka je pan poslanec Babka. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Já se zase vrátím k tomu, jak jsem tady byl napaden kolegou Hellerem, vaším prostřednictvím, pane předsedající, a zároveň tady vystoupil kolega Jakob s tím, jak si máme u nás v hnutí udělat pořádek a máme se domluvit, co tedy chceme nebo nechceme. Tak pak tady v rozpravě vystoupí koaliční poslanec kolega Král a oproti tomu, co tady říkala paní ministryně, navrhne prodloužení lhůty na projednání ve výborech na 80 dní. Tak možná si ten pořádek udělejte v koalici SPOLU vy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další faktická poznámka, paní poslankyně Peštová.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já jsem chtěla zareagovat na svého předřečníka, ale zřejmě už mně, prostřednictvím pana předsedajícího, někam utekl. Nepovažuji zákon o odpadech jako paskvil. Ten zákon o odpadech byl diskutován dost dlouho, dalo by se říct, minimálně čtyři a až šest let s tím, že samozřejmě byl předkládán dvakrát. Poprvé se s tímto zákonem ministerstvo dostalo až na Legislativní radu vlády, a protože se zase blížily volby a protože bylo jednoznačně patrno, že tento zákon nemá šanci projít přes Poslaneckou sněmovnu a Senát, tak byl stažen, a myslím, že druhé kolo bylo úspěšné. Ano, byla velká diskuse kolem toho.

Co se týče těch seminářů, a nejenom seminářů: žádný zákon nebyl tak diskutován - možná kromě stavebního zákona - tak, jako byl zákon o odpadech. Takže z mého pohledu si myslím, že ten zákon byl řádně vydiskutovaný. Jinak by taky neměl shodu Svazu měst a obcí, jinak by neměl shodu Hospodářské komory a Svazu průmyslu. Takže si naopak myslím - a děkuji ještě jednou, prostřednictvím pana předsedajícího, panu poslanci Královi - že byť je z druhého pole, tak uznal, že tam opravdu bylo odvedeno kus práce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. K další faktické poznámce se přihlásil pan poslanec Nacher. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, já stručně jenom. Chtěl bych na tom krásně ilustrovat rozdíl, jaký je mezi námi. Tady bylo - my jsme byli obviněni, že nemáme stejný názor, ať si to vyjasníme. Na druhou stranu, kdybychom měli všichni stejný názor a vystupovali bychom, tak bychom dostali zase nálepku, že jsme všichni ovce, že máme jeden názor. Ale tady právě z jednoho klubu byl slyšet od kolegy Krále úplně jiný pohled, než jaký má ministryně, a úplně jiný pohled, jak jsem pochopil, i na některé jiné normy, než má jeho kolega Vomáčka. A nás by nenapadlo to tady komentovat, že máte na to jiný pohled. To prostě k tomu patří a každý z těch poslanců si to tady řekne na mikrofon. Já třeba návrh kolegy Krále na prodloužení určitě podpořím, a někdo jiný ne, kolega Babka třeba ne. A naopak kolega Vomáčka má úplně opačný názor, než má jeho vlastní kolega Král. Ale nikoho z nás by nenapadlo to komentovat, že máte různé názory, ať si to vyjasníte v klubu. Od toho je právě tady Poslanecká sněmovna. Jinak tady pak může vystupovat předseda klubu a my všichni můžeme jít někam ven, budeme hlasovat nakonec na dálku a tak si to můžeme úplně ulehčit. Díky.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, to byla faktická poznámka pana poslance Nachera. K faktické poznámce se hlásí pan poslanec Král.

 

Poslanec Václav Král: Jenom na dovysvětlení. Tady došlo k nepochopení i kolegy z vlastní strany. Samozřejmě vnímám faktické dopady nového zákona o odpadech do praxe a ty jsou skutečně katastrofální, s tím naprosto souhlasím, a proto varuji před salámovou metodou a vytrháváním jednotlivých právních aktů z kontextu. To jsme si nerozuměli, a na základě tady toho dnešního zákona, který tady pustíme, nebo nepustíme - uvidíme dál po hlasování - se může stát například to, že to není jenom o alternativách brček a kelímků a podobně, ale je to například i o třídění, respektive dotřiďování směsného komunálního odpadu.

