Úterý 15. února 2022, stenozáznam zahájení jednacího dne schůze

(Schůze zahájena v 14.00 hodin.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 9. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás na ní vítám.

Aby byla zaznamenána naše účast, tak vás nyní všechny odhlásím a požádám, abyste se opětovně přihlásili svými identifikačními kartami, případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní. (Silný hluk v sále.) Poprosím vás, dámy a pánové, o ztišení.

Organizační výbor Poslanecké sněmovny stanovil návrh pořadu 9. schůze Poslanecké sněmovny dne 3. února tohoto roku. Pozvánka vám byla rozeslána elektronickou poštou v pátek 4. února tohoto roku.

Nyní bychom měli přistoupit k určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili poslance Oldřicha Černého a poslance Toma Philippa. Táži se, zda má někdo jiný návrh?

 

Vzhledem k tomu, že nikoliv, zahajuji hlasování o tom, abychom určili pány poslance Oldřicha Černého a Toma Philippa ověřovateli této schůze.

Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

hlasování číslo 1 bylo přihlášeno 148 poslankyň a poslanců, z nich 143 pro, 0 proti. Návrh byl tedy přijat.

 

Konstatuji, že jsme ověřovateli 9. schůze Poslanecké sněmovny určili poslance Oldřicha Černého a poslance Toma Philippa.

Sděluji, že do zahájení schůze požádali o omluvení své neúčasti na jednání tito poslanci: Babišová Andrea - zdravotní důvody, Bělobrádek Pavel - zdravotní důvody, Jáč Ivan - zdravotní důvody, Knechtová Lenka - zdravotní důvody, Kobza Jiří - taktéž zdravotní důvody, Kučera Michal - zdravotní důvody, Volný Jan - zdravotní důvody, Vomáčka Vít - osobní důvody, Vondrák Ivo - od 21 hodin do půlnoci ze zdravotních důvodů, Wenzl Milan - zdravotní důvody.

Z členů vlády se z dnešního jednání omlouvají: pan Bek Mikuláš od 14 hodin do 24 hodin z pracovních důvodů, Blažek Pavel od 14 hodin taktéž do 24 hodin z pracovních důvodů, Gazdík Petr z pracovních důvodů, Jurečka Marian - rodinné důvody, Langšádlová Helena od 14 do 19 hodin z pracovních důvodů, Lipavský Jan ze zdravotních důvodů, Nekula Zdeněk z pracovních důvodů, Síkela Jozef z pracovních důvodů a Šalomoun Michal z rodinných důvodů.

Ještě jednou vás, dámy a pánové, požádám o ztišení.

O slovo mě požádal pan poslanec Jan Farský, tímto mu jej před zahájením našeho programu uděluji. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, po jedenácti letech ve Sněmovně před vás už předstupuji jen s jedním tématem. Než se vyslovím, tak mi ještě dovolte, abych vám všem poděkoval. Děkuji úplně všem, ale výrazně bych chtěl poděkovat těm, kteří těch jedenáct let ve Sněmovně mně dali smysl tím, že jsme tady mohli spolupracovat na regulaci hazardu, že jsme mohli prosadit registr smluv, že jsme mohli omezit dluhové otrokářství nebo že jsme přidali pátý týden dovolené vedoucím mládeže. Poděkovat chci úplně všem, protože každý rozhovor, každá debata byly obohacující, každá byla zkušeností a stála za to. Takže děkuji vám.

Chtěl bych vládě, která je v lavicích za mnou, moc popřát, ať se jí daří, ať je úspěšnou vládou, protože věřím tomu, že když bude úspěšnou vládou, budou to úspěšné roky i pro Českou republiku. Nemá to jednoduché, protože část složitostí a problémů zdědila, část přichází nanovo.

Jedním z problémů, které se objevily nanovo, jsem se stal i já, a já prostě této vládě přeji maximální úspěch a přišlo mi škoda, že bych její práci zatěžoval a komplikoval tím, že bych jí starosti přidělával. Proto jsem se rozhodl, že budu rezignovat na poslanecký mandát. Tímto se také podle článku 24 ústavy vzdávám mandátu poslance této Sněmovny.

Já vám všem děkuji, přeji vám mnoho úspěchů, životních, politických, ať se vám všem daří a ať co možná fungujete jako zákonodárný sbor, který odvádí dobrou práci pro prospěch České republiky. Hodně štěstí! (Potlesk v sále. Poslanci na pravé straně sálu povstali.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Myslím, že mohu i jménem ostatních vám popřát, pane kolego, teď už tedy bývalý kolego, hodně úspěchů a štěstí, ať se vám daří.

Nyní přistoupíme ke stanovení pořadu 9. schůze, jehož návrh je uveden na pozvánce. Ještě než přistoupíme k návrhům, které byly předneseny na grémiu, konstatuji, že Senát postoupil Poslanecké sněmovně dne 11. února tohoto roku návrh zákona, kterým se mění zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 4/2022 Sb., a zákon č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19, sněmovní tisk 127/2, zamítnutý Senátem. Podle § 97 odst. 3 jej předsedkyně Poslanecké sněmovny na nejbližší schůzi předloží Sněmovně, aby o něm hlasovala znovu, a to nyní činím. Konstatuji, že příslušné zákonné lhůty jsou splněny, a od úterý 15. února 2022 lze sněmovní tisk projednat.

Nyní návrhy z grémia.

Jako první zaznívá návrh zařadit nové body. Budou to body: Návrh Pravidel hospodaření poslaneckých klubů pro rok 2022, sněmovní dokument 353; Žádost o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny k trestnímu stíhání poslance Andreje Babiše; Žádost o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny k trestnímu stíhání poslance Bohuslava Svobody; Návrh časového harmonogramu projednávání vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2022 v Poslanecké sněmovně a jejích orgánech; Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2022, sněmovní tisk 144, prvé čtení.

Za druhé navrhujeme následující postup projednávání: Žádost o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny k trestnímu stíhání poslance Andreje Babiše a Žádost o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny k trestnímu stíhání poslance Bohuslava Svobody projednat jako první a druhý bod této schůze. Návrh pravidel hospodaření poslaneckých klubů pro rok 2022, tedy sněmovní dokument 353, zařadit do bloku Zprávy, návrhy a další. Návrh časového harmonogramu projednávání vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2022 v Poslanecké sněmovně a jejích orgánech a Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2022, tedy sněmovní tisk 144 v prvém čtení zařadit pevně na pátek 18. února jako první a druhý bod.

V souladu s naším jednacím řádem máme v návrhu pořadu 9. schůze zařazen bod 105, což jsou odpovědi členů vlády na písemné interpelace. K dnešnímu dni, ke 14. hodině, však není tento bod naplněn, a nebudeme se jím tedy zabývat.

Navíc ještě sděluji organizačně, že ve středu 16. 2. po 14. hodině dáme prostor pro jednání rozpočtovému výboru a dále dle vývoje jednání.

To je z mé strany vše za dohodu z grémia. Paní poslankyně, páni poslanci, nyní vás prosím, abyste se případně k návrhu pořadu vyjádřili vy. O slovo se již písemně přihlásil s přednostním právem pan předseda Tomio Okamura, tudíž má slovo jako první. Vnímám další přihlášky. Pan předseda Okamura má slovo. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Jenom bych poprosil o klid, jestli můžu.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ano, já bych také poprosila o klid, vážené dámy a pánové. Prosím, nechme pana předsedu přednést jeho návrh.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, za naše hnutí SPD tady budu navrhovat řadu bodů na změnu programu schůze této Sněmovny. Já bych to na úvod krátce zdůvodnil, protože vláda tady tlačí jako svoji prioritu, tlačí tady takzvaný pandemický zákon a chtějí to jako první bod - to chcete, tahleta pětikoalice Petra Fialy, na první bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny - ale my jako SPD vidíme priority jinde. Proto tady navrhneme jménem poslaneckého klubu SPD řadu návrhů na změnu programu schůze Poslanecké sněmovny, protože pro SPD jsou prioritou slušní lidé, podpora slušných lidí, aby měli slušní lidé více peněz, bezpečí a spravedlnosti, a my nesouhlasíme s prioritami, které má vláda Petra Fialy, který tady za mnou, teď pan premiér se postavil, protože když se podíváte na uplynulý měsíc, vy jste u vlády pár týdnů, tak v podstatě jedinými vašimi prioritami, které tady vidíme, je protlačit pandemický zákon, kterým chcete omezit další ústavou garantovaná práva a svobody občanů, chcete omezit tato další práva a svobody občanů od 1. března, takže - a k tomu se ještě dostanu - zatímco evropské země rozvolňují a vrací se do normálního života postupně, tak vaše jedna z hlavních starostí je, jak protlačit pandemický zákon, kterým byste ještě omezili další práva a svobody občanů. No a s tím my samozřejmě nemůžeme souhlasit, s tím my nesouhlasíme, protože pro SPD je prioritou například řešení zdražování. Vaše vláda - a pan premiér raději odešel, protože už jsem se ho tady na to ptal z očí do očí minule, že pan premiér osobně sliboval, že předložíte plán na vyřešení zdražování do konce prosince. Byla to lež, nepředložili jste nic a občané dostávají drahé složenky, všechno se zdražuje, plyn, elektřina, potraviny, ale vláda nenabízí pomoc. Takže vaší jednou z hlavních priorit, které jsme tady za poslední měsíc viděli, je, že chcete protlačit pandemický zákon, kterým chcete omezit další ústavní práva a svobody občanů.

Další vaší prioritou, která tady je, a s tím opravdu taky nesouhlasíme - že je to priorita, která by měla být priorita pro občany České republiky - je, že chcete protlačit korespondenční volbu. To už tady bylo, ten zákon. Ještě že SPD udělalo kroky v souladu s jednacím řádem a zabránili jsme tady projednávání alespoň v lednu, protože vaší koalici klesají preference - podle průzkumu, který jsme viděli, a odvysílala ho i televize Nova, vaší koalici důvěřuje již pouze 26 % občanů. Strmě klesá podpora vaší koalice a vy se bojíte, že už neuspějete ve volbách, proto chcete změnu způsobu voleb v České republice, která navíc umožňuje manipulace a podvody. To jsme viděli v Rakousku, že kvůli problému s korespondenční volbou se opakovalo druhé kolo posledních rakouských prezidentských voleb, ve Francii dokonce korespondenční volby zrušili. To je vaše druhá starost.

Takže za prvé chcete omezovat práva a svobody občanů, přestože tady žádné podmínky - ani není k tomu žádný důvod, ale vaše je to jediná starost nebo jedna z hlavních starostí. Druhá věc je, co tady navrhujete, je korespondenční změna na korespondenční volby, přičemž všichni víme, že občané v zahraničí již hlasovat dneska můžou na zastupitelských úřadech, a pakliže je pro někoho prioritou, že dlouhodobě žije v zahraničí a nežije tady s námi v České republice, tak bych očekával, že jeho prioritou, pakliže by chtěl volit, tak si zajede na ten zastupitelský úřad, i kdyby to mělo být dál.

A vaší třetí prioritou, která tady je, a my s tím taky nesouhlasíme, a proto tady budeme navrhovat opravdu změny pořadu schůze - byť to, co teď řeknu, není na programu schůze, ale dokresluje to tu celou situaci - je, že na konci ledna paní ministryně životního prostředí Hubáčková vyhlašuje soutěž o národního ptáka v souladu s vaším programovým prohlášením. Takže tam vrháte energii, tam vrháte veřejné peníze - nemám nic proti ptákovi, ale určitě to nemůže být vaše zásadní priorita hned zkraje, když je tady potřeba vyřešit zdražování. Takže vy tady vyhlašujete soutěž o národního ptáka a teď tady slyšíme ve veřejném prostoru diskuse, kterými odvádíte pozornost, místo abyste vyřešili zdražování, a to řešit nechcete. Jestli to má být sokol, mnozí občané píšou, že na vaši vládu by se spíše hodila straka, nebo že to má být orel a podobně.

To znamená, já si myslím, že odvádíte pozornost úplně někam jinam. Myslím, že je to nejslabší vláda od roku 1989, protože zvláště v tom kontextu, že vy jste slibovali už rok - je to rok, je únor - už je to déle než rok, co jste tady začali veřejně slibovat, že jste připraveni programově i personálně vyřešit a že budete řešit i to zdražování a další věci, a nemáte připraveno vůbec nic. Vůbec nic! A teď ještě kvůli vám, dokonce kvůli vám jsme v rozpočtovém provizoriu, kdy resorty nemohou ani dostatečně investovat, přitom se z krize potřebujeme proinvestovat. Protože jste zase obelhali voliče, že jste před volbami říkali, že jste připraveni, a vy jste ale neměli připraveny ani pozměňovací návrhy k rozpočtu, vy jste neměli připraveno vůbec nic. Takže jsme tady v rozpočtovém provizoriu, dva měsíce vám trvá - k tomu se ještě dostanu - dva měsíce vám trvá, to také bude jeden návrh na změnu programu schůze, abychom to prodiskutovali tady - dva měsíce vám trvá, než něco vyplodíte, protože jste nic připraveného neměli, a občané samozřejmě kvůli vaší neschopnosti trpí.

No, ono neschopnost... Vy jste schopní, protože už jste si stačili vytvořit tři nová místa ministrů navíc, protože jich bylo patnáct, teď je jich tady osmnáct, protože jste v pětikoalici, no a holt je potřeba více korýtek, protože holt jich bylo málo pro pět politických stran, tak tady sedíte dokonce ve dvou řadách ve Sněmovně, to jsem ještě nezažil, protože se už ani nevejdete. Ale tam jste si přidali 70 milionů korun, přitom ještě v prosinci jste slibovali - nebo to bylo v listopadu - jste v médiích lhali, že nová místa tří ministrů nebudou žádný vícenáklad navíc pro veřejnou pokladnu. A najednou vidíme, bum, 70 milionů navíc, aby tři nepotřební ministři měli aparát pro politicky zasloužilé spolupracovníky.

No, je to opravdu děsivé, ty vaše priority. Proto tady o tom hovořím, že SPD tady představí priority jiné, které si představujeme, abychom tady řešili.

No a v neposlední řadě, a to také zmíním ještě ohledně návrhu bodů, které tady navrhnu, chcete ovládnout Českou televizi a Český rozhlas. Chcete politicky ovládnout Českou televizi a Český rozhlas! Normální politický puč, kdy v podstatě chcete teď, plánujete odvolat celou Radu České televize a Českého rozhlasu a dosadit si tam pouze lidi, kteří vám jdou politicky na ruku. To je neuvěřitelné, to je totalita. To je tak nedemokratické jednání, které vy tady chystáte, že k tomu v podstatě - já jsem věděl, že to nebude, ta vaše vláda, nic moc, a já jsem - tak on vlastně premiér Petr Fiala měl pravdu, protože on sliboval změnu, Petr Fiala sliboval změnu, ale občanům neřekl, že to bude změna k horšímu, to už zamlčel. A teď vaši voliči nestačí často zírat, protože řada z nich nás oslovuje kvůli pandemickému zákonu, protože prostě ten zákon nechtějí. Dokonce, jak víme, pandemický zákon, váš vládní zákon, nechtějí ani vaši vlastní senátoři. To znamená, vznikl rozkol ve vládě, kdy vláda pár týdnů po volbách už nemá podporu ani u svých vlastních senátorů. A to je opravdu na demisi, protože problém je, že vy si myslíte, že to je v pořádku. Ale ono by to bylo v pořádku, kdybyste si to dělali někde v privátní firmě, ale to vy si z toho začínáte dělat - pro sebe do kapes ano, ale na občany už čas nezbývá. Ale není to v pořádku, když občanům chodí drahé složenky, všechno se zdražuje, občané nemají čas a potřebují vládu, která bude mít podporu, a bude to řešit. Takže ovládnutí České televize a Českého rozhlasu, které tady chystáte pod zástupnými důvody, to je opravdu snad nejtěžší úder, nejtěžší úder vůbec svobodě a demokracii, jeden z nejtěžších úderů svobodě a demokracii od roku 1989.

Já jsem o tom dneska mluvil, o tom, co děláte, s naším poslancem SPD Jaroslavem Baštou, který je, jak známo, jediným signatářem Charty v této Poslanecké sněmovně a je také jediným politickým vězněm a disidentem v této Poslanecké sněmovně. Jaroslav Bašta mi před chvílí říkal na obědě, že se skutečně tady vrací totalita s vaší vládou, a není tady jiného člověka ve Sněmovně, který by to mohl posoudit tak jako Jaroslav Bašta, který byl ve vězení za své politické názory v sedmdesátých letech a je signatářem Charty. Takže když už taková osobnost, bývalý velvyslanec České republiky na Ukrajině, bývalý velvyslanec České republiky v Rusku, exministr a disident, statečný člověk, toto řekne po třiceti letech při nástupu vlády hnutí ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů, já si myslím, že to není vůbec, vůbec to není k smíchu. Vůbec to není k smíchu, kam vy nás během několika týdnů, kam s vámi tady, s tou vaší vládou, kam Česká republika kráčí. Je to opravdu velký zdvižený prst a já myslím, že byste se měli trošku - tady vláda Petra Fialy, který už mezitím odešel, protože se mi nechce dívat do očí - no, vy se tady smějete, vládní koalice, ale pan premiér, jak jsme si všimli, je vždycky schovaný v tom svém kamrlíku tady v přízemí, dvojčlenná... (Nesrozumitelné poznámky z lavice před řečnickým pultem, poslanec Okamura se otáčí za sebe.) Tady nesedí za zády, co tady vykládáte. (Z pléna: ... že se nemůže dívat do očí). Já nevím, vy asi přes ten pultík nevidíte, že váš premiér tady nesedí, pane poslanče.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Prosím, abyste z lavic nepokřikovali.

 

Poslanec Tomio Okamura: Ano, přesně, nepokřikujte na mě (Smích v jednacím sále.), protože poslanec mluví na mikrofon a já splňuji jednací řád, zákon o jednacím řádu, já na mikrofon mluvím, vy nemluvíte. Takže tady musím pochválit paní předsedající, paní předsedkyni, že si správně vyložila jednací řád. No, konečně aspoň jedna pochvala. (Smích v levé části jednacího sálu.) Tak, co jsem to chtěl říct: možná po mých upozorněních z minulosti jste zpřesnili svoji práci ve vedení Sněmovny, a to je dobře. To je dobře.

Tak, zpátky k tématu. Takže pan premiér totiž ve skutečnosti tady je ve Sněmovně, já už jsem si toho všiml v minulosti, ale byla mu vyhrazena kancelář tady v přízemí. Poznáte to podle toho, že je tam ta dvojčlenná ochranka před ní, a on tam je, on tam sedí, ale nemá odvahu sedět tady, aby nebyl vystaven přímé názorové konfrontaci. A to je to zajímavé na celé té věci, jo? Samozřejmě že tady je, protože neví, kdy se bude hlasovat o pandemickém zákonu, který vy jste dali - chcete dát - jako první do programu, ale nechce být tady ve Sněmovně, protože prostě to psychicky nezvládá, aby tady přímo se konfrontoval a přímo tady sledoval politickou názorovou konfrontaci. Politickou názorovou konfrontaci, žádnou jinou. Takže o to je to více tristní, že ani tady není odvaha z vlády se přímo podívat z očí do očí a vysvětlit si ty věci jako chlap s chlapem, názorově, kouknout se do očí a vnímat vzájemné názory, názorově, demokraticky, v souladu s jednacím řádem, zákonem o jednacím řádu Sněmovny.

A teď samozřejmě, protože vy tady v podstatě chcete navrhovat a prosazujete tyto čtyři priority, jak jsem říkal, chcete další omezení práv a svobod občanů od 1. března, chcete zavádět korespondenční volby, protože se bojíte, že už neuspějete ve volbách, proto je chcete ovlivnit, a vaši kandidáti, proto vám nevyhovuje stávající systém. My v SPD problémy s preferencemi nemáme, jako mají třeba Piráti, TOP 09 nebo KDU-ČSL, kteří jsou buď pod 5% hranicí, nebo balancují na 5% hranici. Takže třeba to tak někdy bude, ale teď to tak není, to nevíme. Uznávám, že politika je vrtkavá, jednou nahoře, jednou dole. To říkám upřímně a nikdo nevíme, jak to bude za čtyři roky, pochopitelně. Ale rozhodně SPD nemá v tuto chvíli ani nebude mít důvod prosazovat tady manipulativní volbu, která umožňuje podvody, protože my se nebojíme našeho výsledku ve volbách v tom smyslu, že bychom museli měnit, ohýbat zákony v náš prospěch, jako to dělá vaše vládní koalice. A já se musím vždycky úplně smát, to je opravdu směšné, jak se snaží vždycky tady paní předsedkyně Pekarová - nechci říct vaším prostřednictvím, ale myslím, že mluvím slušně tady směrem k vám a věcně - že říká, že prý SPD nechce korespondenční volbu, protože se bojíme, že nemáme v zahraničí voliče (Směje se.). No jo, tak to je tedy úplně geniální převracení problému, protože TOP 09 je v průzkumech buď pod 5 %, anebo balancuje na 5% hranici. My zoufalé preference opravdu zatím nemáme, takže ten, kdo se bojí, jsou přesně tyto tři strany. Ale ona je to většina stran ve vládní koalici, to je potřeba si také přeložit. Jsou to tři z pěti stran ve vládní koalici, bez nichž by tato koalice nemohla vůbec existovat, padla by tato koalice. To je potřeba si zdůraznit a je potřeba toto si uvědomit. To znamená, to není tak, že tady hovořím o třech stranách s preferencemi 3 až 5 % nebo 3 až 6 %, ale hovořím tady o tom, že v součtu v podstatě bez těchto stran by tato vláda nemohla existovat. Proto pochopitelně se k tomuto požadavku zcela logicky přidávají i další dvě koaliční strany, typicky ODS, která by to podle mého názoru až tak nepotřebovala, ale také chtějí korespondenční volbu natvrdo, protože chtějí, jsou jedna parta samozřejmě s TOP 09, protože to je také probruselská strana, to je vlastně eurohujerská strana, TOP 09, a ODS jsou ruka v ruce s tou probruselskou, eurohujerskou stranou. To je přesně to rovnítko mezi těmi stranami, proto společně korespondenční volba. Není to ta konzervativní ODS, je to probruselská, je to už normální probruselská strana, takže proto to tady je.

Z toho důvodu bych tady tedy rád navrhl, řekl bych, sérii bodů, které jsou zase prioritou pro nás. Pro vás je to soutěž o národního ptáka, korespondenční volba, politické ovládnutí České televize a Českého rozhlasu za koncesionářské poplatky od občanů a pak je to pandemický zákon. Pro nás v SPD jsou to zákony úplně jiné, které naopak prosazujeme my. K těm zákonům se pochopitelně vyjádří a postupně navrhnou tyto změny bodu programu naši poslanci. Pochopitelně, SPD vystoupí v plném počtu, protože máme tady podaných 21 zákonů, je potřeba si tady znovu otevřít opoziční okénko a my si ho tímto také otvíráme, protože je potřeba, aby občané slyšeli a porovnali si špatné priority této vlády a priority, které má SPD. Samozřejmě k tomuto se budou postupně vyjadřovat naši poslanci.

My tady budeme navrhovat, aby se zařadilo na program schůze například zamrazení platů politiků na celé volební období, protože vy jste si přidali kvůli vaší vládní koalici. Kvůli vaší vládní koalici se od 1. 1. 2022, od minulého měsíce, zvýšily platy politiků o 6 %, protože jste zamítli návrh SPD na zamrazení platů politiků na celé volební období. Takže vy jste si sami sobě přidali 6 %, sami sobě pro vaše tři nově vytvořené ministry si ve státním rozpočtu přidáváte 70 milionů korun na aparát, pro ty zasloužilé vaše straníky a další spřízněné lidi, 70 milionů navíc pro ty tři ministry, ale na občany už vám nezbývá. Já se k tomu ještě dostanu, ale vy naopak v rozpočtu navrhujete, že snižujete slevy na jízdném pro studenty a seniory. SPD naopak podporuje slevy na jízdném, když se všechno zdražuje. Vy naopak zvyšujete dávky nepřizpůsobivým, zvyšujete odvod do Evropské unie o 2 miliardy korun, takže Evropské unii sypete plnými hrstmi veřejné peníze, ale abyste vyřešili zdražování pro občany, to ne, abyste například snížili DPH na energie, to ne, nebo abyste udělali nulovou DPH na základní potraviny jako Poláci, to taky ne. Ale protože jste servilní a poslušní vůči Bruselu a nemyslíte na naše občany, ale na cizí zájmy, tak samozřejmě tam to přidáváte, a našim občanům ne. Ale my říkáme, že to je špatně. My tady prosazujeme zamrazení platů politiků, protože ty průměrné platy jsou vysoké a politici by měli jít příkladem. Vy to ale nechcete, vy jste naopak nechali zvýšit platy politiků. Takže to bude jeden z našich návrhů, které naši poslanci také přednesou, abychom zařadili na program této schůze, protože vy stále odkládáte tento náš zákon. Samozřejmě už se o tom hlasovalo, protože v lednu, když se tady hlasovalo o našem pozměňovacím návrhu na zamrazení platů politiků na celé volební období, tak vy jste to hlasy vládní pětikoalice zamítli, protože vy sosat chcete plnými doušky, ale občany už nenecháte, aby měli něco více, více v kapse, aby se jim žilo lépe.

Další návrh, který také naši poslanci navrhnou, a určitě je potřeba ho tady projednat, je zvýšení příspěvku na péči o zdravotně postižené. Proč o tom hovořím? Protože jsem vůbec netušil, že to bude s vaší vládou takhle špatné, že to bude takováhle opravdu asociální vláda proti slušným lidem, protože vy nejenom že odmítáte zvýšit příspěvek na péči o zdravotně postižené - který už se nezvyšoval několik let, několik let už se nezvyšoval, takže zdravotně postižení spoluobčané, kteří potřebují, aby jim někdo pomohl, v podstatě nejsou schopni už si ani zaplatit tu pomoc, protože všechno se pochopitelně mezitím ještě zdražilo - ale vy dokonce v rozpočtu ubíráte peníze zdravotně postiženým, jak jsme si všimli. Vy dokonce ubíráte! To je úplně neuvěřitelné. Takže vy nejenom že nepřidáte - jasně, můžete říkat stokrát, že nechcete přidat - ale vy dokonce ubíráte, což je teda děsivý úplně. Mimochodem, ubíráte v rozpočtu i matkám samoživitelkám v rámci takzvaného náhradního výživného, a tady jde o ty děti taky! To znamená, děti, které jsou bez svého přičinění uvedené do sociálně tíživé situace, o to tady jde, tak vy je hodíte ještě definitivně přes palubu, ale ty děti za to nemůžou! Tyhle priority, co vy máte, kdy přidáte Evropské unii, přidáte sami sobě, přidáte nepřizpůsobivým, ale uberete zdravotně postiženým, poškodíte děti, poškodíte seniory... No, s tím my opravdu v SPD nesouhlasíme! Takže my další návrh, který tady určitě budeme navrhovat, a představí to naši poslanci a chceme, aby to bylo zařazeno na program této schůze, předřazeno tak, abychom to tady už konečně projednali, je návrh SPD na zvýšení příspěvku na péči pro zdravotně postižené.

Další návrh, který určitě jako naši prioritu budeme navrhovat, je ukončení zneužívání sociálních dávek nepřizpůsobivými. Dostanu se k tomu za chvíli ještě šířeji, protože tady dochází opravdu k neuvěřitelné situaci, kdy se na mě obrátili jako na předsedu petičního výboru, včera mi přišel dopis - a můžu to už říct, protože už to bylo včera dokonce v médiích, aniž jsem o tom věděl, byl to hlavní článek na serveru iDNES, mimochodem. Přišla mně petice v podstatě zoufalých občanů - v dobrém slova smyslu, tím nemyslím, že jsou zoufalí, že by byli něco špatného, ale zoufale se občané obracejí formou petice na Parlament, na Sněmovnu, že - a týká se to města Bílina v Ústeckém kraji, kde mají problém s nepřizpůsobivými, cituji, tady organizátorka petice Jiřina Malá píše: "Je tady nepořádek, lidé se bojí i přes den vycházet ze svých domů. Chceme už, aby se něco změnilo." Občané, slušní lidé píšou, že se bojí v České republice vycházet ze svých domů. A zajímavé na celé té věci je - a tady bych tedy navrhl první bod, a už bych ho i pojmenoval, že navrhuji Diskusi nad návrhem zákona SPD o ukončení zneužívání dávek nepřizpůsobivými. To je jeden bod. Potom samozřejmě přijde ještě náš poslanec, který navrhne předřazení toho zákona jako takového, to bude ještě jiný bod. Ale já chci, aby se tady navrhl bod - a pojďme ho navrhnout jako první bod na schůzi této Poslanecké sněmovny - Diskuse nad zákonem od SPD na ukončení zneužívání dávek nepřizpůsobivými. A problém je, že tady došlo k takové neuvěřitelné situaci, musím říct... nebo víte co, já bych řekl, ten bod navrhněme jinak, já bych ho pojmenoval jinak, protože ten zákon předřadit navrhne naše poslankyně Šafránková, která je autorem toho zákona za nás, ale pojďme diskutovat nad tím problémem. Takže já bych to pojmenoval: Diskuse o neúnosné situaci s nepřizpůsobivými v městech a obcích České republiky. Takže poprosím, paní předsedkyně, já to tedy znovu formuluji: Diskuse o neúnosné situaci s nepřizpůsobivými v městech a obcích České republiky - vláda nekoná. Takhle bych to pojmenoval. Vláda nekoná, vláda situaci neřeší. Takhle bych to pojmenoval. Prosím vás, ne "vláda nekoná", ale "vláda situaci neřeší", vás poprosím, protože tady je potřeba zdůraznit, aby i vy jako předsedající z vládní koalice, jestli tady budete, jste si to zopakovali, až to budete číst, až o tom budeme hlasovat, abyste si to řekli sami sobě, uvědomili jste si to, že opravdu nekonáte.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Pardon, pane předsedo. Já bych vás poprosila, vzhledem k tomu, že i vy sám jste v průběhu minuty změnil ten název asi třikrát, jestli byste nám to pak dal písemně. Bude to to nejjistější řešení, abychom to pak řekli správně, až o tom budeme hlasovat, abyste byl spokojen s tím, jak ten návrh zní. Děkuji.

 

Poslanec Tomio Okamura: Paní předsedkyně, já nenaskočím na vaši žádost. To není v jednacím řádu, že to mám dát písemně, proto bych vás naopak požádal, že vám to zopakuji ještě jednou a poznamenala jste si to. To není v jednacím řádu, že mám písemně. Děkuji za tu žádost, já bych vám rád vyhověl, kdyby to byl jeden návrh, zas já nechci tady dělat nějaké problémy, ale protože těch bodů mám asi deset, tak já si to tady nemůžu zapamatovat. Proto já vám to radši zopakuji třikrát, myslím to fakt věcně. Máte pravdu, jinak bych vám to dal písemně, ale já jich mám asi deset.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Dobře. Tak ještě jednou poprosím o zopakování toho, jak si přejete tento nový bod.

 

Poslanec Tomio Okamura: Děkuji, já to klidně řeknu pomalu, takže: Diskuse o neúnosné situaci s nepřizpůsobivými v městech a obcích České republiky - vláda situaci odmítá řešit.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji.

 

Poslanec Tomio Okamura: Děkuju. A opravdu, nezlobte se na mě, protože kdyby to byl jeden dva body, já vám to přinesu, fakt to není problém. Správně jste řekla, že jsem taky řídil schůzi, vím, že mi to pomáhalo. Bohužel, protože to tady formuluji během své řeči, abych to formuloval správně, protože těch bodů mám deset, nejsem schopný vám to dát potom písemně, omlouvám se. Já si to tady naformulovávám tak, aby to bylo správně formulováno. Takže to prostě není možné jako technicky. Omlouvám se.

Pojďme dál. Tady došlo totiž k takové situaci, představte si, že přišla petice, a znovu říkám, já o ní už mluvím veřejně, protože to včera bylo i jako hlavní článek na iDNESu, jinak bych to tady nerozebíral, ale teď už je to veřejná informace. Takže je tady petice občanů, kteří píšou, že se bojí přes den vycházet ze svých domovů, a chtějí, aby se něco změnilo, a zároveň lidé zmiňují obrovský nepořádek, který tam panuje, tam mají ty nepřizpůsobivé, hlasitá hudba, ničení cizího majetku a třeba prodej drog za bílého dne přímo z oken. Ale to zajímavé, co je na celé této situaci, proto si myslím, že je to tady na ten bod, že zároveň přišel totiž i dopis od vedení města Bílina, od starostky - shodou okolností je to starostka za hnutí ANO, paní Bařtipánová - a od zástupců vedení města, a oni na to reagují tak, což je pozoruhodné, ale přesně to dokresluje tu situaci, že "odmítáme nést výhradní odpovědnost za něco, co zákonnými nástroji nemůžeme ovlivnit. Naše možnosti jsou velmi omezené a velmi těžce vymahatelné." Ta petice, abyste rozuměli, je za odvolání vedení města, ale vedení města se brání, a musím říct, že se brání tím, že říká, že "naše možnosti jsou velmi omezené a velmi těžce vymahatelné" a že obce nemají v rukou téměř žádné kompetence a že pravomoci k adekvátním zásahům a obraně obyvatel podle paní starostky nemají ani městská či státní policie. Proto zároveň s peticí za odvolání vedení města, protože neřeší situaci s nepřizpůsobivými, a už je to neúnosné, tak vedení města zároveň ve stejný okamžik na to reaguje tím, že oslovuje zákonodárce, nás ve Sněmovně, otevřeným dopisem a říkají, že jsou přesvědčeni, že odpovědnost za situaci nesou hlavně ti, kteří vytvářejí pravidla pro sociální dávky a také legislativní prostor pro takzvaný obchod s chudobou. Takže oni velice správně poukazují na to, že je tady tak špatná legislativa, že města nejsou schopna adekvátně vyřešit situaci s nepřizpůsobivými. A je to přesně to, co tady říká celou dobu hnutí SPD, protože jak víte - ti, co jsou tady z minulého volebního období - hnutí SPD tady navrhlo komplexní zákon - a děkuji, že na něm začali záhy spolupracovat i někteří poslanci jiných stran - a navrhli jsme kompletní zákon, kde je sedmdesát změn, kde chceme ukončit zneužívání dávek nepřizpůsobivými. My to tady tlačíme už skoro tři roky, a všichni to víte, kdo jsou tady z minulého volebního období. Tady musím říct na rovinu, že osm let bylo u vlády i hnutí ANO, ale tu situaci nevyřešili. Ani ji neřešili, oni ji neřešili. Na sklonku minulého volebního období jsme pak začali spolupracovat, to je zase musím pochválit, na našem návrhu zákona na ukončení zneužívání dávek nepřizpůsobivými.

Ale tady ta pětikoalice, tady ta pětikoalice (Řečník se otáčí a ukazuje.) - vždyť mezi vámi jsou právě ti, kteří zablokovali náš návrh zákona na ukončení zneužívání dávek nepřizpůsobivými. Byl to poslanec Čižinský za KDU-ČSL, ten už tady není, ale byli to lidovci, a pak to byli Piráti. Byla to především poslankyně Pirátů Olga Richterová, která je dneska místopředsedkyní Sněmovny za Piráty - místopředsedkyně Sněmovny, přestože mají pouhé čtyři poslance. A právě tato poslankyně Olga Richterová z Pirátů tady byla tou nejaktivnější spolu se svým bratrem Mikulášem Ferjenčíkem, který už tady není ve Sněmovně - tam už to voliči vyhodnotili a už propadl ve volbách do Sněmovny, že už ho nechtějí, řekli pirátští voliči - ale paní Olga Richterová tady dokonce získala ještě vyšší funkci za to, mimo jiné evidentně za to, za svoji práci v minulé Poslanecké sněmovně. A v podstatě jediná viditelná práce, co jsme viděli, je zablokování návrhu zákona SPD na ukončení zneužívání dávek nepřizpůsobivými. (Poslanec Michálek tleská.) Ano, souhlasí s tím i pan poslanec Pirátů Michálek. Tak souhlaste dál, to je v pořádku. Jsem rád, že jsme ve shodě v tom, že jste to zablokovali. Vy samozřejmě nesouhlasíte s naším návrhem zákona, to všichni víme. Takže paní Olga Richterová, poslankyně Pirátů, to tady zablokovala. A právě tato poslankyně se svým bratrem Mikulášem Ferjenčíkem z Pirátů jsou viníky toho, co tady píšou občané v téhleté petici. Samozřejmě je zároveň podporovala i pětikoalice v odmítavém stanovisku v minulém volebním období. Ale Piráti, Piráti jsou ti, kteří můžou v podstatě, když to řeknu politicky zkráceně, za to, co se děje v Bílině. Mimochodem, aby vláda začala řešit problematiku sociálních dávek na bydlení s nepřizpůsobivými, to žádali před časem i představitelé Chomutova, Kadaně, Klášterce nad Ohří, Jirkova, dále Úpice v Královéhradeckém kraji, tam jsem dokonce osobně byl, abych se s tou problematikou seznámil. Ti také, jestli si pamatujete, je to asi tři roky, poslali dopis nám všem do Poslanecké sněmovny se zoufalou prosbou, abychom ten problém řešili. SPD na to reagovalo, že připravilo novelu zákona na ukončení zneužívání dávek nepřizpůsobivými, ale vy všichni jste se na to vykašlali. To je ten důvod, proč my tady chceme zařadit tento bod na program schůze, protože prostě je to problém, je to aktuální problém, je to velký problém. A když v malém městě téměř tisíc lidí podepíše petici, že už jsou zoufalí z toho soužití, a vy to nechcete řešit, a nás v SPD je pouze 20 ze 180 (správně z 200), a přestože jsme ve vaší obrovské přesile, tak SPD bude bojovat za slušné občany. Budeme bojovat do posledního dechu a budeme se snažit vás přesvědčit, že je potřeba ukončit zneužívání dávek nepřizpůsobivými. Náš návrh zákona přece umožňuje všem, aby se přizpůsobili. My přece nechceme, aby někdo zůstal bezprizorný. My ale jenom upravujeme mantinely tak, abychom dali prostor, aby byli motivováni ti takzvaní nepřizpůsobiví k tomu, aby se přizpůsobili.

Myslím, že je to staré známé přísloví, které ale přepsali Piráti, protože když jsem byl malý, tak mi vždycky říkali moji příbuzní doma: Bez práce nejsou koláče. Říkala mi to i moje maminka z Moravy. Ale heslo Pirátů je: Bez práce jsou koláče. Ostatně množství politických náměstků na ministerstvech to dokládá. Ti, kteří kritizovali jakoby na oko před volbami politické trafiky, tak teď už chrochtají u korýtek úplně naplno a jsou politickými náměstky - Piráti. Takže Piráti otočili a samozřejmě už mlčí. K tomu se také ještě dostanu.

Úplně příznačné je chování Pirátů, kteří ve vládě jsou pátým kolem u vozu, protože je vláda nepotřebuje, protože i bez jejich čtyř poslanců mají většinu, je jmenování Miroslava Kalouska do správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny VZP. Ještě se k tomu dostanu, protože to taky navrhnu jako bod, abychom to tady projednali, protože takovýmto způsobem udělat kozla zahradníkem, to jsem opravdu ještě snad neviděl. A Piráti byli ti, kteří přece v minulém volebním období kritizovali Miroslava Kalouska, a teď výměnou za teplá korýtka, za funkce na ministerstvech a ve vedení Sněmovny najednou mlčí k tomu, mlčí a už ani nedutají, když Miroslav Kalousek byl jmenován do vedení největší české zdravotní pojišťovny, která má rozpočet více než 250 miliard korun ročně, téměř 260 miliard korun, a ve vedení této organizace je vládou dosazený za souhlasu Pirátů - Piráti říkali: My jsme se zdrželi nebo co na vládě. Tak jestli s tím nesouhlasíte, tak přece odstupte z vlády! Ale vy jste si vybrali korýtka. Tak odejděte z vlády, jestli s tím tak principiálně nesouhlasíte, že Miroslav Kalousek je ve VZP! (Zvýšeným hlasem.) Ale to neuděláte, protože ve skutečnosti je vám to jedno.

No, radši teplá místa, radši politické trafiky než principy, to jsou Piráti. Takže Miroslav Kalousek je teď nově už jmenován, už tam je, už je to i na webu Všeobecné zdravotní pojišťovny, pro jistotu jsem se díval osobně včera. Už tam je a už řídí, už je jeden z lidí ve vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny, kde je více než 250 miliard rozpočet. No, tak myslím, že všichni víme a občané vědí, že pan Kalousek umí velmi dobře v uvozovkách počítat. Ovšem musíme se ptát, komu ku prospěchu? A já myslím, že to už si samozřejmě občané zodpoví sami. Mně píše řada občanů a myslím, že vláda přímo poškozuje veřejné zdravotnictví tímto zdánlivě nenápadným krokem, ale myslím, že je to velmi nápadný krok, a je potřeba to připomínat neustále, i chování Pirátů, kteří jsou ve vládě, i to, že Miroslav Kalousek je ve vedení VZP, protože mně píše řada občanů a podívejte se - kdo chce, ale já vás k tomu nenutím - když se podíváte do diskusí například na mých sociálních sítích, tak mnoho lidí píše, že odejdou od Všeobecné zdravotní pojišťovny z toho důvodu, že jste do vedení dali Miroslava Kalouska. A to si myslím, že opravdu už poškozujete, poškozujete tímto - já vím, že vám je to jedno, vládě Petra Fialy - ale tímto způsobem už přímo poškozujete v podstatě i veřejné zdravotnictví v České republice. Ale nechci to nějak teď tady přehánět, protože samozřejmě tam, kde ho skutečně poškozujete ještě více, to samozřejmě tady ještě na přetřes přijde, protože to jsou vaše škrty ve státním rozpočtu, které ohrožují zdravotní péči v České republice. Takže tady je skutečně důležité, já tady chci zařadit tenhle bod, abychom projednali tu neúnosnou situaci. No a pakliže vládní pětikoalice bude hlasovat proti zařazení tohoto bodu, tak se rovná a potvrdí se opět, že podporujete nepřizpůsobivé a nejste na straně občanů. Nejenom tento bod, ale i ten bod, co ještě navrhne Lucie Šafránková, která navrhne ještě pevné zařazení toho bodu, našeho zákona na ukončení zneužívání dávek nepřizpůsobivými. Takže toto je první bod, který bych chtěl navrhnout, protože ten problém je samozřejmě mimořádně závažný a je to aktualita, je to... Ono aktualita, ono se to tady táhne už samozřejmě dlouhou dobu, ale teď aktuálně zase jsou tady další v zoufalé situaci, jsou tady slušní občané, v Bílině, v Ústeckém kraji, a mohl by o tom vyprávět náš poslanec Jaroslav Foldyna, který se tomuto problému dlouhodobě věnuje v Ústeckém kraji, a také ho lidi volí a pracuje na tom, aby se ty podmínky zlepšily, ale je nás jenom dvacet, je nás tady dvacet mohykánů proti většině, a když nám házíte klacky pod nohy, samozřejmě to tady těžko můžeme řešit. Takže to je k problému, který je v městech a obcích České republiky, kde jsou obrovské problémy s nepřizpůsobivými. Tady si vzpomínám, jak mi někdo tady z politických oponentů dával trapné dotazy - a usvědčil se ze své vlastní nevědomosti ten člověk, ti lidé, už jich bylo několik, vždycky mi to tady někdo říká a už si ani nepamatuji ta jména - kdo jsou to ti nepřizpůsobiví, ať to definuji. No, tak to je jednoduchá definice jednou větou. Nevím, proč to mám někomu opakovat, tady to jenom svědčí o tom, že jste jak z Marsu, že jste tady ve sněmovním akváriu a vůbec nevíte, jaké problémy mají občané. Nepřizpůsobivý je ten, kdo je práceschopný, dlouhodobě nepracuje, dlouhodobě si nehledá práci a udělal si životní program z toho, že zneužívá sociální systém. Vždyť je ta definice přece úplně jednoduchá. Každý má právo krátkodobě být nezaměstnaný, ostatně platí si pojištění nezaměstnanosti a podobně, o tom přece ten problém není. Ale tohle, co jsem řekl, ta kritéria, ta jsou přece úplně jasná a nevím, já vůbec nechápu, jak se mě na to může někdo ptát, že to nechápe, jestli je tak blbej, s prominutím - a teď neříkám nic špatného, protože nemluvím o někom konkrétním, jo? Takže to je opravdu neuvěřitelné, tohle. Je to prostě takhle, tohle je definice a nemá to vůbec žádnou spojitost - ani s barvou kůže, ani s ničím jiným, to vůbec nemá s tím nic společného. Takže tohle je ten náš další bod. Takže to je ten první bod, který tady navrhuji.

No, samozřejmě naši poslanci budou navrhovat další naše priority, protože fakt, pandemický zákon, kterým chcete omezovat práva a svobody občanů od 1. března, a ještě vyhrožujete nouzovým stavem, když to nebude - no, to jste se prostě zbláznili, to není normální. Jo, tady lidi už se těší na to, že sundají roušky, že budou normálně žít a že se budeme vracet do normálních životů, a vy vyhrožujete nouzovým stavem, přestože pro to nejsou vůbec žádné podmínky. Takže my tady máme jiné priority jako SPD.

Další naší prioritou je... ukončení zneužívání sociálních dávek, zvýšení příspěvků pro zdravotně postižené... ano, my chceme zvýšení daňových slev na poplatníka. Proč dáváte 2 miliardy navíc Evropské unii? My chceme naopak, abychom podpořili pracující rodiny s dětmi. Tady jsem od někoho taky slyšel, někdo mi tady dřív říkal: Jak může vláda ovlivnit platy v soukromé sféře? Opravdu nechápu, jestli jsou tady někteří představitelé vlády tak hloupí, nebo to říkají schválně, nebo si hrají jenom na hlupáky? Samozřejmě že vláda a vládní koalice může přece zvýšit platy občanům i v privátní sféře, například tím, že zvýšíte slevu na poplatníka! (Zvýšeným hlasem.) Je to tak jednoduché, já vůbec nechápu, co na tom není jasné! To snad není možné. Vždyť zvýšení přece není jenom, že zvýšíte nominální hodnotu platu, zvýšení je taky to, že necháte lidem více v peněženkách, ale to tady asi někomu nedochází. Stejné je to s potravinami. Poláci snížili DPH na základní potraviny na 0 % a samozřejmě že se zvýšily potom příjmy Poláků, protože se jim zlevnily základní potraviny, i když jim třeba plat zůstal stejný. Nevím, co je na tom nelogického. Já to vůbec nechápu, že to někdo nechápe. To opravdu je vidět, že tady jsou vesměs ve vládní koalici kariérní politici, protože kdybyste byli z podnikatelské sféry, jako jsem já, nebo z manažerské sféry, tak byste věděli, že cesta snižování nákladů také samozřejmě může být cestou ke zvyšování zisku, ale to je asi tady na některé představitele, kteří jsou celoživotními politiky, příliš. Úplně typický v tomhle byl třeba Bohuslav Sobotka, že jo, byl typický, já jsem ho ještě zažil, ale ten opravdu nevěděl, která bije, a taky to tak dopadlo ve skutečnosti, protože to jsou lidi, co byli celý život v podstatě jenom politici. Takže my chceme samozřejmě zvýšení daňových slev na poplatníka a má se to týkat - je to logické - že se to bude týkat jenom lidí, co pracují, pochopitelně, to je myslím jasné, protože kdo jiný by měl daňovou slevu než ten, kdo vůbec nějakou daň... nebo je prostě daňovým poplatníkem, takhle bych to řekl. Takže to chceme, to je naše priorita a my naopak chceme, aby se škrtly ty zvýšené náklady do Evropské unie. To je prostě úplný nesmysl a tady musím i vrátit i další - no, tak to už je tedy totální nesmysl, že mi někdo tuhle říkal v televizi, už nevím, kdo to byl, že prý přijdeme o dotace, když tady odstoupíme od Green Dealu, zelený úděl, který zdražuje. A já na to odpovídám: co má obyčejný člověk z dotací, když nemá na elektřinu a na základní potraviny? Já to vůbec nechápu. Přece ty dotace jsou k ničemu, když se občanovi nedostanou do peněženky tím způsobem, že má důstojný život a že může mít kvalitní životní úroveň. Takže přijdou dotace těm bohatým, jo, chcete říct? Ale na ty slušné (se) opět nedostane? To je jako argument, že se nedostane? To je přece úplně děsivý argument. Co mají lidé z členství v Evropské unii v okamžiku, kdy lidé nemají a nebudou mít, řada lidí, na energie a základní potřeby? (Zvýšeným hlasem.) Já nechápu, to zase jenom ukazuje na to, že tady mnozí žijí jak na Marsu někde - no, tak na Marsu, bůh ví, jak to tam vypadá - ale prostě někde žijí tady v tom svém elitním prostředí, ale vůbec si neuvědomují, že běžný člověk, který nemá na základní životní potřeby a převrací každou korunu, a těch je v České republice spousta právě kvůli vašim dosavadním vládám a současné vládě, takže v podstatě ho ty dotace vůbec nezajímají, protože potřebuje hlavně uživit sám sebe a svoji rodinu. To je přece to, takže už prosím neargumentujme tím, že přijdeme o nějaké dotace, když z nich drtivá většina lidí vůbec nic nemá. Ano, z dotací mají třeba něco sponzoři hnutí STAN. To jsou ti, co jsou na Kypru třeba, jo? Možná ano, možná ne, ale tak bych to tak tipoval, protože když podnikají v solárním byznysu, tak si myslím, že je evidentní, že je to dotační byznys. Ale to jsou veřejně známé informace, ale k tomu se taky ještě dostanu. K tomu se taky ještě dostanu, k hnutí STAN, to tady mám také připraveno jako bod, protože tady je řada ještě nevysvětlených věcí. Takže my chceme - a to tady navrhne náš poslanec také, tuším, že to je Jan Hrnčíř... ne, je to stále Lucka Šafránková, je to zvýšení daňových slev na poplatníka.

Máme tady také další návrhy na změnu programu schůze, a to je minimální důchod - minimální důstojný důchod. Jsou to všechno zákony, které už jsou podané tady do Sněmovny, proto my budeme chtít, aby se ty zákony předřadily, protože fakt není naším... my nechceme omezovat ústavní práva a svobody občanů, jako chce vládní pětikoalice. My chceme, aby měli lidé lepší životy, aby se přeskupily peníze ke slušným lidem. Takže tady máme minimální důstojný důchod. Pochopitelně, naši poslanci k tomu ještě vystoupí, aby navrhli zařazení, ale to je zákon, který platí v řadě zemí Evropské unie, ano, Evropy. A to je to, že si tam uvědomili, že za důchody pod minimální mzdou nebo pod hranicí chudoby, ona je to plus minus v České republice podobná částka, kolem 15 000 měsíčně, že za ně nejde prostě vyžít, když má někdo důchod 10 000 třeba, neřkuli níže, což jsou taky tací občané. A je to úplně šílená situace a vlády to neřeší, nechtějí to řešit. Prostě je tam minimální důstojný důchod, navrhujeme za splnění zákonných podmínek, to znamená odpracované roky nebo invalidita. Takže samozřejmě nepřizpůsobiví by nedostali nic, to platí. A až od té částky zásluhově. Takže to taky budeme chtít zařadit, protože k čemu je nízkopříjmovému důchodci, že posíláte miliardy do Evropské unie, když sám v podstatě žije úplně jako nuzák, žije jako žebrák. Je to ostuda, je to ostuda. A my stojíme na straně slušných lidí, to znamená těch, kteří buď pracují, nebo už si odpracovali, nebo mají třeba nějaké zdravotní postižení a třeba pracovat nemůžou. My jsme na jejich straně, i na straně studentů a dalších, ale vy na jejich straně nejste. Proto tady navrhujete pandemický zákon, to je vaše priorita, ztrácíme tady čas.

A teď jsem dokonce ještě slyšel zoufalé řeči a výkřiky, že prý SPD tady blokuje práci Sněmovny vládě. A vy jste žádný zákon nepředložili! Jaký jste předložili zákon na podporu zdravotně postižených lidí? Jaký jste, vládní pětikoalice, předložili zákon na podporu rodin s dětmi? Vždyť tady žádný není předložený! Jak? Co tady kdo blokuje? Vždyť vy jste nic nepředložili! Vždyť vy tady to, co předkládáte jako prioritu, je korespondenční volba, která lidem v České republice nepřináší vůbec nic, dokonce lidem v České republice vůbec nic, doslova, doslova, doslova nic! Jenom vám to přinese možnost využít manipulací a podobně, protože se bojíte o svůj volební výsledek. Pak tady předkládáte pandemický zákon, děláte soutěž o národního ptáka a chcete ovládnout Českou televizi. Ale tady přece žádný váš zákon není! Tak laskavě bych poprosil představitele nebo požádal - já vás prosit nebudu, ale požádal bych vás - abyste nelhali v médiích a neříkali, že se tady něco zdržuje, když jste vůbec nic sami nepředložili! Dokonce ani to řešení zdražování - říkali jste, že předložíte do konce prosince, a nepředložili jste. Vždyť to ví celý národ, že jste nepředložili nic, vždyť ty složenky všichni vidí. A vidí, jak k tomu přistoupili Poláci a Maďaři, kde jsou vlastenecké vlády, skutečně to řeší, a už se tam zlevnily potraviny, pohonné hmoty a tak dále. Vy neděláte vůbec nic, vládní pětikoalice, vy děláte jenom pro sebe, a to je ten problém. Takže už to neříkejte, prosím vás, že tady někdo něco zdržuje, práci Sněmovny, protože jediné, co ji zdržuje, jste vy, protože vy tady máte většinu a tou většinou si tady můžete navrhnout a prohlasovat jakékoliv zákony pro občany České republiky. Ale problém je, že vy jste žádné nenavrhli. Proto vám nezbývá než si vymýšlet, že tady někdo něco zdržuje, ale kdyby se vás kdokoli zeptal na to, cože se tedy zdržuje - no, pandemický zákon, tak ten fakt nechceme, říkali jsme to, a nechtějí ho ani vládní senátoři, to se ukázalo. Ani vládní senátoři ho nechtějí, kdy se potvrdila slova SPD. Ale k tomu se ještě ke všemu dostaneme, protože jestli se tady dostaneme - nebo v tom okamžiku, že se dostaneme - na projednávání pandemického zákona, tak pochopitelně to ještě podrobněji rozebereme, tyhle záležitosti. Takže nebudu rozebírat teď, když je rozebereme až potom.

A zároveň jsem vás chtěl důrazně požádat, a to už řeknu teď: že jsem slyšel, že vládní pětikoalice chce totalitně omezit řečnickou dobu u rozpravy nad pandemickým zákonem, omezit tak, aby se poslanci SPD nemohli vyjádřit, omezit ji na pět minut, případně dvakrát pět minut. To prý máte v plánu, umlčet - umlčet opozici. I senátoři hlasovali proti, ale vy chcete umlčet totalitně, totalitně to tady ovládat. Vy byste nejradši, aby opozice nechodila do Sněmovny vůbec podle mě, abyste si všechno mohli hlasovat sami. Vy byste nejradši, abychom byli nějaké loutky. Jsme tady dvě opoziční strany, nebudu mluvit za žádnou jinou stranu, budu mluvit za sebe, nejsem mluvčí nějaké jiné strany - já mám sice řadu mluvčích z řad KDU-ČSL a dalších stran, kteří vždycky říkají, co já říkám, vždycky zalžou, a já je pak vždycky žádám, aby mi nedělali mluvčí, že tady zadarmo žádné mluvčí nepotřebuji, aby někdo mluvil za mě a vysvětloval naše názory, že si to řekneme sami. Takže to vás chci taky požádat. Opravdu, žádné mluvčí z vašich řad nepotřebujeme, kteří by vysvětlovali postoje SPD, to opravdu nedělejte. Takže já jenom říkám, že to, co vy tady navrhujete, a k pandemickému zákonu se ještě vyjádříme podrobněji, ale varuji vás před tím, opravdu, a demokraticky. Nemůžu vám říkat: Varuji, a co potom? Nás je dvacet. Ale říkám vám, že to není demokratické a správné, aby tady někdo z vás navrhl, a už to vidím - typicky bych to očekával od paní předsedkyně Sněmovny paní Pekarové Adamové, protože ta má takové, že chce omezovat opozici vždycky, a rozčiluje se. Přitom sami byli v opozici, stejně jako my, v minulém volebním období, a nikdo je neomezoval. Já jsem vám v životě nevzal slovo, vládní pětikoalici, v životě, a to tady byla přestřelka, jak pamatujete, mezi panem Kalouskem a panem Babišem, poslancem, já jsem zrovna řídil Sněmovnu, padaly tady tvrdší výrazy a neudělal jsem to, protože já jsem demokrat a vždycky jsem vás nechal všechny mluvit, a to všichni musíte dosvědčit. Dokonce jsem rozmlouval, chodili jste za mnou, mnozí vy teď z pětikoalice za mnou, abych třeba odebral slovo někomu. Pamatujte, že jste za mnou chodili, vzpomeňte si. A já jsem říkal: Já to nechci udělat, protože jsem rád, že se tady aspoň na tom mikrofonu všichni můžou demokraticky vyjádřit. Vzpomeňte si vy, co jste za mnou chodili - já znám ta jména, co za mnou chodili, ale nebudu to říkat, ono je to stejně na kamerách všechno. A vzpomeňte si, že jsem vám říkal: Ne, já chci, aby to bylo demokratické, nebudu nikomu odebírat slovo. Je to v podstatě jediné místo v České republice, kde si můžete říct úplně, co chcete. Tady ten mikrofon, tady je na něj v podstatě imunita, na ten mikrofon. A já jsem nikoho z vás neomezil. Takže si na to dobře vzpomeňte, jak jsme k tomu přistupovali my, když jsme byli ve vedení Sněmovny. Vždycky jste se mohli všichni spolehnout v téhle Sněmovně, jak to byla vaše pětikoalice, tak to byla opozice, že když řídil Okamura schůzi, tak že vždycky jste měli jistotu, že si můžete říct, co chcete, i když jste mnozí z vás mluvili opravdu dlouho. Dokonce někteří z vás mluvili tak, že já jsem se v podstatě tu hodinu a půl, co se tady řídí schůze, a pak se střídáme, pak jsme se střídali, já jsem se téměř ani nedostal ke slovu, protože kontinuálně mluvil ten jeden člověk. Ale v podstatě vždycky to tak probíhalo. Vždycky jsem říkal: Co jiného? Za co jsme tady všichni placeni? Abychom tady pracovali, aby se demokraticky vyjádřily názory voličů. Holt někomu z vás nevyhovovaly ty zákony, nám taky mnohé nevyhovovaly. Jenom bych připomněl, že SPD, ani já ve Sněmovně nikdy za svoji dobu, co jsem v Parlamentu, a byl jsem i senátorem, nikdy jsme nic neobstruovali. Nikdy, ani jednou, chci připomenout. Toto je první věc, ten pandemický zákon, kde jsme přistoupili k obstrukci, protože je to pro nás zásadní. To bych chtěl taky zdůraznit a připomenout. Nikdy.! My jsme ani jednou neobstruovali, na rozdíl od vás, ale já si myslím, že to je pořádku, protože to je prostě demokracie a byla to vaše opoziční práce, když jste si tady brali dvanáct hodin přestávku, když jste nechtěli dovolit Radu České televize.

Spoléhali jste na to, že budete mít ve Sněmovně většinu, a ono to vyšlo, byť vás nevolila většina voličů - to víme, protože milion hlasů propadl, a byly to hlasy spíše pro strany, které byly názorově proti vám. Ale nikdy jsem k tomu nepřistoupil, a proto jsem to tady chtěl zdůraznit, chtěl bych to opravdu zdůraznit, abyste nenavrhovali, už nikdy abyste to nenavrhovali, nikdy, prosím, nenavrhujte v rámci demokracie, abyste tady u takto zásadních zákonů, ale i všeobecně - například u tohoto pandemického zákona nebo u korespondenční volby, to chci zdůraznit - navrhovali omezení řečnické doby. Nevrátí se vám to v dobrém, určitě ne, protože řadě voličů se vaše nedemokratické chování nelíbí, sami jste tady dělali různé věci a teď, když je tady opozice a situace se obrátila, tak v podstatě najednou měříte dvojím metrem. Takže jsem vás chtěl požádat, abyste si to s tím návrhem rozmysleli, aby to tady pan poslanec Výborný nenavrhoval, protože to je takový váš mluvčí, který vždycky navrhuje tahleta omezení, vždycky mu rupnou nervy a je zlostný, je prostě zlostný, je to na něm vidět, a vždycky chce omezovat v tom, aby se mohli poslanci opozice nebo jiní poslanci demokraticky vyjádřit. Takže jsem vás chtěl požádat, abyste to nedělal ani vy, prostřednictvím paní předsedající, pane poslanče Výborný, protože já vím, že to máte určitě v plánu, a že by bylo dobré, abychom tu debatu nechali proběhnout, zvláště když my jsme v souladu s vůbec nejlepší parlamentní kulturou, na rozdíl od mnohých z vás, opravdu předem oznámili, o které dva zákony nám jde. Je to pandemický zákon a korespondenční volba, které jsou pro nás nepřijatelné, takže to víte, všichni se můžou připravit. Neděláme naschvály na rozdíl od vás, kteří nám neustále děláte naschvály, schválně nás neinformujete, schválně s nikým tady nejednáte, abychom neměli informace, abyste nás odstřihli od veškerých informací. To je vaše práce, to je váš způsob práce, ale my jsme tohle nikdy nedělali. I v minulém volebním období se mě řada z vás chodila ptát, jak to bude, protože jsem byl ve vedení Sněmovny, a já jsem vám vždycky všechno odpovídal, jak to bude. Tady jste za mnou chodili, spousta lidí, a vždycky jsem vám říkal: Jo, chystá se tohle, chystá se tohle, všechno, co se mohlo v rámci toho, co jsem měl jako pravomoc, nebo co jsem mohl, tak jsem chtěl, aby to tady fungovalo, abyste měli informace, aby ta práce tady byla kultivovaná, aby byla v rámci možností gentlemanská a abychom tady mohli všichni zastupovat naše voliče. Já nevím, proč jste to přestali dělat. Já si to umím vysvětlit. Je to prostě opojení mocí, protože osm let jste nebyli ve vládě. Je to opojení mocí, ale bylo by dobré se nad sebou zamyslet, protože to prostě není dobře.

Takže jsem vás chtěl v této souvislosti vyzvat k tomu, abychom tady nastavili trošku jinou kulturu, abychom se přestali nálepkovat, protože úplný vrchol je, když tady říkali, tuším, že to byli Piráti, paní Richterová, že SPD není demokratická. Přitom my máme jediného signatáře Charty 77 v celé Sněmovně a politického vězně, to tady opravdu Jaroslav Bašta nestačil kroutit hlavou, že si paní Richterová dovoluje, vůbec i (vzhledem) ke svým zkušenostem, se neadekvátně vyjadřovat o zástupcích, o lidech, které máme například v poslaneckém klubu. To prostě není normální! Takže tyhle urážky, tyhle trapné výkřiky - myslím, že je teď příležitost si to říct, protože dneska tady asi budeme déle.

Chtěl jsem vás požádat, zdali bychom při této příležitosti, protože je únor, máme tady před sebou skutečně tři a třičtvrtě roku, když tady budete celé volební období - a vy se samozřejmě budete držet zuby nehty, to chápu - tak by bylo dobré, protože v minulém volebním období jsme se naučili si sedat k jednomu stolu, já si na to pamatuji, vždyť to bylo nedávno, sedali jsme všichni pravidelně k jednomu stolu, a vzpomeňte, my jsme byli taky v opozici, ale váš opoziční blok, takzvaný demoblok, ta pětikoalice, kolikrát bylo sezváno jednání tady do vedlejší místnosti mimo grémium nad politickými věcmi a nad tím, jakým způsobem si tedy kdo představuje práci ve Sněmovně k nějakým zákonům. Těch setkání bylo mnoho, všichni to víte - ostatně i tady paní předsedkyně Pekarová na těch jednáních často byla, nebo téměř vždycky, ostatně jako všichni, co byli předsedové stran nebo klubů - a to se teď úplně zrušilo. Zrušilo se to kvůli aroganci moci. Zrušilo se demokratické respektování vzájemných hlasů a taky to pak v té Sněmovně vypadá, jak to vypadá, protože vy se všechno snažíte převálcovat na sílu, teď vám to nejde, tak brečíte a fňukáte v médiích. Lidé kolem mě vám dali přezdívku ubrečená vláda, protože pořád brečíte, že vám něco neprochází. Otázkou je, co bylo mělo projít, když tady nic pro lidi není, to už jsem ale komentoval. Ale hlavně proč brečíte, když máte 107 poslanců? Pan Farský není, teď už tedy není opravdu, předtím nebyl, protože podváděl voliče a odjel do Ameriky, přestože jste o tom všichni věděli, a teď není a není ještě nikdo nový, takže 107. To není nějaké rýpnutí, to je fakt, že teď jenom 107, ale bude to zase 108, takže vy si tady můžete všechno prohlasovat, ale to, že brečíte, že 20 poslanců SPD tady prosazuje náš politický program, protože náš volič nechce pandemický zákon - je to zcela legitimní - a nechce korespondenční volby. A teď vykřikujete a snažíte se nám omezit řečnickou dobu, úplně nedemokraticky a totalitně. To přece není vůbec demokratická politická kultura, a hlavně to není vůbec slušné chování z vaší strany, protože sami jste to samé dělali v minulém volebním období. Já jsem myslel, že jste féroví a že se měří všem v souladu s jednacím řádem, všem že se měří demokraticky stejně.

Takže jsem vás chtěl při této příležitosti vyzvat, abyste, a je to vždycky příležitost, nikdy není nic ztraceno, ale myslím, že je to výzva především na předsedkyni Sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou - protože vy jste teď předsedkyně, nevím, jestli vaším prostřednictvím, protože mi připadá komické, když vás oslovuji vaším prostřednictvím - ale já nebudu říkat samozřejmě, jak je mým zvykem, vůbec nic neslušného, naopak, na rozdíl třeba od toho, jak tady mluvil třeba pan Kalousek, ale chtěl jsem jenom říct, že by bylo možná dobré se teď zamyslet při téhle příležitosti a trošku znormalizovat vztahy tady, a hlavně je potřeba respektovat, že všichni jsme tady zvoleni občany a hlas občanů má stejnou váhu. To si myslím, že je důležité začít tímhletím respektováním, že všichni občané mají stejnou váhu, hlas občanů má stejnou váhu. Samozřejmě v okamžiku, kdy se tady tahle zásadní premisa nerespektuje, a pětikoalice říká, že některé hlasy voličů mají jinou váhu, tak jakákoliv diskuse je asi těžko možná, pochopitelně. To je přece úplně jasné. Každý hájí svého voliče a vidí svého voliče jako toho voliče, kterého se má zastávat a jehož hlas má být slyšet.

To samozřejmě je z mé strany vstřícně podaná ruka a teď je samozřejmě otázkou, jestli pětikoalice bude fňukat a brečet dál, anebo jestli si tady opravdu nějakým způsobem dokážeme sednout a pobavit se o tom, protože SPD chce prosazovat dobré zákony pro lidi. My chceme, aby lidé měli více peněz, bezpečí a spravedlnosti, nic víc nechceme. Program SPD je v jedné větě: Více peněz, bezpečí a spravedlnosti pro lidi. Když to shrnu do jedné věty, tak je to tato věta. A chceme svobodnou a suverénní Českou republiku, když to ještě trošku rozvedu o další větu. Myslím, že by to těm vztahům tady všeobecně prospělo.

Pojďme dál, protože bych rád mluvil k programu. My tady určitě chceme taky navrhnout zákon "můj dům, můj hrad". Za nás to představí a navrhne jako bod pan poslanec Radek Koten, protože opravdu ta situace je dneska velice neadekvátní, protože občané se bojí, že budou někým doma přepadeni, proto mají také dvojí zámky, například bezpečnostní zámek a alarmy, nebo dokonce i alarmy v autě a podobně, takže ten, kdo říká, že se nebojí, tak to je lež, to je pokrytectví, že se nebojí. Kdyby tady někdo z vás poslanců říkal, že ten zákon není potřeba, protože to by znamenalo, že nemáte zaplacené pojištění domácnosti proti vloupání, když je tedy tak všechno v pořádku, že nemáte bezpečnostní vložku v zámku a tak podobně. To přece není pravda. Takže náš zákon "můj dům, můj hrad" obsahuje to, že chceme posunout práva občanů na možnost nutné sebeobrany. To znamená, v kostce řečeno, a představí to ještě náš poslanec Radek Koten a podrobně to zdůvodní důvodovou zprávou, protože při představování programu se má mluvit k věci, takže to zdůrazňuji, že je potřeba mluvit k věci.

Takže naši poslanci budou k věci mluvit. Proto samozřejmě důvodová zpráva je k věci. To doufám, že se na tom shodneme.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Možná byste mohl, pane předsedo, i vy hovořit k tomu, co chcete navrhnout, protože zatím jste navrhli jeden bod...

 

Poslanec Tomio Okamura: Tak já mám to přednostní právo, takže...

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ano, máte, ale i vás se týká jednací řád.

 

Poslanec Tomio Okamura: Já mám přednostní právo, a jestli si pamatujete, tak třeba i vy jste si brali, třeba se něco stalo ve světě, tak jste navrhli minutu ticha k tomu, právě v tomto okamžiku na úvod schůze jste navrhovali, přestože to vůbec nebylo k programu schůze a nic, a všichni jsme to umožnili, postavili jsme se a uctili jsme minutu ticha. Takže co se týče těch témat, délka není zmíněna vůbec už v jednacím řádu, že?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nicméně hovořit k věci ustanovuje § 59 odst. 4, i vás se týká i s přednostním právem a já bych vás k tomu chtěla vyzvat. Prosím tedy, hovořte k programu schůze.

 

Poslanec Tomio Okamura: Já mluvím. Jestli mi chcete vzít slovo, tak to řekněte hnedka, protože já bych rád tedy se dostal k návrhům bodů programu. Jestli mi chcete vzít slovo, tak mi vezměte slovo a začněte mě umlčovat.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nic takového nechci. Já vás jenom vyzývám dle jednacího řádu...

 

Poslanec Tomio Okamura: Dobře, tak v tom případě mě ale nepřerušujte, abychom dodržovali jednací řád, protože přerušení řečníka má ale, paní předsedkyně, já už jsem to říkal paní Richterové, přesné parametry...

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová To samozřejmě, a proto vás vyzývám, mluvte k věci.

 

Poslanec Tomio Okamura: V případě, že neporušuji jednací řád, tak mě nepřerušujte! Je to - myslím, že jednací řád hovoří v tomto jasně. Takže buď porušuji a vy můžete přerušit, anebo neporušuji, a sama jste teď řekla, že mně odebírat slovo nechcete. Takže teď nechápu, proč jsem tedy přerušován.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já vás poprvé upozorňuji...

 

Poslanec Tomio Okamura: Tak pojďme teď dál, ne? Pojďme dál.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Tak prosím. Hovořte k věci ale!

 

Poslanec Tomio Okamura: No, ale já prostě nebudu tady kývat na subjektivní výklad. Chci tady navrhnout program a nejsem v tom časově omezen. To není v jednacím řádu. A subjektivní posouzení - a znova bych vás rád požádal, vedení Sněmovny, abyste subjektivně neposuzovali, kdo mluví k věci, kdo ne, když tady se bude vysvětlovat například důvodová zpráva. To přece je k věci. Ale pojďme dál.

Takže "můj dům, můj hrad". To samozřejmě tady navrhneme k programu, protože dneska je problém takový, že občané, když jsou doma přepadeni, se bojí dokonce se bránit, protože si nejsou jistí, zdali to bude přiměřená obrana, nebo ne. Viz teď přepadení manželů v loňském roce v noci na Plzeňsku na samotě, kdy je přepadl odsouzený vrah, který byl právě propuštěným recidivistou. A pán, chudák, protože legálně drženou zbraní ho zastřelil, toho člověka v noci - kdo se mu má co vloupat domů? - tak ještě v podstatě s tím má obrovské problémy a měl obrovské problémy, protože se tady měsíce posuzuje a posuzovalo se, zdali je to přiměřená obrana. Tak co tam ten člověk, co tam ten zloděj vlastně dělal, tenhle lupič? To se měl pán nechat zabít? To znamená, tohle je další návrh, který tady budeme chtít zařadit na program schůze, kdy chceme v principu, že když se někdo vloupá, překoná překážku, rozbije okno, vypáčí dveře, vykopne dveře a vloupá se k někomu, tak aby ten člověk, který je napaden a je tam doma, aby byl vždycky v právu. O to tady jde, takže to také budeme navrhovat.

Dále tady máme návrh na to, abychom předřadili na program náš návrh zákona, týká se to autorských poplatků, protože my opravdu nejsme spokojeni s tím, a už jsme to navrhovali i předešlé vládě Andreje Babiše, ale ta to také nechtěla, že my chceme, aby se zrušila povinnost platit autorské poplatky, což je vlastně taková daň, pro drobné provozovny, pro živnostenské provozovny, pro které není hudba primárním výdělkem. To znamená, pro většinu provozoven není hudba primárním výdělkem, mají to tam jako podkres. Právě z tohoto důvodu my bychom rádi tento zákon předřadili, protože bychom rádi zrušili povinnost platit poplatky, to jsou ty OSA poplatky, pro živnostenské a další provozovny, pro provozovny, které to teď platit musí, abychom jim ulevili, abychom pomohli živnostníkům a pomohli malým podnikatelům. Navíc to nemá logiku, že tohle musí vůbec platit.

Dalším návrhem, který tady také představíme a budeme ho chtít zařadit na schůzi Poslanecké sněmovny, respektive on tady je samozřejmě jako bod, je to náš zákon, ale chceme ho předřadit, je mimochodem zestátnění exekutorů, protože to je obrovský problém. A mimochodem, i kvůli zdražování, které vláda Petra Fialy neřeší, tak co mám informace, další a další lidé se dostávají do problémů, potažmo exekucí, protože například když zkrachovali prodejci energií, pochopitelně přišly různé velké zálohy a velké platby a ne všichni občané na to byli připraveni. Ta situace samozřejmě je problematická a my si myslíme, že by se měli exekutoři zestátnit, jako třeba je to v Německu. Takže to je určitě náš zásadní návrh - zestátnění exekutorů, abychom narovnali... Samozřejmě, dluhy se platit mají, to je pochopitelné, to nikdo nezpochybňuje, a systém musí být nastaven tak, aby to nezlikvidovalo ty občany tak, že potom jsou sanováni ze sociálních dávek. To se potom zase dostáváme trošku do jiné situace, kdy lidé, kterých se to vůbec netýká, to znamená občané, kteří třeba exekuce nemají, tak potom se podílejí ze svých daní na sanaci občanů, kteří mají tyto problémy kvůli tomu špatně nastavenému systému. Takže my chceme zestátnění exekutorů a chceme, aby se lidé měli šanci vracet z dluhových pastí zpátky do normálního života, chceme narovnat ty podmínky, aby se a) na jednu stranu dluhy vracely, na druhé straně aby dlužník nebyl tak zlikvidován, že potom to ve výsledku zatěžuje celý sociální systém, a vydělal jenom exekutor, potažmo advokát. A to samozřejmě není dobře nastavený systém.

