(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

1.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních
při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 4/20222 Sb.
a zákon č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného
v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19
/sněmovní tisk 127/2 - zamítnutý Senátem

Usnesení, jímž Senát zamítl tento návrh zákona, bylo doručeno jako sněmovní tisk 127/3.

Vítám mezi námi pana senátora Zdeňka Hrabu. Dobrý den, dobrý večer. Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu o zamítnutí tohoto návrhu zákona vyjádřil - a prosím nejdříve o klid, opravdu prosím o klid.

S přednostním právem je tady ještě přihláška pana předsedy klubu Výborného. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére, vládo, vážený pane senátore, kolegyně, kolegové, dovolte mi na začátku projednávání tohoto zákona vráceného Senátem, novely zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19, sněmovní tisk 127, dát tento procedurální návrh v souladu s § 59 odst. 1 jednacího řádu v kontextu jednání podle § 99 jednacího řádu. Tento procedurální návrh zní, že v rozpravě může poslanec vystoupit maximálně jedenkrát na deset minut. Je to v souladu s jednacím řádem. Netýká se to poslanců, kteří disponují přednostním právem. Prosím, aby tento procedurální návrh, který se týká celé rozpravy u tohoto sněmovního tisku, byl hlasován bezprostředně tak, jak ukládá jednací řád. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ano, procedurální návrh je vždy hlasován bezprostředně poté, co zazní.

Eviduji žádost o odhlášení, proto vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se opět přihlásili svými identifikačními kartami. Ještě přivolám poslance z předsálí.

Konstatuji, že zazněl procedurální návrh předsedy klubu KDU-ČSL Marka Výborného, abychom omezili rozpravu v souladu s § 59 jednacího řádu odst. 1, a to na jedenkrát deset minut. (Hluk v sále neutichá.)

 

Vzhledem k tomu, že se již počet ustálil, zahajuji hlasování o tomto předneseném procedurálním návrhu.

Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 85 bylo přihlášeno 176 poslankyň a poslanců, pro 100, proti 74, návrh byl přijat, a v rozpravě tak tedy každý poslanec nedisponující přednostním právem může vystoupit právě deset minut.

 

Ještě se vrátím zpět k přivítání pana senátora Zdeňka Hraby a zároveň poprosím, ještě jednou prosím o klid, aby za navrhovatele... Vy se, pane poslanče, hlásíte k hlasování? (Předsedající hovoří s dotyčným poslancem mimo mikrofon.)

Poprosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu o zamítnutí tohoto návrhu zákona vyjádřil místopředseda vlády a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane senátore, dámy a pánové, o pandemickém zákonu tady zazněla už opakovaně dlouhá diskuse. Já se tedy pokusím stručně shrnout, proč je nutné, abychom novelizovaný pandemický zákon přijali.

Situace v České republice se sice zlepšuje zavedením opatření, nicméně v celé Evropě a na celém světě stále pandemie trvá, stále jsou tady problémy s covidem a na podzim nás může čekat jakákoliv další mutace, jakákoliv další vlna, může se kdykoliv objevit krizový stav, kdy bude nutné zavádět mimořádná opatření, a ta jde zavádět pouze pod hlavičkou dvou možných legislativních norem v České republice, a to je pandemický zákon nebo nouzový stav. Nouzový stav je těžká zbraň a není vhodné ji používat. Správná zbraň v této situaci, dokud se nepodaří novelizovat krizový zákon, je právě pandemický zákon. Pandemický zákon jednak v té novelizované formě zohledňuje přímé odškodnění nákladů, dále zohledňuje všechny výtky správního soudu. Je to pojistka, je to zákon, který, tak jako jakákoliv pojistka, zůstává zaparkován a v případě potřeby může být použit.

Pandemický zákon sám o sobě nic neovlivňuje, nikoho neomezuje, pandemický zákon sám o sobě nikomu nečiní žádná příkoří, ale mimořádná opatření vydávaná v souladu s pandemickým zákonem - proto bylo nutné ho novelizovat, aby ta vydávaná opatření byla opravdu v souladu s pandemickým zákonem - umožňují jednak řadu technických věcí, které zajišťují komfort a servis občanům České republiky, zajišťují jim možnost mít informace prakticky okamžitě v elektronické podobě o negativních PCR testech, o provedeném očkování, pokud kdekoli v zahraničí mají jakýkoli problém s prokazováním testů či certifikátů, pak to, že tato opatření platí v souladu s pandemickým zákonem, tato mimořádná opatření, umožňuje, aby se občané obraceli na telefonní číslo označené v Tečce a prakticky online jim můžeme ty certifikáty upravit, změnit problémy, které v certifikátech jsou, a toto všechno jde pouze a jenom, pokud máme platný pandemický zákon a pokud tím pádem platí tato technická opatření. V současné době těchto technických opatření je více než deset. To je další důvod, proč je nutné pandemický zákon mít. (Hluk v sále.)

Pandemický zákon v žádném případě neomezuje občany ani je omezovat nebude...

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Pane ministře, já vás na chvíli přeruším a poprosím kolegy a kolegyně důrazně, aby přesunuli svá jednání a rozhovory - a týká se to opravdu všech - do předsálí a nechali pana ministra v důstojné a klidné atmosféře promluvit. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Pandemický zákon - já už budu končit - tedy má dva hlavní cíle: pojistka pro bezpečí občanů České republiky, kdyby se kdykoli objevila jakákoli nová mutace, kdyby se situace zhoršovala, tak jako každý prozíravý hospodář má takové pojistky schované, tak i tento pandemický zákon je taková pojistka a je to jakási záruka toho, že se nebude opakovat situace z předchozích dvou let nebo z předchozí doby, kdy pandemický zákon nebyl. Druhý důvod, proč potřebujeme mít funkční platný novelizovaný pandemický zákon, je celá série technických opatření, která ve svém důsledku umožňuje fungovat řadě softwarů, umožňuje posílat do nich on-line informace z očkovacích center, z testovacích center a nabízí komfort občanům České republiky, pokud chtějí cestovat kdekoli do zahraničí a po světě. V žádném případě to není nic, co by omezovalo jakýmkoli způsobem občany České republiky, protože sám o sobě pandemický zákon tuto roli nemá, neměl a ani mít nemůže.

To je vše a já děkuji a prosím o zvážení hlasovat kladně o tomto zákoně. Děkuji. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji panu ministrovi a nyní poprosím, aby se slova ujal senátor Zdeněk Hraba, a poprosím opět kolegyně a kolegy, aby opravdu udrželi klid v sále. Prosím, pane senátore.

 

Senátor Zdeněk Hraba: Vážená paní předsedající, vážené členky a členové vlády, milé dámy, vážení pánové, já bych vás v krátkosti seznámil s 377. a 378. usnesením Senátu z 13. funkčního období.

377. usnesení je strohé. Říká, že Senát zamítá navrhovaný návrh zákon s tím, že pověřuje mou osobu a další dva kolegy, aby přednesli k tomuto auditoriu důvody, které k tomu Senát vedly, respektive většinu hlasujících senátorů.

Navrhovaná právní úprava zavádí kromě prodloužení účinnosti zákona celou řadu změn, zcela nesporně směřující k precizaci a ke zmírnění současného znění zákona. A přesto po kritickém zhodnocení zejména některých navržených změn zákona se většina senátorek a senátorů rozhodla návrh zákona zamítnout.

Největší pochybnosti, které vzbuzovala navržená úprava, byl především způsob nařízení samoizolace s ohledem na omezení Listinou zaručených práv a svobod uvedených v § 2 odst. 2 zákona. Uvedená opatření fakticky omezují svobodu volného pohybu příslušných fyzických osob do doby, než bude prokázáno, že nejsou nakaženy virem SARS-CoV-2, nejvýše po dobu 72 hodin. To byl jeden z důvodů, které vedly onu hlasující většinu k tomuto rozhodnutí.

Dalším důvodem, který doprovází i toto omezení, bylo nedostatečné odůvodnění omezení uvedeného práva, práva svobodného pohybu. To byl další z důvodů.

Dalším důvodem, dalším argumentem, který často zazníval a který určitě měl svůj vliv na konečné rozhodnutí, bylo, že zákon neřeší, jakým způsobem se bude prokazovat doručení nařízení samoizolace, tedy SMS zprávou, a prokázání tohoto doručení je přitom zcela zásadní s ohledem na nutnost prokázání spáchání přestupku podle pandemického zákona.

Další problematickou věcí, která byla projednávána, byla úprava možnosti přezkumu přijatých opatření. Často tam tyto výtky zaznívaly. Mezi výtky a argumenty, které vedly onu hlasující většinu k tomu rozhodnutí, které zde dnes předkládám, byly i pochybnosti o tom, zda bylo možné zákon projednat ve zkráceném řízení, zda bylo dostatečně zdůvodněno naplnění zákonných předpokladů pro zkrácené řízení.

A konečně posledním důvodem byly pochybnosti nad proporcionalitou ukládaných pokut, když za srovnatelná opatření, jako je samoizolace z důvodu pozitivního antigenního testu a samoizolace z důvodu pobytu v rizikové zemi, lze ukládat pokuty v nesrovnatelné výši 10 000 korun českých až 200 000 korun českých.

To byly zásadní argumenty, které tam zaznívaly. Určitě z médií jste zaslechli a zaznamenali i argumenty jiné, nicméně tyto jsem pokládal za nejdůležitější, které by měly zaznít. Tolik tedy k usnesení číslo 377.

Ještě Senát přijal na návrh senátora Václava Lásky usnesení číslo 378, kterým Senát konstatuje, že nepovažuje za správný a veřejnosti srozumitelný legislativní postup, kterým je narychlo, bez náležité odborné a právní diskuse, vládou zákon navrhován, kterým je zasahováno do základních práv a svobod občanů České republiky. Za druhé Senát konstatuje, že po dvou letech od vypuknutí pandemie nepovažuje nadále za koncepční řešit krizovou situaci pandemie onemocnění covid-19 jednorázovým zákonem, který je určen pouze k řešení této konkrétní krizové situace, o jehož kvalitách, stejně jako kvalitách legislativního procesu při jeho tvorbě, je důvodné pochybovat a jehož účinnost je v návaznosti na vývoj situace nezbytné opakovaně prodlužovat. Za třetí, 378. usnesení potom zní takto: "Senát vyzývá vládu, aby zahájila odbornou diskusi a jako svoji legislativní prioritu pojala přípravu nezbytné novelizace ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, a zákona č. 240/2000, krizového zákona, které by napříště umožnily koncepční a institucionální řešení širšího okruhu krizových situací a stanovily jasně předvídatelnou právní úpravu možných zásahů do práv a povinností a svobod občanů České republiky, které obstály při přezkumu jejich ústavnosti."

Tolik tedy k těm dvěma usnesením Senátu a k důvodům jejich přijetí. Já vám děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já vám děkuji, pane senátore.

Nyní by mohl vystoupit k usnesení Senátu zpravodaj garančního výboru, tedy výboru pro zdravotnictví, pan poslanec Bohuslav Svoboda, ale já jej tady nevidím, nebo možná jenom... Nevidím jej opravdu, takže tato možnost teď v tuto chvíli není.

A já tedy otevírám rozpravu k tomuto bodu, která, jak už jsme hlasovali, vyjma těch, kteří disponují přednostním právem, je omezena deseti minutami a pro každého poslance jedním příspěvkem. Konstatuji, že již mám přihlášeného Tomia Okamuru s přednostním právem, následně paní předsedkyni Schillerovou s přednostním právem, předsedu Radima Fialu s přednostním právem, místopředsedkyni Sněmovny paní Mračkovou Vildumetzovou, taktéž s přednostním právem, písemně následně zhruba patnáct - ano, patnáct poslanců počínaje Patrikem Nacherem, který dal písemnou přihlášku do rozpravy. Tudíž nyní dávám slovo s přednostním právem panu předsedovi Okamurovi. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, máme tady na stole opět pandemický zákon, kterým chce vláda od 1. března omezovat další práva a svobody občanů. Vláda Petra Fialy chce i nadále utahovat šrouby prosazováním tohoto zákona, přestože se ruší karanténa, čísla nakažených dlouhodobě klesají a nemocnice nejsou přetíženy covidovými pacienty. Obsah tohoto vládního návrhu zákona je bezprecedentním útokem na práva a svobody občanů České republiky, proto poslanci SPD tento vládní pandemický zákon neboli jinak pojmenovaný nouzový stav, nepodpoří. A my s tímto zákonem zásadně nesouhlasíme. Proto také tady děláme veškeré možné kroky v souladu se zákonem o jednacím řádu Sněmovny, abychom zabránili přijetí tohoto zbytného zákona.

Je vidět, že ty argumenty, které jsme tady předkládali už před čtrnácti dny, a hovoříme tady o nich i tuto schůzi Sněmovny, že ty argumenty SPD jsou pravdivé, protože i Senát, který hlasoval o tomto zákonu před pár dny, tak přestože v Senátu má vládní koalice většinu, Senát tento vládní zákon zamítl.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já vás na chvíli přeruším, pane předsedo, a požádám kolegy a kolegyně, zejména z pravé části jednacího sálu, aby přesunuli své rozhovory do předsálí. Děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Tomio Okamura: Tento zákon, pandemický zákon, neboli jinak pojmenovaný nouzový stav, co vláda předkládá, tak způsobil i rozkol ve vládní koalici. Takže nejenom že už se tady standardně po pár týdnech této vlády hádají Piráti s hnutím STAN, nejenom že tady vznikají i další nesrovnalosti mezi jednotlivými členy vládní koalice a osočují se, napadají se, místo aby pracovali pro občany, ale dokonce se ukázalo, že vládní pětikoalice Petra Fialy nemá většinu ani v Senátu. To znamená, ani vládní senátoři nepodporují tuto sněmovní vládní pětikoalici. Je to také bezprecedentní situace a je vidět, že podpora té pětikoalice je velmi slabá, a to není dobrá zpráva pro občany České republiky, kdy vládní koalice není schopna prosazovat své zákony. Tak je to pochopitelně i tím, že jako prioritu vláda Petra Fialy neřeší zdražování, dokonce odmítá řešit zdražování energií a potravin, a místo toho jako prioritu předkládá do Sněmovny sadu zákonů, které v podstatě běžnému občanu v České republice vůbec v ničem nepomáhají.

Mimo pandemický zákon tady vláda jako prioritu předkládá také zavádění korespondenční volby v České republice, protože se vládní koalice bojí svého neúspěchu v dalších volbách, a to ať prezidentských, nebo sněmovních, proto potřebuje vládní koalice změnit volební systém tak, aby to umožňovalo různé podvody, manipulace a různé nesrovnalosti, a tím si zajistit v podstatě vládu na věky.

Samozřejmě další prioritou, kterou tady vláda k mému nemilému překvapení prosazuje, je také mediální zákon, který teď připravuje Ministerstvo kultury pod ministrem Baxou z ODS, kde je cílem ovládnout politicky Českou televizi a Český rozhlas. Je to takový puč, nedemokratický puč, by se dalo říct, ale teď na téma ovládnutí veřejnoprávních médií tady bude diskuse určitě ještě delší. Říkám to z toho důvodu, že právě nastavuji to zrcadlo, že polská vláda, maďarská vláda, Slováci zlevňují energie, snaží se pomoci občanům, protože občané jsou zoufalí z toho, jak se všechno zdražuje, ale vláda Petra Fialy nedělá v tomto ohledu vůbec nic, rezignovala na řešení zdražování a místo toho tady prosazuje priority, v podstatě pouze jenom sami pro sebe je prosazují vládní politici. K tomu bych samozřejmě přidal ještě soutěž o národního ptáka, na kterou se soustředila tato vláda, a já si myslím, že už to jenom dokresluje velmi špatný přístup této vlády.

Takže my samozřejmě v rámci takzvaných obstrukcí - jedním z cílů bylo upozornit na nekompetentnost této vlády, na jejich podivné priority, a kvůli tomu, že vláda tady prosazuje totalitní pandemický zákon, zcela nepochopitelně, jak jsem řekl, v situaci, kdy tady v podstatě není žádná covidová epidemie a nic nebrání tomu, aby v případě nouze, aby kdykoliv vláda přijala opatření, může si tady vyhlásit nouzový stav. Je to kompetence vlády, můžou si to udělat. Já pro to žádný důvod nevidím, aby tady byl nouzový stav. Ministr Válek říká, že pakliže tady nebude pandemický zákon neboli jinak pojmenovaný nouzový stav, tak že chce od 1. března vyhlašovat nouzový stav. Myslím, že vláda úplně zešílela, protože to je úplně nepochopitelný návrh vlády, a tady to prostě tlačíte. My jsme chtěli upozornit a chceme a budeme upozorňovat na to, že kvůli tomu, že vy tlačíte pandemický zákon a korespondenční volbu, tak se tady odkládají zákony, a už jste je odložili i hlasováním, protože jste před chvílí odmítli hlasováním, vládní koalice zamítla zařadit na pořad schůze například zákon SPD, který má zvýšit podporu, příspěvek na péči zdravotně postiženým občanům, vláda zamítla před pár okamžiky, aby se místo pandemického zákona zařadilo na pořad schůze zavedení minimálního důstojného důchodu, abychom pomohli nízkopříjmovým důchodcům, vláda tady před chvílí zamítla návrh SPD na ukončení zneužívání dávek nepřizpůsobivými, vláda tady zamítla před chvílí zákony typu ukončení zneužívání nepřizpůsobivými. Dále jsme tady navrhovali i zestátnění exekutorů a tak dále, zákon o referendu jsme tady navrhovali a spoustu dalších zákonů.

Takže tady přesně vidíme, co je prioritou této vlády. My jsme tady navrhovali opakovaně, abychom tady i řešili - a to jsme také tady navrhovali dnes, také jste to zamítli hlasy vaší vládní koalice - abychom řešili a pomohli občanům se zdražováním. To je také potřeba zdůraznit, že vládní koalice před chvílí, pětikoalice, svou většinou zamítla tady řešení zdražování v České republice. To znamená, my jsme tady konkrétní návrhy přednesli přesně po vzoru, jako to třeba už realizuje Maďarsko, Polsko i Slovensko, ale vláda odmítá pomoci lidem zasaženým zdražováním, což jsou všichni občané České republiky, a místo toho tady natvrdo tlačíte pandemický zákon.

Ano, je to opravdu drahá legrace, co tady předvádí vláda, protože jednání Sněmovny stojí spoustu peněz a vy tady spotřebováváte velmi vysoké veřejné peníze na to, aby se tady jednalo o pandemickém zákonu a o korespondenční volbě. Ano, to už tady bylo na programu, my jsme tomu zabránili před pár týdny, takže se to odložilo místo toho, aby Sněmovna svoji práci a výdaje, které stojí Sněmovna, abychom věnovali na rychlé přijetí zákonů, které skutečně pomáhají lidem, takže vy neskutečným způsobem mrháte veřejnými penězi. Důkazem je tady ten pandemický zákon. Nenecháte si tady vysvětlit, že by vláda měla mít jiné priority než navrhovat další omezování ústavních práv a svobod občanů. Je to opravdu vláda - já bych řekl, že se to dá ohodnotit tím výrazem - "zadarmo drahá", protože v podstatě jste tady zablokovali jakékoliv jednání o prospěšných zákonech.

Teď jsem dokonce slyšel nějaké už výkřiky od zástupců vládní koalice, že kvůli pandemickému zákonu, že kvůli tomu, že SPD odmítá pandemický zákon, že prý je ohroženo přijetí státního rozpočtu. No, tak na tuhletu lež vám neskočí opravdu snad už vůbec nikdo, protože všichni víme, že jste měli předložit státní rozpočet už v prosinci, že v prosinci už jste měli předložit pozměňovací návrhy k návrhu státního rozpočtu, který předložila ještě předešlá vláda, ale protože jste nebyli připraveni, přestože jste říkali, že připraveni jste, a slibovali jste to voličům před volbami, tak tady rozpočet máme na programu až v únoru. To jsem nikdy ještě nezažil. A kvůli vám je už dva měsíce ČR v rozpočtovém provizoriu a zabrzdily se investice. Přitom ty investice jsou nutně potřeba, abychom se proinvestovali z krize, investice do infrastruktury a tak podobně.

Takže ty škody, které se způsobují těmi špatně nastavenými prioritami ze strany vládní pětikoalice, ty škody opravdu stoupají, jsou to finanční škody. A bohužel je tristní, že všechno, všechny tyto vaše kroky musí platit občané ČR ze svých daní.

My jsme tady opakovaně konstruktivně navrhovali, abyste stáhli projednávání pandemického zákona, abychom tady projednali - a před chvílí se o tom hlasovalo a hlasovalo se o tom i před čtrnácti dny - abychom tady přednostně projednali návrhy na pomoc jak zdravotně postiženým lidem, tak důchodcům, tak studentům, pracujícím rodinám s dětmi, na podporu dětí, na podporu živnostníků a malých podnikatelů. Všechny tyto zákony tady jsou vloženy ze strany SPD. A vy jste prostě - vládní koalice si určila prioritu, že nechce tyto zákony na pomoc občanům, a natvrdo jste nás přehlasovali, protože máte většinu a projednává se tady dlouho a velice draze z hlediska toho, kolik stojí Sněmovna a kolik stojí jednání Sněmovny peněz, tak tady projednáváme pandemický zákon. Takže to je opravdu úplně neuvěřitelné, tyhlety vaše priority. Vy neuvěřitelným způsobem zdražujete i ten chod ČR. Tady bych připomněl, že jste si ještě do rozpočtu dali cirka 70 milionů korun, respektive desítky milionů korun navíc pro sedmdesát dalších pracovníků aparátu, pro vaše tři nově vytvořené ministry, kteří samozřejmě nejsou potřeba, ti ministři, protože v předešlé vládě nebyli a taky ta vláda byla funkční, nehledě teď na obsah toho, co prosazovali. A to znamená, je to opravdu zadarmo drahá vláda.

A já bych vás chtěl opravdu vyzvat, abychom se po zkušenostech s pandemickým zákonem, protože tuším, že budete překládat velmi brzo takzvanou korespondenční volbu, která opět občanům žijícím v ČR nepřináší vůbec nic - doslova nic, doslova nic, tak abyste toho už nechali a skutečně začali pracovat pro občany. A ty argumenty, kolik stojí den Sněmovny - no, stojí to velké peníze, ale kvůli vám, kvůli vaší vládní většině se tady utrácí veřejné prostředky za tyhlety vaše velmi podivné návrhy, a je potřeba si to říct. Protože vy máte vládní většinu, vy máte, vy určujete program schůzí, vy určujete, jaké budou priority na programu schůzí. To jsme viděli i teď, při hlasování před pár minutami. Ano, vy jste si prohlasovali, že nejdůležitější prioritou pro vás je pandemický zákon, nikoli zákony, které pomáhají lidem, a za to tady teď se platí v podstatě celý aparát Sněmovny. Takže to je opravdu děsivé, že pro lidi nenabízíte nic, ale pro tyhlety vaše osobní politické zájmy tam máte vždycky času, času na to máte spoustu.

Tady je taky problémem to, a tady bych se u toho krátce zastavil, že vy jste navrhli ten takzvaný pandemický zákon v legislativní nouzi. Bude to jeden bod, je to jeden právě z těch parametrů nebo z těch momentů, na které hnutí SPD chystáme ústavní stížnost, protože zákon o jednacím řádu Sněmovny hovoří přece úplně jasně, a já už jsem to tady říkal před čtrnácti dny - je to jedna věta, že ve stavu legislativní nouze lze projednat vládní návrh zákona pouze v případě, cituji, "mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody", konec citátu ze zákona, což samozřejmě, toto kritérium, pandemický zákon nesplňuje. To si myslím, že už na první poslech je jasné úplně každému a může to být i právní laik. Takže to je samozřejmě už také v rozporu, a navíc to usvědčuje vládní koalici, dá se říct i ze lži už dneska, protože když já to vidím v médiích a účastnil jsem se různých diskusí, tak už se nedá nazvat jinak než lež. Že je prý v pořádku, když je to prosazováno, když to prosazujete v legislativní nouzi. Tak já myslím, že tu větu, kterou jsem přečetl, že jí rozumí úplně každý občan a že samozřejmě tady v ČR v okamžiku, kdy se rozvolňuje, nejsou zahlcené nemocnice, ruší se karanténa, ruší se testování ve školách a tak dále, protože prostě tady už není žádný důvod na nějaké testování, tak tady není ani mimořádná okolnost, ani není ohrožena bezpečnost státu, ani nehrozí státu značné hospodářské škody.

No a to, že jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva, tak to pravda je, ale v jiném významu, než je to myšleno v tom zákoně. Ano, tím zákonem ohrožujete základní práva a svobody občanů. Ale v tom zákoně je to myšleno samozřejmě jinak, takže to jste si vysvětlili po svém. To je, jako když jste říkali, že přinesete změnu, před volbami jste říkali, a zapomněli jste dodat, že změnu k horšímu. To je přesně úplně ta podobná logika.

Takže to je opravdu mimořádně důležitý bod. Samozřejmě my chystáme ústavní stížnost a v případě, že ten zákon bude přijat, což budeme vědět po podpisu prezidenta, dalším momentem je, že vy omezujete právo například právo na podnikání, a to je ale v ústavě. To je přímo napsáno explicitně v Základní listině práv a svobod, která je v ústavě, i právo na vzdělání je tam a právo na ochranu, když to zjednoduším, soukromého a společenského života. Takže v podstatě i tyhlety momenty - právě proto je to v ústavě, aby nešlo zvůlí nějaké vládní většiny momentální v parlamentu jen tak ohnout ústavu a omezit demokratická práva občanů a nastolovat totalitu. Proto na změnu ústavy je potřeba 120 poslanců, nikoliv 101. Proto je potřeba zároveň také dvě třetiny senátorů, nikoliv pouze polovina. Právě proto, aby kdokoliv nemohl mít totalitní manýry a nemohl - byť já chápu vaše pocity, já je nemám - ale jste opojeni mocí a chcete ovládat životy občanů za každou cenu, takže chcete ohnout i ústavní práva a svobody občanů. Vy jste v podstatě překopírovali do pandemického zákona ustanovení, která jsou možná jenom v nouzovém stavu, ale tam je to ústavní záležitost, zákon o bezpečnosti, to není běžný zákon, a teď to tady natvrdo tlačíte v situaci, kdy žádný takový zákon není potřeba.

I to, že to navrhujete v legislativní nouzi, to vás usvědčilo také řekl bych z nepravdy, protože kdyby - vy mluvíte o podzimu, ale právě v legislativní nouzi to lze přijmout, právě kdyby se nějaká epidemie blížila, mohli jste něco takového navrhnout, kdyby to bylo aktuální v srpnu, v září, ale vy to zcela nepochopitelně chcete omezovat ta práva a svobody občanů kontinuálně, přestože k tomu není žádný důvod. A dokonce tady ministr Válek vyhrožuje, že od 1. března vyhlásí nouzový stav, což je úplně bezprecedentní útok na svobodu a demokracii v České republice. Vůbec nechápu, jak si to vůbec pan ministr může dovolit, takové totalitní uvažování, že chce v podstatě škrtem jednoho pera nebo jedním podpisem direktivně nakazovat, jak mají žít občané v České republice, přestože k tomu nejsou žádné podmínky.

Myslím, že zrovna tento moment, který jsem řekl, je mimořádně nebezpečný, když vládnou v České republice tací politici. Samozřejmě jsou to - já to říkám ještě velmi slušně, že jsou to totalitní manýry, protože jinak samozřejmě podobné manýry ovládat na základě zmocňovacích dekretů životy občanů, to jsme zažívali například v historii. Já jsem to nezažil, ale známe to všichni z historie, tak to bylo například v nacistickém Německu. A to je opravdu špatně a já z toho mám velmi špatný pocit, protože tyto manýry nesnáším. Mám rád svobodu a demokracii, a ne omezování svobod občanů.

V rámci předešlého projednávání ve Sněmovně jsem zde přečetl a také komentoval rozsáhlou analýzu renomovaných právníků, kteří poukazují na hrubé konkrétní chyby a nesmysly v návrhu zákona, ale vláda Petra Fialy a vládní pětikoalice jsou hluší a slepí a tváří se, že nic neslyší. Naopak následně jste všichni lhali, že jsme tu četli nějaké romány. Ne, já tu četl jasnou a pregnantní právní analýzu, na kterou jste nikdo nereagoval, kterou nikdo nijak z vlády nevyvrátil. Jen jste začali bohapustě lhát a to o něčem svědčí. Já bych očekával, že v demokratické společnosti a u lidí, kteří zastávají demokracii - pochopitelně jsme to například my v SPD - tak bych očekával, že se tady rozvine nějaká širší diskuse a že tady ministr zdravotnictví Válek a pan premiér Fiala budou ochotni zdůvodnit, proč chtějí v březnu najednou mít pravomoce v podstatě plošně omezovat práva a svobody občanů a proč je to pro ně taková priorita místo toho, aby vyřešili zdražování. Znova říkám, Česká republika se ocitla úplně na chvostu kvůli této v podstatě neschopné vládě, zatímco všechny země V4, doslova všechny, Visegrádské čtyřky, Polsko, Maďarsko i Slovensko, udělaly opatření na řešení, na ochranu občanů před zdražováním. Česká republika jako jediná neudělala nic. Nemáme tady žádné plošnější opatření na pomoc lidem ohledně zdražování a občané to vědí, protože toto probíhá i ve velkých mainstreamových médiích, jak tyto tři státy opravdu to řeší, zastropovávají ceny energií, k čemuž jsem tady opakovaně vyzýval, nebo v Maďarsku zastropovali hypotéky, hypoteční sazby, aby se tolik nezdražovalo bydlení. V Polsku, ale i v Maďarsku zastropovali ceny základních potravin nebo na ně snížili DPH, v Polsku z 5 % na nulu. Zastropovali ceny pohonných hmot, prostě základní potřeby, které občané potřebují, aby občanům pomohli. Je to opravdu úplně bezprecedentní selhání, že vláda Petra Fialy vůbec občanům pomoct nechce, nechce jim ulevit od těch složenek, a občané to vidí, zatímco všechny ostatní vlády v rámci Visegrádské čtyřky už konkrétně pracují pro občany.

Dneska samozřejmě došlo k té další tristní situaci, je to před chvílí, kdy jste zamítli hlasováním návrh bodu SPD na to, abychom tady řešili zdražování energií, potravin a všeho dalšího v České republice a abychom se dobrali k řešení tak, aby občané měli jasno, kdy, co a jak jim vláda pomůže. Je to opravdu - stalo se zvykem této vlády Petra Fialy, že sami nenavrhujete žádný alternativní návrh a zamítáte jenom ty návrhy SPD, které máme připravené přesně v souladu s tím, co jsme říkali před volbami, že jsme připraveni a kompetentní vládnout, ale vy jste to slibovali taky, ale skutek utek. A to je opravdu velký problém.

Takže i když jsem tady jasně a pregnantně argumentoval právní analýzou, bylo to v tom mém předešlém vystoupení před čtrnácti dny, kdy jsem tomu tady věnoval tři hodiny a mluvil jsem neustále k věci, tak nikdo z vlády tady nevstal, aby ty argumenty vyvrátil a aby vysvětlil veřejnosti, proč za každou cenu prosazujete v podstatě jinak pojmenovaný nouzový stav pro Českou republiku, ale i ten přímo pojmenovaný nouzový stav, jak řekl ministr Válek, od 1. března.

Takže to je ten současný stav, se kterým my zásadně nesouhlasíme, a proto jsme tady také využili demokratických možností, které nám umožňuje jednací řád, abychom bili na poplach, abychom bili na poplach - k tomu slouží ta takzvaná obstrukce, která je posvěcena i Ústavním soudem. Je to demokratický nástroj, který tady využívaly i současné vládní strany v minulém volebním období i dříve. Vzpomeňte na pana Kalouska, vzpomeňte, jak obstruoval Petr Fiala, dnešní premiér, a další ohledně EET a tak dále. Ale dneska se ta situace nějak velmi podivně posunula, protože koalice se snaží ne diskutovat, vláda Petra Fialy, ale snaží se nedemokraticky a totalitně umlčet politické oponenty, kteří jsou v opozici. Důkazem toho je samozřejmě pár minut zpátky, kdy jste opět do tak závažného plošného zákona, jako je pandemický zákon - a znova zdůrazňuji, že i před rokem, když tento pandemický zákon, ovšem v mnohem okleštěnější formě, zaváděla vláda Andreje Babiše, poslanecký klub (SPD) byl jediný, který hlasoval proti omezování ústavou garantovaných práv a svobod občanů. A čas nám dal za pravdu. Čas nám dal za pravdu, že plošná opatření nejsou řešením, že je potřeba cílit na ochranu ohrožených skupin, pakliže by tady byla nějaká pandemie, jako že tady dneska žádná není, a že lockdown není řešení. Ale vláda tady chce znova a znova opakovat tyto chyby a protlačuje tady ten takzvaný pandemický zákon.

Vy jste si před chvílí odhlasovali, a já jsem vyzýval, abyste to nedělali, ale to je, jako když hrách na zeď hází, abyste neomezovali u takto závažné normy řečnickou dobu poslanců, aby se mohli k tomu vyjádřit. Vy jste ji teď omezili na pár minut pro ty, co nemají přednostní právo. Přitom já jsem tady avizoval, že poslanecký klub SPD má mimo jiné největší podíl lékařů ze všech poslaneckých klubů a naši poslanci, kteří jsou například lékaři, ale i další, chtěli podrobněji rozebrat ty důvody a argumenty, aby to slyšela i veřejnost. A vy jste umlčeli ty naše poslance, abychom nemohli oponovat těmto vašim totalitním návrhům.

Celá republika na vás volá, že zákon nechce. Vládní pětikoalice chce omezovat další ústavou daná práva občanů tak, že předá moc ministrovi zdravotnictví, který bude práva a svobody omezovat nějakou vyhláškou. Předchozí vláda Andreje Babiše se o to také pokoušela a soudy jí házely vyhlášky na hlavu a rušily je. Nová vládní pětikoalice Petra Fialy - je to ta pětikoalice ODS, STAN, TOP 09, KDU-ČSL a Pirátů - hrála na voliče divadlo, že jsou jiní. Zajímalo by mě, v čem, když plánujete pokračovat v protiústavním omezování svobod občanů? A opravdu už tady neříkejte ten další lživý argument, že pandemický zákon posuzoval Ústavní soud a že je v pořádku. Tak nevím, jestli chcete už úplně dělat z lidí hlupáky. Přece ten zákon není ještě přijat, ten váš, vaše vládní novela toho zákona, tak jak ji mohl posuzovat Ústavní soud? To už chcete dělat úplné hlupáky z lidí? Přece Ústavní soud to posoudí, až když to bude přijato, ta vaše novela, takže váš pandemický zákon, tu vaši verzi, žádný Ústavní soud neposuzoval, jak víme, ani nemohl posoudit. Proto jsem už hned v úvodu řekl, že tady prostě jsou ty rozdílné momenty, kde je vidět tu jasnou protiústavnost.

Jak už jsem také konstatoval, mantinely v posledních měsících definovaly soudy. Jde o přirozená lidská práva na svobodu, osobní a ekonomickou. Tuto svobodu smíte omezit jen ve skutečně zásadním a veřejném zájmu, kdyby svoboda jednoho ohrožovala ostatní. Jak ale ohrožuje jiné třeba zdravý, ale neočkovaný člověk, který si dá u výčepu pivo? To se vás ptám. Nijak. Jak ohrožuje ostatní zdravý člověk, který nemá v supermarketu roušku? Jak kohokoliv ohrožují zdravé děti, které jste pro jeden pozitivní test ve třídě poslali do karantény a upřeli jim ústavní právo na vzdělání?

To, že jste tyto svobody a práva omezovali, a to naprosto bezdůvodně, už také v mnoha případech konstatovaly soudy, že je to protiústavní jednání a zřejmě i trestný čin. Místo toho, abyste se poučili a přestali pokusy omezovat občanské a lidské svobody, tak fakticky přemýšlíte, jak omezování svobody nějak zlegalizovat.

Dovolte mi připomenout dva termíny, To je termín legální a termín legitimní, tedy zákonný a oprávněný. To, že je něco zákonné, tedy uzákoněno, neznamená, že je to oprávněné a legitimní. Vy se pokoušíte legalizovat něco, co je z principu absolutně nelegitimní. Bez ohledu na to, zda zákon schválíte či ne, bude to naprosto protiústavní a nelegitimní. důvody už jsem uvedl na začátku svého vystoupení. Každý člověk má občanské a lidské právo takový zákon nerespektovat.

Aby bylo jasno, pokud občané vaše nařízení nebudou respektovat, pak toho protizákonného jednání se nedopustí oni, ale vy, kteří se pokoušíte znásilňovat jejich práva v rozporu s ústavou a ústavou a lidskými právy danými principy. Víme, jste si toho vědomi, takže v debatách i tady ve Sněmovně utíkáte a schováváte se. Oponenty dehonestujete, urážíte, snažíte se je degradovat, aniž byste hovořili o podstatě věci.

Takto by se dala charakterizovat v podstatě celá debata tady ohledně pandemického zákona a programu schůze Sněmovny, protože když někdo nesouhlasí - a SPD nesouhlasí s tím, abyste omezovali teď od března další ústavní práva a svobody, abyste vůbec měli možnost omezovat další ústavní práva a svobody občanů, aby vůbec jakákoliv vláda měla možnost omezovat ústavou daná práva občanů - tak vy oponenty pouze dehonestujete, urážíte, snažíte se je degradovat a vůbec nehovoříte o podstatě věci. Tady v podstatě nebylo ani jedno vystoupení ze strany vládní koalice, které by se snažilo odpovídat tady na pregnantní právní analýzy, které jsem tady předkládal.

Samozřejmě, občané se bouří, občané jsou nespokojení a určitě i vy jste zahlceni maily od nespokojených občanů České republiky, dokonce i od vašich voličů, kteří pandemický zákon nechtějí. Určitě je to tak, protože jak víme - a to je všeobecně známá informace - že i Senát zamítl tento váš vládní pandemický zákon, přestože v Senátu mají vládní poslanci většinu. Takže Senát potvrdil to, co SPD tady od počátku říkalo, a dal nám také za pravdu, přestože jsou to zástupci vaší vládní koalice. Přesto vy to natvrdo tlačíte.

Už jsem vás tady opakovaně vyzýval, abyste ten zákon stáhli, abyste přestali s totalitními manýry, kdy chcete ovládat životy lidí, jejich svobody a práva, ale vy to prostě nechcete udělat, a vyhodnotí až čas, co vás k tomu vlastně vede. Já bych řekl, že je to opojení mocí, protože vy jste nebyli osm let ve vládě - my jsme byli také v opozici - a prostě opojení toho, že tady máte 108, že tady máte většinu, a pocit, že chcete ovládat všechno a vymazat tady úplně opozici i naše názory. Já to zaznamenávám i na jednáních, která jsme tady měli, ta grémia. Vy byste byli nejradši, aby SPD odevzdalo hlasovací karty, abychom sem nejlépe vůbec nechodili a abyste si opravdu jako někde v Severní Koreji mohli prohlasovávat mávnutím proutku bez jakéhokoliv protinázoru, bez jakékoliv oponentury pouze svůj program. Ale to je opravdu těžká totalita. A tyto vaše názory právě odráží i ten pandemický zákon.