Tady se někdo zaklíná rozpočty obcí a příjmy obcí z likvidace a ukládání komunálního odpadu, ale my se tady můžeme dostat k tomu - a skoro bych řekl, že se dostaneme - k tomu, že i jako velmoc ve třídění, tak jak tady zaznělo správně, fakticky vlastně nerecyklujeme, a to je výsledek naší práce. To znamená, téma, které tady například kolega Babka otevřel, například zálohování PET lahví a podobně, není možné odehrávat podle mého názoru pouze v zákonu o obalech, ale je potřeba se nad tím zamyslet i v rámci tady toho zákona.

Takže je to skutečně o koncepčním přemýšlení, a pokud to neudělá Ministerstvo životního prostředí, tak holt se o to budeme muset pokusit my ve výborech, a ještě jednou za podvýbor pro technickou ochranu životního prostředí slibuji, že se tomu budeme maximálně věnovat. Akorát mám obavu, že nemáme ten aparát, jako má Ministerstvo životního prostředí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. K další faktické poznámce se přihlásila paní poslankyně Fialová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Eva Fialová: Moc děkuji. Já jsem tady chtěla veřejně poděkovat panu kolegovi Královi, prostřednictvím pana předsedajícího, za to, že někdo má rozumný názor a je ochotný na logické bázi a s výsledky z praxe opravdu diskutovat, vést adekvátní diskusi a bavit se o tom, ať už ve výboru, nebo tady na plénu - a já mu fakt veřejně děkuji, že je někdo z ODS, kdo je ochotný se bavit, a ne nás jenom peskovat za to, jak tady k tomu přistupujeme. Děkuji mu moc za to ještě jednou.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. K další faktické poznámce je přihlášena zpravodajka, paní poslankyně Peštová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych chtěla na pana poslance Krále, prostřednictvím pana předsedajícího. Vy jste říkal, že to je v zákoně o obalech, ale i tento zákon pamatuje právě na recyklaci. To, co jste říkal ohledně recyklace PET, ten zákon na to pamatuje, takže do roku 2025 musí právě ti velcí nápojáři dát 25 % recyklátu zpátky do výroby, nebo respektive do výrobku, a postupně ta procenta stoupají až na 30 %. Proto se rozvířila ta krásná akce - pojďme zálohovat PET, protože se k tomu PETu nemůžou dostat, protože automobilový průmysl je přeplatí.

Takže místo toho, aby se domluvili, nebo místo toho, aby zaplatili za ten rPET víc, radši přijdou s akcí: Pojďme zálohovat. To je prostě jednoduchý. A což si myslím, že je také špatně. Ta otázka by tady měla být otevřená a myslím si, že bychom se k tomu měli postavit, protože říkám: Já jsem si to kdysi užila, ty semináře jsem prošla, takže ty různé reakce jsem slyšela od jednotlivých nápojářů. Ve své podstatě nadnárodní velké společnosti se potřebují k rPETu dostat, a nemají možnost se k tomu dostat. Je zbytečné, abychom to dávali jako povinnost a platili to jako stát. Tu možnost už teď mají, tak jestli chtějí zálohovat, tak ať si zálohují, ale za své, ale ne aby jim to platil stát, celou tu síť. O tom to celé je, o ničem jiném.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. To byla poslední faktická poznámka. S přednostním právem se hlásí paní ministryně. Paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně životního prostředí ČR Anna Hubáčková Děkuji. Já se omlouvám paní předsedkyni Schillerové, já jsem asi neporozuměla té otázce. Ale teď zpřesním svoji odpověď. Tento zákon, tato materie byla předložena vládě 24. 11. Jenom upozorňuji, že jsme ji nikdy nestáhli, naopak, já jsem apelovala na to, že je to problém, který musíme řešit, chceme řešit, a tak to vnímám i z diskuse, která tu je, že zájem na tom, to řešit, je. Samozřejmě je otázka, jakým ještě způsobem, co se může změnit, a to já bedlivě teď poslouchám, abych se připravila na další čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní ministryně. Další do obecné rozpravy je přihlášena paní poslankyně Balaštíková a připraví se paní poslankyně Dostálová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já začnu z trochu jiného soudku. Kritizuji vždycky takové nekoncepční kroky a mně vadí, že Evropská komise nám mnohdy nařizuje, přikazuje, zakazuje, ale nemá úplně koncepční řešení, mnohdy ta nařízení jdou proti sobě, a hlavně nám likvidují praxi a jsou kolikrát v praxi nerealizovatelná. A co mi vadí nejvíc, je nepružnost jejich rozhodnutí.

