Pátek 4. března 2022, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Jana Mračková Vildumetzová)

112.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2022
/sněmovní tisk 144/ - druhé čtení

Poprosila bych, aby k pultu, který je připraven, přišel pan ministr financí a zároveň zpravodaj rozpočtového výboru, respektive předseda rozpočtového výboru, pan Josef Bernard.

Takže začneme projednávat vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2022, sněmovní tisk 144, druhé čtení. Předložený návrh uvede z pověření vlády pan ministr financí Zbyněk Stanjura, kterého bych v tuto chvíli poprosila, aby se ujal slova, a zároveň bych požádala všechny poslance a poslankyně o klid v jednacím sále, a pokud si potřebujete něco vyřídit, abyste šli do předsálí jednacího sálu. Děkuji mnohokrát. Počkám ještě prosím na klid. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dnes budu mít opravdu krátké úvodní slovo. Chci jenom připomenout, že v prvním čtení Poslanecká sněmovna schválila základní parametry státního rozpočtu, celkové příjmy 1 613,2 miliardy, celkové výdaje 1 893,2 miliardy, a deficit tím pádem 280 miliard. Chtěl bych v této chvíli poděkovat všem gesčním výborům za projednání jednotlivých kapitol státního rozpočtu a speciálně pak rozpočtovému výboru za souhrnné projednání a zpracování podkladů pro druhé čtení.

Předpokládám, že to bude jako vždycky, že dnes zazní mnoho pozměňujících návrhů k státnímu rozpočtu na letošní rok, tak chtěl bych jenom připomenout a poznamenat, že podle zákona o rozpočtových pravidlech je jasně definovaná minimální výše vládní rozpočtové rezervy, která činí 0,3 %celkových výdajů státního rozpočtu, takže v této chvíli máme nad tuto minimální částku, jsou rozpočtovány 2 miliardy 994 milionů 819 tisíc... (Řečník se odmlčel pro hluk v sále.) ... děkuji... 125 korun, což je maximum, které může Poslanecká sněmovna svým hlasováním o pozměňujících návrzích použít v jiných kapitolách.

Vzhledem k tomu, že minulý čtvrtek rozpoutal Vladimír Putin válku na Ukrajině, tak za těch osm dnů nebo sedm dnů vláda připravila v zásadě tři pozměňující návrhy, které reagují na válečnou situaci na Ukrajině. Budeme navrhovat navýšení rozpočtu Ministerstva vnitra o 1,5 miliardy... (V sále je trvalý hluk.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já znovu požádám o klid v jednacím sále.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji, paní místopředsedkyně. Takže navýšení rozpočtu Ministerstva vnitra o 1,5 miliardy na zajištění programu pomoci občanům Ukrajiny, navýšení o 300 milionů korun na humanitární pomoc, z toho 150 milionů korun pro Ministerstvo vnitra a 150 milionů korun pro Ministerstvo zahraničních věcí, a navýšení rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany o 1 miliardu, která má být určena na nákup ručních palných zbraní.

Schválení uvedených pozměňujících návrhů v kontextu situace považuji za velmi důležité a pevně věřím, a čerpám i z veřejných zdrojů, že tyto návrhy získají podporu napříč Poslaneckou sněmovnou.

Pak musím připomenout nepříjemný fakt, a určitě nám budete věřit, že to není nic, co bychom udělali naschvál, budeme navrhovat, aby tyto pozměňující návrhy byly hlasovány jako první, a v okamžiku, kdy se vyčerpá veškerá rezerva nad ten zákonný limit, tak budou ostatní pozměňující návrhy nehlasovatelné.

Ještě mám takovou drobnou prosbu, jestli je to vůbec možné. Až budou ukončeny všechny pozměňující návrhy v rámci druhého čtení, jestli by mohla vzniknout případně politická dohoda, zůstává tam asi 199 milionů, v jakém pořadí ty pozměňující návrhy, které budou podány, budou hlasovány. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji, pane ministře.

V tuto chvíli konstatuji, že tento návrh byl rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny přikázán k projednání rozpočtovému výboru, jehož usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 144/2.

A prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru, a tudíž jeho předseda, pan Josef Bernard. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Josef Bernard: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající, dobrý den. Dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru z jeho 9. schůze, konané dne 1. března tohoto roku pod číslem 61. Jedná se o usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2022, sněmovní tisk 144, a k vládnímu návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2022, druhé čtení:

"Po úvodním slově ministra financí Zbyňka Stanjury, zpravodajské zprávě poslance Josefa Bernarda a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

I. konstatuje, že všechny výbory Poslanecké sněmovny Parlamentu projednaly kapitoly a okruhy státního rozpočtu podle usnesení Poslanecké sněmovny číslo 95 ze dne 18. února tohoto roku a přijaly k nim svá usnesení;

II. konstatuje, že následující výbory doporučily Poslanecké sněmovně Parlamentu přijmout tato doprovodná usnesení:

1. Návrh výboru pro obranu: Poslanecká sněmovna doporučuje vládě, aby vyslovila prioritu projektu Národního bezpečnostního úřadu k technologické obměně informačního systému Cefeus, a Ministerstvo financí České republiky v kapitole 308 zajistilo financování projektu pro období let 2025 až 2027.

2. Návrh výboru pro bezpečnost: Poslanecká sněmovna

a) vyzývá vládu, aby s ohledem na bezpečnostní situaci a nadcházející předsednictví v Radě EU upravila návrh rozpočtu na rok 2022 ve prospěch kapitoly 378 Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost včetně tabulkových pracovních míst;

b) vyzývá vládu, aby s ohledem na současnou bezpečnostní situaci a obranyschopnost České republiky potřebným způsobem upravila rozpočet.

III. Doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2022, sněmovní tisk 144 a k vládnímu návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2022 přijala následující usnesení:

Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2022 a s vládním návrhem státního rozpočtu České republiky na rok 2022, podle sněmovního tisku číslo 144, ve znění schválených pozměňovacích návrhů podle příloh I a II tohoto usnesení. Zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky", což jsem právě učinil.

Nebude-li, dámy a pánové, dále námitka, nebudu zde číst přílohy číslo I a II, máte je všechny k dispozici. Předpokládám, že nikdo nevyžaduje, abychom ty přílohy zde četli. Děkuji za slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji panu předsedovi rozpočtového výboru a nyní, ještě než otevřu podrobnou rozpravu, nebo respektive, mám tu přednostní práva. Jako první s přednostním právem je přihlášena paní ministryně obrany Jana Černochová, takže se zeptám paní ministryně, jestli mám otevřít podrobnou rozpravu, nebo před?

Dobře, takže já si v tuto chvíli dovolím k předloženému návrhu zákona otevřít podrobnou rozpravu. V podrobné rozpravě mají také přednost přednostní práva a v tuto chvíli je přihlášena paní ministryně obrany Jana Černochová. Paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Děkuji, paní místopředsedkyně. Krásné dopoledne, dámy a pánové. Přihlašuji se tímto k pozměňovacímu návrhu, který je v systému uveden pod číslem 525. Jedná se o navýšení rozpočtu kapitoly 307 Ministerstvo obrany na rok 2022 o miliardu korun na pořízení ručních palebných zbraní a zrychlení přezbrojení armády v této oblasti.

Všichni víme, co se děje na Ukrajině. Ruská agrese má a bude mít dlouhodobý dopad na naši bezpečnost. Musíme proto urychlit modernizaci našich ozbrojených sil a toto navýšení je jedním z prvních kroků, které chystáme. Jak někteří z médií víte, oslovili jsme a nadále oslovujeme především naše české dodavatele, aby s ohledem na nastalou situaci provedli maximální úsilí o urychlení dodávek a tam, kde je k dispozici výrobní kapacita nebo je možné prioritně vyjít vstříc Ministerstvu obrany, potažmo České republice, aby pro nás dodali i něco navíc. Do jednání zapojujeme státní podniky. Urychlujeme naplňování již uzavřených rámcových smluv. Všem je nám tedy jasné, že podobně, jako my se snažíme doplňovat naše sklady a pořizovat různé zbraňové systémy, úplně totéž dělají všechny další země. Všichni soupeříme o stejné výrobní kapacity, což se bude promítat nejen v čase plnění dodávek, ale může to mít vliv i na finální cenu. Nicméně musíme to udělat, musíme nakupovat. Je to ve prospěch naší obranyschopnosti. Vytváříme komplexní seznam akvizic, které vycházejí z potřeb armády a který dle úkolu bude zakrátko předkládán na vládu. Chci mít jistotu, že pokud si v této souvislosti řeknu o navýšení zdrojů kapitoly Ministerstva obrany, budu schopna tyto zdroje skutečně i vyčerpat a zároveň veřejnosti garantovat, že výdaj byl uskutečněn jednak v souladu se zákony a za dodržení pravidel účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti. V tuto chvíli ten zmiňovaný požadavkový list směřujeme především do těchto oblastí. Abyste měli ty informace podrobné, tak jenom stručně: ruční palebné zbraně, pistole útočné, pušky, kulomety, přepravní technika pozemní i vzdušná, náhradní díly pro vojenskou techniku, munice. Tam, kde nebudeme schopni uspět u českých dodavatelů, budeme se snažit oslovovat napřímo buď agenturu NSPA v NATO, případně budeme upřednostňovat projekty G-to-G, vláda-vláda.

Závěrem chci zdůraznit, že se jedná skutečně o navýšení, které pokrývá to, u čeho máme jistotu, že budeme určitě schopni to letos nakoupit. Samozřejmě jsme připraveni na to, pokud by bylo nadále v průběhu roku potřeba navyšovat obranný rozpočet v souvislosti se zhoršením situace nejen na Ukrajině, a také v souvislosti s tím, pokud by se objevily příležitosti pro další urychlenou modernizaci armády. To koneckonců svým usnesením z této středy jasně deklarovala i vláda České republiky, když podpořila navýšení rozpočtu Ministerstva obrany o tuto 1 miliardu a v tomto usnesení se také znovu zavázala k dalšímu navyšování rozpočtu MO, ať už v letošním roce, bude-li to třeba, nebo v letech dalších.

V tuto chvíli tedy se přihlašuji k tomu pozměňovacímu návrhu a jednám intenzivně s panem ministrem financí o dalším možném navyšování rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany, ale budu tak činit ve chvíli, kdy budu mít jasnou informaci o tom, kolik peněz budeme schopni utratit, protože by bylo nefér vůči České republice, vůči jiným mým kolegům, kdybych teď té situace zneužila a využila tak, že si tady řeknu o miliardy, a na konci mi skončí v nespotřebovaných výdajích, protože i pan bývalý ministr obrany ví, že resort Ministerstva obrany má nějaké kapacity, ty firmy mají nějaké kapacity, a byť všichni se snažíme dělat všechno pro urychlení té modernizace, tak některé věci prostě v ruce úplně nemáme a jsme závislí na dodavatelích. Děkuji vám za pozornost a za podporu mého návrhu ve třetím čtení.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji paní ministryni obrany. V tuto chvíli si dovolím přečíst ještě jednu omluvu. Je tady omluva pana ministra Šalomouna z dnešního dne, z dnešního jednání pléna od 12 hodin do konce jednání z pracovních důvodů. Jsme v podrobné rozpravě, další, kdo je přihlášen s přednostním právem, je předsedkyně klubu hnutí ANO paní Alena Schillerová. Paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, pane ministře, členové vlády, dámy a pánové, samozřejmě vystoupím později i se svým pozměňovacím návrhem, ale dovolte mi úvodem velmi stručně, nechci to nějak natahovat... (Hluk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Paní předsedkyně, já vás ještě v úvodu přeruším. Znovu bych požádala o klid v jednacím sále. Projednáváme státní rozpočet, druhé čtení. Pokud potřebujete něco projednat, prosím, běžte do předsálí. Velmi to ruší toho, kdo mluví u řečnického pultu. Děkuji. Paní předsedkyně, máte slovo, ještě jednou se omlouvám.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Takže dovolte mi pár slov v rámci druhého čtení státního rozpočtu, které se koná v situaci, kterou jsme si několik dní nazpět neuměli představit. Naše západní civilizace je po třiceti letech relativního klidu ohrožena vojenským konfliktem jen pár stovek kilometrů od našich hranic. Všichni víme, co se děje, denně to sledujeme.

Přestože věřím ujištění pana premiéra, že v tuto chvíli České republice nehrozí žádné bezprostřední riziko vojenského charakteru, tak nás čekají výzvy, o kterých jsme donedávna nechtěli ani nemohli uvažovat. A bohužel v této chvíli - věřím, že si to uvědomujeme všichni, zejména vláda - nejsme na ně dostatečně připraveni.

Bohužel, nacházíme se v rozpočtovém provizoriu, já už to nechci zpětně vyčítat vládě, vyčítala jsem to několikrát, měla jsem k tomu řadu argumentů, nebudu je opakovat, a dnešním dnem k tomu všemu vcházíme do nouzového stavu, který také nekritizujeme, jak jste si všimli, protože víme ze své vlastní zkušenosti, že to je pouze právní rámec pro řešení krize. A ta krize tady bezesporu je tak, jako tady byla před dvěma lety, kdy přišel covid, takže my to naopak chápeme. Co však je velmi špatně, nejsme na to připraveni z pohledu veřejných financí. To znamená, ta kombinace, vražedná kombinace nouzového stavu vedle rozpočtového provizoria znamená, že nejsme schopni promptně reagovat.

A proto se snažím být maximálně konstruktivní, budu i teď. My nebudeme v žádném případě, znovu to opakuji, a je tady o důvod víc, blokovat přijetí státního rozpočtu, ale musíme si přiznat, že to, o čem se tady dnes budeme bavit, a celá řada z vás bude vystupovat včetně mě, a budeme tady obhajovat své pozměňovací návrhy, které dávají smysl, i když víme jako političtí realisté, že neprojdou, tak budeme aspoň tímto způsobem upozorňovat, kde vidíme problém. Přitom si všichni tady musíme přiznat: Nelžeme si, prosím, do kapsy, že to, o čem se tady budeme bavit, je zastaralé, nepopisuje aktuální potřeby a musí být co nejrychleji novelizováno. A jsem ráda, že včera po mé interpelaci to pan premiér připustil.

Paní ministryně obrany, prostřednictvím paní místopředsedkyně, teď vystoupila, obhájila svůj pozměňovací návrh na 1 miliardu. My ho podpoříme, hnutí ANO, my ho podpoříme, říkám to otevřeně, že ho podpoříme, protože je to krok správným směrem. Znova říkám, a bude o tom mluvit určitě i můj kolega z naší lavice hnutí ANO, poslanec Metnar - nebude to stačit. Nebude to stačit! Nechci připomínat, že my jsme resort obrany od roku 2014, kdy jeho rozpočet byl pod 1 % HDP, se snažili pořád navyšovat, i když jsme to kvůli covidu museli zbrzdit. Na konci roku 2021 se to pohybovalo kolem 1,3 % HDP.

Upozorňovala jsem už před pár týdny, že to není rozumné, a vedli jsme tady přestřelku, jestli nějaká zakázka je připravena nebo není, a paní ministryně to určitě dobře zná. Já jsem projela s panem šéfem generálního štábu, panem generálem Opatou, několik posádek a viděla jsem ten stav, ty diametrální rozdíly. Naše armáda určitě má kam dávat peníze. A kdyby to nebylo do té zakázky, může se dávat jinam. Takže my to podpoříme, my to nekritizujeme, říkáme, že to stačit nebude.

Znova si tak dovolím připomenout, je to taková jenom perlička: V rozpočtu této vlády je snížena humanitární pomoc v kapitole Ministerstva zahraničních věcí o jednu čtvrtinu, z 200 milionů na 150. A vy teď pozměňovacím návrhem, který signalizoval pan ministr financí na rozpočtovém výboru, 1,8 miliardy, z toho největší část jde logicky do Ministerstva vnitra, tak vlastně se posiluje o 150 milionů humanitární pomoc na Ministerstvo zahraničních věcí. Prostě to je něco, co - jak se říká u nás na Moravě - mi hlava nebere.

Zrovna tak Ministerstvo vnitra. Kolik se tam škrtlo? (Ohlíží se do vládních lavic.) Já nevím, jestli tady pan ministr... Není tady. Nevím, 2,7 - musela bych se podívat, mám to tamhle v těch velkých šanonech na mém stole - aby se tam teď muselo přidat. A zase: Bude to stačit? Máme nouzový stav. Musí se někde ubytovat uprchlíci, přichází jich podle vašich informací 5 000 denně, 30 000 tady podle informací vlády už je. Musí to zaplatit samozřejmě stát, musí se to zajistit. To všechno je v pořádku, my to podporujeme, podporujeme politiku této vlády v této krizi, uprchlické krizi, kterou vyvolala agrese Ruska na Ukrajinu, nicméně to všechno bude něco stát. A vy už to dneska dobře víte, že to bude něco stát. Budou další věci, myslím si, že jste včera jednali nebo měli jednat o sociálním balíčku. To jsou všechno věci, kde jsme připraveni s vámi konstruktivně o těch věcech mluvit, jsme připraveni je podporovat, když budou dávat smysl, budou potřeba. Prostě to nebudou věci, které bychom tady jakýmkoli způsobem blokovali. My jsme dokonce připraveni pro ně hlasovat. Budeme hlasovat i pro ten pozměňovací návrh 1,8 miliardy, který pan ministr financí avizoval na rozpočtovém výboru, protože ano, ty peníze jsou potřeba. To nevadí, že je to váš návrh. Dává smysl a my ho podpoříme. Stejně tak jako podpoříme všechny vaše potřebné věci, se kterými přijdete. Ale znova na vás apeluji, zvažte to.

Čeká vás novela zákona o státním rozpočtu, vy už to dneska víte. V dubnu bude nová makroekonomická predikce. Díky této predikci podle mého odhadu - ale já samozřejmě nemám podrobná čísla, která vytvoří Ministerstvo financí - podle mého odhadu díky inflaci, která už určitě bude dvojciferná, bohužel, získáte ještě mnohem více peněz, než kolik jste získali na základě predikce z ledna 2022. To znamená, přehodnoťte některé vaše škrty, prosím.

Veřejné zdravotní pojištění hospodařilo v roce 2021 s deficitem 13 miliard. Já vím, že mají na rezervách přes 50 miliard. Mají to díky politice naší vlády, která tam navyšovala platbu za státního pojištěnce, ale hospodařili s deficitem 13 miliard. Jak dopadne veřejné zdravotní pojištění, když přijímáme takové množství uprchlíků? A musíme se o ně postarat, mají různý zdravotní stav. Já vím, pane ministře, prostřednictvím paní místopředsedkyně, že jste říkal včera na interpelacích, slyšela jsem to, že s tím přijdou nové platby za státní pojištěnce, ale to je výdaj pro státní rozpočet. To znamená, přehodnoťte některé tyto věci a využijte tuto druhou šanci, kterou budete mít. Já to mám všechno za sebou, mám za sebou sedm rozpočtů, neměla jsem z toho nikdy radost, nepřeji vám to, vím, jak je to nepříjemné. Přehodnoťte tyto věci, protože vás čekají obrovské, obrovské výdaje. A prosím, když budete ten rozpočet přehodnocovat, protože dnes tady budeme celý den - my to nijak natahovat nebudeme - se přihlašovat k pozměňovacím návrhům, příští týden je odhlasujeme, nikdo to nechce brzdit, potřebujeme tady rozpočet, víme to.

Vy víte, že tam máte malé rezervy. Já si to umím spočítat jako bývalá ministryně financí. Máte tam jednotky miliard, takže tu novelu budete muset udělat. Udělejte ji prosím opravdu poctivě a prosím, pomozme uprchlíkům, pomozme, pomozme těm lidem, to chceme, ale nezapomínejme na naše lidi. Nezapomínejme, že naši lidé mají obrovské problémy s energetickou krizí, začínají mít obrovské problémy s dalšími... s inflací a s těmito věcmi. Já dostávám denně - a vy také, určitě - dostáváte od lidí zprávy a lidé se bojí. Takže pomozme všem, ale nezapomínejme i na naše lidi. Prosím, tyto úvahy mějte, protože vy teď máte tu exekutivní zodpovědnost. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji paní předsedkyni. Nyní další, kdo je přihlášen s přednostním právem, je místopředseda Poslanecké sněmovny, pan Karel Havlíček. Pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády. Dovolte můj úhel pohledu. Nejprve z toho, co považuji za problém menší, poté, co považuji za problém větší, a nakonec za problém zcela zásadní v rámci rozpočtu.

První problém, který vnímám, je ten, že se ve skutečnosti nešetří 77 miliard korun. Je to otázka šikovných triků, je to otázka dobře nastavené práce s úsporami, které vznikly ještě z roku 2021. Typický příklad je Ministerstvo dopravy, kde se nešetří 9 miliard korun, ale necelá polovička, protože 5 miliard korun bylo na účtech. Pracuje se šikovně už nyní s rozpočtovou rezervou. Velmi dobře víme, že se bude muset vyplatit 1,5 miliardy České poště za její služby pro obyvatele České republiky, že to musí Český telekomunikační úřad v následujících týdnech ihned poté, co bude notifikace z Evropské komise, učinit, a víme, že to budeme muset udělat z rozpočtové rezervy. Stejně tak víme, že jsme neušetřili peníze na obnovitelných zdrojích tím, že bychom je nevyplatili solárním investorům, protože zákonem je vyplatit musíme, nemluvě o tom, že je to ve vládním nařízení. Můžeme diskutovat o tom, že to nebude celých 27 miliard, že to bude o něco méně díky cenám energií. V každém případě ale se bude muset větší část z toho jednoznačně vyplatit a bude to z budoucích příjmů. Já tím jenom dokladuji to, že se neušetřilo 77 miliard, ale je to pouze hra na úspory. To je první věc. Z mého pohledu a v současném kontextu toho, co se odehrává na Ukrajině, je to ale problém menší.

Co se týká Ministerstva dopravy - já se k tomu za chvíli přihlásím stejně tak jako k Ministerstvu průmyslu - tam považujeme za velký problém takzvané úspory 9 miliard korun. To, že se to dotkne jednoznačně údržby, že se to dotkne oprav, je zcela zjevné a není dobře to, že se nastavuje laťka na Ministerstvu dopravy níže, protože v dalších letech se to logicky už od tohoto bude odvíjet a 3 miliardy, které jdou okamžitě ze Státního fondu dopravní infrastruktury, a dalších 5 miliard, které se tam vyšetřily, mohly být určeny nejenom na údržbu a opravy, ale pochopitelně i na investice, které se dnes musí brzdit. Prosím, neargumentujme tím, co jsme měli my v rozpočtu. My bychom tam pochopitelně pracovali nejenom s těmi 3 miliardami na SFDI, ale samozřejmě i s těmi úsporami, které tam vznikly z roku minulého - vzniká to tak každý rok - a promítly by se do budoucích investic. Ale opět i v kontextu toho, co se odehrává dnes na Ukrajině, bychom možná tímto skončili naší diskusi. My bychom jako opozice kritizovali, že jste sebrali 1,5 miliardy korun na slevě na jízdném, které se pokusíme ještě vrátit. Kritizovali bychom, že se berou peníze na dopravní infrastrukturu. Vy byste zase argumentovali tím, že chcete šetřit, a tím by bylo vše uzavřeno, protože byste nám stejně ty návrhy nevzali.