No, my tady ve Sněmovně, nás dvacet poslanců SPD, přestože je proti nám drtivá většina, my to nějak skousneme, protože my budeme tak jako tak bojovat za náš program, nenecháme se odstrkovat a budeme tady politicky bojovat za prosazování programu SPD, za který nás volilo víc než půl milionu voličů. Naši voliči pandemický zákon nechtějí a máme to potvrzeno i volbami, protože my, jak jsem řekl i před volbami, jsme byli jediným poslaneckým klubem, který hlasoval proti, a znovu říkám, čas nám dal za pravdu.

Takže to je opravdu velký problém, ten váš přístup. Ale problém je, že teď tím zákonem chcete omezit skutečně 10 milionů občanů České republiky, chcete mít právo je omezovat. Chcete mít nad nimi ten Damoklův meč. Tady vůbec neobstojí argument, že když se nic nebude dít, tak nic omezovat třeba nebudete. Ale už vůbec to, že je tady ta možnost, je protiústavní, když jsou to ústavou garantovaná práva a svobody. To má v demokratické společnosti jasné mantinely, aby nenastala nějaká politická zvůle, aby nenastala politická diktatura vůči lidem, nechci říct dokonce násilná diktatura, což v některých režimech to k tomu ve finále sklouzlo. To jsou opravdu nebezpečné tendence.

SPD prostě bude tady tím strážcem demokracie a budeme bránit tu svobodu a demokracii pro občany České republiky i oproti vaší obrovské většině, která je tady proti nám. My budeme bojovat do posledního dechu za udržení svobody a demokracie v České republice.

Chápu, že ve vaší zoufalé situaci se proti vašemu pandemickému zákonu bouří i občané. To z vašeho pohledu ani jinak nejde. Proběhla debata v Senátu, kde vláda nebyla schopna pandemický paskvil obhájit před svými vlastními senátory, takže vám tento zákon vaši vlastní vládní senátoři zamítli. Senátor z vládní TOP 09 Zdeněk Hraba to okomentoval slovy, cituji: "Pokud zákon k 28. únoru skončí, nestane se přinejhorším vůbec nic. Buď nebude potřeba dělat už žádná opatření, nebo budou nutné věci provedeny podle jiných zákonů." Konec citátu.

Váš návrh je prostě naprosto zbytečný. Shodnou se na tom všichni normální lidé i mimo tuto Sněmovnu bez ohledu na to, odkud jsou, takže i senátoři, respektive politici vládní koalice, členové Parlamentu vládní koalice, dávají za pravdu tomu, co jsem tady za SPD říkal předtím, než ten zákon odešel do Senátu. Přesto to s vládou vůbec ani nehne. Senátor za vládní hnutí STAN Michael Canov dokonce volá po odstoupení ministra Válka, který by se, cituji: "Neměl by se snažit měnit zákon tak, aby si pojistil možnost vydávat omezení, která soud označil za nezákonná." Konec citátu. Takže samozřejmě odpor vůči těmto vašim totalitním manýrům je skutečně už poměrně široký.

Vládní strany mají v Senátu pohodlnou většinu, přesto boj o paskvil prohrály. Popravdě bylo zřejmé, že vládní koalice Petra Fialy na nějaký boj v Senátu rezignovala. Ministr zdravotnictví Válek z TOP 09 si při projevech senátorů hrál na mobilním telefonu karty. To bychom mohli považovat jen za standardní ignoraci zákonodárců, byť z vlastní koalice, ale když pana ministra senátor Horník přímo obvinil, že místo aby poslouchal námitky, tak si hraje na mobilu karty, pan ministr Válek z TOP 09 bezostyšně lhal, když řekl, že komunikuje s ministerstvem. Ministr Válek, ministr zdravotnictví Válek z TOP 09, věrný své tradici, lhal i v takové banalitě, a prasklo to, když senátor Láska zveřejnil fotografii, na níž je on a jeho mobil v plné hře. K tomu lhaní vlády a pana ministra se ještě dostanu, ale musím říct, že v jeho případě je to až chorobný jev. Ale zpět k zákonu.

Nejde než souhlasit s komentátory, kteří potvrzují, že od vlády to byla školácká hloupost, investovat do prosazení zbytného zákona takový politický kapitál. Pravda je to, že návrh zákona byl i po všech úpravách špatný. Ministr Válek v Senátu řekl: Pokud nebudu mít funkční pandemický zákon, budu muset přijít 1. března 2022 na vládu a požádat o vyhlášení nouzového stavu. Vláda to říká v situaci, kdy se ruší karanténa, čísla nakažených dlouhodobě klesají a nemocnice nejsou přetíženy covidovými pacienty. Vládní pětikoalice Petra Fialy je tak opojena mocí, že se asi už zbláznila a pohybují se mimo realitu.

A pojďme dál ocitovat pana ministra Válka, který před volbami řekl, cituji: "Nouzový stav nefunguje. Utahování šroubů je cesta bolševika." Konec jeho citátu. Ano. Takže už chápete, proč tady mluvím o totalitních manýrech a proč tady mluvím o zavádění totality. Vždyť sám váš ministr Válek řekl, že nouzový stav je cesta bolševika! A vy to tady sami navrhujete, celá vládní koalice k tomu mlčí a vy navrhujete od března, vyhrožujete zavedením nouzového stavu. Tady na tom je opravdu tristní, že já tady vždycky, a kdo to pozorně sleduje, a vím, že část veřejnosti pozorně sleduje to, co tady říkám, takže v podstatě cituji jenom vyjádření vašich vládních představitelů a připomínám je. A pak na mě v televizi a v médiích útočí představitelé vládní koalice a vztekají se a brečí - to je taková ubrečená vláda, už to má přezdívku mezi občany - a vyčítají mi ty argumenty, kde ale já ale jenom cituji vládní představitele, jenom připomínám, co sami představitelé vlády řekli. A to je opravdu neuvěřitelné. Já vím, že jsou vládní představitelé, vládní poslanci nervózní z toho, když osvěžuji lidem paměť, ale bylo přece jenom na vás, jestli takové výroky budete říkat a jestli takové předvolební sliby budete lidem slibovat. A je to jenom vaše vina, že vaše předvolební sliby potom neplníte. Co se tedy stalo vlastně s ministrem Válkem, že otočil o 180 stupňů ve svých názorech? Je to tím, že je po volbách a už není třeba lhát a podvádět voliče? Nebo lhal jak předtím a lže i teď? Je opravdu překvapivé, jak vláda a hlavně pan ministr Válek jsou ochotni a schopni bezostyšně lhát.

Současný právní řád umožňuje vládě přijímat v případě nutnosti všechna opatření i bez pandemického zákona. Ministr Válek i jeho premiér Fiala lžou, když opakují mantru o jemném nástroji. Jemné nástroje, které nezasahují do lidských práv, v legislativě máme. Paskvil, který s odporem odmítá veřejnost, právnická obec i Senát, nepřináší nic jemného, ale trvá diktát ministra zdravotnictví do všech možných rovin našich životů. Pan Válek a další tvrdí, že pandemický zákon je třeba i kvůli tomu, aby bylo možné soukromníkům uhradit škody. Omlouvám se, já si chci tady ještě jeden text... (Listuje v podkladech.) To je tak bezostyšná lež, že snad ani největší ignorant nemůže tuhle návnadu polknout bez mrknutí oka. Nároky na náhrady škod způsobených státem vyplývají samozřejmě z mnoha současných zákonů. Jedním z těch, kdo ihned rozcupovali novelu pandemického zákona, tu vaši vládní novelu pandemického zákona, je vládní expert a bývalý kandidát na ministra zdravotnictví za Piráty, doktor Ondřej Dostál. Poté, co ale začal říkat svobodně své názory, Piráti s ním rozvázali spolupráci. To také svědčí o situaci Pirátů, kteří se rozpadají a mezi sebou se neustále hádají. Doktor Ondřej Dostál upozornil na pravý opak, než se tady snaží podsouvat vláda. Upozornil na zjevnou snahu vlády, ve které figurují Piráti, občany okrást. Cituji ho, cituji: "Právně mi tam chybí náhrada ušlého zisku těm, kterým ta opatření způsobí škodu, na což si oprávněně stěžují živnostníci a podnikatelé v pohostinství, kultuře a dalších oblastech. Jsou na tom paradoxně hůř než za nouzového stavu, protože tam ta náhrada ušlého zisku garantována je, v tomto režimu ne."

Tady bych rád ještě uvedl, jakým způsobem rozdělujete tímto zákonem společnost a jakým způsobem vzbuzujete neuvěřitelnou nenávist, a dokonce i vyhrožování smrtí i mezi vašimi vládními politiky. Už je to všude možně po internetu, že mně osobně dnes ráno vyhrožoval, vyhrožoval mi smrtí, představitel TOP 09, navrhl to představitel TOP 09 a primář sokolovské nemocnice Martin Straka, který po sněmovní rozpravě o pandemickém zákoně navrhl přidat Tomio Okamurovi do pití kyanid a otrávit ho. Samozřejmě už to bude řešit policie. Takže tento člověk, který je přímo spojený s TOP 09, takovýmto způsobem chce řešit situaci. Takovýmto způsobem jste zfanatizovali - nebo už to možná fanatici byli, to je otázka - ale to je takový extremismus, to je tak extremistické - jestli je někdo extremista, tak je to podle mého názoru tento člověk, protože vyhrožovat po debatě ve Sněmovně o pandemickém zákonu, že mně mají přidat do pití kyanid, a přímo i ten twitterový příspěvek běhá už i po médiích, já ho mám stažený v mobilu, a otrávit mě, a řekl to v té souvislosti tento člověk. Já bych se takovému lékaři nechtěl dostat pod ruku v Sokolově, protože on reagoval na to, když jsem měl svůj projev a měl jsem tady nápoj. Dnes nebo včera to bylo, ale v každém případě on to napsal dnes. A on navrhl, aby mi do toho někdo tady přidal kyanid, aby mě otrávil, aby mě zabil. Toto jsou lidé, kteří jsou spojeni s TOP 09. Každý si může zadat toto jméno do internetu a vidíte, s jakou stranou je ten člověk spojen. To je úplně otřesné. A já vůbec nechápu, že premiér Petr Fiala nebo jiní politici neodsoudí... veřejně byste tady měli odsoudit jmenovitě jednání tohoto člověka. Ne, nikdo z vás to neudělal, tak doufám, že to někdo z vás udělá. Je to úplně otřesné, do jakého extremismu nás tady zavádí lidé spojení se stranou TOP 09. Já mám z toho úplně... Když jsem to četl, že mi někdo vyhrožuje, že mi má dát do pití kyanid a zabít mě, to opravdu mi připadá absolutně za hranou. Absolutně za hranou! Takže to, takže tímto způsobem, krátce řečeno, jste tady rozdělili společnost. Vy společnost nespojujete, vy ji rozdělujete. Já jsem snad nezažil tady ještě vládu, která by takovýmto způsobem rozdělovala společnost v České republice.

Vidíme to i tady ve Sněmovně, kdy vy neumíte jednat, nechcete jednat s ostatními. Všichni jsme tady zvoleni minimálně statisíci občany České republiky, ale vy prostě nechcete jednat, pohrdáte hlasy některých občanů. Přesně se to ukazuje i na pandemickém zákoně, i na mediálním zákoně, který chystáte, a tak dále, že natvrdo rozdělujete společnost. Chápu, že máte mezi sebou nikoli politiky, ale spíše aktivisty, kteří nenávidí ty, kteří mají jiný názor. Je to například předsedkyně Sněmovny Pekarová Adamová, je to pan poslanec Marek Výborný a podobně. Já s tím mám zkušenosti, víte, s těmito typy lidí, protože jsem celoživotně terčem rasistických poznámek. Přesně vím, kdo jsou rasisti. Oni to mají v sobě. V nich to hrkne, když vidí někoho s jinou barvou pleti. V nich to najednou hrkne. Je to podle mě už patologická porucha, ti lidé by se měli s někým už poradit. V nich to hrkne a mají problém, a to jste přesně vy, protože já s tím mám zkušenost právě z hlediska rasismu, protože jsem celoživotně terčem rasistických urážek nějakých zoufalců. A je to přesně tak, protože vy když vidíte jiný názor, než máte vy - a já to přesně vidím celý život, protože mně teď bude padesát, já s tím mám zkušenost celý život, s těmi rasistickými narážkami a rasismem - takže já přesně čtu ty lidi, jak to je. A taky jsem si o tom četl, jak to vlastně vzniká, že se člověk stane rasistou. Já jsem míšencem dvou ras, takže s tím mám pochopitelně zkušenosti, tady asi jako jediný z vás, tedy kromě mého bratra ještě. A je to přesně, jak to vidím na vás, že když jde něco říct Okamura nebo SPD, tak v některých z vás to úplně hrkne nenávistí, zatmí se vám, jde z vás obrovská zášť a nenávist najednou a projevuje se to přesně v tom vašem chování. Typicky jsou to tito dva poslanci, o kterých jsem teď hovořil, a je to moje dlouholetá životní zkušenost, že hrk a je to. To je opravdu bych řekl patologický jev a bylo by dobré, pakliže by se toho ten člověk chtěl zbavit, chtěl by přestat být nenávistný a chtěl by se začít chovat tak, aby měl rád lidi kolem a nebral lidi v osobní rovině, tak by bylo dobré skutečně navštívit psychiatra - myslím to v dobrém - a prokonzultovat svoji nenávist vůči ostatním lidem, protože normálně smýšlející člověk respektuje to, že má někdo jiný názor. Dokážeme si sednout ke stolu, dokážeme si dát třeba, obrazně řečeno, skleničku vína, popovídat si o rodině, o soukromí. S tím mám velké zkušenosti, protože jezdím neustále, pakliže to dovoluje situace, jezdím neustále po akcích po celé republice. Zdaleka tam nejsou jenom voliči SPD a ti lidé jsou skvělí, protože i když řeknou, že nevolí SPD, drtivá většina lidí přijde diskutovat, přijde říct: Sice vás nevolím, ale chceme se na něco zeptat. A to je úplně skvělá atmosféra, je to přesně ta demokratická diskuse a je to to krásné na setkávání s veřejností. Takže mám dlouholeté zkušenosti, protože mezi občany chodím i díky tomu, že se pohybuji v médiích v podstatě téměř třicet let, chodím v podstatě polovinu života, tak mám tu osobní zkušenost. A vidím, když je někdo nenávistný a má to v sobě, jako to má nějaký ten rasista v sobě, ten, který je opravdu ten, který to má už v sobě, tak přesně to vidím. A oni si to často neuvědomují, neuvědomují si to ti lidé, že to tak je. Ale já na to tady upozorňuji, protože to, jak se tady vyhrotila situace po volbách a jak jsem některé z vás začal poznávat v jiných životních situacích, například poté, co jste se dostali do vládní koalice, tak nestačím zírat, co se s některými z vás stalo. Na druhou stranu je tady spousta vládních poslanců, kteří se chovají nadále fajn, dá se s nimi úplně perfektně mluvit, tykáme si už z minulosti a není tam žádná osobní rovina a jsou to i příjemní společníci, když se mluví o spoustě věcí, dokonce i o politice když spolu mluvíme. Takže to takhle prostě tady je. Ale začal se tady rozvíjet ten jev obrovské nenávisti, která si myslím, že jelikož tady spolu máme být čtyři roky nebo necelé čtyři roky, tak by bylo dobré, abychom se nad tím všichni zamysleli. Vím, že to asi nepadá na úrodnou půdu, tenhleten můj apel, protože samozřejmě pro to, aby to chtěl někdo řešit, musí mít určitý lidský rozměr. K tomu je potřeba často, ne vždy, i určitá osobní zkušenost. Když tu osobní zkušenost ten člověk nemá a neprožil si něco, třeba nějaké trable v životě - já jsem část dětství vyrůstal v dětském domově v Mašťově u Podbořan - tak ono se to pak těžko vysvětluje a těžko se to potom někomu říká.

Takže bych pokračoval. Já o tom hovořím v té souvislosti k věci, protože pandemický zákon je právě o lidských právech a svobodách. Je to o tom, že vy je chcete omezovat, že chcete rozdělovat společnost - a už ji rozdělujete tím zákonem, úplně zbytečně. A myslím, že v České republice to, co bychom právě potřebovali mimo jiné i teď, kdy jsme si prošli covidovými opatřeními, ať už s nimi někdo souhlasil, nebo ne, tak bychom teď potřebovali stmelit společnost, abychom táhli za jeden provaz, abychom se tady shodli na nějakých věcech, aby tady ta nenávist a abychom se tady vzájemně respektovali, přestože máme jiné politické názory.

Vládou předložený zákon na neurčito zavádí možnost Ministerstva zdravotnictví vydávat restrikce, a to i ty, které se přímo netýkají epidemie - například na omezování venkovního sportu, dětských táborů nebo farmářských trhů, což rozhodně nepotřebujeme. Až po velkém tlaku SPD vláda zákon omezila do listopadu, takže ty naše legální a zcela v souladu se zákonem obstrukce, které jsme dělali, samozřejmě že to úspěch přineslo a vláda to moc dobře ví. Správně to mimochodem pojmenoval senátor Canov za hnutí STAN, který v médiích po pravdě řekl - a je zajímavé, že vládní politici to tady nechápou, ale senátor to chápe - že díky tomu, že SPD tady dalo na projednávání veto na úvod, při tom úvodním projednávání před pár týdny, tak jsme vytvořili vládní koalici prostor, aby na základě tlaku SPD vládní koalice mohla dát pozměňovací návrhy. Jinak by ten prostor časový nebyl, kdyby se to hned projednávalo. A na základě našeho tlaku jste to alespoň zmírnili, protože vy jste původně ten pandemický zákon, ten jinak pojmenovaný nouzový stav, navrhovali na dobu neurčitou, chci zdůraznit, na dobu neurčitou! Až na základě tlaku SPD jste tam dali pozměňovací návrh do listopadu. Stejně tak jste navrhovali rozšíření počtu ministrů, kteří by mohli direktivně ovládat životy občanů. Byl tam nejen ministr zdravotnictví, ale taky ministr obrany a ministr vnitra.

Všechno jste na základě tlaku SPD a právě těch obstrukcí, co jsme dělali, kdy jsme vám to vysvětlili, získali jste tím pádem díky nám časový prostor - protože díky našemu vetu jste získali časový prostor, jinak by ten prostor vůbec nebyl a už by to muselo být zařazeno na schůzi tak, jak jste chtěli - tak díky nám jste to upravili a díky nám se teď můžete samozřejmě prsit, že jste to nějakým způsobem upravili. Ale všichni vědí, že je to právě díky tomu, a senátor Canov to velice dobře pojmenoval, protože to samozřejmě pochopil politicky, že naše obstrukce měly cíl, protože jsme věděli, že je nás jenom dvacet, že jsme tady v drtivé menšině, tak jsme politicky profesionálně chtěli vás aspoň natlačit do toho, abyste to nějakým způsobem upravili, když už si to natvrdo ve finále chcete prohlasovat. Ale samozřejmě my budeme chystat i tu ústavní stížnost.

Jsem rád, že jste aspoň ustoupili tlaku SPD a nechali jste si to vysvětlit. Důkazem toho je, že sami vládní poslanci tady potom dali při předešlém projednávání před pár týdny, než to odešlo do Senátu, vy sami, vládní poslanci, jste dali na ten vládní paskvil pozměňovací návrhy, protože sami vládní poslanci se přiznali k tomu, že to byl paskvil, protože tam sami dali ty pozměňovací návrhy na základě tlaku SPD, a upravili jste to tady ve Sněmovně. Takže opoziční práce SPD tady sklidila úspěch a sklidila úspěch i u takto šíleného zákona. Alespoň se nám, dvaceti poslancům, podařilo, abyste to upravili, a reálně jsme dosáhli výsledku. Takže by bylo také dobré to přiznat, stejně jako to přiznal a správně to řekl vládní senátor Canov. Takže je to tak, je to tak, je to tak.

Takže takové ty lži, které tady říká vždycky pan poslanec Výborný, vaším prostřednictvím, z KDU-ČSL, že SPD tady jenom obstruuje a nic - vždyť přece ten náš výsledek, naopak, my jsme vám, díky nám jste to mohli, jste si trošku sáhli do svědomí a zapracovali jste na těch pozměňovácích, díky tomu přece se nám ta práce výborně podařila a je to výsledek politické práce SPD. Takže nám děkovat nemusíte, pochopitelně, ale všichni vidí, že to tak je. A jak říkám, potvrdil to i váš senátor, za vaši vládní koalici, že to tak je. A je to tak, je to tak, je to tak, to jsme chtěli. Ale samozřejmě náš konečný cíl je zamítnutí pandemického zákona a děláme všechno pro to, abychom vám tady znovu vysvětlili, když už jste si tedy jednou vysvětlit nechali a už jste ustoupili v některých parametrech, tak abyste pokud možno hlasovali proti tomu pandemickému zákonu. My samozřejmě budeme proti.

Dostál také upozornil, doktor Ondřej Dostál, bývalý kandidát na ministra zdravotnictví za Piráty, který poté, co začal upřímně mluvit, tak už Piráti s ním nechtěli spolupracovat, tak Dostál upozornil, a cituji, že "děsivé je i to, že vláda si dává nárok zavírat školy, školky, dokonce i jesle". Takže doufám, že se nedočkáme zase něčeho takového, co naše děti musely snášet celý minulý rok. Zdůrazňuji, že návrh za děsivý označil kandidát na ministra vládní koalice. Děkujeme mu za občanskou odvahu, protože člověk, který řekne pravdu, samozřejmě ztratil šance být ministrem této koalice.

Mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví nebo krajských hygienických stanic dávají nově moc regulovat jakoukoli činnost provozovanou v provozovně, na tržišti a v tržnici, a to včetně provozní doby. Budou se týkat také zoologických a botanických zahrad, různých kulturních institucí, památek nebo hvězdáren. Úřady budou smět podle vládního pandemického zákona, který navrhuje pětikoalice Petra Fialy, regulovat také hudební, divadelní a filmová představení, taneční produkce, slavnosti, kulturní festivaly či veletrhy. No, prostě jinak pojmenovaný nouzový stav.

Za skutečně neslýchaný a děsivý lze považovat požadavek, aby kdokoli, kdo po nějakou dobu pobýval v zahraničí ve státě, který je z epidemiologického hlediska relevantní, poskytl hygienickým stanicím své identifikační a kontaktní údaje, informace o místě a délce pobytu, o datu a způsobu překročení státní hranice, použitém dopravním prostředku při návratu do České republiky, o místě pobytu v České republice po stanovenou dobu od návratu a další epidemiologicky významné údaje. Přičemž není jasné, co se takovými údaji míní. Koukám, že by vláda nejraději rovnou lidem nastřelila čipy pod kůži a spustila dozor Velkého bratra napřímo. Pokud komukoli z vás připadne tohle narušování práva na soukromí a soukromé informace, pokud komukoli z vás to připadne přijatelné, tak jste si opravdu popletli parlamenty. Tohle není ani parlament Severní Koreje, ani římský Senát za časů Nerona, ani Reichstag před vypálením. Chápu, že nějakého úředníka něco takového může napadnout, ale parlament tu není od toho - respektive ministra zdravotnictví Válka - ale parlament tu není od toho, aby takové protiústavní šílenosti legalizoval. Ne, je tu přece právě proto, aby exekutivě v zotročování občanů bránil.

Zkraťme to. Ministr, potažmo vláda budou moci vyhláškou omezovat velkou část našeho života. Budou svým způsobem exekutivou i zákonodárným sborem. Napíšou si zákon a současně ho budou vymáhat. Jenže v demokracii pravidla pro vládu tvoří zákonodárný sbor. Oddělení moci výkonné od té zákonodárné je to, co dělí demokracii od diktatury. Ano, i v demokracii je možné v čase nouze ihned přijímat i silná drastická opatření, a to v rámci nouzového stavu s podmínkou následné kontroly Sněmovnou. V naší republice ale není taková situace, a vidíme to všichni kolem nás, která by ospravedlnila vyhlášení nouzového stavu, a vláda Petra Fialy i ministr Válek vědí, že svévolné vyhlášení takového stavu by jim smetl Ústavní soud. Osobně se domnívám, že tady by skutečně vládě za protiústavní svévoli hrozilo i trestní stíhání a také vymáhání škod. Vláda fakticky chce práva, která má v rámci nouzového stavu, ale bez vyhlášení nouzového stavu. Vládní pandemický zákon je přímým útokem na ústavu a demokracii.

A proč vláda vlastně prosazuje tento totalitní pandemický zákon? Inu, je jasné, že k vyhlášení nouzového stavu tu musí být skutečně ten nouzový stav, a je tu i ta kontrola Sněmovnou. Dlouhodobě by to vyhlašování koalice neustála, i když má tady většinu, takže jediná cesta, jak může vláda Petra Fialy získat diktátorské pravomoce, je oklika jejich přesunutí někam, kde nebudou tak vidět a kde nebude tak silná veřejná kontrola. Povídačky o tom, že nás čekají další virové vlny, moc neobstojí. Ano, vlny viróz se opakují po staletí, a často daleko horší, než byl covid. Přesto to naše země prožila bez paniky a hysterie. Vypusťme katastrofy, jako byla třeba španělská chřipka, ale věřte, že i obyčejná chřipka občas mutovala do podoby, kdy způsobila velké škody.

Pojďme si připomenout, jak to vypadalo v časech, kdy jsme tu měli skutečnou epidemii podle všech pravidel - epidemii chřipky v roce 1996. Na začátku prosince byly epidemií nejvíce zasaženy jižní Čechy, kde počet nemocných dosáhl až na 5 300 lidí na 100 000 obyvatel. Hranice epidemie je přitom 3 000 nemocných na 100 000 obyvatel. Pod slovem "nemocný" se přitom v té době mínilo skutečně nemocných, nikoli pozitivních, tedy skutečně nemocných lidí, kteří byli zneschopněni lékařem a museli s příznaky ulehnout do postele. Přítomnost viru v těle nikdo neřešil, protože to je jednak naprosto zbytečné a na straně druhé zjištění, že chřipkový virus mají v těle všichni, by nikomu nepomohlo. Kolem 11. prosince 1996 už chřipka splňovala charakter epidemie v celostátním měřítku. V Praze začaly některé nemocnice zakazovat návštěvy pacientů. S epidemií se potýkala i divadla. Řada z nich musela kvůli nákaze herců a dalších zaměstnanců rušit představení. Hlavní hygienik Jiří Vytlačil se proto 13. prosince 1996 rozhodl vyhlásit celostátní chřipkové prázdniny, na které měly následně navazovat řádné vánoční prázdniny. Děti ze základních a středních škol tak čekaly 3 týdny volna.

V polovině prosince podle hygieniků dosáhla chřipka ve většině Česka vrcholu. Na Moravě a v jižních Čechách tou dobou stonal zhruba každý dvacátý člověk. Oproti normální chřipce či viróze pacienti mnohem častěji prodělávali vážný průběh nemoci, který je ohrožoval na životě. Komplikace se nevyhnuly ani dětem. Mladá fronta DNES 30. prosince 1996 informovala o dvou hospitalizovaných na jednotce intenzivní péče Fakultní dětské nemocnice v Brně se vzácným hnisavým zápalem plic. Oběma dětem se v plicích vytvořila hnisající ložiska a lékaři museli urychleně zlikvidovat bakteriální infekci v jejich tělech.

Navzdory statisícům skutečně nemocných s teplotami a zápaly plic, navzdory vysoké druhotné úmrtnosti, která je odhadovaná na 6 000 mrtvých, média ani politici nespustili paniku. Situaci řídili hygienici v klidu a s chladnou hlavou. Kupodivu tenkrát i veřejnoprávní média zachovala klid a neděsila občany. Navzdory velmi vysoké, rekordní nemocnosti se podařilo zachovat stát a společnost v téměř normálním chodu. Opatření byla velmi adresná a s výjimkou prázdnin se příliš nedotkla zdravých lidí.

Některé nemocnice byly na pokraji možností, ale v klidu vše zvládaly. Navzdory vysoké infekčnosti nikoho nenapadlo nakazovat roušky nebo omezovat pohyb a práci zdravých lidí. Lékaři bez problémů ošetřovali nemocné a místo čekání na vakcíny, které mimo jiné existovaly, lidé dostávali léky. Ano, nemoc se léčila. Za nemocné se považovali lidé, co byli nemocní, nikoliv ti, u kterých nějaký nespolehlivý test prokázal přítomnost sekvence DNA nějakého viru. Většina lidí se s pomocí lékařů v klidu léčila doma a nezatěžovali nemocnice, díky tomu tam také nechytli druhotné infekce a neumírali na ně. I to ušetřilo tisíce životů.

A nikoho nenapadlo zneužívat situace k politicko-legislativním změnám. Nebyla hysterie. Nikdo nelhal, a tak nebylo třeba stíhat občany za to, že neříkají pravdu. Nikdo občany bezdůvodně neomezoval, a tak nebyly ani demonstrace. A nikdo nevyhodil desítky miliard za testy, roušky, respirátory, vakcíny, nikdo nezastavil ekonomiku, takže stát, země a občané nepřišli řádově o stovky miliard.

Je úsměvné číst si například zprávy o prasečí chřipce z roku 2009. Na otázku, jak se díváte na nošení ochranných roušek, odpověděl tehdejší šéf Vakcinologické společnosti Roman Prymula takto, cituji: "V celosvětovém měřítku je nesmysl, aby všichni chodili v rouškách. Nemyslím si, že by to bylo nyní u nás potřeba." Konec citátu Romana Prymuly.

Z dnešního pohledu je paradox, jak v minulosti i média kupodivu necítila potřebu vytvářet paniku v čase prasečí chřipky, a pak na iDNES.cz psali, cituji: "Pokud se prasečí chřipka objeví i v Česku, tisíce roušek, které si lidé pořídili bezprostředně po startu mediálního zájmu, přijdou zřejmě vniveč. Jejich účinnost totiž zpochybňuje řada odborníků a podle Světové zdravotnické organizace mohou v případě chybné manipulace riziko nákazy dokonce zvýšit. Respirátor je samozřejmě lepší než rouška, ale pro dlouhodobé nošení jsou oba typy ochrany nevhodné. Nedokážu si představit běhat v nich třeba půl roku."

Tečku za rouškovým příběhem udělal Vlastimil Sršeň, mluvčí bývalé ministryně zdravotnictví Daniely Filipiové, z ODS, mimochodem. Cituji: "Nic není samospasitelné, chřipka se totiž přenáší i přes sliznice, třeba když si protřete rukou oči nebo si sáhnete na rty. Abyste byli naprosto v bezpečí, museli byste nosit protichemický oblek." Konec citátu. Rád bych řekl vládě, té vládě Petra Fialy, této vládě, aby se tady prosím nechlubila zrušením nějakých opatření nebo povinného covid očkování, jelikož všichni přece víme, že v případě diskriminace neočkovaných vás k tomu přinutil Nejvyšší správní soud, a v případě povinného očkování jste věděli, že tu je nejen silný odpor veřejnosti, ale samozřejmě by vám ho opět zrušily soudy, protože na žalobách jsme samozřejmě pracovali. Dobrovolně jste neuvolnili ani milimetr covidové diktatury.

Hnutí SPD vytvářelo dlouhodobý tlak na to, abychom ukončili diskriminaci neočkovaných, protože samozřejmě nemělo logiku, aby ten, kdo má například negativní PCR test, měl zakázáno chodit do restaurace, protože tam přece ta bezinfekčnost je jasná, zatímco ostatní tu možnost měli. Prostě vláda podlehla farmaceutické lobby, to se nedá jinak vysvětlit, ale o tom už jsem hovořil. Výsledkem je to, že za ministra Válka je víc než milion vakcín na skladě, kde hrozí, že projde exspirace, do toho téměř tři čtvrtě milionu vakcín teď objednává, přitom zájem o očkování je minimální, v sobotu se očkovalo cirka 2 000 lidí v celé České republice. Takže se nakoupily za obrovské veřejné prostředky vakcíny, které v podstatě se nevyužijí, není o ně zájem, a měl by někdo za to nést hmotnou odpovědnost - no, samozřejmě ministr Vlastimil Válek, který je za to odpovědný. A je to zase TOP 09, mimochodem. (Místopředsedkyně Mračková Vildumetzová: Pane předsedo...) Komentátor... Zase mě přerušil někdo? (Otáčí se.) Jo, pardon, prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já jsem chtěla moc požádat, zda by bylo možné, zda bych mohla do vašeho projevu vstoupit, a to...

 

Poslanec Tomio Okamura: Zase hlasování nějaké?

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Ne, ne, ne. Chtěla bych říci, že už nás opustil pan senátor Zdeněk Hraba a chtěla bych tady mezi námi přivítat pana senátora Jana Holáska. (Poslanec Okamura: Ano.) A zároveň bych chtěla z pozice předsedající, protože v tuto chvíli předsedám od 22 hodin a všimla jsem si, že tady není pan ministr zdravotnictví... (Poslanec Okamura: Není, no.) Já jsem přesvědčena o tom, že pan ministr zdravotnictví by měl jako navrhovatel... (Poslanec Okamura: Je to tak.) ... sedět u řečnického pultu vedle pana senátora. (Poslanec Okamura: Děkuju.) Takže bych chtěla moc požádat, zda by bylo možné zajistit účast pana ministra zdravotnictví. A myslím si, že tam měl sedět tedy od počátku, kdy se ta rozprava k tomuto návrhu zákona otevřela. Děkuji mnohokrát. (Hlasy mimo mikrofon.)

Určitě souhlasím, že při projednávání zákona musí být přítomen, stačí jeden člen vlády, ale vždy, když je senátní vratka, každý senátor seděl u toho řečnického pultu. Takže myslím si, že by to tak bylo správné. Děkuji.

Mám avizováno, že pan ministr dorazí za minutku, od paní první místopředsedkyně klubu ODS.

Pane předsedo, prosím, pokračujte. Děkuji.

 

Poslanec Tomio Okamura: Komentátor Oldřich Tichý konání vlády komentoval takto - cituji: "Vše ukazuje, že nad rozumem a chladnou hlavou vítězí ego jednotlivých politických hráčů a rozhodnutí vládní koalice ukázat opozici a veřejnosti svoji sílu. Tím, že si vydřené vítězství ze Sněmovny nedokázala udržet a potvrdit v Senátu, ale vyslala vláda Petra Fialy zcela opačné signály. Tohle se prostě nepovedlo." Konec citátu.

Já bych chtěl tady ještě říct jeden příklad, aktuální, je to dnešní záležitost, kdy jsme si všichni v médiích přečetli - a myslím, že tady nebyl nikdo, kdo by s tím asi souhlasil - že občané zveřejnili adresy, soukromé adresy vládních politiků s tím, aby tam snad někdo chodil demonstrovat. A tady jsem poslouchal reakce, jak to politici odsuzovali. Já s tím taky nesouhlasím, aby se zveřejňovaly nějaké soukromé adresy, ale přece ten, kdo tohle dělal, je poslanec TOP 09. Tady poslanec TOP 09 - a tady je vidět, jaká je to extremistická strana, TOP 09, už na druhém příkladu - před volbami se vyfotil před mým bydlištěm, dal to na internet, aby poštval občany před moje bydliště. Byl to poslanec Ondřej Kolář z TOP 09, starosta Prahy 6. A ještě se vyfotil s tím, že na můj soukromý plot dal visačku koalice SPOLU. S touto visačkou koalice SPOLU se vyfotil, dal to na můj soukromý plot, udělal fotografie a dal je potom na sociální sítě, aby poštval občany a veřejnost proti mně do mého soukromého bydliště. Takže ten, kdo začal s těmito manýry, je TOP 09 a jejich poslanec Ondřej Kolář, starosta městské části, ve které bydlím. Takže opravdu by bylo dobré, abyste, vládní poslanci, odsoudili i toto jednání, abyste si udělali pořádek mezi sebou, protože ať je to kdokoli z jakékoli strany, já jsem nikdy nezveřejňoval bydliště nějakého politika a nesouhlasím s tím, aby to takto tady probíhalo. Ale ten, kdo takovýmto způsobem zcela extremisticky jedná, je politik a současný poslanec TOP 09 Ondřej Kolář. Takže tyhlety manýry, tohleto, že se poštvávají lidi vůči nějakým politikům, to přesně dělá TOP 09 a jejich poslanec. Já jsem to samozřejmě zvládl, ale to je neuvěřitelné, jenom abychom si to tady řekli. A opět to svědčí o tom extremismu TOP 09, kdy na jednu stranu mi tady představitel TOP 09 dneska vyhrožoval - a už je to i v médiích všude možně - a nabádal lidi, aby mi dali do vody tady kyanid, aby mě zabili a otrávili - to byl ten primář té sokolovské nemocnice, Straka se jmenuje, Martin Straka - a jiný politik, dokonce poslanec TOP 09 Ondřej Kolář, přímo se fotil s visačkou SPOLU, takhle ji dal na plot, takže předpokládám, že jsou to manýry koalice SPOLU, protože jsem neslyšel, že by se někdo z koalice SPOLU, ani ODS, ani TOP 09, ani lidovci, že by se proti tomu vymezili. Nikdo se nevymezil, přestože to proběhlo ve veřejném prostoru. A teď tedy vy odsuzujete, že někdo zveřejní adresy, přitom váš - já také s tím nesouhlasím - ale váš politik naopak toto začal dělat, on to udělal jako první. Takže to je vaše politická kultura zveřejňovat bydliště politiků, aby je tam šikanovala veřejnost? Takže byste si měli udělat pořádek ve vlastním poslaneckém klubu a ve vládní koalici, abyste těmto extremistům řekli, aby takového neadekvátního chování zanechali. A zneužil přitom značku koalice SPOLU. Upřímně, já bych byl rád, aby mi politik TOP 09 ani nesahal na můj soukromý plot. Vůbec nechápu, proč mi tam něco věší na můj soukromý plot. Ale to jsou přesně ty extremistické manýry. Představte si, že by k vám přišel někdo domů, na váš majetek tam něco věšel a potom někde zveřejňoval, kde bydlíte, máte tam rodinu a všechno. To jsou přece ty argumenty, které jsem slyšel právě od vás, ale sami byste si měli udělat pořádek ve svém vlastním hnízdě. Takže to je opravdu děsivý, co tady předvádí tahleta strana TOP 09, a my s tím prostě nesouhlasíme, protože já si myslím, že by tady měla být ta elementární vzájemná lidská slušnost a elementární kultura. Prostě platí: co nemáš rád sám, nedělej druhým - to je přece jednoduché přísloví. Já jsem ho vždycky říkal i svému synovi, když byl ještě malý, a myslím, že to je taky správné přísloví. Co nemáš rád, nedělej druhým, a bez práce nejsou koláče. To si myslím, že jsou taková ta už historicky prověřená pravdivá přísloví. Takže to jsem chtěl ještě dodat jenom k té aktuální situaci, že jsem se stal tady terčem extremismu dokonce dvakrát, a vždycky to bylo od někoho spojeného s TOP 09. Ale jak vidíme, tak Ondřej Kolář do toho nasáčkoval... já bych v životě o tom člověku ani tady nikdy nemluvil, kdyby teď to zrovna nebylo dnešním tématem, a viděl jsem to pokrytectví, kdy se tady odsuzuje něco, co určitě nechceme nikdo, ale zároveň to sám váš politik dělá.