Současná doba, kterou já nazývám covidová, nám ukázala, že je to doba plastová. A lékaři jsou ti, kteří potřebovali plasty, a zaplať pánbůh, protože oni dlí nad zdravím občanů a dneska by oni bez těch plastů, a i my, vůbec nebyli schopni být. Takže si musíme položit otázku, že nebudeme moct úplně vyloučit všechny jednorázové plasty, tak jak do budoucna je plánováno, ze života, protože nemáme alternativu, co za to.

A teď se vrátím k tomu, co je vždycky mé téma, to je zemědělství, potravinářství. Já jsem v minulém období pořádala několik... nebo dvě konference, Plastové obaly v potravinářském průmyslu a Jednorázové plasty. Kolegové, kteří tady mluvili přede mnou, mají pravdu. Ano, my musíme s tím něco udělat, měli bychom se tím zabývat, a já myslím, že potravináři jsou na to i připraveni a hledají alternativy. Ale oni je nemají. A já, když jsem se zabývala, zda výzkum pracuje na tom, abychom měli do čeho ty věci balit, abychom mohli tedy přistoupit k tomu, tak vlastně nikdo ve světě nic nenabízí. A když potom začneme postupovat, paní ministryně, dále, prostřednictvím pana předsedajícího, tak já se ptám, když to zakážeme, tak ale vždycky nám musíte dát, co uděláme dalšího, do čeho to dáme. Kam s tím půjdeme? A určitě bych chtěla, aby tady mělo Ministerstvo zdravotnictví a lékaři výjimku, aby byli i oni ti, kteří mají nejvyšší právo rozhodovat o tom, co to je, protože oni dlí nad lidským životem, a to bych byla ráda, aby byl tento resort vyslyšen, protože jsem je přizvala i k té konferenci a oni byli velmi rádi, protože říkají: S námi se úplně nemluví, přitom bychom měli být ti, kteří do toho hovoří nejvíce.

Samozřejmě říkám, že cirkulární ekonomika je správně, recyklace je správně, musí tady to všechno být. Ale musím se také jako trochu ekonom zeptat: investovali jsme nemalé finanční prostředky do vývoje plastů, do různých inovativních materiálů, strojů, a teď to na mě působí, že to je vlastně zmařená investice, že někdo v minulosti velmi špatně rozhodl, protože teď tohleto všechno budeme likvidovat a tím, že dáme nějaká nařízení i potravinářům, tak budeme mařit i jejich investice, co se týká v oblasti balení potravin. A já se musím ptát, kdo to zase všechno zaplatí, a zase se vrháme do další oblasti, která nebude stát malé prostředky. Neříkám, že nejsou správně vynaložené, ale budou to velké prostředky, a ti lidé samozřejmě mají obavy a ptají se: Kdo nám to zaplatí? Protože tyhlety lidi už prostě nebaví neustále investovat do dalších nařízení, když nemají jistotu, že ještě neumoří splátky na nějaké zařízení, a už přichází nové, které jim vlastně způsobem znehodnotí investici, a ta ještě ani není hospodářsky vypořádána.

