(pokračuje Jan Bartošek)

4.
Vládní návrh zákona o službách platforem pro sdílení videonahrávek
a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o službách platforem
pro sdílení videonahrávek)
/sněmovní tisk 30/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr kultury Martin Baxa. Prosím, pane ministře, je to vaše, ujměte se slova.

Ministr kultury ČR Martin Baxa Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, členové vlády, dovolte mi, abych ve stručnosti uvedl návrh zákona o službách platforem pro sdílení videonahrávek, který přináší zcela novou právní úpravu a kterým se mění i některé další související zákony.

Výlučným, a to chci zdůraznit, cílem návrhu zákona je implementace právní úpravy revidované směrnice o audiovizuálních mediálních službách do právního řádu naší země. Uvedená směrnice, platná již od roku 2007, byla v roce 2018 revidována, a to s ohledem na měnící se situaci na trhu audiovizuálních mediálních služeb, to jest televizního vysílání a takzvaných služeb na vyžádání.

Podstatné je zdůraznit, že implementace směrnice do českého právního řádu je navrhována v minimalistickém rozsahu, to jest, navrhují se převzít pouze obligatorní povinné požadavky nové evropské úpravy, aniž bychom stanovovali přísnější pravidla.

Návrh zákona lze rozdělit na dvě části. První část - samotný zákon o službách platforem pro sdílení videonahrávek - obsahuje novou úpravu, a to povinnosti poskytovatelů služeb těchto platforem. Jenom si dovolím definovat ty platformy nebo uvést, co jsou ony platformy. Jsou to on-line služby, jejichž hlavním účelem nebo zásadní funkcí je zpřístupnění pořadů nebo videonahrávek, které vytvořili a na platformu nahráli sami její uživatelé. Typickým příkladem je třeba YouTube. Nový zákon nijak nereguluje, to je podstatné, co lze na platformu nahrát. Nezavádí tedy cenzuru, ale upravuje některé povinnosti provozovatelů platformy zavedením funkcionalit pro uživatele, které mají napomoci k ochraně veřejnosti před násilnými nebo nenávistnými projevy. (Hluk v sále.)

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane ministře, já vás poprosím - a stejně tak poprosím kolegyně a kolegy o ztišení. Prosím, pokračujte.

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuji. Zavedením funkcionalit pro uživatele, které mají napomoci k ochraně veřejnosti před násilnými nebo nenávistnými projevy, před podněcováním ke spáchání teroristického trestného činu, k ochraně nezletilých osob před obsahem, který by mohl narušit jejich vývoj. Proto se například zavádí povinnost provozovatele platformy umožnit uživatelům označit nebo nahlásit závadný obsah videonahrávek. Upravují se také povinnosti ohledně používání obchodních sdělení v rámci těchto služeb. Jde především o to, aby uživatelé platformy byli informováni o přítomnosti reklamy a sponzorství a videonahrávkách.

Druhou částí návrhu zákona jsou změny platného zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání a zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání. Evropská směrnice totiž v některých ohledech mění již dlouholetou regulaci televizního vysílání a takzvaných služeb na vyžádání: Voyo, Netflix, HBO Max. Změny v těchto zákonech je třeba provést například v označování pořadů z pohledu jejich závazného obsahu pro nezletilé, zpřístupňování pořadů pro osoby se sluchovým nebo zrakovým postižením nebo v úpravě obchodních sdělení.

Důležitá změna s ohledem na aktuální situaci se týká rovněž pravidel pro řešení jurisdikčních sporů členských států EU. Má vazbu na možnost pozastavení vysílání některých programů, které představují ohrožení národní bezpečnosti. Změna musí být na základě požadavku směrnice provedena rovněž v posílení nezávislosti a činnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání jako takzvaného nezávislého regulačního orgánu pro oblast audiovizuálních mediálních služeb a platforem pro sdílení videonahrávek. Evropská regulace vyžaduje naprostou nezávislost tohoto orgánu, nezávislost na vládě, stejně jako zajištění jeho kontinuální existence bez možnosti odvolání všech jeho členů. Proto se navrhuje zvýšení rady, myšleno tedy té takzvané velké mediální rady jako celku, z důvodu zajištění kontinuity její správní činnosti.