Takže pojďme dál. Ano, vládní pandemický zákon, kterým chcete bezdůvodně omezit další práva a svobody občanů, se nejen nepovedl, ale navíc jen ukázal slabost vládní koalice, která přišla i o podporu vlastních senátorů, o podporu veřejnosti, a dokonce i části médií. Varovali jsme vás před fiaskem, a pokud zákon protlačíte, bude ještě hůř. Ostatně v tomto ohledu jsem v Parlamentních listech zaznamenal i veřejné varování vůči vládě od Jana Zahradila, europoslance ODS, takže i ve vládní koalici tady panuje rozkol, Senát to odmítne, kde má většinu vládní koalice, významný europoslanec a člen ODS Jan Zahradil také před tím varuje veřejně, ale vláda prostě natvrdo prosazuje proti všem, aby měla právo omezit další práva a svobody občanů od března, kdy se všechno rozvolňuje a žádné podmínky pro nějaké omezování občanů tady rozhodně nejsou. Prosazujete to tady na úkor zákonů SPD, kterým chceme pomoci zdravotně postiženým lidem, důchodcům, pracujícím rodinám s dětmi, studentům, živnostníkům a tak dále. Kvůli tomu, že tady prosazujete pandemický zákon, se zdržují veškeré dobré zákony, které jsme tady předložili, protože vy sami jste žádné takové zákony do Sněmovny nepředložili, jak víme. Takže to je taky ten problém, jak už jsem říkal - že sami nepředložíte, zamítnete naše návrhy, které jsou připravené a dobré, ale sami žádné alternativní nenavrhujete v tom, že byste pomohli lidem, to je prostě neuvěřitelné.

Ono to opravdu vypadá, že vládní poslanci a ministři žijí v nějakém skleníku a bez ohledu na vládní partaj tak o výkonu mandátu a názorech rozhoduje jen to, že jsou ve vládě. Dovolím si ještě jeden citát ministra Válka z TOP 09 - cituji: "Nějakým radikálním až násilným řešením ve prospěch většiny přece odklon od demokracie začínal vždycky. Pořád ale je demokracie tak důležitá, že musíte hrozně pečlivě volit, jak a zda vůbec ji omezovat." Konec citátu. Ten citát je kostrbatý, ale jasný. Když ho pan ministr vyslovil, novinář se zeptal: "Sdílí tenhle váš názor všichni ve vládě?" Pan Válek musel chvíli přemýšlet, než řekl váhavě: "Asi jo." Vážená vládo, vážený pane ministře, boj o totalitní pandemický zákon ukázal, že totalita je právě to, co chcete.

A na závěr perla, která ukazuje na jádro našeho politického sporu. Řeknu vám jeden citát: "My se rozhodujeme podle dat a chceme dát lidem co nejvíce svobody," prohlásil v neděli poslanec a ministr Bartoš z Pirátů, předseda Pirátů Ivan Bartoš. Vážení kolegové, a hlavně pane ministře Bartoši z Pirátů, vy jste si asi doopravdy spletli dobu a režimy. V prvé řadě nemáte co dávat lidem svobodu. Jejich svoboda není vaše a opravdu jen totalitní mozek může zplodit větu, že on a jeho vláda dopřeje lidem co nejvíce svobody, a to zjevně podle nějakých dat. Tak může uvažovat jen člověk jako ministr a předseda Pirátů Bartoš, který před volbami slibuje voličům zákon o neomezovaném referendu a po volbách se pak s ČSSD chlubí, jak jeho prosazení Okamurovi zatrhl. To bylo v minulém volebním období. Pravda je, že voliči nedemokratickou snahu ČSSD a pana Bartoše náležitě ocenili tristním volebním výsledkem.

Vážené dámy a pánové, vyzývám vládu Petra Fialy, abyste nebrali občanům svobodu. Naším posláním je lidskou svobodu bránit. Kritériem pro hlasování o vládním pandemickém zákoně, který omezuje lidská práva, nejsou nějaká data, ani ta důvodná data neexistují, kritériem jsou jen lidská práva. Vládní koalice zažila fiasko, když váš zákon zamítli vaši vlastní vládní senátoři. Je to zlé, ale až zákon zruší Ústavní soud, bude to ještě horší. Chybu může udělat každý, ale trvat na ní a bezhlavě ji prosazovat navzdory faktům a argumentům je opravdu proti zdravému rozumu.

Vyzývám znovu vládu, aby zákon stáhla. Teď máte poslední šanci. Hnutí SPD bude hlasovat proti pandemickému zákonu, prosazuje zrušení pandemického zákona, zrušení všech plošných opatření a návrat do normálního života. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji. Já si v tuto chvíli dovolím přečíst omluvy. Je tady omluven pan poslanec Josef Kott dnes, 16. 2., od 23 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů, dále omluvení paní Anny Hubáčkové, ministryně životního prostředí z jednání Poslanecké sněmovny ve středu 16. 2. od 21.30 do konce jednacího dne. Pak tu máme další omluvu, a to paní poslankyně Heleny Válkové, dnes od 21.30 do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů. A poslední omluva - ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Josef Bernard, a to v čase od 19.30 do 20.30.

To byly všechny omluvy. Jsme tedy v rozpravě a další, kdo se mi přihlásil s přednostním právem, je paní předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane senátore, vážený pane ministře, páni ministři, dámy a pánové, začnu citací: "Pane premiére, to je poslední varování, kdy my ještě naposledy říkáme, že přestože se chováte způsobem, který je naprosto nepřijatelný pro jakýkoliv rozumný legislativní proces, tak my jsme vzhledem k situaci, ve které se nacházíme, ještě jednou, naposledy schopni to překousnout. Vím, že nebudou všichni, já rozhodně chápu všechny, kteří to neudělají. Chápu to, protože já sám toho mám taky plné zuby, plné zuby, pane ministře, plné zuby. Tohle prostě není možné, takhle se chovat v Poslanecké sněmovně a takhle se chovat k Senátu. To prostě není slušné chování. To není věc, kterou si zasloužíme." Toto jsou slova předsedy Senátu za ODS, pana Miloše Vystrčila, a já je tu říkám proto, že všechno napovídá tomu, že od minulého týdne se na vašem chování a uvažování vůbec nic nezměnilo.

My se tu po dvou týdnech znovu setkáváme při projednávání novely pandemického zákona. Už před dvěma týdny jsem tu hovořila o legislativním paskvilu, o možné protiústavnosti režimu legislativní nouze, ale i o tom, jak na sílu rozdělujete společnost jenom proto, že jste se tak rozhodli, že prostě chcete protlačit tento zákon co nejrychleji legislativním procesem bez ohledu na ostatní. Proto opakovaně ignorujete jakoukoliv diskusi nejen s námi, tedy s opozicí, ale i s odborníky a veřejností, a to je to, co vám vyčítám skoro nejvíc. Tímto chováním zvětšujete napětí ve společnosti a dáváte najevo přezíravost vůči jiným než svým názorům.

A pak je tu ještě jedna věc - neskutečný rozpor mezi tím, co tato vláda říká a co dělá. Nikoho nepřekvapím, když řeknu, že hnutí ANO ani tentokrát rozhodně novelu pandemického zákona v této podobě, a už vůbec ne v legislativní nouzi, nepodpoří. My jsme vám zde na plénu naše argumenty a námitky sdělili, nicméně vy jste je příliš nevnímali anebo jste ve své bohorovnosti nechtěli připustit jejich oprávněnost. Za pravdu nám ale dal Senát. Ano, ten Senát, který je složen převážně ze senátorů vašich koaličních stran. Páni senátoři a paní senátorky vesměs opakovali identické argumenty, které od nás zaznívaly na plénu Sněmovny. Ústavní výbor Senátu sdílí i naši obavu o ústavnosti celého procesu přijímání. Mohla bych zde citovat i pana senátora za STAN Canova, ale i mnoho dalších.

A nyní k rozporu mezi tím, co tu říkáte a co děláte. Už minule se nám tu pan ministr dušoval, že prokázání se covid pasem je klíčové pro boj s epidemií. Večer vláda tuto povinnost zrušila a pak znova, ve stejný den, kdy Senát zamítl novelu pandemického zákona a pan ministr tam maloval dramatické scénáře, došlo k dalšímu zásadnímu rozvolnění. A aby toho nebylo málo, v ten samý den si pan ministr Válek na Twitter napsal shodou okolností toto, cituji: "Mrzí mě, že novela pandemického zákona neprošla Senátem o jeden jediný hlas. S kolegy připravím další scénáře možného vývoje. Situace mezi seniory a ohroženými skupinami je ale i nadále kritická a já udělám vše pro to, abychom je uchránili. Novela pandemického zákona se nyní vrací do Sněmovny."

Kolegyně a kolegové, vám to opravdu někomu dává smysl? Buď tady epidemii řídí pan Fiala a jeho boys ve vládě a pan ministr jen přihlíží, nebo se věci mění tak rychle, že si toho jen tak tak stíhá sám všímat. Jak může napsat, že situace mezi ohroženými skupinami je kritická, a zároveň schválit masivní rozvolnění? To přece nemůže dávat smysl ani vám samotným. A stejně absurdní je chtít po poslancích, aby i po tomto vašem fiasku v Senátu schválili novelu pandemického zákona, který je tragicky připravený - to neříkáme jen my, je to názor senátního ústavního výboru - protiústavně v režimu legislativní nouze, o kterém sami říkáte, že ho možná budete potřebovat někdy v budoucnu. To snad nelze myslet ani vážně. Máte jednohlasou konstruktivní kritiku opozice, váš návrh shodil i váš Senát, ale stále ten špatný zákon na sílu tlačíte.

A ještě bych zmínila jeden rozměr. Vaším rozhodnutím jste opět pandemický zákon zařadili jako první bod dnešního jednání, a to i s vědomím toho, že ho část opozice bude ve Sněmovně obstruovat - toho jsme nakonec byli svědky. Takže sami si vlastně blokujete jednání místo toho, abyste zařazovali méně konfliktní zákony.

Já jsem nakonec ráda, že došlo k akceptaci našeho návrhu, my jsme se domluvili, bude tady v pátek jiná schůze a bude projednán rozpočet. Ten rozhodně potřebuje tato země více než pandemický zákon.

Ještě jednu věc, jedno takové povzdechnutí: máme tu rostoucí inflaci, energetickou krizi a jasně nedostatečnou vládní pomoc a místo toho, abychom řešili zákony potřebné pro lidi a ne legislativu, kterou nepotřebujeme, rozdělujeme tuto společnost a blokuje se Sněmovna. Jediný způsob, a říkám to opakovaně, jak si vláda, včetně ministra zdravotnictví, může zachovat trochu tvář, je tento bod přerušit a ustoupit od snahy tento paskvil prosadit. Děkuji vám. (Potlesk z řad poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji. Další, kdo se hlásí s přednostním právem, je pan předseda poslaneckého klubu hnutí SPD Radim Fiala. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji vám za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte pár slov, skutečně jenom pár slov už k pandemickému zákonu. Předložená novela takzvaného pandemického zákona i pandemický zákon jako takový jsou normy, které naprosto zásadním způsobem omezují práva a svobody občanů České republiky. Je to také hlavní důvod obstrukce, proč hnutí SPD tento zákon obstruuje. Není to proto, abychom něco zdržovali, abychom se zachovali nedžentlmensky, jak jsem mnohdy slyšel od různých politických komentátorů, kteří jako by se narodili včera a nevěděli, že současná pětikoalice tady obstruovala EET 226 dnů. Ale já jim to nevyčítám, protože nález Ústavního soudu je, že obstrukce je demokratický prostředek opozice, který má sloužit k nepřijetí zákona. A v tomto případě skutečně zákona, který škodí společnosti, který omezuje práva, která jsou dána ústavou. Abyste změnili práva, která jsou v ústavě, potřebujete velkou část Poslanecké sněmovny a velkou část Senátu. Proto je to tak složité a těžké, aby se všichni senátoři a poslanci shodli na jakékoliv změně ústavy. A my se to tady snažíme změnit nějakým v uvozovkách obyčejným zákonem a dáváme tu moc do rukou tří ministrů, normy, které obrovským, neúnosným způsobem a bezdůvodně posilují moc exekutivních orgánů na úkor moci zákonodárné, ale i moci soudní.

Dle mnoha renomovaných právníků jde o přímý útok na ústavu a ústavní pořádek České republiky. K tomu nesmíme být hluší a neteční. Musíme to brát se vší vážností těchto slov, ostatně ochrana ústavnosti je naší povinností vyplývajících ze slibu poslance. Argumentace protiústavností novely i pandemického zákona samotného musí mít přednost před dalšími technickými detaily předkládaného materiálu. Takže my se teď neohlížíme na žádnou gentlemanskost, rychlost, krátkost, jednání v noci, ve dne. Prostě ústava, demokracie a svoboda je pro nás nade všechno.

Nesmíme a my v SPD ani nebudeme riskovat pozdější ústavní stížnosti, rušení zákona nebo jeho části, k čemuž mimochodem už došlo v loňském roce v případě stížnosti skupiny senátorů na původní znění tohoto zákona. To mimochodem může predikovat i reálné riziko povinnosti státu hradit vysoké finanční kompenzace a náhrady škod dotčeným osobám a subjektům. Ústavní právník Jan Wintr, člen Legislativní rady vlády a mimochodem i tajemník naší sněmovní komise pro ústavu, například říká, že pandemický zákon bez časového omezení, což je jeden z hlavních bodů jeho vládní novely, je ústavně hraniční. Samozřejmě vím, že po tlaku už to z toho vypadlo, že je omezen do listopadu letošního roku, ale ještě přednedávnem tam bylo napsáno, že má platit na dobu neurčitou. Takže jestli se něco vybojovalo, jestli se nad tím někdo zamyslel, tak už toto je výsledek, který myslím stojí za to.

Pan Wintr v rozhovoru pro Český rozhlas dále uvádí, že novela obsahuje několik ustanovení, která vnímá jako ústavně natolik pochybná, že by měl velký problém pro novelu v předkládané podobě hlasovat, a koneckonců se to potvrdilo i v Senátu. Jako největší problém vnímá ustanovení nových písmenem n) a u) v návrhu, kde je možné obecným mimořádným opatřením stanovit plošně jakousi samokaranténu všem lidem, kteří mají pozitivní antigenní test nebo se vracejí ze zahraničí z nějaké rizikové oblasti. Riziková oblast tam není ovšem nijak blíže specifikována, přičemž dle jeho názoru na jednotlivce zacílená razantní omezení svobody, jako je například povinnost zdržovat se odděleně od ostatních osob, musí být rozhodnuta individuálně, a ne plošným způsobem. Docent Wintr se rovněž domnívá, že by tyto body novely mohly narazit v případě stížnosti na ně k Ústavnímu soudu, protože se jedná o překročení linie nutného zásahu do nejzákladnějších lidských práv. Pan Wintr doslova říká: "Jako normální součást právního řádu přitom pandemický zákon obstát nemůže." A my v SPD se s tím ztotožňujeme.

Samozřejmě podáme ústavní stížnost na neplatnost tohoto zákona z několika důvodů. První důvod je, že se projednával v legislativní nouzi. Je přesně specifikováno a napsáno, v jakém případě se může legislativní nouze použít. Já jsem tady citoval už při projednávání toho zákona, že například v Německu se může legislativní nouze použít jednou za volební období. Já vím, že máme zákony jiné, ale je tam přesně stanoveno, že se může použít například v případě velkých hospodářských škod anebo v dalších obdobných, velmi nutných případech. A my zde v legislativní nouzi projednáváme zákon, o kterém sám ministr zdravotnictví říká, že ho potřebujeme jako jistotu, kdyby například na podzim vznikla nějaká nová mutace, přišla pandemie, abychom měli jistotu, že budeme s tou pandemií mít čím bojovat. Ale v tom případě, pane ministře, by přece stačilo, kdybychom to projednávali nikoliv v legislativní nouzi, ale v řádném legislativním procesu během prvního, druhého a třetího čtení. Stejné věci nám tvrdí premiér České republiky tady na mikrofon, že přece musíme mít nějakou jistotu, co kdyby se na podzim něco dělo. Takže my si myslíme, že projednávání tohoto zákona v legislativní nouzi bylo chybou, a samozřejmě podáme ústavní stížnost na neplatnost tohoto zákona.

Další věcí, když jsme u těch ústavních stížností, které SPD podá, je to, co se tady odehrálo včera večer, kdy ve 20.10 se tady načítalo nějaké usnesení, procedurální hlasování, které ani nikdo nepřišel říct na mikrofon, ale načítal ho předsedající Poslanecké sněmovny, a hlasovalo se o prodloužení jednací doby. V zákonu o jednacím řádu je jasně napsáno, že toto se může stát pouze do 19. hodiny, je to § 53 odst. 1, a tady se to stalo ve 20.10 a ta schůze podle našeho názoru měla končit v 21 hodin. To znamená, došlo k pokroucení zákona o jednacím řádu. Jsem o tom pevně přesvědčen a jde spíše o to, že potřebujeme, aby nám někdo řekl, že se to opravdu stalo, a jestli nám ale řekne Ústavní soud nebo někdo jiný, že se to stalo, ale že se nic neděje, tak si myslím, že to bude velmi špatná zpráva pro společnost, pro všechny. A já doufám, že na základě toho soud zneplatní to, co se tady při této schůzi projednává.

Za dobrý signál nepovažuje pan docent Wintr ani navrhovanou časovou neomezenost pandemického zákona, o tom jsem mluvil. Vím, že se to opravilo a že má platit do listopadu letošního roku, protože je evidentní, že musí jít o mimořádný nástroj na mimořádnou situaci, která je časově ohraničená, tudíž musí mít takováto norma omezenou platnost. Pokud je ovšem najednou časové omezení platnosti zákona odstraněno a tento zákon má platit takříkajíc navždy, je tím vysílán velmi neblahý signál, že to, co vnímáme jako výjimečný stav, a tak nám to bylo minulou i současnou vládou dosud prezentováno, se má stát napříště standardní normou. Je to jednak protimluv, a hlavně nebezpečný krok zcela mimo mantinely parlamentní demokracie, svobodné společnosti a právního státu. A také nikdo z vládní garnitury dosud nesdělil, proč vláda na svém jednání změnila toto ustanovení v době platnosti pandemického zákona ze srpna 2023, jak navrhoval ministr Válek, v podstatě na nekonečně dlouhou dobu, co se stalo a co k tomu vládu vedlo, kdo to navrhl a inicioval. Samozřejmě znovu opakuji, vím, že už je to dnes jinak.

Novelou pandemického zákona si vláda v podstatě chce uzurpovat moc, uplatňovat nejzásadnější omezení základních lidských práv a svobod, jako je osobní svoboda, svoboda pohybu a pobytu a tak dále, bez vyhlášení nouzového stavu, oproti všem původním slibům a proklamacím, že půjde jen o nástroj na krátkodobá omezení typu regulace počtu osob na hromadných akcích a podobně. Další časovou bombou do základů právního státu je dle ústavních právníků požadavek předkládané novely, že se ze soudního přezkumu mimořádných omezujících opatření Nejvyšším správním soudem vyjmou případy a situace, jež se týkají mimořádných opatření, která mezitím zaniknou nebo u kterých skončí jejich účinnost. V těchto případech prý dle vlády není dán naléhavý zájem rychlé ochrany subjektivních práv navrhovatele. A co ovšem práva adresátů této normy, občanů a podnikatelů? Na těch už nezáleží? Podle této vlády zřejmě ne a potvrzuje to nejen touto novelou. Právníci, například opět pan Winter, ale i další s tím nesouhlasí, když uvádějí informaci, že zrušené opatření bylo nezákonné - je enormně důležitá a měla by mít efekt a vliv na vydávání budoucích opatření. Kvůli efektu na současná a budoucí opatření je důležité zákonnost všech opatření znát a znát je včas.

Naprostou právní nehorázností je i nařizování karantény formou telefonických SMS zpráv. O takto závažných skutečnostech přece musí být vždy minimálně učiněn písemný záznam. Navíc dle návrhu tyto zprávy ani nemusí posílat orgány hygieny, ale jakési pověřené osoby, ale kdo všechno jimi může být, už novela zákona neříká, což dle právních odborníků vygeneruje obrovský chaos, jelikož izolace a karanténa jsou obzvláště závažná omezení osobní svobody, a to, jestli a kým byla občanům uložena, nesmí být předmětem toho, že někomu přijde SMS z neznámého čísla. To je naprostý výsměch a další degradace práva v podání vlády pětikoalice, která má jindy lidských práv a ústavy, demokracie plná ústa.

Navíc z praxe a životní zkušenosti víme, že někteří lidé mobilní telefon vůbec nepoužívají nebo ho mají často nefunkční, zablokovaný, používají karty s omezenou platností. Týká se to seniorů, osob v exekucích a podobně. A jak se vůbec bude doručení SMS zprávy konkrétní osobě prokazovat? Nadto v situaci, kdy i současný systém, jakým se posílají informace o karanténě a izolaci, je podle Nejvyššího správního soudu nezákonný. Novela ani neobsahuje dostatečné záruky náhrady škod podnikatelům, kteří utrpí omezujícími opatřeními újmu, což je opět něco naprosto nemyslitelného, mimo realitu, něco, co se celé dva roky v případě těchto vládních omezení opakuje, ať už je vydávala Babišova, nebo současná vláda. V protipodnikatelském zaměření si mohou tyto dvě vlády podat ruce.

Ve výčtu naprosto nelogických, kontraproduktivních, protiprávních a protiústavních pasáží novely bych mohl pokračovat ještě dlouho, ale pro tuto chvíli jsem se zaměřil na ty z našeho pohledu klíčové a nejvíce závažné, a to nejen dle názoru SPD, jak jsem citacemi doložil, ale i z pohledu významných právních autorit. Obdobně se tyto autority stejně jako hnutí SPD dívají na to, že dle rozhodnutí předsedkyně Poslanecké sněmovny paní Pekarové Adamové má být tato zásadní právní norma projednána v režimu legislativní nouze ve zkráceném řízení na úkor času a prostoru pro důkladnou debatu, kterou nepochybně vyžaduje. O tom jsem tady už hovořil. A co už jiného než zásadní omezení práv občanů by mělo být v parlamentu projednáváno důkladněji? I toto rozhodnutí výmluvně hovoří o tom, jaký je vztah nové vládní koalice k občanům a k zastupitelské demokracii - přes všechna její vzletná slova naprosto přezíravý a pohrdavý. Novela pandemického zákona a vše, co kolem mí pětikoalice předvádí, to potvrzuje zcela jasně. Mějme to na paměti.

Za hnutí SPD ještě jednou žádám vládu, pětikoalici, aby to zvážila a ten zákon z projednávání stáhla. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkujeme, pane předsedo. Hezký večer, dámy a pánové, nyní s přednostním právem vystoupí paní poslankyně Vildumetzová Mračková.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, vážený pane senátore a vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, hnutí ANO nepodpořilo pandemický zákon, který se tady projednával dlouhé hodiny 2. února, a nepodpoříme pandemický zákon ani nyní, když se vrátil ze Senátu. Velmi nás překvapilo, že když současná vládní koalice má většinu v Senátu, tak asi nikdo nepředpokládal, že se nám sem tento zákon vůbec vrátí.

Důvodů, proč nemůžeme tento zákon přijmout, je celá řada. Kromě věcných připomínek tu je však jedna rovina, která by určitě neměla zapadnout, a tou je přezíravost, se kterou někteří členové této vlády přistupují nejen k věcným připomínkám, ale i k poslancům a senátorům. A nejde jen o opozici. Tuto přezíravost až aroganci zmiňovali i senátoři a dlouhodobě si na ni stěžují i další.

Kromě právních nedostatků a nesmyslného tlaku na to, ať je tento zákon projednáván v procesu legislativní nouze, je tu problém naprosté nevěrohodnosti pana ministra zdravotnictví. Musím říct, že on je velmi vstřícný, velmi ochotný. Když se na něco pana ministra zdravotnictví zeptáme, je velmi slušný, odpoví, ale bohužel jen velmi těžko lze věřit jeho slibům, když je schopný své názory měnit doslova z hodiny na hodinu. Na jednu stranu nám tady vyhrožuje složitým průběhem epidemie, ale na druhou stranu spolu s vládou nastavil takovou rychlost rozvolňování, která je nesrovnatelná se všemi srovnatelnými státy EU, a to v situaci, kdy bohužel v ČR umírá na covid násobně více lidí než ve srovnatelných státech. Za poslední týden zde zemřelo v průměru 56 lidí denně, ve zhruba stejně velkém Rakousku to číslo bylo 21. Takže porovnejme tato dvě čísla a vidíme, že pořád ještě ta pandemie bohužel za námi není.

Pan ministr zdravotnictví tady na schůzi 2. února vystupoval a jasně tady říkal, že na Ministerstvu zdravotnictví a všude je analýza, která jasně říká, že pokud je někdo očkován třetí dávkou, má zpravidla obrovské množství lehký průběh covidu. A z druhé strany, když se podíváme na ta čísla opět, Dánsko má třetí dávkou naočkováno 62 % občanů 18+ a my jsme na 33 %, a místo toho, abychom přišli s nějakým rozumným plánem a řešením a zvolili strategii, tak jsme zvolili strategii absolutní rezignace. Výsledkem osobních apelů je, že bohužel se očkovalo až sto tisíc lidí denně a dneska jsme na deseti tisících.

Ministr zdravotnictví škrtá lidi na hygienických stanicích, zrušili jsme kampaň, rušíme očkovací místa, zrušili jsme trasování, zrušili jsme karantény. Prakticky všechno to, co se kritizovalo na minulé vládě, že to dělá špatně, tak teď to nebudeme dělat vůbec, notabene v situaci, kdy máme... Tak já se v tuhle chvíli ale tedy musím zeptat, když tedy to nebudeme dělat a všechno rušíme, proč tedy tak zásadně potřebujeme ten pandemický zákon? Proč ho tedy potřebujeme? Když znovu zopakuji, škrtáme lidi na hygienických stanicích, zrušili jsme kampaň, rušíme očkovací místa, rušíme trasování, zrušili jsme karantény? Máme přece dostatek legislativních nástrojů pro přijetí případných nezbytných opatření, i když tedy jakých opatření, když je všechna rušíme?

Vláda měla rok na to, aby připravila pandemický zákon. Já jsem seděla v minulé Poslanecké sněmovně a pamatuji si, že to byla opozice, když se tady tak dlouhé hodiny projednával nouzový stav, která přišla s tím, musíme přijmout pandemický zákon - na základě opozice, ta přišla s pandemickým zákonem. Ano a musím také říct, že když skončily volby a už se vědělo, že současná vláda má sto osmičku, tak určitě si pamatujete, že v té době pan premiér Andrej Babiš vyzýval pana Válka, ať už jde dělat ministra zdravotnictví. Zároveň jste si vytvořili spoustu odborných týmů, které byly zvány jak na Ministerstvo zdravotnictví, tak na všechny schůzky, a ty výstupy byly pak Ministerstvem zdravotnictví respektovány. Takže já musím říct, že čas tam byl a že si myslím, že v tuto chvíli, a už jsme na to upozorňovali, že pandemický zákon není dobře připraven, nejsou k tomu žádné analýzy, není k tomu prakticky nic, a pak jsou další důvody, o kterých jsem tady hovořila v rámci rozvolňování. A my neustále opakujeme, že takovýto zákon by měl projít řádným legislativním procesem a měl by být připraven pořádně.

Chtěla bych v tuto chvíli znovu požádat pana ministra zdravotnictví, aby zvážil nevzít tento zákon zpět - není důvod jít proti veřejnosti, odborníkům, senátorům, poslancům jen z rozmaru. Jsem přesvědčena, že takové chování bohužel vykazuje nejen rysy arogance, ale především velké nezodpovědnosti. Děkuju vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní místopředsedkyně. S přednostním právem ještě se někdo hlásí? Poprosím... Ano, pan předseda Jakub Michálek, prosím, s přednostním právem.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážená vládo, vážený pane senátore, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem se hlásil už během projevu pana předsedy Okamury, a pokud projednáváme takto zásadní a i poněkud - je potřeba si otevřeně říci - kontroverzní záležitost, kterou prodloužení pandemického zákona nepochybně je, tak bych byl rád, kdybychom vyslechli i vystoupení, která budou podporovat přijetí pandemického zákona, protože těch vystoupení, která upozorňují na různá možná rizika, na výhrady, těch jsme tady měli několik desítek. Samozřejmě, koalice se snaží, aby to jednání bylo efektivní a aby dospělo k závěru, nicméně měly by zde zaznít i argumenty a odpovědi na výhrady, rizika a další záležitosti, které byly uvedeny jak ze strany opozičních poslanců, tak ze strany Senátu Parlamentu České republiky, zejména proč potřebujeme pandemický zákon, respektive jeho novelu, kterou aktuálně Poslanecká sněmovna projednává. Chceme dokončit řešení aktuální současné vlny pandemie v České republice a po jejím skončení nebo stabilizaci situace chceme mít pojistku. To už tady zaznělo mnohokrát. Říkal to pan premiér, říkal to ministr zdravotnictví. A zejména chceme celý ten režim podle pandemického zákona uvést do souladu s Ústavou České republiky, chceme, aby byly dodržovány zásady právního státu.

Aktuální režim například v oblasti karantén je takový, že je zcela mimo právní systém České republiky, a karantény, jak každý z nás to zažil, jsou doručovány tak, že vám zavolají z Krajské hygienické stanice, nedoručuje se do datové schránky, nedoručují se doporučené dopisy, a logicky, když jde o desetitisíce případů, nemůžeme postupovat stejným způsobem, jako když se vyměňují písemnosti.

První část svého projevu bych tedy věnoval vůbec tomu, abychom si připomněli, o čem je původní pandemický zákon, a otevřela už tu otázku tady kolegyně místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Mračková Vildumetzová. Za prvé, pandemický zákon je zákon, který není jenom v České republice, ale je i v mnoha zahraničních státech, například ve zmiňovaném Německu, ze kterého jsme se inspirovali. Je to zákon, který je standardní reakcí na nestandardní situaci, kterou nepochybně pandemie tohoto rozsahu je. Tady v Poslanecké sněmovně pandemický zákon schválily jak všechny současné koaliční strany, když tehdy byly v opozici, tak hnutí ANO a ČSSD, které byly ve vládě, a když se projednával pandemický zákon v této komoře, tak ho hnutí SPD neblokovalo. Hnutí SPD pro něj nehlasovalo, ale současně umožnilo bez obstrukcí jeho přijetí. A to byl zákon, který, jak i v podstatě bylo konstatováno v několika rozhodnutích Nejvyššího správního soudu, vykazoval určité problémy, které upravuje právě až tato novela. Pandemický zákon však sám o sobě byl přínosný, protože zcela nepochybně vedl k tomu, že jsme získali nový nástroj, který nám pomohl řešit pandemii, vedl k tomu, že se ukončily lockdowny a začali jsme zvládat nákazy ve vrcholu delty. Díky tomu jsme uchovali svobodu pohybu pro občany, a ne jako na Slovensku, kde se museli, i v době, kdy u nás žádné lockdowny nebyly... tak se vyhlásily uzavírky a lidé nesměli opouštět své domovy, museli se pohybovat v uzavřených okruzích a tak dále. My jsme měli svobodu pohybu tady v České republice a bylo to i díky tomu, že jsme měli pandemický zákon. Takže je potřeba si toto na začátku jasně pojmenovat.

Pandemický zákon tak, jak platí, upravuje mimo jiné spolupráci s armádou a podle informací, které jsem obdržel z ústředního krizového štábu, jsou díky němu ve spolupráci s armádou vystavěny i informační systémy, které se na to spoléhají. Tyto informační systémy slouží i k tomu, že vystavují různé certifikáty, které mohou být potřebné pro cestování. Takže pokud naši občané chtějí cestovat do zahraničí bez problémů, aby byly uznávány jejich certifikáty, skutečně nemůžeme ohrozit provoz těchto informačních systémů.

To zásadní, co pandemický zákon mimo jiné přinesl, je jasný rámec pro soudní a sněmovní přezkum. Připomínám navzdory mýtům, které kolují v různých řetězových e-mailech, které mohou být zavádějící, že skutečně pandemický zákon obsahuje sněmovní přezkum. Sněmovna může kdykoliv vypnout stav pandemické pohotovosti a bylo avizováno vládou České republiky, že k tomu dojde po skončení probíhající vlny, jakmile to bude možné. Nadto zůstává tak, jak ten zákon opustil Poslaneckou sněmovnu, časově omezen.

Připomenu, že původní pandemický zákon, ačkoli byl mnohokrát a mnohokrát zpochybňován i tady v Poslanecké sněmovně, i ve veřejných fórech, obstál v přezkumu u Ústavního soudu. Ústavní soud ho posvětil s výjimkou jednoho krátkého ustanovení, které se týkalo finančních náhrad, které bylo zrušeno, ale principy pandemického zákona byly aprobovány Ústavním soudem.

Nyní bych se dostal k druhé části svého projevu, kde bych popsal, jak aktuálně vypadá ta novela, kterou tady projednáváme. Často se nám děje, bylo to i v některých výstupech mých předřečníků, že vedou zuřivý boj s návrhem, který tady teď nemáme, vedou boj s návrhem, který sem poslala vláda. Je potřeba sebekriticky říct, že návrh z vlády měl určité nedostatky, které vláda otevřeně přiznala a které jsme tady v Poslanecké sněmovně společnou prací i díky tomu, že jsme naslouchali opozici, i díky tomu, že jsme naslouchali ústavním právníkům a kolegům, tak jsme je napravili. Ty věci, které byly po právu kritizovány, byly změněny, upraveny. Už v té původní vládní novele byla obsažena celá řada oprav určitých chyb nebo nedůsledností, které byly v zákoně, z nichž některé se vynořily až v důsledku judikatury správních soudů, protože vzpomeňme si na to, že během života pandemického zákona se judikatura výrazně posunula a dospěla k závěru, že zákon o ochraně veřejného zdraví nelze používat plošně, ale pouze opravdu velmi úzce na situace kontaktů mezi skupinami nakažených osob, což je závěr, který je výrazně odlišný oproti tomu, co zastávalo Ministerstvo zdravotnictví i za předchozí vlády. A v tomto ohledu si myslím, že to byl závěr, ke kterému se klonila řada odborníků, a že to nelze předchozí vládě vytknout.

Další věci, které byly opraveny zde v průběhu Poslanecké sněmovny, a tedy nemá smysl s nimi bojovat, protože už teď nejsou v návrhu, který projednáváme, byla výše pokut, která byla snížena na 20 % - byla to problematika karantén. Jak už jsem vzpomněl, v dnešní době jsou karantény prakticky bez opory v právních předpisech, takže si myslím, že je naprosto logické řešení, že Ministerstvo zdravotnictví konečně upraví situaci tak, aby všichni adresáti právních norem měli jistotu, která je potřebná, a že bude poskytnuta i záruka autenticity nařízených karantén - když někdo dostane esemesku, tak tam bude odkaz na zabezpečený server Ministerstva zdravotnictví nebo jiné podobné instituce, kde si bude moci ověřit, že skutečně ta informace je důvěryhodná.

Díky pozměňovacím návrhům, které připravila řada mých kolegů, se tam dostaly i věci, které pomáhají v běžném provozu právnickým osobám, což mohou být i spolky, obchodní korporace a tak dále, které umožňují distanční jednání, což je taky věc, které mohou někdy ocenit. Podařilo se tam zrušit zákaz, možnost zákazu soukromých a veřejných akcí, takže je tam jenom možnost jejich omezení, čili je to zmírnění hranic, které stanoví novela pandemického zákona. Díky pozměňovacímu návrhu, který jsem tam načetl já, je zachováno přednostní projednání všech návrhů u Nejvyššího správního soudu. Musím říct, že přednostní projednání u vrcholného soudu, to je nejlepší úroveň právní ochrany u soudu, která je zaručena v celém právním řádu České republiky. Ve všech ostatních případech máte různá instanční řízení. Všichni víme, jak se ty soudy mohou dlouho vléci, ale musím říct, že zde u pandemického zákona a i díky nasazení soudců Nejvyššího správního soudu soudní přezkum je efektivní, funguje, opatření jsou bez ohledu na politickou reprezentaci rušena, pokud nejsou řádně odůvodněna, pokud jsou nedostatečná a tak dále. A to je princip, který je díky pozměňovacím návrhům, které schválila tato komora, zachován.

V maximální možné míře jsme začlenili připomínky pana profesora Wintra, kterého si velmi vážím, které měl opět k původní verzi, o které zde mluvil Radim Fiala, takže argumenty, které tam jsou, jsou použitelné pouze velmi omezeně. A velmi bych se divil, kdyby pan profesor Wintr někde podporoval SPD, tak jak to v podstatě zaznělo v projevu mého předřečníka.

Asi zásadní věc, která byla podrobena velké řadě diskusí v aktuálním návrhu, a to doba, do které ten zákon platí, byla také výrazně upravena oproti původní neomezené době platnosti, která byla v naprostém rozporu s politickou dohodou, kdy jsme tady pandemický zákon na základě dohody mezi pěti koaličními stranami - dnes ANO a ČSSD, které tehdy vládly - schvalovali, tak se tam vrátilo fixní datum, kdy zkrátka zákon vyprší a my bychom měli mít v ten okamžik situaci už plně pod kontrolou. Věřím, že už nebude v ten okamžik nutné zákon použít. Nicméně byla by chyba, kdybychom ho rušili teď, když ještě vlna neskončila. Zákon nám umožní ponechat v platnosti opatření, jako je nošení roušek, jako jsou testy v domovech důchodců. Když kolegové z SPD upozorňují na nutnost pečovat o nejzranitelnější skupiny - a já s nimi souhlasím - tak třeba testy v domovech důchodců pro návštěvníky, aby nebyli ohroženi naši senioři a seniorky, tak to je věc, kterou umožňuje pandemický zákon.

Nyní po tom, co jsem vyložil, jakou aktuální podobu pandemického zákona projednáváme, bych se krátce vyjádřil ke způsobu projednávání pandemického zákona, respektive jeho novely. Bylo zde kritizováno, že nebyly splněny podmínky pro legislativní nouzi, aspoň tak si to myslí menšina v Poslanecké sněmovně. S tímto já se nemohu ztotožnit, protože v § 99 jednací řád jasně stanoví, že pokud hrozí značné škody na zdraví našich občanů nebo na jejich majetku, je možné režim legislativní nouze použít. Zde bylo zmíněno i kolegyní Vildumetzovou, kolik máme lidí, kteří jsou hospitalizováni nebo kteří umírají na covid, takže nepochybně značné škody na zdraví tady hrozí. A současně ten zákon platí i na delší dobu a riziko, že přijde nějaká taková mutace - bohužel ho nemůžeme vyloučit, je potřeba si to říci otevřeně. Nemyslím si, že bychom z toho měli dělat politické téma nebo tím strašit, měli bychom se na to připravit. Stejně tak soukromá sféra potřebuje, abychom jí dali jasná pravidla, podle kterých bude pandemie v České republice zvládána, a pokud to neuděláme, budou vznikat škody na majetku a bude vznikat i určitá nedůvěra ve společnosti.