A já si myslím, jestli by, paní ministryně, prostřednictvím pana předsedajícího, nebylo možné zamyslet se i nad tím, že bychom vašimi ústy promluvili k jiným zemím v EU, abyste se zabývali, proč máme vlastně ty problémy s plasty. Ono je to především o nezodpovědném chování spotřebitelů, kteří po využití jednorázového plastového výrobku nerespektují způsob jeho likvidace a neodkládají ho do komunálního odpadu, tím samozřejmě způsobují velké, opravdu velké problémy a velkou měrou ohrožují samozřejmě životní prostředí, a tím i životy zvířat a lidí. Slyšeli jsme tady mé předřečníky, jak je znečištěno moře jednorázovými plasty, a není to o ničem jiném, jak o nezodpovědném chování lidí. Zda by opravdu některé prostředky neměly jít do edukace a neměli bychom se zabývat tím, že vychováme zodpovědné chování, protože já si myslím, že pořád jenom zákaz, trest, pokuta, nařízení, že to úplně není správný nástroj. A vidím i to, jak tady ty organizace bojují, a je to zase nátlak na zbytek veřejnosti a je to manipulace s tím, ale hlavně si nikdo neuvědomuje, že to, prosím pěkně, stojí peníze a jsou to veřejné peníze, jsou to peníze nás všech. Myslím si, že tady by se měla Evropská komise zamyslet, i europoslanci, hovořit o tom, aby ta nařízení šla v souladu i s ekonomikou.

Slyšela jsem tady samozřejmě potom kolegu starostu, který řekl, že je to problém v realizační praxi. Já si myslím, že je správné dávat si vysoké cíle, ambiciózní cíle, ale nesmí to být cíle nereálné, a hlavně nesmí to být cíle, které jsou v praxi nerealizovatelné, protože opravdu mnohdy my v zápalu jakési záchrany čehosi nemyslíme na ty, na které to potom prosím dopadá, a v podstatě že oni by chtěli samozřejmě vyhovět tomu nařízení, ale ono to ani nejde, takže dochází k nějakým porušováním, a pak se ani nedivme, že jsme předmětem - politici - že jsme předmětem kritiky ze strany těch, kterých se to týká, protože v politickém boji chceme vyhrát, chceme ten zákon schválit, ale zapomeneme, že musíme především mluvit vždycky s těmi, kterých se to nejvíce týká, a to jsou ti, kteří uvádějí tyhle výrobky na trh, kteří je i potřebují, aby jakýmsi způsobem k nám třeba tu potravinu, hygienicky zabalenou, zdravotně bezpečnou a pak i nezávadnou dopravili, ale abychom občanům i řekli, jak musí s tímhle obalem potom naložit a co se dál musí stát, aby ti, kteří potom pracují s komunálním odpadem, s tím neměli víc problémů než užitku. Je krásné, že jsme třetí zemí, která má největší třídění, ale už se možná ani neptáme, jak se s tím perou zástupci v komunální politice a jestli je to vůbec pro ně ještě únosné.

Kolegyně tady hovořila o problému, který vznikl v kanalizační síti v Londýně. Londýn už se třikrát potýkal s takovým problémem, že skutečně nerozpustné tuky ucpaly kanalizační síť a do toho tukového špuntu se dostaly nerozložitelné plasty, které potom způsobily neprůchodnost kanalizačního systému. Možná Londýn, protože ta ucpávka byla obrovská, byla velká jako autobus, tak se o tom psalo.

Ale já vám mohu říct, že s tuky a s tím, že naši občané zkrátka do kanalizační sítě vypouští věci, které tam nepatří a které způsobují potom právě tyhlety věci, pak zase bojují starostové, protože většinou jsou oni správci kanalizační sítě, a já musím myslet i na ty obce, které mají malé rozpočty, protože oni s velkou hrůzou udělají nějakou čovku a pak jim takovéto nelidské chování jejich vlastních občanů způsobí problémy. Samozřejmě, viník se nikdy potom nenajde, protože kdo byl ten, kdo nakonec způsobil, že se to opravdu ucpalo? A já musím říct, že jsem se s tím potýkala, protože jsem byla radní pro životní prostředí na kraji, takže se ti starostové na mě obraceli, a když potom tyhlety věci řešili, největší problém byl vyvázání nerozložitelných látek z kanalizační sítě.