Návrh zákona byl již jednou předložen Sněmovně, nepodařilo se jej projednat a tady chci, dámy a pánové, upozornit na to, že se jedná o jeden z těch zákonů, kde nás opravdu tlačí čas. Lhůta pro transpozici této směrnice uplynula 19. září 2020, a je s Českou republikou tedy nyní vedeno řízení o porušení povinnosti, takzvaný infringement. V případě, že by byla věc předána Evropskému soudnímu dvoru, bude již nezvratitelné, že České republice bude udělena citelná sankce a vyměřeno penále.

Tak nechci samozřejmě jakýmkoliv způsobem omezovat rozpravu o této věci a tak podobně a tak podobně, ale považuji za důležité na toto upozornit. Navrhuji tedy proto, aby Poslanecká sněmovna tento návrh zákona propustila do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Já vám také tímto, vážené kolegyně, vážení kolegové, přeji hezký podvečer, vystřídali jsme se v řízení schůze. Děkuji za vystoupení panu ministrovi a poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení tohoto zákona, a tím je pan poslanec Jan Lacina. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

Poslanec Jan Lacina: Děkuji za slovo. Dovolte, abych vám popřál dobrý večer. Já pana ministra doplním velmi stručně. Jednak doplním to, že navrhovaná úprava má dopad na znění následujících zákonů - zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, potom zákona č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních, mediálních službách na vyžádání, a o změně některých zákonů, a potom zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 (Sb.), o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.

Celkový dopad na státní rozpočet, v tomto případě především na rozpočet Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, se bude odvíjet od intenzity výkonu dohledu, jaká bude třeba. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání odhadla tyto dopady spojené se změnou regulace na 8 541 člověkohodin za rok, což ve finančním vyjádření činí 4,44 milionu korun za rok. Dle požadavků Ministerstva financí však musí být personální zabezpečení nové agendy v náběhové fázi zajištěno bez nároku na jakékoliv navýšení stanoveného počtu míst, souvisejícího nárůstu objemu prostředků na platy a dalších výdajů. Personální náročnost na výkon agendy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání tak bude vyhodnocena až na základě reálného dopadu do administrativních úkonů a případné požadavky na úpravu personální oblasti a na navýšení výdajů kapitoly RRTV budou předloženy až při přípravě návrhu parametrů státního rozpočtu na konkrétní rozpočtový rok.

Já si vám tedy dovolím doporučit ke schválení a posunutí do dalšího čtení. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za úvodní slovo pan zpravodaje.

Nyní v tuhle chvíli otevírám obecnou rozpravu. Jako první s přednostním právem a s písemnou přihláškou se přihlásil pan poslanec Jakub Michálek, kterému tímto dávám slovo. Pane předsedo, prosím.

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, my si samozřejmě uvědomujeme, že je potřeba projednat tento a následující tisk z časových důvodů, protože už jsme obdrželi dopisy z Evropské unie, i od ministra pro legislativu i pana předsedy vlády šly dopisy k tomu, že je potřeba skutečně zajistit implementaci evropských směrnic, a je to naše povinnost, která nám vyplývá z Evropské unie. Takže určitě máme zájem na tom, abychom této povinností dostáli.

Současně je potřeba říct, že problematika autorského práva tady historicky nebyla řešena úplně tak, jak bychom jí měli věnovat pozornost, a věřím, že teď se to změní. A zejména v souvislosti s tímto tiskem bude řešena problematika práv lidí s postižením, kteří mají problémy se sluchem a podobně, o které bude mluvit kolegyně Klára Kocmanová, a současně, a to už trochu předesílám i k tomu dalšímu tisku - já tady nechci vystupovat několikrát, tak jenom říkám, že v autorských zákonech a související problematice jsou určité nášlapné miny, kterým bychom měli věnovat pozornost, a že i Evropská unie občas šlápne vedle, a takové ty nápady, jako že budeme nutit webové stránky, aby něco automaticky filtrovaly, a že každý bude muset tedy nastavovat nebo pořizovat nějakou speciální umělou inteligenci, která to bude nějakým hlubokým způsobem rozdělovat, co tedy je legální, co tedy je nelegální, kde platí výjimka, která vyplývá z autorského zákona ve vztahu třeba k parodiím a podobně, to jsou bohužel věci, kam ještě vývoj technologií nedospěl, takže není možné to zatím dělat automaticky.

