(pokračuje Jana Mračková Vildumetzová)

3.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů
a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů),
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 86/ - druhé čtení

Poprosím, aby k pultu přišel - a tady musím avizovat, že je tady změna, mám tady, že z pověření vlády předložený návrh neuvede ministr spravedlnosti, ale tak jak je avizováno a jak zde mám i písemně podloženo, pan ministr kultury pan Martin Baxa. Poprosím ho, aby zaujal místo pro předkladatele, a zároveň poprosím paní zpravodajku, paní Taťánu Malou.

Nyní bych si dovolila, zda by předložený návrh uvedl příslušný pan ministr, pan ministr kultury pan Martin Baxa. Pane ministře, máte slovo.

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuju za slovo, paní místopředsedkyně. Dovolte mi, abych omluvil pana ministra spravedlnosti, pana doktora Pavla Blažka, a přednesl za něj jenom velmi krátké slovo k tomuto návrhu zákona, protože se jedná o druhé čtení.

Předložená novelizace trestního zákoníku a dalších předpisů byla projednávána již v minulém volebním období, kdy bohužel ale legislativní proces nebyl dokončen, přestože se jedná o implementační předpis reagující na více evropských předpisů. Ve vztahu k jednomu implementovanému evropskému předpisu již implementační lhůta uplynula ke dni 31. května 2021, u dalšího uplyne již v červnu tohoto roku.

Návrh konkrétně reaguje na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/713 o potírání podvodů v oblasti bezhotovostních platebních prostředků a jejich padělání. Implementační lhůta u této směrnice uplynula již ke dni 31. května 2021. Materiál dále zapracovává požadavky směrnice a nařízení v souvislosti se systémem ECRIS a ECRIS-TCN, kterými se vytváří takzvaný centrální systém pro identifikaci členských států EU, které by měly ve svých rejstřících trestů uchovávat informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí, osob bez státní příslušnosti a osob, jejichž státní příslušnost se nepodařilo zjistit. Implementační lhůta směrnice ECRIS uplynula ke dni 28. 6. 2022. Spuštění ECRIS-TCN je možné až poté, co všechny členské státy potvrdí, že byla provedena veškerá nezbytná technická a právní opatření, nepřipravený členský stát tak znemožní spuštění systému ECRIS-TCN v celé EU, plánované v roce 2022, to jest s největší pravděpodobností za doby našeho předsednictví.

Přijetí tohoto zákona je tak nezbytné pro to, aby mohlo být zajištěno napojení na evropský systém pro identifikaci členských států, které odsoudily státní příslušníky třetích zemí, což představuje mechanismus, jak zajistit efektivní výměnu informací o odsouzení této skupiny osob, a je tak důležitým krokem k posílení vnitřní bezpečnosti EU, zefektivnění kontroly vnějších hranic a prevenci nelegální migrace.

V rámci prvního čtení, které proběhlo 11. ledna 2022, neproběhla žádná debata.

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane ministře, já mnohokrát děkuji, že jste uvedl návrh tohoto zákona, a nyní bych si dovolila říct, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 86/1. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka ústavně-právního výboru, paní poslankyně Taťána Malá, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych zde přednesla usnesení ústavně-právního výboru ze 4. schůze, která proběhla 19. ledna 2022, kdy "ústavně-právní výbor:

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila;

II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala k tomuto návrhu zákona následující změny, to znamená, v čl. 2 se bod 31 zrušuje a následující body se přečíslují;

III. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedkyni Poslanecké sněmovny;

IV. zmocňuje zpravodajku výboru, aby podala zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona na schůzi ústavně-právního výboru;

V. zmocňuje zpravodajku výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy."

Co se týče pozměňovacích návrhů, byly do systému nahrány tři pozměňovací návrhy, které budou načteny v podrobné rozpravě, a ti, kteří je předkládají, je odůvodní. Děkuju.

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji paní zpravodajce a poslankyni Taťáně Malé, že nás informovala o projednání návrhu v ústavně-právním výboru a seznámila nás i s případnými pozměňovacími návrhy, které tady dnes ještě zazní.