Ten problém, který chci otevřít, je úplně jiného charakteru. Nyní prosím, neberme to jenom politicky. Já zde přečtu tři čísla a prosím, aby se členové vlády nad nimi nejen zamysleli, ale abychom se společně dobrali k závěru, jak to budeme řešit. Jedná se o energetiku. Následující tři čísla jsou takováto. Minulý týden, ve čtvrtek - a to už jsme věděli, že jsme v energetické krizi, řešili jsme, jak pomáhat, jestli sociální podporu, plošnou podporu, a tak dále - byla cena elektřiny 127 euro za megawatthodinu. Dnes, po týdnu, je na burze cena 366 euro za megawatthodinu. To je skoro trojnásobek. Plyn v minulém týdnu 95 euro za megawatthodinu, dnes jsme na úrovni 160 euro za megawatthodinu. Kdybych k tomu ještě dodal, kolik stojí barel ropy, je přibližně o 30 % vyšší, než byl ještě na začátku roku, jsme na 12 dolarech za barel. To je nejvyšší hodnota za posledních osm let. Nejenom že energetická krize nekončí, ale zásadním způsobem se prohlubuje. Nad tím prostě nemůžeme zavírat oči. To, že se to ještě dneska neprojevuje na účtech spotřebitelů, je dáno jedině tím, že se stále dneska pracuje s cenami roku 2021, protože velkoobchodní hráči je fixovali. Takže jestliže se dneska pohybujeme na cenách, které jsou trojnásobné vůči minulému týdnu, tak v tomto roce a v příštím roce nás čeká energetická apokalypsa.

Zapomeňme na to, že ji budeme řešit nástroji, které vláda navrhla. My jsme je kritizovali už v situaci, kdy ty ceny byly trojnásobně nižší, a viděli jsme, že to nefunguje, jak by mělo. Navrhovali jsme celou řadu nástrojů, plošných nástrojů, DPH, navrhovali jsme obnovitelné zdroje. Nic z toho nebylo vyslyšeno. Nevím, na co se v tuto chvíli čeká. Ty domácnosti to neustojí a neustojí to ani firmy. Každým dnem se budeme posouvat k tomu, že budeme mít více a více domácností na hranici energetické chudoby nikoliv proto, že by měly nízké příjmy, ale proto, že jim zásadním způsobem roste cena energie.

Ano, je pravda, že to je zejména v tuto chvíli v důsledku ukrajinské krize. Nevyčítáme vládě vysoké ceny energií, to by bylo nefér. My vyčítáme nečinnost a bohorovnost toho charakteru, že i přesto, že se to dnes takto odehrává, se to v rozpočtu vůbec neprojevuje. Přece všichni už v tuhle musíme vědět, že nám nebudou stačit 3, 4 miliardy na podporu boje s energetickými problémy. To je prostě zřejmé.

Ale já nechci být jenom kritikem a jenom řekněme oznamovatelem špatných zpráv. Konečně věřím, že dneska každý zodpovědný člen vlády první, co ráno udělá, mimo to, že se podívá na ukrajinskou krizi, tak se podívá na OTE a ceny energií, které nás prostě doběhnou. Máme tři varianty, jakým způsobem řešit minimálně problém obnovitelných zdrojů.

Ano, je to platba, kterou musíme odvádět každý rok. Odvádí to domácnosti, odvádí to firmy a odvádí to i stát. Celkem se jedná o 46 miliard korun. Toto je důsledek nezodpovědnosti vlády a Parlamentu v letech 2005 až 2010. Musíme se s tím vypořádávat a těch 46 miliard je účet, který zaplatí domácnosti a které zaplatí firmy. 27 miliard z toho padá na bedra státu a rozpočtu, 19 miliard z toho padá na bedra domácností a firem. My navrhujeme v tuto chvíli těchto 19 miliard korun dočasně zastavit. Máme varianty, jak to řešit. V zásadě jsou tři.

Abychom to zjednodušili, říkejme tomu, jedna je varianta Zemanova, druhá je varianta Babišova, třetí je varianta Havlíčkova. V zásadě ale všechny tři je možné aplikovat, protože logicky můžete přijít s tím, že 19 miliard korun, které bychom dneska odpustili - a bylo by to nejenom gesto toho, že by neplatily domácnosti a firmy, kterým by to nesmírně pomohlo, ale současně by to bylo symbolické, protože my v současné době energetické krize stále ještě platíme dluhy za vládu z roku 2010, respektive Parlament.

Takže první varianta, kterou navrhl prezident Zeman, je změna zákona, a to taková, že se nevyplatí tato částka solárním investorům. Nemusí se to udělat na věčné časy, dá se to udělat časově, to znamená posunout to třeba o dva roky. V tuto chvíli by nastalo to, že by se nemuselo vyplácet z rozpočtu těchto 19 miliard korun. Ano, je to změna zákona, ale my říkáme, že se za to postavíme a podpoříme to. Jestli má vláda odvahu to skutečně nevyplatit a nehrát si účetními triky na to, že to nakonec platit nebude, a spoléhat na vyšší ceny elektrické energie, tak nechť to předloží a my to podpoříme. Ušetří se tím domácnostem a firmám 19 miliard korun.

Druhá varianta je varianta, kterou navrhoval premiér Babiš, a je férová, 19 miliard promítnout do rozpočtu a vykompenzovat tím, že máme vyšší příjmy v rozpočtu, říkáme tomu inflační příjmy, a jsou to příjmy mimo jiné z toho, že máme dražší ceny energií. To se projevuje v rozpočtu částkou minimálně 60 miliard korun. To znamená, my říkáme, že jestli to ti lidé zaplatí, tak ti lidé mají právo na to, aby poté byli ušetřeni těchto plateb.

Třetí varianta, říkejme jí třeba varianta Havlíčkova, ale není to neznámá varianta, je taková, že i kdyby vláda řekla: Já nechci jít do sporu se solárními investory a odmítám to, že ušetříme firmám a domácnostem 19 miliard korun, i když si je de facto zaplatily vyššími inflačními příjmy, které vláda z toho rozpočtu má, tak je tady varianta kompenzovat to z vyšších cen za emisní povolenky. Vždyť je to přece regulérní cesta. Emisní povolenky dneska nestojí 30 euro, ale 90 euro. Špatná zpráva je to, že to dopadá tvrdě na naše hospodářství. Dobrá zpráva, chceme-li to takhle říct, je ta, že to dopadá pozitivně ve smyslu příjmů z emisních povolenek, a ty nakonec nebudou 150 miliard, jak se očekávalo do roku 2027, nebudou ani 250 miliard, ale budou pravděpodobně až k 500 miliardám. Nechci tady teď střílet čísla, bude záležet na ceně emisní povolenky, ale také na množství. V tomto případě je zde nabíledni, že se dá udělat to, že se to dá z těchto zdrojů vykompenzovat.

Ale pozor, nemůžeme to udělat až v momentě, kdy to bude v tom Modernizačním fondu, to je pozdě. Musí se to udělat zákonnou cestou, a zjednodušeně řečeno, ty peníze, které tam potečou, odklonit zavčasu a využít je na kompenzace tohohle charakteru. Dělají to i ostatní země, tak nevím, proč to neuděláme my stejně, tak jako ostatní země odpouští platby za obnovitelné zdroje. Velmi rádi se díváme na Německo, tak se tam podívejme. Přesně to Německo udělalo. Odpustilo platby za obnovitelné zdroje. Co udělalo Polsko? Snížilo DPH. Co udělalo Rakousko? Opět plošná cesta speciálním příspěvkem. Co udělalo Chorvatsko? Snížilo DPH. Co udělalo Španělsko? A tak dále. Jedna země za druhou v rámci Evropské unie se s ohledem na to, jak se vyvíjí energetická krize a s ohledem na to, jak se bohužel vyvíjí situace na Ukrajině, přichází k jednoduchým, rychlým a plošným kompenzacím za energie.

Vážení členové vlády, nemine nás to. Stejně to budeme muset udělat a nenechávejme v tuhletu chvíli domácnosti a firmy v nejistotě. Všechno to, co jsem řekl, tak se k tomu přihlásím v rámci pozměňovacích návrhů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji a v tuto chvíli si dovolím přečíst omluvy. Mám tady omluvu pana poslance Davida Pražáka, a to celý dnešní den z důvodů pracovních. Pak tady mám omluvu z důvodu zahraniční služební cesty z celého dnešního dne pana poslance Ondřeje Benešíka a poslední omluva je omluva pana Radima Fialy z dnešního jednání, a to v čase od 9 do 11 hodin ze zdravotních důvodů.

Já bych v tuto chvíli ráda vystoupila s přednostním právem, a proto bych požádala mého kolegu, místopředsedu Karla Havlíčka, zda by mě mohl zastoupit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za předání, paní místopředsedkyně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já musím říct, že když tady v tuto chvíli hovořil můj kolega, místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček a zároveň bývalý ministr průmyslu a obchodu a dopravy, a sdělil nám, jakým způsobem se navýšená cena elektřiny ze 127 eur za megawatthodinu na 366 eur za megawatthodinu u elektřiny a u plynu z 95 eur za megawatthodinu se navýšila na 168 eur za megawatthodinu, tak mě z toho opravdu začíná velmi mrazit. A jsem ráda, že tady bude předkládat ten pozměňovací návrh

Ale zároveň bych vládu chtěla upozornit, že naše předsedkyně poslaneckého klubu paní Alena Schillerová zároveň dala do systému návrhy zákonů, které řeší tento problém. Už jsme to tady předkládali na konci roku, svolávali jsme k tomu mimořádnou schůzi. Takže znovu je teď předložen zákon na snížení neboli nulaprocentní sazbu DPH. Je předložen zákon ohledně úspory z obnovitelných zdrojů, kde by tuto úsporu pocítili jak občané v domácnostech, tak zároveň podnikatelé, a šlo by to z Modernizačního fondu. Takže já vládu vyzývám, aby tyto tři návrhy zákonů, které už jsou nyní v systému, aby je co nejdříve projednala a aby přišly co nejdříve sem do Poslanecké sněmovny, abychom je mohli schválit, protože v tu chvíli by občané měli úsporu zhruba 36 %. A jak řekl můj předřečník, kolega Karel Havlíček, stejně nás to nemine. A myslím si, že když jsme vás tady o to prosili na konci roku, ať to schválíte, ať to třeba schválíte na pár měsíců, tak to bylo to řešení, které se mělo schválit. Ale znovu opakuji: Protože s tím přišla minulá vláda, tak jste to neschválili a přišli jste s jiným řešením ohledně doplatku na bydlení, ohledně sociální podpory, který jak vidíte, občanům nepomáhá. A uvidíte za pár dní, když takovéto ceny, takovýto nárůst je, co se bude i ve společnosti dít. A bude to opravdu obrovský, obrovský problém.

Nyní bych si dovolila se tady vyjádřit především k rozpočtu resortu Ministerstva vnitra. Paní Schillerová, předsedkyně našeho poslaneckého klubu, už tady o tom hovořila. Ta částka a ta úspora, která - a ty škrty, které tam proběhly, jsou zhruba v částce kolem 4 miliard. Všichni se určitě shodneme na tom, že bezpečnost je jedna z nejdůležitějších oblastí, do které se prostě musí dát peníze, a mě opravdu velmi překvapilo, že resort vnitra si nechal vzít peníze pro policisty a pro hasiče. To, že v současné chvíli v daném rozpočtu chybí zhruba 1,6 miliardy pro policisty a nejsou kryta v žádném případě tabulková místa pro policisty, protože si to řádně najděte v dané kapitole, v tuto chvíli není kryto rozpočtově 4 242 tabulkových míst. To znamená, že pokud by se Policii České republiky podařilo náborem získat tyto policisty, tak na ně nebudou mít finanční prostředky, protože nejsou finančně krytí. Zároveň pořád není vyřešeno a rezonuje to z jednotlivých regionů, jak to bude u policistů se stravováním ohledně hrazení, to znamená takzvaný stravovací poplatek, a zároveň stabilizační příplatek. To jsou ještě věci, které nejsou pořád vyjasněné, byť pan ministr vnitra tady minule říkal, že peníze v rozpočtu jsou, ale obavy v rámci regionů jsou pořád, že ty finanční prostředky nedostanou, protože dneska si to hradí ze svých úspor a hradí si to samy tím, že rozpočet není schválený.

Musím tady ještě zopakovat jednu důležitou věc, a to je, že minulá vláda policistům a hasičům a samozřejmě dalším svým nařízením navýšila platy o 1 400 korun. Tato nová vláda přišla a první, co udělala, tak to snížila na 700 korun, a je to pouze pro policisty a hasiče, kteří jsou v uniformě. Ti, kteří uniformu nemají, ti nedostali vůbec nic. Chtěla bych říct, že u policistů je to zhruba 10 000 policistů, kteří jsou civilními zaměstnanci bez uniformy, a u hasičů je to zhruba tisícovka. A když se prakticky podíváte, tak protože samozřejmě tady máme inflaci, a i když se navýší ta částka 700 korun, tak všichni příslušníci bezpečnostních sborů a ozbrojených sil budou prostě bohužel v tomto roce brát méně než v roce minulém. Průměrný plat u policisty byl 45 479 korun a v letošním roce dostanou policisté v průměru 45 144 korun i s tím daným navýšením, a to nevíme, jak to bude na jednotlivých krajských ředitelstvích ohledně stabilizačního příplatku a jak to bude ohledně toho stravovacího poplatku, jestli na ně budou mít nárok. Ohledně civilních zaměstnanců je průměrný plat zhruba 31 472 korun a v letošním roce bude ponížen na 31 348 korun.

Když jsem byla i na bezpečnostním výboru, tak mě i velmi zaujalo, jak budoucí policejní prezident hovořil o tom, jaký mají velký problém s přijímáním civilních zaměstnanců u policie, že je velmi těžké je získat. A my jsme jasně i poukazovali na to, že policisté i hasiči právem dostali covidové odměny, a toto může také znamenat, že někteří policisté v rámci výsluh se rozhodnou, že odejdou od policie, a může dojít i k celkovému velkému snížení počtu policistů. Já bych chtěla říct, že bychom my v České republice potřebovali zhruba mít 45 000 policistů a dneska máme zhruba ve stavu 40 000 policistů, takže policisté nejsou, proto se dělají i různé náborové příspěvky a další benefity, abychom vůbec policisty získali. A myslím si, že když dneska se do veřejnosti dostane, že se Policii České republiky odebralo z rozpočtu 1,6 miliardy korun, tak je otázka, jestli budou další zájemci právě do stavu policie. A myslím si, že to by mělo být naším prvořadým úkolem, abychom získali nové policisty. A chci říct, že právě minulá vláda přišla a navýšila počet tabulkových míst o 3 000, to byl obrovský úspěch, že se to podařilo prosadit, a byli to právě policisté, kteří měli být na těch obvodních odděleních, kde jsou potřební, na dopravkách a na dalších, kde to je nejblíže lidem. Takže to je Policie České republiky.

Co mě ale ještě překvapilo, nechci říct více, ale překvapilo, je, že se odebrala z rozpočtu 1 miliarda hasičům. Já tady vidím své kolegy starosty, hejtmany a všichni víme, že hasiči mají nezastupitelnou roli ve všech městech a obcích. Oni nám nepomáhají pouze s tím, když někde hoří, ale oni nám pomáhají v našich každodenních životních situacích, ať už je to, že se vám stane, že si zabouchnete dveře, nebo že máte na své zahradě vosí hnízdo, nebo že máte na střeše rampouchy. Prostě nám pomáhají v každodenních situacích a mají opravdu nezastupitelnou roli. A všichni víme, já jsem bývalá starostka, že hasiči jsou pokladem obce a všichni si jich nesmírně vážíme, protože nám pomáhají. A mě opravdu velmi překvapilo, že se ze státního rozpočtu škrtla 1 miliarda jak pro profesionální, tak pro dobrovolné hasiče. A teď vám řeknu, na co se to škrtlo: 200 milionů se škrtlo dobrovolným hasičům na pořízení cisternových automobilových stříkaček, na pořízení dopravních automobilů a na rekonstrukci hasičských zbrojnic. Já bych chtěla říct, že my máme v České republice v současné chvíli 2 350 cisternových automobilových stříkaček, hasičských aut, která přijíždí k zásahu, takzvaných JPO dvojek a trojek. Minulá vláda dávala do rozpočtu finanční prostředky, aby se průběžně tyto cisternové automobilové stříkačky obměňovaly, protože jsou zastaralé, a proto je hrozně nutné to teď nezastavit. Chci říct, že z těch 2 350, protože ty roky předtím se s tím nic nedělalo, 1 300 je po životnosti 25 let.

Určitě všichni poslanci a poslankyně, kteří jsou tady ve Sněmovně, komunikují s hasiči a ví, kolik mají dneska projektů na rekonstrukci hasičských zbrojnic. Myslím si, že těch 200 milionů byla kapička v oceánu, a že pokud se tam tyto finanční prostředky nedají, tak v letošním roce se nejenom že neobmění ty cisternové automobilové stříkačky, ale nebudou se rekonstruovat ani hasičské zbrojnice, zázemí hasičů. A myslím si, že dobrovolní hasiči pomáhali, pomáhají v rámci pandemie, pomáhají v tuto chvíli i s příchodem lidí z Ukrajiny, a to si myslím, že pro ně určitě není dobrý signál.

Ohledně profesionálních hasičů, tam se odebrala částka 800 milionů korun. Část z ní byla právě opět na nákup cisternových automobilových stříkaček, tam bych chtěla říct, že dneska jich mají profesionální hasiči 707 kusů a z toho 288 je již po své životnosti. Ale co mě ještě více, až bych řekla štve a mrzí, je, že se odebraly finanční prostředky na nákup výškové techniky. Všichni víme, jak je důležitá a potřebná. Profesionální hasiči mají dneska 266 kusů výškové techniky a z toho 111 kusů je 20 let po své životnosti. Takže všichni určitě uznáte za vhodné, že je nutné, aby finanční prostředky na nákup výškové techniky v rozpočtu byly a aby nová výšková technika pro profesionální hasiče, kteří nám každodenně pomáhají, byla k dispozici, protože ji mají k dispozici pro nás, aby nám pomáhali.

Chci říct, že jsem se svými kolegy připravila několik pozměňovacích návrhů, ke kterým se ještě pak ve druhém vystoupení přihlásím. Pouze bych chtěla apelovat na pana ministra financí. On ví, že už jsme s ním i včera komunikovali s mým kolegou Drahoslavem Rybou, že bychom byli opravdu rádi, kdyby aspoň některý ten pozměňovací návrh byl podpořen, protože jsme udělali více variant s tím, že bychom chtěli, aby se prostředky, aspoň v nějaké míře, jak profesionálním, tak dobrovolným hasičům vrátily na všechny ty věci, o kterých jsem tady hovořila, ať už jsou to hasičská auta, ať už jsou to rekonstrukce hasičských zbrojnic, dopravní automobily, nákup výškové techniky. Ohledně policistů jsme přesvědčeni o tom, že musí být pokryta ta tabulková místa. Nelze mít schválený rozpočet, aby tam nebylo finanční krytí na příchod nových policistů.

Takže to mě z mé strany trochu mrzí, že pan ministr financí - on tady, když jsem hovořila, nebyl zrovna při prvním čtení, teď i při druhém čtení, určitě musel asi někam odběhnout, takže já se popřípadě ještě vyjádřím přímo k těm jednotlivým pozměňovacím návrhům ve svém druhém vystoupení.

A chtěla bych poprosit především vládní poslance, aby se opravdu u hasičů a policistů, u těch pozměňovacích návrhů, nad tím zamysleli a některý ten pozměňovací návrh nepodpořili (podpořili?). Děkuju vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní místopředsedkyni.

Máme zde faktické poznámky. Jako první se přihlásil pan Milan Brázdil. Pane poslanče, máte slovo.

Mezi tím ještě přečtu omluvy: paní ministryně Černochová se omlouvá z dnešního jednání od 9.40 z pracovních důvodů a paní poslankyně Eva Decroix z celého dnešního jednání rovněž z pracovních důvodů.

Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Dovolte, abych ve své faktické reagoval na předřečnici, která se vlastně dotkla integrovaného záchranného systému, dvou složek, které jsou řešitelné v rozpočtu. Už tu jsem pár dní a vím, ale je tu jedna složka a dle mého ta nejdůležitější. O život jde až v první řadě. Jasně, hasiči jsou vynikající, policajti jsou vynikající, ale je tu ještě jedna složka, hlavní složka IZS, Zdravotnická záchranná služba - čtrnáctkrát jinak. Čtrnáct krajů, čtrnáct originálů a jim není možno pomoci, ať jsem se snažil v minulém volebním období, předminule. Jim není možné pomoci tím, že by se o ně někdo postaral a řekl: Tak vám něco přidáme, nebo budeme se o vás starat z úrovně vlády nebo z úrovně státu. Ona je čtrnáctkrát delegovaná do krajů a vlastně je to jenom na tom, jak se k tomu ten kraj postaví. Takže nemám žádný pozměňovací návrh ani nic podobného, protože vím, že to je nereálné, že jediná možnost byla, jak minulá vláda poděkovala mimořádnou odměnou, která jim ještě dokonce byla i v mnoha krajích špatně vyplacena. Je mi vás líto, kolegové záchranáři, ale bohužel. Opatrujte se.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za vaši faktickou poznámku. V tuto chvíli, kdo je další přihlášen s faktickou poznámkou, je pan poslanec Petr Letocha. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji vám. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, rád bych velmi krátce reagoval na své předřečníky, a to zejména ke kapitoly Ministerstva vnitra. Já zde později vystoupím, abych se přihlásil k pozměňovacím návrhům, které jsou projednané s Ministerstvem vnitra, oba se týkají právě reakce na situaci na Ukrajině, a které řeší určité kapitoly tohoto rozpočtu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji za dodržení času. To byla poslední faktická poznámka, v tuto chvíli chci se zeptat, jestli se někdo ještě hlásí s přednostním právem? Nikoho nevidím, takže v tuto chvíli se dostáváme do podrobné rozpravy - nebo pokračujeme v podrobné rozpravě - a poprosila bych, aby k řečnickému pultu přišel pan poslanec Karel Tureček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Tureček: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, já bych se rád přihlásil ke dvěma pozměňovacím návrhům vedeným v systému pod číslem 503 a oba dva se týkají rozpočtové kapitoly 329 Ministerstva zemědělství.

Jde o posílení této kapitoly, jednak o posílení řekl bych národních zdrojů na podporu Programu rozvoje venkova, na kofinancování Programu rozvoje venkova o částku 1 miliarda korun, a to z několika důvodů. Já už jsem při prvém čtení tento pozměňovací návrh avizoval a v tuto chvíli musím konstatovat, že nejsou v kapitole Ministerstva zemědělství zabezpečeny národní zdroje na plné využití řekl bych evropských financí na čerpání tohoto programu. Snižování prostředků směřující do rozvoje venkova bude mít bezesporu negativní vliv na venkov a na život na venkově. V současné době venkov čelí závažným problémům. Populace na venkově stárne a mladí lidé z venkova odcházejí do měst. Tento neblahý jev může zmírnit rozumná a cílená podpora rozvoje venkova. Zachování rozumné míry spolufinancování programu rozvoje venkova také pomáhá podnikatelským subjektům na venkově, ale také obcím, což platí zejména pro malé obce. Snižování prostředků na rozvoj venkova poškodí jak občanskou společnost na venkově, tak právě podnikatelské subjekty, a zejména malé obce. Při spolufinancování - a to chci zdůraznit - 1 koruny ze státního rozpočtu generuje další 2 koruny z rozpočtu právě Evropské unie. Pokud vláda tedy odebírá 1,6 miliardy korun právě z národního kofinancování, bere tím de facto z programu rozvoje venkova částku 4,8 miliardy korun právě na rozvoj venkova.

Druhý pozměňovací návrh, ten se týká výdajů specifického ukazatele posílení výdajů na opatření ve vodním hospodářství, a to také navýšení částky o 1 miliardu korun. Podpora programu na rozvoj vodního hospodářství v České republice, já se domnívám, je naprostou prioritou jak z hlediska zabezpečování dostatku pitné vody pro obyvatelstvo, tak ochrany proti povodním a proti suchu. Tady bych chtěl zdůraznit, že v letech 2015 až 2019, kdy postihla naše území sucha, to je perioda, (kdy?) se stala podpora programů na rozvoj vodohospodářské infrastruktury jednoznačnou prioritou. Tomu odpovídaly i schválené finanční prostředky v rozpočtové kapitole Ministerstva zemědělství, které se pohybovaly vždy souhrnně okolo 3,5 až 4 miliard korun. Současný návrh státního rozpočtu pro ukazatel vodního hospodářství v kapitole Ministerstva zemědělství je zcela nedostatečný a ohrozí či zcela zastaví realizaci nezbytných opatření v rozvoji strategické vodohospodářské infrastruktury.