Také budeme chtít zařadit náš zákon na takzvanou místní příslušnost exekutorů. Cizím slovem je to teritorialita exekutorů. Už jsem to tady prosazoval i v předminulém volebním období, protože to mimochodem platí, jestli mám správné informace, ve většině zemí Evropské unie, i na Slovensku. A hned, když to zavedli na Slovensku, a zkombinovali to ještě s ukončením lichvy, což je další náš návrh zákona, kdy chceme zastropovat úroky, roční úrokovou sazbu, RPSN - mimochodem, to také na Slovensku je a to mimochodem platí ve většině zemí EU - samozřejmě my chceme ukončit lichvu, a tím pádem, když nebudou lichvářské úroky - a v Čechách nic takového není a brání tomu právě tady lidé a poslanci, kteří jsou na straně exekutorsko-lichvářské, řekl bych, kliky - tak samozřejmě když jsou tady úroky úplně neadekvátní ve srovnání s jinými zeměmi v Evropě, logicky potom stoupá pravděpodobnost toho, že se lidé ocitají v dluhových pastech a v exekucích. Takže to, abychom ukončili lichvu a nastavili ten systém správně, by mělo být také snad zájmem nás všech, ale prostě tady ta vláda to nechce. Vy to prostě nechcete, vy nejste na straně občanů, jste na straně exekutorů a jste na straně lichvářů a to je potom samozřejmě problém. Takže to budeme chtít také.

Dále tady vidím, že budeme chtít zařadit zákon na zákaz islámského zahalování na veřejnosti. Je to zákon, který jsme opsali, a k tomu se přiznávám, z Rakouska a z Dánska, kde začal v poslední době platit, protože tam mají právě problémy a problémy je potřeba řešit, ne až přijde povodeň, to jenom hlupák staví hráz, až přijde povodeň, jenom hlupák si zaplatí cestovní pojištění, až když ho na zájezdu okradou. Takže to jsou takové ty argumenty, že se tady prý nic neděje, ale až se něco bude dít, tak bude pozdě. Takže my po vzoru demokratických vyspělých zemí bychom chtěli také předřadit náš zákon na zákaz islámského zahalování na veřejnosti a je tam všechno ošetřeno tak, aby se to samozřejmě netýkalo, když je to třeba sportovní utkání, je to nějaký kroj nebo ze zdravotních důvodů. To tam všechno je ošetřeno a je to konzultováno i tady s Parlamentním institutem, aby to bylo ošetřeno opravdu perfektně právě v souladu s legislativou, která je v západních zemích. Takže takové ty argumenty, co třeba potom šála přes ústa - to byl myslím argument, teď nevím, kdo to byl, myslím, že to byl někdo z Pirátů před lety - co se stane, když bude zima a někdo bude mít šálu přes ústa. To je takové plácání těch, co ten zákon si ani nedali práci přečíst. Přitom není nijak dlouhý, ten zákon. To je tam samozřejmě všechno ošetřeno, to jsou výjimky.

Co nás dále určitě zajímá a budeme chtít předřadit, je zákon o referendu. To je opravdu tristní, že přijetí zákona o referendu vypadlo z vládního prohlášení této vlády. Pravda, minulá vláda Andreje Babiše to tam měla, ale pak se na to v podstatě vykašlali a zákon hodili přes palubu. Byl to ten zákon SPD, který je tady opět vložen. Já bych tady chtěl upozornit rádoby demokratické poslance, kteří se tak sami sebe nazývají - mám na mysli poslance vládní pětikoalice, že jsme - jestli mám správné informace - poslední ze dvou zemí v Evropě, které nemají zákon o referendu. Je to Česká republika a Kypr. Takže naopak ti, co se tady brání zákonu o referendu - což je celá tato pětikoalice, protože jste to dokonce odmítli dát i do vašeho vládního prohlášení - vy jste protidemokratičtí. Vy jste proti demokracii, proti zavádění demokracie, v České republice, protože standardem je mít zákon o referendu, standardem je program SPD, standardem je to, co tady demokraticky prosazuje SPD. A je opravdu směšné, když slyším řeči, že SPD je nedemokratické, protože prosazujeme zákon o referendu. No, to snad není vůbec možný, takhle lež na lež, tyhle lži. To je, jako když současný ministr školství pan Baxa opakovaně lhal v televizi - až jsme ho pak na to upozornili, náš poslanec Radek Rozvoral ho pak upozornil v televizním přenosu - schválně lhal a lhal, že SPD bylo součástí vládní koalice v minulém volebním období. On to prostě řekne na rovinu v médiích, přitom my jsme nikdy nehlasovali pro důvěru vládě, nikdy jsme nehlasovali pro rozpočet. Pouze když jsme hlasovali pro něco, tak to bylo přesně v souladu s naším programem, kde byl programový překryv. Ale to jsme tady vzájemně hlasovali i s pětikoalicí. Ano, zrušení superhrubé mzdy - my jsme to měli v programu a jsme rádi, že jsme ji zrušili, tak to jsme prohlasovali hlasy SPD, hnutí ANO a ODS. A dá se říct, že ODS byla součástí vládní koalice? To přece není pravda. Kdybych byl prolhaný jako pan Baxa, tak tady budu říkat, že ODS byla součástí vládní koalice, ale není to pravda, jako SPD nebyla součástí té vládní koalice. Ale hlasovali jsme striktně podle programu tam, kde ty zákony měly překryv, tak jsme byli pro, protože chceme zlepšení života pro občany České republiky. No a to, že - jak víte - strany vládní pětikoalice hlasovaly proti zvýšení důchodů - proti zvýšení důchodů od letošního roku. Vždyť to se hlasovalo loni v létě. Pro zvýšení důchodů, ano, hlasovalo SPD jako vždycky, takže i díky hlasům poslanců SPD se tady pokaždé zvyšovaly důchody, nejenom díky hlasům ANO, které nemělo tady většinu. Vždycky byly potřeba i hlasy SPD. To znamená, my se k tomu hlásíme - ale nebyli jsme ve vládní koalici, chceme lepší životy lidí. Ano, strany vládní koalice hlasovaly proti zvýšení důchodů, na to si přesně pamatujeme přece všichni loni v létě. Vy jste nechtěli zvýšit důchody, ale sami sobě - pak už jsme zjistili, komu chcete zvýšit, to už vidíme teď - sami sobě jste si zvýšili. Na to jste peníze měli, ale na potřebné lidi ne. Takže to už neříkejte. SPD bylo v opozici, ale my nepolitikaříme, v tom je ten rozdíl, že vy jako pětikoalice jste v minulém volebním období hlasovali proti jenom z toho důvodu, že to navrhl někdo, koho nemáte rádi, protože jste nemysleli na občany. Ale my jsme hlasovali vždycky v souladu - my se vždycky podíváme na náš program, nepolitikaříme a chceme, aby byly přijímány zákony i našimi hlasy, které jsou dobré pro občany, ať je navrhne kdokoliv. Ale vy politikaříte, takže vy zdržujete Českou republiku, vy zdržujete občany, vy zdržujete práci Sněmovny a to, aby lidé se měli lépe, protože problém je v tom, že vy řeknete: Když navrhuje ty zákony SPD, tak ne - ale sami je nenavrhujete. Takže to je samozřejmě problém a to je princip této věci. Takže zákon o referendu budeme chtít také zařadit a samozřejmě bychom byli rádi - a tady bych rád jenom upozornil poslance, kteří to nevědí: protože se jedná o ústavní zákon, tak u toho nejsou lhůty. Takže se nikdo z vládní koalice nemusí bát, že by potom, kdyby to náhodou prošlo prvním čtením, že by byl nějaký tlak. Tlak není žádný, protože u ústavního zákona není lhůta na projednání. Takže to může projít prvním čtením, což se přesně stalo minulé volební období, a pak se to tady ale zaparkovalo na tři roky a nic už se s tím nedělo. Ale alespoň díky snaze a tlaku SPD poprvé v historii českého Parlamentu prošel zákon o referendu alespoň přes první čtení a zahájila se diskuse. Díky tlaku SPD se poprvé ocitl ve vládním prohlášení, byť pak se na to vláda tedy vykašlala, ale my jsme byli v opozici, my jsme nebyli součástí té vlády. Ale úspěch SPD ve volbách před čtyřmi roky alespoň přinutil minulou vládu k tomu, že to reflektovala tím, že to alespoň dala do vládního prohlášení, ale bohužel nic víc s tím nebylo. Takže my budeme samozřejmě pracovat dál. My chceme, aby tady byla demokracie, my nechceme omezování ústavních práv a svobod, jako to vláda chce udělat s pandemickým zákonem, vy, vládní poslanci. My chceme naopak referendum.

A chceme taky - a už se dostávám k dalšímu bodu - budeme chtít zařadit na program schůze také zákon - je to náš zákon - na přímou volbu a odvolatelnost politiků. Konkrétně navrhujeme v první fázi přímou volbu a odvolatelnost starostů a hejtmanů, aby se nemuseli poslanci tady bát. My se nebojíme, ale vy se bojíte. Proto to tam schválně dáváme nejdřív na hejtmany a na starosty - což je už v mnoha zemích Evropy - abychom zvýšili přímou odpovědnost politiků vůči občanům a zároveň také, abychom více zapojili občany do věcí veřejných, protože samozřejmě čím více budou mít občané pocit, že se můžou podílet na správě věcí veřejných, tím mimochodem stoupne i volební účast. Já myslím, že by to bylo dobře, že by to prospělo demokracii v České republice. Takže to navrhujeme také a schválně u toho zákona na přímou volbu a odvolatelnost politiků záměrně navrhujeme prováděcí zákon. To tady byl argument minulé volební období: kde je prováděcí zákon? No jo, ale na prováděcím zákonu už bychom se sekli definitivně, protože tam samozřejmě už by shoda asi těžko byla v rámci prvního čtení, že by to bylo v tom balíčku. Takže my navrhujeme jenom tu ústavní změnu s tím, že kdyby to tady jednou prošlo, tak na prováděcím zákonu bychom měli pracovat společně, aby to byl nějaký kompromis.

Nevím, proč se tady všichni politici kromě SPD bojí odvolatelnosti politiků. Dokonce jsem četl někde směšný argument: Vždyť Okamuru by odvolali jako prvního. No tak to přijměme, přijměme ten zákon a uvidíme. To jsou úplně směšné argumenty. Vždyť vy se bojíte, aby ten zákon tady prošel, aby tady byla přímá volba a odvolatelnost politiků, a plácáte tady nesmysly. To je úplně neuvěřitelné. Tak to nejdřív přijměme a pak uvidíme, kdo koho bude odvolávat. Navíc to odvolání je jenom k přímé volbě, takže by to šlo aplikovat jenom na Senát a na prezidenta. Což já jsem pro to, aby i u prezidentské volby byla zakotvena odvolatelnost, ale to je úplně nehledě na osobu, kdo je prezidentem, protože u přímé demokracie by prostě měl být institut odvolatelnosti. Ale ono je to v podstatě místní referendum, když je to na úrovni senátorů, bych řekl, takže to není nic komplikovaného, v podstatě by to zase odpovídalo nějakému sesbírání podpisů a vyvolání nové volby, kde by se pochopitelně mohl zúčastnit i ten, proti komu je petice na odvolání, protože by tam stejně nikdo jiný anebo lepší třeba ani nebyl. Ale to už by rozhodli občané. Takže ta přímá volba a odvolatelnost politiků je pro nás principiální. Já jsem si tady asi jako jeden z mála z vás přímou volbou prošel, protože jsem byl zvolen senátorem, vyhrál jsem první i druhé kolo nad tehdejším hejtmanem Zlínského kraje, který do té doby tuším neprohrál volby. Takže já jsem si už prošel přímou volbou, zvítězil jsem v obou kolech a mně to problém nedělá, já už jsem v přímé volbě vyhrál. Myslím, že je to příjemný pocit a že je tak správné, když občané mohli přímo rozhodnout o tom, koho chtějí, aby je zastupoval. Takže já s tím zkušenosti mám, ne že nemám, a s tím systémem také problém nemám, protože jsem se sám už přímé volby účastnil, a úspěšně. Takže rozhodně takové ty řečičky, že by někdo měl být odvolán - bylo by dobré si nejdříve vyzkoušet přímou volbu a potom si myslím, že by se ty názory snad mohly i možná posunout.

Takže tady jsem tak plus minus shrnul - tedy zdaleka ne vše, ale shrnul jsem, co ohledně změny programu schůze by tady SPD postupně dneska představilo, protože vy nám tady odmítáte opoziční okénko. A hlavně, vy odmítáte tady jakékoliv zákony, které prospějou lidem. Znova říkám, sami jste žádný tady nenavrhli na program a odmítáte zákony jiných, SPD, a přitom občané platí drahé složenky a občané opravdu nemají čas. Mně připadá, že spíš už jenom mnohé naše občany zdržujete právě tím, dokonce se teď hádáte vzájemně, pořád čtu v médiích, že se hádají vždycky politici té vaší pětikoalice, takže to taky nepřispívá k ničemu dobrému.

A teď pojďme tedy k mým konkrétním návrhům, k bodům programu, které navrhnu já, protože jeden už jsem navrhl, to se týkalo aktuálních problémů - nebo aktuálních, oni jsou dlouhodobé, ale těch problémů v lokalitách s nepřizpůsobivými, což nejsou jenom ta města a obce, o kterých jsem hovořil, ale je to i třeba Přerov v Olomouckém kraji a tak dále a tak dále.

Teď bych přešel tedy k druhému bodu, který bych navrhl, protože spoustu dalších bodů nechám na našich poslancích našeho poslaneckého klubu SPD. Za prvé si myslím, že bychom měli projednat, respektive za druhé, to už je druhý bod, jako druhý bod, a já vám potom řeknu, paní předsedající, jak se ten bod bude jmenovat, ale měli bychom projednat to, že ministr zdravotnictví Vlastimil Válek vyhrožuje nouzovým stavem jménem vaší vlády, takže já to uvedu, ten bod. Dneska, v současné době, se vše rozvolňuje. Ano, to je správně, po tom SPD volá - vracejme se do normálního života, rozvolňujme. Ale ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 stále vyhrožuje nouzovým stavem. Navíc minulý týden oznámil, že je na první čtvrtletí objednáno 370 000 a na druhé čtvrtletí 450 000 očkovacích dávek Novavax, přičemž o očkování již není u veřejnosti dlouhodobě zájem. Očkování se v podstatě zastavilo, když například v sobotu bylo podáno pouhých 2 744 vakcín. Takže očkování se zastavilo, zájem občanů o očkování není. Všichni asi víte, že SPD prosazovalo vždycky a prosazuje dobrovolné covid očkování - mluvím o očkování na covid - a zatímco se tady podává, občané se nechali naočkovat 2 744 vakcín, tak do toho pan ministr Válek - a tento stav opravdu mohl predikovat, ten vývoj, to přece bylo jasné každému, takže ani ta výmluva, že když objednával, nevěděl, tak to svědčí už o úplné nekompetentnosti, ministr Válek je nekompetentní a podle našeho názoru by měl podat demisi nebo být odvolán z funkce. Ale není to odpovědnost jenom pana ministra Válka z TOP 09, je to odpovědnost premiéra Petra Fialy, protože ten může dát návrh na odvolání, takže to nezužujme jenom na TOP 09, to je odpovědnost ODS samozřejmě, které má premiéra. A teď v podstatě došlo k situaci, že ministr - potažmo ale mluvme o celé vládě, protože o tom všichni tam vědí - objednali dohromady 820 000 vakcín, 820 0000 vakcín na první polovinu roku, ale přitom se denně očkuje pouze 2 744 lidí. Dobře, byla to sobota, ale já myslím, že je to jasné číslo. Navíc ale, pozor, se ve skladech aktuálně nachází dalších 1,5 milionu dávek vakcín, kterým se blíží expirace a které na nové případné mutace koronaviru nejsou vhodné. No, podle vyjádření ministra zdravotnictví Vlastimila Válka z TOP 09 Ministerstvo zdravotnictví zvažuje, že tyto vakcíny někomu darují.

Tady bych se u toho krátce zastavil. Takže ještě jednou - aby bylo jasné, ještě jednou, ne že tady budu opakovat to stejné, jenom abych to trošku rozebral, protože to není jen tak - tady mluvíme o obrovských státních finančních prostředcích, takže všichni tady víme, že klesá zájem o očkování. Ministerstvo, které má tisíc úředníků v uvozovkách, by mělo mít analýzy vývoje, predikci vývoje, což je úplně jasné, to by měl každý amatér, ale od profesionálů to očekáváme, a v situaci, kdy se lidé už neočkují, a chápu to, chápu to, vláda objednala tři čtvrtě milionu vakcín, a navíc ve skladě se ještě nachází aktuálně 1,5 milionu dávek. Přes dva miliony vakcín! Já si myslím, že opravdu je to na vyvození osobní odpovědnosti, že rozpočet nemá peníze na jednu stranu, a to, že vláda, potažmo ministr zdravotnictví, neumí spočítat, neumí ani udělat základní predikci a vyhodí v podstatě peníze z okna s tím, že tady doslova, protože sám ministr říká, že zvažuje, že ty vakcíny se někomu darují - to znamená do zahraničí, že jo, bych tedy očekával, tak to většinou bývá v těchto případech - tak v podstatě vyhodily se veřejné prostředky z okna, obrovské miliony, jenom proto, že ministerstvo vede nekompetentní člověk, který se nevyzná, není to evidentně manažer. Hnutí SPD pochopitelně považuje tento způsob uvažování ministra Válka za zcela nelogický a nehospodárný. Tímto způsobem dochází k plýtvání finančních prostředků a Ministerstvo zdravotnictví řízené Vlastimilem Válkem z TOP 09 v tomto případě nekoná s péčí řádného hospodáře, jak vyžaduje zákon, a ministr Válek by měl tedy podat demisi nebo být odvolán z funkce. Já bych se vůbec nedivil, kdyby na pana ministra padlo nějaké trestní oznámení v tomto smyslu, protože někdo za to musí nést hmotnou odpovědnost. Hnutí SPD tady celou dobu prosazuje - a marně - přímou hmotnou odpovědnost ministrů, protože přece není možné, že někdo kvůli své neschopnosti a nekompetentnosti vyhodí veřejné peníze z okna a nic se neděje, není za to žádná zodpovědnost. Vždyť v privátní firmě za to hrozí vězení! Já jsem v podstatě celý život jednatelem v nadnárodní japonské cestovní kanceláři a já tohleto udělat, byť náznakem, i s drobnou částkou, tak si to musím zaplatit sám. To je takzvaná povinnost hospodařit s péčí řádného hospodáře a porušení této povinnosti je trestný čin. To je trestný čin! A ručí se tam osobním majetkem.

A tady politici - SPD to prosazuje, aby měli politici hmotnou odpovědnost, ti v exekutivě, pochopitelně, to je jasné - tak vy se tomu bráníte, ale kdo si to tedy zaplatí, tohleto, co tady předvedl Vlastimil Válek z TOP 09 a vláda Petra Fialy? Kdo si zaplatí to, že to takhle špatně spočítali, a není pravda, že to nemohli vědět, protože ty rozdíly jsou tady tak obrovské. Za den se podá 2 744 vakcín a do toho se objednává tři čtvrtě milionu vakcín a milion a půl je na skladě. To je prostě neomluvitelné. Jo, kdyby ten rozdíl byl třeba - nechci to tady teď říkat, jo, protože nejsem teď samozřejmě... ale řeknu to čistě laicky, jo - kdyby byl rozdíl, dobře, místo pěti knedlíků jsem objednal šest, jo, nebo místo deseti jedenáct, ale tady je to neskutečný rozdíl, to je úplně v řádech ten rozdíl. A kdo to zaplatí? Kdo si to zaplatí? No tak jasně, pro vás je normální ve vládě, že si to zaplatí občan. Pak nebude sice na invalidy, na důchodce, na pracující rodiny s dětmi, na živnostníky a podobně, na to, aby se mohla rozšířit třeba paušální daň pro živnostníky. Vždycky říkáte, že nejsou peníze, ale tam, kde ty peníze leží v podstatě k sebrání na ulici v dobrém slova smyslu, to znamená, aby se řádně hospodařilo s veřejnými zakázkami, tak to nejste schopní vůbec zajistit. A to si myslím, že je opravdu problém.

Takže já opravdu tohleto vůbec nechápu, jak můžete dál držet u funkce ministra Válka, který takovýmto flagrantním způsobem... u něj na ministerstvu tohle funguje. Jo, kdyby třeba řekl: Zdědil jsem to po minulém ministrovi, upozorňuji na to, jsem proti, budu to rušit. Ne, ne, ne, takhle to ale přece není. To znamená, tady je to opravdu problém. Takže buď je diletant, nebo to dělá záměrně a je tam nějaká domluva s nějakými farmaceutickými firmami. No, vždyť je to jedno nebo druhé, vždyť to prostě není jinak, že jo. Tak já nevím, buď je to záměrně, anebo se v tom nevyzná, nebo nemá přehled, ale tak jako tak je to špatně. Tak jako tak výsledkem by měla být demise a výměna ministra. To je přece úplně - v privátní firmě už by takového člověka odváděla v podstatě policie, protože to by bylo jasné porušení péče řádného hospodáře, a minimálně by takového člověka začali již vyšetřovat, co za tím je. To je přece úplně jasné. Takže tohleto je potřeba opravdu tady probrat.

To znamená - mimochodem, když ještě dodám, tak dále vláda na jednu stranu slibuje úplné rozvolnění od 1. března, ale na druhou stranu podle vládních opatření by měly zůstat povinné nasazené respirátory v uzavřených prostorách, a nadále může být pouze šest osob u jednoho stolu v restauraci, pokud se nejedná o rodinné příslušníky. Konec - no, a to ani, to už tady mám jenom poznámku, zase ty zmatky nad zmatky. Vláda slibovala, tady ta nová, že žádné zmatky nebudou. A jenom když si vzpomenete, že konec povinnosti prokazovat se v restauracích potvrzením o očkování proti covid-19 nebo prodělaným onemocněním měl být původně od 9. února a nakonec se vláda na poslední chvíli rozhodla, že to bude až od 10. února. Zase tím způsobila škody a zmatky v těch restauracích, které už se chystaly. A to si prostě vláda vůbec neuvědomuje, že si třeba nějaká restaurace už nakoupila zboží navíc, protože očekávala, že přijde víc lidí, a najednou bum. Ale to zboží má datum trvanlivosti, protože jsou to potraviny, a nic. Najednou bum, vláda šmahem to změní o den, zase způsobí škody slušným pracujícím lidem. Nikoho to nezajímá. A kompenzace pochopitelně nepředstavili. To tady je dlouhodobou kritikou, že nic. A já si myslím, že to určitě zmíní i někdo ještě další, protože o tom se hodně mluví, a podnikatelé a firmy a slušní pracující lidé si na tohleto stěžují, na to, že vláda nic v tomhle nedělá. To je Ministerstvo průmyslu.

Takže já bych tady jako první bod, pardon, jako druhý bod dnešní schůze navrhl bod Diskuse o nekompetentním ministrovi zdravotnictví Válkovi, který by měl - takhle, takto to zkrátíme: Diskuse o nekompetentním ministrovi zdravotnictví Válkovi. Takže já bych vás poprosil, takhle bych to formuloval, paní místopředsedkyně, Diskuse o nekompetentním ministrovi zdravotnictví Válkovi. Takže to mám tedy ten druhý bod, který tady navrhujeme.

Potom bych přešel k dalšímu bodu, který bych tady rád navrhl.

A to ještě bych chtěl dodat k tomu předešlému bodu, ale to už jsem tady naznačoval, že vládní pětikoalice vyhrožuje nouzovým stavem, přitom ho sama před volbami odmítala. To je potřeba tady zdůraznit, že sama vládní pětikoalice před volbami, mám to tady v poznámkách, tvrdila, ano, koalice SPOLU, což je ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů a STAN, před volbami tvrdila, že již žádný nouzový stav v souvislosti s onemocněním covid-19 vyhlašovat nehodlají, budou vše řešit jinak a jejich opatření budou předvídatelná, jasná a srozumitelná. Ale opak je pravdou. Vy jste tady tvrdili před volbami, zase jste obelhali voliče, že v souvislosti s onemocněním covid-19 vyhlašovat žádný nouzový stav nehodláte, a teď tady vláda Petra Fialy tvrdí, že chcete vyhlásit nouzový stav, pakliže nebude přijat pandemický zákon. Já nevím, jestli si nevidíte ani na špičku nosu? Možná kdybyste ho měli dlouhý jako Pinocchio, tak byste si tam viděli, to by vám možná - to by odpovídalo. Ale prostě vy takhle tady naslibujete a potom uděláte úplný opak. Ministr Vlastimil Válek za souhlasu premiéra Petra Fialy oznámil, že pokud nebude pandemický zákon schválen, bude po vládě vyžadovat vyhlášení nouzového stavu od 1. března. Takže nepotřebný pandemický zákon, protože nic vám tady nebrání, abyste předložili novelu zákona o ochraně veřejného zdraví a krizového zákona, tady není potřeba překlápět nouzový stav do běžného zákona, abyste pod rouškou nového zákona, ve skutečnosti je to přejmenovaný nouzový stav, abyste omezovali další práva a svobody občanů, které jsou přitom garantovány ústavou. To je prostě nepřijatelné, už jsem tady o tom hovořil a ještě o tom hovořit budeme, až budeme projednávat dneska - nebo na této schůzi - tu vratku ze Senátu. Takže tohleto je úplně také nepřijatelné a je to další důvod pro to, že chceme zařadit ten bod, diskusi nad tím, že ministr Vlastimil Válek je nekompetentní. Ale tady samozřejmě z toho vyplývá, z toho tvrzení před volbami, že je nekompetentní, nebo že je obelhala celá ta pětikoalice, pochopitelně, abychom zase to neříkali jenom o ministru Vlastimilu Válkovi. Ale tady samozřejmě to tvrdili všichni a teď to tady porušujete celá vaše vládní pětikoalice. Samozřejmě my máme problémy s tím, co se týče té nekompetentnosti, je to také kolem dění ohledně pandemického zákona, protože my jsme tady přece poukazovali na to, že pandemický zákon jste protiústavně protlačili ve stavu legislativní nouze a že tam například omezujete právo na podnikání, což je v ústavě a ústavou garantované právo. Ve finále potvrdili názor SPD vaši vlastní senátoři v Senátu, kteří vám ho zamítli. Ta nekompetentnost je tady jasně potvrzena, protože váš ministr Vlastimil Válek z TOP 09 navrhuje zákon, který odmítli už i sami vládní senátoři, kteří tam hovořili o tom, že je ten zákon protiprávní. Dokonce o tom hovořili i koaliční senátoři, nebo to já tady říkám, že o tom hovořili koaliční senátoři, proto to také neprošlo hlasy koaličních senátorů. Takže to, že se tady zdržujeme ve Sněmovně legislativními zmetky, které tady předkládá vláda na úkor práce pro občany, tak to je samozřejmě plně odpovědnost vaší vlády, že vy tím, že předkládáte legislativní protiprávní zmetky, nás tady právě zdržujete ve Sněmovně a zdržujete občany. To je problém.

Takže to, že navrhuji tady ten bod projednání nekompetentnosti pana ministra Vlastimila Válka - vidíte, že těch důvodů pro to, abychom to tady zařadili a projednali je samozřejmě celá řada, a jak tak zaznamenávám reakce občanů, mám takový dojem, že bych si troufl tvrdit, že i většina občanů nesouhlasí s tím, aby byl ve funkci pan ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Takže teď tady máme v podstatě díky tomuhletomu, díky této nekompetentnosti tady máme legislativní zmetek, který omezuje základní svobody občanů, a já si myslím, že je potřeba naopak tento zákon zrušit nebo stáhnout. (Ministr Válek usedl do vládní lavice.) Zrovna tady přišel pan ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, takže my bychom opravdu, pane ministře, uvítali, kdybyste pandemický zákon stáhli, a tím bychom to ukončili, celou tu ostudnou anabázi, kdy už vás, vás jako vládní koalici, nepodpořili ani vaši vládní senátoři. Takže to by bylo ideální, ale mám takový dojem, že to bude přesně naopak, protože současná vláda Petra Fialy chce i nadále stále utahovat šrouby prosazováním tohoto zákona, přestože se ruší karanténa, čísla nakažených dlouhodobě klesají a nemocnice nejsou přetíženy covidovými pacienty.

Jsme přesvědčeni - my v SPD - že je potřeba epidemii řešit podle zákona na ochranu veřejného zdraví a krizového zákona. Samozřejmě je potřeba zrušit pandemický zákon, zrušit všechna plošná opatření proti covidu a vrátit se do normálního života. Já myslím, že už to stačilo. A znovu zdůrazňuji vládě - my jsme v opozici, bohužel, ale proto zdůrazňuji vládě, aby přestala být opojená mocí a chutí ovládat ústavní práva a svobody občanů a už toho nechala. Zrušte pandemický zákon, stáhněte ho, přirozeně - 28. února skončí platnost toho dosavadního.

Tady bychom jenom zdůraznil, že poslanecký klub SPD byl jediným poslaneckým klubem, který tady před rokem hlasoval proti i stávajícímu pandemickému zákonu. Čas nám dal za pravdu, protože na základě opatření, která se vyhlašovala na základě pandemického zákona, je tady více než třicet rozsudků soudu, které ta opatření ruší jako protiprávní. A zase - nic se neděje. Nic se neděje! Tohle se stát občanovi, tak bude neskutečným způsobem perzekvován ze strany státu, ale politici, když porušují zákony, tak se tady neděje vůbec nic. To je prostě šílený stav!

Teď bych tedy přešel k dalšímu bodu, který bych chtěl navrhnout, a je to situace kolem zdražování. Já bych navrhl bod s názvem - teď bych, paní místopředsedkyně, řekl ten bod, abyste nemusela být celou dobu ve střehu - bod bych nazval: Vláda odmítá řešit zdražování. Pardon, já bych to upřesnil: Fialova vláda odmítá řešit zdražování. Fialova vláda odmítá řešit zdražování, to bude návrh dalšího bodu. A teď bych to zdůvodnil. A prosím, teď bych chtěl, aby to bylo v tom pořadí od bodu číslo 1 postupně, jak o tom tady hovořím.

Takže jak víme, na tento týden byla svolána mimořádná schůze Sněmovny, aby se projednala pomoc lidem zasaženým rostoucími cenami energií, a podpora podnikatelským subjektům v souvislosti s výskytem koronaviru. Za SPD musím říci, že SPD požaduje - dlouhodobě vás k tomu vyzýváme a už máme čtyři měsíce po volbách - aby vláda Petra Fialy zlevnila lidem elektřinu, energie, pohonné hmoty a potraviny po vzoru Polska a Maďarska. My vás prostě žádáme - žádáme vládu Petra Fialy, je to koalice ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP-09, abyste přestali pracovat jenom sami pro sebe, protože sami sobě už jste si přidali peníze i trafiky - to všichni vědí, tady občané, a ještě se o tom bude mluvit i v rámci rozpočtu - tak vás chci požádat opravdu důrazně, žádám vás důrazně a opakovaně, abyste začali konečně pracovat pro lidi, něco dělat pro občany České republiky, protože zatímco polská vláda a maďarská vláda dělá konkrétní kroky a ze všech sil pracují pro své občany, tak vláda Petra Fialy, pětikoalice, nedělá vůbec nic pro to, aby občanům pomohla vyřešit zdražování, doslova nic. Nic, protože ta jedna věc, co jste tady udělali a co premiér tady papouškuje pořád dokola v televizi, to je úplně k smíchu - to jsou ty doplatky na bydlení. To snad nemyslí vážně! Ale u toho se ještě samozřejmě zastavím, protože je neskutečné, že je tady takhle slabá vláda s takhle slabým premiérem, který si snad představuje za řešení zdražování to, že přidá doplatky na bydlení úzkému okruhu lidí. K tomu se ale ještě dostanu.

Takže Fialova vláda, koalice SPOLU, což je ODS, KDU-ČSL, TOP-09, Pirátů a STAN, se k řešení zdražování staví dlouhodobě zády. Nepředstavili jste žádný plán opatření, do slova a do písmene nepředstavili jste žádný plán opatření proti inflaci, rostoucím cenám energií a potravin. A teď si to postavme do přímého srovnání s tím, jak postupují vlastenecké vlády. SPD je taky vlastenecká strana. Vlastenecké vlády... (Ozývá se kdosi zprava mimo mikrofon.) Já bych možná jen poprosil, protože pan Michálek z Pirátů neumí jednací řád a vykřikuje tady na mě z lavice, protože je na nervy, protože jim klesají preference, mají už teď 5,3, jsem viděl, tak je zoufalej. (Šum i smích, ozývá se potlesk kohosi z SPD.) Tak já bych vás chtěl jenom poprosit, paní místopředsedkyně, v souladu s jednacím řádem, poslanec má mluvit na mikrofon, jestli se nemýlím.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, je to pravda. Pane poslanče, prosím, nepokřikujte na svého kolegu.

 

Poslanec Tomio Okamura: Děkuji, takže jsem rád. Doufám, že se pan Michálek z Pirátů bude už chovat slušně, protože já nejsem nějaký hej počkej, aby na mě tady pokřikoval. To si pokřikujte mezi Pirátama. Vy se tam hádáte, osočujete se a rozpadáte se, takže to je trošku něco jiného. No, vy jste tady čtyři, tak vy na sebe třeba i dokřičíte, to je pravda, se uslyšíte. Takže...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pánové, promiňte. Prosím, jednak oslovujeme poslance prostřednictvím předsedající, a ostatní kolegy prosím, aby nepokřikovali na řečníka. Děkuji.

 

Poslanec Tomio Okamura: Děkuji. Takže pojďme do toho přímého srovnání. Vlády Maďarska a Polska, které jsou taky vlastenecké, stejně jako SPD je vlasteneckou stranou, byly schopné nalézt včas účinnou pomoc. Polská vláda od 1. února na půl roku zavedla nulovou daňovou sazbu DPH pro základní potraviny. Nulovou daňovou sazbu mají také navíc od února do července i umělá hnojiva, jejichž cena má také přímý vliv na ceny potravin. V Maďarsku byly dočasně zmrazeny úrokové sazby u hypoték a byly stanoveny stropy cen pohonných hmot a ceny některých základních potravin. To je podle SPD cesta, jak okamžitě pomoct občanům - to je ta okamžitá pomoc občanům, aby nemuseli nakupovat v Polsku. A co dělá vláda Petra Fialy, pětikoalice, pro české občany ohledně zdražování? Doslova nic, nula, nula! Vy neděláte vůbec nic, abyste vyřešili zdražování, nic. Takže dokonce i vlády v rámci V4 ve středoevropském regionu, které mají podobnou historii jako my a podobnou životní úroveň, jako je v České republice - tak podívejte se, jak bojuje za své občany maďarská a polská vláda. Ale vláda pětikoalice Petra Fialy nedělá vůbec nic. Nula, nic, nic a nic. Je to prostě na demisi, protože vy máte říct, že nemáte řešení. Vy obtěžujete občany tím, že je zdržujete. Lidé musí platit složenky každý měsíc. Oni nemají čas čekat, až se proberete. Já vás chci požádat, abyste konečně vyřešili zdražování.

Dneska jediné, co děláte - proto tady navrhuji ten bod na program schůze - jediné, co děláte, je, že jste poštvali celníky proti občanům, kteří si šli nakupovat levně do Polska. Celníci za to nemůžou - celníci za to vůbec nemůžou, protože jim to nakázal ministr financí Stanjura, místopředseda ODS, ten jim to nakázal, aby vaše vláda šikanovala slušné pracující české občany za to, že si jdou levněji nakoupit do Polska, protože polská vláda vlastenecká se stará o polské občany, zlevnili tam základní potraviny a i pohonné hmoty tam jsou levnější, podle mých informací.

A vy, místo aby česká vláda téhleté pětikoalice - lidé tomu přezdívají slepenec - tak místo abyste pracovali pro občany a taky navrhli nějaká konkrétní řešení, tak vy jste si tady navrhli - to se tady bude ještě tento týden projednávat - sami sobě 70 milionů navíc na aparát a servis pro nově vytvořená tři místa nepotřebných ministrů -protože doteď ti ministři nebyli potřeba. To jste vytvořili navíc, protože je vás místo patnácti osmnáct. Proto tady sedíte dokonce ve dvou řadách ve Sněmovně, protože se ministři už nevejdou do té jedné historické lavice. To znamená, skutečně je to velký problém. Takže vy ještě navíc trestáte a šikanujete české občany, kteří si jdou nakoupit do Polska, místo abyste sami navrhli řešení a zlevnili základní životní potřeby v České republice. To je neuvěřitelné.

Když to shrnu, tak vy trestáte české občany a šikanujete za to, že si chtějí levně nakoupit v Polsku, sami nenavrhujete alternativu a ještě tady tlačíte pandemický zákon, kterým chcete od 1. března ještě omezit další práva a svobody občanů. Je to normální? Je normální tahleta vláda? To je přece úplně děsivá vláda, šílená! To je úplně neuvěřitelné, tohleto. Znova říkám, to je na demisi této vlády. Vy byste měli férově přiznat, že nejste schopni vyřešit zdražování. Vy byste měli říct: Ano, my to nedokážeme vyřešit. Přiznejte to! A já už vás k tomu vyzývám i teď, protože tady zase budeme stát za měsíc, za dva a zase to bude stejné, protože vy to nechcete řešit. Pro vás to není priorita, vyřešit zdražování v České republice a ulevit českým občanům. Pro vás je priorita, ano, pro vás je priorita, jak jsem říkal, omezit ústavní práva a svobody občanů pandemickým zákonem, prosadit si korespondenční volbu, protože se bojíte neúspěchu ve volbách, klesají vám preference, tak chcete změnit volební pravidla v České republice, aby byly umožněné podvody a manipulace. A potom soutěž o národního ptáka, už jsem to říkal, a potom ovládnutí České televize a Českého rozhlasu tím, že tam vyměníte celou radu. To jsou vaše priority. A taky výměna ve vedení Českých drah, to jsme viděli, a další. Tím se zabýváte opravdu naplno, aby různí političtí exponenti a kamarádi vašich politických exponentů pokud možno co nejvíce zakořenili ve státní správě na těch lukrativních trafikách. A logicky, den má 24 hodin, takže na občany už vám čas logicky nezbývá.

Ale znovu říkám, to je špatná vláda v tom případě, to je špatná vláda. Být to normálně, tak normální vláda by měla odložit korespondenční hlasování nebo zavádění korespondenčních voleb až na někdy, až dořešíte třeba zdražování, protože to není priorita - my budeme stejně proti, samozřejmě, protože my tyhlety manipulace a podvody tady nepodporujeme. Měli byste odložit nějakou soutěž a veškeré vládní síly byste měli vrhnout na vyřešení zdražování. Ale vy to neděláte, vy to nechcete ani udělat. To je problém. Krátce řečeno, slušní a pracovití občané za vaší vlády, za vlády Petra Fialy, musí kvůli vaší vládě platit čím dál více, ale na druhou stranu nepřizpůsobiví i nadále dostávají neadresné sociální dávky téměř na všechno. To SPD odmítá.

A co se týče toho zdražování, tady premiér Petr Fiala pořád dokola opakuje, co jste udělali pro lidi ohledně zdražování. Já nevím, dělá z občanů hlupáky? Asi jo. Vždyť přece všichni občané vidí, přes 90 % občanů vidí, že přece žádnou podporu ze strany státu nedostalo. Nevím, o čem mluví! Přece vy jste tím záměrem, že jste malinko rozšířili možnost doplatku na bydlení, to se týká cca 5 % domácností v České republice, a ještě z těch 5 % značná část, tuším, že dokonce drtivá většina, si vůbec o žádnou podporu nezažádala, protože když se podívali na tu vaši kalkulačku na internet a vyšlo jim, že mají dostat dvě stovky nebo stovku, nebo něco podobného, a pak zjistili, že je k tomu 16stránkový formulář, nebo takhle to nějak je, tak samozřejmě rezignovali, protože za tu stovku dvě jim to ani nestálo.

To znamená, vy jste normálně úplně marní, tahleta vláda. To znamená, premiér Fiala říká, že jste něco udělali proti zdražování, přitom se to vůbec nedotýká 95 % občanů České republiky, přestože se zdražuje úplně všem. Dělá z lidí blbce, doslova, přitom lidé na svých peněženkách vidí a na svých domácnostech, že přece žádnou podporu nedostali. To vidí, každý z těch domácností to vidí, protože se to skutečně týká cirka 5 %. A jak jsem říkal, z nich si značná část vůbec ani nezažádala, protože to nemá smysl, jak je nastavená ta pomoc. Ale pozor, zvýšili jste dávky nepřizpůsobivým, což je tedy šílené. To znamená, vaše pomoc spočívá - pomoc v uvozovkách - že nejenom že drtivá většina lidí nedostane vůbec nic, téměř 100 %, 95 %, vlastně reálně ještě více, jak jsem tady teď vysvětlil, nedostane nic, ale ještě navíc ze svých drahých složenek zaplatí další dávky nepřizpůsobivým. No to je tedy opravdu otřesná vláda. To je opravdu otřes. To je neuvěřitelné.

Já se hlavně divím, a už jsem to tady říkal minule, poslancům za hnutí STAN, kteří jsou mnozí z nich starosty malých obcí, že vůbec takhle na takovéhle věci můžou kývat a prosazovat. To přece není možné. Já vím, že vy máte vysoké platy, takže je vám zdražování energií jedno, ale občanům to fakt jedno není. Vy byste měli tady podpořit zařazení bodu SPD, abychom aspoň diskutovali, aby se aspoň vaši voliči dozvěděli, co vláda chystá ohledně zdražování, protože fakt tady není nic, žádný výsledek tady není, a občané to vědí. Takže toto je můj další návrh bodu. Pojďme dál.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pardon, pane předsedo, velmi se omlouvám. Ten bod zní?

 

Poslanec Tomio Okamura: Vláda Petra Fialy odmítá řešit zdražování.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, ten už jste navrhl. To je pořád ten samý.

 

Poslanec Tomio Okamura: Jasně. Teď jsem ho zdůvodňoval.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, ano. Děkuji.

 

Poslanec Tomio Okamura: Pojďme k dalšímu návrhu bodu, který mám na zařazení na program této schůze, a tento bod bych nazval Nedemokratické praktiky Fialovy vlády. Nedemokratické praktiky Fialovy vlády - to je název bodu. A teď to vysvětlím všechno, o co tady jde.

Myslím, že je opravdu šokující, že vláda Petra Fialy místo prosazování zlevnění potravin, pohonných hmot a energií, jak to udělala třeba polská a maďarská vláda, protlačuje manipulativní korespondenční hlasování ve volbách. Už jsem tady tento problém zmínil, ale pochopitelně nezmiňoval jsem to tady jen tak, protože to zmiňuji pochopitelně v souladu s jednacím řádem, že směřuji k návrhu bodu na program schůze a snažím se ty body zdůvodnit. Právě proto má všechno souvislost se vším. Proto jsem tady před chvílí paní předsedkyni Pekarové říkal, aby mě nepřerušovala v rozporu s jednacím řádem, že všechno má souvislost se vším, já se držím přesně jednacího řádu a budou to tak dělat i naši poslanci. Kdyby mě nepřerušovala, tak by pochopila, že jsem to tady zmiňoval v souvislosti, že tady chci navrhnout bod s názvem Nedemokratické praktiky vlády Petra Fialy.

O co tady jde? Koalice SPOLU, což je ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN, opakovaně ve Sněmovně prosazuje zákon o zavedení korespondenčních voleb. Vláda na to neskutečně spěchá, a dokonce jste si to dali jako prioritu do Programového prohlášení vlády. Takže prioritou není vyřešení zdražování občanům, prioritou je korespondenční volba, abyste mohli samozřejmě ovlivnit nastávající prezidentskou volbu a následně i volbu do Poslanecké sněmovny, protože se bojíte, že budete mít špatný výsledek a váš kandidát, že se nestane prezidentem. Proto si chcete pomoci a chcete tu volbu zmanipulovat a ovlivnit. To je všechno, to je celý princip. To je celý princip toho, proč to vládní koalice tlačí, přestože v Rakousku se kvůli nesrovnalostem v korespondenční volbě opakovaly poslední prezidentské volby. Jak jsem říkal, ve Francii dokonce zrušili korespondenční volby. Ve Spojených státech miliony občanů ztratily důvěru v demokracii kvůli těm různým nesrovnalostem. No, důvodem samozřejmě, jak už jsem sdělil, toho, proč vláda tak na to spěchá a proč to tak tlačí, je podle našeho názoru fakt, že se vládní koalice obává svého špatného výsledku v budoucích volbách, proto protlačují tuto úpravu volebního systému. Nakonec díky poslaneckému klubu SPD na projednání zatím nedošlo, protože jak víte, tak jsme před čtrnácti dny zabránili tady tomu projednání, protože my prosazujeme demokracii, a nikoliv manipulaci. Korespondenční volba je zásadním ohrožením demokracie v České republice, jelikož umožňuje podvody a manipulace. Proto už rozumíte, vážená paní předsedající, proč navrhuji bod s tím názvem, který jsem uvedl. Znovu zdůrazňuji, všechno se týká přesně toho, jak se tady mají navrhovat body, a samozřejmě já to potřebuji podrobně zdůvodnit, protože to není jen tak, aby to i občané, kteří se podívají na záznam, aby tomu rozuměli, proč a jak SPD tady věcně a konstruktivně navrhuje dobré body, a chceme naopak bránit špatným zákonům a špatným věcem, co tady prosazuje vláda. A to je právo opozice, na to máme právo.

Jak už jsem říkal, tady vládní poslanci, vidím to tady a slyším to tady, by nejradši, aby SPD tady nejlépe ani nebyla, aby tady byla totalita a diktatura, aby oni sami si mohli tady jenom zdvihat ruce a nebyl tady žádný odpor, to by měli největší radost. Ale tu radost vám neuděláme a budeme tady dál prosazovat náš politický program. Vzpomeňte v souvislosti s korespondenčními volbami na poslední prezidentské volby v USA nebo v sousedním Rakousku, kde se dokonce musely anulovat kvůli podezřením na manipulaci s volebními hlasy. Jak už jsem říkal, Francie korespondenční volby pro neprůhlednost zrušila. Je opravdu takové divadélko, že současná vládní koalice Petra Fialy předstírá obrovskou v uvozovkách péči o voliče v zahraničí, kteří přitom již dnes mohou volit na zastupitelských úřadech. A my jsme přesvědčeni o tom, že volby musí zůstat svátkem demokracie. My jsme rádi - SPD je ráda, chci zdůraznit - že čeští občané, kteří jsou v zahraničí, mohou volit v zahraničí, to my přece jsme rádi, je to umožněno a volí na zastupitelských úřadech, to přece nikdo rušit nechce.

Takže bych opravdu chtěl vyzvat poslance vládní koalice - protože oni už nevědí, jak zoufale argumentovat, protože oni prostě se opravdu bojí volebního výsledku, proto chtějí změnu způsobu voleb, protože se bojí, že neuspějí - aby tady neříkali nesmysly, protože SPD podporuje možnost občanů v zahraničí. My to nechceme rušit, s tím souhlasíme, a my si myslíme, že ten systém je správný a dobrý, že je to na zastupitelských úřadech, kde dochází k tajné volbě, kde je to v souladu s ústavou, a jak víte, tak v ústavě je napsáno, že volba do Poslanecké sněmovny a do Senátu probíhá tajně, což korespondenční volby nejsou, a že tajná volba znamená mimo jiné to, že nelze ztotožnit volební lístek s tím voličem. To je tajná volba. To znamená, dnes to probíhá tak - a to je tajná volba v souladu s ústavou - že občané ukážou průkaz totožnosti před volební komisí, dostanou volební lístky, jdou za plentu, tam vyberou volební lístek dle svého přesvědčení, vloží ho do obálky, pak vyjdou zpoza plenty a vkládají ho do volební urny, takže v té volební urně při sčítání hlasů nelze identifikovat, kdo konkrétně, jaký konkrétní občan jakým způsobem volil, protože ty volební lístky jsou tam samozřejmě anonymně. To je v souladu s ústavou. A v souladu s ústavou je i hlasování na zastupitelských úřadech, protože tam to pochopitelně probíhá podobně. Ale není v souladu s ústavou, pakliže někdo tady otevře potom obálku, která přijde korespondenčním hlasováním přes zastupitelský úřad, a někdo vkládá ty údaje, kde má i identifikaci toho člověka a zároveň jeho volební lístek. To prostě není v souladu s ústavou, ani když je to potom zasíláno ve stejné obálce a podobně. To je náš názor a myslím, že je to úplně jasné, že to není tajná volba. Notabene přece je tam i možnost velké manipulace, protože když je volební komise a za plentou vidíme, že je ten volič sám, tak asi těžko může být někým manipulován při tom konkrétním úkonu.

Ale logicky, když to tak není - a to byly ty problémy v těch Spojených státech, že jo - takže to je váš cíl, samozřejmě, je to váš cíl. Je to váš cíl udělat chaos ve volbách, udělat chaos . Vy chcete nabourat demokracii, chcete ohrozit demokracii v České republice, chcete ohrozit důvěru v demokracii, protože to jsou přesně ty totalitní manýry - a to už jsme viděli, viděli jsme to i v rámci covidu, kdy někteří lidé vzbudili hysterii, na základě strachu a hysterie, vyvolání strachu a hysterie v občanech přitahovali šrouby ohledně omezování lidských práv a svobod. To je přesně ta metoda, kterou dělali diktátoři, kterou dělali lidi s totalitními manýry, že vy chcete způsobit chaos, chcete způsobit problémy a pak to bude důvod k tomu, abyste zase někoho omezili, abyste ohrozili demokracii. A to my prostě nechceme připustit, protože prosazujeme svobodu a demokracii a budeme tady za to bojovat, aby byla dodržována česká ústava. A týká se to nejenom pandemického zákona, s kterým tím pádem zásadně nesouhlasíme, kdy vy chcete nepochopitelně od března omezovat ústavní práva a svobody občanů, ale i té korespondenční volby, protože ústava jasně říká, že volby mají být tajné, jak do Sněmovny, tak do Senátu.

Vůbec nechápu, co to na vás vlezlo nebo co to do vás vlezlo, že místo zdražování tady prosazujete úplně zákony, z kterých lidi v České republice vůbec nic nemají, a když něco, tak jenom k horšímu. A my jsme tady od toho jako opozice a doufám - znova to zdůrazním - že nás tady nikdo nebude přerušovat, že legitimně v souladu s naším volebním programem, v souladu s našimi dlouhodobými a veřejně vyřčenými politickými názory, tady prostě legitimně bráníme, chceme bránit demokraticky, v souladu se zákonem o jednacím řádu, plně v souladu s tím zákonem, chceme samozřejmě, prosazujeme náš program, vy prosazujete váš program. A je to prostě určitá přetlačovaná, ale vy máte většinu a to my víme, takže ve finále samozřejmě tady máte možnost prohlasovat si všechno možné. Ale my máme zase prostor, a od toho je tady jednací řád, abychom získali prostor, i časový prostor pro to, to vysvětlit, a díky tomu časovému prostoru aby se veřejnost mohla třeba nad tím zamyslet, protože občané mají hodně práce, starostí, tak aby právě díky tomu časovému prostoru, který tady je, aby se občané mohli taky zamyslet (nad) názory pro a proti. A někteří z vás tomu tady chtěli bránit, takovýmto demokratickým procesům ve Sněmovně, a my to opravdu nechceme dovolit a nedovolíme to, aby někdo tady ohrožoval demokracii, dokonce i ve Sněmovně, kde jsme zvoleni občany. Takže podle našeho názoru korespondenční volba jasně nabourává důvěru v celý volební systém.

Ve Sněmovně se mají podle našeho názoru přednostně projednávat úplně jiné věci, takové, které občany skutečně pálí a které by vyřešily drakonicky rostoucí ceny energií, potravin, bydlení a následně všeho ostatního. To ale vládu Petra Fialy z ODS nezajímá. Jak už jsem říkal, v okolních státech vlády zavádějí takzvanou energetickou pomoc tak, že například Polsko a Maďarsko odpustily po přechodnou dobu všem DPH na potraviny, pohonné hmoty a energie. Ale i to je jen krátkodobé řešení následků, proto teď tu svoji argumentaci posunu. Je nutné řešit příčiny, které jsou ve zcela chybné energetické politice a v nesmyslných projektech prosazovaných Evropskou unií. Tak ale vláda Petra Fialy neuvažuje a není schopna občanům předložit systémové řešení zdražování. Takže pochopitelně každá ta země... třeba Maďarsko k tomu přistoupilo opravdu velmi razantně. Premiér Orbán - a teď je úplně jedno, jestli je tady někdo proruský, protiruský, my nejsme proruští, my jsme pročeští - zaletěl na jednání s Putinem do Moskvy a přivezl pětkrát levnější plyn. Oproti tomu paní předsedkyně Sněmovny Pekarová Adamová ve stejný týden, předminulý týden také měla zahraničí cestu, do Bruselu se šla potkat s Ursulou von der Leyen, předsedkyní Evropské komise, a předala jí obrázek Václava Havla. Takže premiér Orbán přiveze ze zahraniční cesty pětkrát levnější plyn pro maďarské občany a vrcholný představitel této vlády předá obrázek Václava Havla a nepřiveze vůbec nic. Zadarmo drahá, by se chtělo říct, protože i ten obrázek určitě něco ještě stál. Ale ta cesta určitě něco stála. Přínos? Nic! Z veřejných peněz drahá cesta, ale přínos nula. Orbán pro občany přiveze levný plyn. A já myslím, že by to občané uvítali, protože stejně ten ruský plyn tady máme, jak víme, ale jedná se jenom o tu cenu. Takže tady se nejedná o to, že ho tady nemáme. Tuším, že - teď si tedy nepamatuji to číslo, teď jsem ho chtěl říct, já jsem tu statistiku měl teď na stole, z kolika procent je plyn, který používáme v České republice - tuším, že plyn dělá 7 % naší energetické spotřeby, a z toho, to vím, to myslím, že tam bylo těch 7 %, ale teď asi z 90 % je to ruský plyn, teď bohužel si nepamatuji. Chtěl jsem říct to číslo, ale teď mi to - zrovna jsem měl tu tabulku na stole a teď mi to číslo vypadlo, ale to není teď podstatné. Teď se jedná právě o tu cenu. Jedná se o tu cenu, že samozřejmě myslím, že by každý občan v České republice, až na pár aktivistů, by uvítal, kdyby si mohl zaplatit levnější plyn na složence.

Prostě jde o to, že vláda zase v tomhle nedělá vůbec nic. A takové ty nesmyslné výkřiky ministra zahraničí Lipavského, který už úplně přímo poškozuje ekonomické zájmy České republiky, kdy mluví - a teď nechci, abych ho špatně interpretoval, ale bylo to v tomto smyslu, že ruský plyn nepotřebujeme a že snad tady stlačený plyn z USA něco nahradí, nebo takového něco, jako tady naznačoval - no tak k tomu už snad nemůžu vůbec nic dodat. K tomu můžu už jenom dodat: A ven! Protože tohleto není normální, aby někdo takhle tady plácal jedno zleva, když lidi platí drahé složenky. To prostě už není vůbec normální. Takže my bychom měli využít veškeré možnosti, říkám. Nebuďme servilní k nikomu, nelezme nikomu do zadku, ale s Ruskem jednají Němci, jedná tam prezident Macron, jednala tam Merkelová, jezdí tam další. Není to o servilitě, je to o našich osobních zájmech a zájmech na tom - prostě my bychom měli rozhodit sítě všude, kde pro české občany to může být výhodné. Bez jakékoliv servility, samozřejmě, bez jakékoliv servility, to je úplně jasné. Musíme mít sebevědomou zahraniční politiku a vzájemně vyváženou a vzájemně výhodnou, nikoliv jednostranně výhodnou, a už vůbec ne, aby nám tady někdo něco diktoval, a to ani z Bruselu, ani z Moskvy, ani z Pekingu, ani z Washingtonu. My v SPD nechceme, aby nám tady diktoval kdokoli ze zahraničí něco, ať je odkudkoliv. A na rozdíl od různých neziskovek, které jsou podporované Open Society Fund anebo z norských fondů a podobně, a tyto neziskovky pak podporují a spolupracují tady s vládní pětikoalicí, ostatně to vidíme třeba na mediálním zákonu, dokonce i při přípravě zákonů, kterým chcete ovládnout Českou televizi a Český rozhlas. SPD není sponzorováno odnikud ze zahraničí, ani odnikud z Ruska nebo z Ameriky nebo bůhví odkud, takže proto my si můžeme dovolit, proto jsme takovým trnem v oku těch ostatních stran, protože jsme úplně nezávislí. Jsme úplně nezávislí a děláme politiku pouze pro prospěch České republiky a našich občanů. To jsem chtěl taky zdůraznit, aby tady nikdo neříkal zase něco, že jsme proruští nebo nějaký Kreml, nějaké nesmysly. Už jsem to tady říkal, to jsou zoufalé argumenty, s tím SPD pochopitelně nemá ani nebude mít nic společného. My budeme dělat vlasteneckou politiku, děláme ji pro Českou republiku a řídíme se vlastním úsudkem.

Ale s cenami energií je to myslím úplně jasné. My bychom měli udělat všechno pro to, aby ceny energie klesaly, ale vláda to řešit nechce. Samozřejmě tím systémovým řešením je odstoupit od zeleného údělu EU, jenže to by k tomu musela mít vláda odvahu. Tady bych znovu zdůraznil, že energetická politika je stále v kompetenci národních států, to znamená, vláda Petra Fialy se nemůže na nic vymlouvat. Nemůžete se vymlouvat vůbec na nic, protože je to v kompetenci národních států. Takže vy kdybyste to chtěli vyřešit, tak to zdražení vyřešíte, tak ho premiér Petr Fiala se svoji vládou vyřeší, to zdražení. Takže tady není, já to musím tady zdůraznit a zdůrazňuji to pravidelně, že tady není žádná omluva, žádná výmluva, dokonce ani na Evropskou unii. Prostě vaše vláda, vláda Petra Fialy, nese plnou, stoprocentní odpovědnost za to, jestli se tady zdražují nebo nezdražují energie. A tím, že to necháváte zdražovat a neděláte nic ani ve srovnání s Polskem a Maďarskem - to myslím, že je opravdu vhodné srovnání, proto to opakovaně opakuji, protože to jsou vlády z našeho regionu - takže když to umějí oni, proč bychom to nemohli my? Tak to opravdu je, je to drsné srovnání s neschopností vlády Petra Fialy, kterou si draze platí teď všichni občané. A já kvůli vám taky nechci platit drahé energie. Vy to zdražujete i mně a našim voličům. Naši voliči si stěžují na vaši vládu, nechtějí ji. Naši voliči už volají po demisi, protože - a to není nic osobního - je to to, že se jim zdražují energie, a vy nic neděláte! A slibovali jste to. Tady je nejhorší na tom, že vy jste to slibovali, že to vyřešíte. Znovu zdůrazňuji, a všichni to v médiích slyšeli, že premiér Fiala říkal, že do konce prosince představí plán na vyřešení zdražování, a žádný plán jste nepředstavili. To je přece hrozný podraz! Takže vás chci znovu vyzvat, a proto tady navrhuji ten bod, abyste jasně řekli, dobře, abyste to přiznali: Neumíme to vyřešit. A tím pádem je to samozřejmě na okamžitou změnu vlády. Anebo řekněte, že to vyřešíte, a kdy. Ale už je pozdě, protože vy to už neřešíte, zatím jste nic neudělali. Bude tady ve čtvrtek mimořádná schůze, já tam samozřejmě taky už mám připravené vystoupení, a tam to zaměřím ve čtvrtek ještě podrobněji na tu energetiku, podrobněji to rozeberu, pochopitelně. Tady to rozebíráme jenom letmo. A měli byste to férově přiznat, že to vyřešit nechcete, to zdražování, že pro vás jsou důležitější cizí zájmy, ne zájmy českých občanů. A jak jsem říkal, vládní návrh na využití možnosti příspěvku na bydlení drtivá většina domácností kvůli přílišné složitosti formulářů nevyužila. Navíc se tato možnost týká pouze cirka 5 % domácností, o tom už jsem hovořil. Takže pro 95 % jste nenabídli nic a i pro ten zbytek, protože je to moc složité, také v podstatě nic. A za to můžete vy, že je to složité. Za to může vláda, že je to moc složité, že je to tak složité, že občané si o to nechtějí ani žádat. To je taky plná odpovědnost vlády, nikoliv občanů. Občan pracuje a platí daně. Platí vás z daní, takže to opravdu nesvádějme na občany. To, že je komplikovaný a nepoužitelný, ten váš jediný dílčí návrh, je vaše vina. A my říkáme, že Česká republika musí mít vlastní energetickou politiku v zájmu našich občanů s cílem zajištění naší energetické bezpečnosti a soběstačnosti, nikoliv přijímání direktiv z Bruselu a z Berlína, jak to děláte vy.

Ale vrátím se zpátky, toto bylo zdůvodnění bodu s názvem Nedemokratické praktiky vlády Petra Fialy. Mluvil jsem o korespondenčních volbách, ale proč jsem teď mluvil o energiích - protože to dávám do toho kontrastu, co vlastně řešíte, co je vaše priorita a co ne, místo toho, abyste řešili skutečně závažné problémy, a to je vyřešení zdražování.

Pojďme k dalšímu bodu, který chci navrhnout na program této schůze Sněmovny. My tady potřebujeme prodiskutovat - protože vy se s námi, no vůbec se tady v podstatě nebavíte s opozicí, vy to tady chcete válcovat - ale my to chceme slyšet, abyste to vysvětlili. Nám píší policisté, hasiči, vojáci, pracovníci v sociálních službách, nepedagogičtí pracovníci ve školství - to jsou různé uklízečky, kuchaři a podobně, nebo školníci a tak dále - a zjistili jsme, když jsme se koukali na váš rozpočet - a toto nesnese odkladu, vy říkáte, rozpočet v pátek, před víkendem, ale to opravdu nesnese odkladu a já chci, abychom to tady probrali trošku šířeji - vy chcete ušetřit 34 miliard korun právě na policistech, hasičích, vojácích, nepedagogických pracovnících a dalších potřebných profesích. A my vám chceme říct už teď, v předstihu, a chceme tady o tom diskutovat, ať přestanete platit nepřizpůsobivým, solární barony a předražené zakázky. To je náš návod, SPD. Ale to vy nechcete, protože solární baroni jsou projekt EU, tam jste naslibovali hory doly, takže musíte být servilní. Nepřizpůsobiví jakbysmet, to by vám ty neziskovky, které jsou tam přisáté na penězovody, daly! To jsme tady viděli právě paní Richterovou z Pirátů, jak tady zablokovala v minulém volebním období zákon SPD na ukončení zneužívání dávek nepřizpůsobivými. Hájila tady neziskovky úplně neskutečným stylem, ale teď na to doplácí občané v těch postižených regionech, kteří jsou z té situace s nepřizpůsobivými zoufalí. Ale to je Pirátům samozřejmě jedno - vás prostě známe. Chceme tady o tom diskutovat, protože si myslím, že bychom ten bod mohli nazvat Diskuse nad... jak bych to nazval, já to ještě promyslím, protože vláda prostě jde proti hasičům, proti vojákům, proti policistům, proti pracovníkům v sociálních službách, prostě Diskuse o - jak bych to řekl - jednání vlády proti slušným lidem. Takhle bych to asi řekl: Diskuse o jednání vlády proti slušným lidem. Takhle to, prosím, budu formulovat: Diskuse o jednání vlády proti slušným lidem. A já to teď zdůvodním. Řekl jsem to teď třikrát, takže doufám, že je to k poznamenání. Já bych tady rád řekl, o co tady jde.

Vy tady předkládáte rozpočet - a já to schválně říkám teď, aby byl čas, abyste to do pátku reflektovali, protože pak zase v pátek, že už není čas, já už to znám, tohleto, ale tady jde opravdu o spoustu lidí a jejich rodiny, a je potřeba říct: samozřejmě. v pátek tady má být na programu státní rozpočet. Česká republika se kvůli současné vládě nachází stále v takzvaném rozpočtovém provizoriu, což znamená, že většina resortů nemůže provádět platby na případné investice a nákupy, protože mohou čerpat pouze jednu dvanáctinu z loňského rozpočtu každý měsíc. Hnutí SPD nechce, aby naše země i nadále hospodařila v rozpočtovém provizoriu, takže už předem avizuji, že k vládnímu rozpočtu máme celou řadu závažných výhrad, a proto podáme celou řadu pozměňovacích návrhů. Zastáváme také názor, že státní rozpočty by měly být pokud možno vyrovnané nebo přebytkové.

Ale to, co nechápu, a to je potřeba si opravdu říct, proč se ve Sněmovně neprojednával návrh státního rozpočtu zpracovaný předchozí vládou standardně již v závěru loňského roku, když rozdíl ve výdajích oproti minulému rozpočtu činí pouhých 1,79 %, což je 34,5 miliardy korun. To je úplně neuvěřitelné. To je na samostatnou diskuzi. Takže vy jste tady nejdřív jenom říkali, že jste připraveni odborně i personálně a programově vládnout, že máte připravenou i restrukturalizaci státního rozpočtu - ale to řeknu až v tom projevu v pátek, tam si to rozebereme podrobněji - takže nejenom ve čtvrtek, to bude energie, ale v pátek bude i rozpočet, takže tam se k tomu pochopitelně vyjádřím taky podrobněji. To jsou zásadní věci, jak se snažíte jít opravdu proti lidem, proti slušným lidem, a to nelze nechat bez komentáře. Takže nejdřív říkáte, že jste připraveni, pak jsem tady poprvé v životě za tu dobu, co jsem v politice - ne že bych tady byl tak dlouho jako někteří vládní poslanci - zažil, že se neprojednává rozpočet na další rok ještě v ten daný rok, přestože už jsem dvakrát zažil, že to bylo po volbách. To svědčí o úvodní absolutní nepřipravenosti a nekompetentnosti, když jste uvrhli kvůli vlastní nepřipravenosti, vaše vláda, Českou republiku do rozpočtového provizoria, zabrzdili jste tak investice, které jsou přitom důležité pro to, abychom se proinvestovali z krize, takže vy ještě přímo zdražujete a v podstatě tím poškozujete Českou republiku jako celek, tím, že jste lhali před volbami, že jste připraveni, ale připraveni nejste. A ve finále, když tedy ten rozpočet předložíte, zjistíme, že je rozdíl oproti tomu minulému rozpočtu, který připravovala ještě Babišova vláda, jenom 1,79 % - 34 miliard. No tak to si snad děláte legraci, to je tedy úplně neuvěřitelná neschopnost.

Navíc my odmítáme, že většinu z těch 34 miliard chce vláda ušetřit právě na slušných lidech: nepedagogičtí pracovníci, policisté, hasiči, vojáci, dále faktickým snížením plateb za zdravotní pojištění státních pojištěnců, čímž snížíte dostupnost zdravotní péče, a shodují se na tom opravdu i odborníci. Můžete stokrát vykládat, že ne, ale je to tak, protože logicky, když v podstatě omezíte platby pojišťovnám a všechno se mezitím zdražuje, dojde ke zhoršení péče. A to, že budou čerpat rezervy, které pak ale dojdou, tak co budete pak dělat další rok, když ty rezervy nebudou, a přijde třeba nějaká další epidemiologická situace a tak podobně? To jsou opravdu argumenty, to je fakt snad na úrovni úplně nějakých začátečníků, a ne lidí, kteří chtějí vládnout a kteří tady chtějí ovládat Českou republiku. Je to prostě úplně neuvěřitelné. Zároveň jste samozřejmě snížili slevy na jízdném pro studenty a seniory a seškrtali investice. Jak už jsem říkal, tak současná vláda, vláda Petra Fialy, si přitom vytvořila tři nové ministerské posty a zřídila pro ně dalších 74 pracovních míst na Úřadu vlády - to jsou ti různí političtí exponenti a podobně, nebo tam budou různí zasloužilí politici a podobně, nebo respektive zasloužilí členové politických stran, co mám informace. A přitom, a to je ta pointa, k čemu jsem se chtěl dostat, zároveň Ministerstvo vnitra bude muset opět odsunout nákup nových hasičských vozů, na které hasiči čekají roky. To je neuvěřitelné! Takže nové hasičské vozy pro hasiče, což by vlastně sloužilo celé České republice a občanům, na to peníze nejsou. To znamená nákup nových hasičských vozů, na které hasiči čekají už roky, na to peníze nejsou, ale na to, abyste utvořili politické trafiky pro tři nově vytvořená místa ministrů, a mimochodem pro to, aby zástupce Pirátů, paní Richterová, měl navíc místo místopředsedkyně Sněmovny za 20 milionů korun za volební období - to stojí to místo, ty náklady, to už je propočítáno - tak na to peníze jsou. Takže to je prostě neuvěřitelné. To je úplně neuvěřitelné - ty vaše priority. Být ve vládě SPD, tak my radši koupíme ty hasičské vozy pro občany, abychom zmodernizovali hasičskou techniku a podpořili hasiče, protože ti pak slouží všem občanům. Vy ne, vy radši odložíte nákup hasičských vozů a radši abyste si přidali sami sobě. Já myslím, že je to úplně otřesné. To je úplně otřesné, a proto tady navrhuji ten bod, abychom o tom diskutovali, protože to mi fakt nepřipadá normální. A už jsem nechtěl čekat na pátek, protože vidíte, že se to zdánlivě sice týkalo rozpočtu, ale ono se to úplně tak rozpočtu netýká. Týká se to vůbec celkového uvažování téhle vlády a velmi podivných priorit, co má tahle vláda.

My v SPD rozhodně nechceme ubírat peníze našim slušným a pracujícím občanům, kteří jsou pro nás na prvním místě, a proto už teď avizuji: nebudeme obstruovat státní rozpočet, k tomu není důvod, protože chceme, aby byl přijat nějaký státní rozpočet, to je pochopitelné, ale navrhneme sadu pozměňovacích návrhů a budeme to vysvětlovat. Ostatně, jak jsem říkal, my jsme předem řekli, že nám vadí - co se týče demokratické obstrukce, nikdy jsme... já jsem tady neobstruoval za celou dobu, co jsem v politice, ale prostě korespondenční volba a pandemický zákon, protože to je protiústavní, ten pandemický zákon... Znova říkám, hlavně neříkejte, že to prošlo posuzováním Ústavního soudu! To prošel ten předešlý zákon, ale ne vaše novela. To také jsem zaznamenal, nějaké argumenty. To si snad dělá tady někdo legraci, dělá tady hlupáky z lidí. Každý občan přece chápe, že je Ústavním soudem posuzován předešlý zákon, a ne ten váš, když je ještě ve Sněmovně a ještě je v Senátu a ještě je v parlamentu, tak jak ho může posuzovat Ústavní soud? Opravdu, tyhle argumenty jsem slyšel dokonce od vládních poslanců někde v televizi! Tak to je úplně už... To už je opravdu... Já nevím, asi je to neznalost, spíš bych řekl, je to neznalost a nekompetentnost, protože takhle hloupé argumenty, to už snad nemůže mít vůbec nikdo, a dokonce to snad říkali v televizi. Já si nevzpomínám, jestli to dokonce nebylo zrovna v nějaké debatě se mnou. To snad není možné! Ten zákon je ještě tady a oni říkají, že ho posuzoval Ústavní soud! Vůbec nevím, co na to říct. Ano, říkali to. Říkali to, to jsem byl myslím na Primě. Teď nevím, kdo tam se mnou, proti mně byl - jestli to nebyl pan Bartošek náhodou, nebo takhle nějak to bylo. Ale teď nevím přesně. To je prostě neuvěřitelné.

Takže rozhodně vám tady avizuji, že když tedy budu mluvit - jenom zmíním, ještě to řeknu, ale je to k rozpočtu - takže navrhneme řadu přesunů v rozpočtových kapitolách státního rozpočtu, které by v této nelehké době podpořily slušné občany. A znovu zdůrazňujeme, že škrtat je nutné na platbách nepřizpůsobivým, solárním baronům, politickým neziskovkám či na předražených zakázkách. Takže tohle, tyhle vaše divné priority, to jsem chtěl probrat také v tomto bodě.

Pojďme dál. Další bod, který bych chtěl navrhnout, a já bych teď řekl ten název, ten je celkem krátký: Diskuse o situaci nízkopříjmových důchodců. Diskuse o situaci nízkopříjmových důchodců, protože ta situace je taková, a tady bych to chtěl opravdu zdůraznit, že průměrný důchod v ČR je kolem 15 000 korun. Samozřejmě z toho logicky vychází, že značná část občanů má pod 15 000 korun, logicky. A je tady řada občanů, kteří mají i 10 000 korun. Já vím, že se v tom neshodneme, protože tady ta nová vládní pětikoalice je asociální a je jí to úplně jedno, ale chtěl jsem vám jenom říct, že za těch deset tisíc se nedá prostě vyžít, ani za těch jedenáct, dokonce ani za těch dvanáct, protože v okamžiku, že zemře třeba tomu důchodci partner, se opravdu dostávají do neřešitelných situací.

A já si myslím, že bychom to tady měli řešit. My se to pokoušíme řešit už v minulosti, v minulém volebním období, i předminulém, ale prostě ve Sněmovně tady k tomu není vůle. My se tady opakovaně snažíme navrhnout zákon o minimálním důstojném důchodu na hranici minimální mzdy či chudoby, samozřejmě při splnění zákonných požadavků - buď odpracované roky, nebo invalidita, od té částky zásluhově, aby ta zásluhovost tam zůstala. To znamená, slušní dostanou, nepřizpůsobiví ne. To je logické, protože nesplňují zákonné podmínky. Ale prostě já si myslím, že bychom o tom tady měli mluvit. A já vím, že těžko můžeme chtít tuto diskusi na TOP 09 nebo na Pirátech, ale myslím, že třeba poslanci, kteří nejsou asociální a mají třeba staré rodiče, že by si to uvědomit mohli. A já si myslím, že bychom tady měli opravdu otevřít ten bod Situace nízkopříjmových důchodců, protože já bych rád od vlády slyšel, co pro ně chystáte. Jak jim chcete pomoct? O to tady jde. To my chceme slyšet, protože musím říct, že jsem se koukal na vládní prohlášení, a tam nic konkrétního, a vůbec žádné konkrétní návrhy jsem tam neviděl. Takže já bych opravdu vás chtěl požádat, abyste tento bod zařadili a schválili, a pojďme ho zařadit za ty body, co už jsem navrhoval, aby se nejenom SPD - nás to samozřejmě zajímá pro naše voliče, protože jsme tady pro ty běžné, slušné lidi - tak opravdu myslím, že i občany by zajímalo a i média, co chystáte v oblasti pomoci občanům, kteří mají podprůměrné důchody. Mimochodem, netýká se to jenom starobních důchodů, to bych chtěl zdůraznit, protože důchody nejsou jenom starobní. Jsou to i vdovské důchody, jsou to sirotčí důchody a jsou to invalidní důchody. Máme tady, doufám, že jsem nezapomněl na žádný typ důchodu, ale cirka čtyři typy důchodů tady jsou. Takže se tady jedná o všechny tyto typy důchodů a měli bychom se nad tím zamyslet.

My samozřejmě máme promyšlený návrh. Znova říkám, leží tady náš návrh na uzákonění minimálního důstojného důchodu na hranici minimální mzdy, ale mě by zajímalo, protože vládní koalice už minule odmítla tento náš návrh zařadit na program Sněmovny - ale opět jsme tady u toho, že sama vládní koalice nic nenavrhuje, žádnou alternativu, takže vy na jednu stranu zamítnete, ale sami nemáte návrh. Zamítli jste návrh SPD nebo odmítáte ho zařadit na schůzi Sněmovny, ten náš zákon na podporu zdravotně postižených, zvýšení příspěvku na péči, ale zároveň sami žádný návrh nepředkládáte. Takže proto tady navrhuji tenhle bod, protože prostě my chceme vědět, a myslím, že to chtějí vědět i občané, jak se chystáte, co se chystáte udělat. Já tedy myslím, že nic, protože jak vás znám, nic pozitivního nechystáte pro lidi, kteří mají nižší než průměrné důchody, ale já bych to možná tedy slyšel, i naši voliči by to rádi slyšeli - tak řekněte na rovinu, že nic, nechystáme nic, nemáme nic připraveného, což předpokládám, ale nehrajte tady s námi hru na schovávanou s občany, že se tváříte, že jste změna, ale to víme, že nejste. Ano, změna ano, ale to už jsem říkal, pan Petr Fiala zapomněl jenom říct před volbami, že k horšímu. Takže lidé někteří uvěřili a mysleli si, že k lepšímu, ale to jste tam záměrně nedodali, ale je potřeba tohle tady říct.