Já si v tuto chvíli dovolím otevřít obecnou rozpravu, do které vidím, že je přihlášená paní poslankyně Helena Válková. Poprosím ji, aby přišla k řečnickému pultu. Paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, paní místopředsedkyně. Milé kolegyně, milí kolegové, já tady jenom doplním informaci, kterou jste slyšeli před chviličkou od paní zpravodajky. Samozřejmě vůbec nebudu hovořit k tomu, co tady stručně, ale jasně prezentoval předkladatel, který zastupuje pana ministra spravedlnosti, protože tam si myslím, že jsme to opravdu probrali a je to jasná dikce, jsou to naše závazky. Doporučujeme, většina z nás na ústavně-právním výboru.

Ale chtěla jsem upoutat vaši pozornost na jeden související předpis, který byl v rámci této novely také navržen k novelizaci. Již zde bylo řečeno, že tam ústavně-právní výbor zaujal určité stanovisko, konkrétně jde o zákon o obětech trestných činů č. 45/2013 Sb. Konkrétně tam šlo o to, že ten návrh, který původně byl, vypouštěl § 28 odst. 2, ve kterém je určitá možnost přihlédnout k tomu, když soud pravomocně rozhodne o nárocích, byť tyto nároky poškozené osoby se nekryjí s těmi, které jsou taxativně vypočítány v příslušném ustanovení zákona o obětech trestných činů. Čili tam dochází k určitému rozporu, který řešilo Ministerstvo spravedlnosti, respektive ministr spravedlnosti, svým návrhem, takže by to celé vypustil. No, to je vždycky nejjednodušší řešení, ale ne nepříznivější, a rozhodně ne pro oběti trestných činů, čili my jsme to navrhli vypustit. Ústavně-právní výbor s tím ve své většině souhlasil, je to v rámci toho usnesení.

Nicméně tam byl ještě jeden návrh a já o něm budu za chviličku hovořit. Takže chronologicky - Ministerstvo spravedlnosti v součinnosti s námi a po diskusích jsme došli k závěru, že znění lze nikoliv vypustit, ale lépe přeformulovat tak, aby odstraňovalo rozpory, které tam v současné době jsou, ale zase do toho na druhé straně vnášelo určitý systém. Čili proto je tam pozměňovací návrh, který byl před chvílí vložen pod číslem 474, který říká v § 28 odst. 2, že oběť nemusí prokazovat ztrátu na výdělku a náklady uvedené v odst. 1 písm. a), b) nebo d), pokud o jejich výši bylo již rozhodnuto pravomocným rozsudkem. Takže namísto vypuštění, které neschválil ústavně-právní výbor, tam dáváme přesnější dikci znění. To je pozměňovací návrh, který jsme tam vložili ještě s paní poslankyní Malou, abychom vyšli vstříc požadavku, který z praxe zaznívá, aby rozpory mezi tím, co je v jednom zákoně, co je v jednom ustanovení, v jiném ustanovení a ve správním řádu se sladily.

A ten další návrh, který také ústavně-právní výbor projednával, nicméně který jsem předložila já, mě upozornil na určité legislativní nepřesnosti, které jsme s paní poslankyní Malou přepracovaly po konzultacích. Ten se týká situace, kdy v podstatě prodlužujeme lhůtu, která je v současné době v § 30 odst. 2 ustanovena jako prekluzivní u dětských obětí sexuálních trestných činů: pohlavní zneužívání, znásilnění tak, aby ty děti, které v šesti, sedmi letech ještě nemají představu o tom, do jaké míry bylo zasaženo do jejich lidské důstojnosti, jaká škoda jim byla způsobena, aby ta prekluzivní lhůta pro uplatnění jejich žádosti o odškodnění byla delší. Takže to ustanovení by znělo: "Žádost o poskytnutí peněžité pomoci lze podat u ministerstva nejpozději do dvou let ode dne, kdy se oběť dozvěděla o škodě nebo nemajetkové újmě způsobené trestným činem, nejpozději však do pěti let od spáchání trestného činu, jinak právo zaniká." Skončila-li tato lhůta později, jinak právo zaniká.

Čili pokud ten chlapec nebo dívka v patnácti podá, tak ještě tam ta lhůta, a stalo se mu to jako malému dítěti, takový útok do jeho sexuální integrity nezaniká a v praxi víme, že dětské oběti jsou diskriminovány současným zněním, protože lze žádost o poskytnutí peněžité pomoci u ministerstva podat nejpozději do dvou let ode dne, kdy se dozvěděla oběť o škodě nebo nemajetkové újmě, nebo do pěti let od spáchání trestného činu, a velice často ty nezletilé děti, šesti-, sedmileté, respektive stoprocentně nepodávají, protože ani nevědí. A pokud vědí, tak toho nejsou schopny.