Je nezbytné zcela jasně konstatovat, že současně navrhovaný rozpočet nepokryje ani již schválené víceleté dotační akce, na které již byla vystavena rozhodnutí o poskytnutí dotace na základě střednědobých výhledů. Oblasti, které je nezbytné finančně posílit, jsou následující. Jednak se jedná o pokračování podpory výstavby vodárenských nádrží, strategických vodárenských nádrží, jako jsou Vlachovice, Kryry, Senomaty a Šanov, částkou 300 milionů korun. Jedná se o vládou schválená opatření, která jsou financována prostřednictvím dotačních programů programového financování Ministerstva zemědělství. Podpora rozvoje vodárenské infrastruktury ve městech a obcích zasažených suchem. Jedná se i o propojování vodárenských soustav, což umožní transport vody z oblastí zdrojově dostatečně zabezpečených do oblastí deficitních včetně třeba například Frýdlantska, které bude nově postiženo i problematikou podzemních vod v souvislosti s pokračováním těžby v dole Turów. Dotační program je rovněž v programovém financování Ministerstva financí.

Takže tolik mé návrhy na posílení rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství o částku 2 miliardy korun. Opět zdůrazňuji, že pozměňovací návrhy jsou vedeny pod číslem 503. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já také děkuji, pane poslanče. Další, kdo se přihlásil v podrobné rozpravě, je pan poslanec Josef Kott. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážená vládo, milé kolegyně, vážení kolegové, já bych se tímto chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je veden jako sněmovní dokument 500, a předložil jsem ho společně s panem kolegou Rybou a Kuklou. Jedná se posílení kapitoly 329 Ministerstva zemědělství, kde se zvyšují výdaje ukazatele podpora lesního hospodářství o částku 30 milionů korun, a současně v kapitole 329 Ministerstvo zemědělství se snižují výdaje ukazatele podpora neziskových organizací o částku 30 milionů korun.

Velice krátké zdůvodnění. Podpora obnovy lesů po kůrovcové kalamitě je zásadní pro obnovu a stabilizaci lesů v České republice. Vláda slibovala, že obnova lesa, zadržování vody v krajině a ochrana životního prostředí budou její prioritou. Původní návrh státního rozpočtu tak, jak ho připravila minulá vláda pod vedením ministra pana Tomana, počítala na podporu lesního hospodářství s částkou o 330 milionů korun vyšší a současná doporučená částka je ve výši 3 583 000 000 korun. Domnívám se, že snižováním prostředků směřujících primárně na obnovu našich lesů po kůrovcové kalamitě bude mít negativní vliv nejen na stabilizaci vláhových poměrů, ale i na volnočasové aktivity spojené s pobytem v přírodě. Nově vytvořené podpory, za které je zapotřebí Ministerstvu zemědělství poděkovat, které jsou vedeny na jednotku lesní plochy, řeší pouze samoobnovu lesa, protože dotační program tak, jak je koncipován, v podstatě jsou tam ochranné prvky, které omezují výsadbu kulturního lesa jako takového. Zachováním rozumné míry podpory tak, jak je nastavila a financovala minulá vláda, pomáhala nejenom soukromým vlastníkům lesa, ale také obcím, což pomohlo zejména těm malým obcím. Snižování finančních podpor podle pravidel nastavených současnou vládní koalicí dle mého názoru poškodí nejenom ekonomiku, ale současně i stabilitu a kvalitu životního prostředí v oblastech, které byly nejvíce zasaženy kůrovcovou kalamitou v předchozích letech.

A vzhledem k tomu, že jsem zástupce z Vysočiny, tak si dovoluji k tomuto odůvodnění přidat ještě pohled z financování z Kraje Vysočina jako takového. Za minulého vedení kraje i z pozice krajského zastupitelstva byly vyčleněny finanční prostředky na podporu soukromých vlastníků, kteří byli významně postiženi kůrovcovou kalamitou. Jsem si vědom toho, že toto na sebe ve velké části převzalo Ministerstvo zemědělství. Nicméně domnívám se, že vzhledem k tomu, že v rozpočtu Kraje Vysočina se nenašly žádné finanční prostředky na to, aby se drobným vlastníkům lesa pomohlo. A je zapotřebí říct, že vlastně Kraj Vysočina jako takový teď řeší úplně jiné problémy, protože veškeré své finanční prostředky uložil na jeden účet a ten je teď zablokován, takže budoucí prostředky asi nebudou jednoznačně a jednoduše využity, tak z tohoto důvodu si dovolím požádat alespoň o malou podporu ze strany státního rozpočtu. Chtěl bych požádat nejenom za vlastníky lesů, ale i za všechny, kteří se v těch lesích pohybují, o podporu svého pozměňovacího návrhu.

A využiji ještě možnosti a taktéž bych si dovolil vás požádat o podporu pozměňovacího návrhu, který vložila do systému paní kolegyně Jana Mračková Vildumetzová, protože ona to tady podrobně popsala, a i já se domnívám, že dobrovolní hasiči, profesionální hasiči nejenom v covidu, ale i teď v této situaci jsou připraveni a pomáhají, takže jakékoli snížení finančních prostředků na jejich činnost si myslím, že není správné a že si zaslouží nejen náš obdiv, ale i finanční prostředky na to, aby mohli svoji práci vykonávat tak, jak ji doposud vykonávají. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji. Další, kdo se hlásí do podrobné rozpravy, je paní poslankyně Karla Maříková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Chtěla bych se přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému načten jako sněmovní dokument 381. Ve svém pozměňovacím návrhu v kapitole 335 Ministerstva zdravotnictví zvyšuji výdaje specifického ukazatele Výzkum a vývoj ve zdravotnictví o částku 500 milionů korun a o tuto částku snižuji výdaje ukazatele Odvody do rozpočtu Evropské unie. Výdaje na výzkum v České republice jsou stále velmi nízké a soukromé firmy dokonce vynakládají na výzkum více finančních prostředků než stát. Bez dlouhodobých investic do kvalitního vývoje a výzkumu není možné dosáhnout konkurenceschopnosti, respektive kompatibility, srovnatelnosti a schopnosti rovnocenné spolupráce se špičkovým výzkumem, ať už na evropské, nebo celosvětové úrovni.

Systém podpory výzkumu v České republice často nevytváří ideální podmínky k tomu, aby vznikaly výsledky snadno uplatnitelné v praxi. Státní podpora přitom hraje zásadní roli v rozvoji výzkumu a vývoje. Věda a výzkum patří k základním civilizačním kompetencím a mají představovat oporu pro společnost a člověka ve všech situacích, zejména právě v těch krizových. Z těchto důvodů navrhuji zvýšit zmíněné výdaje pro vědu a výzkum a současně se domnívám, že členství v Evropské unii pro nás, občany České republiky, zejména v posledních letech neposkytuje takové přínosy, které by vyvážily náklady na toto členství, ať už náklady přímé, viditelné, nebo náklady nepřímé včetně omezení rozhodovacích pravomocí. A už vůbec se nám nežije v Evropské unii tak dobře, jak nám bylo slibováno před vstupem do Evropské unie. Je třeba přehodnotit náš vztah k této organizaci a jedním z jasných signálů potřeby změny je snížení odvodů do rozpočtu Evropské unie o 500 milionů korun, jak navrhuji.

Vzhledem k tomu, že tady nevidím svého kolegu Radka Kotena, který mě má následovat, ale mám informaci, že se zdržel na jednání, tak bych se tímto chtěla přihlásit ke sněmovnímu dokumentu 479, ve kterém kolega navrhuje zvýšení výdajů v kapitole 314 Ministerstva vnitra specifickým ukazatelem Výdaje Policie České republiky, kde se má o částku 80 milionů korun navýšit podskupení 501 Platy. V kapitole 314 navrhuje můj kolega Ministerstva vnitra ve specifickém ukazateli výdaje Hasičského záchranného sboru České republiky zvýšit výdaje o 20 milionů korun, také by měly putovat na platy, a v kapitole 314 Ministerstva vnitra ve specifickém ukazateli výdaje Hasičského záchranného sboru České republiky navrhuje zvýšit výdaje o 100 milionů korun v podskupení Pořízení dlouhodobého hmotného majetku. Naopak snižuje výdaje Ministerstva vnitra ve specifickém ukazateli Výdaje spojené s výkonem předsednictví České republiky v Radě Evropské unie o 100 milionů korun a v kapitole 314 Ministerstva vnitra ve specifickém ukazateli Výdaje na zabezpečení úkolů Ministerstva vnitra a ostatních organizačních složek státu snižuje výdaje o 100 milionů korun na neinvestiční transfery neziskových a podobných organizací.

Místo přehnaných výdajů spojených s předsednictvím v Radě Evropské unie, přičemž Evropská unie se stává projektem, který má v posledních letech pro Českou republiku a její občany více negativ než přínosů, navrhuje můj kolega tyto finanční prostředky použít ke zvýšení bezpečnosti českých občanů, a to tím způsobem, že příslušníkům Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru vyváží propad jejich příjmů, který je způsoben skokovým zdražením spotřebitelských výrobků a také zvýšením cen energií. To se stává problémem zejména u skupiny pracujících, kteří mají fixní tabulkový plat, mají jen velmi omezené možnosti dosáhnout jeho zvýšení a prakticky vyloučenou možnost jiného přivýdělku. Proto je potřeba problém řešit neodkladně, například i zásahem do státního rozpočtu. Stabilizace jejich platu v poměru k inflaci zajistí menší riziko jejich hromadných odchodů do soukromé sféry, a tedy přispěje k udržení bezpečnosti občanů České republiky. Finanční prostředky v kraji, jsou-li investovány do zajištění naší bezpečnosti, jsou jedny z nejlépe investovaných.

Dále, jak jsem říkala, kolega snižuje alokaci rozpočtu kapitoly Ministerstva vnitra na neinvestiční transfery neziskových a podobných organizací, a to o 100 milionů korun. Cílem je zamezit vyvádění finančních prostředků mimo rozpočet Ministerstva vnitra soukromým organizacím. Naopak navrhuje se velmi potřebná záležitost, tedy navýšení části rozpočtu Ministerstva vnitra, ze kterého je financovaný Hasičský záchranný sbor, a sice se zvyšuje o 100 milionů korun objem finančních prostředků určených na pořízení dlouhodobého hmotného majetku. Základem práce Hasičského záchranného sboru je mimo jiné výšková technika. V praxi jsou opakované problémy s jejím fungováním a je třeba to co nejdříve vyřešit, než dojde k lidským neštěstím, kterým se dalo snadno předejít. Občané České republiky spoléhají na to, že Hasičský záchranný sbor je třeba k tomu, aby měl odpovídající prostředky pro jejich činnost.

Takže bych vás poprosila ve třetím čtení o podporu těchto pozměňovacích návrhů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní poslankyně. V tuto chvíli si dovolím přečíst další omluvu. Je to pan poslanec Josef Flek, který se omlouvá z dnešního dne mezi 11.30 až do půlnoci na zbytek jednání, a to z rodinných důvodů.

Paní poslankyně tady avizovala, že popřípadě není přítomen pan poslanec Radek Koten, přesto bude zařazen v tom seznamu, a pak se popřípadě... protože jsem zaregistrovala, že jste četla jeho případné pozměňovací návrhy.

Další, kdo je přihlášený, je paní poslankyně Marie Pošarová - také není, dobře. Takže v tuto chvíli pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážení představitelé vlády, vážené kolegyně a kolegové, přihlašuji se ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému načten jako sněmovní tisk (správně dokument) 552. Odůvodnění: účelem pozměňovacího návrhu je snížení odvodů do rozpočtu Evropské unie o 5 miliard korun a ponechání těchto finančních prostředků pro řešení krizových situací a civilní ochranu obyvatelstva v České republice.

V současné době ekonomické, politické, bezpečnostní a zdravotní nestability považuji za nezbytné navrhnout přesun podstatné části finančních prostředků z odvodů do společného rozpočtu Evropské unie na přípravu naší společnosti na krizové situace, a to se zaměřením na materiální krizové vybavení, stejně jako na výuku a výcvik obyvatelstva ke schopnostem, jak těmto situacím efektivně čelit, a to včetně dětí a mládeže. V minulosti nejenom u nás, ale i celosvětově převážil názor, že nastal konec dějin a stabilita a plynulá progrese lidstva k lepším zítřkům je víceméně trvale zaručena, aniž by to bylo potvrzeno předchozím průběhem historických událostí. Jaksi bylo opomenuto, že tento vývoj probíhá nespojitě, kdy vzedmutí jsou následována propady a následně další progresí. Stejně i časové intervaly mezi jednotlivými vzestupy a poklesy jsou nespojité, a tedy těžko predikovatelné.

Bohužel se ukazuje, že komplexní společnosti, které mají mnohočetné vazby mezi svými prvky a dále i s jinými systémy, jsou na tyto krize mimořádně citlivé z důvodu dominového efektu. Berme tuto mnohočetnou krizi jako příležitost, jakým způsobem aktivovat schopnosti naší celé společnosti vzhledem k výzvám budoucnosti, které budou velmi složité, ale lze očekávat, že právě z úspěšného řešení této problematiky vyplyne další společenský a vědecko-technický posun naší ideově zmatené a v kruhu iracionality bloudící společnosti. Možné dočasné zjednodušení a zefektivnění těchto vztahů a vazeb, a tím i komplexity společnosti, musíme brát v úvahu a tomu přizpůsobit veškeré naše uvažování, i tedy naši přípravu na tuto skutečnost, a to včetně návrhu rozpočtu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji. Stala se mi tady taková technická věc, že jsem řečníka nebo poslance, který tu nebyl přítomen, tak jsem ho odmazala, a stalo se mi, že jsem pravděpodobně klikla dvakrát, takže se tímto omlouvám panu poslanci Oldřichu Černému a poprosím ho, zda by přišel k řečnickému pultu. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dobrý den. Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážený ministře zemědělství, vážení občané České republiky, dovolte mi vás seznámit s mými dvěma pozměňovacími návrhy.

První pozměňovací návrh má číslo sněmovního dokumentu 541 a seznámím vás s jeho odůvodněním. Navrhuji převést 100 milionů korun z rozpočtové kapitoly 307 Ministerstvo zahraničních věcí do rozpočtové kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství. Konkrétně se jedná o návrh na snížení objemu výdajového ukazatele příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí z navrhovaných 1 514 816 458 na 1 414 816 458 korun. Omlouvám se. Česká republika spolupracuje s téměř pěti stovkami mezinárodních organizací, nicméně smysl některých je velice pochybný a nic České republice nepřináší. Nejvyšší kontrolní úřad v roce 2019 provedl kontrolní akci 19/05 s názvem Peněžní prostředky státu poskytované mezinárodním organizacím a další související výdaje. Ze zprávy o této kontrolní akci vyplývá, že Ministerstvo zahraničních věcí, které spolupráci s mezinárodními organizacemi koordinuje, nemá dostatečné informace k tomu, aby mohlo zhodnotit jejich přínosy. Ve zprávě se mimo jiné uvádí: NKÚ vyhodnotil, že nebyly naplněny předpoklady pro účelné poskytování prostředků mezinárodním organizacím. Opatření stanovená vládou České republiky, která mimo jiné sledovala dosažení úspor, nebyla řádně splněna.

V době probíhající vážené ekonomické a sociální krize v důsledku dopadů pandemie koronaviru a s ní související zvýšených vládních výdajů je nutné se důsledně zaměřit na tyto položky rozpočtu, které České republice a jejím občanům nepřinášejí žádný užitek. Z tohoto důvodu tedy navrhuji, aby byly sníženy plánované výdaje mezinárodním organizacím do zahraničí, čímž by měl být vyvinut tlak na Ministerstvo zahraničních věcí, aby zrevidovalo potřebu a přínosy některých souvisejících plateb, popřípadě některých členství. Navrhované snížení se rovná zhruba jedné pětině nepovinných, tedy dobrovolných plateb. Částku 100 milionů korun navrhuji převést následovně: převede se do výdajového ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství, podpora agrárního sektoru, dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu s tím, že částka 50 milionů se použije na dotační programy Podpora včelařství a částka 50 milionů se převede do strategického plánu společné zemědělské politiky SOT včely 2021. Navýšení finančních prostředků by mělo posloužit převážně na podporu nových začínajících včelařů a na podporu pro stávající včelaře, kteří mají zájem rozšířit svá včelstva a účinně bojovat proti chorobám včelstev. Bez včel je velice komplikované opylování. Bez dodatečné podpory by tak došlo ke snížení produkce nejen ovoce, ale i medu. Navíc v poslední době dochází k úbytku včelařů.

Dále by bylo vhodné zřídit národní ozdravný program, který by odhaloval velmi zákeřnou chorobu - mor včelího plodu, která se velmi špatně rozpoznává, protože nemoc probíhá v počátečních fázích skrytě. O tento program se již opakovaně žádalo. V současné době je v České republice asi 650 000 včelstev. Programy by mohly být stanoveny na dobu tří let, po kterou by se provádělo testování, tj. zhruba 220 000 včelstev ročně, aby během těchto tří let mohla být zkontrolována všechna včelstva plus nově vzniklá včelstva. S tímto programem by souhlasila i Státní veterinární správa.

Druhým mým pozměňovacím návrhem je sněmovní dokument 541, kde navrhuji převést 200 milionů korun také z rozpočtové kapitoly 306 Ministerstvo zahraničních věcí do rozpočtové kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství. Konkrétně se jedná také o návrh na snížení objemu výdajového ukazatele příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí. Tato částka se převede do výdajového ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství, podpora agrárního sektoru, dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu s tím, že se bude jednat o podporu chovatelů prasat, a to buď samostatně, nebo dotační titul, nebo urychleně jako kompenzace za nárůst cen energií v rámci současné krizové situace na trhu s energiemi a v návaznosti na ochranu spotřebitele před dalším zdražování.

Chov prasat prochází velmi těžkým obdobím. Přestože vepřové maso patří u tuzemských spotřebitelů stále mezi nejoblíbenější, spotřeba u nás dosahuje asi 42 kilo na osobu na rok, zatímco průměr Evropské unie je 32 kilo na osobu a rok, jeho domácí produkce stagnuje. Spotřebu našich občanů pokryje tuzemská produkce sotva ze 40 %, a proto se vepřové dováží z Polska a dalších zemí, jako je Německo, Španělsko a Dánsko, kde se navíc prokazatelně více využívají léčiva, jako jsou antibiotika a antimikrobiotika. Podnikům, které se věnují chovu prasat a které produkci dotují z platby na hektar, byly v rámci reformy společné zemědělské politiky finance značně zkráceny. V nejbližší době i s ohledem na stále rostoucí náklady na krmné směsi, energie a pracovní sílu plánuje více jak polovina podniků, které se věnují chovu prasat, s produkcí vepřového skončit, případně i ji výrazně omezit.

Zatímco nákladová cena prasete, nákladová cena je dnes již více než 35 kg na kg prasete v živé váze, výkupní ceny jsou nižší než 25 korun. Doposud mohli chovatelé v některých případech tuto ztrátu alespoň částečně kompenzovat relativně ziskovou rostlinnou výrobou. Kvůli chystanému snížení dotací v závislosti na velikosti podniku lze nicméně očekávat, že si tuto praxi větší zemědělské podniky nebudou moci do budoucna dovolit, protože by to znamenalo pouze další vytváření ztráty. Přitom výsledky v kvalitě našich českých surovin a u chovatelů prasat jsou v porovnání se zahraniční konkurencí nadprůměrné, jak dokazuje například šetření mezinárodního projektu INTERPI. Navrhuji tedy navýšit podporu chovatelů prasat, aby se zamezilo ještě větší závislosti ČR na dovozu vepřového ze zahraničí a aby se podpořila výroba kvalitních českých potravin.

Žádám vás tímto o podporu těchto mých pozměňovacích návrhů ve třetím čtení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji. Nyní poprosím paní poslankyni Marii Pošarovou. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, přihlašuji se ke svým pozměňovacím návrhům u sněmovního dokumentu 391 a sněmovního dokumentu 392, kde důvodové zprávy jsou obsaženy v příloze v systému.

Teď bych se chtěla vyjádřit ke sněmovnímu dokumentu 391, kde v kapitole 306 Ministerstvo zahraničních věcí se souhrnem ukazatelů výdaje celkem mění číslo z 8 281 068 101 korun a nahrazuje se číslem 7 281 068 101 a výdaje specifického ukazatele Příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí se snižují o 1 miliardu. Tyto peníze bych chtěla přesunout na Ministerstvo pro místní rozvoj, a to navýšení o 1 miliardu na 29 576 464 059 korun.

Co se týče odůvodnění: Nejvyšší kontrolní úřad při kontrole dlouhodobého hospodaření Ministerstva zahraničních věcí opakovaně konstatoval, že u větší části položek a plateb spadajících do rozpočtového výdajového ukazatele Příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí je jejich přínos pro český stát naprosto nezjistitelný a neznámý a že se zde dlouhodobě nedaří dosáhnout plánovaných rozpočtových úspor. Dle Nejvyššího kontrolního úřadu také Ministerstvo zahraničních věcí nemá vůbec celkový přehled o tom, s jakými mezinárodními organizacemi vlastně Česká republika spolupracuje, a že v této souvislosti rovněž neplní úkoly vyplývající z příslušných usnesení české vlády.

Současně jednoznačně platí, že v období současné ekonomické krize a hrozivě narůstajícího deficitu státního rozpočtu i v důsledku dopadů epidemie koronaviru není žádný relevantní důvod k tomu, aby opět na dluh, který budou muset splácet čeští občané i v roce 2022, se obdarovávaly jakékoliv zahraniční subjekty. Mnoho podstatnější a důležitější je silná a cílená finanční podpora domácích občanů a domácích firem touto krizí postižených a ohrožených. Proto navrhuji převod částky 1 miliardy korun z rozpočtového ukazatele Příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí do rozpočtového ukazatele kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj - Dotace Státnímu fondu podpory investic. Jde o velmi důležitý a potřebný projekt půjček mladým manželům a rodinám na pořízení či k rekonstrukci bydlení, což je v současné době záležitost prvořadého veřejného zájmu z hlediska podpory, porodnosti a udržitelné budoucnosti našich sociálních systémů. Vzhledem k omezenému objemu alokace rozpočtových prostředků může prozatím na tomto projektu participovat a využívat jej jen velmi omezený počet rodin a novomanželů. Poptávka výrazně převyšuje nabídku. Proto považujeme za nutný první krok navýšení objemu finančních prostředků v tomto rozpočtovém ukazateli na zhruba dvojnásobek současného stavu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Dámy a pánové, pěkné dopoledne. Nyní s přednostním právem se hlásí paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Já tedy nemám štěstí na pana ministra financí, zase vidím, že tu bohužel není - možná přichází. Já bych se chtěla přihlásit k pozměňovacím návrhům. Jak jsem avizovala, tak se budou dotýkat hasičů a policistů. Ty, které dotýkají policistům je pozměňovací návrh, ke kterému se hlásím - 534 a 535. Chtěla bych říct, že tento pozměňovací návrh předkládám spolu s kolegy Jiří Maškem, Robertem Králíčkem, Hubertem Langem a Milanem Brázdilem.

První pozměňovací návrh 534 se dotýká platů policistů, kde navrhujeme navýšení o 500 milionů korun, a tyto výdaje aby se snížily v ukazateli Obsluha státního dluhu. Pozměňovací návrh pod číslem 535 - opět předkládám já, pan Jiří Mašek, Robert Králíček, Hubert Lang a Milan Brázdil - také se dotýká platů policistů, kde navrhujeme, aby došlo k navýšení o částku 1 miliarda korun a snížila se v ukazateli Obsluha státního dluhu u specifického ukazatele.