A proč o tom mluvím? Protože je to teď aktuální. Protože opravdu jsem se musel trošku pousmát, samozřejmě ironicky, pousmál jsem se - no, ironicky, zase jak si tady vláda, ani ne tak ironicky, ale vláda jaksi snaží osvojovat něco nebo chlubit se cizím peřím, tak se to říká, jak se vláda snaží chlubit cizím peřím, protože jak víme, tak průměrný starobní důchod se od června zvedne o 8,2 %. Důchodci by si tak průměrně měli polepšit o 1 017 korun. A i já, který jsem celkem nebo poměrně mediálně zkušený, jsem získal z vládního vystoupení dojem, nebo ze zástupců vládní koalice, že oni se snad snaží naznačit, že oni zvyšují důchody. To je opravdu zase další... Já bych byl rád, abyste zdůrazňovali, že vy nezvyšujete důchod ani o haléř, protože je to zákonná valorizace na základě vysoké inflace, Takže i kdyby byli ve vládě Marťani nebo ufoni, tak se ten důchod prostě o 8,2 % zvedne. Takže to, že by si důchodci průměrně měli polepšit od června o 1 017 korun, není žádná zásluha této vlády. Žádná zásluha vlády Petra Fialy! Žádná, protože to je automat, to je automatická valorizace. Takže jsem chtěl zdůraznit, že to není žádná zásluha vlády. Vláda na to nemá žádný vliv, ale dokonce to, na co už má vliv, a to správně řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a předseda KDU-ČSL, že nepředpokládá navýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace - to je ta vaše pravá tvář! To je ta tvář! To je přesně. Já to schválně tady chci vysvětlit, aby to lidé slyšeli, protože někteří lidé - protože mají samozřejmě lidé hodně práce a starostí - by mohli zaslechnout jenom větu, že se zvyšuje důchod, a mohli by si mylně myslet, že snad vy zvyšujete důchod. Vy ho naopak nezvyšujete ani o haléř! Protože zákonnou automatickou valorizací na základě inflace... Naopak vy neděláte proti inflaci vůbec nic, vy to naopak ještě zhoršujete, to už jsme si tady ale řekli - tak se to bude zvyšovat, ale tam, kde byste zvýšit mohli - to znamená, jelikož je to o inflaci, tak je to nula k nule pojde, logicky, takže důchodcům ve finále nezbude v kapse o nic víc - ale tam, kde jste zvýšit mohli malinko nad rámec zákona o valorizaci, tak s tím přece jasně nepočítáte, už jste to jasně řekli. Takže je to tak, vy jste naopak proti zvyšování důchodů. Jenom tady ten zákon je automat, ale to není vůbec vaše zásluha, protože to je automat, to je automaticky.

Takže proto já jsem chtěl tady - ještě to jenom zopakuji - chtěl jsem si tady zařadit na program schůze bod s názvem Situace nízkopříjmových důchodců. Takže to je ten bod, protože nám na důchodcích - ať jsou invalidní, nebo starobní, sirotčí, nebo vdovecké - nám na nich záleží, ale vím, že vy je nijak podporovat nechcete. Tak se na to chceme prostě zeptat a chceme na vás apelovat, vysvětlit vám, že my chceme, aby se podporovali, místo toho, abyste posílali 2 miliardy navíc Evropské unii.

Pojďme k dalšímu bodu, který já bych tady rád navrhl na program schůze. Je to bod s názvem, paní místopředsedkyně, Vláda zdražuje lidem potraviny. Takže bod se jmenuje Vláda zdražuje lidem potraviny. Já bych rád tento bod vysvětlil a uvedl, protože to, co se stalo teď na Ministerstvu zemědělství, tak to opravdu nelze nechat bez povšimnutí a opravdu to není jen tak. Protože vy opravdu děláte jednu - nechci říci, že minelu, protože to není minela, vy to děláte totiž schválně - vy děláte jednu věc po druhé, která jde opravdu proti slušným občanům České republiky. Já vám hned vysvětlím, co se tam stalo, protože možná ani vládní poslanci, předpokládám, že to nevědí. Vláda svým nastavením dotací v zemědělství ještě více likviduje potravinovou soběstačnost České republiky. SPD zásadně nesouhlasí s postupem ministra zemědělství Zdeňka Nekuly z KDU-ČSL, který nerespektoval věcné odborné připomínky agrární komory a zemědělského svazu a odeslal Evropské komisi nevyhovující návrh strategického plánu společné zemědělské politiky na léta 2023 až 2027. Návrh nastavuje podmínky pro zemědělské podnikání v České republice tak, že dále podstatně zhoršuje vyhlídky na udržení domácí zemědělské produkce masivním přesunutím dotací na podniky, které se na produkci podílejí jen malou měrou. Snížení dotací pro produkční podniky povede k dalšímu snížení produkce zejména v živočišné výrobě a dalšímu snížení potravinové soběstačnosti a potravinové bezpečnosti České republiky v situaci, kdy o cenách rozhodují obchodní řetězce a dovozy potravin probíhají v podmínkách nekalé soutěže. Tento postup hnutí SPD odmítá.

Takže o co tady jde? Skutečně vláda Petra Fialy nejenom že neřeší zdražování a vykašlala se úplně na to, na rozdíl od polské a maďarské vlády, aby lidem zlevnila potraviny, pohonné hmoty. V Maďarsku dokonce zastropovali hypotéky, aby Maďaři si mohli kupovat bydlení. Vy jste se vykašlali i na mladé lidi, na další lidi, kteří si chtějí pořídit bydlení na hypotéky. Vy prostě vůbec nepomáháte lidem v ničem, takže dneska hypotéky stouply tak, že lidé, kteří by si chtěli pořídit bydlení, jsou zoufalí. Jsou zoufalí a vy jim odmítáte pomoci.

Ještě navíc tady ministr zemědělství Zdeněk Nekula z KDU-ČSL - samozřejmě s posvěcením celé vlády, předpokládám, jasně, jak jinak, protože mlčení je souhlas, pochopitelně - tak jste ještě tím způsobem, jakým teď postupujete, tak když to řeknu stručně, zdražujete potraviny v České republice. No, tak to je přece úplně šílený, to je otřesný. Myslím, že tohle je potřeba také vysvětlit, protože my bychom rádi diskutovali tu vaši zemědělskou politiku. No, politika... To je prostě politika, diktát Bruselu, s kterým vy souhlasíte, vy jste to slíbili Bruselu a jsou vám úplně ukradení občané České republiky. Takže vy se dokonce přímo podílíte na zdražování potravin v České republice. To je šílený opravdu, to je úplně neuvěřitelný, to je opravdu úplně neuvěřitelná situace.

Proto bych rád - já když se tady třeba podívám, a mluvil jsem tady o tom i s Radimem Fialou už mnohokrát, s naším poslancem, který je z Prostějova, a sám Radim Fiala vzpomíná - nechci říct na to, když byl mladší - ale vzpomíná na to, jak tam byly lány obilí, řepy cukrovky. A teď samozřejmě na základě dotací Evropské unie jsou tam soláry, montovny na úrodné půdě a tak podobně. To je výsledek politiky Evropské unie - likvidace našeho cukrovarnictví, na úrodné půdě se pěstuje řepka místo toho, aby na Vysočině byly brambory. To je tedy úplně otřesný. No a místo toho, abychom tady pracovali na tom - a SPD to prosazuje - abychom se vrátili k tomu, abychom budovali potravinovou soběstačnost v základních potravinách, které lze produkovat na území České republiky, tak vláda ještě podporuje naši potravinovou nesoběstačnost, podporuje v podstatě dovozy. Pochopitelně pak těžko můžeme mít vliv na naši potravinovou politiku. Vzpomeňte si třeba, když to začalo s covidem, tak na jaře před dvěma lety najednou stoupla cena základní zeleniny, protože už nemáme produkci, která by zajistila Českou republiku. A protože vznikly problémy ve Španělsku, tak jsme se nestačili ani divit, kolik stojí základní potraviny, které by přitom měly být za pár kaček. Takže tohle je politika této vlády a já si myslím, že je to opravdu důležité téma, protože zemědělství v České republice - my jsme byli, jestli si pamatuji dobře, ještě v devadesátých letech jsme byli potravinově soběstační v mnoha základních potravinách.

Říkám záměrně v devadesátých letech, aby tady zase někdo nemluvil o komunismu. Já nemám s předlistopadovou dobou nic společného, mně bylo tenkrát sedmnáct, nebyl jsem ani agentem StB, ani členem KSČ. To znamená, ani to reálně nešlo, dokonce ani nikdo z naší rodiny. To znamená, tady ty nesmysly, že nevím, vždycky tady někdo šíří nějaké nesmysly, že někdo tady podporuje komunismus nebo co. No tak chápu, to už jsme si tady říkali minule, že mnozí představitelé těch stran, co tady jsou ve vládní koalici, samozřejmě dokonce kolaborovali s minulým režimem, to víme, ale to se netýká rozhodně SPD, to neexistovalo v té době, a mně bylo v době Sametové revoluce sedmnáct, takže opravdu ne. Ale to jsem teď odběhl trošku od tématu.

Takže my bychom rádi tady prodiskutovali tady v rámci toho bodu s názvem Vláda zdražuje lidem potraviny, jaká je vlastně strategie vlády v zemědělské politice, protože to není jen tak. Mluvili jsme tady o zdražování energií, to už jsem tento bod navrhl, ale mě by zajímalo, jaká je strategie vlády - máte být u vlády čtyři roky, necelé už, jestli to bude celé volební období - a mě by zajímalo a zajímalo by to určitě i občany a naše voliče určitě, jaká je vaše strategie ohledně zemědělství a potravin v České republice.

Například Ivan David, náš europoslanec, říkal před chvílí na tiskové konferenci - Ivan David je europoslanec, který byl ministrem zdravotnictví a byl ředitelem psychiatrické léčebny v Bohnicích, je to špičkový český psychiatr, ale je v Evropském parlamentu, a protože se dlouhodobě specializuje také na zemědělské záležitosti, je v zemědělském výboru - a přišel teď s informací, že Evropská unie už počtvrté protlačuje Evropským parlamentem snížení kvality krmiv pro zvířata, pro prasata, s tím, že samozřejmě potom se snižuje i kvalita potravin, protože tam je vyšší obsah pesticidů, podobně v těch krmných směsích a podobně. To znamená, Evropská unie v podstatě a my, protože už nejsme potravinově soběstační, a nejsme soběstační ani ve vepřovém, takže dokonce nad polovinu vepřového, jestli si pamatuju správně z jeho vystoupení, už dovážíme, snad tři čtvrtiny dokonce - ale teď mě nechytejte za slovo, prostě je to většina - to znamená, v podstatě Evropská unie jde přímo proti tomu, abychom tady jedli zdravější potraviny, jde proti tomu, a přímo svými nařízeními ohrožuje zdraví českých občanů.

Proto i z tohoto pohledu mimochodem říkáme, že je dobré prosazovat a bojovat za potravinovou bezpečnost a soběstačnost České republiky, abychom byli soběstační a mohli tady mít české kvalitní potraviny za dostupné ceny. To SPD už prosazovalo v minulém volebním období a bohužel jsme tady nenašli ve finále podporu ostatních stran ve Sněmovně, protože se tady podle mě ostatní strany dostaly pod velký lobbing, i některá média, nadnárodních hypermarketů a podobně, protože samozřejmě ten náš zákon o potravinách byl samozřejmě přímo... v podstatě - v principu ano, v podstatě by to poškodilo nadnárodní řetězce, které tady lifrují často nekvalitní nebo potraviny nižší kvality a vydělávají tady na tom ty obrovské zisky. Ale nám jde o Českou republiku, takže tady jsme viděli, kolik ve finále poslanců podlehlo té lobby, leklo se, i té mediální masáži, kterou iniciovaly samozřejmě ty hypermarkety, a v čele té masáže byl člověk přímo placený nadnárodními hypermarkety, a to je pan Prouza ze Svazu obchodu a cestovního ruchu, protože ti členové jsou tam přímo ty hypermarkety, toho svazu, to všichni víme, že jo, to není nic tajného, je to oficiální profesní svaz, který má za členy ty hypermarkety, proto v televizi byl také pečenej vařenej, kritizoval tohleto vybudování bezpečné české potravinové soběstačnosti a šel proti tomu návrhu SPD.

Ale prostě taková je dneska doba, že jsou tady mezi námi čeští občané, který hájí zájmy cizáků a ciziny a cizích korporací, no a pak jsou tady někteří, kteří hájí zájmy České republiky. No tak holt jsme v takové době, a mě to vždycky tak překvapuje, jak člověk s českou krví může takhle nenávidět Českou republiku, nenávidět naši zemi a hájit cizí zájmy, a bohužel jsou taky mnozí takoví politici ve vládní koalici, to prostě vidíme, a já nad tím kroutím hlavou, protože moje maminka, když jsem byl malý, nám zpívala "my jsme Valaši, jedna rodina", byla vlastenka, a je to takový smutný tohleto, kam mnozí lidé uvažováním došli. Já jsem byl vychován ve vlastenecké rodině, v moravské rodině, kde jsme se za to nestyděli, že jsme z Moravy, ze Zlínského kraje. Bylo to přirozené, bylo to hezké, nemělo to nic společného s nějakým přehnaným nacionalismem, v žádném případě, ale dneska kdo má vlastenecké cítění, tak je hned často nálepkován. Myslím, že je to dost hnusný, a myslím, že to zbytečně oslabuje Českou republiku, protože zdravé vlastenectví, vidím to v Japonsku, to naopak tu zemi posiluje. Nesmí to samozřejmě přesáhnout do nějakých záležitostí, které jsme tady viděli třeba v rámci druhé světové války, to samozřejmě odmítáme úplně všichni, to je jasné. Takže to je k tomuhletomu bodu.

Další bod, který bych rád navrhl, už jsem o tom tady částečně mluvil, ale to je bod, který se týkal ministra Válka, zdravotnictví, ale teď bych navrhl rád bod s názvem Vláda podvedla voliče. Budu mluvit o tom nouzovém stavu, protože to prostě jinak nejde nazvat. Já bych ten bod tady rád diskutoval jménem SPD, bod s názvem Vláda podvedla voliče, protože vy jste říkali před volbami - a já vás cituju, tak nemá smysl se tady na mě rozčilovat a nemít mě rád - vy jste řekli před volbami, vaše koalice - tehdy nebyla vládní, teď je vládní - že již žádný nouzový stav v souvislosti s onemocněním covid-19 vyhlašovat nehodláte. Prostě je to tady jasně, mám to tady napsáno černé na bílém. A teď vyhrožujete nouzovým stavem od 1. března. Já si myslím, že si to zasluhuje samostatný bod, tohleto, protože to není věc, která se týká jednoho člověka nebo pár lidí. Jestli vyhlásíte nouzový stav, tak je to plošný nouzový stav pro deset milionů občanů České republiky, pro deset milionů občanů České republiky! A to si zasluhuje samostatný bod, a jestli tenhleten bod zamítnete, tak jsou to znova... jenom to svědčí o totalitních nedemokratických praktikách, které má dneska tahleta vláda, protože lidé by opravdu měli mít nárok na to, aby tady proběhla diskuse, proč jste říkali před volbami, že už žádný nouzový stav v souvislosti s covidem vyhlašovat nehodláte, a proč obelháváte voliče nebo podvádíte. Proto jsem to nazval Vláda podvedla voliče - proč jste je podvedli, když jste před volbami říkali něco jiného a teď chcete vyhlásit nouzový stav. To není normální. Kdyby to nebyl nouzový stav, tak to tady vůbec ani nenavrhuju, ale uznejte, že vyhlašovat nouzový stav je závažné. A kdo tady byl v minulém volebním období, tak ví, jak jsme to tady všichni řešili, že i vy, poslanci, kteří jste dneska ve vládě, a ti, kteří dneska nejsou už ve vládě a jsou v opozici, kolik dní jsme tady tím trávili a týdnů, tím, když se prodlužoval nouzový stav, nebo jste ho chtěli vyhlašovat, jasně, to je pravomoc vlády. Stejně jsme tady diskutovali prodloužení, to už bylo na Sněmovně, či neprodloužení. Ale prostě tohleto není jen tak, že vy takhle do plezíru hodíte, pan ministr zdravotnictví Válek nebo pan premiér Fiala, tak já prostě vyhlásím nouzový stav, když neprojde pandemický zákon. To není sranda, nedělejte si legraci opravdu z lidí. To je strašně závažná věc, co jste řekli, pane ministře zdravotnictví Válku, a pan premiér tady sice je v budově určitě, ale tady není, protože se mu to nechce poslouchat, protože se mi nechce podívat do očí, to víme, ale to už jsem říkal. Ale prostě jako to není jen tak. To znamená - já znova říkám, my prostě chceme navrhnout bod Vláda podvedla voliče. A neříkal bych to tady pejorativně, takže se na mě nezlobte, kdybyste to opravdu vy sami neslíbili, a teď to říkáte jinak, jinak bych vůbec tyhlety výrazy tady nepoužíval. Jo? To prostě proč? Proč?

Je to prostě politický souboj a já tady... nebudeme si tady nadávat, že jo, samozřejmě, jo? To my v žádném případě nebudeme dělat, jo? Ale pro tvrdou politickou soutěž, to určitě jsme na ni zvyklí, předpokládám, všichni, to tady každý musíme vzájemně skousnout a to je myslím v pořádku, ale musí to probíhat v souladu se zákonem o jednacím řádu, a samozřejmě demokraticky a férově. To znamená - no, tak všichni ne, protože vy jste neférově odsunuli více než půl milionu voličů SPD a hodili jste naše hlasy do kanálu, to jsme viděli po volbách tady, takže nemáme adekvátní zastoupení v orgánech Sněmovny. Takže vy to takhle nevidíte, ale my přesto půjdeme příkladem a budeme se tady chovat samozřejmě příkladně a plně v souladu s demokratickými pravidly na rozdíl od vás, samozřejmě, jo? Ale to je už váš boj a my nebudeme k nějakým podpásovkám tady se snižovat.

Takže to je bod, který je potřeba opravdu probrat, a znova bych chtěl říci, připomenout ústavu, že v ústavě, potažmo v Listině základních práv a svobod, která je součástí ústavy, je definováno právo na podnikání, právo na vzdělání, když to řeknu stručně, právo na soukromý a společenský život a vy nemůžete přece šmahem říct, pan ministr a pan premiér: Tak a já vyhlásím nouzový stav, a takhle vyděsit občany a úplně je takhle vydírat, šikanovat. To je strašný vyjádření. To přece nejde jen tak. Nejde to jen tak! To přece nelze to takhle pominout, že v demokratické společnosti, a já chci žít v demokratickém státě, nechci totalitu, kterou vy tady chcete zavádět - není přece možné, že vláda najednou od boku řekne v Senátu, pan ministr zdravotnictví Válek: Když neprojde pandemický stav, tak bezdůvodně vyhlásím nouzový stav. Jo? Bezdůvodně! Tady není žádná pohroma, tady není žádná pandemie, ani epidemie tady není, nejsou zahlcené nemocnice. A někdo normálně řekne jak diktátor - jo, totalita - jménem vaší vlády řekne: Tak my vyhlásíme od 1. března nouzový stav na čtrnáct dní. No, to jako... a já se divím, že to řada z vás, i vládních poslanců, chce přejít tohleto v rámci servility. Jo? Přece to by, kdo má trošku demokratické cítění z vás, by měl zdvihnout ten hlas a říct: Neříkejte to prostě, by měl říct ministrovi Válkovi a premiérovi. Nestrašte lidi nouzovým stavem, když tady nejsou podmínky pro nouzový stav. Nechte těch totalitních manýrů, by měl říct.

Vždyť to lidi neskousnou, tohleto. Občané jsou majitelé této země, ne vláda. Znova zdůrazňuju, že vaše strany vaší vládní koalice nevolila většina občanů České republiky. Milion hlasů propadlo, to znamená, ano, na základě přepočítávání, které na základě toho, jak fungují pravidla v České republice, samozřejmě strany pod 5 % se nedostaly, a ve finále ty, co se dostaly, tak tady máte většinu, ano, ale měli byste mít trošku tu záklopku, že prostě - a nepřehánět opravdu - i přesto, že máte většinu, neměli byste tu šikanu a ty totalitní vaše manýry přehánět. Takže opravdu já bych vás chtěl opravdu důrazně požádat - nejenom bych chtěl zařadit ten bod, já vím, že to odmítnete, že budete hlasovat proti tomu, aby se zařadil ten bod - ale aspoň vás chci tedy požádat, abyste vážili slova, jak ministr zdravotnictví Válek, tak pan premiér a zástupci vlády. Važte prosím vás slova, než řeknete, od boku budete vyhrožovat nouzovým stavem lidem. Fakt nežijeme v totalitě, nežijeme v diktatuře. To si nemůžete dovolit, jen tak od boku vyhrožovat takovými věcmi, když k tomu není důvod. To je, jako kdybyste řekli - ano, to je vlastně stejný ekvivalent - když neprojde pandemický zákon, tak vás všechny zavřeme. Ano, protože nouzový stav je omezení na svobodě. Tak vás všechny zavřeme. To je přece strašné, kam až vy jste v té aroganci moci zašli. Já jsem se nikdy nenadál, a mluvil jsem o tom i s naším poslancem Jaroslavem Baštou, to už jsem zmiňoval, který je tady ve Sněmovně jediným signatářem Charty 77 a jediným politickým vězněm a disidentem, že jsem vůbec nečekal, že třicet let po sametové revoluci tady budu muset bojovat jménem SPD - a ukazuje se, že jsme tady osamocení - za svobodu a demokracii a za dodržování ústavy v České republice. To je prostě úplně děsivá situace.

Tak, pojďme k dalšímu návrhu bodu, který já navrhuji. No, tak to, už jsem to tady zmiňoval, jo, tak už jsem tady zmiňoval, tak vláda, vládní koalice se chystá ovládnout Českou televizi a Český rozhlas.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jak se jmenuje ten bod, pane předsedo, abych si ho poznamenal?

 

Poslanec Tomio Okamura: Mám to tady poznamenáno, zatím s pracovním názvem Vláda chce zvýšit koncesionářské poplatky České televize a Českého rozhlasu. (Předsedající: Děkuji.) Ale - to tady mám tedy poznamenáno, ale možná to ještě budu trošku modifikovat - ale teď, aby tedy jste mi nevyčítal, že nenavrhuji bod, tak já zatím to takhle pojmenuji, ale ještě to budu zároveň modifikovat. Mám tady poznamenaný takto ten název, ale mám takový dojem, že to bude vystihovat možná trošku ještě jiný název.

Za SPD říkám, že odmítáme zvýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas, které prosazuje vláda. A to není z toho důvodu, že bychom neměli rádi Českou televizi, tak to není. Já mám Českou televizi rád, já jsem v České televizi vystupoval v mnoha pořadech, před vstupem do politiky i v pořadech, které měly širší formát, Den D a podobně, v mnoha zábavných pořadech jsem tam vystupoval, v mnoha diskusních pořadech a tak dále. Mám rád i Českou televizi i Český rozhlas, s tím problém není, to musím říct na rovinu. To, s čím máme problém, je jiná věc: že tam jsou konkrétní pořady - a myslím, že i ČT 24, musím říct upřímně, že se to hodně zlepšilo a dávají nám prostor, který myslím celkem odpovídá už tomu prostoru, který by měl mít SPD vzhledem k našim volebním výsledkům v porovnání s ostatními stranami, takže my si zase nemůžeme nějak... myslím si, že se to hodně spravilo s nástupem nové Rady, která začala dbát na to, aby se postupovalo vyváženě, což je mimochodem v souladu se zákonem, protože ta vyváženost, ta je přímo v zákoně.

V Českém rozhlasu jsou samozřejmě ještě velké rezervy, zvláště Český rozhlas Plus, ale o tom až teď tady nechci mluvit, jo, protože to se probíralo už i na Radě Českého rozhlasu, kde přímo se probíraly grafy, kde SPD je až násobně méně zastoupeno než strany, které měly horší volební výsledek než my. Všechno bylo probráno oficiálně na Radě České televize (Českého rozhlasu?), ale ta reflexe tam stále nepřichází, musím říct, dostatečným způsobem. To znamená, není tam ta vyváženost, a právě proto z toho důvodu my nesouhlasíme s tím, aby se zvyšovaly koncesionářské poplatky - ještě u České televize se krátce zastavím - takže v Českém rozhlasu, protože proč by měl volič SPD platit více koncesionářské poplatky, dražší, když tam volič SPD ze svých koncesionářských poplatků není adekvátně zastoupen zástupci SPD v souladu se zákonem, který káže vyváženost? To je zákon, to není, že si to vymyslel předseda SPD.

Pokud jde o Českou televizi, za nás musím říct, že opravdu ČT 24 i zprávy se začaly po nástupu nové Rady... že se to hodně zlepšilo. Takže si myslíme, že tam je snaha o to, dodržovat zákon nějakým způsobem ve zpravodajství. A znovu říkám, já Českou televizi, já jsem ji měl vždycky rád, ale je tam problém například s jedním konkrétním pořadem, a to jsou Otázky Václava Moravce, kam jsem nebyl už sedm let pozvaný. To znamená, ne že jsem nebyl pozván, že jsem odmítl. Já jsem nebyl sedm let pozvaný už do toho pořadu. A to je prostě jasná politická manipulace a zneužívání České televize pro osobní zájmy. Takže mluvme o tomto konkrétním pořadu, když budu konkrétní, samozřejmě můžeme mít výhrady k něčemu dalšímu, ale tady teď zůstanu pouze u tohoto pořadu, protože to je prostě úplně jasné. To je jasné porušení zákona o České televizi, který káže vyváženost, když nejviditelnější tváře ostatních politických stran, což je předseda, tam zastoupeni jsou, ale předseda SPD tam není. A nechci tady lobbovat za sebe, já jsem známý dost. Jedná se o to dodržování, jedná se o návrh na zvýšení koncesionářských poplatků České televize, Českého rozhlasu. Našim voličům se to nelíbí - já tady zastupuji voliče. Tady je to prokazatelná manipulace, prokazatelné stranění a zvýhodňování jiných politických subjektů, které má evidentně Václav Moravec radši. To znamená, to není vyvážený pořad. A já myslím, že tenhleten pořad zbytečně stahuje celou Českou televizi, protože tam znám spoustu lidí, mám je rád, mám tam i mezi nimi přátele ještě z doby, kdy jsem nebyl v politice. Redaktoři jsou slušní, musím říct, snaží se, redakce zpravodajství, znáte je tady také, věnují se své práci, mají tu práci rádi, spolupracuje se s nimi dobře, tady prostě problémy nejsou, my si to i pochvalujeme, tu spolupráci, nemáme žádný problém s tím, ale prostě konkrétně třeba tenhleten pořad, je to ale hlavní diskusní pořad České televize, takže o tom to je. Kdyby to bylo něco marginálního - je to hlavní diskusní politický pořad. Takže prostě dokud tady budou tyhlety manipulace v hlavním diskusním pořadu České televize, což jsou Otázky Václava Moravce, a takovéhle podvody, doslova mediální podvody, tak opravdu my nemůžeme podporovat zvýšení koncesionářských poplatků České televize, protože naši voliči to prostě nechtějí. Je to úplně jednoduché. Já vím, že to tady ostatním politickým stranám vyhovuje, když SPD je upozaďováno, protože vy, to už tady probíráme, že řada z vás to demokratické smýšlení má jenom, když se jedná o vás osobně, ale jinak už ne. Ale tohleto není správně a teď to tedy tady spěje k tomu. Takže znovu říkám, rozhodně nechci dávat do jednoho pytle celou Českou televizi, to tedy rozhodně ne a to tady zdůrazňuji. Ale je tam prostě pořad, který to celé kazí, tu vyváženost, protože není normální, že sedm let není pozván předseda parlamentní strany do hlavního diskusního pořadu. Ale to je jasná cenzura prostě, je to jasná cenzura! Takže my z tohoto pohledu, opravdu my nemůžeme - a Český rozhlas Plus, to je vlastně to samé. Jo, to je velmi nevyvážená stanice, což mimochodem konstatovalo se i na Radě Českého rozhlasu. Takže opět Okamura si nevymýšlí, v té Radě máte zastoupení, nebo je tam zastoupení, tam nemá zastoupení SPD jako strana. Tam jsou radní, kteří jsou nezávislí, nejsou to političtí exponenti, a přímo tam přece došlo... dokonce je to i závěr jednání Rady České televize, je to normálně prohlasovaný závěr z loňského roku. To znamená, vidíte, že k nápravě tam nedošlo. To znamená, my máme konkrétní důvody, takže Český rozhlas Plus, Otázky Václava Moravce, kdy my odmítáme zvýšení koncesionářských poplatků. A já se divím, že to stojí vedení České televize za to, že kvůli Václavu Moravcovi, kvůli jednomu člověku, který se chce mstít nebo někoho nemá rád, takže celá Česká televize na to takhle zbytečně musí být pod kritikou. Já myslím, že je to škoda. Ale dobře, je to jejich rozhodnutí, je to rozhodnutí vedení České televize. A já si myslím, že je to škoda, protože kdyby se k tomu postavilo vyváženěji, tak si myslím, že by i volič SPD byl s tím spokojenější, s tím, jak to tam teď funguje.

Takže znovu říkám, že to není, že bychom neměli rádi Českou televizi nebo Český rozhlas. Vůbec to tak není. Ale prostě jsou tam tady ty konkrétní věci, které ovšem nejsou detaily, dokonce v rozhlase se jedná o celou stanici, o druhou nejposlouchanější - nebo druhou asi ne, možná třetí, já nevím, jestli Vltava nebo Český rozhlas 2 bude asi poslouchanější než Český rozhlas Plus, nevím - ale u Otázek Václava Moravce je to jasné, to je hlavní politický diskusní pořad, a my s tím nesouhlasíme, protože z tohoto pohledu se prostě nenaplní povinnosti veřejnoprávních médií a slouží potom k jednostranné propagaci některých politických stran.

A tady bych rád, proč o tom tématu a proč jsem tady taky panu předsedovi Jakobovi nebo panu místopředsedovi, který teď řídí Sněmovnu - sice tady mám pracovní název, ale proč jsem to chtěl ještě možná upravit je, že problémem je, že vládní koalice, jak víme, chce odvolat Radu České televize, zřejmě i Českého rozhlasu, a kompletně ji dovolit jenom vašimi spřízněnými nominanty, kteří politicky vám mají jít na ruku, mají vaše názory nebo zastávají váš názorový proud. A to je snad poprvé od roku 1989, kdy někdo chce dělat takovéhle politické ovládnutí České televize jednostranně, takovouhle manipulaci, a my na to musíme upozorňovat. Opravdu obrovské divadlo tady předvedli vládní poslanci na volebním výboru, který má ve své působnosti sdělovací prostředky, sněmovním volebním výboru, kdy minulý týden volební výbor doporučil Sněmovně - tam se hlasuje - aby neschválila Výroční zprávu Rady České televize o činnosti za rok 2020. A to jsem se teda zasmál - důvodem bylo to, že v té zprávě je napsáno, že vůči SPD není vysílání vyvážené, když to řeknu jednoduše. Takže ti, kteří k tomu naopak celou dobu mlčeli a vyhovovalo jim to, tak až díky tomu, že tam jsou ti noví radní, kteří tam přišli během minulého volebního období, konečně tam přišel nový vítr, konečně přišli radní, kteří v souladu se zákonem chtějí dbát na dodržování zákona a vyváženost, tak vlastně - vymysleli jste to dobře marketinkově, velmi podle, samozřejmě, tak teď vládní koalice chce říct : No vidíte, tam se nedodržuje zákon, takže celou tu radu odvoláme. Přitom je to právě ta rada, která to konečně rozhýbala a poukázala na to, že se tam ten zákon nedodržuje! A vy jste zabránili v minulém volebním období, aby se ta rada dovolila, aby naopak se na to dodržování zákona mohlo dbát, i na hospodaření, a hráli jste teď takovouhle komedii, a já bych byl rád, abyste do toho účelově nezatahovali SPD. Vy máte v plánu odvolat na základě toho tu radu, mimochodem, dvojí neschválení zprávy povede k odstranění Rady České televize, která přitom na základě objektivních analýz - ti noví radní, kteří se do toho vrhli - konstatovala, že účast hnutí SPD v debatních zpravodajských pořadech byla nepřiměřeně nízká ve srovnání s ostatními stranami, a to vzhledem k zastoupení SPD v Poslanecké sněmovně.

Takže chytře to má vymyšlené pan poslanec Jakob, který je mluvčím z TOP 09 tohohletoho ovládnutí České televize, tohohletoho podvodu, politického podvodu. A teď tady využívají vtipně - ovšem samozřejmě my víme, proč a jak - berou si do úst SPD. Takže bych byl rád, abyste si nebrali do úst SPD, protože vy naopak škodíte, vy prosazujete úplně opačné myšlenky než SPD, a my nepotřebujeme, jak už jsem říkal, abychom měli samozvané mluvčí. My žádné mluvčí nepotřebujeme, kteří budou hájit SPD a mluvit za SPD, rozhodně ne z TOP 09. My to nepotřebujeme. Takže bych byl rád, aby se tady nehrála takováhle komedie. A vlastně zástupně teď jste si vzali tu zprávu, přitom vždycky vám vyhovovalo v televizi, že tam SPD není, a vždycky jste k tomu mlčeli, nikdy jste se proti tomu nestavěli, ale teď jste si to vymysleli, že to bude ten účel - no, je to píárově sice trošku jednoduché, proto by na to přišlo i dítě ze základní školy, jak to máte naplánované, chcete odvolat Radu České televize a dovolit si tam pouze své exponenty, na základě zástupného problému, kdy ještě chcete říkat: Ale vždyť tam SPD není přece. Je to přesně naopak. Je potřeba naopak dovolit tam další radní, kteří by opět nešli nikomu politicky na ruku, ale dbali na dodržování zákona vyváženě, v souladu se zákonem. Ale opravdu, neberte si do úst SPD, ani jako záminku. My vás opravdu nepotřebujeme, abyste se o nás bavili, my se obhájíme sami. Ale to, že chcete ovládnout Českou televizi, odvolat Radu České televize a Českého rozhlasu a dosadit tam exponenty vlastní na šest let...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane předsedo, já vás vedu ke kázni, abyste se držel bodu, který přednášíte, a to je zvýšení koncesionářských poplatků, nikoliv rady. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Tomio Okamura: Ale to je v té souvislosti, protože v podstatě je potřeba popsat pozadí toho, proč tady vláda přistupuje k těmhle návrhům a komu a jak jde na ruku, protože samozřejmě to zvýšení koncesionářských poplatků není jen tak, že to spadlo z nebe, to přece víme, to víte i vy, pane místopředsedo. Takže mě upozorňujete, ale sám víte, sám taky víte, nejste v politice první den, že ty konsekvence, co tady říkám, jsou jasné i vám, byť s nimi třeba nesouhlasíte, ale určitě je to k věci a má to všechno spojitost, kdo komu a jak jde na ruku tak, aby se zalíbil, a proč to tady navrhuje, ale v každém případě není to dobré pro demokracii.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane předsedo, vzhledem k tomu, že řídím schůzi, nemohu s vámi diskutovat, řídím se jednacím řádem.

 

Poslanec Tomio Okamura: Jo, to vím, tak já budu pokračovat ve svém výkladu, dobře. To je pravda, to jste pak jak na trní, protože byste rád reagoval, a ono to nejde, to chápu, já jsem byl taky v takové situaci v minulosti. Dobře, takže vás nebudu pokoušet. Takže jsem jenom chtěl říct, že to, že tady navrhujete v této situaci zvýšení koncesionářských poplatků - a už to uvádím do kontextu - kdy ta situace není v podstatě v souladu se zákonem a není v ideálním stavu, tak - už to zasazuju do toho kontextu, pane místopředsedo - tak to je to, proč my s tím nesouhlasíme. A znovu říkám, není to nic proti České televizi, Českému rozhlasu. My máme rádi Českou televizi a Český rozhlas, tam problém není. Ale jsou tady některé konkrétní věci, proč náš volič nám píše, má s tím problém, a my samozřejmě tady jsme za voliče. Takže nechme to, dobře, u toho názvu: Vláda chce zvýšit koncesionářské poplatky České televize, Českého rozhlasu. A já už jsem to tady dostatečně v podstatě zdůvodnil.

Jinak za nás jsme přesvědčeni, že veřejnoprávní média by se neměla platit prostřednictvím koncesionářských poplatků, ale prostřednictvím samostatné kapitoly státního rozpočtu, jehož čerpání by tak bylo pod veřejnou kontrolou a dohledem Nejvyššího kontrolního úřadu. Takže my celkově navrhujeme i trošku jiný model v tomhle tom. My určitě neříkáme zrušit, my říkáme, udělat to jiným systémem. Mimochodem, podobné systémy jsou v jiných demokratických zemích, to není opět, že by to byl nějaký výmysl SPD. Takže toto.

Samozřejmě když ještě krátce zmíním i ten mediální zákon, kterým vy se chystáte... Právě je to o zdražování těch poplatků, je to o zvyšování poplatků. Tak i to, že chcete dát částečně pravomoc, aby část radních volil Senát, to si myslím, že taky snižuje legitimitu té volby, protože senátory volí lidé. Tam je tak nízká volební účast, že v podstatě to rozhodně není posílení demokracie a posílení legitimity té volby, to je naopak oslabení legitimity té volby, protože samozřejmě tam, kde je nejvyšší volební účast a kde probíhá ten hlavní politický boj - ostatně budeme tady jednat o rozpočtu a rozpočet taky schvaluje jenom Sněmovna, což je zásadní - je právě Poslanecká sněmovna. Takže my jsme přesvědčeni, že by ta pravomoc na volbu radních měla zůstat v Poslanecké sněmovně, abychom zajistili co největší legitimitu té volby, což si myslím, že by bylo vítané i pro Českou televizi. Ale tady opět v tom vidíme politický problém, takže vidíte, že se to prolíná i tím vaším návrhem na zvyšování koncesionářských poplatků. Vy prostě chcete ovlivnit totálně politickou Českou televizi tím, že do toho chcete zapojit Senát, který má velmi nízkou legitimitu a je spíše na zrušení z hlediska...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane předsedo, omlouvám se, že vám do toho vstupuji. Jestli chcete, navrhněte nový bod, který bude například o novém mediálním zákonu, a pak ho zdůvodněte...

 

Poslanec Tomio Okamura: (Mluví v jednu chvíli oba současně.) Ale vy mi přece nemůžete diktovat, já se k tomu postupně dostávám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jestli chcete mluvit o zvýšení koncesionářských poplatků, tak to je otázka ekonomiky, nikoliv rady.

 

Poslanec Tomio Okamura: Já bych to rád... Já nevím... Vy mi budete pořád skákat do řeči, ale já to prostě nedokážu zdůvodnit jednou větou, když ty body jsou zásadní a potřebuji vysvětlit, proč ty body navrhuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane předsedo, není mou snahou skákat vám do řeči. Pouze vás vedu ke kázni v souladu s jednacím řádem.

 

Poslanec Tomio Okamura: No, já si myslím, že opravdu způsob, jak to vysvětlím, je na mně, ale dobře. Já vím, že teď jste se rozhodli, zřejmě abyste mě tady trošku přerušovali, ale musím říci, že veškeré mé vysvětlování jde k tomu, abych zdůvodnil, proč navrhuji tento bod. A zároveň platí, že nikdy nenavrhuji bod, který by nebyl zásadní. To znamená, snažím se tady splnit veškeré ty podmínky. Tak pojďme dál.

Další bod - no vidíte, to tady mám poznamenáno, a ukážu vám to, že to tady mám (Ukazuje předsedajícímu svůj papír.) - mám bod do programu s názvem Umlčování politických oponentů. Tak vidíte, že ho tady mám opravdu oprávněně. Mám to tady přímo napsáno: Umlčování politických oponentů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane předsedo, bod vidím, poznamenávám si ho a můžete ho zdůvodnit, prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Dobře. Měl jsem to tedy až k závěru, ale vidíte, že vy jste mě teď k tomu ponoukl k tomu zrovna. A vidíte, že to tady mám oprávněně. Já jsem věděl, že to bude aktuální bod. Takže navrhuji bod s názvem Umlčování politických oponentů. A to je právě ten problém. Já to nejprve zdůvodním takto. Vládní koalice se chová...

Pardon, hrozně se omlouvám, ale ten předešlý bod, já jsem tady měl jiný název, já jsem se přehlédl. Vláda chce politicky ovládnout Českou televizi a Český rozhlas. Já jsem si říkal, že to je jenom poznámka, tak to se omlouvám. Tady to mám: Vláda chce politicky ovládnou ČT a ČRo, to bude název minulého bodu. Říkal jsem si, proč vlastně mě přerušujete - a ono je pravda, že jsem ty poznámky měl připravené, a je pravda, že název bodu jsem měl jiný. To už se pak vysvětluje. Vláda chce politicky ovládnout ČT a ČRo - mám. Tak vidíte, pak by to bylo v pořádku. To bych vás jenom poprosil, abychom ten název předešlého bodu změnili. A máte pravdu, to potom...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Je to opraveno, pane předsedo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Máte pravdu, že pak už byste mě vlastně neměl žádný důvod přerušit, přestože si myslím, že ten důvod nebyl ani předtím, protože pravda, já jak tady toho mám hodně... Já jsem to hledal, říkal jsem si, kde mám ten správný název, a já ho mám tady.

Takže pojďme zpátky k dalšímu bodu s názvem Umlčování politických oponentů. Tak to je právě to. Já bych rád tady přednesl žádost i vedení Sněmovny, proč to navrhuji, protože bych chtěl tady znova zdůraznit, že my jsme jako SPD nikdy neobstruovali žádný zákon ani v minulém volebním období, na rozdíl od té pětikoalice, kde jsem to bral jako legitimní. Vy jste před chvílí neřídil schůzi. Já jsem řekl, že já jsem nikdy, když jsem v minulém volebním období byl ve vedení Sněmovny, nikomu neskočil do řeči, abych ho přerušil, přestože mnozí z vás za mnou chodili, abych přerušil, já si na to pamatuji. A vzpomeňte, že jsem vám vždycky odpověděl, já to neudělám, protože na mikrofonu je tady to jediné místo, kde by měla být maximální demokracie, když všichni tady zastupují lidi. Vzpomeňte na to, že jsem takhle k tomu přistupoval. A byl bych rád, aby se takhle přistupovalo i k nám, když se ty role obrátily, že zase se můžou někdy obrátit zpátky. To je to, co jsem vám chtěl říct, proč navrhuji ten bod, abychom si tady o tom popovídali na mikrofon - krátce, abychom se tady ubezpečili v tom, že vládní pětikoalice nebude přerušovat opoziční poslance.

My jsme tady v souladu s nejlepší politickou kulturou avizovali předem, že máme problém se dvěma zákony, které jsou přímo v rozporu s tím, co si přejí naši voliči - je to korespondenční volba a pandemický zákon, a chtěl jsem tedy, když už jste tady, i vám to říct. Omlouvám se, že vás zvu přímo, ale takovým prostřednictvím, když potřebuji oslovit vás, ale nebudu říkat nic špatného...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane předsedo, máte úplnou pravdu, i mě v souladu s jednacím řádem oslovujte mým prostřednictvím, byť rozumím tomu, že je to poměrně komplikované. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Tomio Okamura: Je to tak, je to tak. Chtěl bych vás jenom požádat, protože v tomto bodu jsem chtěl prodiskutovat, protože tady přijdou poslanci SPD, slyšel jsem, že i poslanci ANO, a budeme navrhovat změny pořadu schůze. Může to být zdlouhavé, bude to asi zdlouhavé, ale budeme se držet věci, protože to budou třeba i důvodové zprávy k našim návrhům. Ale chtěl jsem vás opravdu požádat: Prostě to vydržte, protože je to tady demokratický, politický souboj. Je to nějaký politický statement, protože jsou tady dvě věci, které jsme už předem avizovali. Kdybyste ty dva zákony navrhli třeba až za tři roky, tak tady teď vůbec nejsme v této situaci demokratického, politického, názorového souboje - bylo by to třeba za tři roky, za tři a půl roku, ale my za to nemůžeme, že jste zrovna s těmito zákony, o kterých předem víte z minulého volebního období, že s nimi máme problém, tak že to tlačíte teď jako svoji prioritu. To jsem chtěl zdůraznit. Nedělejme si tady prosím nepřátelské prostředí, prostě to je politika. Byli jsme tady v minulém i předminulém volebním období hodně dlouho, často i do rána, ne že ne, byli, u vícero hlasování, a všichni jsme to respektovali. Proto jsem ten bod chtěl navrhnout v tom smyslu, že jsem se chtěl ubezpečit - ale doufám, že to nebude potřeba - abyste pokud možno nenavrhovali - a chtěl jsem vám to říct, je tady i paní místopředsedkyně Kovářová - abyste nenavrhovali například omezení řečnické doby, až se otevře rozprava k pandemickému zákonu, třeba na pět minut nebo dvakrát pět minut, protože naši poslanci to chtějí vysvětlit. My máme v poslaneckém klubu podle mého názoru, už jsem to říkal, například největší poměr lékařů ze všech poslaneckých klubů. Z našich dvaceti poslanců jsou čtyři lékaři plus jedna zdravotní sestra, takže to není jen tak, že my tady půjdeme a někdo bude mluvit. My máme lidi, kteří jsou opravdu zdatní. Máme tam neurochirurga, neurologa, máme dalšího chirurga a další lidi, kteří se ve zdravotnictví vyznají, máme tam pana doktora Zlínského -ORL a tak dále, to znamená, máme tam lékaře, kteří jsou z praxe, specializují se a chtějí se k tomu vyjádřit, paní kolegyně Maříková je zdravotní sestra. Vyznají se v tom a prostě nestačí pět minut mluvit o pandemickém zákonu.

Takže jsem vás opravdu chtěl požádat, protože jsem slyšel - nebo tuším - že dáte návrh na omezení na pět minut u řadových poslanců, ale to není demokratické. A já bych to třeba nikdy neudělal, kdybych byl ve vaší pozici. Já bych tam seděl do rána. Prostě demokracie. A hlavně, když předem nějaká strana avizuje, že má s tímto konkrétním návrhem problém, tak bychom to měli respektovat a měli byste to vydržet. A tohle je prostě politika, je to politický statement a máme na to všichni právo. Až to bude za námi, bude to za námi nějakým způsobem, pojedeme dál. Ale chtěl jsem vás požádat, proto jsem to nazval Umlčování politických oponentů - ale využiji toho, že tady mám dva lidi, že tady za mnou sedí dva lidi z vedení Sněmovny - a chtěl jsem vás opravdu požádat v tomto, abyste se nad tím kdyžtak poradili, kdybyste ten návrh chtěli dát. Prostě to absolvujme. Určitě to nějakým způsobem absolvujeme, protože fyzické možnosti jsou nějak dané, ale prostě je potřeba toto absolvovat. To je vlastně zdůvodnění tohohle bodu.

Ještě bych dodal - a je to k věci, ale dodám i ten další rozměr - já bych byl velmi nerad, a už jsem to zaznamenal, ptali se nás na to novináři na tiskové konferenci, že někdo z koalice říkal, že kvůli nám by se mohlo oddálit projednávání státního rozpočtu, protože ve středu odpoledne má být výbor. Doufám, že do té doby pandemický zákon stáhnete a že to tady nebudeme muset ani projednávat. Ale hlavně, my nemáme odpovědnost za vládní koalici, vy máte většinu. To znamená, kdyby se tady dal v úterý jiný zákon jako priorita, tak přece ta diskuse by tady vůbec nemusela být, třeba náš zákon na pomoc zdravotně postiženým nebo další, o kterých už jsem tady hovořil, ale vy jste si tady dali prioritu pandemický zákon. Proto vy sami ohrožujete projednávání státního rozpočtu tím pádem, ale nikoli SPD. My jsme si tady ten program nepředsadili, nemáme většinu tady ve Sněmovně. Takže to jenom na vysvětlení. My naopak chceme, aby se projednal rozpočet, nemáme v plánu obstruovat rozpočet. My jsme říkali: korespondenční volba, pandemický zákon, to jsou problémy, už se nebudu opakovat. A tam samozřejmě to bude běžná debata. Dáme spoustu pozměňováků, budeme je zdůvodňovat, ale dojde pak na nějaké hlasování.

Takže toto je bod, který jsem chtěl navrhnout, nebudu ho už dál rozebírat, myslím, že je to úplně jasné. A spíše takový apel na vedení Sněmovny na pětikoalici, protože si vzpomeňte, že nedávno jste byli v opozici všichni, co jste teď ve vládě, a všichni jste byli rádi, když to proběhlo i nějak tak, jak jste si plánovali, i s veřejností, abyste si odpracovali vůči vašim voličům to svoje.

Pojďme k dalšímu tématu, k dalšímu bodu, a to je Netransparentní financování hnutí STAN. To je název toho bodu. Netransparentní financování hnutí STAN. A já se prostě k tomu bodu musím vracet, budu se k němu vracet a budeme se k tomu vracet, protože doteď ministr vnitra Vít Rakušan a předseda hnutí STAN neodpověděl, kdo jsou koncoví majitelé firem, kteří sponzorovali Pirátům a STAN volební kampaň. Prostě na to nechce odpovědět. A já se divím zrovna tady panu Michálkovi z Pirátů, proč veřejně netepe a nežádá odpověď od svých koaličních partnerů z hnutí STAN, kdo je tedy koncový majitel firem, které jsou registrované na Kypru, jména, kdo jsou ti všichni koncoví majitelé, konkrétně řečeno, kteří vám, Pirátům, vám, prostřednictvím pana předsedajícího, pane Michálku a hnutí STAN, financovali vaši volební kampaň? Buď to víte a tajíte to, že vám to už řekl pan Rakušan, nebo to nevíte, a tak jako tak je to špatně. Takže dodnes nevíme, proto to tady navrhuji, dodnes to nechce říct Vít Rakušan z hnutí STAN, kdo jsou finální vlastníci těch firem, kteří jsou registrovaní na Kypru, v daňovém ráji, kdo je financoval, tu jejich kampaň. On to nechce říct. Piráti jsou servilní, takže už to ani nechtějí slyšet. Už dostali korýtka, takže už je to nezajímá, už k tomu mlčí. Něco jednou vykřikli, ale pak už ticho, protože samozřejmě se bojí, že by byli odvoláni z korýtek z vlády. To znamená, tady je to potřeba vyjasnit, a ta otázka je úplně jednoduchá. Tento bod může trvat minutu, když pan ministr vnitra a první místopředseda vlády a předseda hnutí STAN Vít Rakušan řekne, kdo jim platil kampaň, protože on si myslel - ale to je takové trošku jako pro malé děti, nebo malé děti jsou fajn, ale je to takové, že z nás se snaží udělat hlupáky - že když peníze vrátí, že to vyřešil. No, to není pravda, protože kampaň proběhla, a i když peníze vrátíte, jste stejně zavázaný, protože už vám někdo tu kampaň zaplatil. To, že pak dostanete státní příspěvek za volby a z toho to vrátíte, no tak to je jiná, ale tu kampaň už jim někdo zaplatil a už jim šel někdo na ruku. To znamená, my chceme odpověď na to, kdo je koncovým majitelem firem, které financují hnutí STAN, a budeme se ptát často, budeme se ptát kontinuálně, protože to není transparentní. A dokonce jsem kuloárně - nějaké tamtamy - získal pocit, že dokonce pan ministr vnitra Rakušan začal zneužívat Ministerstvo vnitra pro politický boj proti SPD. A k tomu se taky dostanu, to bude další bod, místo aby vyjasnil své hospodaření a vyjasnil financování hnutí STAN. Přece oni pořád žádali tady vyjasňování na ostatních a sami teď vyjasnit nechtějí. To je divné, to je špatně. Ten bod spočívá v tom, že... Netransparentní financování hnutí STAN z Kypru. Z Kypru, ještě tam prosím dejme, z Kypru. A to je v podstatě zdůvodnění tohoto konkrétního bodu.

Zároveň bych navázal dalším bodem, a to je STAN... Vít Rakušan ze STAN zneužívá Ministerstvo vnitra. Vít Rakušan ze STAN zneužívá Ministerstvo vnitra. Ne, tady to mám, pardon. Ministr vnitra Vít Rakušan ze STAN zneužívá Ministerstvo vnitra. Protože Vít Rakušan se nám začal mstít, a to jsem tedy vůbec nestačil zírat, co to má znamenat. A dále -- SPD na seznamu dezinformátorů Ministerstva vnitra, protože prostě my nechceme, aby byla Česká republika zatahována do války s Ruskem na Ukrajině. My jsme se pak na to podívali, co tím má vlastně na mysli, a on tam cituje, bylo tam citováno vyjádření našeho poslance Jiřího Kobzy a našeho europoslance Ivana Davida, kteří se vymezovali vůči zatahování České republiky do války na Ukrajině proti Rusku. Jaká dezinformace? Tohleto nechápu. Máme v našich řadách informace tady od Jaroslava Bašty, který byl léta velvyslancem České republiky na Ukrajině a velvyslancem České republiky v Rusku, možná jediný člověk, který byl velvyslancem v obou dvou zemích, takže je opravdu odborník na slovo vzatý, nezpochybnitelný, hájil české zájmy, rozhodně nemůžeme našeho velvyslance - doufám, (že) nikoho ani nenapadne - podezřívat někoho, že je proruský, když byl naším velvyslancem, dokonce i v dalších postsovětských zemích, samozřejmě, úplně nesmysl, ale prostě to, že místo... že se nám ministr vnitra Vít Rakušan začíná mstít, SPD, a stejně, jako to dělal Jan Hamáček, začal zneužívat ministr vnitra pro politický boj s cílem manipulovat veřejné mínění a tím oslabit politickou konkurenci, protože SPD nemá s Ruskem vůbec nic společného, není proruské, ale jsme pronárodní hnutí a naším jediným zájmem je Česká republika, tak to opravdu už mi připadá mimořádně nebezpečná tendence. A já si myslím, že je to... a my si myslíme, že je to na bod, který bychom tady měli projednat. Já to tady říkám veřejně, že jakákoliv takováhle zpráva, která půjde z Ministerstva vnitra, je to pouze už zneužívání Ministerstva vnitra Vítem Rakušanem, protože se nám mstí za to, že chceme, aby vyjasnil to financování. Je to prostě msta a připadá mi to (jako) takové ty estébácké nebo kágébácké manýry, kdy někdo je v nějaké státní funkci a zneužívá to vůči tomu, aby likvidoval nepohodlné oponenty. To je děs, to je děsivé. Opravdu, to je úplně děsivá situace a já si myslím, že je potřeba to tady probrat a důrazně přijmout usnesení - že tady máme připraveno také usnesení - že Poslanecká sněmovna ukládá ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi, aby nezneužíval Ministerstvo vnitra pro politický boj. A to je podle mě velmi zásadní věc a já bych chtěl, abychom to tady zařadili, protože poté, co jsem tady navrhl ten bod, tak očekávám další útoky Ministerstva vnitra na SPD. A bojíme se toho, že ministr vnitra teď bude šikanovat a bude se snažit kriminalizovat a perzekvovat SPD a politiky SPD a naše zástupce a máme z toho obavu, protože mně by to charakterově sedělo k Vítovi Rakušanovi, protože poté, co nechce vyjasnit financování a poté, co jsem ho poznal, je to zcela bezskrupulózní člověk, který prostě se bude mstít, jo?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Poprosím, pane předsedo, bez urážek k jiným poslancům, případě členům vlády.

 

Poslanec Tomio Okamura: No, tak je otázka, jestli bezskrupulózní je urážka. Já si myslím, že ne, že je to slušné slovo. Tak nevím, jaké mám použít slovo, jo? Nevím, že by to bylo cizí slovo? To přece vůbec žádná nadávka není, to jsem nepochopil. A mohl byste mi tedy říct, jaké alternativní slovo bych měl použít, pane místopředsedo, místo slova bezskrupulózní?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan ministr vnitra, pokud vím, tak není v současné době v jednacím sále, to je první věc, nemůže na to reagovat. A poprosím vás...

 

Poslanec Tomio Okamura: Jasně, jasně, ale jaké tedy bych měl alternativní slovo v souladu s jednacím řádem použít, když to je normální slovo, které je slušné? To jsem nepochopil. Bezskrupulózní není neslušné slovo. To není ani nadávka. Bez zábran, jo, tady pan poslanec Svoboda mi napovídá, že je bez zábran. No, ale to je jenom podle mě jakoby, že je to více takové české, jednodušší slovo... (Hlasy z pléna.) Jo, ano, není to české, není to cizí, no ale tak jakoby... Ale to nemá ani souvislost s tou poznámkou, že bych snad nedodržoval jednací řád, takže to nevím, no, bezskrupulózní mi připadá normální slovo.

Takže jsem chtěl jenom říct, že ministr vnitra Vít Rakušan - prostě s tím máme problém a musím říci, abych pokračoval ve zdůvodnění toho bodu - Ministerstvo vnitra představilo ve čtvrtek - ale to už byl ten minulý čtvrtek, ten předtím - čerstvou analýzu - vůbec nevím, kam na to chodí - dezinformačních a manipulativně-propagandistických narativů na hlavních českých kvazimediálních webech a vybraných facebookových stránkách, jo, a nelichotivě zní, jako podporovatelé Ruska vychází politici sněmovní strany SPD. Jako co si vymýšlí? Kam na to chodí ten člověk? Já jsem to vůbec nepochopil. To znamená, co to má znamenat, čemu se věnují, ten Vít Rakušan? Vždyť to tady říká úplně nějaké nesmysly. To znamená, kdo není pro válku s Ruskem, kdo chce dialog, tak je podporovatel Ruska? No to tedy ne, to vůbec přece takhle není, a já vůbec nechápu, proč nám někdo něco takového podsouvá. No ano, my nechceme válku, ať je to s kýmkoliv, chceme mír v České republice. Co je na tom tak špatného? My nechceme eskalovat napětí! To je přece úplně v pořádku! Takže vůbec nechápu, proč tady někdo nás tady z tohoto obviňuje. A proč vlastně takový bod tady... proč vlastně tohleto dělá? To znamená, my v podstatě, chci zařadit tenhle bod, který má název, jak jsem říkal, že Ministr vnitra Vít Rakušan ze STAN zneužívá Ministerstvo vnitra pro politický boj.

Další bod, který bych chtěl navrhnout, se týká Pirátů. A týká se to toho... (Obrací se k místu předsedajícího, kde se domlouvá předsedající s místopředsedkyní Kovářovou a poslancem Bendou.) Jestli diskutujete, ono mě to trošku ruší, víte.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Poprosím o klid! Předneste návrh dalšího bodu, pane předsedo. My si tady ujasňujeme některé věci v souvislosti s jednacím řádem. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Tomio Okamura: Takže já bych ještě navrhl další bod. To se týká kumulace funkcí pana poslance Bartoše, pana ministra Bartoše, ano. Jo, jo, vy jste akorát přišel, aha, tak super, ale to je náhodička tedy, to je náhodička. No tak ostatně, pane ministře Bartoši, ono je to pořád dokola s vámi, takže vy už asi tušíte, jaký bod tady navrhnu. Je to bod, který jste minule mi tady zamítli, a mě to překvapilo, protože je to bod s názvem Kumulace funkcí předsedy Pirátů Ivana Bartoše. A já opravdu musím tady říct, že se vás tady opakovaně ptám, pane ministře Bartoši, proč tedy porušujete ten váš kodex Pirátů. A v podstatě se dá říct, že natvrdo, v podstatě se dá říct, že natvrdo... (Poslanec Radim Fiala přináší k řečništi složku. Ohlasy ze sálu.)

Ne, ne, ne, munice mám dost, nebojte. My nejsme Piráti, abychom vytvářeli složky na lidi, to je v pořádku. Takže já chci jenom říct, že pojďme k tomu bodu. Já se tady potřebuji držet jednacího řádu. Já se tady celou dobu držím jednacího řádu a chci navrhovat body.

Takže předseda Pirátů Ivan Bartoš si nedá říct, nadále natvrdo podvádí voliče a v rozporu s kodexem Pirátů kumuluje tři funkce najednou: je poslancem, ministrem a místopředsedou vlády. (Ministr Bartoš: Ještě předsedou strany. Ministryně Černochová: Předsedou strany jste zapomněl.) Já jsem nic nezapomněl.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, kolegyně a kolegové, bod zní: Kumulace funkcí předsedy Pirátů Ivana Bartoše, a vás poprosím, pane předsedo, abyste zdůvodnil tento bod.

 

Poslanec Tomio Okamura: Takže je poslancem, ministrem a místopředsedou vlády a o to jde, že Piráti mají jasně ve svém kodexu, který slíbili občanům dodržovat, zakázanou kumulaci funkcí člena vlády a poslance. Takže vůbec nechápu, co mi to tady říká paní ministryně Černochová. Ona asi nezná ten kodex Pirátů, no dobře, ale pak je dobré se k tomu nevyjadřovat. Předseda tam není, předseda strany. Vy máte zakázáno ve vašem kodexu, kterým jste slíbili občanům, Piráti, máte zakázanou kumulaci funkcí člena vlády a poslance. Takže krátce řečeno, ministr Ivan Bartoš by měl okamžitě položit funkci poslance nebo ministra a místopředsedy vlády. Já přece neříkám, že máte opustit všechno, ale já vám to ani nechci říkat, ale já tady cituji váš kodex a jde o to, že se chci zeptat, proč vlastně porušujete to, co vy sami jste slíbili občanům? Takže o to tady jde. Podle mého názoru by měl Ivan Bartoš okamžitě položit buď poslaneckou funkci, nebo vládní a přestat podvádět lidi. Ivan Bartoš to ale v rozporu s předvolebními sliby udělat nechce, protože se Pirátům zalíbily funkce a teplá korýtka a sosají z veřejných peněz plnými doušky. Takže si myslím, že opravdu by bylo potřeba, aby se Piráti k tomu postavili, a tenhle bod chci navrhnout, abychom o něm diskutovali a abychom vám dali příležitost to samozřejmě nějakým způsobem vysvětlit. Ale ono se tohle špatně vysvětluje, že jo, pochopitelně, tohleto se velmi špatně vysvětluje, protože jak chcete vysvětlit něco, co děláte v rozporu s vaším předvolebním slibem? To přece není normální! Já opravdu bych tady chtěl požádat pana ministra Bartoše, aby hlasoval pro tento bod, abyste hlasoval pro tento návrh bodu této schůze Poslanecké sněmovny, protože já to vůbec nechápu, že jste si hráli na transparentnost, hráli jste si na to, že nebudete kumulovat funkce, a teď, když jste se dostali do vlády, tak skutek utek a kumulujete. A já si myslím, že to není správně. Myslím, že vy byste i v rámci toho, že vám klesají preference - třeba klesnou někdy i nám, to já nevím, jak říkám, politika je vrtkavá, třeba už tady nebudeme příští volební období, to já opravdu nevím, ale v každém případě bych se vůbec nemontoval do jiné politické strany, ani se mi nechce montovat do politické strany žádné, každý má svých starostí dost, myslím ve vlastní politické straně, to si myslím, že musíme uznat, a myslím, že každý jsme rádi, že se věnujeme svým stranám - ale kdybyste to tady veřejně neslíbil, že nebudete kumulovat, tak bychom se tady na to pochopitelně ani nemuseli ptát. To je přece úplně jasné. Takže tohleto je další bod, který má název Kumulace funkcí Ivana Bartoše.

No, ono to není jenom o vašem kodexu, mimochodem. Ono to není jen o tom vašem kodexu, ale je to i o koaliční smlouvě, kterou jste slíbili před volbami voličům, Takže ten bod, co tady navrhuji, dokonce má trošku širší souvislosti, protože tady se, protože když se podívám na koaliční smlouvu, na ten váš kodex, tak tady vidím odstavec, že "kandidát koalice se zavazuje v případě zvolení" - bod 5.2.1, jasně - " bude prosazovat programová východiska koalice a volební program koalice."

Potom je tady bod 5.2.2: "Vstoupí do poslaneckého klubu strany, která ho nominovala, a během volebního období v něm setrvá s výjimkou toho, pokud bude po projednání na koaliční radě vyloučen." Tady to je třeba ještě v pořádku z vašeho pohledu, ale já se samozřejmě hned dostanu k tomu, proč ten bod navrhuji, protože to je právě to, co je potřeba, že mi připadá, proto ten bod navrhujeme, že podle toho, co jste tady slíbili voličům, porušujete nejenom ten váš kodex, který jste slíbili občanům, kodex Pirátů, ale dokonce i koaliční smlouvu Pirátů a STAN, kterou jste slíbili voličům.

Teď tady v bodě 5.2.3 píšete, že "před předložením svého návrhu či hlasování na plénu Sněmovny či výboru své záměry a sporné otázky projedná na jednání svého klubu tak, aby bylo možné v předstihu organizovat práci a hlasování ve Sněmovně" - tady se zmiňuje ta práce a hlasování ve Sněmovně. Teď už se blížím k tomu, kde to mám právě vyžlucené, ale abychom šli podle logiky věci, aby to bylo pochopitelné, tak to tady samozřejmě beru v posloupnosti.

Potom je tady bod 5.2.4: "Bude hlasovat v souladu s koaliční smlouvou uzavřenou mezi Piráty a STAN a v případě účasti ve vládě v souladu se smlouvou o povolební koalici na vládní úrovni s případnou výjimkou u otázek takzvané zásadní výhrady svědomí, kde mají poslanecké kluby obvykle volné hlasování."

A teď je tady přesně ten bod 5.2.5. Tady je napsáno, že "kandidát koalice se zavazuje, že v případě zvolení bude brát poslance, případně člena vlády, jako prioritu a zařídí si své ostatní aktivity" - v závorce je "práce v samosprávě, studium, podnikání, výuka" a tak dále - tak, aby výkonu funkce mohl věnovat dostatek času. S funkcí zastupitelů na obci či kraji je přijatelný souběh s nejvýše jednou neuvolněnou funkcí.

Proto ten bod navrhuji. Jak to tedy je? Na jednu stranu kumulujete funkce, to se vás chci právě zeptat v tom bodu. Tady je jasné, že kumulujete funkce v rozporu s vaším Pirátským kodexem, to je jasný. Prostě se vám zalíbila korýtka, takže najednou tři funkce dohromady, kodex se hodil za hlavu a podvedli jste vaše voliče. To je ten odstavec, který se tady řešil v souvislosti s panem Farským, ale v jeho případě v jiné souvislosti. Ale tady je tedy napsáno, že bude brát práci poslance, případně člena vlády, jako prioritu. Vy to nemůžete brát jako prioritu, jak jsem to pochopil já, protože kumulujete, takže dokonce tady vidíme nejenom, že je zakázaná kumulace, ale vy postupujete i v rozporu s vaším druhým dokumentem, a to je, že při práci poslance, případně člena vlády, si vlastně nemůžete zařídit ostatní aktivity, protože jednou aktivitou je tedy člen vlády a druhou je poslanec a vy se nechcete jednoho nebo druhého zbavit. Chcete je zkumulovat, zalíbilo se vám to. Tohle je ta otázka, co tedy s tím, když vy vlastně máte - je to tady dokonce napsáno - přijatelný souběh s nejvýše jednou neuvolněnou funkcí. Ale poslanec i ministr - takže to jsou ty otázky.

Jinak ještě 5.2.6: to je v celé té záležitosti už jenom takové příznačné, že "kandidát nebude přijímat výhody, které koaliční rada označí za neetické". Vaše koaliční rada, místo aby označila za neetické, že nedodržujete Pirátský kodex a koaliční smlouvu, tak, jak vidíme, od té vaší koaliční rady stěží můžeme něco očekávat. To už tady přece vidíme úplně jasně a na rovinu.

5.2.7, k tomu už nevím, co dodat: "Učiní maximum, aby se vyvaroval střetu zájmů nebo ho vhodným způsobem ošetřil." To tady všechno úplně padá, tyhle věci. Nebudeme tady slovíčkařit, protože v okamžiku, kdy kumulujete funkce a nedodržujete předešlý bod, už to v podstatě ztrácí jakoukoliv váhu, i tyhle další proklamace.

Takže to je bod, který jsem chtěl navrhnout, protože tohle je potřeba vyjasnit. A já se vás na to budu, pane ministře, tady ptát pravidelně. Vy samozřejmě neodpovíte, budete strkat hlavu do písku jako pštros, ale problém je, že každý ví, že když strčíte hlavu do písku, jste vidět, takže to samozřejmě nemá žádný smysl. Bylo by dobré se k tomu postavit čelem. Vy byste měl normálně říct - a tím pádem bych tady ten bod nemusel navrhovat - férově, jít tady na mikrofon, ne zítra, pozítří: Zalíbily se mi prostě funkce, před volbami jsem něco slíbil a teď se mi líbí být zároveň poslanec, ministr, místopředseda vlády, a voliči by si to nějak přebrali a nějak by si to vyhodnotili. Ale tohle, že jste si před volbami hrál na hrdinu, který tady všechny peskoval, a potom po volbách skutek utek, to prostě není. Takhle se nechová chlap, to není chlapské. Myslím, že ministrem by měl být chlap, nechci říct chlap s čím, protože pan místopředseda Bartošek by mě zajisté hned okřikl.

Takže přejdu plynule k dalšímu bodu programu. Pane místopředsedo, nechte mě to jenom trošku zformulovat. Už předem avizuji, že se to týká dolu Turów, aby neměl někdo dojem, že tady nenavrhuji bod. Bude se to týkat dolu Turów, protože vládní dohoda, respektive ta mezivládní dohoda, není dostatečně výhodná tak, jak mohla být. Zaznamenal jsem i reakce od našich voličů, že vaše vláda, vláda Petra Fialy, to nevyjednala pro Českou republiku výhodně. Je to celkem dost velké téma, protože tady nemluvíme jenom pro ty, co se neinformují nebo se v tom tématu úplně neorientují. Mluvíme tady o částkách typu 45 miliard eur, 50 miliard eur. To, že to vláda uzavřela způsobem, který podle názoru mnoha lidí mohl být mnohem výhodnější, bychom tady neměli přejít mlčením. To se na mě nezlobte, ale toto prostě přejít mlčením nelze.

Já bych tady jenom krátce řekl, u tohoto bodu krátce, že původní dohoda, ne dohoda, ale ten původní materiál, který byl výchozím bodem k jednání, který byl připraven ještě za předešlé vlády, dával České republice odškodnění 50 miliard eur, ale to, co v podstatě ve finále podepsala vláda Petra Fialy, potažmo paní ministryně Hubáčková ze životního prostředí, asi to podepsala, ale v každém případě pojďme mluvit o té vládě, tak je 45 miliard eur. To znamená, že tam došlo k zásadnímu snížení. A to není, že o pět míň, mluvíme o miliardách eur, znovu zdůrazňuji. (Výkřiky ze sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás poprosím, kolegové, nepokřikujte po sobě.

 

Poslanec Tomio Okamura: A musím tedy říci, že nám ta dohoda připadá nevýhodná, a nejenom nám, ale i odborníkům. A místo dvanácti let soudního dohledu má být pět let soudního dohledu. Takže podle našeho názoru vláda dostatečně nejednala a není to pro Českou republiku tak výhodné, jak by to mohlo být. Samozřejmě pro nás je důležité, aby občané dostali podporu, aby se k občanům, kterých se to týká, ta opatření vůbec dostala, a ta podpora, aby měli zachovanou kvalitu života.

Takže toto je bod, který si myslím, že - jak bych to řekl? Pojďme se bavit o - jak bych to nazval? Já tady mám tedy vyžluceno nazvat to Turów, ale já si myslím, že - prostě pojďme to nazvat Dohoda ohledně dolu Turów, ať to nějak nekomplikujeme, Dohoda ohledně dolu Turów, a musím tedy říct, že doufám, že tento bod podpoříte, protože to tady bylo i zvyklostí, tedy musím říct, v minulém volebním období, že když se tady navrhoval nějaký bod, i když ho navrhovala opozice, který opravdu plošně - nebo ne dejme tomu plošně, ale takovýmto zásadním i dost medializovaným způsobem - se tady řešil v České republice, tak se to tady odsouhlasilo, aby o tom mohla být nějaká diskuse. A vzpomínám si, že to bylo například ohledně havárie na řece Bečvě. Na to SPD celou dobu tlačilo, aby se to vyšetřilo, a prosazovali jsme, aby se to vyšetřilo, byl to také opoziční bod a bylo to tady v podstatě odsouhlaseno, dokonce byla zřízena i vyšetřovací komise. Ale o tom teď tady nemluvím. Hovořím o tom, že by bylo dobré, a tady se na tom hlasování také ukáže, jak vlastně vládní koalice k tomu všemu přistupuje, protože když se jednalo o Bečvu, ano, a tam my jsme prosazovali vyšetření a potrestání viníků, a to je jasné, ale prostě to tady prošlo, přestože jsme byli v opozici, takže očekávám, že jestli jste opravdu demokrati, tak že stejně tak teď - a není to zdaleka havárie, vy jste žádnou havárii neudělali nebo nejste u vlády, kde by vznikla teď nějaká ekologická havárie - ale ten důl Turów je minimálně... tak finančně je to ještě možná výš nebo je to výš než to, co jsme tady jinak řešili v rámci nějakých jiných bodů. Takže si rozhodně myslím, že bychom to měli tady zařadit. To bych vás poprosil o další bod.

Dále tady mám připraveno k zařazení několik našich konkrétních bodů. Za prvé bych rád zařadil, respektive předřadil na program stávající schůze Poslanecké sněmovny náš návrh na změnu zákona o sociálních službách, což je sněmovní tisk číslo 9, bod 32. Pardon, já se napiju, omlouvám se. Jde o návrh, jehož podstatou je snaha o zvýšení příspěvku na péči zdravotně postiženým osobám v takzvaném prvním a druhém stupni závislosti na takzvané domácí péči. A jak už jsem tady zmiňoval, protože já už jsem to tady zmínil v rámci jiných souvislostí, tak to opravdu je vážné téma a já myslím, že předřadit tento zákon je potřeba, protože v podstatě příspěvek na péči byl zdravotně postiženým osobám v prvním a druhém stupni závislosti na takzvané domácí péči zvýšen naposledy před šesti lety. A já bych to chtěl zdůraznit, protože zdravotně postižených spoluobčanů je tady řada a všechno se zdražuje, občané jsou zoufalí a vy jako vláda žádný návrh na podporu zdravotně postižených spoluobčanů nenavrhujete, takže z toho důvodu - a evidentně ani nechystáte, jak jsme to tak sledovali, což je samozřejmě tristní - tak právě proto my bychom byli rádi, kdybychom tento zákon SPD zařadili. A tady bych jenom připomněl, že to, že byl ten příslušný příspěvek zvýšen naposledy před šesti lety, že to bylo v roce 2016, takže ne rok 2017 nebo takhle, je to rok 2016, a i tehdy, bych chtěl připomenout, byl ten příspěvek na péči zvýšen pouze o cca 10 %. Takže vlastně na ty zdravotně postižené spoluobčany, kteří prostě nutně potřebují pomoc a ten příspěvek na péči, protože mezitím za těch šest let se pochopitelně všechno zdražilo, a ti lidé si prostě těžko můžou pomoci sami, to je prostě problém - ano, je to i výtka vůči předešlé Babišově vládě, že na ně nemyslela, ale teď je tady vláda nová, a očekával jsem - tak k vládě Andreje Babiše už jsme se vyjadřovali dostatečně v minulosti, ale teď je tady nová vláda - a prostě já váš alternativní návrh tady nevidím. Není tady prostě! Není tady ani o něm nemáme zprávy, že by ho snad někdo chystal na ministerstvu.