Dále byl zpochybňován způsob, jak byl zde projednán zákon po vrácení Senátem, a to, že byl pan předseda Okamura přerušen ve svém projevu. Je potřeba připomenout, že pan Okamura byl přerušen ve svém projevu, protože na žádost kolegů z SPD byla vyhlášena přestávka kvůli nepřítomnosti členů vlády. Jeho projev byl v ten okamžik přerušen. V té době už předsedající Poslanecké sněmovny měl na stole písemný návrh předsedů klubů na to, aby skutečně došlo k řekněme ukončení toho obstrukčního projevu, aby bylo možné tu situaci zvládnout. Byla to mimořádná situace v tom slova smyslu, že ten projev byl otevřeně obstrukční. SPD se k tomu přiznalo. Nejvyšší správní soud, pardon, Ústavní soud jednoznačně ve své judikatuře uvedl, že obstrukce nesmí dosáhnout té míry, že by nebylo možné v Poslanecké sněmovně schvalovat zákony, a to byla přesně tato situace, kdy ten postup byl na hraně jednacího řádu, ale stále se domnívám, že byl na hraně, nikoli za její hranou. Byl to v podstatě velmi jemný způsob, jak situaci dostat pod kontrolu a umožnit, aby pan Okamura i další kolegové měli možnost se vyjádřit. Myslím si, že kdyby měl možnost se vyjádřit pouze jeden člověk, tak by to nebylo v souladu s demokratickými principy této komory.

Dále chci uvést, že návrhy v této komoře není nezbytně nutné přednášet jenom zde na mikrofon. Vzpomeňme si, že každé naše jednání začíná tím, že se čtou návrhy z grémia Poslanecké sněmovny, také je zde nepřednáší předseda poslaneckého klubu, a tak dále. Vzpomeňme si na návrhy, které se dávají na projednání bodů, které vyžadují určitý počet podpisů, ať už jsou to návrhy na odvolání, a tak dále. Takže jestliže zákon nezakazuje podat určitý návrh písemně, nelze to z toho dovozovat.

Lhůta, která je stanovena pro jednání, je 21. hodina. Dochází tam ke smíšení dvou lhůt. Často někteří kolegové kritizují, že ten návrh byl hlasován až po 19. hodině. Skutečně, bavíme se tady o jednání, nikoliv o hlasování o zákonech, protože hlasování o zákonech potom probíhá v režimu legislativní nouze, který jsme schválili, a na ten se dané ustanovení vůbec neuplatní. Takže ani v tomto ohledu nedošlo k porušení jednacího řádu. Jenom pro kompletnost bych chtěl uvést, že si dokonce myslím, že ten návrh byl podán před 19. hodinou, pouze nedošlo na jeho hlasování z toho důvodu, že pan předseda Okamura zde měl nepřetržitý téměř šestihodinový projev.

Nyní bych se dostal ke třetí části, kde se budu věnovat tomu, co novele pandemického zákona vytýkají její odpůrci. Tyto výhrady bych oddělil do dvou částí. Za prvé jsou to výhrady, které jsou naprosto legitimní součástí diskuse, zejména mám na mysli stanoviska, která byla přednesena v rámci Senátu Parlamentu České republiky, kdy proběhla kultivovaná a věcná diskuse. Zejména mám na mysli stanoviska, která jsou uvedena v dokumentu legislativního odboru Kanceláře Senátu. Musíme ovšem od těchto výhrad odlišit určitou úroveň strašení a přihřívání stranické polívčičky. To jsme tady viděli, to je bohužel to, co z velké části v některých svých výrocích předvádějí někteří kolegové z SPD. K tomu má blízko i ten diskurz, který pozorujeme ve veřejném prostoru, ve kterém jsou šibenice a ve kterém ti lidé se vyjadřují jako demokrati pouze verbálně, ale se skutečnou demokracií to nemá mnoho společného.

Ten první argument spočívá v tom, že novela pandemického zákona nám v podstatě vrací omezení, která jsme tady měli. Není tomu tak, skutečně - připomeňme si, pandemický zákon i jeho novela pouze vymezují hřiště, v rámci kterého Ministerstvo zdravotnictví může vydávat svá opatření. My jsme dokázali jako vláda svými činy, že rozvolňujeme, rozvolňujeme co nejrychleji, ale stále bezpečně. Rozvolňujeme na základě toho, a taky jsme i řekli tu veřejnou projekci, že pravděpodobně v březnu, možná nejpozději v dubnu skončí pandemická pohotovost, tedy že Sněmovna na návrh vlády ten zákon vypne a zákon nadále bude mít roli pouze pojistky, která může být účelově zapnuta znovu, pokud se objeví nějaká nebezpečná situace pro naše občany. Já bych chtěl citovat pana kolegu Okamuru, který řekl: "Jenom hlupák se nepřipraví na situaci, o které ví, že předem přijde."

Druhá zásadní výhrada se týká samoizolace čili situace, ve které někdo má pozitivní antigenní test. Tam si myslím, že je zcela logické a morální, že takový člověk si dojde na PCR test, aby to bylo co nejrychleji potvrzeno nebo vyvráceno, a do té doby se zdržuje odděleně. Druhá situace je, pokud se občané vracejí ze zahraničí. Tam se bavíme o případu možného zavlečení nebezpečných mutací, ať už jsme měli tu zkušenost s deltou, nebo s africkou mutací, nebo s tím, co může ještě přijít. Bavíme se o tom, že sem někdo může přivléct přes letadla mutaci viru, na kterou náš systém není připraven, a je potřeba učinit určitá opatření, připravit se na to, získat čas, připravit různé složky záchranného systému, krizového štábu a tak dále. V té situaci, kdy by se toto stalo, tak samozřejmě první, kdo bude křičet, bude opozice. Bude křičet: Jak to, že vláda nic nedělá? Čili je naprosto logické a správné, že se připravujeme i na takovou situaci a že i v takové situaci je možnost vlády velmi rychle nařídit, že osoby, které přilétají z některých afrických států, kde se zrovna šíří některá nebezpečná mutace, mohou být podrobeny tomuto opatření.

Srovnejme si to ovšem s tím, co se dělo v realitě. Minulé prázdniny jsme zde měli nařízené opatření vlády, které přikazovalo každému člověku, který se vracel z dovolené například v Řecku, aby na pět dní zůstal doma, a to dokonce i v případě, kdy měl negativní PCR test. Pokud to srovnáme s tímto opatřením, které zde historicky platilo na základě dosavadních zákonů, tak si myslím, že ta úprava v novele pandemického zákona je mnohem vyváženější, protože je tam limit 72 hodin, a pokud má člověk negativní PCR test, tak se skutečně nemusí podrobit té samoizolaci, ale může se vrátit do společenského života.

Nyní bych se věnoval dalšímu znaku, který byl zmíněn v Senátu, a to povinnosti zdržovat se odděleně. Bylo kritizováno, že není jasné, co se tím vlastně míní. Já zde upozorňuji, že ten termín "zdržovat se odděleně" je v podstatě obsažen už v platných ustanoveních zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Samozřejmě, celý náš správní řád je potřeba vykládat jako jednotu, a pokud jsou použity pojmy, které jsou obdobné, tak je potřeba je vykládat analogicky. I v tomto případě mohou být stanoveny podmínky, jakým způsobem má samoizolace probíhat, a neznamená to, že člověk, který má nařízenou karanténu, nechá v uvozovkách svoje dítě umřít, že se o něj přestane starat, pokud nemá zajištěnu náhradní péči, že umře hlady, protože si nemůže nakoupit. Ale v takových případech je potřeba dodržovat mimořádná hygienická opatření, být opatrný a tak dále, a pokud možno vyvarovat se takových případů a zajistit je pomocí náhradní osoby. Ne vždy to ale samozřejmě bude možné, ale i v právu jsou různé hierarchie hodnot a tímto způsobem je nutné to vykládat.

Další připomínka z opozice a ze Senátu byla, že není v důvodové zprávě dostatečně vyloženo, jaké jsou meze toho ustanovení a do jaké míry je možné zasáhnout do svobody pohybu podle čl. 14 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Skutečně, důvodová zpráva nemusí být ve všech částech úplně kompletní, a je tedy na nás, abychom posoudili, zda jsou splněny podmínky, ve kterých je možné podle Listiny práv a svobod omezit svobodu pohybu. Za prvé tedy čl. 14 vyžaduje, aby to omezení bylo na základě zákona, což v tomto případě samozřejmě splněno je. Za druhé vyžaduje, aby šlo o omezení, které je nezbytné z důvodu ochrany zdraví nebo ochrany svobod a druhých. I v tomto případě se jedná o opatření, které se týká ochrany zdraví jiných osob, a zprostředkovaně samozřejmě i jejich dalšího života i jejich práv. Samozřejmě vzhledem k tomu, že zde testujeme pouze ústavnost v podstatě zmocňovacích ustanovení, tak pokud je vydán akt na základě těchto zmocňovacích ustanovení, obdobnou optikou je nutné testovat splnění těch předpokladů i u konkrétního mimořádného opatření, což naštěstí je dosaženo díky tomu, že jsme - jak už jsem o tom mluvil - tady v Poslanecké sněmovně nastavili velmi dobře přezkum opatření Nejvyšším správním soudem. Je to nejlepší přezkum, který v našem právním řádě máme.

A poslední záležitost: je potřeba se zamyslet nad tím, jestli v souladu s čl. 4 odst. 1 a 3 jsou stanoveny meze, v rámci kterých je možné svobodu pohybu omezovat. I v tomto případě tam jsou stanovena jasná pravidla, která vyplývají z absolvování různých typů testu, a je tam i maximální doba 72 hodin, aby, pokud z nějakého libovolného důvodu tam dojde ke zdržení, nedocházelo k disproporčnímu omezování svobody pohybu. Takže domnívám se, že na základě těchto úvah navržený pandemický zákon, zejména ta ustanovení, která se týkají samoizolace, vyhovují podmínkám, které jsou stanoveny Listinou základních práv a svobod pro svobodu pohybu.

Pokud jde o výhradu, kterou Senát vyslovil ve vztahu k samoizolaci a k různým hranicím pokut za porušení povinnosti ve vztahu k pohybu s pozitivním antigenním testem s hranicí 10 000 korun versus návratu z rizikové země s hranicí 200 000 korun, je potřeba si uvědomit, že ty situace přece jenom jsou maličko odlišné, i když chápu a vnímám, proč Senát vyslovuje svůj názor ohledně disproporčnosti těch hranic. Je potřeba si uvědomit, že v případě návratu z rizikové země počet osob, na které se to vztahuje, je poměrně malý, a tyto osoby tím, že do naší země přivlečou novou mutaci toho viru, mohou mít mnohem větší vliv, než pokud dochází pouze k šíření v rámci země. Takže tohle je záležitost, která aspoň do určité míry může odůvodňovat rozdílnou hranici těch pokut.

Nicméně zcela nesprávná je podle mého názoru argumentace kolegů z SPD, kteří upozorňují na to, že čísla jsou nyní dobrá. Srovnejte to s tím, že zase kolegyně z ANO uvedla, že naopak ta čísla nejsou dobrá. Ale zodpovědný politik se přece nemůže řídit aktuálními čísly, ale musí se řídit prognózou, tedy očekávaným maximem vytížení nemocnic například nebo jinými podobnými kritérii.

Myslím si, že nesprávné je i zavrhovat pandemický zákon a jeho novelu s odkazem na to, že tady máme nouzový stav. Vzpomeňme si na to, že v nouzovém stavu celá řada těch omezení rozhodně nemá tak kvalitní přezkum, jako je to v pandemickém zákoně, což přeloženo do češtiny znamená, že běžný občan se nemůže proti opatřením v nouzovém stavu bránit takovým jednoduchým způsobem, jako se může bránit proti opatřením vydaným podle pandemického zákona. Takže pandemický zákon i v tomto ohledu je pro běžné občany a ochranu jejich práv výrazně příznivější než nouzový stav.

Naopak si myslím, že je potřeba dát za pravdu těm senátorům, kteří postrádali v pandemickém zákonu lepší jistotu v náhradě škody. To je záležitost, která není specifická pouze pro schvalovanou novelu, ale je to záležitost, která se týká celého i původního zákona, protože v původním zákoně je náhrada škody vymezena poměrně úzce, čili v tomto ohledu se Senátem souhlasím. Pouze musím připojit dovětek, že je to materie, kde se žádná změna nenavrhuje, čili zavrhovat z tohoto důvodu celou novelu považuji za poněkud nelogické.

Celkově za to se spíše kloním k závěru, že výhrady Senátu z mého pohledu nelze potvrdit, a chtěl bych naopak poděkovat například panu předsedovi Vystrčilovi a dalším kolegům, kteří se nezalekli vlivu a tlaku, který na nás byl, který byl velmi nepříjemný, který obsahoval to, že zde 24 hodin denně někdo bušil a vyzváněl, že byly zveřejňovány adresy našich rodin a tak dále.

A nyní se dostávám k závěru svého projevu. Prosím, buďme optimisty. Perspektiva vývoje covidu v této zemi nikdy nebyla tak dobrá. Teď už jsme v situaci, kdy každý měl možnost se zadarmo naočkovat, kdo chtěl. Virus má taky výrazně lepší charakteristiky, ale neznamená to, že je všechno vyhráno, že bychom měli upustit od kritického myšlení. Nepodléhejme strachu a nebuďme hlupáky, když máme možnost se na tu situaci připravit - i když je to nepravděpodobná, ale pořád možná nebezpečná mutace - můžeme se připravit, a pokud můžeme, tak bychom to udělat měli. Myslím si, že bychom si neměli zasloužený optimismus zkazit těmi, kdo kvůli politickému prospěchu zneužívají některé nejsvatější pojmy naší demokracie, jako je třeba svoboda nebo základní práva. Ti, kdo tady straší covidovou totalitou, když každý člověk vidí, že se naopak pravidla otvírají a rozvolňují, to je samozřejmě absurdní divadlo, které bychom měli ukončit.

My jako Piráti odmítáme, aby se vyhlašoval další nouzový stav. My si pamatujeme, jak se znovu a znovu, asi pětkrát v řadě to bylo, prodlužoval nouzový stav, jak byla omezená svoboda pohybu, jak tady byla velmi malá ochrana občanů, a my opravdu nedopustíme, aby byla dále omezována svoboda pohybu, aby tady byl další lockdown, a nedopustíme, aby se vypínaly informační systémy, které by nám znemožnily vystavovat certifikáty, a tudíž i omezovat cestování pro naše občany.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych vás poprosil a doporučil, abychom dnes Senát přehlasovali, ukončili zneužívání tohoto tématu, překonali obstrukce a začali se věnovat dalším důležitým tématům, jako je státní rozpočet, jako jsou ceny energií nebo vyřešení střetu zájmů. Děkuji všem za pozornost a přeji hezký večer. (Potlesk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, pane předsedo, a nyní s faktickou poznámkou pan poslanec David Kasal. Prosím, pane poslanče.

A než vám udělím slovo, omlouvá se paní předsedkyně Alena Schillerová do půl jedné bez udání důvodu.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji, paní předsedající, za slovo. Musím reagovat na to, co tady zaznělo, A byl bych velice rád, aby pan předseda Michálek poslouchal, vaším prostřednictvím. Já jsem lékař a vždycky z hlediska tohoto jsem bral současnou situaci jako názor právníků a názor lékařů. Podle toho si myslím, že po právní stránce to asi je v pořádku, to, co jste tady říkal, a že to je nastaveno pro právníky a pro to, aby to právně bylo čistě. Ale nemoci a zdraví nejsou jenom po právní stránce.

A proto bych se chtěl zeptat: Ten pandemický zákon je dělaný jenom na covid? Nebo je to pandemický zákon, který je tedy přijat na to, protože tady bylo řečeno, že když bude jakákoliv jiná epidemie? Bavme se o tom, že zákony mají být přijímány obecně pro to, aby řešily situaci, která může ohrozit naše občany, to je první věc. Proto bych chtěl reagovat na to, že tam mluvíte o omezení na 72 hodin. A co když přijde mutace, která bude mít buďto delší, nebo kratší inkubační dobu? Tak kvůli tomu budeme měnit zákon? Já to teď říkám jenom po odborné stránce, protože zrovna po právní to bude v pořádku, protože to nebude omezení, ale bude to po zdravotní stránce v pořádku? A to bylo to, co zohledňovali například senátoři.

A druhá věc, využití pandemického zákona v realitě softwarů. Softwary zajišťují výsledky dětí ze škol, které byly odesílány řediteli na hygieny, ale už se nedostaly k rodičům. Takže výsledek bylo to, že my všichni lékaři jsme zvedali sedmdesát telefonátů denně a rodiče se nás ptali na to, co my jsme jim nedokázali říct. (Potlesk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Karla Maříková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já si dovolím krátce reagovat na pana poslance Michálka. Vaše argumentace, že pandemický zákon potřebujeme kvůli opatřením v domovech pro seniory - třeba testům, rouškám - já jsem to konzultovala s řadou právníků, kteří mají svou praxi a jsou mnohem zkušenější, jak chodí k soudu, a všichni mi odpověděli, že toto lze řešit § 69 odst. 1 písm. i) zákona o ochraně veřejného zdraví.

Pak k vašemu komentáři, že hnutí SPD sice neschválilo minulý pandemický zákon, ale neobstruovalo - ten pandemický zákon ale vypadal jinak než tato novela, která je sice vykastrovaná, a my tam máme sice i tak řadu připomínek - ač došlo k úpravám - je to třeba § 2 odst. 2 písm. n), příkaz zdržovat se odděleně po pozitivním antigenním testu. Vždyť ten antigenní test si dělají laici, víme, že má různou validitu. Pak je tam § 2 odst. 2 písm. u), zdržovat se odděleně po návratu ze zahraničí. Tady je to dokonce úplně bez testu, takže nevíme, jestli ten člověk vůbec pozitivní a infekční je. § 8, nařízení izolace a karantény ústně nebo za pomocí SMS zprávy. Z judikatury jako právník určitě víte, že vyplývá, že zásadní podmínkou pro omezení svobody pohybu je náležité odůvodnění, které musí být aktuální, konkrétní a přesvědčivé, esemeska určitě takovéto parametry nemá. § 13, vypuštění přednostního projednávání mimořádných opatření, která pozbyla v průběhu řízení o jeho zrušení platnost. Tak tady, pokud nebudou spory o opatření se zrušenou platností projednávány přednostně, už se dozvíme ex post, že byla nezákonná. Mohla bych určitě pokračovat.

A k tomu vašemu komentáři, že tady obstruujeme a co všechno porušujeme. Já vám připomenu, kdy pan premiér v roce 2016 - tady jste obstruovali blokování zákona o EET - dokonce prohlásil: "Blokování zákona je správná cesta, budeme obstruovat třeba do konce volebního období, protože obstrukce je jediná možnost opozice, jak..." (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Čas, paní poslankyně, děkuji. A nyní s faktickou poznámkou pan předseda Marek Výborný, prosím, máte slovo, a připraví se pan poslanec David Kasal. Prosím, pane předsedo, máte slovo, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vládo, kolegyně, kolegové, vaším prostřednictvím nejprve k paní kolegyni Maříkové, jenom taková drobnost. Pan kolega Michálek, stejně jako já, jsme tady v roce 2016 skutečně ještě nebyli, takže je potřeba si nějak seřadit ten harmonogram toho, co jste říkala.

A já jsem chtěl hlavně reagovat předtím na pana kolegu Kasala, opět vaším prostřednictvím. Ten zákon se jmenuje zákon o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19. Ten zákon psal váš ministr Adam Vojtěch a jeho tým a existuje něco, čemu se říká lex specialis, to znamená, zákon pro jeden konkrétní případ. Je to výjimečná věc, ale v tomto případě jsme se dostali do naprosto výjimečné bezprecedentní situace, jako lékař to víte, vím to i já. A proto vaše ministerstvo, s podporou tehdy opozice, my se té odpovědnosti nezbavujeme, jsme připravili lex specialis pouze pro onemocnění covid-19. Mimochodem, proto jsme tady ve Sněmovně tím pozměňovacím návrhem tam vložili tu omezenou účinnost - u zákona, který je skutečně pro jedno onemocnění, nemůže býti neomezená účinnost. To byla chyba, my jsme se k té chybě také přiznali a také jsme to - jestli se nepletu, i s vaší podporou - protože jste pro ten pozměňovací návrh, pane poslanče, hlasoval, nebo minimálně vaše hnutí hlasovalo - tak jsme tento lex specialis takto upravili. Čili pokud se ptáte na tuto otázku, tak je to velmi jednoduché: je to skutečně zákon pouze pro řešení covid-19, respektive pandemie covid-19, a to jak v těchto, tak případně ve všech následujících do 30. 11. tohoto roku tak, aby vláda měla odpovědně ten nástroj v ruce, aby pan ministr zdravotnictví mohl skutečně dostát své povinnosti, to znamená chránit zdraví a životy občanů České republiky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo, za dodržení času. S faktickou poznámkou pan poslanec David Kasal a připraví se paní poslankyně Maříková. Prosím.

 

Poslanec David Kasal: Já jsem si vzal ještě druhou část, abych to doplnil, protože mi utíkal čas.

Tak jenom k těm softwarům. Tam to je opravdu tak, že učitelé, kteří nejsou lékaři, rozhodují o tom - a to je součást toho zákona, a teď nejde o to, kdo ho napsal nebo kdo ho začal, proto se o tom bavíme, že se to mělo projednávat v normálním rytmu, abychom se k tomu mohli vyjádřit, a ne to, že se to udělá takhle rychle. Omlouvám se, to je praxe, se kterou jsme se setkali, a my jako lékaři jsme neměli možnost to do toho vnést. Znovu opakuji, pro mě je nepochopitelné, aby data byla posílána řediteli nemocnic do hygieny softwarem, který vyrobila armáda, nedostanou se informace k rodičům a rodiče volají lékaři, který vůbec neví, že ten dotyčný byl testovaný, a teď nám říkají, abychom jim udělali žádanku na PCR, a ať jim ji doneseme nebo ať jim ji pošleme mailem. Oni nevědí po dvou letech, nevědí po dvou letech, že je centrální registr, kde se jenom napíše a kde se vydá, nebo že pět jich mají zdarma. Není informovanost o tomhletom. A fakt jsme zvedali v lednu, 25. ledna, sedmdesát telefonátů denně podobného rázu. Bylo to hrozný, a já proto vždycky říkám, že zákon má být funkční, nejenom že má být právně správný.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou paní poslankyně Karla Maříková a připraví se pan poslanec Jiří Mašek.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dovolím si reagovat ještě na pana poslance Výborného, který doufám, že mě bude tedy poslouchat. Sice vy jste tady možná v roce 2016 nebyl, ale já předpokládám, že ODS je váš koaliční partner, a ta kritika zaznívá z celé vaší koalice. A pokud jste v roce 2016 schvalovali obstrukci, a v minulém volebním období, když jste byli v opozici, jste taky tak praktikovali, tak si prosím nejdřív zameťte před vlastním prahem, než budete kritizovat opozici současnou.

A to, že pandemický zákon nepotřebujeme a lze epidemii řešit standardními zákony, potvrdil sám před rokem ještě v té době poslanec Vlastimil Válek v rozhovoru pro Reflex s Čestmírem Strakatým, kdy řekl, že žádný speciální zákon není potřeba, zákon o ochraně veřejného zdraví je úplně dostačující a vláda má díky němu dostatek pravomocí, aby si s epidemií poradila. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, paní poslankyně, a nyní s faktickou pan poslanec Jiří Mašek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedající, vážení páni ministři, paní předsedající, mě nastartoval, vaším prostřednictvím, pan Výborný. Já bych sem teď nešel a počkal bych normálně na plnohodnotný příspěvek, nicméně poslouchat tady, že pan ministr Vojtěch si vyrobil pandemický zákon... Tak si tedy vzpomeňme, jak to bylo. Bylo to pod tlakem toho, že tehdejší opozice nám opakovaně neprodloužila nouzový stav v době, kdy tady umíraly stovky lidí denně, kdy byly přeplněné jipky, a pan Výborný, vaším prostřednictvím, to samozřejmě ví. Jediná možnost, která tady prošla, byl právě ten pandemický zákon, který jste nám tedy s určitou spoluprací schválili. Nebyl ideální už tehdy, my to víme. Když jsme se ho mohli teď zbavit 28. února, mohli jsme to oslavit, protože se za prvé zlepšila epidemiologická situace a máme legislativu - a vy to také dobře víte, pane kolego Výborný, prostřednictvím paní předsedající, máme zákon o bezpečnosti České republiky, zákon č. 110/2000, máme krizový zákon č. 240/2000. Oba ty zákony jsou zákony ústavní, čili ony také potom používají omezení, která se mohou od těch nejmírnějších omezení dostat až po omezení některých práv osob, které jsou zaručeny ústavou. A je to jenom na té vládě, v jaké síle ta omezení použije. Dále máme resortní zákon č. 258/2004, tuším zákon o ochraně veřejného zdraví, resortní zákon, a v kombinaci těchto zákonů se to dalo všechno zvládat. A právě opozice tím, že okopávala kotníky vládě Andreje Babiše, toto znemožňovala. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, a nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Bohuslav Svoboda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo. Já vlastně budu mluvit ke všem svým předřečníkům. Mám samozřejmě jisté výhrady k tomu, co říkal kolega Kasal o tom, jak to funguje u nich. V Praze je problém obrácený, že informaci dostávají rodiče, nemají ji školy a ředitelé, ale to je prostě chyba v řešení, tak jak ho v jednotlivých městech dělají. A ten zákon, který tady teď máme na stole, vlastně má dělat to, aby ty chyby, které tam byly, napravil. Vůbec nemá žádný smysl, když tady budete hodiny a hodiny vyprávět o tom, jaké chyby ten zákon měl. Říkejte když tak, jaké chyby má tento zákon, co by se na něm mělo opravovat, ale povídat si tady hodiny a hodiny o tom, že tady byl zákon, který měl nějaké chyby, který nefungoval, to je věc, která, obávám se, není vůbec přínosná, to není k ničemu. Ani v medicíně to nemůžete dělat, pane kolego Kasale, že byste jenom pořád vyprávěl, jak se ti před vámi spletli, a nezačal byste léčit správně. Tak se medicína dělat nedá a myslím si, že se tak nedá dělat ani politika. Děkuji. (Potlesk poslanců koalice.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji a nyní s faktickou poznámkou pan poslanec David Kasal. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji, paní předsedající. Pane kolego Svobodo, prostřednictvím předsedající, známe se dlouho. Mě překvapuje tato rétorika, protože já jsem reagoval na to, co říkal kolega Michálek, a myslím si, tak jak byl ten jeho projev - nebudu komentovat některé další záležitosti, na to má každý právo - a já mám právo se k tomu vyjádřit. To je všechno.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Další faktická, paní poslankyně Karla Maříková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já budu mluvit ke svému předřečníkovi panu poslanci Svobodovi. Já si vás velmi vážím jako lékaře i jako člověka, ale diskuse patří k demokracii. Vy, váš demoblok, se demokracií zaštiťujete. Pokud ji chcete z politiky odstranit, pak už to není demokracie, ale totalita! (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně, a vaše faktická vyvolala další faktickou. Pan poslanec Bohuslav Svoboda. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Ono to skoro je jako mluvit k hluchým. Já vůbec nic nezpochybňuji, jenom konstatuji to, že neslyším nic, co by přinášelo řešení, protože slyším jenom kritiku. Samozřejmě je to součást nutné diskuse, ale má-li Sněmovna nějak fungovat, tak kromě té kritiky musí přinášet řešení, a to je to, po čem já volám. Nic jiného mě nezajímá. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Vyčerpali jsme všechny faktické poznámky a nyní je přihlášen s přednostním právem pan poslanec Patrik Nacher, prosím, a připraví se pan poslanec Julius Špičák. Máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, pěknou půlnoc. Dovolím si opět se na to podívat z několika úhlů pohledu. Pokusím se být systematický a položím opět panu ministrovi, který jsem myslel, že bude sedět tady jako předkladatel - on sedí daleko, já jsem vždycky zvyklý, že tady sedí zpravodaj a předkladatel - tak já se ho budu ptát takhle na dálku. Předpokládám, že mi nějakým způsobem odpoví.

Podívejte se, co nejenom ten pandemický zákon, ale vlastně atmosféra kolem pandemie, co všechno se děje, jak to rozděluje společnost. Vidíme venku šibenice, tady jsme se vůči tomu vymezili všichni. Chtěl bych jenom připomenout, že ty šibenice jsou tam poslední dva tři roky, a mě trochu mrzí, že předtím bylo takové cudné mlčení. Dokonce jsem zaznamenal od někoho věty typu: Kdo seje vítr, sklízí bouři. To tak je. A vy uznejte sami, že když teď se objevily ty šibenice a byly namířeny směrem na vládu, všichni jsme tady jednoznačně řekli, že to odsuzujeme, stejně jako zveřejňování adres. Ale zase připomenu, ty demonstrace byly před bydlištěm, co si vzpomínám, Andreje Babiše, Adama Vojtěcha, Jana Hamáčka předtím. To není nic nového, bohužel. Bohužel to tak je.

Stejně tak tady připomenu, já jsem si tady napsal poznámky. Jestli si vzpomenete, když tady byly demonstrace při nějakém bodu proti předchozí vládě, proti Babišovi, byl tady vybídnut z opozice, aby šel mezi demonstranty. Pak tam vyletěla flaška, on se vrátil zpátky a tady vystoupil nejmenovaný poslanec s tím, že to je srabáctví se zase vrátit do Sněmovny. Takže vylétne flaška z davu a je srabáctví se vrátit. Já tady připomenu, protože to v tom kontextu prostě je, že v kampani možná od stejných lidí na nás házeli vajíčka, napadli naši manažerku, ničili nám knížky, vypustili skákací hrad, což vyvolalo hroznou legraci, přičemž tam byly děti a mohlo to být nebezpečné. Tak já jenom říkám, že ta atmosféra tady taková je. Neříkám, že to - ale kolega tady říká - že jste to hájili na sociálních sítích, ale to tak jednoznačné nebylo. Já se omlouvám. To je ta atmosféra. A právě proto si myslím, že i to projednávání má být dvojnásob citlivé, protože to prostě vyvolává tyhle vášně, a ono je to vyvolávalo i předtím, nejenom teď, to není novinka. Teď si toho možná víc všímáte, kolegové, a předtím jste si třeba toho tolik nevšímali, protože to nesměřovalo proti vám. A já bych byl rád, abyste v tomhle byli objektivní a měli jsme sílu ty věci, které jdou za čáru, odsoudit vždycky, ať už jsme v roli koalice, nebo v roli opozice.

Teď jedno takové optimistické okénko. Já jsem si dneska psal se známou z Kanady. Musím říct, že proti tomu, co se děje tam, tak my jsme tady ostrov svobody. To je potřeba tady na mikrofon jasně říct, protože to, co se děje v Kanadě a co se děje u nás, se absolutně nedává srovnávat - kde se přemýšlí o zablokování platebních karet těm, kteří demonstrují, kde jsou ze státních služeb vyhozeni lidi, kteří se nenechají očkovat, a potom nedostanou příspěvek na zaměstnanost nebo nějakou sociální dávku. To je neuvěřitelné. Ostatní zaměstnanci se tam sbírají na takového člověka, který se odmítl očkovat, byl vyhozen a nemá právo na dávky. Tak to jsem chtěl říct takové optimistické okénko, abychom tady zase nebyli takoví masochisté. A vy víte, že já se to vždycky snažím dát do nějakého kontextu.

Čtvrtá poznámka - procedura. Ono to všechno navazuje na sebe právě proto, o čem jsem tady mluvil, že to je velmi citlivé, že to rozděluje společnost, že to zvyšuje agresi, tak podle mě ta procedura musí být neprůstřelná bez jakýchkoliv pochybností. Bez jakýchkoliv pochybností! A to se tady bohužel podle mého názoru nestalo, protože na začátku schůze se skutečně podle mě, a nejsem právník, mělo nechat extra hlasovat podle § 99 odst. 4 o tom, že stav legislativní nouze i nadále trvá, jak se tam doslova píše, a vy víte, že jsme na každé schůzi v předchozím období o tom hlasovali, že to i nadále trvá. A pak by nebyly zmatky, jestli se může po sedmé hodině hlasovat, nebo se nemůže hlasovat. Stále tam není jasné, a já jsem o tom mluvil v předchozím bodě, jestli je možné podat procedurální návrh písemně podle jednacího řádu. Já jsem to tam nenašel, myslím si, že to možné není. Ale to jsou přesně - a budou o tom různé právní výklady - ale to jsou přesně ty věci, které by podle mě tady u tohoto obzvlášť neměly být právě proto, že to je tak senzitivní, z tohoto důvodu, protože jsme v legislativní nouzi, protože to může omezit svobodu občanů v momentě, kdy se ten proces spustí. Takže ta procedura za mě, a proto my jsme se snažili vyjednávat včera opakovaně: pojďme udělat restart, pojďme to udělat znovu, pojďme to udělat tak, abychom nezabrzdili projednávání rozpočtu, který se dal na pevný čas jako extra schůze v pátek. Nikdo nemůže ani pípnout, že by se v tomhle někdo tady snažil obstruovat, že by ve vztahu k tomu, že by to zdržel a přetáhl to i přes státní rozpočet.

Pátá poznámka. Když se vrátíme k tomu, jak ten pandemický zákon vznikl, to je totiž důležité pro ten kontext. Ono to opravdu vzniklo - přece vy si na to vzpomínáte, co jste tady byli, ti noví ne - jako kompromis kvůli neprodloužení nouzového stavu, protože tady jsme se dostali do slepé uličky. Vláda chtěla prodloužit nouzový stav, opozice nechtěla. Vláda byla menšinová, neměla hlasy, ale hejtmani to chtěli také. A teď z toho vznikl - a pamatujete si, tady byla jednání, jak to udělat, senátoři měli zase úplně jiný názor. A pak z tohoto vznikl pandemický zákon jako svého druhu řekněme zjemněný nouzový stav s ročním konceptem, s tím ale, když se podíváte, tak v zásadě neexistuje rozdíl mezi krizovým a mimořádným opatřením. To znamená, že se počítalo s tím, že to skončí, a v momentě, kdy je všeobecná shoda na tom, že se situace zlepšuje a uvolňuje, tak nedává potom logiku ani smysl využít ten samý mechanismus, který tady byl použit před rokem, kdy se s očkováním začínalo. To si vzpomínáte. Začínalo se, když byly plné nemocnice. A já jsem vám tady ta čísla říkal. Předtím tam bylo 7 100 pacientů, nyní 2 000, když jsme to projednávali poprvé, teď 3 700, předtím 1 500 na jipce, teď 181 a teď je to přes 200. Počet pozitivních byl loni 14 500. Když jsme to tady projednávali, tak jsem si napsal 57 233, a teď, ze včerejška, jak se to táhne, 23 000. Mám pocit, že dneska je to jiné číslo, už jsem to tam nestačil zaktualizovat, protože se to tady táhne už přes třicet hodin. Mám pocit, že jsem na Seznamu viděl 33 000. To znamená, i ten počet pozitivních klesá.

Vy si přece vzpomínáte i na to, jak se tady v té době, kdy byly nemocnice fakt přeplněné a nikdo nevěděl, jak se to bude vyvíjet, a všichni - a já jsem byl takový skeptik, a to já doufám, že pan ministr si na to vzpomene, že spolu jsme se bavili, spolu jsme dávali interpelace na ministry za hnutí ANO, co je ta tečka, co je to světlo na konci tunelu - to doufám pan ministr nepopře, že tenhle zájem jsem měl už tehdy, a tenkrát se to nevědělo. Ale my jsme o rok někde jinde v této chvíli a já si myslím, že prostě není možné mít takhle silný náboj a takhle silný zákon v šuplíku, do rezervy, jako prevenci.

Notabene jestli jsem dobře poslouchal, tak pan ministr, když to hájil v Senátu, říkal, že pokud to Senát neschválí, tak vyhlásí na čtrnáct dní stav legislativní nouze (nouzový stav?). To znamená, když pan docent Svoboda řekl, jaké je řešení, to je jedno z těch řešení, já se pak k tomu dostanu, takže ten základní dotaz je, proč se to a proč to, kolegové, válcujete tímhle způsobem za každou cenu, kde jednak ta procedura není jednoznačná, za mě to správně nebylo, jednak to tady probíráme přes půlnoc, takhle důležitou věc, jednak podle mého názoru ani není naplněn stav legislativní nouze, který popisuje úplně jasně, co se musí dít, a je to úplně v kontradikci s tím, co se děje ve společnosti. Situace se rozvolňuje, už se nekontroluje Tečka, v pondělí se naposledy testovali studenti a žáci. Já třeba osobně říkám zaplať pánbůh, ale je to tak. A v této chvíli my použijeme kalibr stav legislativní nouze. To prostě, nezlobte se na mě, vy jste byli zvyklí, že já vždycky říkám dvojí metr, tak já říkám dvojí vazba. (Gestikulace z pravé strany sálu.) Pane kolego, tak to se nedělá... Já se omlouvám...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Prostřednictvím aspoň předsedající, pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Já jsem myslel, že prostřednictvím předsedajícího můžu oslovovat, ale mávat můžu napřímo. (Pobavení.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ale oslovoval jste.

 

Poslanec Patrik Nacher: Já jsem oslovil, tak já na pana kolegu vaším prostřednictvím budu mávat, nechť se přihlásí. Tahle gesta si myslím, že sem nepatří. Patří sem ta debata, a jestli kolega Marek Výborný vidí, tak já tady mám nějaké své názory, dotazy, nemám tady důvodové zprávy, nic tady nečtu. Ale ta dvojí vazba, to je nejčastější dotaz, na co se ti lidé ptají. Jaký to má smysl, že se všecko uvolňuje, a zároveň my použijeme to nejsilnější z hlediska zkrácení všech lhůt tady, je stav legislativní nouze. Rozumíme si? Že když jsou plné nemocnice, začíná očkování, my nevíme, co to všechno přinese, jestli to je to světlo na konci tunelu, nebo není - teď už něco víme, tak v ten moment stav legislativní nouze dává smysl. V této chvíli, kdy už chybí jenom, kdy se my vzdáme těch roušek a respirátorů v zásadě a budou moct všichni chodit na stadiony a podobně, tak podle mě ten samotný stav je neobhajitelný, a já proto říkám, že ta procesní část musí být úplně perfektní - právě proto, že to je tak citlivé.