Pozměňovací návrhy, které předkládáme ohledně hasičů, je pozměňovací návrh číslo 452, který předkládám spolu s panem Drahoslavem Rybou, Martinem Kuklou a Josefem Kottem, a tento pozměňovací návrh se dotýká profesionálních hasičů, kde požadujeme, aby se navýšila částka o 200 milionů korun, je to na nákup cisternových automobilových stříkaček, a aby tato částka se vzala, a ještě tam i bude, z vládní rozpočtové rezervy.

Další pozměňovací návrh je pod číslem 455, který opět předkládám já, pan Drahoslav Ryba, Martin Kukla a Josef Kott, a je zde navýšení o 100 milionů korun, a to je pro dobrovolné hasiče, právě opět na nákup dopravních automobilů, cisternových automobilových stříkaček a opravy hasičských zbrojnic, a tato částka by se vzala ve výdajích spojených s výkonem předsednictví České republiky v Radě EU, kde se to navyšovalo v kapitole Ministerstva vnitra o 300 milionů korun.

Další pozměňovací návrh pod číslem 456 - opět předkládám já, pan Drahoslav Ryba, Martin Kukla, Josef Kott, a je to navýšení o 200 milionů korun, je to opět pro profesionální hasiče a aby se tato částka vzala ve specifickém ukazateli ve vládní rozpočtové rezervě. Tento pozměňovací návrh se opět dotýká v rámci dobrovolných hasičů, nákup cisternových automobilových stříkaček, dopravních automobilů a rekonstrukce hasičských zbrojnic.

Pozměňovací návrh pod číslem 457, ten se dotýká profesionálních hasičů, avizovaného nákupu výškové techniky, kde požadujeme navýšení o 100 milionů korun, a opět tato částka aby se vzala ve specifickém ukazateli Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě EU.

Další pozměňovací návrh je pod číslem 458 - opět předkládají stejní, nebudu to opakovat u těch dalších, všechny ty pozměňovací návrhy, které předkládáme a dotýkají se profesionálních dobrovolných hasičů, předkládám s panem Drahoslavem Rybou, Martinem Kuklou a Josefem Kottem, takže už to nebudu číst. Ten 458 se dotýká profesionálních hasičů a je to na nákup výškové techniky, takže požadujeme navýšení o 200 milionů korun a chceme, aby se těchto 200 milionů korun snížilo na Výdajích spojených s výkonem předsednictví ČR v Radě EU.

Další pozměňovací návrh se stejnými předkladateli je pod číslem 530 a dotýká se profesionálních hasičů, kde požadujeme navýšit částku o 200 milionů korun, a aby se tato částka snížila ve specifickém ukazateli Obsluha státního dluhu. A je to opět na nákup cisternových automobilových stříkaček.

Další pozměňovací návrh předkládáme pod číslem 531, dotýká se dobrovolných hasičů a jde o navýšení 200 milionů korun. Je to opět na hasičská auta a na rekonstrukce hasičských zbrojnic a chceme, aby tato částka se vzala ve specifickém ukazateli Obsluha státního dluhu v částce stejné, což je 200 milionů korun.

Další pozměňovací návrh předkládáme pod číslem 532. Ten se dotýká dobrovolných i profesionálních hasičů dohromady, kde požadujeme u profesionálních hasičů navýšení o 600 milionů korun a u dobrovolných hasičů o 200 milionů korun, a opět se to opakuje, chceme, aby se tyto finanční prostředky vzaly v obsluze státního dluhu, a je to pořád stejné - u profesionálních hasičů je to na nákup cisternových automobilových stříkaček a na pořízení výškové techniky a u dobrovolných hasičů je to na pořízení cisternových automobilových stříkaček, dopravních automobilů a rekonstrukci hasičských zbrojnic.

Další pozměňovací návrh předkládáme pod číslem 533, ten se dotýká profesionálních hasičů, kde požadujeme navýšení o 400 milionů korun a chceme, aby se to snížilo v ukazateli Obsluha státního dluhu ve stejné částce 400 milionů korun, a je to na nákup 46 kusů cisternových automobilových stříkaček pro profesionální hasiče.

Další pozměňovací návrh předkládáme pod číslem 536, ten je na částku 100 milionů korun, dotýká se dobrovolných hasičů, opět na cisternové automobilové stříkačky, dopravní automobily a rekonstrukci hasičských zbrojnic, a chceme, aby se tato částka vzala z vládní rozpočtové rezervy.

A poslední pozměňovací návrh předkládáme pod číslem 537, je také na 100 milionů korun, dotýká se profesionálních hasičů, je to na nákup výškové techniky a chceme, aby se tato částka snížila v rámci vládní rozpočtové rezervy.

Pana ministra financí stále nevidím. Chtěla jsem říct, že jsme předložili u těch hasičů mnoho pozměňovacích návrhů, kde chceme, aby tyto finanční prostředky se buď vzaly z vládní rozpočtové rezervy, kde ještě budou, nebo z obsluhy státního dluhu, anebo aby se snížila částka v rámci předsednictví. Věřím, že tam určitě najde cestu a některý z těchto pozměňovacích návrhů pro hasiče a i pro policisty podpoří. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní s přednostním právem je přihlášený pan místopředseda Havlíček. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, velmi krátce, protože jsem zde už vystoupil. Hlásím se tímto k pozměňovacím návrhům 502, 504 a 547. Jsou to ty návrhy z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu, respektive s vazbou na Ministerstvo průmyslu a obchodu a s vazbou na Ministerstvo dopravy. Ráno jsem je představil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a nyní budeme postupovat a pokračovat v řádně přihlášených do rozpravy. Nyní vystoupí pan poslanec Radovan Vích a připraví se pan poslanec Jiří Kobza. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radovan Vích: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, budu poměrně stručný, protože za mnou je ještě spousta dalších kolegů. Chtěl bych tady představit ve stručnosti svůj pozměňovací návrh, který je vložen do systému pod číslem 558, který obecně hovoří o rozpočtové kapitole Ministerstva obrany, ze které chci snížit částku 4 875 041 000 ve prospěch stejné kapitoly, a sice je to splátka amerických výběhových vrtulníků, a 497 569 000 na zahraniční operace v Afghánistánu, Mali, Burkině-Faso, Nigeru, Mauretánii a Čadu, a jak již jsem říkal, ve prospěch stejné kapitoly, ale zvýšením jiných výdajových okruhů, a sice 1 346 231 000 na modernizaci stávajících vrtulníků, které jsou v naší armádě, a zbytek, 3 528 810 000 na doplnění potřebné výzbroje, techniky a materiálu pro případ mobilizace. To vše s ohledem na zprávu o zajištění obrany České republiky z roku 2020, který není veřejným dokumentem, a i s ohledem na současnou krizi na Ukrajině. Tímto návrhem dochází k posílení obranných schopností armády a k podpoře domácího zbrojního průmyslu.

Podrobné odůvodnění je obsahem tohoto pozměňovacího návrhu, který je, jak jsem říkal, vložen v systému pod číslem 558. Já se tímto k němu hlásím a žádám vás o jeho podporu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní tedy pan poslanec Jiří Kobza a připraví se paní poslankyně Pokorná Jermanová. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení páni ministři - paní ministryně zde nejsou. Ještě bych touto cestou rád oslovil členy Českého svazu bojovníků za svobodu. Milí bratři a sestry, předstupuji před vás po všech těch stamilionech a miliardách, které tady létaly, s žádostí o přesun částky, která je tak malá, že mnozí z vás si jí asi ani nevšimnou. Z toho důvodu si ale myslím, že je daleko závažnější.

Český svaz bojovníků za svobodu dostával pravidelně, stejně jako legionářská obec, 6 milionů státní příspěvek. Tento příspěvek byl v návrhu rozpočtu na rok 2022 snížen o 80 %, na pouhý 1 milion. A protože se při celkovém objemu státního rozpočtu jedná o skutečně minimální částku, je navýsost pravděpodobné, že za tímto rozhodnutím bylo rozhodnutí politické, nikoli ekonomické. Český svaz bojovníků za svobodu vykonává důležitou činnost. Stará se o hroby padlých z druhé světové války, udržuje pomníky hrdinů, vede vzdělávací činnost, vydává periodika a tisíce jeho členů se snaží přispět a uchovat historickou paměť národa v oblasti druhé světové války, a zejména osvobození Československa od německé okupace. Jeho činnost je nezastupitelná, a protože snížení rozpočtu by v podstatě ohrozilo jeho samotnou existenci, dovoluji si před vás předstoupit s prosbou, abychom v rámci specifikace sociální výdaje, náhrady na neziskové a podobné organizace u výdajové položky Český svaz bojovníků za svobodu, viz příloha číslo 9 návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2022, zvýšili tuto položku o 5 milionů korun, to znamená z 1 milionu na 6 milionů, a výdaje specifického ukazatele Odvody do rozpočtu Evropské unie se snižují o 5 milionů, to znamená částka - prosím poslouchejte - 60 miliard se nahrazuje číslem 59 995 000 000 korun. Jedná se o snížení, které je takové, že vlastně i zmizí pod vlivem inflace, která na nás čeká v letošním roce a kterou Státní banka už odhadovala místy až na 10 %, to znamená, že z 60 miliard by v podstatě mělo 6 miliard padnout jenom na tu inflaci.

Já se chci právě přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který předkládám pod číslem 372 v systému. Prosím vládu i vás o podporu tohoto návrhu, protože jakkoliv můžou být určité návrhy, určité vztahy, určité politické názory různé, jedna věc je naprosto jasná. Činnost Českého svazu bojovníků za svobodu je nezastupitelná a zaslouží si naši podporu, protože je dlouhodobá, koncepční a jak říkám, dotýká se to tisíců čestných lidí, kteří tam pracují. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní tedy v rozpravě vystoupí se svou řečí poslankyně Pokorná Jermanová. Připraví se poslankyně Klára Dostálová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den. Členové vlády, kolegyně, kolegové. Ráda bych se přihlásila k našim společným pozměňovacím návrhům. Jsou to společné pozměňovací návrhy týkající se kultury. Spolupředkládám je s panem kolegou Ondřejem Babkou. Celková částka, která se týká kultury, bude něco kolem 900 milionů korun. Nechci tady číst jednotlivé návrhy, odkud budou brány. Shrnula bych to: budou brány z rozpočtové rezervy vlády, z obsluhy státního dluhu a potom z kapitoly Výdaje spojené s výkonem předsednictví České republiky Rady Evropské unie u Ministerstva vnitra. Nyní tedy k jednotlivým pozměňovacím návrhům.

Nyní bych vám ráda představila sněmovní dokument číslo 480. Jedná se o kapitolu příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem kultury v části Příspěvek na provoz příspěvkovým organizacím, kde navrhujeme navýšit částku o 50 milionů korun. Důvodem je to, že se rapidně zvyšují ceny energií, a to se zákonitě odrazí v hospodaření těchto příspěvkových organizací. Pokud bychom nenavýšili tuto kapitolu, může dojít ke snižování odměn už takhle velmi nízce odměňovaných pracovníků v kultuře. Týká se to příspěvkových organizací, jako je například Národní galerie, Moravská galerie Brno, Památník Lidice nebo Národní divadlo.

Další pozměňovací návrh, ke kterému bych se ráda přihlásila, je pod sněmovním tiskem 512 a týká se ukazatele výdaje... pardon, specifického ukazatele Příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem kultury, a to částí Program péče o národní kulturní poklad a dědictví, kde navrhujeme zvýšit částku o 350 milionů korun. Tento investiční program je zřízen s cílem rekonstrukce, výstavby, vybavení a modernizace 27 objektů. Program má sedm podprogramů, jeho účastníky jsou státní příspěvkové organizace, jako je Národní památkový ústav, Národní divadlo, Národní muzeum, Národní technické muzeum a další. Původně navržený rozpočet ve výši 300 milionů korun zásadním způsobem ohrožuje modernizaci a rozvoj výše jmenovaných organizací, zmínit můžu plánovanou rekonstrukci Nové scény Národního divadla.

Další sněmovní dokument, ke kterému se chci s kolegou Babkou přihlásit, je sněmovní dokument číslo 517. Týká se kapitoly Kulturní služby, podpora živého umění, konkrétně části Program státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů, kde navrhujeme navýšit částku o 200 milionů korun. Důvod je poměrně jasný. Vzhledem k tomu, že stát rezignoval na podporu živého umění, divadel a filharmonií po době covidu, a kompenzace, které nastavil, nejsou dostačující, tak se domníváme, že původně navržená částka bude vést k uzavírání a likvidaci těchto organizací, protože tento program je systémovým řešením státního podílu na rozvoji profesionálních divadel, profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů v České republice a je postaven na principu spolufinancování. To znamená, že zátěž se přesouvá na zřizovatele těchto zařízení, samozřejmě to jsou města a obce a pro ně toto může být zásadní problém. Jenom abychom si udělali představu, kterých zařízení se to týká, je to například Městské divadlo Kladno, Janáčkovo divadlo Brno, Teplická filharmonie, Plzeňská filharmonie anebo Horácké divadlo v Jihlavě.

Další sněmovní dokument, ke kterému se chci přihlásit, je sněmovní dokument číslo 518. Jedná se o specifický ukazatel kulturní služby, podpora živého umění, a to části Kulturní aktivity. Tam navrhujeme navýšit částku o 50 milionů korun. Tato podpora je zaměřena na nezřizované, to znamená nestátní instituce, které pořádají velké festivaly, významné taneční a divadelní produkce, výstavy, semináře s mezinárodní účastí. Týká se to jak oblasti divadla, tance, hudebního a výtvarného umění. Škrt v této oblasti může způsobit to, že mnoho doteď úspěšných a aktivních zřizovatelů, majitelů těch zařízení bude muset skončit, a já si myslím, že je to velká škoda.

Další sněmovní dokument, ke kterému se chci přihlásit, je sněmovní dokument číslo 519. Tento pozměňovací návrh se týká záchrany a obnovy kulturních památek a veřejných služeb muzeí. Jedná se o program na obnovu a záchranu kulturních památek. Tady navrhujeme navýšit částku o 150 milionů korun. Cílem je, aby tento program, který v letošním roce nebude vyhlášen v rámci navrženého rozpočtu, tak touto úpravou bychom chtěli docílit, aby vyhlášen byl a mohlo dojít k opravám památek v regionech. Jenom abychom věděli, o jaké památky se jedná, takže z tohoto fondu se například v několika fázích opravovala fasáda zámku v Kosově Hoře, restauroval se portál s mozaikovou výzdobou kostela svatého Šimona a Judy ve Slaném Dolíně, opravovaly se, stabilizovaly se, restaurovaly se náhrobky židovských hřbitovů po celé republice v různých obcích, obnovovala se tvrz ve Hvožďanech a tak dále, a tak dále. Považuju tento program za velmi důležitý, zejména pro vlastníky kulturních památek, kteří nejsou stát, nebo nejsou vlastněny státem.

Další sněmovní dokument, ke kterému bych se chtěla přihlásit, je sněmovní dokument 514. Týká se také záchrany a obnovy kulturních památek, veřejných služeb, muzeí a je to část programu ochrany a péče o kulturní statky, kde navrhujeme zvýšit částku o 20 milionů korun. Z tohoto programu jsou dnes poskytovány dotace na projekty zaměřené na naplňování standardu, časové dostupnosti vybraných veřejných služeb, kterým je poskytování informací o sbírkách, které poskytovatelé standardizovaných veřejných služeb spravují. Z tohoto programu by měly být alokovány finanční prostředky na podporu výstavních a expozičních projektů muzeí a galerií, které nelze zajistit z běžného rozpočtu na provoz a činnost, a dále na zpřístupnění expozic a výstav osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Zejména se jedná o projekty s participací Ministerstva kultury, výroční aktivity a projekty, které mají víceletý rámec.

Další pozměňovací návrh, ke kterému bych se chtěla přihlásit, je sněmovní dokument 516. Týká se specifického ukazatele Podpora rozvoje a obnovy materiálně-technické základny regionálních kulturních zařízení, kde navrhujeme navýšit částku o 80 milionů korun. Tyto prostředky by měly alespoň částečně uspokojit požadavky, které jsou zahrnuty v Národním investičním plánu. To znamená částečně zrealizovat projekty velkého rozsahu. Teď aktuálně jste všichni určitě zaznamenali koncertní halu v Ostravě. Takovéto projekty jsou z této kapitoly financovány.

Poslední, byť drobný požadavek je sněmovní dokument číslo 515. Týká se Státního kinematografického fondu, kde navrhujeme navýšit výdaje na jeho činnost o částku 3 miliony korun. Důvodem je zvýšená cena energií a také potřeba fondu navýšení o jednoho pracovníka, jehož hlavním úkolem bude příprava čerpání z Národního plánu obnovy, příprava transformace fondu a legislativy s tím spojené. Považujeme tento výdaj za nezbytný právě proto, že v Národním programu obnovy je na kulturu vymezený velký balík peněz. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně, za váš příspěvek. Nyní vystoupí paní poslankyně Klára Dostálová, připraví se paní poslankyně Iveta Štefanová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, členové vlády, kolegyně, kolegové, děkuji moc za slovo. Já bych se ráda přihlásila k tisku 498. Pod tímto číslem jsou tři návrhy na změnu rozpočtu. Dovolte mi tedy je krátce odůvodnit. Samozřejmě, a už to tady dneska padlo mnohokrát, velmi podporuji kroky vlády pomoci na Ukrajině, ale také už to tady zaznělo, je potřeba skutečně myslet i na Českou republiku, na občany České republiky.

Určitě víte, že moje návrhy budou směřovat vůči Ministerstvu pro místní rozvoj. Toto ministerstvo je zejména investiční ministerstvo, zabezpečuje investice zejména pro malé obce a města. Vzhledem k tomu, že v Poslanecké sněmovně je mnoho starostek a starostů, věřím, že najdu slyšení i u nich, protože jde o dotační tituly, jako je například podpora místních komunikací, kde je dotační titul jak pro obce do 3 000 obyvatel, tak i pro obce do 10 000 obyvatel. Tyto obce skutečně mají malé rozpočty na to, aby se mohly pustit do nějakých větších investičních akcí. Proto o tento dotační titul je na ministerstvu enormní zájem. Skutečně je enormní, protože podle mých odhadů tak, jak to znám z minulosti, tam jsou převisy poptávky přes 3 miliardy korun jenom na tomto jednom konkrétním dotačním programu. Věřím tomu, že se najdou zdroje na to, aby se pomohlo připraveným projektům, aby starostové skutečně neměli projekty pod stavebním povolením v šuplíku dlouho, abychom se společně snažili vyhovět starostům a realizovat tyto projekty na jejich území.

Druhý návrh směřuje zase k dalšímu dotačnímu titulu, kde ten převis poptávky snad ještě větší než u místních komunikací, a to je rekonstrukce veřejných budov. Skutečně deficit v rámci těch malých obcí nebo obcí do 10 000 obyvatel je velký. U těchto obcí je potřeba si uvědomit, že mají velké problémy i s čerpáním evropských fondů. Oni jsou opravdu velmi závislí na národních dotačních programech. V rámci programu Veřejné budovy tam jsou školky, školy, hasičárny, jídelny, obecní úřady, kulturní domy, prostě všechno, co si dokážete na obcích představit. I tady navrhuji posílit tento dotační titul o 2,6 miliardy tak, aby se všechny připravené projekty mohly realizovat.

Poslední návrh, který je pod číslem 498, se týká bytové výstavby. Věřím tomu, že i vzhledem k migrační krizi, která tady je, by skutečně mělo být absolutní prioritou pomoci obcím, které vyčlenily svoje pozemky pro bytovou výstavbu, o takzvanou technickou infrastrukturu neboli inženýrské sítě. Tady nejde o velký dotační program, zatím se ta poptávka vždycky pohybuje někde kolem 300, 400 milionů korun. Proto tady navrhuji posílit tento dotační program o 180 milionů ze státního dluhu. Věřím tomu, že obce, které jsou připraveny pro bytovou výstavbu, by měly být prioritou pro nás všechny, abychom jim právě s bytovou výstavbou pomohli.

Tolik asi ode mě k těmto návrhům v rámci státního rozpočtu. Věřím tomu, že skutečně před Českou republikou, před panem ministrem opravdu nebude lehký úkol, protože v tomto roce se budou spouštět evropské programy, Národní plán obnovy, je problém s DPH. Chtěla bych tady poděkovat, že pan ministr skutečně i s částí členů opozice toto řeší už u konkrétních programů, nicméně samozřejmě to všechno bude vyvolávat zdroje a potřeby a je potřeba na toto myslet i třeba v rámci přípravy novely státního rozpočtu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji paní poslankyni. Nyní vystoupí paní poslankyně Iveta Štefanová, připraví se pan poslanec Jan Richter. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, tímto se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je v systému veden jako sněmovní dokument číslo 528. Týká se rozpočtové kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu a rozpočtové kapitoly číslo 335 Ministerstvo zdravotnictví.

Pro takzvané podporované zdroje energie jsou v rozpočtu na rok 2022 vyčleněny finanční prostředky ve výši 19 miliard korun. Je to částka přemrštěná a o více než miliardu vyšší, než je rozpočet Ministerstva zdravotnictví. Nepotřebujeme v tak excesivní míře podporovat solární elektrárny. Není to nutné, není to potřebné ani prospěšné pro občany České republiky. Je navíc nehorázné, že mnoho solárních elektráren dnes stojí přímo na orné půdě, kterou pak nemůžeme využívat k zajištění potravinové soběstačnosti České republiky. Pro občany České republiky potřebujeme, aby méně finančních prostředků putovalo na konta solárních baronů a více do standardního zdravotnictví. Proto má tento návrh za cíl vrátit do rozpočtu Ministerstva zdravotnictví potřebné finanční prostředky. Podle tohoto pozměňovacího návrhu se vládní návrh zákona o státním rozpočtu mění takto:

1. V rozpočtové kapitole 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu se snižují výdaje tak, že se snižuje specifický ukazatel výdaje zvaný Dotace na obnovitelné zdroje energie, a to o částku 100 milionů korun.

2. V rozpočtové kapitole 335 Ministerstvo zdravotnictví se zvyšují výdaje tak, že se zvyšuje specifický ukazatel výdaje zvaný Výdaje na státní správu v objemu prostředků na platy zaměstnanců a státní platy za provedenou práci krajských hygienických stanic, a to o částku 65 milionů korun.

3. V rozpočtové kapitole 335 Ministerstvo zdravotnictví se zvyšují výdaje tak, že se zvyšuje specifický ukazatel výdaje zvaný Lůžková péče, a to o 35 milionů korun.

Podrobné odůvodnění je součástí tohoto sněmovního dokumentu. Děkuji za vaši pozornost a prosím o podporu tohoto návrhu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Jan Richter a připraví se pan poslanec Zdeněk Kettner. (Poslanec Richter není v sále.) Je zde pan poslanec Jan Richter? Jestliže není, poprosím pana poslance Zdeňka Kettnera a připraví se pan poslanec Jakub Janda. Máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Dobrý den. Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, já se hlásím ke dvěma sněmovním dokumentům. První je sněmovní dokument číslo 389. Ony ty dokumenty spolu úzce souvisí, jsou na sobě závislé. V dokumentu 389 navrhuji dorovnání ostatních neinvestičních výdajů pro základní školy. Ten důvod je jednoduchý. Tato část rozpočtu škol slouží primárně k nákupu učebnic, učebních pomůcek, například ale také k financování prvních čtrnácti dnů nemocenské. Už v minulém školním roce ty prostředky byly naprosto nedostačující. Ředitelé byli nuceni většinou tento fond doplňovat, přesouvat finance a navyšovat až o dvě třetiny, doplňovat z kapitoly určené pro platy pedagogických i nepedagogických zaměstnanců. Můj návrh vlastně pouze dorovnává na stav, jaký byl v minulém školním roce. Jak říkám, ani v minulém školním roce to nestačilo. To znamená, že ty ředitele my stavíme před neřešitelný problém. Takže to je ten můj návrh, dokument 389.