Takže tady bych chtěl ještě dodat, že zatímco ve třetím a čtvrtém stupni závislosti byl v poslední době tento příspěvek, a je to tak správné, zvyšován častěji a citelněji a markantněji, právě u závislosti u těch zdravotně postižených osob v prvním a druhém stupni závislosti, tam se na ně úplně zapomnělo. A jen pro vaši bližší představu, nárok na příspěvek na péči v prvním stupni závislosti mají ve věku do 18 let ty osoby, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu - a teď odůvodňuji ten bod, ano, aby bylo jasné, striktně k věci mluvím, jenom tady avizuji - tak nárok na příspěvek na péči v prvním stupni závislosti mají ve věku do 18 let ty osoby, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejsou schopny zvládat tři základní životní potřeby, a nárok na tento příspěvek ve druhém stupni závislosti pak mají osoby, které nezvládají čtyři až pět základních životních potřeb. Ve věku nad 18 let pak mají nárok na příspěvek na péči v prvním stupni závislosti osoby, které nejsou schopny zvládat tři až čtyři základní životní potřeby, a ve druhém stupni pak ty osoby, které nezvládají pět až šest základních životních potřeb. Čili tady bych to chtěl zdůraznit, proč to chceme předřadit, protože myslím, že je jasné z mého úvodního vysvětlení, a samozřejmě budu ještě pokračovat, že jde o osoby s docela vážnými a zásadními zdravotními handicapy a životními omezeními. Pro přiznání příspěvku na péči se posuzuje schopnost zvládat deset základních životních potřeb. Proto tady vysvětluji, že to je opravdu problém a je potřeba tento zákon zařadit, aby prošel, proto navrhujeme změnu toho programu. Takže je to tady přesně odstupňované.

Jenom pro vaši informaci, když vám to přečtu, vlastně pochopíte, že to není jen tak, že ti lidé opravdu potřebují pomoct. Mezi deset základních životních potřeb, z nichž se potom posuzuje, že čtyři až pět základních potřeb ti lidé nezvládají, anebo tři až čtyři základní potřeby nezvládají, to je ten první stupeň, tak mezi ty potřeby patří: 1. mobilita, 2. orientace, 3. komunikace, 4. stravování, 5. oblékání a obouvání, 6. tělesná hygiena, 7. výkon fyziologické potřeby, 8. péče o zdraví, 9. osobní aktivity, 10. péče o domácnost u osob nad 18 let.

Takže myslím, že i laikovi je jasné, že když si představíte, že už šest let nebyl v podstatě zvýšen příspěvek na péči, o kterém hovořím - a týká se to našich spoluobčanů, kteří nezvládají v podstatě pro zdravého člověka běžné životní potřeby a nezvládnou třeba výkon fyziologické potřeby nebo stravování, nebo orientaci, nebo oblékání a obouvání - tak si opravdu myslím, že by bylo dobré, kdybyste hlasovali pro to, abychom tenhle bod zařadili, protože ti lidé si nemůžou sami pomoci. To je ten problém. Pro vás je, vážené kolegyně a kolegové, normální, že se obujete a obléknete, proto také nepotřebujete příspěvek na péči. Ale tady je to prostě potřeba.

Tady bych vás rád ještě informoval, abych vám zdůvodnil, proč je potřeba tohle skutečně navrhnout a předřadit - protože dosavadní výše příspěvku na péči pro osoby - a to podle mě mnozí z vás neví, že to není žádná hitparáda - dosavadní výše příspěvku na péči pro osoby do 18 let věku činí za jeden kalendářní měsíc 3 300 korun, jde-li o stupeň I. A z toho si máte vlastně zaplatit někoho, kdo vám pomůže, nebo nějakou službu, přičemž tělesnou hygienu, výkon fyziologické potřeby potřebujete v podstatě každý den - to je logické, že - a další, stravování, oblékání, obouvání. Jde-li o stupeň jedna, tak je to 3 300, a 6 600, jde-li o stupeň II. Výše příspěvku na péči pro osoby starší 18 let - to jsem teď mluvil o výši příspěvku pro osoby do 18 let, ale jenom abyste věděli, abyste se správně mohli rozhodovat - tak výše příspěvku na péči o osoby starší 18 let pak aktuálně činí za kalendářní měsíc 880 korun, jde-li o stupeň I, což je něco naprosto neakceptovatelného, když si uvědomíme, že jde o osoby, které nezvládají až čtyři základní životní potřeby.

Proto jsem vás chtěl, vážené kolegyně a kolegové, opravdu poprosit o pozornost a o podporu našeho návrhu na změnu programu schůze, protože asi uznáte, že v okamžiku, kdy dospělý člověk starší 18 let dostane příspěvek 880 korun, přičemž v tom prvním stupni není schopen zvládat tři základní potřeby - znovu říkám, mezi ně patří třeba výkon fyziologické potřeby, tělesná hygiena, stravování, komunikace, orientace - tak za 880 korun měsíčně, to se asi shodneme, že to je zoufalá situace pro ty zdravotně postižené spoluobčany. To je úplně zoufalá situace. Proto jsem si to tady vzal.

Po těch bodech, které jsem navrhl, jsem tomu dal prioritu teď na úvod, co se týče našich zákonů, protože chceme pomoci zdravotně postiženým spoluobčanům, kteří si nemůžou sami pomoci. Uznejte, vážení zástupci vládní koalice, vážení kolegové, že v okamžiku, kdy sami nic nenavrhujete a ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka nic nepředložil na podporu zdravotně postižených spoluobčanů, tak je přece nenechejme čekat dalšího půl roku, rok, nebo ještě déle. Já nevím, jestli vůbec něco v té oblasti navrhnete, protože nic jsme neviděli. Ale ti lidé přece nemůžou čekat, nenechte je čekat měsíc, dva měsíce navíc. To je apolitický zákon, to je zákon, který je zpracovaný s odborníky. My už jsme ho předkládali v minulém volebním období, ale prostě na to nedošlo. Takže já znovu zdůrazňuji, 880 korun měsíčně a z toho si máte zaplatit někoho nebo nějakou službu, která vám pomůže se základními životními potřebami, když ne že jednu ten člověk neumí, ale tři. To znamená, že to nezvládá zdravotně.

Jenom bych dodal, že jde-li o stupeň II, výše příspěvku na péči pro osoby starší 18 let je 4 400 korun měsíčně. Takže teď je v podstatě ta situace taková, že stále výrazněji se otevírá finanční propast mezi výší příspěvku na péči u osob v prvním a druhém stupni závislosti na straně jedné a u osob ve třetím a čtvrtém stupni závislosti na straně druhé, přičemž současná výše příspěvku u první skupiny zdravotně postižených osob, to znamená u osob s lehkou a středně těžkou závislostí, je už absolutně nedostatečná, zejména v některých z těchto kategorií. Nemůže osobám v takzvané domácí péčí v žádném případě zajistit pořízení odpovídající kvalifikované péče pomoci či asistence.

Opravdu bych požádal o pozornost vládní poslance, protože ten bod je velmi závažný, a já bych byl opravdu rád, abyste pro to hlasovali, protože zejména - a to je velmi aktuální - když se ceny a úhradové limity těchto služeb budou aktuálně zvyšovat. O tom mluvím, že oni si z těch peněz mají zaplatit službu, kterou ale nutně potřebují. Když vláda ve svém návrhu rozpočtu na letošní rok - a tady už právě znovu říkám aktuálnost toho, proč ten bod navrhuji - ve svém návrhu rozpočtu na letošní rok vláda snižuje objem finančních prostředků určených na příspěvek na péči téměř o 1 miliardu korun.

Právě proto se teď dostáváme do téhle situace, kdy vlastně vy chcete - a z rozpočtu to vyplývá - snížit příspěvek na péči nebo omezit příspěvek na péči nebo dostupnost příspěvku na péči pro zdravotně postižené. Ale já nevím, jestli prostě mají poslanci vládní koalice dostatečně vysvětleno, co vlastně tím dělají a jaký je stav. Proto žádám o předřazení na program aktuální schůze, protože zdravotně postižení potřebují ten příspěvek, aby mohli vůbec nějak důstojně žít. Důsledkem absolutní nedostatečnosti výše těchto příspěvků na péči pro osoby v takzvané domácí péči je potom - a to si poslechněte - mnohdy i umisťování osob závislých na péči druhých z jejich přirozeného domácího a rodinného prostředí do různých zařízení pobytových sociálních služeb, což rozhodně nelze hodnotit jako pozitivní trend, a to nejen z ekonomického hlediska, ale i z hlediska bilance veřejných rozpočtů.

Takže o čem tady hovořím: že v podstatě ti zdravotně postižení, kterým by určitě i psychicky často prospělo, aby mohli být třeba i doma nebo mohli být v nějakém okruhu řekl bych rodinného zázemí, tak kvůli tomu, že ten příspěvek je nedostatečný - a proto to chceme předřadit tento bod a chceme, aby tady byl - tak v podstatě výsledek je, že oni jsou nakonec, chudáci - je mi jich líto v této situaci, proto to chceme napravit a proto vás žádám o předřazení toho bodu - oni jsou v podstatě vytrženi potom nuceně z jejich přirozeného domácího rodinného prostředí do různých zařízení. V těch zařízeních ta péče je nějakým způsobem, ale doma tu péči v podstatě vlastně nelze adekvátně zajistit, protože na to nemají ti lidi peníze.

Je přece pochopitelné, že když je někdo zdravotně postižený, nemůžeme ani očekávat, že by byl často bohatý, že jo, to je přece logické, takže příspěvek na péči, tady nějaké asociální uvažování, že nějakým způsobem ať se postarají o sebe sami, to právě slyším třeba z TOP 09, jsem to tady vždycky slýchával - kdo je schopný, kdo je bohatý, protože je schopný, a chudý je, protože je neschopný, jo? Tyhlety úvahy à la tohle, to je typická TOP 09, ale vůbec si neuvědomují, že my tady potřebujeme mít i řemeslníky, manuální profese, potřebujeme tady mít uklízečky, potřebujeme tady mít prostě... to jsou všechno slušní lidi, kteří třeba nejsou bohatí, ale jsou důležitou součástí našeho státu a bez nich se neobejdeme. Takže taková ta asociální politika pro elity, to je úplně chybný způsob uvažování.

Pojďme ale dál. Proto právě my navrhujeme, a proto to chci zařadit jako bod, a proto navrhujeme zvýšit příspěvek na péči u osob do 18 let věku o 50 % v prvním stupni závislosti 3 300 korun měsíčně na 4 950 korun měsíčně a ve druhém stupni závislosti ze 6 600 korun na 9 900 korun měsíčně. Dále navrhujeme zvýšit příspěvek na péči u osob v prvním stupni závislosti nad 18 let věku o 200 % ze současných 880 korun alespoň na 2 640 korun měsíčně a u osob starších 18 let ve druhém stupni závislosti navrhujeme zvýšení tohoto příspěvku opět o 50 % ze současných 4 400 korun na 6 600 korun měsíčně. Rozpočtové dopady našeho návrhu se pohybují maximálně v řádu nižších jednotek miliard korun ročně, což v kontextu veškerých rozpočtových výdajů není nikterak závratná suma.

A tady bych to porovnal s tou situací, že vláda chce dát 2 miliardy navíc Evropské unii, a odebírá miliardu na příspěvek na péči zdravotně postiženým, kteří si nemůžou sami pomoci. Tak to je přece úplně neuvěřitelná situace. A právě proto já to tady navrhuju, abychom se prostě zamysleli, abyste se jako vláda nad tím zamysleli. My ten návrh máme připravený, myslíme na slušné lidi a chceme jim pomoct. A já to vůbec nechápu, proč radši přidáváte nepřizpůsobivým místo toho, posíláte 2 miliardy navíc Evropské unii a místo toho jste si jako rukojmí vzali zdravotně postižené spoluobčany, snižujete miliardu, a ještě podle všeho odmítáte a odmítnete náš návrh SPD na zvýšení příspěvku na péči pro lidi, kteří si nemůžou sami pomoci. Takže já bych vás chtěl, vážení kolegové, vážené kolegyně, prosím vás o podporu zařazení tohoto bodu na program schůze.

Mám tady další návrh bodu. Dalším naším bodem je zařazení bodu týkajícího se dávek v hmotné nouzi neboli chceme ukončit zneužívání dávek nepřizpůsobivými. Je to bod číslo 26, sněmovní tisk číslo 3. Zase bych vás chtěl požádat, abychom to v pořadí zařadili za ty body, které jsem již navrhl. Takže jde o to, že je to tedy žen náš návrh, ono to zní jako dávky v hmotné nouzi, jako kdyby se tady mělo někomu pomoct, ale ten náš návrh, princip toho našeho návrhu je ukončení zneužívání dávek takzvanými nepřizpůsobivými. My to chceme předřadit samozřejmě na program dnešní schůze, protože si myslíme, že je to mimořádně závažné a důležité téma, a je to taky téma velmi aktuální.

V minulém volebním období, bych chtěl připomenout, že tento náš návrh, tento bod, tento tisk, který jsme navrhli, který jsme podali, se dostal - a to je informace především pro nové poslance - přestože byl tady poprvé a opravdu jsme si s ním dali velkou práci, se dostal dokonce až do třetího čtení. My jsme se normálně dostali, probojovali s tímto návrhem na ukončení zneužívání dávek nepřizpůsobivými až do třetího čtení a došli jsme těsně před závěrečné hlasování. Byli jsme malý krůček od toho, malý krůček od toho, abychom ukončili zneužívání dávek takzvanými nepřizpůsobivými. A jak už jsem říkal, proto to tady teď musím navrhnout, aby se to předřadilo, protože jak víte, před koncem minulého volebního období vloni zablokovali tento náš návrh Piráti. Piráti zablokovali náš zákon na ukončení zneužívání dávek nepřizpůsobivými. Ano, byli to Piráti. Piráti, Piráti, Piráti zablokovali návrh na ukončení zneužívání dávek nepřizpůsobivými. Oni jsou viníky toho a jsou přímo odpovědní za to, že nám teď tady píšou na petiční výbor, že nám přišel teď dopis včera, zoufalí občané Bíliny v Ústeckém kraji. Je úplně směšné, že v Bílině kandidoval taky předseda Pirátů Bartoš za Ústecký kraj, přitom přímo vráží kudlu do zad - taky to občané vyhodnotili, a jsou už jenom čtyři tady, poslanci Pirátů - vrazil kudlu do zad občanům v Ústeckém kraji, protože mimochodem v minulosti nás oslovili taky představitelé Chomutova, Kadaně, Klášterce nad Ohří a Jirkova, také Úpice v Královéhradeckém kraji. Teď přišel včera dopis z Bíliny, petice občanů, no a prostě to tak je, občané jsou zcela zoufalí z toho - tady je zrovna, je tady pan ministr Bartoš, který o tom problému asi neví. Jenom tady pro vaši informaci, pane ministře, paní Jiřina Malá, která organizovala petici, pod kterou se podepsalo 600 místních občanů, ona Bílina je malé město, tak píše: "Je tady nepořádek, lidé se bojí přes den vycházet ze svých domovů, chceme, aby se něco změnilo." A vám je to jedno, vy jste tady zablokovali minulé léto, zablokovali jste, abychom pomohli těm občanům, abychom byli na straně slušných lidí. Prostě vy podporujete nepřizpůsobivé! Vy jste proti slušným lidem! Připomenu, že to tady blokovala celou dobu jménem Pirátů poslankyně Pirátů Olga Richterová, kterou jste ještě vyslali na vyšší post, na místopředsedkyni Sněmovny, se svým bratrem Mikulášem Ferjenčíkem to tady blokovali, a kvůli poslancům Pirátů, kvůli Pirátům teď lidé trpí v těchhletěch lokalitách, už to mohlo být vyřešeno. Jen kvůli Pirátům! A ještě KDU-ČSL, poslanec Čižinský to taky blokoval. Ale hlavně to byli Piráti. Piráti podporou nepřizpůsobivých jsou proti slušným lidem a jste přímo viníky toho, že teď zoufalí občané, aktuální dopis z Bíliny, občané jsou zoufalí, bojí se i přes den vycházet. Můžete za to vy, pane ministře Bartoši, a je to tak. Vy jste se k tomu ale přiznali, pravda, zase vám nemůžu upřít, že jste se k tomu otevřeně přiznali, že podporujete nepřizpůsobivé. Takže to zase je pravda a výsledkem jsou samozřejmě čtyři poslanci z 22. Ale asi těch faktorů bylo víc, to teď tady nechci hodnotit. Ale uvidíme, třeba i my tady už příště nebudeme. Jo, jak říkám, politika je jednou nahoru, jednou dole, takže to uvidíme, jak to vlastně všechno dopadne.

Takže já bych to chtěl tady předřadit a znova říkám, už se nám to dostalo minule až do třetího čtení. Jde o návrh maximálně potřebný. Proto bych chtěl poprosit o podporu vládní poslance, po kterém nejnověji zoufale volají političtí reprezentanti a obyvatelé měst a oblastí zasažených výskytem a rozšiřováním takzvaných vyloučených lokalit, kde se generují a kumulují sociálně patologické a vyloženě kriminální jevy, které otravují a ničí životy slušných a pracujících občanů. Ale to je Pirátům jedno, to je přece Pirátům jedno, to víme, ale i lidovcům, protože poslance Čižinského si pamatujeme, jak to tady blokoval - on už tady ale není.

Takže je nepopiratelné, že současné legislativní nastavení čerpání sociálních dávek a fungování tohoto systému v praxi umožňuje v mnoha ohledech účelové jednání jejich příjemců a žadatelů o ně, jednání, které je na hraně zákona či za ní, které je jednoznačně za hranou dobrých mravů. Vede k tomu, že jsou tyto dávky vypláceny mnohdy zcela mimo jejich zákonný účel a smysl. Panuje na tom shoda napříč odbornou veřejností i napříč úřady práce, které tyto dávky administrují, i napříč sociálními odbory úřadů místní veřejné správy, se kterými jsme tento návrh konzultovali. Potvrzují to i výsledky kontrol těchto orgánů. Úřad práce sdělil, že na základě rozsáhlé kontroly osoby v jeho evidenci čerpající sociální dávky, které uváděly, že nemohou plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci či úrazu, cirka 20 % z nich porušovalo příslušná opatření anebo nepokrytě podvádělo. (Hluk v jednacím sále přetrvává.)

Tyto sociální dávky jsou tedy v mnoha případech zneužívány jednak v důsledku podvodného jednání žadatelů o ně, a taktéž i z důvodu mnoha mezer v předmětných zákonech, které jejich čerpání upravují. Proto je třeba v těchto zákonech, zejména v zákoně o pomoci v hmotné nouzi, provést takové změny, které popsanou praxi ukončí nebo ji alespoň minimalizují. Změny, které by mimo jiné zaměstnancům úřadů práce také umožnily efektivnější kontrolu oprávněnosti čerpání sociálních dávek, změny, které by současně vedly k významné úspoře veřejných prostředků.

Já bych byl opravdu rád, aby mě vládní poslanci poslouchali jako v tom smyslu, protože opravdu vás chci požádat o podporu návrhu SPD, abychom to předřadili, abychom změnili ten program. Vy navrhujete pandemický zákon, omezit práva a svobody občanů, ale my navrhujeme ukončení dávek nepřizpůsobivým a pomoc zdravotně postiženým občanům, takže teď je to ten výběr. Tady se ukáže i vaše vládní koalice, jakým způsobem budete hlasovat. Takže znovu říkám, že obdobně je nutné provést podstatné změny v zákoně o státní sociální podpoře, a zejména co se týče pravidel pro čerpání příspěvku na bydlení. Hlavními cíli námi předkládaného návrhu na ukončení zneužívání dávek nepřizpůsobivými jsou - a než se k tomu dostanu, co jsou ty hlavní cíle, tak bych chtěl jenom vysvětlit, že my přece nechceme, aby se někdo ocitl na ulici. To není pravda, co tady vykládali vždycky Piráti nebo něco takového. My přece chceme motivovat všechny, motivovat ty takzvané nepřizpůsobivé, aby se přizpůsobili. Prostě platí tady staré české přísloví "bez práce nejsou koláče". Já vím, že to tady teď Piráti změnili na přísloví "bez práce jsou koláče", to chtějí změnit v duchu dikce Evropské unie a Bruselu, ale to prostě není to, s čím my souhlasíme, jo? Prostě "bez práce nejsou koláče", to říká SPD. Samozřejmě, když někdo nemůže pracovat z toho důvodu, že je invalida nebo je v důchodu, tam samozřejmě mu pomozme a tak je to v pořádku. To je správně. (Hluk v jednacím sálu přetrvává.)

Takže hlavními cíli námi předkládaného návrhu jsou... (Obrací se na předsedajícího.) Můžu poprosit o klid jenom? Protože já musím teď už zvyšovat hlas.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vážené kolegyně, kolegové, poprosím o ztišení zejména levé části sálu. Poprosím kolegy, aby si případně tablet vzali do foyer a řešili věci tak, aby pan předseda Okamura mohl pokračovat. Děkuji.

 

Poslanec Tomio Okamura: No, děkuji, pane místopředsedo, ale jsem to zase slyšel z pravé části sálu, tak aby to nebylo tendenční.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak i v pravé části sálu, pokud jsou kolegové, kteří ruší, i ve středu sálu, v celém perimetru našeho jednacího sálu prosím o klid.

 

Poslanec Tomio Okamura: Děkuji. Takže za prvé, hlavními cíli námi předkládaného návrhu je zvýšení adresnosti a oprávněnosti vyplácení příslušných sociálních dávek, za druhé minimalizace objemu neoprávněně vyplácených sociálních dávek, za třetí omezení okruhu příjemců těchto dávek pouze na osoby, které se dočasně ocitly v hmotné nouzi a snaží se z této situace vlastními silami aktivně dostat, anebo na osoby, které objektivně nemohou mít vlastní příjmy z práce, což jsou především senioři a zdravotně postižení. (Hluk v jednacím sále přetrvává.) Dále cílem našeho návrhu je rovněž vnést do systému nepojistných sociálních dávek pravidla, řád a spravedlnost a omezit na naprosté minimum možnost jeho zneužívání, které je zejména zneužíváním veřejných prostředků, peněz daňových poplatníků, a dále také snaha o ukončení nemravné praxe takzvaného obchodu s chudobou a boj proti rozšiřování stávajících a vzniku nových takzvaných vyloučených lokalit, které jsou ostudou našeho státu a v podstatě ostudou nás všech, kteří máme kompetenci ovlivňovat podobu našeho sociálního systému. A v neposlední řadě je za návrhem zákona SPD na ukončení zneužívání dávek nepřizpůsobivými i snaha skrze navázání možnosti pobírat určité sociální dávky pro rodiny na povinné předškolní vzdělávání dát šanci dětem vyrůstajícím v těchto lokalitách a v tomto prostředí obecně alespoň potenciální šanci na vzdělání a budoucí plnohodnotné životní uplatnění.

Navrhované úpravy nezakládají naprosto žádné negativní dopady na státní rozpočet ve smyslu zvýšení veřejných výdajů, respektive snížení veřejných příjmů. Naopak, jejich přijetím by došlo ke snížení veřejných výdajů zhruba v řádu až 1 miliardy korun ročně. Navrhované změny rovněž mohou být a budou pro mnoho osob nevyhnutelnou motivací k hledání si zaměstnání a obstarávání si příjmů zejména vlastní prací, což povede i ke zvýšení příjmů státu z příslušných daní a odvodů.

Jenom vidím, že se mnoho poslanců vrátilo do sálu, tak bych jenom chtěl zdůraznit, že žádám o předřazení našeho zákona SPD, což je ukončení zneužívání dávek nepřizpůsobivými. Dalším cílem našeho návrhu a záměrem našeho návrhu je i snaha nevytvářet prostřednictvím systému sociálních dávek prakticky trvalou závislost určitých skupin občanů na nich a ztrátu jejich pracovních návyků, což ve svých důsledcích vede pouze k prohlubování sociálního vyloučení těchto příjemců sociálních dávek, bránícímu v jejich sociální reintegraci. Není přece možné, vážené kolegyně a kolegové, prosím, zamyslete se, kdy mnoho osob čerpá sociální dávky neoprávněně, mluvíme o těch takzvaně nepřizpůsobivých, a kdy jsou nedobrovolně financováni a sponzorováni z peněz poctivě pracujících daňových poplatníků. To přece - já se opravdu ani nedivím tomu, že se to občanům nelíbí, a SPD je tady jedinou stranou, která prosazuje, a vy nám házíte bohužel klacky pod nohy, máme tady zákon se 70 změnami na ukončení zneužívání dávek nepřizpůsobivými.

Zkrátka, sociální dávky musí sloužit hlavně jako přechodná finanční pomoc občanům v krátkodobé existenční tísni, občanům a rodinám s nízkými pracovními příjmy a občanům, kteří z objektivních důvodů již pracovat nemohou, nikoliv jako výpalné pro ty, kdo se celý život vyhýbají práci, anebo jako snadný a bezpracný zdroj příjmů pro takzvané obchodníky s chudobou či pro některé neziskové organizace napojené na veřejné penězovody v sociální oblasti.

Náš návrh obsahuje více než sedmdesát konkrétních opatření, která stav v oblasti nepojistných sociálních dávek jednoznačně zpřehlední a zlepší. Tento návrh by tak kromě jiného vůbec poprvé v naší novodobé historii vnesl řád a pevná pravidla do systému vyplácení příspěvků a doplatků na bydlení, protože například stanovuje a nastavuje přehledné podmínky definující minimální hygienické a technické standardy nemovitostí, na které lze tyto dávky vyplácet a čerpat.

Můžu se jenom zeptat, do kolika hodin je jednací den, protože já to mám ještě na dlouho? (Smích v sále, velký potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane předsedo, do 21 hodin je jednací den, jak vyplývá z jednacího řádu. Navíc tady máme procedurální návrh na prodloužení dnešního jednacího dne. (Z pléna: To už je pryč.) Tak prosím pokračujte. Nebo mám to brát jako konec vašeho vystoupení?

 

Poslanec Tomio Okamura: Ne, já jsem se vás zeptal. Vy jste mi nemusel odpovídat, já jsem vás k tomu nenutil, ale děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Považuji za slušné vám odpovědět, nicméně není to určitě o rozhovoru mezi mnou a vámi, ale o vašem vystoupení, kde vysvětlujete program schůze. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Tomio Okamura: A tento návrh by tak kromě jiného vůbec poprvé vlastně naší novodobé historii vnesl řád a pevná pravidla do systému vyplácení příspěvků a doplatků na bydlení, protože například stanovuje a nastavuje přehledné podmínky definující minimální hygienické a technické standardy nemovitostí, na které lze tyto dávky vyplácet a čerpat.

Můžu se zeptat ještě na jednu věc - jestli se po 19. hodině může hlasovat o zákonu? (Někdo odpovídá mimo mikrofon.) Já se ptám, aby to bylo slyšet na mikrofon.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, to asi není teď chvíle pro to, abychom si spolu tady spolu vyjasňovali jednací řád. Buď pokračujte, nebo ukončete svoje vystoupení.

 

Poslanec Tomio Okamura: (Mluví oba chvíli současně.) Ne, já jsem tady zaznamenal dotazy z pléna, tak jsem ve vašem vystoupení chtěl, aby to bylo na mikrofon. (V sále se už delší dobu tvoří hloučky poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vás prosím, abyste mluvil k věci, což je návrh programu schůze, nikoliv k jednacímu řádu.

 

Poslanec Tomio Okamura: Tak zajímal jsem se o to, zdali o našem návrhu...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ale teď na to není prostor. Teď jsme v rámci programu, kde jednáme o programu schůze, takže jakékoli dotazy k jednacímu řádu jsou mimo tento bod a musel bych vám odebrat slovo. Takže pokračujte, prosím, v odůvodnění programu...

 

Poslanec Tomio Okamura: (Mluví oba chvíli současně.) Já jsem rád, že mi pomáháte s obstrukcemi, klidně mluvte. Já jsem rád, že mi pomáháte s obstrukcemi, já jsem si potřeboval na minutku vydechnout, takže v pořádku. (Smích v plénu.) Takže už jsem se nadechl, ale děkuji za delší odpověď.

Což všechny dosavadní české vlády přes hlasité proklamace hrubě zanedbaly a což rovněž vedlo k tomu, že jsou stovky milionů korun z veřejných peněz ročně neakceptovatelně vypláceny majitelům nejrůznějších nemovitostí v katastrofálním stavu, kterým se v žádném případě nedá říkat byty.

Co se týče konkrétních změn, které náš návrh obsahuje, uvedu namátkově: podmínění výplaty sociálních dávek rodičům předškolních dětí na povinnou docházku těchto dětí do posledního ročníku mateřské školy. Snížení částky životního minima pro domácnosti pobírající sociální dávky v případech, kdy některý z jejích dospělých členů nemá žádný příjem z práce ani podnikání. Zavedení povinnosti prokazovat se dokladem o neschopnosti plnit povinnosti, například chodit na pracovní pohovory, účastnit se rekvalifikace, veřejně prospěšných prací a podobně. Osoby v evidenci úřadu práce z důvodu nemoci či úrazu, a to i s možností kontrol a sankcí, tedy zavedení obdoby takzvané neschopenky u zaměstnanců. Pracující lidé - my v SPD říkáme jasně, že pracující lidé přece nesmí být oproti těm ostatním donekonečna diskriminováni. (Hluk v sále.)

Náš návrh na ukončení zneužívání dávek nepřizpůsobivými též dává právo úřadům práce ihned odebrat dávky na bydlení těm jejich příjemcům, kteří odmítnou oprávněným osobám, tedy příslušným kontrolorům, vstup do bytu za účelem provedení úřední kontroly například v tom směru, kolik žije v tomto bytě osob, zda skutečný stav odpovídá údajům žádosti o dávku a podobně. Schválení návrhu by rovněž umožnilo i rychlé prodloužení doby, na kterou lze v případech porušení zákona sociální dávku odebrat, a to ze tří na šest měsíců. To mimochodem je taky jedna ze zásadních věcí, co tam máme, protože samozřejmě dnes, když doba, na kterou lze odebrat sociální dávku pro ty, kteří to zneužívají, tak když je to dneska tři měsíce, tak tady právě z praxe vím - já jsem se o to taky zajímal pochopitelně podrobněji - tak ty tři měsíce se prostě vyplatí mnohým těm nepřizpůsobivým. Přijdou o tři měsíce a pak znova dokola. Takže mimochodem, tohleto je taky důležité, že prodlužujeme v podstatě dobu, na kterou jde případně zneužívání dávek dávky odebrat, ze tří na šest měsíců.

Já bych tady rád chtěl zdůraznit, a chtěl bych to znovu jasně a důrazně říci, že tento náš návrh neohrozí žádného slušného a poctivého člověka, který prokazatelně potřebuje od státu sociální finanční pomoc. Naopak mnohým z těchto lidí oproti současnému stavu pomůže buď přímo, například v případě seniorů s nízkými důchody, kterým dávky... Ten náš návrh navíc naopak pomůže mnohým potřebným lidem, například seniorům s nízkými důchody, anebo pracujícím studentům z nízkopříjmových rodin, kterým naopak chceme sociální podporu zvýšit, pracujícím studentům. Anebo taky nepřímo, protože finanční pomoc pro skupiny občanů, kteří skutečně pomoc potřebují, tak na ně zbude více peněz, protože odebereme peníze podvodníkům, kteří sociální dávky nyní zneužívají a čerpají je neoprávněně. Takže vás prosím o zařazení tohoto bodu na program probíhající schůze. (Velký hluk v sále.)

Teď bych navrhl předřadit další bod. Jedná se o to, jedná se o další bod dnešní schůze, který navrhujeme předřadit, a je to zákon SPD. Je to bod 44.

Jenom bych poprosil malinko o klid, protože jak už mluvím delší dobu, tak bych trošku potřeboval...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Jestli potřebujete přestávku, tak ji vyhlásíme, pane předsedo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Ne, já jen, abych je nemusel překřikovat, abych nemusel překřikovat. (Předsedající: Dobrá.) No, jestli chcete vyhlásit přestávku s tím, že se potom vrátím zpátky, to by mi problémy nedělalo, ale vy určitě chcete vyhlásit nějakou záludnou přestávku. (Smích v sále, potlesk v levé části sálu.) Tak jestli vyhlásíte přestávku, pane místopředsedo, na poradu vedení Sněmovny, tak to je v pořádku, protože já bych pak kontinuálně pokračoval. Ale to záleží na vás. (Reakce v různých částech sálu. Někteří poslanci stojí v hloučcích v uličkách.) Jenom právě, co měl být ten dotaz na vyhlášení pauzy, protože já ji sám vyhlásit nemůžu, to by musel předseda klubu, takže právě ten dotaz směrem na mě jsem přesně... jenom jsem si to chtěl vysvětlit, jestli chcete být tak milosrdný ke mně, poradit se ve vedení a já bych si třeba odskočil.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane předsedo, znovu vás musím navádět k tomu, abyste buď skončil promluvu, nebo...

 

Poslanec Tomio Okamura: No, tak vy jste mi dal otázku, takže já odpovídám na vaši otázku, protože tomu nerozumím.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já jsem se ptal, jestli chcete vyhlásit přestávku.

 

Poslanec Tomio Okamura: A vy jste se mě ptal, proto jsem reagoval.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já bych vám řekl, že to musí udělat váš předseda poslaneckého klubu, tak jestli to chcete udělat, musíte ukončit vaše vystoupení, ale mám tady další přednostní práva.

 

Poslanec Tomio Okamura: Jasně, jasně, to chápu, ale vy jste mi dával otázku, já pouze odpovídám na váš dotaz. Tak mi prosím nedávejte otázku, protože pak bych nemusel odpovídat, to je logické, a věnoval bych se svému bodu. Takže děkuju. Slušnost je na otázku odpovědět, proto jsem odpovídal, ale nevěděl jsem, že chcete odpověď jedním slovem. To se omlouvám.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Mně nebylo jasné, co v tu chvíli navrhujete, jestli jste ještě v bodu odůvodňování navržených, nebo změny programu, nebo skutečně navrhujete nějaký procedurální návrh. Musel jsem se ujistit.

 

Poslanec Tomio Okamura: Dobře, děkuju. No vidíte, a já jsem byl málem mile překvapen, že byste si chtěli vzít pauzu. No dobře.

Takže je to bod 44, sněmovní tisk 24. Ale já mluvím o vážných bodech, takže bych zase zvážněl debatu, protože nám se jedná o to, abychom pomohli zdravotně postiženým občanům, ukončili zneužívání dávek nepřizpůsobivými. A teď tady chci mluvit o občanech, kteří mají nízké důchody, takže se vraťme do seriózní debaty. A už jsem to tady avizoval, že chceme zlepšit situaci nízkopříjmových důchodců, protože dneska je sice průměrný důchod v České republice 15 000, což zajisté není k nějakému luxusnímu životu, to víme všichni, že to není k žádnému luxusnímu životu, ale je tady také zároveň řada občanů, a je jich celkem dost, kteří mají důchody pod 15 000, mají důchody 10 000, 11 000.

A my jsme předložili návrh zákona - zákon o důchodovém pojištění se to jmenuje - kdy my chceme samozřejmě zlepšit situaci nízkopříjmových důchodců, nízkopříjmových příjemců důchodu, a proto tady teď chci zdůvodnit, proč navrhuji zařazení tohoto bodu. (V sále je velký hluk a hrozné vedro.) Základem a podstatou tohoto návrhu SPD je zavedení minimálního garantovaného starobního důchodu pro všechny české občany, kteří mají na vznik a pobírání starobního důchodu nárok, tedy pro občany, kteří splnili příslušné zákonné podmínky, kterými jsou dosažení důchodového věku a splnění potřebné doby odvádění důchodového pojištění. Navrhujeme výši tohoto...

Já bych jenom poprosil o klid trošku.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, rozumím vám. Poprosím, kolegyně, kolegové, abyste se utišili, ať může pan předseda pokračovat ve svém vystoupení. Děkuju.

 

Poslanec Tomio Okamura: Děkuju. Navrhujeme výši tohoto minimálního starobního důchodu pro začátek stanovit ve výši 15 200 korun měsíčně, což byl v době podání návrhu ekvivalent tehdejší výše minimální mzdy. Navrhovaná konstrukce tohoto minimálního starobního důchodu plně respektuje i všechny další zákonné podmínky pro přiznání samostatných starobních důchodů i takzvaných důchodů kombinovaných. Základní právní úprava pro výpočet výše důchodů tak zůstává nedotčena, a to z důvodu hladkého a bezproblémového administrativního začlenění institutu minimálního důchodu do našeho důchodového systému. (Hluk neutichá.)

Poměrně důležitým ustanovením našeho návrhu je i ta skutečnost, že přiznání minimálního starobního důchodu proběhne vždy individuálně až na základě posouzení žádosti pojištěnce, takže nemusíte mít skutečně obavu, jak tady někdo v minulém volebním období říkal, že náš návrh plošně zatíží velkým způsobem státní pokladnu. Ale znovu říkám, vy na jednu stranu chcete v rozpočtu navýšit 2 miliardy do Evropské unie, ale my říkáme: dejme ty peníze místo toho zdravotně postiženým lidem a pomozme potřebným, slušným lidem, nízkopříjmovým důchodcům a pracujícím rodinám s dětmi. To jsou prostě ty rozdílné priority. Říkám, že jak to navrhujeme, tak by přiznání minimálního důchodu proběhlo vždy individuálně až na základě posouzení žádosti pojištěnce, takže pracovníci České správy sociálního zabezpečení nebudou nepřiměřeně zahlceni povinností přepočítávat hromadně tisíce jednotlivých stávajících důchodů a jejich souběhu. Bude se tak dít vždy pouze na žádost konkrétního občana-důchodce.

Boj za významné zvýšení nejnižších důchodů, ze kterých nelze důstojně žít, je jednou z hlavních dlouhodobých priorit hnutí SPD. Jde o krok, jehož realizace již nesnese dlouhého odkladu, a to bych chtěl zdůraznit, protože všechno se zdražuje, stoupají životní náklady občanů, inflace je vysoká, ale vláda Petra Fialy nedělá vůbec nic pro to, aby lidé měli více peněz, a už vůbec nic pro to, aby se snížila inflace, takže v podstatě vláda Petra Fialy dostává občany úplně do kleští. Je to vláda ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů. Žádná řešení tady nejsou, občané jsou zoufalí. Proto jsem vás chtěl znovu požádat o to, abyste hlasovali pro to předřadit náš návrh zákona.

I z tohoto pohledu je jasné, že jde o krok, jehož realizace již nesnese dlouhého odkladu, i proto, že situace našich nízkopříjmových seniorů je, a to i s ohledem na aktuální kontext enormně rostoucích cen energií, potravin a dalších základních životních potřeb, naprosto neúnosná. V této souvislosti je zavedení minimálního důchodu jednoznačně lepším a systémovějším řešením než odkazování seniorů novou vládou na to, aby si zažádali o příspěvek na bydlení, což je zdlouhavé a administrativně nesmírně náročné.

Takže tahle vláda, místo aby systémově podpořila lidi s nízkými důchody, tak vy ještě seniory odkážete, aby si zažádali o příspěvek na bydlení. Je to nedůstojné, když ti lidi celý život pracovali, a kvůli tomu, že dosavadní vlády nejsou schopny pomoci slušným lidem, potupně musí po celoživotní práci jít na úřad a jak žebráci si tam žádat o příspěvek na bydlení, místo aby dostali tO, co si to zaslouží - aspoň minimální důstojný důchod. To je opravdu ostuda, a to ani nehovořím o tom, a už jsem to tady zmiňoval, že příspěvek na bydlení, ten způsob, jakým to pojala vláda, je příliš složitý. A když si představíte seniora v nouzi, kterému je třeba osmdesát, devadesát, jak si asi bude žádat o takový příspěvek? Takže férové by bylo slušným lidem, co mají odpracováno a zaslouží si to, jsou to i třeba invalidé, aby prostě měli nárok na minimální základní důchod bez nějakého žebrání u úřadů, nehledě na to, že mnoho nízkopříjmových seniorů žijících například v družstevních bytech nebo mimo Prahu na tento příspěvek vůbec nedosáhne, popřípadě o této možnosti vůbec neví, což se podle seriózních studií týká cirka 300 000 osob, hlavně právě seniorů.

Je pro nás zcela nepřijatelné, aby desetitisíce seniorů byly po celoživotní tvrdé práci nuceny žít z příjmů hluboko pod hranicí chudoby a propadat se v důsledku toho do dluhových pastí a exekucí, popřípadě odstupovat několikrát za rok vysilující a mnohdy ponižující martyrium podávání žádosti o sociální dávky. Stavět starobní důchodce, kteří odpracovali pro společnost několik desítek let a kteří mají často podlomené zdraví, do situace žadatelů o sociální dávky, obrazně i doslova do jedné řady s těmi, kteří naopak neodpracovali vůbec nic, je navíc neetické, nemorální a nehumánní.

A to je přesně to, o čem já tady hovořím, že v podstatě vláda postaví do jedné řady jak seniory nebo důchodce, kteří odpracovali pro společnost mnoho let, tak staví ty takzvané nepřizpůsobivé, kteří v podstatě si neodpracovali vůbec nic, a teď na tom úřadu v podstatě je staví úplně do jedné roviny, což je prostě ostuda. Je to prostě ostuda! Proto my říkáme, že je lepší, když ti, co si to zaslouží, aby dostali ten minimální důstojný důchod, právo na důstojný život, aniž bychom je dostávali do nějaké nedůstojné pozice. Občané, kteří celý život poctivě pracovali pro náš stát, si zaslouží prožívat důstojné stáří. Zavedení institutu minimálního důchodu rovněž nepochybně sníží náklady a náročnost sociálního systému jako takového. Jde rovněž o institut, který je dlouhou dobu standardní součástí důchodových systémů mnoha evropských zemí. Oproti tomu současné nastavení českého důchodového systému je nespravedlivé a systémově vadné a naprosto nezaručuje možnost důstojného prožití důchodového věku, spíše naopak. A my za SPD říkáme, změňme to, dokud je čas.

Takže já bych znova zopakoval, co se týče tohoto bodu, že bychom chtěli, abychom tedy jako další bod dnešní schůze předřadili bod číslo 44, sněmovní tisk 24, zákon o důchodovém pojištění. Máme to poznamenáno, jo? (Otáčí se směrem k předsedajícímu.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Prosím, ještě jenom mně zopakujte to číslo. Minimální garantovaný důchod, mám napsané jako bod, ale ještě jestli mi můžete zopakovat to vaše číslo toho návrhu.

 

Poslanec Tomio Okamura: No, tak vidíte. Navrhuji předřadit bod číslo 44, sněmovní tisk 24.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: 44, děkuji.

 

Poslanec Tomio Okamura: 24, tak. Pojďme dál. Nyní bych chtěl navrhnout, abychom předřadili na program schůze Poslanecké sněmovny - a to je zásadní návrh, to je zásadní návrh, to je samozřejmě návrh, který je potřeba projednat, a je to ústavní zákon o celostátním referendu. Je to návrh zákona SPD a je to sněmovní tisk číslo 8. Samozřejmě já jsem tady zdůraznil, že je to návrh SPD, protože jak jistě víte, poslanec může navrhnout předřadit i návrh, který je za jinou politickou stranu, takže aby nedošlo tady k nějakému nedorozumění.

Takže tedy za nás říkáme, že ten návrh SPD, zákon o celostátním referendu, má samozřejmě tady už delší anabázi. Jak víte, tak návrh zákona o referendu prosazuji už v Parlamentu, mám na mysli i Senát, protože jsem byl i senátor, tak ho prosazuji v podstatě od roku 2013 a stále se tomu ostatní politické strany brání. A já jsem vždycky přemýšlel nad tím, proč se ostatní politické strany brání tomu, abychom v České republice zavedli zákon o referendu, protože jak už jsem poznamenal, v podstatě my jsme už poslední ze dvou zemí, která nemá v Evropě, v Evropské unii referendum. (Otáčí se k předsedajícímu.)

Já bych vás chtěl jenom požádat, oni tady mluví přímo přede mnou a mě to ruší, tak jestli by mohli přestat mluvit. Diváci jsou v pohodě, ale buďte zticha v tom případě a nerušte mě. (Ruch v sále, poslanci tleskají.) Na diváky jsem zvyklý, to je v pořádku.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Poprosím všechny poslance, aby se utišili, samozřejmě zvláště blízko řečnického pultu, a pana předsedu prosím, aby oslovoval své kolegyně a kolegy prostřednictvím pana předsedajícího.

 

Poslanec Tomio Okamura: No, problém je, že neznám jejich jméno. Takže já jsem chtěl, ale oni se schválně staví tady, ale já vůbec nevím, kdo to je. Já bych chtěl oslovit, ale bohužel je neznám. Takových lidí, co se mi snaží okopávat kotníky, potkám hodně, ale jména neznám, bohužel, takže omlouvám se. Oni tady stojí schválně, samozřejmě, neznám vaše jména, ale jsem zvyklý na tyhle věci, to je vždycky. Takže karavana jede dál, první část přísloví neříkám. Já bych z tohoto pohledu chtěl jenom říci, že diváci mi nevadí, jsem zvyklý z větší blízkosti, to je v pořádku, ale bývají tiše, když se chovají slušně.

Takže jenom jsem chtěl říci, že ten zákon o referendu, já jsem opravdu dlouho přemýšlel - a teď chci zdůvodnit, budu zdůvodňovat to, proč to chceme navrhnout - já tady dlouho přemýšlím o tom a celou dobu v podstatě, když na to přijde, proč jsou tady ty strany takoví odpůrci demokracie? Proč se tak bojíte demokracie? Proč se ODS, STAN, Piráti, KDU-ČSL a kdo to tam ještě je? (Pobavení v sále.) Piráti, STAN, KDU-ČSL... STAN a TOP 09, proč se tak bojí demokracie? Bohužel tady musí padat kritika i na hnutí ANO.

(Poslanec Radim Fiala z prostoru před řečnickým pultíkem: Nemáme tady ministry.) Nejsou tady ministři, takže já bych požádal o pauzu, až se dostaví ministři.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ministr zdravotnictví je v sále, můžeme pokračovat, pane předsedo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Tak dále. Takže já jsem nad tím přemýšlel a tady samozřejmě padá i kritika na hnutí ANO, protože vy jste to měli ve vládním prohlášení, vláda hnutí ANO, ČSSD a KSČM, a přesto, že tady byla v podstatě v minulém volebním období velmi nadějná ústavní většina - mluvím o zákonu o referendu, nemluvím o ničem jiném - v podstatě tady jsme měli ústavní většinu, a přesto to do Senátu neodešlo. A opravdu musím vytknout i poslancům hnutí ANO - a KSČM a ČSSD nemá smysl vytýkat, protože už tady nejsou - takže protože když to tady šlo poslat do Senátu, kde by to tedy stejně neprošlo, to víme, protože senátoři jsou proti demokracii a nechtějí zákon o referendu, tak aspoň jsme mohli ukázat, že Poslanecká sněmovna nějakým způsobem chce posouvat demokracii tak, abychom se dostali alespoň na úroveň běžných evropských zemí, protože jak jsem říkal, ve většině evropských zemí zákon o referendu platí.

Samozřejmě můžeme diskutovat o tom, s jakými parametry platí, protože samozřejmě ono se řekne referendum a referendum, ale v podstatě často ty parametry jsou takové, že to referendum není reálně realizovatelné, protože je tam příliš vysoké kvorum pro vyvolání referenda, jsou příliš omezené otázky pro referendum, to znamená v podstatě možnost atraktivních otázek chybí, takže pochopitelně to snižuje zájem o referendum, když občané nemohou hlasovat skutečně o tom, co je skutečně zajímá.

Takže těch parametrů je tady víc, které samozřejmě potom, i kdyby zákon o referendu prošel, v podstatě stejně to nenavrhuje, stejně to nesplňuje demokratické principy. Ale my jsme tady říkali ve Sněmovně i v minulém volebním období: přece je důležité. My už jsme rezignovali - nebo nerezignujeme, ale prostě bych byl rád, aby prošel aspoň nějaký zákon o referendu, který alespoň otevře cestu k demokracii. Tady byly návrhy v minulém volebním období, které - samozřejmě to bylo úplně šílené - byly tady strany, které se jakoby tvářily, že chtějí referendum, a pak nasadily kvorum 800 000 podpisů na vyvolání referenda, což samozřejmě je absolutně proti zvyklostem, na základě kterých se vyvolává referendum. Byly tady strany, které sice řekly: Referendum ano, ale v podstatě v zákoně takovým způsobem omezily otázky, že v podstatě v kombinaci s těmi 800 000 podpisy... ale když nesmíte hlasovat třeba o členství v EU nebo nesmíte hlasovat třeba o zrušení Senátu nebo nevím, prostě snažím se tady dávat otázky, které vím, že občany hodně zajímají, v podstatě v takovém případě samozřejmě nikdy k žádnému referendu nedojde. (Poslanec Bendl přináší PET láhev s vodou.)

Já tady mám vody dost, ale jinak děkuji. Ale já moc pít nechci, takže v pořádku. (Oživení v sále.) Vy to myslíte zákeřně, pane poslanče Bendle, prostřednictvím pana předsedajícího. (Smích v sále.) Já to vím, že to není jen tak. Vy už tady děláte všechny taktiky - budu mluvit k věci, že tady pan poslanec se postavil schválně přede mne, ale neví, že jsem zkušený, takže mně to celkem nevadí, kdyby tady stála celá skupina. To je v pořádku, na to jsem zvyklý. Vodu, děkuju.

Takže já opravdu, z tohoto pohledu je to opravdu pozoruhodné a myslím si, že bychom se skutečně měli shodnout na tom, že bychom to pustili přes první čtení. Přece nikomu nebrání, abychom se všichni společně zapojili do diskuse. Já to spíš vytýkám těm stranám, že tady nikdo nechce referendum.

Já tady na vás špatně vidím, víte, na všechny, takže si to takhle dám dolů. (Poslanec Brázdil vrací láhev s kelímkem poslanci Bendlovi.) Jo, ty mi to odneseš, dík. Tady pan poslanec má žízeň.

Takže já jsem jenom chtěl říct, že to by bylo prostě ideální, ale já tady musím minimálně aspoň v tomhle trochu ocenit minulou konstelaci, která tady byla, protože přesto, že se ve finále ukázalo, že hnutí ANO zákon o referendu prostě není ochotno definitivně protlačit Sněmovnou a nepomohlo nám, tak alespoň měli tu odvahu, aby to prošlo přes první čtení, aby se to vůbec mohlo diskutovat. A to si myslím, že aspoň tento posun byl zajímavý. Takže já jsem vás chtěl v tomhle ohledně referenda požádat, abychom to propustili aspoň do prvního čtení. Znovu zdůrazňuji, že tam není žádná lhůta pro projednání, protože u ústavních zákonů nejsou lhůty, takže nikdo z vás nemusí být ani pod tlakem, že když se to propustí, tak že je potřeba o tom jednat. Není potřeba o tom jednat, pakliže vy to nepřipustíte. Takže to jsem chtěl říct.

A znovu k těm parametrům. V tom našem návrhu zákona navrhujeme, aby stačilo k vyvolání referenda 100 000 podpisů. Navrhujeme, aby mohli v podstatě občané vyvolat referendum v podstatě na jakoukoliv otázku kromě omezování ústavních práv občanů. Máme tam taky, aby nemohli měnit soudní rozhodnutí, to je zase moc soudní, a tak podobně, ale v podstatě o čemkoli, co není v rozporu s ústavou anebo co nepřipouští Listina základních práv a svobod, stručně řečeno, tak by se mohlo hlasovat. To znamená, občané by si mohli vyvolat hlasování o zrušení Senátu, o členství České republiky v Evropské unii, v NATO, a my v SPD říkáme: Ať lidi rozhodnou v referendu. Když budou chtít, tak jo, když ne, tak ne. Prostě měla by být naplněna vůle občanů. Takže tohle je další parametr, který tam máme.

A dalším důležitým parametrem, který je u zákona o referendu, je kvorum účasti u referenda. Tady jsou vždycky snahy, nebo zaznamenal jsem snahy, a to je právě to, že poslanci těch jiných stran, kteří si pouze v podstatě hráli na to, že by snad náznakově jakoby chtěli předstírat, že jsou demokrati, v podstatě ve finále nasadili takové kvorum účasti u referenda - 30 % voličů, 35 % voličů a tak dále a tak dále - aby to referendum prostě nebylo nějakým způsobem realizovatelné. Já bych tady chtěl připomenout, že už jedno celostátní referendum v České republice proběhlo a bylo to referendum o vstupu České republiky do Evropské unie. A u tohoto referenda o vstupu České republiky do Evropské unie nebylo žádné kvorum. To znamená, že je to přesně to určité pokrytectví, že když se hlasovalo v tom jediném celostátním referendu o vstupu České republiky do EU - a teď nechci hovořit o tom tématu referenda, chci teď hovořit o zákonu, o parametrech - tak tam nebylo žádné kvorum.

Takže už máme zkušenosti a to je referendum, se kterým tady v podstatě i ti současní odpůrci referenda z řad probruselské pětikoalice souhlasí a vždycky se na něj odvolávají. Ale odvolávají se jenom, když se jim to hodí. Znovu připomínám, že to referendum v roce 2004 - tuším že to bylo 2003, 2004 - bylo bez kvora, to znamená, že tam vůbec nebylo určeno, kolik občanů se referenda musí účastnit, aby bylo platné. Neboli, když to řeknu logicky, až bych řekl polopaticky, jeden občan mohl rozhodnout o vstupu České republiky do Evropské unie. Kdyby k tomu referendu přišel jeden jediný občan, rozhodne o vstupu České republiky do Evropské unie. Ty parametry referenda, které bylo v roce 2004, považuji za demokratické z pohledu kvora. Teď mluvím o kvoru. A teď je právě zvláštní, že když jsme tady diskutovali v minulém volebním období, a my jsme navrhovali referendum i v předminulém volebním období, jaké parametry by mělo referendum mít, tak najednou právě zastánci referenda o vstupu do Evropské unie protestují, najednou říkají, jak by bylo nebezpečné, kdyby tam nebylo kvorum, a najednou se jim to nelíbí.

Já jsem tady chtěl k zákonu o referendu vstřícně říct: tady jsem rád, že se mě zastane pan doktor Dvořák, náš poslanec neurolog, asi tady potřebuje kolega z vládní strany vyšetřit. (K poslanci, který dlouhodobě stojí proti řečnickému pultu.) Ale on si neuvědomuje, že potřebuje vyšetřit, to je ten problém, ale ani po domluvě. Škoda že se tady ztrácí čas, protože mně je to úplně jedno. Klidně se tady stavějte na hlavu. Já jsem chtěl říct, že k tomu chceme být maximálně vstřícní. Už mi přibývají diváci. (K postávajícímu poslanci se přidali další kolegové.) To je paráda, ještě vstupné, vidíte, a to bychom dali do pokladničky právě zdravotně postiženým spoluobčanům, proti kterým vy hlasujete. To by vám slušelo, červený nos, vaší vládní koalici, to máte pravdu. Důležité je, že nejste nikdo tak vysoký, protože tamhle je ta kamera, takže se můžete snažit, jak chcete, ale to je v pořádku. Stejně mi to nevadí, ale vidíte, jak tady přibývají diváci. Nechci mluvit k věci, ale tohle je raritní strana. Můžu poprosit naše poslance, aby mi to vyfotili, protože to dáme na Facebook, jakou tady mám pozornost. To bude dobré, abychom to dali, protože čím více diváků, tím lépe.

Je vidět, že ve vládní koalici nervozita stoupá, protože chcete prosadit totalitní pandemický zákon - my nechceme. My chceme prosadit podporu invalidním a starobním důchodcům - vy nechcete. Tyhle všechny body jsem tady navrhoval. My chceme ukončit zneužívání dávek nepřizpůsobivými, ale vy to nechcete. (Poslanců vládních stran stojících před řečnickým pultem opět přibylo.) A teď už se pomalu blížíte ke mně, ještě chybí nějaký fyzický atak. K tomu už je jenom krok, protože vaše nervozita stoupá. Ale já tu vaši agresivitu znám, všiml jsem si toho i v minulosti, je to takové nepříjemné, ale ne pro mě.

Takže pojďme k tomu zákonu o referendu. Zákon o referendu - pojďme k němu. Já jsem chtěl za nás říct, že my už jsme ochotni udělat i kompromis. Vy nesouhlasíte většinově jak s referendem, tak samozřejmě budete mít problém s tím, aby tam bylo nějaké kvorum. Za mě říkám, že tady byly v minulém volebním období návrhy, jak jsem říkal, kvorum 35 %, 30 %, 25 %, tuším 20 %, že my bychom chtěli, aby aspoň prošel nějaký zákon o referendu. V každém případě bychom to chtěli a chtěl bych vás požádat o podporu.

V neposlední řadě takovým tím parametrem, který se také diskutoval, bylo, jestli budou mít občané dost informací o tématu, které se má hlasovat, protože to mi připadlo takové zvláštní, politici, kteří jsou proti zákonu o referendu - a naopak zase myslím, že v tomto pohledu je poctivý přístup ODS, protože ODS na rovinu říká, že nesouhlasí se zákonem o referendu, a na nic si nehraje, ódéeska řekne, úplně na rovinu přiznala, že je proti zákonu o referendu, a prostě hlasují proti zákonu o referendu, takže to je takový ten přístup, který je v pořádku, protože když politicky řeknete, že jste proti zákonu o referendu, a podle toho pak hlasujete, tak proti tomu přece nemůžeme vůbec nic říct. Nesouhlasíme s vámi, ale aspoň nehrajete komedii. Jinou otázkou je, když jsou tady třeba Piráti, a Piráti slibovali před volbami referendum, tedy už před těmi minulými, před čtyřmi roky, a potom, když přišlo na lámání chleba tady ve Sněmovně, slibovali dokonce Piráti, jestli si pamatujete dobře, ve volebním programu, že lidé budou moct hlasovat i o členství České republiky v Evropské unii. A potom, když se dostali do Sněmovny, tento svůj program opustili a najednou souhlasili s variantou, když jsme o tom diskutovali tady ve Sněmovně, aby se možnost hlasování o členství České republiky v mezinárodních organizacích, neboli například v Evropské unii, z toho vyjmula. (Nyní si před řečnický pult stoupli rovněž někteří poslanci SPD. Neklid v sále.) Tak já myslím, že je čas na to, aby se asi zjednal pořádek, abych mohl mluvit.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vážení kolegové, jestli můžu poprosit, uvolněte prostor před mikrofonem, ať může pan předseda pokračovat. Pokud možno se tam utište, nejlépe, když zaujmete místo ve svých lavicích. Děkuju pěkně. Pane předsedo, prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Ale evidentně vaši vládní poslanci vaši výzvu nerespektují. (Před řečnickým pultem zůstal stát vládní poslanec, který tam byl původně sám.) Teď nevím, vyzval jste vaše vládní poslance, aby zaujali místo ve své vlastní lavici, a oni vás nerespektují, jenom na to upozorňuji. Ale já si vážím vaší výzvy. Já si myslím, že bychom se tady k sobě měli chovat slušně, neměli bychom se tady záměrně provokovat a dělat si naschvály, jak to tady předvádí poslanci vládní koalice. Já to vydržím, ale jestli toto je politická kultura, kterou tady zavádí vládní pětikoalice, tak je to pěkný hnus, musím říct. Já to tady zvládnu, ale jestli se takhle chovají dospělí lidé, že se tady vzájemně snaží poslanci vyprovokovat a provokovat - já si myslím, že to není dobře. Znovu říkám, že to není správný přístup.

Kdybych já byl ve vedení Sněmovny, požádám zdvořile všechny poslance všech politických stran, aby respektovali to, že tady vzájemně se vyjadřujeme, protože přijde i čas, kdy se vy budete chtít déle vyjádřit. Přijde ten čas a ten čas jste měli v minulém volebním období, byli jsme všichni v opozici a nikdo nenarušoval vaše vyjádření. To znamená, jsem rád za to, že jste aspoň na určitou tuhle situaci reagoval, protože já bych chtěl znovu požádat všechny, abychom se tady chovali slušně k sobě, slušně, a aby se tady lidi vzájemně neprovokovali. Já myslím, že je to zoufalé a že je to zbytečné. Tak ano, takže já půjdu zase dál, a děkuji.

Takže jsem jenom chtěl říct k tomu referendu... Teď jsem tedy trošku ztratil nit, se tedy přiznám, takže nerad bych se zase opakoval, ale v podstatě jsme hovořili o tom, že tady byli poslanci Pirátů, kteří slibovali, že bude možné, a měli to tam, měli to i na internetu, možná to tam mají ještě dodnes, ale v minulém volebním období to tam bylo, že souhlasí s tím, aby se hlasovalo i o členství České republiky v Evropské unii. A potom úplně nepochopitelně otočili a jménem Pirátů si tady domluvili nějaký... nechci říct ani kompromis, protože to byl kompromis mezi několika, pár stranami. Dobře, byl to kompromis mezi někým, a domluvili si kompromis mezi ČSSD a ANO, že se z toho ve finále vyřadila možnost hlasovat o členství ČR v EU. Takže Piráti takhle zradili, zradili svůj program. Ano, ČSSD a ANO říkaly, že nechtějí hlasovat o členství v EU, říkal to i předseda Andrej Babiš, takže ti jenom splnili to, co říkali, takže se to těžko kritizuje, protože... Ódéeska také říká, říkala vždycky, že nechce referendum, říkali to vždycky i lidovci, takže to úplně chápu, to je v pořádku. Ale pak jsou tady ale strany, které to neříkaly, že jsou proti referendu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane předsedo, já vás na chvíli přeruším. Upozorňuje mě na to váš předseda vašeho poslaneckého klubu SPD. V Poslanecké sněmovně se nenachází v sále žádný z ministrů. Pokud se pletu, tak mě opravte - rozhlížím se. Není tomu tak. Vyhlásím přestávku na deset minut do 20.03 hodin a poté se tady znovu setkáme. Věřím, že s dalšími ministry. (Potlesk poslanců SPD.) Ještě jednou: 20.03 budeme pokračovat.

 

(Jednání přerušeno v 19.53 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 20.03 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já vás prosím, abyste se utišili, budeme pokračovat.

Než vrátím slovo panu předsedovi, tak bych rád konstatoval, že tu mám nějaké omluvy. Dovolte, abych omluvil pana poslance Lubomíra Metnara, a to ve dnech 15. 2. až 18. 2. z důvodu nemoci. Taktéž se omlouvá paní poslankyně (ministryně) Černochová z dnešního dne od 18.30 do konce jednacího dne. Mezi 19.35 a 19.50 se omlouvá paní ministryně (poslankyně) Schillerová. Dále bych také chtěl konstatovat, že poslanec Skopeček, tedy já, budu hlasovat s náhradní kartou číslo 11. Paní předsedkyně Schillerová už tady je, čili ruší omluvu.

Také konstatuji, že tu mám písemný procedurální návrh podepsaný pěti předsedy poslaneckých klubů. Dovolím si ho přečíst. Jménem poslaneckých klubů ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Piráti navrhuji, aby Poslanecká sněmovna jednala a meritorně i procedurálně hlasovala o všech návrzích dnes po 19. hodině, po 21. hodině i po 24. hodině. Je to na základě § 53 odst. 1 našeho jednacího řádu. Protože to je procedurální návrh, tak ho budu muset dát hlasovat okamžitě. (Protesty z řad opozičních poslanců.)

Takže je tu nějaký jiný procedurální návrh jako protinávrh? Jinak budu muset dát hlasovat o tom návrhu, který tu mám podepsaný pěti poslaneckými kluby. Znovu říkám, § 53 odst. 1 poslední věta. Pokud budete mít proti tomuto postupu námitku, samozřejmě ji můžete uplatnit. (O slovo se hlásí poslanec Radim Fiala.) Máte procedurální protinávrh? (Ne. - O slovo se hlásí poslanec Tomio Okamura.)

 

Poslanec Tomio Okamura: Vždyť já se tady hlásím celou dobu. (Má vypnutý mikrofon.) Proč mi vypínáte mikrofon? Já mám námitku.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Námitku budete mít až po případném hlasování. Já se ptám, jestli má někdo alternativní pozměňovací návrh.

 

Poslanec Tomio Okamura: Počkejte, vy mě nemůžete přerušit. Já kontinuálně mluvím a vy mě nemůžete přerušit při mluvení. (Mluví stále při vypnutém mikrofonu.) Tu pauzu jste vyhlásil vy a já kontinuálně mluvím. No jasně že jo!

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Můžete vznést námitku na jednání schůze.

 

Poslanec Tomio Okamura: Nechte toho. Je nějaká demokracie. Takhle to nejde.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Je tu nějaký alternativní procedurální návrh? Ještě se jednou ptám, abych dal případně hlasovat o nějakém procedurálním protinávrhu. Je tu nějaký jiný procedurální protinávrh? Není, čili já dám hlasovat. (Poslanci ANO a SPD buší do lavic a hlasitě protestují. Říkají, že tento návrh je nehlasovatelný. Poslanci vládní koalice reagují potleskem.) Poprosím o klid. Protože se počet poslanců ustálil, ještě znovu zopakuji, o čem budeme hlasovat.

 

Budeme hlasovat o tom, aby Poslanecká sněmovna jednala a meritorně i procedurálně hlasovala o všech návrzích dnes po 19., 21. i 24. hodině.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Aby stiskl tlačítko a zvedl ruku. Kdo je proti či se zdržel?

Hlasování číslo 2, bylo přihlášeno 143 poslanců, pro bylo 99, proti 6, zdrželo se 38. Návrh byl přijat.

 

(Poslanci ANO a SPD opět hlasitě protestují a buší do lavic.) S přednostním právem se hlásí pan předseda - (Poslanec Tomio Okamura má námitky proti postupu předsedajícího.) Pane předsedo, teď můžete pokračovat ve svém vystoupení. Pane předsedo, budete pokračovat? Máme tu další přihlášené. S přednostním právem se už dlouho hlásí pan předseda Jakob, pak je přihlášena paní předsedkyně Schillerová a pan poslanec Michálek.

 

Poslanec Tomio Okamura: No počkejte, já jsem byl přerušen v projevu, a teď se nemůžu ani vyjádřit? Je to možný, tohle? (Mluví s vypnutým mikrofonem.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: K hlasování?

 

Poslanec Tomio Okamura: Vy jste mě přerušil uprostřed projevu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane předsedo Okamuro, nemáte slovo, nekřičte tady na mě. Jestli se někdo hlásí... (Poslanci opozice opět buší do lavic a hlasitě protestují.) Jestli se někdo hlásí k hlasování, nebo... Pane předsedo, prosím, uvolněte tedy řečnický pultík, jestli nechcete pokračovat ve svém vystoupení.

 

Poslanec Tomio Okamura: Já chci pokračovat. Prosím vás, z jakého důvodu jste vyhlásil pauzu? Vy jste mě přerušil o své vlastní vůli. Já jsem nechtěl pauzu, vy jste mě přerušil a pak jste mi odebral slovo. Počkejte, vy jste před chvíli vyhlásil pauzu, že tu nejsou ministři, je to vaše vina. Takže vy jste přerušil moje vystoupení z toho důvodu, že vaši ministři tady nejsou, v rozporu s jednacím řádem Sněmovny. Tím pádem jste dal prostor na návrat ministrů a já jsem měl kontinuálně pokračovat ve svém vystoupení. Vy do toho vložíte nějaké hlasování... (Poslanci opozice tleskají na znamení souhlasu s řečníkem.) To je normálně nastupující totalita a diktatura, co vy předvádíte. To je přímé ohrožení demokracie. Já vůbec nevím, jak na to reagovat, protože vy mě přerušíte v rozporu s jednacím řádem! Vy mě nemáte co přerušovat! Vy mě nemáte co přerušovat, když mluvím, protože já jsem ani nemluvil vulgárně, mluvil jsem k věci, ani jste mě dvakrát nenapomenul. Vy jste mě vůbec neměl přerušovat. Vy nemáte jediný důvod mě přerušovat, vy mě přímo nesmíte přerušit vůbec. Když jsme vás upozornili, že tady nejsou ministři, tak se měli navrátit ministři a já jsem měl kontinuálně pokračovat ve svém projevu. To je přece úplně neuvěřitelné, co se tady děje. Já vám říkám, že to je normálně protidemokratický puč, co se tady děje. (Potlesk poslanců opozice.)

Dávám námitku proti postupu předsedajícího, protože nás, co jsme v opozici, volilo cirka dva miliony voličů, a tímhletím způsobem, úplně v rozporu se zákonem o jednacím řádu, v rozporu s demokracií, v rozporu s jakoukoliv demokratickou elementární kulturou, tady ohýbáte jednací řád, ohýbáte demokracii, ohýbáte práva a svobody nás, poslanců, co jsme tady zvoleni, a občanů, které zastupujeme. To je přece úplně bezprecedentní útok na svobodu a demokracii, který tady předvádíte! (Potlesk zleva.)

Sám předsedající Skopeček, a to bych chtěl zdůraznit na mikrofon, sám místopředseda Skopeček řekl, že jednací den je do 21 hodin, a řekl to na mikrofon, takže je to ve stenozáznamu. Já jsem tady vůbec neměl být přerušen a opravdu tristní na tom je, že tady jsem mluvil s panem premiérem Fialou, tady jsem ho vyzýval, ať zasáhne, protože to je ohrožení svobody a demokracie, a pan premiér řekl, že na to nechce reagovat, že se k tomu nechce vyjadřovat a že si to mám vyřídit tady s předsedajícím. Pane premiére, vy nejste chlap, který má odvahu a který chce bojovat za svobodu a demokracii! (Výkřiky a potlesk zleva.) Vy jste normální srab. Já jsem se vám to tady snažil říct. (Výkřiky z levé strany sálu, bušení do lavic, řečníka skoro není slyšet.) Vy, pane premiére, moc dobře víte, že to je špatně. Vy to moc dobře víte. Čtyři roky jsem vedle vás seděl (Předsedající řečníka napomíná.) - ne, já můžu oslovovat premiéra přímo. To znamená, vy moc dobře víte, že je to špatně. Já jsem čtyři roky vedle vás seděl, já to na vás vidím, že vám to není příjemné, měl jste vstát a jako chlap říct, aby se pokračovalo demokraticky v téhle Sněmovně. Vy jste mě opravdu zklamal.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Zazněla námitka proti postupu předsedajícího. Ještě předtím, než dám hlasovat, vás jenom upozorním, že na to, že není v sále ministr, mě upozornil pan předseda klubu SPD Fiala. Já jsem v tu chvíli musel přerušit schůzi, jednání Sněmovny. Na základě toho já jsem tu obdržel procedurální návrh, který se podle jednacího řádu hlasuje okamžitě. (Hluk a výkřiky zleva.) Takhle já vykládám jednací řád. Pokud s tím nesouhlasíte, můžete podat námitku, což jste udělali, a já o ní dám také hlasovat.

K hlasování se hlásí pan poslanec Králíček.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, stalo se mi to poprvé v kariéře. Hlasoval jsem proti, ale na sjetině mám ano. Zpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano.

 

Takže nejdříve budeme hlasovat o zpochybnění hlasování.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ano, evidoval jsem žádost o odhlášení, tak vás všechny odhlásím. Znovu se, prosím, svými identifikačními kartami přihlaste. Toto hlasování (číslo 3) považuji za zmatečné.

 

Budeme hlasovat o námitce pana poslance Králíčka ještě jednou.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti či se zdržel?

Hlasování číslo 4, přihlášeno bylo 100 poslanců, pro hlasovalo 97. Námitka byla přijata.

 

Dám znovu hlasovat o původním procedurálním návrhu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro přednesený procedurální návrh? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

hlasování číslo 5 bylo přihlášeno 99 poslanců, pro hlasovalo 98, zdržel se jeden. Návrh byl přijat.

 

Teď tedy budeme hlasovat o námitce pana předsedy Okamury proti postupu předsedajícího.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro námitku? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

hlasování číslo 6 bylo přihlášeno 100 poslanců, pro hlasovalo 0, proti 93, 7 se zdrželo. Námitka nebyla přijata.

 

Hlásíte se, pane předsedo, s přednostním právem? (Hlásí se předseda Radim Fiala.) My tady máme ale jiná přednostní práva přihlášená ještě před vámi. Je to pan předseda Jakob, potom se připraví paní předsedkyně Schillerová, pak je pan předseda Michálek a pak si píšu pana předsedu Fialu. Prosím pana předsedu Jakoba s přednostním právem.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já jsem se... (Z levé strany se ozývá tak velký křik, že řečník nemůže mluvit.) ... já jsem se přihlásil ještě před začátkem této schůze. (Poslanci zleva pískají.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Poprosím paní poslankyně a pány poslance, aby se uklidnili, abychom mohli pokračovat v jednání. Děkuji.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji. Já jsem se přihlásil již před začátkem schůze k pořadu schůze a v souladu s jednacím řádem bych rád přednesl dva konkrétní návrhy, které velmi krátce zdůvodním, jak je to v jednacím řádu, na rozdíl od mého předřečníka, který tady řečnil hodiny a hodiny. K tomu jeho vystoupení jsem si psal poznámky, ale vyjadřovat se již nebudu.

Proto přednáším dva návrhy k pořadu schůze, a to následující.

První z nich... (Poslanci na levé straně sálu buší do lavic.) ... Já nevím, proč bušíte na mé vystoupení...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane předsedo, vydržte chvilinku.

 

Poslanec Jan Jakob: Ano, děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Poprosím pana poslance Hrnčíře, aby nebušil do lavice a umožnil vystoupení dalším poslancům. Děkuji. (Rámus, bušení do lavic, výkřiky.)

 

Poslanec Jan Jakob: Takže já bych si dovolil dva návrhy k programu schůze. První z nich je na pevné zařazení bodu, kterým je návrh zákona, kterým se mění zákon č. 94/20221 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod číslem 2/2022 Sb., a zákon č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19, sněmovní tisk 127/2, a to jako první bod této schůze.

Jako druhý návrh si dovoluji navrhnout, aby bod 20, což je sněmovní tisk 130, který se týká elektronizace, byl zařazen za ty dva návrhy z grémia první, což je žádost o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny s trestním stíháním Andreje Babiše a Bohuslava Svobody, tedy pokud by prošel ten můj první návrh, tak na čtvrté místo v pořadí. Děkuji. (Velký hluk v jednacím sále přetrvává, velká část poslanců stojí v hloučcích.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně, ještě vás poprosím, abyste to sem dal písemně, ať je to jasné. Hlásí se někdo další k programu schůze? S přednostním právem se hlásila paní předsedkyně Schillerová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. No, já jsem se hlásila už ráno a měla jsem důvod, pro který jsem se hlásila, chtěla jsem se zeptat, jakým způsobem vykládáte § 99 odst. 4, to znamená to, že jsou splněny podmínky pro to, aby senátní vratka byla projednána dnes, protože neuplynula lhůta 10 dnů a nezaznělo dnes jednoznačně, že byla rozprava o stavu legislativní nouze. To byl můj důvod, proč jsem se přihlásila ráno.

Ale teď ten důvod vidím úplně jiný. Nezlobte se na mě, ale hnutí ANO se chová naprosto konstruktivně. Ve vztahu k pandemickému zákonu jsme jasně řekli, že zase vystoupí pár našich expertů, osm, devět, tak jak minule, maximálně deset, s věcnými připomínkami, že jsme názor nezměnili, dneska posíleni ještě i názorem Senátu, kde má vaše vládní koalice většinu, a nehodlali jsme nic obstruovat. Řekli jsme to jasně, zachovali jsme se tak minule a zachovali bychom se tak i nyní. Nicméně, nezlobte se, teď byl bezprecedentním způsobem porušen jednací řád... (Velký potlesk v levé části jednacího sálu.), ... a to ve dvou bodech. Hlasovat o prodloužení podle jednacího řádu můžete do 19 hodin. Bez ohledu na cokoliv prostě musíme vždycky ctít a dodržovat zákon, ať se děje, co se děje, jednou je v opozici ten, jindy zase druhý. Prostě nemůžeme si ohýbat zákon podle toho, jak se nám to hodí. A druhá věc: Na mikrofon nezazněl procedurální návrh. To znamená, to jsou dvě podmínky, kdy byl porušen bezprecedentně jednací řád. Hnutí ANO to odmítá. My prostě považujeme za jednací den skončený 21. hodinou, a protože tady došlo k tomuto porušení, tak - neudělali bychom to, kdyby k této situaci nedošlo, ale došlo - takže já si jménem hnutí ANO beru dvě hodiny přestávku.