Nebyli jsme to my, a vy jste slyšeli reakce našich doktorů, on ještě vystoupí pan profesor Špičák, kdo x-krát, mnohem častěji, řekl slovo, že jde o legislativní zmetek. My jsme takové výrazy tady nepoužívali. Měli jsme celou řadu dotazů, ale to říkali senátoři, koaliční senátoři. A já bych tady chtěl připomenout, Jakub Michálek vždycky chválí Senát, že vždycky opraví některé ty věci, které jsme tady měli, například exekuce - 545 a podobně, a najednou Jakub Michálek Senát nechválí. Mně to spíš ale připomnělo, když on tady mluvil, já jsem si tady napsal poznámku, že to byl právě Michálek, který řekl, že ten osmnáctý ministr, to je ten ministr pro legislativu, pan ministr Šalomoun, který sedí tamhle v rohu, nebo vychází tam na něj místo, tak že je právě garantem té větší kvality legislativy. A já už tady mám podruhé takovou řečnickou otázku, protože on tady teď není - nevím, jestli je také omluven, nebo kde je, ale asi je omluven řádně, to je v pořádku, to já nebudu určitě zpochybňovat - ale že už je to podruhé. Poprvé jsem se ho na to ptal u zmrazení platů, jak je možné, že vlastně do toho procesu pustí něco, co vlastní senátoři - ne my, já jsem dneska slovo zmetek neřekl - co vlastní senátoři řeknou x-krát, že jde o legislativní zmetek. Já jsem jenom zopakoval, co řekli vaši senátoři.

Když se podíváte na stanovisko, které dal Úřad pro ochranu osobních údajů, tak i ten kritizoval tu novelu s tím, že jednu z těch věcí jste odstranili, a jde o časovou působnost návrhu pandemického zákona, kde ta zásadní připomínka mimo jiné byla v důvodové zprávě, že absentovalo vysvětlení prodloužení té platnosti, které bylo původně, jak tady čtu, do 31. srpna 2023. To bylo neomezeně. Pak se tady načetly pozměňovací návrhy. I ve verzi předložené vládou do Poslanecké sněmovny dochází ke zrušení omezené doby platnosti esenciální části pandemického zákona proti původnímu záměru. I přesto to ten úřad kritizuje. Mám pocit, že tu tiskovou zprávu nebo to stanovisko máte. Nechci ho tady číst, abych tady nezdržoval, ale přečtu jenom jednu větu: "Nejsou stanovena jasná pravidla pro zpracování údajů, které budou mít vždy charakter zvláštní kategorie osobních údajů, dříve citlivých údajů. Umožňuje se tedy zásah do základních práv na základě veřejnoprávní smlouvy, přičemž taková delegace nemá stanovena pevná pravidla. Výše uvedené ustanovení zákona za takové meze považovat nelze, protože stanoví jen dosti široce omezený účel předání osobních údajů. Nestanoví však, jaké druhy osobních údajů budou předány, na jak dlouho a záruky zpracování osobních údajů." To je oficiální stanovisko.

Stejně tak, jako bych mohl tady dlouze - a nebudu, jenom to připomenu - říct, že Nejvyšší správní soud zrušil vládní nařízení už nové vlády z 29. 12., kde to jasně nějakým způsobem popisuje ohledně té regulace, která by měla být přijata pouze tehdy, a to na základě ochrany veřejného zdraví - a jsme zase u toho, já jsem o tom mluvil poprvé, tak se k tomu nebudu vracet, že v zásadě většina těch věcí se odvolává na ochranu veřejného zdraví, na zákon na ochranu veřejného zdraví, a byl to také častý argument proti nouzovému stavu i pandemickému zákonu před rokem, že ohniskem nákazy - a je potřeba zdůvodnit, proč je ohniskem nákazy celá ČR, a tudíž každý, kdo se nachází na jejím území, je podezřelým z nákazy. Zase určitě to usnesení Nejvyššího správního soudu znáte, nebudu ho citovat, protože by to bylo zbytečné, a nechci, abyste měli dojem, že to tady zdržuji. Já jsem prostě chtěl položit ty otázky na stůl. Předpokládám a doufám, že pan ministr odpoví.

A na pana docenta - to řešení. Těch řešení může být několik a jedno z nich řekl sám pan ministr v Senátu. Prostě kdyby se to neschválilo, tak na čtrnáct dnů - a já jsem si tam napsal čtrnáct dnů, nezaznamenal jsem, že by řekl třicet dnů, tak čtrnáct dnů, k tomu má asi nějaký důvod - kdy by byl nucen vyhlásit nouzový stav. Stále je potřeba připomenout, že to je nějaký právní rámec, to neznamená to, že se všechno bude zavírat. A vy víte přece, že to takhle je. Je to pak na vládě, jakým způsobem se toho chopí.

Stejně tak podle mě za mě řešení je, že by prostě koalice a opozice v tomhle, jako to bylo před rokem, sedla za jednací stůl a jednala, a to se nestalo. To je za mě to řešení, aby to nebylo na sílu, aby to nebylo s nějakou divnou procedurou, aby to nebylo přes půlnoc, aby to nebylo po třiceti hodinách, ale je potřeba v tomhle oslovit a jednat. A vy víte sami, že vy jste to sem dali fakt narychlo a že jednu sortu pozměňovacích návrhů jste nahlásili na výboru a tu druhou asi o tři dny později. A já jsem už poprvé řekl, že ty pozměňovací návrhy to zlepšují, to změkčují, tady předkladatelce, která sedí přede mnou, prostřednictvím paní předsedající, ale to je přece důkaz toho, že to úplně připravené nebylo, když vy jste pozměňovací návrhy tady načítali za chodu v té rychlosti. A zase říkám a zase se vracím na úplný začátek rozdělené společnosti. Je to správný postup, že se sem něco dá a pak samotní vládní poslanci narychlo tam dají pozměňovací návrh u věci, která tu společnost rozděluje a zvyšuje agresi a podobně? Já si to nemyslím. Takže za mě u těchto věcí typicky je to řešení nějaké jednání, ke kterému tady za mě nedošlo.

Děkuji za vaši pozornost a poprosil bych pana ministra, jestli v těch otázkách, které jsem tady položil - když tak bych mu je zopakoval - tak jestli by mohl odpovědět. Od toho ta debata tady si myslím je. Ještě jednou děkuji za vaši pozornost a přeju klidný průběh noci.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku, připraví se k faktické poznámce pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, já se omlouvám, ale ta faktická poznámka měla být na pana poslance Michálka a na pana poslance Svobodu. Bude to možné?

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Můžete hovořit, ke komu chcete.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Takže já na pana poslance Michálka. Chtěl bych mu poděkovat, že tady rozproudil takovou zajímavou diskusi... (Připomínky z pléna.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Prosím pěkně, faktická poznámka. Pan poslanec Nacher měl přednostní právo a vystupuje s přednostním právem. Pan poslanec se přihlásil během vystoupení a může reagovat na vystupujícího, který je samozřejmě ne úplně bezprostředně, ale ještě předtím. To si myslím, že děláte vy všichni zde zcela běžně, takže prosím, nechme pana poslance prosím vystoupit, umožněme mu to. Děkuji.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Děkuji, paní předsedající. Takže znovu to zopakuji. Jsem rád, že se tady rozvíjí diskuse po tolika mnoha hodinách. Jsem rád, že někdo z koalice zareagoval a vysvětlil nám svůj postoj. Chtěl bych to reagovat tím způsobem, že bych chtěl říct, že jsem také lékař. Nejsem tedy epidemiolog, jsem ORL lékař, ale z těch informací, co znám, a tak, jak pozoruji vývoj epidemie nebo pandemie covidu, mám pocit, že veškerá karanténní opatření, která se dělala, když se vyskytla nějaká nová mutace, selhala. Pravděpodobně je to dáno tím, že covid se šíří globalizací, to znamená letecky a jinou dopravou, a v momentě, kdy se na tu mutaci přijde, už v podstatě je dispergovaný po celém světě, takže pak selhávají veškerá opatření - i když neříkám, že je to úplně k ničemu, ale na toto bych chtěl upozornit.

A na pana poslance Svobodu. On tady zmínil, že jenom kritizujeme, že neříkáme žádné konkrétní pozitivní kroky. Doufám, že pan docent tady vydrží do mého vystoupení, kdy budu mít více času, a já tam uvedu konkrétní návrhy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, pane poslanče, a nyní je s přednostním právem přihlášen pan poslanec Julius Špičák, po něm se připraví pan poslanec Jan Hrnčíř. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Julius Špičák: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, za prvé se pokusím trochu ubrat páru emocím a za druhé trošku dodám jakási fakta, která tady ještě úplně nezazněla. Musím říct, že pandemie covid je prostě a jednoduše fascinující fenomén, a teď si dovolím jakousi určitou objektivizaci tohoto fenoménu.

Ten fenomén se tady objevil někdy v březnu 2020 a my jsme se naprosto zalekli v této době, přijala se brutální nebo v podstatě spontánně vznikla brutální opatření a v podstatě ta opatření byla z té obavy. V zásadě se ještě v té době nic nedělo. Pak byly další vlny a teď musím říci, ta objektivizace je: představme si, že v této zemi denně umírá přibližně 330 lidí. Na vrcholu, tedy krize té pandemie, umíralo o 200 lidí denně více a byla to doba, kdy jsme se tedy skutečně zcela spontánně obávali. Musím říct, že žiji na vesnici, a to byla doba, kdy skutečně ta vesnická hospoda půl roku byla zavřená. Ti lidé tam prostě spontánně nechodili a to už se nikdy potom neopakovalo.

Teď je situace je taková, že umírá denně přibližně 80 lidí nad běžnou úmrtnost, která je přibližně 330 lidí denně - což vůbec není zanedbatelné, v žádném případě, je to zásadní fenomén - ale my se nebojíme, protože my už to nebudeme. Tehdy jsme se báli, protože jsme to mohli být my. My už dneska víme, že to nebudeme, protože jsme očkovaní, prodělali jsme to, takže my už to nebudeme. Ale je to naprosto zásadní fenomén, naprosto zásadní fenomén! Kromě toho to má samozřejmě další doprovodné efekty jako nemocnost, hospitalizace - 3 700 lidí v nemocnicích není zanedbatelné, 300 lidí na intenzivní péči není zanedbatelné. Já jsem si udělal z Všeobecné zdravotní pojišťovny průzkum poklesu onkologických výkonů za ty dva roky pandemie a ten pokles je přibližně nějakých 18 až 20 %, zásadních onkologických výkonů, které jsou v podstatě neodkladné. To jsou takzvané odkladné, ony jsou de facto neodkladné - podezření na karcinom jater, žlučových cest, žaludku, tlustého střeva, to jsou neodkladné zákroky. Takže chci říci, že to má zcela jakýsi tedy objektivní v podstatě tedy tak.

Teď další fantastický fenomén je nepředvídatelnost. Mě úplně fascinuje, když si promítnu od začátku predikce ÚZISu, a musím říci, že na začátku profesor Dušek - 100 000 denně. To se nikdy nestalo. Teď na podzim stolová hora, a to se nestalo, naopak byl velmi rychlý pokles, takže nepředvídatelnost. Takže my se nesmíme nechat zcela ukonejšit tím, že je všechno úplně v pořádku, protože to už jsme se dvakrát takhle nechali ukonejšit. Já jsem pozitivní, jsem optimista, ale nesmíme se nechat ukonejšit. My musíme ve špatných časech být připraveni na časy horší.

Problém, který považuji za velmi významný, je, že postrádáme skutečně univerzálně respektovanou autoritu. Respektovaná autorita vychází z instituce a z jejích reprezentantů. My tuto univerzální autoritu typu Kochova institutu zkrátka nemáme a prostor je vyplněn, já to nazývám influencery, z nichž mnozí si v rámci pandemie dělají osobní kariéru, ale nemají spontánní zázemí té autority, která vyplývá skutečně z mnohaleté skutečně vědecké práce v té oblasti. Takže to je tedy bych řekl nějaký... snažím se popsat obsah toho problému.

Teď tedy obrana té pandemie. Za prvé, pandemie jako taková je nesmírně proměnlivá, takže ty varianty zkrátka se chovají jinak, takže to, co máme dnes, je něco jiného, než co bylo za těch předchozích variant, a dá se říci velmi jednoduše, že jsou snad pouze dvě konstanty obrany před pandemií, a to je vakcinace. Musím říci, mám pocit, že totálně vakcinovaní, úspěšně vakcinovaní, to znamená tři dávky, skutečně vůbec neumírají, takže řekl bych, že skutečně vakcinace třemi dávkami je naprosto protektivní - nikoliv před přenosem infekce, nikoliv před onemocněním, ale před úmrtím. Takže to je jedna konstanta. A druhá konstanta je naprostá izolace, což je samozřejmě fenomén, který v podstatě je nepřijatelný, a všechno ostatní, co je mezi tím a co dneska tedy tady aplikujeme v rámci omikronu, je velmi diskutabilní a my nevíme váhu jakéhokoliv toho opatření, jaká je, a já se kloním k tomu názoru, že s tím omikronem protecti-, ta schopnost ochrany všech opatření, která tady aplikujeme, je nulová. Tak to je můj dneska osobní názor. A já teď ještě k tomu musím říci, v životě jsem se sám nesetkal s tím, že bych tak rychle musel měnit své názory, protože zkrátka biologie celého procesu se mění velice rychle.

A teď tedy k těm opatřením a legislativnímu rámci. Už jsem se zmínil, že skutečně jasným protektivním opatřením je vakcinace, dostatečná vakcinace, a to je skutečně výtka stávající vládě, která toto zcela podcenila, naprosto to nerozvíjí a vakcinace je nedostatečná. A já jsem bohužel přesvědčen, že ta vysoká nadúmrtnost, která tady stále je, přibližně 80 lidí denně, jde skutečně za tou nedostatečnou vakcinací, o tom jsem přesvědčen. Takže to je moje velká výtka. Tady se prováhal ten moment, kdy se měla nařídit povinná vakcinace před dvěma třemi měsíci, která by skokově provakcinovanost v tento moment zvýšila. To se nestalo, takže to je tento moment.

A potom je tedy legislativa, která dneska byla probírána velmi široce, to znamená pandemický zákon, nouzový stav. Když to velmi jednoduše shrnu, výhodou nouzového stavu je, že je velmi robustní, a nevýhoda je, že za prvé je velmi krátký, to znamená, že v podstatě, jak jsme už tady zažili, Sněmovna nedělá nic jiného, než tady diskutuje, protože pochopitelně vždycky bude opozice proti nouzovému stavu, takže nedělá nic jiného, než že exekutiva ho vyhlašuje a opozice ho bude v podstatě kritizovat. Takže to je jedna nevýhoda. Druhá věc, že ta robustnost svádí k jeho zneužití, že je velmi jednoduché, aby tedy exekutiva vyhlásila opatření, která jsou nepřiměřená. Takže to jsou nevýhody nouzového stavu.

A pak tady máme skutečně ten zákon o veřejném zdraví, který leccos umožňuje, nicméně on nepostihuje v podstatě parametry pandemie v nějakém plošším formátu, takže když to velmi shrnu, a nejsem právník, takže nepůjdu do detailů, jak šel tady pan kolega Michálek, já jsem přesvědčen, že potřebujeme nějaký mezičlánek mezi nouzovým stavem a zákonem o veřejném zdraví, nicméně jsem přesvědčen, moje přesvědčení a přesvědčení celého našeho klubu ANO je, že tento zákon byl zprocesován nesprávně. Ten zákon byl šit zbytečně horkou jehlou, je tam řada problémů, je tam celá řada výhrad, není na to konsenzuální názor, a vrátil bych se skutečně na počátek. Nejdřív by lékaři-epidemiologové měli definovat konkrétní potřeby a právníci by měli definovat proces, takže k tomu bych se vrátil. V této situaci máme do podzimu - opravte mě - čas, není nebezpečí z prodlení. Když zítra nebude pandemický zákon, nebude nouzový stav, tak se patrně nic nestane. Já myslím, že pod to se můžeme podepsat na velmi mnoho procent, že do podzimu se nic nestane. Máme čas na to, abychom se k celé záležitosti vrátili a vyřešili to přijatelným, konsenzuálním způsobem. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Já také děkuji panu poslanci Špičákovi, který vystoupil se stanoviskem klubu, a měl tedy přednostní právo, čili se mu neměřilo oněch deset minut. Nyní mám zde řádně přihlášeného pana poslance Hrnčíře. Prosím, pane poslanče, a bude vám měřeno deset minut. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se vyjádřil v krátkosti k vládnímu návrhu pandemického zákona, řekl bych spíše paskvilu, který odmítli i vládní senátoři. V naší zemi trvá epidemie covidu bezmála dva roky a stále nebyl vydán závazný protokol pro lékaře, jak toto onemocnění léčit. Nejedná se totiž dle mého názoru o pandemii očkovaných či neočkovaných, ale o pandemii zanedbání primární péče. Bylo přece naprosto běžné a řekl bych normální, že když člověk onemocněl onemocněním virového původu, zašel k lékaři, který ho důkladně prohlédl, posoudil jeho stav a v případě pochybností či nepříznivého nálezu jej zaslal ke specialistovi. Zavčas se tak odhalil možný zápal plic či jiné komplikace. V případě covidu-19 se ovšem postupuje odlišně. Chtěl bych zdůraznit, že hovořím o chorobě, která na dva roky ochromila celý svět a která má za následek kromě ztrát na životech i nesmírné ekonomické ztráty, ohromné množství krachů podniků, živnostníků, zničené životy milionů lidí.

V České republice a pochopitelně nejen u nás byl v nějaké míře zasažen v podstatě celý terciární sektor ekonomiky. Bylo by tedy na místě se domnívat, že právě léčba nemocných s covid-19 byla, je a bude prioritou, nicméně se tak neděje. Nemocnému se tak dostane opravdové lékařské péče až v případě, kdy je ve vážném stavu převezen do nemocnice. V té chvíli je už ovšem většinou na užití podpůrných léků pozdě. Mnoho odborníků přitom vyjádřilo své rozhořčení nad tím, že podpůrné a určené léky proti covid-19 jsou k dispozici v dostatečném množství, nicméně lékaři je nemocným ve většině případů nepředepisují. Proto je, pokud myslíme boj s nemocí covid-19 opravdu vážně, stanovení lékařského protokolu naprosto zásadní a nezbytné. Místo důrazu na léčbu nemocných a zachování pokud možno normálního života pro zdravé se však i tato vláda tváří, že existuje pouze jediná cesta z epidemie, a tou je cesta strachu a restrikcí, cesta nařízení, zákazů, příkazů, cesta strašení a segregace a nebojím se říct rozdělení společnosti na občany první a druhé kategorie. Cesta, kdy se pod rouškou boje s pandemií bezprecedentně zasahuje do práv nás všech, cesta, kdy je bez pádných vědeckých důkazů čím dál více osekávána svoboda občanů České republiky, bez jakékoliv logiky a opodstatnění jsou pod záminkou boje s pandemií šikanováni zcela zdraví lidé, zvláště pak v době, kdy se odborníci napříč spektrem shodují, že mutace omikron zřejmě ukončí epidemii, jak ji známe, právě v tuto dobu je vládou schválená a Senátem odmítnutá novela pandemického zákona zcela nejen neopodstatněná, ale i nebezpečná.

Rád bych připomněl předvolební sliby nynější koalice, zejména její tehdejší kritiku lockdownu, povinného očkování a nouzového stavu. Namísto toho vláda obratem přišla s novelou pandemického zákona. Tato novela přináší natolik zásadní změny, že je nutné se hlasitě ozvat. Ukrajuje totiž další obří kus z ústavních svobod nás všech, vytváří paralelní právní řád, obchází řadu zákonů včetně Ústavy České republiky a zavádí tak u nás v podstatě totalitní režim. Má dát Ministerstvu zdravotnictví, dokonce vnitra, obrany více pravomocí, než má vláda v době válečného stavu. I základní práva a svobody občanů budou omezena více, než by byla omezena za válečného stavu. Vláda, která sama sebe nazývá demokratickou a milující svobodu, zde zavádí totalitu, kdy bude obcházen Parlament České republiky, kdy budou občané vrženi do naprosté právní nejistoty, kdy proti svévoli úřadů nebude existovat opravný prostředek, a toto vše až po zásahu - původně navrhovala neomezeně - až po tom tlaku, který tady veřejnost a naše hnutí podniklo při projednávání v Poslanecké sněmovně, zkrátila do listopadu tohoto roku.

Jednoduše řečeno, vláda, která deklarovala ukončení nouzového stavu, v podstatě všechna opatření, která byla podmíněna právě nouzovým stavem, zakotvila do pandemického zákona. Upozorňuji, že to byla mnohokrát opatření, která napadl a zrušil Nejvyšší správní soud. Vláda navíc zavádí likvidační pokuty a další rozšíření pravomocí úřadů. To je doslova podvod na voliče, dámy a pánové. Nelze se na jednu stranu chválit tím, že byl zrušen nouzový stav, když všechna omezení a všechny restrikce nyní nebudou podmíněny nouzovým stavem, ale pouze tímto pandemickým zákonem. Ano, když se to vládě bude hodit, vytáhne jak králíka z klobouku vhodné opatření, navíc nově s drakonickou pokutou - původně navrhovaná výše 1 milionu korun byla až po tlaku snížena i na tak drakonických 200 000 korun. Taková pokuta za nedodržení každé jedné povinnosti!

Tato vláda, která dříve tak ráda kritizovala všechna nezákonná opatření, které vydávalo Ministerstvo zdravotnictví, místo slibované nápravy prosazuje změnu zákona, aby mohla v nezákonné praxi pokračovat. Já bych chtěl na tomto místě apelovat na vládní poslance, aby vzali rozum do hrsti a stejně jako Senát tenhle paskvil odmítli. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane poslanče.

Nyní seznámím Sněmovnu s mezitím došlou omluvou, a sice se omlouvá pan ministr vnitra Vít Rakušan z jednání Poslanecké sněmovny do zítřka, respektive předpokládám, že do dnes do šesti hodin ráno, a to z pracovních důvodů.

Nyní je tady dále přihlášena paní poslankyně Karla Maříková. Prosím, vašich deset minut.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové a nevážená vládo, protože si nelze vážit vlády, která segreguje občany, nedodržuje ústavu a nectí zákony této země. Poukazujete na nedodržování demokracie a lidských práv na východ za hranicemi této země, ale sami se nepodíváte před vlastní práh. Po zamítnutí pandemického zákona Senátem, projednávaném v legislativní nouzi, odmítnutém dokonce vlastními senátory a jejich kritikou, se nestydíte s vaší stoosmičkou tento paskvil protlačit. Demokracie je vám tak blízká, že zákon, díky kterému mohou být zásadně omezena práva občanů České republiky, se projednává ve stavu legislativní nouze, tedy zkráceném procesu, a vy, demokratické strany, o něm nehodláte vést ani demokratickou diskusi, a to přesto, že není využití stavu legislativní nouze namístě, což potvrdil sám pan premiér, když se vyjádřil, že doufá, že pandemický zákon už nebude používat. Tedy stav legislativní nouze tu slovy samotného premiéra evidentně není, přesto ministr zdravotnictví Vlastimil Válek vyhrožoval ve čtvrtek senátorům, pokud pandemický zákon nebude schválen, že požádá o vyhlášení nouzového stavu. Slovy premiéra zde není stav legislativní nouze, rozvolňujeme - sice vládu k tomu musel dotlačit svým rozhodnutím Nejvyšší správní soud. Čísla v nemocnicích nám klesají a ministr Válek tady vyhrožuje vyhlášením nouzového stavu. Jste ve vládě sotva tři měsíce a vaši vlastní lidé volají po odvolání ministra zdravotnictví. Chcete dělat všechno jinak než vláda Andreje Babiše, ale děláte to samé. Nebýt rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který zrušil diskriminační opatření, kdy do služeb nemohli neočkovaní, i když všichni, jak neočkovaní, tak očkovaní představovali riziko nákazy, jste v klidu pokračovali dál v segregaci jedné skupiny osob a nechali jste očkované, aby bez kontroly dál šířili infekci, a dali jste jim falešný pocit bezpečí. Toto opatření přitom nemělo vůbec nic společného s ochranou zdraví, což potvrdila i argumentace Ministerstva zdravotnictví soudu, že jde o nutnost kvůli zvýšení motivace pro jednotlivce, aby se nechali očkovat. Byl to tedy donucovací prostředek k očkování. Nejvyšší správní soud dal všem, kteří se budou chtít dokonce zpětně domoci svých práv, za pravdu. Kolik žalob na vás, ale také i na minulou vládu bude, se uvidí časem.

Výmluvy, že šlo o opatření minulé vlády, která ta současná jen prodloužila, je chabý argument, protože jste ji v tom podporovali - nebýt rozhodnutí soudu, tak jste souhlasili se segregací lidí. Zaštiťujete se demokracií a svobodou, přitom je vám cizí, což jste dnes vlastně už potvrdili. Novelou pandemického zákona, která se vrací ze Senátu, potvrzujete, že s touto hysterií a totalitními nástroji a ničením života všech vrstev obyvatelstva nehodláte jen tak přestat, což potvrdil také svými slovy pan ministr Vlastimil Válek. Podle rozhodnutí soudu nesmí stát zakazovat lidem bez očkování navštěvovat tato zařízení ve chvíli, kdy je vakcinace dobrovolná, nikoliv povinná. Ministr Válek ale tady v Poslanecké sněmovně opatření hájil a označil ho za rozumné, cituji: "Toto opatření začalo platit v půlce listopadu. Správní soud napadá to, že v pandemickém zákoně není dostatečně zdůvodněné. Rozhodování správního soudu je přesně ten důvod k tomu, proč je potřeba novelizovat pandemický zákon. Kdyby dneska platil, tak toto opatření, které je bezesporu správné, by bylo nenapadnutelné, uvedl pan ministr."

Děkuji tedy panu ministrovi za potvrzení, co nás po schválení pandemického zákona čeká. Minulá vláda, ale i ta vaše, okradla lidi o dva roky života, zničili jste lidské životy, obětovali jste všechno, co lidé třeba vybudovali, na čem lpěli a k čemu měli vztah. Zničili jste naši zemi, děti jste duševně poškodili a společnost dohnali k depresím. Z naší země jste udělali i s minulou vládou půlnoční království. Divíte se, že vám nikdo nevěří, že zákon nezneužijete? Lidé v této zemi byli obelháni už dostatečně - nejdříve to byla Tečka, po které jsme neměli nikdy onemocnět, byla ale jen marketingovým tahem, jak jsme se později dozvěděli. Pak to byla další posilující dávka a mluví se o další, i když jste od začátku věděli, že lidé se budou moct nakazit znovu a nemoc šířit, jak řekl pan poslanec za ODS doktor Svoboda. Lhali jste vědomě lidem. Bylo vám jedno, že lidi očkujete neprověřenou vakcínou, která může mít sice jak benefity, tak ale také dlouhodobé vedlejší účinky. To se nikdy v minulosti nestalo a nemělo by se to ani do budoucna stát.

Poté bylo jedno nezákonné opatření za druhým, pak přišlo dělení lidí na ty lepší očkované a nezodpovědné neočkované, kdy se ještě dnes někteří politici cítí povýšeně, protože oni mají tři tečky a oni jsou prostě ti lepší. Pak jste se dozvěděli, že neočkovaným se musí znepříjemnit život. A co vy? Vy jste slibovali, jak všechno budete dělat jinak, a co přišlo? Nic a zklamání. Abyste vůbec dostáli některým svým slibům, musel přijít politický a společenský tlak a zásah soudů. Nikdo vám prostě už nevěří. Zaštiťovali jste se změnou, svobodou a zodpovědností jednotlivce a předkládáte tady totalitní nástroj, který toto všechno, co jste tvrdili, popírá. Velká část vašich voličů, která vám dala důvěru, by vás už nikdy nevolila. To vás však netrápí, protože si hodláte poradit korespondenční volbou, ale o tom si povíme někdy jindy.

To, že pandemický zákon nepotřebujeme a lze epidemii řešit standardními zákony, potvrdil sám před rokem ještě v té době poslanec Vlastimil Válek v rozhovoru pro Reflex s Čestmírem Strakatým, kdy řekl, že žádný speciální zákon není potřeba, zákon o ochraně veřejného zdraví je úplně dostačující a vláda má díky němu dostatek pravomocí, aby si s epidemií poradila. Na argumentaci vlády tehdy ještě Andreje Babiše, kterou redaktor zmínil, ještě poslanec Válek řekl, že krajské hygieny mají dostatek pravomocí v krajích nařizovat opatření. V případě epidemií tak krajský hygienik může řadu opatření vyhlásit. Krajská hygienická stanice může uzavřít provozy, zavřít školy, omezit vstup do nemocnic a vyhlásit řadu opatření, řekl současný ministr a tehdejší poslanec Vlastimil Válek.

A tak si na rovinu řekněme, jaký je rozdíl mezi klasickým zákonem a tímto speciálním pandemickým. Vláda díky němu bude moci totiž ukládat plošná omezení tak, aby se populace podrobovala testování a jiným nařízením včetně očkování, ačkoliv není povinné. Právě donucení tímto způsobem, jak jsme mohli vidět u bavorského modelu - očkování je sice dobrovolné, ale kdo chce do restaurace nebo k holiči, musel mít zelenou tečku a musel se naočkovat, to byla věc nepřímého donucení. Takže vláda chce patrně toto stále nařizovat, aby lidi přiměla naočkovat se touto dostupnou vakcínou. A toto jsem neřekla já, ale toto řekl právník Ondřej Dostál pro Reflex, který tuším že je z Pirátů.

Lidé, kteří vás volili, chtěli změnu, ale bohužel se jí nedočkali. Vlastně dočkali se jedné, projevili jste svou nenávist vůči jinému národu. Podporujete mezinárodní konflikt, posíláte munici, která může zabíjet i nevinné lidi. Česká republika podle ministra Lipavského nepotřebuje ruský plyn, a čím a za kolik budou lidé topit, to je vám asi jedno. Nejen že nevíte, co je demokracie, ale vy ani nevíte, co je diplomacie. Dámy a pánové, naše země se po třiatřiceti letech opět ocitá v ohrožení svobody. Tímto ohrožením je tato novela pandemického zákona z pera koaliční vlády, proti které se bouří nejen občané České republiky, ale i právníci napříč zemí a i vaši vlastní senátoři. Tento zákon je útokem na svobodu občanů, na jejich ústavní práva pod hrozbou sankcí.

Než budete hlasovat, připomenu vám znovu slib poslance, který jste složili, když jste získali mandát, protože už jste ho dnes jednou porušili: "Slibuji věrnost České republice, slibuji, že budu zachovávat její ústavu a zákony." Právě toto jste dnes porušili. "Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí." A já vás tímto žádám za občany této země, kteří nás sledují a sledují vaše hlasování, nedovolte, aby totalita zvítězila jako záminka ochrany zdraví, protože každá totalita byla vždy nastavena jako dobro občanů. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času, paní poslankyně. Připraví se pan poslanec Jan Síla. Ještě seznámím s došlou omluvou. Byl se zde omluvit pan poslanec Julius Špičák do konce dnešního jednacího dne z osobních důvodů. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Vážená předsedající, dámy a pánové, novela pandemického zákona i přes obstrukce prošla Sněmovnou, ale byla zamítnuta Senátem. Sněmovna podle očekávání novelu pandemického zákona schválila. Poslanci SPD obstruovali, prodloužili jednání, které trvalo bezmála 36 hodin, a jednání pouze částečně zkrátilo omezení na vystoupení pro jednotlivé poslance. Řadoví poslanci měli možnost hovořit pouze pět minut. Pro novelu hlasovalo 70 poslanců vládní koalice, proti bylo 52 zástupců ANO a SPD. V takovémto stavu dostali novelu pandemického zákona na stůl senátoři, kteří novelu zamítli, přestože pětikoalice v Senátu má většinu, a tak se dostala novela zase zpátky do Sněmovny.

Proto se dnes podruhé projednává vrácená novela pandemického zákona, která byla zamítnuta v Senátu, a Sněmovna ovládaná pětikoalicí dnes opět odhlasovala pouze desetiminutový projev poslanců. Současný zákon má účinnost do konce února. Jeho prodloužení bylo podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka nutné i proto, že by s jeho koncem skončila i většina opatření. Novela bude platná do konce letošního listopadu, což bylo nové opatření. Co nám novela přinese? Úřady nebudou moci, na rozdíl od současného znění zákona, úplně zakázat soukromé a veřejné akce a také provoz hudebních, tanečních nebo herních klubů, heren a kasin. Jejich provoz budou moci pouze omezit. Restrikce se nadále budou moci týkat zejména omezení počtu návštěvníků nebo zákazníků, otevírací doby nebo povinnosti nosit respirátor. Nařízení, izolace nebo karantény budou moci orgány ochrany veřejného zdraví oznamovat lidem například i telefonicky nebo krátkou textovou zprávou. Zákon také zavede lhůtu, v níž má krajská hygienická stanice po námitce prošetřit důvodnost nařízené karantény či izolace. Čili se dá říci, že se zkopírovaly ty nejhorší věci z původního zákona č. 94. Mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví nebo krajských hygienických stanic budou moci nově regulovat jakoukoliv činnost provozovanou v provozovně, na tržišti, v tržnici, a to včetně provozní doby. Opatření budou moci omezit provoz vnitřních a venkovních sportovišť, ale také výuku ve všech typech škol a předškolních zařízení. Regulace se budou moci týkat rovněž činností vykonávaných mimo provozovny, například přímo u zákazníka - jde mimo jiné i o kadeřnické služby a kosmetiku. Snížila se horní hranice pokut a postihů z původních 3 milionů nově na 600 000, při opakovaném prohřešku ze 4 milionů na maximálně 800 000 korun.

Jsem přesvědčen, že tento zákon i jeho novela jsou v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, jakož i mezinárodními úmluvami, jimiž je Česká republika vázána, také s nařízením GDPR, když ukládá Ministerstvu zdravotnictví pravomoc vytvářet mobilní aplikaci pro účely epidemiologického šetření, údaje z ní užívat a dále sdílet. Umožňuje dokonce nakládání s osobními údaji zcela mimo rámec nařízení GDPR. Tím by ministerstvo mohlo získat dokonce větší pravomoc v nakládání například s takzvanými lokalizačními údaji, než mají orgány činné v trestním řízení.

SPD trvá na tom, že pokud Nejvyšší správní soud opakovaně konstatoval nezákonnost mnoha vydaných mimořádných opatření v době trvání současného pandemického zákona, je primární povinností státní moci upravit tato opatření, a nikoliv změnit právní předpis tak, aby podobné zásahy do základních práv a svobod lidí, na které poukázal Nejvyšší správní soud, byly do budoucna legální. Stát je rozhodnutím soudu vázán. Je nepřijatelné, aby státní moc reagovala na nezákonnost svých předchozích mimořádných opatření jinak, než že rozhodnutí soudu bude respektovat. V tomto případě předkladatel dokonce uznává nebo přiznává, že cílem novely je přinutit soudní moc, aby do budoucna přijala i taková opatření, která jsou v tuto chvíli nezákonná, pochopitelně bez faktické možnosti jejich kvalifikovaného přezkumu, protože se vše projednává v režimu legislativní nouze.

Nepotřebujeme novou právní úpravu, která svěřuje Ministerstvu zdravotnictví rozsáhlé pravomoci s celostátním dopadem, která mu umožní ovládnout život v zemi bez jakékoliv kontroly, bez potřeby si vyžádat nouzový stav, navíc v současné době už s omezením. Český právní řád obsahuje dostatečnou právní úpravu pro řešení epidemií, která je obsažena v zákoně o ochraně veřejného zdraví č. 258/ 2000 Sb. Potom lze použít krizový zákon, další je pandemický plán, který například existuje pro případ výskytu nových mutací chřipky. Přitom právě pandemický plán by měl být hlavním nástrojem státu v řešení jakékoliv epidemiologické situace.

Mám zcela zásadní výtky k pandemickému zákonu, a proto bude SPD dále proti oklešťování osobních práv a svobod dále bojovat. Parlamentní obstrukce se stala oblíbeným prostředkem menšiny, jak aspoň zdržet projednání nějakého návrhu. Cílem je znemožnit jednání Parlamentu a přivést tak vládu do časové tísně, znepříjemnit ministrům a vládním poslancům práci a předvést voličům, že za demokracii bojujeme i s nasazením svých životů, aspoň někteří.

Například obstrukce v rakouském parlamentu pro jazyková nařízení, že úředníci musí umět řeč státu, na jehož území působí, způsobila jednu z velkých obstrukcí, kdy Otto Lecher, já už jsem to říkal, v roce 1897 obstruoval od 19 hodin večer až do 10 hodin druhý den ráno. Nejznámější obstrukce pak proběhla v Poslanecké sněmovně ve Vídni, kdy stovka německých a sociálnědemokratických poslanců celé měsíce blokovala prodloužení rakousko-uherského vyrovnání a ohrožovala tak existenci soustátí. Začínalo se dlouhými projevy, nakonec předčítali poslanci bibli. Projevy trvaly osm, dvanáct i patnáct hodin. Obstrukcemi trpěl i meziválečný československý parlament. Nejznámější aférou se stalo smrduté odpálení bomby, kde poslance ze Sněmovny vyhnal nesnesitelný zápach. Doufejme, že toho se nedočkáme. Nejhorší je, když i přes ty rvačky prohraje i demokracie.

Jistě jste minulý týden zaregistrovali citace politiků pětikoalice, kteří začali mít pocit, že je jednací řád proti jejich zájmům, když SPD obstruovala a zablokovala Poslaneckou sněmovnu. V dobách minulých omezení řečnění ve Sněmovně bylo něco, s čím KDU-ČSL nesouhlasila, to by si jistě měl i bratr pana Okamury pan Hayato, který se k obstrukcím SPD dokonce vyjádřil svou klasickou rétorikou, kterou útočil na Tomia Okamuru jako přívržence Kremlu, když řekl, že Tomio řeční, jako kdyby měl prokremelské noty, a dokonce se vyjádřil tak, že SPD škodí.

Koalice SPOLU je názorově velmi nekonzistentní. Mluvit by o tom mohla i strana ODS a konkrétně by si mohl osvěžit paměť pan Marek Benda, který se v létě roku 2019 dokonce vyjádřil tak, že omezení řečníků ve Sněmovně by znamenalo být útokem na demokracii a že on osobně nevidí důvod k tomu, proč by se měl jednací řád měnit.

Co říci na závěr? Předložený návrh protiústavních snah ztělesněných v novele pandemického zákona je nezbytné odmítnout bezvýhradně a jednou provždy. My všichni, jak tu sedíme, máme možnost hlasovat ve prospěch většiny obyvatel. Proto vás vyzývám: Neschvalujte vládní novelu pandemického zákona! Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji i vám, pane poslanče, a nyní je řádně přihlášen pan poslanec Jaroslav Bašta, poté se připraví pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím, můžete se ujmout slova.

 

Poslanec Jaroslav Bašta: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, když poslouchám ty poslední dny a týdny debatu, která je tady, tak jsem si všiml jedné věci. Mluvíme o tom, co se děje teď, a pokud se týká minulosti, která je stará rok nebo dva, tak tady je jistý typ amnézie. Takže jsem si říkal, že bych mohl připomenout, proč vyvolává pandemický zákon takovou nedůvěru, proč venku demonstrují a proč to není jenom u nás, ale ty demonstrace proti omezením a dalším věcem jsou prakticky všude.