Takže jsou tam oblasti, které já vnímám velmi kriticky, už na straně Evropské unie, a i vzhledem k tomu, že to není koaliční tisk, protože to jde od minulé vlády, tak si myslím, že bude potřeba ještě velmi diskutovat k tomu, abychom našli skutečně podobu, která bude v souladu s programovým prohlášením vlády. Já bych chtěl poděkovat panu ministrovi, který se k tomu postavil čelem, a věřím, že už tedy skončila doba, kdy na Ministerstvu kultury vládla OSA, a že skutečně budeme hledat řešení, které bude ve prospěch jak uživatelů, tak i autorů a celého kreativního odvětví, že najdeme skutečně spravedlivé řešení, které to vyrovná v mezích toho, co nám evropské právo umožňuje, a najdeme takový způsob, aby současně ta implementace nedopadla na naše podnikatele, kde samozřejmě inovace v digitální oblasti mohou být zdrojem velké části našeho ekonomického produktu. Takže neměli bychom nutit naše provozovatele k věcem, které jsou neproveditelné, nerealistické, a hledat způsob, který bude přijatelnou implementací v následujícím procesu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Další do obecné rozpravy je přihlášena paní poslankyně Kocmanová Klára. Paní poslankyně, prosím.

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, děkuji panu ministrovi a panu zpravodaji za shrnutí tohoto návrhu, a jak už avizoval kolega Jakub Michálek, měla bych k tomuto tisku pár slov, a to zejména ve vztahu k pozměňovacímu návrhu, který budeme v budoucnu podávat.

Podle České unie neslyšících je v Česku až půl milionu sluchově postižených. V návrhu tak, jak je předložen, se na ně bohužel zapomíná, a to i přesto, že je to něco, co požaduje samotná evropská směrnice, která je základem této novely, přitom ten problém je prostý. Když si zapnete televizi, je jen velmi málo kanálů, které by vysílaly s titulky nebo s tlumočníkem do znakové řeči, byť například Česká televize je v tomhle ohledu příkladem. A to je něco, co můžeme společnými silami změnit. Návrh v současné podobě zcela odstraňuje dnes existující zákonné kvóty na pořady se skrytými a otevřenými titulky a na pořady přístupné pro lidi se zrakovým postižením. Nahrazuje obecnou povinností poskytovatelů televizního vysílání připravit akční plány, kde je míra zajištění a navyšování přístupnosti ponechána pouze na jejich uvážení. Vzhledem k takto vágně stanoveným povinnostem provozovatelů se obávám, že jejich role bude pouze formální a spíše se prohloubí frustrace z dlouhodobě neuspokojivé situace v téhle oblasti. To vše povede ke zhoršení právní vymahatelnosti přístupnosti audiovizuálních služeb pro neslyšící. Podotýkám, že ani dnes ze stávající právní úpravy není jasné, jak přesně mají provozovatelé televizního vysílání zmíněné kvóty plnit. Bez upřesňující definice není praxe jasná a dochází k výkladovým sporům, kdy například provozovatel vysílání s licencí celých pět let neotitulkuje ani jeden pořad, protože daná formulace v zákoně umožňuje chápat povinnost zpřístupňování jako pouhé reprízování stále stejných pořadů, často ještě během nočních hodin, kdy většina lidí spí a na televizi se nedívá.

Jinými slovy, potřebujeme osobám se sluchovým a zrakovým postižením zpřístupnit více pořadů, a to včetně těch nových. Je nutné dát všem poskytovatelům stejné podmínky a na jejich pevném základě přístupnost obsahu navyšovat. Podobnou cestou šlo například bez problémů i Slovensko. Směrnice Evropského parlamentu to umožňuje státům takto implementovat.