Děkuji. (Velký potlesk v levé části jednacího sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak já musím vyhlásit v tuhletu chvíli dvouhodinovou přestávku. Sejdeme se ve 22 hodin 23 minut... (Nesouhlasné reakce a výkřiky z levé části jednacího sálu.), ... kdy budeme pokračovat. Přerušuji schůzi. (Pokračují nesouhlasné reakce a výkřiky z levé části jednacího sálu.)

 

(Jednání přerušeno ve 20.23 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 22.23 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokračujeme po přestávce. Já jsem v tuto chvíli tady měla přihlášené s přednostním právem pana Jakuba Michálka a pana Radima Fialu, s kterými jsem se dohodla, že se tohoto přednostního práva v tuto chvíli vzdají ve prospěch předsedkyně klubu hnutí ANO paní Aleny Schillerové. Poprosila bych o klid v sále a požádám v tuto chvíli o slovo paní předsedkyni hnutí ANO, paní Alenu Schillerovou. Paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Děkuji oběma pánům za to, že mně laskavě přepustili svoje přednostní práva. Nebudu mluvit dlouho. Mám takovýto jednoduchý návrh.

Tady se stala celá série porušení zákona. Už ráno tím, že nebyl dodržen § 99 odst. 4, kde vlastně při rozhodování - teď cituji z oficiálního výkladu - "o pořadu plenární schůze, pokud se rozhoduje v době předsedou Sněmovny vyhlášeného stavu legislativní nouze, se musí ještě Sněmovna usnést o tom, že stav legislativní nouze trvá", a tak dále, je to § 99 odst. 4. Potom byla uprostřed řeči řečníka, která neskončila, to znamená, měla pokračovat, vyhlášena přestávka, to slovo pak řečník nedostal. Nebyl vznesen procedurální návrh. Bylo hlasováno o procedurálním návrhu po 19. hodině, a tak dále a tak dále. Navrhuji, teď nepokračujme tady teď v této debatě. Všichni víme, co se stalo, odestát se to nedá. Prosím o svolání grémia. Prosím, jestli bych mohla požádat, aby se ho účastnil i pan premiér. Samozřejmě vím, že to mohu vznést jenom jako prosbu. Pojďme se domluvit, pojďme se vrátit na začátek. Mám nějaké návrhy, sejděme se na to a hledejme odblokování tady tohoto jednání. Děkuji mockrát.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji a v tuto chvíli bych požádala všechny předsedy poslaneckých klubů, zda by mohli přijít sem ke mně, abychom se tedy společně domluvili na dalším postupu. Souhlasíte s tím? Já jsem chtěla s vámi projednat, jestli s tím souhlasíte jako předsedové, a chtěla jsem se s vámi dohodnout na čase. (O slovo se hlásí předsedkyně PS Pekarová Adamová.) Dobře, paní předsedkyně Poslanecké sněmovny se hlásí. Paní předsedkyně, máte slovo.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji za slovo. Já si myslím, že bude nejlepší, abych svolání grémia provedla já. Vyhovím této prosbě, této žádosti, a prosím všechny předsedy klubů a celé vedení Sněmovny, abychom se sešli na následujících dvacet minut v běžné jednací místnosti. Ostatní tím pádem poprosím, aby těchto dvacet minut vzhledem k tomu, že tím žádám o přestávku na toto jednání, posečkali. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Na základě toho vyhlašuji přestávku do 22.46 hodin.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já tedy rozšířím, aby přišli i předsedové stran - tady zaznělo i předsedové stran, pane Okamuro. (Reaguje na dotaz poslance Tomia Okamury.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Dobře, takže na grémium jde vedení Sněmovny, předsedové klubů, byl vyzván popřípadě pan premiér a předseda hnutí SPD Tomio Okamura. Děkuji, sejdeme se zde ve 22.46 hodin. Děkuji mnohokrát.

 

(Jednání přerušeno ve 22.27 hodin.)

(Ve 22.46 místopředsedkyně Vildumetzová Mračková prodloužila přestávku do 23.05. Ve 23.07 místopředsedkyně Richterová prodloužila přestávku do 23.17. Jednání pokračovalo ve 23.17 hodin.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Vážené poslankyně, vážení poslanci, skončila porada grémia, která nedospěla ke shodě na řešení, tudíž následujeme dále, tak jak program a přihlášení do pořadu schůze nebo diskuse k pořadu schůze tady jsou. Já tedy měla původně ještě přihlášeného s přednostním právem pana předsedu klubu Michálka, který ale dával přednost, tak nevím, jestli chce svého práva teď využít. To nevím, jestli stále trvá tato přihláška? Trvá, takže, pane předsedo, s přednostním právem k pořadu schůze máte slovo. (Již si nepřeje vystoupit.) Tak ne, nemáte zájem, dobře. Stejně tak byl přihlášen předseda klubu SPD s přednostním právem Radim Fiala. Ten však svého slova chce využít, takže máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji vám za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, jsme po jednání grémia, k žádné dohodě jsme nedospěli a samozřejmě situace je složitá. Dovolte mi, abych vás požádal o přestávku na poradu klubu poslanců SPD v délce dvou hodin. Děkuji vám.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Klub SPD ještě nevyužil své přestávky během dnešního jednání, tudíž vyhlašuji přestávku na jednání klubu SPD a pokračování schůze je v 1.18 hodin. V 1.18 hodin bychom se tady měli znovu sejít.

 

(Jednání přerušeno ve 23.19 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 1.18 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, než budeme pokračovat v rozpravě o pořadu schůze, přečtu omluvenky. Dne 16. 2. od 1.18 do 8.00 ráno z osobních důvodů a od osmi ráno do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr Mikuláš Bek, dále z jednání Poslanecké sněmovny ve dnech 16. a 17. února z důvodu pracovní zahraniční cesty, účasti paní ministryně Jany Černochové na zasedání ministrů obrany členských zemí NATO v Bruselu, a dále dnes, 15. 2., do 24 hodin, zítra, 16. 2., od jedné hodiny ráno do devíti hodin ráno se omlouvá paní ministryně Helena Langšádlová. Poslední omluvenka je, že dne 15. 2. mezi dvacátou a půlnocí se omlouvá paní poslankyně Zdenka Němečková Crkvenjaš.

Pro pořádek se zeptám, abych nepřeskočil přednostní práva, a to je to, že paní předsedkyně Alena Schillerová již mluvila s přednostním právem a je to vyřešeno? (Ano.) Děkuji. Táži se, zda ještě dostal slovo před přestávkou pan předseda Jakub Michálek, nebo zda chce vystoupit s přednostním právem? Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážené kolegyně vážení kolegové, já jsem se skutečně dneska přihlásil, ale přihlásil jsem se v jiném čase, v jiné atmosféře. Přihlásil jsem se s tím, že budu reagovat na některé věci, které zazněly v projevu pana Okamury, ale opravdu jsem nečekal, že ten projev bude tak dlouhý, že můj odpovídající projev by musel být minimálně tak šestiminutový, desetiminutový a tak dále.

Ale to, co se tady odehrálo, skutečně svým způsobem byl takový pokus o puč, jak pan Okamura použil ta slova, protože jsme se tady stali svědky toho, že jeden člověk může zastavit fungování celé ústavní instituce, která má 200 hlav. Takovýto systém skutečně v některých státech fungoval. Myslím, že v Polsku měli podobné zřízení, a vedlo k tomu, že jeden člověk mohl cokoliv zavetovat, a vedlo to k tomu, že se jim ten způsob uspořádání zhroutil a velmi brzo to opustili. Pro demokratické fungování to není vhodný způsob uspořádání a my tady máme demokratické uspořádání. V demokracii politická rozhodnutí, tak jak to máme v ústavě, vycházejí z vůle většiny, a přitom dbají oprávněných zájmů menšin. Čili samozřejmě v rozumném rozsahu obstrukce, které jsou v souladu s pravidly a tak dále, mohou sloužit k dočasnému odložení těch rozhodnutí, zpomalení, k dalšímu promyšlení a tak dále ale nemůžou samozřejmě vést k tomu, že o tom, jaké zákony budou přijímány, bude rozhodovat jeden člověk nebo hrstka, protože demokracie je o tom, že proběhnou volby, ty mají nějaký výsledek a to se promítne do toho, jaké zákony se schvalují. A to si myslím, že je velmi důležité.

Já jsem původně chtěl reagovat na některé nehoráznosti, ale opravdu - které zazněly v projevu pana Okamury - ale nehlásil jsem se s cílem, že to tady budu vysvětlovat v půl druhé ráno, to tedy opravdu ne. Takže nemyslím si, že by mělo smysl vysvětlovat ty záležitosti. Myslím si, že to byl projev čistě obstrukční, a proto si dovolím udělat to nejinspirativnější, co v tento okamžik můžu udělat, a to předat slovo dalším, abychom co nejdříve odbavili všechny návrhy, které tady zazněly, které málem nemohly zaznít kvůli tomu, že tu byly obstrukce, že to v podstatě tady vyplnil jediný člověk, a myslím si, že to byl odstrašující příklad, který bychom tady neměli sledovat. Já doufám, že dostanou slovo a možnost k vyjádření i všichni ostatní kolegové, kteří se přihlásili, a že něco podobného už se tady nebude opakovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s přednostním právem vidím přihlášku pana předsedy Radima Fialy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, my jsme už na tom grémiu řekli, že považujeme to, že pokračujeme po jedenadvacáté hodině, za porušení zákona o jednacím řádu, a to, že tady vlastně jsme a pokračujeme, tak dovolte, abych k tomu přečetl za klub hnutí SPD krátké vyjádření.

Považujeme pokračování v tomto pořadu jednání za nezákonné a pokračuji ve svém vystoupení jen pro případ, že by dokonce i Ústavní soud vyhodnotil takto flagrantní porušení legislativního procesu za přijatelné. V žádném případě ale nelze naše vystoupení vnímat jako přijetí postupu vynuceného vedením Sněmovny. Své další vystoupení činím pod nátlakem a jen pro případ, že by někdo naše odmítnutí v tomto zcela protiústavním procesu chtěl zneužít k výkladu, že s ním souhlasíme. Nesouhlasíme, řekli jsme to a bude záležet na tom, co na to řekne soud. Já si myslím, že to bude důležité pro nás všechny, abychom věděli, jak v takových situacích máme pokračovat dál, protože máme před sebou celé čtyřleté volební období. Takže z toho důvodu si myslím, že je důležité požádat soud, aby to rozsekl a řekl, zda to bylo porušení zákona o jednacím řádu, či nikoliv a co z toho pro Sněmovnu vyplývá.

A teď mi dovolte, abych se věnoval už programu dnešní schůze. Chtěl bych vás tady požádat, abychom - pane předsedající, chtěl bych požádat, abychom zařadili na program schůze zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Je to sněmovní tisk 23, který jsme navrhli, a je samozřejmě zařazen v tom návrhu nebo v těch bodech navrhovaných na schůzi. V současné době zná náš právní řád skrze zákon o daních z příjmů několik druhů slev na dani pro fyzické osoby. Nám jde o to, že si myslíme, že je důležité zase znovu zrevidovat slevy na dani pro fyzické osoby, protože asi třináct let už nebyly revidovány, zůstaly stejné, a naším zájmem je, aby lidem na základě těch slev na dani zůstalo co nejvíce peněz v peněženkách.

Tou nejznámější a univerzální je takzvaná základní sleva na poplatníka ve výši 27 840 korun ročně. Od roku 2022 se má zvýšit na 30 840 korun ročně, k jejímu zvýšení došlo v souvislosti se zrušením výpočtu čisté mzdy skrze mechanismus někdejší takzvané superhrubé mzdy. Dále zde existuje takzvaná sleva na manžela, respektive manželku bez příjmů ve výši 24 840 korun ročně a s posledním zvýšením v roce 2008 u držitelů průkazu ZTP činí tato sleva dvojnásobek, to znamená až 49 680 korun. Tuto slevu lze uplatnit na manžela/manželku, jehož celkové roční příjmy nepřekročí hranici 68 000 korun, přičemž v onom roce 2008 tato hranice činila 38 040 korun za roční zdaňovací období. Současný limit příjmů 68 000 korun začínal platit v době, kdy průměrná mzda činila 25 381 korun a minimální mzda 8 000 korun. To asi všichni cítíte, že to už je velmi, velmi dávno, je to asi třináct let, tedy v období, kdy průměrné příjmy a také ceny a životní náklady dosahovaly výrazně nižších hodnot.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane předsedo, ale přece jen vás, kolegyně a kolegové požádám, byť v pokročilou noční hodinu, o ztišení, aby bylo dobře rozumět, co pan předseda říká. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji vám, pane předsedající. Výrazně nižších hodnot, než je tomu dnes. Dále známe i daňové slevy pro pracující zdravotně postižené, to jest konkrétně slevu na invaliditu prvního a druhého stupně v roční výši 2 520 korun, slevu na invaliditu třetího stupně v roční výši 5 040 korun a slevu pro držitele průkazu ZTP ve výši 16 140 korun ročně. Naposledy se zvyšovaly taktéž v roce 2008. Sleva na studenta činí ročně 4 020 korun. Poslední zvýšení proběhlo také v roce 2008. To znamená, to je, jestli dobře počítám, třináct, skoro čtrnáct let. Cílem námi navrhovaných opatření je tedy jednak náprava neúnosného stavu, když třináct let nebyla většina daňových slev- kromě slevy na poplatníka - zvýšena, čímž došlo k výraznému oslabení jejich základního účelu, a kdy reálný dopad těchto slev ve směru ke zvýšení čistého příjmu daňových poplatníků je relativně stále nižší a méně citelný.

Za druhé, významné snížení přímé daňové zátěže a zvýšení disponibilního čistého příjmu pro všechny daňové poplatníky a výrazně i pro manžele a rodiny, rovněž v souvislosti s negativními ekonomickými a sociálními dopady krizových opatření nouzového stavu v závislosti na epidemii onemocnění covid-19. Proto navrhujeme zvýšit základní slevu na poplatníka na 37 260 korun - já si ta čísla nepamatuji. V zájmu posílení podpory institutu rodiny a manželství a jejich ekonomického a sociálního postavení navrhujeme zvýšit na 1,5násobek současného stavu i slevu na manžela/manželku, poplatníka žijícího s ním ve společné domácnosti, souběžně s 1,5násobným zvýšením hranice ročních vlastních příjmů na tohoto manžela/manželku, na které je tato sleva uplatňována, mimo jiné i proto, aby na tuto slevu dosáhly i rodiny, kde matka čerpá takzvanou mateřskou dovolenou a pobírá dávky peněžité pomoci v mateřství, a taktéž i z toho důvodu, že průměrná mzda od roku 2008 dosud stoupla o více než 50 %.

Dlouhodobým cílem tohoto navrhovaného opatření je pak rovněž podpora pozitivního populačního a demografického vývoje české společnosti, to znamená zejména podpora dlouhodobého, nejlépe stálého a stabilního zvyšování porodnosti, což je žádoucí trend z obecného hlediska, ale také z pohledu makroekonomického. Dále navrhujeme zvýšení i u všech zbývajících slev na dani, u kterých k poslední úpravě došlo v roce 2008, to jest u základní slevy na invaliditu, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění, dále u rozšířené slevy na invaliditu, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, a dále u slevy na držitele průkazu ZTP/P, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P, navrhujeme 50% navýšení této daňové slevy u slevy na studenta, u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem.

Společným jmenovatelem této skupiny navrhovaných úprav je pomoc a podpora našim zdravotně handicapovaným spoluobčanům, jejichž příjmy z invalidních důchodů jsou přes nejrůznější valorizace vesměs velmi nízké, a tyto osoby musí k zajištění slušné životní úrovně pracovat či živnostensky podnikat. Proto je efektivní a významnou cestou ke zvýšení jejich čistých příjmů právě zvýšení daňových slev, což je de facto snížení daně z příjmu. Zvýšení roční daňové slevy na studenta má za cíl bonifikovat pracující studenty a také tímto nástrojem částečně pomoci jim sociálně a ekonomicky jejich slabším rodičům a rodinám.

Navrhovaná opatření nepřinášejí pro žádného plátce daně z příjmů zhoršení jeho současné finanční situace, naopak pro všechny plátce daně z příjmů by znamenala snížení výše jejich reálně odváděných daní, a tedy i zvýšení jejich čistých příjmů. A o to vlastně jde, abychom navýšením slev na poplatníka snížili daně, které budou platit, a víc peněz jim zůstalo v peněženkách.

Předkládaná právní úprava je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, a není také tato právní úprava v žádném rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. V případě daní z příjmu na úrovni Evropské unie platí, že pravomoc stanovit a vybírat daně spadá do výlučné kompetence členských států Evropské unie. Je to jedna z posledních věcí, kterou snad nám ještě Evropská unie nijak nenotifikuje, nepovoluje a o které si můžeme zatím - zatím! rozhodovat sami jako suverénní stát. I z tohoto důvodu se orgány Evropské unie, pokud jde o daně, věnují zejména úpravě výběru daní nepřímých - spotřební daně, DPH, a to zvláště těm jejich aspektům, které mají mezinárodní charakter a které jsou obhajitelné z hlediska projektu evropského unijního vnitřního trhu, například zákaz daňové diskriminace, otázka dvojího zdanění, boj proti daňovým podvodům a podobně. Navrhovaná právní úprava není tedy v rozporu...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane předsedo, já se omlouvám, ale vstoupím vám v současné době do řeči. Návrh na úpravu pořadu schůze nemá suplovat obecnou rozpravu a nemá zde být citována důvodová zpráva. Myslím si, že každý poslanec velmi dobře pochopí, byť z toho, že bod je uveden krátce a stručně, proč ten bod má být zařazen. Všechny ostatní podrobné informace patří podle jednacího řádu do podrobné diskuse. Vedu vás k pořádku v souvislosti s jednacím řádem.

 

Poslanec Radim Fiala: Tomu rozumím, tak mně řekněte, ve kterém paragrafu jednacího řádu jste to vyčetl. Já odůvodňuji bod. Vy mě nemůžete vést ani k věci, protože odůvodňuji bod, který jsem navrhl, a to si myslím, že je přesně podle jednacího řádu. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane předsedo, bod má být zdůvodněn, ale nemá to nahradit obecnou rozpravu.

 

Poslanec Radim Fiala: A to je napsáno kde? Paragraf?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Je to určitá zvyklost, tak jako například... (Nesouhlasný pokřik poslanců SPD.) Žádám vás o klid! Je to stejný způsob jako například žádost o přestávky.

 

Poslanec Radim Fiala: Pane předsedající, vy mi prostě chcete vzít slovo, tak se přiznejte.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ne, já vás vedu pouze k pořádku. A mluvím o tom, že není možné nahrazovat žádost o úpravu pořadu schůze obecnou rozpravou.

 

Poslanec Radim Fiala: Ale to je váš subjektivní pocit. Já tady zdůvodňuji bod, který jsem navrhl.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane předsedo, pokračujte a věřte, že požádám legislativní odbor o upřesnění výkladu jednacího řádu. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Radim Fiala: Ano, když na ně kleknete, tomu rozumím. Já, pane předsedající, to potom budu chtít vidět v tom jednacím řádu, to, co po mně chcete.

Pojďme dál. Jak jsme řekli, navrhovaná právní úprava není v rozporu s právními předpisy EU, judikaturou soudních orgánů EU ani s obecnými právními zásadami legislativy. Přímý finanční dopad - a to je zajímavé - navrhované novely na státní rozpočet České republiky nelze přesně a beze zbytku odhadnout a formulovat, ale určitě to nějaký dopad na státní rozpočet mít bude. Na jedné straně je jisté, že v důsledku navrhovaných opatření poklesnou veřejné příjmy státu, protože chceme, aby lidé neplatili tolik daní, to je jasné, potažmo dle krajů a obcí v oblasti přímých daní, konkrétně co se týče výběru daně z příjmu fyzických osob.

V důsledku poklesu daňové povinnosti, a tedy nárůstu čistých příjmů jednotlivců a domácností, rodin, lze ale jednak očekávat částečné snížení objemu vyplácených dávek státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi, a ještě významněji by přímé negativní dopady navrhovaného opatření na příjmy státního rozpočtu kompenzoval vyšší výběr nejrůznějších nepřímých daní - DPH, spotřební daň nebo majetkové daně - v důsledku zvýšení koupěschopné poptávky jednotlivců a domácností.

Pokud bychom měli učinit rámcový propočet dopadů návrhu a vyjdeme-li z oficiálních statistik cirka 4,3 milionu zaměstnanců plus cirka 2,1 milionu osob podávajících výroční daňové přiznání ze samostatné činnosti, přičemž obě skupiny se částečně překrývají, při vědomí všech nepřesností, změn statistických dat o počtu plátců daně v důsledku předpokládaného růstu nezaměstnanosti, skutečnosti, že určité množství poplatníků odvádí s ohledem na slevy a zvýhodnění již nyní nulovou daň z příjmů a tak dále, činil by jednostranný výpadek na straně veřejných příjmů státního rozpočtu cirka 30 miliard korun ročně s tím, že značná část tohoto objemu by se později stala příjmem veřejných rozpočtů v jiné podobě, například v rámci vyššího výběru jiných typů daní. Ale to nevím, jestli by pan ministr přežil ve zdraví, kdybychom mu sebrali 30 miliard ze státního rozpočtu.

Obdobná teze platí i v případě dopadů navrhovaných změn na rozpočty krajů a obcí, kde dle zákona o rozpočtovém určení daní lze očekávat na jedné straně alikvotní propad na straně příjmů, to znamená u rozpočtů krajů o 8,92 % a u rozpočtu obcí o 23,58 % z celostátního hrubého výnosu daní z příjmů. To je, u krajů by šlo zhruba o propad o 2,7 miliardy korun ročně a u obcí o 7,1 miliardy korun ročně. A na druhé straně zase růst objemu jejich příjmů v rámci podílu z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty. Takže to určitě pro státní rozpočet ani pro rozpočty krajů není úplně jednoduché.

Pro podnikatelské prostředí by navrhované opatření znamenalo stimul. V první řadě ve smyslu očekávatelného zvýšení poptávky po zboží a službách, sekundárně například i tím způsobem, že by u některých občanů stoupla ochota nastoupit do standardního zaměstnaneckého poměru, a byla by tak určitým způsobem uspokojena poptávka některých zaměstnanců po pracovní síle.

Jaké jsou sociální dopady? Navrhovaná právní úprava bude mít příznivé sociální dopady pro mnoho pracujících, protože jim vlastně zůstane víc peněz v peněženkách, a také podnikajících občanů, a pro jejich rodiny bude znamenat i dost významné zvýšení jejich disponibilních příjmů. Mnoho občanů díky jejímu zavedení nebude muset nadále žádat o sociální dávky. Proto to vlastně navrhujeme, proto to děláme. Pomůže i občanům v takzvaných dluhových a exekučních pastech tím, že významně zvýší jejich schopnost splácet finanční závazky, respektive splatit je rychleji než dosud. Navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní a podpůrný dopad na rodiny tím, že zvýší jejich čisté disponibilní příjmy. Předkládaná úprava také velmi výrazně finančně pomůže sociálně slabým, nízkopříjmovým skupinám obyvatel a osobám se zdravotním postižením, jelikož významně navyšuje speciální daňové slevy určené právě jim.

Předkládaná právní úprava nemá žádný vliv na stav životního prostředí. Navrhovaná právní úprava neobsahuje také ustanovení, které by bylo diskriminační vzhledem k ústavnímu požadavku rovnosti žen a mužů a nebude mít také negativní vliv na ochranu soukromí a osobních údajů u žádného ze subjektů, jehož se dotkne. Navrhovaná právní úprava nevznáší negativní dopad do oblasti korupčních rizik ani nezakládá jejich nové možnosti. Předkládaná právní úprava nemá žádný vliv na dopad na bezpečnost a ochranu státu.

A to, pane předsedající, by asi k tomuto zákonu bylo všechno, a já vám ještě jednou zopakuji, abyste si to mohl zapsat, je to zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, sněmovní tisk číslo 23. A děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji zde žádost s přednostním právem pana poslance Jana Jakoba, tak se chci zeptat, zda ta přihláška platí, nebo ne? (Ne.) V tom případě přihláška propadá.

Nyní budeme postupovat podle řádně přihlášených k pořadu schůze. Jako první vystoupí pan poslanec Jaroslav Bašta, připraví se pan poslanec Jan Síla. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Bašta: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, žádám o zařazení bodu Stanovisko vlády k dnešnímu zahájení války mezi Ruskou federací a Ukrajinou a informace potenciálního zapojení České republiky do tohoto konfliktu.

Světoznámý, nedávno zesnulý spisovatel fantasy Terry Pratchett v jedné své knize si vymyslel fiktivní čínskou kletbu, velmi rafinovanou. Jestliže urazíte Číňana, on se na vás podívá a řekne: Přeju ti, abys žil v zajímavých časech. A já mám pocit, že jsme někoho museli hrozně naštvat, protože žijeme v těch zajímavých časech už dva roky, a ta největší překvapení přicházejí v těch posledních dnech. Za jedno z nich považuji to, že nejvyšší představitelé Spojených států a organizace NATO již v minulém týdnu předpověděli začátek války mezi Ruskem a Ukrajinou na den, hodinu a způsob přesně. Měla začít 16. února ve 3 hodiny ráno moskevského času kybernetickými útoky, bombardováním a následně vtržením za ukrajinské teritorium. Jako historik vám mohu říci, že něco podobného dějiny neznají. Je to záležitost, která patří spíše do Guinnessovy knihy rekordů a kuriozit. To je první moment.

Druhý moment, který je v tomto případě ještě zajímavější, je to, že Ukrajina, která má být objektem toho napadení, toto přesvědčení a tyto informace nesdílí a naopak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj říkal, že není třeba vytvářet paniku, že to škodí jeho zemi a že by se mělo pokračovat v jednání. Takže z tohoto důvodu je docela zajímavé se podívat na to, proč tato situace vznikla, proč se tady dostává vlastně země, která má být napadena, poněkud do rozporu s tím, kdo ji varuje a snaží se jí pomáhat. Ona z toho spíše vyplývá jedna důležitá věc. On to primárně není konflikt mezi Ruskou federaci a Ukrajinou, primárně je to konflikt mezi Ruskou federací a Spojenými státy.

A je dobré se podívat na výchozí pozice obou stran. Pokud jde o Spojené státy, ty posledních pět let od roku 2016 ve své vnitřní politice žijí ve stavu, který mnozí nazývají studená občanská válka. Vypuklo to hned během voleb Donalda Trumpa, pokračovalo to po celé čtyři roky jeho prezidentství a to všechno vyvrcholilo při dalších volbách. V nich došlo k jedné věci, která se velice nepříznivě zapsala nejen do toho, co se děje ve Spojených státech, ale má to dopad i na další země Evropské unie. Zvedla se tam po dlouhých letech karta rasismu nejenom protibělošského, ale také protiasijského. Četli jsme o tom dost. Takže Spojené státy se tím pádem dostaly do vnitřních problémů ve všech oblastech života společnosti.

Další negativní vývoj může vést až na hranu nikoliv studené, ale již horké občanské války, případně o snahu o secesi některých států ze svazku unie. Spojené státy postupně tím pádem také ztrácejí mezinárodní prestiž jako vedoucí stát v boji za demokracii a lidská práva, mimo jiné proto, co se stalo v létě v Afghánistánu. Je ohrožena úloha dolaru jako rezervní světové měny, protože čím dál tím více zemí začíná ve svých obchodech používat národní měny. Tím pádem se Spojené státy potýkají s hrozbou krize ekonomické, politické i vojenské, zaostávají ve vývoji moderních zbraňových systémů. Toto samozřejmě právě ve spojitosti třeba s Afghánistánem a s tím, co se dělo v poslední době, začíná rozvolňovat vnitřní vazby v NATO.

Druhá strana konfliktu má pro to také své důvody. Pro vedení Ruské federace je tato příležitost dobrá k tomu, aby odvedla pozornost od vnitřních problémů, zejména ekonomických a sociálních, nicméně přes usilovnou snahu Spojených států tomu zabránit, Ruská federace posiluje spolupráci s dalšími zeměmi, s Čínou, Brazílií, Jihoafrickou republikou, Egyptem, Venezuelou, Kubou, ale i s některými členskými státy NATO - s Tureckem, Maďarskem, dokonce i Spolkovou republikou Německo. Ruská federace si udržuje a upevňuje svoji sféru vlivu v řadě asijských postsovětských republik. Postupně spoluprací s Čínou získává vojenskou a technickou převahu nad Spojenými státy. Takže když se podíváme na pravděpodobné motivy a cíle obou stran, docházím k závěru, že za prvé Spojené státy jsou pod tlakem času - vývoj situace, který je popsán, vyžaduje řešení. Z tohoto důvodu potřebují narušit mezinárodní obchodní vztahy Ruské federace a tím omezit jejich finanční možnosti a ekonomický vývoj, narušit vnitřní jednotu ruské společnosti. Nutně potřebují rozšířit svoji strategickou převahu v nástupním prostoru proti Ruské federaci východní členské státy NATO - Litva, Lotyšsko, Polsko, Slovensko, ale hlavně Ukrajina. Zatím se jim nedaří aktivizovat a držet pod svým vlivem většinu asijských postsovětských republik.

Klíčovým momentem, který se ukazoval právě v posledním měsíci, je snaha narušit a zastavit ekonomickou spolupráci států Evropské unie s Ruskou federací, především v energetice. Myslím, že všichni jsme si velice všimli, že při každém projevu, který se zmiňoval o ruské agresivitě, se zároveň mluvilo o plynovodu Nord Stream 2 a o nutnosti jeho zastavení. Nepřetržitou protiruskou propagandou se snaží Spojené státy dosáhnout toho, aby se Ruská federace jevila jako nedůvěryhodná, zákeřná, agresivní. Zároveň chtějí vyhrocenou mezinárodní situaci využít jak ke stabilizaci své vnitrostátní situace, tak k posílení svého ekonomického vlivu na státy Evropské unie, třeba dovozem zkapalněného plynu.

Pokud jde o Ruskou federaci, ta má zájem na udržení stabilních obchodních i politických vztahů se státy Evropské unie, ovšem jen do doby, kdy je nahradí spoluprací s Čínou. To já osobně považuji za sebevražedné počínání ze strany Ruska. Současný stav prostoru Ukrajiny jí vyhovuje. Ukrajina je v důsledku těch dvou povstaleckých republik a ruské hrozby nestabilní jak po stránce ekonomické, je vydíratelná zejména v oblasti surovinové, energetické, finanční stability a tak dále, tak i po stránce vnitropolitické. Nemá kontrolu nad svým územím - Doněcká lidová republika, Luhanská lidová republika. Nemá plnou kontrolu nad ozbrojenými silami, značný vliv některých oligarchů na ozbrojené síly a mnohdy vytváření paralelních ozbrojených jednotek.

USA svojí kampaní postupně ztrácí důvěryhodnost. Z tohoto důvodu je v zájmu Ruské federace prodlužovat tento stav a tím oslabovat vůdčí postavení Spojených států. Já už jsem citoval postupnou změnu postoje prezidenta Ukrajiny Zelenského... (V sále je velký hluk.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, ale přece jen vás, kolegové a kolegyně, požádám o mírné ztišení. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Jaroslav Bašta: Ano. ... Na zklidnění situace, váhavý postoj Spolkové republiky Německo k dodávkám zbraní a munice pro Ukrajinu, postoj Francie a tak dále, některé vojensko-technické aspekty možného konfliktu.

Základní podmínka pro agresi Ruské federace: Agrese by měla být v souladu s národními zájmy Ruské federace, a tak i podle toho, co zaznívá, se to zatím nejeví. Agrese není v jejich zájmu. Měla by devastující dopad na mezinárodní postavení Ruské federace a posílení prestiže USA právě na úkor Ruské federace. Agrese by vedla k posílení role NATO v Evropě a posílení dalších vojensko-politických uskupení - ASEAN a dalších. Musí být vytvořeny základní podmínky příznivé pro agresora pro akceptování této akce v rámci vnitřní i zahraniční ruské politiky a hlavních politických aktérů. Jaká může být reakce na mezinárodní scéně, ať již politická, ekonomická, či vojenská, včetně států bývalého Sovětského svazu, je jasné. Výkaz zisků a ztrát by byl pro Ruskou federaci naprosto nepříznivý.

Současná masivní propaganda a dezinformace o ruské agresivitě a záměru obsadit Ukrajinu by v případě realizace této vojenské akce ze strany Ruské federace znamenalo absolutní ztrátu důvěryhodnosti Ruské federace na mezinárodní scéně a absolutní růst prestiže USA. Tato akce by mohla znamenat zvýšenou aktivizaci, i vojenskou, protirusky zaměřených některých bývalých republik Sovětského svazu - Gruzie, Ázerbájdžánu a dalších. To by znamenalo permanentní ohrožení zejména podél celé jižní hranice Ruské federace.

Významné ekonomické dopady na Ruskou federaci: Jestliže do současné doby i přes různé ekonomické sankce s Ruskou federací spolupracují ve značných objemech různé západní firmy, včetně amerických, tato ekonomická spolupráce by pravděpodobně ustala buď zcela, nebo ve významné hodnotě. Ruská federace by po agresi byla nucena k významným investicím do celé ekonomické, fiskální, sociální a dalších oblastí Ukrajiny s cílem maximálně snížit aktivní odpor...

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Tak, já vás přeruším. Krásný dobrý večer. Já bych vás opravdu všechny chtěla požádat, pokud si něco potřebujete vyřídit, abyste šli do předsálí jednacího sálu. Pan poslanec hovoří a už bylo vidět, že opravdu je ten hluk tady moc velký. Znovu vás prosím všechny, pokud si něco potřebujete vyřídit, běžte do předsálí, hovoří pan poslanec. Děkuji vám moc.

 

Poslanec Jaroslav Bašta: Děkuji. Jenom, protože se bavíme o tom, že ta válka vlastně měla přijít tuto minutu nebo... Ano, přesně tuto minutu vypuknout, tak by bylo také dobré podívat se na to, zda tomu odpovídají současné klimatické a terénní podmínky. Ty totiž neumožňují rozsáhlou překvapující pozemní operaci, která je podmínkou pro dosažení rychlé porážky ukrajinských vojenských sil. Musely by být vytvořeny nezbytné podmínky k vojenské - vojenské, tedy strategické, operační a taktické - prostor, čas, rozsah operace, logistické a další zabezpečení. Ty nejsou vůbec příznivé pro rychlou vojenskou akci. Ze strategického pohledu by vojenská operace nepřinesla žádná pozitiva pro Ruskou federaci.

Pominu politické aspekty, částečně jsem je popsal v některých předchozích bodech, a budu se zabývat pouze vojenskými. Provedení vojenské akce proti Ukrajině vyžaduje soustředění takového množství vojsk, aby byla dosažena nezbytná převaha na hlavním směru útoku pětkrát až šestkrát ku jedné ve prospěch útočících vojsk, na vedlejším směru dvakrát až třikrát ku jedné. To při početním stavu ukrajinských vojsk okolo 300 000, z toho 200 000...

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane poslanče, mně je to velmi nepříjemné, ale já znovu požádám o klid v jednacím sále, a dokud tady ten klid nebude, tak budu muset být nucena... Prosím vás, když jste vy u toho pultu, také chcete, abyste měli klid na svůj příspěvek. Děkuji moc.

 

Poslanec Jaroslav Bašta: ... a 200 000 armáda, 60 000 národní garda, do 50 000 pohraniční stráž. To představuje minimální potřebu vojsk Ruské federace okolo 800 000 příslušníků armádních sil. Pokud beru v úvahu, že zahraniční západní média uvádějí soustředění do 120 000 ruských vojáků, je tento počet nedostačující. Soustředění potřebného množství vojsk při dostupném množství silnic a železnic není záležitostí dnů, ale měsíců. Vojska Ruské federace soustředěná proti Ukrajině nemají rozvinutou logistiku pro vojenskou akci takového rozsahu, jak jsem uvedl výše. Bez logistiky není naděje na úspěch. V současné době vojska Ruské federace soustředěná okolo 100 kilometrů od hranic Ukrajiny by byla schopna plnit jen některé operační či taktické úkoly, spojené zejména s eliminací aktivní činnosti ukrajinských vojenských sil zasahujících proti Luhanské a Doněcké republice. To by ale bylo zneužitelné západní propagandou, samozřejmě jako agrese Ruské federace s těmi důsledky, které jsem již popsal.

Jen na okraj, moje hodnocení současné reakce USA, Velké Británie, NATO a podobně. Má především vyvolat strach, to je záležitost propagandy do budoucna, strach z nepředvídatelného Ruska. Má vytvořit podmínky pro to, aby jakákoliv reakce silou ze strany Ruské federace na nějaký útok ukrajinských sil na obě republiky byla brána jako agresivní jednání Ruské federace. Ukrajinská vláda nemá plně pod kontrolou své ozbrojené síly. Je tam množství jednotek a útvarů, například Azov, které byly zřízeny a vydržovány soukromými osobami. Navíc je tam poměrně dost žoldnéřských jednotek. Vliv na tyto síly si soukromé osoby udržují doposud. Ze strany těch sil je možné očekávat cokoliv.

Předpokládané následky operace: Kdyby začala ta válka před těmi dvěma nebo třemi minutami, byla by to ztráta mezinárodní důvěry v politiku Ruské federace a tím i možná ztráta vlivu na obchodní a politické vztahy se zeměmi Evropské unie, Tureckem a dalšími.

Pravděpodobná reakce občanů Ukrajiny: Byla by to partyzánská válka. Ukrajinci mimochodem mají vycvičen asi milion domobranců, což je na vedení partyzánské války opravdu dost.

Vliv na postavení Ruské federace v rámci mezinárodních vztahů: Jde samozřejmě očekávat převážně negativní reakce a z toho plynoucí následky.

Vliv na bezpečnost Ruské federace: Došlo by k aktivizaci opozičních skupin, demoralizaci společnosti, vrátily by se všechny nepříjemné vzpomínky na akci v Afghánistánu na sklonku Sovětského svazu. Kdyby k tomu útoku došlo, znamenalo by to plné obnovení hegemonie Spojených států v mezinárodních vztazích a ke ztrátě současného postavení Ruské federace. To by znamenalo, že při tom útoku by zvítězily Spojené státy.

Když se podíváme na to, o co opravdu Rusové na Ukrajině usilují, tak je tam jenom jedna věc. Rusům jde o to, aby zástupné proruské síly udržely kontrolu nad odtrženým ukrajinským Donbasem, nikoliv o to, aby ovládli další území Ukrajiny. Donbas významně narušuje územní celistvost Ukrajiny a tím případný vstup Ukrajiny do NATO. Kontrola nad Donbasem je pro Rusy postačující, přičemž Rusové Donbas v žádném případě nepustí. K tomu také směřuje demonstrace ruských sil v ruském pohraničí a v Bělorusku. Rusové tímto chtějí odstrašit Ukrajince od chystané vojenské operace proti Donbasu a též dát názorně najevo, že orientace Ukrajiny na NATO představuje pro Rusko vážnou vojenskou hrozbu. Ozbrojenci na Donbasu mají ruskou podporu, což Rusové ukazují právě svou přítomností v těsné blízkosti ukrajinských hranic, právě v tom úseku státní hranice, kde se na druhé straně rozprostírá Donbas.

Přesto jsme mohli pozorovat, že Spojené státy, Američané, stupňují svou rétoriku o ruské invazi, a dokonce ji dávají do souvislosti se zimními olympijskými hrami v Pekingu. Je to reminiscence na dvě události. K první z nich došlo při zahájení letních olympijských her v Pekingu v roce 2008, kdy se Gruzie pokusila inkorporovat odtrženou provincii Jižní Osetii a vypukla z toho válka s Ruskem. Takže to je první moment, kde to vypadá, že propagandisté by v tomto případě chtěli vytvořit paralelu s ozbrojeným konfliktem v Gruzii, aby to vypadalo velmi podobně jako tenkrát, a aby bylo tedy skoro jasné, že Rusové útočí zásadně vždy v době konání olympijských her. Poněkud se zapomíná také na to, že při skončení zimních olympijských her v roce 2014 v Pekingu došlo ke svržení prezidenta Janukovyče a následně měsíc nato k odtržení Krymu. Takže ta tradice spojování olympijských her s ruskou agresí tady už v propagandě dlouho existuje. Tam to dopadlo tak, že po rychlé a úspěšné operaci ruských sil se ruské jednotky z Jižní Osetie sice stáhly, ale od té doby tam mají trvalé základny v Osetii a v Abcházii. Kdyby se mělo stát totéž ještě před koncem zimních olympijských her, tak by zde byla opravdová paralela, protože kdyby to začalo tak jako v Jižní Osetii ukrajinskou operací proti Donbasu, který Rusové padnout nenechají, zahájení vojenské operace Ukrajinců může být vydáváno za nutnou obranu proti aktivitám ruských separatistů.

A konečně na závěr bych ještě k tomu dodal jednu věc. Celý týden probíhaly výzvy občanům všech západních států, aby opustili Ukrajinu. Společně s tím se stahuje další část personálu ambasády v Kyjevě - nejenom Spojené státy, ale i Česká republika. Všechno ale vypadá tak, že Američané o ruské invazi vědí mnohem více než samotní Rusové. Rusové to také dokazují tím, že dne 14. února oznámili, že část vojenských cvičení na západě Ruska a v Bělorusku končí, čímž rozhodně nám dávají viditelný signál o tom, že část ruských sil je připravena k invazi, jakou by si nacvičila, ale naopak, že část ruských sil bude nasměrována do svých domovských posádek, přičemž mohou být zahájena další vojenská cvičení nově vyvedenými silami. Demonstrace schopnosti ruských vojenských sil pokračuje, což ale není to samé, co příprava k invazi. Otázka tedy je, kdo a co chce stihnout do konce zimních olympijských her. Možná si ta aktivnější strana svůj nebezpečný plán nakonec rozmyslí a se skromností prohlásí, že svým usilovným vyjednáváním zabránila konfliktu.

A ještě bych k tomu dodal samotné možnosti války s dvěma povstaleckými republikami ze strany ukrajinské armády. Tam když se budeme bavit o vojenských silách na obou stranách, ta čísla by odpovídala. Ukrajinci shromáždili proti těm dvěma republikám 120 000 dobře vyzbrojených vojáků vybavených moderními zbraněmi. Oficiálně v těch dvou republikách domobrana nebo jejich vojenské síly tvoří jenom 28 000 mužů. Samozřejmě je pak otázka, jakou podporu by v případě válečného konfliktu dostaly ze strany Ruské federace. Pokud by nebyla přímá, a o tom stahování těch ruských jednotek trochu svědčí, realistické odhady z obou stran jsou: za 36, maximálně za 48 hodin ukrajinská vojska dojdou k hranicím Ruské federace, další tažení bude pokračovat podle nich, aby odřízla obě povstalecké republiky od zásobování a pomoci, a pak postupně potlačí všechna hnízda odporu.

Takže je tady jeden základní problém, protože je popsáno docela přesně i zahájení bojů, což se ještě, pokud vím, nikdy nestalo. Spojené státy řekly jasně, čím to začne, kybernetické útoky - když jsem se díval na internet, byly napadeny dvě ukrajinské banky, ale také ukrajinské ministerstvo obrany kybernetickými útoky - a bombardování. To se neděje dnes letecky, ale pomocí křižujících střel, což jsou letadlové bomby, kterým se naprogramuje proměnlivá trasa letu, takže neletí přímo, ale křižují, a někdy v tom konci je celkem obtížné odhadnout, odkud původně vyletěly.

Takže události, které byly v Sýrii a v Jugoslávii a na mnohých jiných místech - víme, že není tak velký problém vytvořit záminku, zejména pak, máte-li v té oblasti dostatečné množství žoldnéřů, případně jiných podobných jednotek. A když pak válka jednou vypukne, poučení najdeme mimo jiné vedle zásadních pouček i tam - nejlépe to bylo asi formulováno v české muzikálové pohádce Šíleně smutná princezna. Tam například oba králové ve chvíli, kdy mezi jejich zeměmi...

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane poslanče, já vás opět přeruším, je mi to nepříjemné, ale já se moc omlouvám, ale jak opravdu ta Sněmovna hlučí, tak já, ani já, velmi špatně rozumím, co pan poslanec říká.

 

Poslanec Jaroslav Bašta: Takže, jakmile vypukne válka, králové konstatují: Válka, jakmile vypukne, už se to nedá zastavit, je to všechno v rukou generálů. Tak si budeme držet palce, aby už nezačala.

A jenom to mé dlouhé povídání vedlo k tomu, abychom si uvědomili, že žijeme ve světě, kde se málo občas nedá virtuální realita rozeznat dlouho od toho, co se děje doopravdy. A teď jsme zažili moment dlouhé masáže o tom, jak přijde válka v tu a tu hodinu, že je třeba se také připravit na důsledek toho, co všechno se stane, když ta válka nebude. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane poslanče, mohl byste mi ještě přímo na mikrofon říci název toho bodu, nebo vychází přímo, tak jak jste ho uvedl? Ano? Dobře, děkuji.

V tuto chvíli si dovolím přečíst omluvu. Mám tady omluvu pana poslance doktora Jaroslava Dvořáka z dnešního jednání, tedy z 16. února, od dvou do šesti hodin ze zdravotních důvodů.

A nyní k návrhu pořadu pan poslanec Jan Síla. Poprosím, jestli by přišel k řečnickému pultu. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vládo, dámy a pánové, navrhl jsem si v diskusi téma očkovací kampaně vlády proti covidu-19. Z televize se line podmanivá hudba a vemlouvavý hlas lékaře říká: Nemyslete si, že po prodělaném covidu nemůžete znova onemocnět. Spousta z vás si nevytvoří dostatečné množství protilátek, aby vás chránily před znovunakažením. Očkování tuto schopnost má. Proto se běžte očkovat a chraňte tak sebe i vaše blízké. Návrh kampaně Úřad vlády přišel na 4,2 milionu korun. Ministerstvo zdravotnictví v médiích nakoupilo prostor za 50 milionů korun.

Ale co když onen lékař svým tvrzením veřejnost klame? Ačkoliv nás vábivý spot z kampaně pro podporu očkování ujišťuje o opaku, očkování před onemocněním nechrání zcela a v současnosti se ani neví, jak dlouho bude navozená imunita po očkování chránit. Po infekci bývá imunitní reakce komplexnější a vytváří se i sekreční takzvaný imunoglobulin IgA, který má ochrannou funkci už na sliznicích, protože se protilátky vytvářejí proti všem částem viru. Po vakcíně se protilátky vytvářejí jen proti použitému antigenu, hlavně spike proteinu. Abychom byli konkrétní, do imunitní reakce při prodělaném onemocnění vstupuje až 27 proteinů, při očkování pouze jeden, slovy jeden, na spine protein.

V boji proti infekci se však neuplatňují jen protilátky. V závěru studie, z které čerpám z časopisu Science, se uvádí, že jednoduché sérologické testy na protilátky SARS-CoV-2 neodráží bohatost a trvanlivost imunitní paměti vůči SARS-CoV-2. U řady onemocnění přetrvává buněčná imunita v řádku desítek let. I z výzkumu doktorky Ireny Koutné vyplývá, že lidé, kteří onemocněli covidem-19, mají na úrovni buněčné imunity lepší odezvu nežli očkovaní. Otázkou, zda lidé, kteří onemocnění covid-19 prodělali, potřebují proti této nemoci očkování, se zabývala imunoložka MUDr. Zuzana Krátká ve svém článku Potřebujeme vůbec očkování?. Na tom, že po očkování proti onemocnění covid-19 nejsme proti dalšímu onemocnění covid-19 plně chráněni, není nic špatného. Proti onemocnění nechrání i jiné vakcíny. Například během poslední epidemie spalniček v roce 2019 se ukázalo, že lidé, kteří získali přirozenou imunitu po prodělaném onemocnění kdysi v dětství, jsou stále ještě chráněni protilátkami, zatímco lidé narození po roce 1969, kteří byli v dětství očkováni, onemocněli, protože vakcinační imunita vyvanula. Prodělání onemocnění tedy vedlo k trvalejší a kvalitnější imunitě než vakcinace.

Problém ovšem nastává, když v rámci očkovací kampaně se pojednává o vakcínách nepravdivě, jak je tomu například ve spotu uvedeném v úvodu. Kromě skutečnosti, že i po vakcinaci proti onemocnění covid-19 můžeme onemocnět a pochopitelně šířit dál onemocnění, i když pravděpodobnost není příliš velká, asi 10 až 15 %, je třeba vzít v úvahu, že očkování může přinášet i rizika. Ačkoliv je riziko anafylaktické reakce velmi nízké, je pravděpodobně vyšší než u jiných rutinně používaných vakcín. U očkování vakcínami proti covid-19 se vyskytly i jiné vedlejší účinky, mezi nejméně závažnými horečka nebo bolest hlavy a kloubů, došlo však po nich třeba i k ochrnutí lícního nervu, po některých očkovacích látkách bývá poměrně častou komplikací trombóza, v posledních dnech se také mluví zánětech srdečního svalu u dětí. Nemůžeme přehlížet ani úmrtí spojená s vakcinací. Pro osoby, které předtím covid-19 prodělaly, druhá dávka vakcíny v současně uplatňovaném dvoudávkovém schématu nezvyšuje koncentraci látky ani neutralizační vlastnosti protilátek, naopak zvyšuje počty a závažnost vedlejších reakcí na vakcinaci.

Dále bych se chtěl zmínit o informovaném souhlasu. V České republice v tento moment povinnost podstoupit očkování proti onemocnění covid-19 neexistuje. Jedná se tedy o úkon zdravotní služby, pro nějž je v souladu s § 28 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, § 81 a § 93 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a čl. VII a čl. X Listiny základních práv a svobod vyžadován informovaný souhlas osoby, do jejíž integrity má být zasaženo. Aby se jednalo o informovaný souhlas, pacient musí být náležitě poučen v mezích § 34 odst. 1 písm. b) zákona, tedy musí znát příčinu a původ nemoci, účel, povahu, přínos, důsledky a rizika výkonu, jiné možnosti, navazující léčbu a omezení a doporučení ve způsobu života. Kdo zažil z vás, jak probíhá očkování proti onemocnění covid-19, jistě ví, že na detailní poučení se času nedostává. Pacient tedy nezřídka na očkování přichází s informacemi, které získal například z vládní očkovací kampaně od odborníků, kteří ve spotech vystupují, jak bylo už řečeno v úvodu.

Je možná taky klamavá tvrzení odborníků mimo vládní kampaň. Například iniciativa Lékaři pomáhají Česku, jejichž členem je MUDr. Řezáč, na svých stránkách nadšeně informuje o očkování proti covid-19, bohužel nikoliv plně a objektivně, což může mít dalekosáhlé následky. Kupříkladu v otázce: Byla vakcína dostatečně otestována na dostatečném množství lidí? autoři sice pravdivě sdělují, že klinická studie - fáze 3 s vakcínou Comirnaty Pfizer/BioNTech začala 27. července, ale zapomínají dodat, že 3. fáze, tedy konečná fáze klinického testování, dosud probíhá, a dokud bude probíhat, budou se teprve sbírat data o nežádoucích účincích. Pro představu čtenáře uvádím, že k ukončení studie vakcíny Comirnaty by mělo dojít až 2. května 2023, vakcíny Moderna 27. října 2022 a vakcíny Vaxzevria AstraZeneca 14. února 2023. Ačkoliv jsou tyto vakcíny předběžně schváleny v Evropě v souladu s čl. 14 odst. 7 Nařízení o registraci, nejedná se o registraci definitivní, a není tedy bez veškerých pochyb dána bezpečnost těchto vakcín.

Lékaři pomáhají Česku tvrdí, že moje očkování ochrání rizikového jedince v mém okolí. Kromě toho, že se s ohledem na možné reinfekce jedná o tvrzení dosti odvážné, je třeba dodat, že očkování neochrání rizikového jedince v mém okolí více než mé předchozí onemocnění.

Odborníci vystupující ve spotech očkovací kampaně jsou prezentováni jako odborníci na očkování proti covid-19. V souladu s ustanovením § 6 odst. 1 občanského zákoníku jsou povinni jednat poctivě. Takové poctivé jednání může spočívat jak v poskytování pouze správných a ověřených informací a rad, tak ve zdržení se poskytování nesprávných či neověřených informací. Za poctivé jednání pak jistě nelze považovat poskytování minimálně klamavých, ne-li vysloveně nepravdivých informací. Podle ustanovení § 2950 občanského zákoníku v případě vzniklé újmy "ten, kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu, nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti.

Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě, rozuměj úmyslně. To je včetně úmyslu nepřímého. Věděl, že může újmu způsobit, a pro takový případ s tím byl srozuměn. Že by někdo z odborníků účastnících se na projektu poskytoval nesprávné informace úmyslně, se těžko dá předpokládat. Pokud by nesprávné, vadné informace pacientovi podával lékař aplikující vakcínu, týkala by se ho odpovědnost podle § 2936 občanského zákoníku, a sice: "Kdo je povinen někomu něco plnit a použije při tom vadnou věc, nahradí škodu způsobenou vadnou věcí." To platí i v případech poskytnutí zdravotnických, sociálních, veterinárních a jiných biologických služeb. Pro každého, kdo poskytuje informace a rady, pak platí, že podle § 2901 občanského zákoníku každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci, nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami, má povinnost zakročit na ochranu jiného. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví, nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit. Fyzické osoby, kterým má být vakcína podána, jsou ovšem podle zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, jakož i podle ustanovení § 419 občanského zákoníku zpravidla spotřebiteli a jejich klamání není dovoleno. Podle § 5 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele se za klamavou považuje obchodní praktika, pokud obsahuje věcně nesprávnou informaci, a je tedy nepravdivá, což vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil. Podle § 5 odst. 2 se může za určitých okolností považovat za klamavou i praktika obsahující pravdivou informaci. Ustanovení § 5a pak upravuje klamavé opomenutí: O koupi vakcíny pro očkovanou osobu se jedná tehdy, je-li očkované osobě poskytovaná z veřejného zdravotního pojištění, a zdánlivě je tedy zdarma. Stát je ten, kdo vakcíny nakoupil, a pokouší se je takzvaně udat.

Indikovaná vakcinace je jednou z nejúspěšnějších a nákladově nejefektivnějších zdravotních zásad. Vakcíny proti onemocnění covid-19 byly vyvíjeny s tím, že mají zabránit hlavně těžkým průběhům a zbytečným úmrtím. Osoby nad 65 let se na úmrtí na covid-19 podílejí z více než 90 %. Vakcíny byly tedy vyvíjeny především k jejich ochraně. S myšlenkou na ochranu křehkých a zranitelných byla vakcíně udělována dočasná registrace, ačkoliv klinické hodnocení nebylo, a podotýkám, že ještě dlouho nebude ukončeno. Případné dlouhodobé nežádoucí účinky nových vakcín nejsou a nemohou být známy, a už jen proto by se k nim mělo přistupovat velmi obezřetně a v každém individuálním případě poměřovat přínosy a rizika. K tomu je zřejmé, že ačkoliv jsou tyto vakcíny mimořádně účinné, schopnost zabránit onemocnění a přenosu viru nemají.

Pro očkování osob, u kterých přínos nepřevažuje nad rizikem, byť hypotetickým, neexistuje racionální důvod. Od 4. června 2021 se mohou k očkování hlásit i nezletilí starší šestnácti let. Dle informace uveřejněné na stránkách Ministerstva zdravotnictví nemusí k aplikaci očkování dorazit v doprovodu zákonného zástupce. Dle této informace může sám nezletilý zájemce udělit informovaný souhlas s očkováním, přičemž souhlas nemusí být písemný, očkovací místo si ovšem písemnou formu souhlasu může vyžádat. Nejsem si jistý, jestli máme s Ministerstvem zdravotnictví stejné noty, ale v § 35 odst. 1 zákona občanského zákoníku stojí, že nezletilému pacientovi lze zamýšlené zdravotní služby poskytnout na základě jeho souhlasu, jestliže je provedení takového úkonu přiměřené jeho rozumové a volní vyspělosti odpovídající jeho věku. Současně se v tom samém ustanovení říká, že pro vyslovení souhlasu s poskytnutím zdravotních služeb nezletilému pacientovi se použijí právní předpisy upravující svéprávnost fyzických osob. I příslušný § 95 občanského zákoníku pracuje s pojmem rozumové a volní vyspělosti odpovídající věku daného pacienta, čímž je učiněno zadost čl. 6 odst. 2 Úmluvy o biomedicíně. Tato uvádí, že nezletilý, který není plně svéprávný, může v obvyklých záležitostech udělit souhlas k zákroku na svém těle také sám, je-li to přiměřené rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku, ale hlavně jedná-li se o zákrok nezanechávající trvalé nebo závažné následky - a to my nevíme. Za obvyklou záležitost je možné považovat, pokud se třeba čtrnáctiletý vypraví k lékaři s akutní bolestí v krku či drobným poraněním. My v případech vakcín, které jsou schváleny pouze dočasně, podmínečně nemůžeme vědět, zda se nejedná o zákrok zanechávající trvalé nebo závažné následky.

Podle mého názoru se tedy Ministerstvo zdravotnictví dopouští hrubého protiprávního jednání. Jinak písemný souhlas k zásahu do integrity se podle § 96 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku vyžaduje vždy k zákroku, který zdravotní stav člověka nevyžaduje. Těch, jejichž zdravotní stav bude očkování vyžadovat, nebude zřejmě mnoho.

V zájmu důvěry ve vědu a autority je třeba poskytovat objektivní informace. Ti, co si informace předkládané vládou a různými odborníky neověří, se vrhají do zdravotního výkonu, aniž by měli možnost posoudit přínosy a rizika a kvalifikovaně se rozhodnout na základě informovaného souhlasu, jak vyžaduje zákon. Na druhé straně ti, co si informace ověřují a odhalí zřejmé nepravdy, se utvrdí v tom, že vláda a s ní spříznění odborníci s námi nejednají fér, a od očkování, které je v indikovaných případech bezesporu velmi užitečné, je to často odradí. V konečném důsledku tak získávají prostor dezinformace a přibývá striktních odmítačů očkování obecně. Nezbývá než vládě gratulovat k takzvaně dobře odvedené práci.

Na závěr bych chtěl pro některé jenom připomenout - tedy mimo téma - že obstrukce byly prováděny již v rakouském parlamentu. V roce 1897 Otto Lecher obstruoval od 19 hodin večer do druhého dne do 10 hodin dopoledne. Snažil se zabránit jazykovému zákonu, který nařizoval, aby se němečtí úředníci na českém území museli naučit česky. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče. Předpokládám, že název bodu je Očkovací kampaň vlády proti covid-19. Děkuji.

Další k návrhu pořadu je přihlášen pan poslanec Oldřich Černý. Prosím, zda by přišel k řečnickému pultu. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení občané České republiky, žádám vás tímto o předřazení bodu číslo 29, což je sněmovní tisk číslo 6, na začátek této schůze za bod, který navrhl můj předřečník. Týká se to návrhu poslanců SPD na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění zákona č. 178/2018 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně jde, zkráceně řečeno, o zákaz zahalování obličeje na veřejnosti.

Zákaz zakrývání obličeje na veřejnosti je už nyní upraven v naší legislativě v oblasti účasti diváků na sportovních utkáních, respektive co se týče shromažďovacího práva a účasti na různých demonstracích. Nejde tedy o úpravu zbrusu novou. Cílem této námi předkládané úpravy je, stejně jako ve zmíněných případech, ochrana společnosti a také ochrana bezpečnosti občanů ve veřejném prostoru. Jedná se tak o ochranu práv a svobod občanů ve smyslu otevřenosti, respektu a vzájemného soužití v jedné společnosti, o ochranu rovnosti, rovnoprávnosti a lidské důstojnosti. Proto navrhujeme napříště požadovat za přestupek zakrývání obličeje na veřejných prostranstvích způsobem, který ztěžuje nebo znemožňuje identifikaci příslušné fyzické osoby, vyjma případů, kdy takové zakrývání obličeje nebo jeho části souvisí s plněním nějaké zákonné povinnosti, s výkonem povolání, umělecké nebo sportovní činnosti, nebo když vyplývá ze zdravotních důvodů.

Cílem této navrhované úpravy je tedy zvýšení úrovně ochrany bezpečnosti osob a veřejného pořádku a také předcházení protiprávnímu jednání nejenom teroristického typu. Je zcela evidentní, že zahalováním obličeje rovněž dochází ke ztížení identifikace určité fyzické osoby, například při vyšetřování trestné činnosti a odhalení pachatele trestného činu či přestupku nebo při pátrání po pohřešovaných osobách. Zákaz zahalování, jak je definován v našem návrhu zákonné úpravy, se vztahuje pouze na veřejná prostranství nebo na veřejně přístupné objekty. Nemá ambici vlamovat se lidem do jejich soukromí.

Samozřejmě se nelze vyhnout souvislosti zahalování obličeje a ideologie islámu. K tomu je možné poznamenat, že takové zahalování obličeje je zde jednoznačně projevem degradace a ponížení ženy, podřízeného postavení žen v islámu, které je neslučitelné s pojetím lidských práv a svobod o rovném postavení mužů a žen západní, demokratické a svobodné společnosti, a také to, že toto islámské zahalování obličeje na veřejnosti není primárně projevem víry či náboženství, ale jednoznačně politickým poselstvím a projevem politického islámu. Ale i pokud by snad někdo trval na tom, že zahalování obličeje je projevem určité víry, lze namítnout, že podle naší Listiny základních práv a svobod, která je součástí našeho ústavního pořádku, má každý právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám, nebo společně s jinými soukromě nebo veřejně, ovšem výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých.

Zákaz zahalování na veřejnosti přitom není v evropských státech, včetně států, kde žijí velmi početné muslimské komunity, ničím neobvyklým a ojedinělým. Právní úpravu obdobnou té naší, námi předkládané, disponují například Francie, Belgie, Rakousko i Dánsko. Francouzská, ale i obdobná švýcarská právní úprava dokonce prošla úspěšně testem posouzení a rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku coby přípustná z hlediska základní ochrany lidských práv.

A teď si dovolím říci trošku podrobnější specifikaci tohoto navrhovaného zákona. Podle § 5 o některých přestupcích, ve znění zákona tohoto zákona, dále jen zákon o některých přestupcích, se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že cestou na organizované sportovní utkání, v místě takového utkání nebo cestou zpět z takového utkání má obličej zakrytý způsobem, který ztěžuje nebo znemožňuje její identifikaci. Obdobnou úpravu obsahoval i předchozí zákon o přestupcích, kdy podle § 47 tohoto zákona se přestupku dopustil ten, kdo cestou na organizované sportovní utkání, v místě takového utkání nebo cestou zpět z takového utkání má obličej zakrytý způsobem, který ztěžuje nebo znemožňuje jeho identifikaci.

Obdobná povinnost a na to navazující skutková podstata přestupku je upravena v zákoně č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, dále uvádím jen zákon o právu shromažďovacím, kdy podle § 7 tohoto zákona účastníci shromáždění nesmějí mít obličej zakrytý způsobem, který ztěžuje nebo znemožňuje jejich identifikaci. Podle § 14 tohoto zákona o právu shromažďovacím se fyzická osoba jako účastník shromáždění dopustí přestupku tím, že v rozporu s tímto paragrafem o právu shromažďovacím má zakrytý obličej způsobem, který ztěžuje nebo znemožňuje její identifikaci.

Povinnost, respektive dosavadní skutková podstata přestupku podle zákona o některých přestupcích, postihující jednání fyzické osoby, která má cestou na organizované sportovní utkání, v místě takového utkání nebo cestou zpět z takového utkání obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím její identifikaci, se ale nevztahuje na všechny eventuální případy, kdy je zapotřebí identifikovat konkrétní fyzickou osobu. Z tohoto důvodu se tato změna navrhuje v § 5 zákona o některých přestupcích.

Cílem této navrhované právní úpravy je ochrana interakce mezi jednotlivci ve společnosti, kterou lze považovat za klíčovou pro vyjádření pluralismu, tolerance a otevřenosti, bez kterých nemůže demokratická společnost existovat. Jedná se tak o ochranu práv a svobod jiných osob a zajištění respektu k minimální sadě hodnot otevřené a demokratické společnosti. Mezi tyto hodnoty patří princip vzájemného soužití v jedné společnosti, rovnost pohlaví a lidská důstojnost. Obličej totiž tvoří základ pro rozpoznání lidí, stejně jako obličej umožňuje číst signály a také pocity ostatních lidí. Obličej tak hraje zásadní roli ve vzájemné interakci v naší společnosti.

Dalším cílem navrhované právní úpravy je důsledná ochrana bezpečnosti osob a veřejného pořádku a předcházení protiprávnímu jednání, a to nejenom před terorismem, ale i před ostatními trestnými činy a přestupky. Zahalením obličeje dochází nejenom ke ztížení identifikace fyzické osoby a odhalení pachatele trestného činu či přestupku, ale i ke ztížení odhalení osob pohřešovaných nebo hledaných Policií České republiky, případně osob, které jsou v zájmu dalších bezpečnostních služeb České republiky. Policie České republiky, stejně jako další bezpečnostní služby České republiky disponují bezpečnostními kamerovými systémy obsahující identifikační software, který je schopen vyhledat a identifikovat takové osoby.

Zahalování obličeje také snižuje možnost bezpečnostních služeb odhalovat pachatele protiprávních jednání a osoby, které jsou hledány nebo které se pohřešují. Je také zapotřebí zdůraznit, že zahalený obličej neznemožňuje pouze identifikaci fyzické osoby, ale má i značný psychologický vliv na zahalenou osobu, která, pokud je její identifikace ztížená, má větší pocit nepostižitelnosti, a to snižuje její zábrany páchat protiprávní jednání.

Zákaz se vztahuje pouze na veřejná prostranství nebo na pobyt ve veřejně přístupných objektech. Veřejným prostranstvím podle § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Veřejně přístupným objektem je takový objekt, kam má přístup více lidí a kde se zpravidla více lidí zdržuje, přičemž se nemusí nutně jednat o objekt přístupný bez omezení kdykoliv a komukoliv, přičemž není rozhodné, je-li takový objekt přístupný jen určitému okruhu osob a v určitou dobu.

Zákaz zahalování obličeje se však netýká běžných životních situací, jako je například bezpečnostní helma policisty, maska herce v divadle či ochranná přilba brankáře při hokeji a podobně. Zákaz zahalování na veřejnosti není v rámci států Evropské unie ojedinělý a obdobná právní úprava, jako je náš předkládaný návrh, je přijata ve Francii, Belgii, Rakousku a také v Dánsku. V případě francouzské právní úpravy byl takový zásah shledán přípustným podle rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku ze dne 1. 7. 2014. Byl to případ S. A. S. proti Francii.

Zákaz zahalování ve vymezených objektech nebo vztahující se pro pouze některé osoby, například zákaz učitelům, popřípadě jiným státním zaměstnancům nosit náboženské symboly při výkonu povolání včetně šátků, je přijat také ve Španělsku, Německu, Švýcarsku a Velké Británii. V případě švýcarské právní úpravy byl takovýto zásah shledán přípustným podle rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku ze dne 15. 2. 2001. Byl to případ Dahlab proti Švýcarsku. Předkládaný návrh vycházel z právních úprav v Rakousku.

Důsledkem přijetí navrhované úpravy by mělo být výrazné zvýšení bezpečnosti osob a veřejného pořádku a tím předcházení protiprávnímu jednání, zejména na veřejnosti a ve veřejně přístupných objektech. Za přestupek podle § 5 tohoto zákona o některých přestupcích lze uložit pokutu do 10 000 korun. S ohledem na specifičnost právní úpravy podle zákona o právu shromažďovacím není tato tímto návrhem zákona dotčena. Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, stejně jako s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Podle čl. 16 usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších změn a doplňků, dále jen Listina základních práv a svobod, má každý právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám, nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováním obřadu, kdy výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobody druhých. Podle čl. 17 Listiny základních práv a svobod je svoboda projevu zaručena a každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, kdy svobodu projevu lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.

Návrh zákona je tak právě tímto opatřením demokratické společnosti, které je nezbytné pro takovouhle ochranu. Naše navrhovaná právní úprava není v rozporu ani s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Navrhovaná právní úprava nebude mít žádný dopad na státní rozpočet, ani na ostatní veřejné rozpočty, ani rozpočty krajů a obcí, ani na podnikatelské prostředí České republiky, a zároveň nepředpokládá žádné sociální dopady ani nemá vliv na životní prostředí. Neobsahuje žádná ustanovení, která by byla diskriminační vzhledem k ústavním požadavkům rovnosti žen a mužů. Stávající právní úprava ani navrhovaná právní úprava se nedotýká soukromí ani osobních údajů, nepřináší žádná korupční rizika a nemá vliv na obranu státu, ale má pozitivní vliv na bezpečnost, a to ve směru zvýšení bezpečnosti.

Takže závěrem, jak jsem se již na začátku zmínil, žádám vás tedy tímto o předřazení tohoto bodu číslo 29, sněmovní tisk 6, za bod, který uvedl můj předřečník. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji, pane poslanče. Jsme pořád u návrhu pořadu schůze. A další, kdo se hlásí, je pan poslanec Jaroslav Foldyna. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, v tuto pozdní noční hodinu. Raději bych spal, přiznám se, nicméně chtěl bych zařadit na program jednání Poslanecké sněmovny České republiky jeden bod, a ten jeden bod by se jmenoval Podrobná informace o průjezdu vojenského konvoje U. S. Army přes Českou republiku.

Já se o tu situaci kolem vojenských událostí NATO, a zejména když se to týká nás, velmi zajímám. To se vlastně datuje od té doby, kdy jsme vstoupili do NATO. My jsme vstoupili do NATO někdy v roce 1999 a za chvíli, za pár dní nato, jsme byli součástí bombardování Jugoslávie.

Já jsem se chtěl zeptat vlády, kdo o průjezdu této vojenské techniky rozhodl a na jakém základě. Vlastně je to strašně důležité v jedné věci - abychom se nestali součástí nějakého velkého problému, protože v té době, o které jsem mluvil, v době, kdy byla bombardovaná Jugoslávie, byla bombardovaná v rozporu s mezinárodním právem a v rozporu s Washingtonskou úmluvou, to znamená bez mandátu OSN, a my jsme se stali součástí agrese. Do dneška se to neřeší. Zabilo se tam asi 2 500 lidí, 700 000 lidí přišlo o práci.

A já se domnívám, že je potřeba být velmi opatrní v těchto rozhodovacích věcech, abychom se do podobné situace, aby nám naši potomci někdy nevytýkali, že jsme se účastnili něčeho špatného, tak jestli ten konvoj, který tady bude projíždět, kdo o tom rozhodl a jak, na základě čeho o tom rozhodl, a zdali ten konvoj - musím si tady otevřít telefon, protože jsem si tu smlouvu - Washingtonská smlouva, na jejímž základě pak NATO působí, ve svém čl. 1 říká, že "smluvní strany se zavazují, jak je uvedeno v Chartě OSN, urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použitím síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN". Tady se právě chci zeptat na to, jestli vláda zvážila, když povolovala průjezd vojáků, zdali to nemůže být hrozba síly, protože obvyklé je, že když se vojáci přepravují na takto dlouhé trasy, tak se přepravují na levnějších, bezpečnějších a lepších prostředcích, čímž je železnice. Když jedou po silnici, tak to vypadá spíše jako demonstrace síly. Nevím, je-li to demonstrace síly při průjezdu naší země, tedy České republiky, je to demonstrace síly vůči Rusku, nebo je to demonstrace síly vůči Ukrajině, nebo ba dokonce, jestli je to demonstrace síly vůči některým z nás?

Já si myslím, že to není nutné, abychom si v zásadě demonstrovali sílu. My přece víme, do čeho jsme vstoupili. A nemusíme si vlastně ani - jako mně psali někteří lidé, než jsem tady vystoupil, abych se zeptal, jestli to nejsou ti vojáci, co je vyhnali z Afghánistánu. Já si nemyslím, že jsou to ti kluci, co je vyhnali z Afghánistánu. Tam je vyhnal Tálibán - v pantoflích a s kalašnikovy tam běhali a oni vyhnali NATO, to je tristní. Oni teď vlastně táhnou na Rusa, tak musejí být připraveni, protože víme, že Rusové jsou tak rafinovaní, že se vlastně na válku furt připravují. Mají armádu.

A já si myslím, že je potřeba, abychom důstojně ty věci zajistili, tak se ptám vlády, kdo a jak o tom rozhodoval, o tom průjezdu, proč tedy se to nepřepravuje po železnici, když je to v zásadě rychlejší, levnější, jakou součinnost poskytuje Česká republika průjezdu těch vojáků? Víte, já mám obavu, aby zase někdo nevystrkoval holý zadek na ty americké vojáky. Pamatujete si, že na ně vystrkoval nějaký člověk holý zadek? A to je docela nepříjemné pro mě, když jsem členem paktu NATO, aby ti kluci z Ameriky, aby na ně někdo vystrkoval holý zadek v České republice, když my jsme vlastně partnery, my jsme také NATO. Tak jestli to je dostatečně dobře zajištěné, aby to naše služby kontrolovaly, a na každém druhém rohu na ně někdo nevystrčil holý zadek, protože ne všichni jsou takoví, jako jsme my a jako jsem já, že vnímáme naši roli v paktu obranném - on tedy někdy není obranný, protože v Jugoslávii zrovna nikoho nebránili a vybombardovali ji do mrtě, bombardování trvalo 78 dní - já jsem na to docela citlivý, protože tam mám příbuzné a jsem trošičku napůl Srb, tak od té doby jsem takový obezřetný v tom konání.

Proto jsem se rozhodl, že položím tu otázku prostřednictvím tohoto bodu, abych naši zemi v případě, že bychom se tady nebyli schopni dohodnout, vyvaroval toho, že bychom se stali součástí nějaké trapné demonstrace síly a něčeho trapného, že by ještě dokonce na tu demonstraci síly vystrkoval zase někdo holý zadek. Pamatujete si to? To bylo hrozné. Já jsem se strašně styděl, když na ty chlapce ze Spojených států někdo vystrkoval holý zadek. Oni si to nezaslouží, oni za to nemůžou, oni jedou tam, kam je důstojníci pošlou.

Nevím, jestli si vláda vlastně uvědomuje také jednu věc, že pan ukrajinský prezident, ten Volodymyr, nebo jak se jmenuje, Zelenskyj, někdejší televizní postava, a dneska je to tedy prezident, tak on se ptá Spojených států, na základě čeho se oni domnívají, že Ukrajině hrozí bezprostřední nebezpečí. Je mi divné, když ten Volodymyr z Kyjeva se ptá, jak to vědí Američané - že to neví on, že jim hrozí nebezpečí? Tak já se ptám, jestli naše česká vláda ví, jak je to s nebezpečím, protože už tady pan kolega Bašta, jak říká můj předseda Tomio Okamura, člověk, který byl za komunistů pronásledován, chartista, se tady zmiňoval o připravované invazi, že vlastně už v těchto minutách a hodinách by na Ukrajině měla probíhat válka, to jsme slyšeli. Já bych byl strašně nerad, aby tam probíhala válka. Domnívám se totiž, že lidé na Ukrajině a lidé v Rusku jsou svým způsobem trošku bratři, že prožili minulost často spolu, že Kyjev a Ukrajina se předtím jmenovala Kyjevská Rus, že vlastně si myslím, že víceméně ti hoši na těch autech do toho nemají co mluvit a že asi do toho trošičku přinášejí zmatek - že ta válka by asi nebyla, kdyby do toho nevstupoval vnější svět.