Takže já bych vás jenom v závěru svého vystoupení chtěla, paní ministryně, požádat, prostřednictvím pana předsedajícího, zda byste na Radě ministrů pro životní prostředí prosím promluvila i o té otázce, jak tahleta nařízení dopadají do komunální politiky, jestli se skutečně myslí na to, zda závazky, ke kterým jsme potom nuceni přistoupit, jsou realizovatelné v praxi a zda se opravdu dělají studie na celé území, do kterého tato nařízení dopadají.

Protože samozřejmě ano, já neříkám, že tímto nezačneme chránit životní prostředí, ale moje poslední žádost k vám je, abychom si uvědomili, že Evropa je ten nejmenší znečišťovatel ve světě. A Evropa, pokud nezačne vyjednávat s ostatními, kteří ještě ani nezačali - nezlobte se na mě, ale když jsem se třeba dostala do zahraničí, tak jsem trochu postižená, dívám se, jak to tam oni řeší, jak to tam oni mají - my opravdu ten svět nespasíme. Evropa chce zachránit svět, ale myslím si, že Evropa by měla především zachránit sebe. Děkuji vám. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju paní poslankyni. Další je do obecné rozpravy přihlášena paní poslankyně Dostálová. Paní poslankyně, máte slovo. Zatím jste poslední přihlášená do obecné rozpravy.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, musím říci, že jsem si dneska docela se zájmem poslechla celou tu debatu. Já jsem možná opravdu otevřela příslušnou evropskou směrnici a ono je možná dobré se podívat nejenom na samotnou směrnici jako takovou, ale na preambule, to znamená odstavce, které vedly Evropskou komisi k tomu, přijmout tato opatření.

První, co bych chtěla říci a co považuju za velmi důležité, je, že se podívejte, kdy byla ta směrnice schválena - dne 5. června 2019, to jest doba necovidová. Je logické, že k tomu přistoupily všechny státy, protože to je určitě krok správným směrem. Ale moje polemika je dneska skutečně o tom, zda máme v tomto pokračovat, když víme, že nám to bude dělat v České republice obrovské problémy. Já jsem se tady podívala například na článek 12, který definuje... nebo odstavec 12, který definuje, co to vůbec je plastový výrobek na jedno použití. Zaujala mě věta, čtu doslova: "Vlhčené ubrousky pro osobní hygienu a použití v domácnosti by měly rovněž spadat do oblasti působnosti této směrnice, zatímco vlhčené ubrousky pro průmyslové účely by z ní měly být vyňaty." Takže co tedy? Takže vlastně celá ta směrnice je o tom, že já jako osoba nebudu moct skoro nic, a v podstatě v době hygienických, velmi tvrdých hygienických předpisů se na mě budou vztahovat tato velmi přísná opatření a zákazy, al průmyslu se to nedotkne? A není ten průmysl vlastně daleko větším znečišťovatelem, než je občan sám jako takový?