Proto mi dovolte na tomto místě v závěru uvést, že bychom tento návrh zákona měli pustit do výborů a následně do druhého čtení, kde budou tyto nedostatky opraveny. Budu ráda, když v budoucnu tento pozměňovací návrh podpoříte. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji paní poslankyni, k faktické poznámce se přihlásil pan poslanec Aleš Juchelka. Pane poslanče, máte dvě minuty.

Poslanec Aleš Juchelka: Mockrát děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, určitě budeme podporovat samozřejmě tady tento pozměňovací návrh České unie neslyšících. Už jsme se tím zabývali i v minulém volebním období, jak tady správně řekl pan ministr Baxa. Jenom mě zajímá jenom jedna technická věc, proto jsem se přihlásil k faktické poznámce, protože Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která bude vlastně administrovat celý tady tento zákon, tuším, že zažádala v rozpočtu o 10 milionů korun navíc, aby mohla nějakým způsobem tady tuto implementaci směrnice Evropské unie dát do praxe na nová pracovní místa, tak zdali se s tím nějakým způsobem počítá. To je všechno. Děkuji moc.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času a vracíme se do obecné rozpravy. Další přihlášený je pan poslanec Babka. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, vážení kolegové, rád bych zde shrnul tento důležitý návrh zákona o službách platforem pro sdílení videonahrávek, který může napomoci k bezpečnějšímu pohybu v on-line prostoru jako takovému. Tento návrh zákona o službách platforem pro sdílení videonahrávek byl zpracován na základě plánu legislativních prací vlády už v roce 2020 a předpis má mimo jiné zajistit lepší ochranu před projevy násilí, nenávisti, podněcováním k terorismu, nežádoucím obsahem obchodních sdělení a také více chránit děti před obsahem, který by mohl narušit jejich vývoj. Regulovat bude doposud téměř opomíjené internetové platformy pro sdílení uživatelských videí typu YouTube.

Záměrem této novely je také do jisté míry sjednotit regulaci týkající se videí, ať už jsou tato videa sledována prostřednictvím jakékoli audiovizuální služby. Chceme toho dosáhnout tím, že právní regulace, která již existuje pro klasické i internetové televize, se v zásadě rozšíří na on-line platformy pro sdílení videí. Jednou ze změn tedy bude, že na platformy pro sdílení videí se nově bude výslovně vztahovat zákon o regulaci reklamy. Bude tedy platit zákaz, případně přísná regulace umisťování reklam, které se týkají za prvé podněcování k násilí či k nenávisti namířené proti jednotlivcům či skupině osob, také cigaret a dalších tabákových výrobků nebo elektronických cigaret a náhradních náplní do nich, alkoholických nápojů či léčivých přípravků a léčebných postupů dostupných pouze na lékařský předpis. Dochází k úpravě zejména zákona č. 231/2001 Sb., tedy zákona o provozování vysílání, a zákona č. 132/2010 Sb., zákona o službách na vyžádání. Druhý bod zákona je zaměřen na služby, jejichž cílem je poskytování pořadů veřejnosti za účelem informování, zábavy nebo vzdělání. Jedná se tedy o úpravu v oblasti služeb, které rozhlasové a televizní vysílání ve vztahu k příjemci informací v dnešní společnosti do určité míry doplňují, popřípadě mu v některých případech konkurují.

Z pohledu evropského práva je oblast regulace audiovizuálních mediálních služeb předmětem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/1808, jejímž účelem bylo vytvořit jednotný evropský trh audiovizuálních mediálních služeb a zajistit jeho správné fungování společně s podporou kulturní rozmanitosti, stanovení odpovídající úrovně spotřebitelské ochrany a zajištění plurality médií.

Těším se na projednávání tohoto zákona ve volebním výboru a v tuto chvíli děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Další do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Lubomír Brož a já mu tímto dávám slovo.

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, členové vlády, bylo již hodně řečeno, takže budu poměrně stručný. Vyberu z toho jen ty věci, o kterých si myslím, že ještě úplně... (Velký hluk v sále.)

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vás přeruším, pane poslanče. Prosím zejména levou část sálu, jestli by se mohla ztišit, protože míra hluku, která sem doléhá, je pro řečníka velmi složitá. Děkuju pěkně. Pane poslanče, můžete pokračovat.