Čili to napravujeme, je to nyní i legislativně čistém znění, takže vás prosím o podporu a tento druhý pozměňovací návrh, byť tam byl časově vložen dříve, je pod číslem 374, mění ustanovení § 30 odst. 2, opět zákona o obětech trestných činů. Čili vidíte, já udělám jednu edukativní poznámku, že i když se ta novela týká úplně něčeho jiného, jakmile se tam vloudí, byť bona fide, nějakou malou skulinkou změna, která vadí v praxi, tak to může vyvolat tyto problémy. Ale předpokládám, že se nám to podařilo pozměňovacími návrhy teď odstranit. Děkuji za podporu.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní poslankyni. Jsme stále v obecné rozpravě a jako další je přihlášen pan Radek Koten. Pan poslanče, máte slovo.

Poslanec Radek Koten: Dobrý den. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych rád využil toho, že po delší době je otevřen trestní zákoník, protože novely zákonů, které jsme dali do systému, se neprojednávají ani v opozičním okénku, a tím pádem nezbývá nic jiného než naše návrhy zákonů dávat formou pozměňovacích návrhů do zákonů, které jsou vládní. Já bych tady v podstatě načetl pozměňovací návrh, který mění v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk číslo 86, a načetl bych tedy tu změnu.

Bod 1. V části první, změna trestního zákoníku v čl. 1, za bod 1 se vkládá bod římská X, za prvé, který zní: do § 9 se vkládá nový odstavec 3, který zní: "(3) o nutnou obranu se naopak jedná, je-li obrana vedena vůči osobě, která neoprávněně vnikla do cizího obydlí za použití násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí nebo překoná-li překážku, jejímž účelem je zabránit vniknutí, pokud takové jednání může vyvolat u obránce oprávněnou obavu z ohrožení života či zdraví jeho nebo jiné přítomné osoby".

Já to tady ještě krátce odůvodním a poté ještě načtu v podrobné rozpravě. Platná právní úprava příliš limituje případy nutné obrany, kterou je naopak nutné posílit s ohledem na stále rostoucí agresivitu pachatelů zločinů, která se týká zejména porušování domovní svobody, kdy se pachatel snaží násilně vniknout do obydlí či obdobných soukromých prostor, a to bez ohledu na skutečnost, je-li v nich někdo přítomen.

Hlavním principem posílení nutné obrany je tedy poskytnout občanům vyšší míru jistoty a bezpečnosti, aby se nemuseli obávat použít adekvátní nástroj a prostředky, když někdo poruší jejich domovní svobodu, bude se snažit vniknout do jejich obydlí a vyvolá v nich pocit, že pachatel může ohrozit jejich zdraví, nebo dokonce život. Nová úprava zakotvuje zásadu "můj dům, můj hrad", která je součástí některých zahraničních úprav, posiluje postavení a sebevědomí občana, který je napaden ve svém domě a hodlá se bránit, aby se nemusel obávat následného stíhání ze strany státních orgánů, když použil přiměřené nástroje proti pachateli, který bývá často ozbrojen. V takovém případě útočník na sebe bere riziko, že vyvolává-li odůvodněnou obavu z ohrožení majetku, zdraví či života oprávněné osoby, bude se napadený bránit, a to účinně, avšak bez případné sankce ze strany státu. Změna zákona má sloužit k uznání takové obrany jako obrany nutné za situace, kdy z nechráněného prostoru by se o nutnou obranu jednat nemuselo, a současně zpřesňuje požadavek zákona, že se musí jednat o přímo hrozící nebo trvající útok, neboť podle stávající úpravy musí obránce například ve svém domě nejdříve čekat, než bude útočníkem přímo napaden, nechce-li riskovat trestní stíhání.

Za vhodný příklad lze použít i například střelbu skrze vnitřní dveře na útočníka, který již do chráněného prostoru vnikl a překonal překážku. Nová úprava současně pokrývá situaci, kdy je útok veden proti jiné přítomné osobě a obránce zasahuje v její prospěch. Meze použití nutné obrany jsou nastaveny takzvanou oprávněnou obavou, která potlačuje možnost případného zneužití, například oprávněnou obavou obránce může například vedení obrany velmi vysokou vzdálenost nebo proti prchajícímu útočníkovi. To tedy nemůže.