Znovu tady musím připomenout -protože my se tady bavíme o tom, že jedno z nejpostiženějších odvětví celé pandemie je cestovní ruch a pohostinství - a tady bych chtěla znovu připomenout: za plastové výrobky na jedno použití se považují například nádoby na potraviny používané pro rychlé občerstvení nebo krabice na jídlo, sendviče, wrapy a saláty se studeným nebo teplým jídlem či potravinové nádoby obsahující čerstvé nebo zpracované potraviny, které nepotřebují další přípravu, jako je ovoce, zelenina či dezerty. Naopak mezi nádoby na potraviny, které se nemají pro účel této směrnice považovat za plastové výrobky na jedno použití, jsou nádoby na potraviny se sušenými potravinami nebo potravinami prodávanými za studena, které vyžadují další přípravu. Já se ptám, a řekla to tady velmi správně moje předřečnice, kolegyně Balaštíková, co to bude to pohostinství stát. Nejsme náhodou v situaci, že bychom jim měli maximálně finančně ulehčit, pomoci a tak dále? Je opravdu nutné se teď, v této době, bavit o těchto věcech? Podle mě je potřeba se podívat na tu směrnici z toho úhlu pohledu, že není dořešeno hospodářské odvětví, jako je například pohostinství, cestovní ruch nebo zdravotnictví. Dovedete si představit, že lidé na těch odděleních, kteří se starají o pacienta, a nemusí to být jenom covidoví pacienti, jakýkoliv pacienti, jim budou dávat pít čaj z papírového brčka? Dovedete si to vůbec v reálu představit? Já si to představit nedovedu, a proto si myslím, že bychom se mohli opravdu všichni podívat na směrnici jako takovou, protože ta směrnice má v preambuli článek 34 a článek 34 říká: Je vhodné umožnit členským státům, aby se rozhodly, že určitá ustanovení této směrnice provedou prostřednictvím dohod mezi příslušnými orgány a dotčenými hospodářskými odvětvími, budou-li splněné některé požadavky.

Chápu tedy správně, že bychom buď měli tento zákon teď neprojednávat a samozřejmě vyslat signál Evropské komisi, že to není vhodná doba na projednání tohoto zákona, anebo maximálním způsobem natáhnout lhůty projednávání ve výborech, abychom se dostali za nejkritičtější dobu a nedostali jsme se do nějaké rychlé implementace, ke které nás samozřejmě Evropská komise potáhne.

Rozhodně nechci nějak zdržovat, ale pokud se tady bavíme, a to jsem vlastně vyjmenovala jenom ty další věci, ještě mě v té směrnici zaujalo, že se hovoří o znečištění pláží Unie. No tak dobře, samozřejmě, znečištění pláží a moří je určitě významný impulz k tomu, abychom s tím něco dělali, ale znova říkám: Pojďme stát nohama na zemi. My teď musíme maximálně zabezpečit všechna opatření, která samozřejmě stanovuje i vláda vůči občanům, vůči podnikatelům a tak dále, a vyslat teď signál ze Sněmovny, že prostě jdeme cestou, že jim všechny tyto hygienické standardy zrušíme, nebo je budeme nahrazovat nějakými recyklovatelnými věcmi, které samozřejmě ve finále budou stát daleko více peněz.

Tak si myslím, že toto není krok správným směrem, a proto bych chtěla moc paní ministryni požádat o to, zda by skutečně byla vůle k tomu, abychom to projednávání buď přerušili, anebo skutečně lhůty ve výborech maximálně natáhli. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji paní poslankyni Dostálové. Je poslední přihlášená do obecné rozpravy. Chci se zeptat, jestli má ještě někdo zájem se do obecné rozpravy přihlásit? Nikoho nevidím, že by tuto ambici měl, proto obecnou rozpravu končím.

A poprosím o závěrečná slova, je-li o ně zájem. Paní ministryně, máte zájem o závěrečné slovo? Paní zpravodajka má zájem o závěrečné slovo? Není tomu tak.

V obecné rozpravě nezazněl návrh na vrácení nebo zamítnutí zákona. Paní zpravodajka mi to určitě potvrdí, že tyto návrhy nepadly, čili se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Pan poslanec Nacher? Ne, nehlásí se.

Zaznamenal jsem žádost o vaše odhlášení, tak vás všechny odhlásím a poprosím vás, abyste se svými identifikačními kartami znovu přihlásili.

Počkáme ještě chvilinku, než přijdou kolegové z předsálí. Počet poslanců se ustálil, a přistoupíme tedy k hlasování.

 

Znovu zopakuji, že budeme rozhodovat o přikázání garančnímu výboru a že organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru. Nezaznamenal jsem jiný návrh na garanční výbor, tedy přistoupíme k hlasování.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Aby stiskl tlačítko a zvedl ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 72 bylo přihlášeno 145 poslanců, pro hlasovalo 144, proti žádný. Návrh byl přijat a jako garanční výbor jsme určili výbor pro životní prostředí u tohoto tisku.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh jinému, dalšímu výboru. Hlásí se někdo, kdo chce navrhnout další výbor k projednání? Pan poslanec Králíček.