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji. Výlučným cílem návrhu tohoto zákona je tedy implementace právní úpravy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/1808 ze 14. listopadu 2018 a termín její implementace byl stanoven do 19. září 2020. Z toho tedy vyplývá, že okamžité přijetí tohoto návrhu je velmi důležité, ne-li nezbytné. Na základě požadavků směrnice je nezbytné upravit v českém právním řádu povinnosti poskytovatelů služeb platforem pro sdílení videonahrávek ve vztahu k ochraně veřejnosti před násilnými nebo nenávistnými projevy a k ochraně před podněcováním ke spáchání teroristického trestného činu a činů trestných podle evropského práva, stejně tak jako k ochraně nezletilých osob před obsahem, který by mohl narušit jejich vývoj.

Návrh zákona obsahuje také věcně související změny zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a zákona o regulaci reklamy, které vycházejí z nové evropské regulace tohoto typu služeb provedené směrnicí. Důležité je, čeho se ty změny týkají. Já bych tady vypíchl několik nejdůležitějších věcí. Jednak se jedná o označování pořadů v televizním vysílání a audiovizuálních mediálních službách na vyžádání z pohledu jejich závadného obsahu pro nezletilé osoby, další je zpřístupňování pořadů v televizním vysílání a audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání pro osoby se sluchovým nebo zrakovým postižením, dále úpravy obchodních sdělení ve vysílání nebo ve službách na vyžádání nebo pravidel pro takzvané jurisdikční spory členských států Evropské unie. Změna je vlastně na základě požadavků směrnice provedena i ve vymezení, konstituování a působnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání - bylo zde již řečeno - jakožto regulačního orgánu pro oblast audiovizuálních mediálních služeb a nově ve vymezeném rozsahu i platforem pro sdílení videonahrávek. Doplňují se také skutkové podstaty některých správních deliktů souvisejících s nově upravenými povinnostmi provozovatelů vysílání.

Úplně závěrem bych shrnul, že audiovizuální mediální prostředí prošlo, a troufám si říci, že stále prochází, dramatickým vývojem díky stále narůstající konvergenci mezi televizním vysíláním a službami distribuovanými prostřednictvím internetu. Sami spotřebitelé mnohem častěji přistupují k obsahu na vyžádání prostřednictvím televizorů a přenosných zařízení, často sledují na internetu videa včetně těch vytvořených soukromými osobami. Tradiční vysílání v Evropské unii sice zůstává silné z hlediska jak sledovanosti, tak příjmů z reklam a investic do obsahu, ovšem objevují se také nové obchodní modely šíření a konzumace audiovizuálních služeb. Vysílatelé rozšiřují své činnosti on-line a noví hráči nabízejí audiovizuální obsah prostřednictvím internetu. Jsou stále silnější a silnější, a přitom soutěží o stejné publikum jako ty služby tradiční, to je potřeba si uvědomit. (Velký hluk v sále.)

Platformy pro sdílení videonahrávek, jako je například YouTube, poskytují přístup jak k profesionálně vytvořeným pořadům, tak k obsahu...

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, já vám do toho musím znovu vstoupit. Kolegyně, kolegové, prosím vás o ztišení. Míra hluku zase přerostla únosnou mez. Zbývá nám deset minut do konce jednání. Poprosím vás, abychom to dokázali dotáhnout tak, abychom se navzájem slyšeli. (Poslanec Brož: Děkuji.) Ještě vydržte chvilku. Teď můžete, pane poslanče.

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji. Tak také k obsahu, samozřejmě vytvořenému samotnými uživateli, který může mít velmi často charakter nevhodný pro nezletilé osoby. Stejným problémem je v dnešní době šíření nenávistného nebo násilného obsahu, který je prostřednictvím těchto platforem stále dostupnější. Vystavení spotřebitelů škodlivému obsahu nebo obsahu podněcujícímu k nenávisti a násilí může být podpořeno a je podporováno často také novými technickými funkcemi, jako je například živé streamování audiovizuálního obsahu na internetu. V důsledku technologického vývoje tak přestala regulace obsažená v předchozích unijních nástrojích odpovídat svému původnímu záměru a potřebám trhu a přinášela stále více a více disproporcí v regulační praxi.