Já jsem přesně před rokem napsal a publikoval komentář, který měl název Pandemie jako stroj času. Asi nejsem první, kdo si všiml, že některá opatření, která používají vlády v boji proti nákaze koronavirem, jsou věrnými kopiemi postupů naposledy užívaných ve válce, případně v režimech odmítajících opustit mimořádný válečný stav i po jejím skončení. Jako příklad může sloužit třeba noční zákaz vycházení či omezení pohybu mezi okresy. To bylo u nás, přestože od roku 2002 okresy oficiálně neexistovaly. V bývalém Československu ani po roce 1948 omezení vnitrostátního cestování neexistovalo, ovšem třeba v Sovětském svazu to až do konce osmdesátých let vypadalo jako u nás v době lockdownu. Na každém výjezdu z města byla stanice, kde se předkládaly bumážky o tom, že dotyčný někam smí jet.

Další mrazivou upoutávku na návrat do minulosti mi jeden můj známý poslal mailem. Bylo to porovnání dopadu vládních protiepidemických opatření s principy vymývání mozků americkým zajatcům v době války v Koreji na počátku padesátých let. Systém vypracovali čínští odborníci a jejich cílem byla změna myšlení vyšetřovaných osob. Takovéhle věci můžou přijít, pokud to jde, i neočekávaně a nezáměrně. Postupy posléze studoval psycholog Albert Biderman a shrnul je v tak zvané Bidermanově tabulce donucování. Má osm bodů a každý, kdo se na ně podívá, zjistí, že se možná s některými během dvou let pandemie setkal.

"Bod první: Izolace." Sociální distancování, ztráta zaměstnání, karanténa. "Osamělí jedinci bojují se svými úzkostmi, nikoliv se svými utlačovateli", což se týkalo těch vojáků. "Mediální monopolizace vnímání. Cílové zaměření pozornosti na vybrané náměty a potlačení ostatních témat. Prosazování pouze jednoho názoru a cenzurování všech ostatních." Stačí si vzpomenout na to, o čem všem nebo o čem jenom nejvíc ze všeho hovořila veřejnoprávní média. "Výhrůžky a nesmyslné represe." Nošení roušek, odstupy, pokuty, fyzické násilí při jejich nepředpisovém používání. Obojí vyvolává strach a hlavně nejistotu. "Občasné uvolnění s dočasným zmírněním požadavků doprovázené pochvalou. Ukazování všemocnosti a vševědoucnosti úřadů." My vás ovládáme a je zbytečné proti tomu bojovat, jste v lockdownu a nemáte možnost odporovat ničemu z toho, co přijde, a taky nemáte jak a kam uniknout, takže odpor je zbytečný, musíte poslouchat. "Za sedmé: Ponižování" - jako podvědomý vedlejší efekt nošení roušek a omezení pohybu. A za osmé: "Vyžadování něčeho nesmyslného a nedůležitého." V této disciplíně české úřady vynikají.

Čím více triviální a hloupý je požadavek, a my přesto s ním musíme souhlasit, tím více ponižující je pak pro člověka. Lidé pak ztrácí úctu sami k sobě, ztrácí lidskou důstojnost, a tohle je klíčový moment toho, proč teď čelíme mimo jiné také demonstracím, které mnozí z nás považují za iracionální. On je to důsledek toho, co se dělo ty dva roky. A navíc je tu ještě jeden další moment, protože jsou lidé, jako třeba Klaus Schwab, jsou lidé jako Bill Gates, kteří nám vysvětlují, že covidová opatření nás vlastně mají psychologicky připravit na to, že v budoucnosti přijde velký reset, Zelený úděl a boj proti klimatické změně. Zkrátka, náš svět se sice vrátí před pandemii, ale někam do doby Maovy kulturní revoluce v podání současné anticivilizační levice. Předložená novela pandemického zákona toto podezření nevyvrací.

Mám ještě závěrečnou poznámku ke způsobu, jakým vládní koalice tento zákon prosazuje. Když jsem poslouchal vystoupení některých pánů poslanců, přišlo mi, že prosazují demokracii bolševického typu. Nesouvisí to s žádnou ideologií, protože na počátku ideologie nebyla. Tam bylo prostě jenom přesvědčení, že mají většinu, tak se tak nazvali, podle toho se chovali, a jak to dopadlo, víme. Je to prostě dáno tím pocitem, že vítěz přece bere vše, většina je nadřazena všemu, i zákonu. To jste nám v průběhu projednávání předvedli již pětkrát. (Potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času, a nyní mohu poprosit pana poslance Vladimíra Zlínského, a poté konstatuji, že je omluven pan poslanec Julius Špičák, a bude tedy posléze paní Ivana Mádlová. Prosím, pane poslanče, vašich deset minut. Máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení zástupci vlády, dovolte, abych se opět zapojil do diskuse ohledně nynějšího znění pandemického zákona. Navážu na své předchozí vystoupení, kde jsem zdůrazňoval nutnost uzavření společenské smlouvy mezi vládnoucí vrstvou a občany v době jakékoli krize. Bez důvěry občanů ve své lídry nelze zvládnout efektivně jakoukoli výše zmíněnou krizi, obzvláště pokud občané jsou denně konfrontováni s nekompetentností těchto řídících společenských špiček a krize trvá dlouhou dobu.

Nejhorší formou, jak totálně ztratit důvěru podstatné části občanů, byla segregační opatření, která měla přinutit podstatnou část populace k očkování vakcínami, jejichž prověření a testování se jevilo i občanům s běžným vzděláním nedostatečné, a vakcíny tedy nebyly podstatnou částí naší populace přijímány jako všespásné řešení, převažovaly obavy z vedlejších dlouhodobých účinků těchto hypermoderních a nedostatečně prověřených vakcín, a proto byl vyvinut na občany hrubý nátlak na základě segregace v přístupu k běžnému společenskému životu. Nakonec se ukázalo, že tato segregační opatření byla postavena na velmi vratkém základě a zbytkem tohoto základu je menší úmrtnost očkovaných oproti neočkované populaci. Bohužel, důvěra podstatné části populace byla tímto natolik podkopána, že jsou v nich patrné obavy z dalšího zneužívání pandemické situace k omezování a segregaci nepohodlné části populace prostřednictvím, jak říkám, rychlokvaškového pandemického zákona, který vykleští jejich ústavou zaručená práva.

Neblahou roli kromě politiků v tom sehrály sdělovací prostředky hlavního proudu a někteří takzvaní experti, kteří podávali informace o pandemii tak, aby dosáhli cíle co největší proočkovanosti proti onemocnění covid-19 bez ohledu na jednostrannost jejich pohledu, kdy byli odborníci s jinými názory veřejně zesměšňování a dehonestováni.

Dále důvěru našich občanů lídři podkopali určitým oportunistickým přístupem, kdy opisovali opatření, která se prováděla v zahraničí. Ale musím přiznat, naštěstí šli cestou jakéhosi středního proudu, a nikoli extrémního postoje a nařízení, o tom mluvil i pan Nacher. Nakonec největší blížící se katastrofa, nařízení povinného očkování, byla zrušena těsně před její realizací.

Také jsem hovořil o tom, že naše budoucnost může být značně turbulentní, a je třeba, aby se na ni naše společnost náležitě připravila. Je nutno vytipovat nejpravděpodobnější možné krizové situace, které by nás mohly postihnout, vyhodnotit jejich vliv na naši společnost a na tomto základě vytvořit soubor návrhů opatření pro všechny oblasti společenského života naší společnosti. Toto bylo u nás stejně jako ve světě silně zanedbáváno, protože generace současných lídrů zapomněla na znalosti a zkušenosti našich předků, kteří se s těmito situacemi běžně potýkali. Nyní se tedy budou pomalu vzpamatovávat a připravovat na situaci, kterou způsobila pandemie covid-19, ale hrozby budoucnosti mohou být daleko pestřejší. Jistě nelze predikovat každou možnou hrozbu, ale při troše snahy a námahy lze dát dohromady tým mnoha odborníků, kteří se nad těmito situacemi budou zamýšlet.

Nechci navrhovat přesný obsah činnosti této organizace ani instituce. Bylo to zde taky zmíněno, že by to mohl být nějaký český Kochův institut, ale v naší společnosti se pohybuje několik - dá se říci mnoho - odborníků, kteří publikují na toto téma jak články, tak knihy. Návrhy oslovit tyto odborníky a dále odborníky mnoha oblastí našeho společenského a vědeckého života, lékaře, epidemiology, virology, molekulární biology, vakcinology, odborníky na armádní a bezpečnostní problematiku, ekonomy, statistiky, energetiky, psychology, politology, odborníky na média tištěná, televizní, internetová, IT odborníky, právníky, manažery a odpovědné politiky.

Jenom z výčtu aspoň části nutných odborností je patrné, že dohoda a vytvoření použitelných závěrů budou velmi složité. Vyplývá to ze složitosti a komplexnosti naší společnosti. Je ovšem nutné, aby naše společnost byla připravena i na situaci, kdy dojde k zásadnímu snížení složitosti společenských vztahů a s tím spojenému poklesu společenského blahobytu. Škálování dopadů těchto typů krizí na naši i celosvětovou společnost může být od více pravděpodobných dočasných menších či větších problémů až po méně pravděpodobný rozsáhlý kolaps s nepředvídatelnými následky.

Připojuji se k myšlence, že každá zvládnutá krize může být impulzem pro další společenský a vědeckotechnický rozvoj žádoucím směrem. Bohužel, nezvládnutá krize může vést k dlouhodobému trvání společensko-technologického temna, jak nás učí opakovaně historie. Nakonec tato civilizace má prostředky, jak provést vlastní sebedestrukci prostřednictvím jaderných zbraní nebo použitím umělých nebo upravených organismů syntetické biologie. Tyto organismy jsou ideální zbraní takzvaných hybridních válek, kde se cíleně a na objednávku vytvoří hybridní organismus se specifickým zadáním, jak poškodit potenciálního či reálného nepřítele, aniž by oponent byl schopen toto jednoznačně identifikovat jako záměrný útok. Nebezpečnou se jeví i snadná dostupnost těchto technologií a znalostí, kdy lze produkovat tyto organismy bez většího masivního technologického zázemí, které je nutné pro vývoj a výrobu jaderných zbraní.

Navrhuji tedy zaměřit se na tuto možnou alternativu budoucího nebezpečí, použití upravených či syntetických organismů, a to se záměrným účelem poškození protivníka nebo chtěné sebedestrukce způsobené psychicky narušeným jedincem, fanatikem nebo teroristickou organizací, nebo nechtěného úniku z výzkumné laboratoře.

Jako minimum odpovědného politika mi připadá to, že by se měl konstituovat parlamentní výbor pro krizové situace, a to s podvýbory pro jednotlivé příčiny a jejich specifickou problematiku. Zde by se měly hluboce a dlouhodobě diskutovat problémy, které tyto krize mohou přinést, a případně odpovědně připravit legislativa, která bude přijata většinovou společností, kde bude přesně popsána situace, za jakých parametrů se vyhlašuje pandemická pohotovost, pandemie či nouzový stav, a hlavně za jakých parametrů se ukončuje.

Z mého pohledu je patrné, že západní civilizace se vyvíjí způsobem, který není schopen udržet, natož zvýšit současnou životní úroveň, a tím i svobodu svých obyvatel, a bez patřičného impulzu nebude schopna změnit své sebedestruktivní směřování. Proto je třeba být připraven, tento impulz absorbovat a moderovat tak, aby došlo k aktivaci tvůrčích sil a nápaditosti obyvatel, které přivedly naši západní společnost na současný civilizační vrchol, a nikoli ke společenskému rozpadu podobnému období pádu říše Západořímské.

Proto musíme jako odpovědní politici nad těmito tématy debatovat a z těchto debat vyvozovat závěry a konkrétní návrhy opatření při výskytu těchto krizových stavů. Dále je nutné část celospolečenských prostředků alokovat na materiální a technickou připravenost společnosti a zvláštní pozornost věnovat přípravě našeho obyvatelstva, a to včetně dětí a mládeže, na tyto situace.

Pandemický zákon vnímám jako znevážení těchto snah direktivním nařízením bez náležité diskuse v rámci stavu legislativní nouze, a z toho důvodu ho nemohu podpořit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane poslanče, i za dodržení času. Jak už jsem konstatovala, je omluven pan poslanec Špičák, čili může jít k pultíku paní poslankyně Ivana Mádlová a poté se připravit paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím, můžete se ujmout slova. Vašich deset minut.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážení kolegové poslanci, vážené členové vlády, pravděpodobně se dnes vyjadřuji před touto Sněmovnou k novele pandemického zákona naposledy, neboť pravděpodobně bude odhlasována. Přiznávám, že jsem byla překvapena a zároveň potěšena odvahou vládních senátorů, kteří se rozhodli podpořit zmítnutí novely vlády pandemického zákona, a za tuto odvahu jim upřímně děkuji. Považuji to za velmi špatné vysvědčení pro tuto vládu, které tímto prostřednictvím vyslovili nedůvěru její vlastní senátoři. Jen stručně zopakuji, proč ani dnes nepodpořím novelu pandemického zákona. Ono tady toho už z našeho klubu zaznělo poměrně hodně, čili provedu krátké shrnutí, abych dlouho nezdržovala.

Vadí mi, že novela popírá vládní programové prohlášení hned v několika jeho částech. Nerozumím tomu, proč ve stínu masivního rozvolnění protiepidemických opatření musela být tato novela přijímána Sněmovnou ve stavu legislativní nouze bez řádného projednání ve Sněmovně. Nesouhlasím minimálně s částmi novely, které omezují svobodu pohybu, které umožňují posílat lidi do karantény prostřednictvím obyčejné SMS, s částmi, které umožňují příkazem testování kojenců bez předchozí indikace lékařem v dětských skupinách. To se týká samozřejmě i batolat.

Je to opravdu velmi široký rámec, který lze snadno zneužít. Obsahuje, a to i po snížení, výši pokut - přece jenom ty pokuty jsou stále velmi vysoké, pro občany nepřijatelné. Hluboce se ohrazuji proti tomu, jak horkou jehlou byla tato novela ušita bez rozpravy na půdě Legislativní rady vlády. Nevím, nakolik je v souladu s vaším programovým prohlášením vlády, kapitoly Legislativa. Dovolím si citovat: "Kvalitní legislativa a chytré řízení státu jsou podstatné předpoklady k tomu, aby země prosperovala. Zvýšíme kvalitu legislativy, každou novou regulaci důsledně zvážíme na základě očekávaných dopadů. Legislativní návrhy budou předkládány standardní legislativní cestou a vyjádří se k nim odborníci v rámci Legislativní rady vlády." K tomuto vůbec nedošlo, dle sdělení členů Legislativní rady vlády byly tyto schůzky pouze informativní, dokonce tam po celou dobu bylo i časové omezení, které potom ve finále zmizelo, a sem do Sněmovny se to dostalo bez časového omezení, bez jakéhokoli vysvětlení. Domnívali jsme se, že právě proto, abyste předkládali kvalitní legislativu, byl zřízen post ministra pro legislativu, ministra Šalomouna, který je dokonce předsedou Legislativní rady vlády. A přesto byl předložen tento nedodělek, v Senátu ho nazvali zmetkem.

Pandemický zákon vznikl v době, kdy opozice chtěla ukázat svaly a nepodpořila žádost vlády o prodloužení nouzového stavu. Nicméně nouzový stav je právním rámcem pro řešení krizové situace, o níž, pane ministře, hovoříte. To, že nouzový stav použít nemůžete, protože jste z něj vlastní vinou udělali sprosté slovo, je ale váš problém. Proč dnes raději nediskutujeme k zákonu o ochraně veřejného zdraví? Proč se dnes tato Sněmovna nezabývá vaší očkovací strategií door-to-door, která ještě před rokem touto dobou - vlastně vaše vláda měla recept na všechno? Že jste připraveni vládnout, že máte připravenou očkovací strategii? A najednou tady diskutujeme o nedodělku novely zákona, která se má týkat zvládání pandemie covidu.

Dovolím si ještě připomenout nebo upozornit na to, že součástí této novely je otázka, jestli by tam neměl být nějaký algoritmus, nějaké parametry, které ukážou, jak vysoké riziko výskytu pandemie je. Tam v podstatě nejsou žádné měřitelné parametry, dle kterých by se spustilo to či ono opatření nebo kombinace několika opatření. Vzhledem k tomu, že je to velmi široký rámec, který dokáže v podstatě znehybnit jedním pokynem celou zemi, určitě by tyto měřitelné parametry byly žádoucí, a na to by navazoval určitý algoritmus, který by spustil postupně nutná opatření.

Byla tady také zmínka o domovech pro seniory, o kterých se zmínil pan předseda klubu Pirátů Michálek, a také pan ministr, že pandemický zákon je důležitý i ohledně domovů pro seniory. Ale v domovech pro seniory je proočkováno určitě 98 % seniorů, a to i třetí dávkou, a rozhodně by senioři v domovech důchodců neměli být záminkou pro to, aby se tady takhle na sílu prosazovala tato novela pandemického zákona.

Musím konstatovat, že vámi předloženou novelu skutečně považuji za legislativní nedodělek, který navíc rozděluje společnost - za nedodělek, který dnes v této Sněmovně budete chtít i přes odpor vlastních senátorů prosadit. Je to velká škoda, že jsme se vyhnuli skutečně v klidu diskusi na půdě legislativců, odborníků, jak tady zmiňovali naši lékaři, s odbornou veřejností a tak dále. Je to opravdu velká škoda, že chcete tento zákon s velkými chybami prosadit takto na sílu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám, paní poslankyně, a s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Karel Haas, takže prosím, pojďte, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát. Vážená paní předsedající, vážení přítomní členové vlády, vážené kolegyně, vážení poslanci, zareaguji na předřečnici, vaším prostřednictvím, paní kolegyni Mádlovou, i možná na předřečníka Patrika Nachera, opět vaším prostřednictvím. Rozumím autentickému postoji klubu SPD, ten je skutečně dlouhodobě naprosto autentický, ale nerozumím naprosto postoji hnutí ANO. Torpédování současné vládní novely pandemického zákona je pokrytectví nejvyšší míry. Prosím vás, podívejte se na sněmovní tisk 1158, předložený loni 15. února. To byl vládní návrh - já nepopírám, vyžádaný velmi silně tehdejší opozicí, ale bavíme se o legislativní kvalitě, a sněmovní tisk 1158, to tvrdím s plnou vážností jako právník, byl mnohonásobně právně horší, než je současná vládní novela. Chybělo jakékoli odškodnění, chyběla pojistka v podobě stavu pandemické pohotovosti, chyběl přezkum Nejvyšším správním soudem. Pokuty byly až třímilionové, nikoli snížené teď na 20 %. V tomto ohledu je pro mě torpédování z pohledu hnutí ANO opravdu velmi překvapivé. Děkuji mnohokrát. (Potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A paní poslankyně Marie Pošarová je nyní řádně přihlášena, připraví se pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím, ujměte se slova, vašich deset minut.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi rovněž vyjádřit se zde k některým souvislostem, částem předložené novely pandemického zákona a samozřejmě i k samotnému zákonu jako takovému, jako celku. Je nutné zopakovat hodně nahlas, že je především naprosto neúnosné, že se tak zásadní materiál, jakým nepochybně novela takzvaného pandemického zákona je, projednává ve zrychleném legislativním řízení, ve stavu legislativní nouze, a netvrdím to jenom já nebo moji kolegové z hnutí SPD, ale je to převažující názor mezi ústavními právníky. A koneckonců, jak jsme nedávno viděli a slyšeli, i mezi vládními senátory, kteří vám hlavně z tohoto důvodu tuto novelu doslova hodili na hlavu.

Je opravdu naprostá nehoráznost ze strany vládní koalice, že chce tuto předlohu, která brutálním způsobem omezuje základní práva a svobody občanů a dává exekutivním orgánům do ruky neskutečně rozsáhlé represivní pravomoci, vyřídit v podstatě celkem za dva či tři dny, jednací dny, bez pořádné diskuse, bez projednání ve výborech, zejména bez projednávání ve výboru ústavně-právním. To je kromě jiného plivnutí do tváře nejen voličům, ale především parlamentní demokracii, kterou se vládní koalice, pouze když se jí to hodí, jinak zaklíná, kde může.

Materiál, který takto zásadně omezuje prostor svobody a svobodného chování a jednání občanů a hrozí jim drakonickými sankcemi, měl jednoznačně projít standardním parlamentním procesem, standardní legislativní procedurou a důkladnou diskusí ve všech třech čteních tady ve Sněmovně, na jejím plénu i v příslušných výborech a dále samozřejmě ve všech příslušných grémiích Senátu, přičemž samozřejmě platí, že hnutí SPD i já osobně jsme odpůrci přijetí této novely i odpůrci existence samotného pandemického zákona v našem právním řádu, kde nemá co pohledávat jakožto norma, která je jinak zbytečná, a hlavně neústavní, nehodná svobodného a demokratického státu. I jasných a tvrdých obsahových argumentů proti novele existuje více než dost. Novela je v zásadě i zcela nepřijatelným pokusem o omezení práv a svobod občanů zaručených Listinou základní práv a svobod a mezinárodními úmluvami, jimiž je Česká republika vázána. Navíc ve své důvodové zprávě vychází z epidemiologické situace roku 2021, nikoli z aktuálního stavu. A co se týče samotné nemoci covid-19, odvolává se na variantu delta, což je skoro k smíchu nebo spíš k pláči, jestliže jde o tak vážné věci, protože v současnosti už naprosto dominuje varianta označovaná jako omikron, která je epidemiologicky od předchozích mutací viru značně odlišná a je spíše srovnatelná s chřipkovým onemocněním, kdy počet hospitalizovaných lidí nepřesahuje 50 osob na 100 000 obyvatel.

A to už vůbec nehovořím o tom, že Ministerstvo zdravotnictví, kterému tento zákon dává obrovské pravomoci při jeho aplikaci, v minulosti v tomto paktu opakovaně těžce selhalo, když bylo několik jeho vyhlášek a omezujících opatření shledáno příslušnými soudy jako nezákonných se všemi negativními důsledky této skutečnosti. Čili platí, že riziko zneužití pandemického zákona ze strany výkonné moci je po předchozích zkušenostech enormní. Jestliže Nejvyšší správní soud, který opravdu nelze označit za jednostranně zaujatý orgán, v minulosti opakovaně konstatoval nezákonnost mnoha mimořádných opatření vlády či Ministerstva zdravotnictví, je přece povinností státní, respektive vládní exekutivní moci tato opatření opravit tak, aby byla zákonně a ústavně konformní, a nikoli si ulehčit práci tím, že si vymyslí nový právní předpis, který zásahy do základních práv a svobod lidí do budoucna usnadní, nadto prakticky už bez možnosti jejího dalšího relevantního přezkumu.

Já se osobně nejen v souvislosti s projednávaným materiálem ve své práci poslance, zástupce občanů, snažím důkladně zabývat tím, zda jakákoli legislativní předloha, kterou zde ve Sněmovně projednáváme, omezí či naruší práva a svobody občanů garantované českou ústavou včetně Listiny základních práv a svobod, to je pro mě klíčové, a předkládaný materiál občanská práva a svobody narušuje více než dost - už jen tím, že oblasti, v nichž lze omezovat základní občanská práva a svobody, rozšiřuje. Jde zejména o porušení principu uvedeného v čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, kde se píše, že při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu.

Vláda uvádí, že touto novelou reaguje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, kterým je stát jednoznačně vázán, a je úplně nepřijatelné, jak jsem již dříve naznačila, aby státní moc reagovala na nezákonnost svých předchozích vydaných opatření jiným způsobem než tak, že rozhodnutí soudu bude respektovat, a ne jako v tomto případě, kdy vláda jakožto předkladatel novely dokonce přiznává, že cílem navrhované změny je přinutit soudní moc, aby do budoucna aprobovala i taková opatření, která jsou v tuto chvíli nezákonná. To je naprosto popření základních principů právního státu, ale i popření demokratické dělby moci na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní, mezi kterými existuje ústavou a zákony definovaná struktura brzd a protivah.

Při posuzování této novely je třeba mít také na paměti, že orgány výkonné moci by jejím schválením získaly do rukou nástroje, které bývají běžně využívány pouze jako sankční a donucovací prostředky, přičemž v čl. 2 odst. 2 ústavní Listiny základních práv a svobod se uvádí, že státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Ve většině ustanovení novelizovaného § 2 pandemického zákona je ovšem způsob uplatnění státní moci uveden jen rámcově.

A to je jen velmi malá část, velmi malá výseč problematických protiprávních a protiústavních pasáží předložené novely pandemického zákona. Ale za naprosto zásadní považuji kolizi celého pandemického zákona i jeho novely s českou ústavou, nikoli až nebo pouze jednotlivé dílčí konkrétní ustanovení projednávané novely, i když i to je důležité rozebrat a demonstrovat, proč jsou nepřijatelná, což ostatně učinili nebo ještě učiní mí kolegové z poslaneckého klubu hnutí SPD.

Za sebe říkám, že tento nebezpečný právní paskvil nikdy nepodpořím a udělám i vše proto, aby z českého právního řádu zmizel i pandemický zákon jako takový. To je, prosím, tak nějak všechno. A ještě bych chtěla říct, že řekněme konečně této protiústavní novele "ne". Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkujeme, paní poslankyně, tímto tedy uplynula vaše řeč a já poprosím dalšího, pana poslance Zdeňka Kettnera, a připraví se poté pan poslanec Marek Novák. Prosím, pane poslanče, vašich deset minut.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, paní předsedající. Tomuto zákonu už věnujeme tolik času, bylo toho tolik řečeno, že by byl zázrak, kdybych řekl něco objevného nového, co byste tady neslyšeli. Berte to tedy za mě jenom takové shrnutí. Určitě vás nepřekvapím, že v žádném případě tento zákon nepodpořím, a opravdu chci jenom shrnout, proč nechci tento zákon podpořit.

Schvalování podobného zákona se dalo pochopit v době začínající pandemie, kdy se virus rozšiřoval, nikdo absolutně netušil, co s tím má dělat, když jsme to vzali napříč světem, každý stát měl nějaký svůj vlastní osobní přístup, ale semlelo to ty státy naprosto všechny bez rozdílu - jestli byly ze začátku restriktivní, pak povolovaly, nejdřív povolovaly, pak restriktivní, opravdu nevím, jestli víte o nějakém státu - prostě neznám stát, který by proklouzl bez ztráty kytičky. Takže v těchto krušných počátcích se to dalo pochopit. Dalo by se pochopit využití stavu legislativní nouze, dala by se pochopit určitá drakonická opatření, která měla i určitou společenskou podporu, ale ta společenská podpora už tady vůbec není. My se tady už setkáváme s variantou omikron, počty lidí v nemocnicích, na JIP jsou vysoké, ale ne natolik, aby to zahlcovalo náš zdravotní systém. Státy, které jsme si brali jako za vzor, co máme ve zvyku, postupně od pandemických opatření ustupují, vracejí se k normálnímu stavu.

A pro mě je obrovské překvapení, že v této situaci, kdy se vláda přiklání k tomu, že rozvolňujeme, že to nejhorší už máme za sebou, příkladem nám jsou okolní státy, a my najednou tady chceme schválit zákon, ve stavu legislativní nouze, tím pádem naprosto zbytečně, obzvlášť když se mluví o tom, že je to pro případ podzimu. Už jsem to tady říkal jednou. Nerozumím tomu, proč bychom to nemohli provést běžným způsobem, abychom skutečně vytvořili zákon v obecné rovině, prakticky fungující zákon, který by byl použitý nejenom ohledně covidu, ale i v jiných podobných situacích. A tomu já opravdu nerozumím.

Zrovna tak nerozumím těm změnám názorů, už jsem to tady také říkal. V předvolebním období, v době, kdy současná vláda byla v opozici, veškerá podobná opatření dost silně kritizovala, že jsou přehnaná a tak dále. Pak si tedy uvědomili, že asi nejsou až tak přehnaná, začali nějakým způsobem spolupracovat, ale celou svoji volební kampaň postavili na tom, jak se všechno uvolní. A myslím si, že spousta voličů už jenom z tohoto důvodu jim takzvaně skočila na špek, a teď se možná diví a litují. To, že skutečně ten zákon asi nebude, že s ním nebude všechno v pořádku a že není všespásný - vždyť vám to ukázali i vaši senátoři. Myslím si, že mezi senátory máte spoustu odborníků, kteří to dokázali kvalifikovaně vysvětlit, z jakého důvodu si myslí, že není dobré tento zákon schválit, a já se strašně divím. To, že neposloucháte nás, to se dá celkem logicky vysvětlit, jsme prostě opozice a tak dále. Ale co mi nejde na rozum, že vy vlastně odmítáte poslouchat i své vlastní spolustraníky - odborníky. A to je taky jeden z hlavních důvodů, proč pro to nemůžu zvednout ruku. A opravdu se divím, že vás to nepřesvědčí.

Za další, přijde mi dávat takový nepodepsaný neomezený bianko šek - trošičku se bojím, bojím se jeho zneužití. Myslím si, že současné zákonné normy by za současné situace už naprosto bohatě postačovaly. Proč se bojím jeho zneužití? Nemám úplně důvěru v současnou pětikoalici, a z jednoho jednoduchého důvodu, i z osobních důvodů. Když si projedete všechny mé sociální profily, které mám, nikdy v životě jsem ani na jednoho z vás neprovedl jakýkoli osobní útok. Neměl jsem k tomu jediný důvod. Pokud jsem kritizoval, tak to bylo kritizováno z profesního hlediska. Vyjádřil jsem jenom svůj osobní názor. Nikdy jsem nezaútočil na nikoho, tady vidím kolegu, že kroutí hlavou, asi má můj sociální profil pěkně zkouklý, asi vidí něco, co já tam nevidím. Opravdu jsem na někoho nezaútočil. Nemám to zapotřebí a nikdy to dělat nebudu.

A za tu krátkou chvíli, co jsem tady, tak od několika vašich kolegů bylo několik osobních útoků na mě. Dokonce jeden z vašich kolegů, když zjistil, že mi podržel dveře, tak když jsem prošel, tak jsem za zády zaslechl: Ty jo, vědět, že to je tenhleten, tak mu prásknu těma dveřma přes hlavu. A já jsem zůstal stát, protože to je věc, která mě absolutně vyděsila. Opravdu, bylo to tak, nemám důvod si vymýšlet. Za mě takové jednání nečekejte, já vás vždycky pozdravím, já vám ty dveře podržím, já beru, že jsme tady profesionálové, toto je prostě naše práce, a jako sportovec - pán se chytá za hlavu, tak nevím, asi sportovec není - ale já vám třeba můžu říct, že když jsem hrál hokejbalový zápas, se soupeřem jsme se čistě a tvrdě pobili u mantinelu, čistě podle pravidel, a když jsme skončili, tak jsme si potřásli rukou a šli jsme to rozebrat, popili jsme, popovídali jsme si, a to já tady prostě nevidím. A když vidím tu osobní zášť, z mého důvodu neopodstatněnou, jakoby osobní, tak prostě opravdu mám obavy, proč byste tu osobní zášť nemohli přenést i na voliče jiné politické strany, když ji takovým způsobem používáte na člověka, který vám nikdy osobně neublížil, ani to nemá v plánu. Proč to děláte? A pokud ano, tak je to asi váš nějaký osobnostní rys. A proč byste to nemohli použít i na občany?

To je stručné shrnutí, proč já opravdu tento zákon podpořit nemůžu. Děkuji. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. To byl pan poslanec Kettner. Další v pořadí je pan poslanec Marek Novák. Pan Novák Marek není přítomen, jestli tomu dobře rozumím. Další v pořadí přihlášených je pan poslanec Oldřich Černý. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Oldřich Černý: Dobré ráno, děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení občané České republiky, tisíce našich spoluobčanů nám píší, jak jsou ze současné situace již zoufalí, a prosí nás, abychom tento navrhovaný pandemický zákon smetli ze stolu. Jak jistě víte, nepíší jen jednotliví občané sami za sebe, psaly a píší nám celé rodiny a pracovní kolektivy. Tedy ten celkový počet občanů, kteří se na nás obracejí, se nerovná jenom těm tisícům přijatých dopisů, ale je pravděpodobně několikanásobně vyšší. Píší občané mladí i ti starší, občané z malých obcí i z velkých měst, zkrátka je to průřez celou naší českou společností. Těchto dopisů si velice vážím, všechny jsem je většinou pročetl a snad i na všechny odpověděl, asi jako jediný.

Jen ještě zdůrazním, že mě při čtení těch dopisů zaujala jedna věc, že totiž v mnoha e-mailech občané napsali, že naše hnutí SPD nevolili. Volili vás, některé ze stran pětikoalice, ale když vidí, jak se vládní strany staví proti demokracii a na stranu totality, když vidí, že se tímto pandemickým zákonem navracejí časy dávno minulé, když vidí, jak vládní koalice tímto návrhem pošlapává svobodu a demokracii, tak své říjnové volby litují. Oni litují, že volili některou ze stran vládní koalice, bohužel, a prosí nás, poslance SPD, abychom pomohli, abychom se prali za svobodu a demokracii. A obrací se správně, jelikož my v SPD totiž bojujeme a vždy budeme bojovat za svobodu a demokracii a za práva občanů České republiky.

Proto zde důrazně protestuji proti této novele pandemického zákona, kterou se zavede jakýsi permanentní nouzový stav. Dovolím si tedy vrátit k těmto mailům, které jsem již předčítal, které nám občané píší a ve kterých vyjadřují svoji zoufalost a obavu z toho pandemického zákona. Dovolím si ocitovat některé z těchto e-mailů.

Toto je e-mail z konce ledna, kdy pisatelka reaguje na situaci, která se od té doby trochu změnila, nicméně ilustruje celou situaci, která by se jednoduše mohla navrátit, pokud by pandemický zákon byl přijat, cituji: "Prosím, aby moje děti mohly chodit do školy a mezi kamarády. Mám dva syny, osmá třída, třináct let, čtvrtá třída, devět let. Jsou to již dva roky, co do školy chodit nemohou, stýkat se s kamarády. Z jedničkářů a veselých dětí se mi změnili na průměrné žáky s pocitem osamění a steskem po kamarádech. Starší syn je v pubertě, má lítat s klukama venku a poznávat první lásky, zklamání, zažívat lyžáky, školy v přírodě, ale bohužel. Od začátku roku opět nechodí do školy. V prosinci byli sotva polovinu dní, od Vánoc se do školy už nedostali. Měsíc jsou doma bez kontaktů, starší syn bez on-line výuky, mladší on-line výuka částečná, a někdo s nimi musí být doma. Někdo s nimi musí dělat školu, vařit jim, starat se o celou domácnost v plném stavu, a k tomu vydělávat. Může mi někdo z vás poradit, jak tohle zvládnout a nezbláznit se, jak vydělat peníze? Učitelka, kuchařka, uklízečka v jednom, a k tomu plnohodnotně odvádět osmihodinový pracovní výkon z domova? Může mi to někdo z vás vysvětlit a dát řešení? Jediné, co v tuto chvíli mohu udělat, apeluji na vás: ukončete tuto totální destrukci dětí a s tím i destrukci rodičů. A to vše samozřejmě bez pandemického zákona, který je jednostranně totalitní a je velkým ohrožením demokracie a demokratického státu. Ing. Veronika Š."

Další dopis: "Vážení poslanci, já jako máma od dvou dětí žádám vás, abyste si vzpomněli na kladné morální atributy své osobnosti, vypnuli doma své televizní přijímače, které všechny okolo straší, šli do lesa, zhluboka se nadechli, zameditovali, a pak běžte zpět do práce a tam hlasujte podle čistého svědomí, neovlivněni podprahovou masáží úzké skupiny lidí, kteří se snaží vzbudit strach o život. Život je riskantní, byl a bude riskantní, ale dětem se za poslední dva roky vzalo opravdu hodně. Já jako matka školkového dítěte jsem nezaměstnatelná. Dříve byly školky promořovací střediska, kde děti získávaly přirozenou imunitu. Od září jsem každý měsíc týden doma s dítětem, protože má nudli. Pozor, nudle nemusí být zelená či žlutá, stačí jakákoli nudle. Každý z nás si tuto novou chřipku musí prodělat. Někdo se očkoval, aby měl lehčí průběh, jiný si to chtěl projít sakum prdum pořádně. Je to každého volba. Na jakékoli akci spojené s lidmi člověk dnes musí mít nějaký bezcenný cár papíru, který v podstatě nic neznamená, ale děti chtějí jít plavat, děti chtějí do kina, děti si chtějí někam zajít. Rodič bez papíru nikam nesmí. Kde to žijeme? Prosím, nedopusťte segregaci společnosti a dejte svobodu dětem, ty jsou naše budoucnost. S pozdravem Martina B."

Mám tady toho víc, ale přeskočím to, protože mě velmi zaujal jeden e-mail studenta, žáka 9. třídy. Mám i jeho souhlas se zveřejněním. "Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče, jsem žákem 9. třídy a vím, že zítra" - psal to 1. února 2022 - "máte v Poslanecké sněmovně schvalovat novelu pandemického zákona. Rodiče mi vysvětlili, co vaše novela obsahuje a čím je pro nás a naši budoucnost její přijetí nebezpečné. Už skoro dva roky já a moji spolužáci nechodíme do školy tak rádi jako dřív. Před každým testováním máme obavy, kdo z nás bude tím pozitivním, který překazí plány celé třídě, i když mu nic není. Naše paní učitelky se už nesmějí tak často jako dřív a jsou nervóznější. Distanční vyučování nás nebaví, raději jsme ve škole. Nošení roušek je pro nás strašně nepříjemné, špatně se nám dýchá i přemýšlí, bolí nás z nich hlava a odpoledne jsme unavení. V přírodopisu se učíme, jak je kyslík důležitý pro život člověka, a přitom máme nosit roušky, které nás dusí? Chci zpátky normální svět, který jsme měli dřív, když jsme se před nemocemi nemuseli zavírat doma a mohli jsme bez omezení zase cestovat, sportovat a chodit do kina. Žádám vás, abyste nepodpořili schválení novely pandemického zákona, zamítněte ji. Její schválení mi nepřijde vůbec správné ani rozumné. S pozdravem Jakub F."

Další dopis: "Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče, brzy mi bude 83 let. Prožil jsem druhou světovou válku jako malé dítě, rok 1948 jako kluk, rok 1968 jako otec dvou dětí, takže můžu hodnotit tuto dobu. V roce 1968 jsme měli krásný život a vládu, která stála za svými občany. Bohužel, dnes to o naší vládě nemůžu říci. Přebrala metody vlády minulé. Někteří ministři je chtějí ještě vylepšit novým pandemickým zákonem, údajně na ochranu občanů. Je jasné, že tento zákon umožní vládu jednotlivce. Tímto se dostáváme do doby protektorátu. Ano, i za komunistů padala různá rozhodnutí, která musela projít celou řadou schvalování. Tolik nejistoty a strachu, co jsem prožil během posledních dvou let, jsem nezažil za celý svůj život. Proto vás žádám, nebo alespoň ty, co ještě mají svědomí, aby hlasovali proti schválení novely pandemického zákona. Děkuji, Zdeněk K."