Sněmovní dokument 390, tam žádám navýšení rozpočtu pro nepedagogické pracovníky. Vůbec se nepočítá s navýšením jejich platů a musíme si říct, že nepedagogičtí pracovníci jsou pro zajištění provozu škol nezbytní, škola se bez nich zkrátka neobejde, a dost často se tarifní část platu pohybuje pod takzvanou zaručenou mzdou, v některých případech se dostávají i pod minimální mzdu. To znamená, že ředitelé, aby si tyto nezbytné pracovníky udrželi, aby neměli potřebu jít na úřad práce, jim musí přesouvat tyto finance opět z částky, která je určena pro pedagogické pracovníky. Ve výsledku tak ředitelé budou nuceni vlastně dvakrát sahat do prostředků pro pedagogické pracovníky, což si myslím, že pro budoucnost našeho vzdělání bude mít katastrofální důsledky, co se týká kvality výuky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Jakub Janda, připraví se pan poslanec Karel Rais. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené dámy a pánové. Předstupuji před vás, abych odůvodnil pozměňovací návrh číslo 416 k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu, ke kterému se pak na konci mé řeči přihlásím. Chtěl jsem být maximálně stručný, ale trošku to rozvedu, ale nebojte se, bude to poměrně krátké.

Léta jsem tu opakovaně argumentoval proti poskytování milionů ze státního rozpočtu pro Český svaz bojovníků za svobodu a upozorňoval jsem, že tento spolek se pod svým současným vedením proměnil v pofiderní organizaci, jež se zpronevěřila svým původním cílům. Moje apely ovšem tenkrát narážely na hráz tehdejší narudlé vládní většiny. Jistě, milion korun, který je letos ze státního rozpočtu pro ně určený, je vlastně kapka v moři veřejných financí, ale každá koruna i milion se počítá. Navíc jde zejména o symbolickou rovinu. Proto společně s dalšími kolegy předkládám tento pozměňovací návrh, který by měl konečně Český svaz bojovníků za svobodu od státního penězovodu odstřihnout.

Zopakuji krátce důvody, proč by svaz v čele s Jaroslavem Vodičkou neměl od daňových poplatníků dostat ani korunu. Jednak se v uplynulých letech odklonil od svého původního poslání a kromě jiného se zpronevěřil svému názvu. Příkladů by bylo hodně. Jen pro připomenutí: výpady některých členů svazu proti NATO, znevažování terezínské tryzny či medaile pro našeho bývalého komunistického kolegu Ondráčka, který s pendrekem v ruce zasahoval v roce 1989 proti demonstrantům. Nemluvě o problematické minulosti samotného předsedy svazu soudruha Vodičky, někdejšího, dokonce dvojnásobného člena KSČ, který po vyloučení do strany za normalizace vstoupil znovu. Opakovaně byly i zde na půdě Sněmovny připomínány závažné a četné chyby hospodaření Svazu, které v uplynulých letech zjistili kontroloři Ministerstva financí. Šlo celkem o 900 000 korun, z nichž sice Svaz velkou část vrátil, ale za normálních okolností by k takovým přešlapům vůbec docházet nemělo, nemluvě o značně vysokých režijních nákladech vedení svazu.

Takže abych to shrnul: už ani korunu z veřejných peněz tomuto pochybnému spolku. Když už, tak radši podpořme organizace, které opravdu hájí principy svobody a demokracie. Proto společně s dalšími kolegy navrhuji, aby byl ušetřený milion rozdělen následujícím způsobem: polovina částky pro Platformu evropské paměti a svědomí, po 250 000 pro Spolek pro zachování odkazu českého odboje a pro spolek Bez komunistů.cz. Tam máme nepoměrně větší jistotu, že s veřejnými penězi daňových poplatníků budou zacházet daleko rozumněji.

Věřím, že tento pozměňovací návrh ve třetím čtení podpoříte. Tímto se tedy hlásím k pozměňovací návrhu, který je v systému nahraný pod číslem 416, a děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Karel Rais, připraví se pan poslanec Richard Brabec. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji, vážený pane předsedající, vážení páni ministři, kolegové a kolegyně, dovolte mi, abych se tímto přihlásil k pozměňovací návrhu číslo 544, který je uložen v informačním systému. Můj pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu je následující: navrhuji, aby v kapitole číslo 333, což je MŠMT, se zvýší výdaje z úhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Ostatní výdaje na zabezpečení úkolů resortu o částku 15 milionů korun a v kapitole 396 Státní dluh se sníží výdaje z úhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Obsluha státního dluhu o částku zmiňovaných 15 milionů korun.

O co jde? Požadované finanční prostředky by měly být použity pro vzdělávací a výzkumné aktivity projektu Centrum studií genocid Terezín. Tento projekt bude realizován v objektu Wiesnerova domu v městské památkové rezervaci Terezín, který byl v letech 2018 až 2021 zachráněn a rekonstruován za podpory Evropského fondu regionálního rozvoje. Vznikne zde mezinárodní expozice ve spolupráci s renomovanými zahraničními pamětními institucemi a památníky obětí genocid ve světě a samozřejmě ta bude využita pro vzdělávací a výzkumné programy pro žáky a studenty základních, středních a vysokých škol v České republice s cílem zvýšit účinnost prevence extremismu, antisemitismu a genocidního násilí.

Předkladatelem projektu a realizátorem tohoto projektu bude Výzkumné centrum archeologie zla, což je nezisková organizace, která se dlouhodobě věnuje nejenom shromažďování poznatků o historii a příčinách genocidy, ale také se věnuje monitorování projektů masového násilí a popírání genocid v současném světě, jako například Arménie a Ukrajina. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Richard Brabec, připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, milé kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, já bych si dovolil stručně odůvodnit dva pozměňovací návrhy, které jsou v systému pod sněmovním dokumentem číslo 560. Oba se týkají kapitoly 315, tedy kapitoly Ministerstvo životního prostředí.

V prvním případě navrhuji zvýšit výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem specifického ukazatele Ochrana přírody a krajiny, výdajového okruhu Zlepšování stavu přírody a krajiny, program Péče o krajinu, o částku 150 milionů korun a v kapitole 314 Ministerstvo vnitra snížit výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Výdaje spojené s výkonem předsednictví České republiky v Radě Evropské unie o částku 150 milionů korun.

Stručné odůvodnění: Pro rok 2022 jsou na financování opatření v rámci programu Péče o krajinu vyčleněny prostředky ve výši 150 milionů korun, přičemž meziročně jde o snížení alokace prostředků v rámci programu na polovinu. Takto razantní škrt v prostředcích programu, který je jedním z nejlépe fungujících opatření v rámci ochrany přírody a krajiny, považuji za nepřijatelný a velmi škodlivý pro ochranu přírody. Tento program zahrnuje totiž stovky menších, ale velmi potřebných aktivit v krajině, které jsou vysoce ceněny v celé společnosti. Navrhuji proto program Péče o krajinu posílit o 150 milionů korun.

Druhý pozměňovací návrh navrhuji zvýšit výdaje souhrnného ukazatel Výdaje celkem, specifického ukazatele Ochrana klimatu a ovzduší a programu Nová zelená úsporám o částku 350 milionů korun a v kapitole 396 Státní dluh se snižují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Obsluha státního dluhu o částku 350 milionů korun.

Odůvodnění k tomuto bodu: program Nová zelená úsporám je experty právem považován za nejlepší program v oblasti snižování energetické náročnosti a podpory obnovitelných zdrojů a nemusím v této době určitě nikomu zdůrazňovat, že tato priorita, tedy snižování spotřeby energií, je ještě mnohem důležitější než kdykoli předtím. Program je navíc vysoce prorůstový i pro živnostníky, malé a střední domácí firmy, které tyto projekty v drtivé většině případů realizují. Pro letošní rok 2022 se počítá s celkovými výdaji pouze ve výši 113 573 870 korun, což je naprosto nedostatečné vzhledem k obrovskému zájmu o tento program.

Zdrojem programu Nová zelená úsporám je přitom podíl z výnosů dražeb emisních povolenek v rámci evropského systému ETS, který výrazně stoupá v důsledku rostoucí ceny emisní povolenky, takže i v tomto případě jsem přesvědčen, že je naprosto dostatečné odůvodnit, aby tento program byl navýšen ze 150 milionů alespoň o 350 milionů na původně plánovaných 500 milionů korun. Děkuju za pozornost a budu rád, když budete pozměňovací návrhy moci podpořit.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Patrik Nacher a připraví se pan poslanec Robert Králíček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já tady načtu tři pozměňovací návrhy, které najdete pod číslem 465, 466 a 467. Předtím si k tomu dovolím dvě poznámky, protože to s tím souvisí.

První je to, že mně přijde trošičku nefér, když si ty velké pozměňovací návrhy vlády sáhnou na položku Vládní rozpočtová rezerva do té míry, že ji vyčerpají tak, že ostatní pozměňovací návrhy se stanou nehlasovatelnými. Už jsem to říkal na rozpočtovém výboru, kdy musím říct férově, že pan ministr dopředu avizoval, že bude z těch téměř 3 miliard, které tam jsou, 1,9 čerpat na ty pozměňovací návrhy, nicméně během dalších pár dnů je tady návrh na další miliardu. A v té chvíli se dostáváme do takové prekérní situace, že tam máme načtené, ať už v rozpočtovém výboru, nebo v systému, pozměňovací návrhy, které se tímhle systémem vlastně stanou nehlasovatelnými. Já se omlouvám, ale to mně nepřijde v pořádku i bez ohledu na to, jaká je specifická situace, a že i my jako opozice některé ty návrhy koalice podpoříme na rozdíl od koalice, která nepodpořila zatím ani jeden opoziční návrh.

Jaké by mohly být varianty řešení? Buď nechat hlasovat pozměňovací návrhy v pořadí, jak tam byly načteny, protože tím se předřadí ty vládní a vláda má podporu, tak tím vlastně z toho zbytku, nevím, kolik těch pozměňovacích návrhů si sahá do vládní rozpočtové rezervy, udělá nehlasovatelnými. Zatímco kdyby se hlasovalo v tom pořadí, tak to sice neodhlasujete, budete proti tomu, proti těm pozměňovacím návrhům...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, já se omlouvám, ale teď neřešíme hlasovací proceduru u pozměňovacích návrhů. Já vás poprosím, předneste pozměňovací návrhy a řádně je odůvodněte. Děkuji.

 

Poslanec Patrik Nacher: Ano, já se k tomu dostanu. Ono to totiž s tím právě souvisí, protože já tady potom načítám návrh, u kterého budu chtít, aby k tomu Poslanecká sněmovna přijala nějaké stanovisko, byť třeba negativní, hlasováním. Ale tím, že tady načtu návrh, který se může stát nehlasovatelným, tak potom budeme v případě, že se ta situace za půl roku změní, dojde na má slova a naplní se jeden z těch pozměňovacích návrhů, který tady za chvilku představím, a že v té chvíli vlastně nedošlo k tomu hlasování a všichni řeknou, že kdyby se bývalo hlasovalo, tak by to třeba dopadlo jinak. Proto jsem tady o tom hovořil.

Jinak pokud jde o rozpočet, druhá poznámka, tam se nepočítá s některými věcmi. O jedné z nich tady mluvil místopředseda Havlíček - miliarda a půl na poštovní služby.

A ta druhá věc, se kterou se nepočítá, a to už je ten můj první pozměňovací návrh, jinými slovy, ten rozpočet je z tohohle úhlu podseknutý, že nepočítá s výdaji, které vycházejí ze zákona. A to je jeden z návrhů, který je pod číslem 467, a je to přesunutí 250 milionů korun právě z kapitoly Vládní rozpočtová rezerva do kapitoly Ministerstva spravedlnosti, Výdaje - justiční část, a týká se to problematiky zastavování marných bagatelních exekucí, které jsme přijali celou Poslaneckou sněmovnou, kdy tato změna v rámci novely exekučního řádu platí od 1. ledna letošního roku, a ministerstvo bude potřebovat peníze na základní odměnu pro exekutory, která je 1 050 korun plus DPH, protože se ty exekuce budou zastavovat ze zákona. Tam se na rozdíl od milostivého léta na nic nečeká, nikdo nedává žádnou výzvu, prostě se budou zastavovat automaticky - poté, co věřitel nezaplatí na základě výzvy zálohu, se to zastavuje automaticky. A v té chvíli tam ty prostředky budou chybět a za půl roku, za pár měsíců se tady k tomu určitě vrátíme. Já jsem to říkal na rozpočtovém výboru a řeknu to i tady: zatímco u milostivého léta, například u Dopravního podniku, se zastavilo nějakých 10 000, 12 000 exekucí, pokud jde o tohleto automatické zastavování, tak to jenom u tohoto jednoho podniku bude dělat nějakých 60 000, 70 000 exekucí. To znamená, že to je věc, která je užitečná, smysluplná, my to řešíme jako nános nevymahatelných exekucí zároveň s malou jistinou už několik let, ale tady je na to potřeba mít ty prostředky, protože tam budou beztak potřeba.

Další dva pozměňovací návrhy, a oba dva si sahají právě do vládní rozpočtové rezervy, proto jsem to vysvětloval na začátku, že bych byl rád, aby se o tom hlasovalo, a ne aby se to stalo nehlasovatelné, protože já pak neznám skutečný názor Poslanecké sněmovny, tak jeden je pod číslem 465 - přesun do Českého telekomunikačního úřadu 25 357 095 korun, to jest návrat do původní výše, se kterou počítala předchozí vláda. Odůvodnění je také jasné. Nevychází to sice přímo ze zákona, že by tam vznikly nějaké dodatečné náklady jako v tom předchozím případě zastavování marných exekucí, ale vychází to z toho, že od 1. ledna mimo jiné nabyla na účinnosti novela zákona o elektronických komunikacích, která zvyšuje ochranu spotřebitele, například v podobě ochrany před tím otravným telemarketingem. To jsme tady také všichni schválili. Znáte to, místo opt-out, opt-in, to znamená, když vám bude někdo volat s nějakou nabídkou, tak už vlastně nemůže, vy musíte aktivně dát svolení k tomu, že vám může někdo navolávat. Jinými slovy to bude znamenat pro Český telekomunikační úřad nové povinnosti, větší ochranu, rozšíření těch věcí. Já jsem dokonce v minulosti i navrhoval opakovaně zvýšit postupně rozpočty ČTÚ, ERÚ i finančního arbitra. Tady dochází paradoxně ke snížení rozpočtu v době, kdy oni mají a budou mít více povinností.

A ze stejného ranku je pod číslem 466 pozměňovací návrh, který se týká zase ERÚ, kde navrhuji opět z vládní rozpočtové rezervy, protože jsem nepočítal s těmi změnami, které tady byly hlášeny, do kapitoly 349 Energetický regulační úřad 14 660 902 korun, tedy opět částka, která to narovnává aspoň na původní návrh, který navrhla původní vláda. Důvod je opět jasný. Není to tak, že bych si to vymyslel, abych tady otravoval, ale je to proto, že od 1. 1. 2022 platí novela energetického zákona, která zcela mění tu situaci u nás.

Vy to znáte pod pojmem energošmejdi, boj proti energošmejdům. Je to opět norma, nad kterou jsme se tady shodli všichni napříč, a ta mimo jiné říká a zadává, vlastně definuje energetického zprostředkovatele, který se bude muset registrovat na Energetickém regulačním úřadu - zcela nová povinnost. Takže v momentě, kdy my od 1. 1. - a některá část toho zákona bude platit od 1. 7. - dáváme tomuto úřadu větší kompetence, rozšiřujeme ty oblasti, kterými se bude zabývat, ale zároveň jim bereme prostředky. Oni už v této chvíli nestíhají, a připomínám obrovské množství podnětů, které mají ve vztahu ke krachům Bohemia Energy a podobně, to znamená, že my naopak v čase bychom měli těm úřadům - a u ERÚ to platí dvojnásob - přidávat ty prostředky v momentě, kdy oni jsou tam skutečně zahlceni tím, jakým způsobem řeší DPI, dodavatele poslední instance, jakým způsobem se mají lidé popasovat s problémy přechodu od zkrachovalé společnosti přes DPI ke standardnímu dodavateli energie, tak tohle všechno jsou věci, které tady před rokem nebyly. To znamená, že to je činnost navíc, do toho od 1. ledna další činnost navíc, tak si dovoluji tímhle jednoznačným způsobem odůvodnit, že těch 14 660 000, to znamená vrácení do původní úrovně, je podle mě minimum, aby ty úřady fungovaly.

Na tomto místě připomenu a znovu to potom řeknu, pravděpodobně ve třetím čtení, už třeba u finančního arbitra, kde je ten pokles také, ale já jsem ho tady neřešil, protože to bylo v rámci položky Ministerstva financí, tak už dneska jsou tam žaloby pro nečinnost, protože reakce těch úřadů je příliš dlouhá a přestávají plnit svoji roli.

Takže já vás v tomhle poprosím o podporu. Ještě jednou, čísla 465, 466, 467. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Faktickou poznámku má přihlášenu pan ministr. Hlásíte se s faktickou poznámkou, pane ministře? Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Pro pana poslance Nachera, vaším prostřednictvím. Já jsem si představoval, že nebudeme si hrát politiku u těch druhých, ve druhém a ve třetím čtení, ve stávající situaci. Pan poslanec Nacher po nás chce, abychom hlasovali o pozměňovacích návrzích, aby nás pak tím mohl mlátit celý rok po hlavě, pokud dojde na jeho slova, ale situace je úplně jiná. Buď podpoříme peníze z vládní rozpočtové rezervy pro pomoc uprchlíkům, humanitární pomoc a nákup zbraní, pak na to nezbude, a já tady nechci mluvit o obsahu těch návrhů a posuzovat je věcně, tak k čemu nám pak bude sto nepřijatých návrhů, když tam ty peníze nejsou? K tomu, aby někdo mohl říkat za měsíc, za dva, za tři, za čtyři - podívejte se, oni pro to hlasovali? Ale korektní je říct, že se budeme rozhodovat buď mezi těmi pozměňovací návrhy, které předložila vláda, a může za ně Vladimir Putin, a ne česká vláda a jeho agrese na Ukrajinu, anebo já klidně přiznám řadu rozumných pozměňovacích návrhů, na které ale v této chvíli není prostor. To za prvé.

A za druhé, souhlasím, že tam chybí některé věci. Když jsem to tady říkal, tak vy, kteří jste připravovali minulý rozpočet, jste říkali: To není pravda, všechny zákonné povinnosti v tom rozpočtu byly. Tak se podívejte, jestli byly v tom rozpočtu, který tady je ve sněmovním tisku 32, a pak nás můžete oprávněně kritizovat, že jsme ty peníze, takzvané mandatorní nebo ve skutečnosti mandatorní, že jsme je škrtli. Jsem si jistý, že nic takového jsme neudělali.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další faktickou poznámku má, je přihlášen, pan poslanec Patrik Nacher.

Než mu udělím slovo, přečtu omluvu. Dnešní den od 12 hodin do konce jednání z rodinných důvodů se omlouvá paní poslankyně Marie Pošarová.

A nyní vaše dvě minuty, pane poslanče. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Ještě jednou pěkný den. No, pan ministr mně v tomhle ne asi dobře porozuměl. Nekritizuji to, že vy jste tam dali ty pozměňovací návrhy, které - jak tady řekla Alena Schillerová - jako opozice podpoříme v drtivé většině. Tam jde o to, odkud se berou. Někteří naši kolegové to museli, ty pozměňovací návrhy, předělat, aby se to vzalo ze státního dluhu. Takže kdybyste to vzali ze státního dluhu vy u těch velkých položek, tak by u těch položek, které nejdou po miliardách, ale po desítkách milionů - a jsou to položky také určitě důležité - tak by tam mohly zůstat, o to tady jde.

Jde o to, aby prostě ty návrhy byly hlasovatelné, ne o ten pozměňovací návrh vlády, který tady nikdo nezpochybňuje. Jde jenom o to, odkud si to taháte a jestli my jako opozice máme možnost na to v reálném čase reagovat a začít načítat do systému tři, čtyři alternativy, odkud si to brát, podle toho, kde tam ještě zbudou peníze. O nic jiného nejde.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S přednostním právem se hlásí paní předsedkyně Schillerová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Jenom krátce, já tu debatu ukončím. Já si myslím, že pokračujme dál, ať se tady nezdržujeme. Jde o to, že pan ministr, prostřednictvím pana místopředsedy, přišel na rozpočtový výbor a férově řekl, že 1,8 miliardy vezmou z vládní rozpočtové rezervy, tam jsme si technicky vyjasnili, že tím pádem tam zbývá něco 1,1 tak, aby byly hlasovatelné návrhy a neklesly pod zákonnou povinnost, která je 0,3 % celkových výdajů. Takže my jsme to upravili, nicméně pak jsme se z tiskové konference, dovodili z tiskové konference, ono to nebylo úplně jasné, ale mně bylo jasné, že to není odkud odjinud vzít, že to bude ještě miliarda, takže jsme to zase předělávali podruhé. Takže o to tady jde, že se to trošku porcovalo, a my jsme na to museli reagovat, protože nám jde o to, aby Sněmovna se postavila nějak k našim pozměňovacím návrhům, a nechceme, aby zůstaly nehlasovatelné. Ale samozřejmě, že by nehlasovatelné byly, pokud by se bralo z vládní rozpočtové rezervy, zasahovalo do té zákonné výše.

Takže Patrik Nacher chtěl upozornit na to, že jsme tady několikrát předělávali balík pozměňovacích návrhů, abychom dosáhli jejich hlasovatelnosti, přičemž na 1,8 jste nás férově upozornil, o 1 miliardě jsme se dozvěděli z tiskové konference, a to je celé. Já si myslím, že asi bych tu debatu, jestli mohu, dál ne..., ať pokračujeme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a vzhledem k tomu, že nikoho nevidím s faktickou poznámkou ani s přednostním právem, tak v tom případě bude pokračovat řádně přihlášený pan poslanec Robert Králíček a připraví se pan poslanec Igor Hendrych. Máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: I po slovech pana ministra Stanjury si dovolím načíst pozměňovací návrhy a chtěl bych se přihlásit ke dvěma svým pozměňovacím návrhům. První se týká Bezpečnostní informační služby, kdy se domnívám, že BIS v minulých letech dokázala, jak důležitou a nedílnou součástí naší bezpečnosti je, podílela se na odhalení mnoha závažných incidentů a v současné době v rozpočtu je odebíráno 59 milionů korun. Tato částka, se domnívám, že by mohla mít zásadní vliv na naplňování jejich tabulkových míst, a pokud nebude schopna naplňovat svá tabulková místa a nebude mít dostatek lidských kapacit, může to v budoucnu ovlivnit i její rozvoj, investice a samozřejmě i fungování. Dále tento schodek nebo toto braní peněz Bezpečnostní informační službě může mít i vliv v blízké době na nákup důležité zpravodajské techniky, na další vývoj softwaru a podobné věci. Proto se přihlašuji v této chvíli k pozměňovacímu návrhu pod číslem 507 a v kapitole 305 Bezpečnostní informační služba zvyšuji výdaje souhrnného ukazatele o částku 59 milionů korun na úkor kapitoly 304 Úřad vlády České republiky. Domnívám se, že BIS je potřebuje podstatně víc než Úřad vlády, který jako jeden ze dvou položek si navýšil o 74 milionů.

Co se týče druhého pozměňovacího návrhu, ten se týká kapitoly 378 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a tady bych vlastně mohl říct, že navazuji i na v minulosti podávané pozměňovací návrhy současným místopředsedou Sněmovny panem Bartoškem, se kterým jsem vždy souzněl v tom, že je potřeba investovat do kybernetické bezpečnosti, a byť člen koalice, mnohdy jsem hlasoval pro jeho pozměňovací návrhy, protože se domnívám, že kybernetická bezpečnost hraje daleko významnější roli než v minulosti, a to nejen z té současné situace - protože tento můj pozměňovací návrh vznikl ještě před konfliktem - ale i z pohledu budoucího a nadcházejícího předsednictví naší republiky, kde můžeme očekávat zvýšené útoky v kyberprostoru na naše úřady. Víme, jaká situace byla na některých ministerstvech a když přihlédnu k současné situaci, kdy ruská agrese, kdy jí předcházel kybernetický plošný útok na úřady na Ukrajině, a v současné době je doprovázen dalšími kybernetickými útoky nejen na území Ukrajiny, ale i v jiných zemích, tak se domnívám, že odebírat peníze Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kdy opět nemohou naplňovat tabulková místa, a my víme, jak je velmi těžké, velmi těžké najít profesionály, kteří jsou ochotni v této oblasti pracovat ve státní správě a nejsou přeplaceni soukromými subjekty, se domnívám, že je velmi, když to řeknu kulantně, velmi rizikové. Nechci tu nikoho strašit, ale myslím si, že je to velmi rizikové.