A proto jsem se rozhodl, že tady položím několik otázek, že budu navrhovat tento bod, protože si myslím, že mír je vždycky víc než válka, byť se říká, že válka je pokračování politiky jinou formou. A já už si teď nevzpomenu na velké jméno, které to řeklo, abych to nespletl, ale ono je to vlastně jedno.

Také jsem se chtěl zeptat, zdali ti vojáci, když projíždějí po naší zemi, podléhají jurisdikci České republiky. To znamená, kdyby nedej bože došlo k nějakému trestnému činu ze strany těch vojáků, nebo i z druhé strany, tak podléhají jurisdikci a Policii ČR? To nejsem schopen zjistit z novinových článků. Vždycky Česká televize vypadá, jako když už je na frontovém poli. Každý den nám ukazuje, že už probíhá nějaká válka, pomalu ten konflikt, a já si myslím, že všichni máme strach z toho, aby se něco nestalo. Tak já bych se chtěl ale zeptat na to, jestli při průjezdu toho konvoje vojáci cizí armády, která pobývá na území České republiky, podléhají jurisdikci českého státu, České republiky.

Chtěl bych se také zeptat, kdo těm vojákům v dané chvíli, když projíždějí mojí zemí, kdo jim vlastně velí, jakému velení podléhají, zdali jenom tomu svému, americkému, nebo podléhají nějakou součinnosti s generálním štábem České republiky, abychom byli zainteresováni nebo zaingerováni v tom, co se tady odehrává.

Samozřejmě vnímám, že to vypadá jako chaotický soubor různých otázek, nicméně já jsem ten bod nazval Podrobná informace o průjezdu vojenského konvoje U. S. Army přes Českou republiku, a jenom jsem v těchto odstavcích nebo v těchto pár větách chtěl naznačit, co vlastně chceme nebo co chci slyšet, abych měl klidné spaní, že se nic nestane, protože jak víme, v televizi a v novinách a i tady se hovoří o tom, že válka je na spadnutí, a já prostě válku nemám rád. Měl jsem rodiče, ročník 1920 a 1921, kteří válku zažili, prošli koncentračním táborem Wiener Neustadt nebo pracovním táborem Wiener Neustadt, tak jsem na to dost citlivý, na tyto věci. Mám dvě vlasti, jednu, kterou mám ve své občance, to je Česká republika, druhou tu nerodnou, tou je Srbsko, Jugoslávie, a zažil jsem to bombardování, 78 dní, které probíhalo bombardování bez mandátu Rady bezpečnosti OSN.

Tak proto se na tyto věci ptám. Možná to je pro někoho dotěrné, možná si někdo říká, co si to dovoluje? Ale víte, když jsem viděl ty rozbité baráky a ty čerstvé hroby, když jsem měl možnost mluvit s rodiči Milice Rakić, které byly tři roky a zabila ji kazetová bomba, kterou tam hodilo letadlo NATO, tedy Aliance, které jsem i já členem, tak jsem na to neměl co odpovědět těm lidem. Oni se mě na to ptali a bylo to něco hrozného. Tak proto jsem si dovolil udělat takový podrobnější souhrn jedné velké otázky a děkuji, že jste mě poslechli. Díky moc.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane poslanče, a nyní paní poslankyně Iveta Štefanová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, navrhuji předřadit bod číslo 28, a to bod s názvem Zákon o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti se zrušením soudních exekutorů, sněmovní tisk číslo 5, a to z tohoto důvodu. Přijetím exekučního řádu v roce 2001 došlo k rozšíření tehdy existujících druhů exekucí o další druh exekuce, prováděný soudními exekutory podle exekučního řádu, tedy koncipovaného jako zvláštní právní předpis ve vztahu k obecné procesní úpravě obsažené v občanském soudním řádu. Exekuční řád delegoval část pravomoci soudu, a to výlučně tu, která je uplatňovaná po vydání soudního rozhodnutí, popřípadě rozhodnutí jiného státního orgánu, a to při zachování pravomoci soudu, popřípadě jiných státních orgánů i pro oblast výkonu a rozhodnutí dle úpravy obsažené v občanském soudním řádu. Dosavadní druhy exekucí vykonávané do té doby soudy či jinými státními orgány tak zůstaly zachovány beze změny.

Zavedením institutu soudního exekutora bylo sledováno především zrychlení procesu vymáhání pohledávek, o nichž bylo příslušným subjektem pravomocně rozhodnuto. Soudní exekutor je vlastně státem jmenovaná zmocněná osoba k výkonu exekuční činnosti. Cílem nově zakotvené regulace tak bylo za pomoci materiální zainteresovanosti soukromého subjektu vpustit do procesu výkonu rozhodnutí subjekt, který se ve svém vlastním zájmu bude usilovat o co nejrychlejší vymožení rozhodnutí s co nejvyšší výnosností pro oprávněné subjekty. Motivací soudního exekutora ke zvýšenému výkonu je tak především jeho odměna. Materiální zainteresovaností soudních exekutorů na výsledcích exekuce došlo nepochybně ke zvýšení efektivity vymáhání pohledávek, ovšem především na úkor postavení dlužníků.

Exekuční řád samozřejmě předpokládal, že dostatečným prvkem dávajícím limity finanční motivace exekutorů budou relativně podrobná procesní pravidla. Tento předpoklad se ovšem nenaplnil. Exekutorské úřady se v mnoha případech staly státem ve státě a jejich postup mnohdy ignoroval nejenom práva dlužníků, ale i mnohdy oprávněné zájmy věřitelů. Stát přijetím této právní úpravy rezignoval na svou úlohu zajistit výkon rozhodnutí a selhal ve snaze zjistit efektivní výkon exekucí prostřednictvím soudních vykonavatelů, tedy státních úředníků. Výkon rozhodnutí zajišťovaný státním úředníkem přitom v té době bezproblémově fungoval i v mnoha zemích.

Dnes se v České republice vytvořila silná exekuční lobby, přičemž její součástí je nejenom ekonomicky silná kasta soudních exekutorů, ale též na ně navázaná advokacie, banky a společnosti zajišťující splátkový prodej čehokoli a další subjekty. Tato silná vlivová skupina samozřejmě brzdí snahy o posílení pozice dlužníků a zkrocení činnosti exekutorů. Navzdory této skutečnosti se v posledních letech podařilo prosadit dílčí změny, které mírně omezují moc exekutorů, stávající právní úprava je však nadále vedena principem finanční zainteresovanosti exekutorů, kdy tento z lidské přirozenosti zpravidla vždy převáží.

Negativní jevy spojené s činností soudních exekutorů, tak jak jsem je popsala, podle našeho názoru odůvodňují vrácení exekucí zpět do rukou státu. Tato změna na stát a jeho aparát samozřejmě klade zvýšené nároky v tom směru, aby nalezl efektivní způsob motivace státních úředníků k rychlému průběhu exekucí, který přitom nevyvolá podobné negativní efekty, jako tomu bylo v případě soudních exekutorů.

Zrušením úpravy tehdy přijaté dojde k návratu k úpravě před rokem 2001. Podstatou předpokládané právní úpravy tak jsou především zrušovací ustanovení, kdy dochází k zrušení zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti. V konečném důsledku se ale bude jednat o dosti rozsáhlou novelizaci, protože v souvislosti s přijetím exekučního řádu došlo k novelizaci mnoha zákonů a v průběhu platnosti úpravy došlo ke změně dalších zákonů, souvisejících s exekucemi, prováděnými soudními exekutory a jejich postavení. V právních předpisech, v nichž bude docházet ke zrušení a úpravě ustanovení, navázaných na exekuční řád a soudní exekutory, je třeba legislativně technicky vypustit všechny vazby na tento zákon a tyto instituty a v jednotlivých zákonech naformulovat přechodná ustanovení.

Právní akty evropských společností neupravují problematiku řešenou tímto zákonem, neboť se jedná o oblast upravenou právními řády jednotlivých členských států Unie, s těmito právními úpravami je pak tato zákonná úprava srovnatelná a představuje řešení, které zcela odpovídá moderním evropským legislativním trendům, jakož i všem principům právního státu.

S návrhem SPD se předpokládá personální posílení dotčených soudů, přičemž toto by mělo být zajištěno v rámci přesunu z těch oblastí státní správy, ve kterých došlo v minulých letech k nárůstu počtu úředníků o desítky tisíc. Zvýšené nároky na výdajovou stránku související s personálním posílením budou kompenzovány příslušnými poplatky. V sociální oblasti pak dopady budou pozitivní, když v důsledku odstranění stávající zvůle soudních exekutorů dojde ke snížení počtu fyzických osob, které se ocitnou ve finančních potížích.

Z tohoto důvodu žádám předřazení tohoto bodu za body, které navrhl přede mnou můj kolega. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně, bylo to poznamenáno.

Nyní je písemně přihlášena paní poslankyně Helena Válková. Jelikož zde není, tak to propadá na konec, ztrácí pořadí, a poprosím paní poslankyni Bereniku Peštovou, která může přistoupit k řečnickému pultíku. Prosím, můžete se ujmout slova.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Přeji vám krásné dobré ráno. V úvodu bych ráda - nemohu souhlasit s panem poslancem Michálkem, prostřednictvím paní předsedající, vidím, že už zde asi není, zřejmě si šel hajnout na chvilku - který zde pronesl to, že SPD obstruovalo. To, co jsem zde zažila dnes, to ve své podstatě pro mě byl jeden ze šoků, a jak by řekl pan premiér, který zde také není, bylo to znásilnění jednacího řádu v přímém přenosu. (Komentáře z pléna.) Prosím?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím o klid v sále. Děkuji.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já jsem řádně čekala na diskusi, respektive řádně jsem čekala na to a měla jsem danou přihlášku, že jsem chtěla načíst svůj bod a chtěla jsem změnu programu. Ano, jsme v demokratickém státu. Pan poslanec Okamura měl delší slovo, ale řádně jsem čekala. V každém případě byla jsem v šoku a jsem stále v šoku a doufám, že to bude mít nějakou odezvu.

Pane poslanče, máte nějaký problém, prostřednictvím paní předsedající? Já jsem taky unavená.

Tak se ráda vyjádřím ke svému bodu konečně. Ráda bych navrhla nebo předřadila bod - sněmovní tisk 56, který je na programu, ale myslím si, že by měl být předřazen a měl by být dán jako druhý, neboť jsem i jeho zpravodajem, tak jako jsem zpravodajem tisku 55, který již byl schválen a bude projednáván ve výboru životního prostředí v příštím týdnu, a tyto dva zákony jsou ve své podstatě jak dvojčata, protože jeden je zákon, který říká zákaz jednorázových plastů, a druhý zákon je změnový zákon, který samozřejmě doprovází tento zákon.

A jak již jsem se jednou snažila, aby tento zákon šel společně s tímto zákonem, tak již v kuloárech v současné době, a je to intenzivnější, se skloňuje, že budou k tomuto zákonu změnovému postupně načítány pozměňovací návrhy, a jeden z nich je povinné zálohování. Sama jsem si k tomu připravila dost silnou argumentaci, ať pro, či proti, a proto bych byla ráda, aby tento tisk byl zařazen jako druhý bod tohoto programu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně. Dále je přihlášen v pořadí pan poslanec Jaroslav Faltýnek. Opět ho nevidím v sále, propadá na konec. A dále paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní předsedající, také dobré ráno. Já jsem svoji žádost o zařazení do programu odevzdala v 9.00 hodin ráno, takže si nemyslím, že by to byla z naší strany nebo od nás poslanců nějaká obstrukce k tomu, že tady zařazujeme body v půl čtvrté ráno. Bohužel ten prostor k tomu nebyl.

Svůj nový bod jsem trochu pozměnila, protože vidím, že je dnes omluven pan ministr práce a sociálních věcí pan Jurečka, takže můj bod se jmenuje Informace o čerpání příspěvku na bydlení. Nevím, jestli do vašich poslaneckých kanceláří chodí občané, které postihla věc se zdražováním energií, povídáme si o tom a oni se mě ptají, kolik vlastně z těch zmiňovaných občanů - jestli vím, kolik z těch zmiňovaných občanů se na úřady práce obrátilo s tím, že tento příspěvek na bydlení chtějí čerpat. Lidé, na které zdražení energií dopadlo - pan ministr měl mnoho článků a říkal, že to dostanou všichni, které to postihlo, neuznává, aby se to udělalo plošně pro všechny lidi, i pro střední třídu, protože na úřady práce chodí pořád jedni a ti samí lidé. Máme webovou kalkulačku, kdo jste si ji zkusil zadat, tak nevím, na kolik lidí to vyjde, a hlavně kdo si pro ten příspěvek na bydlení půjde.

Jenom připomenu, než tady přečtu od pana ministra pár vět, které poskytl médiím, co k příspěvku na bydlení občané všechno potřebují a proč právě mnoho z nich - a já teď přemýšlím o tom - že mnoho z nich opravdu si pro to nejde, protože toto podniknout pro lidi, kteří v životě na úřadu práce nebyli, stydí se, a tak tam radši nejdou. Asi panu ministrovi zbude víc peněz z toho, co na to vyčlenil, takže jenom přečtu - myslím si, že to bude i dobrá vlastně naše propagace pro občany, kteří třeba si ještě pro ten příspěvek nepřišli - tak jim tady přečtu, co je k tomu potřeba, i když běží třeba reklama před hlavním filmem v televizi, ale někdo na to nekouká.

O příspěvek na bydlení se žádá na úřadu práce dle vašeho skutečného pobytu. Posuzují se vaše čisté příjmy, respektive příjmy vaší rodiny a uhrazené náklady na bydlení, jejich průměr za minulé kalendářní čtvrtletí. Náklady obsahují celkové náklady na bydlení včetně energií a je třeba splnit tři podmínky.

Za prvé, bydlíte v bytě na základě nájemní smlouvy, podnájemní smlouvy, služebnosti, věcného břemene nebo jste vlastníkem bytu nebo domu, pro období roku 2022 vlastník stavby pro individuální či rodinnou rekreaci, popřípadě jste členem bytového družstva.

Za druhé, 30 % vašich příjmů, v Praze 35 %, to je, že se váš příjem vynásobí 0,3 a v Praze 0,35, vám nestačí na úhradu nákladů na bydlení. Druhá podmínka.

Třetí: 30 % vašich příjmů, v Praze 35 %, je nižších než takzvaný normativní náklad na bydlení.

Toto je pro občany, kteří si chtějí jít na úřad práce, ale oni jim určitě poradí. Nicméně zdá se, že obavy přesně potvrdily to, o čem jsme tady mluvili, protože polovina měsíce je za námi a podle informací lidí, kteří na úřadech práce pracují, opravdu žádný velký zvýšený zájem neregistrují. Jak říkám, to potvrzuje naše obavy, že lidé o možnosti čerpat příspěvek buď stále nevědí, nebo mají velký problém na úřad práce jít a žádat si o sociální dávku.

Podle předběžných informací, které bohužel nemám k dispozici celostátně, to přiznám, to vypadá, že tento upravený nebo navržený příspěvek na bydlení... si o to nepožádala ani polovina lidí, kteří na to mají nárok, a to číslo si myslím, že je ještě menší. Chtěla jsem ten bod zařadit, jestli by pan ministr tu cílenou pomoc nám mohl trochu shrnout, protože opravdu ti lidi se dostávají do velkých finančních problémů.

Jak jsem říkala, zaznamenala jsem vznik internetové kalkulačky, které má lidem pomoci, což pokládám za nedostatečné, protože do té tíživé situace se v současné době dostávají zejména lidi, kteří neumějí s internetem, tak dobře pracovat s kalkulačkou, nebo si ty informace vůbec najít.

Jak jsem říkala, chtěla bych tento bod zařadit na program této schůze, protože tato schůze bude trvat asi dlouho, a myslím si, že pan ministr Jurečka je dneska omluven, tak věřím, že tady aspoň jeden den při této schůzi bude, aby nás opravdu seznámil s tím, jak tu cílenou pomoc, kterou píše, cituji: "Rozhodli jsme se jít cestou adresné konkrétní pomoci, a to cestou příspěvku na bydlení. Zvýšili jsme normativy a pro rok 2022 jsme udělali možnost, aby vláda mohla normativ ještě upravit, pokud bude třeba." Dávala jsem pozměňovací návrh, který nebyl přijat. My jsme nechtěli, že vláda může, ale musí, což neprošlo.

Úřad práce přijal od začátku roku do 4. února 17 000 nových žádostí o příspěvek na bydlení. To by mělo pomoci, ale jak jsem říkala, z dat Úřadu práce České republiky je patrné, že počet žádostí se zdvojnásobil v týdnu, kdy novelu schválil Senát a podepsal ji prezident. Do 4. února to bylo 17 000 žádostí.

Měla jsem tedy v pondělí při poslaneckém dnu opravdu v poslanecké kanceláři tři, není to moc, ale prostě tři návštěvy. Toto jsme řešili a já chci opravdu vědět od pana ministra, jak má nějaký počet lidí, kteří si o to mohou požádat - zatím ten počet lidí mimo lidi, kteří tam dávky pobírají, umějí je pobírat a chodí si jen pro ty dávky, tak že ti samozřejmě to využívají, ale těch nových moc nepřibylo- já chci vědět, jak tato vláda těm lidem, té střední třídě, když nepodpořila naše zrušení DPH, pomůže, protože je to velká ostuda, co jste udělali. Neděláte cílené dávky, protože ti lidi to neumějí, senioři neumějí s internetem, senioři nebudou vyplňovat ty papíry, lidi střední třídy s těmi všemi věcmi, co musejí doložit, tam ani nepůjdou, protože sociální dávka je pro ně ponížení. Udělali jste hezké gesto, ale dopad pro lidi to nemá. Dostáváte mnoho rodin totálně na dno. A to si říkáte, že chcete těm rodinám ve svém programu pomáhat, tak to jste se ukázali.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za návrh bodu, paní poslankyně. Nyní je přihlášena paní poslankyně Karla Maříková se dvěma body a pak se může připravit pan poslanec Patrik Nacher. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Krásné dobré ráno. Chtěla bych navrhnout první bod s názvem Diskuse o neomezené pravomoci ministra zdravotnictví, kterou mu umožní pandemický zákon. Ministr může vlastně vydat jakékoli opatření, které mu schválí vláda, a do doby, než jej opět ministr zruší či změní, nebo jej zruší soud, platí bez ohledu na svůj obsah. Zaklínání se tím, že Poslanecká sněmovna může rušit stav pandemické pohotovosti, je opravnou možností. Ale kolik možností měla Sněmovna tak učinit, ale neudělala nic.

Pokud poslanci jednají podle slibu, zavázáni své politické straně, za kterou byli zvoleni, není možné očekávat ani jiného přístupu. Slib poslance je jedna věc a jeho naplňování je věc jiná. Málokterý poslanec chce být vyobcován ze svého klubu a jednat v zájmu lidu a slibu, který dal při přijetí mandátu.

Pokud jsme si všimli, ministr zdravotnictví od počátku vydávání svých opatření hledal možnost, jak si rozšířit pravomoci na odvětví a činnosti, kam chtěl dosáhnout svými mimořádnými opatřeními. Konkrétně například § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, konkrétně zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku. Nyní v novele pandemického zákona například § 2 písm. c), konkrétně upravené omezení podnikatelské nebo obdobné činnosti, při jejímž výkonu přichází fyzická osoba do přímého osobního kontaktu s jinou fyzickou osobou, anebo stanovení podmínek pro výkon takové činnosti.

Dále je třeba upozornit na to, že oznámení o nařízení izolace nebo karanténního opatření k ochraně před onemocněním covid-19 může orgán ochrany veřejného zdraví učinit osobě, která je povinna se izolaci nebo karanténním opatřením podrobit, ústně nebo písemně, a to i pomocí prostředků komunikace na dálku. Dle § 8 odst. 1 novely pandemického zákona pak dává ministrovi zdravotnictví opravdu velkou možnost k určení místa a způsobu provádění izolace či karantény a dále nevylučuje jejich řetězení, tedy že na izolaci může navazovat karanténa a opačně.

Je třeba upozornit, že vyloučení použití části druhé a třetí na shora označený postup je bez právního významu, neboť zákonodárce si opomněl uvědomit, že i v případě vyloučení uvedených v části druhé a třetí správního řádu platí část první zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Konkrétně je třeba odkázat na § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, který stanoví: "Nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, a to v rozsahu, který je nezbytný pro souladu jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2, tedy zásadami materiální pravdy."

Lze odkázat také na ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, postup v souladu s ostatními právními předpisy a mezinárodními smlouvami. Lze odkázat také na ustanovení § 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, použití pravomoci sledovaným účelem a v rozsahu vymezeném. Ústní oznamování bez přítomnosti na místě či nevyjmenovanými prostředky komunikace na dálku, rozhodnutí, které správní orgán nevydal, protože úmyslně vyloučil použití části správního řádu, je třeba klasifikovat jako zneužití pravomoci zákonodárce, které přímo porušuje ústavní pořádek České republiky a mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána. Konkrétně lze odkázat například na porušení práva zaručené Listinou základních práv, čl. 8 Osobní svoboda, čl. 10 odst. 2 Ochrana osobní a rodinného života a čl. 14 Svoboda pobytu a pohybu.

Je třeba upozornit, že soudní přezkum vadných mimořádných opatření podle novely pandemického zákona umožní ministru zdravotnictví efektivně se vyhýbat soudní kontrole ze strany Nejvyššího správního soudu.

Novela zákona v § 13 odst. 5 podává toto: návrh se projednává přednostně, to neplatí, pozbylo-li mimořádné opatření v průběhu řízení o jeho zrušení platnosti a povinnost mimořádného opatření nebyla současně nahrazena obdobou povinností v jiném mimořádném opatření. V této souvislosti je třeba upozornit na to, že nebyla současně nahrazena obdobnou povinnost v jiném mimořádném opatření, pak dává možnost ministrovi zdravotnictví povinnost mírně upravit a projednání návrhu bude odsunuto přinejmenším o řadu měsíců, i když napadené opatření nebude platit. Viz například současná praxe změny opatření minimálně jedenkrát do měsíce. Tedy efektivní a včasná ochrana práv osob dotčených mimořádným opatřením nebude zcela vyloučena, ale její realizace bude odsunuta v čase do doby, kdy vlastně už platí něco jiného, které nebude obdobné. Je třeba upozornit na význam "obdobný", mající velmi podobné vlastnosti, zejména v důsledku podobných příčin či způsobu vzniku.

Je třeba předestřít, že imunita poslance nedopadá na povinnost podřídit se mimořádnému opatření vydanému podle novely zákona, a to ministrem zdravotnictví. Tedy pokud bude poslanci oznámena karanténa nebo izolace podle novely zákona, tak je také povinen se jí podrobit, proto je třeba upozornit, že poslanec může být omezen na osobní svobodě například orgánem ochrany veřejného zdraví s tím, že čl. 27 odst. 5 zákona č. 1/193 Sb., Ústava České republiky, mu nijak nepomůže. Nejedná se totiž o postup při zadržení při spáchání trestného činu nebo bezprostředně po jeho spáchání, ale o ochranné opatření dle novely zákona. Pokud se tedy někteří poslanci třeba domnívají, že mají indemnitu, tak se velmi mýlí. Děkuji, že jsem se mohla opřít o právní rozbor pana Mgr. Libora Hlavsy během navrhování tohoto bodu.

Můj další bod, který navrhuji, je diskuse právního úskalí pandemického zákona a zásady řešení epidemických situací v podmínkách moderního demokratického právního státu na základě zkušeností s epidemií viru SARS-CoV-2. Určitě vám, paní místopředsedkyně, pak předám ten bod písemně celý, protože se mi tam nevešel, tak tam máte napsanou jen část.

Novela pandemického zákona skrývá řadu úskalí, i když samozřejmě řada problematických částí byla odstraněna, ale ne určitě zcela všechny. Tím prvním je neodstraněný problém v § 2 odst. 1 a v § 1 odst. 3 stávajícího zákona. Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice mohou nařídit mimořádné opatření nejen za účelem likvidace epidemie covid-19, ale i za účelem likvidace nebezpečí jejího opětovného vzniku.

Vir SARS-CoV-2 se stal endemickým. S největší pravděpodobností nezmizí a budeme s ním žít navždy. Pokud nedojde ke změně dikce zákona tak, že by se stav pandemické pohotovosti vyhlašoval až při dosažení takzvaného epidemického prahu hodnoty nemocnosti, při kterých dochází již k epidemickému šíření, nebezpečí opětovného vzniku bude existovat stále a práva budou moci být na základě tohoto zákona omezována donekonečna. Je třeba určit jasná pravidla, kdy se stav pandemické pohotovosti spouští, a jde o pravidla určená odborníky. Tak závažný zásah do práv by neměl být postaven na pocitech poslanců. Mechanismus ukončování pandemického stavu by měl být delegován na Senát, není tak navázán na vládu.

Poznámka číslo jedna. Skupina vědců z uskupení přednesla návrh na stanovení epidemického prahu, avšak nebyl vzat v úvahu § 2 odst. 2 písm. e), například zdržování se odděleně po pozitivním antigenním testu. Jedná se o zcela zásadní omezení osobní svobody a svobody pohybu. Je to nový institut, který co do omezování svobod široké veřejnosti nemá v našem právním řádu mimo režim nouzového stavu obdoby. Uvaluje se na osoby, které nejsou infekční ani nebyly ve styku s infekční osobou, jako případně izolace a karantény, bez důsledků například ve vztahu k překážkám v práci, náhradě mzdy a podobně. Závisí na antigenním testu, který byl proveden neodborným laickým způsobem. Navíc antigenní testy mívají velmi různou validitu. Pokud například zaměstnavatel nakoupí sadu testů vykazující opakovaně falešnou pozitivitu, zaměstnanci se mohou dostat opakovaně do režimu podle tohoto ustanovení. Důsledky to může mít nejen ve vztahu k zaměstnancům, ale i zaměstnavatelům, kteří přijdou o pracovní sílu. Důsledkem provedení laického testu různé validity tedy může být omezena osobní svoboda, svoboda pohybu, základní práva, na základě pouhých domněnek. Ustanovení je příliš vágní. Nestanoví například, co znamená zdržování se odděleně, s ohledem na postup některých jiných vlád, například Austrálie. Jsou zde obavy, aby nedocházelo k internaci lidí v nějakém detekčním zařízení mimo domov, zejména pokud sdílejí společnou domácnost s jinými lidmi, od nichž by se měli zdržovat odděleně. Podmínkou pro omezení osobní svobody a svobody pohybu je náležité odůvodnění. Tento institut však žádné náležitosti jako odůvodnění a použití opravného prostředku nepředvídá. Toto ustanovení neřeší, jak se bude prokazovat, že osoba není nakažena virem SARS-CoV-2. V praxi to bude znamenat, že se skutečnost, že osoba není nakažená, zjišťovat nebude. Tento institut se může snadno stát nástrojem k omezování svobody a svobody pohybu bez podkladu.

Další úskalí je § 2 odst. 2 písm. u), příkaz zdržovat se odděleně po návratu ze zahraničí. Stejně jako v předchozím bodě, i zde se jedná o zásadní omezení osobní svobody a svobody pohybu na úrovni nouzového stavu. Na rozdíl od ustanovení § 2 odst. 2 písm. n) zde k omezení nedochází ani na základě pozitivního testu. Úvaha o potřebě držet osobu, která přicestovala ze zahraničí, oddělenou je naprosto spekulativní. Stejně jako u předchozího ustanovení ani zde toto ustanovení neřeší, jak se bude prokazovat, že osoba není nakažená virem. V praxi to bude znamenat, že skutečnost, že osoba není nakažená, se zjišťovat nebude. Tento institut se může snadno stát nástrojem k omezování osobní svobody a svobody pohybu bez odkladu. V této příležitosti je třeba připomenout, že pro vyhlašování rizikovosti zemí by měla být jasně dopředu stanovena pravidla, jinak je velmi snadné takzvanou rizikovost zemí využívat k šikaně a svévolnému omezení práv.

Další úskalí skrývá § 8 písm. a), nařízení izolace a karantény ústně nebo za pomocí SMS zprávy. Z judikatury vyplývá, že zásadní podmínkou pro omezení svobody pohybu je náležité odůvodnění, které musí být aktuální, konkrétní a přesvědčivé. Tyto parametry SMS zpráva nemůže naplnit. Předkladatel zákona požadavek na odůvodnění vylučuje v odst. 4, podle nějž se na postup podle § 8a) nevztahuje část druhá a třetí správního řádu. Ten, komu byla nařízena izolace nebo karanténa podle tohoto ustanovení, sice má možnost požádat o prošetření důvodnosti jejich nařízení, avšak v ruce nemá právě ono odůvodnění, které by se stalo podkladem pro přezkum. Vyloučení postupu podle správního řádu zde nejsou pravidla pro řízení. Problematická je poslední věta třetího odstavce, podle níž se uplynutí tří pracovních dnů považuje za izolaci, karanténu, za ukončení, nic to ovšem nevypovídá o tom, zda byla izolace nebo karanténa nařízena důvodně. Zde je třeba doplnit minimálně něco v tom smyslu, že i v takovém případě je Krajská hygienická stanice povinna vydat osobě omezené izolací nebo karanténou rozhodnutí o tom, že izolace nebo karanténa byla nařízena nedůvodně. Je to důležité kvůli nárokům dotčené osoby. Tři pracovní dny jsou pro omezení osobní svobody příliš dlouhé. Mělo by se jednat o tři dny, nikoli tři pracovní. Představte si třeba, že je karanténa nedůvodně nařízena přes víkend, po němž v pondělí následuje Cyril a Metoděj a v úterý Mistr Jan Hus. Ve středu začnou běžet ty tři pracovní dny. Nikdo by asi neměl zkoušet vytahovat, že krajské hygienické stanice pracují v pracovní dny, když tu máme řadu povolání, která neznají ani víkendy, ani války. Někdo to už zkoušel s noční prací, ale zle pochodil.

Toto ustanovení nedefinuje, co se myslí prostředkem komunikace na dálku. O způsobu a formě oznámení a nařízení jak izolace, tak karantény má pojednávat budoucí vyhláška, nikoli však o způsobu obrany toho, komu bude izolace nebo karanténa tímto způsobem nařízena. Doporučování rozhodnutí o omezení osobní svobody by nemělo být dáno až prováděcí vyhláškou. Jedná se o zásadní zásah do základních práv, takže omezení musí být upraveno zákonem. Pozor, pokud zákon uvažuje, že by nějaké jeho ustanovení mělo být provedeno vyhláškou, tato vyhláška by měla být součástí projednávaného zákona dle čl. 10 odst. 5 legislativních pravidel vlády. Podle mě je to důvod k vrácení zákona úplně k projednávání. Bez prováděcí vyhlášky toto ustanovení nedává smysl, takže by prováděcí vyhláška měla nabýt účinnosti spolu s novelou. Zákonodárci by před rozhodnutím, zda toto ustanovení přijmou, měli prováděcí vyhlášku znát. I tak do jejího vydání zůstává právní nejistota. Příkladem budiž vyhláška k zákonu o odškodnění, o povinném očkování, která byla přijata na jaře roku 2020, a teprve na konci roku 2021 byla vydána, přestože byla předkládána spolu se zákonem.

V odůvodnění novely se uvádí, že k nařízení izolace nedochází rozhodnutím, nýbrž faktickým pokynem. Dále se v odůvodnění uvádí, že tento postup se inspiroval ustanovením § 7b) zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci. Tento institut se však vztahuje k zajištění určitého zboží, nikoli k omezení práva na osobní svobodu a svobodu pohybu. Taková analogie je nepřípustná, stejně jako celý tento koncept omezování osobní svobody bez řádného řízení. Nikdo nemá zákonnou povinnost vlastnit, držet telefon. Řada lidí ho nemá, starší ho často neumí ani používat jinak než k telefonování, takže jde o věkovou diskriminaci.

Další úskalí skrývá § 13, vypuštění přednostního projednání mimořádných opatření, která pozbyla v průběhu řízení o jeho zrušení platnost. Důvod, proč bylo do původního pandemického zákona zakomponováno ustanovení o přednostním projednávání včetně mimořádných opatření, která pozbyla v průběhu řízení o jeho zrušení platnost, byla praxe Ministerstva zdravotnictví před pandemickým zákonem, kdy Ministerstvo zdravotnictví nařizovalo neustále nová a nová opatření, takže se při nich nedalo nijak bránit. Než bylo o návrhu rozhodnuto, opatření bylo zrušeno a přestal existovat předmět řízení. Praxe Ministerstva zdravotnictví po vydávání pandemického zákona sice nebyla o moc lepší, ale při přednostním projednávání jsme se mohli do tří měsíců dozvědět, v čem bylo opatření Ministerstva zdravotnictví vadné, takže Ministerstvo zdravotnictví bylo nuceno svůj právní názor v následujícím opatření upravit. Pokud nebudou spory o opatření se zrušenou platností projednávány přednostně, to, že Ministerstvo zdravotnictví vydalo protiprávní opatření, se dozvíme třeba až za rok či dva. Znamená to prakticky vyloučení právní ochrany občanů, a to je v rozporu s právem na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 následné Listiny.

§ 2 odst. 2 písm. c), omezení podnikatelské nebo obdobné činnosti, při jejímž výkonu přichází fyzická osoba do přímého osobního kontaktu s jinou fyzickou osobou. Toto omezení může vést k praktickému zrušení možnosti obstarávat si zboží tam, kde je omezen provoz obchodů a provozoven. Může se týkat ale i třeba pečovatelské služby, instalatérů nebo elektrikářů, všech, co docházejí k zákazníkovi.

Další úskalí skrývá § 2 odst. 2 písm. d), omezení venkovních sportovišť. Ve venkovních prostorách je nákaza nepravděpodobná. Sportování zdraví prospívá. Pokud zákonodárce na tomto ustanovení trvá, měl by pomocí testů proporcionality dokázat, že je takové opatření potřebné.

§ 2 odst. 2 písm. f), omezování školských zařízení. Po zkušenostech z předchozích dvou let je snad všem jasné, že omezování školství je věc ultima ratio, a tedy by mělo být vyhrazeno jen pro nouzový stav.

Další úskalí je kontrola opatření ministerstva a možnosti zrušení vadných a nežádoucích opatření. Demokratické právní řády bývají založené na principu brzd a protiváh. Pandemickým zákonem zákonodárný orgán odevzdává ohromnou část svých pravomocí do rukou moci výkonné, aniž by zde existovala pojistka pro zastavení nežádoucího vývoje zneužití moci.

Ustanovení § 5 odst. 2 - vláda předloží Poslanecké sněmovně zprávu o opatření, učiněných ve stavu pandemické pohotovosti nejméně jednou za dva týdny - nevypovídá o tom, co by následovalo, kdyby taková zpráva byla neuspokojující. Toto ustanovení by mělo být novelou změněno. Zákonodárce by se neměl spoléhat na to, že místo jeho přezkumu budou návrhy na zrušení vadných opatření.

Odškodnění a náhrada za omezení vlastnického práva. Ani novela se nevyrovnala s odškodněním při omezování práv a svobod a náhradou za omezení vlastnických práv. Režim podle pandemického zákona je svým charakterem blízký režimu podle ústavního zákona o bezpečnosti a krizového zákona. Neobsahuje jen nouzový stav, jinak všechna myslitelská omezení. Měl by být tedy co do odškodnění koncipován obdobně.

Odškodnění včetně ušlého zisku. V praxi tedy vlastně k odškodnění za omezení daná opatřením podle pandemického zákona nepřichází v úvahu.

Krizový zákon má zvláštní ustanovení o náhradě omezení vlastnického práva § 35. Omezování vlastnického práva podle pandemického zákona probíhá podobně jako podle krizového zákona. Je tu tedy třeba uplatnit argument, že v pandemickém zákoně náhradu za omezení vlastnického práva je nutné zavést.

Vágnost ustanovení. Povinnost je podle listiny možné ukládat jen zákonem, na základě zákona, jen tehdy, je-li správně naformulované zákonné zmocnění, což tato norma rozhodně nesplňuje. Příkladem budiž § 2 odst. 2 písm. v), omezení jiné než podnikatelské činnosti v jiném prostoru sloužícím k podnikatelské nebo obdobné činnosti, se bez bližšího určení může týkat téměř čehokoli včetně výkonu svobodných povolání, jako jsou třeba advokáti, notáři, architekti a tak dále, lékaři.

Nejzásadnější otázka je, zda pandemický zákon tedy vůbec potřebujeme. Virus je endemický, šíří se i mezi očkovanými. Při zachování dostatečné primární přednemocniční péče se nemocnice neplní podle statistik. V řadě jiných zemí tomu přizpůsobují chod společnosti a přecházejí na běžný provoz.

Čeká nás předsednictví v Evropské unii. Měli bychom jít příkladem v racionálním přístupu nedestruujícím společnost, ekonomiku a morálku. Pro případ vážného ohrožení veřejného zdraví je vždy možnost vyhlásit nouzový stav. Při případném lokálním vzplanutí mají na základě zákona o ochraně veřejného zdraví dostatečné pravomoci krajské hygienické stanice.

Stav epidemie představuje z právního hlediska velice důležitý fenomén, obdobně jako nouzový stav, definovaný ústavním zákonem č. 110/1998 Sb., totiž otevírá prostor pro dočasné zásahy do individuálních osobních práv zcela mimo obvyklý režim, jak je nastaven ústavním pořádkem České republiky. Na rozdíl od nouzového stavu však stavu epidemie chybí jakýkoli právní rámec. Právní řád České republiky nezná akt veřejné moci, jímž je stav epidemie vyhlášen, případně ukončen, jakkoli je zjevné, že tato situace je z hlediska vývoje práva neudržitelná s ohledem na absenci možnosti přezkumu oprávněnosti vyhlášení stavu epidemie, a tady možnosti občanů bránit se jeho zneužití. Je třeba v současné době vycházet ze stavu práva de lege lata, což jistě nemůže vést k rezignaci úvahy o úpravě právního zakotvení stavu epidemie do budoucnosti. V současné situaci, kdy prakticky nelze napadnout či jakkoli jinak přezkoumat akt vyhlášení stavu epidemie, je z právního hlediska nezbytné zkoumat důsledky existence, byť jen tvrzené, tohoto stavu.

Zcela zásadní roli zde hraje Ministerstvo zdravotnictví coby vrcholný orgán ochrany veřejného zdraví. Jde jen o jeden z ústředních orgánů státní správy, jehož působnost je primárně vymezena v čl. 79 Ústavy ČR, dále pak v zákoně č. 2/1969 Sb. Z uvedeného ustanovení ústavy vyplývá jeden z klíčových principů demokratického právního státu, a to, že Ministerstvo zdravotnictví je možno zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem. Tím je současně na úrovni ústavního zákona zakotven princip legality výkonu státní správy. Tento princip je součástí systému ochrany takzvaných podstatných náležitostí demokratického právního státu, jejichž nezaměnitelnost je zcela kategoricky zakotvena v čl. 9 Ústavy ČR. Jde současně o ochranu před zneužitím principů zastupitelské demokracie, spočívající na vzájemném vyvážení pravomocí moci výkonné a zákonodárné a soudní. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že činnost ústředního orgánu státní správy se musí vždy opírat o jasné zákonné zmocnění, a to včetně důsledků vyplývajících z rušení tohoto ustanovení, principů, které spočívají v nicotnosti jakýchkoli aktů učiněných v rozporu s tímto principem.

Orgány moci výkonné nemohou mít pravomoc rozšiřovat či zužovat svou působnost vymezenou zákony. Tento princip je dále rozveden zákonem č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, z obecného hlediska pak například již jen úpravou uvedenou v ústavě, ustanovení § 1 odst. 1 správního řádu.

Dne 27. února 2001 nabyl účinnosti zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19 a o změně některých souvisejících zákonů, takzvaný pandemický zákon, který platí do 28. února. Tento zákon nebyl přijat v souladu se standardními pravidly legislativního procesu, ale v režimu takzvaného stavu opět legislativní nouze. Jde o předpis, který Ministerstvu zdravotnictví vložil do rukou zcela nové pravomoci, včetně pravomoci razantně zasahovat do ústavně garantovaných občanských práv a svobod formou opatření obecné povahy. Současně zcela zásadním způsobem zasáhl do pravomoci moci soudní při ochraně před nezákonnými zásahy moci výkonné a do ústavně garantovaných individuálních práv a svobod, když v první řadě zrušil obecně platné pravidlo dvouinstančnosti přezkumu těchto zásahů.

Základní předpoklad pro to, by Ministerstvo zdravotnictví smělo pravomoci dle pandemického zákona vykonávat, je vyjádřen v ustanovení § 1 odst. 1 pandemického zákona tak, že jeho mimořádné opatření musí směřovat ke zvládání epidemie onemocnění covid-19, způsobené novým koronavirem označovaným jako SARS-CoV-2, a jejích dopadů na území České republiky. S ohledem na ustanovení čl. 79 ve spojení s čl. 9 odst. 2 a 3 Ústavy ČR je nesporné, že ačkoli jsou nové pravomoci Ministerstva zdravotnictví zdánlivě široké, nejsou bezbřehé. Naopak s ohledem na ústavní požadavek zákonného zmocnění k výkonu státní správy a s ohledem na požadavek minimalizace zásahů do základních občanských práv a svobod, zakotvený v čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, je třeba veškeré tyto pravomoci vykládat restriktivně. To nakonec již dávno zakotvuje správní řád, například v základních zásadách činnosti správních orgánů, vyjádřených v ustanovení § 2.

Z uvedeného vyplývá, že aby Ministerstvo zdravotnictví coby vrcholný orgán ochrany veřejného zdraví mohlo realizovat jakoukoliv pravomoc vyplývající z pandemického zákona, musí splnit minimálně následující podmínky: Musí prokázat a zdůvodnit, že se v daném časovém okamžiku na území České republiky nebo jeho části vyskytuje epidemie onemocnění covid-19 podle § 1 odst. 1 pandemického zákona. Musí přesně rozlišovat činnosti, jejichž výkon nařizuje, zakazuje či omezuje za účelem zvládání epidemie onemocnění covid-19, tedy za účelem likvidace epidemie covid-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku. Musí přesně stanovit nezbytně nutný rozsah a nezbytně nutnou dobu, na kterou je to které mimořádné opatření nařízeno. Svá mimořádná opatření musí komplexně, řádně a srozumitelně odůvodňovat právě v návaznosti na účel, pro který je v každém konkrétním případě vydává.

Dosavadní zkušenosti z hlediska možnosti kontroly řádného výkonu pravomocí Ministerstva zdravotnictví během stavu epidemie naznačují, že věcně příslušný soud zpochybňuje svou pravomoc přezkoumávat splnění shora uvedených podmínek zejména s odkazem na to, že se jedná o otázky odborné a že řešením těchto otázek by soud de facto vykonával státní moc tam, kde by ji mělo vykonávat Ministerstvo zdravotnictví. Ačkoliv s tímto názorem nelze z teoretického hlediska polemizovat, v současné situaci existence pandemického zákona v konečném důsledku vede k tomu, že občanům České republiky je odňato právo na soudní přezkum činnosti Ministerstva zdravotnictví garantované v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv svobod. Je-li splnění zákonných podmínek vyplývajících z pandemického zákona předpokladem pro to, aby Ministerstvo zdravotnictví smělo vydávat mimořádná opatření dle pandemického zákona, je zcela nezbytné, aby splnění těchto podmínek bylo soudně přezkoumatelné. V opačném případě by soud rezignoval na svou základní funkci a odepřel by občanům právo na soudní ochranu před možnou zvůlí moci výkonné.

Ministerstvo zdravotnictví je povinno prokázat existenci a trvání stavu epidemie, a to nikoliv pouze při jejím vypuknutí, ale i v jejím průběhu, tedy s přihlédnutím k času i lokalitě, příčinnou souvislost mezi každým nařizovaným mimořádným opatřením a účelem pandemického zákona, nezbytnost rozsahu a doby účinnosti mimořádných opatření, přiměřenost těchto opatření. V rámci soudního přezkumu pak soud nesmí splnění těchto podmínek presumovat. Pokud by tak činil, porušil by systematiku fungování státní moci a znemožnil by občanům soudní ochranu. Ministerstvo zdravotnictví přitom nemůže přenášet odpovědnost za výkon své pravomoci na mezinárodní či zahraniční subjekty, jejichž vztah není dán řádně aprobovanou mezinárodní úmluvou. Nelze se tedy například smířit pouze s odkazy Ministerstva zdravotnictví na doporučení či stanoviska Světové zdravotnické organice, amerického úřadu CDC či evropského centra ECDC. Ministerstvo zdravotnictví je povinno respektovat ustanovení čl. 1 Ústavy ČR, které ve svém odst. 1 staví jako základ českého ústavního pořádku následující: "Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana."

V současné době neexistuje žádný závazek České republiky, který by pro ni vyplýval z mezinárodního práva, z něhož by vyplývala povinnost České republiky ustoupit od svrchovanosti vlastní moci z důvodu závaznosti jakéhokoliv aktu mezinárodních organizací v oblasti ochrany veřejného zdraví, Ministerstvo zdravotnictví alespoň existenci takového aktu nikdy netvrdilo ani neprokazovalo. Za této situace je to právě Nejvyšší správní soud, kdo musí s cílem zachovat právo na soudní ochranu splnění uvedených podmínek přezkoumat a nesmí na tuto svou povinnost rezignovat.

V současné době jsme svědky tak flagrantních porušení podmínek pro vydávání mimořádných opatření Ministerstvem zdravotnictví dle pandemického zákona, jakými jsou obcházení zákona tím, že namísto omezení činností ukládá jejich zákazy, nebo vydávání mimořádných opatření na dobu do odvolání toho kterého mimořádného opatření. Již jen v tomto případě je zcela zjevné porušení základních pravidel teorie práva, kdy vyžaduje-li pandemický zákon stanovení nezbytně nutné doby, vyžaduje stanovení doby, tedy podmínky času. To však mimořádná opatření nečiní, když jejich účinnost je omezena takzvanou rozvazovací podmínkou, nikoliv dobou.

Již jen tento příklad dokazuje, že současný reálný právní stav umožňuje Ministerstvu zdravotnictví zcela bezprecedentně rozšiřovat svou zákonem vymezenou působnost. Je přitom nezbytné, aby soud v rámci přezkumu konkrétních mimořádných opatření i tuto otázku přezkoumal s respektem k jednoznačně vyjádřené vůli zákonodárce. Nezákonnost současné činnosti Ministerstva zdravotnictví potvrzuje i výklad ustanovení čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod ze strany Ústavního soudu, například v nálezu, podle něhož toto ustanovení nezakotvuje pouze výhradu zákona a není ani pouhým legislativně technickým ustanovením, nýbrž odráží základní a nepřekročitelné hodnotové východisko materiálního právního státu založeného na respektu k základním právním svobodám. Zatímco veřejnou moc lze uplatňovat pouze v případech předvídaných právem, základním stavem jednotlivce je stav svobody. Nejvyšší správní soud proto v rámci svého přezkumů musí v první řadě zcela kategoricky dodržovat princip in dubio pro libertate.

Státní veřejná moc je sice legitimována i ústavně zmocněna k tomu, aby do tohoto základního stavu zasáhla, tedy aby práva a povinnosti jednotlivců regulovala, povaha tohoto zásahu však musí respektovat text i smysl ustanovení čl. 2 odst. 3 Listiny. Stát tudíž může jednotlivci ústavně předvídaným způsobem adresovat určitý příkaz či zákaz, nesmí však základní logiku vztahu mezi veřejnou mocí a jednotlivcem obrátit. Soudní ochrana by měla směřovat i k přezkumu plnění dalších povinností uložených Ministerstvem zdravotnictví, právními předpisy, zejména správním řádem. Ve smyslu ustanovení § 3 správního řádu je Ministerstvo zdravotnictví například povinno postupovat tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2 správního řádu. Zde zakotvená zásada materiální pravdy klade na činnost Ministerstva zdravotnictví vysoké nároky, když musí postupovat nejen v souladu se zásadou zakotvenou v tomto ustanovení, nýbrž i s dalšími zásadami činnosti správních orgánů, zejména zásadami vyjmenovanými v § 2 správního řádu. V praxi se pak zásada materiální pravdy uplatňuje také tím, že je to správní orgán, který je povinen sám v rámci své činnosti přinést dostatek přesvědčivých důkazů o skutečnosti, která jej vede k vydání konkrétního rozhodnutí či k uplatnění konkrétního postupu, v případě posuzované činnosti Ministerstva zdravotnictví pak k vydání toho kterého mimořádného opatření. Tato zásada je promítnuta do zákonného požadavku mimořádné opatření náležitě odůvodnit a následně mimořádná opatření vydaná dle pandemického zákona nejméně jednou za dva týdny od jejich vydání přezkoumat. A rolí Nejvyššího správního soudu je pak důsledně kontrolovat, zda Ministerstvo zdravotnictví tyto své pravomoci plní - a to nejen formálně, ale i věcně, tedy z hlediska zásady materiální pravdy.

Ze zásady materiální pravdy dále pro Ministerstvo zdravotnictví vyplývá povinnost odstranit případné rozpory či pochybnosti o správnosti podkladů, na základě kterých konkrétní mimořádné opatření vydává. Ministerstvo zdravotnictví nemůže rezignovat na ověřování aktuálnosti a relevance podkladů. To platí zvláště v současné situaci, kdy s ohledem na dobu trvání výskytu onemocnění covid-19 jsou již dostupné informace a data získaná na základě vědeckého přístupu a dlouhodobě uznávaných medicínských postupů, a je tak již na místě postupovat přísně lege artis.

Je to navíc právě Ministerstvo zdravotnictví, kdo je vybaven obrovskými odbornými kapacitami, na které ve svých podáních sám odkazuje, jako je jeho příspěvková organizace Státní zdravotní ústav a podobně. Je to Ministerstvo zdravotnictví, kdo je pro tyto situace vybaven personálně, ekonomicky, ale i materiálně, a to nikoliv z vlastních zdrojů, ale z veřejných prostředků v rámci svého ústavního zmocnění k výkonu státní moci, daného mu ovšem lidmi.

Povinnost Ministerstva zdravotnictví postupovat ve stavu epidemie takzvaně lege artis lze opřít i o ustanovení § 4 správního řádu, které zakotvuje takzvané principy dobré správy, když zdůrazňuje, že veřejná správa je především službou veřejnosti, což znamená, že správní orgán musí volit takové prostředky, které jsou nejvhodnější pro uživatele veřejné správy, nikoliv pro správní orgán. To nakonec potvrzuje i rozhodovací praxe Ústavního soudu, který v nálezu ze dne 9. 2. 2021 zdůraznil povinnost důkladně se zabývat otázkou, zda přijatá opatření jsou dostatečně ospravedlnitelná a přiměřená, zda pro konkrétní omezení existují dostatečně silné důvody, a to i v tom ohledu, zda nebylo možno sledovaného cíle dosáhnout za použití méně invazivních prostředků zasahujících základní práva dotčených subjektů, když z opatření musí být zřejmé, zda použití méně invazivních omezujících prostředků bylo vůbec zvažováno. Ve stavu epidemie lze navíc povinnost Ministerstva zdravotnictví postupovat lege artis dovodit i z čl. 4 Úmluvy na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikacemi biologie a medicíny Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, vyhlášené ve sbírce mezinárodních smluv pod číslem 96/2021.

Ve spojení s ustanovením § 4 odst. 5, které stanoví: "Náležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti." Pokud Nejvyšší správní soud dosud vycházel z toho, že v otázce likvidace epidemie koronaviru jde zejména o odbornou otázku, kterou není schopen ani oprávněně posuzovat, opak je pravdou. Je zcela zásadní úlohou soudu postavit najisto, zda Ministerstvo zdravotnictví při vydávání mimořádných opatření a při další své odborné činnosti, která je mu uložena zákonem, postupuje zákonně, včetně postupu lege artis, a to i za cenu toho, že uloží Ministerstvu zdravotnictví povinnost prokázat zákonnost například prostřednictvím znaleckého posudku.

Pro zachování principu zákonnosti i ústavnosti je nezbytné, aby soud příslušný k přezkumu mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví vydávaných ke zvládnutí epidemie posuzoval, že při výkonu svých pravomocí vyplývajících z pandemického zákona postupuje Ministerstvo zdravotnictví takzvaně lege artis, že v České republice trvá stav epidemie a že při splnění obou shora uvedených podmínek v maximální možné míře šetří práva jednotlivce.

V současné době jsme svědky, kdy Ministerstvo zdravotnictví se opírá o zásadní právní skutečnost, a to o dokument zveřejněný na webových stránkách Světové zdravotnické organizace. Pod tímto odkazem je uveden pouze přepis projevu generálního ředitele Světové zdravotnické organizace, který k výskytu onemocnění uvádí, že počet případů onemocnění covid-19 mimo území Číny vzrostl třináctkrát a počet postižených států se zdvojnásobil. Současně vzápětí uvádí, že je evidováno 118 000 případů ve 114 zemích a 4 291 osob zemřelo.

Dále v dokumentu je pak uvedeno, že 90 % případů je evidováno ve čtyřech zemích, z toho jednou ze zemí je Čína a druhou Korea. V 81 zemích není evidován žádný případ výskytu a v 57 zemích je hlášeno méně než 10 případů. Z uvedených údajů pak lze snadno dopočítat, že evidovaných případů je 106 200 v oněch čtyřech zemích, z nichž jednou je Čína s 1,5 miliardou obyvatel, přičemž na zbytek světa zbývá počet 11 800 případů, tedy 11 800 případů na 6 miliard obyvatel. A i za těchto podmínek Světová zdravotnická organizace oznámila stav pandemie.

Jediným důvodem, který Světová zdravotnická organizace považovala za zásadní pro vyhlášení pandemie při těchto počtech výskytu, jak vyplývá z přepisu projevu, bylo tvrzení, že se jedná o zcela nový virus, se kterým se dosud lidstvo nesetkalo, což bylo sdělení pravdivé pouze zčásti, když koronaviry jsou v populaci běžné a vyskytující se viry. Tímto samozřejmě nelze popřít potřebu jisté obezřetnosti v samotných počátcích výskytu nového koronaviru, situaci je ale nezbytné zkoumat v průběhu epidemie, tedy vždy s přihlédnutím k časovým a místním souvislostem.

Pro zachování základních principů demokratického právního státu je přitom nezbytné, aby tak zásadní moment, tedy vyhlášení stavu epidemie, byl ukotven časově i z hlediska důvodů a aby byl stav epidemie průběžně podrobován kontrole při důsledném dodržování povinnosti státu šetřit individuální práva občanů i zásady in dubio pro libertate.

Ministerstvo zdravotnictví se opíralo k 5. 5. 2021 o tvrzení, že například v květnu v souvislosti s covid-19 zemřelo 29 521 osob. Tento údaj je však nesporně záměrně zavádějící, neboť není opřen o žádné ověřitelné zdroje. Z žádného dostupného zdroje nelze zjistit, u kolika osob bylo onemocnění covid-19 skutečně příčinou úmrtí. Je obecně známo, že do úmrtních listů se zapisoval údaj o pozitivním výsledku testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 u každého, u koho byl zjištěn pozitivní výsledek PCR testu, bez ohledu na příčinu úmrtí. Sám bývalý ministr zdravotnictví Jan Blatný 24. 1. 2021 v České televizi prohlásil, že na covid-19 dle názoru Ministerstva zdravotnictví zemřela z uváděného počtu jen asi třetina lidí. Nutno též zdůraznit, že se jedná o počet zemřelých lidí za poměrně dlouhou dobu, za 15 měsíců k tomuto datu.

Při každoročních chřipkových vlnách, při kterých se nepřijímají plošná opatření s tak dramatickým dopadem do Listinou garantovaných práv a svobod a které trvají řádově šest týdnů, zemře v souvislosti s chřipkou pravidelně dva až tři tisíce osob. Pokud by se tedy stav epidemie chřipky prodloužil na dobu jednoho roku, dalo by se předpokládat, že dosáhneme dvaceti až třiceti tisíc zemřelých. Počet obětí uváděný Ministerstvem zdravotnictví v kontextu doby, po kterou je tento čas hromaděn, tj. patnáct měsíců, nevybočuje z běžných počtů úmrtí evidovaných v souvislosti s dnes již běžnými respiračními onemocněními.

Navíc v případě osob v minulosti evidovaných jako oběti například chřipkových epidemií jde o osoby, které měly onemocnění chřipkou diagnostikováno na základě klinických příznaků a test PCR byl použit pouze pro ověření přítomnosti patogenu. Rozhodujícím tak byl skutečný zdravotní stav, nikoliv pouhé ověření možného kontaktu se samotným virem. Pokud by se v případě chřipkových epidemií postupovalo stejně jako u onemocnění covid-19, tedy pokud by byl primárním kritériem pozitivní výsledek testu, nikoliv klinické symptomy, byl by i počet zemřelých na chřipku nebo s chřipkou mnohonásobně vyšší. V tomto případě by byli totiž zahrnutí do statistik všichni zemřelí v důsledku jiné choroby či zranění s pozitivním screeningovým PCR testem na chřipku.

Pokud má Ministerstvo zdravotnictví v úmyslu počtem zemřelých osob kvalifikovat výskyt onemocnění covid-19 jako mimořádně rozsáhlý a značně nebezpečný, musí tuto skutečnost soudu prokázat, například předložením důkazu o tom, kolik osob reálně zemřelo v přímém důsledku onemocnění covid-19 a kolik z nich reálně zemřelo z důvodu jiných příčin, pouze u nich byl indikován pozitivní PCR test, zejména také v souladu s řádnou správou zhodnotit, kolik z těchto obětí zemřelo v důsledku mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví. Současně však Ministerstvo zdravotnictví nesmí rezignovat ani na posouzení, jaké negativní důsledky přijímaná opatření mají či mohou mít - neboť nelze připustit, a to zejména s delším časovým odstupem od vypuknutí epidemie, aby mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví způsobila stejné či větší škody než epidemie samotná.

Ministerstvo zdravotnictví soustavně zneužívá údaj o kumulativním počtu zjištěných pozitivních testů k tvrzení existence epidemie na území České republiky. Tvrdí, že epidemie je zde proto, že např. k 5. 5. 2021 bylo laboratorně onemocnění covid-19 prokázáno 1 641 120 osobám. Toto tvrzení je zcela ale zavádějící. Počet osob uváděný Ministerstvem zdravotnictví neprokazuje počet zjištěných osob s onemocněním covid-19, ale pouze počet zjištěných pozitivních výsledků testů PCR, případně takzvaných antigenních testů. Problematika takzvaných falešně pozitivních výsledků, jakož i problematika bezvýznamnosti výsledků testů PCR, laboratorně ověřených na základě více než třiceti cyklů, je již obecně známá a lze ji doložit řadou českých i zahraničních odborných studií.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Paní poslankyně, já se omlouvám, že vás přerušuji, ale jsme v návrhu k pořadu schůze, vy jste předložila návrh bodu a to odůvodnění již trvá několik desítek minut. Já bych si dovolila upozornit, že jsme vlastně v bodě bez rozpravy, že je třeba hovořit k projednávané věci a že velké detaily, velká míra detailu, je vhodná do výboru.

 

Poslankyně Karla Maříková: A kde se to, paní místopředsedkyně, v jednacím řádu píše? Můžete mi sdělit ten paragraf? Můžete ho citovat, prosím?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Jde samozřejmě o § 54 odst. 5. A teď jenom upozorním...

 

Poslankyně Karla Maříková: Můžete mi, prosím vás, celý ten paragraf ocitovat? Mimochodem, tady není nikdo z ministrů.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím, nepřerušujte mě. Hlásil mně, šel pouze si odskočit pan ministr, teď tady byl. Jenom chci upozornit, že ten pořad je bez rozpravy, a mám prosbu, abyste se vrátila skutečně k věci...

 

Poslankyně Karla Maříková: A já jsem se - paní předsedkyně, omlouvám se, musím vám skočit do řeči - vrátila k věci. Můj bod se jmenoval Diskuse k právnímu úskalí pandemického zákona a zásady řešení epidemiologické situace v podmínkách moderního demokratického právního státu na základě zkušeností s epidemií viru SARS-CoV-2 a já jsem vás žádala, zda můžete citovat, prosím, ten paragraf v jednacím řádě, který mi zakazuje, abych tady odůvodňovala svůj bod, který chci zařadit na program schůze. Takže prosím, jestli nic takového v jednacím řádě není, tak mě prosím nepřerušujte a nechte mě pokračovat v odůvodnění mého bodu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Upozorňuji, že jsme v bodě Pořad schůze a že je velmi důležité držet se věci, tak to stojí v jednacím řádu. Prosím, pokračujte, děkuji.

 

Poslankyně Karla Maříková: Ano. A můžete mi citovat přesně v jakém paragrafu a můžete citovat to znění, které mi zakazuje, abych tady odůvodňovala bod, který navrhuji?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji vám paní místopředsedkyně. Tak kde jsme skončili, než jste mě přerušila.

Ministerstvo zdravotnictví soustavně zneužívá údaj o kumulativním počtu zjištěných pozitivních testů s tvrzením existence epidemie na území České republiky. Tvrdí, že epidemie je zde proto, že například třeba k 5. 5. 2021 bylo laboratorně onemocnění covid-19 prokázáno 1 641 120 osobám. Toto tvrzení je zcela ale zavádějící. Počet osob uváděný Ministerstvem zdravotnictví neprokazuje počet zjištěných osob s onemocněním covid-19, ale pouze počet zjištěných pozitivních výsledků testů PCR. Důvody, pro které nelze zaměňovat počet pozitivně testovaných s počtem reálně nakažených, natož pak nemocných na covid-19, jsou dnes rovněž již obecně známy.

Zcela zásadním nedostatkem postupu Ministerstva zdravotnictví při vydávání mimořádných opatření je absolutní rezignace na princip takzvané medicíny založené na důkazech. Ministerstvo zdravotnictví odůvodňuje svá opatření články a studiemi bez jakéhokoliv hodnocení jejich vědecké relevance. Při vydávání mimořádných opatření, jakož i plnění dalších povinností, uložených mu v této souvislosti zákonem č. 258/2000 Sb. i pandemickým zákonem, jedná zcela v rozporu s principem lege artis, a to, jak je zdůvodněno výše, znamená, že postupuje zcela nezákonně, a nezákonná jsou tak i jím vydávaná mimořádná opatření.

Veškeré důkazy o tom, že Ministerstvo zdravotnictví se dosud opírá o svá mimořádná opatření spadající do nejnižší kategorie v systematice evidence-based medicine, v nejlepším případě jde o názory odborníků či vědeckých institucí, nebo o studie individuálních případů. V současné době existují vysoce vědecky hodnocené studie, které Ministerstvo zdravotnictví zcela ignoruje nebo bezdůvodně zpochybňuje, které však z hlediska principu lege artis je nutné respektovat a které zpochybňují dosavadní tvrzení Ministerstva zdravotnictví, jakož i opatření jím přijímaná. K podrobnějšímu výkladu principu evidence-based medicine, který je základem jakéhokoliv moderního vědeckého postupu v oblasti zdravotnictví, lege artis vyplývá z odborného stanoviska.

Jak vyplývá ze shora uvedeného, je to právě jen Ministerstvo zdravotnictví, kdo musí v případě, že jsou mimořádná opatření vydaná na základě pandemického zákona nebo zákona č. 258/2000 Sb. napadena návrhem na jejich zrušení, prokázat, že pro vydání těchto opatření jsou splněny všechny podmínky předvídané pandemickým zákonem, tedy zejména že tato opatření směřují k likvidaci epidemie nebo k likvidaci nebezpečí jejího opětovného vzniku. Ministerstvo zdravotnictví na tuto svou povinnost dosud zcela rezignovalo a ani věcně příslušný soud její splnění dosud nepožadoval. Ministerstvo zdravotnictví se ve své argumentaci opírá pouze o počet takzvaných prokázaných případů. Jde však o prokázané případy osob, které vykazovaly pozitivní výsledek PCR testu nebo antigenního testu. Lze považovat za notorietu, že ani v jednom z uvedených případů nejde, respektive v žádném případě nemusí jít, o osoby trpící onemocněním covid-19, dokonce ani o osoby nakažené koronavirem nebo ohrožující jiné osoby nakažením.

V otázce existence epidemie je pak nezbytné opět postupovat dle principu lege artis. Česká republika i svět mají bohaté zkušenosti s řadou epidemií. Ty byly vždycky stanoveny na základě počtu nemocných. Ministerstvo zdravotnictví dosud nebylo a není schopno prokázat počet nemocných onemocněním covid-19. Namísto toho operuje shora uvedeným (počtem) prokázaných případů. Je tedy zcela nezbytné, aby soud nařídil Ministerstvu zdravotnictví prokázat existenci epidemie na území České republiky ke dni vydání předmětného opatření, a to s ohledem na princip lege artis s použitím pravidel (evidence-)based medicine, jak jsou popsána výše v části 2 tohoto stanoviska, o kterém jsem se zmiňovala, a to s přihlédnutím k počtu skutečně nemocných.

V souvislosti s tímto je navíc zcela nezbytné, aby Ministerstvo zdravotnictví zohledňovalo to, že závažnost jakékoliv epidemie se mění v závislosti na vývoji přirozené imunity populace a na podílu rizikových osob v ní. Ministerstvo zdravotnictví v současné situaci argumentuje zkušenostmi z jara z roku 2020 a nereaguje a ani nezná současný stav kolektivní imunity ve společnosti, kterou chce svými nařízeními chránit. Navíc nezohledňuje reálný počet osob představujících riziko, reálný počet osob, které je ještě třeba chránit, a počet osob, které svými nařízeními omezuje. To je z hlediska historických zkušeností i moderních vědeckých přístupů zcela nepřijatelné.

S tímto pak následně souvisí i nezbytnost, aby Ministerstvo zdravotnictví prokázalo v každém konkrétním případě vydaného mimořádného opatření, že jeho účelem je likvidace epidemie nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku. Ministerstvo zdravotnictví dosud nedefinovalo, co si představuje pod pojmem likvidace epidemie, zda je účelem snížit počet infekčních osob na nějakou společensky přijatelnou a kontrolovatelnou úroveň, nebo zda je cílem nulový počet nakažených osob, nebo dokonce nulový počet osob pozitivně testovaných.

Pokud se Ministerstvo zdravotnictví snaží zlikvidovat epidemii, přesněji tedy zlikvidovat virus, za cenu omezení individuálních práv a svobod, nepostupuje v žádném případě racionálně, natož pak lege artis. Úplná eliminace viru je naprostou fikcí, neboť ještě řadu let bude virus kolovat po planetě a díky cestování se může objevit i v oblastech, kde se nyní nevyskytuje, nebo jen málo. Je to stejné jako u chřipky či jiných respiračních nemocí. Jedinou možností je postupné získávání kolektivní imunity, navození rovnováhy mezi nosiči a virem a cílená ochrana rizikových skupin. Ministerstvo zdravotnictví doposud soudu neprokázalo existenci stavu epidemie na území České republiky ani nebezpečí jejího opětovného vzniku, ani to, že jeho mimořádná opatření směřují k její likvidaci. A to ani prostřednictvím zcela účelové a důkazy nepodložené argumentace o preventivním charakteru jím vydávaných opatření s odkazem na riziko takzvaných nových mutací.

Ministerstvo zdravotnictví opírá svá tvrzení o to, že vychází z odborných doporučení a stanovisek Státního zdravotního ústavu, který je i znaleckým ústavem pro daný obor. Do dnešního dne Ministerstvo zdravotnictví neprokázalo existenci žádné takzvané mutace koronaviru SARS-CoV-2, která by odůvodňovala udržování současných mimořádných opatření, a to ačkoliv nesporně nelze vyloučit situaci, že v budoucnu vznikne nebezpečnější mutace.

Jak bylo předestřeno výše, stav epidemie nelze posuzovat na základě výskytu pouhé přítomnosti viru v lidském organismu, ale výhradně na základě jeho schopnosti ohrozit zdraví a život větší skupiny lidí. Díky vlastní imunitě, vytvořené proděláním nemoci, kterou virus způsobuje, očkováním proti takovému viru nebo i jeho dané nevnímatelnosti k určité skupině virů, samotná přítomnost viru není zdraví ohrožujícím faktorem, o který je možné opřít závěr o existenci stavu epidemie.

Jak vyplývá z příspěvku Státního zdravotního ústavu, každý nově vstupující patogen je velkou neznámou. V konečném důsledku cílem aktivity viru není vyhubit hostitele, ustanoví se příměří a virus se zařadí mezi běžné respirační viry. Tedy ani Státní zdravotní ústav coby instituce přímo podřízená Ministerstvu zdravotnictví, o jejíž odbornost Ministerstvo zdravotnictví opírá své argumentace, nepředpokládá možnost likvidace koronaviru, ale počítá s tím, že si naše populace vytvoří proti tomuto viru imunitu. Již několik měsíců odborníci v oblasti imunologie žádají Ministerstvo zdravotnictví, aby vyhotovilo takzvanou séroprevalenční studii. Pomocí ní je možné ověřit, jaká část populace má protilátky a již se s infekcí setkala. Ministerstvo zdravotnictví provedlo jednu studii na jaře roku 2020, v září 2020 laboratorní skupina uvažovala o druhé séroprevalenční studii, ale k její realizaci už nedošlo. Pokud bychom věděli, kolik lidí již infekci prodělalo, mohli bychom usuzovat výši epidemiologického rizika v právním slova smyslu. Séroprevalenční studie by tak poskytla data, která by potvrdila, zda se Česká republika již nenachází v onom klidovém režimu, který předpokládá i Státní zdravotní ústav ve svém přípisu.

Bez vyhodnocení takzvané komunitní imunity vůči tomuto viru nelze jakékoliv mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví přijmout jako opatření směřující k likvidaci epidemie či nebezpečí jejího opětovného šíření. Pokud Ministerstvo zdravotnictví od března 2020 rezignovalo na zkoumání procenta lidí vybavených již takzvanou přirozenou imunitou, pak jednalo v rozporu se zásadou lege artis i řádné správy a takovému postupu nemůže být poskytnuta soudní ochrana, nota bene v situaci, kdy z odborných studií vyplývá, že úroveň této komunitní imunity vylučuje existenci epidemie. Pokud by soud aproboval závěr, že stav epidemie na území České republiky lze odůvodnit prostým zjištěním přítomnosti viru v lidském organismu, připustil by závěr zcela v rozporu se stavem vědeckého poznání a umožnil by Ministerstvu zdravotnictví fakticky navždy omezovat individuální práva a svobody lidí bez jakékoliv kontroly, což by představovalo nepřijatelné riziko zneužití státní moci.

Ministerstvo zdravotnictví za více než rok, a to i přes podporu ze strany svých odborných institucí, upustilo od zcela základních pravidel imunologie, a právě proto je schopno nadále opakovat, že stav epidemie existuje. Při přezkumu zákonnosti mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví je nezbytné vycházet ze základních pravidel imunologie. Každý člověk má specifickou skladbu mikroorganismů, které osidlují jeho slizniční povrchy. Správné složení tohoto mikrobiomu je nezbytné pro zajištění některých procesů, ale zároveň tyto nepatogenní bakterie a viry tělo brání před patogenními. Stejně jako ve střevech, tak i v dýchacích cestách je přítomno mnoho různých bakterií a virů. K této kolonizaci dochází už při porodu a přirozené osídlení je klíčové pro správné nastavení imunity každého z nás.

Osídlení přirozenou mikroflórou probíhá dynamicky po celý život. Je určováno individuální genetickou dispozicí jedince. Podstatné jsou také podněty, kterým je v průběhu života člověk vystaven, a to jak v potravě, tak z ovzduší. Individuální vzory v jednotlivých tělních oddílech jsou za normálních podmínek relativně stabilní. Mění se například v případě striktních diet a je otázkou, zda a jak se změnilo po zavedení dlouhodobého nošení roušek nebo jak se změnil mikrobiom na kůži po systematickém dlouhodobém používání dezinfekce. Objevují se první klinické studie dávající do souvislosti například vyšší výskyt infekcí očí nebo výrazně horší projevy akné v důsledku nošení roušek a respirátorů. Podobných studií bude přibývat a nelze je považovat za nutné zlo v porovnání s ochranou společnosti.

Musíme si také uvědomit, že jeden a tentýž vir může být pro některé lidi patogenem vedoucím k onemocnění a pro jiné jen pouhým virem kolonizujícím slizniční povrchy. Náš vztah k viru SARS-CoV-2 není a nebude neměnný. Lze však důvodně předpokládat, že to, co se v březnu 2020 jevilo jako potenciální hrozba, se postupně mění v běžné virové onemocnění. Proti tomu pak stojí kromě jiného i riziko spočívající v tom, že Ministerstvo zdravotnictví striktními opatřeními dlouhodobě narušuje přirozené procesy ovlivňující rovnováhu mezi mikroorganismy a imunitou. Redukce kontaktu s vnějším světem může mít neblahý vliv zejména na imunitu s celoživotními následky.

Ministerstvo zdravotnictví ve svých podáních opakovaně zdůrazňuje význam jemu přidružených organizací, zejména pak příspěvkové organizace Státní zdravotní ústav. Odkazuje i na to, že Státní zdravotní ústav je oprávněn podávat znalecké posudky jako takzvaný znalecký ústav. Aby tuto argumentaci bylo možné přijmout, je nezbytné, aby jakékoliv akty Ministerstva zdravotnictví odůvodnil odborným názorem Státního zdravotního ústavu.

Je zcela zásadní povinností Ministerstva zdravotnictví v rámci jakéhokoliv přezkumu svých aktů přesvědčit Nejvyšší správní soud o tom, že plní roli, která mu vyplývá z právních předpisů, a pokud svou argumentaci opírá o odborné kapacity, které má k dispozici, je zcela nezbytné, aby závěry těchto institucí zpřístupnil k přezkumu.

Pokud Nejvyšší správní soud rezignuje na povinnost přezkumu zákonnosti činnosti Ministerstva zdravotnictví včetně zákonnosti jeho postupu při vydávání mimořádných opatření, jakož i těchto opatření samotných, pak popře zcela zásadní právo na soudní ochranu proti nezákonným opatřením obecné povahy.

Z hlediska rozboru mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví se zákonem, zejména pak z hlediska nepřiměřenosti zásahů do práv a svobod, je významná i otázka nákladů souvisejících s realizací těchto opatření a důsledků na stav státního rozpočtu včetně stavu veřejného zdravotního pojištění. Ministerstvo zdravotnictví jako správní orgán je povinno v souladu se zásadou hospodárnosti postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady. Zbytečné náklady nemají vznikat na straně správního orgánu provádějícího určitý postup ani na straně dotčených osob. Z uvedených lze dovodit, že správní orgán je oprávněn provádět jen takové úkony, které jsou nezbytné ke splnění jeho úkolu a dosažení cíle.