A ještě stačím asi jeden. "Dobrý den, nejsem zastánce hromadných a předepsaných mailů, proto píši sám za sebe od srdce. Myslím, že by bylo vhodné se tímto zákonem zaobírat daleko více než jen ve zrychleném čtení. Je to důležitý zákon, který dokáže omezit spoustu lidí a jejich podnikání na základě rozhodnutí jedinců. Nepřijde mi moc fér, že se vyhlásí stav legislativní nouze, aby se tento zákon mohl tak rychle přijmout... (Předsedající: Čas, pane poslanče.) ... a v podstatě bez řádné diskuse a připomínkování."

Jinak stačí, když se podíváte do mailů a máte jich tam čtyři tisíce.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Váš čas vypršel. To byl pan poslanec Černý. S faktickou poznámkou se přihlásil pan ministr Jurečka. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobré ráno, musím zareagovat stručně na předřečníka pana poslance Černého. Prosím pěkně, pokud znáte historii 20. století především, tak tady nepoužívejte slova, jako je totalita, v souvislosti s pandemickým zákonem. Opravdu jsou věci, které se nedají v žádném případě srovnávat, vůbec v ničem nesnesou srovnání. Jestliže se tady mluví a ví se o tom, jaká byla fakta nacistické, komunistické totality, kde lidé bez jakékoli šance na nějaký soudní přezkum, na cokoli byli připravováni o životy, děti, staří lidé, těhotné ženy, lidé z důvodu rasy, náboženského vyznání nebo politického přesvědčení, vy srovnáváte úplně nesrovnatelné věci. Úplně! Tady proběhl loňský rok. Já jsem otec pěti dětí, moje manželka je učitelka. A v období loňského roku děti chodily do školy, občané České republiky jezdili na dovolenou do zahraničí, občané, kteří byli nespokojeni s některým nařízením předchozí vlády, vlády Andreje Babiše, měli možnost podat návrh k soudu na přezkum jakéhokoli opatření. To se dělo, soudy tomu vyhovovaly. Prosím, o jaké totalitě tady mluvíte? S jakou totalitou to srovnáváte? Tou nacistickou, nebo tou komunistickou? S jakou totalitou? Udělejte si jasno v pojmech a historii. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To byla faktická poznámka pana ministra Jurečky. K další faktické poznámce se přihlásil pan poslanec Černý. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Oldřich Černý: Vážený pane ministře, já vím, že už je ráno, ale jestli jste neslyšel, citoval jsem vám občany, co vám napsali do mailu. To nebyla moje slova, to byla slova občanů České republiky. A vy tady z toho děláte komedii? Že se nestydíte! (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To byla faktická poznámka pana Černého. Vrátíme se do obecné rozpravy. Další v pořadí je přihlášen pan poslanec Koten. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji. Vážený pane předsedající, pokud se podívám na čas, už bych mohl říci téměř skoro dobré ráno, protože čas se poměrně nachýlil přes 24. hodinu, a máme tedy 1.49 po půlnoci. Vzhledem k tomu, že máme takové české přísloví, které zní: Opakování je matka moudrosti, tak i vzhledem k tomu, že tady máme poměrně početný sbor ministrů, skutečně ještě jednou zopakuji to, co jsem tady již minule říkal k pandemickému zákonu.

Sice nejsem právníkem, ale protože mám za ty čtyři roky již nějaký základní právní přehled a protože nejenom já, ale i lidé, kteří se zabývali pandemickým zákonem a mají nějaký základní právní přehled, dali jsme si tady tu práci a návrh zákona si řádně prostudovali. Můžu vám tedy vysvětlit, o co v pandemickém zákoně jde z toho právního hlediska.

Český právní řád zná čtyři krizové stavy, kdy se země dočasně neřídí běžnými zákony. V těchto chvílích jsou výrazně omezena práva občanů České republiky, a jedná se tedy zejména o stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav. Pandemický zákon tedy bude pátým a nejvyšším a trvalým stavem. Za platnosti pandemického zákona do podzimu tohoto roku budou práva omezena více než ve válečném stavu. To si myslím, že je poměrně bizarní situace, a navíc tedy není ještě nikde napsáno, že vláda znovu nepožádá o prodloužení pandemického zákona, tak jak se to děje nyní, dokonce v legislativní nouzi, i když není žádný důvod pro legislativní nouzi, ale připadá mi to poněkud bizarní.

Bylo by možné bez vyhlašování nouzového stavu zakázat například návštěvy příbuzných, například zákaz opustit obec, opustit okres - to už jsme tu měli - nebo například povinnost kontrolovat QR kód příbuzného na návštěvě? Kdo by byl vyhodnocen jako nepřítel tohoto stavu? To může být podle mého i nenaočkovaný, může to být pozitivní nebo může to být kdokoli, na koho se ukáže prstem, a musí být tedy bezpečně izolován od ostatních, což jsme zažili bohužel i na letošním Australian Open, kdy tenista Djokovič nebyl připuštěn vůbec do turnaje. Toto ustanovení by nás tedy teoreticky mohlo dostat až do internačního tábora. V případě Austrálie to byl tábor pro internaci těch, kteří odmítají očkování a nechtějí se podrobit tomuto. Bylo by to tedy vše v souladu se zákonem.

Pro mě to je nepřijatelné. Díky tomu, že bude možné tyto lidi označovat za lidi, kteří mohou být zdravotně, myslím tím trestně, stíháni, tak se jim budou moci odebírat legálně držené zbraně, protože v případě záznamu v trestním rejstříku, jak jistě vědí legální držitelé zbraní a zbrojního průkazu, skutečně by to bylo možné. Dále se může omezit mobilita obyvatel, zdravotní péče, může se omezit tedy i volební právo. V případě podzimních voleb to není nijak ošetřeno. Například ten, kdo nemá platný QR kód, nebude moci volit a ani nebude moci být zvolen. Na druhou stranu, vzhledem k tomu, že tady současná vláda prosazuje korespondenční hlasování ze zahraničí, tak naopak budou moci volit lidé, kteří nebudou v souladu s ústavou identifikováni, a budou moci volit i ti lidé, kteří neplatí daně v České republice, žijí dlouhodobě v zahraničí a s českými reáliemi nemají pranic společného.

Tento zákon tedy staví neposlušnost novému režimu do role hrdelního zločinu, který je závažnější než například loupežné přepadení anebo vražda. Nový pandemický zákon tedy zcela bez legrace a bez přehánění je stejný anebo na podobné úrovni jako například únorový převrat 1948 anebo jako velmi nechvalně známé norimberské zákony. Tedy co by mohlo následovat, a to je pro mě naprosto nepřijatelné, to jsou politické procesy s těmi, kteří tedy budou neposlušní v této věci. Já si úplně nemyslím, že bychom tady měli pošlapávat článek 23, základní lidská práva a svobody, kdy občané mají právo se postavit na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.

Mohli jste si možná všimnout, pokud jste byli na Sněmovní 1 na obědě, že tam je jistá skupina lidí, kteří právě článek 23 využívají a dávají vám jaksi najevo, že článek 23 existuje, a tedy ozývají se proti vaší zvůli. Bohužel, tento zákon je velmi podobný jednomu zákonu z roku 1933, a to byl zmocňovací zákon. Tehdy po požáru Říšského sněmu získal kancléř země výjimečné pravomoci a stal se Vůdcem. Zákon umožnil vládě přijímat zákony bez jejich schválení Říšským sněmem, a to po dobu čtyř let.

Když se tedy podíváme do této nové doby, samozřejmě ta podobnost není úplně čistě náhodná, ale lidem, kteří se zabývají historií, to velice tyto zákony připomíná. Klasické norimberské zákony z roku 1935, ty dva zásadní ústavní zákony se staly pozdější základnou pro legální tehdejší vyloučení Židů z německé společnosti a připravily půdu oficiálnímu provádění protižidovské politiky. Já v tom bohužel vidím historickou paralelu, kdy byli vylučováni naši čeští občané z různých oblastí, že nemohli do restaurací, byli šikanováni v zaměstnání, pokud nebyli očkováni, a podobně. A bohužel podobnost s touto historickou paralelou ve mně skutečně zavádí důvodné podezření, že se jedná o něco podobného. (Předsedající: Čas, pane poslanče, čas!) Dovolte mi, abych varoval před přijetím této novely. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Mrzí mě, že řídím schůzi, protože bych musel na vaše vystoupení reagovat, nicméně určitě to učiní jiní kolegové. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Haas. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo, pane předsedající. Já jsem se domníval, že už nebudu muset podruhé s faktickou poznámkou vystoupit, ale teď se to tedy opravdu nedalo. Srovnání ať už původního pandemického zákona, nebo té současné novely s norimberskými zákony, se zmocňovacím nacistickým zákonem nebo s únorovým pučem, to je opravdu silná káva. Ale pokusím se na tu silnou kávu zareagovat věcně, dvěma právními argumenty.

Za prvé. Množství zrušených mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví ukazuje, jak efektivně v České republice funguje soudní kontrola, toť argument číslo jedna. Argument číslo dva, který jsem používal už předminulý týden při prvním projednávání, plenárním nálezem Ústavního soudu, který určitě není ani opoziční, ani koaliční, z prosince loňského roku, byla potvrzena jak ústavnost samotného pandemického zákona včetně té konstrukce mimořádných opatření, tak byla potvrzena ústavnost toho procesu legislativní nouze, kterým byl pandemický zákon v únoru loňského roku přijat.

Já si dovolím odcitovat tři - jestli je stihnu, hlídám si čas - závěry, tři právní věty z onoho plenárního nálezu. Ústavní soud dospěl k závěru, že "nejsou dány důvody ani pro zrušení pandemického zákona jako celku pro údajné vady zákonodárného procesu, ani pro zrušení ostatních napadených ustanovení pandemického zákona", s onou jednou jedinou výjimkou jednoho zrušeného ustanovení.

A druhý důvod, k legislativní nouzi. "V hrozícím právním vakuu pravomoci vydávat mimořádná opatření potřebná k účinnému řízení boje s pandemií spatřuje Ústavní soud legitimní důvod pro zkrácené projednání návrhu pandemického zákona." Toť právní věty z plenárního nálezu Ústavního soudu. Děkuji mnohokrát. (Potlesk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Výborný, pak ještě faktická poznámka pana poslance Lochmana a pan poslance Kotena, poté bychom se vrátili k obecné rozpravě. Pane poslanče Výborný, máte dvě minuty.

 

Poslanec Marek Výborný: Pane předsedající, děkuji za slovo. Vážení ministři, kolegyně, kolegové, nechci nijak tu rozpravu natahovat, ale kolega, vážený kolega Karel Haas tady shrnul právní argumentaci k naprosto nehoráznému vystoupení, omlouvám se za to slovo, ale musím připomenout, nehoráznému vystoupení pana kolegy Kotena, vaším prostřednictvím, pane předsedající. A já se k tomu připojím ještě teď coby nejenom táta tří dětí, ale taky učitel dějepisu. Opakovaně, často jsem se studenty diskutoval a probíral právě jejich kapitoly 20. století, ale pane kolego, to, že si dovolíte spojit pandemický zákon s totalitními režimy a systémy, ať už nacistickým Německem, zmocňovacím zákonem nebo se situací po roce 1948, nezlobte se na mě, nejenom že jste věcně úplně mimo, ale je to nehorázné plivnutí do tváře všem, kteří v 20. století trpěli. Tohle si zřejmě vůbec neuvědomujete a ti lidé taky mají nějaké potomky, a já to tady říkám proto, že samozřejmě na záznam toho jednání Sněmovny se může někdo dívat nebo to bude vždy zaneseno ve stenozáznamu, a já chci jasně říci, že tohle je naprosto minoritní, naprosto minoritní stanovisko jedné strany, SPD. Ano, na tomto místě zde v Poslanecké sněmovně může zaznít, ale já chci zdůraznit, toto není pravda a já se stydím za to, že zaznívají dnes u nás tato slova přirovnávající něco, co se zdaleka - nebo ne zdaleka, co se vůbec netýká pandemického zákona, s diktátorskými totalitními režimy a s oběťmi, které s sebou nesly ve 20. století. Ukažte mi, ukažte mi, pane kolego, zda něco podobného zde proběhlo v rámci dopadů pandemického zákona. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Neproběhlo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Lochman. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Chtělo by se říci - pěknou noc, ale ona moc pěkná nyní není. Moji předřečníci už to řekli. Víte, vy jste před chvilkou - myslím, že to bylo dvacet minut zpátky - říkali tady panu Jurečkovi: To píšou občané o té totalitě. Já se potom nedivím, že občané píšou něco takového, když tady volený zástupce začne vypovídat, že pandemický zákon jsou vlastně norimberské zákony a že to je jako během té přípravy druhé světové války. Kdo se v tom potom má vyznat, když tady pan, prostřednictvím předsedajícího, Koten spojí norimberské zákony s pandemickým zákonem. Já se nedivím, že někteří lidé jsou potom vyděšení. Tu odpovědnost za to vyděšení nesete potom vy.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To byl pan poslanec Lochman a další v pořadí s faktickou poznámkou je pan poslanec Koten. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Já jsem velmi rád, že i v této sestavě, která tady je, tedy v takto ranní hodině, tedy pokročilé, ve dvě hodiny ráno, se tady našel dostatek lidí, kteří byli schopni reagovat na můj příspěvek, protože minule se tady nikdo takový nenašel. Já jsem vám chtěl jenom nastavit zrcadlo, protože i vzhledem k tomu, jak probíhala včerejší schůze, kdy se porušilo téměř cokoliv v rámci hesla "účel světí prostředky", tak v rámci toho, co jste tady předvedli, včetně postupu pana předsedajícího s odebráním slova, v parlamentu, kde podle vás platí demokratické principy, tak i v rámci toho si myslím, že to splnilo naprosto svůj účel.

Mé minulé vystoupení, které tady bylo ještě předtím, než zákon zamířil do druhé komory parlamentu, tedy do Senátu, bylo naprosto stejné, ale v té hodině, kdy jsem ho přednášel, tady nebyli žádní oponenti, kteří by mi oponovali. Já jsem za vaši reakci skutečně rád, protože moje vystoupení mělo za účel, abyste se nad tímto zamysleli. A samozřejmě je nutné si připomínat historii, protože pomocí pandemického zákona můžete dělat velmi podobné věci, které se děly v minulém století. A na to jsem tady chtěl skutečně upozornit... (Předsedající: Čas, pane poslanče.) ... a probudit vás z letargie. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tím jsme se vypořádali s faktickými poznámkami, vracíme se do obecné rozpravy. Vystoupí pan poslanec Jiří Mašek, připraví se pan poslanec Kasal. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane místopředsedo, páni ministři, pane senátore, dámy a pánové, pěkné ráno. Já bych navázal na svoji faktickou, kde už jsem trošku o tom pandemickém zákonu začal, a chtěl bych začít o pandemickém zákonu, říkejme tomu římská jedna, který kolega Haas, prostřednictvím pana předsedajícího, řekl, že přišel na svět před rokem, v únoru 2021. Já předešlu, že za úplně jiné situace, a asi mohu podepsat to, že to není podařený zákon, byl z naší dílny, se vším souhlasím, ale znovu musím připomenout, že byl vynucený okolnostmi tím, že nebyla ochota od tehdejší opozice, současné koalice, prodlužovat nouzový stav dle potřeb vlády. A já si myslím, že potřeby vlády tehdy byly skutečně objektivní a odrážely epidemiologickou situaci v České republice, odrážely naplněnost nemocnic, odrážely stovky mrtvých denně, odrážely naplnění jipek, dýchacích přístrojů a podobně.

Takže tehdy bohužel se z toho stalo politikum a tehdejší krizové zákony, které tady existovaly už od roku 2000, ať budeme jednat o zákonu o bezpečnosti České republiky, zákon č. 110/2000 Sb., také zákon o krizovém řízení č. 240/2000 Sb., což jsou v podstatě zákony ústavní, a ty umožňovaly právě velikou šíři v rámci právního rámce postupovat od nejjemnějších opatření až skutečně po ta řekněme brutální, která výrazným způsobem zasahovala do práv osob, firem a podobně. Takže tam šlo o to, jak s nimi vláda pracuje, a tehdejší opozice měla zřejmě dojem, že s nimi nepracuje dostatečně citlivě, a tlačila nás do toho, aby vznikl speciální zákon, ten pandemický.

Já si myslím, že tam se stala ta zásadní chyba. Tam se stalo z nouzového stavu, který je vlastně možností řešení situace podle zákona o krizovém řízení, se z toho stalo téměř sprosté slovo. A opozice si to vzala řekněme jako určité beranidlo: Nouzový stav už nikdy, my vám slíbíme, že ho nikdy nebudeme používat, a pojedeme podle speciálního zákona.

Já si myslím, že vaše strany současné koalice vždycky tvrdily, že by se systém neměl zbytečnými zákony zaplevelovat. Dokonce se tady tvrdilo: Za jeden zákon, který přijmeme, bychom měli dva zrušit. Takže měli bychom zrušit zákon o bezpečnosti České republiky nebo zákon o krizovém řízení? Já si myslím, že ne. My jsme se měli naučit využívat tyto zákony a v souvislosti s tím také zákon o ochraně veřejného zdraví, což je resortní zákon Ministerstva zdravotnictví. Na těch se mělo pracovat a to jsme měli tehdy v plánu. Bohužel to skončilo tím pandemickým zákonem.

Popsal jsem tu situaci, jaká byla před tím rokem. My jsme dneska v úplně jiné situaci. Epidemie je na sestupné trajektorii, jsme v situaci, že vláda v současnosti zrušila trasování, zrušila karantény, zrušila kontroly covid pasů na vstupech do restaurací, respektive do služeb, zrušila testování, zrušila bezplatné testování, od 1. března je to v plánu, a testování, to znamená samozřejmě možnost kontrolovat epidemii. Čili vláda zrušila očkovací kampaň, za této vlády výrazně pokleslo očkování a došlo v posledních krocích - já to do určité míry možná mohu chápat, že se šetřit mělo všude - ale došlo k poškození hygieny. Vždyť já na ty zdravotní výbory v minulém období chodil a tam jsme byli v podstatě masírováni, že musíme hygienu personálně posílit a finančně. Tam se dalo 130 milionů, které se teď bez mrknutí škrtly, a krajští hygienici museli škrtat v tabulkách. Takže to je prostě špatně, ta hygiena byla v první linii.

Takže já si myslím, že současné vládě se řada věcí nedaří. A byly tady sliby, já bych zkusil některé možná trochu parafrázovat: "Máme jasná řešení, máme těch řešení několik a budete s nimi včas seznámeni. Naše řešení budou předvídatelná. Naše řešení budou včasná, a ta opatření. Budeme mluvit jedním hlasem." Já to nechci - každý ten bod - komentovat, ale není to pravda. Vždyť ministerstvo mluví třeba i několika hlasy, v jeden den nějak mluví ministr a nějak jeho náměstek. K tomu, k té předvídatelnosti: když jste tady obhajovali pandemický zákon na začátku měsíce, tak tady pan ministr vystoupil s tím, že situace je stále vážná a že si dovede představit, že se bude uvolňovat v polovičce března, možná na začátku dubna. Týž den správní soud, soudce Mikeš, rozhodl, že opatření se budou rušit. A týž den vláda po svém nočním zasedání vyhlásila, že se budou opatření rušit, ne v polovině března nebo na začátku dubna. Takže ona tam ta předvídatelnost opravdu není. A tady se omluvím panu ministrovi. Já myslím, že to myslel dobře, ale vláda kolektivně rozhodla a nějakým způsobem to rozhodnutí prezentovala.

Další věci, které se tady slibovaly, a měli jste to v programech, že budete jasně preferovat PCR testování. Ukázalo se, že PCR testování jste nedokázali využít v kapacitách, které byly k dispozici. Tvrdili jste, že antigenní testy budeme omezovat, ale pokud je budeme potřebovat, nakoupíme v té nejvyšší kvalitě, budeme kupovat v německé kvalitě. Ale to, přátelé, bez nouzového stavu není možné, protože v nouzovém stavu si můžete vybrat to, co potřebujete, a v kvalitě, kterou potřebujete, ale za pandemického zákona s výběrovými řízeními, byť jsme někdy zase v únoru 2021 pro to zajistili možnost takzvaných turbovýběrových řízení, zrychlených, tak tam se to dá sice koupit, dá se to koupit zhruba za čtyři týdny, ale musíte se modlit, aby se někdo neodvolal. A ten někdo se neodvolá, jedině když koupíte tu nejlacinější nabídku. A pak to dopadlo tak, že to nebyly kvalitní antigenní testy, nebyly to ty německé kvality, ty nejlepší, ale pan ministr Rakušan se chlubil, že za 14 korun koupil test. Ale to byla z nouze ctnost a byly to testy se 40procentní chybovostí. Na to jsme navázali karanténami, kdy lidé chodili na pět dní domů, ale chodili bez potvrzení PCR testem a ve 40 % chodili domů zdraví lidé. Takže ono se nám to úplně nedařilo. V současnosti snad jediné opatření, které trošku přitvrzuje, je prodloužení izolace o dva dny. To se nám zase zpětně ukazuje, že jsme zřejmě nedoléčené lidi posílali do procesu a šířili asi nechtěně tu infekci.

Další věc, která se nám úplně nedařila, je podpora očkování. Vy jste v podstatě zastavili očkovací kampaň, přestože pan ministr vždycky tvrdil, že nám půjde zejména o očkování starší generace 60+, a dokonce jsme na společném zasedání výboru pro zdravotnictví přijali usnesení, tuším, že to bylo 23. června 2021, kde jsme nutili ministerstvo nebo požádali ministerstvo, aby věnovalo pozornost právě seniorům a jejich očkování. Vláda na to následně zareagovala tou vyhláškou - sice až někdy kolem Vánoc - tou vyhláškou o povinném očkování některých vybraných skupin, kde byli senioři, tak vaše vláda toto nedokázala využít a zůstalo jenom u proklamace, že proočkujeme seniory.

Takže přátelé, těch zdarů tam podle mě moc není a já jsem sám čekal - a čekal jsem, protože samozřejmě mám zájem, aby epidemie dopadla dobře - a musím konstatovat, že to není činností této vlády, ale je to vlastnostmi omikronu, který se šíří rychle, ale naštěstí pro nás všechny způsobuje menší klinické obrazy u těch postižených. Takže v tomto pánbůh s námi a vidím tady skutečně možnost, že se z toho dostaneme dobře, ale není to činností této vlády.

Trošku jsem čekal, jak to dopadne v Senátu, a musím říct a poděkovat senátorům, že se zachovali objektivně a že viděli to, že pandemický zákon v podstatě neřeší nic nového, nic, co by nešlo vyřešit stávající platnou legislativou. Ve svém usnesení Senát doporučil současnou legislativu inovovat, zlepšit a postavit na ní další postup. Pochopil jsem z toho, že také ten pandemický zákon nepovažuje za optimální.

Takže to je moje stanovisko k této problematice a děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, to byl pan poslanec Mašek. Další v pořadí je pan poslanec Kasal. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, já se budu snažit být velice věcný a ukážu jenom to, co mně vadí a v zásadě vadí i kolegům v Senátu, a to je vlastně oznámení o dané věci. Možná se lehounce odchýlím, ale ve chvíli, kdy jsme v předchozím období Sněmovny řešili tisk 1231, a s kolegy, kteří tady jsou, konkrétně i pan ministr Válek tam byl, a řešili jsme covid pas, řešili jsme, co tam všechno bude a nebude a za jakých podmínek, a bylo tehdy nám velmi (důrazně) řečeno, že tam rodné číslo a další věci mohou být jenom na tři měsíce, že se nechceme nikde zapisovat. Covid pasy potom byly. Ten tisk i kvůli tlaku veřejnosti se vůbec neschvaloval a tady vidím trošku paralelu. A tady to v tomto případě neplatí.

Ty problémy, které vidím, jsou opravdu v tom oznamování, v esemeskách, protože jak jste jistě zaznamenali, psalo se o tom, že to byli jenom kolegové z koalice, že jim přišla esemeska, konkrétně 28. 1., že jsou vytrasováni, tak mně přišla taky. A já jsem to nehodnotil tak a nepoužíval politicky, ale já jsem měl velký problém, protože 28. 1. byl pátek, přesně to bylo někdy o půl třetí odpoledne, a já jsem měl sloužit, teď měl jsem pracovat ve špitále a nebyl, kdo by za mě pracoval. Měl jsem jedinou možnost, že jsem zavolal na hygienu, protože jsem znal šéfku hygieny, a zjišťovali jsme, jestli to číslo je pravé, jestli to je někdo, kdo to opravdu nahlásil, jestli to je opravdu hygiena. Tady ta kontrola není jednoznačně zajištěna. Z hlediska tohohle toho vidím jako velký problém i sdělování těchto úředních záležitostí pro jednotlivé občany.

A proto to je pro mě velký problém podpořit pandemický zákon v té podobě, jak je, a z tohoto pohledu i děkuju, jakým způsobem se zachovali senátoři.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To bylo vaše vystoupení, nevyužil jste celých deset minut - pan poslanec Kasal. Další v pořadí je paní poslankyně Šafránková. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, přeji vám všem hezké brzké ráno. K novele pandemického zákona zde zaznělo už mnohé. Já jsem zde na této půdě k němu obsahově už vystoupila. Dovolte mi ale ještě jedno shrnující vystoupení a vyjádření, které bude reflektovat poslední vývoj v této záležitosti.

Pandemický zákon není ničím jiným než nástrojem pro prodloužení plošných omezujících opatření do podzimu letošního roku. Server Echo24 jej velmi případně označuje za brutální normu. Kritici zákona o způsobu jeho přijímání, a to napříč politickým i názorovým spektrem, se v souvislosti s tímto návrhem zákona shodují na jednom: největším faulem, a to faulem vyloženě protiústavním, je vládou zvolená procedura jeho projednávání, tedy takzvaný způsob legislativní nouze, jímž vláda dala najevo hrubé pohrdání parlamentem, ústavou a českým právním řádem. Pan ministr Válek vyhrožuje, že pokud novela pandemického zákona nebude nyní schválena, vyhlásí vláda nouzový stav, což nedává kromě klasické mocenské arogance a snahy o politické vydírání žádný logický a věcný smysl. Mimo jiné proto, že vláda podání novely pandemického zákona zdůvodňovala eventuálním návratem infekce koronaviru až na podzim, a o tom, že by měla platit hned po vypršení původního pandemického zákona na konci února, nebyla až do těchto výhrůžek pana ministra Válka ani řeč.

Kdyby nešlo o tak vážné ohrožení svobody a ekonomiky, bylo by to až k smíchu, nebo spíš k pláči, protože ministr takto vyhrožuje v době, kdy stávající omezující opatření jedno po druhém padají do rozhodující míry přičiněním rozsudků Nejvyššího správního soudu. Výhrůžka pana ministra Válka nouzovým stavem je proto kombinací uražené ješitnosti.

Zopakujme zde ještě jednou: vláda Petra Fialy - tedy ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Pirátská strana - od svého nástupu investuje absolutně největší a v podstatě jen jedinou snahu a úsilí do protlačení autoritářského pandemického zákona, který je mnohem, nesrovnatelně restriktivnější než ten současný v jeho aktuální podobě, která je ovšem pro hnutí SPD rovněž absolutně nepřijatelná. Jeho novela totiž dovoluje vládě uplatňovat významně tvrdší opatření a tvrdší zásahy do svobody a práv občanů, než je tomu teď.

Museli to otevřeně přiznat i senátoři vládních stran, aby následně tuto hanebnou novelu zamítli. Jaký ještě silnější signál potřebuje vláda k tomu, aby tuto novelu a s ní i celý tento antidemokratický zákon poslala k ledu? Namísto nepravdivých výmluv a pokrytecko-alibistických řečí o tom, že se snaží novelou pandemického zákona předejít nutnosti nastolit rovnou nouzový stav, a namísto vytváření falešného a skutečnosti neodpovídajícího dojmu, že takzvaný pandemický režim je něčím mírným a neškodným na rozdíl od restriktivního nouzového stavu. Vláda Petra Fialy se tak v podstatě snaží o vzbuzení zdání, že je ve vztahu k omezujícím opatřením v souvislosti s epidemií něčím naprosto odlišným od vlády Andreje Babiše, která často používala právě nouzový stav. Je to pouhý reklamní trik a je to i čistý, velmi povrchní marketing. Jde totiž o zavádějící a klamavý útěk od reality, nehodný zodpovědné a věrohodné exekutivní politické reprezentace. A jde také o zatemnění skutečné podstaty věci.

Pro občany a firmy je důležité a zásadní to, zda vláda zavře školy, obchody, služby, omezí sportovní, kulturní a další volnočasové aktivity, restaurace, zda bude nutit občany k povinnému testování, vyžadovat certifikáty, covid pasy a podobně. A tady je nutné říct, že novelizovaný pandemický zákon potenciál vlády vydávat restrikce a omezovat životy v podstatě posouvá na rovinu nouzového stavu zcela bez kontroly zákonodárné moci. Zkrátka nouzový stav i pandemický zákon jsou jen právní a procesní formální mechanismy. Podstatné je u nich vždy to, jaké restrikce a omezení v jejich rámci vláda zavede a na jak dlouho.

A my v SPD trváme na tom, aby žádná taková omezení nesměla jakákoli vláda vydávat bez kontroly a přezkumu parlamentu a soudní moci. To je pro nás nepřekročitelná mez. Novela pandemického zákona ji v mnoha směrech nepřijatelně překračuje a porušuje.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, poslankyně a poslanci hnutí SPD od samého počátku jsou odpůrci myšlenky existence speciálního pandemického zákona jakožto nadbytečné a nebezpečné právní normy, která je více než cokoli jiného příslovečným klackem v ruce výkonné moci, bianko šekem pro exekutivu v tom smyslu, jak svévolně omezit práva a svobody občanů. V případě novely tohoto zákona jde rovněž o nepřijatelné a neopodstatněné posílení moci vlády, a zejména moci vybraných správních úřadů, nejen nad občany, ale i vůči dalším orgánům veřejné správy a veřejné moci včetně soudů. To je neakceptovatelné ze samotné podstaty věci, protože jde o nepokryté oslabení rovnováhy demokratického systému i systému zastupitelské parlamentní demokracie jako takové.

Pandemický zákon a jeho novela také nejsou tím, za co je vláda někdy vydává, tedy nezbytným legislativním nástrojem pro zvládání epidemie. Nikoli, pro tyto účely, jak nesčetněkrát prokázali příslušní experti, nám plně postačují zákon o krizovém řízení a zákon o ochraně veřejného zdraví. Pandemický zákon je tudíž pouze materií, která zvyšuje moc vládních úřadů nad občany a která drakonickým způsobem zvyšuje finanční sankce za porušování nejrůznějších, zčásti nesmyslných vládních omezujících opatření a nástrojem šikany a šíření strachu ve společnosti. Jde v podstatě o to, že vláda chce mít v ruce nástroj, který by jí umožňoval chovat se neomezeně dlouho tak, jako by byla země v nouzovém stavu, ovšem bez toho, že by byl tento nouzový stav standardně a legálním způsobem vyhlášen. Je to totální vládní zbabělost a neslýchané obcházení ústavy. V praxi to ukazuje především jedno: současná vláda není, jak o sobě prohlašuje, seskupením liberálních demokratů, ale mnohem spíše aliancí autoritářských subjektů, kterým jsou občanská práva ukradená.

Je i zcela nepochopitelné, že vláda touto novelou chce v době, kdy epidemie a její dopady jednoznačně ustupují, získat pomyslný bič na všechny provozovny dle živnostenského zákona - a nejen na ně. Vláda si chce novelou uzurpovat i právo omezovat umělecké činnosti, tedy aktivity, kde místem jejich výkonu není ani samotná provozovna. Jde tak o jasný útok na svobodu myšlení a umělecké tvorby. Vláda chce dále mít možnost regulovat všechny typy sportovišť včetně venkovních, což je dosud možné jen podle zákona o ochraně veřejného zdraví, respektive v rámci nouzového stavu. To je něco tak nepřijatelného - chtít dále omezovat občanům už v podstatě poslední aktivitu, kterou mohou, i když v omezené míře, ještě provozovat a která je společensky i zdravotně jednoznačně pozitivní a prospěšná. Úplně mimo veškeré chápání je pak vládní úsilí o získání moci vydávat mimořádná omezující opatření pro všechny typy školských zařízení i pro děti od tří let věku včetně dětských skupin. Copak už naše děti a jejich rodiče a rodiny nebyly za poslední dva roky poškozeny více než dost? Nechme už konečně naše děti a jejich rodiče žít, ctěme jejich právo se vzdělávat, sportovat, právo na kulturní vyžití, a vůbec právo na plnohodnotný život.

A jen demonstrativně dále uvádím výčet toho, které další oblasti a místa chce novelou pandemického zákona omezovat mimořádnými opatřeními: hudební taneční kluby, zoologické a botanické zahrady, muzea, galerie, hrady, zámky, veřejné knihovny, hvězdárny, planetária, zotavovací akce pro děti, příměstské tábory.

A samozřejmě jsou tu naprosto zásadní právní a ústavní argumenty pro zamítnutí této novely. Některé zde již zazněly, jiné nikoliv. Jde třeba o to, že novela umožňuje orgánům moci výkonné zakázat konání valných hromad obchodních korporací, čímž může dojít k porušení mnoha souvisejících práv a povinností korporací, což může mít pro Českou republiku dalekosáhlé důsledky, mimo jiné majetkoprávní, a to i s mezinárodním přesahem včetně budoucího placení nemalých sankčních poplatků. Novela obecně tak ukládá k vydání represivních nařízení získat pouze souhlas vlády, ale kromě toho dává příslušným úřadům i možnost v případě nebezpečí z prodlení, což je gumový a velmi vágní termín podléhající úřední libovůli, konat i bez předchozího vládního souhlasu, který teprve pak dodatečně musí do 48 hodin získat. Žádné kontrole ze strany veřejnosti nebude na základě novely čelit ani nový poradní orgán ministra zdravotnictví, který má protiepidemická omezující nařízení tvořit po odborné stránce. (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. To byla paní poslankyně Šafránková. Další v pořadí vystoupí pan poslanec Radek Rozvoral v obecné rozpravě a připraví se paní poslankyně Štefanová. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, vážený pane senátore, dovolte mi vystoupit k projednávanému vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19.

Na úvod zmíním hlavní důvod, proč se celá vládní pětikoalice složená z množiny politických subjektů tvořící ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Piráti, čili dvou koalic SPOLU a PirSTAN, snaží tento vládní návrh zákona označovaný jako pandemický zákon, narychlo zpracovaný a předložený ministrem zdravotnictví, tak rychle protlačit, aby začal co nejdříve platit. Poslancům byl tento návrh zaslán dne 20. ledna tohoto roku. V návrhu zákona je v části čtvrté pod názvem Účinnost v čl. V uvedeno: "Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po jeho vyhlášení." Vláda tak chce mít k dispozici platný zákon, na jehož základě si bude neomezeně prosazovat svá rozhodnutí. Současně platná právní úprava má pozbýt platnosti uplynutím dne 28. února tohoto roku, a proto se navrhuje, aby tento návrh novely začal platit co nejdříve. Tato narychlo předložená novela zákona k projednání je pro hnutí SPD zcela nepřijatelná, neboť ve skutečnosti se jen jedná o rozšíření nouzového stavu a z něj vyplývajících opatření, která budou moci nadále realizovat vládní představitelé zastoupení v čele vybraných úřadů. Konkrétně se jedná o Ministerstvo zdravotnictví, krajské hygienické stanice nebo Hygienickou stanici hlavního města Prahy. Těm budou dány ještě větší kompetence, pomocí kterých bude moci například ministr zdravotnictví omezovat plošně ústavní práva všech občanů, a to jen na základě běžného zákona, aniž by byly splněny podmínky nouzového stavu v České republice. To se nám jeví jako protiústavní.

Hnutí SPD bylo jediné ze všech poslaneckých klubů zastoupených v minulé Poslanecké sněmovně, které hlasovalo proti přijetí pandemického zákona, jejž v té době prosadila minulá vláda Andreje Babiše z hnutí ANO. Současná vláda pod vedením premiéra Petra Fialy v projednávané novele takzvaného pandemického zákona rozsah omezení občanů ještě rozšiřuje, navrhuje jeho prodloužení, a navíc například zvýšila sankce pro případ jeho porušení.

Důvodů, proč všichni naši poslanci takto navržený takzvaný pandemický zákon nepodpoří, je celá spousta. Nelíbí se nám například, že zavádí na našem území dlouhodobě, tedy bez jakékoliv revize v čase, stav pandemické pohotovosti na rozdíl od nouzového stavu, který stanovuje povinnost jeho revidování pro jeho výjimečnost každý měsíc v Poslanecké sněmovně. Tím si vrcholní představitelé výše zmíněných subjektů - Ministerstvo zdravotnictví, krajské hygienické stanice nebo Hygienická stanice hlavního města Prahy - mohou do praxe zavést, ironicky řečeno, vše, co je napadne. Například stav pandemické pohotovosti, pro který mimochodem nejsou stanoveny žádné podmínky, například počty nemocných či hospitalizovaných, by za platnosti daného zákona na našem území trvale byl, i kdyby už de facto nebyl. Proto nechceme připustit, aby byl přijat jakýkoliv nouzový stav bez určených podmínek, bez revize v určitých časových úsecích, a už vůbec ne přímo zákonem. Ten by měl stanovovat jen podmínky, za kterých je možné jej vyhlásit.

Za zamyšlení stojí i fakt, že v České republice máme mnoho nefunkčních zákonů, které pouze přináší rozporné právní výklady a nejednotnost v jejich určení. Nově navrhovaný pandemický zákon se zařadí mezi ty, které vnáší do dané oblasti, kterou upravuje, takový chaos, že s jeho pochopením, a především aplikací mají problém i zkušení právníci. Dlouhodobě prosazujeme, že danou oblast má upravovat stále platný zákon č. 258/ 2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a ne právní norma, která se jednou aplikuje přímo, jindy se na zákon o veřejném zdraví odkazuje a k tomu ještě mění mnoho dalších zákonných norem, předpisů a vyhlášek. To vše je zneužitelné vůči lidem, protože zákony a všechny právní kroky na jejich základě mají být především srozumitelné, jasné a určité. Řada lidí tak ztrácí víru v náš právní stát, a vlastně někdy i nevědomě se dopouští porušování zákona. Lidem musí být každý krok zasahující do omezování jejich základních práv řádně vysvětlen a vždy musí být v souladu s ústavním pořádkem, především ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava ČR, ve znění pozdějších předpisů, a dále pak usnesení č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Nesmí tak být v tomto ohledu zjištěn žádný rozpor.

Vymezením nově upravovaných mimořádných opatření nesmí dojít k razantnímu plošnému omezení základních lidských práv a svobod ve smyslu úplného zákazu provozování nebo výkonu vybraných činností, k čemuž by však s ohledem na judikaturu správních soudů mělo obecně docházet, zejména v době nouzového stavu, vyhlášeného postupem podle ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Všechny orgány státní správy oprávněné podle pandemického zákona postupovat tak mohou při aplikaci všech nově upravených mimořádných opatření přistoupit pouze k omezení dané činnosti nebo ke stanovení podmínek pro její provozování či výkon.

Pro nepřijetí navrhované novelizace zákona č. 94/2021 Sb., zákon o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů takzvaného pandemického zákona, nás též vyzývá celá řada občanů, mezi které patří přední odborníci působící ve zdravotnictví, právníci, učitelé, státní zaměstnanci a příslušníci bezpečnostních sborů.