A proto se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu pod číslem 509, kdy kapitole 378 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost zvyšuji výdaje souhrnného ukazatele o částku 52 milionů korun. V rozpočtu, o kterém se tu bavíme, je to poměrně malá částka, ale pro tento úřad klíčová a důležitá. A i vzhledem k tomu, že jsem zde zmínil, jak důležitá role Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost bude v našem předsednictví, tak se domnívám, že by tyto peníze mohly jít na vrub kapitoly 314 Ministerstvo vnitra, Výdaje spojené s výkonem předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Je to o částku 52 milionů korun.

Proto děkuji za podporu těchto pozměňovacích návrhů, které se týkají také naší vnitřní bezpečnosti - naší vnitřní bezpečnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Igor Hendrych a připraví se paní poslankyně Margita Balaštíková. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, dovolím si přihlásit se k pozměňovacímu návrhu, který je evidován pod sněmovním dokumentem číslo 521, a to ne pouze za sebe, ale společně s poslanci Alešem Juchelkou a poslankyněmi Janou Pastuchovou, Andreou Babišovou, Lenkou Dražilovou, Janou Hanzlíkovou a Renatou Oulehlovou. Technicky jde o to, že v kapitole číslo 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí se zvyšují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče o částku 3 miliardy korun a následně v kapitole 396 Státní dluh se snižují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Obsluha státního dluhu o 3 miliardy korun.

A nyní odůvodnění, o co jde. V podstatě jsem o tom už tady jednou hovořil. V loňském roce bylo na příspěvek na bydlení, kterého se tento pozměňovací návrh konkrétně týká, vyčerpáno pouze 7 miliard a čerpalo příspěvek na bydlení pouze 25 % oprávněné populace. K tomu docházím na základě analýzy, kterou jsem tady už jednou představoval, kterou si nechalo zpracovat samo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jedná se tedy cirka o 25 % oprávněné populace a nám, předkladatelům tohoto pozměňovacího návrhu, se nejeví, že částka, která byla ministerstvem navýšena na tento příspěvek o 3 miliardy korun, je dostatečná. Předpokládám, že vládní koalice chce pomoci všem oprávněným žadatelům o příspěvek na bydlení. V takovém případě by bylo nutno cirka 28 miliard, možná další finanční prostředky, neboť se rozšířil okruh příjemců a zvýšily se částky, na které lidé dosáhnou. Nicméně je nám jasné, že tato částka je v tuto chvíli nerealistická, ale 3 miliardy se nám jeví jako málo, a proto navrhujeme navýšit ještě o další 3 miliardy na čerpání příspěvku na bydlení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Margita Balaštíková a připraví se pan poslanec Karel Sládeček. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Chtěla bych se přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který jsem podala společně s kolegou Martinem Kuklou pod číslem 566. Jenom v krátkosti bych vás chtěla prosím požádat, víte, že já vždycky vystupuji k odvětví, kterému rozumím, nesnažím se vystupovat ke všemu. Možná je pro vás překvapením, že nyní vystupuji ke kapitole sportu. Je to způsobeno tím, že jsem bývalý aktivní sportovec, který má samozřejmě i své odchovance, o kterých si myslím, že vždy důstojně reprezentovali a někteří ještě reprezentují naši zemi. Pracovala jsem i s dětmi s handicapem a myslím, že si uvědomujeme, jak je strašně důležité v dnešní době, kdy se nám děti nehýbou, kdy máme téměř 60 % dětí na úrovni obezity, kdy vzniká větší a větší závislost na virtuální realitě a na všech počítačích, aby tahleta kapitola, která z vašeho pohledu možná není dnes důležitá - ano, máme tu velmi složitou situaci, já to všechno chápu - ale přesto prosím, máme nejmenší rozpočet pro tuto kapitolu. Ostatní státy, které mají stejný počet obyvatel nebo i menší, dávají mnohem, mnohem více do sportu. A myslím si, že snížení o 33 % v této kapitole je opravdu pro spoustu sportovních odvětví likvidační. A teď nemyslím jenom na ty děti, protože nám za poslední dva roky skutečně v mládeži pod patnáct let klesly počty evidovaných sportovců ve sportovních oddílech. A já bych chtěla jenom upozornit na skutečnost, že pro velkou část sportovních klubů a tělovýchovných jednot a některých sportovních svazů je to snížení, které je v této kapitole, pro sport likvidační a opravdu hrozí jejich ekonomické rušení zejména proto, že nejvýraznější škrty nastaly v oblasti dotací na provoz a údržbu sportovních zařízení, což je v přímém rozporu s tím, že máme obrovský nárůst cen energií. A tyhlety zvyšující se výdaje skutečně nebudou sloužit k tomu, aby se tyto kluby vůbec udržely při životě. Nemyslím ty profesionální kluby, já prosím myslím na ty děti, které byly evidované v těchto sportovních odvětvích. Mnohé tyhlety kluby vlastní i obce a určitě si nedovedu představit, že starostové teď, když čelí zvýšeným nákladům, budou opravdu i na tuto kapitolu vynakládat.

Proto jsem vás chtěla, kolegové, požádat i za svého kolegu, pana Martina Kuklu, abyste se zamysleli nad tím, zda skutečně tato částka, kterou se snažíme nebrat ze státních rezerv, ale bereme ji z Technologické agentury, zda by opravdu byla tak likvidační pro státní rozpočet. Uvědomuji si i to, co řekl pan ministr financí. Já to všechno beru v potaz. Nicméně si myslím, že miliarda, kterou tam navrhujeme, už nás nezabije a děláme to pro naši budoucnost, pro děti. A je to opravdu pro ty sportovní kluby, protože věřím tomu, že pan ministr se bude určitě snažit najít finance ve státním rozpočtu, ale já jenom prosím, aby to nebylo pak pozdě, protože ty kluby už tu nebudou, znovu se z toho nezvednou. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Karel Sládeček a připraví se pan poslanec Jan Volný.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené a milé kolegyně, kolegové, chci se přihlásit k pozměňovacím návrhům pod čísly 376 a 377.

Účelem pozměňovacího návrhu 376 je snížení odvodů do rozpočtu Evropské unie o 30 miliard korun. Vzhledem k mimořádné situaci, ve které se nachází Česká republika, kdy čelíme nejvyšší energetické krizi v novodobé historii, většinu domácnosti drtí vysoká inflace a skokové zvýšení ceny energií, je třeba finanční prostředky ponechat v České republice na snížení dopadu růstu cen energií a vysoké inflace pro obyvatele.

Účelem pozměňovacího návrhu 377 je přesunout finanční prostředky určené na rozvojové programy, kterými je především podpora společného vzdělávání, takzvaná inkluze, do kapitoly speciálního školství, kde budou daleko více přínosné pro výchovu a vzdělávání dětí. Navrhuje se, aby se částka v programu ministerstva snížila o prostředky určené mimo jiné na inkluzi vzdělávání a přesunula v rámci resortu ministerstva na aktivity, které budou rozvíjet vzdělávání dětí se specifickými vzdělávacími požadavky v rámci takzvaného speciálního školství, které je pro vývoj a začleňování dětí vhodnější. Ukazatel Ostatní výdaje na zabezpečení úkolů resortu byl zvolen, protože v minulosti zahrnoval prostředky určené na podporu speciálního školství. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Jan Volný a připraví se pan poslanec Petr Letocha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Volný: Dobrý den, pane předsedající, dobrý den, vážený pane ministře financí, kolegové, kolegyně. Já bych se chtěl tímto přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který jsem podal a je evidován pod číslem 554. K tomuto pozměňovacímu návrhu mě trošičku inicioval pozměňovací návrh, který podali kolegové Bernard, Michálek, Munzar a další, a týkal se úpravy rozpočtů kapitol, o které se stará sám rozpočtový výbor. Jsou to kapitoly Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna Parlamentu, Senát Parlamentu, Kancelář veřejného ochránce práv, Ústavní soud, Úřad národní - pardon, blbě na to vidím - rozpočtové rady a Nejvyšší kontrolní úřad. Jedná se o snížení jejich rozpočtu a já bych tímto s pozměňovacím návrhem v podstatě souhlasil. Není to nic fatálního, je to snížení o 2,5 % a myslím, že v této době to má i svoji logiku.

Mělo by to však logiku, kdyby to bylo trošičku parciálně vyrovnané, protože z těchto sedmi kapitol se u pěti snížilo o těch 2,5 % v průměru, je to od 2,4 až 2,7, ale vidím tam dvě velké disproporce. Kancelář prezidenta republiky, kapitola 301, byla snížena o 5,25 %. Nejspíš nedopatřením. Myslím si, že to spíš někdo opomněl. U Úřadu národní rozpočtové rady se nesnížilo vůbec nic. To bych se divil, že by samotné vedení tohoto úřadu s tímto souhlasilo, protože oni by měli být ti první, kteří řeknou, že se má šetřit, a pokud jejich kolegové v kapitolách rozpočtového výboru mají sníženo o 2,5 %, určitě by nesouhlasili s tím, aby tam měli nulu.

Proto jsem to v podstatě okopíroval, můžu říct, ale dorovnal jsem všechny snižující položky na rozpětí od 2,4 do 2,7. To znamená, všem těm kapitolám bychom měli snížit stejně, přiměřeně stejně, aby to mělo trochu logiku. Takže děkuji za podporu tohoto pozměňovacího návrhu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, nyní vystoupí pan poslanec Petr Letocha a připraví se pan poslanec David Šimek. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové. Po konzultaci s Ministerstvem vnitra jsem předložil svůj pozměňovací návrh, číslo sněmovního dokumentu 501, ke kterému se tímto hlásím.

Týká se přesunu položek mezi dvěma kapitolami státního rozpočtu a žádným způsobem nenavyšuje jeho deficit. Jedná se o částku 1,5 miliardy korun, kdy se tato částka na výdajové stránce všeobecné pokladní správy snižuje a přesouvá se do výdajů Ministerstva vnitra, jehož výdaje o tuto částku zvyšuje. Důvodem přesunu této částky je zřízení programu pomoci občanům Ukrajiny, který vznikl v souvislosti s útokem Ruské federace na Ukrajinu. Program pomoci občanům Ukrajiny zajišťuje základní formu pomoci osobám, které se nacházejí na území České republiky a které nemají možnost materiálního zabezpečení z vlastních nebo jiných prostředků. Jejím hlavním koordinátorem a poskytovatelem bude Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra.

Vedle programu pomoci zaměřeného na zajištění základních životních potřeb bude účastníkům Ukrajiny poskytnuto oprávnění setrvat na území České republiky. Na asistenci při zajištění s tím spojených správních činností je nezbytná výpomoc na pracovištích odboru azylové a migrační politiky, na kterých jsou odbavováni cizinci, a to formou dohod konaných mimo pracovní poměr. Další výpomoc poskytne Policie ČR. Realizace programu si vyžádá náklady ve výši 1,5 miliardy korun. Nad rámec vlastní pomoci poskytované občanům Ukrajiny specifikované výše bude v souvislosti s příchodem občanů Ukrajiny postižených konfliktem nutné zajistit personální posílení Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra pro účely zajištění realizace programu, zabezpečení smluvních lékařů, kteří budou poskytovat lékařské služby účastníkům programu, a výpomoc na pracovištích Ministerstva vnitra vyřizujících vydání dlouhodobých víz občanům Ukrajiny. Pro realizaci výše uvedených souvisejících opatření je nutné dočasně personálně posílit Ministerstvo vnitra osobami zaměstnanými na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Na programu pomoci se budou také podílet oba bezpečnostní sbory, což se promítne do zvýšených přesčasů a pohotovosti příslušníků Policie ČR a Hasičské záchranné služby ČR a zvýšené potřeby v oblasti provozních výdajů.

Dovolím si vystoupit i se svým druhým pozměňovacím návrhem k zákonu o státním rozpočtu, k sněmovnímu tisku číslo 144, číslo sněmovního dokumentu 508, ke kterému se tímto hlásím. Můj druhý pozměňovací návrh jde ruku v ruce se mnou podaným předchozím pozměňovacím návrhem, o kterém jsem mluvil před chvílí. Také tento návrh se týká pomoci obyvatelům Ukrajiny a byl konzultován s Ministerstvem vnitra. Pozměňovací návrh se týká přesunu částky 300 milionů korun z výdajové stránky všeobecné pokladní správy do rozpočtu Ministerstva vnitra ve výši 150 milionů korun a Ministerstva zahraničních věcí ve výši 150 milionů korun. Návrh žádným způsobem nenavyšuje rozpočtový deficit. Ministerstvo zahraničních věcí v součinnosti s Ministerstvem vnitra a humanitární pracovní skupinou krizového štábu Ministerstva zahraničních věcí a v návaznosti na doporučení Bezpečnostní rady státu poskytne prostředky na řešení naléhavé situace Ukrajině v souhrnné výši 300 milionů korun. Ministerstvo vnitra poskytne pomoc obyvatelům Ukrajiny prostřednictvím svých dvou stálých programů - stálého zdravotně humanitárního programu MEDEVAC a programu Pomoc na místě ve výši 150 milionů korun. Rozsah pomoci poskytované v rámci programu MEDEVAC bude zahrnovat přijetí obyvatel Ukrajiny, přičemž přijetím se rozumí zajištění výběru osob vhodných k převozu do České republiky, jejich transport, legalizace jejich pobytu v České republice, ubytování, zajištění stravy, základní materiální podpora a zdravotní ošetření zraněných. Maximální délka podpory poskytované v rámci programu MEDEVAC je po dobu potřeby poskytování zdravotní péče. Částka 150 milionů korun poskytnutá Ministerstvu zahraničních věcí je v souladu s usnesením vlády ze dne 25. února číslo 131, o poskytnutí naléhavé pomoci Ukrajině formou humanitární pomoci.

Děkuji za podporu mých návrhů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní požádám o vystoupení poslance Davida Šimka a připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec David Šimek: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážení kolegové a kolegyně, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu číslo 496 k rozpočtové kapitole 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. V posledních týdnech jsme zde slyšeli mnoho návrhů, jak by se měla navýšit částka v rozpočtu v různých kapitolách, ovšem doposud se nikdo nezmínil o oblasti mládeže, kterou vnímám za velmi důležitou. Na území České republiky je mládež organizovaná v různých neziskových organizacích, které poskytují aktivity pro smysluplné trávení volného času dětí a mládeže. Jenom největší česká organizace zastřešující tyto subjekty, a to je Česká rada dětí a mládeže, reprezentuje přibližně 250 000 individuálních členů. Je také třeba říci, že o tyto děti se ve volném čase starají celoročně dobrovolníci, za což jim patří obrovský dík. Všechny tyto organizace pro svou činnost potřebují stovky kluboven a táborových základen, a to nejen pro své členy. V loňském roce organizace zapojily děti z oblasti postižené tornádem, v letošním roce jistě začlení děti z Ukrajiny.

Mnoho z těchto základen organizace získaly často velmi zdevastované od zrušeného Fondu dětí a mládeže. Minulé vlády každoročně podporovaly rozvoj a obnovu materiálně-technické základny částkou 25 milionů korun ročně. V porovnání se státní podporou na rozvoj sportu, která byla v řádech miliard, musíte uznat, že objem alokovaných prostředků je podhodnocený, neodpovídající skutečným potřebám a dlouhodobě neudržitelný. A tak stojí za zvážení, zda v letech příštích tuto podporu nezvýšit, za což se přimlouvám.

Dnes si dovolujeme s kolegou Markem Výborným předložit pozměňovací návrh na navýšení podpory na rozvoj a obnovu materiálně-technické základny o 10 milionů korun. Po konzultaci s Českou radou dětí a mládeže víme, že organizace jsou schopné tyto prostředky v letošním roce bez problému utratit. Zároveň jsme ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy hledali zdroj, odkud by zmíněné finance šly přesunout, a tím je oblast kapitálových výdajů do veřejných vysokých škol, kde je rozpočtováno 500 milionů korun.

Jelikož zde v sále je přítomno mnoho pracovníků s mládeží a komunálních politiků, kteří ze svých rozpočtů tyto organizace také podporují, věřím, že se podaří společně tento pozměňovací návrh prosadit. Předem vám všem děkuji za podporu tohoto návrhu ve třetím čtení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, a nyní je přihlášen pan poslanec Vojtěch Munzar a připraví se pan poslanec Lubomír Metnar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovoluji předložit dva pozměňující návrhy, které jsou z hlediska dopadu do rozpočtu velmi skromné, ale jsou podle mě velmi důležité, a zároveň je předkládám po dohodě jak s ministrem kultury, protože se dotýká jeho kapitoly, tak po dohodě s ministrem financí.

První pod číslem 548 se týká připomenutí událostí z roku 1942. Jak všichni víte, letošní rok si budeme připomínat osmdesát let od operace Anthropoid a také tragické osmdesátileté výročí od vypálení obcí Lidice a Ležáků. Obě události mají kromě domácího také výrazný mezinárodní dosah. Operace Anthropoid se stala významným momentem našich dějin - není jenom symbolem odporu proti okupačním vojskům, ale také se jednalo o jednu z nejvýznamnějších odbojových akcí v okupované Evropě druhé světové války, která ve svém důsledku přispěla k anulování Mnichovské dohody. S tím také souvisí připomenutí právě vypálení Lidic a Ležáků, které také nejsou jen tragickou událostí v historii našeho státu, ale staly se mementem válečných hrůz pro celý svět.

A právě i v kontextu událostí posledních dní a válečných hrůz na Ukrajině jenom několik set kilometrů od nás je připomínání těchto událostí více než aktuální. Proto navrhuji přesun 10 milionů korun z vládní rozpočtové rezervy, a to konkrétně na příspěvek 5 milionů korun pro Památník Lidice na připomenutí vypálení Lidic a Ležáků a 5 milionů korun pro další příspěvkové organizace pod Ministerstvem kultury na připomenutí samotné operace Anthropoid, a to právě za účelem důstojného připomínání těchto událostí a na financování akcí a projektů, které na tato výročí budou odkazovat.

Druhý pozměňovací návrh pod číslem 549 - opět navrhuji posílit rozpočet Ministerstva kultury o 10 milionů korun z vládní rozpočtové rezervy, a to konkrétně na digitalizaci fotoarchivu ČTK prostřednictvím Národní knihovny. Digitalizace archivu neznamená jen moderní archivaci, ale umožní zejména pracovat s našimi archivními dokumenty efektivněji a zpřístupní to také tyto dokumenty široké veřejnosti. Proto je tento projekt i z mého pohledu důležitý pro uchování paměti národa a všichni známe citát George Santayana: Kdo si nepamatuje minulost, je odsouzen k jejímu opakování.

Oba dva návrhy, jak jsem řekl, jsou z hlediska dopadu do rozpočtu velmi skromné, ale velmi důležité, a žádám o jejich podporu ve třetím čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Lubomír Metnar a připraví se paní poslankyně Lucie Šafránková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Metnar: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády. Jsme v době, kdy se Evropa v důsledku napadení Ukrajiny ocitla ve velmi složité bezpečnostní situaci. Předem chci upozornit, že považuji za nevhodné v současné krizi sbírat politické body. Budu mluvit k věci bez ohledu na svou politickou příslušnost, protože mám za to, že tato krize stírá rozdíly mezi koalicí a opozicí.

Chtěl bych se zmínit, že v minulém týdnu jsem se s kolegy zúčastnil meziparlamentární bezpečnostní konference v rámci francouzského předsednictví v Evropské unii. Všichni řečníci ruský útok ostře odsoudili, náš společný postoj vyjadřuje i deklarace, kterou jsme přijali. Zaznívala slova, jako je jednota, jednotný postup, soudržnost, sankce a nutnost zvýšení a zkvalitnění evropské obrany. Z jednání vyplynulo, že krize na Ukrajině posílila jednotu Evropské unie a schopnost jednat. Dále zaznělo, že obranné rozpočty byly dlouho obětovány a je nutné je stabilizovat a navyšovat. Je třeba se připravit na nové výzvy. Je nezbytně nutné zaměřit se na posílení strategické autonomie. Na tyto výzvy musí reagovat i Česká republika. Než přejdu k samotnému rozpočtu Ministerstva obrany, rád bych ocenil, že se vláda rozhodla poskytnout pomoc, a to nejen vojenského materiálu.

Teď bych rád přešel k samotnému rozpočtu Ministerstva obrany na rok 2022. Vláda hnutí ANO navrhla a schválila rozpočet pro resort obrany pro rok 2022 ve výši 93,5 miliardy korun. Současná vláda schválila rozpočet obrany ve výši 88,1 miliardy korun, tedy rozdíl činí 5,4 miliardy. Podíl výdajů této kapitoly na HDP tedy klesne z 1,4 na 1,3 % v letošním roce, což za současné bezpečnostní situace vidím jako velmi špatný politický signál ze strany České republiky vůči partnerům v NATO. Krize jsou velmi těžce predikovatelné, nikdo z nás před časem nepředvídal, že ke konci covidové krize vypukne bezpečnostní krize. My na takové krize musíme být připraveni, a proto je bezpodmínečně nutné, aby byl rozpočet obrany navýšen, byl stabilní a kontinuálně rostl. Z těchto důvodů navrhuji dva pozměňovací návrhy.

V mém prvním pozměňovacím návrhu navrhuji kompletní navrácení částky 5,4 miliardy korun do rozpočtu obrany, ale tady bych chtěl zdůraznit, že poté, co jsem zaznamenal informaci a dnešní pozměňovací návrh paní ministryně obrany, že vláda přijala usnesení na podporu 1 miliardy korun do rozpočtu a paní ministryně tento pozměňovací návrh načetla, tak jsem pozměnil svůj pozměňovací návrh na částku 4,4 miliardy korun. Úprava rozpočtu umožní resortu obrany pokračovat v plnění úkolů vyplývajících s vládou dříve schválených koncepčních a strategických dokumentů a také zaručí jeho stabilní a kontinuální růst. Je potřeba pokračovat v nových akvizicích a urychlit plnění čerpání rámcových smluv s ohledem na operační potřeby Armády ČR. Abych nehovořil, respektive abych hovořil konkrétně, je třeba se zaměřit na nákupy, jako jsou přepravní prostředky. Dneska vidíme problém s logistikou na Ukrajině. Vozidla CBRN, ženijní vozidla, munice, balistika, výstrojní součástky, které rovněž armáda potřebuje. Oceňuji tento pozměňovací návrh, který dneska paní ministryně obrany vznesla, ale je zaměřen na ruční zbraně. V mém prvním pozměňovacím návrhu se odráží i neuskutečněná valorizace platů vojáků. Naše vláda schválila valorizaci platů pro vojáky ve výši 1 400 korun. Meziroční inflace by se měla v prvním čtvrtletí letošního roku pohybovat v blízkosti 10 % a průměrná inflace v roce 2022 by měla činit 8,5 %. K inflaci by letos měl výrazně přispět růst cen energií. I z tohoto důvodu je nutné navýšit platy vojáků na námi schválenou úroveň 1 400 korun. Takto tedy k prvnímu pozměňovacímu návrhu.

Druhý pozměňovací návrh. V případě, že nepřijmete můj první pozměňovací návrh, připravil jsem i druhý, a to na navýšení částky o 520 milionů korun rozpočtu Ministerstva obrany, který odráží již zmiňovanou neuskutečněnou valorizaci platu vojáků. Předchozí vláda schválila valorizaci platů ve výši 1 400 korun. Jak jsem již řekl, důvodem je především očekávaný růst energií a s tím spojené celkové zvýšení životních nákladů. Jak ovlivní současná situace už tak vysokou inflaci, se zatím můžeme domnívat.