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zásadu hospodárnosti výkonu veřejné moci rozvíjí a ukládá Ministerstvu zdravotnictví povinnost dbát, aby plnil určené úkoly nejhospodárnějším způsobem. Prostředky, kterými disponuje, může používat na krytí nezbytných potřeb a na opatření zakládající se na právních předpisech. Je povinnost sledovat a vyhodnocovat hospodárnost a efektivnost a účelnost vynakládaných výdajů ve své kapitole. V kontextu těchto zákonných principů hospodaření s prostředky státu je nutné vnímat i požadavek § 3 odst. 1 pandemického zákona, aby mimořádná opatření byla nařízena pouze v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu. Ministerstvo zdravotnictví je povinno i při vydávání mimořádných opatření, kterými dle vlastního tvrzení sleduje likvidaci epidemie, použít korektiv hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti. Výkon pravomoci Ministerstva zdravotnictví, který vybočuje z mantinelů vymezených principy řádné správy, základních zásad výkonu veřejné moci jako služby veřejnosti a povinnostmi při nakládání s prostředky státního rozpočtu, respektive hospodaření s veřejnými prostředky, je excesem a zneužitím takové pravomoci. Nerespektování pravidel hospodaření s rozpočtovými prostředky vede k porušení principu legality tak, jak je zakotven v čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Ministerstvo zdravotnictví je povinno při výkonu své pravomoci k zajištění likvidace epidemie nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku dbát i ostatních zákonných povinností směřujících k ochraně veřejného zdraví a zajištění fungování systému veřejného pojištění, jeho stability a udržitelnosti. Z toho vyplývá jeho povinnost při vydávání mimořádných opatření dle pandemického zákona a prokazatelně vyhodnocovat nákladnost těchto opatření tak, aby jeho závěr o vydávání konkrétního opatření měl rozumný základ, to jest zohledňovat celkový kontext a dopad nejen z pohledu předpokládaných epidemiologických účinků, ale byl také ekonomicky únosný.

Tuto celkovou přiměřenost, která je zárukou legitimity postupu Ministerstva zdravotnictví a prevencí zásahu do ústavně zaručených práv, musí za každých okolností soudu prokazovat Ministerstvo zdravotnictví, neboť z titulu svého postavení disponuje přístupem do úředních evidencí, které obsahují potřebná data a informace. Postupovalo-li Ministerstvo zdravotnictví při vydávání mimořádných opatření v souladu se zásadou hospodárnosti a procesní ekonomie tak, jak je uvedena v § 6 odst. 2 správního řádu, potom musí být schopno přiměřenost svých opatření při soudním přezkumu prokázat a Nejvyšší správní soud je povinen splnění těchto podmínek věcně přezkoumat.

Evidence-based medicine zahrnuje tři základní principy. Za prvé, optimální klinické rozhodování vyžaduje vědomosti o nejlepších dostupných důkazech, které v ideálním případě vycházejí ze systematických souhrnů těchto důkazů. Za druhé poskytuje návod, jak rozhodnout, zda jsou důkazy více či méně důvěryhodné. A za třetí, samotné důkazy nikdy nestačí k přijetí klinického rozhodnutí. Subjekty s rozhodovací pravomocí musí vždy porovnávat výhody a rizika, zátěž a náklady spojené s alternativními postupy a při tom přihlížet k jednotlivým situacím a hodnotám a preferencím svých pacientů.

Tento koncept je založen na výzkumu, studii a analýzy dat a návodu, jak data hodnotit a používat. Zkušenost lékaře při rozhodování, jakou metodu použít, porovnáním všech pro a proti. Individuální situace a hodnoty a preference pacienta. Podle doktora Sacketta dobří lékaři používají klinické zkušenosti a nejlepších externích důkazů. Ani jedno samo o sobě nestačí. Bez klinické zkušenosti lékař riskuje tyranii důkazů. Evidence-based medicine není žádná kuchařka, naopak, vyžaduje přesně opačný přístup. Bez nejlepších externích důkazů, klinické zkušenosti lékaře a plného respektování individuálního přání pacienta vyúsťuje v otrocký přístup k jednotlivým pacientům à la kuchařka. V evidence-based medicine panuje určitá hierarchie důkazů. Na prvním místě jsou systematické přehledy a metaanalýzy. V lékových intervencích se tím myslí zásadně metaanalýzy randomizované kontrolované studie. V klinickém zkoumání léčiv by dnes již neměla šanci uspět studie nerandomizovaná a bez kontrolní skupiny, pokud by na ní mělo záviset schválení zkoumaného léčiva. Na druhém místě co do významu, jsou pak samotné randomizované kontrolované studie. Nelze ovšem tvrdit, že stejnou důkazní sílu pro epidemii covid-19 mají studie s jinými respiračními onemocněními. To by bylo asi podobné, jako tvrdit, že když určité antibiotikum zabere na streptokoka, tak automaticky zabere i na stafylokoka - oba jsou to přece podobné bakterie. V lékových intervencích by neměla šanci uspět jako důkaz takové studie, stejně jako důkaz o efektivitě antibiotika jen na základě experimentu v laboratoři in vitro, nebo dokonce jen na základě matematického modelování. V nelékových intervencích se toto děje běžně a zatím z neznámých důvodů úspěšně.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vážená paní poslankyně, opět si dovolím upozornit na § 59 odst. 4 jednacího řádu - poslanec má mluvit k projednávané věci a tou věcí je pořad schůze. V posledních, řekla bych, desítkách minut nezaznívaly věci vztahující se k pořadu schůze. Prosím, vedu vás k pořádku. Děkuji.

 

Poslankyně Karla Maříková: A paní místopředsedkyně, můžete mi říct, jak se jmenuje ten bod, který navrhuji k projednání, když mi tady tvrdíte, že to, co tady říkám, se nevztahuje k bodu, co navrhuji? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já mám poznamenáno znění vašeho bodu. Prosím, upozorňuji na to, že tato míra detailu patří do výborů. Prosím, pokračujte, děkuji.

 

Poslankyně Karla Maříková: Pokračovat určitě budu, protože jednací řád mi umožňuje, abych tady samozřejmě obhájila zařazení toho mého bodu na pořad schůze, a nijak se nezmiňuje o tom, že bych měla být v diskusi omezená. Děkuji.

Většina studií je primárně o léčivech a medicínských technologiích. Medicínský výzkum získal v podstatě exkluzivní fokus na oblast komerčních produktů a zcela ztratil ze zřetele širší kontexty zdraví. (Evidence-)based medicine metodologie je stavěna v zásadě pouze tak, aby byla dosažitelná pouze pro skutečně vlivné společnosti, skupiny a instituce. Proč většina doporučených léčebných postupů je založena na lécích a technologiích od nejvlivnějších obchodních korporací? Pro léčiva existuje velké množství klinických studií, pro nelékové intervence nikoli. Chybí velké klinické studie, které by se věnovaly tak banálním otázkám, jako jestli mají takové faktory, jako jsou pohyb, strava, životní styl, spokojenost, pozitivní efekt na léčbu toho kterého onemocnění. Do značné míry je to dáno tím, že nefarmakologické postupy stojí mimo zájmy nadnárodních koncernů, tedy takové studie nemá kdo financovat.

Problematiku nelékových intervencí rozebírá autor Margaret McCartney v Medical Journalu. Bylo registrováno téměř 1 300 kontrolovaných studií pro lékové intervence pro covid-19. Dosud však bylo zaregistrováno pouze 10 kontrolovaných studií nelékových intervencí, přičemž jen tři z nich byly doposud reportovány. To nedává smysl. Lékové intervence jsou obecně zaměřeny na relativně malou skupinu lidí, kteří byli nakaženi a jsou nemocní. Neléková intervence, jako je fyzický odstup, zakrytí obličeje nebo vzorec pro znovuotevření škol, jsou zaměřeny na celé skupiny populace, a přesto je lze těžko testovat. Ale tyto intervence ovlivňují více lidí. V počátku týdnech pandemie chápu potřebu činit naléhavé rozhodnutí na základě nějakého úsudku. Postupem času však máme dostatek příležitostí zvážit, které další používané zásahy jsou účinné, které nikoli a které mají nezamýšlené důsledky, které převažují nad potenciálními přínosy.

Otázkou, kterou je nutné řešit, je například efekt nošení roušek a respirátorů. Je jejich nošení vhodné? Za jaké situace? Pro které osoby? Jaké typy roušek stačí a které už jsou příliš izolující od okolí? V lednu minulého roku se změnilo nařízení kvůli příchodu britské mutace z roušek na respirátory, ale nikdo se neobtěžoval vysvětlit, proč už se nikdo neobtěžuje toto nařízení ukončit, i když britská mutace dávno není novou, naopak už tvořila většinu záchytů a máme tady vlnu omikron. Proč máme nosit roušky venku? Proč se za vlhkého počasí, kdy jsou neúčinné? Proč, když jsme očkovaní, zatím neexistuje vzhledem k absenci většiny randomizovaných kontrolovaných studií v epidemii covid-19 žádný systematický přehled či metaanalýza? Máme k dispozici zatím jedinou větší randomizovanou kontrolovanou studii.

Pokusy s léky bereme vážně, protože si uvědomujeme možnost iatrogenních úmrtí. Žádáme dohled komisí pro monitorování dat a uznáváme, že zde pouhé dobré úmysly nestačí. Proč tomu tak není u nelékových strategií? Je to, jako by nelékové intervence nebyly schopné uškodit nebo jako by byly považovány za příliš těžké na zkoumání nebo za zjevně prospěšné na to, abychom se obtěžovali jejich zkoumáním. Potřebujeme studie, protože nemůžeme předpokládat, že nelékové intervence nemohou škodit.

Nejvyšší správní soud ve svých rozhodnutích argumentuje tím, že v případě onemocnění covid-19 není pochyb, že jde o celosvětovou pandemii, čímž odůvodňuje přiměřenost zásahu do osobních svobod a práv občanů. Otázkou je, na základě čeho usuzuje na nezpochybnitelnost označení současné situace s celosvětovou epidemií. Připomeňme si definici základních epidemiologických pojmů, které jsou v této souvislosti běžně používány medicínskými odborníky, právníky, novináři i širokou veřejností. Podle Světové zdravotnické organizace je epidemie definována jako neobvykle vysoký výskyt infekčních onemocnění osob na omezeném území během definovaného časového úseku. Označuje se tak situace, kdy je výskyt určitého onemocnění výrazně vyšší než obvykle očekávaný výskyt tohoto onemocnění v závislosti na místě a čase. Pandemie je definovaná jako epidemie vyskytující se celosvětově nebo na rozsáhlém území překračujícím hranice státu a obvykle zasahujícím velký počet osob.

Z uvedeného vyplývá, že pojmy epidemie a pandemie nejsou definovány nijak exaktně, nejsou specifikovány počty případů onemocnění nebo úmrtí jimi způsobenými, nejde ani o jejich konkrétní vymezení časově či prostorově. V popisu epidemie je sice zmíněno, že se má jednat o definovaný časový úsek, není však již nijak upřesněno, kým a na základě čeho má být tento časový úsek stanoven, ani kdy a na základě čeho má být stav epidemie pandemie ukončen. Počet případů popisujících vznik epidemie závisí na konkrétním infekčním původci, typu a velikosti exponované populace, předchozí expozici obyvatel a na čase a místě výskytu. Existuje tedy řada proměnných, na základě kterých je prohlášeno, že vznik epidemie - pandemie je, jelikož kritéria nejsou exaktně definována. Toto rozhodnutí je do značné míry subjektivní. Epidemie či pandemie zpravidla v konkrétní situaci vyhlašují regionální národní či mezinárodní instituce související s ochranou veřejného zdraví.

U jiných infekčních onemocnění jsou definice přesněji stanovené. Pro chřipku je jedním z kritérií pro vyhlášení epidemie počet nemocných na 100 000 obyvatel. Konkrétně v České republice byl tento počet stanoven na 1 600 až 1 800 nemocných na 100 000 obyvatel, přičemž v dřívějším období byla tato hranice až od 2 000 případů onemocnění na 100 000 obyvatel. Tyto hranice se mohou měnit, pokud je k tomu závažný důvod. O snížení hranice pro vyhlášení epidemie chřipky bylo rozhodnuto například tehdy, když se snížila návštěvnost lékařů, a tím i počet evidovaných nemocných s chřipkou v období, kdy se zrušilo proplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Tedy toto kritérium je nastaveno epidemiology tak, aby reflektovalo situaci u onemocnění covid-19. Zatím žádná číselná hodnota počtu nemocných v populaci pro definici epidemie nebyla stanovena ani po více než dvou letech.

I přes jisté rozdíly a specifikace mají nemoc covid-19 a chřipka řadu podobných charakteristik. V obou případech se jedná o infekci dýchacích cest přenášenou kapénkovou infekcí s obdobnou nakažlivostí danou reprodukčním číslem R. Obě nemoci mohou mít různé závažné průběhy od bezpříznakových až po fatální. Nejzávažněji jsou postiženy nejstarší věkové skupiny a osoby se závažnými komorbiditami. Podle posledních výzkumů se ukazuje, že i celková smrtnost obou nemocí je obdobná: 0,1 a 0,15 %, přestože původní odhady hovořily o výrazně vyšší mortalitě onemocnění covid-19. Vyšší smrtnost ve srovnání s chřipkou ovšem může být i u nemoci covid-19 v oblastech s výraznějším zastoupením starších a polymorbidních osob. Pro stanovení prahu epidemie by proto mohly být použity stejné nebo podobné počty nemocných jako u chřipky. Česká republika byla jednou z nejvíce zasažených zemí, pokud jde o počet případů SARS-CoV-2. V době kulminace na podzim a na začátku roku 2021 bylo u nás kolem 1 % takzvaných aktivních případů, tedy 1 000 na 100 000 obyvatel, tedy méně, než je epidemiologický práh chřipky. Maximální počet aktivních případů se pohyboval okolo 1,7 % v březnu 2021. Přitom se ovšem jednalo nejen o nemocné osoby, jako je tomu u evidovaných případů chřipky, ale o všechny osoby s pozitivním výsledkem PCR bez ohledu na přítomnost příznaků. Navíc pozitivní osoby byly aktivně vyhledávány a trasovány, což se u chřipky běžně neprovádí. Data týkající se prelevace (prevalence?) chřipky a SARS-CoV-2 tedy nejsou vzájemně porovnatelná, jelikož jsou získávána odlišným postupem. Z toho lze dovodit, že pokud by se k onemocnění covid-19 přistupovalo pomocí stejných epidemiologických postupů, které byly do roku 2020 využívány ve vztahu k chřipce, byl by počet evidovaných případů i úmrtí v souvislosti se SARS-CoV-2 výrazně nižší, než jsou vykázané počty. Přesto lze soudit například z výsledků vyšetřování protilátek, že většina populace již má vůči SARS-CoV-2 imunitu, ať už po prodělané nemoci, nebo díky očkování.

Připomeňme si i jiné závažné infekce, například rotavirové infekce postihnou každoročně 130 až 140 milionů lidí, převážně malých dětí, z nichž 700 000 zemře. Podle těchto údajů je smrtnost rotavirových nákaz 0,5 %, a to zejména u malých dětí v oblastech s nedostatečnou zdravotní péčí. Chřipka a covid-19 naproti tomu postihují závažným průběhem především osoby vysokého věku a polymorbidní a jejich smrtnost je až 0,15 %.

Dalším příkladem podceňovaného infekčního onemocnění jsou třeba spalničky. I přes vysokou proočkovanost se celosvětově vyskytuje okolo 35 milionů případů ročně. V roce 2000 zemřelo 651 000 pacientů se spalničkami, v roce 2015 134 000 nemocných. Smrtnost je 0,38 až 1,86 %. Přitom za epidemii v případě spalniček je podle regionální verifikační komise Světové zdravotnické organizace pro eliminaci spalniček a zarděnek považován výskyt již dvou a více laboratorně potvrzených případů spalniček, které jsou v časově epidemiologické či virologické souvislosti. Situace v Evropě se v posledních letech dramaticky zhoršuje. V České republice začal počet případů výrazně stoupat od roku 2017, kdy bylo zaznamenáno 146 případů. Zatím poslední epidemie spalniček proběhla v roce 2019, kdy onemocnělo 590 osob. Nejvíce nemocných bylo v Praze a Moravskoslezském kraji. V drtivé většině případů onemocněli lidé s vyvanutou postvakcinační imunitou. Senioři jsou stále ještě chráněni protilátkami, které získali přirozenou imunitou po prodělání onemocnění, ale i lidé narození po roce 1969, kteří byli v dětství očkováni, nejsou už chráněni dostatečně a je nutné je přeočkovat. Prodělání spalniček tedy vede k trvalejší a kvalitnější imunitě než vakcinace. Přestože jde o mnohem nakažlivější onemocnění, než je covid-19 a chřipka, daří se standardními protiepidemiologickými opatřeními a přeočkováním rizikových osob epidemii zvládat bez výrazného omezení chodu společnosti. Indikace k přeočkování je stanovena na základě výsledku vyšetření protilátek z krve, přičemž za imunitní osobu se považuje ta, u níž byla při laboratorním vyšetření jakoukoliv metodou prokázána pozitivita IgG protilátek proti viru spalniček, a to bez ohledu na výši dosažených hodnot.

Lze očekávat, že podobná vzplanutí lokálních opatření budou i v případě nemoci covid-19. Takovéto situace je třeba vždy řešit lokálně v místě zvýšeného výskytu, cíleně na osoby rizikové a vnímané nikoliv plošně, a to s využitím osvědčených postupů využívaných u jiných infekčních chorob. Jestliže mají být opatření a různé restrikce, povinnosti a zákazy nařizovány z důvodu existence epidemie nebo pandemie onemocnění covid-19, je třeba také definovat jasná kritéria pro vyhlášení, ale i pro ukončení epidemie, jak vyplývá z předchozího textu.

Tato kritéria v kontextu různých infekčních onemocnění mohou být značně rozdílná. V opačném případě se může stát, že bude stav epidemie formálně udržován, jelikož k úplné eliminaci viru SARS-CoV-2 zřejmě nikdy nedojde. Ministerstvo zdravotnictví opakovaně vychází z předpokladu, že je epidemiologická situace v České republice například v květnu 2020 stejná jako na konci loňského roku a že je třeba zabránit opakovanému nárůstu počtu infikovaných osob hospitalizovaných a úmrtí, ke kterému by pravděpodobně došlo v případě rychlého uvolnění protiepidemických opatření. Ministerstvo zdravotnictví zcela opomíjí skutečnost, že se od října 2020 do současné doby v České republice výrazně zvýšil počet osob, které onemocnění prodělaly a jsou vůči infekci imunní, navíc nemá data, na základě kterých by umělo dokladovat, kolik lidí infekci prodělalo.

Já musím poděkovat za odborné poklady paní doktorce Vališové a doktoru Nielsenovi a určitě vám, paní předsedkyně, dodám celý název toho svého bodu. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Určitě oceníme, děkuji. Dobré ráno, kolegyně, kolegové, další přihlášený je pan Patrik Nacher, který je tady s několika přihláškami přihlášen, ale nevidím jej v sále, tak zatím ještě využiji čas k tomu, abych načetla novou omluvu. Z důvodů pracovních se omlouvá paní poslankyně Adámková, a to dne 16. 2. mezi 6.15 a 9.05.

Protože pan poslanec Nacher přítomen není, tak zatím dvě jeho přihlášky dávám stranou a další přihlášený je pan poslanec Robert Králíček. Pokud ani pan poslanec Králíček není přítomen, tak pan poslanec Richard Brabec a následuje pan poslanec Radek Koten. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážený pane ministře, který jste to s námi tak dlouho vydržel, kolegyně, kolegové, zdravím vás za ranního kuropění. Při té minulé noční schůzi jsem se dostal ke slovu v půl čtvrté ráno a teď jsem si posunul vlastní rekord už na pátou k rannímu kuropění, a není všem dnům konec. Ano, přesně tak.

Já bych se chtěl věnovat bodu, který už jsem avizoval na naší tiskové konferenci hnutí ANO, a to je, že bych rád doplnil do programu této schůze bod, kde bych se chtěl věnovat problematice nebo chtěl bych, aby vláda informovala o problematice smlouvy, uzavření smlouvy mezi Českou republikou a Polskem ohledně dolu Turów. Já si myslím, že ani nemusím příliš dlouho vysvětlovat, z jakého důvodu to chci, nebo chceme jako klub ANO, protože myslím, že je kolem toho velká mediální aktivita. Myslím, že to vnímáte, nespokojenost veřejnosti jak s průběhem toho uzavírání, tak i s některými podmínkami. Říká se, že ďábel se skrývá v detailu, a v tomto případě je to pravda dvojnásob, protože některé podmínky té uzavřené smlouvy jsou - a o tom jsem přesvědčen - nevýhodné pro Českou republiku. Upřímně řečeno, já už jsem to několikrát říkal, že jsme v září minulého roku jako bývalá vláda měli možnost tuto smlouvu uzavřít, ale odmítli jsme ji, protože jsme byli přesvědčeni, a stále jsme přesvědčeni, že pro Českou republiku oproti Polsku je skutečně nevýhodná.

Jenom krátce připomenu a chci zdůraznit - zase oproti určitým debatám, které se tady vedly na mnoha úrovních, a argumentům některých ekologických organizací - že Česká republika nebo česká vláda nikdy nechtěla, aby Polsko zavřelo důl Turów, to chci zdůraznit. Neměli jsme ambici mluvit Polsku do jeho energetického mixu, stejně jako samozřejmě bychom neradi slyšeli od Rakouska, aby mluvilo do našeho energetického mixu nebo jakékoliv jiné země. Myslím, že takovéto precedenty je právě potřeba nevytvářet, a taky chci říct, že ten soudní spor byl opravdu - a myslím, že jsme tady o tom několikrát ještě za mého působení na Ministerstvu životního prostředí informovali - a já znova říkám, že to byl skutečně krajní prostředek, a já jsem neměl žádnou radost, když jsem navrhoval, aby Česká republika přistoupila k té žalobě proti Polsku u Evropského soudního dvora, z jednoduchého důvodu - Česká republika a Polsko jsou dobří sousedé a sousedé by své spory měli řešit v ideálním případě dohodou po nějaké diplomatické, popřípadě po odborné úrovni a neměly by se dostat ty problémy tak daleko, aby je bylo potřeba vynucovat soudní cestou.

Bohužel, Polsko nás válcovalo mnoho let, v tomhle zpochybňovalo nároky České republiky a výsledek byl nakonec podání žaloby. Nicméně právě v souvislosti s podáním žaloby a s rozhodnutím Evropského soudního dvora o takzvaném předběžném opatření, které - musím říct - překvapilo nejenom Polsko, ale překvapilo i nás, když ho Evropský soudní dvůr vydal, se pro Českou republiku vytvořila unikátní příležitost, která tady nikdy v podstatě v minulosti nebyla, významného tlaku na Polsko, a protože Polsko se dostalo do situace, kdy bylo povinno, jakkoliv to zpochybňovalo, platit v přepočtu zhruba 12 milionů korun denně sankci za to, že dál pokračuje v těžbě, oproti předběžnému opatření, a mělo samozřejmě zájem ten spor co nejrychleji urovnat. V této situaci jsme s Polskem jednali a samozřejmě vás můžu ujistit - a myslím, že ti z vás, kteří měli možnost jednat s Poláky o čemkoliv, tak Poláci jsou velmi tvrdí vyjednavači a neústupní a myslím, že byli docela překvapeni, že Česká republika nastoupila s podobnou tvrdostí do těch jednání, asi na to nebyli úplně zvyklí z minulosti - a my jsme se po několikaměsíčním vyjednávání dostali do stavu, kdy jsme se dohodli na řadě podmínek té smlouvy.

A chci říct, že určitě se nějak nesnažím se dostat do pozice, kdy jsem s tou smlouvou neměl nic společného. Já jsem byl jedním z členů vyjednávacího týmu a my jsme se potom dostali do stavu, kdy - a to si možná pamatujete z těch debat a pro to je celá řada důkazů - jsme se s Polskem, s polskou stranou zásadně, ale zásadně lišili ve věci, která se zdá možná detailní, možná se zdá příliš právní, ale je velmi důležitá, a to je především to, jak dlouho bude ta smlouva trvat, za jak dlouho ji bude možno vypovědět.

Jenom připomenu, že důl Turów by měl těžit do roku 2044, pokud se samozřejmě nestane něco, co tu dobu zkrátí, ale také se teoreticky může stát něco, že by tu dobu prodloužilo, a proto jsme chtěli, aby po celou tu dobu nebylo možno tuto smlouvu vypovědět, protože celou tu dobu teoreticky i prakticky můžou pokračovat dopady na Českou republiku. Poláci to dlouho nezpochybňovali, vůbec se o tom nebavili, a najednou, několik hodin před ukončením jednání, nebo před tím, než jsme si mysleli, že máme finále, přišli s tím, že nic takového nechtějí, a přišli s dvouletou výpovědní lhůtou, což samozřejmě bylo směšné, a potom se začalo poměrně tvrdě vyjednávat o tom, jak ta výpovědní lhůta bude dlouhá. Padlo tam z jejich strany i pět let, my jsme to jasně odmítli, protože ten důl se bude přibližovat české hranici ještě možná dalších sedm let a celou tu dobu, minimálně těch sedm let, může mít ještě vyšší nebo větší negativní dopady na české území. Odmítli jsme stejně tak - ale oni ho nikdy nenabídli - sedm let, stejně tak jako deset let - pro nás prostě bylo minimálně patnáct let jako taková ta spodní hranice a my jsme (byli) asi trošku ochotní o tom jednat, ale prostě oficiální bylo patnáct let.

Potom se ta jednání zadrhla už v souvislosti s tím, že přišly volby, samozřejmě povolební vyjednávání, jednání o nové vládě, a mně přišlo samozřejmě fér, aby tak zásadní věc, mezivládní dohody, která by měla vztahy obou zemí nastavit na dalších x let, samozřejmě už se do toho mohla dostat, do těch jednání, i nová vláda, zástupci nové vlády, a ta jednání jsme jim předali v určitém stavu. Já jsem je ještě informoval, ještě než se oficiálně třeba paní ministryně stala ministryní nebo byla jmenována, a plus další zástupce koalice, pětikoalice jsem informoval o tom, jaký je stav, a tohle byla jedna z důležitých věcí.

A teď tedy skočím o kus dál. Potom probíhala nějaká jednání, samozřejmě nové vlády pana premiéra Fialy, paní ministryně Hubáčkové s jejím protějškem, s paní ministryní Annou Moskwovou, polskou ministryní životního prostředí. A potom bylo oznámeno po takovém poměrně utajování a nakonec rychlém uzavření, že tedy Česká republika nebo že obě strany uzavřely tu smlouvu, byla podepsána, a já jsem opravdu ve velmi nepříjemném překvapení zjistil, že Česká republika vyměkla, ustoupila a ten klíčový parametr, za který považuji právě tu možnost výpovědi smlouvy, byl nakonec podepsán na pět let.

Já to skutečně považuji za velkou chybu, která se nám může vymstít, a já se obávám, že vymstí, protože po těch pěti letech se snadno můžeme dostat do pozice paradoxně horší právě proto, že už nebudeme moci žalovat podle stejného právního titulu, jako jsme byli teď úspěšní, to znamená, když jsme žalovali porušení směrnice EIA, a úspěšně, a koneckonců i generální advokát v rámci Evropského soudního dvora nám dal za pravdu, měli jsme na své straně Evropskou komisi, a já jsem přesvědčen, že jsme nevyužili těch možností, které jsme měli, nevyužili jsme karty, které jsme v té chvíli měli v ruce a které pravděpodobně nikdy už v tomto počtu a síle mít nebudeme.

Takže já bych chtěl slyšet od zástupců, už od pana premiéra, od paní ministryně, popřípadě dalších, ale asi především od pana premiéra, protože on byl u těch klíčových jednání, a předpokládám, že to bylo nakonec na dohodě obou premiérů, protože ty poslední věci byly na dohodě premiérů, proč se rozhodl tyto karty zahodit a proč se rozhodl relativně velmi rychle - nebo ne relativně, ale velmi rychle - tu smlouvu uzavřít. Jsem přesvědčen, že kdyby zůstala ta tvrdost vůči polské straně, tak se daly vyjednat lepší nebo výrazně lepší podmínky. A znovu říkám, ta šance byla historická.

Je to pro mě opravdu i osobně velké zklamání, protože jsme nad tím odvedli, nad tou smlouvou, skutečně hodně práce. Myslím si, že v řadě jiných aspektů se ji podařilo vybrousit, myslím, že dobře, po technické stránce tam jsou věci, které byly ještě před rokem nepředstavitelné, že bychom v té smlouvě mohli prosadit, ale zkazilo se to právě tím, že ta smlouva opravdu může být po pěti letech vypovězena, a dál se ještě v té době, kdy ta smlouva, kdy Česká republika nebude mít ochranu Evropského soudního dvora, tak se snadno potom dál bude ještě rozšiřovat ten důl směrem k českému území a v podstatě všechno ztratíme.

Takže já tohle opravdu považuji za selhání, považuji to za příliš vstřícný postoj. Poláci se netajili tím, že čekají na novou vládu v naději, že bude vstřícnější k jejich záměrům, a bohužel se to stalo. Já bych opravdu velmi rád slyšel vysvětlení, proč se tak stalo, proč jsme ustoupili, proč jsme vyměkli jako nová česká vláda, proč jsme si nechali vzít tuhle páku, kterou jsme tam měli. A já si myslím, že to bude velmi zajímavé pro všechny, nejenom pro obyvatele, těch desítek tisíc obyvatel pohraničí na Liberecku, kteří jsou přímo zasaženi negativními dopady dolu Turów, ale že to bude zajímavé i pro všechny vůbec v rámci pozice České republiky, protože jsme tady měli historickou šanci se opravdu tvrdě ozvat, ozvali jsme se za české zájmy, a prostě to nebylo dotaženo do konce a já jsem přesvědčen - ne, jestli myslím, já jsem přesvědčen - o tom, že to je chyba, že to je velká chyba a že to je velká škoda.

Takže jenom opakuji, navrhuji tedy zařazení nového bodu, kterých bych nazval Selhání české vlády při uzavírání česko-polské smlouvy o dopadech těžby na dole Turów. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Taktéž děkuji. Další přihlášený Radek Koten se třemi přihláškami, které šly za sebou, tudíž můžete to spojit v jednom vystoupení, a další přihlášený je pak následně David Pražák. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, přeji vám všem, kteří jste vydrželi tento maraton, velmi hezké středeční ráno. Já tady mám několik bodů, které bych velmi rád navrhl do dnešní schůze Poslanecké sněmovny. Jak jste si jistě všimli, měli jsme tu jeden takový případ, kdy majitel drážního domku na Plzeňsku měl někdy ve tři hodiny ráno poměrně nečekanou návštěvu. Přišel se na něj podívat zhruba týden propuštěný brutální vrah a nikdo asi není schopen teď říci, co vlastně ten vrah zamýšlel u toho majitele drážního domku, ale naštěstí tento člověk byl držitelem zbrojního průkazu, dokonce to i veřejně deklaroval na své nemovitosti, kde měl nalepen štítek, že se jedná o držitele střelné zbraně, a dalo se říct, že tento brutální vrah, který zavraždil důchodce asi jednadvaceti bodnými ranami, se přišel právě tady k tomu majiteli střelné zbraně podívat na návštěvu ve tři ráno, a protože se majitel tohoto domku bál, že by mohl ublížit jemu nebo jeho blízkému, tak v podstatě v tom momentu překvapení ráno se odpovídajícím způsobem bránil. A tento odsouzený brutální vrah, který ráno přišel na nezvanou návštěvu, svým zraněním podlehl po své návštěvě.

Následovala jedna velmi, velmi nepříjemná věc, a to dokazování bezúhonného občana, že v jeho domě, v jeho životním prostoru, v jeho ložnici se skutečně mohl bránit takovémuto útočníkovi. Ta patová situace trvala poměrně dost dlouhou dobu, protože naše orgány činné v trestním řízení měly poměrně dost složitou situaci, protože musely vyhodnotit všechny okolnosti této události, a nakonec po půlroce nebo více jak půlroce dospěly k tomu, že tento člověk, tedy majitel drážního domku, konal dle trestního zákoníku.

Aby se tyto skutky neopakovaly, tak jsme se rozhodli, ale je to už poměrně dost let, kolik "můj dům, můj hrad" - náš zákon pod tímto pracovním názvem - leží ve Sněmovně. Myslím si, že nám tento případ dal za pravdu, a je to velmi důležitý zákon, protože nikdo z nás neví, co se nám může stát v našem životním prostoru, a myslím si, že by bylo velmi potřebné tento zákon nebo tuto novelu zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, pozměnit. Takže by se to mohlo v podstatě hodit každému z nás - nikoliv abychom někoho omezovali nebo stříleli nebo nějakým způsobem perzekvovali, ale abychom se mohli adekvátně bránit ve svém životním prostoru, tedy v domě, kde ten pachatel i v tomto případě, který jsem vám tady řekl, ten vzorový, musel překonat překážku, a to poměrně velkým násilím, tedy musel vylomit dveře a vloupat se do tohoto prostoru, který byl zabezpečený.

Je to tedy změna trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a já vám tedy vysvětlím ještě poněkud podrobněji a v té takzvané právní hantýrce, proč bychom do toho měli jít, zhodnocení platného právního stavu včetně zhodnocení ve vztahu k zákazu diskriminace a vztahů k rovnosti mužů a žen. Platná právní úprava příliš limituje - a toho jsme si všimli i v tomto případě - případy nutné obrany, kterou je naopak nutné posílit s ohledem na stále rostoucí agresivitu pachatelů zločinů, která se týká zejména porušování domovní svobody, kdy se pachatel snaží násilně vniknout do obydlí či obdobných soukromých prostor, a to bez ohledu na skutečnost, je-li v nich někdo přítomen.

Současná práva úprava má stejné dopady na muže a ženy, a nedochází tedy k žádné diskriminaci, protože Evropská unie tady potřebuje genderovou vyváženost, tak ta právní úprava má stejné dopady na pachatele muže i ženy. Pokud bych to měl nějakým způsobem vysvětlit, v případě, že by se jednalo pachatelku a byla také zastřelena po vzoru tohoto případu, tak by to mělo v podstatě stejný význam jako v případě toho odsouzeného vraha, který se tam vloupal.

Dále odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen a vysvětlení jejich nezbytnosti jako celku. Hlavním principem posílení nutné obrany je poskytnout občanům vyšší míru jistoty a bezpečnosti, tedy aby se nemuseli obávat při použití adekvátního nástroje, sil a prostředků, když někdo cizí poruší jejich domovní svobodu, bude se snažit proniknout do jejich obydlí a vyvolá v nich oprávněný pocit, že pachatel může ohrozit jejich zdraví, a dokonce jejich život. Já si myslím, že to je přesně tento případ, který jsem vám tady řekl v předchozích minutách, protože to, co ukázalo vyšetřování, tedy že se jednalo o odsouzeného vraha, který byl propuštěn po výkonu trestu na svobodu, nám dává naprosto za pravdu. Tato nová úprava zakotvuje zásadu "můj dům, můj hrad", která je součástí některých zahraničních úprav. Jistě si pamatujete případ Milana Kňažka. Je to slovenský herec, kterému se v jeho životním prostoru promenádoval zloděj nebo nějaký jiný zločinec, to je naprosto jedno, ale pan Kňažko se také bránil legálně drženou zbraní a díky podobnému zákonu, který má v platnosti Slovenská republika, pan Kňažko dostal vlastně za pravdu, protože on se bránil naprosto v souladu se zákonem, jenomže na rozdíl od České republiky to netrvalo - ta právní nejistota, zda se bránil oprávněně či nikoliv, trvala významně kratší dobu.

Tímto zákonem přenášíme tu odpovědnost za to, co se stane, když se zločinec vloupá někomu do domu a hodlá tam vraždit nebo loupit, to už je úplně jedno, tak my odpovědnost za to, co se stane následně, vlastně tímto přenášíme na toho pachatele, a nikoliv na toho, co se brání, na toho slušného, bezúhonného člověka. My to přenášíme na toho pachatele. Vím, že tady byly nějaké právní názory už kdysi dávno, když tady tehdy ten zákon už byl předložen poprvé, a někteří poslanci, kteří byli členy výboru ústavně-právního, říkali, že nic takového tady není potřeba, že takovýto institut nepotřebujeme a že současná právní úprava poskytuje dostatek možností pro to, aby tito vrazi, pachatelé a tak dále byli odsouzeni. Ano, je možné, že tito poslanci takový názor mají, já jim to neberu, nicméně sami se neocitli v takové situaci, aby byli nuceni se bránit, a tím pádem nemohou zcela posoudit tu nejistotu, kdyby náhodou to nastalo, museli se bránit sami a potom byli popotahováni za to, že se zločincům ve svém domě bránili. Pro nás je to nepřijatelné, tedy právě proto navrhujeme tuto změnu trestního zákoníku. Posiluje i postavení a sebevědomí občana, který je napaden ve svém domě a hodlá se bránit, aby se nemusel obávat následného trestního stíhání ze strany státních orgánů, když použil přiměřené nástroje proti pachateli, který bývá často ozbrojen. Tady tu větu bych tady ještě poněkud rozvedl, a to z toho důvodu, že pokud vás vzbudí někdo ve tři, ve čtyři hodiny ráno, vy jste rozespalí - a myslím si, že právě nyní je ta správná doba, abychom si to tady uvědomili, protože je poměrně brzká ranní hodina a někteří z nás tady mají podobné pocity - a naše rozhodovací schopnost v tomto případě není příliš veliká. V takovém případě útočník, který bude u vás v obydlí, na sebe bere právě riziko, že vyvolá-li odůvodněnou obavu z ohrožení majetku, zdraví či života oprávněné osoby, bude se napadený bránit, a to účinně, avšak bez případné sankce ze strany státu. To je cílem, aby ti zločinci si rozmysleli, jestli do toho vlastně má smysl vůbec jít, pokud mohou být tímto způsobem postiženi, tedy že ten, co se bude bránit, jim může způsobit újmu i na jejich životě.

Změna zákona má sloužit k uznání takové obrany jako obrany nutné za situace, kdy v nechráněném prostoru by se o nutnou obranu jednat nemuselo. A současně zpřesňuje právě požadavek zákona, že se musí jednat o přímo hrozící nebo trvající útok. Já si pamatuji, že v minulých volebních obdobích, kdy jsme předkládali tento zákon, se tady pořád říkalo, a dokonce to otiskla i některá média, že když vám přijdou děti trhat jahody na zahradu, tak že je budete střílet, a takovéto fantasmagorie. Ale já si myslím, že všichni vnímáme, co je chráněný prostor, a také vnímáme ostatní věci, což byl přesně ten případ, který jsem popisoval z Plzeňska, kdy tedy dokonce odsouzený vrah propuštěný na svobodu chtěl spáchat takovýto čin a byl zastřelen.

A právě tím, že to je ošetřeno v zákoně, protože podle stávající úpravy musí obránce například ve svém domě nejdříve čekat, až je útočníkem napaden, to znamená, bodne ho nožem nebo ho majzne něčím po hlavě, a v té současné úpravě tedy musí člověk čekat, než je přímo napaden, nechce-li riskovat svoje trestní stíhání. Myslím si, že je to tady všem, kteří tady jsme, poměrně dost jasné, protože pokud budu praštěnej bejsbolkou nebo píchnutej nožem, tak už asi má možnost ochrany a obrany proti zločinci se stává nepoměrně horší a má šance na přežití je významně horší, což si myslím, že asi všichni vnímáme úplně stejně.

Za vhodný příklad lze použít právě i střelbu skrze vnitřní dveře na útočníka, který již do chráněného prostoru pronikl. To je přesně ten případ, že máte nějaké vchodové dveře, chodbičku, a až na té chodbičce po nějakých dvou, třech metrech máte další dveře, které jsou do dalšího prostoru, a právě tam už se nachází útočník, který překonal překážku a dostal se do chráněného prostoru, protože vy velice dobře víte, že jste zamykali, a jsou tam bezpečnostní dveře, bezpečnostní skla a podobně, a uslyšíte, že se tam tříští sklo a někdo je v tom prostoru.

Nová právní úprava současně pokrývá i situaci, kdy je útok veden proti jiné přítomné osobě a obránce tak zasahuje v její prospěch. Tedy pokud tam budete s manželkou, se svými dětmi a podobně a jste nucen je chránit stejně jako sebe, tak právě i na tento případ se to vztahuje.

Meze použití nutné obrany jsou nastaveny takzvanou oprávněnou obavou, která potlačuje možnost případného zneužití. Oprávněnou obavou obránce nemůže být například vedení obrany na velmi vysokou vzdálenost nebo proti prchajícímu útočníkovi, protože to nebezpečí již pominulo, tak přímo i v zákoně je to takto ošetřeno. Závěr o naplnění či nenaplnění podmínek nutné obrany při ochraně obydlí bude mít tedy soud.

Nicméně podstatné je, že při vyhodnocení adekvátní nutné obrany se bude vycházet z toho, jak se okolnosti napadení jevily obránci, a to bych tady zdůraznil, nikoli útočníkovi. My totiž tímto zákonem právě přenášíme odpovědnost na útočníka, protože v případě, že by tento zákon neplatil a platila současná právní úprava, tak ten, kdo se brání ve svém příbytku v noci zločinci, je pro náš stát pouze sprostým podezřelým, což je pro nás nepřijatelné.

Předložená úprava následuje současný vývoj judikatury, který směřuje ke stále vyššímu respektování a posílení chování oprávnění poškozeného v neočekávané životní situaci, a na tu je tedy nutné okamžitě reagovat. Navrhovaná právní úprava nemá bezprostřední ani následné dopady na rovnost mužů a žen, a nevede tak ani k diskriminaci jednoho z pohlaví, neboť nijak nerozlišuje ani nezvýhodňuje jedno z pohlaví a nestanoví pro něj odlišné podmínky. V rámci různých gender pravidel, která tady přináší i Evropská unie, aby ve všech funkcích byli rovným způsobem zastoupeni jak muži, tak ženy, si myslím, že i pro zločince je to tady velice dobře ošetřeno, a tomu zákonu je v podstatě jedno, jestli pachatelem bude muž recidivista, nebo žena recidivistka.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Pane poslanče, jenom se omlouvám, vy jste toto slovo od slova opakoval podruhé. Už v tom zdůvodnění opakujete sám sebe, možná citujete sám sebe. Bylo by vhodné tedy, abyste se posunul dále. Děkuji.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za upozornění, já to přikládám asi té poněkud brzké ranní hodině, protože normálně vstávám až v šest, a mohlo se tedy stát, že jsem to pro jistotu zopakoval ještě jednou, aby tady přítomní poslanci si to mohli tak nějak dobře zapsat, aby tedy potom následně to do programu schválili.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, to je velmi důležité, s mezinárodními smlouvami a zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z členství v Evropské unii, to je tedy speciálně pro eurohujery, návrh zákona je tedy v souladu s ústavním pořádkem, se závazky České republiky vyplývajícími z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, a rovněž tedy i s právem Evropské unie. To bych tady vypíchl, aby náhodou někdo neříkal, že náhodou tady zavádíme nějaké nové pořádky a není to v souladu s evropským právem.

Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky a dále sociální dopady včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména tedy na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na životní prostředí - to by zajímalo bývalého pana ministra určitě, co tady vystupoval přede mnou - a na bezpečnost nebo obranu státu - tato navrhovaná úprava nebude mít žádný dopad na státní či jiné veřejné rozpočty, to bych tady zdůraznil, takže pokud bychom ji přijali nebo zařadili na první čtení této schůze, tak by to skutečně nemělo na rozpočet roku 2022 žádný negativní dopad, a to ani na podnikatelské prostředí v České republice.

Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné sociální dopady, stejně jako dopady na rodiny či specifické skupiny obyvatel, tedy osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením, národnostní menšiny ani dopady na životní prostředí či bezpečnost nebo obranu státu.

Dále zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů. Tato právní úprava posiluje ochranu soukromí jednotlivce, který bude oprávněn zvolit adekvátní prostředky pro ochranu svého zdraví a života, stejně jako osob, které budou přítomny v obydlí. Úprava tedy nemá dopady ve vztazích k ochraně osobních údajů a žádným způsobem nemění dosavadní praxi v oblasti ochrany osobních údajů, což je samozřejmě pro nás všechny velmi dobré.

Dále zhodnocení korupčních rizik. Tato navrhovaná právní úprava respektuje protikorupční legislativu a nepřináší nová korupční rizika.

Ještě bych tady tedy zmínil, a to je na dva řádky, zvláštní část tohoto zákona, ta je k čl. 1 § 29 odst. 3. Navrhuje se posílení principů nutné obrany v případě, kdy je ohroženo zdraví nebo život osoby či jiných osob přítomných v obydlí, do kterého se snaží neoprávněně vniknout cizí osoba.

My jsme tady měli nastavenou nějakou účinnost. Doufám, že i díky dnešnímu zařazení se to stihne, protože co se týká účinnosti, tak se navrhuje, aby se zákon jako celek podařilo projednat a nabyl účinnosti do 1. července 2022, tedy s ohledem na délku legislativního procesu a vzhledem ke stručnému rozsahu úpravy má každý dostatečný prostor se s ní seznámit. Touto cestou tedy tak činím a doufám, že tento bod se podaří zařadit na dnešní plénum Poslanecké sněmovny.

Dalším zákonem, který bych vám tady rád představil a který bych rád zařadil na plénum Poslanecké sněmovny, je změna zákona o právu autorském.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Pane poslanče, omlouvám se, vy jste sice velice podrobně zdůvodnil všechny možné dopady toho návrhu, ale jak jsem vám chtěla pomoci, jak jsem se podívala do programu schůze, kterou máme teď svolanou, vy tam máte návrhy, které se týkají trestního zákoníku hned dva. Který sněmovní tisk to tedy je? To jste opomněl ve svém vystoupení a zdůvodnění úplně zmínit. Mohl byste to, prosím, učinit?

 

Poslanec Radek Koten: Já vám tady mohu akorát říct, že to byla novela trestního zákoníku, ta novela trestního zákoníku.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová A sněmovní tisk 12, anebo sněmovní tisk 13?

 

Poslanec Radek Koten: To teď jsem si tady…

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová To mě mrzí, že to jste si zrovna nepřipravil. (Pobavení.)

 

Poslanec Radek Koten: To jsem si tady nějak nepoznamenal. Myslel jsem, že to je natolik známý sněmovní tisk, že tady…

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Obojí je trestní zákoník.

 

Poslanec Radek Koten: Myslím si, že 12 a 13.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Takže 12 i 13? To jsou dva různé body, dva různé tisky.

 

Poslanec Radek Koten: Ano. Mám tam celkem tři přihlášky, tak teď jsem se plynule přesunul právě k tomu dalšímu, a to je tedy změna zákona o právu autorském, to bude další tisk... (Předsedající: Dobře.) ... a tím se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském a právech souvisejících s právem autorským a o změně některých dalších zákonů, autorský zákon, ve znění pozdějších předpisů.

Jedná se o to, že když si tady řekneme zhodnocení původního stavu, který tu dnes máme, tak je tady zhodnocení platného právního stavu a hlavní principy navrhované právní úpravy a nezbytnost navrhované úpravy. Návrh zákona ukládá, aby šíření rozhlasového a televizního vysílání bylo umožněno nejen ve zdravotnických zařízeních, ale také v prostorách, jež jsou v živnostenském zákoně definovány jako provozovny, ale nejsou určeny zároveň pro poskytování hudební nebo televizní produkce.

Účelem novely zákona je zpřístupnit hudební produkci v prostorách, které primárně slouží pro jiné účely, než je provozování hudební produkce, a jsou to například kadeřnictví nebo restaurační provozovny, pedikúry, manikúry, a jsou navštěvovány - nebo autoservisy - a jsou navštěvovány za účelem poskytnutí dané služby, nikoli zpřístupnění hudební produkce.

Já tady nyní řeknu několik takových modelových případů, jak to může v praxi vypadat. Já naprosto běžně chodím k holiči tak jednou za čtrnáct dní, jednou za měsíc, podle toho, jak mi to časově vyjde, a ten holič tam může mít nějaký rozhlasový přijímač, má ho tam puštěný jako kulisu, nicméně já tam k němu rozhodně nejdu proto, abych tam poslouchal nějakou hudební produkci, ale jdu se tam nechat ostříhat. To samé platí i v autoservisu, kam si jedu přezout pneumatiky, na podzim zimní, na jaře letní, a při tom tam hraje rádio. Ovšem ten autoservis není primárně nějaká provozovna s hudební produkcí, ale je to autoservis, který vám udělá servis na autě a případně vám vymění nebo vyváží pneumatiky. To jsou takové příklady, které asi každý z nás vnímá, že tam tedy ta hudební produkce není poskytována, nejsme na koncertě, nejdeme na Kabáty, nejdeme na Kryštofa, ale jdeme si tam za nějakou službou. Tím toto tedy vysvětluji.

Za další, zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR. Jak vidíte, tak i v autorském právu se odvoláváme na ústavní pořádek, a návrh zákona je tedy v souladu s ústavou a pořádkem České republiky, a je tedy v souladu s právem Evropské unie. Návrh zákona je v souladu se závazky České republiky vyplývajícími z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.

Jenom bych se obrátil na paní předsedající, protože vidím, že kolegové se už probrali z noční směny a poněkud tady vyrušují. Tak pokud by mohla nějakým způsobem zjednat pořádek.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Mně to nepřipadalo, že to je nezvladatelné, ale kolegové se teď i uklidnili, tak myslím, že můžete v pohodě pokračovat. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, děkuji, děkuji mnoho. Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl, kterou je Česká republika vázána ve svém čl. 11, jasně definuje, že autoři dramatických, hudebnědramatických a hudebních děl mají výlučné právo udílet svá povolení k veřejnému provozování a provedení svých děl. Pojem veřejného provozování a veřejného šíření byl z citované úmluvy převzat do právních předpisů, a to Evropské unie. Předložený návrh proto citovaný postup zohledňuje, kdy stanoví, že zpřístupnění autorských děl nebude realizováno na veřejných prostranstvích, ale pouze v uzavřených provozovnách, které nejsou určeny pro šíření hudební a televizní produkce.

Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet a na rozpočty krajů a obcí: tento návrh zákona nemá vliv na státní rozpočet. Návrh zákona nemá vliv na rozpočty krajů a obcí.

Pak tady máme tu zvláštní část jako u předchozího zákona, a to je tedy, že zákon stanoví, že autorské poplatky se neplatí v provozovnách, které nejsou určeny pro poskytování hudební a televizní produkce.

Pak se tedy dostáváme k účinnosti a dostáváme se tedy úplně k podobnému, ne-li stejnému problému - abychom stihli projednat tento zákon a aby prošel celým legislativním procesem, je nutné, aby potom tedy nabyl účinnosti dnem 1. července 2022.

A nyní se tedy blížím do velkého finále, protože tady máme ještě jeden bod programu, který bychom velmi rádi navrhli, a to je tedy bod, který řeší současnou situaci zvyšování se cen energií pro občany České republiky a firmy v České republice a jejich systémové řešení vládou ČR, a to bychom měli také prodiskutovat, protože ta drahota se začíná i v nových vyúčtováních, která přišla našim občanům, poměrně dramaticky navyšovat. Byl bych rád, kdybychom se o tomto bodu, kdybychom ho zařadili, a mohli bychom se tedy bavit o tom, jakým způsobem vláda vyřeší tuto situaci, ať už je to tedy nákup, současný nákup drahého plynu na evropské burze, anebo že bychom se vrátili k modelu, který jsme tu měli kdysi dávno a který se celkem osvědčil, protože do naší země jsou zavedeny různé produktovody, ať již je to tedy plynovod, ropovod a podobně, a že bychom se byli schopni sami - nebo vláda této České republiky by byla schopna sama... Paní předsedající, prosím.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Zaujal jste evidentně poslance a poslankyně, nicméně já je poprosím o to, aby se ztišili, v případě, že chtějí diskutovat, tak tak činili v předsálí a umožnili zdůvodnění zařazení nového bodu. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji. Věřím tomu, že právě tady probíhaly diskuse nad tím, že ty energie jsou skutečně velmi drahé pro občany České republiky a že bychom to měli zařadit, takže děkuji. Dá se říci, že jak Polsko, což jsou země EU a V4, tak Maďarsko se s touto situací popasovaly v poměrně krátké době a poměrně úspěšně, protože například Maďarsko si dohodlo na základě bilaterální smlouvy dodávky například plynu přímo z Ruské federace, a bylo to tady kritizováno. Já jsem byl nyní, už tedy před dvěma dny, v pořadu Události, kde byl současný předseda sociální demokracie pan Šmarda, a ten tam tedy mimochodem řekl, že Maďaři jdou proti EU, protože si nasmlouvali vlastní ceny energie pro občany Maďarska, a vlastně jdou proti EU, že nekupují ten drahý plyn z burzy. To je pro mě tedy novinka, že sociální demokracie brání principy fungování EU, tedy výpalné pro burzu, kterou zaplatí občané jednotlivých členských států. Já si myslím, že právě tyto státy, které jsem zde jmenoval, tedy Maďarsko a Polsko, to vyřešily poměrně dost dobře, s tím, že každý to sice řeší určitým způsobem po svém, na druhou stranu ten výsledek je patrný, protože naši občané si jezdí nakupovat pohonné hmoty a potraviny díky snížené sazbě DPH a spotřební daně například do Polska, no a tato vláda udělala opravdu skvělé systémové opatření a poslala na hranice celníky, kteří by mohli mít pravomoc, aby lidem, kteří si dovezou do ČR více než 20 litrů benzínu nebo nafty, tak aby jim mohlo být zabaveno auto. Tak já si takhle pomoc našim občanům skutečně nepředstavuji, a pokud si to představuje tato vláda, tak je asi něco špatně. I vzhledem k tomu, že poslanci tady přísahali, nebo slibovali hlavně, že budou bránit zájmy svých voličů, tak bych velmi rád viděl voliče, který by chtěl platit daleko více za energie, chtěl by si kupovat velmi, velmi drahé potraviny a chtěl by saturovat i plyn pro různé firmy, které samozřejmě zvýšení cen energií promítnou do svých výrobků.

Ještě bych se tady vrátil - a to samozřejmě ten bod, který chceme projednat, tak ten samozřejmě by měl reflektovat i nějaké vaše vládní prohlášení o zeleném údělu - a já bych se tady k tomu vrátil, protože my jsme tady měli Ostravsko-karvinské doly, které tady těžily uhlí, nicméně jsme v útlumu, a v rámci zeleného údělu, kdy lodě, které dovážejí různé produkty, ať už je to ze Spojených států zkapalněný plyn, nebo z Austrálie do Ostravy černé uhlí, tak v rámci zeleného údělu, který je zakotven ve vládním prohlášení, tak je to velmi zvláštní, protože ty lodě, které sem dovážejí tyto komodity energetické - místo aby to na jedné straně mohlo téci produktovody, kde ekologická stopa je téměř nulová, protože tam běží pouze nějaká čerpadla, která to čerpají z jednoho místa na druhé - tak tady se to vozí obrovskými přepravními zaoceánskými loděmi a ta jedna zaoceánská loď v rámci zeleného údělu, který tu tedy chceme zavést, má v podstatě ekologickou stopu, jako by všechna auta v Evropské unii jezdila celý rok - ta jedna loď, která to sem doveze, má v podstatě stejnou uhlíkovou stopu.

Já bych v podstatě už mohl parafrázovat, že pro úředníky, kteří to vymýšlejí v Bruselu, a ti lidé, kteří o tom rozhodují, že nejsme schopni uzavřít ty smlouvy, nejsme schopni to udělat podobně, jako to udělaly další země V4, tak bych řekl, že jestli Brusel tady chce prosazovat nějaký zelený úděl, tak tady pouze mohu spekulovat, jestli ta hloupost, kterou oni vymýšlejí, jestli hloupost je kvalifikačním předpokladem pro funkci úředníka v EU na nějaké výkonné funkci, tak v podstatě ta hloupost se stává dokonce i vymahatelnou normou v EU. Já bych se tady o tom velmi rád bavil, a my bychom, protože Češi - ať už se to říká, jak chce, jestli jsme Švejkové, nebo jestli tady máme ještě zdravý selský rozum - tak právě proto si myslím, že my bychom si tady měli projednat naprosto separátně a měli bychom tady vyjednat energie pro naše občany v intencích, aby se cena nezdražovala o desítky nebo stovky procent - protože můj kamarád, který si byl pro nové zálohy, tak z 3 500 za plyn, které platil u dnes již bohužel zkrachovalé firmy Bohemia Energy, tak si představte, že dočasný dodavatel energií mu tu zálohu zvýšil na 17 500 měsíčně z 3 500. Přesně to tedy reflektuje ceny na burze, protože běžná cena plynu je zhruba 270 dolarů za 1 000 metrů krychlových plynu, a na burze se dokonce ten plyn obchoduje za 1 700 dolarů za 1 000 metrů krychlových plynu. A to si myslím, že je tak obrovský rozdíl, i procentuální, že bychom se tady tím měli zabývat a měli bychom lidem ukázat, že některé věci jsou tedy důležitější než jiné, a měli bychom tady tuto věc projednat. To samé tedy platí i pro energie.

Někteří z nás - nebo minimálně polovina poslanců tohoto Parlamentu tady zažila loňské projednávání zákona o nízkouhlíkové energetice. Dá se říci, že nějakým výsledkem a přijetím tohoto zákona bylo přijetí naší energetické soběstačnosti tím, že postavíme nebo dostavíme elektrárny, které zde máme, tedy Dukovany, kterým skončí velice brzy životnost, a dostavíme ještě dejme tomu Temelín, o další blok rozšíříme. Je to tedy jednak z toho důvodu, že jsme i z hlediska našeho členství v Evropské unii - i když na to já mám úplně specifický názor, protože jakákoli další organizace, která nám tady víc škodí, než pomáhá, tak bychom z ní měli vystoupit, nicméně ten zelený úděl tady prosazuje vládní koalice - a my bychom měli dodržet nějaké limity vypouštěného CO2, a právě tou cestou jsou jaderné elektrárny. To si tady musíme říct, a dokonce to uznala Evropská unie tím, že to zase znovu povolila včetně plynu, že alespoň dočasně to bude podle nich ekologické.

A my bychom se tady tedy měli bavit, jestli jsme schopni vůbec v nějakých časových intervalech nebo v nějakém časovém horizontu tady postavit nebo dostavět například elektrárnu Dukovany, protože jsou tady mezi námi i pamětníci, kteří si pamatují, jak dlouho trvala výstavba Dukovan na zelené louce - a já nevím, jestli to některé z vás překvapí, ale v tehdejší době a s tehdejší technikou výstavba po spuštění Dukovan trvala, světe div se, sedm let. Sedm let! Bylo to postaveno dřív, tato jaderná elektrárna, nebo za kratší časový úsek, než byla zrekonstruovaná dálnice D1. O tom by tady mohl hovořit i, a musím tedy pochválit pana Havlíčka, protože za jeho působení na Ministerstvu dopravy se to výrazně zrychlilo, to bych tady rád vypíchl.

To si tady musíme říct, a dokonce to uznala tedy i Evropská unie tím, že to tedy zase znovu povolila, včetně tedy plynu, že alespoň dočasně to bude podle nich ekologické, a my bychom se tady tedy měli bavit, jestli jsme schopni vůbec v nějakých časových intervalech nebo nějakém časovém horizontu tady postavit nebo dostavět například elektrárnu Dukovany, protože jsou tady mezi námi i pamětníci, kteří si pamatují, jak dlouho trvala výstavba Dukovan na zelené louce. A já nevím, jestli to některé z vás překvapí, ale v tehdejší době a s tehdejší technikou ta výstavba po spuštění Dukovan trvala, světe div se, sedm let. Sedm let! Bylo to postaveno dřív, tato jaderná elektrárna, nebo za kratší časový úsek, než byla zrekonstruována dálnice D1. O tom by tady tedy mohl hovořit i, a musím tady pochválit pana Havlíčka, protože za jeho působení na Ministerstvu dopravy se to výrazně zrychlilo. To bych tady rád vypíchl.

Takže pokud bychom tedy měli začít stavět nebo dostavovat elektrárnu v Dukovanech, tak ty odhady jsou 10-15 let, ale to se povedlo o tři roky až o osm let dříve, vlastně ten časový horizont výstavby za toho režimu, který tedy podle asi většiny z nás to dělal špatně. Takže já si myslím, že bychom zde měli skutečně zabrat a na mou interpelaci z minulého týdne, z minulého čtvrtku mi tady pan premiér tehdy odpověděl, že řešením současné situace je postavit další elektrárnu. Tak já bych v tomto bodu skutečně velice rád rozebral tu situaci a velice rád bych byl, kdyby mi tedy pan premiér vysvětlil, zda tady máme málo elektrické energie či nikoliv. Ten problém samozřejmě spočívá v tom, že my 53 % energie v současné době vyvážíme, nicméně ukončením činnosti Dukovan, protože už jaksi mají za svým časovým zenitem a tu svou životnost, která byla plánována ještě za minulého režimu, už o mnoho překročila, takže tu budeme muset pravděpodobně vypnout za několik let, možná za 10, za 8, za 10, za 12. To ví určitě pan bývalý ministr Havlíček. Ale já bych byl rád, kdyby to viděla i tato vláda, že tedy ty zdroje nám nevydrží fungovat donekonečna a že tedy tu situaci musíme skutečně promptně řešit, a to i v tom, že právě naši občané musí mít možnost koupit si lacinou energii, protože my tady ustupujeme od uhelných elektráren, tepelných elektráren, tam tedy ta výroba jedné kilowatty energie vychází zhruba okolo 15-21 haléřů podle toho, která to je elektrárna, jak daleko tedy dováží palivo, to uhlí, a u těch jaderných elektráren, konkrétně například Dukovany, které tedy už jsou nějakým způsobem odepsány, tak ta výroba energie z jádra vychází na nějakých 37 haléřů z kilowatthodiny.

Bohužel po našem vstupu do Evropské unie se liberalizoval trh s energiemi povinně, tedy jedna firma, která vyráběla, prodávala, tak zároveň se musela rozdělit na tři divize. To znamená, když to řeknu na modelovém příkladu, a omluvte moji nepřesnost, kdy tedy jedna firma může být ČEZ výroba, ČEZ distribuce a ČEZ prodej, tedy koncovým zákazníkům, tak si vezměte tu bizarní situaci, a to bych tady velice rád projednal právě v tomto bodu, že tu energii vyrobíme, prodáme ji na burzu, pak si ji z té burzy zase koupíme, ale už několikanásobně dražší, a pak to prodáváme našim koncovým spotřebitelům a firmám. Pokud vám to připadá jako krávovina, tak skutečně nejste daleko od pravdy, protože - já bych samozřejmě chápal, pokud by náš výrobce prodal ten přebytek energie, ten přebytek, který vyrobíme, těch 53 %, tak kdybychom ho prodali na té burze, protože samozřejmě ČEZ by dostal velmi dobře zaplaceno nebo ta firma, která vyrobí a prodá, tak by dostala velice dobře zaplaceno a samozřejmě by potom mohla mít jednak peníze na svůj rozvoj, na stavbu dalších elektráren a podobně, nicméně českého spotřebitele a české firmy a český průmysl by to nestálo horentní, až likvidační ceny energií. Já jsem to tady panu premiérovi v té interpelaci, protože ta interpelace je poměrně krátká, ta je dvě minuty, tak jsem mu to tady nabízel, ale bohužel mezi námi nedošlo k pochopení a já teď jsem trošku, jak bych to řekl, jsem zklamán, že tady není pan premiér, protože myslím si, že tady to by pro něj bylo inspirativní a že bychom skutečně došli třeba k nějakému konsenzu a mohli bychom se pohnout tak, aby ti lidé, kteří dostávají každý měsíc pravidelně účtenky, takže by měli alespoň nějakou naději, že se s tím něco skutečně bude dělat, protože tato situace netěší opravdu nikoho z nás, a já si dovoluji tvrdit, že věřím tomu, že tato vláda by s tím něco chtěla udělat, ale tak se o tom pojďme skutečně bavit a nenavrhujme tady nějaké body o národního ptáka, pandemický zákon a nějaké korespondenční volby. No, k tomu se třeba ještě vrátíme nebo se tady sejdeme zase takhle ráno. Já si myslím, že bychom si to tady měli také vysvětlit.

Ale já se ještě vrátím k té dopravě v rámci zeleného údělu těch jednotlivých energetických komodit, ať již to jsou, a pak tedy vás konečně přestanu trápit, protože věřím tomu, že někteří z vás se tady u toho nudí, ale já si myslím, že nuda to úplně není, protože zajištění rozumných cen energií pro naše občany nemůže být nuda. To je naše povinnost, abychom to vyřešili. Vlastně nevím, jestli jste to zachytili, ale do Ostravy se dováží loděmi a vlaky, ale v té poslední části, protože se zjistilo, že ta vlaková doprava není úplně spolehlivá, že se to sem tam někde zašprcne, srazí, tak se dováží černé uhlí pro jaksi výrobu oceli ve Vítkovicích, tak se dováží australské uhlí, a to od protinožců z druhé strany světa. Evropský kontinent je tedy černým uhlím zásoben mimo jiné i z Austrálie, a to za pomoci těžké lodní dopravy a ta nakonec obvykle skončí v Rotterdamu a odtud je tedy buď vlaky to uhlí rozváženo po jednotlivých odběratelích nejenom v České republice, ale dokonce i v Evropské unii. Ale právě, že místo abychom jaksi lokálně třeba v té Ostravě nějaké uhlí vytěžili, tak jsme řekli, že to je nerentabilní, a my v rámci Green Dealu sem dovážíme z druhé strany světa těmi zaoceánskými neekologickými parníky to uhlí a dovážíme ho tedy z toho Rotterdamu do Děčína po Labi.

A já se tedy ještě v tomto bodu potom zeptám, pokud se nám ho podaří zařadit, tak jak je ta uvedená doprava a dlouhá přepravní cesta v souladu s tím dnešním zeleným údělem a zeleným viděním světa, protože mně to úplně v rámci nějakého selského rozumu, který tady měli naši předci, a většinou to, co někde vyrobili nebo vypěstovali, tak se snažili prodat do nějaké vzdálenosti, aby to buď tedy ušli, nebo dojeli na kole nebo na koni nebo na tom povoze, tak já si myslím, že ta dnešní globální společnost, jaká tady je, tak my tady v podstatě vozíme všechno z druhé strany světa a nejsme schopni si tady v podstatě vyrobit nic.

Takže myslím si, že bychom se tady nad tím měli zamyslet, a právě i ta doprava energetických produktů může prodražovat energie pro naše koncové uživatele a firmy. Takže myslím si, že bychom se měli tady všichni zamyslet a že by pro to i vládní nebo poslanci vládní koalice měli zvednout ruku tak, aby se ten bod podařilo zařadit.

Děkuji, paní předsedkyně, že jste udržela klid v sále, a budu se těšit.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já vás ale potřebuji ještě přece jenom, aby byly hlasovatelné ty první dva návrhy, abyste sdělil to nejpodstatnější, co tady za čtyřicet minut vašeho vystoupení nezaznělo, na kdy chcete pevně zařadit ty body, jinak je to nehlasovatelné. Dopátrali jsme se toho, že se tedy jedná o sněmovní tisk 12, to je trestní zákoník. Na kdy to tedy prosím, pane poslanče, chcete?

 

Poslanec Radek Koten: Já bych to zařadil po těch bodech, které tady navrhovali předřečníci v tom pořadí, tak jak byly načteny.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Dobře. Bude se to sice hlasovat složitě poměrně, ale rozumím tomuto návrhu. A taktéž to asi platí i o sněmovním tisku 15, což byl ten zákon o právu autorském? (Ano.) Děkuji. (Poslanec Koten: Děkuji.)

Další přihlášený je pan poslanec David Pražák a dále se připraví pan poslanec Radovan Vích. Prosím, pane poslanče, máte slovo k odůvodnění návrhu pořadu.

 

Poslanec David Pražák: Dobré ráno, kolegyně, kolegové, pane ministře, paní předsedající. Já si dovolím na začátku svého vystoupení konstatovat jako ostatní, že považuji tuto případnou schůzi za nelegitimní, a tímto zdravím našeho pana senátora Canova z Libereckého kraje tamhle nahoře a upřímně ho lituji. Věřím tomu, že pokud dojde k projednávání pandemického zákona... Pane senátore, slyšíte mě? Asi ne, nevadí. Když už je tady, tak bych si dovolil takovou malou vsuvku, proč pana senátora obdivuji, protože se vyjádřil - což jste si určitě všimli někteří dnes večer po tom, co se tady stalo při hlasování o prodloužení jednací doby a tak dále - tak pan senátor vystoupil na sociálních sítích a napsal: "Velmi silně se obávám, že budou moci být zpochybněny všechny body na programu této schůze, ne jen novela pandemického zákona, a to z těchto důvodů: Za prvé, bylo hlasováno o takzvaném procedurálním návrhu uprostřed projevu řečníka. Přestávka vyvolaná nepřítomností alespoň jednoho ministra nezaložila konec projevu a začátek nového po přestávce, ale jen probíhající projev pozastavila. Za druhé, procedurální návrh nebyl procedurální, neboť nebyl přednesen zástupcem předkladatelů na mikrofon, ale jen přednesen předsedajícím. Za třetí, prodloužení schůze může být předloženo jen do 19. hodiny." Takže to dneska napsal pan senátor. Pro vás nové kolegy, pan senátor za hnutí STAN. To není náš pan senátor, abyste si nemysleli, za ANO, ale za hnutí STAN. Tímto ho ještě jednou zdravím

Můj bod se bude týkat nejasností kolem dohody o dole Turów. Mrzí mě, že tady není paní ministryně životního prostředí, ale jak jistě víte, poslední roky jsme v Libereckém kraji sledovali, jak se polský hnědouhelný důl Turów přibližuje k hranici s Českou republikou a jak v některých částech regionu směrem od Hrádku nad Nisou nahoru dochází k úbytku podzemní vody. Polská strana nereagovala na námitky našeho Ministerstva životního prostředí a Libereckého kraje při procesu povolování a pokračování o rozšíření těžby, načež tedy musela přijít žaloba, kterou v únoru 2021 podala Česká republika, a následně v květnu Evropský soudní dvůr nařídil okamžitě zastavit těžbu.

Následkem toho si dovolím tvrdit, že si Polsko uvědomilo, že vzhledem k možným finančním dopadům jak pro Polsko jako stát, tak pro soukromou společnost PGE je lepší přestat naše námitky ignorovat a sednout si k jednacímu stolu. Víceméně založily se vyjednávací týmy na Ministerstvu životního prostředí pod panem ministrem Brabcem a jeho kolegy náměstky a pracovníky životního prostředí, to samé na Libereckém kraji a advokátní kancelář Frank Bold a další. Začali tvořit dohodu mezi Polskem a Českou republikou, která trvala od jara. Vše se projednávalo jak na Ministerstvu životního prostředí, na vládě, na výboru životního prostředí naší sněmovny, na vedení Libereckého kraje a na výboru životnímu prostředí a zemědělství Libereckého kraje. Hlavním cílem byla ochrana vody a životního prostředí formou zřízení monitoringu, do kterého byla zapojena Česká geologická služba, snížení prašnosti, hlučnosti a zamezení odtoku a vytvoření funkční bariéry, samozřejmě v neposlední řadě finanční kompenzace.

V Polsku se měnila vláda, několikrát ministři za životní prostředí, a bohužel, dohodnuté dohody během pár dnů vždycky vyšuměly a Polsko chodilo zase a zase s dalšími podmínkami. Hlavní teze naší - budu říkat naší za Českou republiku - smlouvy či dohody byla doba vypověditelnosti patnáct let, finanční kompenzace 50 milionů euro, funkční bariéra a přístupná data z monitoringu měření hladiny podzemních vod. Samozřejmě to mělo řešit i hluk, prach a ochranu životního prostředí. Ihned po podzimních volbách se polská strana snažila odsouvat dohody a setkávat se nad tou finální dohodou, než nastoupí nová vláda. Naštěstí musím konstatovat bez ironie, že se rozumní lidé domluvili - jak dosluhující vláda, tak nově připravovaná nebo nastupující vláda - s tím, že pan ministr Brabec, v tu dobu můžu říct dosluhující, mohl pokračovat v předjednané smlouvě a že nové vedení nám jasně deklarovalo, i nám v Libereckém kraji, že nebude měnit obsah a směr dohody.

Ještě před výborem životní prostředí 19. ledna jsem nechal rozeslat zprávu České geologické služby se závěry, že voda mizí. Nebudu ji citovat celou, ale dovolím si tady jenom pár vět, abyste věděli, co tam v té zprávě je zásadního. Například věta: "I když bylo již 70 % podzemní stěny k 1. říjnu 2020 dle zaslaného dopisu polské strany hotovo, hladiny podzemní vody na polských vrtech česko-polské monitorovací sítě v kolektorech MV a PV dále zaklesávají. Pokračující zrychlené poklesy hladin podzemní vody mezi dubnem a zářím 2020 neindikují žádné pozitivní účinky realizované podzemní stěny na stávající česko-polské monitorovací síti. Česká republika nemá možnost průběžně kontrolovat vliv výstavby podzemní stěny na hladiny podzemní vody a jeho srovnání se stavem před výstavbou podzemní stěny, zvláště v případě, kdy česká strana stále není úplně přesvědčena o dostatečné hloubce a rozsahu podzemní stěny, a kdy za pouhých pět měsíců došlo v kolektoru PV k poklesu hladiny podzemní vody o dalších cirka 2 až 5 metrů a v zatěsňovaném kolektoru až po 1,79 metru. Nejvyšším poklesem se vyznačuje vrt H6, který se nachází 500 metrů od česko-polské státní hranice a sleduje nejhlubší kolektor PV. Za pět měsíců hladina podzemní vody klesla o 6,15 metru." A ještě jednu větu si dovolím citovat z České geologické služby: "Největší pokles hladiny podzemní vody byl registrován nám na vrtu HPZ, a to minus 7,94 metru. Je to stav mezi zářím 2020 a zářím 2021.

Následně jsme tedy chtěli i 2. 2. informativně otevřít bod Turów na výboru životního prostředí Sněmovny. Paní ministryně se omluvila, že probíhají jednání a nebudeme tento bod otvírat, abychom nenarušili průběh jednání. Nakonec stejně výbor nebyl kvůli zasedání Poslanecké sněmovny. Jaké bylo ale překvapení, když jsme se 3. dozvěděli, 3. února, podotýkám, že premiéři Morawiecki a Fiala podepsali dohodu o Turówu, kterou ale nechtěl vlastně nikdo zveřejnit. (Poznámka ministra Stanjury.) Já nevím, pane ministře Stanjuro, co není pravda. Pokud vím, dohoda byla podepsána ve čtvrtek a zveřejněna byla až v pondělí. (Opět poznámka ministra Stanjury mimo mikrofon.) Já říkám, že měla být zveřejněna asi ve čtvrtek. To nevadí, máme na to rozdílný názor, to je právo vaše i moje. Podepsala ji v době, kdy polský správní soud zrušil platnost dokumentu k prodloužení těžby v dole Turów. Dalo by se vlastně říci, že jsme tou podepsanou smlouvou a stažením žaloby zlegalizovali ilegální těžbu. Jinak si to neumím vysvětlit. Byla podepsána v době, kdy jsme od České geologické služby měli informace z monitoringu, že voda mizí. Byla podepsána v době, kdy mělo zaznít stanovisko generálního advokáta soudního dvora. Byla podepsána v době, kdy polská strana odvolala svého velvyslance u nás, protože mimo jiné, jak jste si určitě přečetli, řekl, že ve sporu mezi Prahou a Varšavou ohledně hnědouhelného dolu Turów šlo o nedostatek empatie, nedostatek porozumění a nedostatek ochoty k dialogu, a to především na polské straně. Bylo to podepsáno v době, kdy se objevily informace o nefunkčnosti bariéry, která měla chránit únik vody. A co víc, zjistilo se, že je vlastně někde úplně jinde, že území kolem Uhelné to nepomůže a voda tu bariéru nicméně obtéká.

Já bych byl rád, aby ten bod byl zařazen a byly zodpovězeny otázky, proč se podepsala smlouva tajně s vypověditelnou dobou pět, chcete-li pět a půl roku, když jsme chtěli patnáct či dvanáct? A víceméně ten důl bude mít povolení do roku 2044, to znamená dalších 22 let. Proč tam najednou je možno těžit hlouběji, než bylo navrženo v původní smlouvě? Proč se obsah zveřejnil až po tlaku a v pondělí, a ne ve čtvrtek? Zda hraje roli naše podzimní předsednictví Evropské rady a to, že v rámci Visegrádské čtyřky by tento spor byl při jednání zátěž? Je to možné. Jak bude Ministerstvo životního prostředí postupovat v případě, že třeba některé neziskovky z důvodu stažení žaloby u Evropského soudního dvora podají stížnost k Evropské komisi, protože stažením vláda nezabraňuje poškozování životního prostředí? Přitom to je povinnost naší vlády.