 

Poslanec Robert Králíček: Já bych navrhoval další výbor hospodářský, k projednání hospodářskému výboru.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano. Vidím další přihlášky. Pane poslanče, prosím?

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo. Já bych navrhl zdravotní výbor.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Zdravotní výbor, ano. Je tu ještě jeden návrh na doplnění výboru k projednání. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Karel Tureček: Ano, já vzhledem k tomu, že se to dotýká oblasti vodovodů a kanalizací a dále oblasti potravinářského průmyslu, navrhuji zemědělský výbor.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Zemědělský výbor zazněl jako další. Ještě se hlásí někdo, aby navrhl alternativní výbor k projednání? Nikoliv. Já to shrnu. Máme návrhy na hospodářský výbor, zdravotní výbor a zemědělský výbor. O všech těchto návrzích budeme hlasovat.

 

Dám hlasovat o návrhu na projednání předloženého tisku v hospodářském výboru.

Zahajuji hlasování a mám tady... Zahájil jsem už hlasování, hlasování (73) považuji za zmatečné. Ukončuji hlasování. Je tady faktická poznámka pana místopředsedy Bartoška. Ne, tak to byl omyl. (Pobavení.) Další faktická poznámka je tu, pan poslanec Flek. Také se pravděpodobně spletl při hlasování.

 

Takže budeme hlasovat znovu o přikázání k projednání v hospodářském výboru.

Zahajuji tedy hlasování a ptám se, kdo je pro, aby byl předložený návrh projednán v hospodářském výboru? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 74 bylo přihlášeno 148 poslanců, pro hlasovalo 72, proti 7. Návrh byl zamítnut, čili hospodářský výbor nebude projednávat tento návrh zákona.

 

Další budeme hlasovat o projednání ve zdravotním výboru.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro to, aby předložený návrh projednal zdravotní výbor? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 75 bylo přihlášeno 148 poslanců, pro bylo 72, proti 6. Návrh byl zamítnut, čili ani zdravotní výbor nebude předložený tisk projednávat.

 

A poslední návrh byl na projednání předloženého tisku v zemědělském výboru.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, aby předložený návrh projednal výbor zemědělský? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 76 bylo přihlášeno 148 poslanců, pro hlasovalo 73, proti 8. Návrh byl zamítnut.

 

Žádný další návrh na výbory jsme neměli, čili konstatuji, že jsme tisk, respektive návrh zákona, poslali jenom garančnímu výboru, a to sice výboru pro životní prostředí. Dál konstatuji, že v obecné rozpravě byl předložen návrh na prodloužení lhůt, a sice o 20 dnů na 80 dní. Nicméně hlásí se paní zpravodajka, tak jí dávám slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych ještě ráda zareagovala na to, jak se to rozřazovalo do jednotlivých výborů. Bedlivě jsem poslouchala celou debatu a slyšela jsem tady apel na to, že bude přikázáno výborům a diskuse tam proběhne. Teď jste ukázali úplně něco jiného, takže nerozumím tomu, proč jste se k tomu takto vyjadřovali! (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za vaše vystoupení.

 

A jak jsem říkal, budeme rozhodovat ještě o jedné věci, a sice o prodloužení lhůty na projednání ve výboru, a sice tu padl návrh na prodloužení o 20 dní na 80.

Čili já zahájím hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 77 bylo přihlášeno 152 poslanců, pro hlasovalo 135, proti 1. Návrh byl přijat a já konstatuji, že jsme prodloužili lhůtu na projednání výboru o 20 dní na 80.

 

Zeptám se paní zpravodajky, jestli jsme se vypořádali se vším v prvním čtení v rámci předloženého návrhu. Ano, čili končím projednávání bodu číslo 42.

 

Máme čtyři minuty do druhé hodiny. Jako další bod programu je bod číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.