Děkuji vám za pozornost a úplně na závěr mi dovolte, abych se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu číslo 551 a pozměňovacímu návrhu číslo 553, který jsem rovněž odůvodnil teď v rámci této rozpravy. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. nyní vystoupí paní poslankyně Lucie Šafránková a připraví se paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vám představila sedm pozměňovacích návrhů, které předkládám za SPD. První pozměňovací návrh předkládám společně s kolegou Radkem Rozvoralem a paní kolegyní Vladimírou Lesenskou a navrhujeme v něm převést 5 miliard korun z rozpočtové kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa do rozpočtové kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Konkrétně se jedná o návrh na snížení objemu výdajového ukazatele odvody do rozpočtu Evropské unie z navrhovaných 60 miliard korun na 55 miliard korun. V době současné ekonomické a sociální krize, v důsledku dopadů pandemie koronaviru, astronomického růstu cen energií a dalších základních životních potřeb je nutné v rozpočtu upřednostnit ekonomické a sociální zájmy českých občanů a českých firem před alokací českých veřejných peněz do zahraničí. Částku 5 miliard korun navrhujeme převést v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí do výdajových ukazatelů Příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách 3 miliardy korun a Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením 2 miliardy korun. Vláda oproti původnímu návrhu rozpočtu neakceptovatelně snižuje objem výdajů ukazatele příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách o 1 miliardu korun, přestože Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje od března zvýšit maximální hodinové finanční limity na terénní a asistentské služby pro zdravotně postižené, což náklady zdravotně postižených, jejichž jediným příjmem je většinou právě pouze takzvaný příspěvek na péči, nepochybně jednoznačně významně zvýší. Ve jménu zachování kvality životů našich zdravotně postižených spoluobčanů a zachování dostupnosti pro ně naprosto nezbytných sociálních služeb proto navrhujeme navýšení příslušného výdajového ukazatele o 3 miliardy korun a dále navrhujeme o 2 miliardy korun navýšit objem výdajů specifického ukazatele Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Jeho navrhovaný nízký objem oproti původnímu návrhu rozpočtu - jde opět o snížení - totiž ve svých důsledcích opět velmi poškozuje zdravotně postižené občany, když ohrožuje jejich pracovní místa a pracovní příjmy na takzvaném chráněném trhu práce. Byl to sněmovní dokument číslo 397.

V dalším pozměňovacím návrhu, který předkládám také s kolegou Rozvoralem a kolegyní Lesenskou, navrhujeme převést 5 miliard korun z rozpočtové kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa do rozpočtové kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jedná se o návrh na snížení objemu také výdajového ukazatele odvody do rozpočtu Evropské unie z navrhovaných 60 miliard korun na 55 miliard. Tuto částku 5 miliard korun navrhujeme převést v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí do výdajových ukazatelů Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče. Konkrétně jde o navýšení objemu položky Dávky pěstounské péče o 2 miliardy, Dávky osobám se zdravotním postižením navýšení o 1 miliardu korun a Ostatní výdaje organizačních složek státu navýšení objemu položek Prostředky na platy a ostatní platby za provedenou práci o 2 miliardy.

Co se týče dávek pěstounské péče, po poslední novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí se určitým způsobem zhoršila situace takzvaných příbuzenských dlouhodobých pěstounů ve vztahu k jejich odměnám. Navíc i v této oblasti se bude projevovat růst řady základních životních potřeb, a tak považuji navýšení objemu příslušných rozpočtových prostředků za velmi žádoucí. Dávky osobám se zdravotním postižením, to je příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní zdravotní pomůcku, nebyly zvyšovány již více než čtyři roky a jejich valorizace je naprosto nezbytná rovněž i kvůli stále rostoucím cenám dopravy, pohonných hmot a tak dále. Jde o zachování důstojného života zdravotně postižených, kteří jsou na dostupné dopravě velmi závislí. Za nezbytné považujeme i navýšení objemu rozpočtových prostředků určených na platy zaměstnanců v resortu Ministerstva práce a sociálních věcí, protože zohledníme-li současnou vysokou inflaci, nová vláda platy některých těchto státních zaměstnanců nejenže nezvýšila, ale fakticky došlo k jejich snížení, například právě u zaměstnanců na úřadech práce a v rámci České správy sociálního zabezpečení, u kterých navíc současně došlo k výraznému rozšíření rozsahu jejich pracovních povinností. To se jedná o sněmovní dokument 396.

V dalším navrhuji převést 5 miliard korun z rozpočtové kapitoly, také 398 Všeobecná pokladní správa, do rozpočtové kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tady se konkrétně jedná o návrh na snížení objemu výdajového ukazatele Odvody do rozpočtu Evropské unie z navrhovaných 60 miliard na 55 miliard korun. Těchto 5 miliard korun potom navrhuji převést v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí do výdajového ukazatele Neinvestiční nedávkové transfery. Jde o oblast sociálních služeb zajišťovaných orgány veřejné místní správy na úrovni krajů a obcí, což je segment, který je v posledních letech opakovaně výrazně podfinancován, a nyní, kdy navíc nesl a nese významnou zátěž dopadů epidemie koronaviru, je jeho situace ještě horší než obvykle. Není už únosné, aby krajům a obcím tyto peníze docházely vždy již okolo poloviny kalendářního roku, což v posledních letech bohužel není žádnou výjimkou. Jde rovněž o podporu personálu pracujícího v této oblasti sociálních služeb, zejména co se týče jejich platů, odměn a dalších benefitů pro ně. Jde zejména o rozpočtovou položku Transfery podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ale rovněž tak o finanční posílení objemu důležitých rozpočtových položek typu transfery územním rozpočtům na sociálně-právní ochrany dětí, dotace na činnosti vykonávané obcemi s rozšířenou působností v oblasti sociálně-právní ochrany dětí, státní příspěvek na výkon pěstounské péče, příspěvek na výkon sociální práce na krajských a obecních úřadech anebo státní příspěvek na provoz dětských skupin. Tento pozměňovací návrh je veden pod číslem sněmovního dokumentu 405.

Další navrhuji v rámci rozpočtové kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí převést 100 milionů korun ze specifického výdajového ukazatele Aktivní politika zaměstnanosti celkem do specifického výdajového ukazatele Příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách. U vědomí růstu cen energií a dalších základních životních potřeb považujeme navýšení objemu prostředků v tomto rozpočtovém ukazateli za nezbytné z hlediska udržení základní životní úrovně a kvality života zdravotně postižených občanů závislých na péči jiných osob tak, aby pro ně byly potřebné sociální služby nadále dostupné i v zájmu zachování či zlepšení jejich zdravotního stavu. Těchto 100 milionů korun navrhujeme odebrat ze specifického výdajového ukazatele Aktivní politika zaměstnanosti celkem. Snížení objemu finančních prostředků v této rozpočtové položce považuji za únosné a oprávněné, jelikož nezaměstnanost v České republice zaznamenává již delší dobu klesající trend, což je velmi pozitivní, přičemž se kontinuálně zvyšuje i počet volných pracovních míst, a tudíž přirozeně klesá i potřeba provozování rozsáhlé obecně zaměřené aktivity politiky zaměstnanosti včetně nároků na výši jejího financování. Lze považovat za racionálnější alokaci těchto rozpočtových prostředků v rámci kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí na jiné potřebnější účely a cíle. Tento pozměňovací návrh je veden pod číslem sněmovního dokumentu 407.

V dalším navrhuji v rámci rozpočtové kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí převést 100 milionů korun ze specifického výdajového ukazatele Aktivní politika zaměstnanosti celkem do specifického výdajového ukazatele Náhradní výživné pro nezaopatřené dítě. V návrhu státního rozpočtu byl objem finančních prostředků určených na vyplácení náhradního výživného oproti původnímu návrhu rozpočtu předchozí vlády snížen o 680 milionů korun, z 861 milionů korun na pouhých 181 milionů korun. Takhle razantní snížení je velmi nebezpečné a kontraproduktivní, zejména když institut náhradního výživného funguje poměrně krátce a postupně začíná plnit svůj proklamovaný cíl, přechodně pomáhat sociálně nejohroženější skupině našich matek samoživitelek. Takto drastické snížení rozpočtových prostředků jej může velmi silně ohrozit. Těchto 100 milionů korun navrhujeme odebrat ze specifického výdajového ukazatele Aktivní politika zaměstnanosti celkem a snížení objemu finančních prostředků v této rozpočtové položce považuji za únosné a oprávněné. Tento pozměňovací návrh je veden pod číslem sněmovního dokumentu 462.

V dalším pozměňovacím návrhu navrhuji v rámci rozpočtové kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí převést 100 milionů korun ze specifického výdajového ukazatele Aktivní politika zaměstnanosti do specifického ukazatele Dávky osobám se zdravotním postižením. Dávky osobám se zdravotním postižením, to je příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní zdravotní pomůcku, a tento je veden pod číslem sněmovního dokumentu 463.

V posledním pozměňovacím návrhu navrhuji v rámci rozpočtové kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí převést 100 milionů korun také specifického výdajového ukazatele Aktivní politika zaměstnanosti do následujících výdajových ukazatelů, a to tímto způsobem: 30 milionů korun na dávky osobám se zdravotním postižením, 30 milionů korun na náhradní výživné pro nezaopatřené dítě a 40 milionů korun na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách. Uvedené finanční prostředky navrhuji odebrat ze specifického výdajového ukazatele Aktivní politika zaměstnanosti celkem, přičemž důvody tohoto přesunu jsem již argumentovala u předchozích pozměňovacích návrhů.

Takže jenom pro jistotu ještě zopakuji čísla sněmovních dokumentů, jedná se o sněmovní dokument 396, 397, dále se jedná o sněmovní dokument 405, 407, 462 a 463. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní poslankyni. Další, kdo je přihlášen do podrobné rozpravy, je paní předsedkyně Schillerová. Máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, budu velice stručná na rozdíl od mé předřečnice. Dovolte mi, protože jako bývalé ministryni financí, která strávila v resortu Ministerstva financí více než dvacet pět let svého života pracovního, tak je jasné, že moje srdce vždycky bude bít pro tento resort, takže se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu pod sněmovním tiskem 555. Týká se to v kapitole 312 Ministerstvo financí v souhrnném ukazateli Výdaje celkem a v průřezovém ukazateli Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem se výdaje zvyšují o částku 240 milionů korun, ve specifickém ukazateli Výdaje na zabezpečení úkolů finanční správy se výdaje zvyšují o 100 milionů korun, ve specifickém ukazateli Výdaje na zabezpečení plnění úkolů ústředního orgánu se zvyšují o 140 milionů korun. V kapitole 396 Státní dluh v souhrnném ukazateli výdaje celkem a specifickém ukazateli obsluha státního dluhu dochází ke snížení o částku 240 milionů korun.

Dovolte mi stručné odůvodnění. Finanční správa započala v minulém roce práce na projektu nDIS, to je na novém daňovém informačním systému, který by měl nahradit po dlouhých více než třiceti letech stávající ADIS a vyřešit problém s vendor lock-in. Byla provedena analýza možností, definovány možné varianty, vybrána ekonomicky nejvýhodnější varianta a nyní je třeba zajistit zahájení realizace vybrané varianty. Aby nedošlo ke zdržení a posunu samotné realizace vhodného řešení v čase, je nezbytné navýšit objem výdajů Generálního finančního ředitelství, to znamená kapitoly 312 Ministerstvo financí, o 100 milionů korun. Projekt nDIS lze jednoznačně definovat jako nejvýznamnější realizovaný projekt resortu Ministerstva financí a je nezbytné podpořit jeho realizaci.

Druhá část mého návrhu je zaměřena na samotné Ministerstvo financí, které zahájilo přípravné práce na realizaci akce zateplení střešního pláště a výměna oken, na kterou minulá vláda vyčlenila prostředky v celkovém objemu 280 milionů korun, a to ve dvou letech, 2022 a 2023, vždy po 140 milionech korun. V aktuálně předloženém návrhu rozpočtu jsou prostředky pro rok 2022 škrtnuty s tím, že se celá investiční akce posune. Já si myslím, že je potřeba zajistit její financování již v letošním roce, aby nebyla ohrožena vůbec celá její realizace. Celkové navýšení objemu kapitoly 312 Ministerstvo financí navrhuji, jak už jsem řekla, zajistit přesunem z rozpočtové kapitoly 396 Státní dluh, a to ze specifického ukazatele Obsluha státního dluhu. K tomuto návrhu mě vedlo také to, že velice rostou ceny ve stavebnictví, je nedostatečný zájem ze strany dodavatelů k realizaci stavebních prací pro státní správu, kdy se některá výběrová řízení musí vypisovat opakovaně, a protože si ještě pamatuju, že byla poměrně vysoká připravenost této rekonstrukce, navrhuji tento pozměňovací návrh. Pan ministr, prostřednictvím pana místopředsedy, určitě ví, že Ministerstvo financí není zrovna z nejkrásnějších budov, ani nijakým způsobem do ní nebylo příliš investováno v posledních letech, a to samozřejmě bez ohledu na to, kdo byl ministrem, protože každý ministr financí vždy nechával tuto budovu na poslední v řadě ve srovnání s jinými. A určitě, aby nedošlo k vyšším nákladům v budoucnosti, tak by bylo dobré tuto akci realizovat.

To je vše, děkuji mnohokrát za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dalším, kdo je přihlášen, je poslanec Julius Špičák. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Julius Špičák: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové. Budu teď velice stručný a chci vás seznámit s dokumentem číslo 546, což je můj vlastní návrh, pozměňovací návrh, jehož obsahem je: v kapitole 335 Ministerstvo financí se zvyšují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a průřezového ukazatele Výdaje na očkování a pandemický plán České republiky plus výdaje ostatních relevantních závazných ukazatelů o částku 1 miliarda korun.

A za druhé v kapitole 396 Státní dluh se snižují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Obsluha státního dluhu o stejnou částku 1 miliardy. Pokud tato částka někomu připadá vysoká, tak bych si vás dovolil upozornit, že v tomto segmentu stávající rozpočtový návrh čítá obří částku 4,5 miliardy a je to skutečně v podstatě bezprecedentní a velice těžko odůvodněné.

Odůvodnění mého návrhu je v podstatě velmi jednoduché. Proočkovanost naší populace v tuto chvíli se blíží nějakým 65 %, a pokud něco platí, tak absolutní ochranou proti úmrtí je skutečně ona proočkovanost, tedy bych řekl, až téměř absolutní. Dávno už neplatí, že proočkovanost populace je třeba držet někde kolem 70 %. Ambice musí být dostatečně větší a my si musíme uvědomit, že ochrana populace s tím, jak v současné době vakcinační aktivita klesá, tak se ochrana populace bude zase zmenšovat. Samozřejmě žijeme v euforii v oblasti zdravotnictví, že pandemie nějakým způsobem klesá, a je tedy za námi. Ale v této euforii jsme už byli v podstatě dvakrát a na podzim vždycky došlo k velmi krutému vystřízlivění.

Ještě několik čísel, která se nereportují až tak často. Za prvé, naše průměrná roční úmrtnost je v posledních letech přibližně 108 000 úmrtí ročně, za poslední dva roky pandemie tato úmrtnost byla zvýšena o 50 000 úmrtí, což je tedy opravdu obří, obří částka, velmi těžko vysvětlitelná. Je to v podstatě věc, kterou musíme do budoucna nějakým způsobem analyzovat a redukovat za každou cenu. V současné době stále ještě umírá téměř 100 lidí denně a jedná se ve všech případech, ve 100 % případů, o lidi neočkované. Takže vakcinace, ten naprostý apel na vakcinaci, tady musí být maximálně zdůrazněn.

Kromě toho se nejedná v podstatě o samotný proces vakcinace. Jedním z hlavních problémů, proč u nás pandemie dosáhla takových rozměrů, je to, že chybí dedikovaný analytický útvar, kterým rozhodně není ÚZIS. Je to státní zdravotní ústav, takže část těchto prostředků měla být použita na revitalizaci tohoto ústavu tak, aby přinášel skutečně relevantní analýzy a umožnil nám se jimi skutečně smysluplně řídit.

Děkuji za vaši pozornost a doufám ve vaši podporu tohoto pozměňovacího návrhu.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane poslanče, děkuji. Jenom ještě krátce omluvy. Pan poslanec Jan Richter se omlouvá od 9 do 11 hodin. Od 12.30 do 15 hodin se omlouvá paní poslankyně Renata Zajíčková z pracovních důvodů a paní poslankyně Karla Maříková od 12.30 rovněž z pracovních důvodů. Pan poslanec Dvořák se omlouvá od 12 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů. Z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Kott od 12.30 do 14 hodin. Mám zde ještě jednu čerstvou omluvu, to je pan poslanec Síla, který se omlouvá od 12.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Pane poslanče Vondráčku, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych se v rámci podrobné rozpravy rád přihlásil k pozměňovacímu návrhu, sněmovní tisk (správně dokument) 563 a k pozměňovacímu návrhu, sněmovní tisk (správně dokument) 562. V obecné rovině mohu říct, že rozpočet resortu spravedlnosti je relativně přehledný a dá se na něm jasně vypozorovat jakýkoliv trend. Z toho důvodu mohu opravdu s veškerým svým přesvědčením říct, že pan ministr nemůže vyjít s takovým rozpočtem, který navrhuje.

Asi nebudu první, kdo tady v té plejádě vystupujících bude říkat, že se jedná spíš o nějaké účetní škrty a operace. Opravdu si dovolím říct i termín, že se jedná o takovou Potěmkinovu vesnici, o které víme, že nakonec nebude platit a nebude pravda. Zčásti je to dáno vnějšími vlivy, o kterých jsme nevěděli, ale zčásti je to dáno i vlivy, kterých si musel být pan ministr spravedlnosti vědom už v době návrhu toho rozpočtu. On sám reagoval v diskusních pořadech i na projednáváních na ústavně-právním výboru v tom smyslu, že to v podstatě nepopírá, nicméně je členem nějaké vlády a ta vláda se rozhodla škrtat.

V tom resortu se jistě dá ušetřit, ale dá se ušetřit nějakými systémovými kroky, a ne tupými škrty. Jediná reálná úspora, kterou tam lze vypozorovat, je skutečně jenom na platech, kdy se vlastně vzalo zpět těch 1 400 korun, které měli dostat soudní zapisovatelky a zaměstnanci vězeňské služby, kteří nejsou součástí ozbrojených složek. Ale šetřit zrovna na těchto položkách opravdu není žádný důvod k chlubení.

Virtuální úsporou - ale to nevyčítám ani panu ministru spravedlnosti nebo financí - je to, že je snížená částka na platy soudců a státních zástupců. My jsme tady ty platy snížili a já opravdu reálně očekávám, že se justice ozve a že budou chtít dorovnat rozdíl v platech, o který jsme jim je tady v lednu snížili. Nicméně chápu, že takto nelze rozpočtovat. Ale můžeme si tady říct, že zřejmě ty peníze stejně bude muset stát jednoho dne vynaložit.

Absolutně se tam nepočítá se zvýšenými výdaji na energie. V lednu loňského roku byla nákupní cena 1 400 korun za megawatthodinu. Pak resort soutěžil a vysoutěžil nějakých 2 400. Ale ten dodavatel odstoupil a v tuto chvíli je cena 5 200 za megawatthodinu. To je nárůst téměř pětinásobný a v tom rozpočtu to nenajdete. Doteď se pohybuje denní stravovací dávka na vězně ve výši 65 korun. Už teď je jasné, že při růstu cen základních potravin nebude tato dávka stačit, a vůbec tam není zohledněno, že ačkoliv byl léta setrvalý stav a počet vězňů klesal, tak teď mírně stoupá.

Není tam vůbec zohledněno to, že jsme tady přijali nějakou legislativu a že zde budou náklady na takzvané bagatelní exekuce, kdy se exekutorům bude vyplácet nějaká paušální částka. V rozpočtu je 204 milionů, a když jsme se ptali na ústavně-právním výboru, tak řekli, že reálné odhady jsou 700 milionů. Tam je prostě rozdíl 500 milionů. Já tady s veškerou vážností říkám, že pod půl miliardy se nedostanete. A jsou to zákonem dané výdaje, které prostě budete muset vynaložit.

Takže já jsem přesvědčený o tom, že pan ministr nejpozději v září díky energiím, výdajům na pohonné hmoty - to jste nemohli vědět, to uznávám - ale je potřeba si tady reálně říct, že nejpozději v září pan ministr přijde a bude chtít do toho resortu přidat, protože ten resort chce především výdaje, které jsou ze zákona, které nelze obejít. Vězeňská služba nám na ústavně-právním výboru odpověděla, že v tuto chvíli ještě nějakým způsobem to spočítané mají, protože nemají nároky na nespotřebované výdaje 300 milionů korun. Ty se ale velice rychle utratí a co potom bude další rok? Upozorňuji, že justiční část nemá takové rezervy a nikdy je neměla.

To znamená, mé pozměňovací návrhy proto směřují jednak do platů, protože mně přijde až nemorální, aby se třeba dozorcům přidávalo 700 korun a vychovatelé, speciální pedagogové, psychologové, kteří jsou tam s nimi v první linii, těm nebylo přidáno vůbec nic. Vězeňské službě se nedaří obsadit zhruba dvě stě tabulkových míst, protože v těch regionech nejsou lidé, ale je žádoucí, aby byli zaměstnaní, a je tam vysoká fluktuace. To znamená, my budeme mít problém zajistit vůbec zaměstnance v těchto oborech, budeme mít problémy zajistit zapisovatelky. Soudy nemají žádné rezervy, musí se tam topit, musí se tam svítit, musí v těch jednacích síních probíhat jednání, nelze to dělat z domu přes Skype. Tohle všechno mě vede k logickému nevyvratitelnému závěru, že peníze na resortu spravedlnosti nelze tímto způsobem ušetřit a budou chybět.

Pozměňovací návrh 563 v kapitole Ministerstva spravedlnosti 336 navrhuje, že se zvyšují výdaje u specifického ukazatele Ostatní výdaje justiční části o částku 162 500 000 korun a Ostatní výdaje vězeňské služby o částku 265 500 000 korun. Souhrnný ukazatel Výdaje se tím zvyšuje o částku 428 milionů korun. V kapitole 396 Státní dluh se snižují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Obsluha státního dluhu o částku 428 milionů korun.

Sněmovní tisk (správně dokument) 562 v kapitole 336 Ministerstvo spravedlnosti zvyšuje výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Ostatní výdaje justiční části o částku 800 milionů korun. V kapitole 396 Státní dluh se snižují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Obsluha státního dluhu o částku 800 milionů korun. Výdaje by byly použity na pokrytí nezbytných provozních výdajů Ministerstva spravedlnosti, které zcela jistě nastanou. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným je pan poslanec Aleš Juchelka. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Moc děkuji, pane předsedající. Mám tady dva pozměňovací návrhy, budu velmi stručný. Ten první je sněmovní dokument pod číslem 522. Týká se sociálních služeb s ohledem na - a to už tady pořád zaznívá průběžně od mých kolegů - dramaticky rostoucí ceny energií v České republice i právě probíhající konflikt na Ukrajině, který s sebou nepochybně ponese zvýšené náklady na sociální služby v České republice

Navrhujeme se svými kolegy uvedený přesun prostředků ve výši zhruba 1 miliardy korun z rozpočtu do kapitoly Ministerstva sociálních věcí, a to z obsluhy státního dluhu. Vím, že už v tuto chvíli jsou i na krajských úřadech pod tlakem samozřejmě třeba náměstci přes sociál od poskytovatelů sociálních služeb, od těch samotných organizací, že možná už prostě v průběhu roku právě díky třeba zvýšeným cenám energií nevyjdou a že to možná kraje budou muset doplňovat ze svých rozpočtů.