S ohledem na tyto skutečnosti a na to, že transpoziční lhůta směrnice uplynula již 19. září 2020, je návrh nezbytné přijmout, jak již jsem říkal, bez dalšího odkladu. Návrh je z hlediska svého obsahu dle mého názoru nekontroverzní a lze s ním bez dalšího vyslovit souhlas. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Další přihlášený do obecné rozpravy je pan poslanec Foldyna. Tak věřím, že i panu kolegovi Foldynovi umožníte vystoupit tak, aby slyšel sám sebe. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji, pane předsedající. Dobrý večer, kolegové, kolegyně. Já bych chtěl k tomuto návrhu říct z pohledu našeho klubu SPD, že v důsledku implementace tohoto návrhu, tak jak jsme tady slyšeli, bude nutné navýšit rozpočet Rady, to jsme slyšeli a bylo nám potvrzeno v zásadě, že půjde o 10 milionů korun. Myslím si, že současná situace není situace, kdy bychom si mohli dovolit rozdávat, byť je to takzvaných 10 milionů korun. Takže to je jedna z věcí. Jde opět o jedno z direktivních nařízení Evropské unie, které se zvolenými zástupci před tím, než to sem poslali, nikdo nekonzultoval. Slyšel jsem své kolegy, kteří tam našli řadu nedostatků. Domnívám se, že akceptováním tohoto postupu bychom legitimizovali omezování jisté suverenity České republiky, a proto si za klub SPD dovoluji navrhnout zamítnout tento návrh zákona. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Eviduji tedy, i pro zpravodaje připomínám, zazněl tady návrh na zamítnutí od pana poslance Foldyny.

Nicméně budeme pokračovat v obecné rozpravě a zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Berkovec. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Stanislav Berkovec: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, přeji vám hezký podvečer. Dovolte, abych se ještě zastavil u této implementace evropské směrnice audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání také v souvislosti s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání.

Jak už bylo řečeno, tahle směrnice upravuje poskytování a regulaci televizního vysílání, on-line služeb na vyžádání a přeshraničního vysílání a podobných služeb v rámci celé Evropské unie. Je to vlastně taková revize evropského regulačního rámce, která reagovala zejména na rychlý rozvoj nových médií, zejména v oblasti internetu - YouTube, Facebook a tak dále. Došlo ke změně návyků v přístupu k vysílání a obsah, který je vytvořen uživateli, získal na významu. S ohledem na tenhle vývoj byl právě aktualizován také právní rámec. Byla posílena regulace nových služeb, jako jsou služby na vyžádání, dostupné převážně on-line. Cílem je srovnání podmínek s tradičním televizním vysíláním, kde naopak dochází k mírné liberalizaci v oblasti obchodních sdělení. Největší změnou je bezesporu zahrnutí on-line platforem pro sdílení videí, které budou rovněž poprvé podléhat pravidlům zajišťujícím lepší ochranu diváků a zejména nezletilých. Ale o tom už tady mluvili vážení kolegové.

Významnou měrou tam byla posílena v nové směrnici přeshraniční spolupráce, a to zejména spolupráce vnitrostátních regulačních orgánů. Poprvé došlo přímo v té směrnici k zakotvení evropské skupiny regulačních orgánů pro audiovizuální média, ve zkratce ERGA, a zároveň k rozšíření povinností členských států vzhledem k nezávislosti regulačních orgánů. Tady nám došlo díky covidu k poměrně velkému zpoždění. Revidovaná směrnice byla publikována 28. listopadu 2018 s transpoziční lhůtou 21 měsíců a transpozice do vnitrostátního právního řádu měla být dokončena do 19. září 2020. Předkladatelem bylo Ministerstvo kultury a já jsem rád, že současné Ministerstvo kultury si pospíšilo s předložením v tomto sněmovním tisku 30.