Další otázkou je, zda jsme vyměnili diplomacii za poškozování životního prostředí? Je to možné, třeba. Ale v tom případě nevím, proč v programovém prohlášení vlády je napsáno, že prioritou vlády je i dobrá kvalita ovzduší a snižování zdravotních rizik spojených se znečištěním ovzduší? Proč je v programovém prohlášení napsáno, že ochranu vody a jejích zdrojů považujeme za národní zájem a ochrana životního prostředí, přírodních zdrojů, krajiny, přírody, biodiverzity a klimatu bude klíčovou prioritou vlády? Jsou to krásná slova, krásné - možná by se dalo říct i hlášky. Ale nahoře u nás je hnědouhelný důl a u toho hnědouhelná elektrárna. Tak se to trošku bije mezi sebou.

Poslední, co by mě ještě zajímalo, nebo možná bych byl takový trošku i ironický: v té dohodě je napsáno, nebo v té smlouvě, že Evropský soudní dvůr bude dohlížet na dodržování smlouvy. To by bylo super, ale jak všichni víme, Polsko historicky tuto instituci ignoruje a víceméně odmítlo i platit pokutu předtím nařízenou, kterou mělo platit.

Děkuji vám. A poprosil bych, pokud by to bylo možné, protože podobný bod měl pan kolega Richard Brabec, tak my, abychom to měli alternativně, pokud nebude schválen jeho bod, tak abychom to měli zařazeno a schváleno na termín pátek jako první bod ráno. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Ještě prosím pěkně, ten název zůstává stejný jako u pana poslance Brabce? Ano, takže na pátek jako první bod. Dobře, děkuji.

A nyní je přihlášen do návrhu pořadu schůze pan Radovan Vích. Prosím, pane poslanče, máte slovo. A zároveň vás zde vítám, vážené kolegyně a kolegové, a budeme pokračovat v pořadu schůze. Prosím, pane poslanče, máte slovo, a připraví se pan poslanec Oldřich Černý. Děkuji.

 

Poslanec Radovan Vích: Dobré ráno, vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře. Navrhuji zařadit do programu dnešní schůze návrh skupiny poslanců hnutí Svoboda a přímá demokracie na změnu zákona o daních z příjmů, sněmovní tisk číslo 22. Tento návrh se týká zvýšení daňových zvýhodnění na vyživované děti, což je specifická forma slevy na dani v české legislativě, která jako dosud jediná umožňuje vznik takzvaného daňového bonusu, tedy stavu, kdy čistý příjem poplatníka může být vyšší než jeho hrubý příjem, kdy jeho daňová povinnost má zápornou hodnotu a kdy naopak obdrží v daňovém vyrovnání další peníze navíc.

Teď k odůvodnění. V současné době zná náš právní řád ve smyslu zákona o daních z příjmu několik druhů slev a zvýhodnění v oblasti daně z příjmu fyzických osob. Tou nejznámější a univerzální je takzvaná základní sleva na poplatníka. Dále zde existuje sleva na druhého manžela, slevy pro zdravotně postižené pracující, to je konkrétně sleva na invaliditu prvního a druhého stupně, sleva na invaliditu třetího stupně, sleva pro držitele průkazu ZTP/P, tedy osoby se zvlášť těžkým postižením s potřebou průvodce, a sleva na pracujícího studenta. Takzvaná daňová zvýhodnění na děti činí 15 204 korun ročně na jedno dítě, u držitelů průkazu ZTP/P je to dvojnásobek; 22 320 korun ročně na dvě děti, u držitelů průkazu ZTP/P také dvojnásobek; a 27 840 korun ročně na třetí a každé další dítě v rodině, u držitelů průkazu ZTP/P opět dvojnásobek.

Cílem navrhované úpravy je významné snížení přímé daňové zátěže a zvýšení disponibilního čistého příjmu pro daňové poplatníky, konkrétně pro pracující rodiče, jejich rodiny, rodinné příslušníky a děti, o které pečují a které vyživují, a s tím úzce související zvýšení motivace pro zakládání rodin, a to zejména rodin s více dětmi, a v neposlední řadě taktéž snaha o to, aby pracující rodiče a rodiny nebyli nuceni, často velmi ponižujícím, složitým a mnohdy i neúspěšným způsobem, žádat o dávky státní sociální podpory či dávky pomoci v hmotné nouzi jen proto, aby zabezpečili základní životní potřeby pro sebe a pro své děti.

Dlouhodobým cílem návrhu je pak podpora pozitivního propopulačního demografického vývoje české společnosti, to znamená zejména podpora dlouhodobého, nejlépe stálého a stabilního zvyšování porodnosti, což je žádoucí trend jednak z obecného společenského hlediska, ale také z pohledu makroekonomického, například v souvislosti s udržením či zkvalitněním a posílením našeho sociálního systému, zejména pak jeho důchodové složky. Jinými slovy, jedná se o klíčový zájem ve smyslu budoucího vývoje české společnosti tak, aby zde bylo dlouhodobě zajištěno financování sociálních transferů, na prvním místě takzvaných mandatorních sociálních výdajů, především pojistných sociálních dávek i dalších součástí vyspělého systému naší sociální politiky a sociálních služeb.

Pokud vyjdeme z posledních relevantních dat Českého statistického úřadu o sčítání lidí, domů, bytů a domácností a o počtech rodin s jedním, dvěma, třemi dětmi a tak dále, lze propočíst a dovodit, u vědomí pravděpodobnosti různých odchylek způsobených mimo jiné časovým vývojem a průběžnými neustálými změnami některých, anebo do určité míry všech z těchto dat, že celkový předpokládaný objem propadu výběru daně z příjmu fyzických osob v důsledku předkládaného návrhu zvýšení jednotlivých daňových zvýhodnění na děti a kompenzovaný zvýšeným výběrem daní jiného typu by mohl činit zhruba 40 miliard korun. Reálné roční snížení příjmů státního rozpočtu by bylo tedy zcela jistě nižší než učiněný odhad. Navíc je nutné do této kalkulace zahrnout alikvótním způsobem již zmíněné snížení objemu vyplácených sociálních dávek v souvislosti s růstem čistých příjmů.

Když to tedy shrnu, na závěr bych chtěl říct, že cílem této námi navrhované úpravy je významné snížení přímé daňové zátěže a zvýšení disponibilních čistých příjmů pro daňové poplatníky, konkrétně pro naše pracující rodiče, pro jejich rodiny, pro jejich rodinné příslušníky a pro děti, o které pečují a které vyživují, což považujeme za zvlášť důležité v dnešní době raketového růstu inflace a cen základních životních potřeb. S tím samozřejmě úzce souvisí snaha o zvýšení motivace pro zakládání rodin, a to zejména rodin s více dětmi, a taktéž snaha o to, aby pracující rodiče a jejich rodiny nebyli nuceni často velmi ponižujícím způsobem žádat o dávky státní sociální podpory.

Dlouhodobým cílem našeho návrhu je rovněž podpora pozitivního propopulačního vývoje české společnosti. Jinými slovy, jedná se o klíčový veřejný zájem ve smyslu budoucího vývoje české společnosti tak, aby zde do budoucna skrze dostatečný počet ekonomicky aktivních občanů v produktivním věku bylo dlouhodobě zajištěno financování sociálních transferů, na prvním místě takzvaných mandatorních sociálních výdajů, především pojistných typů důchodů, bez nutnosti permanentního zadlužování státu.

V souvislosti s filozofií našeho návrhu si dovolím zmínit výsledky průzkumu agentury NMS Market Research z podzimu roku 2019, který uvádí, že 33 % rodičů si nepořídí další dítě výhradně z finančních důvodů a 17 % rodičů tak neučiní z důvodu neodpovídajícího bydlení, což je problematika velmi podobného typu. Podle 43 % respondentů tohoto průzkumu by rodinám nejvíce pomohlo zvýšení takzvané mateřské, peněžitá pomoc v mateřství a rodičovského příspěvku, 18 % respondentů by pak jako největší pomoc vnímalo právě zvýšení daňového zvýhodnění na děti.

Doplním k tomu ještě komentář hlavní ekonomky Raiffeisenbank Hany Horské, která uvádí, že - cituji... (Hlas z pléna: Helena.) ... Helena, omlouvám se: "Nejvíce rodin se třemi a více dětmi je nyní mezi nízkopříjmovými skupinami obyvatel se základním nebo nedokončeným vzděláním, a naopak nejméně mezi vysokoškoláky." Pokud by tedy stát chtěl motivovat rodiny, aby si pořizovaly více dětí, musí cílit na střední třídu - což je přesně i ambicí tohoto našeho návrhu. Právě ze zmíněných důvodů je zde nejcitelnější podpora adresována pracujícím rodičům pečujícím o tři a více dětí.

Na závěr bych tedy chtěl říct, že navrhujeme zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované děti žijící s poplatníkem daně ve společné hospodařící domácnosti, a to v případě jednoho vyživovaného dítěte na 30 408 korun ročně, v případě druhého vyživovaného dítěte na 38 800 korun ročně a v případě třetího a každého dalšího vyživovaného dítěte na 96 816 korun ročně. Ustanovení zákona o tom, že jedná-li se o dítě, respektive o další děti, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se na něj částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek a zůstává nedotčena.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, uvědomujeme si, že náš návrh na jedné straně oslabí příjmy státního rozpočtu v položce výběru daně z příjmů, ale současně velkou část objemu těchto prostředků vrátí do ekonomiky v podobě zvýšeného výběru nepřímých daní v důsledku vyšší kupní síly a spotřeby pracujících rodin. A hlavně jde o klíčovou investici do pracujících lidí a do naší budoucnosti, o budoucí sílu, stabilitu a prosperitu našeho státu a jeho obyvatel. Prosím vás o zařazení tohoto našeho návrhu do programu dnešní schůze Poslanecké sněmovny a jeho zařazení jako dalšího bodu v pořadí po bodech, které tady byly navrženy mými předřečníky a které budou zařazeny. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji, pane poslanče, čili další v pořadí. Takže to je vše, ano? (Souhlas.) Děkuji. S přednostním právem se hlásí pan ministr a zatím se připraví pan poslanec Oldřich Černý. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Dobré ráno, paní místopředsedkyně, kolegové, kolegyně, já bych chtěl čtenáře projevu upozornit, aby si dávali pozor. Ten bod je zařazen na pořadu schůze, a to konkrétně jako bod 42 v bloku prvních čtení, takže ten návrh, co přednesl pan poslanec, není hlasovatelný. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano. To znamená, že pan poslanec pokud by chtěl, aby tento bod byl hlasovatelný, tak by ho měl asi upřesnit, za jaký bod by chtěl zařadit tento návrh. (Ministr Stanjura mimo mikrofon: Nemá přednostní právo, nemůže mluvit.) Já si myslím, pane ministře, že je to upřesnění jeho návrhu. (Ministr Stanjura současně hovoří mimo mikrofon, není rozumět.) Pane ministře, prosím, vyřešíme to, bych řekla, vstřícně a poprosíme pana poslance, pokud s tím budete souhlasit, že by nám upřesnil, kam chce svůj bod zařadit přesně. A to i pro ostatní poslance a poslankyně, kteří budou vystupovat, aby své body upřesňovali tak, aby ty návrhy byly hlasovatelné. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radovan Vích: Ano, já děkuji za tento přístup, paní předsedající. Chtěl bych upřesnit, že jsem si vědom, že je to zařazené jako bod číslo 42, a chtěl bych ho proto předřadit za body, které budou odsouhlaseny jako zařazené body v rámci tohoto programu schůze po bodech, které tady přednesli mí předřečníci. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: To znamená, že mohu ho tedy formulovat tak, že byste ho zařadil za bod pana Davida Pražáka, který zní Selhání české vlády a tak dále, je to tak? (Poslanec Vích souhlasí.) Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Já se omlouvám. Ať se snažím, jak se snažím, vůbec nechápu, kde ten bod má být zařazen. Myslím, že takový podmínečný návrh zařadit za ostatní body, které byly navrženy, je prostě špatně. Pan poslanec má několik možností, může říct, za který bod v rámci bloku prvních čtení to bude, může to zařadit na pevný čas, pevný den a podobně, ale takhle určitě ne. Ten návrh je pořád nehlasovatelný, omlouvám se. Rozumím vaší vstřícnosti, nicméně já po tom, protože jsem nespal, moc vstřícný nejsem. Tady kolegové z SPD se neustále ohání jednacím řádem, ale prostě nemá právo pan poslanec vystoupit v tomto okamžiku. Až budeme o tom návrhu hlasovat, někdo požádá s tím, že to není jasné, pak má možnost upřesnit svůj návrh. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Dobře, pane ministře, takto bychom to tedy nechali a popřípadě dojde k upřesnění. Takže pan poslanec Oldřich Černý je dále přihlášen k návrhu pořadu schůze a připraví se pan poslanec Radek Rozvoral. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo. Dobré ráno.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Momentíček. Ještě tedy jednou si ujasníme. Pokud budete navrhovat další body, tak prosím přesně řekněte, kam si přejete tyto body zařadit. Děkuji.

 

Poslanec Oldřich Černý: Takže ještě jednou děkuji za slovo, dobré ráno. Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení občané České republiky, žádám vás tímto o předřazení bodu 53, sněmovní tisk číslo 52, na začátek této schůze za bod, který navrhl můj předřečník, který se týká návrhu poslanců Lucie Šafránkové, Tomia Okamury a dalších poslanců SPD na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Cílem tohoto předkládaného návrhu je odstranění diskriminace některých daňových poplatníků a plátců daně z příjmu v přístupu k možnosti využití daňových slev a daňového zvýhodnění na děti, respektive k daňovým bonusům s těmito slevami a zvýhodněními s tím spjatými, a to konkrétně například ve vztahu k zákonem požadované minimální výši jejich zdanitelného příjmu. A rovněž tak jde o efektivní pomoc nízkopříjmovým pracujícím a daňovým poplatníkům v tom smyslu, aby mohli reálně využít efektu zvýšení slev na poplatníka, ke kterému nedávno došlo. To jim nyní neumožňuje ustanovení zákona o daních z příjmu, které ohraničuje výši čerpání slevy na dani maximálně do výše daňové povinnosti poplatníka, a tedy neexistuje zde možnost dosáhnout na takzvaný daňový bonus - záporná daň, jako je tomu v případě daňových zvýhodnění na děti, kdy v případě, že je nárok na toto daňové zvýhodnění vyšší než vyměřená daňová povinnost, je tento finanční rozdíl poplatníkovi vyplacen, respektive poukázán. Nízkopříjmové pracující osoby plnící si řádně všechny své daňové a odvodové povinnosti vůči státu rovněž nesmí být diskriminovány v přístupu k daňovým zvýhodněním, což nyní v určitých ohledech, například minimální požadovaný příjem, jsou.

Navrhujeme tedy v zákoně o daních z příjmu umožnit překlopení daňové slevy do daňového bonusu po vzoru fungování mechanismu daňových zvýhodnění na vyživované děti a také rovněž navrhujeme odstranit z tohoto zákona pro vznik nároku na uplatnění tohoto daňového bonusu podmínku minimální hranice ročního příjmu ve výši šestinásobku minimální mzdy i podmínku minimální hranice měsíčního příjmu ve výši poloviny aktuální, to znamená měsíční minimální mzdy. Tato úprava napříště umožní dosáhnout na daňový bonus například i těm pracujícím rodičům, jejichž roční hrubý zdanitelný příjem, pokud zvažujeme modelový příklad před předložením tohoto zákona pro rok 2021, nepřesáhne 91 200 korun, to znamená, že v měsíčním průměru činí maximálně 7 600.

V návrhu jde i o to, aby daňoví poplatníci s těmi nejnižšími příjmy měli hmatatelný užitek z posledního zvýšení slev na poplatníka, aby jej reálně pocítili ve formě svého vyššího měsíčního čistého příjmu, a to v plné výši jejich nároku. To za současné podoby zákona o daních z příjmů není totiž možné, protože slevu na dani lze uplatnit pouze maximálně do výše samotné vypočtené daňové povinnosti, tedy že v nejlepším případě má příslušný daňový poplatník, co se týká odvodu daně z příjmu, nulovou daňovou povinnost. Na rozdíl od takzvaného daňového zvýhodnění na vyživované děti, kdy pokud je toto zvýhodnění vyšší než předepsaná daňová povinnost poplatníka po uplatnění slevy na dani, vzniká tomuto poplatníkovi nárok na takzvaný daňový bonus, který je mu následně vyplacen, ať už v měsíční, nebo roční periodicitě.

Mnoha renomovanými ekonomy je právě zvyšování slev na dani, zejména slevy na poplatníka, považováno za nejlepší nástroj k dosažení čistých příjmů občanů s nejnižšími mzdami a platy. Tento krok, to znamená zvyšování daňových slev, ovšem nemá pro nízkopříjmové občany prakticky žádný faktický smysl a dopad, pokud nebude doprovázen umožněním uplatnit daňový bonus tehdy, bude-li jejich vypočtená celková daňová povinnost nižší než sleva na dani nebo součet jednotlivých slev na dani, na které mají nárok. Pokud k tomu nedojde, tito lidé zvýšení slevy na poplatníka na úrovni svého čistého příjmu nijak nepocítí.

Uvedu jednoduchý příklad. Po zvýšení minimální hrubé mzdy na 15 200, což bylo v době podání tohoto zákona, je měsíční daňová povinnost pracujícího člověka pobírajícího tuto částku 2 280 korun. Tehdejší měsíční výše slevy na poplatníka byla ovšem 2 320 korun, tedy na úrovni daňové povinnosti tohoto poplatníka, který tak zvýšení slevy včetně dalšího zákonem předpokládaného zvýšení slevy na své čisté mzdě od letošního roku 2022 vůbec nepocítí. Zaměstnanci a živnostníci s hrubým měsíčním příjmem zhruba do 19 000 korun tedy nemohou, nebudou moct vůbec tu slevu na poplatníka využít ve své plné výši na rozdíl od daňových poplatníků s vyššími měsíčními příjmy. Podle navrhovatelů zákona se jedná o neodůvodněnou a neudržitelnou diskriminaci, kterou je třeba odstranit.

Předkládaná právní úprava je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Respektuje taktéž obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky. Tato navrhovaná právní úprava není také v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými Česká republika vázána.

V případě daní z příjmu na úrovni Evropské unie platí, že pravomoc stanovit a vybírat daně spadá do výlučné kompetence členských států Evropské unie. I z tohoto důvodu se orgány Evropské unie, pokud jde o daně, věnují zejména úpravě výběru daní nepřímých - spotřební daně DPH, a to zvláště těm jejich aspektům, které mají mezinárodní charakter a které jsou obhajitelné z hlediska projektu evropského vnitřního trhu, například zákaz daňové diskriminace, otázka dvojího zdanění, boj proti daňovým podvodům a podobně. Tato navrhovaná právní úprava není v rozporu s právními předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie ani s obecnými zásadami legislativy Evropské unie. Přímý finanční dopad této navrhované novely na státní rozpočet České republiky nelze přesně a beze zbytku odhadnout a formulovat. Na jedné straně je jisté, že v důsledku navrhovaných opatření stoupnou veřejné příjmy státu v oblasti výplat daňových bonusů. V důsledku nárůstu čistých příjmů jednotlivců a domácností a jejich rodin, v důsledku navrhované právní úpravy lze ale jednak očekávat částečné snížení objemu vyplacení dávek sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi a ještě významněji by dopady navrhovaného opatření na výdaje státního rozpočtu mohl kompenzovat vyšší výběr nejrůznějších nepřímých daní - DPH, spotřební daň.

V návrhu jde i o to, aby daňoví poplatníci s nejnižšími příjmy měli hmatatelný užitek z posledního zvýšení slev na poplatníka, aby jej reálně pocítili ve formě svého vyššího měsíčního čistého příjmu, a to v plné výši jejich nároku. očekávaný díky zvýšení koupěschopné poptávky. Pokud bychom měli učinit rámcový propočet dopadů návrhu, a vyjdeme-li například ze statistických dat materiálu společnosti Profesia, dle kterých má asi desetina českých pracujících občanů hrubou mzdu nižší než 21 066 korun, a od tohoto údaje abychom se odrazili při odhadu nárůstu veřejných výdajů v důsledku zvýšení objemu vyplácení daňových bonusů, budeme se pohybovat na úrovni v případě aplikace navrhovaného opatření umožňujícího možnost překlopení daňové slevy do daňového bonusu okolo 2 miliard korun ročně vyšších nároků na výdaje státního rozpočtu. A pokud bychom zohlednili i dopad zrušení minimální hranice měsíčního a ročního příjmu pro uplatnění nároku na daňový bonus, který lze vzhledem k okolnostem, například neexistenci oficiální evidence osob pracujících na dohody o pracovní činnosti a na dohody o provedení práce, učinit jen velmi těžko, budou celkové důsledky všech navrhovaných změn na státní rozpočet maximálně na úrovni 5 miliard, velmi pravděpodobně však níže.

Co se týče přímých dopadů navrhovaných změn na rozpočty krajů a obcí, neměl by být v praxi žádný, měl by být téměř nulový, protože by vyvolaly nároky pouze na výdajovou stranu státního rozpočtu. Pro podnikatelské prostředí by toto navrhované opatření znamenalo stimul - v první řadě ve smyslu očekávaného zvýšení poptávky na zboží a služby, sekundárně například i tím způsobem, že by u některých občanů stoupla ochota nastoupit do standardního zaměstnaneckého poměru, a byla by tak určitým způsobem uspokojena poptávka některých zaměstnavatelů po pracovní síle.

Tato navrhovaná právní úprava bude mít příznivé sociální dopady zejména pro mnoho nízkopříjmových pracujících a podnikavých občanů a jejich rodin, bude znamenat i dost významné zvýšení jejich disponibilních příjmů. Mnoho občanů díky jejímu zavedení nebude muset nadále žádat o sociální dávky. Pomůže také i občanům v takzvaných dluhových a exekučních pastech tím, že znatelně zvýší jejich schopnost splácet finanční závazky, respektive splatit je rychleji než dosud. Tato navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní a podpůrný dopad na rodiny tím, že zvýší jejich čisté příjmy.

Předpokládaná úprava také významně finančně pomůže sociálně slabým a pracujícím osobám se zdravotním postižením uplatňujícím slevu na dani. Ve zvláštní části k tomuto navrhujeme: Pokud bude daňový poplatník uplatňovat daňové zvýhodnění na děti formou slevy na dani poplatníka na slevu na dani a bude-li tato sleva vyšší než vypočtená daň, bude vzniklý rozdíl daňovým bonusem s nárokem na jeho výplatu poplatníkovi. Na roční daňový bonus bude mít nárok každý daňový poplatník, jehož součet daňových slev a zvýhodnění bude vyšší než jeho vyměřená daňová povinnost bez ohledu na výši jeho ročních příjmů. Proto se navrhuje, aby v případě, kdy je měsíční daňová povinnost poplatníka nižší než součet daňových slev, na které má nárok, tomuto poplatníkovi byl vyplacen i měsíční daňový bonus. Na měsíční daňový bonus bude mít napříště nárok každý daňový poplatník, jehož součet daňových slev a zvýhodnění bude vyšší než jeho vyměřená daňová povinnost bez ohledu na výši jeho měsíčních příjmů. Také se navrhuje, aby byl v případě, bude-li ročním zúčtováním záloh a daňového zvýhodnění nárok na slevu na dani a na daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daň, poplatníkovi vyplacen příslušný daňový bonus.

Takže, jak jsem již uvedl na začátku, žádám vás tedy tímto o předřazení bodu 53, sněmovní tisk 52, za bod, který uvedl můj předřečník. Děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen pan poslanec Radek Rozvoral a připraví se paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, dovolte mi předřadit bod číslo 30, sněmovní tisk 7, Ústava České republiky, přímá volba starostů a hejtmanů, a to jako 20. dnešní schůze. A teď bych v krátkosti zdůvodnil, proč tento bod chci zařadit. (Poznámka ministra Stanjury.) Předřadit. Děkuji, pane ministře.

Hnutí SPD navrhuje tuto novelu ústavy s přesvědčením, že následné přijetí prováděcích předpisů o přímé volbě starostů a hejtmanů povede ke kvalitnější demokracii a obrodě správy věcí veřejných v České republice. Od přímé volby je současně předjímáno zdůraznění osobní odpovědnosti osoby primátora, starosty nebo hejtmana a vyšší stabilita systému v obecních a krajských zřízeních. Navíc dojde k podstatnému posílení důvěry občanů, kterým se tak vrátí nutný pocit a zájem, že se podílejí na správě věcí veřejných a skutečně o nich sami rozhodují, což by mělo podstatně zvýšit i volební účasti.

Návrh zákona vychází ze tří analýz, které byly zpracovány na vládní úrovni, a četných odborných pojednání týkajících se výkonu přímé demokracie.

První analýzou je analýza zavedení přímé volby starostů. Zde bylo jasně řečeno, že přímá volba starosty musí být spojena i s posílením jeho pravomocí, jinak by změna byla jen formální. Splněním tohoto požadavku dojde ke zvýšení osobní odpovědnosti starosty k voličům v obci. Bude mít vyšší rozsah pravomocí, neboť by měl disponovat pravomocemi, které si nebude moci zastupitelstvo vyhradit.

Dále bylo konstatováno, že je žádoucí změnit ústavu zejména proto, že ústava nezmiňuje jiný orgán obce než zastupitelstvo. Rovněž jsou označeny přínosy spočívající v nejširším zapojení občanů do správy obce a ve vyšším stupni odpovědnosti starosty. Analýza zároveň upozorňuje na možnost vzniku konfliktu mezi přímo voleným starostou a přímo voleným zastupitelstvem, čemuž je nutné se vyhnout správným rozdělením kompetencí. V předmětné analýze je pojednáno analogicky i o přímé volbě hejtmanů, kdy významným příkladem je předmětné zakotvení v Ústavě Slovenské republiky a v zákoně č. 302/2001 Z. z., o samospráve vyšších územných celkov. V analýze slučitelnosti návrhu legislativních změn nezbytných pro přímou volbu starostů v malých obcích ve volbách v roce 2014 s ústavním pořádkem České republiky se dochází k závěru, že pokud by měl mít přímo volený starosta na základě zákona vyhrazen okruh věcí, o kterých by tak nemohlo rozhodovat zastupitelstvo, muselo by před přijetím takové zákonné úpravy dojít ke změně čl. 101 odst. 1 a čl. 104 odst. 1 a 2 Ústavy České republiky, které dnes počítají v územní samosprávě s rozhodující úlohou zastupitelstva obce, které má rozhodnout o všech věcech samosprávy, pokud nejsou zákonem svěřeny zastupitelstvu kraje.

Třetí materiálem je mezinárodní srovnávací analýza přímé volby starostů a věcný záměr ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Tento věcný záměr předpokládal změnu čl. 101, 102 a 104 Ústavy České republiky. Nezbytnost ústavních změn byla podle něho dána skutečností, že na základě čl. 101 odst. 1 a čl. 104 odst. 1 a 2 Ústavy České republiky by zastupitelstvo mělo mít možnost rozhodovat v jakékoliv otázce spadající do samostatné působnosti. Pokud by tedy byly zavedeny vyhrazené pravomoci přímo voleného starosty, měla by s tím Ústava České republiky v těchto ustanoveních počítat.

Pokud jde o pravidla způsobu přímé volby starosty, dochází analýza k závěru, že před přijetím zákonné úpravy by bylo třeba změnit čl. 102 Ústavy České republiky, který dnes počítá pouze s přímou volbou členů zastupitelstev. Dnešní právní řád říká, že starosta nebo hejtman jsou voleni zastupitelstvem obce či kraje z řad členů těchto zastupitelstev podle § 84 odst. 2 písm. m) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, a § 61 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích. Současný model řízení obcí a kraje jsou tak založeny na občany volených zastupitelstvech. Zastupitelstva poté volí ze svého středu starostu a radu obce, respektive hejtmana a radu kraje. Tento princip je na území České republiky používán již od poloviny 19. století. Pro samosprávu jako takovou je tedy charakteristickým znakem kolektivní způsob rozhodování, kdy na tomto nemá voličský elektorát žádný podíl a jím vyjádřená vůle v podobě preferenčních hlasů žádný vliv, neboť již v daném případě rozhoduje toliko uzavřená skupina - členové příslušných zastupitelstev obce, města či kraje.

Současný právní stav je tak zcela nevyhovující, neboť podporuje kolektivní neodpovědnost. Starosta či hejtman mohou být uvláčeni požadavky členů zastupitelstev či rady, které však za ně nenesou viditelnou politickou, ale ani faktickou odpovědnost. K nešťastné situaci navíc přispívá proporcionální volební systém, který se však vinou panašování tváří jako většinový. Tato osnova chce proto vytvořit prostor pro zavedení přímé volby starostů a hejtmanů, které by tyto problémy řešilo, a to tak, že bude na zákonodárci, zda a kdy přímou volbu zavede, neboť ústava mu pro to dá prostor. Nepřímo volení starostové a hejtmani nemusí mít vždy podporu veřejnosti na území příslušného územního celku. Starostou nebo hejtmanem se může stát někdo, koho občané nechtějí, a do čela obce či kraje je nasazen pouze z politických důvodů a na základě neprůhledných dohod. Nastávají tak případy, kdy nepřímo zvolený starosta či hejtman mají jen velmi slabý mandát a nemohou přistoupit a realizovat potřebné změny ve veřejném zájmu. Příkladem takového stavu je Zastupitelstvo hlavního města Prahy a primátor Prahy. Během jednoho volebního období došlo ke dvojí změně vládnoucí koalice, ve které se vyměnily všechny tři nejsilnější strany. V důsledku toho byl i odvolán původní pražský primátor a nahrazen novým. To vše se dělo bez toho, aby obyvatelé Prahy měli na tuto situaci jakýkoliv vliv.

Nepřímo volený starosta či hejtman musí zároveň vykonávat mandát tak, aby se zavděčil členům zastupitelstva, kteří jej do funkce odhlasovali. Nemá tak dostatečně silný mandát pro kroky, které by místní obyvatelé sice uvítali, ale zastupitelstvo s nimi nesouhlasí. Občané jsou rovněž velmi často znepokojeni se svým nízkým zapojením do chodu obce či kraje a mají tak naprosto mizivou šanci na to, něco reálně ovlivnit a mít tak možnost jakkoliv ovlivňovat správu věcí veřejných ve svém nejbližším okolí. Negativem současného stavu je také to, že starostové a hejtmani dosti často svalují neplnění volebního programu na zastupitelstvo, které jim jeho splnění nedovolí. Naproti tomu přímo volený starosta by šel do přímé volby s jasně daným programem, jehož plnění by bylo možno velmi jednoduše kontrolovat. PhDr. Petr Jüptner, Ph.D., ředitel Institutu politologických studií, říká, že lidé si od zavedení přímé volby slibují kromě posílení své participace na správě věcí veřejných také odstranění neduhů spojených s politizací místní správy, nízkou transparentností, malou rozpočtovou odpovědností nebo klientelismem.

Podle studie proměny městských zastupitelstev v evropské perspektivě podporuje zavedení přímé volby starostů, ale i hejtmanů přibližně 75 % dotazovaných zastupitelů v České republice. V anketě pořádané Ministerstvem vnitra mezi starosty jednotlivých obcí se pro přímou volbu vyslovilo 65 % starostů, kteří odpověděli.

Zavedením přímé volby starostů se třikrát zabývala vláda Petra Nečase. Byly připraveny tyto výše již zmíněné materiály, analýza zavedení přímé volby starostů z 19. 11. 2010, analýza slučitelnosti návrhu legislativních změn nezbytných pro přímou volbu starostů v malých obcích ve volbách v roce 2014 s ústavním pořádkem České republiky z 6. 4. 2011 a konečně mezinárodní srovnávací analýza přímé volby starostů a věcný záměr ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1 z roku 1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, z 2. 11. 2011. Vláda nakonec přípravu přímé volby starostů svým usnesením číslo 221 z 27. března 2013 zrušila.

Výsledky těchto prací si ale osvojil poslanecký klub TOP 09 a Starostové, který předložil sněmovní tisky VI/10, 64/0 a VI/10, 65/0, přičemž s druhým vyslovila vláda nesouhlas. Ačkoliv analýzy se přímo netýkaly krajského zřízení a přímé volby hejtmanů, z pohledu analogie i na tuto oblast dopadají a například ze srovnání vypracovaného Parlamentním institutem je zjevné, že přímá volba hejtmanů nebo jim na roveň postaveným osobám v územní samosprávě je s úspěchem uplatňována v již zmíněném Slovensku, ale i v Chorvatsku, některých spolkových zemích Německa, Itálii, Rumunsku, Řecku a Slovinsku.

Přímá volba starostů, jakož i hejtmanů je naprosto standardním způsobem volby v mnoha evropských státech. Tento druh volby je znám ze států, jako je Itálie, Portugalsko, Řecko, Kypr, Slovinsko, Slovensko, Polsko, Rumunsko, Bulharsko, Ukrajina, Makedonie nebo Albánie a v případě hejtmanů i v již výše zmíněných státech Evropské unie. Přímá volba se aplikuje například i ve Velké Británii, kde o způsobu volby rozhodují občané v referendu. Dále v Německu a Rakousku se užívá přímá volba v celé řadě spolkových zemí. V Norsku a Maďarsku je přímá volba v obcích do 10 000 obyvatel.

Pro Českou republiku jsou velmi důležité poznatky, které byly získány po zavedení přímé volby na Slovensku. V některých parametrech by mohl být slovenský model inspirativní i pro Českou republiku, neboť se dotýká jak starostů, tak i hejtmanů. Za jednoznačné pozitivum ze slovenské zkušenosti lze označit, že funkce starosty je individuálním postem a stojí v tomto smyslu pod výraznější kontrolou občanů, kteří ho mohou z funkce odvolat. Z praxe rovněž vyplývá jednodušší a pružnější správa obce. Obdobně lze hodnotit i funkci předsedy samosprávného kraje a právě poslední volby do samosprávných krajů na Slovensku ukázaly, že přímá volba je i efektivní širokou občanskou pojistkou proti negativním celospolečenským jevům, jakým je příklad Banskobystrického kraje a zvolení Mariana Kotleby z Lidové strany Naše Slovensko. Rovněž v Polsku se konstatují nezpochybnitelná pozitiva v přímé volbě starostů. Tím je především vyšší míra zapojení občanů do správy obce a jejich vyšší zájem o místní záležitosti. Předpokládané postavení starosty s sebou nese i nároky na osobnost starostů. Každý kandidát na starostu jde do voleb se svým politickým programem, který naplňuje po zvolení pod kontrolou občanů obce. Po dosud získaných zkušenostech je zavedení přímé volby starostů hodnoceno jak občany, tak polským ministerstvem vnitra pozitivně.

Potřeba změny ústavy pro zavedení přímé volby starostů a hejtmanů je dána hlavně tím, že na základě současného znění ústavy má zastupitelstvo obce či kraje oprávnění rozhodovat o jakékoli věci spadající do samostatné působnosti dané obce nebo kraje. Přímá volba starosty a hejtmana ovšem má skutečný smysl pouze za situace, že do kompetencí starosty a hejtmana budou dány některé rozhodovací pravomoci a oni tak budou moci vykonávat mandát a správu věcí veřejných, které mají při rozhodování o otázkách v rámci obce či kraje zásadní důležitost. Ústava by proto měla tuto možnost připouštět a uvozovat tak obligatorní právní úpravu příslušnými zákony.

Předkladatelé úmyslně navrhují konkrétní rozdělení pravomocí mezi jednotlivé orgány obce a kraje. Cílem tohoto zákona je najít konsenzus nad nejzákladnějším a nejobecnějším parametrem, a to je volba starosty a hejtmana přímo občany. Jednotlivé parametry přímé volby a rozdělení kompetencí mezi orgány obce a kraje nechť jsou otázkou dalších diskusí, jejichž hlavním smyslem by měla být snaha o nalezení konsenzu a brzké zavedení přímé volby starostů a hejtmanů. Do ústavy se dále zcela jasně uvádí možnost, že starosta obce a hejtman kraje jsou voleni přímo. Jedinou ze systému české ústavy zcela logickou podmínkou, která je dále zmíněna, je to, že starosta či hejtman, kteří jsou voleni přímo, jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného a rovného volebního práva. Ostatní parametry chtějí předkladatelé svěřit především široké veřejné diskusi, jejímž cílem má být nalezení shody nad jednotlivými parametry prováděcího zákona.

Cílem předložené novely ústavy je zavedení přímé volby starostů a hejtmanů a tím dosažení pozitivních vlivů, které tato změna přináší oproti dnešnímu způsobu nepřímé volby. Primárně se očekává větší odpovědnost přímo volených starostů a hejtmanů ke spravovanému majetku, k obci, k jejich vystupování na veřejnosti a díky zvýšenému zájmu jejich voličů i vyšší míra transparentnosti po celou dobu jejich volebního období. Každý takový starosta a hejtman bude mít přímou politickou odpovědnost za klíčové otázky v rámci správy obce či kraje. Volič bude lépe vybaven ke kontrole jím vybraného starosty nebo hejtmana, protože si bude ověřovat správnost své volby. Jejich zvolení v dalším období nebude odvislé od názorů členů zastupitelstva obce či kraje, ale jen od názoru voličů, jejichž podíl na správě věcí veřejných bude i takto reálně a nezpochybnitelně vyjádřen.

Přímo volený starosta nebo hejtman mají také ke své práci mnohem silnější mandát, což posiluje jejich autoritu a umožňuje jim lépe prosazovat program vytyčený před voliči. S tím volebním programem půjde do voleb a půjde pak velice lehce kontrolovat, jak ho během svého mandátu naplňoval. Přímo volený starosta nebo hejtman by také měl disponovat vyšším rozsahem pravomocí, které by převzali od dnešních pravomocí zastupitelstev nebo rady. V obci anebo v kraji by tak nepanovala kolektivní neodpovědnost členů zastupitelstev, ale naopak osobní odpovědnost starosty nebo hejtmana. Ve výsledku budou občané mnohem více zapojeni ve správě obce či kraje. Odstranily by se rovněž případy, kdy je starostou nebo hejtmanem zvolen někdo, kdo nemá podporu občanů ve svěřeném území a je na své místo dosazen na základě politické domluvy v zastupitelstvu.

Největší riziko přímé volby starostů a hejtmanů by vyplývalo z nevhodného rozdělení pravomocí mezi starostou či hejtmanem a příslušné zastupitelstvo či radu, a to v případě, že by se navzájem blokovali, takže by vznikly patové situace. Proto je nutné v rámci prováděcího zákona kompetence přesně specifikovat, aby se tento problém minimalizoval. Kromě toho, že přímá volba starosty a hejtmana jednoznačně posílí jejich mandát a autoritu, ale současně dojde i k zavedení přímo odpovědnosti občanů za výkon funkce starosty či hejtmana a s tím souvisejícímu většímu zapojení lidí do rozhodovacích procesů v obcích, městech a krajích. Liší se dozajista důvěryhodnost politiky, neboť navrhovaná přímá volba starostů obcí, primátorů statutárních měst a hejtmanů krajů posílí důvěru občanů v politiku a nebudou se moci opakovat excesy, které není možné dále akceptovat, že občané v demokratických volbách projeví svobodnou vůli a jimi většinově zvolený zastupitel skončí v opozici.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, já si nejsem jist, zda to, co čtete, zde už jednou nezaznělo. Tak jenom pro pořádek, zkontrolujte si listy, jestli nečtete podruhé to stejné.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Nečtu, určitě, to určitě nečtu. Můžu pokračovat? (Předsedající: Ano, pokračujte.) Děkuji. Navrhovaná přímá volba starostů a hejtmanů učiní politiku přístupnější a srozumitelnější pro občana, zvýší se transparentnost a těsnější vazba mezi občany a přímo voleným politikem, což bude mít určitě vliv na zvýšení zájmu lidí o politiku a zároveň početnější účast ve volbách.

Nový způsob voleb musí být pochopitelně provázen změnami zákonů v obcích a krajích. Pravidla pro změnu ústavního pořádku stanovil Ústavní soud v nálezu Melčák versus parlament z 10. 9. 2009. Patří k nim obecnost změny a změna ústavy přímou novelou, nikoliv samostatným ústavním zákonem. Lze tedy dovodit, že návrh novely ústavy respektuje obecnou dikci ústavy, ústavní principy a nedotýká se podstatných náležitostí demokratického právního státu podle čl. 9 odst. 2 ústavy.

Otázka přímé volby starostů a hejtmanů není na úrovni Evropské unie přímo řešena. Primárně se evropské právo u obecních orgánů zabývá právem volit a právem být volen v obecních volbách pro občany Unie s bydlištěm v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky, které zakládají občanům Evropské unie právo volit a být volen v obecních volbách v členském státě, v němž mají bydliště, za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu. Smlouvy o fungování Evropské unie a dále směrnice Rady 94/80 ES ze dne 19. prosince 1994 - řeší se tady problematika práva na volbu, respektive práva na to, být volen. Samostatným způsobem či modelem volby se nezabývá.

Předložený návrh ústavního zákona tak není ani v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z členství v Evropské unii, to jest primárním a sekundárním právem Evropské unie, s obecnými zásadami práva Evropské unie a s judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Předložený návrh je v souladu mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, neboť ani ty otázku přímé volby starostů neřeší. Od nového principu volby si předkladatelé primárně slibují kvalitnější výkon demokracie, vyšší míru kontroly nad přímo voleným starostou či hejtmanem a lepší správu veřejných rozpočtů. Jedním z obecných efektů bude větší tlak veřejnosti na hospodárné spravování obce a kraje. Předkladatelé očekávají, že přímo volený starosta či hejtman bude lépe hospodařit s majetkem obce, potažmo kraje, bude u něj nižší tendence k předražování zakázek či k jejich zadávání spřáteleným podnikatelům. Jejich osobní politická odpovědnost za každé vydání finančních prostředků je dozajista povede k vyšší racionalitě a efektivnosti.

Navrhovaná právní úprava nebude mít přímé dopady na státní rozpočet ani na rozpočty krajů a obcí. Případné nové náklady budou odvislé od toho, jakým konkrétním způsobem budou starostové a hejtmani přímo voleni. O tom by ale mělo být rozhodnuto až v rámci prováděcího zákona, například zda bude jednokolová, či dvoukolová volba.

Děkuji za pozornost a prosím o předřazení bodu číslo 30, sněmovní tisk 7, Ústava ČR, jako bod 20 dnešní schůze. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Přečtu omluvu. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji vám dobré ráno po probdělé noci. Přečtu omluvu. Ministryně životního prostředí se omlouvá z jednání - omluva dorazila poněkud později - 15. 2. od 23 do konce jednacího dne.

A nyní je přihlášena do rozpravy paní poslankyně Marie Pošarová a připraví se pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, navrhuji na program dnešní schůze předřadit sněmovní tisk číslo 13, bod 36, před bod 29. Je to návrh skupiny poslanců hnutí SPD na úpravu zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Konkrétně se jedná o zákaz propagace a šíření nenávistných ideologií, nejenom hnutí, jak je tomu nyní, což je náš dluh - je naším dluhem směrem k odstranění nedostatků platné podoby a úpravy zákona, která neřeší otázku veřejného šíření ideologií propagujících nenávist ke skupinám osob na základě jejich rasy, pohlaví, víry, národnosti či jiných společných charakteristik. Je proto načase napravit tento nedostatek a do znění zákona doplnit za termín hnutí dvě slova "anebo ideologií".

Nejde totiž ani zdaleka pouze o nyní známé nenávistné a nepřátelské ideologie, které již reálně existují, ale jde i o takové ideologie, které jsou známé méně, o kterých možná ještě prakticky nevíme, o ideologie, které k nám mohou být importovány v budoucnosti zvenčí, anebo takové ideologie, které mohou teprve vzniknout, ať již se jinak budou ukrývat pod nejrůznějšími sofistikovanými -ismy. Dejme proto naší policii, státnímu zastupitelství i soudům účinný nástroj k tomu, aby se mohli s šiřiteli nenávistných ideologií vypořádat podle práva nyní i budoucnosti. Dejme takovým šiřitelům jasný signál, že zde narazí na zákon a s jako takovými s nimi bude i jednáno. Je to náš závazek vůči občanům, a to v tom ohledu, že budeme dbát na bezpečnost této země a jejích občanů, protože pokud nějaká ideologie vyzývá k nenávisti, musíme se mít před ní na pozoru a musíme mít účinný zákon, který nám umožní včas se jí postavit. Zdaleka tedy nejde jen o selektivní postihování islámu, jak je nám občas podsouváno, jakkoliv islám mezi tyto nenávistné a nebezpečné ideologie nepochybně patří. Patří mezi ně stejně jako třeba nacismus a jakékoliv další ideologie vyzývající k násilí a nenávisti vůči určitým skupinám osob. Islám totiž není pouze náboženství. Jde o velmi komplexní ideologii, která řeší do nejmenších detailů i osobní život muslimů, jejich vztah k nevěřícím, ženám a podobně, a která obsahuje i metodiku expanze do muslimských zemí formou jejich islamizace. Tato doktrína dobývání Západu se v poslední době označuje jako politický islám podle konceptu imáma Chomejního.

Připomeňme zde jedno nařízení, které se táhne celým islámským učením: nepřizpůsobení se prostředí ani hostitelské zemi, neintegrování, přesvědčení o nadřazenosti muslimů nad bezvěrci a jinověrci, takzvanými káfíry. Dále je zde i povinnost islamizace neislámských zemí a jejich ovládnutí s využitím všech nástrojů, prostředků a slabostí demokracie. Je rozdíl mezi vzletnými a krásnými slovy některých takzvaných islamologů o přínosu islámu pro kulturu a Evropu a krutou realitou, kterou vidíme nejenom na Středním východě a severní Africe, v islámských zemích rozervaných občanskými válkami, ale také v západní Evropě. Ta se nyní nachází v sevření bezvýchodné situace mezi brutálním násilím a terorem vyvolaným hromadnou ilegální islámskou migrací a politickou korektností.

Poučme se z chyb našich sousedů a neochraňujme ty, kdo nás chtějí zničit. Nestojí přece tolik námahy podívat se, jak vypadá situace v zemích na západ od nás, kde islamisté v určitých oblastech přebírají moc, kde vznikají muslimské enklávy pod nadvládou práva šaría a jeho vymahačů a vykonavatelů a kam se místní obyvatelé obávají chodit. Vidíme zde toleranci mladistvých manželek k otevřené pedofilii, dokonce i mnohoženství, nemluvě o toleranci masového násilí na ženách, například v podobě manželského znásilňování nezletilých manželek.

Jak dlouho a jak daleko chce ještě západní Evropa ustupovat? A má vůbec kam couvat? Má k tomu právo a souhlas svých občanů? Myslíte si zde, že zde v české kotlině jsme opravdu v bezpečí? I my Češi přece již máme své oběti islámských teroristů. Byli to skuteční lidé, naši spoluobčané, měli své rodiny, životy a sny. Zemřeli kvůli nenávistné ideologii islámu. Zaslouží si proto, abych vám přečetla jejich jména. Je to Petr Kořán - zavražděn muslimským útočníkem 24. července 2005 v egyptském Šarm aš-Šajchu. Ivo Žďárek, diplomat a velvyslanec - zavražděn při teroristickém útoku islamistů v Islámábádu 20. září 2008. Pavel Hrůza - zavražděn Islámským státem v Libyi, přesné datum není známo, stalo se tak v roce 2016. Naďa Čižmárová - zavražděna islámským teroristou při útoku v Berlíně 19. prosince 2016. Lenka Civínová - ubodána islámským teroristou 14. července 2017 v egyptské Hurghadě. Tito Češi byli zavražděni islámskými fanatiky, kteří chtěli ve jménu islámské ideologie zabíjet náhodné nevěřící, a to jenom proto, že byli na dovolené nebo někde po ruce. Od 11. září roku 2001 bylo islámskými teroristy zabito více než pět tisíc Američanů a Evropanů.

Takže se ptám, kolik dalších obětí islámských útočníků to ještě bude muset být, aby se omlouvači a propagátoři islámu probudili a začali konečně chápat, o co jde, a konat? Což pak jim ani smutný a krvavý příběh přeměny Libanonu z demokratické, otevřené a multikulturní krásné země v krvavou lázeň občanské války nestačí? Kolik krve ještě musí protéct, aby se čeští zákonodárci probudili z noční můry politické korektnosti a začali konečně chránit své občany?

Hořké plody islámské ideologie ve formě jejích násilných projevů vůči bezvěrcům a jinověrcům, a zejména vůči ženám totiž můžeme v poslední době spatřovat takříkajíc už i na vlastní oči v naší vlasti, například v podobě znásilnění nezletilé Češky u Terezína muslimským zločincem, který se k nám přemístil v rámci takzvaného institutu strpění z Německa, anebo v podobě nedávného znásilnění a pobodání české dívky v Karlových Varech afghánským muslimem, migrantem, kterého přijalo Německo a umožnilo jeho volný pohyb do Čech, kam nás přišel takto obohatit. Řekněme to jasně a nahlas. Islám podle našich společenských i právních měřítek a i podle výsledku soudního řízení s panem Sáňkou, o kterém ještě budu hovořit, je jasně potvrzen jakožto ideologie neslučitelná s demokratickými hodnotami naší civilizace a kultury, založenými na principu lidské svobody a nedělitelných individuálních lidských práv. Islám je ideologie maskovaná za náboženství. Demokracie, demokratický režim, je podle islámu slabá, prohnilá a zavrženíhodná. Islám je dle jeho vlastního sebehodnocení ideologie vyvolených a příslibem ráje plného rozkoší pro každého, kdo při jeho šíření a v jeho zájmu zemře, nejlépe zabije-li přitom co nejvíce nevěřících. Každý se může přidat, ale nikdo nesmí ven, protože hereze je v islámu hrdelní zločin.

Ale vraťme se k otázce, jaký je rozdíl mezi vírou a politikou v islámu. Dle Billa Warnera, světově známého překladatele islámských spisů, lze říci, že pokud se někdo modlí doma arabsky, otočen k jihovýchodu, je to jeho víra, jeho soukromá záležitost a nikdo s tím nemá problém. Pokud se ale s dalšími 500 nebo 5 000 soukmenovci modlí ve veřejném prostoru, je to politický islám, je to politika. Kdo jste byl v posledních letech například v Paříži nebo v Bruselu, asi víte, o čem mluvím. Zákonná úprava, kterou navrhujeme, má za cíl postavit hráz všem nenávistným ideologiím, které zde jsou, případně budou, stejně jako jejich propagátorům či kazatelům. Jde i o ideologie, které teprve vzniknou, protože dobře chápeme závažnost momentu, ve kterém se nyní jako země i jako evropská civilizace nacházíme. Snažíme se poučit zejména z toho, co se v posledních letech děje v západní Evropě. Snažíme se vytěžit tuto zkušenost k tomu, abychom byli schopni se opakování tohoto vývoje v naší vlasti bránit. Účelem tohoto našeho návrhu zákona není zakázat islám, to by byl velmi zúžený pohled, náš záměr je daleko širší. Účelem našeho návrhu je rázně se jako stát postavit veřejné propagaci, podpoře a šíření nenávistných ideologií současných, budoucích známých i dosud neznámých ideologií, které nepokrytě a prokazatelně vyzývají k násilí a zabíjení, a postavit je po zásluze mimo zákon.

Ve vztahu k oprávněnosti a potřebnosti naší novely je velmi důležité zmínit případ někdejšího předsedy pražské muslimské obce Vladimíra Sáňky. Tento člověk nebyl soudem potrestán, přestože prokazatelně šířil radikální a nenávistné islámské texty. Pražský městský soud ho v roce 2018 definitivně zprostil obžaloby. Jeho kauza se týkala vydání knihy Bilala Philipse s názvem Základy tauhídu - islámský koncept Boha. Autor knihy nesmí do některých západních zemí - Německo či Velká Británie, kniha je v některých státech zakázána. Kniha propaguje takzvaný salafijský směr islámu, který hlásá nenávist nejen k jiným náboženstvím. Dle soudních znalců je kniha nenávistná a vychází ze stejných zdrojů jako Islámský stát. Text knihy pak vysloveně vyzývá k nenávisti vůči neislámským vládám a salafijský směr islámu, z něhož text vychází, je zaměřen proti ostatním náboženstvím.

Vladimír Sáňka byl za vydání a distribuci této knihy obviněn ze zločinu založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. Prvoinstanční soud Sáňku v roce 2016 zprostil obžaloby. Tento rozsudek odvolací soud zrušil a vrátil případ k dalšímu dokazování. Druhý zprošťující verdikt z roku 2018 už je pravomocný. Sáňka se dle tohoto finálního soudního výroku nedopustil žádného trestného činu, protože se nepodařilo prokázat, že by svým konáním podporoval hnutí směřující k potlačení práv a svobod občanů. Dle soudu na základě znaleckých posudků salafismus nelze považovat za hnutí, protože jako hnutí bychom mohli označovat jen subjekty, které některou z podob této ideologie přijaly za vlastní. Za hnutí se považuje skupina osob alespoň částečně organizovaná, což salafismus nesplňuje. Státní zástupce naopak trval na tom, že šíření knihy je třeba potrestat, podle něj salafismus hnutí je. Podle soudu byla jádrem sporu jednoznačně otázka, zda salafismus je hnutí ve smyslu § 403 trestního zákoníku. Pokud si na tuto otázku odpovíme negativně, jakékoliv další dokazování je již bezpředmětné, samozřejmě sdělil rovněž soud.

Tento případ tedy ukázal, že zákon má výraznou mezeru. Lze ho vyložit tak, že postihuje pouze propagaci konkrétního hnutí, které hlásá potlačování svobod, ale nikoliv samotnou ideologii, která nenávist a porušování lidských práv představuje a propaguje. Jediný důvod, proč byl obžalovaný Sáňka osvobozen, je tedy skutečnost, že nepropagoval konkrétní nenávistné hnutí, ale že šířil a propagoval nenávistnou ideologii, konkrétně teologický směr konzervativního islámu. K tomu dodejme ještě jednu absurditu, že za své trestní stíhání, které bylo z výše popsaných důvodů shledáno nezákonným, obdržel předseda Pražské muslimské obce Sáňka odškodnění ve výši 600 000 korun z peněz daňových poplatníků, včetně těch, vůči kterým šířil nenávist a výzvy k likvidaci.

Zákon by měl jednoznačně říkat, co zákonodárce, potažmo společnost, žádá a očekává, jaké hodnoty hájí. V tomto případě jde o to, zamezit společensky nebezpečné veřejné propagaci nenávisti, popírání lidských práv a omezování rovnosti lidí bez rozdílu jejich národnosti, příslušnosti k etnické skupině, rase, náboženství, třídě či jiné skupině osob. Navržená novela zákona současně nijak neomezuje jakoukoliv lidskou víru, a to ani tu společensky negativní, pouze omezuje a sankcionuje veřejné šíření a propagaci takové ideologie, která ohrožuje svobody ostatních, jejich životy, například tím, že vyzývá k likvidaci určitých osob, respektive jejich skupin na základě určité jejich danosti či charakteristiky. Šíření nenávistných ideologií je jednoznačně záležitostí společensky mimořádně nebezpečnou, zejména je-li jasně prokazatelná a na konkrétních případech prokázaná jeho spojitost se spácháním reálného násilí, násilí ve jménu těchto ideologií, čímž se jeho pachatelé například v případě islámských teroristů a násilníků nikterak netají, naopak, nepokrytě se tím chlubí. A jak jsem již poznamenala, nemusí jít zdaleka jen případ o islámu, ač ten je nyní v našem zeměpisném prostoru jednoznačně tou nejnebezpečnější ideologií, ideologií hlásající nenávist a vyzývající k násilí. S podporou bezhlavé imigrace do Evropy přece naše úřady musí počítat s tím, že dojde k dovozu dalších nenávistných ideologií, ať již formou náboženských sekt, či prostě dovozu násilí jako běžné součásti života. Násilí, byť by bylo jakkoliv šikovně ukrýváno za náboženství či ideologie, je přece pro náš právní řád naprosto nepřijatelné. Případy jako útok na sestřičku v nemocnici na Bulovce či zmíněné znásilnění školačky na Litoměřicku i poslední pokus o vraždu a znásilnění v Karlových Varech musí být jasným varováním a výzvou, aby naše legislativa začala jednat a konat a aby podpořila zákon, který od začátku vyšle jasný signál, že podobné věci pod jakoukoliv záminkou u nás nestrpíme.

Prvním a nutným krokem, který proti tomu musíme učinit, je proto vtělit tuto skutečnost do našeho právního řádu, a chránit tím naše občany. To je ostatně naše prvořadá povinnost - povinnost, ke které jsme se vědomě přihlásili ve svém poslaneckém slibu. Je také jen otázkou času, kdy se objeví další násilné ideologie anebo další teroristické skupiny, které mohou již sídlit i na našem území - například Antifa označovaná orgány některých států USA za teroristickou organizaci je zde aktivní dlouhodobě a beztrestně.

K dnešnímu dni bylo, jak jsem již řekla, pět českých občanů zavražděno islámskými teroristy. Proto je nanejvýš nutné současnou právní úpravu rozšířit o zákaz šíření nenávistných ideologií, a k tomu je samozřejmě potřebné náš návrh na změnu zákona projednat. Proto vás prosím o podporu jeho zařazení do programu této schůze. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní další přihlášený v pořadí pan Vladimír Zlínský.

Akorát se chci zeptat - vy jste zdůvodnila tento bod, akorát nevím, zda mi neuniklo, kam ho chcete zařadit? Před bod 29, dobře.

A nyní tedy pan poslanec Vladimír Zlínský k programu schůze. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, vážená vládo, své vystoupení - návrh k diskusi o teritoriální obraně státu - chci zařadit pod bod 21.

Základní vojenská služba byla zrušena v České republice ke konci roku 2004. Tento krok odpovídal tehdejší politické situaci u nás i ve světě, trendu ve vyspělých zemích profesionalizovat armádu a faktu, že moderní vojenská technika je sofistikovanější, s většími nároky na obsluhu, kterou zvládne lépe profesionální voják. Proto se Armáda České republiky měla změnit v armádu malou, mobilní a moderní. Připravovanou profesionalizací armády se zároveň s počátkem našeho milénia rozběhl i program na podporu vzniku aktivních záloh. Jejich hlavním úkolem byla ochrana kritické infrastruktury a objektů důležitých pro obranu státu. Dále měly tyto jednotky pomáhat při katastrofách nevojenského charakteru. Rovněž se uvažovalo o jejich využití při nutnosti posílit hranice či asistovat Policii České republiky při plnění některých úkolů. Došlo k systematickému podfinancování rozpočtu Ministerstva obrany, ale také k nehospodárnému využití daných prostředků. Uvedené problémy s financemi se silně projevovaly i u profesionalizované části armády a dobrovolnické aktivní zálohy se tak nadlouho ocitly zcela v pozadí zájmu většiny lidí na Ministerstvu obrany i v samotné Armádě České republiky. Proto nebyl tento koncept efektivně uchopen a dále rozvíjen. Až události posledních let, zejména na Blízkém východě, a masivní migrační krize v roce 2015, již zcela jasně ukázaly na aktuálnost konceptu malé mobilní profesionální armády, která ve změněné geopolitické situaci a v prostředí takzvaných hybridních či nelineárních válek - je velmi obtížné odlišit nepřítele od civilního obyvatelstva a mohou převažovat diverzní operace - nedokáže splnit základní úkol každé armády, a to ochranu a zajištění integrity vlastního území před nepřátelskými útoky či jinými situacemi, které mohou ohrožovat obyvatele České republiky.

Koncept malé profesionální armády je rovněž nepříliš efektivní v situaci ohrožení státu organizovanými skupinami náboženských radikálů, kteří mohou v pro ně příhodnou dobu zaútočit nejen na obvyklé měkké cíle, ale doplnit je útokem na kritickou infrastrukturu, což povede k navázání kapacity početně malé armády, v důsledku čehož nebude schopna posílit ochranu všech prvků kritické infrastruktury, natož aby mohla vyčlenit početnější síly na eliminaci samotných útočníků. Tyto konflikty ukázaly, že k vyřešení konfliktu už v jeho zárodku je potřeba nejen kvalita výzbroje a výcvik vojáků, ale i včasné nasazení dostatečného počtu ozbrojených jednotek schopných a ochotných bránit územní celistvost a suverenitu našeho státu. Můžeme si rovněž klást například otázky, zda a jak jsme schopni vyřešit uzavření a dlouhodobější ostrahu státních hranic, jak dlouho by vydržel funkční integrovaný záchranný systém i státní správa v podmínkách dlouhodobějšího blackoutu postihnuvšího nejen Českou republiku, ale i větší část Evropy. Nakonec o tom jsem hovořil při svém minulém vystoupení.

Rovněž je potřeba připomenout, že bodů kritické infrastruktury je v naší zemi více než 1 400 a k tomu je potřeba připočíst množství objektů důležitých pro obranu státu. Bohužel, jen malá část z nich je kvalitně chráněná. V řadě případů je ochrana spíše jen formální. Jak tedy řešit současnou situaci, kdy naše společnost je funkčně zcela závislá na nepřerušeném přísunu energií, zboží a informací, kdy je tedy velmi jednoduché paralyzovat přerušení těchto toků?

Základní otázkou tedy není jen kvalita výzbroje profesionální armády, ale schopnost ochránit objekty kritické infrastruktury v případě ohrožení státu. Po masivním a sofistikovaném útoku na kritickou infrastrukturu by přestaly dodávky elektřiny, plynu, tepla, pitné vody a potravin. Nebyla by funkční kanalizace, byl by problém s distribucí pohonných hmot, zdravotní a sociální péčí. Zkolabovala by bezpečnost a po několika dnech či týdnech by zřejmě došlo na docela významné části území k rozpadu společnosti a funkčnosti státu. O vůli dnešních občanů takto strádat a vést odhodlaný odpor podporou vojska, případně i vlastní aktivní účastí, není za této situace potřeba šířeji diskutovat. Bohužel, kapacity profesionální armády i přes doplnění příslušníky aktivních záloh nedokážou pokrýt ostrahu kritické infrastruktury v dostatečném množství, a to ani v situacích, kdy by nebylo nutné vést bojovou činnost. V této situaci si lze také obtížně představit ochotu vojáků a politiků plnit alianční závazky, když by se uvedené vážné problémy mohly týkat také rodin velké části naší armády i politické reprezentace.

Jeden z možných návrhů řešení této problematiky je zavedení povinné vojenské služby, bohužel velké množství kasáren, výcvikových prostorů, letišť, skladů, výstroje techniky bylo prodáno, předáno či vyřazeno. Armáda už dnes nemá dostatek výcvikových kapacit, výstroje ani personálu k zajištění smysluplného výcviku takto velkého počtu osob, nárazově ani dlouhodobě. Společnost po roce 1989 prodělala výrazné kulturní, společenské i sociální změny a došlo ke značnému rozvolnění identifikace občana se svým státem. V tomto prostředí není reálné bez silného vnějšího impulzu či ohrožení najít dostatečnou podporu mezi občany a voliči, kteří by po výčtu všech nákladů na znovuzavedení základní vojenské služby byli ochotni toto podpořit. Nejzásadnějším argumentem proti znovuzavedení základní vojenské služby je však skutečnost, že se jedná ve své podstatě o daň realizovanou formou služby, která je na základě dlouhé historické zkušenosti nespravedlivá, a tedy nedemokratická. To je způsobeno tím, že vždy je odvedena jen část daného populačního ročníku. V roce 1989 bylo odvedeno 78 % odvedenců, v roce 1999 57 %. Pouze určitá forma zdanění těch, kteří nevykonávali vojenskou službu, či naopak určité daňové zvýhodnění těch, kteří tuto svoji povinnost splnili, může vést k určitému spravedlivému narovnání. Ovšem hledat objektivně spravedlivou metodiku bude velmi obtížné. Většina politiků, kteří mluví o možnosti opět zavést základní vojenskou službu, uvádí možnost alternativy v podobě civilní služby. To sice zvyšuje procento nastoupivších z daného populačního ročníku, ale v České republice již po pěti letech od zavedení této možnosti více než polovina mužů dala přednost této civilní službě. V současnosti by byl tento podíl spíše ještě vyšší, což by v důsledku nesplnilo základní cíl pro znovuzavedení základní vojenské služby, to je plošně vycvičit mladé muže, případně i ženy, v základních schopnostech se podílet na obraně státu a ve schopnosti řešit krizové situace.

Další alternativou je spolehnout se na mobilizaci a propracované mobilizační plány s adekvátním materiálním zabezpečením. Bohužel, mobilizace je sice efektivní způsob, jak stát může získat poměrně velké množství vojáků se základním výcvikem, ale ti jsou k dispozici nejdříve po třech měsících výcviku. Tento systém tedy není vhodný pro situace, které se rychle vyvíjí a je potřeba je vyřešit v řádu dní či několika týdnů. Situace, kdy na Ukrajině museli vojáci odcházet na frontu již po dvou až třech týdnech základního výcviku, je potřeba brát jako varování a s mobilizaci počítat jako s krajní možností. To nemá ovšem znamenat, že se má na mobilizační plány rezignovat. V optimálním případě by bylo řešením navýšit výrazně počty vojáků z povolání, kdy ale narazíme na dva základní problémy. První z nich je demografický pokles počtu pro armádu perspektivních občanů ve věku 18 až 30 let, který se projevil i na civilním trhu. Druhým zásadním problémem jsou obrovské finance, jež by bylo nutné vynaložit na značný počet profesionálních vojáků vyčleněných jen na ostrahu objektů kritické infrastruktury. To vše za situace, kdy mohou být tyto objekty v příští dekádě vážně ohroženy v součtu třeba i několika dní či týdnů. Pro účely strážní služby, kde není až tak potřeba mít náročný vojenský výcvik, je vhodné použít aktivní zálohy, jejichž provozní náklady jsou v České republice v průměru více až pětkrát nižší než u profesionálních vojáků. Jednoduchými počty dojdeme k tomu, že při stejných finančních nákladech místo 3 000 profesionálů můžeme použít k ostraze kritické infrastruktury nejméně 15 000 příslušníků aktivních záloh, což by mohlo vyřešit problematiku strážní služby. Aktivní zálohy by tedy mohly vyřešit problematiku strážní služby, ale pro velkou část existence aktivních záloh se jejich počty pohybují jen mezi 2 000 až 3 000 lidí, což jsou počty, které systémově nemají příliš velký význam. Na těchto nízkých počtech se podílí několik faktorů, jako byl dlouhodobý nezájem armády o aktivní zálohy, neřešení problémů se zaměstnavateli, rozložení doby výcviku, neakceptování sociálních, kulturních a ekonomických změn ve společnosti, které se projevily výrazným zpřetrháním vazeb mezi armádou, občanem a státem.

Posledními legislativními změnami i přístupem armády se sice situace značně zlepšila k lepšímu, ale ani tyto změny zřejmě nepovedou k výraznému navýšení stavu. Samotná koncepce je spíše vhodná pro vytváření záloh bojových útvarů s cílem motivovat studenty a čerstvé absolventy škol ke službě u elitních jednotek nebo pro zajímavou práci s vojenskou technikou, jako jsou například tanky, bévépéčka či drony. K současným aktivním zálohám se také nově dostávají lidé, kteří jsou schopni a ochotni najít si v kuse šest týdnů pro základní výcvik a splnit stejné fyzické požadavky jako profesionální voják. To jsou právě ty požadavky, které deklasují většinu zájemců o tuto službu. Pro typického otce, který má doma děti, ženu, bydlení s hypotékou, je většinou zcela nepřijatelné na takto dlouhou dobu opustit rodinu a často i riskovat svou práci. Pokud je potřeba získat potřebnou kvantitu v dostatečné kvalitě, je potřeba vytvořit koncept záloh, který bude vycházet z reálných možností naší populace a nebude požadovat výsledky okamžitě, ale bude dostačující, že schopnosti jednotlivce i celku se budou rozvíjet postupně.

Nebylo by příliš praktické měnit současný systém aktivních záloh, který má při směřování výcviku primárně jako zálohy bojových útvarů zcela jistě smysl, ale bylo by vhodné jej doplnit o další úroveň aktivních záloh, který budu dále v textu nazývat teritoriální obrana, protože to jasně vystihuje její úlohu. Teritoriální obrana by měla primárně cílit na muže a ženy ve věku 30 až 50 let, byla by primárně určena na strážní službu kritické infrastruktury a po dosažení potřebných počtů by mohla pomáhat při budování zátarasů, minování, demoličních pracích, obsluhovat klamné cíle, makety. Využití by mohli mít jako řidiči nákladních aut a speciální techniky nebo pomocný letecký personál. Svoji roli by teritoriální obrana mohla mít i v podpoře během přírodních a průmyslových katastrof, zhroucení infrastruktury, teroristických útocích, při ochraně hranic, budování silničních zátarasů spojených s kontrol osob a vozidel, pátrání po ztracených či hledaných osobách, ochraně měkkých cílů, v patrolování v evakuovaných či jinak ohrožených oblastech, pomoc při ochraně předmětů a objektů nezbytných k přežití, záchranné práce, evakuace, zatemňování, ochrana, kontrola krytů.

Teritoriální obrana by konečně mohla být platformou, jak by armáda získala drahé či nedostatkové odbornosti pro přípravu mobilizace nebo specialistů pro podporu bojových i nebojových jednotek, jako IT odborníci, řidiči, kuchaři, právníci, specialisté na elektroniku, pozemní letecký personál, zdravotníci, psychologové, jazykoví specialisté, logistici a manažeři.

Nejen mezi částí střelců, ale mezi občany mimo střeleckou komunitu je ochota vstoupit do teritoriální obrany při splnění několika základních požadavků. Za prvé dobrovolnost, respekt a jejich smysluplné využití, za druhé přiměřená časová náročnost, za třetí adekvátní fyzické nároky, za čtvrté motivace a dostatečně atraktivní výcvik, za páté návaznost na své bydliště, za šesté v případě operačního nasazení stejné podmínky jako současné aktivní zálohy, za sedmé možnost využít své legálně držené zbraně.

Dobrovolnost, respekt a jejich smysluplné využití: dobrovolnost je základní požadavek na tento typ záloh a musí být jasně definovány podmínky nasazení bez průběžných účelových změn. Příslušníkům teritoriální obrany by musely od politiků i Armády České republiky přicházet jasné signály, že se s nimi počítá jako s důležitou součástí obrany České republiky, a tato podpora by musela být nejen slovní, ale podpořená odpovídající legislativní, finanční, materiální podporou a výcvikem, který odpovídá aktuálním hrozbám a roli teritoriální obrany. Výcvik by měl být ze strany Armády České republiky dobře zabezpečen logisticky a personálně, a tak respektovat volný čas dobrovolníků a jejich ochotu věnovat ho výcviku.

Přiměřená časová náročnost: podle novelizace branného zákona z 1. 7. 2016 má základní výcvik aktivních záloh trvat až dvanáct týdnů a délka výcviku má být až čtyři týdny v roce. Toto navýšení délky výcviku oproti minulosti sice zvýší kvalitu výcviku, ale nepovede to ke zvýšení atraktivnosti pro většinu zájemců. Kompromisní návrh pro teritoriální obranu počítá s úvodním dvoutýdenním kurzem a šesti víkendy výcviku za rok. Vzhledem k primárnímu účelu teritoriální obrany a cílové skupině zájemců by šest víkendů za rok bylo zachováno po celou dobu aktivního působení u teritoriální obrany a ty by byly doplněny o povinné týdenní cvičení jednou ročně a dobrovolné jedno- až dvoutýdenní specializační kurzy dle zájmu členů teritoriální obrany. Takto časově rozvolněný výcvik by vyřešil z velké části problém se zaměstnavateli a byl by v případě nutnosti zcela realizovatelný ve volném čase dobrovolníků.

Adekvátní fyzické nároky: při výběru dobrovolníků pro teritoriální obranu se musí vycházet z reálného fyzického stavu současné populace a cílové skupiny. Důraz by se měl klást na schopnost splnit úkoly pod přiměřenou psychickou i fyzickou zátěží, při spánkové deprivaci odpovídající předpokládanému využití teritoriální obrany. Více než počet sed-lehů či kliků na čas by měla být oceněna spíše schopnost přesunu v plné polní za současného plnění základních dovedností.

Motivace a atraktivní výcvik: motivace příslušníků teritoriální obrany nemůže být nikdy primárně finanční, i když přiměřená finanční, a zejména materiální podpora je ale nezbytná jako projev zájmu státu o dobrovolníky participující na jeho obraně. Změnami legislativy ve prospěch střelecké komunity v České republice lze výrazně zvýšit atraktivitu konceptu teritoriální obrany právě možností držet zbraně a příslušenství omezované legislativou Evropské unie, či případně toto ještě dále rozšířit. Pro střelce v České republice by byla atraktivní nejen možnost využívat vojenské střelnice a střelivo pro výcvik, ale i organizovaný střelecký a taktický výcvik. Součástí motivace, odměnou a zároveň metodou, jak zvyšovat kvalitu výcviku teritoriální obrany, by bylo zavedení specializačních kurzů, jako zdravotnický radiokurz, ženijně-pyrotechnický výcvik, ostrostřelecký kurz, řidičský výcvik vojenské techniky, obsluha protitankových řízených střel.

Návaznost na svoje bydliště, kraj: při výběru místa působení příslušníka teritoriální obrany je potřeba preferovat jeho nasazení v místě, ke kterému má dobrovolník vazbu v podobě rodiny, přátel, majetku, osobních preferencí či tradicí. Využití výborné znalosti lokálních podmínek a vazeb dává teritoriální obraně výhodu nejen při orientaci v krajině a lze využít i spolupráce a podpory ze strany rodiny a spoluobyvatel, kteří mohou přinést důležité informace nebo zajistit bezproblémové ubytování či zásobování.

Režim a podmínky nasazení příslušníků teritoriální obrany: v případě cvičení, mimořádných cvičení a operačního nasazení teritoriální obrany by bylo potřeba řešit otázku platu, kompenzace zaměstnavateli, pojištění et cetera stejně jako u současných aktivních záloh. Maximální délka operačního nasazení při vojenských událostech by měla primárně řešit čas potřebný k případné mobilizací, to jest tři až šest měsíců, a délka nasazení z nevojenských příčin, jako jsou například přírodní katastrofy, by neměla přesáhnout dva až tři týdny ročně, vše ovšem s možností dobrovolného prodloužení. Pro část střelecké komunity v České republice je atraktivní se vstupem do teritoriální obrany dostat se mimo restriktivní působení Evropské komise a otevírá se rovněž možnost využití jejich civilních zbraní, jejichž obsluhu zvládají často na úrovni nejlepších profesionálních jednotek. Tato otázka je přirozeně nejvíce kontroverzní a vyžadovala by vytvoření legislativního rámce pro jejich využití při plnění úkolů teritoriální obrany, která by spadala pod armádu České republiky.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, já vám vstoupím do vašeho projevu, a to z toho důvodu, že na osmou hodinu je svolán mandátový a imunitní výbor v souvislosti s rezignací pana poslance Farského, a aby se mandátový a imunitní výbor mohl sejít, aby nový poslanec mohl složit slib, tak z toho důvodu, aby se nekřížilo jednání Sněmovny a mandátový imunitní výbor, na hodinu přeruším a v 9 hodin ráno budeme pokračovat dalším jednacím dnem. Jste v pořadí, takže poté budete pokračovat ve svém projevu. Do 9 hodin přerušuji jednání schůze. Děkuji vám.

 

(Jednání přerušeno v 8.00 hodin.)

 

Následující zahájení jednacího dne schůze

Aktualizováno 26. 1. 2024 v 15:19.




Přihlásit/registrovat se do ISP