Druhý sněmovní dokument je pod číslem 523 a jedná se o částku navýšení o 50 milionů korun, a to ze specifického ukazatele Aktivní politiky zaměstnanosti na neinvestiční nestátní transfery, konkrétně na transfery nestátním subjektům poskytujícím služby v oblasti rodiny. Péče o vztahy má svoje těžiště v měkkých dovednostech. Vztahy jsou samozřejmě extrémně důležité a ve dnech, kdy společnost trpí, řekl bych, tolika bolestmi a svět je náročné uchopit, je pozornost zaměřená na základní buňku, kterou rodina určitě je, velmi důležitá, a péče o ni je navíc dost důležitá. Jako politik to beru velmi vážně. Proto bych chtěl navýšit dotační titul Rodina na 200 milionů korun.

Role státu v podpoře prevence je nezastupitelná, zároveň jde o jediný dotační titul, který podporuje rodinná a mateřská centra v celé České republice. Ohroženými cílovými skupinami v rámci dotačního titulu Rodina jsou rodiny neúplné, které tvoří až 14 % všech domácností, z čehož více než 80 % jsou matky s dětmi. V neúplných rodinách žije 400 000 dětí, tedy zhruba 22 ­% všech dětí v České republice. Program rovněž pracuje s dětmi nebo s rodinami vedenými v sociálně-právní ochraně dětí či se zájemci o náhradní rodinnou péči. Tato problematika je součástí i aktuální koncepce rodinné politiky. Ale já bych rád, aby se prostředky právě dotačního titulu Rodina využívaly cíleně také do přímé podpory rodin, kde hrozí rozpad z různých důvodů. Velmi často jde například o rodinu zatíženou péčí o narozené dítě s handicapem, kde víme ze statistiky, že rozpad hrozí vysokému procentu zpravidla ze strany mužů, kteří zvýšenou pozornost o handicapované dítě zkrátka neunesou. Ve stabilních rodinách se rodí nejvíce dětí a to nutně potřebujeme jako stát. Mají také nejvyšší míru finanční samostatnosti, a navíc dokážou pečovat i o nejstarší a jinak znevýhodněné členy rodiny.

Cílem je tedy posílit stabilitu rodin, doprovázení v zátěžových situacích, posílení kvalitního prostředí pro výchovu a socializaci dětí. Proto prosím i o podporu tohoto pro mě důležitého pozměňovacího návrhu. Takže ještě jednou se přihlašuji ke sněmovním dokumentům číslo 522 a 523. Moc děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným je pan poslanec Radek Koten - nevidím ho zde nikde. Tak můžeme přejít k dalšímu a to je paní poslankyně Vladimíra Lesenská.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážení zástupci vlády, kolegyně, kolegové, rozpočet Ministerstva spravedlnosti hospodaří s finančními prostředky tří rozpočtových kapitol a plus minus v posledních několika letech s téměř stejnými prostředky nebo objemy. Jedna část kapitoly 336 je však ponížena pro letošní rok téměř půl miliardy korun. Jsou to výdaje na činnost Vězeňské služby České republiky. Je to bezpečnostní sbor, který zajišťuje výkon vazby, výkon trestu odnětí svobody, jakož i ochranu pořádku a bezpečnosti při výkonu soudnictví a správy soudů, při činnosti státních zastupitelství a Ministerstva spravedlnosti. Navrhuji navýšit rozpočet na výdaje Vězeňské služby alespoň na stejnou výši jako v roce 2021.

Vězeňská služba musí zajistit nákup potravin pro stravování vězňů, plynulý a nepřetržitý provoz věznic, nákup vody, paliv a energie a další výdaje spojené s nepřetržitou péčí o vězně. V souvislosti s rostoucí inflací a zvyšováním cen energií je již teď patrné, že navrhovaný rozpočet nebude dostatečný. Otázkou pouze je, ve kterém měsíci roku 2022 budou již finance nedostačovat a vláda bude muset tak jako tak rozpočet navýšit. Jen si nejsem jistá, že navyšovat rozpočet právě z nespotřebovaných nároků je ten ideální stav. A to jsem svůj návrh podávala v čase, kdy pohonné hmoty se cenově pohybovaly pod 40 korunami, nyní se již pohybují u hranice 45 korun. Částku 461 298 817 korun pro kapitolu 336 Ministerstvo spravedlnosti navrhuji převést z kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa. A dovoluji si se tímto přihlásit ke svému písemně podanému návrhu pod číslem 461. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Paní poslankyně, děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Šimon Heller, nevidím ho zde. Tak dalším přihlášeným je potom pan poslanec Richtr. (Námitka.) Richter, děkuji. Omlouvám se a máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Richter: Děkuji, vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci. Dovolte mi, abych zde načetl, respektive se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu pod sněmovním dokumentem číslo 567. Zatímco v posledních pětadvaceti letech výdaje většiny států Evropské unie na sport výrazně vzrostly a průměrně evropské výdaje na sport činí cirka 0,5 % HDP, v České republice šel bohužel vývoj ve financování podpory a rozvoje sportu opačným směrem. Česká republika patří podle statistik v rámci EU dlouhodobě mezi členské státy EU s nejnižšími výdaji na podporu a rozvoj sportu. V červnu 2016 přijala vláda České republiky svým usnesením číslo 591 koncepci podpory sportu 2016 až 2025 Sport 25. Jedním z hlavních cílů této koncepce bylo i navýšení výdajů na sport ve státním rozpočtu tak, aby se Česká republika alespoň částečně přiblížila k průměrné úrovni financování sportu v Evropské unii. Postupným každoročním navyšováním vládních výdajů na sport v letech 2016 až 2025 má dosáhnout podílu výdajů na podporu a rozvoj sportu 1 % celkových výdajů státního rozpočtu, 0,3 % HDP v nominální hodnotě by se tedy v roce 2025 měly výdaje na sport pohybovat kolem cirka 22 až 23 miliard korun.

Zatímco v letech 2017 až 2021 se dařilo postupným nárůstem výdajů na sport dosáhnout úrovně cirka 0,6 % celkových výdajů státního rozpočtu s perspektivou naplnění stanoveného cíle v roce 2025, od roku 2022 nastal opačný trend, respektive v tomto návrhu státního rozpočtu jdeme cestou dolů a začaly se snižovat až na úroveň cirka 0,4 % celkových výdajů státního rozpočtu v roce 2021. Z tohoto pohledu je značně nesystémové, že v návrhu rozpočtu na rok 2022 byl rozpočet kapitoly 362 Národní sportovní agentura dramaticky ponížen o desítky procent na hodnotu 4,6 miliardy korun, přestože průměrné snížení výdajů státního rozpočtu a většiny kapitol státního rozpočtu je na rok 2022 cirka pouze o 2 %. I po započítání výdajů na sport v ostatních kapitolách, resortní sportovní centra Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a MŠMT, některé výdaje MMR nedosahují rozpočtové prostředky na podporu a rozvoj sportu ani 0,3 % celkových výdajů státního rozpočtu.

Je pochopitelné, že vzhledem k základním parametrům návrhu státní rozpočtu i kapitola 362 NSA zaznamená v roce 2022 meziroční propad. Pokles přesahující 20 % však není v souladu s koncepčními cíli státu v oblasti sportu ani s programem této vaší vlády v oblasti sportu.

Pro velkou část zejména sportovních klubů a tělovýchovných jednot, ale i některých sportovních svazů je navrhované snížení výdajů na sport likvidační, reálně hrozí jejich ekonomické krachy a rušení zejména proto, že nejvýraznější škrty nastaly v oblasti dotací na provoz a údržbu sportovních zařízení, což je v příkrém rozporu s prudkým nárůstem cen energií a inflací, které naopak zásadním způsobem zvyšují výdaje na zajištění sportovní činnosti a pohybových aktivit ve sportovních klubech a tělovýchovných jednotách. Prvním z příkladů je již oznámený prodej sportovní haly TJ Bohemians Praha v Praze na Hagiboru z důvodu nedostatků prostředků na provoz, aby klub odvrátil riziko insolvence a nepřišel o další sportoviště. A budou předpokládám následovat i další kluby.

Navrhované zvýšení výdajů kapitoly NSA v položce Rozvoj a podpora sportu o 600 milionů korun je určitým nezbytným minimem k zajištění chodu sportovních organizací, zejména provozu sportovišť a úhrady energií, které minimalizují snížení výdajů na sport v návrhu státního rozpočtu na rok 2022 meziročně cirka o 12 %.

A tedy za prvé, v kapitole 396 Státní dluh snížit celkové výdaje kapitoly o 200 milionů korun, a to takto: v položce Výdaje celkem snížit částku 49 966 880 286 korun na částku 49 766 880 286 korun. Z toho v položce Obsluha státního dluhu snížit částku 49 966 880 286 Kč na částku 49 766 880 286.

Za druhé, v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa snížit celkové výdaje kapitoly o 400 milionů korun, a to takto: v položce Výdaje celkem snížit částku 227 748 708 200 na částku 227 348 708 200, z toho v položce Vládní rozpočtová rezerva snížit částku 8 674 542 461 na částku 8 474 542 461, Stavební spoření snížit částku 4 300 000 000 na částku 4 200 000 000 a Penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření snížit částku 7 600 000 000 na částku 7 500 000 000.

Za třetí, v kapitole 362 Národní sportovní agentura zvýšit celkové výdaje kapitoly o 600 000 000 korun, a to takto: v položce Výdaje celkem zvýšit částku 4 604 360 271 na 5 204 360 271, z toho v položce Rozvoj a podpora sportu zvýšit částku z 2 832 921 081 na částku 3 432 921 081.

Pokud se vláda bude chtít přiblížit cíli koncepce Sport 2025 v objemu financí na podporu a rozvoj sportu ze státního rozpočtu, je nutné si uvědomit, že v letech 2023, 2024 a 2025 bude muset dojít ke zvýšení výdajů na sport až o 5 miliard ročně. Je žádoucí se cíli alespoň postupnými kroky přiblížit.

Navrhovaná úprava je v souladu se státní koncepcí podpory sportu 2016 až 2025. Pozměňovací návrh má nulový dopad do celkových příjmů i výdajů státního rozpočtu 2022 a je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Pozměňovací návrh je též slučitelný s právem Evropské unie, je navíc plně kompatibilní s pracovním plánem Evropské unie v oblasti sportu na období 2021 až 2024, v němž definuje cíle a úkoly Evropské unie, i jednotlivých členských států v oblasti sportu, a to pod spisovou značkou 2020/C419/01.

Děkuji vám všem za podporu tohoto pozměňovacího návrhu.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji panu poslanci. Dalším přihlášeným je pan poslanec Patrik Nacher. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, já jsem vyslyšel tu debatu, kterou jsem tady měl s ministrem financí, a proto jsem se rozhodl ještě aspoň jeden z těch pozměňovacích návrhů, který je ve výši 100 milionů, což je 250 milionů - přesun na Ministerstvo spravedlnosti pro výplatu prostředků na zastavování marných bagatelních exekucí - načíst do systému pod číslem 569, ještě z kapitoly 396 Státní dluh ze specifického ukazatele Obsluha státního dluhu tak, aby tento návrh v případě, že se ta Všeobecná pokladní správa vyčerpá, byl hlasovatelný, protože ty prostředky tam potřebujeme. U těch dvou menších částek - ČTÚ a ERÚ - jsem to nechal v té původní podobě.

Takže ještě jednou, číslo 569, částka je stejná, 250 milionů, ale není to ze Všeobecné pokladní správy, ale z 396 Státní dluh. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným je pan poslanec Pavel Žáček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se chci přihlásit k doprovodným usnesením, která tady již na začátku načetl pan zpravodaj a předseda rozpočtového výboru.

První část je z výboru pro obranu. Týká se kapitoly 308 Národní bezpečnostní úřad, kdy náš výbor doporučil, aby vláda vyslovila prioritu projektu Národního bezpečnostního úřadu k technologické obměně informačního systému Cefeus a Ministerstvo financí v kapitole 308 zajistilo financování projektu pro období let 2025 až 2027.

Druhé doprovodné usnesení je pro změnu z výboru pro bezpečnost. Týká se kapitoly státního rozpočtu 378 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, kdy jsme jako výbor vyzvali vládu, aby s ohledem na bezpečnostní situaci a nadcházející předsednictví v Radě EU upravila návrh rozpočtu na rok 2022 ve prospěch kapitoly 378 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost včetně tabulkových pracovních míst.

A třetí věc, kterou bych chtěl připomenout v této souvislosti, byla naše výzva výboru pro bezpečnost v rámci usnesení, hned to ráno po vypuknutí agresivní války proti Ukrajině, kdy jsme vyzvali vládu, aby s ohledem na současnou bezpečnostní situaci a obranyschopnost České republiky potřebným způsobem upravila rozpočet, což ovšem, jak mohu konstatovat, již dnes koná, za což jí děkuji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane poslanče, děkuji, a dalším přihlášeným je pan poslanec Marek Novák. Máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se tímto hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu, který je uveden jako sněmovní dokument 472. Jde o přesun do kapitoly 304 Úřad vlády České republiky, kde se zvyšují výdaje souhrnného ukazatele, Program protidrogové politiky plus výdaje ostatních relevantních závazných ukazatelů, o částku 154 065 000 korun, a v kapitole 314 Ministerstvo vnitra se snižují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů.

Jde o to, že výdaje na protidrogovou politiku jsou dnes velmi podhodnoceny. Tato částka, o kterou chceme navýšit, rozhodně pomůže nejenom v práci se závislými v oblasti legálních i nelegálních návykových látek, ale především také v nápravě sociálních problémů jako takových, ale primárně a hlavně v takzvané primární prevenci, kdy chceme mladé vůbec odrazovat od toho, aby byli v oblasti návykových látek jakkoliv postiženi. Více najdete v důvodové zprávě. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane poslanče, děkuji. Posledním, koho máme přihlášeného, respektive on byl v jednu chvíli nepřítomen, takže se vlastně posunul dozadu, je pan poslanec Šimon Heller, takže se táži, jestli pan poslanec je přítomen? Není, já ho odmažu. A ptám se tedy, jestli ještě někdo z poslanců má zájem vystoupit v podrobné rozpravě? Ano, vidím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Šimon Heller: Vážený předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, tímto bych se rád přihlásil k pozměňujícímu návrhu, sněmovní dokument číslo 565.

Devět let jsme byli svědky toho, jak Miloš Zeman podkopával bezpečnost České republiky a systematicky podporoval Rusko. Připomínám v bodech: lhaní o teroristickém útoku ve Vrběticích, kopání do BIS a našich zahraničních partnerů, vychvalování Putina, glosy o likvidaci českých novinářů a mohl bych pokračovat dál.

Můj pozměňovací návrh tak patří do celé dlouhé řady protiruských sankcí, který jednomyslně schvalujeme. Prosím, tak to berte. Navrhuji snížit rozpočet Kanceláře prezidenta republiky o 6 milionů korun. A jaké jsou k tomu důvody? Zatímco české rodiny šetří, hradní úředníci si schvalují královské odměny, o kterých se obyčejným občanům nezdá. (Hluk v sále.) Za druhé, přestože Miloš Zeman prakticky nejezdí na zahraniční cesty... a pane předsedající, já vás poprosím o zklidnění v sále. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Poprosím všechny poslance a poslankyně, aby se zklidnili. Prosím klid v sále, aby měl pan poslanec prostor a klid na vyjádření svého pozměňovacího návrhu. (Hluk v sále pokračuje.) Ještě jednou prosím o klid v sále. Děkuji.

 

Poslanec Šimon Heller: Za druhé, ekonomické důvody. Přestože Miloš Zeman prakticky nejezdí na zahraniční cesty ani nepřijímá návštěvy, návrh na výrazné ponížení z Hradu nepřišel. Za třetí, pokud hledáme úspory, abychom mohli více podpořit v této době naši bezpečnost, zdravotnictví a armádu, tady jsou. Ale především, jak říká Petr Pithart - těch devět let, těch devět let oslabování a ponižování České republiky se nedá zachránit jedním televizním projevem.

Můj návrh, který přednáším, má jedinou motivaci - vlastní přesvědčení a mé svědomí. Všichni, jak tady sedíte, jak tady sedíme, tak nás voliči zvolili, abychom zastupovali a rozhodovali o rozpočtu coby správní hospodáři, a já jako odpovědný hospodář odmítám platit hradní mejdan a platit královské odměny tak, jak jsou nastaveny. Můj návrh je symbol. Přicházím s návrhem, který říká: snižme rozpočet Kanceláře prezidenta republiky o 6 milionů. Díky, že to promyslíte a tento návrh zvážíte.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane poslanče, děkuji a vidím zde faktickou poznámku. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Jan Volný. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Volný: Kolegové, budu velice krátký. Já reaguji na svého předřečníka, prostřednictvím předsedajícího, který byl velice hlučný, až mě z toho trochu bolí uši. Já se chci zeptat, k čemu je ten jeho pozměňovací návrh? K rozpočtu, nebo k nějakému z pozměňovacích návrhů, které už tady byly podané? Protože jeden pozměňovací návrh říká, že se sníží Hradu 21 milionů, druhý pozměňovací návrh, ten můj, říká, že se sníží o tuším 11 milionů a ten, co jste podal vy, pane kolego, říká o 6 milionech. Je to nový pozměňovací návrh, nebo pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. (Hluk v sále.) Pan Šimon Heller má faktickou poznámku, máte slovo. A prosím v sále, prosím v sále o klid. Děkuji.

 

Poslanec Šimon Heller: Děkuji. Ač jsem byl razantní a hlučný, tak to zaznělo v mém projevu, a tam jasně zaznělo, že podávám nový pozměňovací návrh, číslo dokumentu 565. Nový pozměňovací návrh tak, jak jsem přednesl, je veden ve stenozáznamu.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Vidím faktickou poznámku. (Hluk v sále.) Hlásíte se do rozpravy, ano? Máte slovo. A ještě jednou prosím o klid v sále. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji, pane místopředsedo, já už vás nebudu zdržovat. Já pouze řeknu to, že ty pozměňovací návrhy, ke kterým se teď přihlásím, tady již odůvodnila moje kolegyně, a jsou to tedy pozměňovací návrhy, sněmovní dokument 480, sněmovní dokument 512, sněmovní dokument 514, 515, 516, 517, 518 a 519. Všechny ty pozměňovací návrhy se týkají Ministerstva kultury a odůvodnění zde padlo již z úst mé kolegyně Pokorné Jermanové. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane poslanče, děkuji. S faktickou poznámkou vidím, že se hlásí ještě pan poslanec Šimon Heller, pokud to platí. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Šimon Heller: Děkuji. Ještě budu reagovat, aby nedošlo k omylu. To znamená, je to... při čtení zazněl tady návrh na 21 milionů, já navrhuji přičíst dalších 6 milionů, aby tady bylo jasně explicitně řečeno tak, jak je to nahráno v dokumentu číslo 565.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. A táži se tedy ještě jednou, jestli má někdo zájem vystoupit? Ano, vidím, do podrobné rozpravy, anebo jako přednostní právo? (Místopředsedkyně Kovářová mimo mikrofon: Do podrobné.) Paní místopředsedkyně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych načetla pozměňovací návrh poslankyně Věry Kovářové a Jany Krutákové ke sněmovnímu tisku 144, k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2022. Podává se návrh na níže uvedenou úpravu vládního zákona: zvýšit celkové výdaje kapitoly 329 Ministerstva zemědělství ve specifickém ukazateli Výdaje, z toho Podpora agrárního sektoru - dotace na činnost Státního zemědělského intervenčního fondu, o částku 20 milionů korun a snížit výdaje kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa ve specifickém ukazateli Vládní rozpočtová rezerva o částku 20 milionů korun.

Odůvodnění: ve vládním návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2022 se navrhuje provést změny spočívající ve zvýšení výdajů ve prospěch kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství. Navrhuje se zvýšení rozpočtu v oblasti podpory agrárního sektoru, a to o 20 milionů korun. Důvodem tohoto navýšení je očekávaný nárůst potřeby objemu potravin, které budou předány potravinovým bankám k následné další distribuci mezi lidi na hranici hmotné nouze, kteří jsou bez adekvátního přístupu k základním potravinám. Pomoc potravinových bank bude obzvlášť nezbytná také v souvislosti s probíhající krizí na Ukrajině a bezprostředním příchodem uprchlíků z Ukrajiny. Finanční prostředky půjdou na podporu provozu potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením formou dotace k výsledku hospodaření.

Zvýšení výdajů rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství se navrhuje kompenzovat snížením výdajů kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa ve specifickém ukazateli Vládní rozpočtová rezerva o částku 20 milionů korun.

A zároveň pokud mohu se přihlásit k tomuto pozměňovacímu návrhu, který jsem právě načetla.

Podáváme tento pozměňovací návrh z toho důvodu, že potravinové banky se po celá léta osvědčily právě v pomoci těm, kteří mají problém zajistit si základní potraviny a také hygienické potřeby a podobně. Osobně s mnoha dalšími kolegyněmi jsem v kontaktu s potravinovými bankami a vím, s jakými problémy se potýkají. Hrozí právě v souvislosti s nárůstem počtu potravin, které budou rozdělovány, nedostatek finančních prostředků na mzdové náklady vzhledem k tomu, že zvýšený objem vyvolává potřebu dalších zaměstnanců. A z toho důvodu bych vás poprosila, abyste ve třetím čtení podpořili tento návrh, protože se domnívám a jsem přesvědčena - nikoli domnívám se - že potravinové banky plní svoji roli velmi dobře a jsou součástí pomoci těm, kteří si nemohou pomoci sami. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Paní poslankyně, děkuji. Táži se tedy opět, jestli má ještě někdo zájem vystoupit v podrobné rozpravě?

Pokud ne, tak si dovolím přivolat kolegy případně z předsálí, protože nás čeká závěrečné hlasování, a to o návrhu vyřadit zbývající neprojednané body schváleného pořadu 9. schůze Poslanecké sněmovny.

Předtím tedy ještě ukončuji podrobnou rozpravu.

Ještě jednou, budeme hlasovat o návrhu na vyřazení zbývajících neprojednaných bodů. (Ministr žádá závěrečné slovo.) Omlouvám se, je zájem o závěrečné slovo? Pan ministr, ano, omlouvám se. Máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Budu velmi krátký. Jen k debatě o posledním návrhu - budeme přísně posuzovat jednací řád, a když tak podle toho, jak který konkrétní poslanec či poslankyně napsal pozměňovací návrh, tak takhle o tom budeme hlasovat. Pokud tam bude chyba, nebude hlasovatelný, tak to samozřejmě oznámíme včas. Sněmovna rozhodne jako suverén. Považoval jsem za potřebné to říci, abychom se přes mikrofon nedohadovali, jestli některý z pozměňovacích návrhů je napsán lépe či hůře. Musí to splňovat ty náležitosti, a buď bude hlasovatelný a rozhodne Sněmovna, nebo hlasovatelný nebude.

Jinak mi dovolte, abych poděkoval za rozpravu a těším se na třetí čtení příští čtvrtek.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Pane zpravodaji, máte zájem o závěrečné slovo? Není zájem o závěrečné slovo.

Předtím, než půjdeme hlasovat o vyřazení zbývajících bodů, tak jenom ještě technicky, s náhradní kartou číslo 24 hlasovala paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová.

V tuto chvíli vás odhlásím. Přihlašuji vás všechny, prosím o přihlášení.

Tímto ukončuji projednávání bodu státního rozpočtu na rok 2022, druhé čtení.

 

V tuto chvíli můžeme hlasovat o návrhu na vyřazení zbývajících neprojednaných bodů.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 158, přihlášeno 137, pro 137, proti nikdo. Výsledek: přijato.

 

Tímto jsme tedy vyčerpali pořad 9. schůze. A pouze připomínám, že se sejdeme 10. března v 9 hodin, na kdy je svolána 14. schůze Poslanecké sněmovny. Pozvánky obdržíte obratem. Děkuji a přeji všem hezký den.

 

(Schůze skončila ve 13.13 hodin.)

Aktualizováno 26. 1. 2024 v 15:19.




Přihlásit/registrovat se do ISP