Řada konzultací za účasti dotčených subjektů z řad provozovatelů i státních orgánů se uskutečnila v prvním čtvrtletí roku 2019 a ministerstvo následně představilo už hotový návrh zároveň s jeho odesláním do připomínkového řízení, které probíhalo v první polovině roku 2020. A pak právě následovala delší časová prodleva způsobená jarní vlnou pandemie covid-19, bylo připomínkové řízení potom vypořádáno a návrh postoupen Parlamentu České republiky, ale nedošlo ke schválení nové mediální legislativy a transpozice nebyla ve stanovené lhůtě v České republice provedena. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání si je vědoma důležitosti procesu transpozice tohoto nového evropského předpisu, ovšem neměla takovým způsobem možnost ovlivnit rychlost legislativního procesu.

Tady vážený pan kolega Aleš Juchelka také mluvil o tom, že to znamená nárůst finančních prostředků, to je rozpočtová kapitola 372. Tam se jedná o nějakých zhruba 10 milionů. My jsme na to upozorňovali, stejně jako bývalá místopředsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, paní Jana Kasalová.

Rada se soustředila zejména na aktivity, které souvisejí s implementací nové směrnice v rámci evropských struktur. V průběhu uplynulého roku potom Evropská komise přijala pokyny, které mají členským státům pomoci při provádění revidované směrnice. Tyto pokyny, takzvané guidelines, se věnují zajištění propagace evropských děl v mediálním obsahu služeb na vyžádání a další potom ochraně uživatelů platforem pro sdílení videí před nenávistnými výroky a škodlivým obsahem. Takovým nejzásadnějším počinem z pohledu regulátora bylo pak přijetí memoranda o přeshraniční spolupráci v rámci ERGA, které se věnuje konkrétním aplikačním otázkám nových pravidel v rámci přeshraniční spolupráce evropských regulátorů.

Takže v rámci všech těchto aktivit Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nadále upozorňuje na dopady, které budou mít ta nová transponovaná pravidla na její činnost a právě na ty zmíněné finanční nároky a požadavky. Děkuji vám za vaši vzácnou pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za pozornost. Máme dvě minuty do konce, tak to zkusíme zvládnout. Hlásí se ještě někdo jiný do obecné rozpravy? Nikdo jiný se nehlásí.

Ptám se na závěrečná slova - pan ministr se hlásí.

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuji za slovo. Jenom velmi stručně. Děkuji všem vystupujícím, děkuji také kolegům poslancům z poslaneckého klubu hnutí ANO za podporu toho, abychom dál o této věci diskutovali. Audiovizuální směrnice tohoto typu je opravdu důležitá. Směřuje k ochraně mimo jiné našich dětí. My jsme připraveni diskutovat jak o té problematice, která se týká neslyšících, tak i to, co tady říkal kolega Berkovec ohledně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Takže jsme připraveni o tom vést debatu, a jenom zdůrazňuji svůj návrh, tedy na to, abychom předložili tento zákon do druhého čtení a odmítli návrh na jeho zamítnutí.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře, a můžeme tedy přistoupit k hlasování.

V obecné rozpravě zazněl návrh pana poslance Foldyny na zamítnutí v prvním čtení, čili budeme hlasovat... Ano, eviduji vaši žádost o odhlášení, tak vás všechny odhlásím a poprosím vás, abyste se přihlásili. Počet poslanců se ustálil.

Dám tedy hlasovat o návrhu na zamítnutí v prvním čtení, který přednesl pan poslanec Foldyna.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 23 bylo přihlášeno 152 poslanců, pro 17, proti 130. Návrh byl zamítnut.

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Sedmá hodina, tak už asi nerozhodneme. (Poslanci navrhují hlasování dokončit.) Můžeme, jo? Tak pojďme dál. Paní předsedkyně rozhodla přikázat předložený návrh k projednání volebnímu výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo jiný garanční výbor? Není tomu tak.

Přistoupíme tedy k hlasování.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, aby garančním výborem byl výbor volební? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 24 bylo přihlášeno 154 poslanců, pro bylo 152, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání volebnímu výboru jako garančnímu výboru.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny nenavrhla přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání? Nikdo není, čili nebudeme hlasovat o dalších výborech.

Konstatuji, že jsme tento tisk v prvním čtení projednali, a končím tímto dnešní jednání. Sejdeme se zítra v 9 hodin.

(Jednání skončilo v 19.01 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.