Nyní si dovolím citovat ze zaslaného dopisu od Ing. Hany Michalicové, která nás vyzývá ke zrušení pandemického zákona. Cituji: "Žádná nemoc nemá mít svou zvláštní normu. Na území republiky se může objevit řada jiných nemocí, které budou nakažlivé, a bude hrozit, že onemocní větší skupina občanů. V minulosti to byla typicky chřipka, kdy v jednom roce bylo nemocných milion lidí. Proto mají být upraveny podmínky, za kterých lze vyhlásit stav epidemie, a to jak v některém regionu, tak celorepublikově. Tyto stavy mají vyhlašovat orgány hygieny, ne politici, a hygiena je má jasně odůvodňovat a stanovovat omezení pro občany. V závažnějších případech to může řešit nouzový stav, který je následně revidován Sněmovnou, před kterou je nutné jeho trvání opět odůvodnit. Tedy má existovat jasná obecná právní úprava, která bude využívána u všech nemocí, které by se u nás vyskytly. Speciální podmínky pro jednu diagnózu, která byla v tomto směru vyčleněna zcela mimo hygienu, zcela mimo zákonodárné sbory, byly ponechány zcela bez revize a odůvodnění v čase. Je to absolutně nestandardní, nepochopitelný postup, v právním řádu nevídaný a je neskutečně zneužitelný, což se děje. Lidově řečeno, pandemický zákon slouží k tomu, aby si jeden ministr, politik a jeho prostřednictvím vládnoucí politické koalice mohli trvale a zcela nekontrolovatelně dělat, co chtějí, kdy chtějí a jak chtějí, a to bez ohledu na to, zda situace v zemi tomu ještě vůbec odpovídá, protože stav pandemické pohotovosti je zaveden jako trvalý. Tedy situace, které se dotýkají i diagnózy covid-19, by měly být konečně obecně upraveny v zákoně o ochraně veřejného zdraví a na základě tohoto zákona by měla být vydávána příslušná, jasně odůvodněná rozhodnutí, protože k jinému postupu nikdy nebyl a dodnes není důvod.

Zcela neúčinná je právní obrana našich občanů. Soudní obrana proti nezákonnostem páchaným podle pandemického zákona je neúčinná. Na soud se sice můžete obrátit, ale pro ubíhající čas je vám to houby platné. Možnost právní obrany je tak totiž nastavena tak, že než Nejvyšší správní soud rozhodne, ačkoliv je jeho rozhodnutí jakkoliv správné, je zcela k ničemu, protože opatření dávno neplatí, je vydáno nové a často opět nezákonné. Často jsme tedy byli svědky povinnosti řídit se nezákonným opatřením, na které... (Předsedající: Váš čas, váš čas, pane poslanče.) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Poprosím paní poslankyni Ivetu Štefanovou, připraví se pan poslanec Radovan Vích. Prosím, paní poslankyně, vašich deset minut.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se zde znovu vyjádřila k diskutované novele takzvaného pandemického zákona, a uvedla skutečnosti, které se podle mě za tímto zákonem a jeho novelou skrývají. Pandemický zákon a jeho novela neodpustitelným a neomluvitelným způsobem narušují systém zastupitelské demokracie. Jedná se o proces předem připravené destrukce demokratické společnosti v jejích nejzákladnějších principech. Přijetí tohoto zákona by znamenalo úpadek současného systému zastupitelské demokracie.

Dovolím si připomenout, že Ústava České republiky deklaruje, že zdrojem veškeré státní moci je lid. Lidé si na základě své důvěry a preferencí v procesu svobodných demokratických voleb vybírají své zvolené zástupce. To jsou právě členové Poslanecké sněmovny a Senátu. Lidé si v žádném případě svobodně nevybírají, nevolí a nevkládají svou důvěru v úředníky státních orgánů, ministry, ministerské náměstky, jejich poradce a účelově poskládané odborné komise. Pandemický zákon a jeho novela fakticky znamená naprosto bezprecedentní předání moci a vlády nad základními lidskými právy a svobodami lidu této země někomu úplně jinému.

Pod povrchem celého pandemického zákona a jeho novely dochází v naší společnosti k zahájení procesu vysoce nežádoucího, nebezpečného a protiústavního. Je to proces bezprecedentně širokého přenesení moci a vlády nad lidskými právy a svobodami, nad jejich omezováním, prolamováním a vnucováním úřednické vůle komukoliv v naší zemi. Fakticky se tedy jedná o ukončení vlády lidu skrze demokraticky zvolené zástupce a postupné zahájení vlády nadnárodní oligarchie a prosazování její vůle skrze orgány výkonné moci státu. Toto nepřijatelné ohrožení demokracie v jejích základech již spatřuje široká veřejnost. Já doufám, že to včas spatří i všichni zde v Poslanecké sněmovně.

Ráda bych připomněla, že klíčový orgán naší státní exekutivy v době pandemie, Ministerstvo zdravotnictví, již vydalo desítky protiprávních a protiústavních pandemických opatření, a to i opatření s naprosto zásadními celospolečenskými důsledky. Orgány výkonné moci státu nám všem v letech 2020 a 2021 nade všechnu pochybnost prokázaly, že co se týče dodržování právních předpisů, zejména ústavního práva a ochrany základních lidských práv a svobod, jsou možná tím nejrizikovějším prvkem celého systému. My, přestože to všichni vidíme, budeme právě těmto orgánům svěřovat stále více moci a oprávnění intervenovat do základních lidských práv a svobod občanů této země? Pandemickým zákonem a jeho novelou vy všichni, kteří pro její přijetí budete hlasovat, vyšlete vzkaz celé široké veřejnosti, vzkaz, že jste se rozhodli neplnit to, co od vás celá veřejnost legitimně očekává, a předáváte moc v takřka neomezené podobě někomu jinému.

Znovu vás žádám, abychom se rozhodně vyhnuli tomuto odsouzeníhodnému vzkazu pro všechny občany této země. Zabraňme v této chvíli jakémukoliv přenosu nepřiměřené moci a vlády nad právy a svobodami na orgány výkonné moci státu, na jejich úředníky, skryté pány a poradce za nimi. Zabraňme dalšímu prodloužení platnosti tohoto špatného pandemického zákona jako celku. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní tedy poprosím řádně přihlášeného pana poslance Radovana Vícha, připraví se paní poslankyně Vladimíra Lesenská. Prosím, vašich deset minut.

 

Poslanec Radovan Vích: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dobré ráno, vážené kolegyně, kolegové, vážení pánové ministři, vážený pane senátore. Dnes projednáváme takzvaný pandemický zákon, tedy novelu zákona, kterým se mění zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2022 Sb., a zákonu č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19.

Všichni jsme jistě rádi, že onemocnění covid-19 způsobené virem SARS-CoV-2 ztrácí na síle s mutací omikron, a to co do úmrtnosti a počtu lidí v nemocnicích. To je podle mého názoru dobrá zpráva. Toto onemocnění se v aktuální fázi začíná podobat běžným respiračním onemocněním, například chřipce. Proto je třeba je hlavně dobře léčit a nebránit pacientům v přístupu k lékaři, účinným lékům na přidružené komplikace, ale i na snížení virové zátěže. To by nyní měla být priorita, nikoliv vše a všechny zavírat, anebo dokonce plošně šikanovat neočkované osoby.

V této situaci proto nedává žádný smysl dále zpřísňovat legislativu a umožňovat vládě zpřísnit podle své libovůle a bez parlamentní kontroly mimořádná opatření. Přesně o to se ale vláda aktuálně snaží, když Poslanecké sněmovně předložila tuto novelu pandemického zákona, kterým vláda podle mě ohýbá Ústavu České republiky ve smyslu omezování práv a svobod, třeba ve smyslu podnikání podle Listiny základních práv a svobod.

Tuto novelu navíc odmítl i Senát, a projednáváme ji navíc v takzvané legislativní nouzi. Podle mého názoru protiprávně. Vláda se touto novelou pandemického zákona snaží o přisvojení si pravomocí, které dosud měla například pouze na měsíc v režimu nouzového stavu na základě ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Po uplynutí jednoho měsíce je totiž povinna žádat Poslaneckou sněmovnu o souhlas s prodloužením nouzového stavu. Pokud takový souhlas nezíská, nouzový stav tím končí. To už proběhlo na jaře minulého roku a v jeho průběhu.

Předložená novela pandemického zákona de iure i de facto odebírá významné pravomoci Poslanecké sněmovně a svěřuje je přímo vládě, a nejen to. Vláda do pandemického zákona vložila i ustanovení, které z jejího hlediska a v její prospěch řeší situaci, kdy soudy postupně rušily některá mimořádná opatření, ať již v rámci nouzového stavu, a ještě víc už v režimu zákona na ochranu veřejného zdraví. Tím zakazovaly vládě - tím myslím i minulou vládu - používat některá omezení občanského života a podnikání.

Tato vláda to ale vzala šmahem, všechna tato případná omezení své rozhodovací činnosti vtěsnala do jednoho textu a tím textem je novela právě zmiňovaného pandemického zákona. Tato vláda se tímto návrhem zákona snaží o nehorázné vychýlení těžiště volby moci mezi mocí výkonnou, zákonodárnou a soudní ve svůj prospěch, tedy ve prospěch moci výkonné. Zároveň tím samozřejmě plánuje významně omezit jak Parlament, tak soudní soustavu. Tohle je podle mého názoru nepřípustné. Narušilo by se tím fungování právního státu, protože dělba moci je v našem právním řádu pečlivě vybalancovaná, zásadním narušením takové křehké rovnováhy ve prospěch moci výkonné se posouváme od demokracie k diktatuře a to bychom jistě nechtěli.

Připomínám, že nový pandemický zákon má zásadně posílit pravomoci vlády vůči obyvatelům České republiky. Současně jde o nepřímou novelu krizové legislativy, to z toho důvodu, že krizová legislativa v případě krize vyvolané pandemií covid-19 a možná v budoucnu i jakékoliv jiné pandemie nebo epidemie nebude vůbec potřeba a v zákoně by na to stačila malá změna. Vláda si to zařídí podle nového pandemického zákona, jak bude potřebovat. Nový pandemický zákon tedy má schopnost zcela nahradit dosavadní krizovou legislativu v případě pandemie.

Je tu však jedna zajímavost ohledně platnosti a účinnosti pandemického zákona. Valná část opatření podle dosavadního pandemického zákona by vlastně přestala platit s koncem dne 28. února 2022 tak, jak je to napsáno v jeho závěrečných ustanoveních. Proto také vláda přispěchala s novelou prodlužující ho do listopadu letošního roku. Nabízí tím ale dvě možná řešení pro ty, kterým se tento zákon nelíbí. Za prvé, klidně vyčkat do 28. února a žádnou změnu pandemického zákona nenavrhovat a nehlasovat pro ni, což je ta pohodlnější varianta, protože stačí neudělat nic, a není právně problematická. Tím ode dne 1. března budou automaticky zneplatněny § 1 až 8 pandemického zákona, které jsou ty hlavní, nosné, o které se opírají mimořádná opatření. Tím by i automaticky skončil stav pandemické pohotovosti. Zákon by ve svém celku přestal být hrozbou občanským svobodám.

Bohužel vláda ale novelu pandemického zákona navrhla, a to velice rozsáhlou. Nezbývá než takovou novelu odmítnout jako celek. Podle mého názoru je to legislativní paskvil. Co mi nejvíc vadí na novele pandemického zákona kromě již řečeného, je to, že přímo nabádá k udělování drakonických pokut, například až 600 000 korun. Týkalo by se to například takových porušení jako nedodržení vládou nařízených omezení poskytování stravovacích služeb, tedy zejména provozu restaurací nebo ubytovacích služeb, tedy hotelů a penzionů, nebo pořádání trhů, sportovních a kulturních akcí a podobně. To jsou ale zcela likvidační pokuty.

K tomu ale není jasné, jaké kritérium bude použito pro stanovení, že zde máme epidemii covid-19. Opravdu by také stálo za to, provést důkladnou revizi stávajících opatření, na ta nejhorší už zapomenout a prostě od nich upustit. Přesně to vychází, že stávající vlna omikronu by mohla skončit do první poloviny března. Chraňme rizikové skupiny, lečme pacienty efektivně a včas, ať už mají jakoukoliv nemoc, ale už nepotřebujeme podle mého názoru tak silný nástroj, jako je pandemický zákon, notabene v ještě přísnější podobě.

Potřebujeme se naopak co nejdříve vrátit do normálu, k dodržování základních lidských práv všech lidí na území České republiky. Máme platnou krizovou legislativu a vláda měla rok na to, aby provedla případnou revizi této krizové legislativy, tedy ústavní zákon o bezpečnosti a takzvané prováděcí zákony, krizový zákon a zákon na ochranu veřejného zdraví. Tak se tomu však nestalo. Proto nemohu tento pandemický zákon podpořit a byl bych rád, kdyby ho vláda stáhla, a abychom ho vůbec neprojednávali. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane poslanče. Nyní tedy paní poslankyně Vladimíra Lesenská, připraví se pan poslanec Jaroslav Foldyna. Paní poslankyně, vašich deset minut.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, v mém prvním projevu k pandemickému zákonu jsem hovořila o celé řadě argumentů proti, a zmíním proto už jen to, že navržená novela pandemického zákona je pokusem o omezení práv a svobod občanů České republiky, v širším slova smyslu v podstatě jde proti Listině základních práv a svobod, dále pak, že problematická už je samotná snaha o schválení zákona ve stavu legislativní nouze. Přitom na takto závažný zákon, který má bezprostřední dopady na životy našich občanů, by měl být prostor na diskusi ve standardním legislativním procesu.

Dovolte mi zmínit rok 2019 a slova kolegy Marka Bendy: "Změny jednacího řádu Sněmovny nejsou potřeba. Byl by to útok na demokracii." V roce 2019 Pavel Bělobrádek z KDU-ČSL říká: "Zkrácení doby řečnění by omezilo roli Parlamentu." Nyní se vrátím do současné doby. CNN Prima NEWS: "Vláda se brání obstrukcím SPD, koalice omezila dobu řečnění na deset minut." Hayato Okamura: "SPD vědomě škodí. Tomio právě mluví ve Sněmovně, jako by měl zadání z Kremlu." Vlastimil Válek: "Okamura si plete Sněmovnu se šapitó."

Nicméně novela nepracuje podle mého názoru s novou variantou covidu omikron. Ačkoliv v důvodové zprávě je uvedena, navrhovaná omezení jsou založena na mutacích, které se šířily v předešlém období a měly dopady na lidské zdraví daleko závažnější než zmíněný omikron.

V tomto svém druhém projevu půjdu jinými cestami. Nebudu již upozorňovat na problémy novely pandemického zákona z hlediska legislativce, ale nabídnu dva naprosto jiné pohledy - nejdříve mezinárodní srovnání, jak na tom jsou s opatřeními v zahraničí, následně ten občanský, jelikož hlas lidu by měl být pro voleného zástupce tím nejdůležitějším.

V důvodové zprávě se mluví o vysokém riziku pro veřejné zdraví u varianty omikron a zmiňována jsou opatření, jako třeba listopadový lockdown v Rakousku. Skutečně ale každá země v Evropě jedná jako Rakousko? Podívejme se třeba na Velkou Británii. Do konce ledna tam dochází k opuštění i od nošení respirátorů a roušek. Tamní vláda si uvědomila, že covid je již součástí našeho života, a restrikce či nástroje na umožnění uplatnění restrikcí zkrátka nejsou tím správným řešením.

Ano, musíme být ohleduplní k sobě a ke svému okolí. Stejně jako v případě jakékoliv jiné nemoci šířící se vzduchem se v případě příznaků snažíme vyvarovat kontaktů, abychom někoho nenakazili, nicméně nepřestáváme zcela fungovat společensky, natož ekonomicky. Toto si britská vláda uvědomuje, ta česká bohužel nikoliv. Musíme zkrátka přestat covid prioritizovat. Doplácí na to nejen česká ekonomika, ale i české zdravotnictví tím, že se omezují zákroky u ostatních nemocí. Zmíněná Velká Británie navíc není v Evropě jediná. Takové Španělsko například prosazuje překlasifikování covidu jako endemické nemoci, se kterou můžeme žít bez restrikcí, a tedy vnímá ji jako například chřipku. Z tohoto mezinárodního exkurzu v podstatě vidíme, že novelou pandemického zákona jdeme tak trochu proti proudu tady u nás.

Co se týče občanského pohledu na projednávanou problematiku, tak jsem chtěla na podporu svých argumentů přečíst znění několika mailů, ale to tady již udělal kolega přede mnou. Pozitivní vlna, která se vzedmula v rámci občanské společnosti, není ničím, co by tu bylo časté, a byla by tak škoda, kdyby hlas občanů nebyl alespoň zčásti vyslyšen. Na tomto místě všem, kteří, i kdyby jenom Ctrl+Copy Ctrl+V, nám přeposlali maily, tak jim za ně děkuji, ať už reakce byly kladné, nebo záporné - věnovali této problematice svůj čas.

Na základě těchto ale i mnoha jiných argumentů se proto domnívám, že přijetí novely pandemického zákona, ještě k tomu vrácené horní komorou, jde proti zájmům občanů naší země, a nemůžeme ji proto podpořit. Děkuji a děkuji panu senátorovi.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je řádně přihlášen pan poslanec Jaroslav Foldyna a zatím poslední přihlášený do rozpravy se připraví pan poslanec Marek Novák. Prosím, pane poslanče, vašich deset minut.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji, paní místopředsedkyně, za slovo, za udělení slova v těchto pozdních hodinách, už řekněme ranních hodinách. Nechci víc zdržovat.

Já si myslím, že Sněmovna je už dostatečně proškolena v tom, co vlastně SPD tady ústy svých poslanců říká a co obhajuje. Nechci obstruovat, že budu tady mít dvouhodinový projev, mám tedy na to deset minut, nechci ani využít těch deset minut. Já si myslím, tak jak jsme byli zvoleni, abychom zastupovali lidi ve Sněmovně a o nich rozhodovali, my v této pozici nechceme předat moc, kterou nám dali lidé, do rukou dvou, tří lidí, zbavit se odpovědnosti a nechat dva, tři lidi rozhodovat o tom, že se budou omezovat práva a svobody, které jsou jasně definovány v české Ústavě. To všechno v jedné podobě s sebou přináší tento zákon, toto opatření.

Já se domnívám, že je to velmi alibistické. Porovnávat nás i v této chvíli s nějakými prokremelskými subjekty nebo něčím takovým je směšné, nevím, proč se to vůbec děje. Psát o tom, že máme něco společného s tím, že na fotbal přijde méně lidí, to je ještě horší. Dneska už je vlastně čtvrtek, tak bych chtěl všem jenom připomenout, že tady v Praze se hraje fotbalové utkání mezi Spartou a Partizanem Beograd, takže dneska si hodně lidí vzpomene na to, že jsme v nějaké situaci, která je nestandardní, protože ti fanouškové zase budou muset dodržovat určitá opatření, přestože situace už dávno není taková.

V této chvíli chci jenom jednu věc tady sdělit za sebe a za celý klub SPD: My tento zákon, který dává moc do rukou tří, čtyř lidí, podporovat nebudeme. My už jsme to tady řekli.

Dámy a pánové, při vašem hlasování budete rozhodovat a veřejnost, která se na to bude dívat, bude posuzovat to, jak se stavíte k svobodě a k demokracii, a to si myslím, že je dost důležité a dost sebetrestající. Takže tady za sebe říkám, že tento zákon nepodpořím, tak jako celý klub SPD, který tady v celých těch dlouhých hodinách vystoupil a své postoje k tomu řekl. Předseda SPD ve svém dlouhém projevu na začátku celé této schůze o té věci perfektně a detailně hovořil a já jsem přesvědčen, že ten svůj výsledek, to, že SPD brání svobodu a demokracii, toto veřejnosti jasně sdělil a to poselství přinesl na půdu Sněmovny.

Děkuju vám za pozornost, za chvíli budeme hlasovat a budeme vidět, jak to dopadne. Děkuju a mějte otevřené oči, protože už za chvíli bude ráno, a po těch hodinách, které tady trávíme, už je to dost těžké. Děkuju vám.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkujeme, pane poslanče, i za přání otevřených očí. A nyní poslední zatím přihlášený do rozpravy, pan poslanec Marek Novák. Prosím, vašich případných deset minut.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vládo, tedy v první řadě musím říct, že bohužel mě moc mrzí, že místo toho, abychom mnozí řešili obsah, začínáme řešit formu. Ale bohužel, právě to, co se tady událo v posledních dnech, je nutno komentovat, i tu formu samotnou, co se tady stalo.

Co se týká pandemického zákona, ten se k nám ze Senátu vrátil jako bumerang. Já se upřímně přiznám, že jsem to nečekal, a myslím si, že to nečekali mnozí z vás. Naopak jsem předpokládal, že stejně jako válcujete na sílu tuto Sněmovnu, stejným způsobem převálcujete Senát. No, nestalo se. To, že mají senátoři svoji hlavu a rozum, že jim ani jedno nedovolilo tuto zbytnou normu schválit, je vlastně jediný rozumný krok, který se mohl stát. Teď tu máme zákon zpět u nás na plénu, a jak se dalo čekat, opět válcujete a tlačíte silou. Já vás chápu, máte na to právo, ale stejně tak my máme právo vystoupit - a nebudu komentovat omezování času našich vystoupení.

Vážené paní poslankyně, vážení poslanci, pětivládo, zapomnělo se tu na jeden důležitý moment, na to, že Poslanecká sněmovna kontroluje vládu a vláda se zodpovídá Poslanecké sněmovně. Není to tak dávno, co jste vy, dnes svorní koaliční partneři rozličných přesvědčení, v minulém volebním období sami obstruovali a zdržovali projednávání nejen pandemického zákona a tvrdili, že je to nesystémový a zbytečný krok, že vše je správně nastaveno v existujících úpravách jiných norem. Najednou - ejhle, pandemický zákon je podle vás třeba a durdíte se, že se nám to nelíbí.

Já vám řeknu, proč se nám to nelíbí. V dobách, kdy byl připravován zákon, jehož platnost skončí na konci tohoto měsíce, musela tehdejší vláda reagovat na nové vlny pandemie bez jakékoli historické zkušenosti a i kroky ostatních okolních států leckdy připomínaly metodu pokus-omyl. Dnes jsme jinde. Desetitisíce nakažených denně nás už nevzrušují, protože nákaza mutací omikron není tak smrtelná. Covid je vlastně na ústupu. Sami dnes plánujete sundavání roušek, je to v pořádku. Konec pandemie je jistě pro všechny dobrá zpráva. Není ale načase stejně jako po povodních zrevidovat existující normy, které řeší mimořádné situace a katastrofy, a nevymýšlet nové další a zbytečné normy? A co víc, nové zákony a novely nesmějí likvidovat kontrolu nad činností exekutivy, tedy vlády. Právě to, jak už jsem jednou řekl, je úkolem Sněmovny. A vzpomeňte si na sebe, jak moc jste tady sami vládu Andreje Babiše mnohdy potrápili jakoukoli novinářskou kachnou, která se vám však...

Prosím o zastavení času, paní předsedající.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím o klid v sále. Nicméně myslím, že můžete pokračovat, já vám připočtu těch pět sekund.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji. Jakoukoli novinářskou kachnu, která se vám však vždy hodila do politického krámu, přestože ani nebyla postavena na reálných důkazech. Je asi představitelné, že současná pětikoalice ještě neopustila mejdan moci po volbách, a má pocit, že s podporou některých z vás tady přikryje ledacos. Pamatujte si ale, že všechny kroky, které uděláte, se vám mohou v budoucnu vrátit se vší parádou, stejně jako pandemický zákon ze Senátu do Sněmovny.

Proto vás, vážené kolegyně, vážení kolegové, všechny vyzývám, pojďme konečně naplňovat to, co tady poměrně často zaznívá. Pojďme přijímat s rozvahou a po diskusi takové normy, které usnadní život nám všem občanům ČR. Obstrukce, byť je to legitimní nástroj opozice, kterou jste vy dnes, koaliční poslanci, sami v minulosti využívali bez problémů, ani pro mě není ve výsledku řešením. Ideálním řešením je dohoda. Jak jsem říkal, již když se tento zákon projednával ve Sněmovně poprvé, pojďme si opravdu už konečně společně ve výborech sednout, zrevidujme všechny existující normy, jak jsou nastaveny, a opravme je prosím ze zkušenosti po dvou letech pandemie. To jsem vám, a nejen vám, a také nejen já sám sděloval, když jste pandemický zákon ve Sněmovně hnali jako saze komínem. Řešení teď a na sílu se vám totiž z dlouhodobého hlediska nemůže vyplatit. A nemůže se rozhodně vyplatit ani občanům, na které následně vaše nastavené restrikce dopadnou. Projeví se to jinde. Projeví se to v krajích, v regionech, mimo bublinu Poslanecké sněmovny. Myslím, že zejména kolegům z Plzeňského kraje to vzhledem k aktuální výměně hejtmana a důvodům této výměny nemusím připomínat.

Proto prosím vezměme rozum do hrsti a pojďme normálně a kvalitně pracovat. Zahoďme zmetek a pojďme vyrobit kvalitní a funkční výrobek, který bude sloužit občanům - pokud ho však vůbec potřebujeme. Kvalitního rozhodnutí dosáhneme pouze ve standardním legislativním procesu. Jak jistě všichni víte, zmetek má být vyhozen, ideálně zrecyklován. A o tom budeme za chvíli rozhodovat v hlasování, kde vás žádám o jediné: Zahoďme zmetek, poučme se ze všech chyb při jeho výrobě a následné logistice tak, aby se tady už nic jiného podobného neobjevilo.

Děkuji levé straně za pozornost a pravé straně za nepozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane poslanče. A ještě se tady objevila jedna faktická, pan poslanec Jan Berki, je tomu tak? Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty na faktickou.

 

Poslanec Jan Berki: Dobré ráno, milé kolegyně, milí kolegové, já jenom dvě krátké věci. Když se bavíme o tom nekontrolovaném přenosu moci, parlamentní kontrola je v § 1 v odst. 3 a ta soudní kontrola je v § 13.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní nastává poslední otázka... Ještě paní poslankyně Karla Maříková s faktickou poznámkou.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní předsedající...

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Paní poslankyně, počkejte prosím, vaše dvě minuty. Prosím, můžete.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane kolego, prostřednictvím paní předsedající, tím § 13 myslíte, že se spory a opatření se zrušenou platností budou projednávat přednostně, že to je zrušené? Takže se dozvíme, že to opatření třeba bylo nezákonné, až třeba za půl roku, za dva roky, když už nebude platit? Takhle vidíte tu kontrolu?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně. A já se rozhlížím, zda má ještě někdo zájem vystoupit v této rozpravě, protože už nikoho nevidím. Takže pokud se nikdo dále nehlásí, tak tuto rozpravu končím.

A optám se, zda je zájem o závěrečná slova? Poprosila bych... Takže pan navrhovatel, pan ministr nikoliv, pan senátor má zájem. Prosím, vaše závěrečné slovo.

 

Senátor Jan Holásek: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády ČR, dovolte mi několik poznámek na závěr dnešní schůze. Úvodem musím říci, že to byla moje nejpozdnější a zároveň - nebo to bude moje nejpozdnější a nejčasnější vystoupení na půdě Parlamentu ČR.

V té obecné rozpravě zazněly jak argumenty pro novelu pandemického zákona, tak proti, koneckonců tak, jak to bylo v Senátu, i s tím, že v Senátu ústavně-právní výbor byl pro zamítnutí návrhu zákona, zdravotní výbor pro zdravotnictví byl pro schválení a celkem na plénu, jak už tady zaznělo, z 61 přítomných senátorů bylo 32 pro zamítnutí.

Pokud bych měl jenom velmi stručně zrekapitulovat důvody, které vedly tuto většinu senátorů pro zamítnutí návrhu zákona, tak to byla rychlost schválení novely, nedostatečné vysvětlení zákona veřejnosti, kontext s přijímanými plánovanými rozvolňovacími opatřeními, jednorázovost zákona, možnost jiného řešení a i vhodnější systémové řešení prostřednictvím úpravy zákona o ochraně veřejného zdraví.

Z hlediska legislativního to byly pochybnosti stran stavu legislativní nouze, byly to pochybnosti stran ústavněprávních aspektů, to znamená kompatibility s právem na svobodu pohybu fyzických osob. Byly to pochybnosti v oblasti funkčnosti některých ustanovení, jako je nařízení karantény prostřednictvím komunikace na dálku, prostřednictvím SMS, soudní přezkum, proporcionalita sankcí.

Ale je nutno říci, že nezazněly argumenty typu, že jde o totalitní záležitost, že jde o komunistickou či fašistickou totalitu, zvůli, vychylování dělby moci a musím říci podobné absurdity, které jsem si tady poslechl. A my jsme se to vlastně snažili vysvětlit v doprovodné zprávě nebo usnesení, které jste taky dostali.

Také je potřeba říci, že pokud Senát dal důraz na ústavněprávní, zákonné, procesní pochybnosti a legislativní kvalitu, tak dle mého názoru plnil svoji roli kontrolora ústavnosti a zákonnosti, plnil svou základní roli. A musím říci, že postup vládních senátorů, kteří hlasovali napříč kluby, někteří pro zamítnutí návrhu zákona, jsem přesvědčen, že je výrazem demokratické, odborné a svobodné diskuse na půdě Senátu a v senátních klubech, a byť nemohu hovořit za kolegy, jsem přesvědčen, že mohu říci, že rozhodně, rozhodně není výrazem nepodpory vládě, rozhodně, rozhodně není výrazem nedůvěry vládě, jak jsme si tady také poslechli, ale je opravdu výrazem odborné, otevřené a demokratické diskuse na půdě Senátu.

Závěrem mi dovolte vyjádřit přání, že podobně, jako to bylo u nás v Senátu, i tady u vás budete hlasovat a rozhodovat ve věci novely pandemického zákona dle vašeho nejlepšího vědomí a svědomí bez jakýchkoli externích vlivů, ať již se rozhodnete jakkoliv.

Dovolte mi poděkovat za pozornost a těším se na další setkání s vámi, ať už zde ve Sněmovně, nebo u nás v Senátu. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám, pane senátore.

Pro pořádek se ještě musím zeptat, zda má pan zpravodaj zájem vystoupit? Nemá, děkuji.

A s přednostním právem vidím přihlášeného pana předsedu Marka Výborného. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážený pane senátore, milé kolegyně, milí kolegové, máme za sebou zhruba stejný čas jako při projednávání této novely poprvé, zdůrazňuji novely pandemického zákona, zákona o mimořádných opatřeních při epidemii COVID-19, sněmovní tisk 127. Evidentně to projednávání, a byli jsme toho všichni svědky, zde vyvolalo značné věcné, bohužel i emotivní kontroverze a já jsem přesvědčen o tom, i na základě porady s poslanci vládní koalice, že by nebylo úplně vhodné, aby se o tomto zákonu hlasovalo v takto pozdně nočních nebo brzkých ranních hodinách... (Hluk, výkřiky, pískání.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím o klid v sále.

 

Poslanec Marek Výborný: ... proto si dovolím přednést dva procedurální návrhy.

První, a poprosil bych, aby o nich bylo hlasováno samostatně. První procedurální návrh je tento: "Poslanecká sněmovna přerušuje projednávání tohoto návrhu zákona, novely zákona o mimořádných opatřeních při epidemii COVID-19, sněmovní tisk 127, vrácený Senátem, do pátku 18. února do 13 hodin." A současně, a to je společně hlasováno: "Poslanecká sněmovna stanoví, že hlasování o tomto návrhu zákona proběhne v pátek 18. února 2022 ve 13 hodin." Druhé procedurální hlasování, které si dovolím... (Hluk v sále).

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím o klid, prosím opravdu...

 

Poslanec Marek Výborný: Druhé procedurální hlasování, které si dovolím zde přednést, a poprosím, aby o nich bylo bezprostředně dáno hlasovat: "Poslanecká sněmovna přerušuje 9. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR do pátku 18. února do 12.45 hodin." Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za tyto dva procedurální návrhy. Poprosím - zda máte protinávrh, pane předsedo. Prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: No tak já navrhuji protinávrh, aby se hlasovalo okamžitě, protože vy nám chcete říct, že vy to předkládáte v legislativní nouzi, nemáte tady 101 poslanců... (Hlasitý potlesk zleva.) ... nemáte tady 101 poslanců, a proto máme teď odkládat hlasování? Vždyť to je totální blamáž, co předvádíte. Hlasovat by se mělo okamžitě, a žádné odkládání. Takže my tady o tom jednáme, je tady celá Poslanecká sněmovna, a vládní koalice nemá tady 101 poslanců, aby přehlasovala veto Senátu? (Opět hlasitý potlesk zleva.) Vždyť to je totální fiasko! To je totální fiasko téhle pětikoalice Petra Fialy.

To znamená, já dám protinávrh, abychom hlasovali teď, okamžitě, tak, jak by se mělo hlasovat a jak bylo v plánu. A nic by se odkládat nemělo. Prosím?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím? Ano, samozřejmě, protinávrh je zaevidován. (Poslanec Okamura: Takže...) Už žádný další? Ne, už jste skončil? Prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Takže já bych to doplnil. Takže pro vás to není žádná priorita ten zákon? (Předsedající: Jste už...) Pro vás to vůbec není priorita vlastně... (Předsedající: Protinávrh byl přednesen.) ... vy si tady z nás děláte úplně srandu, ta vaše vláda. I z vašich poslanců, z vašich senátorů... (Předsedající: Protinávrh...) z celé Poslanecké sněmovny, z celého Parlamentu. Tak to stáhněte, máte ještě čas. Stáhněte ten zákon.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Protinávrh byl přednesen, já tady ještě jednou zagonguji. Ano, vnímám, všechny vás odhlásím, takže prosím, přihlaste se znovu svými registračními kartami. Již bychom měli být všichni v sále.

 

A samozřejmě jako první budeme hlasovat protinávrh na to, aby hlasování proběhlo okamžitě.

Zahajuji toto hlasování. Kdo je pro tento protinávrh, aby hlasování proběhlo okamžitě? Kdo je proti?

V hlasování číslo 86 bylo přihlášeno 161 poslanců a poslankyň, pro bylo 65, proti 93. Čili tento návrh nebyl schválen.

 

Já velmi poprosím o klid v sále.

A nyní tedy máme ty další dva procedurální návrhy, které jsou navržené postupně a zvlášť.

 

Připomenu, že ten první je de facto o přerušení projednávání a hlasování v pátek 18. 2. ve 13 hodin. Kontroluji si vizuálně - je to tak, pane předsedo.

Zahajuji hlasování. Opět kdo je pro? Kdo je proti?

A v tomto hlasování číslo 87 přihlášených 161, pro 97, proti 64, čili tento návrh byl přijat, to pevné stanovení doby.

 

A ještě nás čeká vyrovnat se s návrhem na přerušení této 9. schůze do pátku 12.45 hodin. Čili prosím, bylo bezprostředně předneseno protinávrhy. Teď dokončíme hlasování, prosím.

 

Ještě jednou shrnu: přerušení 9. schůze do pátku 12.45 hodin.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Konstatuji, že i v tomto hlasování číslo 88, kde bylo 162 přihlášených a pro hlasovalo 97, proti 65. Tento návrh byl schválen.

 

Čímž tedy jsme odhlasovali přerušení této... Ano, já vnímám přednostní práva, ale jenom to shrnu. Hlasovali jsme přerušení 9. schůze Poslanecké sněmovny do pátku 12.45 hodin.

Ale je tady zvykem udělit v takovéto situaci přednostní právo, tak paní předsedkyně Schillerová, potom pan předseda Okamura. Prosím, paní předsedkyně.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, zapamatujme si prosím tento okamžik. Toto je historický okamžik, kam moje paměť sahá, možná i z vás někteří, kteří jste tu mnohem déle než já. Vládní koalice prosadila zákon, nebo prosazuje, možná mohla už prosadit, proti Senátu, kde má většinu.

A ještě když jsme po více jak třiceti hodinách dospěli do fáze, kdy mohla prokázat to, že ho skutečně prosadí a ukončí celý ten proces hlasování, tak nemá dostatek hlasů.

Takže musíme mít zákon, který rozděluje společnost, musíme ho mít ve stavu legislativní nouze. Nemohli jsme dopustit demokratickou debatu v rámci legislativního procesu a ještě na konci celé této blamáže nemá dostatek hlasů. Pamatujme si to. (Mohutný potlesk poslanců ANO a SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Jenom shrnu teď pořadí přihlášených. S přednostním právem pan předseda Okamura, potom s přednostním právem pan předseda Michálek. Prosím, pane předsedo Okamuro, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Tak to, co se tady stalo teď, je úplně jednoduché. Poslanci vládní koalice opět nepřišli do práce. Už se to stalo... (Potlesk poslanců zleva.) Stalo už se to podruhé za krátkou dobu, co jste u vlády. Poprvé se to stalo u stavebního zákona, kdy vy jste v pátek odpoledne už nepřišli do práce, a bylo vás tady méně než poslanců opozice. Teď vy v legislativní nouzi to navrhnete, jednáme tady o tom desítky hodin, tento váš zákon odmítli dokonce vaši vládní senátoři, i senátoři tady sedí s námi až do těchto hodin - a vaši poslanci nepřišli do práce na závěrečné hlasování o pandemickém zákonu, a proto ten zákon, dneska se o něm nemohlo hlasovat.

Já myslím, že už to stačí. Opravdu podejte demisi, to je taková blamáž Vy jste - vlastně celé to zasedání si zaplatili občané ČR, za to, že vy prosazujete váš vládní zákon, ale nejste schopni o něm finálně hlasovat, protože jste nepřišli do práce. To je neuvěřitelná situace. A já si myslím, že by to všichni měli slyšet. Já říkám, a dost už téhleté vaší vlády.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkujeme, bylo to slyšet. A nyní pan předseda Jakub Michálek. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, hezký večer. Já bych chtěl poděkovat všem za tu dnešní práci, že se nám podařilo úspěšně dokončit dnešní jednání.

Chtěl jsem říci paní kolegyni Schillerové: máme zde dvě komory v České republice, v českém Parlamentu, Poslaneckou sněmovnu a Senát. Pokud by hlasovaly vždycky stejně, jedna z nich by byla zbytečná.

Myslím, že výsledky hlasování ukázaly, že vládní koalice tady měla podstatně víc poslanců než někdo jiný, ale pojďme se v tom nepitvat, pojďme to jednání uzavřít. Bylo to velmi náročné a jsem rád, že to úspěšně skončilo. Děkuji a přeji vám hezký večer, dobrou noc.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A já tímto tedy mohu ukončit dnešní jednací den, přerušit tuto 9. schůzi do pátku 18. 2. do 12.45 hodin.

A připomenu, že se ale sejdeme už dnes, ve čtvrtek 17. února, ráno v 9 hodin na 10. schůzi Poslanecké sněmovny. Takže všem přeju klidný večer a ráno v devět opět na viděnou.

 

(Schůze přerušena v 03.31 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 26. 1. 2024 v 15:19.