Závěr o naplnění či nenaplnění podmínek nutné obrany při ochraně obydlí bude mít soud, nicméně podstatné je, že při vyhodnocení adekvátnosti nutné obrany se bude vycházet z toho, jak se okolnosti napadení jevily obránci, a to nikoliv útočníkovi. Předložená úprava následuje současný vývoj judikatury, který směřuje ke stále vyššímu respektování a posílení chování a oprávnění poškozeného v neočekávané životní situaci, na kterou je nutné okamžitě reagovat.

Důležitost tohoto návrhu potvrzuje například loňský případ z Plzeňska, kdy majitel domku bránil legálně drženou zbraní sebe a svou ženu před vniknutím útočníka. Později se dokonce ukázalo, že lupič v minulosti spáchal vraždu seniora pro peníze. Byla to brutální vražda, a byl tedy mimořádně nebezpečný.

Já se k tomuto přihlásím ještě v podrobné rozpravě a je to zaevidováno jako sněmovní dokument číslo 475. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane poslanče, děkuji, a táži se, jestli ještě někdo chce vystoupit v rámci obecné rozpravy? Nikoho nevidím, v tom případě tedy končím... pardon, tak zde ještě pan ministr. Pane ministře, máte slovo.

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych jenom zareagoval na pana poslance Radka Kotena. To, co tady přednášel, je návrh SPD. K tomu vláda zaujala jednoznačně negativní stanovisko, protože ten návrh se projednával jednak na Ministerstvu vnitra a Ministerstvu spravedlnosti, u Nejvyššího soudu a Nejvyššího státního zastupitelství, a všechny tyto instituce k tomu měly jednoznačně negativní stanovisko, že ten návrh takhle zůstat nemůže, že je špatně připravený a měl by docela špatné důsledky v praxi. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a táži se tedy ještě jednou, jestli někdo chce vystoupit v obecné rozpravě? Vidím ještě paní Helenu Válkovou. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Jenom faktická poznámka, potvrzuji slova předřečníka. Jednou už jsme tady měli za minulého volebního obdobný návrh. Je tam řada nepřesností a myslím si, že hlavně praxe a judikatura i nejvyšších soudů ukazuje, že pokud půjdeme nějakou cestou, tak ta, která byla právě přednesena a hezky zdůvodněna panem kolegou Kotenem, nicméně v praxi by vyvolala opačný efekt. Já se obávám, že pokud bychom ji potom ve třetím čtení odsouhlasili, tak by naopak mohlo dojít k nejednotnosti v aplikaci a museli bychom měnit další související ustanovení. Já teď v rámci faktické poznámky nemůžu víc vystupovat, než jsem vystoupila, aby bylo by to na diskusi.

A opět je to důkaz toho, že když otevřeme jeden zákon, je velmi nebezpečné otevírat zákony, byť tedy trestní zákoník je ten, který jsme otevřeli, ale ustanovení a problematiky, které bezprostředně tedy rozhodně nesouvisejí s hlavní novelizací, zamýšlenou novelizací trestního zákoníku. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: To byla faktická poznámka, děkuji za dodržení časového limitu.

A ptám se tedy opětovně, jestli někdo chce ještě vystoupit v obecné rozpravě? V tuto chvíli nikoho nevidím, tak končím obecnou rozpravu a táži se, jestli má navrhovatel, případně zpravodaj zájem o závěrečné slovo? Není.

Dovoluji si tedy tímto zahájit podrobnou rozpravu a pouze připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. A jako první se přihlásil pan Radek Koten. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Já bych se tedy po odůvodnění v obecné rozpravě přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu, který je tedy veden pod číslem sněmovního dokumentu číslo 475. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji A poprosím dalšího DO rozpravy, to je paní Helena Válková.

Poslankyně Helena Válková: Já učiním totéž, ale u jiných pozměňovacích návrhů. Čili ty pozměňovací návrhy, které jsem už odůvodnila v obecné rozpravě, byly vloženy do systému pod číslem 374 a 474. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. Nevidím, že se někdo ještě hlásí, tak tímto končím podrobnou rozpravu.

Táži se navrhovatele, případně zpravodajky, jestli mají zájem o závěrečné slovo? Nemají, děkuji. Tímto tedy končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu navrhovateli a děkuji paní zpravodajce.

A dovolte, abych zahájil projednávání dalšího bodu, a tím je

Aktualizováno 26. 1. 2024 v 15:19.